Třetinu velkých tepláren vlastní města

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE ŘÍJEN 2008 HLAVNÍ TÉMA TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKA ZAOSTŘENO NA BANKOVNICTVÍ ČEZ chce postavit horkovod Kam za vínem Vliv světové krize na české banky z Dukovan Třetinu velkých tepláren vlastní města TEPLÁRENSTVÍ NA MORAVĚ OVLÁDÁ SILNÝ HRÁČ. TŘETINU Z NEJVĚTŠÍCH PODNIKŮ, KTERÉ VYRÁBÍ A ROZVÁDÍ TEPLO, VLASTNÍ OKRESNÍ MĚSTA. PATŘÍ JIM DESET Z JEDENATŘICETI SPOLEČNOSTÍ. V DALŠÍCH TŘECH OVLÁDAJÍ VÍCE NEŽ ČTYŘICET PROCENT AKCIÍ. Morava Moravské hospodáfiství oslovilo starosty okresních mûst, která vlastní sto procent akcií teplárensk ch spoleãností. V ichni z nich pfiípadn m zájemcûm o koupi vzkazují: Na e firmy nejsou na prodej. Hlasité ne zaznívá napfiíklad z Brna. Tam letos zaãal fungovat teplárensk gigant. Slouãením dvou mûstsk ch spoleãností vyrábûjících a rozvádûjících teplo vznikla firma, která bude mít roãní obrat pfies tfii miliardy korun. Teplárny Brno v Ïádném pfiípadû nejsou na prodej. Tento krok jsme udûlali jen proto, abychom byli silnûj í pfii vyjednávání o cenû plynu. Ta se samozfiejmû promítne do ceny tepla pro zákazníky. U etfiíme i na provozních nákladech. Odhadujeme, Ïe to bude témûfi ãtvrt miliardy korun v následujících deseti letech, uvedl pfiedseda pfiedstavenstva a zároveà brnûnsk radní Jifií Oliva. Podle ekonoma ze spoleãnosti Cyrrus Marka Hatlapatky jsou právû brnûnské teplárny pro investory zajímavé. Men í mûstské zdroje uï tolik byznysmeny nepfiitahují. Koupit v robce tepla v men ím mûstû se vyplatí spí e tomu, kdo spojí v jednom regionu více podobn ch firem. Hodnû tepláren je existenãnû ohroïen ch. Neví, ãím budou za nûkolik let vytápût. Proto je na teplárenském trhu nejistota a ta investory pfiíli neláká. Je ale jasné, Ïe se zájemci budou rozhodovat pfiípad od pfiípadu, myslí si Hatlapatka. Nejistota na teplárenském trhu PfiestoÏe podle ekonomû není nejlep í doba kupovat teplárenské spoleãnosti, vedení mûst má jin názor. Podle nich jsou teplárny Ïádan m zboïím. V pozoru je napfiíklad jedna z nejvût ích spoleãností Dalkia. Novû i finanãní skupina J&T. Zájem o na i mûstskou spoleãnost na trhu je pomûrnû velk, uvedl napfiíklad starosta Bruntálu Franti ek Stru ka. A pfiizvukuje mu i dal ích devût starostû. Vût ina z nich se také shoduje v tom, Ïe dohled mûsta nad firmou dodávající lidem teplo zaruãuje niï í cenu, neï by si nasadil soukromník. A pokud je cena vy í neï v sousedním mûstû, argumentují pfiedstavitelé mûst tím, Ïe cenu pfiedãí ãist vzduch nebo bezpeãnûj í technologie. Napfiíklad právû brnûnské teplárny nepatfií mezi nejlevnûj í podniky. Teplo prodávají letos v rozmezí od 466,50 korun aï do 631 korun za gigajoule. Podle Olivy ale BrÀané pfiesto zaplatí o tfiicet procent ménû, neï by museli platit soukromníkovi. Máme i záloïní zdroj na vyrovnávání poklesu v elektrické síti. Zisky z této sluïby rozpou tíme do ceny tepla, fiíká Oliva. PfiestoÏe vût ina mûst vidí ve vlastnictví tepláren hlavnû v hodu, nevládní organizace Transparency International upozoràuje na nev hody a obtíïnou vefiejnou kontrolu, které mûstské vlastnictví sk tá. Podle prûzkumu, kter Transparency International provedla letos v únoru, nejsou mûstské firmy ani tak v hodné pro obãany, jako pro zastupitele samotné. Obecní pfiedstavitelé by se mûli soustfiedit na vykonávání ãinností, pro které jsou urãeni zákonem o obcích, spí e neï na podnikání, fiíká Jan Pavel z Transparency International. âtûte více na stranû 2. ARCELOR MITTAL ODSÍŘÍ TEPLÁRNU Nejvût í zneãi Èovatel Ostravy slíbil, Ïe do dvou let budou Ostraváci lépe d chat. Zmodernizuje totiï jejich nejzastaralej í provozy. Do odprá ení závodu na spékání Ïelezné rudy a odsífiení teplárny chce investovat jeden a pûl miliardy korun. Mittal tak reaguje na vlnu protestû, které spustili zejména lidé z místní ãásti Radvanice-Bartovice. Ti poukázali na to, Ïe na sídli tích, která jsou nejvíce zasaïena splodinami z Mittalu, bydlí dûti, které jsou dvojnásobnû nemocné neï dûti z jin ch regionû. Podle Mittalu po opravû nebudou nûkteré komíny ani vypou tût d m. Arcelor Mittal a jeho dcefiiné spoleãnosti zamûstnávají více neï deset tisíc lidí. Loni firma vydûlala více neï devût miliard korun. Viz strana 9 Konec nemocí v Ostravû... Foto: Boris Renner. TÉMA KRAJŮ: ENERGETICKÁ BUDOUCNOST JAK MŮŽE ZLÍNSKÝ KRAJ POMOCI V ENERGETICKÉ STRATEGII STÁTU? LIBOR LUKÁ hejtman Zlínského kraje Existují tfii úrovnû, na nichï mûïe kraj pomoci v energetické strategii státu pro pfií tí desetiletí. Jsou jimi: dlouhodobé plánování a programy, organizování osvûtov ch a vzdûlávacích akcí a zavedení systémov ch technick ch opatfiení na vlastním majetku. Na základû Územní energetické koncepce zfiídil kraj Energetickou agenturu Zlínského kraje. Agentura provádí bezplatné a nezávislé poradenství pro mûsta a obce i pro zájemce z podnikatelského sektoru a pro samotn kraj i jeho organizace. V leto ním roce se mimo jiné podafiilo získat zhruba 300 milionû korun v dotacích na zateplování kolsk ch budov, ale také na zateplení a vytápûní kulturních domû a obecních úfiadû. Zlínsk kraj chce jít pfiíkladem zejména pro mûsta a obce a pfiipravuje rozsáhlé investice do svého majetku, jak do zlep ení tepelnû technick ch vlastností budov, tak technologií. Jedná se o objekty nemocnic, kol, ústavû sociálních sluïeb a domovû dûchodcû. Energetická nároãnost budovy se stala jedním z hlavních parametrû pfii stavbû a rekonstrukci budov. RovnûÏ klademe dûraz na uplatnûní obnoviteln ch zdrojû energie. U objektû sociálních sluïeb se nám osvûdãily zejména solární kolektory pro pfiípravu teplé vody. Svatomartinské víno: 750 tisíc lahví JAKÉ VŮNĚ A CHUTĚ MĚLO LETOS SLUNCE? TEN, KDO SI OTEVŘE SVATOMARTINSKÉ VÍNO, ZJISTÍ, JAK LETOŠNÍ SLUNEČNÍ PAPRSKY CHUTNAJÍ. JiÏní Morava Podle vinafiû bude mladé víno z roku 2008 velmi kvalitní. A uï teì je jasné, Ïe ho bude více neï v loàském roce. Do obchodû mífií 750 tisíc lahví. Tedy o sto padesát tisíc sedmiãek víc neï loni. Do prodeje by letos mûlo pod spoleãnou znaãkou jít uï 276 tisíc bílého, 192 tisíc rûïového a 265 tisíc lahví ãerveného vína, uvedl fieditel Vinafiského fondu Jaroslav Machovec. PfiestoÏe uï teì je jasné, kam vína poputují, není je tû jisté, která vinafiství budou leto ní znaãku Svatomartinského reprezentovat. Nejlep í mladá vína vybere tfiicátého fiíjna ve Valticích odborná porota. První lahve moravského beaujolais otevfiou majitelé vybran ch vinoték a restaurací pfiesnû jedenáctého listopadu v jedenáct hodin dopoledne. Mladé víno se vyrábí pouze ze čtyř odrůd Svatomartinská vína jsou první vína nového roãníku. Jde o vína svûïí a ovocitá, která sice zrála pouh ch nûkolik t dnû, ale za tu dobu uï staãila získat svûj osobit pûvab a charakter, popsal fieditel Národního vinafiského centra Pavel Kr ka. Vinafii mûïou do soutûïe zaslat pouze odrûdy, které dozrávají nejdfiíve, a tudíï mohly nabídnout potfiebnou kvalitu hroznû. Z bíl ch vín se mûïe jako Svatomartinské prodávat pouze Müller-Thurgau a Veltlínské ãervené. RÛÏová a ãervená mladá vína se vyrábí z odrûd Modr Portugal a Svatovavfiinecké. Mezi Svatomartinsk mi víny jsou jak vína vyrobená z jedné odrûdy, tak i cuvée: vína vyrobená z více odrûd. Zájem vinafiû podílet se na prodeji Svatomartinsk ch vín rok od roku roste. V roce 2005 bylo pfiihlá eno tfiiapadesát vzorkû, v roce 2006 sto sedm, v loàském roce uï to bylo 144 vín. Letos padne rekord v poãtu lahví i pfiihlá en ch vinafiû. Oãekáváme, Ïe budeme vybírat z více neï dvou stovek vzorkû, odhaduje Kr ka.

2 ŘÍJEN 2008 STRANA 2 TEPLÁRENSTVÍ TÉMA MĚST JAKÉ MÁ VAŠE MĚSTO VÝHODY Z VLASTNICTVÍ TEPLÁRNY? JE O NI ZÁJEM NA TRHU? Dodavatelem tepla do na í sítû je Hodonínská elektrárna v majetku âez. Do této chvíle nenastaly dûvody, proã by se orgány mûsta mûly zab vat sníïením na eho podílu v na í spoleãnosti. Ve srovnání s republikov m prûmûrem patfií na e cena tepla mezi nejniï í. O na i spoleãnost Mûstská bytová správa je na trhu zájem. Je také selektivní zájem jen o tepelné hospodáfiství na í spoleãnosti. Souãasná koalice (ODS, âssd, KDU-âSL) není v tuto chvíli jednotná v názoru na privatizaci tepelného hospodáfiství. TudíÏ o privatizaci neuvaïujeme a ani o ní nevedeme diskusi. Nenutí nás k tomu Ïádné okolnosti. MUDr. LUBOR IMEâEK, starosta mûsta Hodonína Jedním z cílû vedení mûsta je vytváfiet pfiijatelné podmínky pro Ïivot obyvatel a mezi nû patfií i zabezpeãení pfiijatelné ceny tepla. Díky stoprocentnímu vlastnictví teplárenské spoleãnosti má vedení mûsta moïnost ovlivàovat ãinnost spoleãnosti, stanovovat strategii a pfiímo se podílet prostfiednictvím sv ch zástupcû v pfiedstavenstvu na obchodním vedení spoleãnosti. Spoleãnost typu Teplárny Brno pûsobí sice v trïním prostfiedí, ale prakticky na zabezpeãeném trhu. Je samozfiejmé, Ïe o takovéto spoleãnosti je na trhu velk zájem. Mûsto ale nemá zájem spoleãnost prodat. Krátkodob zisk z prodeje spoleãnosti nemûïe vyváïit v hody z moïnosti ovlivàovat chod spoleãnosti k naplnûní cílû. ROMAN ONDERKA, primátor mûsta Brna V souãasné dobû se radû mûsta, která je valnou hromadou spoleãnosti, jeví jako nejlep í stoprocentní vlastnictví této spoleãnosti, neboè tato spoleãnost mûstu spravuje i bytov fond a provádí jeho údrïbu. Zatím rada mûsta v roli jediného vlastníka nemûla potfiebu tuto spoleãnost na trhu nabízet. Dal í v voj bude záleïet na pfiípadn ch pro a proti pfii nabízeném zámûru. RNDr. PETR HÁJEK, starosta mûsta Vy kova V hody plynoucí z tohoto vlastnictví nejsou nijak extrémní. Spoleãnost pouze rozvádí teplo, nemûïe v ak sama v znamnû ovlivàovat ceny, protoïe ty jsou zavislé na dodavateli. Spoleãnost Teplo Zlín tedy sice hospodafií s mírn m provozním ziskem, ale Ïádné zvlá tní v hody nevidím. Zájem o tuto spoleãnost samozfiejmû je. Mûsto uï jednou zahájilo v bûrové fiízení na prodej akcií, ale pak je zru ilo a rozhodlo se, Ïe si akcie ponechá. V tuto chvíli o prodeji akcií spoleãnosti Teplo Zlín neuvaïujeme. MARTIN JANEâKA, 1. námûstek primátorky mûsta Zlína Městské teplárny: žádané zboží O CENĚ TEPLA NEROZHODUJE, ZDA JE TEPLÁRENSKÁ FIRMA VE VLASTNICTVÍ MĚSTA, NEBO SOUKROMNÍKA. Morava Témûfi tfii sta korun, takov rozdíl je mezi cenou tepla v Adamovû a v Tfiinci. Lidem se tak na faktufie z teplárny objeví za stejné mnoïství odebraného tepla aï dvojnásobná ãástka. Vypl vá to z pfiehledu cen z roku 2007, kter vydal Energetick regulaãní úfiad. Redakce Moravské hospodáfiství z tûchto dat spoãítala prûmûrnou cenu ve vût- inû moravsk ch mûst. Ohled pfiitom brala pouze na zdroje, které mají v konnost vy í neï 10 MWt. Lidé zaplatí za teplo nejvíce v jihomoravském Adamovû. Tamní teplárenská firma je vût inovû vlastnûná mûstem. Naopak nejlevnûj í teplo dodává do moravsk ch domácností a firem Energetika Tfiinec. Tu ze sta procent vlastní Tfiinecké Ïelezárny. Podle provozního technika z adamovského Zásobování teplem Jifiího Fi era je cena ovlivnûná pfiedev ím tím, Ïe firma rozvádí teplo dvûma zpûsoby. A to znamená i dvû rûzné ceny. Pro obyvatele mûsta je gigajoul tepla témûfi o sto korun levnûj í neï pro podnikatele v b valém areálu Adastu. Tam rozvádíme teplo parovodem, zatímco lidem do bytû vedou horkovody. Loni jsme investovali také do nov ch kotelen, a investice je ihned znát. Pfiedpokládáme, Ïe i pfies zdraïování plynu a elektfiiny budeme letos teplo smûfiující do prûmyslového areálu zlevàovat, uvedl Fi er. Jedno město, jiná cena Jedno z nejlevnûj ích tepel odebírají firmy a lidé, ktefií bydlí v Tfiinci. Tam jeden gigajoul stojí necel ch dvû stû dvacet korun. Cenu drïíme nízko zejména proto, Ïe vyrábíme z rûzn ch zdrojû. Kromû hnûdého a ãerného uhlí vyuïíváme zejména Podíl mûstského nebo soukromého podílu v teplárnách v pûti moravsk ch krajích Gigajoul tepla se liší až o tři sta korun hutní plyny, které produkují Tfiinecké Ïelezárny. Na e matefiská firma pak od nás odebírá teplo ze ãtyfi pûtin. Zbytek pak dodáváme firmám v areálu a lidem, ktefií bydlí v Tfiinci, uvedl fieditel spoleãnosti Energetika Tfiinec Petr Matuszek. Úplnû nejlevnûj í teplo na Moravû odebírají firmy v areálu dukovanské jaderné elektrárny. Tam zaplatí za jeden gigajoul 126 korun. Ve vût ích mûstech rozhoduje i místo, kde lidé bydlí. Nûkde se ceny za jeden gigajoul li í i o stovky korun. Podle ekonoma Marka Hatlapatky ze spoleãnosti Cyrrus pfiehled cen dokazuje, Ïe nehraje roli, zda v teplárnû má, nebo nemá podíl mûsto. Porovnání cen tepla v jednotliv ch b val ch okresních mûstech a vybran ch mûstech s více neï deseti tisíci obyvateli Pofiadí Mûsto Cena za gigajoul * Podíl mûst 1. Adamov 526,1 Vût inov podíl 52 % 2. Hranice 516,4 Ne 3. Bfieclav 509,9 Ne 4. Fren tát pod Radho tûm 505,3 Ne 5. Hole ov 503,3 Ano 6. KromûfiíÏ 493,8 Ne 7. Ti nov 484,8 Ne 8. Opava 484,4 Ne 9. Vy kov 476,7 Ano 10. Jeseník 468,5 Ne 11. Prostûjov 467,4 Ano 12. Uniãov 465,4 Ne 13. Vsetín 458 Ne 14. Uherské Hradi tû 446,6 âásteãnû 49 % 15. Jihlava 441,1 âásteãnû 49 % 16. Znojmo 440 Ano 17. Olomouc 435 âásteãnû 34 % / ne 18. umperk 430,8 Ano 19. Bruntál 421,1 Ano 20. Nov Jiãín 418,2 Ne 21. Blansko 417,3 Ne 22. Tfiebíã 407 Ne 23. Karviná 386 Ne 24. Pelhfiimov 380 Ne 25. Brno 367 Ano 26. Îìár nad Sázavou 353,9 Ano 27. Kyjov 332,9 Ano 28. Pfierov 330,8 Ne 29. Otrokovice 318 Ano / ne 30. Krnov 317,8 Ne 31. Fr dek-místek 316,7 Ano 32. HavlíãkÛv Brod 299,5 Ano 33. Ostrava 289,5 Ne 34. Zlín 285,8 Ano / ne 35. Vala ské Mezifiíãí 251,6 âásteãnû 35 % 36. Tfiinec 218,8 Ne / ano * PrÛmûrná cena ze v ech tepeln ch zdrojû na území mûsta s v konem vy ím neï 10 MWt. Zdroj: Energetick regulaãní úfiad, Moravské hospodáfiství TÉMA MĚST Mûsto vloïilo do této spoleãnosti svûj majetek a má zájem mít dohled nad tím, jak se s ním hospodafií. Obãan mûsta musí mít pocit a jistotu, Ïe v dodávce tepla a teplé vody nebude pfieválcován trïním hospodáfistvím teplárenské firmy. Zájem o na i mûstskou spoleãnost na trhu je pomûrnû velk. Úvahy o pfiípadném prodeji lze z vût í ãásti zahrnout do kategorie politického rozhodnutí, v ãemï budou sehrávat roli urãité okolnosti v pfiíslu ném ãase. Do technologického zafiízení a horkovodních rozvodû jsme v posledních letech hodnû investovali. Topná média jsou v dané chvíli rozloïena pomûrnû pfiijatelnû na tuhá paliva a plyn. Propojení tepeln ch zdrojû dává pfiedpoklad dal- ích moïn ch úspor. Ing. FRANTI EK STRU KA, starosta mûsta Bruntálu O mûstskou spoleãnost TEHOS projevila v minulosti tfiikrát zájem Teplárna Otrokovice. Mûst tí zastupitelé vïdy rozhodli o tom, Ïe mûsto tuto svou spoleãnost neprodá. TEHOS, mimo dodávek tepla do domácností a vefiejn ch objektû, vykonává také správu kolsk ch zafiízení vãetnû vedení jejich finanãního úãetnictví. Prodejem spoleãnosti by fakticky mûsto ztratilo kontrolu nad správou mûstsk ch nemovitostí i mûstsk ch rekreaãních oblastí. Otrokovická radnice vloïila prostfiednictvím této spoleãnosti od roku 1995 do rekonstrukce tepeln ch zafiízení na území mûsta více neï dvû stû milionû korun. Ve - keré zafiízení slouïící k centrální dodávce tepla bylo kompletnû vymûnûno. RADOSLAVA MATUSZKOVÁ, starostka mûsta Otrokovic Mûsto Îìár nad Sázavou má 61,7 procentní podíl v SATT, a.s. O spoleãnost je na trhu zájem. Mûsto ale neuva- Ïuje o jejím prodeji z dûvodu moïnosti lep í kontroly a moïnosti ovlivnit cenu tepla, kabelové televize a internetu. Dal í v hody z vlastnûní této spoleãnosti vypl vají z obchodního zákoníku. Mgr. JAROMÍR BRYCHTA, starosta mûsta Îdáru nad Sázavou Zásadní v hodou je to, Ïe prostfiednictvím sv ch zástupcû ve statutárních orgánech spoleãnosti mû- Ïe mûsto Fr dek- -Místek ovlivàovat ãásteãnû cenu tepla, smûfiování investic a v neposlední fiadû prostfiedky získané ãinností spoleãnosti jsou reinvestovány ve sto procentech opût do mûstského majetku. Spoleãnost DISTEP je tû nikdy nevyuïila maximálního povoleného zv ení ceny. Tu odvíjí pouze od skuteãn ch nákladû. O spoleãnost je urãitû zájem, nicménû na mûstû v souãasnosti neprobíhá Ïádná diskuse na téma prodeje spoleãnosti DISTEP. MÛj osobní názor je, Ïe by si mûsto mûlo ve spoleãnosti ponechat i nadále rozhodující vliv. Ing. EVA RICHTROVÁ, starostka mûsta Fr dku-místeku

