Realizace integrovaného systému nakládání s odpady v regionu Šumpersko

Transkript

1 Realizace integrovaného systému nakládání s odpady v regionu Šumpersko Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., ředitel, ECO-Management, s.r.o., K Západi 54, Brno, tel , hrebicek@ecomanag.cz, Bc. Jiří Kalina, analytik, ECO-Management, s.r.o., K Západi 54, Brno, tel , kalina@ecomanag.cz, Ing. František Piliar, projektový manager, ECO-Management, s.r.o., K Západi 54, Brno, tel , piliar@ecomanag.cz, Mgr. Tomáš Chudárek, technicko-provozní manažer, SITA CZ a.s., Holzova 14, Brno, tel , tomas.chudarek@sita.cz. Abstrakt Příspěvek ve své první části shrnuje teoretickou definici Integrovaného systému nakládání s odpadem v souladu s legislativními normami a zabývá se obecnými požadavky na vybudování takového systému. Druhá, hlavní, část textu podrobně popisuje praktické výsledky vědecko-výzkumného úkolu SPII2F1/30/07: Výzkum integrovaného systému nakládání s odpady a nových podpůrných nástrojů pro jeho zavedení v podmínkách České republiky v pilotní oblasti Šumperska. Integrovaný systém nakládání s odpady V současnosti je pojem integrovaný systém nakládání s odpady (dále ISNO) zaveden v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, a v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství (dále jen POH) České republiky. Nicméně v Rámcové evropské směrnici 98/2008/ES o odpadech není uveden. Evropská legislativa navíc na rozdíl od zákona o odpadech nerozlišuje pojmy nakládání s odpady a odpadové hospodářství (dále OH) a vychází z anglického společného termínu waste management. V situační zprávě k Realizačním programu POH ČR pro komunální odpady z roku 2004 je ISNO definován jako Jednoduchá strategie, která koordinuje sběr, využití a odstranění odpadů v celém odpadovém toku, směřující k optimální účinnosti při respektování ekonomických a environmentálních požadavků. V nařízení o POH jsou v části 4 uvedeny Zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady, ze kterých má ISNO vycházet. Tj. v zájmu dosažení cíle POH ČR vytvořit ISNO na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady. V rámci vybavenosti daného území se realizují prostřednictvím plnění POH ČR, krajů a sdružení/svazků následující cíle: zajistit tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu (KO) prostřednictvím dostatečně četné a dostupné sítě sběrných míst, za využití existujících systémů sběru a shromažďování odpadů i systémů zpětného odběru vybraných výrobků zajištěných v rámci kolektivních systémů povinnými osobami; upřednostňovat při výběru projektů OH projekty infrastruktury pro odvozový systém sběru tříděného KO před ostatními projekty nakládání s odpady; navrhovat nová zařízení v souladu s nejlepšími dostupnými technikami podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a využívat stávající zařízení, která vyhovují požadované technické úrovni; podpořit výstavbu zařízení, u kterého bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jeho provozování na celostátní úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení po předběžném projednání s kraji; neohrožovat provozem zařízení a dopravou lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostředí; zapracovat postupně požadavky na vytváření sítě zařízení do souboru výstupů územního plánování jako důležitý podklad pro rozhodování o dalším rozvoji zejména průmyslových zón; připravit návrh podpory pilotních projektů na ověření dosud v ČR neprovozovaných technologií a zařízení k nakládání s odpady; požadovat ekonomickou rentabilitu navrhovaného zařízení vzhledem ke kapacitě a provozu zařízení za daných podmínek financování investice a provozu; vytvořit podmínky pro dobudování celostátní sítě zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady; stanovit podmínky pro materiálové využívání odpadů v jiných vhodných zařízeních, která nejsou vedena jako zařízení na využívání odpadů ve smyslu Zákona;

