9 nejlepších řek. Přehled půjčoven SPECIÁL. Jizera Sázava Otava Berounka

Transkript

1 9 nejlepších řek Přehled půjčoven SPECIÁL Nebezpečné jezy Jizera Sázava Otava Berounka HYDRO Speciál 2012 zvláštní vydání HYDROmagazínu Samostatně neprodejné LETNÍ PŘÍLOHA VODÁCKÉHO MAGAZÍNU HYDRO >> PRŮVODCE PRO POHODOVOU DOVOLENOU NA VODĚ

2 Město Kynšperk nad Ohří

3 OBSAH 2012 Milé čtenářky, milí čtenáři, léto je tu a s ním i další zvláštní vydání HYDROmagazínu. Ať už jste ho dostali do ruky v půjčovně, v kempu nebo v infocentru, doufáme, že Vás inspiruje a pomůže Vám užít si krásné letní dny na vodě. Přejeme Vám šťastnou a bezpečnou plavbu a budeme rádi, když se podíváte také na stránky nebo se stanete pravidelnými čtenáři HYDROmagazínu, čtvrtletníku o pádlování ve všech jeho formách. Ahoj! Honz HYDRO Speciál > zvláštní vydání vodáckého magazínu HYDRO. Vydává: Outdoor media, s. r. o., Fričova 3, Praha 2; IČ: , redakce@hydromagazin.cz, Editor: Jan Honz Novotný HYDROmagazín vychází 4x ročně. Roční předplatné 330 Kč. Objednávky: predplatne@hydromagazin.cz, tel.: Grafická úprava: Litera Design Tisk: Kavka Print Registrace: MK ČR č. E Foto na titulní straně: Honz Malé foto: Žlutá plovárna, Ondra Műller, Půjčovna Samba, H2O Sport Sikyta Outdoor media 2012, všechna práva vyhrazena. Název HYDRO vodácký magazín je registrovaná obchodní značka společnosti Outdoor media, s.r.o. Vodáctví je potenciálně riskantní sport. Publikované informace nejsou návodem k jeho provozování a redakce nenese odpovědnost za případné úrazy či škody vzniklé v souvislosti s vodáckými aktivitami Jedeme na vodu Hon na čarodějnice Kam na vodu... Sázava Ohře Morava Hron Berounka Otava Vltava Jizera Lužnice Jezy nekonečný příběh Přehled půjčoven Nejlepší oblékají CRAFT. Jan Lásko Prádlo používám, tak jako každý vodák, celoročně - buď volně nebo pod neopren či vestu. Důležitost jeho funkčnosti snad nemusím připomínat, při tréninku nebo na závodech jsem neustále v mokrém prostředí, často za hodně nepříznivých klimatických podmínek. Prádlo Craft je skvělé pro svou tvarovou stálost, elasticitu a celkovou komfortnost nošení. Navíc oproti jiným druhům prádla tolik nezapáchá. Proto u mne vyhrává CRAFT. 3

4 Léto je tu, jedeme na vodu! text a foto: Honz M ožná se právě chystáte (a možná poprvé) usednout do kánoe nebo do raftu a vyplout dolů po řece. Stanete se vodáky. Někdo možná jen na chvíli, jiní snad objeví vodácké kouzlo a na řeky se budou vracet znovu a znovu. Letní příloha vodáckého magazínu HYDRO pro vás má pár užitečných rad a tipu nejen kam vyrazit, ale také na co si dát na vodě pozor. Vodáctví je dnes snadno přístupné prakticky každému, a možná se dokonce stalo módní záležitostí. Naneštěstí je ale počet našich řek vcelku omezený a splavné úseky nejsou nekonečné. Není tedy divu, že když vypukne vodácká sezona, je na některých řekách pěkně živo. Když se k tomu přidá bezohlednost několika takyvodáků, navíc podpořená alkoholem, není asi překvapením, že pamětníci časů laminátových (kdy ještě nebyly kánoe nezničitelné, půjčovny neexistovaly a na vodu jezdilo jen pár stovek opravdových nadšenců) dnes jen nevěřícně kroutí hlavou a hledají zapomenuté říčky stranou od davů rekreantů a rafťáků. Že je někdy vodáků už trochu moc, všimli si nejen zdivočelí ochránci přírody a chataři podél řek, ale dokonce i samotní vodáci a pořadatelé vodáckých akcí, a proto se tomuto problému věnujeme na následujících stránkách. Pokud by to pro vás bylo trochu nudné čtení, klidně přeskočte dál, ale aspoň nezapomeňte s sebou na vodu přibalit trochu ohleduplnosti třeba místo jedné láhve rumu, prosím. PŘÍPRAVA Abychom vám usnadnili plánování kam vyrazit, máme tu pro vás výběr našich nejznámějších a nejatraktivnějších řek. Snadno si tak můžete vybrat odkud a kam plout, naplánovat si cestu. Abyste byli co nejlépe připraveni, doporučujeme také podrobné vodácké průvodce a mapy, které jsou snadno dostupné ve vodáckých obchodech i na internetu. Až vyřešíte a naplánujete logistiku vaší plavby půjčovny vše usnadňují svým servisem a dopravou lodí, takže to nebývá žádný velký problém nezapomeňte promyslet si, co všechno budete na vodě potřebovat. Z těch nejdůležitějších věcí stojí za to připomenout náhradní oblečení, dobré pevné boty a v létě dobrou ochranu před sluncem (opalovací krém, čepici, brýle) a dostatek tekutin. Je nutné myslet také na nepromokavý obal pro váš náklad, ten ale také poskytují vodácké půjčovny. Nemáte-li dosud žádné vodácké zkušenosti, je dobré si nejprve vyzkoušet nějakou krátkou jednodenní plavbu, v ideálním případě s instruktorem, který vás se základy vodáctví seznámí během pár hodin. ŘEKA SKRÝVÁ NÁSTRAHY Plavba na kánoi není jako projížďka výletním parníkem, vyžaduje totiž aspoň trochu šikovnosti. Úplná nemehla na kánoi ani neodrazí od břehu, ale už třeba takový raft uveze leckoho. Možná proto někteří podlehnou falešné iluzi, že na nafukovacím člunu se jim nemůže nic stát. V praxi je tomu jinak. V nejhorších případech končí nevinná adrenalinová zábava bolestivými, nebo dokonce tragickými následky. Nejčastěji jsou takové nehody spojené s jezy. Těch je na našich řekách víc než dost a mnohé z nich mohou být záludné a nebezpečné, zvlášť při velké vodě proto se jim i letos znovu věnujeme. Zatímco posádkám raftů hrozí v létě na řekách mimo jezy většinou nanejvýš uvíznutí na mělčině, odvážlivci na kánoích si užijí mnohem víc legrace musí svoji loď v proudu ovládat natolik dobře, aby se vyhnuli všem překážkám a nepřevrátili se. Ne vždycky se to povede a přichází čochtan. Občas dochází ke zbytečným zraněním při zvrhnutí kánoe v proudící vodě. Tady platí jednoduché pravidlo: nezůstat pod lodí (po proudu), ale uhnout jí z cesty. Loď naplněná vodou je těžká a dokáže snadno polámat nohy nebo ruce. Když ale máte s sebou partu kamarádů, která vám pomůže vylít loď a pochytat uplavané věci, bude zvrhnutí jen lehké osvěžení a večer bude zase o čem vyprávět. A buďme upřímní kdo nejezdil na kánoi nebo kajaku a občas si při tom nezaplaval těžko o sobě může tvrdit, že je vodák. 4

5 HORKÉ TÉMA Nedávné zrušení splutí Litického oblouku vyvolalo ve vodáckých kruzích téměř hysterickou reakci, kterou jde bez nadsázky přirovnat k inkvizičním honům na čarodějnice. Role inkvizitorů se ochotně ujali především individuální vodáci, jejichž kladivo nesmlouvavě dopadlo zejména na vodácké cestovní kanceláře a agentury. Tyto emocionální peřeje rozpoutali pořadatelé nařčením cestovek a půjčoven, že nezodpovědně chrlí velké množství vodáků, jimž voda ve skutečnosti nic neříká. Internetové debaty jasně ukázaly, že vodáci už dávno nejsou skupinou stejně smýšlejících lidí, jejichž cílem je splouvání řek a potoků, ba co víc, že dost dobře není možné mluvit ani souhrnně o vodácích. Sami se dělí na pádlisty, rafťáky, kotlíky a jiné skupiny, které tvrdě hájí své zájmy. HON NA ČARODĚJNICE text: Šťovík foto: Honz, Šťovík KLADIVO NA VODÁKY 5