3 ŘÍJEN 2008 STRANA 3 ENERGETIKA Levnějším dřevem topí stále víc lidí PLYN, UHLÍ, ELEKTŘINA. TO JSOU STÁLE NEJČASTĚJŠÍ PALIVA, KTERÁ VYTÁPÍ BYTY NA MORAVĚ. LIDÉ PŘECHÁZÍ NA LEVNĚJŠÍ ZPŮSOB: TOPÍ PALIVOVÝM DŘÍVÍM. Palivem jsou i stará okna Opavsko KvÛli narûstající cenû plynu nûkteré rodiny zaãínají topit, tím, co mají po ruce. Zdra- Ïení plynu tak pocítí lidé nejen ve sv ch penûïenkách, ale i na vlastní nos. Lidé spalují i to, co by nemûli. Ti, ktefií odhlásili plyn, nejvíc topí dfievem, ale také v ím moïn m. Nûktefií pfiecházejí na jiné neekologické zpûsoby vytápûní rodinn ch domkû. Nûkdo spaluje stará okna nebo plasty, fiekla starostka Radunû na Opavsku Ludmila JuráÀová. mûrného rodinného domu totiï u etfií na nákladech za vytápûní nejvíce, pokud topí právû dfievem. Ušetří desítky tisíc korun Podle aktuálních údajû sdruïení EkoWATT majitel rodinného domu s roãní spotfiebou 80 GJ tepla zaplatí pfii topení dfievem korun. Náklady na vytápûní hnûd m uhlím pfiitom ãiní korun, zemním plynem korun, ãern m uhlím korun a elektrick m pfiímotopem korun. Pfiechod lidí na levnûj í druhy paliv zpûsobuje plynárnám ztráty, které se podle odhadu odborníkû jiï vy plhaly na miliardy korun. KaÏdá pátá plynová pfiípojka v zemi je totiï nevyuïitá, distribuãní firmy na nû ale mají stejné náklady jako na pouïívané. V âesku je zhruba 1,34 milionu plynov ch pfiípojek. Asi z nich ale zákazníci nevyuïívají. Není to tak masivní, jak by se mohlo zdát. Za posledních deset let evidujeme propady dvacet procent. Pokud ale porovnám poãet lidí, Náklady na vytápûní RD (v Kã) Topné médium Náklady Koks Elektfiina pfiímotop Elektfiina akumulace Propan Lehk topn olej âerné uhlí Dálkové teplo Dfievûné brikety tûpka Zemní plyn Dfievûné pelety Hnûdé uhlí Tepelné ãerpadlo Dfievo Pozn.: spotfieba domu 80 GJ tepla za rok. Zdroj: EkoWATT INZERCE Domácnosti díky pfiechodu na palivové dfiíví mohou roãnû u etfiit aï nûkolik desítek tisíc korun. Podle údajû âeského statistického úfiadu roste poptávka po palivovém dfiíví jiï nûkolik let. Zatímco v roce 2000 bylo na tuzemsk trh dodáno 940 tisíc metrû krychlov ch palivového dfiíví, tak v roce 2006 to jiï bylo 1,345 milionu a loni 1,77 milionu metrû krychlov ch. A zájem lidí o palivové dfiíví roste i letos. Dodavatelé kamen a krbû v regionu nestíhají a mají historicky nejvy í poãet zakázek. Majitel prûktefií pfiipojení plynu odhla ují a na e nové zákazníky, jsme vïdy v plusu, fiekl Du an Jureãka, ãlen pfiedstavenstva Jihomoravské plynárenské, a. s. Podle ministra Ïivotního prostfiedí Martina Bursíka je souãasné nekvalitní spalování dfieva a uhlí jednou z nejvût ích pfiíãin zneãi tûného ovzdu í. Na vût inû území âeska jsou pfiekraãovány cílové imisní limity pro pfiízemní ozón, coï pfiedstavuje riziko pro lidské zdraví i ekosystémy, fiekl Bursík. Programov fieditel Hnutí Duha Vojtûch Koteck ale v tomto trendu vidí budoucnost. Lidé ale musí topit v moderních kvalitních kotlích. Pokud vyjde plán ministerstva Ïivotního prostfiedí, tak od pfií tího roku mûïou domácnosti na nové kotle získat granty. Ve hfie je nûkolik miliard korun z Bruselu, které stát mûïe rozdûlit, uvedl Koteck. Veronika Hrdá Teplárny využívají nejčastěji plyn Vût ina moravsk ch tepláren vyuïívá jako svûj zdroj zemní plyn. Ty, které topí na uhlí, pfiem lí o zmûnû. Z témûfi tfiiceti velk ch tepláren vyuïívá zemní plyn devatenáct z nich. Dal í mají kotle pfiizpûsobeny na ãerné a hnûdé uhlí a koks. Pût ze sledovan ch firem vyuïívá lehké a tûïké topné oleje. Energetické spoleãnosti, které jsou závislé na dodávkách hnûdého uhlí z dolu âsa, uï nyní hlásí zmûnu. Mostecká uhelná letos oznámila, Ïe za dvacet let uï nebude moïné dál tûïit. Od loàského roku pomalu pfiecházíme na jin zdroj, neï je hnûdé uhlí. Nyní klademe dûraz na vybudování spalovny biomasy, uvedl mluvãí spoleãnosti E.on Vladimír Vácha. Tato firma vlastní otrokovickou teplárnu. Podle podobného scénáfie se fiídí i Elektrárna Hodonín, zdroj místní teplárny. Nedostatek uhlí DÛl âsa dodává hnûdé uhlí i do dal ích moravsk ch tepláren a elektráren: do Îìáru nad Sázavou a Dûtmarovic. Podle zprávy, kterou vydala nezávislá energetická komise, je právû teplárensk sektor nejohroïenûj í z pohledu dodávek uhlí. V voj tûïby hnûdého uhlí a pfiedpokládaná struktura spotfieby povede k v raznému sníïení dodávek uhlí pro teplárny, uvádí experti ve zprávû. Navíc tûïební spoleãnosti pfiipravují ukonãení v roby tfiídûného uhlí, a bude tedy tfieba nahradit zhruba dal í dva miliony tun uhlí roãnû, které budou pro v robu tepla chybût, uvádí experti ve své zprávû. Podle nich by mûl stát zvá- Ïit, zda neprolomí limity, které byly na tûïbu uhlí stanoveny. Dlouhé Stránû Nejvût í pfieãerpávací elektrárna v Evropû má nov plá È. Podle stavitelû by tak z vodního díla nemûla unikat témûfi Ïádná voda. Spoleãnost âez po roce zku ebního provozu zjistila, Ïe se jí ãtyfiistamilionová investice vyplatila. V zimû prûsak nepfiekroãil padesát procent stanovené normy a v létû pouh ch est procent. Pro pfiedstavu to znamená, Ïe v létû unikne pouh litr za sekundu, v zimû je to jedenáct vtefiinov ch litrû. Plá È ze piãkov ch materiálû vydrïí podle dodavatele stavby pûtadvacet let. Foto: âez Dlouhé Stráně: Bez aut a úniků vody Vedle moderní nádrïe bude mít elektrárna také piãkov fiídicí systém. Technici teì dolaìují poslední detaily. ProtoÏe kvûli opravû mífiilo na vrchol elektrárny dennû nûkolik tûïk ch nákladních aut, musel âez za devût milionû korun opravit i silnici. A teì uï ji jen tak nechce nechat zniãit. Vedení elektrárny proto zakázalo turistûm vyjíïdût k elektrárnû vlastními auty. Na úpatí je budou ãekat autobusy, do nichï roãnû nasedne pfies edesát tisíc náv tûvníkû. Máme pro vás recept na bruselské fondy Poradenský servis pro čerpání dotací z fondů EU KB EUpoint MoravHosp 255x182.indd :17:33

4 ŘÍJEN 2008 STRANA 4 ROZHOVOR Třinec: Katastrofa na silnicích, bezpečné ulice TŘINEC NEJSOU JEN TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY. JE TO TAKÉ NEJBEZPEČNĚJŠÍ MĚSTO S NEJSPOKOJENĚJŠÍMI ZAMĚSTNANCI. PODLE STAROSTKY VĚRY PALKOVSKÉ JE TO TAKÉ MÍSTO, KDE MÁ ŽIVOT GRÁDY. Tfiinec KdyÏ máte tûstí, cesta z Ostravy do Tfiince vám trvá tfii ãtvrtû hodiny. Vût inou ale lapete na brzdu a modlíte se, aby vám pod kola nespadl cyklista. Je tû pfied deseti lety na Tfiinecku nemûlo práci sedmnáct procent lidí. Dnes je Tfiinec mûsto, kde je pûtiprocentní nezamûstnanost. Nové firmy, které chtûjí v Tfiinci podnikat, za pozemky platí nejvy í cenu v Moravskoslezském kraji. Na staronovou prûmyslovou zónu, kterou vybudovalo mûsto spolu s Tfiineck mi Ïelezárnami, se uï nová spoleãnost nevejde. Tfiinecké Ïelezárny jsou historicky s mûstem svázány pupeãní ÀÛrou, a to je jeden z dûvodû, proã se nám dobfie spolupracuje, vysvûtluje starostka Tfiince Vûra Palkovská. V internetov ch diskuzích Tfiineãtí vedení radnice kritizují za to, Ïe do mûsta dennû jezdí tisíce aut. Sama jsem si na cestû za vámi zanadávala A obávám se, Ïe jen tak rychle nov prûtah nebude. Tato situace nás velmi trápí, a proto se snaïíme pomoci investorovi, tedy editelství silnic a dálnic, proces pfiípravy v stavby pfieloïky I/11 urychlit. UÏ v této chvíli je cesta smûrem na Slovensko kritická a neúnosná. A to se je tû nespustila továrna v No ovicích. Jen pro pfiedstavu: prûtahem pfies Vendryni dennû projede pûtadvacet tisíc aut. Neuvûfiitelnû pfiib vá poãtu dopravních nehod se smrteln mi následky. Hasiãi a záchranáfii mají obrovsk problém dorazit vãas na místo nehody. Je tû nezaãala zima a nefie- íme problém s tím, Ïe doprava se kvûli jednomu fiidiãi s letními gumami úplnû zastaví. V souãasné dobû lidé poslali vládû petici, kterou podepsalo více neï sedm a pûl tisíc obãanû v úseku od Tfianovic po Bystfiici. Ta na tuto kritickou situaci upozoràuje. Bohu- Ïel nám teì nezb vá nic jiného, neï Leteck pohled na areál Tfiineck ch Ïelezáren Foto: Tfiinecké Ïelezárny Starostka Tfiince Vûra Palkovská vûfií, Ïe mûsto, ve kterém Ïije, je pro lidi pfiitaïlivé. Ne kvûli své kráse, ale kvûli moïnostem, které Tfiinec nabízí. Lidé tady mûïou dûlat cokoli, co je napadne, fiíká starostka. Podle ní musí stát okamïitû zaãít stavût silnici I/11. Jinak bude stále pfiib vat mrtv ch fiidiãû a cyklistû. Text a foto: Veronika Hrdá zamûfiit se na zmírnûní následkû do doby, neï se silnice zaãne stavût. A to bude kdy? To je právû otázka, která mû znervózàuje. Vláda ve svém vládním usnesení schváleném v souvislosti se vstupem automobilky Hyundai do No ovic poãítá se zprûjezdnûním nové komunikace na Slovensko v roce V souãasné dobû se objevuje termín 2015 v materiálech t kajících se rozpoãtu Státního fondu dopravní infrastruktury. To byl dûvod, proã jsem jednala s ministrem dopravy Ale em ebíãkem a generálním fieditelem silnic a dálnic. Oba nás ubezpeãili, Ïe termín 2015 znamená kompletní dokonãení stavby. PfieloÏka komunikace na Slovensko ale bude do ãtyfi let. PfiestoÏe je to sv m zpûsobem potû itelná zpráva, i to je pro nás pozdû. Zaãal stát uï vykupovat pozemky? Nezaãal. editelství silnic a dálnic uï poãítá s penûzi na stavbu a v kup pozemkû. Stále ale schází nûkteré podkladové materiály ze strany Ïivotního prostfiedí pro podání Ïádosti o územním rozhodnutí. AÏ po nabytí jeho právní moci lze zaãít s v kupy. A to nebude dfiív neï do podzimu pfií tího roku. Pak teprve pfiijdou na fiadu samotné v kupy. Bavíme se tady o v kupu témûfi jednoho milionu metrû ãtvereãních. O sedmi stovkách vlastníkû. UÏ teì víme o více KDO JE VĚRA PALKOVSKÁ neï sto padesáti nesouhlasech. TakÏe, pokud se pfiípravná fáze natáhne o dva roky, pak je jasné, Ïe termín nebude plnûn. Proã se ale celá situace fie í aï teì? Teprve loni se nám podafiilo vládu pfiesvûdãit, Ïe dopravní situace na Tfiinecku je neúnosná. Pak pfii ly na fiadu dal í problémy: schvalování jednotliv ch tras, zpracování dokumentu EIA. Nyní opravdu cítím, Ïe vláda vnímá ná problém jako váïn. Na třinecké radnici působí už deset let. Starostkou je dva roky. Není členkou žádné politické strany. Je vdaná, má tři děti. Miluje třinecké lesy. Ráda jezdí na koni. Nedávno udělala myslivecké zkoušky. Hraje golf a lyžuje. Jak chcete udrïet mladé, vzdûlané lidi ve mûstû, které je nejen zamofiené dopravou, ale i smogem z tûïkého prûmyslu? Takto pûsobí Tfiinec na první pohled. Na druh je to velmi zajímavé mûsto. Není to jen prûmysl, ale paradoxnû i krásná pfiíroda, ãisté potoky, kino, divadlo, sjezdovky, hokej, golfové hfii tû. Lidé tady mûïou získat zajímavá pracovní místa. Je to mûsto, kde se lidé umí bavit, sportovat. A teì nabízí i perspektivu pro mladé: poboãky vysok ch kol. Lidé mûïou studovat na soukromé Vysoké kole podnikání, která nabízí bakaláfiské i magisterské vzdûlání. Vysoká kola báàská v Tfiinci otevfiela poboãku fakulty metalurgie a materiálového inïen rství a fakultu strojní. Tuto moïnost vyuïívají pfiedev ím pracující lidé. DÛchodci nav tûvují univerzitu tfietího vûku. Hlad po vzdûlání byl v Tfiinci obrovsk. Tfiinec je podle policejních statistik také nebezpeãnûj ím mûstem v âesku. Je to podle vás pravda? Jako matka tfií dûtí musím fiíct, Ïe na tom asi nûco bude. Nebojím se, kdyï jdou moje dûti veãer po ulici. TakÏe si podvûdomû uvûdomuji, Ïe v Tfiinci je bezpeãno. âím to je? Urãitû je to o spolupráci mûstské policie. Tam pracuje ãtyfiicet stráïníkû, ktefií se v bornû doplàují se státními policisty. Hodnû také pracujeme s rizikov mi rodinami. V Tfiinci není problém s romskou komunitou. U nás neexistuje oblast, která je sociálnû riziková. Romové v Tfiinci pracují, mnozí jsou velmi aktivní. Spolupráce a komunikace funguje. Jak uï jsem naznaãila, v Tfiinci po práci nemusíte sedût doma nebo u piva. TakÏe, kdyï to v echno seãtu, pak z toho mûïe vyjít pûkné ãíslo ve statistikách trestn ch ãinû a pfiestupkû. ZÛstaÀme u men inové problematiky. Zastupitelé údajnû chtûjí, aby v tfiineck ch ulicích visely ãeskopolské cedule. Jak je vá názor? Zastupitelé o tom je tû nejednali. Uvidíme, zda své souhlasné usnesení o zavedení dvojjazyãn ch nápisû pfiedloïí zastupitelstvu v bor pro národnostní men iny. Zatím to jeho ãlenové neudûlali. I kdyï o této záleïitosti jednali, ale usnesení nebylo platné. Myslím si ale, Ïe to v Tfiinci nebude zase tak horké jako v okolních obcích, kde uï dvojjazyãné nápisy visí. U nás Ïije sedmnáct procent PolákÛ. To není tfiicet procent, jako v jin ch okolních obcích. Navíc jejich zku enosti s dvojjazyãn mi nápisy nejsou pfiíli pozitivní. Kromû kritiky ãelí i vandalismu. Dokonce i fiada polsk ch obãanû, se kter mi jsem mluvila, si myslí, Ïe dvû tabule nejsou to pravé ofiechové. Podle nich to mûïe dobr m vztahûm mezi obûma národy ublíïit. Souhlasila bych s tím, aby visela pfii vjezdu a v jezdu z Tfiince vícejazyãná vítací tabule. Vypovídá diskuze o nápisech nûco o vztazích mezi âechy a Poláky? Vztahy mezi námi jsou vynikající. A to z prostého dûvodu. V na em regionu jsme v ichni, jak fiíkáme, tutaj í. Rodiny jsou vût inou smí ené. Nelze fiíct, Ïe by byla oblast ãistû polská, ãistû ãeská. Tím, Ïe Ïijeme v tûsné blízkosti Slovenska a Polska, vytváfiíme tu specifickou kulturu a tradice. O národnostních roztrïkách proto vûbec nemûïeme mluvit. A to i pfiesto, Ïe zvlá tû v pfiedvolebním období zkusí nûkter z politikû na negativní vlnu naladit. Ale je tû se to Ïádnému nepodafiilo. âlovûk, kter pochází z jiïní Moravy, mûïe vnímat Tfiinecko jako ostrov Na kterém se stra nû dobfie Ïije. Je to specifické území. Lidé jsou zde drsní, neradi nûkoho mezi sebe pou tí. Pod touto slupkou jsou ale velmi srdeãní, zábavní a plní emocí. Charakteristick m typem je takzvan kovozemûdûlec. To je ãlovûk, kter pracuje ve werku a doma má pole nebo zahradu. TakÏe lidi na Tfiinecku spojuje vztah k pûdû a tradicím. A to je umocàující. VÏdycky se rozechvûji, kdyï si vzpomenu na to, kolik v znamn ch sportovcû nebo divadelníkû pochází z Tfiince. KdyÏ si pfieãtu v sledky ankety ManaÏer roku. Kolikrát uï se tam objevila jména lidí z Tfiince. Máme dvû nemocnice s nejspokojenûj ími zamûstnanci. Vynikající kardiocentrum Podlesí. A to je, myslím, dané tím, Ïe opravdu Ïijeme na takovém ostrovû. Ten zaãíná nûkde u âeského Tû ína, pokraãuje pfies StfiítûÏ a konãí nûkde u Jablunkova. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe bych mohla Ïít nûkde jinde. Îivot na Tfiinecku má grády. Fota: mûsto Tfiinec Proã to tak je? Víme, Ïe Ïijeme na ostrovû na konci republiky. Do Prahy to máme daleko. TakÏe, my se musíme porvat a neãekat, Ïe za nás nûkdo vyfie í problémy. Podobnû, jako si musíme zafiídit i stavbu silnice I/11. To pfiece není problém Tfiince nebo Ïelezáren. Jak to, Ïe se soukromá firma uï nûkolik let angaïuje v oblasti, která je ãistû v pravomoci státu? TakÏe my víme, Ïe pokud sami nûco neudûláme, tak to jednodu e nebude.