2 zajistit potřebné kapacity pro úpravu odpadů vhodných pro zpracování na palivo, není-li vhodnější jejich materiálové využití; nepodporovat výstavbu nových skládek odpadů ze státních prostředků. Základem takto pojatého modelu ISNO na regionální úrovni je Hierarchie způsobů nakládání s odpady ze směrnice o odpadech (uvádějící způsoby nakládání s odpady od nejpřijatelnějšího k nejméně přijatelnému): předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a odstranění: Obrázek: Model ISNO na regionální úrovni. Toky spojující jednotlivé prvky ISNO Odpady Suroviny Opatření (prevence) Výrobky.. Hranice systému Důležitými cíli ve strategii ISNO jsou dosažení vyšší ekonomické efektivity činností zúčastněných subjektů v daném regionu a současně environmentálně šetrnější přístup k celému procesu nakládání s odpady. Dosažení těchto cílů je podmíněno především vyšší integrací jednotlivých činností v rámci ISNO, která výrazně překračuje míru přirozené a nutné spolupráce a obchodních vztahů jednotlivých subjektů nakládajících s odpadem na území regionu bez zavedení ISNO a dále využitím nejlepších dostupných technik (BAT). Z hlediska požadovaných změn v nasazení nejlepších dostupných technik lze uvažovat následující oblasti: primární sběr odpadu, jeho shromažďování, tříděný sběr a svoz (nádoby a jejich rozmístění), přepravu odpadů na zařízení k jejich zpracování (vozový park a logistika svozu), třídění a úpravu odpadů (separační technologie, šrédrování, úprava odpadů), opětovné použití a recyklaci (design výrobků, recyklační technologie), materiálové a energetické využití (BPS, kompostárny, MBÚ, spalovny), odstranění odpadu (technologie skládek). Realizace ISNO v regionu Šumpersko Základní parametry oblasti pilotního projektu Součástí záměru je příprava pilotního projektu, jehož cílem je doplnit stávající prvky OH pilotní oblasti v rozsahu správního obvodu ORP Šumperk tak, aby byl v co největším rozsahu na území zajištěn provoz OH oblasti v režimu ISNO. Pro potřeby výběru oblasti pilotního projektu ISNO byly stanoveny následující základní parametry: území je vybaveno spádovým zařízením pro nakládání s odpady, s možností dalšího rozvoje, OH v oblasti je zabezpečeno z převážné části jedním stabilizovaným operátorem, území bude mít charakter regionu alespoň na úrovni ORP, ve spádové oblasti bude zastoupeno osídlení městského, příměstského i venkovského typu.

3 Určení rozsahu oblasti pilotního projektu Rozsah oblasti pilotního projektu by měl odpovídat požadavkům dle POH Olomouckého kraje na vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady v rámci krajského ISNO. Obecnými opatřeními na úrovni kraje pro podporu výstavby krajského ISNO dle závazné části POH kraje jsou mj.: Města a obce v rámci svých kompetencí zabezpečí shromažďování a svoz KO včetně zabezpečení separace, dotřídění, případně provozu sběrných dvorů, sběru nebezpečných složek KO, obce a města budou rovněž provozovat vybrané dílčí prvky sítě zařízení k nakládání s KO pro splnění celokrajských cílových hodnot. Obce a města mohou za účelem hledání optimálních řešení realizovat společné dílčí subsystémy. Stávající zařízení intenzifikovat a modernizovat tak, aby