6 HORKÉ TÉMA MALLEUS REMIGIUM, KLADIVO NA PÁDLERY Většina inkvizitorů ochotně spolkla nabídnutou návnadu v podobě obviněných agentur a půjčoven. Jak podle nich vypadá ztělesněné vodácké zlo? Je to klient cestovní kanceláře a cestovka je samotný ďábel, jenž vezme za peníze na vodu kohokoli v jakémkoli množství. Typický klient cestovky pak sedí na raftu, nic neumí a je nalitý jak puma. Skutečným vodákům překáží, huláká, ničí pobřežní porosty, močí na záhonky. Objevily se názory, že cestovky jsou paraziti a jejich přístupu na vodu by se mělo zamezit, když už není možné je rovnou upálit. Je očividné, že problémy mezi vodáky a okolím eskalovaly už i do problémů mezi samotnými vodáky (pro přehlednost tu ještě budeme o všech lidech na vodě mluvit jako o vodácích). Analyzovat příčiny současného stavu není snadné, protože jako u všech velkých problémů jde o souhru několika vzájemně se ovlivňujících faktorů a většinou je na ně zaděláno dlouho před tím, než se projeví. Za první problém můžeme označit vodáky samotné. Zjednodušeně řečeno můžeme říct, že vodáků je prostě moc, zatímco vody je málo. Říká se tomu propustnost, tedy poměr mezi počtem vodáků a možnostmi vodáckých terénů. Protože řada atraktivních vodáckých terénů se nachází na území národních parků, problém znásobují jejich správy, i když mám dojem, že pod záminkou ochrany přírody jí samotné mnohdy spíše škodí. Dobře se to dá demonstrovat například na skandinávském modelu: Ve Skandinávii je vše povolené, pouze ve výjimečných případech je něco zakázané. U nás je v NP vše primárně zakázané, jen ve výjimečných případech je něco povolené, následně s velkou koncentrací lidí. Nemůžeme se pak divit, že pokud je řeka sjízdná jednou za rok, nahrne se tam veškerá vodácká veřejnost od reprezentace po cestovky, což má za následek ohromnou zátěž pro přírodu, pro pořadatele i pro samotné vodáky. Ve Skotsku je například řeka Garry s regulovaným tokem. I když je obecně ve Skotsku v létě vody málo, každý čtvrtek teče voda. Hlad po vodáckých zážitcích se tak rozmělní a voda zevšední. Vždyť teče každý týden... PŘISLUHOVAČI ĎÁBLA Lipno, Hamerák, Vavřinec, Mastník, Chrudimka, Litický oblouk... vše teče jen jednou ročně. Labe pod Špindlerovým Mlýnem se také pouštělo jednou za rok, teď se bude pouštět dokonce jednou za dva roky. To si nedá ujít už opravdu vůbec nikdo. Jsem přesvědčen, že kdyby se Labe pouštělo třikrát, čtyřikrát do roka, i třeba menší objem, vodáci by si raději vybrali termín mimo závody a zájem by se rozdělil, což by ve výsledku bylo podstatně menší zátěží. Mimochodem, argumenty pro zákaz splouvání Labské soutěsky jsou zejména tyto:...jde o náročný terén (WW V), který ne každý vodák zvládne a v přírodě zůstávají nepatřičné zbytky rozbitých lodí... Šumavská Otava od Čeňkovy pily je sjízdná z důvodu ochrany přírody pouze v období od do v době od 8 do 18 hodin. Prosím, to je pochopitelné. Ale proč je splouvání nedaleké Vydry povoleno ve stejném období pouze o víkendech? Představa ekosystému pracujícího od pondělí do pátku je stejně groteskní, jako že ptáci přestanou hnízdit v pátek úderem 18. hodiny a začnou zase až v pondělí od sedmi. Jediným následkem tohoto opatření je opět umělé hromadění vodáků v jednom časovém období na jednom místě. To, že správa KRNAP ve Špinderově Mlýně kde se mají vydávat povolenky ke splutí Labe, když už náhodou má dostatek přírodní vody (z tajícího sněhu nebo po deštích) pracuje od pondělí do pátku od 10 do 15 hodin přece ještě neznamená, že na principu státního podniku bude fungovat celá příroda... Vodáci jsou tedy nuceni splouvat stejné řeky ve stejnou dobu, což zákonitě vede ke konfliktům. ŽIVOT V BLUDU Fakt, že se v posledních letech počet vodáků zvyšuje geometrickou řadou má na svědomí zejména kvalitní bezpečné vybavení a jeho relativní dostupnost. V době laminátové platila jednoduchá rovnice: kdo jel na vodu a neuměl to, rozštípal loď. Buď šel od toho, nebo loď opravil a dal si pozor, čímž se to naučil. Pokud se to nenaučil, zase rozštípal loď a buď šel od toho, nebo loď opravil a tak pořád dokola. Časem se to buď naučil, nebo šel od toho. Současné materiály sice přinesly vodákům prakticky nerozbitné lodě, ale zároveň otevřely vodu i lidem, kteří vyznávají zcela jiné hodnoty a nic je nenutí se cokoli učit. Většina z nich si loď půjčí v půjčovně a zase ji tam vrátí jednoduché, čisté. Ono se to na nafukovačce nebo plastu vždycky nějak sjede. Výrazně sice přibylo mrtvol, ale v poměru k nárůstu vodáků jde pořád ještě o celkem bezpečný sport. Výhody nových materiálů vodáci poznali hned, ale dosud se nevyrovnali s nevýhodami, které s sebou každý pokrok přináší. Nové materiály tak umožnily vznik půjčoven a vodáckých cestovek. Půjčov- 6

7 HORKÉ TÉMA ny a cestovky zase nutí výrobce vyvíjet a z toho zase těží obyčejný vodák. Oba světy tak spolu žijí v určité symbióze a není dost dobře možné snažit se nějakou část vodáků z řeky vypudit. To by pak mohli kajakáři chtít řeky bez kánoí, protože jen oni jsou praví vodáci. Ti na laminátových lodích by mohli požadovat zákaz splouvání na plasťácích nebo nafukovačkách, protože to, co na nich jezdí, přece žádní vodáci nejsou.všichni společně by mohli požadovat zákaz splouvání prostřednictvím cestovek, potažmo organizovaných skupin, což by se časem muselo vztahovat i na vodácké kluby a oddíly. Za nejnebezpečnější v tomto směru považuju komentáře: to je hrůza, co se na té vodě děje, samé rafty s ožralýma, vodu je potřeba odcestovkovat. Je to podobné, jako chtít v zimě sjezdovky odsnowboardovat, případně z nich vymýtit lyžařské kursy nebo půjčovny; situace na sjezdovkách a na vodě je totiž nápadně podobná, pouze s tím významným rozdílem, že lyžaři nejsou pro sjíždění své oblíbené sjezdovky odkázáni na jeden den v roce... CK KACÍŘ V tomto světle je pak potřeba nenávistný pohled na cestovní kanceláře zmírnit. Ano, cestovky přivezou celou řadu lidí, kteří by se jinak na vodu nevydali. Kdo ale využívá služeb cestovní kanceláře? Většinou je to člověk, který má před vodou respekt, a proto se svěří do péče profesionálního průvodce nebo instruktora. Zájem takového klienta je obvykle hlubší, chce se kromě zábavy a adrenalinu i něco naučit. Z tohoto úhlu pohledu bychom pak mohli cestovní kanceláře dokonce zařadit mezi subjekty spíše prospěšné: velká skupina lidí či plavidel je pod kontrolou, má pevnou organizaci, posouvá se korytem v úzce ohraničeném časovém úseku a instruktor může významně ovlivňovat chování svých klientů. V případě raftingu je dokonce každý člun kormidlován profesionálním kormidelníkem. Ten důsledně dbá i na dodržování bezpečnosti, což je v první řadě vyřazení intoxikovaných osob z plavby. Na rozdíl od individualistů je cílem instruktorů dovézt klienty živé, zdravé a až potom spokojené. Opilý klient je časovaná bomba a zodpovědnost za něj nese instruktor. Přisuzovat každého ožralého na vodě cestovní kanceláři je tedy naprostý nesmysl. U seriózní cestovky se s alkoholem na vodě setkáme výjimečně. Neseriózní cestovka se sklonem k alkoholismu se však většinou pozná už podle ladění textů na svých webovkách a jiných propagačních materiálech. Otázkou zůstává, jestli existuje možnost odepřít účast takové cestovní kanceláři, jejíž klienti jsou prokazatelně pod vlivem alkoholu protože ruku v ruce s tím by musela být odepřena i všem ostatním vodákům s alkoholem v krvi a to je mnohdy proti zájmům pořadatelů, stejně jako snižování počtu účastníků. PŮJČOVNA ARCIKACÍŘ Podstatně problematičtější fenomén než cestovní kanceláře jsou půjčovny. Ty naopak připomínají pásovou výrobu na vodácké zážitky. Do pravé ruky pádlo, do levé barel, na ramena vestu, posadit do lodi, do lejstra štempl, odevzdejte v cíli. Lodě z půjčoven vyplouvají na řeku prakticky kontinuálně od rána do večera, není nad nimi žádná autorita ani kontrola. Lidé, kteří si půjčují loď v půjčovně, se nechtějí celkem nic učit, na druhou stranu to často bývají velmi dobří vodáci, kteří si s těmi pravými v ničem nezadají. Ano, na lodích z půjčoven nejčastěji vidíme lidi s třemi promilemi v žíle, ale jak už jsem říkal, není to výsadou pouze půjčoven. Nebo je snad loď z půjčovny dostatečný důvod pro to, abychom vyháněli lidi z řeky? MOŽNOSTI VÝVOJE Ačkoli mám-li být upřímný podle mého názoru současný problém nemá řešení, existují tři možnosti reálného vývoje. Za prvé můžeme prostě počkat, až se módní vodácká vlna vyčerpá, podobně jako se svého času vyčerpal například tramping. Je to ale záležitost dlouhodobá, navíc s nejistým výsledkem čím méně lidí na vodu bude jezdit, tím nedostupnější a dražší bude vybavení. Další možností je na monstrózních akcích se prostě nepodílet. Pokud se mi někde nelíbí, nemusím tam jezdit. Nikdo dnes už přece není nucen trávit víkend na vodě ve společnosti blbců, obzvláště když ví, kde mají sraz. Přitom je v inkriminovaných termínech stoprocentní jistota, že ostatní řeky budou téměř volné. Celkem vzato má každý vodák možnost se na současném stavu nepodílet, stejně jako má každý pořadatel právo akci nepořádat ve chvíli, kdy zjistí, že se ubírá směrem, který si nepřeje nebo jej není schopen zvládnout. Z tohoto pohledu se vodáci z Týniště nad Orlicí zachovali správně. Nejhorší, ale zřejmě nejpravděpodobnější možností je, že si lokální orgány ochrany přírody nechají zpracovat nezávislou analýzu. Protože ochrana přírody si vysokou koncentraci vodáků často přímo vynucuje, studie nade vší pochybnost prokáže, jak zástupy lidí v lodích řece a jejímu okolí škodí, zatímco například malé vodní elektrárny jsou úplně neškodné a vodácké terény se pro vodáky uzavřou. Cestovky, půjčovny, chlast, hulení, ochranáři... Skutečný ďábel má mnoho tváří a nespí. 7