5 ŘÍJEN 2008 STRANA 5 INZERCE Developer centra České spořitelny, komplexní služby i úzce specializované poradenství Česká spořitelna je bankovním subjektem s nejrozsáhlejší šíří záběru a s největšími kapacitami v oblasti financování nemovitostních projektů a hypoték na českém trhu. Svoji pozici lídra v oblasti nabídky služeb pro developery dále potvrdila minulý rok, kdy představila jako první banka na českém trhu síť devíti specializovaných pracovišť Developer center. Tato centra přinášejí investorům a developerům komplexní servis při projektovém financování rezidenční i komerční výstavby, propojený s realitní činností a financováním konečných uživatelů hypotékami. Moravské developery obslouží naše centra v Brně, Olomouci a Ostravě. Především o komplexní péči, rozsahu nabízených služeb a usnadnění celého procesu realizace developerských regionálních projektů jsme si povídali se ředitelem odboru developerská centra, panem Pavlem Kühnem. Co byste zmínil jako nejpodstatnější přínos regionálních Developer center? Developer centra zvýšila dostupnost služeb vysoce kvalifikovaného týmu specialistů projektového financování a zpřístupnila naše bohaté zkušenosti v oblasti financování nemovitostí také regionálním developerům a investorům. Stali jsme se tak jedinou bankou na českém trhu, která klientům nabízí samostatná specializovaná centra s více než třiceti odbornými poradci. Pro developery a investory jsme připravili širokou škálu služeb, kterou je možné dle jejich individuální potřeby kombinovat. Navíc Developer centrum, respektive Česká spořitelna, se může podílet i na společné prezentaci projektu, jako je např. návrh internetové nabídky a propagačních materiálů. Navíc nabízíme prodej bytů či rodinných domů prostřednictvím vlastní realitní společnosti a pro klienty developerů kupující bytů či rodinných domů je také k dispozici unikátní model obsluhy. Hypoteční úvěry a ostatní související produkty privátním zákazníkům (klientům developerů) jsou nabízeny a poskytovány Hypotečními centry České spořitelny a pobočkami České spořitelny. Jak je z výčtu možností Developer center vidět, jsme bez nadsázky partnerem s největší šíří záběru na jednom místě a s jednou kontaktní osobou u nás developer nebo investor vyřídí vše, co je pro realizaci jeho projektu nutné. Dokážete díky komplexní nabídce služeb v Developer centrech i výrazně zkrátit celý proces realizace projektu? Přesně tak. Dokážeme zprostředkovat výraznou úsporu času a zjednodušení celého procesu, který je od předání kontaktu na klienta až po podpisy smluv zajištěn a koordinován jedním poradcem a to v lokálním prostředí. Průběh realizace projektů urychlí také naše spolupráce při přípravě některých smluvních dokumentů k projektu i při sjednání produktů zajišťujících platby kupujících (bankovní garance, vázané účty, akreditivy, apod.). Zjednodušení, výraznou úsporu nákladů a profesionální prodej jednotek navíc zajistí i součinnost s dceřinými společnostmi České spořitelny jako je Realitní společnost České spořitelny (realitní služby), Consulting České spořitelny (podnikatelský plán, studie proveditelnosti, monitoring výstavby) či RAVEN EU Advisory (čerpání zdrojů z fondů EU), ale také s regionálními smluvními znalci (ocenění nemovitosti). Jaké další výhody regionální developer či investor získá, pokud se obrátí na Vaše Developer centrum? Klíčovou roli Developer centrum sehrává v oblasti výrazně snadnějšího přístupu k finančním prostředkům. Klientům Developer center dokážeme zprostředkovat celé spektrum regionálního financování nemovitostí, které zahrnuje financování nemovitostí určených k bydlení i komerčních objektů (obchodních jednotek, kancelářských a skladovacích prostorů, polyfunkčních objektů, hotelů, lázeňských komplexů, apod.). Jsme tedy jedinou bankou, která své profesionální realitní a finanční služby posunula až k zákazníkům do regionů. Děkuji za rozhovor ISU4SU řešení pro malé utility ŘEŠENÍ ISU4SU VYCHÁZÍ Z PRODUKTU SAP ERP A SAP IS-U, COŽ JE ODVĚTVOVÉ ŘEŠENÍ SPOLEČNOSTI SAP PRO UTILITY. PŘÍNOSY PRO ZÁKAZNÍKA POKRYTÍ veškerých procesů souvisejících se vztahem se zákazníky SOULAD s platnou legislativou. JEDNOTNÝ pohled na všechny procesy fakturace tepla PRUŽNÁ a jednoduchá fakturace INTEGRACE služeb společnosti na jednotnou platformu SNÍŽENÍ provozních nákladů e ení vychází z maximálního vyuïití standardní funkcionality a vyuïívá v hodu, Ïe není tfieba budovat sloïitá rozhraní zejména na popis obchodních partnerû, pfienos pfiedpisû záloh a faktur do ekonomick ch modulû, pfiíjem plateb, vazbu na banku, párování vydan ch pfiedpisû a pfiijat ch plateb. Plnû se vyuïijí saldokontní funkce, upomínání, penalizace. Dojde pouze k pfiizpûsobení existující funkãnosti potfiebám fakturace komodit v oblasti mal ch utilit. I pfiesto je souãástí fie ení fiada programov ch úprav. Není to v ak v voj ucelen ch modulû, ale spí e doplnûní urãit ch funkãních oblastí stávajících modulû nebo funkãnost smûfiující k vylep ení uïivatelského chování. Dodateãn v voj se t ká zejména oblasti v poãtu dodávky komodit, práce s odbûrov mi diagramy, tvorby faktur (zejména pfiíloh), bilance odbûrû v rámci rozvodné sítû a podobnû. Dále je v systému doplnûna správa smluvních dokumentû a to uïivatelsk m propojení s aplikací Microsoft Office a v rámci fie ení jsou i v stupy a sestavy vytvofiené dle poïadavkû zákazníkû z oblasti mal ch utilit. Standardní rozsah řešení pro utilitní společnosti obsahuje: Modul FI (Finanční účetnictví) Modul CO (Controlling) Modul AM (Investiční majetek) Modul PS (Řízení projektů) Modul SD (Zakázka, distribuce a fakturace) Modul MM (Zásobování a skladové hospodářství) Modul PM (Řízení údržby) Odvětvové řešení na bázi SAP IS-U (zákaznický systém pro správu zákazníků, smluv, měřidel, fakturaci tepla a dalších komodit) Modul EDM pro podporu obchodování s elektřinou Modul DMS pro podporu oběhu dokumentů DocMaster Řízení směrnic, norem a předpisů ISOMaster Rozhraní na Geografický informační systém (GIS) Procesy v oblasti multiutilitní fakturace Řešení ISU4SU vychází z dlouhodobých zkušenosti v oblasti malých utilit a znalostí zákaznických informačních systémů. Následné schéma ukazuje komplexní pokrytí oblastí zpracování, které nám umožňuje systém SAP. Obsluha zákazníka Měření a metrologie Výpočet, zúčtování komodit Fakturace Vyhodnocení závazků a pohledávek Management prodeje Havarijní a servisní služby Tepláren Brno přebírá dceřiná TB služby s. r. o. HAVARIJNÍ SLUŽBY A SERVIS SÍTÍ TEPLÁREN BRNO, a. s. OD ŘÍJNA PŘEBÍRÁ NOVĚ ZALOŽENÁ SPOLEČNOST TB SLUŽBY, s. r. o. Dcefiiná firma zûstává pod stoprocentní kontrolou mûstské spoleãnosti Teplárny Brno. Prostfiednictvím TB sluïby budou teplárny i nadále poskytovat sluïby zákazníkûm a v em smluvním partnerûm. Dcefiiná spoleãnost bude s teplárnami velmi úzce spolupracovat, a to zejména v oblastech zaji Èování non-stop havarijní sluïby a poskytování sluïeb v oblasti voda, plyn, topení a elektroinstalace. DÛvodem kroku je racionalizace a reorganizace provozu následující po slouãení mûstsk ch firem Tepelné zásobování Brno, a. s. a Teplárny Brno, a.s. Fúze nejv znamnûj ího v robce dálkového tepla ve mûstû s jedním z nejv znamnûj ích distributorû byla dokonãena 1. ãervna tohoto roku. Tímto dnem spoleãnost Tepelné zásobování Brno zanikla a ve kerá práva a povinnosti na sebe pfievzala spoleãnost Teplárny Brno. Slouãení obou spoleãností s sebou pfiineslo roz ífiení podnikatelsk ch aktivit Tepláren Brno, a to o ãinnosti, které nepatfií mezi její stûïejní aktivity. K hlavním pfiedmûtûm podnikání, kter mi jsou v roba, distribuce a prodej tepla a v roba a prodej elektrické energie, se pfiifiadily pomûrnû specifické sluïby v podobû drobn ch fiemesel a stavebních a servisních sluïeb rûzného typu. Tyto sluïby byly v rámci dnes jiï zaniklé spoleãnosti zaji Èovány samostatn m stfiediskem údrïby a slu- Ïeb. Po slouãení spoleãností v této ãinnosti pokraãovalo. Z racionálních a zejména úsporn ch dûvodû v ak bylo rozhodnuto o vyãlenûní stfiediska z organizaãní struktury spoleãnosti a zaloïení dcefiinné spoleãnosti TB sluïby, s. r. o. Zákazníci tepláren tuto zmûnu nepocítí. S problémy spojen mi s dodávkami tepla se i nadále budou obracet na dispeãink Tepláren Brno, kter bude s pracovníky spoleãnosti TB sluïby, s. r. o. v nepfietrïitém kontaktu. S dal ími poïadavky pak pfiímo na pracovníky spoleãnosti TB sluïby, s. r. o., se kter mi byli v minulosti zvyklí komunikovat. TB SLUŽBY, s. r. o. ZAJISTÍME PRO VÁS: non-stop havarijní službu v oborech topení, voda, plyn a elektroinstalace s výjezdem do 1 hodiny opravy a rekonstrukce kotelen a výměníkových stanic včetně venkovních rozvodů tepla rekonstrukce rozvodů ÚT, TUV a studené vody včetně odpadů montáž, opravy, výměny měřidel spotřeby tepla, elektroměrů, plynoměrů a vodoměrů kompletní elektroinstalační práce včetně revizí drobné stavební práce a řadu dalších činností. Kontakt: TB služby, s. r. o. Sídlo: Janouškova 1a, Brno Jednatel: Ing. Roman PETRUCHA Telefon: , Fax: petrucha@tbsluzby.cz

6 ŘÍJEN 2008 STRANA 6 GOLF AKUTALITY HEJTMANI PODEPSALI SMLOUVU O LETIŠTI Golfové štěstí přálo připraveným Pfierov Pfierov se opût stal kfiiïovatkou Moravy. Zástupci dvou krajû, Olomouckého a Zlínského, potvrdili, Ïe v Pfierovû bude kromû Ïelezniãního uzlu fungovat také leti tû. To bude vyuïívat nejen armáda, ale i spoleãnosti létající do turistick ch destinací. Proto, aby se mohlo leti tû rozvíjet, podepsal hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík, Zlínského kraje Libor Luká a pfierovsk primátor Jifií Lajtoch smlouvu o zaloïení akciové spoleãnosti Regionální leti tû Pfierov. Je to pro nás v znamn krok, kter fakticky stvrzuje na i dohodu o budování regionálního leti tû na stfiední Moravû. To zajistí celému regionu zv - ení konkurenceschopnosti a vybavenost bûïnou ve vyspûl ch regionech Evropy a svûta. ZaloÏená spoleãnost zajistí faktick management celého projektu, do nûhoï mûïe b t postupem ãasu pfiedev ím z evropsk ch fondû investováno nûkolik stovek milionû korun, uvedl hejtman Libor Luká. Jinaãovick areál. Îe by se anglickému stylu pfiizpûsobila také kostkovaná krajina? Turnaj odstartovali fieditelka JMHA Magda Slaninová a moderátor Michal Hrub. Na soustfiedûní opravdu záleïí... Pohled na hfii tû zahalené ranní mlhou. Po startu se rozpt lila jako na povel. Vífiící písek se usadí, míãek v ak letí dál. HAVÍŘOV: DOTACE ZA PŘITAŽLIVÉ MĚSTO V nohách máme nûkolik mil... Anglick ch, nebo skotsk ch? V doprovodném programu uchvátilo vystoupení moderních gymnastek, b val ch reprezentantek âr. Majitele nejkrásnûj ího perku od firmy Diaoro urãil los. Cenu pfiedala Radoslava Umlá ková. Spokojení, pofiadatelé uï se tû í na dal í turnaj. Havífiov Témûfi tfii sta milionû korun. Takovou dotaci získalo mûsto Havífiov za zpracování dokumentu Integrovan plán rozvoje. Mûsto na Karvinsku se tak mûïe py nit titulem PfiitaÏlivé mûsto. Peníze z Evropské unie Havífiov vyu- Ïije v následujících pûti letech. Chceme upravit parky, postavit cyklostezku, opravit ãást budovy magistrátu a mûstskou knihovnu, nastínila zámûr mluvãí havífiovského magistrátu Jana Pondûlíãková. KONEC ČEKÁNÍ NA OTROKOVICKÉM ÚŘADĚ Otrokovice Dûlat si v kanceláfii pofiádek ve fakturách a b t pfiitom na úfiadû. To není téma nového sci-fi filmu, ale Ïivot otrokovick ch podnikatelû. Ti totiï mûïou od zaãátku fiíjna ohlásit novou Ïivnost nebo její zmûnu, aniï by museli stát frontu u pfiepáïky. Jednodu e zadají do formuláfie elektronické podatelny Ïivnostenského úfiadu svou Ïádost, a tu zpracují úfiedníci sedící u druhého poãítaãe. GOLFOVÝ AREÁL KASKÁDA UKÁZAL 8. ŘÍJNA ÚČASTNÍKŮM PÁTÉHO GOLFOVÉHO TURNAJE POŘÁDANÉHO BRNĚNSKÝM METROPOLITANEM A MORAVSKÝM HOSPODÁŘSTVÍM SVOU NEJPŘÍVĚTIVĚJŠÍ TVÁŘ. Ranní mlha nad Jinaãovicemi nejprve jako na objednávku evokovala atmosféru staré dobré Anglie. Pak se v ak poslu nû rozpt lila a pfienechala vládu nad celou nekoneãnou zelenou plání hfiejivému sluníãku. Uspofiádat poslední z leto ních turnajû v anglickém duchu pojali organizátofii uï zjara. S nad enou pfiedstavou, Ïe podzimní poãasí se zvolna stoupajícími bíl mi chuchvalci mlhy nad greenem bude samo o sobû vynikající scenérií. Evokující náladu, odhodlání a vytrvalost, se kterou úãastníci turnaje vyz vají na souboj nejen vlastní schopnosti, ale i pfiírodní zákonitosti. A skuteãnû stvrzením této vize se stala pfiedev ím plná úãast v ech pfiihlá en ch hráãû, a navíc i dosud nejvût í zastoupení turnajov ch partnerû. Pravá anglická snídanû, stará skotská whisky jako welcolme drink... A co dál? To uï bylo mimofiádnû vstfiícn m vkladem samotn ch úãastníkû, ktefií ochotnû pfiistoupili na hravá pravidla. Oblékli se tak, Ïe by Sherlock Holmes procházející se s pfiítelem Watsonem na rozlehl ch blatech ani nepohnul brvou. Na lidech v kostkovan ch kalhotách, vestiãkách, pfiípadnû i s nefal ovanû anglickou pokr vkou hlavy by se mu totiï nezdálo nic divného. Naopak. Golfová kolébka Anglie, ãi je tû spí moïná skotská varianta, jako vy itá. Tfii hráãe, ktefií dobov m obleãením doplnili atmosféru nejdokonaleji, dokonce neminula za kost my ve Scotish style zaslouïená odmûna. Golfistů přibývá Zatímco anglické ladûní vypovídalo o hravosti, soustfiedûní na cíl souãasnû s pregnantním dodrïováním pravidel zase pfiipomnûlo sportovní poslání celého golfového dne. Zájem o tento sport, klasickou hru prav ch gentlemanû, totiï neustále stoupá. Tak, jak pfiib vá lidí, ktefií ve struktufie sv ch priorit preferují orientaci na v sledek. Ale pozor ne za kaïdou cenu. Jen pfii zachování zásad fair play a úcty k t mov m spoluhráãûm i protihráãûm. A samozfiejmû s vûdomím, Ïe stoprocentní individuální nasazení je pfiedokladem patfiícím k této hfie tak neodmyslitelnû, jako k Holmesovi jeho d mka. Úãastníci jinaãovického golfového klání mûli dokonce k dobru i jeden mimofiádn bonus. MoÏnost hrát na naprosto dokonale pfiipraveném hfii ti. Za pouhé dva dny, 10. fiíjna, se na nûm za asistence televizních kamer uskuteãnilo velké finále ãeské profesionální túry Czech PGA Tour. Zvlášní bonus od slunce Hráãi tohoto nejvût ího golfového svátku ov em zûstali na rozdíl od hostû anglického turnaje o nûkolik bodû z absolutnû dokonalého celkového dojmu ochuzeni. Tûch, které jako zvlá tní privilegium u tûdfiuje pfiíroda. Ranní mlha se totiï nad Grandfinále Czech PGA Tour rozpt lila jen krátce po startu, ale pak se vrátila a zpûsobila pfieru ení hry... Souhra pfiedvídateln ch a nepfiedvídateln ch faktorû má zkrátka v zásobû nesãetné mnoïství variant. Jedna vûc je skvûlá pfiíprava, druhá poãasí a jeho podzimní vrtochy. ÚãastníkÛm turnaje Brnûnského Metropolitanu a Moravského hospodáfiství se slunce na Kaskádû pfiedvedlo v té nejlep í kondici. Jako by v záblesku chvíle dalo za pravdu v em, kdo dokáïí koncentrovat své schopnosti do jednoho jediného bodu. Co na tom, Ïe nûkdy vypadá jen jako malá bílá kuliãka. V porovnání s nekoneãnou plochou zelené trávy se mûïe jevit témûfi nepatrná. Její symbolika v ak pfiesahuje mnohem dál. Napovídá totiï, Ïe tûstí pfieje právû tomu, kdo mu jde naproti. E.ON CHCE INVESTOVAT PADESÁT MILIARD Energetická spoleãnost E.ON chce v pfií tích patnácti letech investovat do distribuãního systému elektfiiny a plynu kolem padesáti miliard korun. Druh nejvût í tuzemsk distributor elektfiiny i plynu se tak chystá zv it své investice v âesku o více neï pûl miliardy roãnû. Loni zde investoval dvû a pûl miliardy korun, letos to dle plánu bude 2,75 miliardy. Skupina E.ON zatím v âr investovala pfies tfiicet miliard korun. Konkurenãní energetická skupina âez chce letos investovat do obnovy a posílení distribuãních sítí témûfi 8,7 miliard korun. (hrd) K zápisu jedinû v anglickém baretu a ále... Ukázkov postoj Simony KfiíÏové napovídá, Ïe golf je témûfi balet. Správné patovaní vyïaduje spojit mozek ruce jamku. PARTNEŘ I TURNAJE ZaslouÏenou vítûzkou kost mové soutûïe se stala Hana Jadrníãková. anci na hlavní v hru mûli do poslední chvíle v ichni. Získal ji Igor Gargo.

