Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Libor Kakos

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 Libor Kakos

2 UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU KATEDRA REKREOLOGIE A CESTOVNÍHO RUCHU ANALÝZA VYBRANÝCH ODVĚTVOVÝCH APLIKACÍ V PRODUKTECH CESTOVNÍHO RUCHU (Splavnění střední Vltavy jako složka potenciálu v oblasti středního Povltaví) Bakalářská práce Autor: Studijní obor: Vedoucí práce Libor Kakos Management v cestovním ruchu RNDr Jiří Petera Hradec Králové 03.srpen, 2015

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. podpis V Hradci Králové dne Libor Kakos

4 Poděkování: Velice rád bych poděkoval doktoru Peterovi za jeho cenné připomínky k vytvoření této práce. A také vřele děkuji rodině a zaměstnavateli za trpělivost a podporu při mém studiu.

5 Anotace práce: Předmětem zájmu této Bakalářské je zhodnocení potenciálu destinace pro rozvoj cestovního ruchu. Týká se především regionu střední Povltaví. Tato oblast se nachází v blízkosti přehradních nádrží Štěchovice, Slapy a Kamýk, na řece Vltavě. Zonace daného území byla pro účely Bakalářské práce vytvořena autorem. Je součástí Středočeského kraje, okresů Praha-Západ, Příbram a Benešov. Zahrnuje 48 obcí. Teoretická část zahrnuje obecná i aplikovaná tematická východiska a vymezuje pojem potenciál území pro cestovní ruch v obecné rovině z různých výzkumných pohledů. Výraznější pozornost se soustředí na nabídku služeb v cestovním ruchu. Vzhledem k poloze a předpokladům území Vltavské kaskády je také položen určitý důraz na nabídku a kvalitu služeb v oblasti rekreační plavby. Praktická část zhodnocuje kvality potenciálu dané oblasti pro cestovní ruch, dále možnosti rekreační plavby v dané lokalitě. V rámci dotazníkového šetření zkoumajícím názory a postoje k možnostem rozvoje cestovního ruchu ve středním Povltaví, jsou osloveny všechny obce, které se svým katastrálním územím v této oblasti nacházejí. Na základě provedených šetření a jejich vyhodnocení jsou vymezeny výsledky a závěry práce. Ty jsou tvořeny sumarizací podstatných výsledků, které mají zásadní vliv na rozvoj cestovního ruchu v oblasti střední Povltaví. Následuje doporučení, které by mohlo vést ke zlepšení aktuálního stavu. Annotation: The principal aim of this Bachelor thesis is to assess the potential of the middle Vltava region for tourism. The studied area encompasses the surroundings of Stechovice, Kamýk and most importantly Slapy reservoirs, including the surrounding villages located in km vinicity from the water surface. This particular zonation was chosen by the author. The studied area is situated on the boundary of three Central Bohemian Districts: Pribram, Benesov and Prague-West. The first part of this work thoroughly introduces the term potential and predispositions for tourism. It introduces the term of recreational boating and its benefits for tourism in area. The second practical part of Bachelor thesis introduces area in question, its predispositions for tourist industry. In the practical section each village is sent a questionnaire that aims at ascertaining the respective village s attitude to tourism and to its further promotion. The thesis also investigates the possibilities of recreational navigation and navigibility of the river Vltava using the boat-lift in reservoir Slapy for recreational vessels. The conclution of the thesis firsty summarizes the relevant results principally influencing the advancement of tourist industry of middle Vltava region. Secondly, it puts forth a proposition which hopes to lead toward amelioration of the present situation.

6 Klíčová slova: Potenciál cestovního ruchu, rekreační plavba, Střední Povltaví, Slapská přehrada, Vltavská kaskáda

7 Obsah Prohlášení:... iii Poděkování:... iv Anotace práce:... v Annotation:... v Klíčová slova:... vi 1. Úvod Cíl a metodika práce Literární rešerše Teoretická východiska zpracování tématu Obecná teoretická východiska Vybrané teoretické aplikace Potenciál destinace Služby v cestovním ruchu Dopravní služby lodní doprava Efekt rekreační plavby Rekreační plavba v podmínkách České republiky Specifikace plavebních charakteristik v podmínkách rozvoje cestovního ruchu ČR a její napojení na Evropské vodní toky Plavební podmínky na řece Vltavě Plavidla pro rekreační plavbu Regionální a legislativní expozice Turistické regiony MAS Praktická část Realizační podmínky a východiska Vymezení území středního Povltaví Primární potenciál území Sekundární potenciál území Terciální potenciál cestovního ruchu Zhodnocení potenciálu oblasti střední Povltaví pro cestovní ruch Rekreační plavba a splavnění řeky Vltavy Sběr informací a dat, průběh šetření Zpracování a interpretace výsledků... 56

8 6. Shrnutí a diskuze výsledků Závěry a doporučení Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: Internetové zdroje: Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Přílohy... 74

9 1. Úvod Cestovní ruch může být prospěšný pro společnost jako celek, stejně jako každého jednotlivce. Podílí se na všeobecném rozvoji osobnosti, napomáhá obnově i rozvoji duševních i fyzických sil. Má schopnost smysluplně využít a vyplnit prostor volného času a pomocí přenosu vjemů i prohlubovat znalosti a utvářet životní styl. Pro ekonomiku je cestovní ruch přínosný v tvorbě nových pracovních příležitostí. Zejména v regionech, kde se průmyslu či obchodu moc nedaří a nabízí se vhodné podmínky pro trávení volného času, je určitě přínosné věnovat rozvoji cestovního ruchu větší pozornost. Cestovní ruch podněcuje rozvoj řemesel, včetně těch dávno zapomenutých. Také může být nápomocný v sociálních oblastech, oživení tradic a místního folklóru. Napomáhá zvyšovat vybavenost a úroveň veřejných služeb a postupně vede ke zlepšení životní úrovně v dané destinaci. Je důležité dbát na soulad rozvoje cestovního ruchu se zájmy místních obyvatel. Prioritou destinačního managementu dané oblasti by měl být nejvyšší možný ohled na udržitelný rozvoj příslušné lokality. Destinace střední Povltaví se zdá být díky své poloze i přírodním podmínkám předurčeno stát se úspěšnou turistickou lokalitou. Jedná se o oblast v okolí Slapské, Štěchovické a Kamýcké přehrady, součást Vltavské kaskády ve Středočeském kraji, na jih od Prahy. Dojezdová vzdálenost z hlavního města Prahy k hrázy Slapské přehrady činí zhruba 35 km. Přesto se může zdát, že cestovní ruch v letní sezoně nedosahuje svým možným předpokladům. Na území Slapské přehrady jsou v letních měsících vhodné podmínky pro koupání, jsou zde pláže s dobrým přístupem do vody, vznikly cyklostezky i naučné stezky pro pěší. Členitá, hustě zalesněná krajina středočeské krajiny láká na krásné vyhlídky i sběr lesních plodů. Přesto se zdá, že návštěvnost má spíše klesající tendenci. Příkladem může být tradiční produkt letní rekreace výletní plavby parníkem. Roku 2013 byla po mnoha letech zrušena výletní trasa od hráze Slapské přehrady pod hráz přehrady Orlík. Aktuálně je v provozu pouze výletní trasa od Slapské přehrady po Novou Živohošť v délce 10 km, tedy na pouhé čtvrtině svého území. V letních prázdninových letech jsou nabízeny denně dvě okružní plavby. Ještě v roce 2008 byly tyto linky mezi Slapskou přehradou a Novou Živohoští čtyři. Tato práce je motivována snahou zjistit možnosti, kvalitu a potenciál destinace středního Povltaví. Otázkou je, zda existuje určitý společný koncept rozvoje, případně určitá politika týkající se rozvoje cestovního ruchu v této destinaci. Poněvadž se jedná o území přiléhající k toku řeky Vltavy, zajímá se tato práce také o fenomén rekreační plavby, který se stává v současnosti poměrně populárním. Lze to vysledovat na zájmu o rekreační plavbu po evropských vodních tocích, výčtem ve Francii, Holandsku či Anglii. Ale i na příkladu Baťova kanálu na jihu Moravy, případně rozmachem půjčoven rekreačních plavidel. 1

10 2. Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je na základě analýzy zhodnotit potenciál území středního Povltaví pro cestovní ruch a posoudit možnosti jeho využití. Práce má také za cíl zhodnotit přínosy rekreační plavby pro podporu cestovního ruchu v dané lokalitě. Záměrem autora je nalézt odpovědi na tyto výzkumné otázky: - je dostatečně využit potenciál daného území pro cestovní ruch? - může rekreační plavba napomoci rozvoji cestovního ruchu v oblasti středního Povltaví? - funguje na dostatečné úrovni destinační management, a jaká je úroveň propagace v dané destinaci? K dosažení cíle zvolil autor následujícího postupu: - analýzu dostupných informačních zdrojů - rozbor jednotlivých složek potenciálu území a vazeb na rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Autor se pro rozbor potenciálu inspiroval vědeckou prací Potenciál území k rekreaci od pana Ing. M. Hasmana Ph.D. a RNDr. Jiřího Šípa Ph.D. (2001) - dotazníkové šetření, v němž byly osloveny všechny obce spadající svým katastrálním územím do vybrané oblasti středního Povltaví. - vyhodnocením vybraných informací, shrnutím výsledků a interpretací dosažených výsledků. 3. Literární rešerše ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN Cestovní ruch je vnímán jako průřezový, dynamický a vysoce komplexní sociální jev mezioborového charakteru. Slovník je přehledně a komplexně uspořádán s využitím vícečetných zpětných vazeb a odkazů. Zdroj byl využit zejména pro vymezení pojmů v tematických vazbách oblasti spolupráce v destinačním managementu. ŠÍP, Jiří a Milan HASMAN. Potenciál území k rekreaci. Životne prostredie: Ústav krajinnej ekologie SAV Bratislava. 2001, roč. 35, č. 5, s Dostupné z: Autoři poukazují na to, že reakcí na nepřirozené prostředí je migrace z centra do periferie. Rozptýlení do rekreačních míst a prostorů zčásti probíhá s patrnou snahou o kompenzaci postrádaných přirozených kvalit prostředí v místě bydliště. Analýza problematiky vztahu životního prostředí a cestovního ruchu odhaluje další možnosti studia potenciálů cestovního ruchu a rekreace, která je třeba orientovat do spektra marketingové studie segmentů trhu ze strany nabídky. 2

11 Zdroj byl využit pro vymezení pojmů v oblasti potenciálu cestovního ruchu, tvorba produktů a služeb. Také jako podpůrný materiál pro praktickou část Bakalářské práce. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN Kniha shrnuje problematiku služeb poskytovaných jednotlivými druhy a formami cestovního ruchu z pohledu legislativy cestovního ruchu. Také má za cíl seznámit čtenáře s organizačně-technickými a technologickými aspekty. Zdroj byl využit zejména pro vymezení a vysvětlení pojmů týkající se nabídky služeb v cestovním ruchu. VYSTOUPIL, Jiří. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 98, [8] s. příl. ISBN Projekt řešený v rámci programu Výzkum pro potřeby regionů MMR ( ). Výsledkem projektu je komplexní pojetí problematiky cestovního ruchu a rekreace v České republice, kdy výchozím bodem je analytická část, která se opírá o hodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu, turistické infrastruktury, návštěvnosti a ekonomického významu cestovního ruchu. Určitým mezičlánkem je rozbor přístupů k organizaci a řízení cestovního ruchu. Navazující syntetická část studie pak klade důraz na formy (příp. druhy) cestovního ruchu a typologii středisek. Zdroj byl využit pro vymezení potenciálu zkoumané oblasti. FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN Z hlediska využívání cestovního ruchu jako jednoho z prostředků sloužících ke zmírňování lokálních a regionálních disparit akcentují autoři potřebu rozvoje udržitelného cestovního ruchu v příslušné destinaci. Z manažerského pohledu mají pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci zásadní význam vlastní schopnosti destinace rozvíjet a přizpůsobovat své zdroje, management na úrovni destinace (organizace destinačního managementu) a koordinace napojení na sousední, resp. další destinace cestovního ruchu s akcentem na výměnu zkušeností a na vytváření společných produktů Zdroj byl využit zejména pro popis a vymezení pojmů v návaznosti na potenciál destinace, potřebu rozvoje udržitelného ruchu v destinaci. VYSTOUPIL, Jiří, Josef KUNC, Martin ŠAUER a Petr TONEV. Vývoj cestovního ruchu v ČR a jeho prostorové organizace v letech Urbanizmus a územní rozvoj. 2010, XIII, č. 5. Dostupné z: Příspěvek analyzuje a hodnotí nejvýznamnější prostorové změny ve vývoji cestovního ruchu v ČR do roku 2009, přičemž se soustředí především na procesy, které výrazně ovlivňují 3

12 funkční využití sídel a krajiny. K nim patří především výstavba hromadných ubytovacích zařízení a individuálních rekreačních objektů (druhé bydlení) vyvolávající změny jak v atraktivních turistických střediscích na jedné straně, tak především v příměstské, povětšinou venkovské krajině Zdroj byl využit pro popis kapitoly potenciálu cestovního ruchu, využití krajiny a fenoménu chatové výstavby druhého bydlení v oblasti. CITY PLAN s.r.o., Praha. Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území. Praha : CityPlan s.r.o., Praha 1, STŘEDOČESKÝ KRAJ, Krajský úřad, Odbor regionálního rozvoje. Vyhledávací studie infrastruktury rekreační plavby na řece Labi na území Středočeského kraje [CD-ROM]. Praha: Hydroprojekt, JIHOČESKÝ KRAJ,.Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou - České Budějovice. Praha: A+U design, 2011 Studie vypracované v rámci projektu LABEL, který byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (program CENTRAL EUROPE). Středočeský i Jihočeský kraj si v rámci programu Label nechali vypracovat Vyhledávací studie týkající se rekreační plavby na řece Labi a jeho přítocích, tedy i Vltavě. V textu je uvedena situace rekreační plavby a její infrastruktury ve zkoumané lokalitě i srovnání se stavem v Evropě a České republice. Zdroje byly využity pro kapitoly zabývající se rekreační plavbou a jejími přínosy pro cestovní ruch ve zkoumané oblasti. 4. Teoretická východiska zpracování tématu 4.1. Obecná teoretická východiska Jak uvádí Toušek a kol. (2008) začal se obor cestovní ruch, případně jev volný čas a rekreace zkoumat od 30. let tohoto století. Samotný fenomén rekreace a volný čas sice existoval již od dob starověku, na své skutečné rozšíření a zhodnocení však musel čekat dlouhá staletí. Teprve ve 20. letech tohoto století většina vyspělých zemí uvědomila klady kvalitního odpočinku, zkrátila a uzákonila délku pracovní doby a prodloužila dovolené. Je tedy možno hovořit o skutečném vstupu volného času a rekreace do života celé společnosti. Od 30. let začal být obor cestovní ruch studován více do hloubky. Byly rozpracovány definice pojmů, upřesnily se předměty výzkumu a vymezily sféry výzkumu geografických problémů. Mezi ty je možno zařadit např. výzkum prostorového šíření, rozložení cestovního ruchu, hodnocení přírodních předpokladů, regionalizace a typologie oblastí cestovního ruchu. Na internetové prezentaci státní organizace Czech Tourism (2001), lze najít vymezení pojmu cestovní ruchu dle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO). Cestovní ruch lze charakterizovat jako souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu ne delší, než-li jeden rok, za účelem trávení 4

13 volného času, podnikání či jiným účelem. Zelenka a Pásková (2012:83) ve slovníku cestovního ruchu přinášejí podobné vymezení dle norem Evropské unie. Totiž, že cestovní ruch předpokládá aktivity cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech za účelem trávení volného času, podnikáním či jiným účelem. Jak uvádí autoři Hasman a Šíp (2001) dominantní komponentou životní úrovně je fond volného času, který vzniká rozvojem výrobních sil společnosti a slouží člověku k uspokojování potřeby regenerace, upevnění zdraví, sebevzdělávání a seberealizaci. Vědeckotechnický rozvoj přináší lepší organizaci práce a snižuje fyzickou námahu člověka na straně jedné. Naopak ale přináší zatížení lidské psychiky. Je proto nutné hledat kompenzační faktory právě v oblasti volného času, v jeho optimální délce, či v kvalitativním výběru vhodných aktivit. V současnosti lze za nejvýznamnější považovat rekreační, odpočinkové a sportovní činnosti. Franke a kol (2012) popisují cestovní ruch jako časoprostorovou aktivitu mající dopad na řadu lidských činností. V důsledku pak i na celá hospodářská odvětví s multiplikačním efektem. Cestovní ruch je schopen celkově posílit hospodářský růst regionu a napomoci tak ke zlepšení společensko-ekonomického prostředí v dané oblasti. To vše za předpokladu, že v destinaci budou fungovat vnitroregionální vazby, bude rozvinutá infrastruktura a bude vybudované zázemí pro úspěšnou realizaci cestovního ruchu uvnitř regionu. Vystoupil a kol. (2007) uvádí v Návrhu nové rajonizace ČR, že Česká republika vstoupila po převratu v roce 1989 a dlouhém období normalizace na otevřený trh cestovního ruchu. Postupně se začala vyrovnávat s jeho zákonitostmi. Na straně nabídky je možno nabídnout mnoho turistických atraktivit podpořených kulturními i historickými památkami a zároveň atraktivními přírodními podmínkami. Na straně druhé však často není připravena poskytnout odpovídající kvalitu základní a doprovodné turistické infrastruktury a služeb. Vystoupil a kol. (2010) uvádí, že zásadní změny po roce 1989 a změně z režimu komunistického na demokratický, znamenaly privatizace majetku, tedy postupné vracení znárodněných zařízení, především základní infrastruktury cestovního ruchu do rukou podnikatelských subjektů. Privatizace byly tzv. malá a velká. Zejména velká privatizace v období let znamenala zásadní změnu majetkových poměrů především u významnějších zařízení základní infrastruktury cestovního ruchu. Jedná se zejména o hotely, zařízení podnikové a výběrové rekreace ROH a vybraná sportovně-rekreační infrastruktura. Dle studie se dá odhadovat, že z 200 tis. lůžek v zařízeních podnikové a výběrové rekreace ROH přešlo do normálního privátního sektoru téměř 80 %, 10 % zůstalo dodnes v majetku našich odborových organizací a dalších 10 % skončilo likvidací. Vystoupil a kolektiv si všímají, že zatímco vývoj zahraniční návštěvnosti je charakteristický koncentrací do vybraných, zejména městských lokalit, tak domácí cestovní ruch navazuje na model chování utvářeného během 70. a 80. let dvacátého století. To znamená preferenci přírodně atraktivních lokalit v českých a moravských horách a u vybraných vodních ploch. Změna politického režimu a s tím spojené možnosti cestování však oslabily možnosti rozvoje těchto středisek. To se projevilo zejména na letní sezóně, kdy tradiční horská střediska a střediska rekreace u vody zaznamenávají pokles návštěvnosti jako důsledek růstu konkurence v přímořských destinacích. I tak se cestovní ruch v posledních dvaceti letech stává stále významnějším ekonomickým a sociálním fenoménem. Tento růst s sebou nese pozitivní i negativní efekty. Zelenka (2012:129) upozorňuje ve Slovníku cestovního ruchu na negativní, tzv. efekt turistické 5

14 pasti, jehož podstatou je schopnost cestovního ruchu svými podnikatelskými aktivitami znehodnocovat svůj vlastní kapitál ve formě přírodních a kulturních hodnot a zdrojů destinace a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udržitelný rozvoj Vybrané teoretické aplikace Potenciál destinace Potenciál destinace popisují Franke a kol. (2012) jako smysluplné fungování cestovního ruchu, jež je předurčováno stupněm celkové hospodářské a sociální vyspělosti daného území a zároveň kvantitou a kvalitou předpokladů cestovního ruchu. Jako každá sociálně ekonomická kategorie i cestovní ruch potřebuje pro svou existenci a pozitivní vývoj vybavenost území obecně platnými předpoklady a dále vybavenost specifickými předpoklady cestovního ruchu v určitém minimálním množství, rozloze a kvalitě. Specifické vlastnosti rozhodují o vhodnosti a možné využitelnosti území pro jednotlivé typy cestovního ruchu. Předpoklady cestovního ruchu představují rozsáhlou a vnitřně rozmanitou množinu, jejíž vnitřní složení je odvislé od konkrétního území. V České republice dochází v posledních letech k prohlubování rozdílů mezi centry a perifériemi v oblasti ekonomického, sociálního a ekologického rozvoje. Jednou z možností jak lze tyto rozdíly zmírnit je rozvoj vnitřního (domácího a příjezdového) cestovního ruchu v oblastech s vhodným potenciálem cestovního ruchu. Ten může napomoci k tvorbě nových pracovních míst, zvyšuje daňovou výtěžnost či zlepšuje životní úroveň rezidentů. Zelenka (2012:433) zmiňuje potenciál cestovního ruchu ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu, kvalitativně oceněných obvykle na základě bodovací škály, ponížené o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu. Jedná se zejména o špatný stav složek životního prostředí a konfliktní land-use daného území. Tím mohou být nízká kvalita vzduchu, hluk, časté živelné události, vysoká kriminalita, nestabilní politická situace a jiné. Potenciál cestovního ruchu je také výrazně ovlivňován např. sezónními klimatickými jevy, případně také regulací návštěvnosti v chráněných územích. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu destinace je využíváno pro určování konkurenceschopnosti destinace a pro práci destinačního managementu. Tomu by mělo hodnocení pomoci určit nebo změnit zaměření destinace, případně vytvořit nové produkty cestovního ruchu. Je však třeba dbát toho, aby nebyla překročena míra únosné kapacity pro rozvoj cestovního ruchu. V případě jejího překročení by se potenciál oblasti mohl naopak snižovat. Jak je uvedeno v publikaci Ministerstva pro místní rozvoj zabývající se potenciálem cestovního ruchu (2001), je předpoklad území pro potřeby cestovního ruchu chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu územních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Územní podmínky a předpoklady cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém. Podmínkou pro zkoumání je zjednodušení a rozčlenění na více relativně podobných aktivit cestovního ruchu. Těmi mohou být například cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích, odvětvových potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. 6

