STRUKTURÁLNÍ FONDY A JEJICH KOORDINACE S KOHEZNÍM FONDEM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRUKTURÁLNÍ FONDY A JEJICH KOORDINACE S KOHEZNÍM FONDEM"

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, COM(1999) 344 final SDĚLENÍ KOMISE STRUKTURÁLNÍ FONDY A JEJICH KOORDINACE S KOHEZNÍM FONDEM Směrnice pro programy na období

2 ÚVOD Účel směrnic OBSAH Hospodářská a sociální koheze: Růstem a konkurenceschopností k zaměstnanosti Evropská strategie zaměstnanosti Podmínky pro investice a vliv EMU Dva horizontální principy: udržitelný rozvoj a rovné příležitosti Efektivita posílená strategickým přístupem a partnerstvím Struktura a analytická východiska směrnic ČÁST 1: PODMÍNKY PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST: REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST I. Vytváření základních podmínek pro regionální konkurenceschopnost A. Dopravní infrastruktura: zdokonalování sítí a systémů B. Energetika: sítě, výkonnost a obnovitelné zdroje C. Telekomunikace: k informační společnosti D. Infrastruktura pro životní prostředí vysoké kvality E. Výzkum, technologický rozvoj a inovace: modernizace výrobní báze II. Konkurenceschopnými podniky k tvorbě zaměstnanosti A. Podpora podnikům: priorita pro SME B. Služby podporující obchod: pomoc vytváření a rozvíjení podniků C. Oblasti se zvláštním potenciálem: životní prostředí, turistický ruch a kultura, sociální hospodářství ČÁST 2: EVROPSKÁ STRATEGIE ZAMĚSTNANOSTI: KLÍČOVÁ PRIORITA SPOLEČENSTVÍ I. Cíl 3: Rámec doporučení pro rozvoj lidských zdrojů a pro větší množství a kvalitu pracovních příležitostí A. Aktivní politika na trhu práce pro podporu zaměstnanosti B. Všeobjímající, všem otevřená společnost C. Podpora práceschopnosti, dovedností a mobility celoživotním vzděláváním se D. Rozvíjení přizpůsobivosti a podnikání E. Pozitivní akce pro ženy II. Konkrétní činnosti v regionech Cíle 1 a 2 ČÁST 3: ROZVOJ MĚST A VENKOVA A JEJICH PŘÍNOS PRO VYROVNANÝ ÚZEMNÍ ROZVOJ A. Rozvoj měst v rámci ucelené regionální politiky B. Rozvoj venkova k modernizaci, diverzifikaci a ochraně životního prostředí C. Synergie mezi městskými a venkovskými oblastmi: vyrovnaný rozvoj D. Konkrétní opatření pro rybářské oblasti 2

3 ÚVOD Účel směrnic Hlavním cílem strukturálních a kohezních politik Unie je pomoci snížit ekonomické a sociální nerovnosti. Tyto politiky podporují národní a regionální politiky v nejslabších regionech a na národních a regionálních trzích práce. Přestože především členské státy a regiony jsou zodpovědné za určení vlastních priorit rozvoje, částečné financování programů Evropskou unií vyžaduje, aby byly brány v úvahu i priority Společenství za účelem podpory dimenze hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Společenství. Proto v souladu s Článkem 10 (3) Regulace Rady (ES) č.??/99, uvalujícím obecné požadavky na Strukturální fondy, přijala Komise následující široké, indikativní směrnice o relevantních odsouhlasených politikách Komise ve vztahu k cílům fondů. Směrnice by měly pomoci národním a regionálním úřadům připravit programování svých strategií na dosažení Cílů 1, 2 a 3 Strukturálních fondů a jejich spojení s Kohezním fondem. Jejich cílem je stanovit priority Komise založené jak na zkušenostech z realizace programů, tak na běžných politikách Společenství při strukturální výpomoci. Tyto priority by měly zajistit nejlepší možnou výpomoc ze strany Společenství na národní a regionální úrovni. Předkládaný dokument formalizuje náčrt směrnic přijatý Komisí již 3. února Programování výpomoci ze strany Strukturálních fondů na období bude realizováno podle tří zmiňovaných cílů v souladu s novou regulací. Nicméně směrnice jsou prezentovány na základě tématických priorit, protože musí být posuzovány z hlediska každého z cílů v rozdílné míře podle konkrétních situací v jednotlivých členských státech a regionech. Hospodářská a sociální koheze: Růstem a konkurenceschopností k zaměstnanosti Částečně díky podpoře ze strany Strukturálních fondů a Kohezního fondu od reformy z roku 1988 se nyní projevují jasné signály hospodářské a sociální konvergence, obzvláště v těch regionech, jejichž rozvoj je opožděný, a tudíž spadají pod Cíl 1. Výrazné mezery mezi regiony však stále přetrvávají a vyžadují pozornost; v regionálních důchodech, infrastruktuře, vybavenosti lidským kapitálem a konkurenceschopnosti podniků. I přes pokles měr nezaměstnanosti v Unii jsou navíc průměrná úroveň nezaměstnanosti a její regionální nevyrovnanosti stále nepřijatelné. Vytváření pracovních příležitostí tak zůstává hlavní strukturální výzvou, jíž Unie čelí. Příští generace programů musí napomoci pokračujícímu snižování všech těchto nevyrovnaností a musí pokračovat ve vytváření takových podmínek, které zajistí dlouhodobý rozvoj regionů, neboť jedině podporou udržitelného růstu a zdokonalováním konkurenčního prostředí v regionech lze vypěstovat a zachovat zaměstnanost. 3

