Outsourcing IT, jeho přínosy a úskalí pro organizace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Outsourcing IT, jeho přínosy a úskalí pro organizace"

Transkript

1 Bankvní institut vyská škla, a.s. Katedra matematiky, statistiky a infrmačních technlgií Outsurcing IT, jeh přínsy a úskalí pr rganizace Diplmvá práce Autr: Bc. Petr Šesták Infrmační technlgie a management Veducí práce: dc. Ing. Bhumil Miniberger, CSc. Odbrný knzultant: Ing. Martin Šach Ing. Martin Dalihd prf. Ing. Stanislav Adamec, DrSc. Praha 6.dubna 2011

2 Prhlášení: Prhlašuji, ţe jsem diplmvu práci vypracval samstatně, výhradně s puţitím uvedené literatury. Svým pdpisem stvrzuji, ţe devzdaná elektrnická pdba práce je identická s její tištěnu verzí, a jsem seznámen/a se skutečnstí, ţe se práce bude archivvat v knihvně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím sbám prstřednictvím interní databáze elektrnických vyskšklských prací. V Praze dne 6.dubna 2011 Bc. Petr Šesták

3 Pděkvání: Děkuji tímt dc. Ing. Bhumilu Minibergervi, CSc., za pskytnutí cenných rad a vedení mé diplmvé práce. Stejně tak Ing. Martinu Šachvi, a Ing. Martinu Dalihdvi za rady s knkrétními tématy a jiný prcesní náhled na prblematiku, Ing. Markétě Šachvé, jakţt sbě na Lázně napjené, a taktéţ prfesru Ing. Stanislavvi Adamcvi, DrSc. za jeh zprstředkvaný phled na knkrétní firemní praxi a pmc při reengineeringu prcesů ve sledvané splečnsti.

4 Antace V tét diplmvé práci pdám přehled prblematice utsurcingu IT. Ze začátku se zaměřím na vysvětlení základních pjmů a hlavních principů utsurcingu. Následně pak ppisem utsurcingu jak rganizačníh a pdnikatelskéh nástrje. Práce je rzdělena d třech lgických částí. První část seznamuje čtenáře s histrií, vývjem a celkvým přístupem k utsurcingu. Obecně ppisuje příleţitsti a rizika tht mdelu. V rámci první části je také seznámení s důvdy pr pskytvání a vyuţívání utsurcingu. Při prezentvání těcht infrmací je brán na zřetel jak hledisk pskytvatele, tak pdniku zákazníka. Různé přístupy k dělení utsurcingu IT jsu náplní druhé části. Zde jsu ppsána hlediska, pdle kterých je mţné vydělit v utsurcingu IS/ICT různé segmenty, které jsu krátce charakterizvány. A taktéţ uvedu aktuální stav utsurcingu IT v České republice. V části pslední pak je výzkum v pdbě detailnější studie, prvedené na knkrétním pdnikatelském subjektu. Práce můţe sluţit jak širší úvd d prblematiky utsurcingu.

5 Anntatin In my thesis I intend t give an verview f the prblems f IT utsurcing. At first, I will fcus n explaining the basic cncepts and the main principles f utsurcing. With regards t the understanding f utsurcing as an rganizatinal and ecnmic tl. The wrk is divided int three lgical parts. The first part leads the leader int the histry, develpment and verall apprach t utsurcing. It gives the general descriptin f pssibilities and risks f this mdel. Within the first part are als shwn the reasns fr prviding and utilizatin f utsurcing. When presenting this infrmatin we take int accunt bth the perspective f the prvider and the client rganizatin. The secnd part deals with different appraches t the categrizatin f IT utsurcing. Here are described criteria under which it is pssible t distinguish varius segments in IS/ICT utsurcing. These segments are briefly characterized. The third part deals with the current state f IT utsurcing in the Czech Republic. This sectin als brings examples frm practice. The wrk can be used as a brader intrductin t the prblems f utsurcing.

6 Obsah 1. ÚVOD ÚVODNÍ SLOVO ČÁSTI PRÁCE A PROČ TEDY TOTO VŠE? POJMY POJEM INSOURCING POJEM OUTPLACEMENT OUTSOURCING A OFFSHORING INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE OUTSOURCING CO JE OUTSOURCING DĚLENÍ OUTSOURCINGU PODLE FOREM HISTORIE VZNIK POSKYTOVATELŮ PROČ VYUŽÍVAT OUTSOURCING? CO LZE OUTSOURCOVAT KROMĚ IT PROČ ZAVÁDĚT OUTSOURCING? VÝHODY A PŘÍLEŽITOSTI OUTSOURCINGU ŽIVOTNÍ CYKLUS OUTSOURCINGOVÉHO PROJEKTU VIZE ROZHODNUTÍ A KRITICKÉ FAKTORY ÚSPĚCHU INTERNÍ AUDIT POSKYTUJE INFORMACE PRO URČENÍ: VÝBĚR DODAVATELE JAK UPLATNIT PRINCIPY OUTSOURCINGU SHRNUTÍ OUTSOURCINGU JAKO CELKU URČENÍ KRITICKÝCH FAKTORŮ ROZVOJE SPOLEČNOSTI JAK TEDY SESTAVIT SWOT ANALÝZU SWOT ANALÝZA V BODECH PŘÍLEŽITOSTI A HROZBY SWOT V PRAXI OUTSOURCINGOVÁ SMLOUVA CO JE TO SMLOUVA

7 6.2. OUTSOURCING A ČESKÁ LEGISLATIVA FORMA OUTSOURCINGOVÉ SMLOUVY SERVICE LEVEL AGREEMENT (SLA) JAK EFEKTIVNĚ UPLATNIT SLA NÁVRH OUTSOURCINGOVÉ SMLOUVY ASP APPLICATION SERVICE PROVIDER ASP OBECNĚ VÝHODY A VLASTNOSTI ASP PŘÍKLAD Z PRAXE VÝSLEDEK ZVOLENÍ ASP VE FIRMĚ ZHODNOCENÍ TRENDŮ V OUTSOURCINGU IT TRANSFORMACE V IT DOZNAJÍ ZMĚN PŘEMĚNY KONTRAKTŮ PROBLÉMY S MULTISOURCINGEM NOVÉ VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI NUTKÁNÍ KE SPOJENÍ NÁVRAT Z OFFSHORE ZPĚT? RYCHLÝ ZÁNIK OBŘÍCH ZAKÁZEK OUTSOURCING VE VEŘEJNÉM ZÁJMU POMALÝ NÁVRAT DISKREČNÍCH VÝDAJŮ SEMISOURCING OPATŘETE SI SPRÁVNÉ ZAMĚSTNANCE OUTSOURCING IT SLUŽEB TRENDY POSKYTOVÁNÍ IT SLUŽEB VÝZNAM POJMU SPRÁVA IT PŘÍPAD FIRMA BEZ IT SPRÁVCE PŘÍPAD FIRMA S VLASTNÍM IT TÝMEM PŘÍPAD FIRMA MÁ NĚKOLIK POBOČEK V ČR, VĚTŠINA UŽIVATELŮ JE NA CENTRÁLE FIRMY KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ OUTSOURCINGU STUDIE ROZVOJE SYSTÉMŮ ÚVODNÍ PREAMBULE KONKRÉTNÍ OBSAH ANALÝZY LÁZNĚ AURORA SOUČASNÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM LÁZNÍ AURORA A LÁZNÍ BERTA

8 11.3. BERTINY LÁZNĚ ANALÝZA OKOLÍ SWOT ANALÝZA BERTA SWOT AURORA SWOT POUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO STANOVENÍ STRATEGIE SPOJENÍ OBOU LÁZNÍ (BERTA + AURORA) DATA FLOW DIAGRAM KONKRÉTNÍ PROCESY METODIKA PROCES REZERVACE KLIENTA PROCES UBYTOVÁNÍ KLIENTA PROCES VYŠETŘENÍ KLIENTA DATOVÉ OBJEKTY PROCES VYÚČTOVÁNÍ PROCESY KONKLUZE OUTSOURCINGOVÁ SMLOUVA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB POSKYTOVATELEM TRANSFORMACE STÁVAJÍCÍHO STAVU NA POSKYTOVATELE UKONČENÍ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB A PŘEVOD NA JINÉHO POSKYTOVATELE NEBO DO INTERNÍHO PROVOZU PŘÍKLAD OUTSOURCINGOVÉ SMLOUVY SMLOUVA O OUTSOURCINGU TECHNICKÉHO ZAJIŠTĚNÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ A TABULEK SEZNAM POUŽITÍCH OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH EDITOVATELNÝCH OBJEKTŮ OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

9 1. Úvd 1.1. Úvdní slv Tat práce si neklade za cíl být všemcným manuálem a mdlu pr řešení prcesů ve firmě frmu utsurcingu, ani sepsáním všeh vědění systémvé analýze jakţt takvé. Snaţí se býti jistým přehledem s vnitřně uceleným phledem na utsurcingvu prblematiku. Zařadit ji na správné míst v analýze systémů, ppsat její veškeré aspekty, mţnsti a hlavně nutné krky k jejímu úspěšnému zvládnutí Části práce Aby byl mţné dsáhnut cílů vyřčených v dstavci předchzím je práce kncipvána d tří vzájemně prpjených a dplňujících se částí. Infrmace převzaté z jiných zdrjů jsu samzřejmě značeny dkazy pd čaru. V části první se věnuji pdrbnému teretickému ppisu prblematiky utsurcingu jakţt takvéh, jeh jedntlivým nuancím a snaze zařazení d širšíh rámce systémvé analýzy. V části druhé je jiţ knkrétnější ppis utsurcingvých řešení, nutnstí předchzích krků, ppisu širkých mţnstí utsurcingvých smluv a prvádění analýz. A v části pslední není řešení utsurcingu jakţt takvéh, aneb prces implementace, ale knkrétní výzkum studie rzvje systémů jakţt celek aneb pdrbné rzebrání knkrétních prcesů ve firmě, která se rzhdla utsurcvat celý svůj infrmační systém, základní SWOT analýza, analýza klí firmy a další. Tyt analýzy jsu knkrétně prvedeny ve třetí části s detailně rzkreslenými prcesy a situační analýzu A prč tedy tt vše? Jedním z hlavních cílů kaţdé rganizace je sniţvání nákladů a zvyšvání zisků. K vyuţití sniţvání nákladů se čím dál častěji vyuţívá utsurcing. Firma se tak můţe lépe zaměřit na svůj hlavní cíl pdnikání a vedlejší činnsti můţe svěřit specializvané firmě. 9

10 Jedním z čast utsurcvaných prcesů bývá IT a utsurcing sluţí jak jeden z nástrjů strategickéh řízení IT. Organizace, specializující se na daný br utsurcingu, mají zpravidla mnhem pršklenější a zkušenější pracvníky v daném bru. Odpvědnst za prblematiku pak přebírá specializvaná rganizace a výchzí rganizace se můţe plně věnvat svému hlavnímu cíli. Náklady na zajištění specializvané činnsti jsu při vyuţití utsurcingu zpravidla niţší. Zajišťvání sluţeb pmcí utsurcingu je celsvětvě zvyšujícím se trendem. 10

11 2. Pjmy Outsurcing pchází z angličtiny a jedná se slţeninu ze slv utside resurce using vyuţívání vnějších zdrjů. Outsurcing znamená, ţe rganizace vyčlení své vedlejší a pdpůrné činnsti a svěří je smluvně jiné rganizaci, která je na tu danu činnst specializvaná. Je t určitý druh dělby práce. Jde t, ţe činnst není zajišťvána vlastním týmem lidí, ale na základě smluvy s jinu rganizací. Většinu, je tent způsb vyuţíván u činnstí jak je úklid, lgistika, bezpečnst neb správa pčítačů IT. Outsurcing je pvaţván za bchdní rzhdnutí, které vede ke sníţení nákladů a, neb k sustředění na hlavní činnst rganizace v zájmu její knkurenceschpnsti Pjem Insurcing Incursing je pačný stav utsurcingu, kdy pdnik zdrje bhspdařuje interně. Pjem insurcing také můţe být zúţen na situaci, kdy pdnik zdrje bhspdařuje interně a sluţby těcht zdrjů jsu jak vstupem d vlastní hlavní činnsti, ale také se mhu pskytvat jiným rganizacím Pjem Outplacement Při utsurcingu činnstí rganizace, které byly půvdně zajišťvány zaměstnanci rganizace, můţe dcházet k hrmadnému prpuštění zaměstnanců. K stabilizaci zaměstnaců a pdpře firemní kultury je důleţité sníţit sciální dpady takvéh hrmadnéh prpuštění, tedy zavést d rganizace utplacment. Outplacement je tedy sluţba pr zaměstnancům jak hledat nvé zaměstnání. 2 1 RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě: Průvdce pr manaţera s tipy pr české prstředí. 1. Brn: Cmputer Press, listpad s. ISBN RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě: Průvdce pr manaţera s tipy pr české prstředí. 1. Brn: Cmputer Press, listpad s. ISBN

12 2.3. Outsurcing a Offshring Čast se setkáme se záměnu utsurcingu za ffshring (angl. ff-shre, dslva mim břehy) neb utplacement (dslva "vymístění"). Zatímc utsurcingem se rzumí vyvedení činnsti na třetí stranu, ffshring znamená přesun výrby d zahraničí bez hledu na t, zda výrbu prvádí jiná firma neb jde puze přestěhvání vlastní tvárny. Pr přemístění výrby d zahraničí se někdy puţívá termín ffshre utsurcing, ale stačí mluvit utsurcingu, prtţe pr firmu není rzhdující, kam je činnst převedena, ale za jakých pdmínek (zejména cenvých) je vyknána Infrmační technlgie (anglicky infrmatin technlgy, zkratka IT) je věda, která se zabývá způsbem, jakým fungují pčítače, respektive jakým způsbem funguje jejich hmtná část, tedy hardware. Zárveň je t také suhrnné značení pr tyt technlgie. 4 3 RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě: Průvdce pr manaţera s tipy pr české prstředí. 1. Brn: Cmputer Press, listpad s. ISBN RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě: Průvdce pr manaţera s tipy pr české prstředí. 1. Brn: Cmputer Press, listpad s. ISBN