8 >> KAM NA VODU? >> PRŮVODCE PŘÍJEMNOU VODÁCKOU DOVOLENOU >> Kam na vodu... V kaňonu Sázavy / F: Jan Šťovík Šťovíček SÁZAVA Sázava je splavná až od Žďáru, ale jen za velké vody. Běžně se jezdí od Ledče. Od Havlíčkova Brodu bývá voda občas i v létě, ale nemusí stačit na peřeje Stvořidla pod Světlou. Vodáci často táboří ve stejnojmenném kempu a čekají, že se stane zázrak a malinko naprší, aby byly peřeje splavné. Dejte pozor, úsek je to sice krátký, ale docela obtížný a ne pro všechny posádky otevřených kánoí vhodný, už vůbec ne za velké vody. Než se rozhodnete pro splutí, jděte se kolem řeky projít. 8 HYDROspeciál je magazín určený hlavně začínajícím vodákům a pro ně je také určen popis několika populárních řek. Má jim pomoci nejen při výběru řeky na víkendovou plavbu, ale i na blížící se vodáckou dovolenou či prázdniny. Doufáme, že nejen oni najdou v průvodcích řek užitečné informace. Přejeme vám šťastnou a bezpečnou plavbu! PRAHA Sázava, voleje, Stvořidla a Pikovická rýžoviště zlata text: Vojta Jančar Pod Ledčí je Sázava řekou charakteru jez volej jez. Některé jsou sjízdné, některé nebezpečné. Informací o řece najdete dost a dejte na radu zkušenějších. Klidnou plavbu zažijeme třeba ze Zruče. Od silničního mostu za víkend splujeme do Ratají nebo Ledečka. Cestou stojí za návštěvu nejen hrady v okolí, ale třeba i pivovar v Kácově. Zajímavostí je v tomto údolí Sázavy dost. Většina vodáků přehlídne soutok s Želivkou i s Blanicí, povšimne si honosného hradu Šternberka, který zhusta navštěvují i vodáci, ale určitě nesmí přehlédnout jez pod ním může být smrtelně nebezpečný. U Ratají si můžeme na jezu Kuchelník prohlédnout i historickou elektrárničku. Voda není jen pádlování, ale i poznávání řeky a jejího okolí. Pod Ledečkem mineme areál v Samopších a klášter v Sázavě a přiblížíme se ke Stříbrné Skalici. Nejen za tónů písně Na Marjánce, na Marjánce, tam se baletí... se občerstvíme ve stejnojmenné restauraci u soutoku s Jevanským potokem.

9 Peřeje pod Pěnkavou / F: Ondra Müller Pak už se objevují Chocerady, Zlenice či Pyšely. Nenápadně se blížíme k nejzajímavějšímu úseku Sázavy, který však potřebuje také dobrou vodu, aby stál za to. Pro otevřené kánoe je skoro mezním průtokem nějakých dvacet kubíků. Mluvíme o úseku Týnec Pikovice, nejnavštěvovanějším úseku řeky. Pokud vyjedete hned zrána, kdy se budou ranní mlhy zvedat nad bouřící vodou, budete na řece sami. Týnecký jez jde splout, jen je třeba dobře najet a nebát se. Pozor, jestli se začne rekonstruovat. To platí obecně o jezech všude, ale právě na dolní Sázavě se některé jezy pomalu rozpadají a překvapí každý rok nějakou, ne vždy příznivou, novinkou. Hned na následující jez Podělusy, zvaný také chrástecký, se chystá oprava. Pod ním je jen krátká peřej a za chvíli jsme u Brejlova. Ten je také poškozený a jeho překonání volíme podle momentální situace a vodního stavu. Nebezpečnější je hned následující jez Kaňov, který opatrně přeneseme vlevo, pozor, za vyšší vody přistaňte včas! Za Kaňovem už pokračují peřeje hlubokým sázavským údolím. Čeká nás tu jízek v Krhanicích, jez Pěnkava s pěknou peřejí a další v Kamenném Přívoze. Pozor, voda tu táhne do náhonu a není jednoduché správně najet do šlajsny. Provalený jez je i pro otevřené lodě sjízdný a peřeje k Žampachu také. Poslední jez může také překvapit. A pod ním je jen šest kilometrů proudů k Pikovicím. Míjíme Medník a pod ním Luka se skalami na březích i v řečišti, na rozloučenou Pikovickou jehlu na prvém břehu a je tu lávka k nádraží a tábořiště na levém břehu. Jen ti otrlí pádlují odtud po voleji až do Prahy. Půjčovny Aqua BM sport VODÁCKÝ RÁJ Bisport outdoorové centrum Boatpark Dagger czech Karabina Dronte Ká-servis Pardubice Sázava-tour půjčovna lodí Sun sport - Brno Vodák sport Půjčovna lodí SAMBA Brejlov / F: Ondra Müller HYDROinfo Zruč nad Sázavou Kácov, 18 km Kácov Rataje (Ledečko), 19 (21,3) km Čerčany Týnec nad Sázavou, 14 km Týnec nad Sázavou Pikovice, 16,2 km, WW I II Nebezpečné jezy: Český Šternberk (ř. km 75,5) 2 m úzká retardérová propust, při VV obtížný nájezd, velké vývařiště pod jezem, riziko spadnutí do jezu!!! Nebezpečný i za SV, přenášet vp. Sázava, Černé Budy (ř. km 54,7) 1,6 m, vývařiště už za SV, přenést vl. Kaňov (ř. km 16,2) 1,7 m, za VV pod propustí vlnoválec, riziko převrácení a vtažení k jezu, přenášet lépe vl. VYBERTE SI NELEPŠÍ VODÁCKOU PŮJČOVNU >> >> UŽIJTE SI LÉTO NA VODĚ

10 O VODĚ A VODÁCÍCH ON-LINE >> >> INFORMACE, RADY, AKTUALITY, BAZAR Ohře je stále vyhledávanější řekou. Je sjízdná už od Chebu, a to téměř po celý rok. My začneme v Kynšperku nad Ohří pod nebezpečným jezem ve vodáckém tábořišti Dronte. Do Lokte pojede lepší pádlista jeden den, vodák pohodář si rozloží plavbu na dva dny s návštěvou okolí. Hned v Kynšperku se nezapomeňte projít po dřevěné zastřešené lávce. Po vyplutí má Ohře charakter nížinné řeky, volně meandrující mezi poli a lesem. Řeka tu oplývá bohatstvím vodních rostlin, které jsou pro nezkušeného vodáka zaměnitelné za kámen schovaný těsně pod hladinou. Po proplutí drobných peřejek nás v dáli vítá visutá lávka v Šabině, která je těsně nad rozbitým jezem, kde je i tábořiště Hogan. 10 OHŘE KARLOVY VARY HYDROinfo Kynšperk nad Ohří Sokolov 15,5 km Sokolov Loket 12,4 km Loket Karlovy Vary 15,1 km Nebezpečné jezy: Černý Mlýn (ř. km 209) 1,2 m, vývařiště, zavřená propust vp., přenášet vp. Půjčovny Aqua BM sport VODÁCKÝ RÁJ Bisport outdoorové centrum Boatpark Dronte H2O Sport Sikyta Vodák sport Leština Kadaň Pirrat.cz Ohře Ohře, vyhledávaná prázdninová řeka Za Šabinou se řeka mírně zpomalí, čeká nás nebezpečný jez Černý mlýn. Povodí Ohře jej vybavilo bezpečnostními prvky tak, aby vodák jasně viděl, že tento jez se nevyplatí sjíždět. Raději jej přeneseme vlevo. Obdivovatelé technických staveb si mohou na pravém břehu záhy všimnout stavby citické elektrárny, kvůli komínům jí tu říkají Titanik. Po chvíli mineme vlevo další unikát nápustní kanál pro obří jezero Medard. Zarostlé břehy nás dovedou do Sokolova, kde je na levém břehu tábořiště a na pravém zámek. V Sokolově je pouze starý rozbořený jez, po kterém zbyla jen vlna nedaleko mostu. Pod městem si nejprve můžeme užít adrenalinu na kamenném stupni, který můžeme za dostatku vody sjet při pravém břehu, nebo ho přenést. V Královském Poříčí je další tábořiště a penzion Statek Bernard, v kterém je unikátní výstava řeky Ohře. Vplouváme do lesa, který lemuje Ohři na obou březích. Na tom levém nás doprovází cyklostezka. Dalším technickým unikátem na naší plavbě je silniční most, jeden z nejvyšších v naší zemi, s výškou 55 a délkou 310 m. Je i nejvyšším mostem u nás, kde se skáče bungee jumping. Od lanovému mostu ve Starém Sedle jedeme mírnými peřejemi až k prvnímu loketskému jezu. Dlouhý jazyk a velká vlna pod jezem jsou nezapomenutelným zážitkem. Jez je rozbořený a můžeme jej pohodlně text: Míla Pražák Svatošské skály / F: Míla Pražák, Dronte přenést po pravé straně. Byla by to ale škoda. Za ním se nám otevře nádherný výhled na hrad Loket a pod ním na pravém břehu uvidíte amfiteátr, kde se pravidelně odehrává odemykání i zamykání Ohře. V Lokti jsou ještě dva jezy, jeden, vedoucí do zatáčky, s rybím přechodem. Ten není doporučen ke sjíždění. Další jez jde při dostatečném vodním stavu sjet při pravém břehu. Pod posledním silničním mostem v Lokti využijte tábořiště, která jsou na obou březích. Určitě stojí za to podívat se na zdejší hrad. Odtud vás řeka veze krásným zalesněným údolím, civilizaci jste nechali zcela za sebou. Projíždíte CHKO Slavkovský les a vašimi průvodci mohou být i cyklisté na přilehlé cyklostezce. Klidná Ohře vás donese až k lávce u Svatošských skal, kde stojí za to se zastavit. Dále řeka zvolní a to vás už vítají Karlovy Vary. Za prvním silničním mostem vás čeká trocha pádlování k Tuhnickému jezu. Bývalý jez zabiják je přestavěn na mírumilovného beránka. Šlajsnu najdete u levého břehu, je vybavena plastovými kartáči tak, aby ji při svém putování mohly použít ryby. Ke šlajsně se nejlépe dostanete tak, že před ostrovem nad jezem uhnete do levého ramena. Jez můžete i přetáhnout. Až podjedete dálniční most a lávku u Chebského mostu před jezem, svou plavbu můžete ukončit. Popisovaný úsek je vhodný pro začátečníky, na své si ale přijdou i zkušení vodáci. Most v Radešově / F: Honz

