PROTIPOVSTALECKÉ OPERACE MOŢNOSTI VYUŢITÍ METOD KRIMINALISTICKO PRAKTICKÉ ČINNOSTI

Transkript

1 Michal LANG, Sandra LINKENSEDEROVÁ PROTIPOVSTALECKÉ OPERACE MOŢNOSTI VYUŢITÍ METOD KRIMINALISTICKO PRAKTICKÉ ČINNOSTI Abstract: This article discusses using the methods of Criminalistic-Practical Activities (CPA) during COIN operations. It characterizes some CPA methods, including examples of practical utilizing. ÚVOD V posledním desetiletí se stále více objevuje pojem boje v asymetrickém prostředí. Tato skutečnost je dána zejména výskytem nového typu nepřítele s nekonvenční taktikou vedení boje, kterou používá. Nepřítel v asymetrickém prostředí nevytváří žádné souvislé fronty a pohybuje se zcela bezprostředně a zároveň i nepředvídatelně. V asymetrickém prostředí může k útoku dojít nečekaně a kdekoliv. Vzhledem k několika uplynulým desítkám let bipolárně rozděleného světa většina států a obranných aliancí připravovala a cvičila své armády na konvenční válku. Samotná problematika protipovstaleckého boje byla zpravidla zahrnována jen okrajově, anebo nebyla dlouhodobě a systematicky cvičena vůbec. V asymetrickém prostředí lze očekávat, že se nepřítel nepředvídatelně rychle objeví, krátce udeří a následně se zpravidla stáhne dle předem připraveného plánu. Povstalci se často skryjí mezi civilní obyvatelstvo, od kterého se jim z různých pohnutek může mnohdy dostávat značné podpory. To je jedna ze zásadních charakteristik povstaleckého boje, jemuž se dá jen těžce čelit běžnými postupy s většími úspěchy. V takovém asymetrickém prostředí je velmi složité nepřítele jasně identifikovat a účinně proti němu zasáhnout. Bohužel pak nezřídka dochází k vážným záměnám s civilním obyvatelstvem a ztrátám z jeho řad. Tento jev má logicky silně negativní důsledky pro samotnou činnost koaličních jednotek a ještě více tak ztěžuje jejich již tak složité a vypjaté působení. Může dále zapříčinit i nedotažení jednotlivých operací proti nepříteli do konce, neboť se bojová činnost může stát velmi nepřehlednou. Znejistění koaličních jednotek pak nežádoucím způsobem posiluje sebevědomí nepřítele, který získává stále více na síle, a také a tolik potřebné podpoře civilního obyvatelstva, jež je v protipovstaleckém boji klíčová. Úspěšné vedení operací proti nepříteli v asymetrickém prostředí vyţaduje především dostatek hodnověrných informací. Při nedostatku spolehlivých zdrojů mohou být data získávaná pro pokrytí požadavků na konkrétní informace neuspokojivá, anebo přímo nedostupná. Jako velmi vhodnou možností pro sběr a zpracování informací, který by mohl vést k individuální identifikaci nepřítele a dokreslení sil a organizačních struktur působících v daném prostředí, se jeví využití metod kriminalisticko praktické činnosti (dále jen KPČ) a především vytvoření příslušného automatizovaného informačního systému. 74

2 Automatizovaný informační systém je v požadované podobě využíván kupříkladu analytiky ministerstva vnitra a pochopitelně i dalšími vyspělými bezpečnostními složkami v zahraničí. Zjednodušeně se jedná o databázi zjištěných informací ze zájmové oblasti, které jsou stále vkládány, tříděny, doplňovány a navzájem porovnávány. Do celé databáze má přístup pouze oprávněný uživatel a to na několika vytvořených úrovních. Celý systém vede ke značnému zjednodušení a zefektivnění analytické činnosti. Vytváření takovýchto databází je v právním souladu s předpisy ČR. Tato stať představí některé vybrané metody KPČ a jejich možný praktický význam a využití v nestandardních podmínkách asymetrického bojiště. Hlavním cílem článku je pak stimulovat úvahu a analýzu dalších možných variant využití těchto metod a vytvoření (či propojení stávajících) příslušných výkonných struktur a jejich začlenění do celého systému protipovstaleckého boje. Jedná se tedy o vytvoření podmětu k zamyšlení se nad dalšími ne zcela běžnými způsoby a postupy v rámci vedení protipovstaleckých operací. 1 VÝZNAM VYUŢITÍ METOD KPČ Význam využití metod KPČ při vedení protipovstaleckých operací spočívá v tom, že umožňuje zejména: vytvořit reálný obraz o strukturách a působnosti protipovstaleckých jednotek v daném prostoru a čase; účinně plánovat a provádět úderné operace s maximální efektivitou; přesností zásahu eliminovat ztráty na civilním obyvatelstvu a získávat tak možnost spolupráce z jeho strany; vytvořit příznivější obraz o konkrétním vedení protipovstaleckých operací na veřejnosti; vytvořit automatizovaný informační systém schopný rychle, přesně a efektivně zpracovávat získané informace. Tento výčet však není zdaleka úplný. 2 NĚKTERÉ ZÁKLADNÍ VYUŢITELNÉ METODY KPČ PRO ZEFEKTIVNĚNÍ PROTIPOVSTALECKÉHO BOJE V rámci vedení protipovstaleckého boje lze úspěšně použít řadu metod KPČ. Jakkoli celkový výčet metod KPČ je mnohem obsáhlejší, je nutné zvážit jejich praktické využití s přihlédnutím k druhu materiálu, který lze při potírání asymetrického boji nejsnadněji identifikovat, zajistit, uchovat a odtransportovat, a to za soustavného vedení bojové činnosti. Z těchto důvodů byly vybrány následující metody KPČ spolu s některými jejich předměty zkoumání, jimiž se zaobírají. Samotný obsah však nelze brát jako vyčerpaný, případně konečně stanovený. 75