13 3. Outsurcing 3.1. C je Outsurcing Outsurcing je, jak uţ jsem se zmínil, pjem z americké bchdní angličtiny. Český ekvivalent k tmut slvu jsem v dbrné literatuře nenašel. V češtině se puţívá výraz vytěsnit neb dsunut. Také se puţívá pis slţeniny utsurcing cţ je vyuţití externích zdrjů. Pdnik ke své činnsti puţívá zdrje, které jsu ptřebné pr plnění cílů pdniku. Jsu t zdrje, které pdnik pdle svých ptřeb legislativy bhspdařuje, jak ve své kvalitě i kvantitě, ale také aby byly včas uskutečněny. T znamená, ţe utsurcing je stav, kdy vstup, který by pdnik získal ze svéh zdrje radši kupí d jinéh pdniku jak sluţbu neb zbţí. Díky tmu dstraní zátěţ vlastníh pdniku na bhspdařvání zdrje. Pdnik se tedy prstí d tht zdrje a vlţí mezi sebe ještě další pdnik, který zabezpečuje ddání tht zdrje. Outsurcing je tedy smluvní vztah s externím pdnikem, který přebírá dpvědnst za určitu část funkční blasti. Základní prblém utsurcingu je tedy rzhdnut se jestli vyrbit neb kupit neb vlastnit neb prnajmut. Předmětem utsurcingu mhu být např.: infrmace, kapitál neb knkrétní výrbek. 5 5 RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě: Průvdce pr manaţera s tipy pr české prstředí. 1. Brn: Cmputer Press, listpad s. ISBN

14 Obr 1: Insurcing 6 Obr 2: Outsurcing Dělení utsurcingu pdle frem Outsurcing jakţt takvý můţe nabývat něklika frem: Částečný utsurcing Je nejčastěji puţívaná frma utsurcingu. Tat frma zajišťuje zpracvání účetnictví, mezd, neb c se týká IT realizace vývjvéh prjektu. Hlavním mtivem 6 Přepracván na základě pznatků z Adamec, Trhň. Člvěk, data, infrmace. VŠE v Praze, Praha 1993 a RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě : Průvdce pr 1. Brn : Cmputer Press, listpad s. ISBN Přepracván na základě pznatků z Adamec, Trhň. Člvěk, data, infrmace. VŠE v Praze, Praha 1993 a RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě : Průvdce pr 1. Brn : Cmputer Press, listpad s. ISBN

15 k přistupení částečnéh utsurcingu prací v IT je hlavně kapacita vlastních zdrjů v IT ddělení. Obecně můţeme říct, ţe utsurcingu se můţe uvaţvat např. v realizaci vývjvéh prcesu tedy pkud se rganizace rzhdne cestě interníh vývje, na míst th aby d ddavatele prjektu vzala kmpletní ddávku prjektu na klíč. Důvd tht výběru můţe být relkace interních zdrjů, které by mhly vést k hrţení hlavníh úklu, které jsu v IT ddělení běţně v prvzu prváděny. Výhdu je vyuţití externích specializvaných pracvníků, pr které je tat realizace hlavní náplní práce. V případě vývje prjektu na klíč je mţné také některé části svěřit pracvníkům třetí strany. Pmhu tent prjekt např. testvat a mhu výsledný prdukt pmci uvést na trh. Tímt způsbem se můţe nezávisle věřit kvalita výslednéh řešení. Při zavádění nvých technlgií a pstupů při IT, je velku výhdu puţít, jak uţ jsem zmiňval, externí pracvníky, kteří tyt technlgie dbře znají. Dbré je také externí pracvníky dsadit d interníh týmu čímţ se lépe šetří nárky na kapacitu. Veliku výhdu je také předání znalstí externích pracvníků interním pracvníkům Kmpletní utsurcing Cíl zavedení kmplexníh utsurcingu IT sluţeb je zajištění IT pdpry v plném rzsahu dle aktuálních pţadavků s tím, ţe zdpvědnstí zákazníka je puze specifikvat své pţadavky v tét blasti. D kmpletníh nebli kmplexníh utsurcingu patří např. správa serverů včetně aplikací, které na nich běţí a jejich trvalé mnitrvání. Zásadní příns z kmplexníh vyuţití utsurcingu je prfesinální zajištění celé blasti, kteru chce rganizace utsurcvat Business Prcess Outsurcing (BPO) Nejvyšší frma utsurcingu, která umţňuje utsurcvat téměř vše. BPO se také čast nazývá dynamický či transfrmační utsurcing. Od statních strategií utsurcingu se liší tím, ţe je tat strategie nejenm utsurcvaním určité části rganizace, ale také zlepšením rganizace aby byla na trhu úspěšnější. Tent prces se pírá kmplexní subr zdrjů a metd, bez kterých se rganizace nebejde. Pkud se chce rganizace transfrmvat a nevystavvat se přitm velkým rizikům. Mezi snadn utsurcvané BPO jsu ty prcesy, které jsu pr rganizaci klíčvé. Patří sem např. prcesy v blasti administrativy, lidských 15

16 zdrjů, financí, lgistiky, distribuce, marketingu, prdeje a zákaznické péče. Platí, ţe tyt prcesy jsu v průběhu transfrmace dány d ruku zajišťvatele utsurcingu Histrie Za první známky utsurcingu se dá pvaţvat dba spjená s dělbu práce. Klem rku 1950 kdy začaly první úvahy přesunu některých činnstí sluţeb na třetí stranu. Princip utsurcingu ve smyslu dluhdbéh smluvníh vyuţití externích sluţeb v pdnikání jsu záznamy z eknmických terií transakšních nákladů R.H. Case a O. E. Williamsna a praktické aplikace na území USA. Práce Case 8 dala základy smluvním přístupům v utsurcingu a zdůraznila vliv nákladů transakce. Williamsn 9, který navázal na Case, vysvětluje ve své práci, ţe by manaţeři měli při rzhdvání prjektech pměřvat výrbní a transakční náklady. Strategie vyrb neb kup vychází z výsledků výzkumu prváděnéh na základě rganizace Lukas Industrie, která měla prblém kam přesměrvat své výrbní kapacity. Naknec přišli s řešením splupráce s firmu Lukas Engeneering Systems (pradenská firma Lukas Industrie). Základní myšlenku strategie vyrb neb kup je umţnit managementu půvdně převáţně výrbních pdniků rzvíjet strategii šitu na míru pdle pţadavků jejich vlastní rganizace. Začátek utsurcingu se spjuje s vyuţitím infrmačníh systému firmu Kdak. Také se puţívá, ţe je éra před Kdakem a éra p Kdaku. Masvé vyuţití utsurcingu teda začíná s vytěsněním infrmačních systémů firmu Kdak 10. ISSN: Rnald Harry Case. The American Ecnmic Review. American Ecnmic Assciatin, Oliver E. Williamsn. The Ecnmic Institutins f Capitalism. New Yrk: The Free Press, A divisin f Macmillan, Inc ISBN The "utsurce" strategy - Kdak [nline]. infinite [cit ]. Angličtina. Dstupný z WWW: < 16

17 V rce 1989 Eastman Kdak vyděsil bchdní kmunitu známením vytěsnění velké části infrmačníh systému třem externím rganizacím: IBM (knkrétně ISSC divize sluţeb IBM) bhspdařvala datvá střediska a lkální kmunikační sítě, Digital Equipment Crpratin měla řídit telekmunikace a Business Land měl pskytvat pdpru pr sbní pčítače a uţivatele. Kntrakt Kdaku s IBM dsáhl hdnty 500 miliónů USD a dsud je jedním z největších. Dba, na kteru je kntrakt uzavřen, není zveřejněna. Je uzavřen na dbu neurčitu, cţ je mezi statními kntrakty výjimku Důvdem vytěsnění u Kdaku byl především zaměření na strategické pririty. 12 K. Hudsn (CIO Kdaku) téţ říká, ţe Kdak chtěl vytěsněním IS dát svým zaměstnancům v IS lepší pracvní perspektivu (prvideři převzali i dsavadní zaměstnance IS). Pčítačvý expert v pčítačvé firmě má lepší kariéru neţ ve firmě ftgrafické. O úspěchu utsurcingu v Kdaku svědčí cenění K. Hudsn jak CIO f the year ředitel infrmatiky rku. Vaugh Hvey, ředitel Data Center Services v Kdaku, pznamenal, ţe utsurcing Kdaku je úspěšný, prtţe Kdak vstupil d strategických aliancí se svými pskytvateli. Kntrakty s nimi jsu jen šest neb sedm stran dluhé, Kdak je bere jak partnery a dhdy s nimi jsu prý dţentlmenské. Nicméně Vříšek 13 usuzuje z nadšené publicity všech zúčastněných firem, ţe úspěšnst Kdaku je zaručena a d jisté míry pdmíněna tím, ţe IBM a DEC tent kntrakt veřejně prvzují jak referenční příklad úspěšnsti utsurcingu infrmačníh systému ve velkém pdniku. Pak je ale případ Kdaku, kdy všechn krásně funguje a všichni jsu spkjeni, velmi mál reprezentativní. 11 Bruckner, T. - Vříšek, J.: Outsurcing infrmačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998, ISBN Kapitla dle Bruckner, T. - Vříšek, J.: Outsurcing infrmačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998, ISBN Bruckner, T. - Vříšek, J.: Outsurcing infrmačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998, ISBN

18 Philip Drn, president DCC, však Kdaku předpvídá negativní důsledky především ve ztrátě knkurenční výhdy, kteru Kdak mhl prstřednictvím vnitřních IT expertů v devadesátých letech získat. Tat ztráta výhdy se prjeví za pět aţ deset let Další ukázka z histrie: 14 Rss Pert pracval jak bchdník pr splečnst IBM, kde byl nespkjen s firemní plitiku zprstředkvatelských dměn. P nebyčejně úspěšném kvartálu, ve kterém splnil celrční cíle, z IBM dešel a rzhdl se zalţit si vlastní firmu. Psal se rk Rss Pert začínal s rzpčtem tisíc USD a hledal splečnst, které by namíst příslušenství pskytval sluţby. Jeh prvním zákazníkem byl Frit-Lay. Tut zakázku začal úspěch splečnsti EDS 15. Získával nvé zákazníky, nakupval přebytečný výpčetní čas. P čase vybudval vlastní infrastrukturu datvých center, za pmci kterých dsáhl úspry z rzsahu. EDS získávala zákazníky v rzličných dvětvích průmyslu a zjistila, ţe mnţství zákazníků pchází z dvětví státem značně regulvaných (např. díky vládním prgramům Medicare a Medicaid). Jejich prvz a pstupy byly pdbné, prtţe musely dpvídat stejným regulačním pţadavkům. Tat standardizace dvlila EDS převzít ještě více prcesů a získat ještě větší úspry z rzsahu. Následně se splečnst zaměřila na banky a úvěrvé splečnsti. Expanze v regulvaných dvětvích umţnila EDS rzvj vlastních datvých center, síťvé infrastruktury a systému řízení pdnikvých prcesů. V rce 1984, přesně 22 let p svém zalţení, byla splečnst EDS kupena General Mtrs za 2,5 mld. USD! Pté expandvala d Austrálie, Brazílie, Kanady a Evrpy. Aby mhla EDS nadále růst a pskytvat své sluţby i knkurentům, se d General Mtrs v rce 1996 znvu samstatnila. V sučasnsti má asi 120 tisíc zaměstnanců v 60 zemích a za rk 2003 dsáhla trţby v bjemu 20 mld. USD Vznik pskytvatelů Pkud zapátráme p vzniku pskytvatelských pdniků, narazíme na zajímavý fenmén. Velké firmy, které pskytují sluţby v nějakých blastech, jsu čast rganizace, 14 Bruckner, T. - Vříšek, J.: Outsurcing infrmačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998, ISBN EDS Technlgies 18

19 které se zabývají jiným zaměřením. Pté c u těcht rganizací funkční blast dsáhla tak vyské úrvně, rzhdly se pskytvat ji jak sluţbu. Organizace pskytují utsurcing vedle své dsavadní hlavní činnsti, jindy míst ní. Klasickým příkladem můţe být American Airlines a jejich rezervační systém letenek. Zvláštním způsbem nalţení s takvu rzvinutu funkční blastí je vytěsnění vlastní rganizační jedntky. V tmt případě se rganizační jedntka, která bhspdařvala funkční blast v rámci pdniku, samstatní a pskytuje sluţby plynucí z dané blasti svému mateřskému pdniku i dalším zákazníkům. Otázku je, zda takvé vytěsnění znamená pr pdnik knkurenční výhdu. Důleţitým pjmem je zde světvá úrveň pskytvaných sluţeb. Principem pskytvatele je, ţe pskytuje sluţby na světvé úrvni. Světvu úrvní můţeme rzumět úrveň kvality sluţeb, která je ve světě nejvyšší mţná, všem dstupná pdnikům za rzumnu cenu a v rzumném čase. V knkrétním jedntlivém utsurcingvém vztahu by měla být světvá úrveň c nejpřesněji určena, neb ještě lépe určen přesný způsb, jak se bude zjišťvat. Z glbálníh hlediska předpkládáme, ţe světvu úrveň bude určvat neviditelná ruka trhu pskytvatelů Prč vyuţívat utsurcing? Důvdů pr vyuţití utsurcingu můţe být spusta. Důvdy se liší pdle knkrétních ptřeb rganizace, jak jsu niţší náklady, variabilní kapacita, schpnst sustředit se na klíčvé kmpetence, nedstatek vlastních zdrjů, efektivnější vyknávání pracvní činnsti, vyšší flexibilita, s níţ lze reagvat na měnící se bchdní a pdnikatelské pdmínky, přísnější kntrla rzpčtu, niţší průběţné investice d interní infrastruktury, invační ptenciál a vedení v blasti nvých myšlenek či mţný příliv financí vyplývající z transferu aktiv nvému pskytvateli. Outsurcing můţe být úspěšný puze tehdy, kdyţ si správně stanvíme t, c d utsurcingu čekáváme. K tmu vede také t, ţe si rganizace můţe snadněji a efektivněji určit svje cíle, kterých chce dsáhnut. Outsurcing se puţívá jak pdnikvý nástrj. Hlavní blasti, které vedu rganizaci k utsurcingu, jsu následující blasti: 19