11 MORAVA OLOMOUC Pokud v Jeseníkách slušně zaprší či taje, je tu Morava mírně divoká. Můžete nasednout nad Hanušovicemi pod nebezpečným jezem a do Bohdíkova to máte deset kilometrů svižného toku. Chtěli byste vidět řeku Moravu v původní podobě? Meandry, náplavy, slepá ramena, stromy přes celou řeku, vodní ptactvo, úchvatné koberce květin, to všechno jste mohli vidět i z lodi v rezervaci Ramena řeky Moravy. Kvůli hnízdění několika druhů chráněného ptactva platí však v rezervaci striktní zákaz plavby (od do ) od Litovle až k jezu Hynkov. Z Litovle je nyní možné plout pouze vedlejším ramenem zvaným Malá voda, na které se nasedá nedaleko pivovaru. Co tedy zkusit jiný, klidnější úsek na řece Moravě? Nasedněte v Olomouci u mostu Nové sady. Řeka odtud proudí mírně regulovaným korytem a kromě rybářů tu žádnou civilizaci neuvidíte. Po pěti kilometrech uslyšíte jez, který přenesete, ostatně jako všechny jezy na této trase, tentokrát vpravo. Další vás čeká v Bolelouci. Tady zajeďte až do přitékajícího kanálu vpravo a opět přenesete. Plujete úrodnou Hanou, a tak žádný kvalt. Pěkně pomalu, malá peřejka je pod mostem do Dubu nad Moravou, a kolem rybníků v Tovačově až k soutoku Klidná tvář Moravy text: Ivana Jakubková s Bečvou. Lesy zhoustnou, přibudou písečné pláže a naplavené kmeny neklamné známky toho, že řeka si tady vládne sama. Jste v přírodní rezervaci Zástudánčí a jako na potvoru se tu nesmí tábořit. Za několika mosty jste v Kojetíně a když minete Hradisko, jste kousek od kroměřížského jezu, který přenesete vlevo. Dál se připravte na osm kilometrů řeky, za normálních okolností jen velmi zvolna tekoucí. Sice tu protéká lesy a břehy jsou až na rybáře opuštěné, ale působí nezáživně. Když uvidíte na pravém břehu bruslaře a cyklisty, blížíte se ke Kvasicím, kde je příjemné zastavení. Před mostem vjeďte do pravého přítoku a u fotbalového hřiště se můžete osvěžit v místní hospodě. Na Bělovský jez vám pak už zbývají jen tři obrovské říční zatáčky. Že se k němu blížíte, vám prozradí výrazný vrch napravo a pod ním vedoucí frekventovaná cesta. Jez přeneste poměrně snadno vpravo. Dále pak projíždíte kolem Barumky a za chvíli Morava pohltí i zleva přitékající Dřevnici. Blížíte se k Napajedlům a třebaže se zdá, že jste civilizaci velmi blízko, není zas tak moc vzácné potkat tu třeba bobra. Také tu ale můžete potkat větší motorovou loď, která veze výletníky proti proudu. Čilá lodní doprava souvisí s provozem na Baťově kanále. Bělovský jez je pro tyto lodě jakási hranice výskytu, protože je bez plavební komory. To už se ale prý v brzké době má změnit, a tak je možné, že někdy v příštím roce už nebudete muset přenášet. Jen co podplujete tři mosty na začátku Napajedel, minete první z lodních přístavišť nalevo. F: Půjčovna Samba Pokud tu zrovna nic neparkuje, snadno tu jde plavbu ukončit, nebo naopak začít další. Pod Napajedly na jezu ve Spytihněvi totiž čeká první plavební komora Baťova kanálu. Toto zajímavé vodní dílo vám dopřeje svého druhu unikátní zážitek. S kajakem či kánoí se tu totiž zachází jako s každým jiným plavidlem a jen co se za vámi zavřou vrata plavební komory, začnete klesat na úroveň další hladiny, čímž se vyhnete tolik neoblíbenému přenášení. Baťův kanál, familiérně zvaný Baťák, je ale přece jen lidskou rukou vytvořený tok, a tak když máte dost plavebních komor a dětí mávajících z motorových lodí, ukončete plavbu ve Starém Městě u hospody nalevo a zajděte sem třeba na pstruha. HYDROinfo Olomouc Kroměříž 37 km Kroměříž Napajedla (Spytihněv), 23, (25) km Spytihněv Staré Město 9 km Půjčovny Nafukovací Čluny.cz Požičovňa lodí a vodáckeho výstroja Sun sport Brno Sun sport Vodácký svět Olomouc Vodák sport Water Element Vodácké centrum DENALI VYBERTE SI NELEPŠÍ VODÁCKOU PŮJČOVNU >> >> UŽIJTE SI LÉTO NA VODĚ

12 >> KAM NA VODU? >> PRŮVODCE PŘÍJEMNOU VODÁCKOU DOVOLENOU >> Řeka Hron pramení v Nízkych Tatrách pod Kráľovou Hoľou. Celková délka jejího sjízdného toku je 271 km. Horní tok řeky do Brezna je vhodný pro vyspělé vodáky. Řeka tu má značný spád a tok je splavný v jarních měsících a po vydatných deštích. Nejnavštěvovanější úsek Hronu je z tábořiště v Nemecké do Zvolena. Obtížnost celého toku je do WW I II. Úsek se dá sjet za dva až čtyři dny, podle vašeho tempa. Řeka teče zpočátku rychle v přehledném kamenitém korytě, s občasnými lehkými peřejemi. První zastávku můžete udělat v lázních Brusno, napít se vody u některého z minerálních pramenů nebo se občerstvit pod pěším mostem. Pod Brusnem se řeka zúží a rozdělí se na dvě ramena. Obě jsou 12 HRON BANSKÁ BYSTRICA HYDROinfo Nemecká loděnice na Mlynčoku, 12,5 km Loděnice na Mlynčoku Šalková, 9,1 km Šalková (Sliač) Zvolen, (19,1) 24,8 km Zvolen Šášovské Podhradie, 22,4 km Šášovské Podhradie Žarnovica 26,2 km Nebezpečné jezy: Šalková (ř. km 182,1) 1,3 m, nesjízdný, nebezpečný válec, přenést vp. Zvolen (ř. km 158,1) 2,0 m, nesjízdný, přenést vp. Zvolen (ř. km 157,9) 2,5 m, nesjízdný, přenést 150 m vp. Půjčovny Bisport outdoorové centrum Dronte Požičovňa lodí a vodáckeho výstroja Rio Granus Votus půjčovna lodí a raftů Hron, slovenská pohoda připravila: Věra Kučerová, foto: Půjčovna Samba sjízdná, ale v pravém táhne voda na skálu Královna. Za vysoké vody jeďte proto raději levým ramenem. V Medzibrodě minete tábořiště, ale přespěte raději za Lučatínem v loděnici na Mlynčoku (další tábořiště je po 11 km v Šalkové), abyste měli druhý den čas prohlédnout si Ľupčianský hrad a pověstnou Korvínovu lípu. Pod Slovenskou Ľupčou je jez, který si raději prohlédněte. Přenést ho můžete vpravo. Další stupně jsou v Šalkové. První je sjízdný středem, ale dejte pozor, aby vás nespláchl k jezu dalšímu, betonovému, který je po čtyřech stech metrech. Ten raději přeneste, tábořiště najdete hned u něj. Před Banskou Bystricí je sjízdný jez s propustí vpravo. Ve městě si můžete doplnit zásoby a podívat se na městský hrad Barbakan. Průjezd městem je dlouhý, jakmile však uvidíte slalomovou trať s pěknými peřejkami, jste u loděnice s veřejným tábořištěm. Pod Bystricí se koryto řeky rozšíří, ale řeka vás po dvou kilometrech pohoupe u Vlkanové v nejdelších a nejkrásnějších peřejích Hronu. Za středního stavu vody jeďte asi 7 metrů od levého břehu a směřujte postupně ke středu řeky. Za vysoké vody si peřeje raději prohlédněte. Pokud jejich obtížnost přesahuje vaše schopnosti, raději je přeneste po levé straně u nouzového tábořiště. Po třech kilometrech si můžete protáhnout nohy procházkou ke dřevěnému kostelíčku z 18. století v Hronseku, který je postavený bez jediného hřebíku. Tábořit můžete ve Sliači na levém břehu, kde můžete i skončit. Do Zvolena je to už jen 5,9 km. Ve městě je řeka sevřená v kamenné navigaci a jsou tam ještě dva vysoké nesjízdné jezy. Stojí však za to se tu zastavit, podívat se na zámek nebo na zříceninu Pustého hradu, která je nedaleko tábořiště. Pokud dáváte přednost koupeli v termálních lázních, podívejte se do nedaleké Kováčové. Od Zvolena teče řeka otevřenou krajinou a postupně snižuje svou rychlost. Můžete se zastavit v Budči u mostu. Za dálnicí je nástup na naučnou stezku NPR Boky, která vás dovede ke skalnatému hřibu Čertova skála. Ze Šášovského Podhradí pak můžete vystoupat na zříceninu hradu Šášov s krásným výhledem. Tábořit se dá jak v Budči, tak v Šášovském Podhradí. Od Žiaru nad Hronom se tvoří místy mělčiny a proud táhne na břeh. Otvírají se tu ale krásné výhledy na panoráma okolních kopců. Železnice se točí stále kolem řeky, takže je na vás, kde skončíte; jedna z možností je v Žarnovici.