4 Evropská strategie zaměstnanosti Rozvoj potřebných strategií pro podporu vytváření nových pracovních příležitostí bude umožněn realizací "Národního akčního plánu pro zaměstnanost" členských států, jak to požaduje Evropská strategie zaměstnanosti v Amsterdamské dohodě. Tyto plány, navržené na základě společných směrnic o zaměstnanosti přijatých Radou, poslouží jako celkový rámec opatření na podporu politik zaměstnanosti pod Strukturálními fondy, obzvláště pak pod Evropským sociálním fondem. Podmínky pro investice a vliv EMU Úsilí členských států udržet makroekonomickou stabilitu bude důležitou součástí při vytváření podmínek potřebných pro investice. Jelikož toto bude provázeno pokračující rozpočtovou disciplínou, může potřeba vysoké úrovně veřejných investic, především do infrastruktury, vyžadovat jistou restrukturalizaci vládních výdajů. Rovněž by měly být zavedeny odpovídající způsoby ovládnutí rozpočtových výdajů částečným financováním ze soukromého sektoru. Pro regiony v euro-oblasti zvyšuje dále Hospodářská a měnová unie (EMU) integraci na Jednotném trhu, pro něhož různé ekonomické struktury, podnikové prostředí a pracující obyvatelstvo, přizpůsobené pro potřeby konkurence v rámci Unie, jsou více důležité než kdykoliv předtím. Regionální programy s tím musejí počítat. Dva horizontální principy: udržitelný rozvoj a rovné příležitosti Podle Amsterdamské dohody mají finanční nástroje Unie přispívat souběžně a v dlouhodobém zájmu k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a ochraně životního prostředí; jinými slovy k udržitelnému rozvoji. Rada Evropy navíc ve Vídni potvrdila politickou prioritu zahrnutí životního prostředí do strukturální a zemědělské politiky v souladu s Agendou To znamená, že otázka životního prostředí, obzvláště ve vztahu k legislativě na ochranu společenského prostředí a přírody, musí být zvažována při vymezení a realizaci opatření financovaných Strukturálními fondy a Kohezním fondem. To rovněž napomůže Unii dostát svým mezinárodním závazkům, jako je například ten o klimatické změně z Kjótó. Rovnost pro muže a ženy je základním demokratickým principem podpořeným Amsterdamskou dohodou. Zahrnutí této zásady do všech politik již není jen možností, nýbrž se stává povinností. V této souvislosti musí být ve všech aktivitách Strukturálních fondů zahrnut obecný převládající přístup k rovnosti příležitostí. Patří sem jak úsilí podporovat rovnost a zvláštní opatření pomáhající ženám, tak mobilizace všech obecných politik již v plánovacím stádiu aktivním a otevřeným zvažováním jejich možných dopadů na výslednou situaci žen a mužů. 4

5 Efektivita posílená strategickým přístupem a partnerstvím Společný přístup k rozvoji a přeměně se musí odrazit v metodách programování za účelem zefektivnění systému realizace. Na jedné straně se identifikace společných strategií rozvoje a přeměny, která v největší míře využívá synergie mezi prioritami a opatřeními ke vzniku koherentní vize, stane počáteční podmínkou, jež bude muset být splněna již v plánech sestavovaných členskými státy. Tyto společné mnohaleté strategie se musí soustředit na 3 hlavní priority: zvýšení konkurenceschopnosti regionálních ekonomik za účelem vytvoření dlouhodobých pracovních příležitostí, zvýšení zaměstnanosti a sociální soudržnost, hlavně prostřednictvím zdokonalování lidských zdrojů a rozvoje měst i venkova v kontextu vyrovnaného evropského teritoria. Klíčovým faktorem k úspěchu strukturálních programů je vytvoření decentralizovaného, účinného a širokého partnerství. Partnerství, včetně zlepšování dovedností partnerů, maximalizuje synergii, zvyšuje závazky všech zúčastněných na regionální a místní úrovni a přináší celou řadu finančních a intelektuálních přínosů, především prostřednictvím systému globálních grantů. Struktura a analytická východiska směrnic Následující směrnice jsou seřazeny podle tří výše zmíněných strategických priorit: za prvé regionální konkurenceschopnost, za druhé sociální soudržnost a zaměstnanost a za třetí rozvoj měst a venkova (včetně zvláštních akcí pro rybářské oblasti). Navíc plně zohledňují analýzu obsaženou v šesté Periodické zprávě o sociální a hospodářské situaci a rozvoji regionů. Nakonec jsou ilustrovány řadou klíčových příkladů z úspěšných programů z let Právě tento pevný názor Komise může představovat hodnotný příspěvek předkládaných indikativních směrnic k identifikaci konzistentních a vyvážených priorit rozvoje pro příští kolo programů. 5