20 Knkurenční, věcná, finanční a rganizační blast. Knkurenční důvdy jsu strategické. Organizace chce získat výhdu nad knkurencí. Tent důvd je dluhdbá strategie. Tat strategie je zalţena na plitick strategických blastech. Nehdntí krátkdbé přínsy. Věcné důvdy se zaměřují hlavně na zvládnutí blasti, ve které jsu nedstatky. Například zajišťuje přístup ke zdrjům ptřebným pr rzvj hlavní blasti na vyské úrvni. Většinu se jedná rzvj rganizace. Kvůli finančním úsprám se utsurcing nedpručuje, prtţe není nikdy ţádná záruka, ţe t tak dpadne. Spíše napak spusta firem si t myslí a pak kdyţ uţ se d utsurcvání pustí, tak se pak diví kdyţ se k tmu začnu nabalvat další výdaje. Výstiţněji lze finančních důvdech říci t, ţe dprvázejí statní cíle a důvdy a finanční hledisk je důleţitým hdntícím faktrem úspěšnsti utsurcingu aplikvanéh z jiných důvdů neţ finančních. Pkud mluvíme rganizačním hledisku, tak je t hlavně pr ulehčení práce manaţerům a zplštění rganizační struktury rganizace. Suvisí t s lepší specializací pdniku a zaměstnanců C lze Outsurcvat krmě IT Velmi čast v suvislsti s utsurcingem se hvří mţnsti v blasti IT. Například ddávce a pravidelné bnvě hardware či sluţby v blasti správy pčítačvé sítě neb správě aplikací. Nicméně blast IT není jediná, která je vhdná pr utsurcing. Zajišťvat sluţby prstřednictvím externí splečnstí lze rvněţ například v blastech: Údrţba kmunikací. Úklid prstr. Stravvání. Ostraha bjektů. Persnální záleţitsti. Public Relatins. 20

21 Marketing. Obchd. Lgistika. Účetnictví. Mzdvé účetnictví. Údrţba bjektů a řada dalších. Outsurcing v blasti infrmačních technlgií je v psledních letech významným trendem, jde světvý fenmén, který má stále vzrůstající tendenci. Více a více nadnárdních rganizací vyuţívá utsurcingvých sluţeb, t vede k dalšímu růstu trhu na pli IS/IT, nejvíce dchází k nárůstu pdílu sluţeb spjených s minimalizací rizika. Mderní rganizace s vlastní strategií v blasti IS/IT v sučasné eknmické krizi stále více vyuţívají utsurcing IT. Pdstatu je svěřit vybrané činnsti externí specializvané splečnsti, která je vyknává efektivněji, a prt levněji. Tat splečnst zajišťuje funkčnst utsurcvaných blastí. Mezi tyt blasti patří prvzvání jedntlivých aplikací neb celých systémů jak HW, tak SW ddavatele. Outsurcing IT se puţívá jak jedna ze základních strategií rzhdvacíh prcesu splečnsti, která vede k ptimalizaci ptřeby pdnikvých zdrjů rganizace a tím pádem k lepší rientaci na základní strategii cíle pdniku. V ČR kaţdrčně rste pptávka p sluţbách v blasti Outsurcingu IT a stává se stále ppulárnější. Ovšem je ještě hdně firem, které se prvz IS/IT snaţí zajišťvat samy. Outsurcing IT je směrván d dvu základních blastí - vývje a prvzu - přičemţ pdle prváděných průzkumů se zatím pdstatně dále pkrčil ve vývji Prč zavádět utsurcing? V pslední dbě širká škála rganizací stále hůře zvládá veškeré činnsti suvisející s rzvjem, prvzem a údrţbu IT vlastními silami. Díky rientaci rganizací na utsurcing IT jim umţňuje sustředit se na hlavní cíl pdnikání. T znamená, ţe rganizace nemusí 16 RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě: Průvdce pr 1. Brn: Cmputer Press, listpad s. ISBN

22 vázat firemní zdrje a kapacitu manaţerů pdniku na rzvj infrmatiky, na implementaci a prvz infrmačních systémů a nemusí pdstupvat rizika spjená s bezprblémvým chdem stávajících infrmačních systémů, jejich správu, údrţbu a vývjem, případně s přechdem na nvé systémy. Díky utsurcingu IT v rganizacích se rganizace dstává d knkurenční výhdy: Lepší přehled nákladech na IT, zaručený přístupu k mderním technlgiím, sluţby specializvaných knzultantů a expertů, zajištění pdpry a zlepšení rganizace při eliminaci investičních nákladů a minimalizaci prvzních nákladů. Kdyţ je rganizace dst výknná a připravená na změny, přinese utsurcing IT kamţitý pzitivní efekt a adekvátní eknmické výsledky v blasti zvýšení hspdářskéh výsledku rganizace a minimalizace nákladů, při sučasném zvýšení flexibility a perativnsti Specifika blasti IS/IT z hlediska utsurcingu Za utsurcing IS/IT se dá pvaţvat situace před více neţ deseti lety. Tenkrát byl pr většinu rganizací v ČR zpracvání dat vzhledem k velkým přizvacím nákladům na IT, interně zcela nedstupné. V tmt případě se však ještě nejednal trţní prstředí. Aţ s rzvjem levnějších sbních pčítačů přešly rganizace na interní zajištění sluţeb IS/IT. V další fázi vývje infrmačních systémů, se však ukázal, ţe investvání d IS/IT je velmi drahé kvůli extrémně rychlému vývji infrmačních technlgií jak hardware, tak sftware. C se týká sftware tak je t včetně aplikací a také blasti standardů. v kmunikacích. Při nvé integraci infrmačních technlgií d rganizace je nutný stále nvý sftware, který samzřejmě běţí jen na nvých pčítačích. Mrální ţivtnst IS/IT u hardware je cca 2 3 rky, základní sftware 5 6 let, aplikační sftware 6 10 let. 17 Prt je dbré vyuţívat utsurcing IT/IS firmy specializvané na utsurcing prtţe by měly stíhat rychlý rzvj zvláště u hardware. Udrţení tedy vyské úrvně infrmačních Bruckner, T. - Vříšek, J.: Outsurcing infrmačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998, ISBN 80-22

23 systémů je velmi nárčné na stíhání světvých trendů, které jsu nárčné na investice d invací. Pkud se ještě pdíváme na další náklady na infrmační systém, dzvíme se, ţe prvz na infrmační systém je nákladný jak na peníze, tak na specialisty a technlgie. T je pr rganizaci bzvlášť nepříjemné, kdyţ infrmační systém není rientván na zákazníky a návratnst výdajů na infrmační systém neb příjmy z něj se dají vykazvat puze nepřím. Prt vyspělé rganizace v pstindustriálním světě vyuţívají utsurcingu infrmačních systémů. A je t z důvdů, které jsem jiţ výše uvedl Outsurcing z phledu pskytvatelů Samzřejmě je zcela jednduší ddávat výrbky neţ sluţby. Jeden z důvdů je niţší dpvědnst a menší nárčnst na zdrje se systémem řízení. Trh v pskytvání infrmačních systémů se však rychle nasycuje. V Americe a západní Evrpě je trh vývje nvých infrmačních systémů téměř nasycen. V Americe rganizace netrvají zrvna na nejnvějších technlgiích a prvzují své platfrmy na starších systémech. Na nasyceném trhu dchází k tmu, ţe se pskytvatelé zaměřují spíše na péči své dsavadní dběratele, většinu jde frmu pskytvání sluţeb. S rzvjem těcht sluţeb se bjevují další ple půsbnsti pr utsurcing. T vše je spjen s bnitu zákazníků. Kdyţ nejsu dběratelé bnitní a šetří na ddávce infrmačníh systému, tak šetří i na sluţbách s ddávku infrmačních systémů, které jsu s tím spjené. Pkud jsu napak dběratelé bnitní, rzvíjí se s tím i trh utsurcingu. Outsurcing by měl být zpravidla výhdnější neţ interní prvz infrmačních systémů Výhdy a příleţitsti utsurcingu Rzpčet, který rganizace pskytne na utsurcing, umí IT ddělení phltit. Velmi čast se ptáme, jsu-li tyt investice právněné. Outsurcing se rzvíjí jiţ dluhu dbu právě jak reakce na tlak na efektivitu nákladů. Organizace nejvíce zajímá, jaké eknmické 23

24 výhdy vyplývají z utsurcingu. Outsurcingvé řešení můţe přím neb nepřím sníţit náklady rganizace. K těmt výhdám patří 18 : sniţvání fixních nákladů, změna fixních nákladů na variabilní, zkrácení času výrbníh cyklu, zpřístupnění kapitálvých fndů, uvlnění interních zdrjů pr jiné účely, uvlnění htvstních zdrjů, sníţení perativních nákladů (např. transakční náklady), dstranění skrytých nákladů, snadnější přizpůsbení se změnám bjemu nákladů, zprůhlednění nákladů na IT, uvlnění investičních zdrjů pr jiné účely, přísun peněz z prdeje aktiv (cash infusin), předvídatelné náklady a kntrlvatelné výdaje na danu blast. K těmt výhdám také patří faktry, na které se čast zapmíná: knzultační sluţby pr vývj infrmačníh systému, sníţení nákladů na výběr nvých technlgií, likvidace zastaralých technlgií, testvání nvých technlgií, implementace věřených technlgií, sníţení neb zrušení nákladů na persnál (zrušení pracviště pjištění apd.), přesný přehled nákladů na infrmační systém, pravidelné a plánvané náklady, sníţení rizika při výpadku infrmačníh systému Bruckner, T. - Vříšek, J.: Outsurcing infrmačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998, ISBN 80-24

25 Outsurcing pmáhá řešit prblém s nedstatkem specializvaných dbrníků. Organizace neřeší jak nahradit dluhdbě nemcnéh pracvníka, za kteréh nemá rganizace stejně kvalitníh náhradníka. Šklení specializvaných pracvníků např. na pstu administrátra se dchdem pracvníka stane zbytečným nákladem. Persnálními výhdy utsurcingu jsu: dstupnst expertů pr různé blasti IT, angaţvanst persnálu, vyřešení backlgu hrmadění nedknčené práce, dstranění prblémů se zajišťváním kvalifikvaných lidí, dluhdbé zajištění prfesinálníh tréninku kncvých uţivatelů. Pskytvatel se stává zdpvědný za prcesy, které přebírá z rganizace, která si h najala. Například přebírá rganizační a administrativní prcesy u kterých musí prvádět audity infrmačních systémů a prjektvé řízení prcesů uvnitř infrmačníh systému. Mezi rganizační výhdy patří zjedndušení manaţerské práce a lepší pdmínky pr rerganizaci. Díky vytěsnění pdpůrných prcesů také většinu dchází k zplštění rganizační struktury rganizace. Pskytvatel se vybírá kvůli jeh výhdám a zdrjům, které rganizace nemůţe získat. Organizace díky utsurcingu zvyšuje kvalitu svých prduktů a díky tmu se stává partnerem expertů a má díky pskytvateli přístup k nvým technlgiím a knw-hw. Specialisté, kteří jsu u pskytvatelů, neřeší prblém jen u jednh pdniku, ale u více pdniků a díky tmu mají mnh zkušenstí. Obvykle vlastní zaměstnanci tyt znalsti nemají. Důvdy, které vedu k utsurcingu, mhu být i zajímavější: Organizace můţe zavést utsurcing jak reakci na trend, kdyţ chce zpakvat příklad úspěšných firem. Ptřeba zajištění nvých zdrjů při budvání firmy d nuly. Nejisté plánvání je předán na starst externí splečnsti. Pevně stanvené platvé třídy, právní regulace neb silné dbry neumţňují zaměstnání vysce placených IT specialistů. 25

26 Některé pdnikvé funkce dluhdbě způsbující managementu neb vedení IT ddělení prblémy. Kdyţ si management neví rady, neb IT ddělení necítí pdpru managementu, vytěsní funkci, která způsbuje prblémy. Vedlejším prduktem je např. legalizace sftwaru. Kdyţ je změna vnitrpdnikvě neprůchdná, djde k zapjení agenta změny zvnějšku. Vytěsnění rganizačních funkcí můţe být gest d IT ddělení, ţe jsu schpni vzdát se svéh králvství ve jménu pdniku a tak si zvýšit důvěryhdnst. Pskytvatelé mají na trhu výhdu v pskytvání knw hw, které získaly při předchzích sluţbách Originálně v Bruckner, T. - Vříšek, J.: Outsurcing infrmačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998, ISBN

27 4. Ţivtní cyklus utsurcingvéh prjektu Jestliţe se rganizace rzhdne buď část, neb i celý vývj IS utsurcvat, pak by tat činnst měla být prjekčně řízena. Outsurcingvý prjekt jak kaţdý jiný prjekt ptřebuje manaţersku činnst, tzn. Plánvání rzhdvání a vedení. Jedná se prces definvání prjektvých cílů, časvéh harmngramu, plánvání specifik, finanční rzpčet, lidské zdrje, atd. aţ p jeh uknčení. Tyt becné etapy prjektu jsu dbře známy a tím je můţeme snadněji charakterizvat pr ptřeby utsurcingu d určité kncepce, rzvje, realizace a uknčení. V následujícím textu tyt jedntlivé aspekty prjektu ppíši pdrbněji Vize rzhdnutí a kritické faktry úspěchu Při rzhdvání utsurcingu vybraných činnstí rganizace musíme dbát na t, aby byl vše v suladu s vizemi celé rganizace. Tut fázi rzhdnutí pvaţujeme za první etapu utsurcingvéh prjektu. Musíme se rzhdnut, které části rganizace utsurcvat a které jsu pr rganizaci nevýhdné. Většinu se jedná činnsti, které jsu pr rganizaci neefektivní. Mezi důleţité krky je ptřeba prvedení analýzy čekávaných přínsů. K tmu můţeme vyuţít např. i interní audit, neb puţít vlastní analýzu kritických faktrů úspěchu (jak bude ppsán dále), a tak zjistit své mţnsti a vlastní vizi. Vizi pak musíme transfrmvat na měřitelné cíle. Například typu sníţení nákladů činnstí vyjádřené časvým hrizntem neb zvýšení kvality dané činnsti. Musíme prt specifikvat kritické faktry úspěchu Critical Success Factrs nebli CSF. T znamená určit měřitelné schpnsti, dvednsti a vlastnsti ptencinálníh ddavatele, který rganizaci pskytne utsurcingvé sluţby. P vyhdncení těcht faktrů můţe rganizace vypracvat pţadavky, které pravdu ptřebuje. Díky tmu rganizace 27