13 BEROUNKA PLZEŇ PRAHA Soutokem Radbuzy a Mže v Plzni pod pivovarem začíná pouť Staré řeky Berounky v pojmenování prvních trampů. Pod Plzní se Stará řeka kroutí zemědělskou krajinou, sevřenou mezi lesnatými stráněmi, což jí dává nádech romantiky. Plavbu můžeme začít v Plzni nebo u mostu Dolany Chrást (ř. km 124,9), kde je tábořiště. Někdo je schopný do neděle dojet až ke Křivoklátu, jinému může cesta trvat celý týden, neboť od řeky je kam chodit. Třeba na zříceniny hradů Věžka, Libštejn, Krašov a Týřov. Dále od vody je renesanční zámek Kaceřov. Milovníci džunglí mohou prozkoumat ústí Klabavy, Zbirožského a Radnického potoka, Střely nebo Úpořského potoka. A fotografové také nepřijdou zkrátka, protože na ně čeká vodopád na Díreckém potoce, kostelecký čůrkopád, padající voda na Kozojedském potoce nebo úzké údolí pod hradem Krašov. Nakonec, Skryjská jezírka na Zbirožském potoce stojí také za to. Pojedeme od jezu k jezu. Většinou nemají propusti, protože voroplavba se na Berounce neprovozovala. Jez se za vyššího stavu vody může stát pastí a z válce pod ním nemusí být úniku. Proto je nutné každý dobře prohlédnout a raději volit přenášení. Berounka po Staré řece text: Jaromír Partigo Loskot, Vojta Jančar, foto: H2O Sport Sikyta HYDROinfo Dolany Liblín 23,4 km Liblín Zvíkovec 19,8 km Zvíkovec Skryje (Roztoky) 6,6 (19,2) km Roztoky Beroun 28 km Beroun Dobřichovice 19 km Dobřichovice Praha 20 km Nebezpečné jezy: Darová (ř. km 115,4) 2,5 m, naněkolikrát zalomený; betonové bloky, železa pod jezem; nebezpečný za VV, přenášet vl. Roztoky (ř. km 63,1) 2 m, kolmý, silné vývařiště, nebezpečný už za SV, přenášet vl., vp. je slalomový kanál (nutno prohlédnout). Beroun (ř. km 35,3) 2,5 m sklápěcí, už za SV silné vývařiště, vp. vysoká zavřená propust s vývařištěm. Podle času, nálady a možností se dají splouvat úseky od Plzně do Liblína, dále pak do Zvíkovce. Další mosty, kde se dá končit, jsou pod Skryjemi a v Roztokách u Křivoklátu (ř. km 62,5). Další plavbu po Berounce nikomu nerozmlouvám, pořád se jedná o Starou řeku, ale v Roztokách končí divočina. Na druhé straně nejen Křivoklát, ale i Karlštejn je perlou mezi hrady. A oba jsou u Berounky. U roztockého jezu najdeme slalomový kanál, vhodný zejména k výcviku mládeže. Údolí jen zdánlivě ztrácí svou krásu. Až do Zbečna je ještě opuštěné a chaty se objevují až níže. Je pravda, že krajina směrem k Berounu se stává osídlenou, ale hned pod Berounem vstupuje řeka do Českého krasu a vápencové skály dokreslují otevřené údolí řeky k Srbsku či Karlštejnu. I tady najdeme na březích řeky mnoho zajímavostí. Patří mezi ně i Karlštejn, jednou za život jej navštívit můžeme. Ovšem četnost jezů se k ústí zvyšuje a poslední peřej Berounky nenávratně zmizela pod vodami radotínského přístavu. Doplout můžeme až do Vltavy a po ní do Prahy Braníka. Plavba po Berounce je přístupná všem věkovým kategoriím a i začátečník (pod vedením zkušeného) si odtud přinese neobyčejné zážitky. Řeka je sjízdná celoročně, obtížnost ZW. Půjčovny Aqua BM sport VODÁCKÝ RÁJ Bisport outdoorové centrum Boatpark Dagger czech Karabina Dronte H2O Sport Sikyta Vodák sport Berounka.cz půjčovna lodí Leština Kadaň Pirrat.cz Ohře VYBERTE SI NELEPŠÍ VODÁCKOU PŮJČOVNU >> >> UŽIJTE SI LÉTO NA VODĚ

14 O VODĚ A VODÁCÍCH ON-LINE >> >> INFORMACE, RADY, AKTUALITY, BAZAR OTAVA F: Ondra Müller Řeka Otava je na horním toku dravá, rychlá a plná velkých kamenů, uhání šumavskou krajinou a vodák tu ani nepostřehne, kde končí jedna peřej a začíná druhá. Úsek Čeňkova Pila Rejštejn je sjízdný za vyššího stavu vody na jaře nebo po dešti. Splutí vyžaduje zkušenosti z jízdy na divoké vodě, odpovídající výstroj a uzavřené lodě. Peřeje jsou tu téměř souvislé, řečiště je plné velkých balvanů a prahů. Úsek Rejštejn Sušice je už méně nebezpečný, přesto není vhodný pro nezkušené vodáky. Po letních deštích můžete vyrazit na otevřených kánoích od Radešova z kempu. I odtud je nutné zvážit předem své možnosti a samozřejmostí by tu měly být vesty, případně helmy. Mezi Annínem a Sušicí se Otava nepatrně zpomalí a nechá vodáka místy trochu vydechnout. 14 STRAKONICE Otava nabízí zážitky pro široký okruh vodáků F: Půjčovna Samba Ze Sušice od kempu vyplouvá v létě většina vodáků a mnozí vyzkoušejí své schopnosti při sjíždění Chmelenského jezu. O jezy na celém toku Otavy není nouze. Před každým je dobré se zastavit a zvážit jeho splutí. Přenášení není ostuda. Ty zvlášť nebezpečné jsou uvedené na konci textu. Pod Sušicí Otava stále ještě teče s kopce, ale místy je už klidná a vlídná. Na tomto úseku potká vodák i rodiny s dětmi a řeka tu svádí ke koupání. Za pozornost stojí město Sušice, ale také hrad Rabí, kde se můžete občerstvit. Na hradě probíhají přes celé léto různé akce, stálicí je ukázka sokolníků při výcviku dravých ptáků. Z Rabí překonáme dva sjízdné jezy a po klidné vodě připlujeme k městu Horažďovice. Většina vodáků nocuje na tábořišti v areálu fotbalového hřiště na levém břehu. Pokud ale máte raději klid, můžete kempovat v tábořišti Rosenauerův mlýn těsně pod jezem na pravém břehu Otavy. Pokud máte rádi pravou trampskou atmosféru, pak splujte ještě kousek do Střelských Hoštic, kde je vyhlášený vodácký kemp. Až do Strakonic plujeme po klidné vodě, ale musíme překonat četné i nebezpečné jezy. Na strakonickém Podskalí proplujeme slalomovou dráhou a můžeme se utábořit v plně vybaveném kempu a prohlédnout si starobylý strakonický hrad. Pokud se rozhodneme pokračovat v plavbě, musíme přenést oba dva nebezpečné strakonické jezy. Pod Strakonicemi je Otava klidná, rozčeřená občasnými peřejemi, cestou vidíme sejpy, pozůstatky po rýžování zlata. Pod jezem ve Štěkni je další kemp. U Sudoměře nám řeka nachystala krásné dlouhé peřeje a po pár kilometrech doplujeme do putimského kempu na soutok Otavy s Blanicí. text: Václav Slavík Ti, kteří vytrvají a plují dál, jsou odměněni nádhernou scenérií Václavských skal před Pískem. V Písku ještě budete muset přenést další nebezpečný jez. Historický Písek je ne nadarmo častým cílem vodáckého putování po Otavě. Jen ti nejvytrvalejší pokračují po stojaté vodě začínajícího vzdutí Orlické nádrže do Vrcovic či Štědronína. HYDROinfo Radešov Sušice 16,7 km, WW I II Sušice Horažďovice 16,4 km ZW Horažďovice Strakonice 17,2 Strakonice Putim (Písek) 23,2 (30) km Nebezpečné jezy: Horažďovice (ř. km 73,2) Rosenauer, 1,1 m, nebezpečný za VV silný válec, přenášet vl. Horažďovice (ř. km 72,4) Mrskoš, 1,8 m, silné vývařiště, vysoká navigace, přenášet vl. Svaté pole (ř. km 70,8) 0,8 m, za VV válec, za nižší vody sjízdné vl., pod jezem vracák, přenášet vl. Horní Poříčí (ř. km 65,3) Jez je sjízdný. Nebezpečný je náhon, táhne do něj silný proud. Strakonice (ř. km 54,9).Pětikolský, v 2,9 m, silné vývařiště pod jezem, nebezpečný vždy, přenášet vl. Strakonice (ř. km 53,9). Na Křemelce, sklápěcí, až 1 m, silný vývar, přenášet vždy, po obou březích. Písek (ř. km 25,8).Podskalský, 1,4 m, vývařiště pod jezem, nebezpečný vždy, přenášet vl. i vp. Půjčovny Aqua BM sport VODÁCKÝ RÁJ Boatpark Dagger czech Karabina H2O Sport Sikyta Ká-servis České Budějovice Vodák sport Lodní servis Strakonice Otavský ráj Půjčovna lodí SAMBA Půjčovna lodí VYDRA Votus půjčovna lodí a raftů