vyhovovala současným požadavkům a aby mohly tvořit prvky sítě zařízení. Obecně upřednostňovat projekty infrastruktury pro systém sběru tříděného KO. Spádovým zařízením pro region Šumperska, které naplňuje požadavky dle POH kraje, je zařízení odpadové hospodářství Rapotín. Při respektování stávající přirozené spádové oblasti tohoto zařízení a při respektování požadavků POH kraje na přiměřenost sítě zařízení lze do oblasti pilotního projektu zahrnout populaci zhruba obyvatel (cca 10 % populace kraje), s možností dalšího rozvoje. Stávající prvky OH v oblasti a jejich doplnění v rámci ISNO Za využití databáze krajského úřadu Olomouckého kraje byl vytvořen přehled zařízení pro nakládání s odpadem v oblasti, který nelze z důvodu rozsahu příspěvku v kompletní podobě uvést. Ve vybrané oblasti se nachází 6 zpracovatelů autovraků, 2 sběrné dvory odpadů, 1 skládka odpadů, 2 komunální kompostárny a 2 zařízení pro objemové úpravy a třídění odpadu. Cílem pilotního projektu v oblasti je doplnit stávající systém OH oblasti s možností dalšího rozvoje tak, aby byly splněny následující požadavky stanovené v rámci projektu VaV SPII2F1/30/07 na ISNO: navýšení nabídky pro separovaný sběr co nejvyššímu podílu populace obvodu, doplnění sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci obvodu o chybějící prvky, zvýšení podílu produkce materiálově využitelných odpadů na úkor produkce SKO, ekonomický přínos pro obce zapojené do systému ve srovnání s výchozím stavem. Z hlediska ekonomiky fungování ISNO lze na úrovni obce na straně příjmů a nákladů vyčlenit následující základní položky: Náklady obce tvoří zejména náklady na provoz komunálního systému sběru odpadů, dále náklady na další zpracování odpadu a náklady na administraci systému. Příjmy obce se pak skládají především z poplatků od občanů a případně živnostníků zapojených do systému a z odměny za zajištění využití odpadů z obalů od autorizované obalové společnosti EKO-KOM. Úspory obci vzniknou snížením nákladů za nakládání s SKO po odklonu některých složek. Stávající produkce a skladba odpadů Řešení projektu VaV SPII2F1/30/07 je zaměřeno zejména na odpady s obsahem obalové složky, biologicky rozložitelné odpady (dále BRO), elektroodpady, autovraky a živnostenské odpady. Během přípravy pilotního projektu byly shromážděny údaje o produkci a nakládání s odpadem v letech 2005 až 2008 (celkem 35, celkem 4 roky - chybí hlášení za jednu obec z roku 2005, které bude doplněno později). Základní charakteristiky Z hlediska skladby vykazuje oblast následující skupiny odpadů v členění dle původu a charakteru dalšího nakládání: Směsný komunální odpad produkce z domácností, sběr na úrovni domácností, nádobový sběr, odpad je odstraňován uložením na skládku, zařízení k dispozici v rámci oblasti. Odpad s obsahem obalové složky (papír, plast, sklo, nápojový karton) produkce z domácností, sběr na úrovni domácností, převážně nádobový sběr, odpad je určen k materiálovému využití na zařízení mimo oblast, v rámci oblasti k dispozici dvě třídírny a objemové úpravny, s rostoucí výtěžností sběru jsou místní zařízení kapacitně nevyhovující.