15 Tyto kategorie dílčích potenciálů mají tři formy: vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (např.: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty apod.). určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky (např. kulturně-historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.). kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud. Přírodní podmínky jsou relativně neměnné. Velmi těžko se v obcích vytvářejí nové kamenné atraktivity cestovního ruchu (možné to však je třeba vytvářením skanzenů). Poměrně snadno je možné ovlivnit potenciál obce pořádáním různých akcí, pokud se zajistí jejich širší publicita. Je třeba zdůraznit, že nelze kompletně postihnout potenciál cestovního ruchu v jeho úplnosti. Některé jevy a místní podmínky mohou stát pod možným rozlišovacím prahem hodnocených geografických, kulturně-památkových, historických, přírodních a jiných územních systémů pro určité území. Těžko měřitelně může působit např. genius loci určitých míst. Také lidský faktor může přitáhnout, či naopak odradit zájemce o návštěvu daného místa. Martin Šauer a Jiří Vystoupil (2011) ve svém odborném článku v časopise Geografické rozhledy uvádí, že cestovní ruch jako multidisciplinární jev, jenž je zkoumán např. v oborech ekonomie, sociologie, psychologie aj., je v daných oborech probírán jen okrajově a není řešen jako celek. Jako základní témata výzkumu uvedli tito autoři následující vymezení: zhodnocení lokalizačních předpokladů cestovního ruchu vztahy mezi prostorem a vzdáleností, kapacitou a dosažitelností cílové lokality cestovního ruchu apod. modelování prostorového šíření cestovního ruchu, resp. turistických proudů mezi zdrojovými místy a cílovými lokalitami ekonomické dopady cestovního ruchu a jejich vazby na prostor otázky chování turistů a návštěvníků, jejich vliv na místní komunity, problematika vnímání volného času a její proměna prostorová organizace cestovního ruchu, regionalizace cestovního ruchu vliv cestovního ruchu na rekreační a turistické oblasti V publikaci vydané Ministerstvem pro místní rozvoj (2001) je uvedena metoda měření potenciálu podle Mariotovy funkčně chronologické metody. Vzhledem k náročnosti ohodnocení jednotlivých faktorů se rozlišují tři skupiny předpokladů. Selektivní, lokalizační a realizační: Selektivní předpoklady neboli také stimulační faktory dokumentují způsobilost obyvatelstva účastnit se cestovního ruchu. Lze sledovat celou řadu faktorů, které jsou děleny do několika větších skupin demografické, urbanizační, ekologické, personální, administrativní, politické a ekonomické, popřípadě sociologické. Hodnocení těchto faktorů je však vhodné zejména pro větší územní celky. 7

16 Lokalizační předpoklady rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním využití dané oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních faktorů a také z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit. Tedy faktory kulturně-historické Mezi přírodní faktory patří klimatické podmínky, hydrologické poměry, reliéf, geologie, flora a fauna. Uplatňují se zejména v plošně rozsáhlých areálech, mají do jisté míry konstantní charakter, čímž vytvářejí předpoklad pro regionalizaci cestovního ruchu. Společenské podmínky a atraktivity mají většinou charakter stálých objektů (hrady, zámky, muzea) nebo jednorázových akcí (festivaly, koncerty, náboženské slavnosti). Mezi velmi významné představitele této skupiny patří památky (i přírodní) zařazené do kulturního (případně přírodního) světového dědictví lidstva zapsané do seznamu UNESCO. Realizační předpoklady umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu a rekreace na území, které má pro cestovní ruchu vhodné předpoklady. Podle Mariota tak mají stejně velký význam pro rozvoj cestovního ruchu jako selektivní a lokalizační faktory. Člení je na dva velké soubory, komunikační předpoklady (dopravní síť) a materiálně-technickou základnu. Vystoupil a kolektiv (2007) vypracovali studii Rajonizace České republiky jako výstup projektu výzkumu a vývoje pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Jak je v této studii uvedeno, území České republiky, rozdělené na menší celky (oblasti, regiony) a následné zhodnocení potenciálu pro cestovní ruch probíhá již od konce 50 tých let 20. století. Tehdy se zrodila myšlenka vypracovat první rajonizaci cestovního ruchu na území státu a to jako odezvu na růst životní úrovně a společenského postavení lidí v naší republice. Aktuálně se předpokládá, že rajonizace cestovního ruchu České republiky najde využití při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů, marketingových turistických regionů či menších územních celků. Při zpracovávání kvalifikovaných podkladů a žádostí o získání finančních prostředků z příslušných tuzemských národních i regionálních zdrojů a zdrojů Evropské unie i dalších podpůrných fondů a programů. Prvním krokem rajonizace vypracované Vystoupilem a kol. (2006) byla vlastní analýza území České republiky z hlediska lokalizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Šlo o hodnocení potenciálních přírodních ploch, přírodních atraktivit a pozoruhodností, velkoplošných i maloplošných chráněných území apod. Dále kulturně-historický potenciál. Zde zejména památky UNESCO, památkové rezervace, vesnické památkové rezervace a zóny. Hrady a zámky, významné církevní památky apod. Z realizačních předpokladů byla především hodnocena základní infrastruktura a doprovodná turistická infrastruktura v podobě vybrané sportovně-rekreační a turistické dopravní infrastruktury. Dalšími autory, kteří vymezili termín potenciál cestovního ruchu, jsou Hasman a Šíp (2001). Dle jejich definice lze studium struktury a vazeb potenciálů na straně poptávky a nabídky považovat za nejvýznamnější nástroj rozvoje cestovního ruchu. Stranu poptávky reprezentuje účastník cestovního ruchu, jehož rozhodování ovlivňuje celá řada faktorů a z nich vyplývajících potenciálů. Dominantní roli hraje životní úroveň, kvalita životního prostředí, hustota osídlení a v neposlední řadě i úroveň nabídky. Potenciály nabídky ovlivňující rozvoj cestovního ruchu v obcích a regionech člení následovně: Primární potenciál existence a rozmístění přírodních a společenských atraktivit. Pestrost druhů, stupeň přitažlivosti a kvalita těchto atraktivit. Mezi přírodní atraktivity patří klima, poloha místa a jeho prostorové vazby, morfologické čle- 8

17 nění terénu, hydrosféra, fyto a zoosféra a kvalita životního prostředí. Za největší potenciál blízké budoucnosti bude dle autora možno považovat venkovskou krajinu. Ke společenským atraktivitám patří architektonické stavby a památky, historická sídla, muzea a galerie, divadla, koncerty, festivaly, produkty virtuální reality, sportovní zařízení a sportovní události, národní, oblastní a lokální historie, tradice, zvyky, mýty, pověsti, folklór, kuchyně a jazyk. Sekundární potenciál základní funkcí sekundárního potenciálu ve vztahu k cestovnímu ruchu je komercializace primárního potenciálu. Sekundární potenciál vytváří materiálně-technickou základnu, realizuje příjmy v lokalitě, vytváří pracovní místa, oživuje centra měst, venkovskou krajinu a zvyšuje přitažlivost místa. O míře využívání sekundárního potenciálu rozhodují marketingové schopnosti destinačního managementu. Materiálně-technická základna vytváří v destinacích cestovního ruchu předpoklady realizace. Ubytovací a stravovací kapacity se širokou škálou služeb určují míru čerpání primárního potenciálu. Terciální potenciál organizuje, rozvíjí a stabilizuje. Vzniká na bázi institucionálního vnímání cestovního ruchu jako alternativního prvku lokálního, regionálního a národního rozvoje ekonomiky. Dle vnímání autorů je aktuální úroveň institucionálního vnímání participační socioekonomické hodnoty cestovního ruchu velice nízké a lze ji obecně považovat za významný nevyužitý potenciál na straně nabídky. Propojenost vazeb terciálních potenciálů k primárním a sekundárním je těsná interakční a dá se chápat jako vazba rozvíjející a posléze stabilizující. Institucionální role spočívá v organizaci, řízení a podpoře podnikatelské sféry, vzdělávací, osvětové a legislativní činnosti, územním plánování a kompletním marketingovém monitoringu. Pro studium reality a možnosti aktivace nevyužitých potenciálů v oblasti životní úrovně je vhodné použít metodu marketingové segmentace trhu se zaměřením přizpůsobení nabídky následovně: příjmové skupiny prostředkem je tvorba cen dostupných jednotlivým skupinám s adekvátní úrovní nabízených služeb věkové zvláštnosti prostředkem je nabídka produktů zaměřená na mládež, rodiny a seniory s adekvátní nabídkou programů a cen specializované programy prostředkem je nabídka produktů zaměřených na rybáře, cyklisty, vodáky, motoristy, ale i např. historiky, geografy apod. s adekvátní nabídkou programů a cen incentivní cestovní ruch (za odměnu) prostředkem jsou produkty, které jsou předkládány zaměstnancům firem, obchodním partnerům firem či výhercům různých loterií a soutěží vázaný cestovní ruch prostředkem jsou produkty v rekreačních zařízení podniků, firem a organizací 9

18 služební cestovní ruch prostředkem je nabídka organizace kongresů, sympozií, konferencí, seminářů, školení nebo příprava a organizace služebních cest zdravotní cestovní ruch prostředkem je nabídka produktů zaměřených na lázeňské léčebné pobyty, rehabilitaci apod. jednodenní, víkendové, prázdninové a vícedenní pobyty Studium vzájemného propojení a vývoje vztahů jednotlivých potenciálů umožňuje hledat možnosti rozvoje celého systému. Na základě rozboru jednotlivých potenciálů je nutné připravit dlouhodobou strategii prosazovanou institucionálním sektorem. Autor rozlišuje tři stádia aktivace potenciálů: První stadium vychází ze skupiny primárních potenciálů, které se aktivují samovolným způsobem a rovněž samovolným způsobem evokují vznik základních služeb pro rekreaci v daném území Druhé stádium dochází k počáteční aktivaci terciálního potenciálu, který postupně začíná identifikovat cestovní ruch jako prostředek k rozvoji podnikatelského prostředí, jehož rozvoj je základním předpokladem rozvoje sledovaného území a jeho využití. Třetí stádium dochází k aktivaci sekundárního potenciálu směrem k potenciálu terciárnímu. Výsledkem je oboustranná snaha o trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Mohou být snahy o regulaci návštěvnosti s úsilím o zvýšení kvality a ceny služeb. Vzniká poptávka po vysoce kvalifikovaném personálu v oblasti služeb i státní správy. Čtvrté stádium dochází k optimálnímu využití všech primárních potenciálů sledovaného území. Sekundární potenciál rozvíjí doplňkové služby, zvyšuje příjmy a zároveň investice. Terciální potenciál aktivuje odborné vzdělávání, investuje do údržby a rozvoje. Stanovení struktury a hierarchie potenciálů v systému cestovního ruchu je základním předpokladem pro úspěšné studie regionálního a národního rozvoje cestovního ruchu. Dle vyjádření autorů disponuje v současnosti oblast českého cestovního ruchu velikými rezervami v aktivaci sekundárního a terciárního potenciálu na straně nabídky Služby v cestovním ruchu Orieška (2010: 9) nabízí definici pojmu služba jako činnost, jejíž hodnota je vyjádřena mírou užitku, který tato služba přináší. Rozdíl služby od výrobku je v tom, že služba je nemateriální činností, do níž je třeba zahrnout i vnější faktor. Tedy účast zákazníka a zboží. Tím dochází k souladu mezi produkcí služby a její spotřebou. Služby v cestovním ruchu není možno vytvářet do zásoby. Výhodou je, že nevyjdou z módy, nevýhodou pak, že je třeba je dimenzovat na maximální možný počet účastníků. Služby jsou časově i prostorově ohraničené na určitý rekreační prostor. Službou obecně se rozumějí ekonomické statky, mající převážně nehmotný, pomíjivý charakter. Jejich produkce i spotřeba jsou závislé na místě nabídky (i spotřeby) a čase. Služby v cestovním ruchu mají mnoho-oborový charakter. Například doprava, zprostředkování informací, ubytovací služby, stravovací, sportovně-rekreační apod. Uspokojení jedné potřeby často podmiňuje uspokojení další potřeby další službou. 10

19 Základní rozdělení služeb dle Oriešky (2010: 12) je: služby cestovního ruchu- tedy služby, které výlučně, případně převážně jsou určeny účastníkům cestovního ruchu ostatní služby je v rozhodující míře určena k uspokojení potřeb místního obyvatelstva. Jsou však zároveň spotřebovávány účastníky cestovního ruchu Dále lze služby klasifikovat podle různých kritérií a pohledů: Podle fází realizace cestovního ruchu tedy podle toho, kde jsou služby pořizovány a spotřebovávány. Z časového hlediska zda jsou služby poskytované v sezóně či mimo sezónu Z hlediska uspokojování potřeb rozlišují se základní a doplňkové (komplementární) služby. Základní obvykle uspokojují sekundární potřeby účastníků cestovního ruchu. Tedy dopravu do místa, ubytování, stravu apod. Doplňkové služby jsou obvykle spojeny s využíváním atraktivit a vlastností konkrétního rekreačního prostoru a uspokojením primárních potřeb účastníků. Jedná se tedy například o sportovně-rekreační a kulturně-společenské služby dle využívané formy cestovního ruchu. Podle charakteru spotřeby se následně dělí na služby osobní, tedy ty, u nichž se užitný efekt dostaví přímo, bezprostředně. U věcných služeb je spotřebován hmotným statkem. Příkladem může být například oprava lyžařské výstroje. Z ekonomického hlediska jsou služby placené a neplacené. Druhové členění služeb cestovního ruchu vyjadřuje vztah k podnikům cestovního ruchu a zároveň jejich strukturu v závislosti na formách a druzích cestovního ruchu. Jedná se o služby dopravní, informační, ubytovací, stravovací, kulturně-společenské, lázeňské, kongresové, služby venkovského cestovního ruchu, průvodcovské a asistenční služby, zprostředkovatelské služby, pojistné služby, směnárenské služby, služby pasových orgánů, obchodní služby, komunální služby, zdravotnické služby, policejní, záchranné, poštovní a telekomunikační služby. Znakem kvality z hlediska poptávky bývají spolehlivost, serióznost, dojem na zákazníka, pozornost jaká je věnována zákazníkovi, zodpovědnost nebo také ochota pomáhat svému zákazníkovi. Na straně nabídky jsou důležití pracovníci, respektive jejich počet, odbornost, zdvořilost, přesnost, empatie a především ochota pomáhat zákazníkovi Dopravní služby lodní doprava Lodní doprava se dělí na dopravu osobní, učenou pro přepravu osob a dopravu nákladní. Nevýhodou lodní dopravy je malá přepravní rychlost. Výhodou pak značná přepravní kapacita plavidel, pohodlí, cena a šetrnost k životnímu prostředí. V současné době vnitrostátní nákladní vodní doprava stagnuje a zahraniční nákladní vodní doprava je negativně 11

20 ovlivňována nepříznivými plavebními podmínkami na dolním Labi. Osobní vodní doprava je v České republice soustředěna zejména do oblasti pražské aglomerace. V České republice je velice populární zejména sportovní plavba malými plavidly, jako jsou kanoe, kajaky, rafty či pramice. Tedy splouvání vodního toku vlastní silou. Tato bakalářská práce věnuje pozornost zejména plavidlům s pohonem vlastním, tedy s motorem, kajutovým plavidlům poháněným plachtami a plavidlům veřejné lodní dopravy lidově řečeno parníky. Rekreace u vody společně s rekreační a sportovní plavbou patří k tradičním formám cestovního ruchu. Možnosti rekreační plavby jsou v České republice limitovány ročním obdobím. Při volbě vhodného kajutového plavidla je možno plout i za sychravých dnů a prodloužit tak turistickou sezónu v destinaci. Nelze však předpokládat výrazně vysoký zájem o trávení dovolené v těchto podzimních či jarních měsících. Přes zimní měsíce je povinnost mít plavidla kvalitně zabezpečena proti případnému zamrznutí vodního toku. Lodní doprava je v Evropské unii výrazně podporována. V tzv. Bílé knize (2011) rozvoje evropské dopravy, která byla ratifikována roku 2011 také Českou republikou je závazek, že na trasy delší 300 km by mělo být ze silnic přesunuto 30% a do roku 2050 dokonce až 50% procent přeprav. Důvodem jsou zejména obavy o následky z předpokládaného navýšení objemu přeprav. Zároveň také obavy o ekologické i zdravotní důsledky takového nárůstu. Smlouva AGN dala této vizi pevný rámec. Byly vytyčeny páteřní celoevropské dopravní sítě tzv. TEN-T. Tyto liniové dopravní stavby jsou pro Evropskou unii prioritní a také od ní dostávají veškerou podporu, včetně finanční. V České republice byla zařazena do sítě TEN- T vodní cesta Labsko-Vltavská. Na této vodní cestě je důležité zajistit dostatečnou plavební hloubku pomocí plavebního stupně Děčín v blízkosti hraničního přechodu s Německem a dále také splavnit Labe do Pardubic. Ještě v roce 2011 byl na seznamu staveb TEN-T zařazen i kanál Dunaj-Odra-Labe. Ten však byl na žádost Ministerstva dopravy ze seznamu vyřazen. Jak je uvedeno v odpovědi na interpelaci ministra dopravy Stanjury (2013), hlavním důvodem žádosti o vyřazení ze seznamu staveb TEN-T bylo nedosažení dohody se Slovenskou a Rakouskou republikou ohledně dalšího postupu při realizaci projektu průplavního spojení Dunaj Odra Labe. Ve společnosti v současnosti probíhá široká diskuze o vhodnosti této liniové stavby. Mezi materiálně technické podmínky pro vodní dopravu patří vodní cesta, plavidla a přístavy. V Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období (2013) je jako jedno z opatření pro zkvalitnění nabídky cestovního ruchu uvedena výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. V textu této koncepce je uvedeno: veřejná podpora by pak mimo jiné měla být směřována na vybavení středisek sportovně-rekreační infrastrukturou včetně infrastruktury pro rozvoj rekreační plavby Efekt rekreační plavby Rekreační plavba je na evropských tocích, zejména směrem na západ od hranic České republiky velmi oblíbená. Přeprava nákladu i osob po vodních cestách zde má dlouhodobou tradici. Je podporována ze strany veřejnosti, odborné veřejnosti, státní správy i nadnárodních institucí. Důvodem jsou nesporné přínosy životnímu prostředí, ekonomičnost dopravy a menší zatížení jiných segmentů dopravy. Důkazem může být zmiňovaná smlouva AGN. Ač je síť vodních cest zejména ve Francii, Holandsku či Belgii již nyní velmi hustá, stále probíhá výstavba nových plavebních tras. Dle internetových stránek zabývajícími se 12

21 vodním koridorem Dunaj Odra Labe (2015) může být příkladem aktuální výstavba kanálu Seina-Nord. Tato velkokapacitní vodní cesta pomůže zefektivnit přepravu na sever od města Paříž směrem k Holandsku, Belgii či Německu. Téměř celou trasu kopíruje dálnici A1. Výstavba bude hrazena z prostředků Evropské unie a z poplatků vybraných na dálničním mýtném. Ve zmíněném článku je citován Nicolas Boury, vedoucí mise Seina Severní Evropa 1500 kontejnerů vyložených v námořním přístavu potřebuje k převozu 1000 nákladních automobilů na silnici nebo 25-plně naložených nákladních vlaků, ale pouze 5 vnitrozemských plavidel. Rekreační využití v západní Evropě mají zejména kanály, které již nedostačují aktuálním požadavkům pro nákladní plavbu. Jedná se zejména o šířku toku, množství plavebních stupňů a jejich rozměry. Pro rekreační plavbu jsou však tyto podmínky naopak velice vhodné. Úzké koryto, často vedoucí skrze centra měst, mnoho plavebních stupňů, které jsou často bez veškeré automatizace. Nejznámější lokality pro rekreační plavbu jsou Holandsko, Francie, Belgie, Velká Británie. Pro rekreační plavbu však nejsou využívány jen staré, pro nákladní dopravu nevhodné, úzké kanály. Jsou budovány i nové technické stavby, které mají svým technickým řešením potenciál přilákat do regionu další návštěvníky. Příkladem může být plavební stupeň Falkirk-wheel ve Skotsku. Unikátní rotační systém, zpřístupnil a spojil dva staré nevyužívané kanály a stal se mezinárodní turistickou atrakcí. Obr. č.1: Mapa vodních cest v Evropě Zdroj: 13