15 VLTAVA Vltava v létě nejnavštěvovanější text: Vojta Jančar, foto: Jan Šťovík Šťovíček PRAHA Vltava byla spluta od Kvildy, kde se jmenuje Teplá Vltava (také Černý potok), ovšem tento úsek je plavebně zakázán. Na jaře můžete plout z Borových Lad, většina vodáků jede od Horní Vltavice či Lenory a nebo od Soumarského mostu, ale i tady je v létě plavba omezována, i když se jedná o krásný přírodní úsek. Kdy se sem vydat s lodí, musíme dobře prozkoumat na stránkách Šumavského národního parku. Pak vody Vltavy zdrží lipenská přehrada a pod ní většinou suché Čertovy proudy. Většina vodáků tak vyplouvá z Vyššího Brodu a končí v Českých Budějovicích. Dál jsou přehradní jezera, pro kanoisty nezajímavá. Od Vyššího Brodu je voda celý rok. V prvních týdnech července je úsek od Vyššího Brodu k Českému Krumlovu přecpán loděmi, zejména z půjčoven. Ovšem koncem května, nebo i v září, je tu spíše loďoprázdno. Než se vydáme na celý úsek z Vyššího Brodu do Budějovic, dlouhý 86 km, zkusme něco kratšího. Na dva dny se hodí vyplout z Českého Krumlova, z kempu ve Spolí tím nepřijdeme o krásu historie města a jeho vydařené jezy. Pozor na jejich úpravy, každý rok bývá některý z nich záludnější a záludnější... Běžně se plavba po Vltavě končí v Boršově. Alespoň jednou se vyplatí projet Budějovicemi a skončit u slalomového kanálu v Českém Vrbném. To je ještě o 15 km delší a vyplatily by se skoro tři dny plavby. Průjezd Krumlovem vyžaduje jisté znalosti, jezy nejsou jednoduché a pokud nevíme, raději je přeneseme. Informací od místních půjčoven jistě získáme dost. Řeka je tu dostupná po silnici autem, ale i vlakem. Pod Krumlovem se řeka pomalu rozteče a občas se objeví peřeje. Údolí je malebné a přece jen volnější. Za chvíli jsme u mostu v Rájově a pak před jezem u Zlaté Koruny. Prohlédneme ho a rozhodneme, co s ním, jestli plout šlajsnou, nebo přenést na její straně. Odsud můžeme navštívit klášter ve Zlaté Koruně, případně i zůstat nocovat na tábořišti kousek pod mostem. Další část plavby rychle ubíhá, kolem Dívčího Kamene řeka svižně teče a jezy tu v podstatě nejsou. O to řeka rychleji jsme v Boršově. I proto je čas na výlet na Dívčí Kámen, zříceninu hradu, a prohlídku kaňonu Křemže před ústím do Vltavy. Ani protržený jez U Rybů nás příliš nepřekvapí a už pádlujeme po klidné hladině vzduté jezem Zátkova mlýna v Boršově. Ten raději přeneseme vlevo a pod ním končíme, nejlépe u silničního mostu nebo na tábořišti v Boršově. Pokud se rozhodneme plout až do Českých Budějovic, přeneseme další boršovský jez a podle momentální situace se rozhodneme, jak překonáme poškozené jezy v Plané a Rožnově. To už je vlastně začátek města. Oba vysoké jezy s retardérovými propustmi přeneseme. Pokud by se vám stalo, že propusti budou otevřené a plné vody, pak stojí za úvahu proplutí, vyžaduje však zkušenost, převržení v retardérce může být nebezpečné. Jakmile proplujeme Trilčův jez, je možné vyplout trochu proti proudu Malše, která sem přitéká zprava, a navštívit město. Jiráskův jez překonáme také po levém břehu a pak je to už kousek ven z města k Českému Vrbnému, kde před vysokým, jezem, nyní s plavební komorou, odbočuje slalomový kanál. K tréninku na tomto kanále se musíme přihlásit u místních vodáků a není to nic pro otevřené lodě. Ale na místním tábořišti můžeme plavbu zakončit. Úseků na Vltavě na kratší dobu najdeme více, samozřejmě mají své kouzlo, ale svá pro i proti. HYDROinfo Český Krumlov Zlatá Koruna 17 km Zlatá Koruna Boršov 18,9 km Boršov České Vrbné 16,3 km Půjčovny Aqua BM sport VODÁCKÝ RÁJ Bisport outdoorové centrum Boatpark Cvok Sport Dagger czech Karabina HG Sportcentrum Troja Ká-servis Sport-S Sun sport - Brno Vodák sport Ingetour Maleček půjčovna Č. Krumlov MAZEL specialista na řeku Vltavu Votus půjčovna lodí a raftů VYBERTE SI NELEPŠÍ VODÁCKOU PŮJČOVNU >> >> UŽIJTE SI LÉTO NA VODĚ

16 >> KAM NA VODU? >> PRŮVODCE PŘÍJEMNOU VODÁCKOU DOVOLENOU >> Jizera je příjemná a nezalidněná řeka středních Čech. Má málo tábořišť, a tím je zajímavá pro přátelé klidu a čisté vody. Horní tok je divoký a krásný. 16 JIZERA LIBEREC Jizera, čistá a svižná řeka text: Vojta Jančar, foto: Žlutá plovárna S otevřenou kánoí se na Jizeru vydáme na jaře raději až pod Podspálovem, v létě bude voda až od Malé Skály. Díky svému spádu je řeka energeticky využívána mnoha jezy. Ty bývají vysoké, převážně nesjízdné a protože se tu neplavily vory, jsou i obtížněji přenesitelné. K nejhorším pak patří jezy v Turnově, Josefově Dole, a hlavně v Benátkách nad Jizerou. Zvláště za vyšších vodních stavů. Celoročně splavný je úsek od Malé Skály. Můžeme začít u Žluté plovárny nebo na parkovišti na protějším břehu. Následuje jednoduše sjízdný jez a po 500 m je na levém břehu Boučkův statek (hospoda, galerie). Po 8 kilometrech míjíte hospodu U zrcadlové kozy. Vmžiku pak jsme u Dlaskova statku s muzeem lidové architektury a také u vysokého jezu. Ten se přenáší lépe vpravo (do obtoku). Před námi je Turnov s nepříjemným přenášením nového jezu. Za městem řeka opět čile proudí v mělkém údolí. Přeneseme přepeřský jez a jsme u příšovických jezer, kde je možné přenocovat na pravém břehu, a to i s jistým zázemím místního kempu. Do Mnichova Hradiště nás čeká přenášení tří jezů, možná čtyř, neboť ten v Březině se pomalu rozpadá. V Mohelnici nad Jizerou, kde zprava přitéká Mohelka, se můžeme podívat po zbytcích hradu Zásadka na opačném břehu. Pak už máme před sebou vysoký jez před Mnichovým Hradištěm, přenositelný lépe vlevo. Míjíme Klášter Hradiště, skalní sruby Jizery a zajímavé skály na pravém břehu. Brzo jsme u jezu Ptýrov nebo Ptejrov, který lépe překonáme po levém břehu. Můžeme tu i ukončit plavbu u pěšího mostu nebo kousek dál u cesty k písečáku Haškov na levém břehu. Ale plout se dá dále. Úsek k Mladé Boleslavi je jen zdánlivě nezáživný. Je pravda, že jezy mají dlouhá přenášení. To platí i o těch boleslavských, ale ne o všech. Charakter řeky je stále stejný, břehy lemované civilizací nebo vrbovím. A nepříjemné jezy až do Benátek. Jen malinko to vynahradí návštěva zřícenin Michalovic či Zvířetic nebo Dražic. Muzeum hraček v Benátkách n/j. nakonec také stojí za návštěvu. Od Benátek k Labi je pak jednodenní pohodová plavba. Bystrý proud od provaleného jezu se slalomovou tratí se zastaví snad až na hladině Labe. Jen dva nesjízdné jezy zpomalí plavbu, jinak pohoda až do konce. HYDROinfo Malá Skála Příšovice 18,8 km Příšovice Ptýrovec 18,7 km Ptýrovec Mladá Boleslav 17 km Mladá Boleslav Benátky n/j. 18 km Benátky n/j. soutok 19 km Nebezpečné jezy: Turnov (ř. km 79,5) 3 m, vývar pod pravým polem, táhne. Přenášet jde po obou březích, včas přistát. Nebezpečný za VV. Malá Bělá (ř. km 49,2) Kolmý jez pohyblivé výšky, manipulace se oznamuje sirénou, vývar zvláště za VV táhne! Nemožnost záchrany. Včas přistát a přenést vp., při zaznění sirény přistát hned vpravo nad jezem. Josefův Důl (ř. km 43,8) 3 m, s dlouhým vývarem, za VV táhne. Přistát včas a přenést vp. Otradovice (ř. km 4,7) Sklápěcí jez s velkým vývarem. Propusť (s válcem) výjimečně otevřená. Několik utonutí!! Přenést po schodech vl. Půjčovny Dronte AC Adrenalin Centrum Liberec Půjčovna Jizera Žlutá plovárna