4 Kovový odpad produkce z domácností, sběr prostřednictvím výkupen, sběrných dvorů (pouze Šumperk) a obecních kampaní, odpad je určen k materiálovému využití na zařízení mimo oblast, v rámci oblasti k dispozici skladovací kapacity. Biologicky rozložitelný odpad produkce z domácností a z údržby obecní zeleně, sběr prostřednictvím kontejnerových kampaní (domácnosti) nebo v rámci údržby obecní zeleně, v části Šumperka nádobový sběr, odpad je určen k k výrobě kompostu, v rámci regionu k dispozici dvě kompostárny, s rostoucí výtěžností sběru jsou místní zařízení kapacitně nevyhovující. Demoliční odpad a výkopová zemina produkce z domácností a z výstavby a údržby obecních zařízení, sběr prostřednictvím kontejnerových kampaní nebo v rámci obecní stavby, odpad je určen k využití k terénním úpravám (v oblasti k dispozici rekultivační stavba), k recyklaci (v oblasti k dispozici recyklační deponie) nebo k výstavbě skládkového tělesa (v oblasti k dispozici). Objemný odpad produkce převážně z domácností, sběr prostřednictvím sběrných dvorů (pouze Šumperk) a kontejnerových kampaní, odpad je určen převážně k odstranění uložením na skládku, zařízení k dispozici v rámci oblasti. Nebezpečný odpad (včetně elektroodpadu) produkce převážně z domácností, sběr prostřednictvím sběrných dvorů (pouze Šumperk) a mobilního svozu, odpad je určen k odstranění nebo využití mimo region, v rámci oblasti není k dispozici vyhovující logistické zařízení, k dispozici mobilní sklad v areálu skládky Ostatní odpad (včetně elektroodpadu) produkce převážně z domácností, sběr prostřednictvím sběrných dvorů (jen Šumperk) a mobilního svozu, odpad dle charakteru určen k odstranění nebo využití mimo region i v rámci regionu, v oblasti není k dispozici vyhovující logistické zařízení. Jiné odpady odpady nestandardní pro komunální produkci, produkované v jednotlivých případech v oblasti výskyt produkce kalů z ČOV (1 obec), infekčního odpadu ze sociální péče (1 obec), jednotlivě výskyt produkce nebezpečného odpadu z demolice. Produkce jednotlivých odpadových proudů region Šumperk /2005 (%) směsný komunální odpad 217,3 209,4 211,8 231,3 106,4 odpad s obsahem obalů 17,4 22,1 28, ,3 kovový odpad 11,2 15,4 16,7 19,5 174,1 biologicky rozložitelný odpad 2 3,5 5,3 8,9 445,0 demoliční odpad 6,1 4,5 8,4 6,8 111,5 objemný odpad 17,3 19,8 22,8 28,6 165,3 nebezpečný odpad 1,8 1,2 1 0,8 44,4 ostatní odpad 1,7 0,9 1,5 2,3 135,3 jiné odpady (ČOV, infekční) 0 0 1,1 2,6 -- celková produkce 274,8 276,8 296,8 333,8 121,5 Odpad s obsahem obalové složky V oblasti jsou sbírány čtyři komodity plast, papír, sklo a nápojový karton. Odpad je sbírán na úrovni domácností, významně převažuje nádobový a pytlový sběr, částečně je odpad odebírán prostřednictvím sběrných dvorů (pouze Šumperk). Výtěžnost jednotlivých složek podle údajů společností EKO-KOM je uvedena v následující tabulce a je vztažena pouze k obyvatelům zapojeným do systému EKO-KOM v daném období. Celková výtěžnost obalových složek region Šumperk /2006 (%) papír 10,7 14,1 16,3 151,5 plast 5,3 6,3 7,2 135,1 sklo 8,3 9,4 10,8 129,5 nápojový karton 0,19 0,34 0,52 276,9 Z údajů vyplývá zřetelný nárůst výtěžnosti separovaného sběru v regionu. Výtěžnost v regionu se v roce 2008 v zapojených ch pohybovala přibližně na úrovni průměru České republiky. Následující přehledy vycházejí z evidence odpadů (zdroj SITA CZ, obce) a na rozdíl od výše uvedených údajů zahrnují celou oblast, včetně, které obalové složky v daných letech nesbíraly.