22 V České republice vzniklo mnoho cestovních kanceláří specializujících se na pronajímání rekreačních lodí na vodních tocích západní Evropy. Nejedná se pouze o pronajímání námořních plachetnic a plaveb při pobřeží, ale také o rekreační plavbu po řekách a kanálech západní Evropy. Středočeský kraj si v rámci programu Label pod záštitou EU nechal roku 2010 vypracovat vyhledávací studii zabývající se rekreační plavbou na vodních tocích středočeského kraje. Studie popisuje aktuální stav rekreační plavby a říční infrastruktury. Nabízí srovnání s ostatními evropskými státy i v rámci České republiky. Uvádí, že rekreační plavba se teprve dostává do povědomí veřejnosti i orgánů veřejné správy. Počet individuálních držitelů lodí zde zatím není srovnatelný se západní Evropou. Postupně však začínají vznikat půjčovny obytných lodí, které mohou být řízeny i bez kapitánských zkoušek. Tedy průkazu Vůdce malého plavidla. Stále je však těžké srovnávat stav na řekách České republiky s provozem a kvalitou běžnou na západ od hranic České republiky. Jedinou progresivní výjimkou může být Baťův kanál na moravsko-slovenském pomezí. Studie pro Středočeský kraj (2010) uvedla jako hlavní přednosti spojené s plavbou pro rekreační potřeby zejména následující skutečnosti: zvýšení zaměstnanosti v doprovodných službách zvýšení intenzity prožívání turistických zážitků šetrný přístup k životnímu prostředí bez nutnosti realizace velkých staveb infrastruktury vodní dopravy jako plavebních stupňů a kanálů, nízká nehodovost (tento přínos je pro destinaci středního Povltaví diskutabilní v případě výstavby plavební zdviže na Slapské přehradě) prodloužení pobytu turistů a zvýšení jejich útrat v dané destinaci bez přímé a jednoznačné závislosti na okamžitém dostatku (či nedostatku) kvalitních ubytovacích kapacit v dané lokalitě impulsy pro propojování plavby pro rekreační potřeby a cykloturistiky a vybavení vodních cest drobnou infrastrukturou pro rekreační plavbu. Dalšími nepřímými přínosy vnitrozemské plavby pro rekreační potřeby může být tlak na zlepšení čistoty vod, příspěvek k prevenci depopulace venkova V rámci studie byly navrženy lokality pro umístění přístavních míst, rozdělených podle vybavenosti. Lokality byly vybírány i s ohledem na ochranu před povodní. V době přípravy bakalářské práce byla na Ředitelství vodních cest v přípravě výstavba devíti přístavů určených rekreační plavbě. Jednalo se například o přístavy v Neratovicích, Brandýse nad Labem, Nymburku, Poděbradech či Kolíně. V návaznosti na tuto studii bylo sepsáno Memorandum o podpoře rozvoje vodního turismu na řece Labi a jeho přítocích (Zlatý pruh Polabí, 2011). Cílem memoranda bylo přispění obecnému rozvoji lodní turistiky a cestovního ruchu a vytvoření podmínek pro spolupráci, koordinaci, propagaci a rozvoj rekreační plavby. Například budováním infrastruktury jako jsou přístavní můstky, přístaviště, čerpací stanice a ostatní infrastruktury pro rekreační plavidla. Zároveň je vhodné vybudovat zázemí podél vodního toku pro cykloturisty a ostatní návštěvníky dané destinace. Zvýšený zájem o destinaci povzbudí podnikatelské klima v oblasti a podpoří vznik půjčoven plavidel, občerstvovacích stanic, obchodů apod. Pod dokumentem jsou podepsáni zástupci Středočeského a Královéhradeckého kraje a dále zainteresované obce. Podepsáni však 14

23 jsou pouze zástupci obcí podél toku Labe. Jednání nebyl přítomen žádný zástupce z obcí přiléhajících k řece Vltavě. Podobně jako Středočeský kraj, také Jihočeský kraj si nechal vypracovat studii týkající se rekreační plavby a jejímu vlivu na cestovní ruch (Jihočeský kraj, 2011). Tato studie se zabývala úsekem mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi a zabývala se prevencí povodňových rizik a rekreační plavbou. Ve studii je uvedeno, že kumulace velkého počtu plavidel na vodní cestě může znamenat značnou produkci odpadu. To je však možno řešit správně nastavenými podmínkami. Přítomnost plavidel vybavených spalovacím motorem je potenciálním ohrožením čistoty vody. Tomuto nebezpečí lze čelit striktním vyžadováním dobrého technického stavu plavidel a jejich vybavení a důsledným dodržováním pravidel pro manipulaci s ropnými produkty. Pohyb motorových plavidel je zdrojem hluku a spalin, jejich rychlejší plavba je navíc zdrojem vlnobití a tudíž i abrase břehů. Tomu lze čelit zavedením náležitých sankcí za porušování zásad pohybu na hladině. Pokud budou výše uvedená opatření zavedena, je rekreační plavba pro rozvoj cestovního ruchu v regionu doporučena. Další studie byla vypracována roku firmou Cityplan, Praha (2005). Tato studie se zabývá potenciálem splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území. Oblast, kterou se zabývá tato Bakalářská práce je tedy součástí této studie. Ve studii se popisují poznatky a zkušenosti o rekreační plavbě v zahraničních podmínkách. Zejména na území západní Evropy. Poukazuje na to, že Vltava byla v její historii vždy významnou a splavnou řekou, zejména pro nákladní dopravu. Vodní cesta existovala již v 9. století a postupně byla upravována a také hojně využívána. Nesplavnou se stala až po vybudování Vltavské kaskády. Na některých vodních dělech nebyla dokončena lodní zdvihadla. Z úsporných důvodů se nechala rozestavěná. Konkrétně se jedná o zdvihadla na Slapském a Orlickém tělese vodního díla. Studie ve svém závěru doporučuje využít možností plavby. Uvádí, že Středočeský a Jihočeský kraj jsou oblasti velice turisticky zajímavé. Je tedy vhodné podporovat i další způsob dopravy k zajímavostem, zvláště pokud je doprava ekologická a šetrná k životnímu prostředí. Ze studie vyplývá odhad, že území středního Povltaví ročně navštíví přibližně čtvrt milionu turistů. Předpokládá se, že po plném splavnění Vltavy by se tento počet mohl zvýšit cca o deset procent. Splavnění Vltavské kaskády se může považovat za klíčový projekt pro kvalitní dopravní spojení ve Středních a Jižních Čechách po železničním koridoru a dálnici D Rekreační plavba v podmínkách České republiky Ohledně spolupráce, koordinace, propagace a také uměním získat finanční podporu z projektů Evropské unie stojí příkladem Baťův kanál. Tato 53 km dlouhá vodní cesta mezi městy Otrokovice a Skalicí na Slovensku je určena zejména rekreační plavbě. Návštěvníkům může nabídnout podmínky podobné stavu vodních cest v Holandsku, Francii či Anglii. Přitom ještě v polovině 90. let bylo torzo vodního kanálu vhodné jen pro rybáře. Dle studie společnosti Bystřický (2013) byl kanál, původním názvem Průplav Otrokovice Rohatec vybudován ve 30. letech 20. století za výrazné podpory firmy Baťa, která ho využívala pro dopravu materiálu a topiva. Továrník Baťa viděl ve vodní dopravě velký potenciál a doufal v propojení řek Dunaje, Labe a Odry. Za druhé světové války byl kanál hodně poškozen a za komunismu neudržován. Od roku 1972 ztratil definitivně statut vodní cesty. Nyní je vodní cesta v plném provozu, rozdíl výšek hladin vyrovnává 13 plavebních komor, 15

24 z nichž 11 je plně automatizováno pomocí dálkového ovládání. Na podzim roku 2015 by měl být vybudován nový přístav v Petrově. Management Baťova kanálu byl schopen ve velké míře využít dotačních zdrojů. Ať se jedná o zdroje z rozpočtu České republiky, zejména ale z projektů Evropské unie. Našel také širokou podporu mezi obcemi, Zlínským a Jihomoravským krajem i státem prezentovaným Ředitelstvím vodních cest a Plavební správou. Výsledkem je každoroční vzestup zájmu návštěvníků o tento region. Baťův kanál, nominovaný za oblast Slovácka získal v prestižní soutěži EDEN 2011 první cenu. Téma ročníku bylo Kulturní dědictví. Předchozí rok, tedy 2010 skončil Baťův kanál mezi finalisty. Páteřní cyklostezka vedoucí podél kanálu získala roku 2010 ocenění portálu Kudy z nudy. Podle údajů ze sčítače projelo v roce 2013 okolo Baťova kanálu neuvěřitelných více než cyklistů. Předešlého roku se po kanále proplavilo lidí, v roce 2013 pak dle Ředitelství vodních (2013) cest již pasažérů. Pro srovnání roku 1996 to bylo pouhých návštěvníků. To vše svědčí o tom, že se projektu daří a nepochybně si našlo své místo mezi kvalitními destinacemi cestovního ruchu v České republice. Jak uvádí ve své ročence roku 2013, zveřejněné na oficiální webové prezentaci Státní plavební správa (2014), která je nejvyšší českou autoritou v segmentu plavebního provozu, lze z hlediska intenzity plavebního provozu konstatovat na Baťově kanálu oproti minulé sezóně nárůst v počtu návštěvníků. Toto navýšení lze přisuzovat zvýšenému zájmu o tento způsob volnočasových aktivit, příznivému počasí a postupnému zkvalitňování servisních služeb. Dle struktury provozovaných plavidel na této vodní cestě je možno zjistit, že došlo k nárůstu provozu obytných lodí a dle údajů z půjčoven plavidel byla kapacita hausbótů plně vytížena Specifikace plavebních charakteristik v podmínkách rozvoje cestovního ruchu ČR a její napojení na Evropské vodní toky Vodní cesty na území České republiky nikdy netvořily a ani dnes netvoří souvislý dopravní systém. V současné době jsou pro nákladní i rekreační plavbu využitelné pouze toky dolního a středního Labe, dolní Vltavy a Berounky. Pro malou a osobní plavbu je určena zejména střední Vltava, nádrž Lipno, Morava od ústí Bečvy po soutok s Dyjí včetně průplavu Otrokovice Rohatec (Baťův kanál) a některé ostatní nádrže a vodní cesty. Podle důležitosti jsou tyto vodní cesty klasifikovány. Jak je uvedeno na internetových stránkách Ředitelství vodních cest (2012), patří Labsko-vltavská vodní cesta po hráz Slapské přehrady v Třebenicích do páteřní trasy sítě TEN-T, klasifikace třídy IV, Va 1. Dále po proudu po České Budějovice je Vltava vodní cestou využívanou třídy I. Nejnižší kategorií je 0, to je případ např. Baťova kanálu. Klasifikace vodního toku určuje rozměry plavební infrastruktury jako např. podjezdná výška mostů, rozměry plavebních komor a další. 1 Vodní cesty jsou rozděleny podle jejich dopravní významnosti. Klasifikace vodních cest poskytuje informace o kvalitě jednotlivých vodních cest a garantuje parametry plavební dráhy. Evrospké vodní cesty se dělí do 7 tříd. Rozměry se řídí Vyhláškou Ministerstva doprayv 222/1995 fsb. 16

25 Podle územního vymezení je Česká republika podle vodního zákona rozdělena na tři mezinárodní oblasti povodí: Labe (ústí do Severního moře) Odry (ústí do Baltského moře) Dunaje (ústí do Černého moře) a na deset dílčích povodí: Horního a Středního Labe Horní Vltavy Berounky Dolní Vltavy Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe Horní Odry Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Moravy a přítoků Váhu Dyje ostatních přítoků Dunaje Páteřními vodními toky České republiky jsou Vltava, která je nejdelší řekou na území České republiky a řeka Labe, do níž se v blízkosti města Mělník Vltava vlévá. Labe dále pokračuje do Německa kde ústí do Severního moře. Pramen leží na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m. n. m. Celková délka jeho toku činí 1154 km. Osobní lodní doprava je provozována v Děčíně (oblast Hřenska), Ústí nad Labem, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Mělníku, Brandýse nad Labem, Poděbradech, Pardubicích a Hradci Králové. Provoz osobních výletních lodí je v České republice provozován také na těchto vodních plochách: Máchově jezeře vodní nádrži Dalešice (Jihlava) Brněnské přehradě (Svratka) vodních dílech Nové Mlýny a Vranov + města Břeclav a Lednice (Dyje) Síť vodních toků v západní Evropě je velmi hustá. Proto není problém se z Labe dostat pomocí řek a plavebních kanálů na všechny splavné vodní toky. Například pomocí Mitteland kanálu na který je možno odbočit v blízkosti města Magdeburg je možno se dostat na řeku Rýn a pomocí kanálu Rýn-Mohan-Dunaj na řeku Dunaj. Výstavba vodní cesty Dunaj- Odra-Labe by pozici České republiky na mapě vodních cest výrazně změnila. Podařilo by se spojit Severní, Baltské a Černé moře a výrazně by se usnadnila a zkrátila plavba jihsever. Je však otázkou, zdali k realizaci dojde. 17

26 Plavební podmínky na řece Vltavě Řeka Vltava pramení na Šumavě v nadmořské výšce 1172 m. nad mořem. Má dva hlavní prameny, Teplou a Studenou Vltavu. Celková délka toku je 430 km a je tak nejdelší řekou v České Republice. Plocha povodí je km 2. Významnou součástí horního toku Vltavy a zároveň počátkem Vltavské kaskády je vodní nádrž Lipno o rozloze 49 km 2. Dokončena byla v roce 1960 a je největší vodní plochou v ČR. Nazývá se také České moře. Nádrž o délce 48 km je vodní cestou, na které dle Vyhlášky ministerstva dopravy povolena plavba plachetnic s možností využití pomocného lodního spalovacího motoru. Jiné využití motorových lodí je zakázáno. Vodní plocha je velmi oblíbená vyznavači větrem poháněných vodních sportů - yachtingu, kitingu a windsurfingu. Střední tok od ústí Malše po ústí Berounky je dlouhý 176km. Od Českých Budějovic je ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě sledovanou a využívanou vodní cestou. Přítoky Lužnice s Nežárkou a Otava odvodňují oblast jihočeských rybníků. Mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou byla vybudována v 90. letech minulého století vodní díla Hněvkovice a Kořensko, u nichž byly postupně dokončeny i plavební stupně pro proplouvání plavidel o nosnosti do 300 tun. Vltavská kaskáda pokračuje vodním dílem Orlík, které bylo dokončeno v roce Tato přehrada se svou 90 m vysokou hrází, vzdouvá vodu až po Týn nad Vltavou. Hráz je opatřena pouze výtahem pro sportovní lodě. Vodní nádrž je 68km dlouhá a má rozlohu 26,4km². Je atraktivní zejména díky hlubokým zátokám a přírodě jižních Čech a také díky možnosti návštěvy zámků Orlík a Zvíkov. Na přehradě je provozována osobní lodní doprava. Hlavní přístaviště je u zámku Orlík, odkud je možno plout k vodnímu dílu Orlík, na hrad Zvíkov, případně až do Týna nad Vltavou. Provoz parníků je sezónní, tedy jen přes letní měsíce. Mezi Orlickou a Slapskou přehradou se nachází přehrada Kamýk. Jak je uvedeno na webových stránkách Povodí Vltavy (2015), má toto přehradní jezero délku 10km s plochou 195 ha a celkovým objemem 12,98 mil. m3 vody. Vodní dílo Kamýk slouží především k vyrovnávání špičkových odtoků z hydrocentrály Orlík. Současně je rovněž využito k výrobě elektrické energie. Jelikož je Orlickou elektrárnou do Kamýckého jezera přiváděna téměř výhradně spodní, chladná a na kyslík chudá voda, je nádrž málo zarybněná, rekreačně slabě využitelná a slouží hlavně k plavebním účelům. Následuje vodní dílo Slapy, které bylo dokončeno roku Hráz vodní nádrže Slapy se nachází na 92. kilometru od soutoku s Labem (proti proudu). Vytvořilo vodní plochu dlouhou 44km o rozloze 13,9km². U přehrady nebyl dokončen plavební stupeň. Aktuálně je ve fázi příprav vodní zdviž po pravé skalní stěně umožňující proplavení plavidel o délce až 46 metů, šířce 6 metrů a výtlaku do 300 tun. Stavět by se měla začít nejdříve v roce Malá plavidla o délce do 10 metrů se ale přepravují i nyní pomocí traktoru se speciálním vlekem. 18

27 Obr. č.2: Vltava, Slapská přehrada, Častoboř (kotviště hausbotů, ř.km.108) Zdroj: foto archiv autora Dolním tokem je úsek od přehrady Slapy. Prvním vodním dílem na tomto úseku je přehrada Štěchovice, která byla dokončena po roce 1945 s plavební komorou. Voda na tomto jezeře zatopila také turisticky oblíbené oblast Svatojánských proudů. Tolik obávaný úsek Vltavských vorařů, kteří do Prahy splavňovali dřevo ze Šumavských lesů, sůl z Rakouska, případně jiný náklad. Po Štěchovicích následuje přehrada ve Vraném nad Vltavou. Toto vodní dílo bylo vystavěno v letech a je vybaveno plavební komorou. Délka jezera činí 12 km, plocha 2,5km². Oblast města Prahy tvoří kanalizovaný tok se soustavou pevných (Štítkovský, Helmovský) a pohyblivých jezů (Modřany, Podbaba) s plavebními komorami. V Praze můžeme na Vltavě potkat mnoho parníků a je v provozu i několik přívozů, které jsou zařazeny do systému PI Pražské integrované dopravy. Praha je také finální destinací pro dálkové okružní plovoucí botely, které do Prahy putují skrze řeky a kanály celé Evropy. Pro plavbu na malém plavidle, lodní turistiku na lodích s vlastním pohonem je Praha velice přitažlivá. Jsou zde k dispozici veřejné přístavy Podolský, Smíchovský, Libeňský a Holešovický. Pro plavbu dále na Labe je po modernizaci vhodný laterální kanál s plavebním stupněm Hořín, kde jsou plavební komory situovány na 10km dlouhém a 20m širokém kanálu mezi jezem ve Vraňanech a zaústěním řeky do Labe u Mělníka Plavidla pro rekreační plavbu Základní rozdělení plavidel dle vyhlášky Ministerstva dopravy č.: 223/1995 Sb. je na velká a malá plavidla. Z plavidel určených pro rekreační plavbu je mezi velká plavidla možno zařadit osobní lodě a převozní lodě. Malá plavidla se dále rozdělují na malá plavidla bez strojního pohonu a bez plachet, na malá plavidla s vlastním strojním pohonem a malá plavidla s plachtou, čili plachetnici. Délka malého plavidla nesmí přesáhnout 20 m, a pla- 19

28 vidlo nesmí být určeno nebo používáno k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, k přepravě více než 12 osob a nesmí být převozní lodí. Malá plavidla je možno dále rozdělit na plavidla podléhající evidenci Státní plavební správy a dále plavidla, která této evidenci nepodléhají. Určitě jí podléhají plavidla provozovaná v půjčovnách. Plavidla provozovaná individuálními vlastníky podléhají evidenci v Plavebním rejstříku pokud splňují minimálně jednu z následujících podmínek: jejich celková hmotnost přesahuje 1000 kg včetně povoleného zatížení mají vlastní strojní pohon o výkonu větších než 4 kw nebo mají celkovou plochu plachet přesahující 12 m 2. Z údajů uvedených v tabulce č. 1, která porovnává údaje zveřejněné na internetových stránkách Státní plavební správy České republiky, nejvyšší autoritou v oblasti plavby. V Plavebním registru (2015) je možno zjistit, že mezi lety 2004 až 2014 vzrostl počet registrovaných malých plavidel na celkových kusů. To znamená nárůst majitelů lodí mezi těmito lety o celých 104 %. Jedná se pouze o nárůst registrovaných plavidel. Malá neregistrovaná plavidla se nikde neevidují, ačkoli často mohou být rozdíly mezi plavidly registrovanými a neregistrovanými téměř nepatrné. Stačí například, aby si majitel kajutové plachetnice vybral silnější záložní motor. Poté musí být loď registrována. Tab. č. 1: Malá plavidla evidovaná v plavebním rejstříku. Stav mezi lety 2004 a 2014 ROK 2014 S vlastním strojním pohonem Plachetnice 2863 Bez vlastního strojního pohonu 537 Celkem ROK 2004 Motorové čluny 5239 Plachetnice 1889 Hausboty - obytná plavidla 521 Plovoucí zařízení a ostatní plavidla 218 Celkem 7346 Procentuální rozdíl 2004/ % Zdroj: Osobní lodě je možno dále rozdělit na plavidla převážející cestující na trase dle určeného časového harmonogramu, na plavidla plující na objednání a takzvané river cruise plavby které jsou v České republice jevem poměrně vzácným. Česká republika může sice nabíd- 20

29 nout krásné okolí řek, historické památky i města. Na druhé straně nejsou vodní toky České republiky tranzitní, respektive lodě se musejí vracet stejnou trasou a lodě s větším ponorem ohrožují poměrně časté zákazy plavby z důvodu nízké hladiny vody na hraničním přechodu s Německem. Další variantou rekreační plavby jsou půjčovny, kde je možnost zapůjčení malého plavidla na jeden i více dní. Výběr těchto plavidel je již poměrně široký. K obsluze většiny těchto plavidel není třeba průkaz Vůdce malého plavidla. Dle vyhlášky ze dne 14. července 2005 o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel stačí k řízení plavidel z půjčovny jen krátké proškolení před plavbou. Dalo by se polemizovat, zda je to spravedlivé a zejména bezpečné vůči ostatním účastníkům plavebního provozu, je to však realita podpořená platnou legislativou. Nově vznikající půjčovny plavidel mohou podpořit zájem veřejnosti o plavbu po českých řekách a zároveň povzbudit cestovní ruch v oblastech v blízkosti splavných vodních toků. Stejná legislativa platí i v zemích Evropské unie a důsledky jsou veskrze pozitivní. Výletní motorové lodě, parníky je možno najít na mnoha vodních tocích České republiky. Nejvíc je jich pochopitelně na řece Vltavě v Praze. Dle ústního sdělení pana Josefa Lefflera, zástupce ředitele Státní plavební správy, pobočka Praha (03/12/2014) byl stav na konci roku 2014 na maximální možné kapacitě a již není možnost pro Prahu registrovat další plavidlo. Jen pokud bude registrace probíhat výměnou kus za kus. Vybavení a celkové vnitřní uspořádání osobních lodí i jízdních vlastnosti se liší podle hlavního určení plaveb. Lodě pro jednodenní rekreaci a lodě pro vícedenní rekreaci. Pro vícedenní plavby jsou určeny lodě hotelového typu, tzv. River cruisers, které jsou velmi oblíbené ve světě i Evropě. V České republice zatím nejsou často k vidění, respektive občas je možno vidět několik plavidel zahraničních společností a je zde provozováno jedno plavidlo tuzemské společnosti EVD, které zároveň funguje jako botel. Na okružních lodích lze strávit dovolenou a spojit zde zábavu s poznáním. Důvodem proč do České republiky mnoho hotelových lodí nezavítá, může být několik. Jedním z důvodů jsou poměrně časté nízké stavy hladiny vody na řece Labi a s tím spojené zákazy plavby. Poté nejspíš poměrně vysoká cena pro tuzemské zájemce Regionální a legislativní expozice Turistické regiony Okolí Prahy V rámci celorepublikového členění zveřejněném na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (2007) patří oblast středního Povltaví do turistického regionu Okolí Prahy. Tento region v podstatě kopíruje obrysy Středočeského kraje. Je rozdělen do tří podoblastí Střední Čechy jihovýchod, Střední Čechy severozápad Polabí a Střední Čechy západ. Oblast středního Povltaví spadá do dvou z těchto vymezených turistických oblastí. Jsou jimi Střední Čechy jihovýchod a Střední Čechy západ. Region Střední Čechy západ zahrnuje bývalé okresy Beroun, Rakovník, Mělník a část okresů Příbram a Praha-Západ. Je charakteristický vysokou lesnatostí území. Do oblasti patří Brdy, Křivoklátsko, jsou zde významné hrady a zříceniny, z nichž nejznámější jsou 21