7 ŘÍJEN 2008 STRANA 7 NOVELA ENERGETICKÉHO ZÁKONA Podniky ušetří díky energetické novele až šedesát tisíc korun ENERGETICKÝ ZÁKON POSLANCI UŽ MĚNILI OSMKRÁT. NOVELA, KTEROU ZÁKONODÁRCI PUSTILI DO DRUHÉHO ČTENÍ, ALE PŘINÁŠÍ PODSTATNÉ ZMĚNY. TY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZPRACOVALA REDAKCE MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V NÁSLEDUJÍCÍM PŘEHLEDU. Sjednocení evropských směrnic Zákon reaguje na nové evropské nafiízení a smûrnice. Novela fie í evropské nafiízení o energetick ch sluïbách, bezpeãnosti dodávek elektfiiny a plynu a zakotvení mezinárodní spolupráce provozovatelû pfienosov ch a pfiepravních soustav. Přípojka nízkého napětí bude zadarmo Pokud projde novela zákona, vût ina zákazníkû uï nebude platit za pfiípojku nízkého napûtí. Doposud je to tak, Ïe distributor hradí pfiípojku do padesáti metrû vzdálenosti. Novela poãítá s tím, Ïe provozovatel bude platit v echny pfiípojky. Opoziãní poslanci uï teì prohla ují, Ïe jim tento nápad pfiipadá nedotaïen. Podle nich by mûl stejn princip platit i pro plynové pfiípojky. Navrhovatelé ale oponují tím, Ïe zákazníci nevyuïívají plynov ch pfiívodû tolik jako elektrick ch. Byla by koda, aby miliony korun zûstaly zasypány pod zemí, myslí si ministr prûmyslu a obchodu Martin íman. Men í podniky tak mûïou u etfiit aï edesát tisíc korun. Méně papírování Licence bude stát udûlovat jen pro teplárny vyuïívající zemní plyn. Ostatní druhy plynu, nejedná-li se o dopravu potrubím nebo pro více zákazníkû, budou bez licence. Ménû regulaãních v kazû. Energetickému regulaãnímu úfiadu budou tento dokument pfiedkládat pouze vût í nebo nejvût í energetické firmy. K udûlení licence se jiï nebude pfiedkládat podnikatelsk plán. Spoleãnosti uï mûïou poïádat o prodlouïení licence pro obchod s elektfiinou a plynem. Doposud musel podnik pokaïdé, kdyï mu konãilo povolení, absolvovat cel administrativní proces znovu. Po schválení zákona mûïe Energetick regulaãní úfiad licenci prodlouïit. PodnikÛm staãí, aby Ïádost podaly nejpozdûji devadesát dní pfied koncem licence. Zru í se státní autorizace na v stavbu v roben elektfiiny. Nyní to je nad tfiicet megawatt v konu pfiím ch vedení a zdrojû tepla. Stejnou práci uï dûlá stavební úfiad. Reagování na rozvoj tržních vztahů v energetice Firma, která obchoduje s elektfiinou, mûïe mít vût í nabídku: napfiíklad prodej plynu. Odborníci diskutovali o pfiístupu tfietích stran k podzemním zásobníkûm plynu. Nakonec se shodli na zachování sjednan ch pfiístupû tfietích stran s tím, Ïe pravidla bude schvalovat Energetick regulaãní úfiad. Ochrana ptáků Pokud novela projde, na nûkter ch stoïárech elektrického vedení nad 110 kilovolt musí energetické firmy nainstalovat novou techniku, která pomûïe chránit ptáky. Mladší energetičtí podnikatelé Novela sniïuje vûk podnikatelû, ktefií se rozhodou vstoupit na energetick trh. Ru í se hranice 21 let. Podnikat v energetice mûïe ãlovûk, kter dosáhne hranice osmnácti let. Dodavatele uï nebude vybírat regulaãní úfiad, ale ze zákona to budou distributofii na jednotliv ch vymezen ch územích. Nová rada Energetického regulačního úřadu Energetick regulaãní úfiad bude reprezentovat pûtiãlenná rada jmenovaná na pût let. Za platy a provoz stát zaplatí témûfi patnáct milionû korun. Rada je obdobou rady âeského telekomunikaãního úfiadu. Pryč se zastaralými výrazy Zákon uï nebude znát pojem oprávnûn zákazník a chránûn zákazník. Po otevfiení trhu uï to bude jen zákazník. Co prosazuje opozice? Poslanci âssd chtûjí, aby Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetick ch potfieb âeské republiky v dlouhodobém ãasovém horizontu byla pfiijatá jako souãást zákona. Tak, aby byla vláda povinná plnit doporuãení odborníkû. Představujeme starostu Starosta Vesnice roku 2008 Vojtûch Ryza OBEC LIDEČKO, ODKUD POCHÁZÍ CERKA HLEDAJÍCÍ SI SYNEČKA, NAJDEME NA VALAŠSKU. Îije tu 1840 obyvatel. Pût let je zdej ím starostou sedmatfiicetilet Vojtûch Ryza. Nedávno byla v Lideãku velká sláva. Obec pod âertov mi skalami se pfiihlásila do ãtrnáctého roãníku soutûïe Vesnice roku Nejprve zvítûzila v konkurenci dvaceti pfiihlá en ch úãastníkû Zlínského kraje, nakonec získala první místo i v celorepublikovém kole! Starosta Vojtûch Ryza pfiiznává, Ïe jej ocenûní hodnû pfiekvapilo. Samozfiejmû pfiíjemnû. Také pfiihlá ku do soutûïe odkládali do té doby, neï budou hotové velké projekty a inïen rské sítû. Pfiedloni dokonãili centrální stokovou kanalizaci a vloni rekonstrukci základní a matefiské koly. Po rozhodnutí, Ïe se pfiihlásí do soutûïe, informovali obãany a také v ech estnáct spolkû v obci. Nejvût í organizace si vzaly na starost nûkteré ãásti obce, vzpomíná starosta Ryza, jak se o vítezství v soutûïi zaslouïili samotní obãané. Organizace své prostory uklidily a upravily a starají se o nû i nadále. âlenové zastupitelstva, sdruïení a pracovníci na úfiadû pfiipravili nûkolik velk ch tabulí s fotografiemi, které popisují nejen velké investice, ale pfiedev ím Ïivot v obci. Obãané si upravili okolí kolem domû stejnû, jak to dûlávají vïdy, bez ohledu na to, zda soutû- Ïíme, nebo ne. Podly Ryzy je v Lideãku málo pracovních pfiíleïitostí. Lidé jezdí za prací do Vsetína, Zlína, Vala - ského Mezifiíãí nebo do velk ch podnikû v okolí. V obci je hodnû ÏivnostníkÛ, ktefií pracují v celé âeské republice. PfiestoÏe je Lideãko Vesnicí roku, i tady není Ïivot bezproblémov. Chybûjí nám chodníky v jiïní ãásti, fiíká Ryza. Ty chce nechat postavit v pfií tím roce právû z penûz získan ch za prvenství v soutûïi. Vesnice se snaïí získat také evropské peníze. V osobním Ïivotû je prioritou rodina. Máme tfii dûti a ãekáme ãtvrté. BohuÏel jsem vûãi nim velk dluïník. (tk) Nováček: Regulace je přežitek Alexej Nováãek, pfiedseda Teplárenského sdruïení âr Pfiedseda Teplárenského sdruïení âeské republiky Alexej Nováãek zmûny v energetickém zákonû vítá. Podle nûj by ale stát mûl zváïit, zda chce i nadále regulovat ceny tepla. V souãasné dobû otevfieného trïního hospodáfiství jsou regulace jiï pfie- Ïitkem, myslí si Nováãek. Jaké dopady bude mít novela Energetického zákona na oblast teplárenství? Pfiedkládaná novela je jiï nûkolikátá v pofiadí. Na její pfiípravû se podílela, jako vïdy ve spolupráci s ministerstvem prûmyslu a obchodu, fiada odborníkû ze v ech oblastí energetiky, vãetnû teplárenství. Stávající úprava v pfiedloïené verzi oblast teplárenství nepo kozuje a v zásadû odpovídá aktuálním potfiebám oboru. BohuÏel musím konstatovat, Ïe mnoho legislativních norem sezná ve schvalovacím parlamentním fiízení fiadu zmûn. Zmûny jsou povût inou vyvolány lobbingem rûzn ch zájmov ch skupin a nemají vût inou s vlastní logikou zákona nic spoleãného. Pfiesto mohu konstatovat, Ïe v zásadû je stávající znûní odpovídající potfiebám teplárenství. e í podle vás navrïená novela zákona dostateãnû problematiku energetiky v âesku? Jaké máte vûãi zákonu pfiipomínky? ProtoÏe podle tohoto zákona prakticky energetika funguje, tak se dá konstatovat, Ïe základní principy jsou obecnû nastaveny správnû. Já osobnû jsem pfiesvûdãen, Ïe regulace cen tepelné energie v souãasné dobû otevfieného trïního hospodáfiství je jiï pfieïitkem. Je tfieba vnímat, Ïe teplárenské spoleãnosti nakupují ve keré vstupy na neregulovaném trhu a jejich koneãná cena podléhá regulaci. Zvlá tû v dodávkách tepla je prostor pro pûsobení a jiï pûsobí konkurence. Existuje jiï fiada pfiíkladû, které toto tvrzení dokladují. Naopak nûkteré ventilované problémy poslední doby vyúsèující ve volání po zavedení tvrd í regulace jsou umûle vyvolány a mají de facto kofieny nûkde jinde. Ale to by bylo na del í a detailnûj í rozbory. Novela poãítá také se zfiízením Rady energetického regulaãního úfiadu. Je podle vás tato instituce potfiebná? Nebavíme se o nutnosti existence Regulaãního úfiadu, ale regulaãní rady. Jejím zfiízením se odpovûdnost za regulaãní rozhodnutí pfiená í na kolektivní rozhodování. Otázkou zûstává sloïení této rady a její odborné schopnosti. Bylo by zcela scestné podfiizovat rozhodování takového orgánu politick m vlivûm, coï se bohuïel v mnoha obdobn ch pfiípadech dûje. Obávám se, Ïe deklarovaná nezávislost regulaãního orgánu mûïe b t tímto krokem naru ena. Veronika Hrdá INZERCE