5 Níže uvedené tabulky zachycují rozšíření separovaného sběru na území v letech 2005 až Údaje jsou sestaveny na základě vykázané produkce odpadů dle druhu odpadu (skupiny a 20 01). Současně s růstem počtu tříděných složek dochází v oblasti postupně k zahušťování sběrné sítě a k nárůstu výtěžnosti jednotlivých složek. Kategorie výtěžnosti uvedené v následujících tabulkách vycházejí z rozdělení výše základních odměn společnosti EKO-KOM (k roku 2009) podle dosažené výtěžnosti (součet všech složek separovaného sběru). Počet (podíl ) podle vykazovaných složek Počet tříděných složek odpadu obyva- obyva- obyva- telstva telstva telstva 0 5 4,6 % 3 0,7 % 1 0,1 % 2 1,1 % 1 2 2,2 % 3 4,2 % 4 4,6 % 2 2,2 % ,9 % 12 17,6 % % 7 8,5 % ,9 % 13 28,1 % 11 23,8 % 7 11,5 % 4 1 1,6 % 4 49,6 % 8 55,7 % 17 76,9 % Počet podle výtěžnosti sběru odpadu s obsahem obalů kg/obyv. 6 5,4 % 3 0,7 % 1 0,1 % 2 1,1 % < 28 kg/obyv ,6 % 27 57,4 % 27 51,7 % 21 43,3 % kg/obyv. 1 0,8 % 4 41,7 % 5 9,2 % 8 16 % >41 kg/obyv. 2 0,4 % 1 0,4 % 2 39,2 % 4 39,8 % Biologicky rozložitelné odpady (BRO) Jedná se o odpady, které může produkovat obec buď jako přímý původce (údržba obecní zeleně) nebo sběrem na úrovni domácností (zahradní odpad a odpad z domácností). V následující tabulce jsou uvedeny základní charakteristiky produkce BRO pro oblast: Charakteristiky produkce BRO počet vykazujících produkci BRO obce s produkcí BRO (počet) výše produkce BRO v kg/obyvatele za obce s vykázanou produkcí 3,19 6,75 10,24 13,76 za území obvodu ORP Šumperk 2 3,5 5,3 8,9 * pouze odpady , , veškerá produkce (včetně neobecních subjektů) Nádobový sběr (240 l nádoby) je v režimu zkušebního projektu provozován pouze v jediné lokalitě a to na území města Šumperku, v oblasti zahrnující obyvatel (173 rodinných a 30 bytových domů s poměrem 44:56 zhruba odpovídajícím poměru RD:BD = 40:60 v celé ČR). Jedna nádoba připadá na 24 obyvatel a svoz je v sezónně prováděn nejméně dvakrát týdně. Sběr BRO je v lokalitě charakterizován vysokou výtěžností a výrazně sezónní charakteristikou produkce s maximem produkce většinou v období srpen až říjen. Výsledky sběru jsou uvedeny v následující tabulce: Výsledky svozu BRO na úrovni domácností zkušební lokalita Šumperk 2005 * produkce BRO 36,8 85,2 84,8 124,5 * zahájeno v srpnu 2005 zdroj: SITA CZ Elektroodpady Podle výše uvedeného rozdělení toků odpadů jsou elektroodpady součástí toků nebezpečných odpadů a ostatních odpadů. Tyto odpady jsou na území buď řešeny zpětným odběrem u prodejců a nejsou tak zachyceny v odpadové evidenci, nebo jsou sbírány mobilním sběrem či na sběrných dvorech (pouze Šumperk). Obce jsou zapojeny v kolektivních systémech většinou prostřednictvím operátora OH. Na území je zavedena spolupráce se systémy Elektrolamp, Elektrowin, Asekol, Rema a Ecobat. Odpad je od obyvatel odebírán bezplatně.

6 Produkce elektroodpadu v oblasti podle evidence je uvedena v tabulce: Produkce elektroodpadu elektroodpad kategorie N (kg/obyvatel) 1,4 0,8 0,3 0,1 elektroodpad kategorie O (kg/obyvatel) 0,1 0 0,4 0,5 celkem 1,5 0,8 0,7 0,6 Živnostenské odpady Živnostníci jsou v pilotní oblasti zapojeni do systému obecního OH prostřednictvím smluv s obcemi ve smyslu 17, odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb. ve 12 ch z celkového počtu 35. V ostatních ch využívají systém svozu obecního odpadu na základě smlouvy s operátorem svozu (SITA CZ). V případech, ve kterých využívají živnostníci obecní systém na základě smlouvy s, se jedná výhradně o svoz KO, který je evidován. Živnostníci mají dále většinou možnost v rámci paušálního poplatku využívat systém sběru odpadu s obsahem obalů (zvyšuje se tak výtěžnost obecního systému a související odměny z obalového systému), nicméně produkce tohoto odpadu není evidována. V uvedených ch s celkovým počtem bylo v roce 2008 pro potřeby živnostníků rozmístěno celkem 317 nádob o kapacitě 49,12 m 3. Produkce odpadů od živnostníků je rozpočítávána podle poměru vyvezeného objemu nádob za obec a za živnostníky. Podíl produkovaného živnostenského odpadu na celkové produkci SKO v jednotlivých ch se