30 Karlštejn, Křivoklát, Okoř, Točník, Žebrák a zámky Dobříš, Lány apod. Střední Čechy jihovýchod zaujímá oblast okresu Benešov a části okresů Praha východ, Praha západ a Příbram. Jedná se také o poměrně hustě zalesněnou oblast, do níž spadá chráněná krajinná oblast Blaník, mezi historické památky sem patří zejména město Kutná Hora s historickým jádrem zapsaným v seznamu kulturního dědictví UNESCO, dále zámek Konopiště a hrad Český Šternberk. Oba regiony jsou velmi hodnotné pro návštěvníky dychtící po poznání historických památek, krásné přírodě, technických pamětihodnostech, kulturním, sportovním i jiným vyžitím. Pokud nějaká oblast chce přitáhnout návštěvníky na své území, je to určitě velká výzva, jež vyžaduje určitou koncepci a spolupráci v celé dané oblasti. Území kolem Slapské přehrady má tuto pozici o to komplikovanější, poněvadž se nachází na hranici tří okresů. Toulava Toulava je nově vzniklou turistickou oblastí, jejíž okrajovou částí je také region Sedlčansko. Zasahuje tedy do oblasti středního Povltaví, ale jen poměrně malou částí. Určitě však může napomoci rozšířit povědomí o Slapské přehradě jako celku. Toulava, o.p.s. byla zapsána do rejstříku obecně prospěšných společností v lednu roku Nachází se na území Středočeského a Jihočeského kraje, zasahuje do okresů Příbram, Benešov, Tábor a Písek. Jeho centrem je město Tábor. U založení Toulavy stály mikroregiony Sedlčansko, Krajina srdce, Táborsko, střední Povltaví, Lužnice, Soběslavsko a Pod Horou. Hlavním cílem projektu Toulava je vytvoření konkurenceschopné a známé turistické oblasti, řízené efektivním destinačním managementem. Jedním z prvotních úspěchů je vítězství propagačního videa na veletrhu Regiontour v Karlových Varech. Novinkou roku 2015 je regionální karta Toulavka nabízející množství výhod pro návštěvníky. V rámci regionu je také zavedena regionální značka pro unikátní a typické produkty i služby MAS Místní akční skupiny (MAS) reprezentují zájmová sdružení neziskového sektoru na mikroregionální bázi. Je to otevřené partnerství subjektů z veřejné, soukromé i neziskové sféry, jež usilují o společný rozvoj svého regionu. Místní akční skupiny jsou v mnoha regionech důležitou složkou neziskového sektoru. Oblast středního Povltaví reprezentují následující MAS: Brdy-Vltava Tato obecně prospěšná společnost vznikla v roce 2006 na území Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska a Svazku obcí střední Povltaví. Z vymezené oblasti středního Povltaví patří do této MAS obce Štěchovice, Slapy, Buš, Chotislko, Borotice, Korkyně, Nové Dvory, Nový Knín, Stará Hut, Dobříš, Rybníky, Daleké Dušníky, Ouběnice, Svaté Pole, Obořiště, Drevníky, Županovice, Hříměždice. Mezi projekty MAS v oblasti cestovního ruchu se řadí zejména: webová prezentace památek kolem středního toku Vltavy nazvané Vraťme život našim památkám ( Tento projekt vznikl ve spolupráci s MAS Sedlčansko. Každý úsek je zde pečlivě popsán a návštěvník má možnost si před cestou vytisknout tzv. passporty pro všechny památky které ho zajímají. 22

31 webová prezentace Cesty venkova ( která nabízí mnoho informací ohledně života na vsi, architektuře. Vytváří podmínky pro větší propojení lidí s místní krajinou. S místní krajinou přírodní a urbanizovanou. webová prezentace Od Brd k Vltavě ( Tato webová prezentace nabízí kompletní přehled služeb v regionu. Všechny tři prezentace jsou velice kvalitně zpracované a nabízí široké spektrum informací pro místní občany, ale také pro návštěvníky reálné i potenciální. Sedlčansko Do tohoto svazku obcí spadá ze středního Povltaví zejména město Sedlčany a dále, Vysoký Chlumec, Dublovice, Svatý Jan, Krásná Hora nad Vltavou, Osečany, Radíč, Nalžovice, Křepenice, Kňovice, Příčovy z pravého břehu řeky Vltavy a Kamýk nad Vltavou, Solenice, Zduchovice, Jablonná, Dolní Hbity a Obory z levého břehu řeky. Oblast MAS Sedlčansko byla zařazena do turistické oblasti Toulava. Tato spolupráce může určitě přinést nesporné výhody. Region má zajištěnu kvalitní propagaci, přístup k finančním zdrojům nejen z programu Leader. Posázaví Oblast MAS Posázaví pokrývá jen menší oblast Slapské přehrady a to jejího pravého břehu. Je zastoupeno obcemi Křečovice, Stranným, Lešany a městem Neveklov. Při pohledu na internetovou prezentaci tohoto sdružení obcí je však zřetelné, že se soustředí zejména na oblast povodí řeky Sázavy. O Vltavě, Slapské přehradě či okolí není v internetové prezentaci žádná zmínka. 23

32 5. Praktická část Praktická část bakalářské práce nejdříve seznámí s územím středního Povltaví. Poté posoudí jednotlivé složky potenciálu území a jejich vazby na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Inspirací pro toto posouzení je vědecká práce panů Ing. M. Hasmana Ph.D. a RN- Dr. Jiřího Šípa Ph.D. (viz str.9-11). V rámci praktické části byl autorem vytvořen dotazník (viz příloha č.9), který byl rozeslán na jednotlivé obce a adresován přímo starostům či starostkám těchto obcí. Závěrem jsou zjištěné informace zhodnoceny Realizační podmínky a východiska Vymezení území středního Povltaví Předmětem studie této bakalářské práce je region středního Povltaví, případně území Střední Vltavy. Tento termín však může být mírně matoucí. Příkladem mohou být mikroregion nazvaný Svazek obcí střední Povltaví, který sídlí ve Štěchovicích na Praze-Západ a společně s ním svazek obcí MAS střední Povltaví se sídlem v Kovářově. Identické názvy - vzdálenost mezi nimi však činí více než 50 km. V této bakalářské práci je středním Povltavím představeno území v blízkosti řeky Vltavy mezi vodními díly Orlík v blízkosti obce Solenice po vodní dílo Štěchovice. Jedná se tedy o přehrady Kamýk, Slapy a Štěchovice na tzv. Vltavské kaskádě. Říční kilometr 144,6 (Vodní dílo Orlík) až 91,7 (vodní dílo Slapy), respektive 84,4 (vodní dílo Štěchovice) 2. Celkem se jedná o 60 kilometrů území podél toku řeky. Do území středního Povltaví je zahrnuto celkem 48 obcí. Z nichž je pět měst (Sedlčany, Dobříš a Nový Knín na levém břehu, Krásná Hora nad Vltavou a Neveklov na pravém břehu) a dva městyse (Štěchovice na levém břehu Vltavy a Netvořice na pravém břehu). Zbývá čtyřicet jedna obcí Hradištko, Slapy, Buš, Čím, Korkyně, Nové Dvory, Chotilsko, Borotice, Drhovy, Obory, Stará Huť, Rybníky, Ouběnice, Obořiště, Svaté Pole, Daleké Dušníky, Županovice, Drevníky, Nečín, Hříměždice, Dolní Hbity, Jablonná, Kamýk nad Vltavou, Zduchovice a Solenice na levém břehu. A na opačné straně řeky jsou to obce Rabyně, Lešany, Krňany, Vysoký Újezd, Stranný, Křečovice, Osečany, Radíč, Nalžovice, Křepenice, Kňovice, Příčovy, Sedlčany, Dublovice, Svatý Jan, Vysoký Chlumec a Milešov. V blízkosti se nachází také regionální centra, města Benešov a Příbram, vzdáleně také Tábor a Beroun a hlavní město Praha. Daná oblast byla vyznačena autorem práce a vyznačují ji hranice katastrálních území jednotlivých obcí dle mapy Katastrálního úřadu České republiky (viz obr. č. 4, příloha č. 2). 2 Říční kilometry na řece Vltavě značí vzdálenost od soutoku s Labem. Tedy vzdálenost od města Mělník kde se nachází nultý kilometr. 24

33 Obr. č.3: Mapa Vltavy směr jih od Prahy zdroj: Obr. č.4: Vymezení zkoumané oblasti střední Povltaví Zdroj: (graficky upraveno autorem) 25

34 Oblast středního Povltaví leží v oblasti členité Středočeské pahorkatiny. Administrativně patří do jižní části Středočeského kraje a zasahuje do okresů Příbram, Benešov a Praha- Západ. Území zasahuje do pěti správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a to do ORP Benešov, Příbram, Dobříš, Sedlčany a Černošice. V oblasti jsou tři místní akční skupiny, tzv. MAS. Jedná se o MAS Sedlčansko, MAS Brdy-Vltava a MAS Posázaví. Část oblasti spadající pod MAS Sedlčansko je zahrnuto do nově vzniklé turistické oblasti Toulava, jež se rozprostírá od Sedlčanska až po město Tábor v jižních Čechách. Dle internetových stránek Regionálního informačního servisu (2015) Pokrývá oblast 733 km 2 a roku 2013 zde žilo obyvatel. V průměru tedy vychází 61 obyvatel na kilometr čtvereční. Tato hodnota je pod průměrem všech okresů do nichž region spadá. V Benešově je to 65 obyvatel, v Příbrami 67 obyvatel a v Praze Západ dokonce 226 obyvatel na kilometr čtvereční. Průměrná hodnota pro Středočeský kraj byla v roce obyvatel na kilometr čtvereční. Z okraje Prahy je to k hrázi Slapské přehrady zhruba 30km jižním směrem. Území je z velké části rekreačním zázemím pro obyvatele pražské aglomerace. V letním období, kdy je zde hlavní sezona, počet rekreantů značně převažuje nad počtem zde trvale bydlících obyvatel. Železniční spojení vede jen po okraji oblasti. Vlakem z Prahy je možno dojet na Dobříš. Sedlčany jsou napojeny tratí na Olbramovice, které leží na frekventované trati Praha České Budějovice. Vymezená oblast má z hlediska páteřní dopravní infrastruktury okrajovou úlohu. Silniční spojení skrze dálnici vede jen po západním okraji popisované oblasti. Rychlostní komunikace dálničního typu značená R4 vede z Prahy přes Dobříš směrem k jihu na Příbram a dál na Strakonice. Trasa této rychlostní komunikace sleduje přibližně směr historické Zlaté stezky, která byla v 10. století významnou obchodní stezkou z Prahy do Pasova (Bavorska). Na opačné, východní straně popisované oblasti nyní rychlostní silniční spojení chybí. Respektive je možno se u Benešova, případně u Votic napojit na silnici I. třídy č. 3 ve směru na České Budějovice a Prahu. Plánovaná dálnice D3 ve směru z Prahy do Tábora, Českých Budějovic skrze hraniční přechod Dolní Dvořiště / Wullowitz dále do Rakouska. Stavba dálnice, přesněji její Stabilizovaná západní variant, řešící napojení města Jílového u Prahy na okruh Prahy a zároveň ulehčení provozu na zmiňované silnici I/3. Případná realizace stavby bude přímo zasahovat do oblasti středního Povltaví. Uvedená varianta dálnice by měla křižovat údolí Sázavy v blízkosti obce Kamenný Přívoz a dále míjet obec Lešany, městys Netvořice a město Neveklov. Dálnice D3 je součástí nadnárodní sítě TEN-T jako součást spojení ze Skandinávie, přes Německo, Česko, Rakousko a Itálii až do Řecka. Budoucí realizace této dálnice je vysoce pravděpodobná. Ohledně trasování se vede široká diskuze. 26

35 Obr. č.5: Plánovaná trasa dálnice D3 Zdroj: Primární potenciál území Geomorfologické a geologické předpoklady Jak uvádí Cílek (2003), ve středu Čech se stýkají tři velké geologické jednotky, jejichž stavba se projevuje výrazně i na vzhledu krajiny. Na severu jsou to rozlehlé pláně, zvedající se v podobě stupňů až k pískovcovým skalním městům Českého ráje. Směrem na jih, přibližně na úrovni Prahy vyznívají a přecházejí do pahorkatin až vrchovin, budovaných zvrásněnými horninami staro- a prvohor barrandienu v západní části a horninami krystalinika, především žulami a rulami na východě a jihovýchodě. Zatímco krystalinikum vytváří sice malebnou, ale v podstatě jednotvárnou pahorkatinu, která plynule navazuje na Vysočinu, na jihozápadě je možno vidět mnoho výraznějších krajinných typů v podobě výrazných scenérií. Český kras se svými bílými skalami a kaňony, jeskyněmi i důstojným hradem Karlštejn. Dále k západu se rozkládají husté lesy Křivoklátska. K barrandienu patří i jediné opravdové pohoří středních Čech Brdy. Svérázné je i skalnaté údolí řeky Vltavy s divokým kaňonem bývalých Svatojánských proudů. Málokterá oblast v Evropě a zejména hlavní město nemůže nabídnout tak bohaté geologické podloží jako hlavní město Praha. Praha samotná se svými dvěma tisíci druhů rostlin a desítkami druhů ptáků má parametry velmi hodnotné chráněné krajinné oblasti. Podobně je to s jejím okolím. Ve středních Čechách je možno nalézt většinu přírodních hodnot středoevropského prostoru. Obvykle však jen v malém vydání. Přírodovědnou osou středních Čech jsou navzájem se dotýkající celky Českého krasu, Brd a Křivoklátska, ale v jejich okolí leží stovky rezervací. Se zbytkem Čech krajinu spojují především vodní toky. Jak uvádí Franke (2013), z jihu přitéká Vltava, z jihovýchodu Sázava, od východu a severovýchodu Labe a Jizera, od západu Berounka. Všechny hlavní vody Čech tečou do středu země. Samotné přírodní charakteristiky předurčovaly kulturní a civilizační ráz Prahy a středu země, kde se stékají informace, finance i kulturní vlivy. 27

36 Dle Krále (1999) patří studované území do geologického celku Český masív, který je patrně vývojově nejstarší částí střední Evropy, je geologicky velice pestrý a jeho vývoj v minulosti byl poměrně složitý. Babuška doplňuje informace, že nejstarší geologická historie této jednotky spadá na rozhraní prahor a starohor, kdy byl Český masív vyvrásněn, během svrchního devonu a spodního karbonu byl pak zpevněn. Starší komplexy byly dále porušeny řadou tektonických poruch a opět stmeleny intruzemi vyvřelin, např. středočeským plutonem a granitoidními masívy moldanubika. Středočeský pluton, jenž tvoří geologický podklad studovaného území je tvořen převážně žulami a granodiority 3, hojné jsou však i křemenné diority a gabra, případně syenity. Pluton tuhl postupně, skládá se z řady samostatných intruzí odlišných stářím i petrografickým složením. Podle Karáska (2001) je pro Středočeskou pahorkatinu charakteristický pahorkatinový reliéf, jenž je většinou jen mírně zvlněný. Vltava a její přítoky zde tvářejí hluboce zaříznutá údolí, která povrch výrazně člení. Jak uvádí Balatka, ve třetihorách hrála zřejmě v odvodňování oblasti Vltava menší roli, poněvadž hlavní řekou na dnešním území středních Čech byla Berounka. Pravděpodobně na konci třetihor došlo ale k celkovému zvětšení povodí Vltavy a ke změně jejího toku směrem k severu. Říční terasy se pak vyvíjely především během kvartéru. Dle Smolové (2015) náleží povrch středního Povltaví do systému České vysočiny, subprovincie Česko-moravské, podsoustavy Středočeské pahorkatiny. Ta se dále dělí na Benešovskou pahorkatinu, Vlašimskou pahorkatinu, Táborskou pahorkatinu a Blatenskou pahorkatinu. Střední Povltaví leží v oblasti Benešovské pahorkatiny, která má další dva pod-celky Dobříšskou pahorkatinu a Březnickou pahorkatinu. Benešovská pahorkatina je členitá pahorkatina v povodí řek Vltavy, Sázavy a Otavy. Nachází se na granitoidech středočeského plutonu. Region Středočeské pahorkatiny je výškově i plošně bohatě členěnou krajinou. Terén je obecně velmi kopcovitý a členitý. Obec Korkyně uvádí na svých internetových stránkách (2015), že krajina zde má nadmořskou výšku v rozmezí okolo m.n.m. Průměrná nadmořská výška obce v tomto regionu činí 366 metrů. Charakter krajiny v okolí je lesozemědělský. Skalní podloží je tvořeno horninami staršího proterozoika Barrandienu a paleozoickými vyvřelinami přináležejícími ke Středočeskému plutonu. Horniny skalního podloží jsou překryty kvartérními pokryvy. Místy je terén upraven antropogenickými navážkami Klimatické poměry Obecně lze říci, že Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných šířkách severní polokoule. Z hlediska umístění v Evropě se Česká republika nachází v oblasti přechodného klimatu středoevropského. V západní části území je větší vliv oceánu, směrem na východ vzrůstá vliv kontinentu. Pokud převládá vliv oceánu se západními a jihozápadními větry je chladnější a deštivé léto, mírná a teplejší zima. Pokud převládá vliv kontinentu s východními a severovýchodními větry, je teplejší a suché léto a chladnější zima. 3 Granodiority mají nejčastěji světle až tmavě šedou barvu, často s namodralým nebo narůžovělým odstínem. Hlubinná magmatická hornina složením na přechodu mezi granitem a křemenným dioritem. Převzato z (25) 28

37 Studovaná část střední Povltaví se nachází v mírně vlhké klimatické podoblasti. Je charakterizována jako mírně teplá, mírně vlhká, s mírnou zimou pahorkatinová. Dle Podlenové (2003) spadá většina území středního Povltaví do klimatické jednotky MT 10, na hraně Solenického meandru je území poněkud chladnější MT 7. Pro jednotku 10 co by mírně teplé oblasti je charakteristické dlouhé, teplé a mírně suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Jak Podlenová (2003) dále upřesňuje, chladnější jednotka MT 7 je naopak charakterizována létem normálně dlouhým, mírným a mírně suchým, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je zde normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční teploty jsou 8 C a průměrné roční srážky 550 mm. Dominantní letní rekreace u vody předurčuje území k rekreaci zejména v období letních měsíců, respektive od června do září. Pro rybáře a rekreační plavbu na kajutových lodích je možná sezona delší, přibližně od května do října. Ze statistických údajů pro roky dosahovala průměrná teplota ve Středočeském kraji 19,4 o C pro měsíc červenec a teplot 18,0 o C pro měsíc srpen. Autor pro porovnání sezonnosti klimatických podmínek srovnává teploty (viz Tab. č.1) a srážky (viz Tab. č.2) ve Středočeském kraji a České republice jako celku s oblíbenou zahraniční lokalitou Makarska v Chorvatsku. V té byla průměrná teplota v uvedených letech 26,9 o C pro červenec, respektive 27,2 o C pro měsíc srpen. I v měsících květen, červen a září a říjen se zde však teploty drží v blízkosti příjemných 20,0 o C. Tab. č.:2:srovnání teplot vzduchu Středočeský kraj/čr celek/chorvatsko-makarska květen Červen červenec srpen Září Říjen PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ + PRAHA 13,34 17,18 19,36 17,98 13,64 8,56 PRO ČESKÁ REPUBLIKA JAKO CELEK 12,6 16,4 18,58 17, ,06 PRO CHORVATSKO / MAKARSKA 19,18 24,2 26,9 27,2 23,26 18,76 Zdroj: Uzemni_srazky a Pokud se srovnají statistické údaje u srážek. Ve Středočeském kraji dosahuje hodnota souhrnu srážek za daný měsíc v letech hodnoty 508mm za měsíc červenec, 473 mm za měsíc srpen. Pokud tyto údaje srovnáme s letoviskem Makarska na Chorvatském pobřeží zjistíme, že mezi těmito lety v daných měsíce padlo 158 mm srážek v červenci, respektive 81 mm v měsíci srpnu. Měsíce květen, červen, respektive září a říjen jsou však podstatně deštivější Tab. č. 3: Srovnání srážkových souhrnů Středočeský kraj/čr celek/chorvatsko-makarska Květen Červen Červenec Srpen září Říjen PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ + PRAHA PRO ČESKÁ REPUBLIKA JAKO CELEK PRO CHORVATSKO / MAKARSKA 397,73 249,69 157,73 80,78 377,97 380,72 zdroj: Uzemni_srazky a 29