17 LUŽNICE TÁBOR Nejběžněji sjížděný úsek Lužnice od Suchdola k Bechyni vydrží na týden, na víkend je možné volit kratší úseky. Romantici zvolí spíše horní tok od Suchdola k Staré Hlíně nebo po Nové řece do Veselí. Ze Suchdola, kde jsou dvě tábořiště, Lužnice velmi rychle zapadne do zeleného loubí a meandruje k Majdaleně. Pokud známe okolí, zastavíme u některých pískoven, kde je krásné koupání. Teprve když se objeví vpravo chatky, zpozorníme a hledáme vlevo odbočení Zlaté stoky. Zvláště za vysoké vody je lepší vjet do tohoto umělého díla, napájejícího rybníky Třeboňské pánve, protože za zatáčkou číhá Pilař pověstný nebezpečný jez. Přenést se dá po obou březích. Pod Pilařem řeka opět meandruje, ale za necelou hodinku jsme u tábořiště Majdalena. Můžeme tu zůstat, ale i plout dál. Řeka stále meandruje, až se za další hodinku před námi objeví jez, jsme na Rozvodí. Vlevo tu odbočuje kdysi obávaná Stará řeka, klikatící se zeleným pralesem, obávaná pro mnoho roští a padlých stromů, o hejnech komárů nemluvě. Patří určitě k základnímu vodáckému vzdělání. Celý úsek má jen 13 km, ale může trvat také 3 4 hodiny. Poslední léta je úsek prořezáván, tak to bývá lepší. Každopádně plavba naprosto nedotčenou lužní krajinou je pohodová. Civilizace se objeví před vzdutím rybníka Rožmberk v osadě Stará Hlína. Kdysi tu bývalo tábořiště, teď musíme přepádlovat rybník a po dvou kilometrech ve vsi Lužnice se teprve můžeme utábořit na noc. Přepádlovat Rožmberk, když fouká, není legrace, vítr žene lodě na hráz a vlny bývají úctyhodné. Přenést hráz je relativně jednoduché. Lužnice odtud k Veselí už tak zajímavá není, koryto je upraveno a jezy ve Frahelži (Klec) i Vlkově jsou nepříjemné. Koryto je mnohdy narovnáno a lemováno stromořadím. Na soutok s Nežárkou, a tím i na konec plavby, je to nějakých 17 km. Ve Veselí nad Lužnicí končíme před mostem s klapkovým jezem, tedy asi 500 metrů před soutokem s Nežárkou. Pokud se z Rozvodí vydáme vpravo po Nové řece, spojující Lužnici z Nežárkou, plujeme přehledným Lužnice řeka luk i lesů, meandrů i peřejí text: Vojta Jančar, foto: David Franta písčitým krytem umělého toku k mostu u Stříbřece, kolem pomníku Emy Destinové, bývalého vodáckého tábořiště Krávovna ke kempu na Mláce u Weinzettelova mlýna. Jez s krásnou dlouhou propustí byl upraven a přeneseme jej vpravo. Pod ním je krátká peřej, most, a hlavně sinice, ani se nenadějeme a jsme u soutoku s Nežárkou. Od soutoku jsme za chvíli na Jemčině u tábořiště a jezu. Jen pro barbara je okolní krajina nezajímavá, pravda, plavba je zdlouhavá, než přijde koruna jezu Metel. Vyhneme se mu po pravém břehu a pak už následují za sebou jezy Hamr, Krkavec a jsme ve Veselí n/l., kde můžeme skončit plavbu u mostu silnice na Tábor nad nebezpečným jezem. HYDROinfo Suchdol nad Lužnicí Majdalena 13 km 1/ Majdalena (Stará řeka) obec Lužnice 22 km Lužnice Veselí n/l.16 km ZW 2/ Majdalena (Nová řeka a Nežárka) Weinzettelův mlýn 13 km Weinzettelův mlýn Veselí n/l. 29 km Nebezpečné jezy: Pilař (ř. km 116,8) 2,9 m, smrťák, nemá šlajsnu, přenést lépe vl. Rozvodí (ř. km 108,8) Přenést jde z obou stran, přes jez je most Klec (ř. km 85,4) 2 m, silné vývařiště pod jezem, přenášet lépe vl. Vlkov (ř. km 81,2) 1 m kolmý, silné vývařiště pod jezem, přenášet vp. Veselí n/l. (ř. km 75,7) 1,9 m, silné vývařiště pod jezem, přenášet vp. Nežárka, Jemčina (ř. km 23,9) 2,5 m, zavřená propust, vlevo na jezu skalnatá kaskáda, silné vývařiště pod tím, přenášet vp. Nežárka, Metel (ř. km 11,5) 1,5 m, zavřená propust, vývařiště pod jezem, přenášet vždy a to vp. z náhonu, 10 mrtvých od roku 1967! pitná voda z mořské vody litr pitné vody již od 0,09 Kč VYBERTE SI NELEPŠÍ VODÁCKOU PŮJČOVNU >> >> UŽIJTE SI LÉTO NA VODĚ

18 >> KAM NA VODU? >> PRŮVODCE PŘÍJEMNOU VODÁCKOU DOVOLENOU >> BEZPEČNOST 18 Tímhle tématem se asi nikomu nezavděčím. Co s těmi jezy pořád strašíte, vždyť jsme loni všechno sjeli, myslí si občasní vodáci. Jezy, to je největší otrava na řece, kvůli nim jsou nekonečné voleje, řeknou si vodáčtí trampové. Jezy nás nezajímají, my máme raději peřeje a proudy, to je názor zkušených vodáků a závodníků. Proč už zase něco o jezech? Protože vztah vodáka k jezům je rozpolcený. Všem v podstatě vadí, všichni by chtěli raději peřeje místo voleje nad jezem, chtěli by vodu tekoucí řekou místo brodění tam, kde voda obtéká řeku kanálem elektrárny. A nakonec všichni neradi slyšíme o tragických událostech, které se na jezech udály. Přes tato negativa ale většina zážitků, které po večerech slyšíme u vodáckých ohňů i v hospodách, většina legrace na fotkách, které si z vody přivážíme, se odehrává právě na jezech. A nakonec i sportovní vodáci rádi trénují ve válcích a proudech pod jezy. JEZY ZÁBAVNÉ Tak jak tedy? Máme se jezů bát, nebo se na ně máme těšit? Začneme netradičně tím příjemnějším. V prvé řadě, jak máme jezy sjíždět? A jak sjíždět, abychom se necvakli? Musím zklamat ty, kteří považují sjetí jezu za nějaký zázrak vodácké techniky. Pokud jedete přes korunu jezu nebo šlajsnou, kde není moc vody, loď se téměř nemůže převrátit. Ploché dno lodi se v mělké vodě chová skoro jako na suchu, zachraňuje běžné situace, kdy vodáci pouštějí pádla, drží se lodi a dělají další nesmyslné věci. A proč se tedy tolik lidí pod jezy převrátí? Ano, správně, pod jezy. Vodácké umění se ukáže až tehdy, kdy loď přestane srovnávat beton na jezu nebo ve šlajsně a zodpovědnost přechází na vodáky, to je ve chvíli, kdy vjedou do vln nebo válců pod jezem. Čím víc vody, čím víc se voda pod jezem stáčí, proud je nepravidelný, tím větší umění je udržet balanc. Jak na to? Pro nevodáky přidáme malou analogii s cyklistikou. Především nepouštějte pádla, nechytejte se lodi, pádlujte o sto šest dopředu. To ve většině případů a při správném záběru stačí. Na kole taky nepustíte řídítka, nezvednete nohy z pedálů a nedržíte se za štangli. Pokud se proud stáčí, představte si, že jedete na kole rozjetí a do zatáčky. Zcela samozřejmě zatáčku naklopíte. No a na lodi to udělejte taky. Bočně rozjetá loď, která vjede do menšího proudu nebo tišiny, zcela přirozeně přepadne vinou setrvačnosti. Naučte se někde na klidné vodě opřít pádlem naplocho o vodu. To vás zachrání před cvaknutím nejen pod jezem. Když padáte z kola, taky se podvědomě opřete nohou o zem. A co pod jezem? Velkých vln pod jezem se bát nemusíte. Naopak, to je místo, kde si trochu můžete vynahradit úmorné pádlování nad jezem a při dodržení výše uvedených zásad se ani nevykoupete. Docela se divím vodákům, kteří při letní jízdě opustí vlny pod šlajsnami a vyrážejí nadšeně vstříc dalším volejům. Proč si to trochu neužít, opakovaně si nenajet do proudu? Prostě si trochu zablbnout. Nebezpečné to není, čím víc vody a tím větší vlny, tím je to lepší. Pokud se cvaknete, hrozí jen potlučení o kametext: Lubor Přikryl foto: Lubor Přikryl, Honz, Šťovík JEZY nekonečný příběh...pokud za pohodičku považujeme i koupel. Sjíždění bezpečného jezu je pohodička...