pohybuje od 2 % do 10 %, celkově za všech 12 se jedná o 5,28 %. Celková produkce SKO v těchto 12 ch činila v roce 2008 celkem 4 284,55 t odpadu (243,4 kg/obyvatel), produkce SKO z živností zahrnovala v těchto ch z uvedeného objemu 226,405 t (12,86 kg/obyvatel). Autovraky V letech 2005 až 2008 nebyla na území obvodu ORP Šumperk zaznamenána produkce odpadu charakteru autovraku od obecního původce. Návrh řešení pro pilotní oblast V rámci zavádění ISNO na pilotním území je řešení, v souladu se stanovenými požadavky na integrovaný systém, zaměřeno na následující prvky sytému: identifikace rezerv a nedostatků zavedených systémů sběru a nakládání s odpadem podle, rozšíření stávajících systémů nádobového sběru odpadů na úrovni domácností o další složky, zahuštění a zefektivnění stávajících sítí, doplnění chybějící infrastruktury na úrovni nebo několika o sběrné dvory případně prvky komunitního a obecního kompostování, doplnění infrastruktury regionu o chybějící technologie pro zpracování a předúpravu odpadu tak, aby region byl z hlediska koncových a logistických zařízení soběstačný, zpracování ekonomického modelu separovaného sběru pro ověření ekonomických parametrů systému a pro podporu při zavádění nových prvků systému v ch, Některé z výše uvedených prvků je možné řešit pouze s nezbytnou spoluprací obce na základě dobrovolné účasti, od začátku řešení projektu VaV SPII2F1/30/07 (4. čtvrtletí 2007) jsou tyto prvky konzultovány na jednotlivých obecních úřadech, případně jsou ve spolupráci s obcemi průběžně řešeny. Postup řešení ISNO v rámci pilotní oblasti Na úrovni domácností je v ch prováděn nádobový sběr SKO a odpadu s obsahem obalů. Území je kapacitně pokryto svozovou technikou jak pro nádobový, tak i pytlový sběr, sběr odpadu s obsahem obalů zajišťuje několik operátorů. V roce 2008 nebyla v případě 18 vykázána produkce všech čtyř typů odpadů z obalů (dle podkladů EKO- KOM není do čtyřsložkového sběru zapojeno 14 z 35). Ve srovnání s rokem 2007 však došlo za sledované období v roce 2008 k nejvyššímu nárůstu, které vykazují čtyřsložkový sběr obalů z 8 na 17. Do čtyřsložkového sběru odpadu s obsahem obalů tak bylo v roce 2008 podle podkladů SITA CZ zapojeno 76,9 % (v roce ,7 %). Možnosti zapojení do čtyřsložkového sběru budou na nezapojených ch dále konzultovány s cílem navázat v této oblasti spolupráci.

7 Z hlediska výtěžnosti systému sběru zůstávalo v roce pod výtěžností 28 kg na obyvatele (aktuální horní hranice systému EKO-KOM pro nejnižší sazbu odměny za sběr obalů). Ve srovnání s rokem 2007 došlo ke snížení tohoto počtu o 5. Výhledově je předpokládáno další zvyšování výtěžnosti sběru s postupným zahušťováním sítě v ch s nízkou výtěžností. Biologicky rozložitelný odpad je na úrovni domácností sbírán pouze ve zkušební lokalitě ve městě Šumperku. V rámci projektu VaV SPII2F1/30/07 byla vyhodnocena výtěžnost sběru za období od roku Město Šumperk má dále zajištěn dobrý systém kontejnerového sběru BRO, jehož stanoviště pokrývají území celého města po celou sezónu jaro až podzim. Produkci BRO vykázalo za roky 2005 až 2008 pouze 8, ostatní obce nakládání s tímto odpadem nevykazují. Produkce BRO z za území celého správního obvodu ORP Šumperk vzrostla meziročně (2007/2008) o 3,6 kg na obyvatele. Ostatní odpadové proudy jsou na úrovni obce pokryty kontejnerovým svozem (demoliční a objemné odpady) nebo mobilním svozem (nebezpečné odpady, elektroodpady, ostatní odpady). V Šumperku jsou k dispozici dva sběrné dvory. Odběr autovraků byl v hodnoceném období zajištěn od občanů na místních vrakovištích (k dispozici 6 zařízení), v evidenci se produkce autovraků nevyskytuje. Na úrovni větších nebo několika chybí v systému nakládání s odpady zařízení charakteru sběrných dvorů (mimo 2 v Šumperku), která by umožnila průběžný odběr některých druhů odpadu z domácností. Sběrné dvory by zároveň mohly plnit funkci zařízení umožňujících v odlehlých částech regionu soustředit obalový odpad pro zefektivnění jeho přepravy na regionální logistické zařízení. V současné době je možnost zřízení sběrných dvorů konzultována na větších ch regionu se záměrem umožnit užívání i okolním m, pro rok 2010 je předpokládáno zahájení projektové přípravy sběrných dvorů v oblastech Hanušovic, Loučné a Rudy. Kapacity pro zpracování BRO jsou na území zcela nevyhovující, kompostárna Bludov je místního charakteru. Větší kompostárna Rapotín je v současné době využívána pouze pro odpad ze separovaného sběru a sběrných dvorů města Šumperk, její kapacita byla výrazně snížena užíváním části plochy pro třídění a skladování upraveného odpadu ze sběru obalových složek. Některé obce uvažují o možnosti zřízení obecní kompostárny; tyto záměry budou na ch dále řešeny s vazbou na uvažovanou regionální kompostárnu, která by mohla m zajišťovat dojezdem mobilních zařízení technologické operace, případně by mohla přebírat předfermentovaný odpad ke konečnému zpracování. S rostoucí výtěžností separovaného sběru se jako nevyhovující jeví kapacity stávajících logistických zařízení pro dotřídění, předúpravu a skladování odpadu s obsahem obalů. Významně též chybí kapacity pro skladování nebezpečného odpadu, elektroodpadu a jiných druhů odpadu z produkce domácností, které jsou odebírány prostřednictvím mobilního svozu nebo sběrných dvorů. V současné době v této souvislosti připravuje obec Rapotín výstavbu zařízení Centrální sběrný dvůr Rapotín, které by mělo řešit chybějící zařízení na úrovni regionu. Zařízení by mělo zahrnovat kompostárnu s dostatečnou kapacitou pro odpad města Šumperka a území ORP, recyklační deponie pro sklo a demoliční odpad, zařízení pro dotřídění lehkých odpadů s obsahem obalů s dostatečnou kapacitou pro celou oblast a dále logistické kapacity pro shromáždění nebezpečného odpadu a odpadu ze sběrných dvorů, pro jeho dotřídění soustředění dostatečného množství odpadu před transportem na koncové zařízení mimo region. Po vybudování zařízení Centrální sběrný dvůr bude oblast z hlediska využití, odstranění a logistického řešení komunálního odpadu zcela soběstačná. Pro zařízení Centrální sběrný dvůr Rapotín bylo vydáno v září 2009 územní rozhodnutí, zahájení výstavby je předpokládáno na jaře Ekonomický model separovaného sběru odpadu Ekonomický model separovaného sběru odpadu byl sestaven v prostředí aplikace MS Excel. Nástroj umožňuje porovnání dopadu různých hraničních režimů provozu separovaného sběru odpadů v ch na ekonomiku celého systému. S ohledem na možnost volitelných parametrů svozu je v současnosti uvažováno s využitím modelu v roce 2010 pro podporu na území ORP Šumperk při zavádění vícesložkového sběru obalů nebo při zahušťování stávající sítě. Vzhledem k délce příspěvku a komplexnosti modelu však není možné uvést jeho detailní popis a případné zájemce tak odkazujeme na v závěru uvedené zdroje.

8 Literatura [1] HŘEBÍČEK, Jiří; FRIEDMAN, Bedřich; HEJČ, Michal; HORSÁK, Zdeněk; CHUDÁREK, Tomáš; KALINA, Jiří; PILIAR, František. Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni. 1. Brno: Littera, s. ISBN [2] FRIEDMANN, Bedřich; HŘEBÍČEK, Jiří. Závěrečná zpráva o řešení projektu SPII2F1/30/07 v roce Brno: SITA CZ, s.