38 Hydrogeologické podmínky Kromě řeky Vltavy je v oblasti Středního Povltaví možno najít dostatek jiných vodních zdrojů. Všechny odtokové zdroje jsou přítokem řeky Vltavy. Zejména na Sedlčansku je i několik rybníků z nichž některé a zejména největšímu z nich Musíku (49 ha) je autorství přisuzováno samotnému Jakubovi Krčínovi z Jelčan a Selčan, jenž se v oblasti Sedlčanska usídlil. Mastník Potok Mastník je největším přítokem řeky Vltavy na území středního Povltaví. Mastník vzniká ze dvou rybníků Krčmáře a Lhoty. Na jeho toku se nacházelo 32 mlýnů a několik pil. Nejvýznamnějším a největším přítokem Mastníka je Sedlecký potok, který je svou velikostí srovnatelný právě s Mastníkem. Na soutoku těchto dvou potoků se nachází město Sedlčany. Potok pokračuje severně podél zámku v Radíči, k místům zřícenin hradů Ostromeč a Kozí hřbet i keltského oppida na Hrazanech, kde se vlévá do Vltavy jako její pravý přítok. Plocha povodí je 331,50 km 2. Pramení zhruba 7 km jihovýchodně od města Sedlec-Prčice, u obce Střezimíř v nadmořské výšce 597,6 m. V Sedlčanech přibírá Sedlecký potok, který je s délkou 22,3 km jeho nejdelším přítokem. Potok také napájí rybník Velký Mastník v nadmořské výšce 457 m. Pro sportovní rekreační plavbu je vhodný jen po jarním tání, případně po vydatných letních deštích. Každoročně se v období velikonoc pořádá splutí Mastníku, jež se stává poměrně oblíbenou turistickou atrakcí. Musík Potok Musík je také pravobřežním přítokem řeky Vltavy a také ústí v blízkosti ostrohu Hrazany, z opačné strany než potok Mastník. Délka Musíku činí 13,7 km. Pramení nedaleko Sedlčan u osady Oříkov v nadmořské výšce 435 m. Napájí rybníky Vrbsko a Musík, jenž je největším rybníkem na Sedlčansku. Jeho plocha činí 49 ha. Jak je uvedno na internetové prezentaci města Sedlčan (2015), je velmi pravděpodobné, že byl vybudován slavným rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan, který měl v nedalekých Křepenicích svou tvrz. Jakub Krčín zde vystavěl více rybníků také vybudoval rybníky Nepřízeň a Návesník a vodní příkop okolo své tvrze. Brzina Jedná se o potok, či přímo dravou říčku pramenící v blízkosti obce Hrazánky, na svazích Čertovy hrbatiny v nadmořské výšce 541 m. n. m. Hrazánky i blízké Hrazany se nacházejí v Jihočeském kraji v okresu Písek. Délka toku činí 27,3 km. Plocha povodí měří 141,0 km 2. Říčka ústí do Vltavy jako její pravostranný přítok nedaleko Zrůbku. Střední a dolní část řeky je hojně využívána sportovními rybáři. Je vyhlášena jako pstruhový revír. Na Brzině je možno najít mnoho mlýnů. Jeden z nich je doposud funkční. Kunclův mlýn dle jejich internetové prezentace (2015) jako jediný z téměř dvaceti mlýnů na Brzině využívá energie vody původním způsobem. Vodní kolo na svrchní vodu slouží k pohonu pily. 30

39 Kocába Říčka Kocába je levostranným přítokem řeky Vltavy. Ústí do ní ve Štěchovicích. Pramení u obce Dubno, pár kilometrů od Příbrami. Celková délka jejího toku je 41 km. Do říčky ústí řada potoků a potůčků. Mimo jiné také odtok z rybníka Strž, který tvoří hranici zahrady domu Karla Čapka. Výškový rozdíl pramene a ústí Kocáby je 339 m. Říčka se proplétá krajinou v mnoha meandrech. V horní části toku teče pomalu lukami a lesy, při spodní části toku pak dostává spád a je zahloubená do skal s peřejemi a romantickými scenériemi. Vzniklo zde tedy, podobně jako na Vltavě v oblasti Svatojánských proudů, mnoho trampských osad. Kocábu trampové nazývali Hadí řekou. Kocába protéká městem Nový Knín, který byl ve středověku královským městem s právem razit mince a kde se zejména těžilo zlato. Řeka Kocába byla zlatonosnou řekou. Rýžování zlata se datuje k začátku 14. století. Předpokládá se to zejména z místních názvů lokalit některých původních osad. Na pravém břehu Vltavy se dnes nachází Brunšov a níže po proudu Vltavy i osada Šlemín, které dnes přísluší k obci Hradištko. Jak je uvedeno na internetových stránkách MAS Brdy-Vltava (2014) je pojmenování Brunšov z historie známo jako Brunnenseifen, což v překladu znamená rýžoviště. Šlemín šlemit rýžovat. Na řece Kocábě se dosud konají závody v rýžování zlata. V srpnu roku 1999 se na říčce Kocábě konalo dokonce Mistrovství světa v rýžování zlata. Při té příležitosti byla zbudována naučná stezka Zlaté psí hory v blízkosti kopce Veselý vrch u Mokrska a štoly Josef Biogeografie vymezeného území Celé území je silně ovlivněno antropologickou činností. Především jde o vybudování kaskády údolních přehrad. Primárním účelem výstavby bylo získání elektrické energie, proto jsou velice mohutné a zadržují vysoký sloupec vody. Výraznými vlivy na krajinu jsou dále zemědělská a lesnická činnost. Jak uvádí Podlenová (2003), převážná část lesů byla přeměněna na monokultury borovic a smrku. Velký dopad na přirozené lesní i nelesní porosty v říčním údolí má zajisté i výsadba akátu. K výčtu hlavních lidských vlivů ještě patří těžba žuly ve skalních komplexech na březích Vltavy (bývalé lomy jsou především na levém břehu od Kamýku nad Vltavou). V zájmové oblasti se nachází hned několik malých chráněných území. Nejvýznamnější je národní přírodní rezervace Drbákov Albertovy skály a přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina. Jak uvádí Malíček (2009) ve své stati o květeně středního toku Vltavy, pochází právě ze středního Povltaví jedna z nejstarších floristických prací v Čechách. Publikoval ji Franz Willibald Schmidt v roce Mimo jiná místa navštívil v dnešní době významnou národní přírodní rezervaci Drbákov Albertovy skály, odkud uvádí hojný výskyt tisu, který se později stal hlavním motivem k vyhlášení chráněného území. Jak dále uvádí Malíček (2009), řeka Vltava sehrává významnou roli v charakteru české přírody. Slouží jako migrační cesta a spojení mezi teplomilnou (xerotermní) středočeskou pánví a chladnými pohořími na jihu Čech, podmiňuje geomorfologii v blízkosti jejího kaňonu a funguje jako důležité regionální centrum biodiverzity. Přírodě blízká společenstva nebo ekosystémy jsou zde doposud zachovány do značně míry původní. Bohužel se z původního kaňonovitého údolí Vltavy do současnosti zachovala jen část. Výstavba pře- 31

40 hrad nevratně pozměnila charakter řeky. Zcela se zlikvidovala společenstva vodních rostlin a pobřežní porosty, zatopena byla výrazná plocha skalních stepí, teplomilných doubrav, reliktních borů a suťových lesů. U vodního díla orlík byly před jeho zatopením provedeny podrobné přírodovědecké průzkumy zátopové oblasti. Před napuštěním Slapské a Kamýcké přehrady se tomu tak bohužel nestalo. Přirozené případně původní vegetace se díky rozsáhlé antropogenní činnosti zachovala jen na těžko přístupných svazích nad řekou. Pokud ovšem i tato místa nebyla využívána například k pastvě koz Ochrana přírody Drbákov Albertovy skály (NPR) Jak uvádí Klaudis (2011) lokalita Drbákova-Albertových skal leží v esteticky působivém úseku kaňonu Vltavy a je jednou z nejlepších ukázek zachovalých přirozených ekosystémů údolí středního toku Vltavy. Vegetace je dosti odlišná podle tvaru, orientace svahů vůči světovým stranám a podle hloubky půd. Projevuje se také vliv geologického podkladu. Nalezneme zde rozsáhlý komplex skalních stepí a zejména bohatou populaci čítající několik set exemplářů chráněného tisu červeného. Je zde však zastoupeno i mnoho jiných chráněných rostlin. Zastoupení fauny je také široké a zajímavé. Výčtem mlok svkrnitý, kriticky ohrožená ještěrka zelená, užovka hladká, užovka obojková, krahujec obecný, výr velký, také vydra říční. Lokalita se nachází na pravém břehu řeky Vltavy v úseku mezi rekreačními lokalitami Oboz a Častoboř, případně v blízkosti obce Nalžovické podhájí. Roku 1933 byla lokalita na strmém svahu vrchu Drbákova vyhlášena jako chráněné území. Roku 1978 byla k této oblasti připojena oblast Albertových skal. Od roku 2008 bylo území vyhlášeno jako národní přírodní rezervace. Nejnižší bod je v nadmořské výšce 270 m a nejvyšší v 474 m. Lokalita spadá pod správu CHKO Blaník. Národní přírodní rezervace je přístupná pouze pěšky po poměrně fyzicky obtížné naučné stezce. Střední Povltaví u Drbákova Jak je uvedeno na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (2015), jsou zde lesy svazu Tilio-Aerion na svazích, sutích a v roklích; evropská suchá vřesoviště; panonské skalní trávníky; středoevropské silikátové sutě; dubohabřiny. Vymyšlenská pěšina (PR) Na Vymyšlenské pěšině dominují teplomilné doubravy na jižních svazích Slapského přehradního jezera, na levém břehu mezi Smilovicemi a Živohoští. Území bylo v roce 1989 vyhlášeno přírodní rezervací. Od roku 1999 vede z obce Chotilsko naučná stezka. Hrdlička Ždáňská hora (NATURA 2000) Na internetových stránkách obce Buš (2012) je uvedeno, že výměra ochranného pásma činí cca 7,23 ha. Důvodem územní ochrany je zachování, popřípadě i rozšíření vhodných 32

41 biotopů pro hlavní předmět ochrany, populaci přástevníka kostivalového (motýl), který je evropsky významným druhem. Je zde také hnízdiště Výra velkého a dalších zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Lokalita byla zařazena do evropského seznamu roku Kobylí dráha (PR) Nachází se na pravém břehu Vltavy na Štěchovické přehradě v blízkosti obce Hradištko. Jako památková rezervace vyhlášeno roku Dle internetové prezentace Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (2015) jsou důvodem ochrany přirozená společenstva vltavského kaňonu zakrslé a suťové doubravy, suťové habřiny a fragmenty skalních stepí s výskytem řady ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Medník (NPP) Rezervace byla vyhlášena roku Dle internetových stránek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (2015) jsou důvodem ochrany zejména habrové doubravy s výskytem kriticky ohroženého kandíku psího zubu, pro nějž je Medník jedinou lokalitou v Čechách a zároveň je jeho severní hranicí výskytu. Zajímavý je také výskyt klokoče zpeřeného a tisu červeného. Z fauny se zde vyskytuje poměrně silná populace mloka skvrnitého. Územím vede naučná stezka, zrekonstruována v roce Těžba zlata v lokalitě Veselý vrch v Mokrsku (Psí hory) Veselý vrch, respektive obec Mokrsko se nachází v katastrálním území obce Chotilsko. Oblast geologicky spadá do Jílovského pásma, pojmenovaném po Jílovém u Prahy, historicky spjatém s těžbou zlata. Zlatonosný rudní revír v blízkosti obce Mokrsko se souhrnně nazývá Psí hory. Jílovské pásmo tvoří 1-6 km široký a až 70 km dlouhý pruh táhnoucí se od Jílového u Prahy směrem k jihozápadu. Kromě Psích hor se v něm nacházejí i další rudní revíry spojené s těžbou zlata (Jílové u Prahy, Štěchovice-Slapy, Smolotely-Horní Líšnice). Jak je uvedeno na internetových stránkách Centra experimentální geotechniky (2014), nacházejí se v revíru Psích hor dvě zlatonosná ložiska ložisko Čelina, těžené již ve středověku a ložisko Mokrsko. Zdejší rudní revír patří k nejbohatším v Evropě v zásobě zlata. Podle odhadů ukrývají místní ložiska až 130 tun tohoto drahého kovu. Místní zlato dosahuje vysoké ryzosti, problémem však je, že je většinou velmi jemnozrnné. Také jeho průměrný obsah v hornině není vysoký (2 g/t). Díky tomu ložisko v Mokrsku zůstalo ve středověku stranou zájmu. Změna nastala v 80 letech minulého století. Na webové prezentaci obce Chotilsko (2014) je k vidění dopis Charty 77 adresovaný Vládě ČSSR. Dopis byl psán v polovině května roku Upozorňovalo se v něm na utajenou snahu tehdejšího komunistického režimu uzavřít kontrakt na otevření a využívání ložiska zlata u Mokrska. Těžba by probíhala povrchovým způsobem a zlato by se v ní získávalo technologií tzv. dynamického kyanidového lou- 33

42 žení. K dosažení rychlého efektu je třeba vytěžit 1 mil. tun nezpracované zlatonosné horniny za rok. Je třeba vzít na vědomí, že se lokalita nachází v bezprostřední blízkosti řeky Vltavy. V oblasti poměrně závislé na cestovním ruchu. Navíc je řeka Vltava záložním zdrojem pitné vody pro hlavní město Prahu. K těžbě nakonec nedošlo. V roce 1997 vydalo Ministerstvo životního prostředí prohlášení, že lokalita již byla dostatečně prozkoumána a další průzkum by již byl přípravou a prvním krokem samotné těžby. I přes všechna možná rizika kyanidové těžby se překvapivě možnost těžby stále diskutuje. Zatím poslední žádost o stanovení průzkumného území Mokrsko pro průzkum ložisek zlata firmou Astur Bohemia s.r.o. byla zamítnuta Ministerstvem pro životní prostředí v roce v listopadu roku Dle vyjádření docenta Babičky zveřejněném na internetových stránkách obce Chotilsko (2014) by hlavní hrozbou nebyla jen kontaminace vody a půd jedovatým kyanidem. Nýbrž také uvolňování éterického kyanidu, který by se při nutném drcení horniny na velmi jemné částice uvolňoval do ovzduší. Vzdušné proudy by pak částečky arzénu roznesly po středních Čechách včetně hlavního města Prahy, případně by se dostával na zem v podobě kyselých dešťů. Odtěžení obrovského množství horniny (v roce 1989 se uvažovalo o odtěžení 1 mil. tun za rok) by mělo nepochybně nevratný vliv na tamní krajinu i region jako celek. Na oblast cestovního ruchu by to mělo vliv zásadní a určitě ne pozitivní Socioekonomické předpoklady atraktivity území Historie osídlení ve středním Povltaví Nejstarší osídlení ve středním Povltaví spadá do období pozdního paleolitu až mezolitu (asi až 6000 let př. Kr.) v lokalitě obce Hrazany. Mladší nálezy z oblasti Kozích Hor pocházejí z období mezolitu a neolitu (7000 až 5000 let př. Kr.). Jak je uvedeno na internetových stránkách Muzea Příbram (2015), odehrála se první kolonizace místní krajiny až ve 3. tisíciletí lidem chamské kultury (naleziště v blízkosti obcí Nalžovické Podhájí a Čím). Z doby bronzové pochází pohřebiště u Záborné Lhoty (12 9 stol. př. Kr.), žárové pohřebiště ze starší doby železné bylo nalezeno v blízkosti Starého Knína. Mladší dobu železnou zastupuje nejznámější Keltské oppidum Hrazany, které také představuje vrchol pravěkého osídlení v této oblasti. Dle internetových stránek Muzea Příbram (2015) bylo Oppidum vybudované na pravém břehu řeky Vltavy v blízkosti nynější obce Hrazany bylo vystavěno odhadem v polovině 2. století př. n. l. Hrazany měly určitě strážní funkci, v rámci oppida se nacházela řada řemeslnických dílen a místo zřejmě sloužilo i jako útočiště pro obyvatele z okolí v případě nebezpečí. Poloha naznačuje, že Vltava pro Kelty představovala strategickou dopravní osu protínající krajinu severojižním směrem. V této ose od Podunají byla oppida Třísov, Nevězice, Hrazany a Závist. Areál, který byl rozčleněn na čtyři části byl postupně rozšířen až na 39 ha. Podle Budače (2013), který se ve své diplomové práci zajímá o historii Sedlčanska a středního Povltaví, cituje také z prací Boháče, Machačové a Hejny, nebylo osídlení této lokality na počátku středověku příliš husté. Důvodem byla členitá, hojně zalesněná krajina a ne příliš kvalitní půda vhodná pro pěstování plodin. Sedlčanský region a celé střední Povltaví bylo v období 10. století součástí panství Slavníkovců. Po jejich vyvraždění na Libici roku 995, se jejich majetek dostal do správy Přemyslovců. Ti si na počátku 11. století uvědomili 34

43 strategicky významnou polohu tohoto regionu, obnovují obchodní cesty a region se stává spojnicí mezi středními Čechami a Prahou a jižními Čechami. Region byl také pro jeho zalesněnost oblíbeným loveckým revírem. Z této rané doby se v regionu nacházely například hradiště u Nalžovického Podhájí, u kterého se vedou spory, zda byl vybudován Slavníkovci v první polovině 10. století, či později Přemyslovci. Dalšími doklady raného osídlení můžeme řadit doklady raně středověkého sídliště u obce Hrazany, v blízkosti keltského oppida Hrazany. Jak Budač (2013) ve své diplomové práci dále uvádí, Přemyslovci v 11. století darovali mnoho místních statků do vlastnictví klášterů Břevnovského a Ostrovského. Na počátku 12. století byly vybudovány další dvě významná přemyslovská sídla. Prvním z nich je knížecí dvorec v Živohošti. V tomto dvorci dle písemné zmínky z roku 1141 strávil vánoce kníže Vladislav II. Druhým významným sídlem byl Kamýk, který byl oblíbený pro lov zvěře. Významné postavení měl na přelomu 12. a 13. století Knín. Během 12. a následujícího 13. století zasáhla oblast vnitřní středověká kolonizace. O těchto změnách vypovídá například zakládání nových kostelů, nových šlechtických sídel. Jeden z nejvýznamnějších rodů české historie Vítkovci pochází právě z regionu Sedlčanska. Poslední fáze vnitřní kolonizace je datována do poloviny 14. století, kdy se dotváří ekonomický vzestup celého středního Povltaví, i přes jeho nepříliš zemědělsky vhodné podmínky. Území bylo značně poznamenáno husitskými válkami a zejména třicetiletou válkou, která oblast středního Povltaví dost výrazně zpustošila. Postupně došlo k opuštění a zániku hradů, které byly postupně nahrazeny menšími a pohodlnějšími šlechtickými sídly. Nicméně krajina byla stále výrazně zalesněna, lidé se živili převážně chovem dobytka, pracemi v lese, těžbou žuly a jako plavci na šífech či vorech. Velmi trpké bylo pro střední Povltaví období 2. světové války. Velká část pravobřežního území se stala součástí výcvikového prostoru SS. V roce bylo ze svých domovů vystěhováno téměř 30 tisíc obyvatel. Jednalo se zejména o obec Sedlčany, Neveklov a obce v jejich okolí. Mnoho z domů bylo v během následujících letech v rámci cvičiště zničeno. Celkový ráz oblasti byl výrazně změněn s výstavbou přehrad Vltavské kaskády. Slapská přehrada byla vystavena jako jedna z prvních. O její výstavbě se uvažovalo již ve 30. letech. Nakonec byla dokončena až roku 1955 a naplnila se během několika dní, když ji zaplavila povodeň. První nápor velké vody ustála. Režim řeky i život místních obyvatel však změnila výrazně. Pod vodou zmizely celé vesnice. usedlosti, mlýny, hospody a i slavná Rothova koželužna na Cholíně. Řeka a její okolí získaly novou funkci. Na území, jež bylo do té doby vyhledávané spíše dobrodružnějšími povahami, se koncem 50. let začalo období rozvoje tzv. masových forem cestovního ruchu. Slapské jezero se svou polohou blízko Prahy stalo oblíbenou destinací masového turismu. Začaly se stavět kempy, turistické ubytovny, dětské tábory, podnikové chaty apod. Obyvatelstvo a charakter lidského osídlení Hustota osídlení, ačkoli se území nachází nedaleko Prahy je překvapivě nízká. Průměrná hodnota osídlení činí 61 obyvatel na kilometr čtvereční. Nejméně je to v obcích Županovice (15 obyvatel / km 2 ) a Rabyně (16 obyvatel / km 2 ). V letních měsících tomu tak není. 35