3 2.1 DAKTYLOSKOPIE Jedná se o nauku o otiscích obrazců papilárních linií na vnitřní straně článků prstů rukou a nohou, na dlaních a chodidlech. Daktyloskopické stopy vedou jednoznačně k individuální identifikaci osoby. Při nálezech různých drobných předmětů, s kterými manipuloval nepřítel a tam, kde se dá předpokládat výskyt daktyloskopických stop, lze provést (za dodržení jednoduchých zásad) jejich sběr in natura. Takovéto předměty se dají následně odeslat k dalšímu důkladnému zkoumání. 2.2 KRIMINALISTICKÁ BIOLOGIE Předmětem zkoumání kriminalistické biologie jsou biologické materiály lidského, zvířecího a rostlinného původu. Zkoumáním biologického materiálu lze pro potřeby vedení protipovstaleckého boje identifikovat osoby, popř. získat důkaz o pohybu konkrétních osob v určitém prostoru pomocí průkazu rostlinných a živočišných stop na oděvu apod. Nejčastěji se však bude jednat o materiály oddělené od organizmu působením zevního násilí (tj. zejména krevní vzorky, části tkání, orgánů apod.). Zajištění některých biologických stop má specifická, nikoli však složitá pravidla. S těmi je nutné být obeznámen, a také je dodržovat. 2.3 FONOSKOPIE Pro vedení protipovstaleckého boje lze tuto metodu KPČ využít zejména pro zkoumání lidského hlasu, popř. dalších stop vzniklých záznamem s cílem zjištění mluvící osoby. Podle srovnávacího materiálu lze provádět individuální identifikaci osoby. Další možností je zjištění skupinové příslušnosti osoby jako např. věku, vzdělání, pohlaví, místní příslušnosti apod. K pořízení hlasových projevů osob lze jednoduše a operativně využít např. diktafon. 2.4 DALŠÍ VYUŢITELNÉ METODY KPČ Mezi další vhodné a využitelné metody KPČ pro vedení proti povstaleckého boje můžeme také zahrnout například kriminalistickou balistiku, kriminalistickou pyrotechniku, odorologii (disciplínu zabývající se pachovými stopami), portrétní identifikaci a další. 3 PŘÍKLADY VYUŢÍTÍ METOD KPČ V PRAXI Pro názornou ilustraci využití metod KPČ jsou uvedeny tři příklady využívající celkem čtyři různé metody KPČ, které mohou úspěšně vést k individuálnímu ztotožnění nepřítele. 76