28 můţe připravit pdklady pr c mţná nejvíce bjektivní výběr ddavatele pr utsurcing. Tut činnst lze charakterizvat jak první etapu prjektu. Kdyţ máme stanvené kritické faktry úspěchu, se v druhé etapě zaměříme na analýzu blastí rganizace určené k utsurcingu. Také musíme přejít ke kalkulaci jaké má rganizace náklady teď a jaké bude mít při utsurcingu. Aby byla analýza správně prvedena, musí rganizace jednznačně ddělit stávající prcesy d prcesů, které chce utsurcvat a identifikvat hlavní bdy, aby nedcházel k překrývání kmpetencí uvnitř rganizační struktury Interní audit pskytuje infrmace pr určení: Hdnty investičníh majetku určenéh k převdu v rámci utsurcingu. Stávající technické infrastruktury. Finančníh stavu rganizace, včetně všech nákladů tzv. transakční náklady. Jak výkny mají stávající činnsti. A hlavně pdrbné ppisy (neudělá li t při své přípravné fázi sám ddavatel 20 ) jedntlivých prcesů, ve firmě se dehrávajících. Interní audit je nezávislá hdntící činnst, umţňující zdknalvání prcesů a činnstí rganizace. Pmáhá rganizaci tím, ţe navrhuje metdický způsb hdncení, sníţení rizik a zlepšení řídících a kntrlních činnstí rganizace. Pkud má interní audit plnit svu funkci, nesmí ti pracvníci, kteří prvádí audit prcesů, být s těmit prcesy spjeni Výběr ddavatele K tmut výběru můţe rganizace přistupit, aţ kdyţ má všechny ptřebné infrmace z druhé etapy nebli interníh auditu. Díky získaným infrmacím rganizace můţe 20 Na straně ddavatele tmu samzřejmě vţdy tak je, nicméně takt je mţn pchpit prcesy ve firmě ještě před tím, neţ je ddavatel pr své (a naše) účely přesmyslí. 21 Interní audit [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 28

29 vypracvat kritéria pr výběr ddavatele a vypsat výběrvé řízení. Samzřejmě musí také rganizace dbát na finanční stabilitu ddavatele, jejich reference, dbrnst zaměstnanců atd. Při výběru ddavatele je asi nejjedndušší způsb bdvání dpvědí na určené tázky. Například stupnice d 1 d 5. Otázky by měly být zaměřené na rganizační, technické a kmerční blasti. Důleţitá je jednznačnst výkladu hdntících kritérií. Kdyţ uţ má rganizace vybranéh ddavatele nastupuje další prces a t vytvření utsurcingvé smluvy nebli SLA Service Level Agreement. Tt bjasním v další kapitle Jak uplatnit principy utsurcingu Termín utsurcing jsem jiţ vysvětlil. Pjem sluţba dkáţe specifikvat snad kaţdý. Ale sluţbu dle směrnic Evrpskéh parlamentu a rady sluţbách na vnitřním trhu je chápána: jakákli samstatná výdělečná činnst pskytvaná za úplatu. 22 Sluţby tedy mhu být pvahy elektrnické, kmunikační včetně sítí, finanční, dpravní, pštvní, bezpečnstní, atd /123/ES ze dne 12. prsince 2006 sluţbách na vnitřním trhu, čl. 4, dst

30 Obr 3: Knceptuální mapa mţných cílů utsurcingu Shrnutí utsurcingu jak celku Česká média spjují utsurcing na prvním místě s dvětvím infrmačních technlgií a systémů. Na druhém místě jak blast lidských zdrjů, persnalistiky a na dalším místě jak na marketing a reklamu. Pté následuje lgistika a bankvní sektr. Tím vidíme, ţe infrmační technlgie a utsurcing patří k sbě a je tak nejčastěji chápán. 23 RYDVALOVÁ, Petra; RYDVAL, Jiří. Outsurcing ve firmě : Průvdce pr 1. Brn : Cmputer Press, listpad s. ISBN

31 Pak je zde ale ještě jedna blast a sice utsurcing celéh infrmačníh systému. V tmt případě neřešíme jen knkrétní blasti, ale firmu a prcesy v ní jak celek, firma se pak sustředí jen na své cre business 24 prcesy, ne na pdpůrné. Outsurcvaný infrmační systém pak je ním pjítkem mezi jedntlivými cre business prcesy. Tat frma je mnhnásbně slţitější a nákladnější, jelikţ není nutné jen ppsat a ppřípadě přesmyslet 25 prcesy návazné na určitu blast (účetnictví), ale jde ppsání i důleţitých faktrů jak jsu klí firmy (jejich prcesy dtýkající se našeh IS) apd. Ukázku přesně tht přístupu pak bsahuje třetí část tét práce. 24 Ty, kvůli kterým existuje, díky kterým tvří zisk. 25 Pjem přesmyslet puţívá Prf. Adamec, jde český překlad slva reengineering. Kupříkladu v Adamec, Trhň. Člvěk, data, infrmace. VŠE v Praze, Praha

32 5. Určení kritických faktrů rzvje splečnsti 26 Tyt kritické faktry určím díky SWOT analýze. Tat analýza zkumá silné a slabé stránky, a prti nim přiřadíme příleţitsti a hrzby. Název SWOT je vytvřen z pčátečních písmen anglických názvů (Strenghts, Weaknesses, Opprtunities, Threats). Tut SWOT analýzu vyvinul Albert Humprey 27, který na přelmu šedesátých a sedmdesátých letech vedl výzkum na Stanfrdvě univerzitě. Tut analýzu je vhdné puţít tehdy, pkud firma nemá dstatek finančních prstředků na analytické činnsti, neb dstatek času na rzsáhlé marketingvé výzkumy. Jelikţ infrmace ptřebné pr rzhdvání získává převáţně z vlastních zkušenstí. Mezi výhdy puţití SWOT analýzy patří relativní jednduchst. T znamená, ţe kaţdá rganizace si svji SWOT analýzu dkáţe vytvřit sama za minimální náklady a v pměrně krátké dbě. Aby tat analýza byla kvalitně zpracvaná, musí se d její tvrby zapjit c mţná nejvíce pracvníků z celé rganizační struktury rganizace. Tt zapjení celé rganizační struktury je dbré z důvdu, ţe kdyţ se zapjí například puze management, můţe djít k chybným závěrům a tím k zmaření celé analýzy a úspěšnsti prjektu Jak tedy sestavit SWOT analýzu Základem je puţít infrmace získané z c nejširšíh spektra firemní hierarchie. Puţijí se kupříkladu pr tent účel sestavené dtazníky. D dtazníků vyplní zaměstnanci své individuální názry. Díky těmt názrům získá rganizace rzsáhlu škálu infrmací. Pté musí rganizace přejít ke klektivní diskuzi, při které se prjdu návrhy a rztřídí se pdle významu k prjektu. Z těcht návrhů pak sestavíme kritické faktry. Ty pak rzřadíme d skupin pdle th, zda představují pr firmu silné, neb slabé stránky, případně hrzby či příleţitsti. 26 Critical Success Factr (CSF) kupříkladu CSF [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 27 Albert S Humphrey [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 32

33 5.2. SWOT analýza v bdech Význam zkratek S strengths silné stránky, které si rganizace snaţí udrţet neb by je měla dále v buducnu psilvat, W weaknesses slabé stránky, které by rganizace měla napravvat neb puštět, O pprtunities příleţitsti klí, v rámci nichţ je vhdné stanvit pririty, které je nutn vyuţít, T threats hrzby klí, které se rganizace můţe snaţit neutralizvat neb vyvlat prtiútk Mţné strategie pdle SWOT analýzy Přístup S O vyuţívání silných stránek rganizace a příleţitstí plynucích z klí. Přístup W O eliminace slabých stránek rganizace prstřednictvím příleţitstí plynucích z klí. Přístup S T vyuţívání silných stránek rganizace pr eliminaci hrzeb plynucích z klí. Přístup W T snaha vyřešit znepkjivý stav rganizace i za cenu její likvidace. Díky určení silných a slabých stránek zjistíme sučasný stav splečnsti. Naprti tmu je tu analýza příleţitstí a hrzeb a ta je mţným buducím stavem rganizace. Cílem je tedy maximalizvat silné stránky a vyuţívat příleţitstí a na druhé straně se vyvarvat hrzbám a mezit slabé stránky rganizace. 33

34 5.3. Příleţitsti a hrzby Abychm mhli definvat ffense analysis, cţ je blast příleţitstí a defense analysis blast hrzeb, musíme k hrzbám přidat slabé stránky a k příleţitstem silné stránky. Vyjdu nám tabulky, pdle kterých se rganizace můţe rzhdvat. Při vyhdncvání těcht faktrů je dbré je prvnat s knkurencí a t tak, ţe prvnáme naše silné stránky se silnými stránkami knkurence SWOT v praxi SWOT analýza je v praxi detailně puţita na knkrétní firmě v pslední části tét práce. Druhým důleţitým a dpsud nezmíněným aspektem utsurcingu je: 34

35 6. Outsurcingvá smluva C je t smluva Smluva (někdy téţ kntrakt, dhda aj.) je dvustranný či vícestranný právní úkn, spčívající na vzájemných a bsahvě shdných prjevech vůle stran, směřující ke vzniku, změně či zániku práv a pvinnstí. Pjmy dhda neb kntrakt se někdy d pjmu smluva rzlišují neb se puţívají jen pr některé typy smluv. 29 Takt je ppsaná smluva ve slvníku. Tedy účelem smluvy je vytvření mezi stranami bligační vztah 30. Tedy ţe prvinutí ze strany ddavatele musí dpvídat pţadavkům bjednatele. Outsurcingvá smluva je nedílnu sučástí celéh prcesu. Organizace si musí uvědmit, ţe pdepsáním tét smluvy nezíská rganizace jen ddavatele ale smluvníh partnera na dalších pár let. Uzavření tét smluvy je časvě nejnárčnější z celéh prcesu. Pdle textu ve smluvě se bě strany budu chvat dalších pár let. Aby dšl, k úspěšnému bchdnímu vztahu musí být tat smluva výhdná pr bě strany. Dále přiblíţím vztah utsurcingvé smluvy v české legislativě Outsurcing a česká legislativa Outsurcing se tedy puţívá jak metda ke sniţvání pdnikatelských rizik, ale jsu s nimi spjata určitá rizika. Mezi rizika v České republice patří ustanvení v zákně zaměstnansti 31 ( 13 dst. 1), která ukládá zaměstnavatelům, ať uţ právnickým či fyzickým sbám, pvinnst zajišťvat plnění běţných úklů vyplývajících z předmětu jejich 28 Dle Vybrane pravni aspekty SLA [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 29 Smluva [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 30 závazkvý vztah 31 Zákn zaměstnansti [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 35

36 činnsti svými zaměstnanci, které k tmut důvdu zaměstnávají v pracvněprávních vztazích. Při dslvným výkladu tht paragrafu by se utsurcing nesměl uplatňvat. Z nálezu Ústavníh sudu 32 všem vyplynul, ţe pakliţe se tzv. utsurcingem rzumí vytěsňvání činnstí, které přím nesuvisí s hlavním předmětem činnsti zaměstnavatele, i kdyţ jsu pr jeh činnst ptřebné, lze tt chápat jak snahu sustředit se na svu hlavní činnst pdnikání. Dle uvedenéh nálezu Ústavníh sudu pak vyuţití utsurcingu není v rzpru s ustanvením 13 zákna zaměstnansti, prtţe se neváţe na plnění běţných úklů vyplývajících z předmětu hlavní činnsti zaměstnavatele. Dle českéh práva je smluva utsurcingu smluva nepjmenvaná Frma utsurcingvé smluvy Univerzální znění pr utsurcingvu smluvu neexistuje, prtţe kaţdý prjekt je unikátní a tím pádem musí být unikátní i smluva. Outsurcingvá smluva nebli SLA Service Level Agreement je smluvní a rganizační prblematika. Uţ v základním utsurcingvém kntraktu musí být definvány aspekty ve vztahu mezi rganizací a ddavatelem sluţeb. C se týče blasti IT, platí, ţe jakmile je pdepsaná smluva pskytvání sluţeb, pskytvatel se stane pr rganizaci mnplním ddavatelem Service Level Agreement (SLA) SLA je svázán s utsurcingem. Tedy utsurcing je smluvní vztah pskytvatele utsurcingu a rganizace. SLA je tedy frmálně stanvenu smluvu mezi pskytvatelem sluţeb a jejich dběratelem. Tat smluva přesně vymezuje pdmínky vztahu a dpvědnsti při pskytvání sluţeb jejich bsah a úrveň. Vybrané sluţby by měly být c nejdetailněji ppsány ve smluvě. Tradičním způsbem ppisu utsurcingvých sluţeb je stanvení jejich výstupu. Jednznačnst tht ppisu je v zájmu bu stran. SLA v překladu znamená 32 Nález ÚS ze dne /03 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 33 Nepjmenvané Smluvy [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 34 Cţ samzřejmě nemusí platit vţdy. 36