8 ŘÍJEN 2008 STRANA 8 NAPŘ Í Č KRAJI Obří nádrže u Loukova zvýší zásoby benzinu VESNICE, VE KTERÉ ŽIJE TISÍC LIDÍ. VESNICE, DÍKY NÍŽ MŮŽE JEZDIT V AUTECH STATISÍCE LIDÍ Z MORAVY. TO JE LOUKOV. Loukov Kamery, vrátnice, velín, hlídací psi, monitorovací systém, detektory, tajné informace. To není popis armádního areálu, ale loukovské základny pro skladování benzinu státní firmy âepro. Za dva a pûl roku bude muset spoleãnost zfiejmû najmout více hlídaãû. U malé obce na KromûfiíÏsku budou stát nejvût í nádrïe na benzin a motorovou naftu v âesku. âepro totiï plní plán státu: Zv it objem rezerv pohonn ch hmot o jednu ãtvrtinu. V kopcích za hranicemi Loukova postavila spoleãnost âepro pfied více neï padesáti lety stfiedisko pro skladování pohonn ch hmot. UÏ teì je jedno z nejvût ích v âesku. A bude je tû dvakrát vût í. V ãervenci 2011 tam budou stát ãtyfii gigantické nádrïe na benzin. Budou zapu tûny do dvacetimetrové hloubky a vejde se do nich 140 tisíc metrû krychlov ch benzinu, pfiedstavil projekt místopfiedseda pfiedstavenstva âepra Jan Duspûva. Pro pfiedstavu: neï by z nov ch nádrïí zmizel v echen benzin, muselo by do Loukova pfiijet pûtatfiicet tisíc nákladních aut s cisternou na ãtyfii tisíce litrû. Pokud by chtûl nûkdo natankovat na benzince takové mnoïství paliva, zaplatil by za nûj témûfi dvaaãtyfiicet miliard korun. A pokud by sedl do klasické fabie, mohl by objet rovník Zemû témûfi padesáttisíckrát. Pro stát jsou ale takové poãty smû né. Spotfieba pohonn ch hmot v âesku pfievy uje est milionû tun za rok. V âesku musí b t rezerva v zásobnících benzinu minimálnû na devadesát dní. To je asi jeden a pûl milionu tun. Zv ení drïby na sto dvacet dní by tedy zv ilo tyto rezervy na dva miliony tun pohonn ch hmot. Rozhodli jsme se investovat 1,4 miliardy korun do stavby Ïelezobetonov ch nádrïí, protoïe potfiebujeme lep í skladovou kapacitu pro Moravskoslezsk region. Vût í zásoba benzinu odlehãí také okolním obcím. KdyÏ budeme mít vût í zásobu, nemusí jezdit pfies Loukov tolik cisteren. Tak velká investice pomûïe Fota: Veronika Hrdá Vizualizace âepro také rozvoji regionu v okolí Bystfiice pod Host nem, vysvûtlil Jan Duspûva. Na slib âepra spoléhá také starosta obce Loukov Antonín Zlámal. Podle nûj uï není stále rostoucí doprava ve vesnici schované v kopcích únosná. Dennû projede Loukovem témûfi sto tfiicet kamionû s cisternami. Lidé jsou uï z toho nervózní. Pokud âepro splní, co slíbilo, pak se doprava sníïí o ãtyfiicet procent, uvedl Zlámal. Podle nûj ale obec pfiíli v hod z tak bohatého souseda nebude mít. V Loukovû pfiibude kolem dvou set lidí. Uvidíme, jak po nájezdu nákladních aut budou vypadat silnice a chodníky. Navíc teì zaãínáme s opravou cesty, která hned na zaãátku zaïije tûïkou zkou ku, obává se starosta. AÏ dûlníci z areálu odejdou, zûstanou v zemi ãtyfii Ïelezobetonové zásobníky. KaÏd bude vysok jedenadvacet metrû s prûmûrem padesáti metrû. Do jedné nádrïe se vejde pûtatfiicet tisíc metrû ZLÍNSKÝ KRAJ ãtvereãních benzinu. Chránit ho budou nejen stovky tisícû tun Ïelezobetonu, ale zabezpeãí ho také sklolaminátová izolace. Spojovat je bude podzemní chodba, kde se mûïou pohybovat technici. Je to unikátní stavba. Nedá se to srovnat s tím, co stojí v Loukovû nyní. Dnes jsou technologie na jiné úrovni. Poprvé v âesku pouïijeme místo klasické ocelové v stelky laminát, uvedl fieditel 7. divize spoleãnosti Metrostav Václav varc. Podle nûj musí dûlníci pfied zahájením stavby samotn ch nádrïí zpevnit je tû podloïí a postavit v okolí stavby podzemní opevnûní. Musíme se vypofiádat se sloïit mi geologick mi podmínkami. Pod budoucími sklady jsou totiï bobtnavé jílovce, prachovce a pískovce, dodal varc. Státní spoleãnost âepro skladuje témûfi polovinu ãesk ch pohonn ch hmot. Vlastní také síè dvou set ãerpacích stanic EuroOil. A pro stát také stfieïí a za úplatu schraàuje statisíce tun hmotn ch rezerv paliva. I pfies mediální skandály související s uprchl m podnikatelem Radomírem Kfiejãífiem loni utrïila 43 miliard korun. To pro spoleãnost znamenalo zisk 445 milionû korun. Je to i firma miliardov ch investic do obnovy potrubí a skladov ch nádrïí, z nich tfii ãtvrtiny z celkov ch 600 leïí hluboko pod zemí. Dal ími nejznámûj ími sklady na Moravû je Tfiemo ná, Stfielice u Brna, Ple ovec na KromûfiíÏsku, Klobouky a Velká Bíte na Brnûnsku. JE TO PODOBNÝ PŘÍBĚH JAKO HISTORKA O ŠPENÁTU A JEHO OBŘÍM OBSAHU ŽELEZA. JEDNA DESETINNÁ ČÁRKA ZPŮSOBILA, ŽE SE ZELENÁ ROSTLINA STALA SYNONYMEM PRO SÍLU. Olomouc PfiestoÏe o olomoucké teplárnû se pohádky nenatáãejí, dostalo se vedení spoleãnosti Dalkia do podobnû trapné situace jako vûdci se penátem. Museli pfiiznat, Ïe najaté externí firmy zpracovávající údaje o provozu chybovaly. Do registru zneãi ÈovatelÛ zapsaly aï trojnásobné hodnoty, neï ve skuteãnosti olomoucká divize do ovzdu í vypou tûla. Chyba z olomoucké teplárny udûlala pfiedního zneãi Èovatele Olomouckého kraje. Nejvût ím pfiekvapením v hlá eních do integrovaného registru zneãi Èování za rok 2006 je nárûst mnoïství oznámení rakovinotvorn ch emisí o zhruba ãtyfii tuny, uvedla pfied rokem ve své zprávû spoleãnost Arnika, která zneãi tûní sleduje. Tehdy se nedivili pouze ekologové. Pfiekvapení byli i manaïefii teplárny. Ti si teprve po zvefiejnûní v imli, Ïe rakovinotvorné látky jsou v tabulkách aï trojnásobnû vy í neï ve skuteãnosti. Na chybu jsme pfii li vlastnû aï díky Arnice. Jinak bychom ji ani neodhalili. Îaloby na externí firmy, které nám mûfiení zaji Èovaly, jsme nepodali. Viníka navíc ani neznáme, uvedl fieditel teplárny Jan Holpuch. OLOMOUCKÝ KRAJ Olomouc: Chyba v údajích o teplárně způsobila zmatky Z chybn ch údajû napfiíklad vypl valo, Ïe Dalkia mûla do olomouckého vzduchu vypustit 81 kilogramû kodlivin. Poté, co Dalkia reklamovala mûfiení, kleslo ãíslo na 26,1 kilogramû. V tabulkách registru se pak objevilo dvanáct kilogramû, protoïe arzén a kadmium byly podlimitní, uvedl mluvãí spoleãnosti Milan Wagner. S teplárnou nemá problém ani olomouck magistrát. Teplárna není nejvût í zneãi Èovatel Olomouce. Tím je stále hustûj í doprava, uvedl mluvãí olomouckého magistrátu Ivan Ra Èák. Největším znečišťovatelem je automobilová doprava Dalkia zásobuje v Olomouci více neï osmnáct tisíc domácností. Mezi nejvût í zákazníky patfií firma Olterm. Tu vlastní ze ãtyfiiatfiiceti procent mûsto Olomouc. Zbytek akcií vlastní Dalkia. Teplo odebírá také Fakultní nemocnice Olomouc, Olma, Nestlé âokoládovny, Farmak, âeská droïìárenská spoleãnost. PfiestoÏe hlavním zdrojem pro spalování je uhlí, teplárenská firma se nebojí oznaãit olomouck provoz za bezproblémov. Divize v Olomouci je jedna z nejmodernûj ích v âesku. Kotel funguje na principu fluidního spalování, vysvûtlil Wagner. I pfies chybu v registru zûstává Dalkia siln m zneãi Èovatelem v jiném mûstû Olomouckého kraje. Teplárna v Pfierovû vypustila do ovzdu í nejvíce rtuti a plynû zpûsobujících kyselé sráïky, upozoràuje ve své zprávû Arnika. Podle jiï správn ch Látka Skuteãné mnoïství v kg Chybnû nahlá ené údaje v kg Arzén 69,5 218 Kadmium 32,6 102 RtuÈ 87,3 274 údajû vypustí tamní závod více neï sto deset kilogramû kodlivin roãnû. V Olomouckém kraji se tak stala pfierovská divize est m nejvût ím zneãi Èovatelem. I pfies varování ekologû pfierovsk magistrát nemusí fie it stíïnosti obyvatel. Teplárna má totiï stodvacetimetrov komín, ze kterého kodliviny odcházejí. Pfierov tí proto necítí siln dopad emisí. Pro záchyt popílku dûláme v Teplárnû Pfierov maximum. Plynnou formu rtuti odcházející ve spalinách ale nelze zachytit. Pro spalovací procesy zatím neexistuje technologie, která by toto dokázala, brání firmu Wagner. Podle úfiedníkû z pfierovského magistrátu nejvíce zneãi Èuje pfierovsk vzduch polétav prach. Chybí nám dálniãní obchvat. Proto je ve mûstû velmi hustá doprava, a ta zpûsobuje nejvût í zneãi tûní, uvedl Jan Zona z odboru Ïivotního prostfiedí pfierovského magistrátu. Situace by se mûla zmûnit v roce Za mûstem totiï povede dálnice. JEŠTĚ PŘED TŘEMI LETY BRNĚNSKÉ TEPLÁRNY TRVALY NA TOM, ŽE KOTEL NA UHLÍ VYROBÍ TŘIKRÁT LEVNĚJŠÍ TEPLO NEŽ TEN, KTERÝ JE SYCENÝ PLYNEM. LETOS VEDENÍ FIRMY SVŮJ PLÁN PŘEPOČÍTALO A ZJISTILO, ŽE DNES JE PLYN PRO TEPLÁRNU VÝHODNĚJŠÍ. Brno ZapomeÀte na to, co jsme tvrdili pfied tfiemi lety. Dnes je situace úplnû jiná. Obracíme smûr. To vzkázalo vedení brnûnsk ch tepláren BrÀanÛm, ktefií se doma jiï chystali k protestûm proti moderní teplárnû. Kotelníci tam totiï mûli v roce 2012 topit ãern m uhlím. KvÛli v voji na energetickém trhu v ak budou zamûstnanci do kotlû vhánût zemní plyn. V dobû, kdy jsme poãítali pûvodní studii, vycházely ekonomické ukazatele jinak neï dnes. Pfiedpokládáme, Ïe prodej emis- JIHOMORAVSKÝ KRAJ Plyn zvítězil nad uhlím ních povolenek bude stále draï í. Svou roli sehrála také ekologická daàová reforma a obrovsk skok cen za stavební práce a ocel. Ty stouply aï o jednu tfietinu, uvedl pfiedseda pfiedstavenstva spoleãnosti Teplárny Brno Jifií Oliva. Staré kotle na mazut a plyn tak nahradí moderní technologie za jeden a pûl miliardy korun. Proto, aby teplárny mohly dorovnávat stále rostoucí ceny plynu, rozhodly se postavit unikátní turbíny pro v robu elektfiiny. Dostaneme peníze za pohotovost. Navíc, pokud v elektrické síti dojde k poklesu, budeme schopní vyrábût obrovské mnoïství elektfiiny do deseti minut. To dnes zvládnou pouze vodní elektrárny, dodal Oliva. Z rozhodnutí mají radost i lidé z brnûnské mûstské ãásti Malomûfiice. Ti proti pûvodnímu zámûru ostfie protestovali. Obávali se totiï toho, Ïe jim kolem oken budou projíïdût kamiony naloïené uhlím a Ïe se jim bude v zad men ch ulicích tûïce d chat. Je to pro nás potû itelná zpráva. Dokud ale neuvidíme koneãné rozhodnutí, budeme pofiád obezfietní. Je nám jasné, Ïe teplárna nezmûnila svûj názor jen kvûli nám. Brno ani âeská republika nemá jasnou energetickou koncepci, a tak je zfiejmé, Ïe vïdycky zvítûzí peníze, uvedla starostka mûstské ãásti Brno-Malomûfiice a Obfiany Jarmila Kocmanová. Foto: Teplárny Brno

9 ŘÍJEN 2008 STRANA 9 NAPŘ Í Č KRAJI ČEZ chce postavit horkovod z Dukovan do Brna TEPLÁRENSTVÍ. TO JE NOVÝ TRH, NA KTERÉM SE CHCE PODÍLET I GIGANT ČEZ. A ZAČÍNÁ SE MU DAŘIT. Dukovany, Brno Sotva âez rozvedl teplo z dûtmarovické elektrárny do bohumínsk ch domovû, uï se ohlíïí po dal í moïnosti: chce vybudovat unikátní horkovod z jaderné elektrárny Dukovany do Brna. O pfiedrevoluãní my lence v ak zatím jednají technici pouze za zdmi polostátního podniku. Brnûnské teplárny ãekají, aï s jakou nabídkou manaïefii âezu dorazí. Pokud zjistí, Ïe jejich plán je levnûj í, neï stavût dal í zdroje v Brnû, pak si moïná tfietina BrÀanÛ mûïe za nûkolik let fiíct: Topíme jadern m teplem. KRAJ VYSOČINA Pfiepoãítáváme variantu horkovodu, kter by vedl z Dukovan do Brna. Zatím oficiálnû s nik m nejednáme, ale s brnûnsk mi teplárnami jsme v kontaktu, uvedl Jaroslav KuÏel z âezu, kter má na starost oblast teplárenství. O tom, zda si vedení Tepláren Brno a âezu sedne k jednomu stolu, tak zatím není jasno. UÏ teì je ale jasné, s jak m argumentem by zástupci energetické spoleãnosti do Brna pfii li: Teplo by bylo levnûj í. A pro âez by znamenala investice dal í plus. Za deset let konãí jaderné elektrárnû oficiálnû Ïivotnost. Nov horkovod by mohl b t jedním z dûvodû, proã reaktory nechat je tû nûkolik desítek let v provozu. Pokud bude Brno odebírat teplo z Dukovan, nebude toto rozhodnutí politickou záleïitostí. Bude záleïet na tom, zda âez nabídne Brnu lep í fie ení, neï má dnes, uvedl primátor Brna Roman Onderka. Pokud by horkovod byl pro BrÀany v hodnûj í neï spalování plynu, mazutu a biomasy v mûstsk ch kotelnách, pak by se podle nûj nemusela o své zisky bát ani mûstská spoleãnost Teplárny Brno. Ta by nadále vyrábûla teplo pro v chodní ãást mûsta a dukovanské teplo by rozvádûla ve sv ch sítích. Zatím je to pro mû sci-fi, míní Onderka. Podle pfiedsedy pfiedstavenstva Tepláren Brno Jifiího Olivy plán zatím není pro Brno pfiitaïliv. NejenÏe mûstská spoleãnost investovala do modernizace v topen hodnû penûz. Pokud bychom s âezem jednali, museli bychom mít také jistotu, Ïe nebudeme na teplu z Dukovan závislí, uvedl Oliva. Padesátikilometrov horkovod, jehoï trasa byla navrïená uï pfied rokem 1989, by nebyl pro âez pouze drah. Pokud by energetická spoleãnost chtûla vést teplo aï do Brna, musela by vyfie it i spory s nûkter mi majiteli pozemkû. Právû ty totiï v devadesát ch letech stavbu horkovodu zastavily. Po vlnû restitucí se majetkové spory uklidàují, vûfií KuÏel. Odpadní teplo z jaderné elektrárny v âesku vyuïívají pouze obyvatelé T na nad Vltavou. Tûm proudí do radiátorû pára z Temelína. A âez jedná i s vedením âesk ch Budûjovic. BûÏnû teplo z jaderné elektrárny vyuïívají lidé ve slovenském mûstû Trnava nebo ve v carsku. Přestože jsou chladicí věže dukovanské elektrárny na Třebíčsku téměř spjaty s okolním panoramatem, nestojí tam navždy. Oficiálně by je měla společnost ČEZ zlikvidovat do deseti let. Části atomového kolosu by podle plánu měly mizet už v roce Podle nezávislé Energetické komise, která v září vydala energetickou koncepci státu na příští desítky let, by měl stát prodloužit její fungování nejméně do roku Čtyři jaderné bloky s reaktory VVER 440 postavil v roce 1985 státní podnik Průmyslové stavby Brno. Ruskou technologii dodala Škoda Praha. Rusové v Dukovanech působí dodnes. Dnešní podnik Škoda JS totiž koupil ruský gigant OMZ. Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně dvacet procent spotřeby elektřiny v Česku. Ročně Fota: Jifií Sláma Elektrárna Dukovany podle Pačesovy komise... vyrobí více než 14 TWh. Taková energie by mohla pokrýt spotřebu všech českých domácností. Provoz je bezpečný a spolehlivý. Elektrárna dosahuje úrovně srovnatelné s dvaceti procenty nejlepších jaderných elektráren na světě. V některých parametrech patří mezi absolutní špičku, uvádí Energetická komise ve své zprávě. Přestože jsou jaderné elektrárny kritizované zejména ekologickými aktivisty, podle Pačesovy komise je právě ekologické hledisko argumentem, proč dukovanskou elektrárnu nechat stát. Klasická elektrárna spalující severočeské hnědé uhlí obsahující síru vypustí ročně 237 milionů tun skleníkového plynu CO 2. Jde o zhruba stejné množství, které ročně vypouští do ovzduší 5,2 milionu aut, uvádí komise. Konec nemocí v Ostravě? ArcelorMittal slíbil lepší vzduch. NYNÍ JE ARCELORMITTAL NEJVĚTŠÍM ZNEČIŠŤOVATELEM OSTRAVSKA. V NĚKOLIKA KATEGORIÍCH I ČESKA. DO DVOU LET BY TO VŠAK PODLE PROHLÁŠENÍ VEDENÍ FIRMY TAK BÝT NEMĚLO. Z NĚKTERÝCH KOMÍNŮ NEJVĚTŠÍHO HUTNÍHO KOLOSU V REPUBLICE BY SE ÚDAJNĚ NEMĚLO ANI KOUŘIT. Ostrava Koneãnû. Tak reaguje vût- ina OstravanÛ na zprávu, Ïe jeden z nejvût ích zneãi ÈovatelÛ Severomoravského kraje, ArcelorMittal, chystá zmûnu ve sv ch závodech. Firma chce za modernizaci zaplatit témûfi miliardu a pûl korun. Tyto peníze utratí za dva projekty: odprá í provoz spékání Ïelezné rudy a odsífií teplárnu. Ná provoz bude produkovat ménû neï polovinu toho, co povoluje zákon, slibuje fieditel ArcelorMittal pro Ïivotní prostfiedí Petr Baranek. Podle nûj Ostravané pocítí zmûnu uï za rok. Oba projekty by mûly b t ukonãené v roce Lidé z komínû neuvidí Ïádn d m, slíbil zástupce nûmecké firmy Luehr Filter Rüdiger Magraf. Ta je totiï jedním z dodavatelû nov ch technologií. PfiestoÏe sliby ArcelorMittal znûjí pozitivnû, obyvatelé nejzamofienûj í ostravské ãásti Radvanice nechtûjí polevit v tlaku, kter pfied rokem na spoleãnost vyvinuli. Tehdy více neï tfii sta lidí podalo dvû Ïaloby, které leïí na stole u obãansk ch soudcû. A i pfies prohlá ení Mittalu Ïaloby stahovat nebudou. Jsme rádi, Ïe ArcelorMittal plánuje zmûnu. Poãkáme si ale na v sledky. Na to, jak se jejich snaha projeví na ovzdu í v Ostravû, zejména v Radvanicích a Bartovicích. Není ani tak rozhodující, zda budou komíny bez koufie. Nej kodlivûj í látky nejsou vidût, uvedl ãlen v konného v boru Obãanského sdruïení Vzduch Vladislav Burda. Vût ina z témûfi pûti tisíc lidí, ktefií v nejpostiïenûj í oblasti Ïijí, podle Burdy trpí d chacími problémy. Je prokazatelné, Ïe za zamofien vzduch v obci Radvanice-Bartovice mûïe právû Mittal. R mu máme od záfií do kvûtna. Máme strach o své dûti. V na em okolí umírá spousta lidí na rakovinu, vysvûtluje Burda. A jeho slova potvrzuje i dûtská lékafika Eva Schallerová. Vût ina dûtí má hor í formy alergií. Jsou aï dvojnásobnû nemocné neï dûti z jin ch oblastí. TakÏe jakákoli investice do modernizace MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ provozu lidem pomûïe, vysvûtluje Schallerová. Spoleãnost ArcelorMittal tvrdí, Ïe lidé nemusí mít obavy. Instalování tkaninov ch filtrû za stávající elektrostatické odluãovaãe sníïí emise prachu pod dvacet miligramû na metr krychlov, uvedla mluvãí ArcelorMittal Vûra Breiová. Takové poãty znamenají, Ïe emise prachu by mûly klesnout aï trojnásobnû. Lidé by v sledek mûli pocítit uï za dva roky. Odsíření teplárny Pokud nenastanou Ïádné komplikace, odprá ení aglomerace Sever bude dokonãeno ve tfietím ãtvrtletí 2010 a u aglomerace Jih to bude do konce roku 2011, slíbil pfiedseda pfiedstavenstva ArcelorMittal Ostrava Sanjay Sammadar. Velk balík penûz chce ArcelorMittal uvolnit právû na odsífiení teplárny v závodu Energetika. Ta dodává do více neï stovky tisíc bytû. JAKÉ ŠKODLIVINY ARCELORMITTAL VYPOUŠTÍ DO VZDUCHU Největší zdroj emisí oxidu uhelnatého skleníkových plynů látek způsobujících kyselé srážky perzistentních organických látek rtuti do ovzduší kyanidů do vody Druhým největším producentem rakovinotvorných látek látek poškozujících rozmnožování Další látky olovo kadmium polyaromatické uhlovodíky dioxiny polychlorované bifenyly Zdroj: Arnika Firma odsífií dva parní kotle. V sledkem investice za sto dvacet milionû korun bude padesátiprocentní sníïení emisí SO 2 ve spalinách, dodala Breiová. Takovou zprávu rádi sly í nejen obyvatelé Ostravy, ale i úfiedníci magistrátu a krajského úfiadu. Vím, Ïe byly zvaïovány i levnûj í varianty, které byly technicky srovnatelné. Jsem ale rád, Ïe ArcelorMittal pochopil, Ïe lidé potfiebují jistotu. Rovnováha mezi ekonomick m rozvojem kraje a Ïivotním prostfiedím se dá najít. KdyÏ to lo v západní Evropû, mûïe to jít i tady, prohlásil hejtman Moravskoslezského kraje EvÏen To enovsk. Podle námûstka ostravského primátora Dalibora Madeje je krok Arceloru dûsledkem soustavného tlaku nejen ze strany OstravanÛ, ale i úfiadû. S firmou vedu dlouhodobá jednání a jedním z v stupû je právû projekt odprá ení aglomerace, uvedl Madej. Podle Breiové zaãal Mittal pracovat na odprá ení nûkter ch provozû je tû dfiív, neï spustí nové technologie. Od jara jsme zdvojnásobili ãetnost ãi tûní ploch v na em areálu. Roãnû tak zachytíme navíc tisíc tun prachu, uvedla Breiová. Podnik se pustil také do vysazování stromû. Do pfií tího léta má na Ostravsku zakofienit 1111 stromû. Tato my - lenka vznikla v souvislosti s leto ním festivalem Colours of Ostrava, kde jsme byli garantem sbûru plastov ch kelímkû. Slíbili jsme za kaïd ch sto sebran ch kelímkû vysadit na Ostravsku jeden strom. KelímkÛ bylo sebráno 111 tisíc, vysvûtila Breiová. KDO JE ArcelorMittal Ostrava, a. s., je největší hutní firmou v České republice a patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Ročně vyrobí přes 3 miliony tun oceli, exportuje zhruba šedesát procent produkce do více než osmdesáti zemí celého světa. Zaměstnává lidí. Dohromady s dceřinými společnostmi lidí. Největšími akcionáři jsou MITTAL STEEL HOLDINGS A. G. (71,579 % akcií), Havrton Investment Ltd. (13,881 % akcií) a Ministerstvo financí České republiky (10,969 % akcií). V účetním roce 2007 společnost vytvořila konsolidovaný zisk po zdanění 9,2 miliard korun při výnosech 57,7 miliard korun. ArcelorMittal Ostrava je jedním z největších plátců daní v ČR. Zdroj: ArcelorMittal