44 Počet stálých obyvatel je konkrétně v těchto dvou obcích několikanásobně převýšen návštěvníky. (viz příloha č.: 3). Ve vymezeném regionu se nachází 48 obcí. Většina z nich, 29 obcí má do pěti set obyvatel, 11 obcí mezi pěti sty až jedním tisícem, 4 obce mají mezi 1000 až 1499 obyvatel, jedna obec mezi 1500 až 1999 obyvatel a tři obce mají nad dva tisíce obyvatel. V regionu jsou města Dobříš, Sedlčany, Nový Knín, Neveklov a Krásná Hora nad Vltavou. Dále dva městyse Štěchovice a Netvořice (viz příloha č.: 1). Mezi lety 2001 a rokem 2014 v regionu přibylo stálých obyvatel. Z celkových obyvatel roku 2001 vzrostl jejich počet na obyvatel v roce To znamená přírůstek o 8672 obyvatel. Procentuálně největší přírůstek obyvatel zaznamenaly obce patřící pod okres Praha-Západ - Štěchovice, Buš a Slapy a také pod okresem Příbram například Čím, Korkyně a Chotilsko. Výjimku v regionu tvoří město Sedlčany, kde v tomto časovém období počet obyvatel naopak klesl o 423 obyvatel. Úbytek obyvatel byl také v obcích Stranný, Radíč a Županovice. Z údajů Statistického úřadu je možno vysledovat, že počet obyvatel mezi roky 2001 až 2013 sice vzrostl o 3959 obyvatel (viz příloha č.: 1). Pokud se však toto číslo rozdělí na segmenty dle stáří, zjistí se, že nejvíce přibylo osob nad 65 let. Většinou jde tedy o lidi, kteří se do tohoto regionu stěhují za klidem, přírodou, většinou ven z ruchu velkoměst. Například ve městě Dobříš mezi lety 2001 až 2013 přibylo 514 osob nad 65 let, osob mezi lety přibylo 300 a dětí do 14 let přibylo jen 169. Ještě zřetelnější je tato situace u města Sedlčan. Tam mezi uvedenými roky přibylo 369 osob nad 65 let a naproti tomu v tomto období ubylo 492 osob v produktivním věku, tedy mezi lety a podobně také u dětí do 14 let, kterých bylo v uvedeném období o 300 méně. To se nezdá být dobrý trend. Tato situace však neplatí jen pro Sedlčany. Dá se vysledovat po celém pravobřežním území řeky Vltavy v oblasti středního Povltaví. Předmětné území středního Povltaví bylo ještě na počátku 20. století jednou z nejchudších částí České republiky, jež byla pokryta zejména lesy a nepříliš bonitní půdou. Jak zmiňuje Čáka (2002) Hospodářský rozvoj Čech ve druhé polovině 19. století jako by pás krajiny na obou březích Vltavy z jižních Čech až ku Praze zcela minul. Počet obyvatel povltavských vsí a osad v té době rok od roku klesá, lidé musejí z kraje odcházet, a ti, co setrvávají, stále hůř shánějí i bídně placenou práci. O kraji plném nouze píší i oficiální publikace, jako jsou třeba reprezentační Ottovy Čechy, díl Vltava z roku Odtud jsou slova Václava Řezníčka, autora velké části textu tohoto díla: V celé české zemi není snad pustšího a smutnějšího koutku nad tento. Naproti pod skalou rozkládá se několik bídných chat, z nichž již na hodný kus cesty vyběhnou poutníku vstříc nuzně oděné děti a pronásledují jej, dokud dárku nedostaly. A tak jsi přepadán skorou celou cestou odtud až ke Kamýku. Turisty bylo území objeveno později. Velice oblíbenými se staly výletní plavby Svatojánskými proudy. Jak zmiňuje Hubert (2008), představovaly plavby v českém turismu jedinečný fenomén. Jeho jedinečnost spočívala především v tom, že trvaly nepřetržitě tři čtvrtiny století, tedy čtyři generace a ukončil je nikoli nezájem veřejnosti, nýbrž technický pokrok. Nikdo nikdy neevidoval a nespočítal, kolik se za tu dobu splavilo lidí. Hrubý odhad zní na 1,5 milionu. V 19. století se dá tento výlet co do masovosti lidí srovnat snad jen s vlastenecko-turistickými výlety na Říp a na Karlštejn využívající spojení drahou. 36

45 Dravý proud řeky Vltavy stál u zrodu vodní turistiky v České republice. Hubert dále popisuje, že jednou z nejvýznamnějších osob byl Josef Rossler-Ořovský, jež stál u založení Českého Yacht Klubu (Č.Y.K.) roku Zde začal vodní turistiku propagovat a vybírat vhodná plavidla pro cestování. Roku 1912 za pomoci svého syna zakládá při Č.Y.K. družinu vodních skautů. Družina dostala k dispozici několik kanoí, na kterých stále častěji podnikala výpravy na Vltavu a v nemalé míře se tak zasloužila o rozšíření kanoistiky, river-campingu a později i tak zvaných hausbótů v Čechách. Nedlouho po vzniku skautského hnutí se objevila mezi turisty, skauty a vodáky další, v té době ještě malá skupina lidí, která měla na rozvoji vodní turistiky a kanoistiky přinejmenším stejný podíl jako ty předešlé. Byla to skupinka těch, jež zajímala skautská myšlenka, ale kteří neměli možnost již ke skautům z nějakého důvodu vstoupit, a nebo ti, kteří ovlivněni četbou Londonových a Mayových knih odmítali skautskou disciplínu a dávali přednost toulkám plným naprosté svobody. Ti si pro sebe objevili první osady. Již před první světovou válkou byl založen ve svatojánských proudech Roaring Camp Tábor řvavých, a to v místech, kde byla později umístěna osada Ztracená naděje. Jak píše Bob Hurikán ve své knize Dějiny trampingu, nelze oddělit trampy od kanoistiky neboť také není pořádného trampa, který by nebyl kanoistou a pořádného kanoisty, který by nebyl trampem. Období dravé řeky, tolik oblíbené pro dobrodruhy skončilo s výstavbou Vltavské kaskády tedy soustavou přehrad Štěchovice, Slapy, Kamýk a Orlík. Dosavadní plavba šífy a vory byla odsouzena ke svému konci a pro vodní turisty se stojatá voda stala nezáživnou. Nově vzniklé rozsáhlé vodní plochy daly oblasti kompletně jiný ráz. Ze zapomenutého regionu se v šedesátých letech stala oblast v blízkosti vodních ploch Střední Vltavy centrem masového turismu. Stavěly se kempy, chatové osady i hotely. Na řece také probíhal čilý ruch malých plavidel. Jejich provoz byl však omezen jen na prostor vodních nádrží. Při výstavbě Slapské přehrady nakonec nedošlo k výstavbě vodní zdviže, ačkoli se s její stavbou v projektové dokumentaci počítalo. Charakteristika hospodářství a vybavenost obcí Oblast je orientována zejména na zemědělskou výrobu a těžbu dřeva. Průmyslové podniky jsou zde zastoupeny v menší míře, než je v České republice obvyklé. Město Dobříš má poměrně výhodnou pozici na rychlostní silnici R4, 30 km jižně od hlavního města Prahy. V tomto městě byla tradiční rukavičkářská výroba, která je v současné době v útlumu. Nyní se na Dobříši nachází především strojní a dřevozpracující průmysl. Svou továrnu zde postavil výrobce pracovních strojů, bagrů a nakladačů firma Doosan Bobcat Manufacturing. Sedlčany a Nový Knín mají svou pozici o poznání komplikovanější vzhledem k horší dopravní dostupnosti. I přesto v Sedlčanech sídlí několik tradičních výrobců. Jedná se zejména o firmu Sedlčanské mlékárny, kde se vyrábí sýr Hermelín, Lučina a mnoho jiných. Dalším známým výrobcem je firma KDS s výrobou nožů a kuchyňských potřeb a dále firma STROS, která vyrábí výtahy. Mnoho práceschopných obyvatel je nuceno za prací dojíždět. Především do Prahy, případně Příbrami a Benešova. V určitých částech regionu, zejména Sedlčansku a Neveklovsku je zřetelná stagnace až mírné snížení počtu obyvatel. Důvodem může být stěhování za prací do jiné části republiky. Naopak v části, která je blízko Praze je tento stav opačný. V Čími činil v období mezi lety přírůstek obyvatelstva dokonce 65% (viz příloha č.: 1) 37

46 Lidé v regionu střední Povltaví jsou zaměstnáni především ve službách a zemědělské sféře rostlinné i živočišné. Na území středního Povltaví je k vidění mnoho pastvin s volně pasoucím se dobytkem. Oblast má tedy zřejmý potenciál rozvoje pro rozvoj agroturismu Sekundární potenciál území Ubytovací služby do roku 1989 V regionu střední Povltaví je jak uvádí Vaníček (2014) dominantní postavení objektů individuální rekreace. Většinou se jedná o chaty, chalupy, na přehradách v případě plavidel to mohou být hausboty, plachetnice, motorové rekreační lodě. Objekty individuální rekreace jsou převážně součástí a jedním z tvůrců rekreačního zázemí Prahy a aglomerací Benešova, Příbrami, Dobříše aj. Během posledních 20 let se tento fond částečně transformoval na trvalé bydlení (často Pražanů) nebo jako příležitost k výdělku v případě pronajímání těchto objektů (nemovitostí i plavidel) Počátky chataření v oblasti středního Povltaví se pojí k historii trampingu. Jak přibližuje Smejkalová (2010), byla Osada Ztracené naděje založena již roku 1918, na místě původně zvaném Roaring camp (tábor řvavých) a je tak nejstarší trampskou osadou v České republice. Nachází se v katastrálním území městysu Štěchovice, na břehu řeky Vltavy, úseku známém jako Svatojánské proudy. Řeka v těchto místech protéká územím v úzkém profilu často se skalnatým břehem. V dobách, kdy se po Vltavě svážely vory, či se plavilo šífy, byla tato oblast jednou z nejobávanějších na celé trase z Šumavy až k Labi. Kromě osady Ztraceny se na obou březích řeky Vltavy nachází mnohem více trampských osad. Podobně je tomu i v údolí říčky Kocáby od Štěchovic směrem k Novému Knínu. Chaty v trampských osadách byly velmi skromně zařízené. Vyrobené převážně ze dřeva a často umístěné v těžko přístupném terénu. Mnoho z těchto chat není dosud připojeno na elektrickou energii. Čas se však velmi změnil. Mezi 50 a 60. lety 20. století se tok řeky vlivem výstavby přehrad Vltavské kaskády výrazně zpomalil a trampy nahradil masový turismus. Výstavbou údolní přehrady vznikla vodní plocha o rozloze 11,62 km 2, která vytvořila rekreační zázemí s ideálními podmínkami pro rekreaci. Zejména v kontextu komunistického režimu reálného socialismu i období normalizace, kdy cestování mimo republiku bylo pro většinu občanů zapovězeno. Poloha v blízkosti Prahy, přírodní podmínky i rozlehlá plocha hladiny Slapského jezera byly impulzem pro mohutnou výstavbu objektů pro rekreaci. Individuální rekreaci, často ve formě chatových kolonií a masové rekreaci v podobě rekreačních středisek. Šlo zejména o objekty určené podnikové rekreaci v rámci tzv. ROH (Revoluční odborové hnutí), dále dětské rekreaci v podobě pionýrských táborů a stanových a chatkových kempů. Těch bylo na Slapské přehradě celkem osm Nová Rabyně, Ždáň, Měřín, Stará a Nová Živohošť, Cholín, Županovice, Roviště. Vznikly také hotely a ubytovny. Na Nové Rabyni, v Solenicích a částečně i Třebenicích byly na ubytovny přestavěny ubikace určené pro dělníky stavby přehrady. 38

47 Situace po roce 1989 Po roce 1989 se situace změnila, volného času ubylo, hranice republiky se otevřely. Lidé mohli vycestovat bez komplikované komunistické byrokracie. Výběr destinací na trávení letní dovolené je nepřeberný. Konkurence mezi subjekty činnými v cestovním ruchu je vysoká. Oblast Středního Povltaví spadá do turistického regionu nazvaného Okolí Prahy. Tento region je poměrně veliký. Ve statistikách Českého statistického úřadu však není možno dohledat bližší rozdělení. Pro celkový náhled vývoje ubytovacích kapacit v rámci České republiky však může být tento rozbor dostatečný. Z tabulky č. 4 je zřetelné, že v tomto regionu jako jednom z mála došlo mezi lety ke snížení počtu ubytovacích zařízení, pokojů i jednotlivých lůžek. Přibylo jen míst pro stany a karavany v kempech, což však nekoresponduje s terénním průzkumem autora v regionu, kde je zřetelný spíše úpadek kempů. Turistický region Okolí Prahy skončil v tomto celorepublikovém srovnání jako třetí nejhorší. Přičemž v České republice jako celku v období ubytovací kapacity naopak přibyly. Nejvíce tomu bylo v Praze, západočeských lázních a východních Čechách. Hůře než oblast Okolí Prahy jsou na tom severozápadní Čechy a Český sever. Tab.č.4: Vývoj ubytovacích kapacit v České republice mezi lety Podnikové rekreace byly většinou zrušeny a nemovitosti zrestituovány, případně prodány (viz Vystoupil a kol., str.5). U mnoha firem je sice stále nastaven systém kdy zaměstnanci sdílí svůj volný čas se svými spolupracovníky. Většinou se však jedná o víkendy trávené formou aktivní rekreace mající za cíl stmelit kolektiv tzv. outingy. Jen málo společností v současnosti provozuje podniková rekreační střediska. Výjimkou jsou státní organizace. Například armáda ČR v zastoupení jejich organizace Volareza provozuje rekreační středisko Měřín a Vojenskou zotavovnu ve Slapech nad Vltavou. Ministerstvo financí provozuje rekreační areál ve Smilovicích. Přístup do těchto areálů bývá většinou veřejnosti nepříturistický region ČR vývoj celkem vývoj v počtu zařízení vývoj v počtu pokojů vývoj v počtu lůžek vývoj v počtu míst pro stany a karavany CR CELKEM 56399, PRAHA 19930, OKOLÍ PRAHY -1894, ,5 JIŽNÍ ČECHY 5745, ŠUMAVA 5131, PLZEŇSKO 5100, ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 9649, ,5 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY -2935, ČESKÝ SEVER -3899, ,5 ČESKÝ RÁJ -455, ,5 VÝCHODNÍ ČECHY 6884, ,5 VYSOČINA 5786, JIŽNÍ MORAVA 2213, ,5 STŘEDNÍ MORAVA 2154, SEVERNÍ MORAVA A SLEZKO 3320, ,5 KRKONOŠE -330, ,5 Zdroj: (upraveno autorem) Pokud se soustředíme na oblast středního Povltaví. Lokalita je využívána zejména pro sezonní ubytování v letním období roku. Nachází se zde množství kempů, penzionů a hotelů. Dále je k dispozici také ubytování v pronajatých chatách, chalupách a případně hausbotech či jiných rekreačních plavidlech vybavených kajutou pro případ nepříznivého počasí. 39

48 stupný. Výjimkou mohou být určité služby nabízené v rekreační lokalitě Měřín, jako sauna a vnitřní bazén. Co se týče kvality ubytování, jedná se většinou o průměr až nižší průměr. V regionu chybí, respektive je problém najít ubytování vyšší kvality. Klasifikaci 4 hvězdiček má jen hotel na zámku Dobříš. V blízkosti hladiny Slapského jezera nabídka ubytování vyšší kvality výrazně chybí. V regionu je mnoho kempů, které nabízejí ubytování pod stanem, v karavanu, případně i pronajímají vlastní karavany. Kemp Nebřich byl roku 2014 zařazen do TOP 50 nejlepších kempů dle hodnocení uživatelů webového portálu Dle osobního pozorování autora v kempech v posledních 20 letech výrazně ubyla klientela. Je to zřejmé na pohled. Některé z kempů byly nuceny ukončit svou činnost. Příkladem může být kemp s chatkami v lokalitě Častoboř i kemp v Rovišti, které jsou již několikátým rokem mimo provoz. Ostatní kempy jsou zaplněny odhadem z 50 procent. Obr. č.: 6: Zanedbané, nevyužívané rekreační středisko Častoboř Zdroj: foto archiv autora Stravovací služby S kvalitou stravovacích služeb je to v regionu podobné jako s kvalitou ubytování. Opět s výjimkou restaurace na zámku Dobříš. Nejkvalitnější zařízení je klasifikováno maximálně třemi hvězdičkami. Není zde žádné zařízení specializované na určitou národní kuchyň, případně specializované například na pokrmy z ryb. Autor této bakalářské práce přes veškeré úsilí nenašel žádnou zmínku ohledně gastronomických specialit, případně výjimečných podniků na území sledovaného regionu. Na obou březích Slapské přehrady se nabízí téměř stejný sortiment. Nejčastěji fast-food občerstvení s nabídkou typu hranolky, grilo- 40

49 vané klobásy, pivo a klasická restaurační zařízení s nabídkou hotových jídel a standardních minutkových pokrmů. I přes výše uvedenou kritiku se na území dají najít stravovací zařízení s velmi příjemným prostředím a obsluhou. Ač nemají 4 hvězdičky, mají své nesporné genius loci a tradici. Příkladem může být trampský hostinec U Taterů v obci Třebenice Kulturně společenské předpoklady území Hrady, zámky, tvrze, zříceniny a) Národní až mezinárodní význam - zámek Dobříš - zámek Konopiště (10 km od obce Neveklov) b) Interregionální význam - zřícenina hradu Vrškamýk - zámek Radíč - hrad Vysoký Chlumec (obydlený, veřejnosti nepřístupný) - keltské Oppidum Hrazany + Kozí hrádek c) Lokální význam - Krčínova tvrz v Křepenicích - zámek Červený hrádek (obydlený, veřejnosti přístupný jen při zvláštních příležitostech) - zámek v Čelině (obydlený, upravený pro ubytování) Technické památky a) Národní až mezinárodní význam - vodní dílo Slapy - vodní dílo Orlík - vodní dílo Štěchovice, včetně přečerpávací nádrže b) Interregionální význam - větrný mlýn u Příčov - pivovar Vysoký Chlumec Muzea, skanzeny, expozice a) Interregionální význam 41

50 - Muzeum vesnických staveb (Vysoký Chlumec) - Muzeum zlata (Nový Knín) - Čapkova strž (Stará Huť u Dobříše) - Muzeum středního Povltaví ve Špýcharu (Prostřední Lhota) - Vojenské muzeum (Lešany) - Muzeum Josefa Suka (Křečovice) - Městské muzeum (Dobříš, Sedlčany) za zmínku stojí Hornické muzeum Příbram a památník Vojna, které se nacházejí ve městě Příbram, případně v jeho blízkosti Osobnosti spojené s územím a) Národní význam - Josef Suk (Křečovice) - František Hrubín (Lešany) - Karel Čapek (Strž u Staré Huti) - Jan Drda (Dobříš) - Jakub Krčín z Jelčan a Selčan (Sedlčany a Křepenice) Sakrální stavby - Kostel sv. Jana Nepomuckého (Štěchovice) - drobné sakrální stavby v krajině - židovské hřbitovy (např. Dobříš, Čelina) - kostel sv. Martina v Sedlčanech Slavnosti, festivaly, eventy - slavnosti ROSA, Sedlčany - High Jump, lom Hříměždice - Tankový den (vojenské muzeum Lešany) - akce na zámku Dobříš - sportovní akce na autocrossové dráze v Sedlčanech - trampské potlachy na osadách u Štěchovické přehrady 42

51 Další možnosti volnočasových aktivit Volnočasové aktivity je možno najít v rámci celé oblasti. Zejména ve městech jako Dobříš, Sedlčany, Nový Knín. Také v rekreační oblasti Slapy je možno najít mnoho příležitostí jak strávit volný čas Vodní sporty Plavání především individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Podmínky jsou dobré po celém toku. Kamýcká i Štěchovická přehrada však nejsou i v letních měsících příliš teplotně přívětivé. Důvodem je, že se do těchto přehrad z vodních elektráren Orlík i Slapy pro energetické účely standardně odpouští spodní voda, která je velmi studená. Sportovní rybaření individuální, neorganizovaně provozovaný sport. Provozován je prakticky celoročně. Je třeba dodržovat rybářský řád a termíny zákazů lovu určitých druhů ryb. Rybolov na údolních přehradách je rybáři velmi oblíbený. Jedná se o mimopstruhovou lokalitu. Na menších potocích je možno najít i pstruhové revíry. Potápění především individuální sportovní odvětví. Sezona bývá zhruba od dubna do října, výjimečně do poloviny listopadu. Slapská přehrada je vyhledávanou lokalitou. Obvykle se potápí k zatopeným stavbám, případně i soše sv. Jana Nepomuckého, která byla roku 2012 usazena 60 metrů pod hladinou řeky Vltavy v blízkosti vodního díla Slapy. V Hříměždicích je zatopený lom, bývalé výcvikové středisko organizace Svazarm. Vodní turistika, kanoistika (sportovní kanoe, kajaky apod.) jednak využití rekreační, vzhledem k pomalu tekoucí až téměř stojaté vodě však není ideální. Na Slapské přehradě jsou však dobré podmínky pro veslice, kanoe, Častou základnou pro soustředění výkonnostních týmů jsou lokality Častoboř a Oboz. Pro zájemce je na území Slapské přehrady k dispozici několik půjčoven plavidel. Půjčují se pramice, šlapadla, komplety pro windsurfing a další malá sportovní plavidla. Půjčovny jsou v provozu během období letních měsíců. V roce 2013 byly půjčovny v provozu v lokalitách Nová Živohošť, Stará Živohošť, Ždáň, Měřín, Nová Rabyně, Skalice. Windsurfing a Jachting na území Slapské přehrady je několik lokalit, kde jsou podmínky pro plachtění poměrně příznivé. Např. mezi Starou a Novou Živohoští, případně mezi Ždání a Měřínem. Vzhledem k tomu, že vodní plocha je převážně v hlubokém údolí a obklopena lesy. Dochází často k situaci, že větry nejsou stálé a často mění svůj směr. V tomto směru se Slapy nemohou vyrovnat lokalitám jako např. nádrže Lipno nebo Nechranice. I přes tento handicap jsou Slapy poměrně oblíbenou lokalitou zejména pro vyznavače jachtingu Golf, Slapy nad Vltavou Jméno tohoto golfového hřiště zní Golf club Svatý Jan. 18-ti jamkové hřiště bylo vybudováno v roce 2009 a veřejnosti otevřeno roku 2010 v blízkosti obce Slapy nad Vltavou a letoviskem Skalice. Hřiště nabízí pro hráče veškeré zázemí včetně klubu, fitness, wellness, restaurací a konferenčními místnostmi vhodnými pro managerská jednání. Golfový klub 43