37 smluva úrvni sluţeb. SLA je rzdílné pdle typu sluţeb. SLA má některé becně platné předpisy, které jsu uváděny u všech typů sluţeb. Samzřejmě platí, ţe SLA má rzdílné parametry pr různé kategrie kncvých uţivatelů. SLA je pjem, který vznikl s ptřebu c nejpřesněji definvat rzsah, úrveň a intenzitu externě pskytvaných sluţeb. V sučasnsti se vyuţívá i interně, k bjektivizaci vztahů mezi útvary realizujícími cre prcesy a pdpůrnými útvary 35. Dále uvedu některá specifikace SLA bsahu, který bsahuje pţadvanu kvalitu a bjem jedntlivých infrmačních sluţeb za definvaných pdmínek. Jelikţ dchází k rzdílnému výkladu, musí t být brán jak prevence před rzdílnými výklady. Určím tedy rzsah, který je minimální z hlediska dběratele Obsah SLA dkumentu Základní specifikace, pdmínky a pravidla Kategrie příjemců. Přesné vymezení pčtu a umístění příjemců dané kategrie. Ppis sluţeb Objem pskytvaných sluţeb (aplikace ve vztahu k pčtu zpracvávaných dkladů v dané peridicitě apd.) Pskytvatel - bliţší určení (uvádí se, má-li smysl, resp. je-li uţivatelů více). Měření - pstup, způsb, peridicita, dpvědnst a vykazvání výsledků. Ověřvání - pstup, způsb, peridicita, dpvědnst a vykazvání výsledků věřvání správnsti měření. Určení a způsbu realizace pdpry (kupř. fyzicky na místě, vzdáleně apd.) 35 Viz. předchzí kapitla. 37

38 Návazné pdpůrné sluţby spjené s danu sluţbu (kupř. tréning na místě, resp. na učebně) Cena sluţby. Platební pdmínky. Pravidl pr změny sluţby. Práva a pvinnsti bu stran - pdmínky sučinnsti. Ostatní pdmínky pr realizaci SLA (bezpečnst, práv infrmvansti, dpvědnst za vady a škdy apd.). Tvrdé metriky Dstupnst (v % vyjádřený skutečný čas dispnibility aplikace na daném zařízení uţivatele ve vztahu k celkvému efektivnímu fndu pracvní dby za určenu časvu jedntku). Běţná a maximální přípustná (kritická) dba dezvy na pţadavek tzv. incident (členění na jedntlivé typy pţadavků, jak je kupř. hlášení pruchy aplikace, pruchy HW, přemístění kncvé stanice, apd.). Běţná a maximální přípustná (kritická) dba řešení pţadavků (členění na jedntlivé typy pţadavků). Průměrná a mezní dezva aplikace v rámci sluţby. Ostatní metriky pr danu sluţbu (kvalitativní ukazatele typu akceptace, zápis, ptvrzení realizvanéh šklení a prezenční listina, hdncení lektra šklení, hdncení účastníka šklení, apd.) Jak efektivně uplatnit SLA Organizace musí splňvat řadu pdmínek pr realizaci SLA. Je jedn jestli se jedná externí neb interní uplatnění SLA. Pkud chce ddavatel utsurcingu zajistit zadané parametry sluţeb, musí si stanvit pdmínky, pdle kterých t bude zrealizvaný. Jedná se bustrannu dhdu, při které se definují pdmínky vztahu, za kterých utsurcing bude fungvat. 38

39 6.6. Návrh utsurcingvé smluvy Stejně jak SWOT analýza, analýza prcesů, klí a pdbné, je i utsurcingvá smluva (tedy spíše její návrh) zpracvána v pslední praktické části. 39

40 7. ASP Applicatin Service Prvider 7.1. ASP becně ASP 36 je sluţba zalţená na ddělení vlastnictví určité aplikace d jejíh puţívání. Na rzdíl d utsurcingu dděluje d vyuţívání systému, jak prvzvání, tak i vlastnictví danéh řešení. Pskytvatel ASP se stará prvz IS, vyknává veškeré činnsti suvisející s pčátečním přízením i s průběţným vlastnictvím systému a nese veškeré náklady s tím spjené. Zákazníkům tedy pskytvatel nabízí mţnst vyuţívat IT řešení, které sám vlastní a prvzuje. Sluţby ASP jsu prvzvány zákazníkům na dálku, z místa kde má pskytvatel vhdné vybavení, d místa, kde se nachází zákazník. Vyuţívá se vhdné kmunikační infrastruktury jak je například privátní sít neb Internet. ASP sluţby jsu pskytvány většinu za úplatu Výhdy a vlastnsti ASP Pskytval nabízí své sluţby něklika zákazníkům, mezi které rzkládá své náklady řešení cenvě dstupnější pr větší kruh zákazníku. Můţe si tedy zde uplatňvat veledůleţité úspry z rzsahu. 37 Aneb budu li pskytvat SW jak sluţbu za úplatu můţe menší mnţství dbrníků / jakýchkli zdrjů sustředěných na jednm místě nahradit jedntlivé dbrníky / zdrje rzmístěné v mnhdy dislkvaných firmách. V ASP mdelu jsu aplikace prvzvány na technickém vybavení, které vlastní bud přím sám ASP neb si je prnajímá d jinéh subjektu, který je vlastní a je specializván na jejich prvz. V praxi jde nejčastěji adekvátně vybavená střediska datacentra (datvá 36 ASP (Applicatin Services Prviding) [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 37 úspry z rzsahu [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 40

41 centra). Musí být tedy zajištěn vhdné prpjení mezi datacentrem a kncvým zákazníkem musí existvat NSP (Netwrk Service Prvider) Příklad z praxe Typickým příkladem takvéht datacentra je DHL IT Services Datacentrum na praţském Chdvě. V rce 2003 se Deutche Pst DHL rzhdl 38 utsurcvat veškeré IT a pstavit h mim firmu. Odlišit tím Cre Bussiness d pskytvatele sluţeb v našem případě se IT Services stal Aplicatin Service Prviderem pr DHL. V suvislsti s tím byla vybudvána nejen veškerá datvá infrastruktura buducíh datacentra, ale i najati nví zaměstnanci. Nicméně p převedení veškeréh IT v DHL na IT Services (v sučasnsti Praha, Chdv a Malaysie, Cyberjaya) byly rzpušteny všechny dislkvané IT jedntky v téměř kaţdé zemi na světě. Tím DHL uspřila něklika miliardvé částky rčně. Aby ale můj příklad s IT Services zapadal plně d knceptu přednesenéh Applicatin Service Prvidera, byl třeba vyčlenit celé IT Services z Deutche Pst DHL. IT Sevices je tedy naprst samstatnu jedntku. Placenu na základě smluv, SLA právě svým jediným zákazníkem Deutche Pst DHL. V sučasnsti prbíhá velká rerganizace v IT Services kvůli iniciativě Prvider f Chice sučást First Chice. Jelikţ se Deutche Pst vůči IT Services začala chvat stejným způsbem jak k jakémukli jinému pskytvateli sluţeb. Prt kaţdu zakázku na správu a běh jakékli aplikace Deutche Pst DHL vypisuje standardní výběrvé řízení, kteréh se můţe zúčastnit kterákli jiná firma (kupříkladu T-Systems ať uţ si můţeme nich myslet ckli). Na tmt mnhdy virtuálním trhu má ale IT Services jednu pdstatnu výhdu nemusí vykazvat zisk. 38 DHL Reaps Massive Savings in Data Center Cnslidatin [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: <úspry z rzsahu [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < n> 41

42 7.4. Výsledek zvlení ASP ve firmě C z th tedy plyne pr ASP a pr zákazníka? Na našem příkladě jsem ukázal, ţe t nejdůleţitější plynu z tét vlby nemalé úspry. Jelikţ IT Services musí supeřit na tevřeném trhu 39, nutí ji t sniţvat náklady jak jakukli jinu splečnst. Ve výsledku tedy Deutche Pst uspří více. A jaký má ASP benefit pr nh pskytvatele zde je tázka bšírnější, ale dpvěď t přímější peníze a práci pr své zaměstnance. 39 First Chice fr ur custmers [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 42

43 8. Zhdncení trendů v utsurcingu IT Uvádím zde přehled nejdůleţitějších trendů, s nimiţ se pravděpdbně lze setkat v blasti utsurcingu IT sluţeb v rce Transfrmace v IT dznají změn Zákazníci budu i nadále vyţadvat transfrmaci IT prstředí, zárveň se ale více zaměří na jeh ptimalizaci, nebť revluční změny ve způsbu zajištění IT sluţeb bývají bvykle vysce nákladné a zárveň btíţně prveditelné. Organizace budu stále prvádět transfrmaci svéh IT, ale typicky budu vyžadvat realizaci těcht prjektů v pragmatickém duchu, pstupnými krky a zaměří se přitm na aplikaci standardizvaných a ptimalizvaných řešení, říká Mark Tn, CEO knzultantské splečnsti EquaTerra Přeměny kntraktů V průběhu psledních měsíců dchází pdle knzultantské splečnsti Cmpass America k nárůstu pčtu kntraktů, které jsu splečnstmi revidvány a uzavírány znvu tak, aby lépe vyhvvaly nvým pdmínkám na trhu. Tent trend bude jedním z klíčvých také pr rk Prblémy s multisurcingem Multisurcing se v teretickém náhledu zdá být ideálním řešením surcingvých ptřeb, nebť klade důraz na splupráci s nejlepšími ddavateli IT sluţeb a zárveň vytváří tlak na jejich cenvu plitiku. V reálném světě však způsbuje mnh prblémů. Organizace dnes přehdncují svůj dřívější přehnaně pzitivní přístup k multisurcingu, nebť si uvědmují, že k jeh implementaci nejdříve musejí dsáhnut 40 Trendy v utsurcingu IT pr rk 2010 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 43

44 určité úrvně řízení prcesů a managementu vůbec, aby mhl tent multiddavatelský mdel úspěšně fungvat, říká Bb Mathers, knzultant ze splečnsti Cmpass America Nvé výzvy a příleţitsti 41 Pčet pskytvatelů sluţeb, které lze značit jak vrchlné představitele trhu, se v minulém rce pměrně výrazně sníţil, cţ vytváří nejen výzvy, ale i nvé příleţitsti. Knslidace splečnstí, jak je například HP, EDS, Dell, Pert, ACS neb Xerx, se může stát příležitstí pr jejich knkurenty, říká Charles Arnld, výknný ředitel pradenské IT divize EquaTerra. Ať již půjde přetahvání pracvníků d dříve dminantních hráčů na trhu neb bsazvání půvdně nedbytných pzic ve výběrvých řízeních, rk 2010 představuje ideální příležitst pr t, jak změnit rzlžení sil na trhu Nutkání ke spjení Everest předpkládá, ţe v rce 2010 bude většina fúzí a akvizicí zaměřena na získání prfilvě příbuzných splečnstí, které dkáţu nabídnut přidanu hdntu v pdbě výhdnéh gegrafickéh pstavení, nabídky dplňkvých funkcí neb zajímavé pzice ve vertikálním členění. Napak výrazně méně důrazu bude kladen na fúze realizvané výhradně za účelem nárůstu veliksti Návrat z ffshre zpět? 42 V suvislsti s phybem měnvých kurzů a rstucí nezaměstnanstí je pměrně pravděpdbné, ţe se některé ffshre sluţby začnu vracet zpět dmů jednduše prt, ţe t bude pr rganizace výhdné jak z hlediska finančníh, tak i rganizačně správníh. 41 Trendy v utsurcingu IT pr rk 2010 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 42 Trendy v utsurcingu IT pr rk 2010 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 44

45 S hledem na prpad směnnéh kurzu dlaru a vysku nezaměstnanst v USA čekáváme, že se d USA navrátí nemalá část surcingvých řešení, hdntí situaci Peter Iannne, výknný ředitel EquaTerra pr USA Rychlý zánik břích zakázek Zvýšený knkurenční bj, který bude tlačit na ceny pskytvaných sluţeb, pvede pdle Everestu ke sníţení pčtu i bjemu břích zakázek. Zákazníci se budu vyhýbat miliardvým zakázkám, které nahradí flexibilnějším přístupem k utsurcingu, myslí si Lee Ayling, manaţer EquaTerra ve Velké Británii. V rce 2010 se budu uzavírat především kntrakty zaměřené na hlavní prcesy. Budu kladeny zvýšené nárky na svižnu implementaci a rychlu návratnst realizvaných investic, prhlašuje Brad Everett, výknný ředitel EquaTerra v blasti HR Outsurcing ve veřejném zájmu Vše nasvědčuje tmu, ţe bliba utsurcingu narůstá i v blasti veřejné správy. Veřejné rzpčty dnes nemají peněz na rzdávání, ale pptávka p mderních technlgiích je větší než kdykliv předtím, glsuje sučasnu situaci Glenn Davidsn z EquaTerra a ihned ddává 43 : V subji peníze z veřejné pkladny uspějí ti, kteří dkážu nabídnut nejen kvalitní služby, ale také flexibilní mdely financvání a zajištění rizika Pmalý návrat diskrečních výdajů 44 Z výzkumu splečnsti Everest vyplývá, ţe vývjáři aplikací, knzultantské splečnsti neb pskytvatelé sluţeb suvisejících s údrţbu budu v rce 2010 muset nabídnut flexibilní kntrakty a velmi agresivní cenvu plitiku, aby dkázali na svu stranu 43 Trendy v utsurcingu IT pr rk 2010 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 44 Trendy v utsurcingu IT pr rk 2010 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 45

46 přitáhnut pzrnst zákazníků. Pkud se jim t nepdaří, budu čelit velmi patrné plitice svých zákazníků v blasti diskrečních výdajů. Nárůst chty splečnstí k uzavírání těcht kntraktů bude d značné míry záviset na glbálním eknmickém živení, bez něhž zůstanu khuty na diskrečních penězvdech nadále uzavřeny, ddává Everest Semisurcing Clud Cmputing 45 a SaaS 46, které Stan Lepeak z EquaTerra nazývá semiutsurcingvými alternativami 47, mají ptenciál v rce 2010 zahýbat s celým IT dvětvím. Trh s IT utsurcingvými sluţbami se pdle prgnózy Frrester Research se zvyšující se rychlstí phybuje d tradičníh mdelu pskytvání sluţeb směrem ke cludu. Klíčvým parametrem pr úspěch v tmt nvém prstředí bude mdularita nabízených sluţeb. Ddavatelé se tedy budu muset snaţit ddávat více a více sluţeb na bázi plug-and-play s účtváním dle vytíţení infrastruktury. Vysledvali jsme jasný phyb trhu směrem k pskytvání snadn škálvatelných služeb zalžených na virtuální infrastruktuře. Jak hlavní výhdu tht knceptu chápeme fakt, že se dkáže pružně přizpůsbvat veliksti pdniku, říká Melany Williams, partner a výknný ředitel v knzultantské splečnsti TPI Mmentum 48. Pdle splečnsti Everest se dkáţu na nvé pdmínky nejrychleji adaptvat malé a střední firmy, jimţ bude v tmt smyslu patřit celý rk Velké firmy se ttiţ dle uvedené prgnózy budu při implementaci nvých pstupů ptýkat s kmplikvanějšími prblémy jak technickéh, tak i bchdníh rázu. 45 Clud Cmputing [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 46 Sftware as a Service [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 47 Zde je naprst jasně viditelný narůstající trend, puţívání tht způsbu pskytvání aplikací. Clud Cmputing je buducnstí utsurcvaní. 48 Trendy v utsurcingu IT pr rk 2010 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 46

