Hodnocení mainstreamingové strategie Průřezová skupina NTS - Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit

Transkript

1 Program Iniciativy Společenství EQUAL Hodnocení mainstreamingové strategie Průřezová skupina NTS - Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit Prosinec 2007 Zprávu v rámci projektu Zajištění činnosti NTS CIP EQUAL zpracoval Ing. Petr Víšek. Zpráva byla redakčně upravena řídicím orgánem CIP EQUAL (MPSV, odbor 72). Program Iniciativy Společenství EQUAL je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky.

2 Obsah: Úvod Mainstreamingová strategie Klíčové prvky strategie výstupy a jejich využití Závěry a doporučení Seznam využitých informačních zdrojů... 13

3 Úvod Problém sociálního vyloučení a aktivity k sociálnímu začleňování jsou významným celospolečenským úkolem. Otázka existence a negativní důsledky života v sociálně vyloučených lokalitách jsou pak v podmínkách České republiky klíčovými tématy. Potřeba řešení je pociťována na všech úrovních, od místní, přes regionální až po úroveň centra. Poznání možností řešení, jejich ověření a rozšíření je hlavním cílem průřezové skupiny v rámci národních tematických sítí CIP EQUAL (NTS) Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit. 3

4 1. Mainstreamingová strategie Průřezová skupina v rámci národních tematických sítí CIP EQUAL (NTS) Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit byla složena ze subjektů, které byly zařazeny v ostatních standardních NTS, a to podle kritéria, že se zaměřují na společensky velmi závažnou cílovou skupinu, totiž na klienty pocházející (žijící) v sociálně vyloučených lokalitách. Tato skupina je specifická v tom smyslu, že pro ni nebyla zpracována samostatná národní mainstreamingová strategie, protože tato strategie je fragmentárně obsažena ve strategiích ostatních NTS, ve kterých je RP zastoupena. Je třeba posoudit, zda je třeba vypracovat samostatnou národní tématickou strategii a jaké by byly její slabé stránky. Do skupiny byly vybrány projekty subjektů: DROM, romské středisko, Sdružení Romů Severní Moravy, IQ Roma servis, Člověk v tísni, společnost při ČT, Slovo 21 a Nadace Terezy Maxové. Sociální začleňování a zaměstnanost patří mezi významné úkoly a programové cíle veřejné správy i nestátního sektoru. Proto na uplatnění poznatků a zkušeností z projektů ve veřejné politice byl v projektech kladen odpovídající význam. To se projevovalo již ve faktu, že se orgány veřejné správy objevovaly jak v partnerstvích, tak v prezentacích výsledků ve vztahu k orgánům veřejné správy od místní správu až po Parlament České republiky. 4

5 2. Klíčové prvky strategie výstupy a jejich využití Obecnými, společnými cíli projektů bylo: Zvýšení kompetencí obyvatel sociálně vyloučených lokalit Předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit Vytvoření metodologie práce pro samostatné zapojení obyvatel sociálně vyloučených lokalit do standardních sociálně ekonomických vztahů Analýza a tvorba strategií sociální exkluse DROM, romské středisko z Brna (rozvojové partnerství MIKROBUS), si stanovilo jako cíl vytvořit a otestovat nové metody práce, které budou vyplňovat mezery v již existující nabídce služeb zaměstnanosti, jež by odpovídaly dané cílové skupině. Sdružení Romů Severní Moravy si dalo za cíl vybudovat multifunkční komunitní centrum, analyzovat příčiny obtížného pracovního uplatnění cílové skupiny, vznik pracovní agentury a další. Nadace Terezy Maxové (projekt Najdi svůj směr) si dalo za cíl zlepšení úspěšnosti ve školním vzdělávání dětí z dětských domovů a zlepšit jejich výchozí postavení při vstupu na trh práce. IQ Roma servis (projekt Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce) si dal za cíl zvyšování vzdělanosti, kvalifikace a společenského začlenění romského etnika s důrazem na věkovou kategorii let, zlepšení sociální úrovně obyvatel sociálně vyloučených lokalit, především zvýšení zaměstnanosti. Společnosti Člověk v tísni (Projekt Polis) si dal za cíl minimalizovat počet lidí, žijících v sociálním vyloučení a zamezit vzniku chudinských lokalit, v nichž žijí tito lidé koncentrovaně, pomoci nastavit sociální politiku měst tak, aby zachránila většinu lidí v životní krizi před pádem do sociálního vyloučení a umožnila jim návrat do běžného života. Trvale propojit instituce působící v této oblasti a zvýšit povědomí veřejnosti o podmínkách života v sociálním vyloučení. 5