52 byl golfovými odborníky ohodnocen v letech 2012, 2013 a 2014 mezi top 10 golfovými areály České republiky TEP faktor, Chotilsko Je v České republice poměrně jedinečným projektem. Návštěvníci si mohou projít spoustou logických i fyzických úkolů, jež prověří jejich schopnosti. Hra se inspirovala Pevností Boyard, Francouzskou televizní soutěží, která byla dlouho vysílána na televizorech (i v ČR). Dle údajů z internetových stránek společnosti TEP faktor (2015) byla návštěvnost v roce návštěvníků. V roce 2014 to bylo již návštěvníků Lanové centrum, Nebřich Lanové centrum se nachází v bezprostřední blízkosti Živohošťského mostu. Postaven byl v roce 2009 a má tři trasy rozdělené dle obtížnosti. K dispozici jsou i trenéři a dětské hřiště Rozhledny V regionu je veřejnosti přístupných hned několik rozhleden. Často se jedná o upravené vysílače mobilních operátorů. Jedná se o rozhledny v Mokrsku na Veselém vrchu, tedy na onom kopci, pod nímž mají být obrovské zásoby zlata. Dále rozhledna Drahoušek u Osečan, staršího data je rozhledna na Neštětické hoře u Neveklova z roku 1927, která je v podstatě památníkem k příležitosti výročí selského povstání, jež se událo v roce Stavba však nebyla dlouho udržována a postupem času začal výhled přerůstat okolní les. V plánu je dřevěná nadstavba Cyklostezky, pěší trasy Cyklostezky Jak je uvedeno na internetové prezentaci Nadace Jihočeské cyklostezky (2011), stala se vltavská cyklistická stezka páteří dálkové cyklotrasy Eurovelo 7 - Sluneční trasy vedoucí z nejsevernějšího evropského cípu Nordkapp až na Maltu a celkově měří 7409 km. Stejnými místy vede i významná nadregionální cyklotrasa Vltavská, která sleduje tok Vltavy od pramene až po soutok s Labem a její délka 450 km. Evropská síť cyklotras je projektem Evropské cyklistické federace (ECF) pod záštitou Evropského parlamentu. Vltavská stezka společně s několika dalšími, povětšinou také vedoucími podél vodních toků, tak rozvíjí 14 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na km spojujících všechny evropské země. Pro Vltavskou stezku se tak naskýtá šance dosáhnout na dotace ze Strukturálních fondů EU. Cyklotrasy by měly být kvalitní, bezpečné a dobře značené. Zodpovědnost za budování cyklistické infrastruktury mají sice obce a města, ale pokud se má cyklistická stezka řešit na území malé obce, bývá to často problém. Proto zařazení mezi dálkové evropské cyklotrasy garantuje podporu státu i možnosti dotací z Evropské unie. 44

53 Cyklistické stezky vedené podél určitého toku, jako jsou Labe, Dunaj či řeka Morava, nabízejí většinou poměrně jednoduchý terén často kopírující meandry řeky. Cyklostezka Vltavská a zvláště pak trasa vedoucí územím podél Slapské přehrady toto nabídnout nedokážou. Jedná se o území Středočeské pahorkatiny, kde na sto ujetých kilometrů je třeba nastoupat kolem tisíce výškových metrů a Vltava na Slapské, Kamýcké i Štěchovické přehradě často protéká hlubokými kaňony se zalesněnými břehy, kde je velmi omezený přístup k vodě. Na druhou stranu ale často nabízí úchvatné vyhlídky. Pro srovnání, podél toku Labe byla vybudována cykloturistická stezka, nazvaná Labská stezka patřící do nadnárodní sítě cyklostezek zvaných Greenways. V České republice je koordinovaná Nadací Partnerství. Labská stezka začíná u pramene a pokračuje až na hranici s Německem kde pokračuje dál až do Hamburgu. Je jednou z nejnavštěvovanějších stezek v Německu. Její část je také součástí sítě evropských tras EuroVelo s číslem 7. V České republice má Labská stezka délku přibližně 370 kilometrů trasy. Regionem v oblasti Sedlčanska prochází také evropská cyklostezka Praha Viden Pěší turistické trasy V oblasti středního Povltaví vede mnoho kvalitně značených turistických tras a mimo jiné také první pěší turistická trasa Klubu Českých turistů (KČT) na území České republiky. Tato trasa vznikla roku 1889 a spojila červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. Od té doby zde vzniklo mnoho nových tras, včetně naučných stezek. Vznikají odpočinková místa, osazují se přehledné mapy. Přes území středního Povltaví vedou trasy několika pochodů. Jeden ze startů slavného pochodu Praha Prčice začíná v Sedlčanech, ale také tudy křižují ostatní trasy tohoto pochodu včetně té nejdelší trasy vedoucí z Prahy. Přes území středního Povltaví také vede trasa dálkového pochodu Pražská stovka Terciální potenciál cestovního ruchu Terciální potenciál organizuje, rozvíjí a stabilizuje. Vzniká na bázi institucionálního vnímání cestovního ruchu jako alternativního prvku lokálního, regionálního a národního rozvoje ekonomiky (viz str.10). Problém oblasti střední Povltaví tkví ve značné roztříštěnosti jednotlivých částí území (viz str.25-26). Chybí jednotná koncepce, která by propagovala oblast u státních organizací a zároveň zajišťovala propagaci regionu mezi veřejností. Příkladem může být Baťův kanál o němž byla 2. června 2015 zahájena výstava Baťův kanál odkaz, který stále žije s prostorách Senátu České republiky. Tuto výstavu doprovázejí různé semináře a Baťovu kanálu pochopitelně přinese pozornost. Podobně jako mnoho akcí a koncertů, které pořádají a informace o nich jsou k dispozici na oficiálních internetových stránkách. Dalším příkladem může být Lipenská přehrada. Výstava o Lipně byla před začátkem prázdnin v Pražském centru Czech Tourism v Praze na Vinohradské třídě. Na stránkách Czech tourism je také možnost získat o Lipně spoustu užitečných informací. 45

54 V tomto ohledu Slapy a oblast středního Povltaví značně pokulhává. Je třeba vzít v potaz, že domácí cestovní ruch má v době roku 2015 značný potenciál vzrůstu vzhledem k napjaté globální situaci. V průběhu července roku 2015 se mnoho oblíbených prázdninových destinací stalo pro turismus poměrně rizikových. Výčtem destinace jako státy severní Afriky včetně Tunisu a Maroka, blízký východ, Řecko, Albánie, Ukrajina. V Evropě začínají sílit protesty proti sílící emigrační vlně proudící ze severní Afriky, Syrie, Iráku apod. Také je stále značná hrozba teroristického útoku od tzv. Islámského státu. Zejména v západních metropolích. Na východní hranici Evropy s Ruskem také panuje poměrně silná nervozita. Mnoho lidí, zejména pak rodin s dětmi bude pravděpodobně vyhledávat dovolenou v tuzemsku. A případně také do České republiky, jako poměrně bezpečné země budou směřovat turisté ze zahraničí Zhodnocení potenciálu oblasti střední Povltaví pro cestovní ruch Pro studium reality a možnosti aktivace nevyužitých potenciálů v oblasti životní úrovně je vhodné použít metodu marketingové segmentace trhu se zaměřením přizpůsobení nabídky následovně (viz Hasman, Šíp, str. 10): příjmové skupiny jelikož je většina ubytovacích a stravovacích zařízení spíše průměrné, či podprůměrné kvality (viz str. 39), mohlo by se zdát, že cílová skupina je také spíše s průměrným až pod průměrným příjmem. Pro tyto skupiny se v oblasti středního Povltaví nabízí mnoho kempů, případně ubytování ve zrekonstruovaných podnikových chatkách. Nemělo by se však paušalizovat. Také lze najít ubytování v resortech či hotelech s komfortním vybavením a zázemím. Tyto ubytovací kapacity míří na nadprůměrně příjmové skupiny obyvatel. Další skupinou ubytovacích kapacit mohou být rekreační plavidla. Dle třídy komfortu a velikosti lodi se také pohybují ceny za pronájmy těchto plavidel. Cílová příjmová skupina je střed až nadprůměr. Také pronájmy chat a chalup se liší dle vybavení a polohy. Rozdíly v ceně pronájmu mohou být markantní. Malé chaty v chatových koloniích vystavených v letech (viz str. 39) a naproti tomu chalupy na polosamotách či samotách s veškerým komfortem. věkové zvláštnosti pobyt u Slapské přehrady je možno doporučit všem věkovým kategoriím. Pro pobyt s dětmi jsou- zde vhodné píščité pláže (např. Častoboř, Nová Živohošť, Měřín, Ždáň, Nová Rabyně), výlety na kolech. Pro starší ročníky je vhodný rybolov, či sběr lesních plodů. Pro mládež lanový park, vodní sporty či TEP faktor v Chotilsku. specializované programy rybáři kvalitní rybolovný revír, mimopstruhový. Oblíbený lov kaprů, či dravců (candát, štika, sumec, okoun). cyklisti podél řeky Vltavy vede Vltavská cyklostezka Eurovelo 7 a dále mnoho regionálních cyklotras. Výborné značení a mobiliář jsou zejména v regionu Sedlčansko (viz str. 44). Je třeba počítat s tím, že krajina je poměrně kopcovitá. 46

55 vodáci proud řeky není moc dravý, pro kanoe tedy není moc oblíbený. Lokalita Slapské přehrady je oblíbena vyznavači mořských kajaků, veslic, rychlostních kanoí, motorových vodních sportů, jachtingu apod. turisti mnoho výborně značených turistických tras. První značená turistická trasa pochází právě z Povltaví (viz str. 45) milovníky přírody lesnatá krajina, CHKO Albertovy skály, mnoho chráněných rostlin a živočichů. Ve středním Povltaví je veliký potenciál pro rozvoj agroturismu. golfisti golfový areál Slapy nad Vltavou (viz str. motoristi rallyecrossový okruh v Sedlčanech (Sedlčanská kotlina) a motocrossová dráha ve Slapech nad Vltavou vázaný a incentivní cestovní ruch podniková rekreační zařízení v oblasti Slapské přehrady patří státním organizacím resp. armádě ČR a Ministerstvu financí (viz str. 40). Pro potřeby tzv. outingů má však oblast Slapské přehrady nesporné přednosti nejen pro její polohu v rámci České republiky a krátkou vzdálenost od hlavního města Prahy. Velmi oblíbenou zábavou se stal projekt TEP faktor, ve kterém proti sobě týmy bojují po vzoru známé televizní soutěže Pevnost Boyard. Nabídka ubytování, zejména v lokalitě Slapské přehrady je poměrně široká. Záleží na požadované kvalitě (viz str ). služební cestovní ruch pro pořádání kongresů je nabídka poměrně chudá. Pro menší akce může být vhodný zámek Dobříš. U hladiny Vltavy je nabídka ubytování vhodná pro školení, semináře a menší konference. Záleží na požadavcích zadavatele. zdravotní cestovní ruch v oblasti nejsou žádné lázně. Rehabilitační středisko ve Slapech je provozováno armádou České republiky a veřejnosti není přístupné Rekreační plavba a splavnění řeky Vltavy Splavnění Vltavské kaskády Vltava byla používána k dopravě zboží, materiálu i osob odedávna. Jak uvádí Čáka (2002) již český král a římský císař Karel IV si byl vědom důležitosti tohoto toku a vydal zákon nařizující tomu, kdo přehradí řeku za povinnost vybudovat v tomto přehrazovacím zařízení tzv. vrátka. Primární bylo, aby souvislá plavba jako prvotní účel přirozeného vodního toku nebyla narušena. Tento zákon byl po dlouhá staletí dodržován. Až do padesátých let 20. století a výstavby Vltavské kaskády. Vodní díla Slapy a Orlík se staly pro lodě nesplavnými, ačkoli se v projektech s vodními zdvihadly počítalo. Z úsporných důvodů však k jejich realizaci nedošlo. Na 42 km dlouhém přehradním jezeře byla od té chvíle provozována pouze lokální rekreační plavba. Ta však byla roku 1976 tehdejším komunistickým režimem bez zjevného technického zdůvodnění zakázána. Mnoho hausbotů bylo nuceno opustit vody jezera a 47

56 byly přestěhována do chatových kolonií, kde je možné mnoho hausbotů - podezděných a předělaných na chaty spatřit doposud. Například na Staré Rabyni, nebo Častoboři. Na Slapech mohla tenkrát jezdit jen osobní lodní doprava. Zákaz rekreační plavby byl v roce 2003 zrušen. Záměr obnovení průběžné plavby na střední Vltavě v úseku od Českých Budějovic po přehradu Orlík je součástí harmonogramu dopravní infrastruktury mezi lety schváleného vládou České republiky usnesením č ze dne 19. září Na tento záměr navazuje aktivita Ředitelství vodních cest směřující k dostavbě lodních zdvihadel na přehradách Slapy a Orlík. Realizace těchto záměrů by měla přispět k obnovení průběžné plavby z Českých Budějovic do Prahy a dále skrze řeku Labe na vodní toky celé Evropy. Projekt splavnění z Českých Budějovic je nyní ve své třetí, konečné fázi, kdy probíhá výstavba plavebního stupně Hněvkovice. Je nutno podotknout, že velká část z tohoto projektu je hrazena z prostředků Evropské unie. Na internetové stránce Ředitelství vodních cest je uvedeno, že projekt je ve výši 85 % spolufinancován z EU prostřednictvím Operačního programu Doprava, zbývající část financuje Státní fond dopravní infrastruktury (2012). Obr. č.7: Dokončení Vltavské vodní cesty Č.Budějovice Týn n/vltavou zdroj: Šikmé lodní zdvihadlo na Slapské přehradě by mělo sloužit k přepravě všech plavidel do rozměrů 44 x 5,6 m. Zdvihadlo bude překonávat téměř 55 m rozdíl hladin během 55 minut. Lodě budou převáženy ve velké vaně, která bude stoupat po kolejích v pravém břehu řeky. Projekt měl být postaven do roku 2020 a podle internetového serveru Paluba.eu (2012) byl odhad ceny v roce 2012 na částku kolem dvou miliard Kč. V současnosti funguje převoz traktorem s vlekem. Maximální možné rozměry plavidel která tak lze převážet jsou však jen do 10 metrů délky a do 3 tun hmotnosti. Pro splavnění je kromě výstavby zdvihadla na Slapech nutné prodloužení plavební komory na Kamýcké přehradě. Stávající rozměry 34 x 6,5 metrů neodpovídají požadovaným rozměrům. Podobně je to u přehrady Orlík. Při stavbě přehrady bylo dokončeno šikmé zdvihadlo pro malá plavidla do 3,5 tuny s přepravou na sucho. Šikmé lodní zdvihadlo pro lodě do 300 tun bylo stavebně dokončeno. Technologicky však nebylo vybaveno. Je tedy nutno dokončit ještě tuto zbývající část. 48

57 Obr. č. 8: Vyobrazení zdvihadla na Slapské přehradě Zdroj: Graf č. 1: Prospělo by oblast střední Povltaví vybudování zdvihadla lodí na Slapské přehradě a tím splavnění Vltavy od Českých Budějovic po soutok s Labem? Respondenti: obce v regionu (účast 42% / obyvatel) NE 30% ANO 70% Zdroj: vlastní dotazníkový výzkum autora Při kvantitativním výzkumu k bakalářské práci byly autorem osloveny všechny obce v oblasti. Odpověď zaslalo dvacet jedna obcí z celkového počtu čtyřiceti osmi. Procentuálně vyjádřeno 42% obcí zastupující téměř 20 tisíc občanů. Pro splavnění Vltavy od Českých Budějovic přes Slapskou přehradu se vyslovilo 70% těchto obcí (viz graf č. 1). Pro rozvoj lodní dopravy a cestovního ruchu v oblasti středního Povltaví je třeba podobně jako tomu bylo u Baťova kanálu vytvořit rozvojový plán založený na relevantních dílčích projektech a podpořit jejich předkladatele v systematické a koordinované realizaci. Ambicí plánu by měla být pokud možno maximalizace zapojení externích zdrojů financování, 49

58 především pak strukturálních fondů EU. Jak je uvedeno v internetové prezentaci Baťova kanálu (2013), je nezbytné se zaměřit na systematické zlepšování podmínek pro pobyt turistů na vodní cestě a jejich aktivity. Plán by se mohl rozdělit do tří hlavních pilířů: rozvoj vodní cesty samotné doplnění související infrastruktury cestovního ruchu marketing, propagace, vzájemná koordinace a spolupráce rozhodujících aktérů Pro rozvoj infrastruktury vodní cesty sloužící turistům a rekreační plavbě je klíčové zřizování nových přístavišť. Vedle několika přístavišť s technickým a sociálním zázemím, by ideálním stavem bylo, pokud by u každé obce a zajímavého místa na trase existovala možnost bezpečně přistát a uvázat plavidlo. Aby bylo možno bezpečně vystoupit na břeh. Tato záležitost se nemusí řešit výstavbou drahých přístavních zařízení. Stačí jednoduché uvazovací prvky. Ponechají-li se turisté na vodní cestě izolovaní od dění na břehu, bude je pobyt bavit jen po omezenou dobu a také se zužují možnosti, kdy mohou v regionu utrácet peníze. Autor práce našel na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (2014) výzvu o možnosti zažádat o dotace ze Strukturálních fondů pod regionálním operačním programem NUTS II Střední Čechy. Zažádat bylo možno do roku Dotace měly být určeny zejména pro rozvoj a obnovu infrastruktury pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu. Tedy na budování přístavišť pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, ale také budování tábořišť, info-bodů, apod. Autor nenašel žádného příjemce této dotace ze sledované oblasti, přičemž je to jedna z mála možností jak dosáhnout vylepšení infrastruktury sledované oblasti středního Povltaví. Legislativa V průběhu tvorby této bakalářské práce se výrazně změnila legislativa. Nová legislativní pravidla však k podpoře rekreační plavby paradoxně příliš nakloněna nejsou. Respektive zejména k rekreační plavbě na řece Vltavě mezi Českými Budějovicemi a hrází Slapské přehrady. Oblasti, kam právě za podporou rekreační plavby a splavnění toku směřovaly a dosud směřují poměrně vysoké částky peněz z českého státního rozpočtu a z fondů Evropské unie mající za cíl splavnění Vltavy a rozvoj rekreační plavby. Nová vyhláška č. 46/2015 Sb.: O stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory a o rozsahu a užívání povrchových vod k plavbě (viz příloha č. 6) vstoupila v platnost dne se stala překvapením pro mnoho vyznavačů rekreační plavby. Jediným osloveným zástupcem odborné veřejnosti při tvorbě vyhlášky byla zájmová skupina právnických osob dovážejících lodě a budující přístaviště a mariny. Proces RIA, při kterém má stát povinně konzultovat dopady připravované právní regulace s občany dotčenými jejím dopadem byl při tvorbě této vyhlášky obejit. Důvodem proč nová vyhláška č.46/2015 Sb. vzbuzuje tolik vášní a diskuzí a vznikají petice na revizi je její ustanovení v 2 Malá plavidla podléhající evidenci nemohou stát od západu do východu slunce mimo vyznačená místa pro dlouhodobé stání na nesledované vodní cestě, vodní cestě účelové a vodním toku Vltavy od Českých Budějovic po Třebenice. Dosud byla v platnosti vyhláška 241/2002. Sb. 5, kde bylo dáno, že malá plavidla 50

59 podléhající evidenci mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku. V praxi to znamenalo, že se mohlo přes noc zakotvit na místech, na kterých to nebylo výslovně zakázáno. Nová vyhláška výrazně omezuje provoz lodí v půjčovnách a majitele registrovaných lodí. Zvláště v situaci, kdy nejsou k dispozici dlouhodobá stání. Na webových stránkách plavební správy byly pro 42 km dlouhou plavební trasu zveřejněny v měsíci květnu roku 2015, tedy již v době platnosti vyhlášky, pouhá tři místa pro kotvení. Tato tři kotviště mají dohromady délku třicet metrů. Je třeba zvýraznit fakt, že porušení vyhlášky je možno potrestat pokutou až do výše Kč 5000,00 na místě, případně do Kč ,00 ve správním řízení. Místa vyhražená státní plavební správou: 1) ř.km. 92,95-93,15 Levý břeh 2) ř.km. 97,40-97,50 Levý břeh 3) ř.km.115,00-115,10 Pravý břeh Ani marin a přístavišť však není v době tvorby bakalářské práce dostatek. Je otázkou, zda v současnosti probíhá výstavba dalších marin a přístavů. Ucelený seznam není k dispozici. Autor při terénním průzkumu na území Slapské a Kamýcké přehrady našel tyto mariny: 1) Slapy přehrada, pravý břeh, ř.km.: 91,7 internetové stránky: 2) Lahoz, levý břeh, ř.km. 93,0 internetové stránky: 3) Skalice, levý břeh, ř.km. 94,3 internetové stránky: 4) Ždáň Modrá loděnice, levý břeh, ř.km. 95,2 internetové stránky: 5) Měřín Yacht Club, Královská Měřín, ř.km. 95,5 internetové stránky: 6) Stará Živohošť, levý břeh, ř.km. 101,5 internetové stránky: Zde se také nachází čerpací stanice, kde se dá natankovat palivo a odčerpat odpadní voda (jediná pro území Slapské a Kamýcké přehrady) 7) Nová Živohošť U kozla, pravý břeh, ř.km. 103,0 internetové stránky: 8) Nová Živohošť Mastník, pravý břeh, ř.km. 104,6 internetové stránky: 9) Cholín, pravý břeh, ř.km. 115,4 internetové stránky: 51