47 8.11. Opatřete si správné zaměstnance V rce 2010 budu pdle expertů velmi ţádaní vysce kvalifikvaní zaměstnanci, kteří dkáţu identifikvat blasti vhdné pr utsurcing a ušetřit tak svému zaměstnavateli nemalé prstředky. Mezi další klíčvé vlastnsti, které by tit zaměstnanci měli mít, patří schpnst účinnéh vyjednávání a manaţerské dvednsti. Splečnsti budu hledat nvé ddavatele, ptimalizvat kntrakty s těmi stávajícími a snažit se hledat nvé cesty k dsahvání svých cílů, myslí si Lily Mkvá, viceprezidentka pr CIO výzkum ve splečnsti Gartner 49. Aby mhly splečnsti těcht cílů účinně dsahvat, budu ptřebvat pracvníky se silnými vyjednávacími schpnstmi, vládající řízení vztahů s ddavateli a dispnující invativním myšlením. 49 Trendy v utsurcingu IT pr rk 2010 [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 47

48 9. Outsurcing IT sluţeb utsurcingu. V tét kapitle ppíši něklik příkladů mţnstí pskytvání sluţeb IT frmu 9.1. Trendy pskytvání IT sluţeb Jde li kmplexní utsurcing IT tak se puţívá jen zřídka, i kdyţ při kmplexním utsurcingu IT ušetří rganizace nejvíce. Jsu ttiţ důvdy (někdy právněné), kvůli kterým chce mít zákazník vlastní IT správce či IT tým. Dříve byla situace takvá, ţe pkud měli zákazníci svůj IT tým, tak se IT tým staral všechn v rámci IT. T, ţe měl IT tým vše na starst vznikly i prblémy: vyšší náklady na šklení, firma si nemhla dvlit další IT správce, kd se pstará správu IT, kdyţ bude správce nemcný neb na dvlené? Pslední dbu se vyskytuje zajímavý faktr a t ten, ţe firma si drţí své IT správce jen na hlavní činnst pdnikání. K hlavním činnstem IT správce patří například bezpečnst IT v rganizaci. T znamená, ţe kaţddenní činnsti jak je správa dat a zálhvání, neb pdpra uţivatelů se přenechává externímu ddavateli. Největší důvd jsu finance. Je drahé si udrţvat IT specialistu na kaţddenní rutinu. Pkud se jedná malé firmy s jedním správcem IT je dnes trend činnst přenechat externí firmě s tím, ţe firma externí vyuţívá stávajícíh správce. V pslední dbě si firmy některé činnsti chtějí v rámci IT zajišťvat sami. Prt se v pslední dbě neţ utsurcingu spíše mluví jak Správě IT Význam pjmu Správa IT Správa IT znamená převedení starstí na ddavatele sluţeb. Tat správa IT je určena jak pr firmy které mají IT správce, tak pr firmy, které h nemají. Jak uţ jsem psal výše, jde 48

49 kaţddenní rutinní záleţitsti. T znamená, ţe je t sluţba, která zahrnuje všechny činnsti v rámci správy, rzvje a údrţby IT v rganizaci. Je třeba pkrýt rizik výpadku IT. Výpadky IT jsu dst nepříjemné a také dst drahé. T je t, čemu by měla předejít Správa IT. Při úvdní diskuzi se s ddavatelem upřesní, c bude zajišťvat, jestli na t má prstředky a jestli je t v jeh silách. Na t ddavatel dpvídá, zda jsu pţadavky vůbec reálné. V rámci úvdní diskuse se zákazníkem se upřesní, c a jak bude zajišťvat externí ddavatel, včetně upřesnění, na které klíčvé aplikace či část infrastruktury musí ddavatel zajistit zrychlený servis. Kdyţ se tedy firma rzhdne předat některé úseky ddavateli, musí si dbře vybírat, aby ddavatel splňval jeh předpklady. Určitě je vhdné zjistit reference, tj. pr jaké zákazníky jiţ sluţbu Správa IT pskytují. Jsu ttiţ ddavatelé, kteří nemají zkušensti s určitými technlgiemi, přest tvrdí, ţe jsu t schpni realizvat a velmi levně. Ptm namíst starst méně, má zákazník spíše starst více. Takţe dtaz na reference, patří mezi základní dtazy při zjišťvání dbrné způsbilsti ddavatele. Dále uvedu pár případů pdle firmy Autcnt 50. Tyt případy vycházejí z jejich zkušenstí a mhu být chápány jak mdelvé pr celé dvětví případ firma bez IT správce Výchzí stav: Zákazník měl jednh IT správce. Tent IT správce měl na starst jak PC, tak i servery a síť. Činnstí nebyl tlik, aby IT správce byl vytíţen celu dbu v měsíci. Vzhledem k tmu, ţe zákazník si nemhl dvlit investvat d vzdělání, tak znalsti IT správce byly mezené. Zákazník musel pravidelně v letních měsících řešit prblém, kd se 50 Autcnt [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 49

50 mu bude starat IT p dbu 14 denní dvlené IT správce. Zastupitelnst p dbu dvlené se dala naplánvat. Avšak zastupitelnst p dbu nemci se nedala naplánvat. A takvá situace zákazníka vţdy nepříjemně překvapila Řešení: Zákazník se rzhdl pr změnu a dhdl se, ţe kmpletní správu IT předá na externíh ddavatele. Sučasně však si dal pdmínku, ţe půvdníh IT správce musí externí ddavatel převzít. S hledem na t, ţe IT správce byl člvěk, který měl nějaké znalsti a měl chuť se dál vzdělávat, tak najít uplatnění u ddavatele nebyl prblém. Se zákazníkem byl dmluvený seznam činnstí, které budu prváděny v rámci pravidelných návštěv. Taktéţ byly dmluveny pstupy v případě urgentníh výjezdu na vyřešení prblému Přínsy pr zákazníka: V rámci zastupitelnsti jsu definvání dva servisní technici d externíh ddavatele, kteří se starají IT. Finanční úspra, prtţe činnsti nezaberu celý měsíc, ale puze cca 2/3 z měsíce. Dříve musel zákazník interně platit celéh 1 člvěka. Nyní však platí niţší částku, která dpvídá cca 2/3 nákladům IT správce správce. Převzetí IT správce d týmu ddavatele. Příns pr další dbrný růst tht IT případ firma s vlastním IT týmem Výchzí stav: Zákazník měl tři IT správce. Dva IT správci byli prgramátři a byli určeni pr pdpru a rzvj klíčvé aplikace. Sučasně měli na starsti i infrastrukturu (servery, síť). Tt však byla blast, kteru jak prgramátři neměli v blibě a brali t jak nutné zl. Třetí IT správce měl na starst údrţbu kncvých stanic (PC, NB) a pskytval technicku pdpru pr uţivatele. 50

51 Velký prblém byl, ţe pţadavků na úpravu aplikace přibýval a IT správci byli přetíţeni. Sučasně majitel však nebyl chten přijmut dalšíh IT správce, prtţe nárůst činnstí nebyl tak velký, aby nvý IT správce byl st prcentně vytíţen. Nárazvě byl větší pčet pţadavků na technicku pdpru d uţivatelů a IT správci nestíhali na všechny dpvědět a vyřešit je včas. Další prblém byl, ţe dcházel k výpadkům véh systému 51, který byl jiţ zastaralý a nevyhvval sučasným ptřebám firmy. S hledem na vytíţenst IT správců však knkrétním výpadku véh systému věděli nejprve uţivatelé. A ti hlásili prblémy IT správcům. Nebyl časvý prstr pr mnitrvání a tedy k předcházení prblémům. Kvůli těmt prblémům chtěl zákazník nasadit nvý vý systém 52. Avšak se bjevil další prblém, a t, ţe IT správci i přes abslvvání šklení tvrdili, ţe nemají dstatek zkušenstí na implementaci. Majitel firmy měl bavy, ţe v případě prblémů s nasazením nvéh systému djde k zastavení výrby a vzniknu velké škdy Řešení: Zákazník se rzhdl hledat řešení za pmcí externíh ddavatele. P úvdní knzultaci a něklika jednáních jsme se zákazníkem našli řešení, které řešil jeh prblémy: serverů. 53 Převzali jsme starst jejich infrastrukturu, nasadili jsme vzdálené mnitrvání Ddavatel převzal údrţbu kncvých stanic Majitel si chtěl pnechat pdpru a rzvj klíčvé aplikace ve firmě, prt IT tým zůstal ve firmě. U klíčvé aplikace pţadavků přibýval, prt třetíh IT správce pvýšil (staral se pdpru klíčvé aplikace). IT správcem tat změna byla vnímána pzitivně, 51 V tmt případě Dmin Server 52 Nicméně přechd na MS Exchange je blestivý 53 Micrsft System Center Essentials 51

52 prtţe začal řešit důleţitější věci a nemusel se starat jiţ puhé PC. Tent třetí IT správce dstal navíc na starst prvádění jednduchých administrátrských činnstí na serveru. Ddavatel navrhl implementaci nvéh véh systému 54, přičemţ byl dhdnut, ţe některé činnsti bude dělat jejich IT tým (získají tím více zkušenstí s následnu administrací véh systému). Ddavatel převzal technicku pdpru pr jejich uţivatele. 55 Technická pdpra pr kncvé uţivatele se primárně prvádí vzdáleně (telefnicky, resp. vzdáleným připjením k PC uţivatele). Pkud se nevyřeší pţadavek na dálku, tak se řeší v místě uţivatele. D technické pdpry taktéţ zahrnujeme základní zašklení uţivatelů (vysvětlení funkcí aplikací). Je t z th důvdu, ţe ne všichni uţivatelé jsu dstatečně znalí v puţití aplikací. Pr IT správce ddavatel definval a nastavil taktéţ technicku pdpru. 56 V případě nemci, dvlených, nárůstu práce je zákazníkvi pskytnut servisní technik či specialista na dbu nezbytně nutnu. A tent technik prvádí činnsti dle pţadavku IT týmu přím v místě u zákazníka tím byl vyřešen prblém zastupitelnsti Přínsy pr zákazníka: Uţivatelé jsu spkjeni, prtţe dezva na jejich prblémy je rychlá. Uţivatelé velmi pzitivně uvítali, ţe jim mhl pracvník ddavatel detailně vysvětlit některé funkce aplikací, které puţívali. IT tým je spkjen, prtţe byla vyřešena přetíţenst IT správců. Byl vytvřen virtuální IT tým dbrníků. 54 MS Exchange 55 1st lvl supprt 56 2nd lvl Supprt 52

53 Implementační prjekt prběhl splečně, přesně pdle plánu a byl úspěšně zaknčen. Velkým přínsem pr IT správce zákazníka byla mţnst kmunikace s našimi dbrníky v rámci 2 nd lvl technické pdpry a v rámci účasti na implementačním prjektu. Tímt byl dcílen dbrnéh růstu IT správců. Nasazením mnitrvání IT dšl k sníţení pčtu výpadků. Finanční úspra, prtţe realizací některých sluţeb přes externíh ddavatele jsu náklady na správu IT mnhem niţší. Zákazník měl vyřešen prblém zastupitelnsti případ firma má něklik pbček v ČR, většina uţivatelů je na centrále firmy Výchzí stav: Obchdní firma má centrálu v Praze a čtyři pbčky v ČR. Mají dva IT správce. IT správci mají na starsti jak servery, tak i kncvé stanice. Na pbčkách jsu většinu NB, prtţe bchdníci jsu mbilní. IT správci zajišťují i technicku pdpru pr bchdníky na pbčkách. Pkud se nepdaří vyřešit prblém u bchdníků na pbčkách vzdáleně, tak musí IT správce vyjíţdět na pbčku. V těcht případech jsu však vyské náklady na dpravu a drahcenný čas IT správce je ztracen puhým cestváním p ČR. Pţadavků d uţivatelů přibývá, takţe IT správci jsu přetíţeni. Nestíhají řešit činnsti, které jsu pravidelné (např. kntrla zálhvání, kntrla nastavení bezpečnsti IT apd.) a taktéţ nemají časvý prstr pr návrhy na další rzvj IT. Zákazník měl prblémy hledně zastupitelnsti IT správců, hledně zvýšených nákladů na výjezdy na pbčky. A v nepslední řadě byli IT správci přetíţeni, cţ se drazil i v pţděném řešení prblémů bchdníků. 53