6 Občanské sdružení Slovo21 (Projekt podpora Romů v Praze) si dalo za cíl oslovit a dát šanci pražským Romům, kteří mají zájem se vzdělávat a najít si zaměstnání, vytvořit inovativní a komplexní model vzdělávání a zaměstnávání Romů, který bude aplikovatelný na národní i mezinárodní úrovni a předat tento model co nejširšímu okruhu lidí. Na základě celkové analýzy všech projektů lze vymezit následující typy hlavních aktivit, které se různou měrou uplatnily ve sledovaných projektech. Jsou řazeny v logické posloupnosti: a) Analýzy a výzkum b) Mezinárodní srovnání c) Posilování vlastní kapacity subjektů d) Posilování kapacity a schopností klientům z cílové skupiny e) Pomoc klientům z cílové skupiny f) Působení na vnější prostředí g) Medializace h) Partnerství a) Analýzy a výzkum Objektivní znalost reálné situace je nezbytná pro dobré zacílení projektu i pro volbu cílových skupin a podskupin. O to závažnější je to tam, kde je málo informací o situaci, popř. nebyly dosud analytické práce vůbec realizovány. Rozvojové partnerství MIKROBUS (DROM, romské středisko) bylo zaměřeno na vytvoření nástrojů pro zlepšení zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce. Klíčovou metodou bylo asistované umístění uchazečů o zaměstnání. K témuž cíli bylo realizováno vzdělávání a metodiky práce poradců pro zaměstnanost. Ukázala se však potřeba poznat jaký je mechanismus ekonomických strategií romských rodin s cílem hledat jim adekvátní strategie pokud jde o pracovní příjmy. Proto byl realizován výzkum a zpracována Studie mikroekonomických modelů (romské rodiny). Ta přinesla závažná a v projektu dobře využitelná zjištění o vnitřním i vnějším zadlužení rodin, o roli šedé ekonomiky a další. 6

7 V rámci projektu Romcentrum byla zpracována analýza potřeb zaměstnavatelů v okrese Karviná a byla také zpracována analýza potřeb cílové skupiny. V projektu Najdi svůj směr byly zpracovány demografické a další charakteristiky cílové skupiny a byly zmapovány vzdělávací potřeby poradců pracujících s cílovou skupinou. b. Mezinárodní srovnání Mezinárodní srovnání a výsledně vypracování inovativního, systémového a komplexní modelu celoživotního vzdělávání, vzrůstu kvalifikace, získávání dovedností a zaměstnávání příslušníků romské minority je hlavním obsahem projektu občanského sdružení SLOVO21 (Projekt Podpora Romů v Praze ). Studie přinesla informace o situaci ve vzdělávání Romů ve Slovinsku a Portugalsku. Příkladem dobré praxe je také úzká spolupráce na mezinárodní úrovni. c. Posilování vlastní kapacity subjektů Další významnou aktivitou se ukázal záměr (potřeba) posílit kapacitu vlastních pracovníků, vlastních realizátorů aktivit. DROM, romské středisko vzdělává vlastní poradce pro zaměstnanost a zpracovává pro tyto pracovníky metodiku pro práci s cílovou skupinou a vzdělávací program. V projektu Najdi svůj směr byl zpracován soubor školení vzdělavatelů a provedeno jejich systémové školení, mezi metody práce patřil i nácvik psycho-sociálních dovedností formou individuálního a skupinového poradenství. V projektu IQ Roma servis byly zpracovány metodiky komplexní práce s mládeží a komplexní práce s rodinou Také projekt SLOVO 21 organizoval školení terénních zprostředkovatelů práce a vytvořit databázi lektorů a pedagogů působících v této oblasti. 7