10 ŘÍJEN 2008 STRANA 10 ROZHOVOR Vinař roku: Letošní ročník vín bude unikátní PETR SKOUPIL VLASTNÍ MALÉ VINAŘSTVÍ VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH. OD LETOŠNÍHO ROKU SI NA VRATA MŮŽE PŘITLOUCT CEDULI VINAŘ ROKU Mal dvûr, vût í stodola, podzemní archiv, stroje a tfii traktory. To je vinafiství Petra Skoupila z Velk ch Bílovic. Na jeho víno nezapomenou v San Francisku ani v PafiíÏi. Tam jeho ãervená vína pfiedãila i francouzskou piãku. Pfiitom, kdyby se burgund tí Goliá- ové vydali do Bílovic, divili by se, jak David je pokofiil. Jaká budou mít leto ní vína kvalitu? Hrozny jsme zaãali sbírat od dvacátého záfií. Je tû tehdy jsme si mysleli, Ïe cukernatost bude letos slab í. A to i pfiesto, Ïe leto ní jaro bylo plné slunce. Pfied sklizní bylo sucho, a tak vínu chybûla i voda. Mám ale dojem, Ïe pfiíroda letos chtûla, aby víno bylo jedno z nejlep ích za posledních deset let, a tak na úpln závûr poslala dé È, kter podtrhlo krásné slunce. V sledkem je ideální Ph, tedy hodnota 3,15, a cukernatost napfiíklad u savignonu 22,5. TakÏe ten uï patfií do kategorie pozdní sbûr. ZáleÏí také na mnoïství, které sklidíte? Samozfiejmû. âím ménû sklidím z jedné hlavy, tím je víno kvalitnûj í. Napfiíklad u nás sklízíme z jednoho kmínku do jednoho kila hroznû. To staãí naplnit dvû lahve. Jak bude rozdíl mezi roãníkem 2007 a 2008? V loàském roce jsme mûli problém s niï ím obsahem kyselin. UÏ v srpnu jsme je v mo tech skoro nenamûfiili. Proto víno nebylo úplnû vyváïené, nebylo plné a chybûla mu svûïest. Bez kyselin je víno fádní. Podobnû jako v roce 2003 bylo i loni hodnû sucho a svítilo moc sluníãka. Voda se nemûla anci promûnit v kyselinu a extrakty. Myslela jsem si, Ïe ãím víc svítí slunce, tím je víno lep í. Není to tak vïdycky. KdyÏ napfiíklad Francouz nebo Ital chce mít piãkové bílé víno, musí sklízet hrozny v noci. Jakmile sbírají pfies den v horkém poãasí, víno ztrácí své hodnoty. Proto mají Francouzi lep í ãervená vína. Moravská ãervená vína údajnû nejsou tak dobrá. Pfiitom vám zahraniãní porota pochválila zejména ãervená vína. âím to je? Oblast Velk ch Bílovic, Vrbic, Bofietic a Kobylí je jako stvofiená pro ãervená vína. Jsou to tûï í vína. Napfiíklad moje vína mûla v roce 2006 cukernatost témûfi estadvacet a obsah alkoholu témûfi 14,5 procenta. Obsahují hodnû taninu. Kvalita byla proto hodnû vysoká. Jsou to vína na uleïení. Dobrá k tûïkému masu. Jaká vína máte rád vy? Líbí se mi kofienitá frankovka. Z bíl ch si rád otevfiu vla sk ryzlink. Za krále vín nûktefií vinafii oznaãují r nsk ryzlink, pro mû je to ale rulandské edé. Tady se mu dafií dobfie, témûfi vïdycky má hodnû dobrou cukernatost. Voní po máslov ch hru kách. KdyÏ dozrává, cítím v nûm chlebovinku a nûkdy i vyzrálé vi nû. Dodává energii. Mûli by ho pít mladí lidé nebo lidé, ktefií jsou temperamentní a cítí se b t mladí. Získal jste ocenûní Vinafi roku. Co dûláte lépe neï ostatní? Nûkdy se vám dafií, jindy zase ne. Nedá se fiíct, Ïe bych byl nejlep í. Stejnû jako ostatní musím bojovat s chorobami, plísnûmi, které vinnou révu napadají. Asi mám tûstí na vinohrady. Víno se totiï dûlá uï tam. Vinafi ho mûïe ve sklepû jen pokazit. Jsem taky rád, Ïe jsem si koupil nov stroj. UÏ nepouïívám Ïádné ãerpadlo, které rozbíjí zrníãka. Lisují se celé bobule a to je obrovské plus. Pracuje to na starodávném principu, kdy lidé obírali bobulky ruãnû. Teì tam akorát pfiibyl stroj a vysokozdviïn vozík. Jak jste se stal vinafiem? Dá se fiíct, Ïe jsem samouk. Hodnû mû nauãila matka, která byla velmi dobrá vinafika. Od ní vím, jak vypadají rûzné odrûdy. Od maliãka jsem musel pomáhat ve vinohradû, kter jsme mûli za barákem. Pak jsem se vyuãil opraváfiem zemûdûlsk ch strojû. Zaãal jsem pracovat v druïstvu, které brzy skonãilo. Král vín: rulandské šedé Potom jsem nastoupil k jinému vinafii do práce a zjistil jsem, Ïe mi nûkdo cizí fiíká, jak mám stfiíhat hrozny a kde mám ve vinohradû stát. Tak jsem fiekl dost. Koupil jsem si dva hektary vinic a zaãal jsem od roku 1992 vyrábût víno sám. Zaãal jsem úplnû od nuly. Studoval jsem za pochodu, tak, Ïe se mi nûco podafiilo, nûco zase pokazilo. Napfiíklad kvûli tomu, Ïe jsem mûl patn lis, jsem mûl hofiká vína. A takové zku enosti získáte hlavnû pfii práci. Koncov zákazník ãasto nemá na v bûr a musí si koupit víno podle etikety a ceny. Jak si vybrat kvalitní víno? To je dost tvrdá otázka. Nama lené, krásné etikety svûdãí o tom, Ïe v robce chce své víno hlavnû prodat a zamûfiuje se na první dojem. To ale není v echno. Proto je dûleïité poznat vinafie, kter vína vyrábí. Tfieba v dubnu ve Velk ch Bílovicích otevírají vinafii své sklepy. A tam je vhodná pfiíleïitost najít si svou oblíbenou znaãku. KaÏd ãlovûk je jin, kaïdému mûïe chutnat také jiné víno. Podle mû proto není dobré rozhodovat se podle ceny. Vysoká cena mûïe vypovídat nûco o nedostatku, ale to neznamená, Ïe musí chutnat kaïdému. O ãem vypovídá cena za lahev vína? Ve vinotéce nebo v restauraci mûïe cenu pfiihodit prodejce. Pfiitom vûbec nemusí odpovídat kvalitû. To je stra n problém. KdyÏ víno stojí pût set korun, je tû to neznamená, Ïe je piãkové nebo Ïe bude vhodné pro ãlovûka, kter ho pije. âasto se setkáváme také s tím, Ïe si restauratéfii vyberou víno, které bychom jim ani nedoporuãili. Pro nû je ale dûleïitá cena, a tak prodávají k veãefii vína, která jsou vhodná spí e pro rozlévání. V Rakousku jsem si také koupil víno za pût set euro a zjistil jsem, Ïe není k pití. Proto je dûle- Ïité nauãit se víno poznávat. DÛleÏitá je barva. KdyÏ uï vzhled vína není pfiíjemn, nebude pfiíjemné ani jeho pití. VÛnû, první dou ek, dozvuk. To jsou vûci, které musí souznít a vytvofiit v ústech koncert. Jak ãelí morav tí vinafii konkurenci z jin ch zemí? Je jasné, Ïe se nám cenovû patnû konkuruje zemím, jako je Chile, Argentina, Nov Zéland. Tam jim roste víno dvakrát do roka. Kopnou do zemû a s trochou nadsázky jim tryská víno. My si s tím musíme více pohrát. A to samozfiejmû stojí peníze. Ale i pfiesto vidím, Ïe lidé oceàují moravská vína stále více. Lidé se uï koneãnû nauãili hledat krásu na ich vín. Fota: Stanislav Svoboda Jak ale konkurovat francouzsk m vínûm, která jsou pfiece jen vût ím pojmem? KdyÏ chci super francouzské víno, musím poãítat s tím, Ïe za nû zaplatím i tfii tisíce korun. Minimálnû pût set korun. KdyÏ jsou na e vína dobfie zpracovaná, tak se jim mûïou vyrovnat. Francouzská ãervená vína jsou také stále na jedno brdo. My pûstujeme minimálnû deset odrûd. kála jako frankovka, modr portugal, rulandské modré, zweigeltrebe, svatovavfiinecké, andré, to jsou rûzné typy a lidi si mûïou mezi nimi vybrat to, co jim nejvíce sedne. Samozfiejmû, trh jde dopfiedu a dûláme i vína typu cuvée. Ale ta stále nejsou tak Ïádaná jako ta odrûdová. A to se nebavím o na ich bíl ch vínech. Ta jsou velmi zajímavá. A je vidût, Ïe se o nich zaãíná mluvit i v zahraniãí, kde jsou úspû ná. Jak jsou mezi lidmi oblíbená speciální vína. Barique, slámová, ledová, botricitidní..? To jsou aperitivní vína, která se hodí spí e pro slavnostní pfiípitky. Osobnû bych si lahev neotevfiel víckrát jak jednou za t den. nebo spí mûsíc. Tato vína se nám ale stále hûfie prodávají. KdyÏ jsem s nimi pfied dvanácti lety zaãínal, tak o nû byl zájem. My ale pro tato vína nemáme moc vhodné podmínky. Ledová vína u nás témûfi nemají anci. Dva roky skoro ani nemrzlo a neï pfii el mráz, tak ty bobule lidi rozkradli nebo je sezobali ptáci. Botrit da u nás skoro není. Ta se vyskytuje v podmínkách, kde je vlhkost vy í neï devadesát procent. Proã za kaïdou cenu konkurovat, kdyï to nejde.

11 ŘÍJEN 2008 STRANA 11 KAM ZA VÍNEM Vinaři chystají slavnosti mladých vín Uherčice: Starovice: Bořetice: Šardice: CO: Svûcení vín KDY: od KDE: Kulturní dûm v Uherãicích Hustopeče: CO: Slavnostní vítání Svatomartinsk ch vín (ochutnávka svatomartinsk ch peãen ch hus) KDY: od do KDE: Stfied mûsta Hustopeãe CO: Ko t mlad ch vín KDY: od KDE: Sokolovna ve Starovicích CO: Svatomartinské slavnosti ve SSRKH KDY: KDE: Areál sklepû pod Kraví horou v Bofieticích CO: Svatomartinské otevfiené sklepy Bofietice KDY: od KDE: Bofietice CO: Ochutnávka mlad ch vín spojená s husími a kachními specialitami KDY: od KDE: Obecní hala U orla v ardicích Bzenec: CO: Svatomartinské slavnosti KDY: KDE: Sklepy pod Sokolovnou, Bzenec CO: Pfiehlídka archivních vín âeského zahrádkáfiského svazu Hustopeãe KDY: KDE: Sklep âzs, Hustopeãe Velehrad: BRNO CO: Cisterciácká peãeè mezinárodní soutûï a v stava me ních a ko er vín KDY: od KDE: Velehrad, sklepy Stojanova gymnázia Boleradice: CO: III. tûpánsk ko t mlad ch vín KDY: KDE: Kulturní dûm Boleradice Hustopeče Velké Pavlovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště: CO: Kfiest Svatomartinsk ch vín KDY: od KDE: Masarykovo námûstí, Uherské Hradi tû Mikulov: CO: Svûcení vína roãníku 2008 KDY: od KDE: Gajdo Ûv sál v mikulovském zámku, Mikulov CO: Mikulá ská fiízená degustce piãkov ch vín KDY: KDE: Klentnice: Hotel Zámeãek, Mikulov CO: Svatomartinská v stava vín v Klentnici KDY: KDE: Sál místního hostince v Klentnici, Klentnice Velké Pavlovice: CO: Promenáda ãerven ch vín Velké Pavlovice 2008 KDY: KDE: Sokolovna, Hlavní 1, Velké Pavlovice Valtice: CO: KDY: KDE: Břeclav Salon Vín âeské republiky. Nejvy í soutûï vín v âesku. Na vlastní soutûï navazuje celoroãnû otevfiená vefiejná degustaãní expozice nejlep í stovky vín. Otevfieno po cel rok kromû února, kdy se instaluje nová expozice. Úter ãtvrtek ; Pátek sobota Zámek Valtice CO: Mikulá sk ko t archivních vín KDY: KDE: víceúãelová hala SO V, ul. Stfielecká, Valtice Strážnice: CO: Katefiinské chutnání vín KDY: KDE: KD StráÏniãan, StráÏnice Za vinařem roku 2007 do Tvrdonic Vinařství ČEBAV založili v roce 1996 místní vinaři Jan Čech a Jan Balga. V počátcích hospodařili na čtyřech hektarech, do budoucna plánují rozšíření plochy ze současných 32 ha vinic zhruba na 40 ha. ČEBAV nabízí pestrou škálu jakostních a přívlastkových vín, nechybí mezi nimi ročníky, s nimiž společnost slavila úspěchy. V roce 2007 získal jejich Sauvignon výběr z hroznů ocenění "Šampion Valtických vinných trhů", Šampion Muvina Prešov-Frankovka rose VH 2006, stříbrná medaile Paříž 2007 V roce 2001 vybudovali nové sklepní hospodářství ve Tvrdonicích, kde je v současnosti provozovna. Návštěvníci si mohou prohlédnout jak moderní vinařskou technologii, tak i vinice. Prohlídka zahrnuje odborný výklad s vinařskou tématikou a také řízenou degustaci. Od roku 2003 je držitelem Certifikátu integrované produkce vín. Do budoucna se chce orientovat především na výrobu kvalitních přívlastkových vín. Společnost získala prestižní titul VINAŘ ROKU 2007, bronz VINAŘ ROKU Slovácká Tvrdonice tel/fax: cebav@cebav.cz www: Viniãní tratû Vinafiství Josef MaÀák, Perná Fota: Stanislav Svoboda