19 BEZPEČNOST Pod jezem se dá hezky vyřádit... ny na dně plavte s nohama u hladiny, naznak nebo kraulem. Stejně tak můžete pobýt u šlajsen, zkusit si je projet na všechny možné způsoby. JEZY NEBEZPEČNÉ Teď ta negativa. S tím, že nad každým jezem je volej, že se musí pádlovat, s tím vám nepomůžu. To je život. Snad stojí za to si trochu zdokonalit záběr, na to si zadejte v internetovém HYD- ROmagazínu hledat HYDROškola. No, a skončíme tím nejméně radostným. Skoro všechna utonutí při vodní turistice mají na svědomí ne, nenapíšu jezy mají na svědomí neopatrnost a nezkušenost při sjíždění jezů. Základní problém je, že někdy je na jezu úplné sucho, po mělkém dně se procházejí místní děti a jediné nebezpečí při seskoku shora je rozbití nosu nebo lodi při nárazu do toho dna. Pak voda trochu stoupne a jez se dá ideálně sjíždět a pod ním se koupat. A pak ještě trochu vody navíc a z jezu se stává něco jako hluboká studna dovnitř se dá dostat, ale bez cizí pomoci se nedá dostat ven. A ten okamžik, kdy z jezu nejde vyjet ani vyplavat, nepozná každý na první pohled. Obecně se dá říct, že nebezpečný je jez, kde voda padá do hloubky a vrací se na hladinu až několik metrů za jezem. Většinou je vidět, jak voda padá z jezu, mizí v hloubce a horem se vrací zpět, ne vždy je to ale zřetelné. Když píšu většinou je vidět, pak první podmínka je, že se opravdu podívám. Většina vodáků dnes sjíždí jezy Výstražné tabule u jezů je rozumné respektovat. s tím, že do něj prostě vjedou. Nějaké sledování padající vody je nezajímá a shora ani není možné. Dochází tak k legračním situacím, kdy první loď najede do naprosto suché zahrazené šlajsny, ozve se strašná rána, pak slepě následuje dalších šest lodí, jedna si zlomí sedačku, nějaká paní se drží za kostrč a šíleně křičí. Přitom po obou stranách šlajsny je bezpečný šikmý jez s dostatkem vody. Takhle jsem to viděl loni ve Štěkni. Ale dochází i k situacím méně legračním, po kterých zůstávají na břehu křížky a pomníčky. Přehled jezů, které mohou být nebezpečné, najdete na webu pod tímto jezem rozhodně ne! Nebezpečné vývařiště = voda přitékající z jezu mizí v hloubce a horem se vrací zpět pod jez. Najdete tam přehled, ke kterému musíme stále brát v úvahu, že nebezpečí je silně závislé na množství vody. Správnému posouzení napomáhá dlouhodobá zkušenost, a naopak brání jednak nepřiměřená konzumace alkoholu, na vodě dost rozšířená, a také lenost vylézt z lodi a jez si prohlédnout. Jak je to s tou pomocí a záchranou? Někteří vodáci jako by se snažili už předem veškerou záchranu znemožnit. U širokých jezů jedou uprostřed, aby jim nikdo nemohl hodit žádný záchranný prostředek. Někteří doplatili i na sjezd jezu pozdě večer, kdy na řece nikdo nebyl. A co vesta? Vesta sice nikoho z válce pod jezem nezachrání, ale řeknu to natvrdo: Kdo se přitopí bez vesty, ten skončí na dně a najdou ho po pár dnech. Kdo se přitopí s vestou, ten zůstane na hladině a ve většině případů ho ještě rozdýchají. Tak si vyberte. Jedinou záchranou někoho, koho drží válec pod jezem, je hodit nebo podat mu něco, čím ho můžete vytáhnout. Přivažte cokoliv plovoucího na provaz, podejte dlouhou větev. Nikdy nezachraňujte tonoucího tak, že za ním bez uvázání skočíte. Jediný výsledek je, že bude víc obětí. Je tohle strašení přehnané? Jak se to vezme. Z tisíců vodáků, každoročně plujících přes jezy, téměř všichni proplují. Jen několik málo ne. Zdánlivě příznivá statistika má za následek, že vodáci před vjezdem do jezu považují problémy s tragickým koncem za málo pravděpodobné. Takže na závěr: Každý správný vodák se snaží vjíždět někam, kde je to trochu nebezpečné, riskovat, zvyšovat svoje schopnosti, raduje se, že něco sjel. To jde i u jezů, ale nepleťte si to s přihlouplým hazardem. O utopení či neutopení, když už zůstanete v nebezpečném jezu, nerozhodují vlastní schopnosti, ale rychlost a způsob záchrany. A ta nemusí být vždy úspěšná. VYBERTE SI NELEPŠÍ VODÁCKOU PŮJČOVNU >> Nejlepší přehled a srovnání vodáckých půjčoven na internetu výběr podle řek či regionů hodnocení a výměna zkušeností srovnání cen aktuální a ověřené kontakty 19

20 >>Přehled >> PŘEHLED VODÁCKÝCH PŮJČOVEN V ČR A SR >> >> Přehled vodáckých PŘEHLED VODÁCKÝCH PŮJČOVEN V ČR > AC Adrenalin Centrum Liberec Na Bídě 657/8a, Liberec, , , acp@adrenalin-centrum.cz, Řeky: Jizera, Nisa, Kwisa. E-půjčovna, E-shop, bazar, servis, kompletní OUTDOORové vybavení Kč 10 Kč > AJV Příbram CK a půjčovna lodí OC Nová Zdaboř, Žežická 599, Příbram V, , , ajv@ajvpribram.cz, Půjčujeme rafty, kanoe. CK vodácké zájezdy, rafting, cyklo, lyžování, expedice > Aqua BM sport VODÁCKÝ RÁJ Císařská louka 27, Praha 5 Smíchov, , , info@vodackyraj.cz, Řeky: Berounka, Sázava, Otava, Ohře, Lužnice, Vltava. PŮJČOVNA LODÍ A RAFTŮ -pádla, vesty, neopreny, helmy, bundy, boty. Rezervační a slevový systém, doprava Kč > Bisport outdoorové centrum Ing. Fr. Janečka 511, Týnec nad Sázavou, , , info@bisport.cz, Řeky: Sázava, Vltava, Berounka, Ohře, Lužnice, Hron. Půjčovna lodí a kol, lanový park. Doprava zdarma. Slevy pro stálé hosty až 20%. Akce školy, firmy a CK Kč půjčoven > BOATPARK s.r.o. Sokolovská 146, Praha 8, , , info@boatpark.cz, Řeky: Vltava, Sázava, Berounka, Ohře, Lužnice, Otava. Prodejna, půjčovna, bazar, servis. Test centrum. Půjčujeme všechny doplňky neopreny, bundy, rukavice Kč 11 Kč > CVOK Jiráskova 29, Pardubice, , , cvok@cvok.cz, Řeky: Vltava, Orlice, Moravice, Labe, Úpa, Chrudimka. Kanoe, rafty, kajaky, seakajaky, vesty, pádla neopreny, Doprava lodí a osob na řeky, vod. Školy, kajak. Kurzy, půjčovny na vod. akcích > Dronte s.r.o. ČR Nad Vodovodem 8, Praha 10, , , pujcovna@dronte.cz, Řeky: Berounka, Ohře, Sázava, Jizera, Hron. Prodej kajaků Pyranha a Jackson, test centrum. Půjčovny na Berounce, Sázavě, Ohři a v Praze, dovoz i na jiné řeky Kč 10 Kč > H2O Sport Sikyta Zručská cesta 104, Plzeň - Bílá Hora, , , h2o@pujcovnalode.cz, Řeky: Berounka, Radbuza, Mže, Otava, Ohře, Střela. Půjčujeme kanoe, kajaky, čluny GUMOTEX, pramice, moř. kajaky, neopreny, plovací vesty, barely a lod. pytle Kč 12 Kč Legenda použitých symbolů typů lodí a služeb: kánoe (počet) kajaky (počet) mořské kajaky (počet) nafukovací čluny (počet) rafty (počet) doprava lodí (cena za 1 km) doprava osob (cena za 1 km) služby vodáckého průvodce vodácká škola vlastní tábořiště Kontaktní údaje, které půjčovny poskytly, jsou uvedeny v následujícím pořadí: adresa provozovny, kde je možné půjčované vybavení převzít a vrátit (tj. ulice, případně místo, město), telefonní spojení, a webové stránky. Za označením Řeky: jsou uvedeny řeky, na nichž půjčovna trvale působí nebo běžně zajišťuje dopravu lodí a dalšího půjčeného vybavení. > HG Sportcentrum Troja Vodácká 835/12, Praha 7, , , info@hgsport.cz, Řeky: Vltava. Specializovaná půjčovna a testovací centrum v těsné blízkosti kanálu v Troji. Půjčte si nejnovější modely turistických a mořských kajaků, playboatů, creekovek a kajaků na divokou vodu. Také nabízíme půjčení nafukovacích kanoí, raftů, SUP prken a dalšího vybavení > Hiko sport Zahradníkova 24, Brno, , brno@hiko.cz, Půjčujeme také: vesty, neopren, bundy, lodní pytle, pádla, pumpy, házečky a další vybavení > Hiko sport, Vodácké centrum 5. května 57, Praha, , centrum@hiko.cz, Půjčujeme také: vesty, neopren, bundy, lodní pytle, pádla, pumpy, házečky a další vybavení. Rozšířený sortiment včetně outdoorového vybavení foto: Půjčovna Samba 20 NEJPODROBNĚJŠÍ A PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZOVANÝ PŘEHLED VODÁCKÝCH PŮJČOVEN NAJDETE NA