54 Řešení: Zákazník se rzhdl hledat řešení za pmcí externíh ddavatele. P úvdní knzultaci a něklika jednáních se zákazníkem se našl řešení, které řešil jeh prblémy: prblémy. Zákazník si chtěl pnechat IT správce. Sučasně však chtěl řešit výše uvedené Rzdělili se činnsti, za které bude zdpvědný IT tým zákazníka, a za které bude zdpvědný externí ddavatel. Správu serverů a aplikací bude zajišťvat IT tým zákazníka. Správu kncvých stanic na centrále a na pbčkách bude pskytvat ddavatel. Nastavila se 2 nd lvl technická pdpra pr jejich IT správce. Nastavila se 1 st lvl technická pdpra pr jejich bchdníky na pbčkách. Obchdníci mhu přijít s NB na kterukliv pbčku ddavatele a na pčkání je jejich prblém vyřešen. V případě nemci, dvlených, nárůstu práce je zákazníkvi pskytnut servisní technik či specialista na dbu nezbytně nutnu. A tent technik prvádí činnsti dle pţadavku IT týmu přím v místě u zákazníka - tím byl vyřešen prblém zastupitelnsti Přínsy pr zákazníka: Finanční úspra, prtţe realizací části sluţeb přes externíh ddavatele jsu náklady na správu IT mnhem niţší (např. úspra dpravních nákladů). Zákazník má vyřešeny všechny výše uvedené prblémy (např. zastupitelnst, přetíţenst, rychlst řešení technické pdpry pr uţivatele atd.). V rámci těcht tří příkladů lze ukázat, ţe pr kaţdu firmu lze nalézt vhdné řešení jejich prblémů v IT. A dle zkušenstí zákazníci vnímají pskytvání Správy IT jak něc, c jim přináší úlevu, prtţe mají starst méně. 54

55 10. Knkrétní řešení utsurcingu studie rzvje systémů Úvdní preambule Pr knkrétní a praktické řešení mdelvých situací, které jsem se snaţil v terii nastínit v předchzích kapitlách jsem si vybral mdelvu firmu. Kvůli maximální reálnsti celéh prblému jsem p něklika bsahvých knzultacích s p. Ing. Martinem Šachem a p. Ing. Martinem Dalihdem dspěl k alespň základním infrmacím prcesech ve firmě / firmách, které ni ze svéh předchzíh ţivta znají více neţ dbře. Ve firmě, kde má prběhnut utsurcing celéh infrmačníh systému. Mým cílem v tét části práce je ukázat, c vše je ptřeba pr alespň základní utsurcingvý prjekt. Od definvání zákazníka analýz jeh klí, identifikace zákazníka jakţt takvéh, SWOT analýzu, přes zvlení metdiky pr reengineering prcesů 57, ppsání základních prcesů, které jsu nutné pr chd firmy a budu zakmpnvány d infrmačníh systému, který je třeba pr utsurcing navrhnut / převzít 58, aţ p návrh utsurcingvé smluvy s definváním alespň základních parametrů Knkrétní bsah V první části práce se zabývám ppisem a analýzu lázní, taktéţ detailnějším náhledem na klí lázní (pjišťvny, klienti, knkurence ). Jelikţ v reálném případě utsurcingvéh prjektu by byly tyt infrmace ptřebné pr nastavení prcesů v IS. Na tut část plynule navazuje další týkající se analýzy slabých a silných stránek. Následvána ppisem alespň některých prcesů a stanvením metrik, důleţitých pr správné fungvání jak IS, tak i měření úspěšnsti utsurcingvéh prjektu. 57 Kteru si dvlím z bsahvých důvdů vynechat a zmínit jen krajvě 58 Zde se pkusím vytvřit jen jakýsi nástin prcesů. Něklik. 55

56 Celé t pak uzavírají návrhy utsurcingvých smluv. Pdklady těcht subjektech byly pskytnuty knzultantem Ing. Martinem Šachem a Ing. Markétu Šachvu, vzhledem k jejich napjení na celu rganizaci a phledu zevnitř tht danéh subjektu. Oním subjektem jsu tedy Lázně Aurra a Berta s.r.. 56

57 11. Analýzy Lázeňské měst Třebň dispnuje 2 lázeňskými zařízeními Lázně Aurra s.r.. a Lázně Berta s.r.. Lázně Aurra s.r.. jsu kapacitně největším jihčeským lázeňským zařízením. Celkvá ubytvací kapacita činí více neţ 450 lůţek ve třech lázeňských budvách. Mezi základní léčebné metdy patří vdléčba, masáţe, fyzikální terapie, rehabilitační metdy, inhalace apd. Bertiny lázně s.r.. jsu z hlediska léčených chrb a indikace zaměřeny na nemci phybvéh ústrjí, bezitu a nadváhu, pperační a púrazvé stavy a rekndiční pbyty. Vedle základních léčebných prcedur zalţených na bázi kmbinvání slatinných kupelí a zábalů s ručními masáţemi vyuţívají Bertiny lázně také širký kruh vdléčebných prcedur, jak jsu například pdvdní vířivé a perličkvé masáţe, přísadvé kupele, vířivky hrních a dlních knčetin apd. Dále jsu v nabídce laservé techniky, elektrléčby, parafinvé zábaly neb plynvé injekce. Ubytvací kapacita Bertiných lázní je 180 lůţek, krmě vlastních ubytvacích zařízení zajišťují bje lázně ubytvání i v místních depandantech. 59 Hspdaření bu lázní i jejich bsazenst (95%) je na velmi dbré úrvni a mezirčně se zvyšuje. V psledních letech rstu u bu lázní fyzické výkny, zatímc trţby stagnují neb mírně klesají. Příčinu je snaha pjišťven řešit svje finanční ptíţe sniţváním, resp. nivelizací příspěvků na lázeňské sluţby. T pstihuje zejména tyt lázně, prtţe v minulsti měly dhdnuté s pjišťvnami exkluzivní ceny. Sučasně klesá pčet návrhů na lázeňsku léčbu d pjišťven i lékařů, prtţe se čekávají změny indikací i zvýšení spluúčasti pacientů na tét léčbě. Sučasně s těmit trendy začíná na hspdaření lázní dléhat růst nákladů na nákup materiálu a energie. Tat situace přiměla management lázní, aby připravil ve splupráci s externí firmu převzetí a rerganizvání celéh infrmačníh systému s cílem zvýšit efektivitu prvzu, rzšířit nabídku lázeňských sluţeb a v nepslední řadě by měl tent utsurcing psílit 59 Lazně Aurra [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 57

58 eknmické ukazatele. Sučasně je jak nejvhdnější naplánvána fůze mezi běma subjekty (jsu sučasně pd jedním majitelem) Lázně Aurra Lázně Aurra jsu splečnstí s ručením mezeným, která sídlí v Třebni. Jedná se nestátní zdravtnické zařízení, které se zabývá léčením pruch phybvéh ústrjí, revmatických chrb, púrazvých a pperačních stavů a celkvé rekndice. Zaměstnává přibliţně 280 pracvníků, z th 6 řídících. Hlavními statutárními členy jsu dva jednatelé, z čehţ jeden zárveň zastává pzici ředitele. Dalším statutárním členem je dle předlţenéh rganizačníh řádu prkurista. Organizační struktura splečnsti má čtyři úrvně řízení, přičemţ třetí a čtvrtá není zabezpečena ve všech úsecích. Nejvyšší úrveň je zabezpečena ředitelem a prkuristu, který se aktivně pdílí na řízení splečnsti. Organizačně je splečnst členěna d pěti úseků zdravtní, prvzní, technický, eknmický a bchdní Sučasný infrmační systém Lázní Aurra a Lázní Berta Lázně vyuţívají něklik různých aplikací pdprujících dílčí části lázeňských prcesů. Jde především tyt systémy: Účetní infrmační systém SPINTEC Prgram MZDY firmy Unics Klatvy Řízení přístupů na parkviště a d wellness centra zajišťuje přístupvý systém firmy Cminf. K identifikaci se puţívají bezkntaktní čipvé karty neb náramky s čipem. K řízení vstupu jsu na parkvišti puţity 2 závry a ve wellness centru jsu t turnikety, psuvné dveře a elektr zámky. Všechny prvky systému jsu prpjeny se serverem prstřednictvím sítě LAN. Kaţdý klient lázní při svém příjezdu dstane na recepci identifikátr, ke kterému 58

59 jsu přiřazeny jeh rezervvané sluţby pskytvané ve wellness centru. D wellness centra je mţn, v rezervvaných časech, d příslušných zón, vlně prcházet za účelem vyuţití příslušných sluţeb. Tyt sluţby jsu hrazeny na knci pbytu na recepci lázní. Ostatní klienti wellness centra si mhu jedntlivé sluţby zarezervvat a zaplatit na recepci wellness centra, kde při platbě bdrţí identifikátr, který jim umţní vstup d příslušné zaplacené zóny. Při výstupu tent čip devzdávají zpět na recepci wellness centra, kde případně hradí další vyčerpané sluţby (např. dplatek, úhrada v baru). Identifikátry sluţí zárveň jak klíč k příslušné skříňce v šatně. Čísl zamčené skříňky, jakţ i infrmace zaplacené sluţbě, případně přečerpaném času je mţné zjistit na terminálu u vchdu d šaten. Ostatní prcesy jsu pdprvány dílčími na míru vytvřenými aplikacemi neb aplikací MS Excel (rezervace, rzvrhvání prcedur, záznamy léčení apd.) Uvedené systémy nejsu integrvané d jednh celku a přens dat mezi nimi se prvádí buď nvým ručním vlţením, neb vyuţitím tabulek v Excelu. V lázních je jeden pracvník správy ICT začleněný v eknmickém úseku a pdřízený prkuristvi splečnsti. Výkn méně nárčných prací je svěřen d kmpetence pracvníků údrţby. Uvedení pracvníci vyknávají činnsti suvisející s pkládku kabelů, přensem hardware (dále jen HW ), případně jeh výměnu a zapjením. Nákup sftware (dále jen SW ) a HW a upgrade SW je řešen ddavatelským způsbem. Technicku specifikaci při nákupu připravuje pracvník správy ICT. Nákup je schvalván prkuristu splečnsti. Ve splečnsti chybí plán nákupu IT a není pr tut blast vyhrazen určený rzpčet. Nákup IT je realizván z ušetřených prstředků Bertiny lázně Bertiny lázně byly zalţeny ve druhé plvině 19. stletí. Vyuţívají k léčbě půvdní přírdní zdrj slatinu. Histrie lázní d rku 1948 je spjena s městem Třebň jak tzv. městské lázně. Od rku 1948 byly sučástí Státních léčebných lázní Třebň. V rce 1992 byly lázně privatizvány nejprve jak rzpčtvá rganizace města Třebň, vznikla 59

60 splečnst s ručením mezeným, jejímţ majritním splečníkem byl Měst Třebň, v sučasné dbě je jediným splečníkem lázní. Hsty Bertiných lázní jsu převáţně klienti zdravtních pjišťven, a t z cca 77% (dle pčtu šetřvacích dnů). Zájem léčbu i přes všechna patření převyšval kapacitní mţnsti. Ve vlastní budvě Bertiných lázní byl ubytván v minulém rce puze 48% hstů, statní byli ubytváni v ubytvacích kapacitách htelů a penziónů mim lázně Analýza klí Ţádná rganizace nemůţe existvat samstatně a neexistuje v izlvaném světě. Na kaţdu rganizaci jak systém půsbí klí a stejně tak rganizace jak systém tt klí vlivňuje. Cílem následující pdkapitly je prt ppsat nejpdstatnější vazby rganizace a klí tak, aby byl zřejmé, jak půsbí klí na rganizaci a jak napak půsbí rganizace na klí Klientela Klient pjišťvny pbyt je hrazen smluvní pjišťvnu, tat kategrie představuje největší část klientů lázní. Ubytvání a stravvání těcht klientů je ve standardní základní nasmluvané úrvni. Klient samplátce pbyt v lázních si hradí klient sám neb je pbyt hrazen pjišťvnu jen částečně. U příspěvkvé lázeňské péče hradí pjišťvna puze standardní léčení a statní výdaje za lázeňský pbyt si pacient platí sám. Finanční výdaje jsu u příspěvkvéh pacienta různé, a t pdle délky jeh léčebnéh pbytu, dále pdle kvality ubytvání a také pdle rčníh bdbí, které si pr lázeňské léčení vybere. Při příspěvkvé lázeňské péči se můţe pacient stravvat a být ubytván jak v lázeňském zařízení, tak i mim ně. Musí však abslvvat 21denní neb 28denní lázeňské léčení pdle druhu nemcnění. Wellness klient veškeré náklady na pbyt i léčebné prcedury si hradí klient sám. U těcht klientů není předpklad vyuţití pbytu k přímé léčbě, ale spíše jak relaxační pbyt. Klient v tmt případě vlivňuje svůj prgram. Pdmínku není ani lékařská prhlídka. Klient dle svéh uváţení zvlí prcedury, které pvaţuje za vhdné neb 60

61 příjemné. Pbyty wellness klientely jsu bvykle spjeny i s jinými aktivitami, jak je sprt neb turistika Zdravtní pjišťvny Pskytvání lázeňské a zdravenské péče placené pjišťvnu Základní legislativní nrmu, která stanví pdmínky pr pskytvání a hrazení lázeňské a zdravenské péče, je zákn č. 48/1997 Sb., platný d Sučasně s ním byla vydána vyhláška č. 58/1997 Sb., kteru se stanví indikační seznam pr lázeňsku péči dspělé, děti a drst, kde jsu krmě indikačních skupin nemcí a jim dpvídajících diagnóz téţ uvedeny typy lázeňské péče, délka léčebnéh pbytu, kd a za jakých pdmínek můţe lázeňsku péči dpručit a v jakých lázeňských místech se můţe pacient léčit. Pdmínky pr pskytvání zdravenské péče dětem d 3 d 15 let jsu uvedeny v zákně č. 48/1997 Sb., v Cestvní a event agentury Standardním partnerem jsu i kmerční subjekty jak jsu cestvní kanceláře neb event agentury. Ty zprstředkvávají zejména welness klientelu. Ad hc klienti Další skupinu tvří ad hc klienti, kteří se se hlásí jedntlivě a t například přes webvé stránky. Mhu t být i firmy, které rganizují výlety pr zaměstnance. 60 VZP [nline]. infinite [cit ]. Čeština. Dstupný z WWW: < 61