12 ŘÍJEN 2008 STRANA 12 BANKOVNICTVÍ, DOTACE České banky: Krize nás neohrožuje PŘESTOŽE ZA HRANICEMI SOUSEDNÍCH STÁTŮ ZUŘÍ FINANČNÍ KRIZE, NEJVĚTŠÍ ČESKÉ BANKY VZKAZUJÍ SVÝM KLIENTŮM, ŽE JEJICH PENÍZE ZATÍM OHROŽENY NEJSOU. Zdej í trh je zdrav, konzervativní a fungující, je to trh se siln m kapitálov m zázemím, uvádí mluvãí âeské spofiitelny Klára Gajdu ková. Sní- Ïení zisku z 6,2 miliardy korun na 2,7 miliard deklarovala zatím pouze âsob. Zisk pfiecenila také Unicredit Bank. Obû ale nepfiipou tí, Ïe by v âesku táhly své klienty ke dnu. âsob Skupina âsob v prvních devíti mûsících roku vykáïe zisk zhruba 2,7 miliard korun. V borné v sledky obchodních ãinností byly sníïeny nepfiím mi dûsledky finanãní krize. âsob se totiï rozhodla velmi konzervativnû pfiecenit své investiãní portfolio v souvislosti s aktuálním dûním na svûtov ch finanãních trzích. Nadále platí, Ïe svûtová finanãní krize nebude mít dopad na stabilitu âsob ani na její klienty, pouze dojde ke sníïení ãistého zisku za rok JelikoÏ v ak âsob pfiistoupila k velmi obezfietnému pfiecenûní svého investiãního portfolia, do lo bûhem prvních devíti mûsícû roku 2008 k takovému sníïení vykazované hodnoty investiãního portfolia, které sniïuje ãist zisk zhruba o 6,2 miliard korun. Jedná se o úãetní sní- Ïení vykazované hodnoty investiãního portfolia tak, jak vyïadují platné standardy IFRS. Vykázan neauditovan ãist zisk podle IFRS tak dosáhne zhruba 2,7 miliardy korun. ING Klienti ING âr nemusí mít o své finance spravované ING Group Ïádné obavy. Souãasná situace na svûtov ch finanãních trzích nemá zásadní vliv na fungování ING v globálním mûfiítku, âr nevyjímaje. ING má velmi silnou finanãní pozici, kterou finanãní krize v Ïádném pfiípadû neohrozila. Likvidita prostfiedkû v ING je velmi robustní. Reiffeisenbank âeské banky jsou zdravé, neinvestovaly do rizikov ch aktiv a chovají se obezfietnû pfii pûjãování. Nemají tedy potíïe se splácením úvûrû. Nehrozí jim jakékoli potíïe a není sebemen í dûvod k nedûvûfie vûãi ãesk m bankám. Konkrétnû Raiffeisenbank pokraãuje v dynamickém rûstu, vykazuje rekordní v sledky a prodává rekordní objemy nov ch produktû. Ná zisk vzrostl do pololetí o 80 procent na 800 milionû korun. Každá šestá firma využívá evropské dotace ČEŠTÍ PODNIKATELÉ STÁLE NEVĚDÍ, JAK DOSÁHNOUT NA PENÍZE Z EVROPSKÝCH FONDŮ. POUZE SEDMNÁCT PROCENT Z NICH VÍ, JAK PENÍZE ZÍSKAT A TÉTO MOŽNOSTI VYUŽÍVÁ. Dal ích jedenatfiicet procent z nich chce své projekty rozjet také s podporou Bruselu. Zatím ale neví jak. Více neï polovina dotázan ch firem se o moïnosti financování projektu z fondû Evropské unie nezajímá. Tato fakta vyplynula z prûzkumu, kter zpracovala ANALÝZA: DOPAD SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE NA ČESKOU EKONOMIKU Krize ve svûtû, která vypukla v loàském roce v USA, byla dûsledkem v voje v pfiedchozích letech. Americká centrální banka ponechávala nízké úrokové sazby a podmínky pro hypotéky byly velmi uvolnûné. K bublinû na trhu nemovitostí v ak svojí mûrou pfiispûly i finanãní inovace a ratingové agentury, nemající problém s pfiidûlováním nejlep- ích ratingû. spoleãnost Factum Invenio pro Komerãní banku. V sledky prûzkumu naznaãují, Ïe fiada ãesk ch firem zatím není dostateãnû informována o moïnosti vyuïít evropské peníze pro své projekty. âást manaïerû si moïná neuvûdomuje, Ïe napfiíklad na projekty z oblasti vzdûlávání zamûstnancû ãi úspory energií mûïe dosáhnout takfika kaïdá tuzemská spoleãnost, uvedl Jan Hanu z Komerãní banky. Podnikatelé mohou získat 225 miliard Nízká míra informovanosti je obecn m problémem, kter tuzemské firmy od evropsk ch dotací odrazuje. Létající formule nad Brnem Jifií kop, analytik KB Brno Formule, helikoptéra, nejvût í firmy Jihomoravského kraje a kraje Vysoãina. Tyto ãtyfii vûci od pûtadvacátého záfií propojuje jedna spoleãnost: ING Wholesale Banking. Ta pûtadvacátého záfií otevfiela ve Spielberk Office Center svou druhou reprezentaãní kanceláfi na Moravû. Do ní by mûli mífiit zástupci nejbohat ích firem z jihu Moravy a kraje Vysoãina. Sekce Wholsale Banking se totiï zamûfiuje na podporu spoleãností, které mají roãní obrat od tfií set milionû korun do jedné miliardy. Aby vedení spoleãnosti pfiivítalo nové i stálé zákazníky, pfiipravilo si Na ãeské ekonomice se ov em krize projevila úplnû v jiném svûtle. âeské banky jsou zdravé s dostatkem likvidity a dostateãn m kapitálem. Banky si tak mezi sebou nemusí tolik pûjãovat. Samozfiejmû se i ãeské banky pouãily z krize. Úrokové sazby byly v ãeské ekonomice nízké po nûkolik let, úvûry rostly vysok m dvoucifern m tempem a úvahy o cenov ch bublinách na trhu nemovitostí se také objevovaly. âeské banky tak reagovaly pfiitvrzením úvûrov ch podmínek. To v e je z dlouhodobého hlediska prospû né, lépe se pouãit z cizích chyb neïli z vlastních. Jak se tedy krize u nás projevila? Zpoãátku nejdûleïitûj í bylo v razné zhodnocení koruny. Podle v sledkû v zkumu pouze ãtrnáct procent z pûti set dotazovan ch firem aktivnû oslovil nûkdo, kdo nabízí pomoc ãi alespoà informace o problematice evropsk ch fondû. Nízká informovanost a nezájem tuzemsk ch firem o evropské dotace je zaráïející také proto, Ïe témûfi 225 miliard evropsk ch penûz je urãeno právû velk m spoleãnostem a mal m a stfiedním podnikûm. Dobfie informované firmy tûïí z pfiílivu dotací i v pfiípadû, Ïe samy nemohou o dotaci v rámci konkrétního dotaãního programu Ïádat. âasto se totiï stávají dodavatelem v rámci nûkterého z projektû, kde sám Ïadatel nemûïe nebo nechce realizovat cel projekt vlastními zdroji, doplnil Hanu. pro nû velkolepou atrakci. Nad budovami Spilberk Office se vzná- ela helikoptéra, která usadila pfiímo pfied vchod pfiedvádûcí vûz ING Renault F1. Chceme se do pûti let stát spoleãností, která bude v první pûtce nejv znamnûj ích bank v âeské republice, oznámil generální fieditel Koruna dlouho tûïila z toho, Ïe je oblíbenou mûnou. Vnûj í zadluïení je také nízké, ekonomika rostla po nûkolik let vysok mi tempy, které ov em nevedly k v razn m inflaãním tlakûm. Lepší je poučit se z cizích chyb než z vlastních Druh zprostfiedkovan vliv se projevil pfies ochlazení poptávky v zahraniãí. Spojené státy i Eurozóna se nachází na hranû recese. To spolu s pfiíli silnou korunou vede k poklesu objednávek ze zahraniãí. Následnû by pak rûst ãeské ekonomiky mûfien reáln m hrub m domácím produktem mûl zpomalit z 6,6 procent v loàském roce na Nejbližší šance pro získání evropských dotací: Program ICT v podnicích dotace na nákup či outsourcing informačních systémů a systémů řízení podnikových zdrojů, žádosti lze podávat do Program EKO-ENERGIE dotace na úspory energií a obnovitelné zdroje energie, žádosti lze podávat od Program Inovace patent dotace na ochranu práv průmyslového vlastnictví, žádosti lze podávat od Program Prosperita dotace na vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a centra pro transfer technologií, žádosti lze podávat od Foto: Stanislav Svoboda Wholesale Banking Rolf-Jan Zweep. ING má pûtaosmdesát milionû klientû, ktefií mají na úãtech ING témûfi jeden a pûl bilionu euro. âist zisk ING Group v roce 2007 ãinil miliard euro. To je témûfi 222 miliard korun. (hrd) 3,9procent letos. Pfií tí rok dokonce oãekáváme pouze 3,4 procenta. A to se zde rozjede nová automobilka Hyundai, která pfiispûje necel m jedním procentním bodem. Zpomalení ekonomiky bude nejvíce zfiejmé v posledním ãtvrtletí leto ního roku. Ani zaãátek toho pfií tího nebude patfiit k nejrûïovûj ím. Finanãní krize se také projevila na propadu akciov ch trhû, zejména u realitních firem (v ãeském pfiípadû developerû Orco a ECM, jejichï akcie ztratily v prûbûhu leto ního roku aï 90%). Dal í na fiadû byly ve svûtû i v regionu finanãní instituce. Finanãní krize bûhem záfií zaãala mûnit postoj investorû i k sektorûm reálné ekonomiky. JiÏ od letních mûsícû, kdy zaãaly klesat ceny ropy, byly postiïeny energetické tituly. České banky: Krize nás neohrožuje âeská spofiitelna Nemáme Ïádné obavy o âeskou spofiitelnu a nemáme ani obavy o jiné banky na trhu. Zdej í trh je zdrav, konzervativní a fungující, je to trh se siln m kapitálov m zázemím. Politika âeské spofiitelny v oblasti úvûrování klientû i investování na kapitálov ch trzích byla, je a bude konzervativní. Proto nemûïe b t vystavena turbulencím, které postihly nûkteré americké a evropské finanãní domy. Navíc, jedním z dûsledkû této krize mûïe b t i to, Ïe obchodní model vyuïívan ãesk mi bankami se ukáïe jako dlouhodobû úspû n. UniCredit Bank Poslední tfii t dny byly pro cel finanãní sektor nesmírnû nároãné. Pfiinesly mimo jiné dfiíve nevídanou volatilitu a tlaky, které se nevyhnuly ani akciím UniCredit. Podle prezentovaného scénáfie vychází cílová hodnota vlastního kapitálu Tier 1 na úrovni 6,7 % ke konci roku 2008, a to pfii oãekávaném ãistém zisku skupiny zhruba ve v i 5,2 miliard euro. To odpovídá zisku na akcii ve v i 0,39 euro pfied kapitálov m nav ením. Rozdíl oproti pûvodnû oznámené cílové hodnotû 0,52 euro byl zpûsoben jednak zhor en mi podmínkami na finanãních trzích, které ovlivnily v sledky u aktivit souvisejících s trhem, a zároveà zpoïdûním v realizaci plánu prodeje nûkter ch aktiv skupiny. Komerãní banka Likvidita KB je na vynikající úrovni. Nedochází k Ïádnému odlivu vkladû klientû. Objem vkladû naopak meziroãnû narûstá a banka má v raznû více depozit neï úvûrû. Finanãní v sledky Komerãní banky za tfietí ãtvrtletí, které budou uvefiejnûny 7. listopadu, potvrdí pfiízniv trend hospodafiení, kter banka zaznamenala jiï v první polovinû roku a zároveà potvrdí silnou pozici banky. Spoleãnost Société Générale ve své tiskové zprávû dne 13. fiíjna uvedla, Ïe neutrpûla ze své ãinnosti v oblasti strukturovan ch produktû Ïádné v znamné ztráty, které by mohly vyvolat nutnost rekapitalizace jakéhokoliv typu. Zdroj: aktuální tisková prohlá ení citovan ch bank