8 d. Posilování kapacity a schopností klientům z cílové skupiny Tyto aktivity tvořily v zásadě nejrozsáhlejší podíl činnosti ve všech projektech. Patřilo sem zaškolování, zprostředkování vzdělání, volnočasové aktivity, terénní vzdělávání (např. zcela unikátní osvětová činnost pro dospělé formou pojízdné učebny v projektu Romcentrum). V projektu Najdi svůj směr byl zpracován soubor školení vzdělavatelů a provedeno jejich systémové školení, mezi metody práce patřil i nácvik psychosociálních dovedností formou individuálního a skupinového poradenství Dále sem patří takové aktivity jako příprava romských žáků a jejich motivační výcviky, dílny romských žen a další. e. Pomoc klientům z cílové skupiny Projekty velmi přesně odlišily kde jde o podporu zaměstnatelnosti klientů z cílových skupin a kde jde o aktivní pomoc k jejich zaměstnání. Do této skupiny nástrojů lze zařadit sociální poradenství a asistované umísťování. Sem patří asistenci při hledání práce, pracovně právní poradenství, terénní sociální práce, přímá práce s klientem a další, např. kvalifikační a rekvalifikační kurzy apod. f. Působení na vnější sociálně ekonomické prostředí Nejbližší vnější prostředí realizovaných aktivit jsou orgány státní správy (například úřady práce), samosprávy, zaměstnavatelé a další. Bez jejich otevřenosti a spolupráce by se aktivity omezily jen na vlastní prostředí a nedosáhly by prostupnosti do sféry zaměstnanosti či činnosti veřejné správy. Sem patří takové aktivity jako vytvoření pracovní agentury (Projekt Romcentrum), oslovování pražských potenciálních zaměstnavatelů. Nástrojem k realizaci tohoto směru aktivit byla i skutečnost, že v řadě projektů byly partnery přímo potenciální zaměstnavatelé, hospodářské komory, města a obce a další. g. Medializace Medializace, ať již jako propagace výsledků tak informování veřejnosti není rozhodně samoúčelným krokem. Významně ovlivňuje vnější prostředí, poskytuje informace cílové skupině i veřejnosti o aktivitách a jejich úspěšnosti. Přispívá tak k postupné změně názoru veřejnosti, což se pozitivně projeví v její otevřenosti a přístupnosti k těmto aktivitám tam, kde je postoj této veřejnosti významný. Sem patřily takové 8

9 aktivity, jako vydání publikace Žijí mezi námi, dny romské kuchyně (Projekt Romcentrum), výstava jak to vidím já (projekt IQ Roma servis). Více než 180 mediálních výstupů bylo zaznamenáno o projektu Polis a jeho aktivitách. h. Partnerství Všechny projekty disponovaly širokými partnerskými vazbami, které jim umožnily specifikovat činnosti do mnoha dílčích směrů. To přispělo k plnění všech zde uvedených cílů. Mezi partnery projektů byly vysoké školy, střední i základní školy, města, obce, potenciální zaměstnavatelé, výzkumné organizace, dětské domovy, úřady práce, občanská sdružení a další. Klíčové inovativní výstupy (produkty, návrhy na změny zákonů, projekty vyvinuté v rámci dané NTS) Z prezentací projektů i dokumentačních materiálů a diskuse je možné vyvodit několik důležitých inovativních řešení. Chudoba a sociální vyloučení a z nich plynoucí sociální důsledky nejsou romským etnickým specifikem. Proto se také politika EU neorientuje na etnickou odlišnost a její respektování či zohledňování, ale na fakt sociálního vyloučení. Primární adresou jsou sociálně vyloučené lokality. Imperativem pro práci v této oblasti je boj za sociální začleňování. Realizované projekty uměly tyto sféry odlišit a nástroje co nepřesněji vymezit a zacílit (fokusovat). Realizovaly etnicky inteligentní, nikoliv etnicky odlišné aktivity. Metody, které projekty použily byly i v etnicky vymezeném prostřední funkční a účinné. To vede k závěru, že ve vztahu ke klientům sociálně vyloučených lokalit není třeba vytvářet samostatnou národní tematickou síť s etnicky odlišnými prvky, ale je třeba a možné postupovat standardními, v těchto projektech ověřenými, metodami a nástroji. Nutnost etnické inteligence projektů a práce pak klade o to vyšší nároky na kvalifikaci a kompetenci všech aktérů. Proto není nezbytné 9