62 Ddavatelé Partnery lázní Třebň jsu zejména mnplní ddavatelé energií: elektřiny, plynu, tepla a vdy. Dále ddavatelé materiálu pr zabezpečení léčebných prcesů a v nepslední řadě t jsu ddavatelé ptravin a nápjů pr rzsáhlé stravvací prvzy lázní. Kmunikace s ddavateli vyţaduje flexibilitu a schpnst přizpůsbit se aktuálnímu stavu na trhu. U ddávek jakými jsu energie, nepřichází v úvahu velké změny ddavatelů, či bjemů ddávek. Plţka zdravtnickéh materiálu uţ nabízí větší prstr, pr změny ddavatelů, všem bjem bjednávek bude pravděpdbně pět vyrvnaný. Největší prstr pr úspry nabízí ddávky ptravin, jejichţ bjem je pravdu úctyhdný, nicméně ač jsu tyt záleţitsti na úrvni infrmačníh systému řešitelné (napjení na ddavatele), nebudu se jimi zabývat. Základními parametry pr vlbu ddavatelů jsu: Cena ddávanéh zbţí. Dba ddání (d deslání bjednávky p přijetí na sklad). Schpnst ddat pţadvané mnţství. Kvalita ddávek. Půsbiště (lkální ddavatelé budu výhdnější z hlediska kvality survin a sníţení rizika pzdníh ddání, nehledě na úspry na dpravě). Dba splatnsti faktur. Pravidla pr uplatnění reklamace, či nárku na náhradu škdy při pţděné ddávce. Vztah s ddavateli je uktven smluvně, ve smluvě jsu uvedeny výše uvedené parametry Stát Finanční úřad, správa sciálníh zabezpečení, zdravtní pjišťvny kaţdý pdnikatelský subjekt musí ve stanvené termíny vykázat výsledky svjí hspdářské činnsti a zaplatit příslušné daně. Pvinnst dvádět platby za zaměstnance sciální správě a zdravtní pjišťvně je rvněţ dán záknem. Při nesplnění záknných pdmínek můţe djít ze strany státu k sankčním patřením. 62

63 Úřady státní správy - ke kterým se Lázně Třebň bracejí rzličná pvlení a ve věci správníh řízení. Jedná se zejména Ţivnstenský úřad, Celní úřad, Stavební úřad, Katastrální úřad, Krajský úřad, Okresní úřad a jedntlivá ministerstva Statistický úřad eviduje data kaţdém pdnikatelském subjektu. Kaţdý pdnikatelský subjekt musí 1x rčně deslat vyplněný frmulář s aktualizvanými infrmacemi spadajícími d registru eknmických subjektů Měst Měst Třebň je majritním vlastníkem Lázní Třebň a zastupitelstv bce má rzhdvací pravmc pr jejich správu. Veškerý zisk plyne d rzpčtu města Třebně. Třebň je také bydlištěm většiny zaměstnanců a Lázně Třebň představují pracvní místa pr významné prcent byvatel reginu a zajišťují tak stabilitu na trhu práce. Sami zaměstnanci firmy tak tvří velku lbbyisticku skupinu, která má zájem na zachvání c nejvíce pracvních míst Banky Představují klíčvéh partnera lázní Třebň. Studie rzvje systému ukazuje, jak máme hspdařit s finančními prstředky splečnsti. Je třeba zváţit mţnst zhdncení vlných finančních prstředků splečnsti. Sledvat úrkvé míry a ceny finančních derivátů a zváţit zda je výhdnější investvat d bankvních prduktů neb investvat d nákupu zásb Pjišťvny Pr zajištění plynulsti prvzu firmy a pr předcházení rizikům vyplývajícím z běţnéh prvzu lázeňských dmů, ale i rizikům, které mhu přinést nečekávané událsti, je nutné vyuţívat sluţeb kmerčních pjišťven. Kmerční pjišťvny nabízejí širké prtfli sluţeb d pjištění dpvědnsti, pjištění přerušení prvzu, pjištění leasingvých splátek. Lázeňský dům a všichni jeh zaměstnanci by měli být pjištěni prti 63

64 dpvědnsti za případnu škdu způsbenu klientům. Zárveň Lázně Třebň a. s. by měla být pjištěna pr případ, ţe by se zaměstnancům stal pracvní úraz Knkurence Hlavními knkurenty Lázní Třebň jsu Lázeňské dmy v nejbliţším klí, zaměřené na stejné neb velmi příbuzné léčebné prcedury. Knkurenty na evrpském trhu jsu však i lázně Slvenské a Rakuské, zejména díky srvnatelným (Rakusk) neb niţším cenám (Slvensk). Knkurenty v teritriu ČR jsu zejména: Lázně Bechyně s. r.. specializvané na léčbu phybvéh ústrjí. Lázně Mšené a. s. slatinné lázně umístěné v prstředí parku. Lázně Velichvky zaměřené na rehabilitaci a slatinné kupele, elektrléčeb a vdléčbu. Annenské Slatinné lázně a. s. Bělhrad. Lázně Luhačvice a. s. nabízí léčbu phybvéh aparátu a wellness pbyty. Františkvy Lázně. Lázně Bhdaneč. Lázně Dlní Lipvá. Mariánské lázně SWOT analýza Jak jiţ byl řečen v teretické část, SWOT analýza hdntí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky splečnsti, hrzby (Threats) a příleţitsti (Opprtunities) spjené s pdnikatelským záměrem, prjektem, strategii neb i restrukturalizací prcesů. Díky ní dkáţeme kmplexně vyhdntit fungvání firmy, nalézt prblémy neb nvé mţnsti růstu. Je sučástí strategickéh (dluhdbéh) plánvání splečnsti. Analýza spčívá v rzbru a hdncení sučasnéh stavu firmy (vnitřní prstředí) a sučasné situace klí firmy (vnější prstředí). Ve vnitřním prstředí hledá a klasifikuje silné a slabé stránky firmy. Ve vnějším prstředí hledá a klasifikuje příleţitsti a hrzby pr 64

65 firmu. V rámci SWOT analýzy je vhdné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými stránkami, příleţitstmi a silnými stránkami apd. Tyt synergie pak v zápětí mhu být puţity pr stanvení strategie a rzvje firmy. Obr 4: SWOT Analýza 65

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013 Š K O L N Í R O K 2 0 1 2 / 2 0 1 3 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT Plán práce 2012/2013 Náplň činnsti Náplň práce ICT metdika vychází z vyhlášky 317/2005 upravené

Více

Jak zavést systém managementu kvality

Jak zavést systém managementu kvality Jak zavést systém managementu kvality Systém managementu kvality může být zaveden d Vaší rganizace něklika způsby, například: 1. knzultační frma Pravidelné návštěvy v rganizaci dbrným pradcem a knzultace

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Přílha č. 2 Ppis pdprvaných aktivit Pdprvané aktivity pdpry typu A - Systémvá pdpra sciální práce v bcích (maximální dba realizace 24 měsíců): 1) Výkn sciální práce dle 63 zákna č. 111/2006 Sb., pmci v

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009 Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

Role metodika v procesu zavádění a ověřování standardů kvality v praxi

Role metodika v procesu zavádění a ověřování standardů kvality v praxi Rle metdika v prcesu zavádění a věřvání standardů kvality v praxi Standardizace rgánu sciálně-právní chrany dětí na Městském úřadu v Třinci 20.05.2015 Standard kvality Standard nrma, kritérium, becně uznávaný

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 ZADAVATEL: Česká republika Ministerstv práce a sciálních věcí Sídlem: Na Příčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 Zastupena: Rbinem Pvšíkem,

Více

Provozování a využívání výpočetní techniky a počítačové sítě Vysoké školy ekonomické v Praze

Provozování a využívání výpočetní techniky a počítačové sítě Vysoké školy ekonomické v Praze Prvzvání a využívání výpčetní techniky a pčítačvé sítě Vyské škly eknmické v Praze Strana 1 / 5 Stav dkumentu 1 Prvzvání a využívání výpčetní techniky a pčítačvé sítě Vyské škly eknmické v Praze Antace:

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Seznam maturitních témat

Seznam maturitních témat Seznam maturitních témat Studijní br 64-41-L/51 PODNIKÁNÍ Šklní rk 2016/2017 EKONOMIKA A ÚČETNICTVÍ 1. Tržní eknmika pjem eknmie, mikreknmie a makreknmie základní eknmické pjmy-ptřeby,statky, služby, živtní

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

PŘIPRAVOVANÉ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V OH Z POHLEDU MĚST A OBCÍ

PŘIPRAVOVANÉ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V OH Z POHLEDU MĚST A OBCÍ 1 PŘIPRAVOVANÉ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V OH Z POHLEDU MĚST A OBCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY V OH Zákn č. 185/2001 Sb., dpadech, v platném znění Zákn č. 477/2001 Sb., balech a změně některých záknů, v platném znění -

Více

Úvod Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu

Úvod Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu Úvd Strategie rzvje infrastruktury pr prstrvé infrmace v ČR d rku 2020 (GeInfStrategie) Eva Kubátvá, krdinátrka prjektu Prstrvé infrmace jak sučást digitální buducnsti, Praha, 22. května 2014 Usnesení

Více

INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE

INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE INTRANET V JVK ČESKÉ BUDĚJOVICE Vladimír Pávek, Jihčeská vědecká knihvna v Českých Budějvicích Úvd Jihčeská vědecká knihvna (JVK) v Českých Budějvicích prvzuje své webvé stránky d začátku rku 1996 (tehdy

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Příloha A Informační memorandum k Projektu

Příloha A Informační memorandum k Projektu Přílha A Infrmační memrandum k Prjektu Sutěž výběr strategickéh partnera d splečnéh pdniku spluzakládanéh Dpravním pdnikem hl. m. Prahy, akcivá splečnst, za účelem maximalizace ptenciálu rzvje území stanic

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad

Více

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční

Více

INFORMOVÁNÍ O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V SOUVISLOSTI S OBSAZOVÁNÍM PRACOVNÍCH POZIC A ZAMĚSTNÁVÁNÍM OSOB

INFORMOVÁNÍ O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V SOUVISLOSTI S OBSAZOVÁNÍM PRACOVNÍCH POZIC A ZAMĚSTNÁVÁNÍM OSOB INFORMOVÁNÍ O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V SOUVISLOSTI S OBSAZOVÁNÍM PRACOVNÍCH POZIC A ZAMĚSTNÁVÁNÍM OSOB dle Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady EU 2016/679 chraně fyzických sb v suvislsti se zpracváním

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

PŘÍLOHA D Požadavky na Dokumentaci

PŘÍLOHA D Požadavky na Dokumentaci PŘÍLOHA D Pžadavky na Dkumentaci PŘÍLOHA D Pžadavky na Dkumentaci Stránka 1 z 5 1. Obecné pžadavky Ddavatel dkumentaci zpracuje a bude dkumentaci v celém rzsahu průběžně aktualizvat při každé změně verze

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů: FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK Vyplní dbr kultury a cestvníh ruchu města Písku: Číselný kód žádsti: Pčet získaných bdů: 511. /1/.. Pznámka: Jedntlivé ple frmuláře jsu uzamčeny pr grafické úpravy. Pkud vám

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

PŘÍLOHA 1 ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA. Manuál k Energetickému modelu Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA

PŘÍLOHA 1 ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA. Manuál k Energetickému modelu Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ ZÁVAZNÁ OSNOVA ZPRÁVY K FA/FEA PŘÍLOHA 1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.pzp.cz, dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce dtace: 800 260

Více

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY

22. základní škola Plzeň, Na Dlouhých 49, příspěvková organizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY 22. základní škla Plzeň, Na Dluhých 49, příspěvkvá rganizace ABSOLVENTSKÉ PRÁCE INFORMACE PRO ŽÁKY ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 22. základní škla Plzeň www.22zsplzen.cz OBSAH 1. CÍLE ZPRACOVÁNÍ ABSOLVENTSKÉ PRÁCE...

Více

Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ

Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ Cena Ministerstva vnitra za invaci ve veřejné správě Rčník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ 1. Stručný název řešení: Suběžná implementace mderních metd řízení na Ministerstvu pr místní rzvj. 2. Autr zprávy:

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD Sídl: Berní 2261/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600 www.nuts2severzapad.cz, www.eurpa.eu Pracviště: Závdní 379/84A, 360 21 Karlvy Vary tel.: 353 222 624 e-mail: ridicirgan@nuts2severzapad.cz PLÁN

Více

Krajský úřad Karlovarského kraje

Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlvarskéh kraje PRAKTICKÝ POSTUP ZAVEDENÍ GDPR ve šklách a šklských zařízení Jaký přístup zvlil Karlvarský kraj Jaká je pdpra zřizvatele šklám Jak prbíhá vstupní analýza? NAVRHOVANÝ POSTUP

Více

Bezkontaktní platby v českém obchodě

Bezkontaktní platby v českém obchodě Bezkntaktní platby v českém bchdě Piltní prjekt NFC plateb Ing. Dr. M. Exner, CIO Glbus Retail Summit, Praha 01.02.2012 Elektrnické platby v Glbusu Akceptace platebních karet (ČS) 10/1998 Akceptace platebních

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Marketingvý výzkum splečnsti KORADO, a. s. Gavendvá Kateřina Bakalářská práce 2011 Prhlašuji: Tut práci jsem vypracvala samstatně. Veškeré literární prameny

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD Sídl: Masarykva 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severzapad.cz, www.eurpa.eu Pracviště: Závdní 353/88, 360 21 Karlvy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502 353 e-mail:

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

II. Vyhlašovatel programu, poskytovatel dotace. III. Cíle a priority programu (účelové určení)

II. Vyhlašovatel programu, poskytovatel dotace. III. Cíle a priority programu (účelové určení) I. Název prgramu (kód) Pdpra Místních akčních skupin Mravskslezskéh kraje 2015 (RRC/xx/2015) II. Vyhlašvatel prgramu, pskytvatel dtace Vyhlašvatelem prgramu a pskytvatelem dtace je Mravskslezský kraj,

Více

Zpráva o udržitelnosti projektu

Zpráva o udržitelnosti projektu Zpráva udržitelnsti prjektu Úvdní strana dkumentu Datvá plžka Plnění Pznámka Název dkumentu Průběžná zpráva udržitelnsti individuálníh prjektu č. X / Závěrečná zpráva udržitelnsti individuálníh prjektu

Více

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Suchá Lz č.p.72 687 53 Suchá Lz IČO: 27015777 Zápis z jednání valné hrmady MAS Výchdní Slváck dne 15.11.2012, Strání Přítmni: Hsté: dle prezenční listiny 24 členů Ing. Pavel Rada,

Více