4 3.1 PŘÍKLAD VYUŢITÍ DAKTYLOSKOPIE Průzkumný orgán byl vyslán do prostoru, který využíval nepřítel k častému odpalu raket 107 mm proti základně koaličních sil. Toto místo (odpaliště) se podařilo v terénu přesně identifikovat podle ohořelých zbytků křovin a travin, které byly zažehnuty při odpalu raket. Kromě těchto stop, jež vedly pouze k identifikaci místa odpalu, zde nebylo nalezeno nic, co by mohlo poskytovat další možné informace, popř. stopy vedoucí k individuálnímu ztotožnění nepřítele. Místo bylo situováno vysoko na horském hřebenu, kde se stykovaly tři horské pěšiny, přičemž jedna vedla směrem k hranici sousední země. Velitel Pz orgánu vydal pokyny k prozkoumání přístupových tras (pěšin) do určité vzdálenosti od odpaliště. Dvě trasy neposkytly žádné relevantní informace. Na třetí trase však byly nalezeny odhozené gumové krytky trysek raket 107mm, a to ve vzdálenosti necelých 80 m od odpaliště. Velitel tyto dvě krytky uschoval a zajistil je tak k pozdějšímu předání a provedení daktyloskopické expertízy. Tímto na první pohled takřka bezvýznamným nálezem byla s určitou pravděpodobností potvrzena přístupová trasa (směr) působení nepřítele. Zajištěním zmíněných drobných předmětů in natura byl dále vytvořen reálný předpoklad k získání daktyloskopických stop, které budou moci být zpracovány speciálně zřízeným automatizovaným informačním systémem. Automatizovaný informační systém je např. schopen poskytnout informace o dalším výskytu již zajištěných shodných daktyloskopických stop a v neposlední řadě při zadržení podezřelé osoby k jejímu usvědčení (ztotožnění) z účasti na provedeném útoku na koaliční síly. 3.2 PŘÍKLAD VYUŢITÍ KRIMINALISTICKÉ BALISTIKY A BIOLOGIE Patrolující jednotka se za přesunu dostala do léčky. Nepřítel vedl palbu z ručních zbraní, kterou se podařilo zdárně umlčet vlastní agresivní a rozhodnou palbou. Vzhledem k situaci v místě bylo rozhodnuto, že bude provedena identifikace rozsahu bojového poškození nepřítele. Při zajištění prostoru, odkud byla provedena léčka na kolonu, a jeho následném prozkoumání, bylo nalezeno několik palebných stanovišť. Z každého palebného stanoviště bylo odebráno několik vystřelených nábojnic jako vzorku pro pozdější zkoumání oborem kriminalistické balistiky. V jednom z palebných stanovišť byly nalezeny čerstvé stopy krve, mající jasnou příčinnou souvislost s provedeným palebným přepadem. Vzorek krve byl rovněž jednoduše zajištěn stanoveným způsobem a uložen k provedení pozdější expertízy oborem kriminalistické biologie. Do speciálně zřízeného automatizovaného systému zamířily průvodní data s výsledky provedených expertíz kriminalistické balistiky a biologie. Výstupem mohou být informace o prostorech útoků, v kterých byly použity shodné typy zbraní a z toho vyplývající další odvozené informace. Ze vzorku krve může být pak například metodou DNA usvědčen konkrétní útočník (střelec). 77

5 3.3 PŘÍKLAD VYUŢITÍ FONOSKOPIE Na malé koaliční základně, vybudované v blízkosti vesnice, bylo možno již po několikáté v řadě na jedné z frekvencí používané povstaleckými sílami zachytit vysílání. Jeho obsah byl zpravidla totožný šlo o poskytování informací sousedním povstaleckým buňkám o výjezdu koaličních sil ze základny, o jejich složení, počtech a směru přesunu. Podle hlasu bylo vysílání zřejmě vedeno stále stejnou osobou. Bylo takřka jisté, že tato osoba se zdržovala v nedaleké vesnici. Při vysílání byla část hlasového projevu osoby zaznamenána a vzorek odeslán ke zpracování oboru fonoskopie. Tento materiál byl porovnán s již dříve získanými vzorky automatizovaným informačním systémem, tehdy však s negativním výsledkem. Následně byl proto vzorek uložen do databáze automatizovaného informačního systému k dalšímu možnému zpracování. Časem byla od místního zdroje získána informace vedoucí k zadržení osoby podezřelé z tohoto vysílání. Při prohlídce obydlí však nebyla nalezena žádná radiostanice, ani jiný materiál prokazující nebo naznačující napojení na místní povstaleckou buňku. Osoba byla nicméně zadržena, byl u ní pořízen krátký hlasový záznam a vzorek odeslán ke zpracování automatizovaným informačním systémem. Ten metodou komparace úspěšně ztotožnil zadrženou osobu s dříve získaným a zpracovaným záznamem z povstalecké radiostanice. ZÁVĚR Soudobé bojiště, nepřítel a jeho techniky vedení boje se mění. Je pouze na nás, zda a jak rychle začneme na tyto skutečnosti adekvátně reagovat. Naším cílem by nemělo být pouhé přizpůsobení se nové formě boje, ale vytvoření takových podmínek, abychom byly schopni plně převzít iniciativu a efektivně neutralizovat nepřítele používajícího nekonvenční metody boje. Toho můžeme dosáhnout tehdy, pokud začneme sami myslet nekonvenčně a kromě nových zbraní a modifikované taktiky budeme proaktivně vyhledávat a flexibilně aplikovat i nové metody jiných vědních oborů. Klíčové je však vytvoření zmíněného automatizovaného systému s rozsáhlou databází především biometrických prvků, které by bylo možné systematicky získat od obyvatel například při žádosti o doklad totožnosti apod. Již samotné tendence vyhnout se poskytnutí svých biometrických údajů (např. otisků prstů) by pak mohla upozornit na podezřelou osobu. Tato stať si nekladla ambici jít do hloubky daného tématu, které je značné rozsáhlé. Jejím cílem bylo poukázat na další možnosti, které je nutné v oblasti vedení protipovstaleckého boje stále hledat. 78

6 LITERATURA: [1] TRINQUER, R.: Modern Warfare. A French view of counterinsurgency. Praeger, New York [2] SUCHÁNEK, J. a kolektiv. Kriminalistika kriminalistickotechnické metody a prostředky. PA ČR, Praha