60 Je třeba upozornit, že ve většině těchto marin je možnost stání pouze pro členy daného yachtařského klubu. Pro kotvení ostatní veřejnosti jsou možnosti stání ovlivněny volným místem v jednotkách lodí a služby kotvení jsou pochopitelně zpoplatněny. Ceny za kotvení na jednu noc např. v Resort beach Nová Živohošť pro plavidlo delší 8 m je Kč 700,00 / den (viz příloha č.4). Cena je nepochopitelně vysoká. Pokud se například porovná s ceníkem německé mariny v Muehlbergu na řece Labi (viz příloha č.4), kde stojí kotvení 1 EUR / m / den. Tedy 10 EUR pro 10 m plavidlo. Ihned po zveřejnění vyhlášky č.: 46/2015 Sb. (viz příloha č. 6) se vzedmula vlna nevole od vyznavačů rekreační plavby, záležitost byla medializována a vznikla petice za úpravu nové vyhlášky, respektive jejího paragrafu č. 5. Tato petice byla 4. června, 2015 uzavřena s podpisy 2789 petentů a dne 11. června, 2015 byla předána ministru dopravy Ing. Ťokovi. Výsledkem byl jeho slib o znovuotevření vyhlášky a změně dotyčného paragrafu. Záležitost s protesty ohledně nové vyhlášky může také naznačit jaký je aktuálně zájem veřejnosti o rekreační plavbu. Zmiňované zákazy nočního kotvení se dotýká zejména oblasti Vltavy od hráze Slapské přehrady po České Budějovice. Tedy celé sledované oblasti středního Povltaví, kterým se zabývá tato bakalářská práce. Vyhláška se poměrně často probírala v televizním zpravodajství i publicistice. Příkladem mohou být reportáž v Událostech dne 7. června, ve večerních zprávách na televizi Prima dne 1. června, rozhovor ve Studiu 6 na ČT1 dne 11. června, 2015 v 08:20h. Podobně i v tisku bylo toto téma častokrát zveřejněno. Na internetových stránkách České televize jsou články ohledně tohoto tématu z 9. dubna, 8. června a 11. června. V časopise Týden článek ze dne 19. května, v Lidových novinách fejeton Josefa Klímy ze dne 18. dubna a podobně v dalších celostátních i regionálních denících. Pan poslanec Bendl interpeloval ohledně tohoto tématu dne 21. května ministra dopravy pana Ťoka (viz příloha č.5). Na jachtařském internetovém fóru: měla diskuze ohledně vyhlášky ke konci června, 2015 celkem 74 stran. Provozování výletních lodí Dle Čáky (2002) byly výletní lodě na řece Vltavě provozovány ještě před vybudováním Vltavské kaskády. Sjíždění Svatojánských peřejí bylo velmi oblíbeným cílem výletníků z Prahy. Používaly se na ně upravené dřevěné šífy vyráběné ve Vltavských loděnicích ve Štěchovicích, Kamýku nad Vltavou aj. Tyto šífy společně s vory jinak pravidelně převážely náklady soli, kamene, obilí, dřeva a jiného materiálu z Rakouska a Šumavy do Prahy a dále do Německa. To vše s výstavbou kaskády ustalo. Jak uvádí Hubert (1985) byly na Slapskou přehradu po jejím vybudování roku 1956 přivezeny tři malé motorové lodě, které hned během prvního roku provozu přepravily 176 tisíc výletníků. Další rok tedy přibyly další dvě lodě z brněnské loděnice 4. Roku 1959 bylo přepraveno rekordních téměř 300 tisíc výletníků. Tato čísla se nyní zdají k neuvěření. V dobách normalizace patřila osobní lodní doprava pod podnik Okresní podnik služeb (zkratka OPS) Příbram. Do flotily patřilo celkem 7 plavidel včetně rychlolodě typu Zarja ze SSSR. Na výběr byly plavby Slapy, přehrada Nová Živohošť 5x denně a Slapy, přehrada Orlík, přehrada s každodenní plavbou. 4 Jedna z těchto lodí s názvem Mír je na Slapské přehradě doposud. Je majetkem Vojenské zotavovny Měřín. K dispozici je tedy jen jejich klientům. 52

61 Obr.č.9: Přístaviště parníků a marina u hráze Slapské přehrady Zdroj: Monika Škorpilová, dne 19/04/2015 Po revoluci v roce 1989 a konci normalizace a komunismu v České republice byla činnost státního podniku OPS Příbram ukončena a její části byly zprivatizovány. Lodní doprava na Slapském jezeře byla prodána firmě Česká lodní doprava s.r.o. v zastoupení Ing. Vladimíra Tomana. Část flotily se záhy prodala na lukrativnější úsek řeky Vltavy v Praze. To se týká zejména dvou nejnovějších lodí německé výroby typu Bufa. Pozemky a budovy jsou v nájmu od Povodí Vltavy. Toto zázemí je využito zejména pro servis a kotvení motorových člunů, které do České republiky firma Česká lodní doprava importuje. Provoz osobních výletních lodí zajišťuje od roku 1996 firma Quarter s.r.o. Počet provozuschopných plavidel se postupem času snížil na dvě lodě vyrobené v Maďarsku. Loďe Blanici a Poděbradku. Loď Lužnice je v nepojízdném havarijním stavu. Dle rozhovoru s kapitánem Janem Svatoněm ze dne , provozovala firma Quarter zpočátku výletní trasy Slapy, přehrada Orlík, přehrada 3x týdně (úterky, čtvrtky a soboty) a trasu Slapy, přehrada Nová Živohošť 4x denně. Od roku 2007 se počet plaveb snížil na 2x týdně Slapy, přehrada Orlík a 3x denně Slapy, přehrada Nová Živohošť. Každý den kromě neděle také byla v nabídce diskotéka na parníku. Ta byla zprvu velmi oblíbená a plně vytížená. Diskotéky vzhledem k nadměrným vibracím však způsobily devastaci trupu lodě Lužnice. Postupně se nabídka výletů osobní lodí zúžila na trasu Slapy, přehrada Nová Živohošť 2x denně. Trasa na Orlík byla zrušena v roce Dle rozhovoru s Vladimírem Vandou, provozním vedoucím lodní dopravy Slapy u firmy Quarter s.r.o. ze dne byly důvo- 53

62 dem vysoké náklady na údržbu přístavních mol. Většina z nich je v havarijním stavu a generální oprava, případně pořízení nových přistávacích můstků je příliš nákladná záležitost. Firma Quarter s.r.o. má k 8.červenci, 2015 poměrně komplikované a nejasné majetkoprávní vztahy. Dle Výpisu z obchodního rejstříku ze serveru byla dne 3.března, 2015 na obchodní podíl ve společnosti vydána exekuce (viz příloha č. 9). Těžko tedy předpokládat, že je zde reálná šance dosáhnout na dotace určené pro podporu rekreační plavby a rekonstrukci plovoucích přistávacích můstků, pokud je společnost ve finančních problémech a nejsou jasné majetkoprávní vztahy. Na Slapské přehradě mezi břehy Nové a Staré Živohošti je také v provozu motorový přívoz. Ten funguje pouze v letních měsících. Půjčovny malých plavidel Na území Slapské i Kamýcké přehrady je možno vidět mnoho lodí pronajatých z půjčoven. Princip je podobný jako při půjčení auta. Zájemce dostane pracovníkem půjčovny proškolení o obsluze plavidla a po absolvování krátké projížďky má plavidlo na smluvenou dobu k dispozici. Průkaz vůdce malého plavidla není třeba (viz str ). Státní plavební správa jako nejvyšší autorita na poli plavebního provozu má provoz půjčoven pod svou kompetencí. Dle Zprávy o činnosti úřadu pro rok 2014 (2015) bylo vydáno 19 souhlasů s podmínkami pro provoz půjčovny malých plavidel. Celkem jich je v České republice 103. Pro rok 2013 bylo vydáno 15 souhlasů a v roce 2012 celkem 17 souhlasů. Během posledních tří let tedy bylo v České republice založeno celkem 51 půjčoven malých plavidel. Pro roky předchozí evidence není zveřejněna. Přesto je z výše uvedeného zřejmé, jaký je v současnosti o rekreační plavbu zájem Sběr informací a dat, průběh šetření Autorem výzkumu bylo ovou formou osloveno 47 obcí z regionu středního Povltaví. ové adresy byly pořízeny z Regionálního informačního servisu RIS (viz příloha č. 3), případně přímo z internetových stránek dané obce. Snahou bylo, aby dotazník byl vyplněn starostou, starostkou, či osobou odpovědnou za problematiku cestovního ruchu. Kompletní dotazník je v příloze č. 9. Zpět se autorovi po dvou urgencích vrátilo 20 plně vyplněných dotazníků. Procentuálně vyjádřeno odpovědělo 42,5% obcí. Tyto obce zastupují celkem obyvatel. Pokud počet obyvatel opět převedeme na procenta odpovídá to 44 % obyvatel ze zkoumané oblasti. Ve výzkumu jsou zastoupeny všechny MAS i okresy v regionu středního Povltaví. Za zmínku však stojí, že naprostá většina obcí, která reagovala na požadavek vyplnění dotazníkového šetření se nachází na pravém břehu a spadá pod MAS Sedlčansko 54

63 Tab. č. 5: Obce regionu střední Povltaví. Žlutě zvýrazněné obce odpověděly na dotazníkové šetření PRAVÝ BŘEH počet obyv (2014) plocha (km2) Hu stota obyvatel / km2 NUTS 4 Obec s rozšířenou působností Členství v MAS, turistický region apod. Rabyně ,89 16 Benešov Benešov - Lešany ,45 48 Benešov Benešov MAS Posázaví o.p.s. Krňany ,25 32 Benešov Benešov Mezi řekami o.s. Vysoký Újezd 200 4,07 49 Benešov Benešov Mezi řekami o.s. Netvořice (městys) ,88 62 Benešov Benešov - Neveklov (město) ,45 46 Benešov Benešov MAS Posázaví o.p.s. Stranný 103 5,51 19 Benešov Benešov MAS Posázaví o.p.s. Křečovice ,86 24 Benešov Benešov MAS Posázaví o.p.s. Osečany 247 5,61 44 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Radíč ,5 17 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Nalžovice ,62 38 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, Křepenice 181 7,19 25 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Kňovice 339 8,72 39 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Příčovy 285 3,09 92 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Sedlčany , Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Dublovice ,12 43 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Svatý Jan ,67 31 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Krásná Hora nad Vltavou (město) ,8 30 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Vysoký Chlumec ,9 35 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. Milešov ,48 21 Příbram Sedlčany MAS Sedlčansko, o.p.s. SOUHRN ,52 52 LEVÝ BŘEH počet obyv (2013) plocha (km2) hustota obyvatel / km2 NUTS 4 Obec s rozšířenou působností Členství v MAS, turistický region apod. Štěchovice (městys) ,3 131 Praha-západ Černošice Brdy - Vltava o.p.s. Hradištko , Praha-západ Černošice Brdy - Vltava o.p.s. Slapy ,24 40 Praha-západ Černošice Brdy - Vltava o.p.s. Buš 324 6,84 47 Praha-západ Černošice Brdy - Vltava o.p.s. Čím 354 6,18 57 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Korkyně 139 5,97 23 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Nové Dvory 238 8,39 28 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Chotilsko ,18 17 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Borotice ,07 21 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Drhovy 255 6,36 40 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Obory ,34 25 Příbram Příbram MAS Sedlčansko o.p.s. Dobříš (město) , Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Stará Huť , Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Nový Knín (město) ,61 66 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Rybníky 391 5,65 69 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Ouběnice 214 4,46 48 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Obořiště 632 7,61 83 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. 55

64 Svaté Pole 393 3,95 99 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Daleké Dušníky 405 6,81 59 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Županovice 74 4,86 15 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Drevníky 321 7,05 46 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Nečín ,23 30 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Hříměždice 407 8,5 48 Příbram Dobříš Brdy - Vltava o.p.s. Dolní Hbity ,69 34 Příbram Příbram MAS Sedlčansko o.p.s. Jablonná 386 7,7 50 Příbram Příbram MAS Sedlčansko o.p.s. Kamýk nad Vltavou ,84 76 Příbram Příbram MAS Sedlčansko o.p.s. Zduchovice 288 8,52 34 Příbram Příbram MAS Sedlčansko o.p.s. Solenice 373 7,55 49 Příbram Příbram MAS Sedlčansko o.p.s. SOUHRN ,47 70 SOUHRN CELEK ,99 61 Zdroj: internetové prezentace obcí 5.3. Zpracování a interpretace výsledků Dotazníkové šetření zahrnovalo 13 otázek, z nichž 4 otázky měly ještě upřesňující podotázky. U dvou otázek byl otevřený prostor pro vyjádření vlastního názoru. Otázky se týkaly zejména pohledu dané obce na potenciál dané oblasti pro cestovní ruch. Zda vůbec vidí prospěšnost pro svou obec v podpoře cestovního ruchu. Zda existuje spolupráce s ostatními partnery jako obcemi, podnikatelskou sférou, či státem. Součástí dotazníku také bylo několik otázek zkoumající vztah dané obce k rekreační plavbě a otázce splavnění toku Vltavy. Graf č.2: Jaký význam má cestovní ruch pro rozvoj cestovního ruchu pro danou obec? Zdroj: dotazníkové šetření autora 56

65 Cestovní ruch považují pro svůj rozvoj jako zásadní pouze dvě obce Vysoký Chlumec a Chotilsko. Střední důležitost přikládá cestovnímu ruchu 9 obcí a jako zanedbatelný přínos má překvapivě pro 8 obcí, tedy 42 procent. Průměr všech odpovědí je 2,26 na stupnici od jedné do tří. (viz graf č.:2). Odpověď je poměrně překvapivá, poněvadž mnoho lidí z oblasti dojíždí za prací, v regionu je poměrně slabé zastoupení průmyslu a pracovních možností. Krajina je velmi cenná a oblast Slapské přehrady je v blízkosti hlavního města. Samostatný dokument týkající se rozvoje cestovního ruchu v obci má pouze obec Chotilsko, která čítá pouze 499 obyvatel. Katastrálně však pod ní spadá rekreační středisko Stará Živohošť. Pět obcí má kapitolu cestovní ruch zahrnutu do komplexního dokumentu (Příčovy, Nový Knín, Vysoký Chlumec a Kamýk nad Vltavou a Krásná Hora nad Vltavou). Pět obcí plánuje tento dokument vytvořit (Korkyně, Sedlčany, Nalžovice, Zduchovice a Osečany) a pro čtveřici obcí nemá význam tento dokument vůbec vytvářet. Mezi těmi je překvapivě i město Neveklov s 2501 obyvateli. (viz graf č.:3). Graf č.3: Má vaše obec vypracované programové, resp. strategické dokumenty řešící problematiku cestovního ruchu? Zdroj: dotazníkové šetření autora Další otázka, která měla za cíl zjistit vztah obce k cestovnímu ruchu se týkala existence turistického informačního centra. Zajímala se, zda případně s jeho realizací do budoucna počítají, nebo o něm alespoň uvažují. Turistické informační centrum mají v této chvíli obce Chotilsko, Sedlčany, Kamýk nad Vltavou, Vysoký Chlumec a Neveklov. Uvažují o něm města Nový Knín a Krásná Hora nad Vltavou. Zbytek obcí o jeho vybudování neuvažují. (viz graf č.: 4) 57

66 Graf č.4: Má Vaše obec turistické informační centrum? Zdroj: dotazníkové šetření autora V otázce další bylo záměrem ohodnotit známkou od 1 5 nabídku příležitostí a služeb o oblasti cestovního ruchu v dané oblasti. Jako poměrně kvalitní (ohodnoceno známkou 4 z 5) vidí nabídku příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu 5 obcí. Jedná se o Osečany, Chotilsko, Svatý Jan, Sedlčany a Kňovice. Opačný názor mají obce Neveklov, Dublovice a Županovice. (viz graf č.:5) Graf č.5: Zhodnocení nabídky příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu v dané oblasti Zdroj: dotazníkové šetření autora 58

67 Další otázka již chtěla podrobnější hodnocení kvality, případně nedostatků u jednotlivých produktů cestovního ruchu. Nejkladněji byla hodnocena pěší turistika, to znamená trasování, značení, informační tabule, mapy, kvalita turistických tras apod. Dle dotazníkového šetření je oblast také vhodná pro vyznavače rybaření. Slapská, Kamýcká i Štěchovická přehrada, dále řeka Kocába, Brzina a potok Musík i Mastník jsou oblíbeným cílem rybářů. Najdou se zde revíry mimopstruhové i pstruhové. Dalšími oblíbenými lokalitami jsou rybníky, z nichž některé jsou soukromé a je na nich možno chytat ryby i bez rybářské povolenky. Další pozitivní hodnocení získaly příležitosti pro koupání, ačkoli například obec Županovice uvedla do poznámek, že by uvítala větší čistotu pláží. Nic to nemění na tom, že koupání je určitě jedna z nejsilnějších stránek oblasti středního Povltaví. Jednoznačně zejména na Slapské přehradě. Štěchovická a Kamýcká přehrada mají i ve vysokých letních teplotách poměrně nízkou teplotu vody jelikož do nich vtéká spodní voda z elektráren Slapské, respektive Orlické. Oblast je hodnocena jako přívětivá pro rodiny s dětmi (3,11 z 5,00). Příležitosti pro rekreační plavbu jsou hodnoceny jako mírně nadprůměrné (hodnota 3,05 z 5,00). Naopak je tomu u hodnocení osobní lodní dopravy. Na 40 km délce slapské nádrže je nyní provozována lodní doprava jen na 10 km úseku od hráze Slapské přehrady po Novou Živohošť. Obce proti proudu od Nové Živohošti nemají od roku 2013 možnost nabídnout svým návštěvníkům tento turistický produkt. Lodní doprava aktuálně operuje jen na ¼ plochy Slapské přehrady. Kladně byl hodnocen také informační servis pro turisty (3,05) a příležitosti pro sportovní vyžití (3,00). O něco hůře jsou hodnoceny příležitosti pro cykloturistiku (2,95) a propagace služeb cestovního ruchu v regionu (2,84) (viz graf č.6). U otázky hodnocení kvality, případně nedostatků v nabídce produktů cestovního ruchu v oblasti středního Povltaví byl dán také prostor obcím vyjádřit jejich názor nad rámec zadaných odpovědí. Některé z obcí tuto možnost využily. Obec Korkyně by uvítala kvalitní koupaliště, sportovní areál a cestovní ruch zaměřený více na rodiny s dětmi. Obec Kamýk nad Vltavou uvedla chybějící doplňkové služby a nabídky. Obec Kňovice má názor, že je nabídka dostatečně široká a každý si může vybrat to své. Město Sedlčany postrádá kvalitní stravovací zařízení, město Neveklov zase kvalitní ubytovací zařízení. Obec Svatý Jan by uvítala větší rozvoj cykloturistiky. Město Nový Knín vyjádřilo názor, že by byla třeba větší spolupráce mezi obcemi. A doplnilo odpověď, že nedobrou úlohu hraje fakt, že území spadá pod několik okresů. Obec Zduchovice postrádá dostatečnou propagaci regionu, jednotlivých středisek i obcí. A dotační programy pro rozvoj cyklotras po přírodních cestách v okolí Vltavy a navazujících okolních památek a skalních vyhlídek. Propojení turistických cest okolo (v těsné blízkosti) Vltavy s propagací jednotlivých přehrad, vyhlídek a kulturních památek. Obec Nalžovice vyjadřuje názor, že je třeba vybudování přístavišť a modernizovat ubytování v rekreačních zařízení v blízkosti Slapské přehrady. Také by uvítali nabídku kulturních akcí v letních mě- 59

68 sících. Obec Chotilsko má neskromné plány a uvítala by krytý bazén, případně aquapark a vybudování promenády okolo Vltavského jezera. Také uvádí splavnění Vltavského jezera plavební zdviží na Slapské přehradě. Graf č.6: Zhodnocení kvality, případně nedostatků v nabídce produktů v CR dané destinace Zdroj: dotazníkové šetření autora Následující otázka zjišťovala, čeho si obce v regionu nejvíce cení. Obce si nepochybně nejvíce cení okolní krajiny. Dále také možnosti rybaření, a trampingu, který má v této oblasti dlouholetou tradici. Zejména v okolí Štěchovické přehrady v oblasti Svatojánských proudů. Také oceňují historické památky, možnosti cykloturistiky, možnosti vyžití pro rodiny s dětmi, případně sběr lesních plodů. Na opačné straně hodnocení jsou kvalita ubytování, nabídka kulturních a sportovních akcí, kvalita vody a výlety parníkem. (viz graf č.:7) Také v rámci této otázky byl dán obcím volný prostor pro jejich návrhy, s čím by se oblast na celostátní úrovni mohla prezentovat. Obec Korkyně zdůrazňuje přírodu a rozmanitou krajinu a lesy. Možnosti pěší turistiky, vodu a historické památky. Obec Kamýk nad Vltavou připomíná blízkost k hlavnímu městu Praze a opět přírodní zajímavosti. Také obec Kňovice zdůrazňuje jako přednost rozmanitost přírody. 60

69 Obec Svatý Jan vidí přednost v krásné přírodě a ubytovacích a stravovacích kapacitách. Město Nový Knín také vidí silnou stránku v krásné přírodě, velkých lesních plochách a členité krajině a navíc v blízkosti hlavního města. Obec Zduchovice navíc připomíná řeku Vltavu, její meandry a skalní vyhlídky. Graf č. 7: Jaké jsou silné a slabé stránky regionu střední Povltaví? Zdroj: dotazníkové šetření autora Otázka č. 11 zjišťovala nejžádanější cílovou skupinu návštěvníků. Nejvíce žádanou skupinou návštěvníků jsou pro obce rodiny s dětmi. Zvolilo ji více než 80 procent oslovených obcí. Také cykloturisté jsou mezi obcemi poměrně oblíbení a vítaní. Další cílovou skupinou jsou senioři. Na opačné straně hodnocení stojí vodní mototuristé, mládež a baťůžkáři. Překvapením je podprůměrné hodnocení u skupiny rybáři a vodní turisti a zejména vodní mototuristi, ač z předchozích odpovědí vyplynulo, že oblast se může prezentovat právě výbornými podmínkami pro rybaření, podobně jako pro rekreační plavbu. (viz graf č.:8) Sportovci a mladé páry jsou pro oslovené obce hodnoceni těsně pod průměrem. 61

70 Graf č.8: Jaká je cílová klientela pro danou destinaci? Jakou klientelu byste rádi do své obce přilákali? Vodní mototuristy Mládež "Baťůžkáře" Vodní turisty (sportovní) Rybáře Sportovce Mladé páry Seniory Cykloturisty Rodiny s dětmi 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Zdroj: dotazníkové šetření autora Graf č.9: Jak obce hodnotí spolupráci v oblasti rozvoje cestovního ruchu s dalšími partnery? Jak obce hodnotí spolupráci s jinými subjekty? Krajským úřadem Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Podnikatelskou sférou Státním památkovým úřadem Ředitelstvím vodních cest Destinační společností Czech Tourism - Českou centrálou CR Rozvojovou agenturou Jinou obcí TIC Klubem Českých turistů Povodím Vltavy MAS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Zdroj: dotazníkové šetření autora 62