13 ŘÍJEN 2008 STRANA 13 INZERCE

14 ŘÍJEN 2008 STRANA 14 KRAJSKÉ VOLBY 2008 Levice na Moravě drtivě porazila pravici SOCIÁLNÍ DEMOKRATÉ VRÁTILI PO DVOU LETECH VLÁDNOUCÍCH OBČANSKÝM DEMOKRATŮM ÚDER. PO SVÉM VÍTĚZSTVÍ V KRAJSKÝCH VOLBÁCH OBSADILI V PĚTI MORAVSKÝCH KRAJÍCH 123 KŘESEL. Morava V krajích Jihomoravském, Zlínském, Vysoãina, Olomouckém a Moravskoslezském tak bude vládnout o osmdesát sociálních demokratû více neï v pfiedchozích ãtyfiech letech. Zatímco fandové oranïové strany mohli otevfiít ampaàské, pfiíznivci dal ích siln ch stran nemûli pfiíli dûvodû k oslavám. ODS, komunisté, lidovci a zelení musí do lavic krajsk ch zastupitelstev vyslat mnohem ménû lidí, neï tomu bylo dosud. Obãan- tí demokraté na Moravû pfii li o estatfiicet mandátû. Komunisty a lidovce bude zastupovat o témûfi dvacet lidí ménû. Zelení se v krajské politice neprosadili vûbec. Politologové pfiiãítají úspûch levice nejen kampani, zamûfiené na celorepubliková témata, ale i pfiekvapivû vysoké volební úãasti. Na Moravû pfii lo k urnám témûfi jedenaãtyfiicet procent lidí. Je to v sledek, kter nikdo nebyl schopen oãekávat," fiekl krátce po volbách hejtman Moravskoslezského kraje EvÏen To enovsk. Stejnû reagují dosavadní hejtmani i v ostatních krajích. Napfiíklad jedin lidoveck hejtman Stanislav Juránek, kter vedl Jihomoravsk kraj dvû volební období, po vyhlá ení v sledkû voleb naznaãil, Ïe je smífien s tím, Ïe odejde do opozice. MoÏná i z politiky. NemÛÏeme jít do koalice s komunisty. A pokud s námi budou chtít jednat sociální demokraté, budou mi muset vysvûtlit, jak chtûjí splnit svûj slib, Ïe v krajsk ch nemocnicích lidé nebudou platit poplatky. Nevím, kde bych pûtasedmdesát milionû na el, pfiem lí o koaliãním jednání Juránek. VOLBY 2008 Právû ze zru ení poplatkû v krajsk ch nemocnicích sociální demokraté nesleví. Koalici uzavfieme s tûmi, ktefií budou nejvíce respektovat ná volební program. Máme dvû priority: Nevybírat, respektive zaplatit za obãany regulaãní poplatky v krajsk ch nemocnicích a pfievést nemocnice na neziskovky místo souãasn ch akciov ch spoleãností, oznámil lídr âssd ve Zlínském kraji Stanislav Mi ák. A stejnû mu pfiizvukují i dal í budoucí hejtmani i vedení strany v Praze. Obavy pravicov ch a stfiedov ch politikû z moïn ch koalic sociálních demokratû a komunistû jsou zaloïené na faktech. Pokud si totiï nejsilnûj í levicové strany seãtou ve v ech pûti krajích kfiesla, vytvofií v zastupitelstvech vût inu. A tuto variantu nezatracuje ani éf âssd Jifií Paroubek. Dal ím partnerem mohou b t také lidovci. Ti mají na rozdíl od ãesk ch krajû své lidi ve v ech zastupitelstvech. Nejsilnûj í jsou tradiãnû v Jihomoravském kraji. Tam letos ztratili oproti volbám v roce 2004 dvû procenta hlasû. Ve v ech pûti krajích je podpofiilo témûfi tfiináct procent voliãû. A kdo ze sociálních demokratû povede dal í ãtyfii roky moravské kraje? Na jiïní Moravû se vyplatila sebevûdomá kampaà dvaatfiicetiletému poslanci Michalu Ha - kovi. Ve Zlínském kraji do kanceláfie, kde je tû nedávno sedûl Libor Luká, zfiejmû usedne Stanislav Mi ák z Otrokovic. Milo e Vystrãila v kraji Vysoãina vystfiídá Jifií Bûhounek z Pelhfiimova. Hejtmanem Olomouckého kraje se zfiejmû stane ãtyfiiapadesátilet poslanec Martin Tesafiík. Odstupující hejtman Ivan Kosatík tak musel pfiiznat, Ïe následující ãtyfii roky bude vést obãanské demokraty z opozice. V Moravskoslezském kraji se lídr sociálních demokratû Jaroslav Palas mûïe pochlubit témûfi tfiiaãtyfiicetiprocentní podporou voliãû. ODS pod vedením EvÏena To enovského ztrácí na vítûze voleb témûfi osmnáct procent. JIHOMORAVSKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OLOUMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ KRAJ VYSOČINA 1. Hašek Michal Mgr. ČSSD Drásov 2. Božek Václav Mgr. CSc. ČSSD Brno 3. Pavlík Zdeněk Bc. ČSSD Slavkov u B. 4. Janda Jiří Mgr. ČSSD Hodonín 5. Polák Ivo Mgr. ČSSD Blansko 6. Ryšavý Oldřich MUDr. ČSSD Břeclav 7. Altman Jiří PhDr. ČSSD Brno 8. Kočí Irena ČSSD M. Krumlov 9. Dufek Zdeněk Ing. Mgr. ČSSD Brno 10. Hájek Petr RNDr. ČSSD Vyškov 11. Sklenář Marek Mgr. ČSSD Brno 12. Kalinová Kateřina Ing. ČSSD Brno 13. Ryšánek Aleš ČSSD Mokrá-Horákov 14. Rajtšlégr Vít ČSSD Ráječko 15. Novák Václav JUDr. ČSSD Dubňany 16. Svoboda Stanislav PaedDr. ČSSD Boleradice 17. Záthurecký Viliam Ing. MBA ČSSD Brno 18. Slavíková Stanislava ČSSD Brno 19. Šujan František JUDr. ČSSD Bučovice 20. Šinogl Jan ČSSD Strachotice 21. Brzobohatá Zuzana Ing. ČSSD Tišnov 22. Ottová Daniela ČSSD Letovice 23. Blažík Pavel Mgr. ČSSD Brno 24. Petřík Jiří ČSSD Rousínov 25. Soukal Tomáš Bc. DiS. ČSSD Rajhrad 26. Václavek Jiří Ing. ČSSD Brno 27. Adam Vojtěch MUDr. BZPP Ivančice 28. Březa Pavel Ing. KSČM Brno 29. Navrkal Stanislav KSČM Blansko 30. Pojezný Ivo Mgr. KSČM Kyjov 31. Koudelka Zdeněk Ing. arch. KSČM Bučovice 32. Krátký Petr Ing. KSČM Znojmo 33. Levák Leopold KSČM Břeclav 34. Borecký Daniel RNDr. CSc. KSČM Brno 35. Živná Ludmila KSČM Hustopeče 36. Navrátil Jan JUDr. KSČM Hodonín 37. Juránek Stanislav Ing. KDU-ČSL Brno 38. Cacková Marie JUDr. KDU-ČSL Kunštát 39. Adamec František MUDr. KDU-ČSL Vyškov 40. Koráb Jan KDU-ČSL Boleradice 41. Šmíd Lubomír Ing. KDU-ČSL Kobylnice 42. Horák Václav Ing. KDU-ČSL Šlapanice 43. Ambrozek Libor RNDr. KDU-ČSL Hodonín 44. Balík Pavel Ing. KDU-ČSL Znojmo 45. Bedrava Martin Ing. KDU-ČSL Veselí n M. 46. Bělehrádek Jiří Mgr. KDU-ČSL V. Opatovice 47. Matějková Anna Ing. KDU-ČSL Hodonín 48. Macek David Mgr. M.A. KDU-ČSL Brno 49. Vybíral Alois Ing. KDU-ČSL Plenkovice 50. Havíř František Ing. KDU-ČSL Rousínov 51. Prokop Pavel KDU-ČSL Otnice 52. Životský Jiří KDU-ČSL Sokolnice 53. Zemánek Richard Mgr. KDU-ČSL Břeclav 54. Petrů Miloš RNDr. KDU-ČSL Břeclav 55. Venclík Milan Ing. ODS Brno 56. Procházková Anna Ing. arch. ODS Břeclav 57. Juha Marek Ing. ODS Vranov 58. Pospíšil Jaroslav Ing. ODS Veselí n M. 59. Šifalda Miloš RNDr. ODS Brno 60. Králová Jaroslava PhDr. ODS Blansko 61. Fabík Vojtěch Ing. ODS Únanov 62. Sokolová Ilona PaedDr. ODS Brno 63. Charvát Ivan Ing. ODS Slavkov u B. 64. Šimeček Jiří Mgr. ODS Bukovany 65. Kadrnka Jiří Ing. ODS Hustopeče 1. Palas Jaroslav Ing. ČSSD Krnov 2. Kajnar Petr Ing. ČSSD Ostrava 3. Hanzel Tomáš ČSSD Karviná 4. Vzientek Jiří Ing. ČSSD Sviadnov 5. Váhalová Dana Bc. ČSSD Starý Jičín 6. Jirásek Zdeněk prof. PhDr. ČSSD Opava 7. Velebný Ladislav ČSSD D. Moravice 8. Palková Věra Mgr. ČSSD Bohumín 9. Tichá Iva Mgr. ČSSD Ostrava 10. Jalowiczor Petr ČSSD Bukovec 11. Sibinský Karel Bc. ČSSD Ostrava 12. Polak Miroslav ČSSD Havířov 13. Jordánová Zdeňka ČSSD Hrabyně 14. Besta Zdeněk Ing. ČSSD Zbyslavice 15. Cvik Petr Mgr. ČSSD Frýdek-Místek 16. Kala Jaroslav Ing. ČSSD Rýmařov 17. Lebiedzik Marian doc. ČSSD Petrovice u K. 18. Novák Miroslav ČSSD Ostrava 19. Havlík Daniel Mgr. ČSSD Ludgeřovice 20. Nováčková Hana PaedDr. ČSSD Ostrava 21. Krušinová Alena Mgr. ČSSD Krnov 22. Stoklasa Jan Ing. ČSSD Ostrava 23. Hladík Michal MUDr. Ph.D. ČSSD Klimkovice 24. Horváthová Dagmar Mgr. ČSSD Orlová 25. Gawlas Petr ČSSD Jablunkov 26. Gříšek Dalibor ČSSD Ostrava 27. Absolon Jiří Bc. ČSSD Rychvald 28. Berka Jindřich Mgr. ČSSD Opava 29. Štekbauer Jaroslav ČSSD Fulnek 30. Jedlička Vladimír ČSSD Bruntál 31. Jelonková Barbora MVDr. ČSSD Ostrava 32. Babka Josef JUDr. KSČM Ostrava 33. Kuboš Karel RSDr. KSČM Kopřivnice 34. Hanusová Jitka Ing. BEZPP Albrechtice 35. Małysz Henryk KSČM H. Suchá 36. Boublík Miroslav Ing. BEZPP Třinec 37. Adámek Jan Ing. KSČM Mokré Lazce 38. Strachoň Ivan Ing. KSČM Ostrava 39. Konečný Karel Ing. RSDr. KSČM Starý Jičín 40. Recman Svatomír Ing. RSDr. KSČM Frýdek-Místek 41. Otáhalová Milada KSČM Havířov 42. Doležel Dušan KSČM Ostrava 43. Lukša Pavol KDU-ČSL Čeladná 44. Adamec Petr Ing. KDU-ČSL Hlučín 45. Pomikálek Václav Ing. KDU-ČSL Studénka 46. Curylo Lukáš Mgr.et Mgr. KDU-ČSL Ostrava 47. Slováček Vít Ing. KDU-ČSL Český Těšín 48. Tošenovský Evžen Ing. ODS Ostrava 49. Stanjura Zbyněk Ing. ODS Opava 50. Drobil Pavel Mgr. ODS Bohumín 51. Wenigerová Jaroslava PhDr. ODS Ostrava 52. Svoják Igor Ing. ODS Frýdek-Místek 53. Wlochová Andrea Mgr. ODS Ostrava 54. Vavrečka Marek Ing. ODS Jistebník 55. Veverka Jiří Ing. ODS Krnov 56. Podstavka Petr Ing. ODS Havířov 57. Adamová Dagmar Mgr. ODS Jablunkov 58. Maňas David Ing. ODS Hlučín 59. Juras Petr Mgr. ODS Karviná 60. Štěpánek Martin Ing. Ph.D. ODS Ostrava 61. Konůpka Petr Ing. ODS Frýdek-Místek 62. Jedlička Petr ODS Ostrava 63. Týle Ivan Mgr. ODS Nový Jičín 64. Jalůvka Josef Ing. ODS Kopřivnice 65. Hahn Andreas Ing. ODS Kravaře 1. Tesařík Martin Ing. ČSSD Olomouc 2. Mačák Alois Mgr. ČSSD Prostějov 3. Fischer Michael MUDr. ČSSD Olomouc 4. Rašťák Radovan Mgr. ČSSD Přerov 5. Zemánek Jiří Mgr. ČSSD Šternberk 6. Pavličíková Eva Mgr. ČSSD Vidnava 7. Dvořák Jaromír Mgr.Ing. ČSSD Kojetín 8. Kubjátová Yvona Mgr. ČSSD Olomouc 9. Martínek Pavel Ing. ČSSD Loučná n D. 10. Holík Pavel MUDr. ČSSD Prostějov 11. Petřík Miroslav Bc. ČSSD Olomouc 12. Šoltys Pavel ČSSD Lipník n B. 13. Vomáčka Jaroslav Doc. ČSSD Olomouc 14. Kopečný Josef Ing. ČSSD Čechy p K. 15. Kaňovský Alexandr Mgr. ČSSD Jeseník 16. Mezihorák František prof. ČSSD Olomouc 17. Crhonek Karel PaedDr. ČSSD Zábřeh 18. Krákorová Šárka Mgr. ČSSD Přerov 19. Dvořáková Ivana ČSSD Němčice n H. 20. Muroň Zdeněk Ing. ČSSD Šumperk 21. Mimra Petr Ing. ČSSD Javorník 22. Ščudlík Svatopluk Mgr. ČSSD Olomouc 23. Mikulec Vladimír Ing. ČSSD Rapotín 24. Gajdůšek Miroslav Mgr. MBA ČSSD Olomouc 25. Kapoun Miroslav Ing. MBA ČSSD Kojetín 26. Faltýnek Jaroslav Ing. ČSSD Prostějov 27. Tesařová Hana ČSSD Olomouc 28. Černý Alexander RSDr. KSČM Olomouc 29. Vlčková Miroslava KSČM Sobotín 30. Janíček Josef KSČM Ruda n M. 31. Sumara Ivan MUDr. KSČM Hranice 32. Marek Miroslav Ing. KSČM Olomouc 33. Nekl Josef RSDr. KSČM Přerov 34. Šmíd Václav Ing. KSČM Prostějov 35. Hlavešová Alena Mgr. KSČM Šumperk 36. Urbánek Vladimír DiS. BEZPP Uničov 37. Vašíčková Milada BEZPP Milenov 38. Horák Pavel Ing. KDU-ČSL Grygov 39. Chalánková Jitka MUDr. KDU-ČSL Prostějov 40. Slavotínek Ivo Mgr. KDU-ČSL V. Bystřice 41. Šiška Otakar JUDr. KDU-ČSL Přerov 42. Kubíček František KDU-ČSL Písařov 43. Kosatík Ivan RNDr. ODS Olomouc 44. Drmola Pavel Ing. ODS Prostějov 45. Wisiński Petr JUDr. Ing. ODS H. Moštěnice 46. Novotný Martin ODS Olomouc 47. Sobotík Josef ODS Dubicko 48. Polášek Petr Mgr. ODS Javorník 49. Lebedová Hana Ing. ODS Smržice 50. Sekanina Pavel Ing. ODS Olomouc 51. Zapletal Marek Ing. ODS Šumperk 52. Horák Dalibor Bc. ODS Uničov 53. Pořízka Dušan Ing. ODS Jezernice 54. Linhart Stanislav Mgr. ODS Leština 55. Papajk Blahoslav Mgr. ODS Litovel 1. Mišák Stanislav MVDr. ČSSD Otrokovice 2. Drozd Jaroslav Ing. ČSSD Bystřice p H. 3. Doupovcová Hana Ing. ČSSD Uh. Hradiště 4. Řihák Vladimír MUDr. ČSSD Zlín 5. Chumchal Miroslav ČSSD Vidče 6. Příleská Hana Ing. ČSSD Uh. Ostroh 7. Navrátil Petr PaedDr. ČSSD Slavičín 8. Nersesjan Taťána Mgr. ČSSD Vsetín 9. Sehnalová Olga MUDr. MBA ČSSD Kroměříž 10. Kovaříková Milena ČSSD Brumov-Bylnice 11. Lacinová Dagmar Mgr. ČSSD Val. Meziříčí 12. Urban Ludvík Ing. ČSSD Holešov 13. Bršlica Jiří Ing. ČSSD Nivnice 14. Kochwasser Petr ČSSD Jablůnka 15. Malý Miloš Mgr. ČSSD Kroměříž 16. Kryštof Ladislav Ing. ČSSD Uh. Brod 17. Lebloch Roman Mgr. ČSSD Luhačovice 18. Kozáková Romana Mgr. ČSSD Zlobice 19. Mařák Ivan Ing. KSČM Uh. Hradiště 20. Čejka Josef JUDr. KSČM Žlutava 21. Štaudnerová Ludmila KSČM Holešov 22. Antolák Vlastislav Mgr. KSČM Vsetín 23. Kučera Jaroslav Ing. KSČM Rožnov p R. 24. Ondruš Jindřich Ing., Bc. KDU-ČSL N. Hrozenkov 25. Hradecký Petr Ing. KDU-ČSL Slušovice 26. Jurčík Vojtěch KDU-ČSL Holešov 27. Mikušek Václav RNDr. KDU-ČSL Rožnov p R. 28. Benešík Ondřej B.B.S. KDU-ČSL Strání 29. Studeník Pavel Ing. KDU-ČSL Slavičín 30. Gazdík Petr Mgr. NSK Suchá Loz 31. Hanáková Alena Mgr. BEZPP Vizovice 32. Kubín Jaroslav JUDr. BEZPP Rožnov p R. 33. Horák Pavel Mgr. BEZPP Morkovice Slížany 34. Seifert Rudolf Mgr. BEZPP Holešov 35. Lukáš Libor ODS Pitín 36. Slovák Josef Mgr. ODS Vsetín 37. Steska Hynek Mgr. ODS Zlín 38. Fuksa Bronislav Ing. ODS Hulín 39. Karásek Libor Ing. ODS Uh. Hradiště 40. Šimčík Tomáš Ing. ODS Přílepy 41. Kudera Zbyněk Ing. ODS Luhačovice 42. Částečka Jiří ODS Val. Meziříčí 43. Tichavský Květoslav ODS Uh. Hradiště 44. Tomek Richard Ing. ODS Zlín 45. Pijáček Jan ODS Vlčnov 1. Běhounek Jiří MUDr. BEZPP Pelhřimov 2. Novotný Vladimír Ing. ČSSD Žďár n S. 3. Joukl Libor Ing. ČSSD Přibyslav 4. Kružíková Marie RNDr. BEZPP Brtnice 5. Ryšavý Zdeněk ČSSD Okříšky 6. Báňa Miroslav Mgr. ČSSD Velká Bíteš 7. Škaryd Tomáš Ing. ČSSD Chotěboř 8. Hyský Martin Ing. Bc. ČSSD Jihlava 9. Matějek Josef Ing. ČSSD Studenec 10. Kovanda Bohumil Mgr. ČSSD Pelhřimov 11. Pačiska Karel Ing. ČSSD Bystřice n P. 12. Doležal Jaroslav ČSSD Ledeč n S. 13. Bečková Zdeňka BEZPP Č. Řečice 14. Krčál Petr Bc. ČSSD Polnička 15. Antonín Pavel MUDr. ČSSD Havl. Brod 16. Černý Vladimír Ing. ČSSD Rouchovany 17. Máca Stanislav RNDr. BEZPP Telč 18. Hromádková Dagmar Mgr. BEZPP Svratka 19. Uchytil Jiří Ing. ČSSD Ždírec n D. 20. Soukup Jaroslav Ing. MBA BEZPP Jaroměřice n R. 21. Kučerová Pavla ČSSD Pelhřimov 22. Oulehla Drahoslav JUDr. KSČM Dukovany 23. Slámečka Jan KSČM Bystřice n P. 24. Dobrý Zdeněk PhDr. KSČM Havl. Brod 25. Vlach Jiří RSDr. KSČM Dobronín 26. Brož Ladislav KSČM Božejov 27. Tvrdý Karel RSDr. KSČM Třebíč 28. Rusová Marie JUDr. KSČM N. Město n M. 29. Plodík Milan KSČM Havl. Brod 30. Kodet Václav Ing. KDU-ČSL M. Beranov 31. Hulák Jaroslav KDU-ČSL Žďár n S. 32. Karas Jan Ing. KDU-ČSL Třebíč 33. Vondráček Jiří Bc. KDU-ČSL Havl. Brod 34. Houška Miroslav Ing. KDU-ČSL Častrov 35. Vystrčil Miloš RNDr. ODS Telč 36. Fischerová Jana Ing. CSc. ODS Havl. Brod 37. Rohovský Ivo ODS Měřín 38. Cejpek Stanislav ODS Třebíč 39. Hájek Pavel Ing. ODS Pelhřimov 40. Vymazal Jaroslav Ing. ODS Jihlava 41. Jež Jiří Ing. Bc. ODS Zvole 42. Popelka Miloslav ODS Přešovice 43. Šíp Stanislav ODS Chotěboř 44. Kučera Jiří Mgr. ODS Humpolec 45. Nekula Jan Ing. ODS M. Budějovice VOLEBNÍ ÚČAST 41 % VOLEBNÍ ÚČAST 38,6 % VOLEBNÍ ÚČAST 44,9 % VOLEBNÍ ÚČAST 41,1 % VOLEBNÍ ÚČAST 44,9 % Budoucí hejtman: Michal Hašek Budoucí hejtman: Jaroslav Palas Budoucí hejtman: Martin Tesařík Budoucí hejtman: Stanislav Mišák Budoucí hejtman: Jiří Běhounek SSD KDU - SL ODS KS M SSD ODS KS M KDU - SL SSD ODS KS M KDU - SL SSD ODS KDU - SL KS M Starostové a nezávislí pro ZK SSD ODS KS M KDU - SL

15 ŘÍJEN 2008 STRANA 15 INZERCE Nejlepší vína v Evropě Na prestiïní mezinárodní soutûïi Vinoforum získala tfii zlaté medaile a jedenáct stfiíbrn ch. Top ãtrnáctce konkurovalo témûfi dvû stû tfiicet vzorkû. Jednu ze zlat ch medailí získala napfiíklad Stfiední odborná kola vinafiská Valtice. Porotu zaujalo jejich Chardonnay z roku Dvû stfiíbra si odneslo napfiíklad vinafiství Kovacs, které si získalo mezinárodní hodnotitele také sv m Chardonnay a Rulandsk m bíl m, obû z roku Titul Championa uniknul moravskému vinafii Josefu Valihrachovi, kter získal ze ãtyfi pfiihlá en ch vín tfii medaile. Mûl nejlépe hodnocená vína v kategorii bíl ch tich ch vín, uvedl fieditel Národního vinafiského centra Pavel Kr ka. (hrd) TÉMATA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA: Nákladní doprava a logistika, mýtný systém Největší developerské projekty na Moravě Přehled hardware na úřadech měst a obcí UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s.r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: , fax: , jmha@jmha.cz, ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, m.slaninova@jmha.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: , redakce@jmha.cz redaktorka: Mgr. Taťána Kuxová, t.kuxova@jmha.cz fotograf: Stanislav Svoboda INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: , gsm: p.dostal@jmha.cz, obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: gsm: , v.drda@jmha.cz Karel Marek, gsm: k.marek@atlas.cz ZAJÍMAJÍ NÁS UDÁLOSTI Z VAŠEHO MĚSTA, OBCE I Z VAŠÍ SPOLEČNOSTI Své náměty, připomínky, zajímavosti a avíza zasílejte na: redakce@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání vychází 1. prosince 2008 Redakční uzávěrka: 20. listopadu PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , n.parmova@jmha.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, REGISTRACE: MK ČR E OMLUVA V minulém čísle redakce Moravského hospodářství chybně uvedla jméno společnosti VEMA v článku Města: Většinu agend spravuje jeden systém, na straně10. Za tuto chybu se omlouváme. (red) GALAV II. ročník slavnostního GALAVEČERA Brněnského M a Moravského Moravského hospodářství a Brněnského Metropolitanu S muzikálovým př na motivy Danteh Staňte se našimi partnery a pozvěte své klienty a obchodní přátelé na krásný večer s muzikálovým představením, zakončený slavnostním rautem. 28. pátek listopadu hudební scéna Městs Městské divadlo v Brně hudba: libreto: režie: Zdeněk Merta Stanislav Moš Stanislav Moš Záštitu nad celým večerem převzal I. náměstek primátora MUDr. Daniel Rychnovský. Zanechejte starosti se složitou přípravou na nás, ušetříte svůj čas i peníze. Kontaktujte nás: Magda Slaninová, tel.: , m.slaninova@jmha.cz Letos vás zveme na I. díl magické muzikálové trilogie Peklo autorů Zdenka Merty a Stanislava Moši. Osudová komedie

16 ŘÍJEN 2008 STRANA 16 PREZENTACE FIRMY Jihomoravská plynárenská, a. s. Oznámení o kontrole těsnosti zvýšená nárazová odorizace plynu Společnost Jihomoravská plynárenská, a. s., oznamuje, že v termínu od do provede tzv. zvýšenou nárazovou odorizaci zemního plynu. Občané tak mohou před začátkem nové topné sezóny snadno zjistit případný únik zemního plynu na svém odběrném zařízení a zajistit jeho odstranění. Tato každoroční nárazová odorizace se na začátku topné sezóny provádí s cílem prověřit eventuální netěsnosti potrubí a zjistit i nepatrné úniky nejen na plynárenském zařízení, ale především na zařízení zákazníků, a tím jim napomoci při identifikaci těchto netěsností. Při nárazové odorizaci se zvýší dávkování odorantu trojnásobně nad obvyklý provozní stav a lidé ho tak mohou snadněji zaregistrovat. Proč se přidává odorant? Zemní plyn je bez zápachu, proto se do něho přidává odorant, aby ho bylo možné čichem vnímat. Odorant je látka s mimořádně intenzivním a charakteristickým zápachem, který vyvolá rychlou reakci smyslů apřinutí osobu k obrannému jednání. Občané, kteří během uvedeného období zaznamenají únik zemního plynu nebo budou mít jen pouhé podezření na únik, nechť se obrátí na nepřetržitou Pohotovostní službu, na číslo Dispečerovi je nutné nahlásit jméno, adresu i telefonní číslo, druh poruchy a orientační body, podle kterých se pracovníci pohotovostní služby dostanou co nejrychleji na místo úniku. Celá akce má preventivní charakter a nedochází při ní k přerušení ani omezení dodávky zemního plynu pro zákazníky.