10 zpracovat samostatnou tématickou strategii pro tuto cílovou skupinu, ale akcentovat vysokou kompetenci těch, kteří se v této oblasti budou angažovat. Relevance k existujícím problémům a potřebám dané oblasti Realizátoři přistupovali k tvorbě projektů s plným pochopením reálné situace, v níž se cílová skupina nachází. To jim umožnilo formulovat reálně dosažitelné cíle a díky tomu volit i adekvátní, přesně cílené, nástroje realizace projektů. V realizaci projektů byla znát vysoká kompetence a zkušenost realizátorů a ta se projevovala ve vysoké profesionalitě projektů. Druhým komplexním poznatkem navazujícím na předchozí je zjištění, že pochopení složitosti problémů cílové skupiny vedlo k vytvoření určitých hlavních typů aktivit (výše uvedených), které přesně vymezovaly cílovou skupinu, nebo přesně formulovaly cíl. V tomto směru pak lze použít obratu komplexní, protože projekty řešily i vnější prostředí pro uplatnění cílové skupiny a další aspekty sociálního, právního a ekonomického prostředí. K této komplexnosti pak ve všech případech přispěla široká partnerství jdoucí napříč odbornou i rozhodovací (decizní) sférou. Soulad s aktuálním vývojem v politikách a legislativě v dané oblasti Potřebu kvalifikované komplexní aktivity ve sledované oblasti, tj. ve vztahu k sociálně vyloučeným komunitám, která není etnicky odlišná ale etnicky kvalifikovaná dokládá aktuální příprava Agentury proti sociálnímu vylučování, která je pojednávána vládou České republiky, která se orientuje primárně na problém, nikoliv na reálně nejvíce postiženou skupinu romské etnikum. To je v souladu s politikou EU vůči problému sociálního vylučování. 10

11 Silné a slabé stránky Silnými stránkami jsou: vysoká profesionalita, reálnost cílů, komplexní přístup inovační přínosy zvýšení kompetence subjektů, které projekty realizovaly Slabými stránkami jsou: Aktivní zájem motivace samotných cílových skupin Poptávka po aktivitách se strany samosprávných orgánů obcí a měst Srovnání s již existujícími způsoby řešení Většina obyvatel vyloučených lokalit patří k romské etnické skupině. To dosud evokovalo pocit potřeby hledat jakási etnická specifika v řešení situací, hledat etnické tam, kde šlo o odborně poznané standardní problémy, které je třeba řešit standardními metodami. Docházelo tak ke směšování etnických a sociálních přístupů a k výsledné neurčitosti vlastní povahy práce s touto skupinou. Plánované způsoby šíření a dalšího využití (kdo a jakým způsobem je může využít) Výstupy jsou plně využitelné jako pro NNO tak pro veřejnou správu ve všech zainteresovaných resortech a oborech. 11

12 3. Závěry a doporučení Analýza projektů realizovaných v rámci této NTS přinesla dvě zjištění podporující roli NNO v této oblasti. První je zkušenost, že čím nižší je v regionu nezaměstnanost, tím s většími problémy se potýkají klienti NNO a tím individuálnější a komplexnější pomoc a podporu je zapotřebí jim poskytovat. Na straně klientů se potýkají nejen s nízkou nebo žádnou kvalifikací, ale i řadou osobnostních deficitů pokud jde o sociální dovednosti a nízkou motivaci, malou schopnost převzít odpovědnost za svůj život a budoucnost a podobně. To se pak týká významně právě klientů ve sledované skupině, kde se tyto handicapy kumulují. Ve vztahu k těmto klientům se, zejm. pokud jde o podporu zvýšení jejich zaměstnatelnosti a zaměstnanosti, individuální poradenství a pomoc, nevystačí jen se standardními metodami aktivní politiky zaměstnanosti, ale bude rovněž vyžadovat komplexnější a individuálnější přístup, který jsou schopny poskytovat a poskytují právě nevládní neziskové organizace. Na druhé straně tam, kde je nezaměstnanost vysoká, je přístup klientů plný motivace a angažovanosti, a činnost NNO může významně aktivní politiku zaměstnanosti rozšířit, obohatit a individualizovat. Dalším, již zmiňovaným, závěrem a zároveň důležitým doporučením pro tuto skupinu je to, že ve vztahu ke klientům sociálně vyloučených lokalit není třeba (a v souladu s aktuálními politikami národními a evropskými by ani nebylo vhodné) vytvářet samostatnou národní tematickou síť s etnicky odlišnými prvky, ale je třeba a možné postupovat standardními metodami a nástroji ověřenými v těchto projektech a ostatních NTS, ve kterých jsou tyto projekty členy. 12

13 4. Seznam využitých informačních zdrojů Jako zdroje informací byly použity prezentace jednotlivých projektů, jejich písemné výstupy. Jako příklady inovací testovaných v praxi byly vybrány manuály pro práci s cílovou skupinou v oblasti zaměstnávání, programy terénního vzdělávání, podpora náležité volby a úspěšného dokončování sekundárního vzdělávacího cyklu, program zvyšování vzdělanosti a uplatnění na trhu práce dětí, vyrůstajících v ústavní péči, strategie prosazování nediskriminačních politik na lokální úrovni, vzdělávání úředníků veřejné správy, mezinárodní srovnávací studie a další. 13