6 ČÁST 1: PODMÍNKY PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST: REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST I. Vytváření základních podmínek pro regionální konkurenceschopnost Pokud má být dosaženo cílů pokročilé regionální konkurenceschopnosti a vyššího podílu zaměstnanosti na růstu, musí být v regionech vytvářeny jisté rámcové podmínky a prostředí podporující podnikatelskou činnost. To znamená, že podniky, aby mohla být maximalizována výroba a zaměstnanost, musejí mít přístup k celé řadě nepřímých podpor v takových sektorech, jako je fyzická infrastruktura, telekomunikace a informační technologie, výzkum, technologický rozvoj a inovace. Pomoc těmto sektorům by měla být poskytována podle následujících obecných zásad: - Investice do dopravy, energetiky a telekomunikační infrastruktury podporované ERDF a EIB by měly věnovat zvláštní pozornost spojením a mezi-spojením s transevropskými sítěmi (Trans-European Networks - TEN) tam, kde musí být dokončeny. - V členských státech oprávněných účastnit se na Kohezním fondu je potřebná plná koordinace mezi pomocí z Fondu, z ERDF a pokud možno i z EIB. - Je třeba podporovat partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v rozvoji infrastruktury a poskytování služeb, kde to jen lze (viz rámeček o finančním inženýrství). - Ve všech případech by měli tvůrci programů zaručit, že grantová výpomoc je v souladu s pravidly konkurence Společenství. A. Dopravní infrastruktura: zdokonalování sítí a systémů Výkonné dopravní sítě a systémy sehrávají sjednocující roli v podpoře hospodářského rozvoje. Obchodní sektor musí mít spolehlivý a nákladově-efektivní přístup na trhy vstupů a výstupů, zatímco občané potřebují dobré služby v osobní dopravě, aby se dostali do práce, za vzděláním, nákupem a za zábavou. Proto by měly budoucí programy na rozvoj regionu podporovat zdokonalování dopravy, jež boří hranice brzdící obchod a cestování, přičemž by měly vzít rovněž v úvahu významný pokrok, jež zaznamenají Strukturální fondy a Kohezní fond během samotného období realizace programu. Tyto investice by měly snížit dopravní náklady, dobu cestování a dopravních zácp, zvýšit kapacitu sítě, její výkon a kvalitu služeb, včetně bezpečnosti. Priority v dopravě pro příští období - obzvláště v méně vyvinutých regionech - by měly přispět k výkonnosti, vyváženosti způsobů dopravy, přístupnosti a udržitelnosti: * Výkonnost: Přes dosavadní pokrok trvá potřeba zvýšit výkonnost dopravního systému. To v mnoha případech bude vyžadovat modernizaci a zdokonalení dopravní infrastruktury. Stejně důležitá je však podpora lepšího řízení dopravního systému. Sem může patřit i rozvoj Inteligentních dopravních systémů a činností podporujících vzájemnou kompatibilitu pomocí harmonizace technických standardů. Konečným výsledkem by měla být integrace různých způsobů dopravy do koherentních dopravních systémů pro přepravu osob a zboží. 6

7 * Vyváženost způsobů dopravy: V současné době velká část dopravních investic ze Strukturálních fondů a z Kohezního fondu směřuje do silniční dopravy. Zde je prostor pro lepší vyváženost v alokaci zdrojů do různých způsobů dopravy během následujícího období realizace programu. Vyváženost je žádoucí rovněž mezi rozsáhlými dopravními projekty a místními zdokonalováními dopravních systémů o menším rozsahu. Obecně by se měla klást priorita na rozvoj koherentně propojených a kombinovaných dopravních systémů, včetně rozvoje dopravních uzlů * Přístupnost: Dopravní programy by měly pokud možno odrážet potřeby zdokonalování regionální přístupnosti. Spolu s asistencí na dokončení TEN na území oprávněných regionů jsou důležitá i sekundární připojení na tyto sítě. Konečně pak musí být vždy zohledněna přístupnost k potřebám pohybově hendikepovaných lidí. * Udržitelnost: Využívání fondů Společenství v dopravním sektoru by mělo být pevně zakotveno v konzistentních strategiích přijatých členskými státy za účelem dosažení udržitelných dopravních systémů, což je nevyhnutelně spojeno jak s omezením vlivu dopravy na životní prostředí, tak s podporou posunu k užívání udržitelnějších forem dopravy. Především musejí být regionální rozvojové programy konzistentní se závazky Společenství ohledně snižování emisí skleníkových plynů, což si žádá vyvinout zvláštní úsilí v sektorech silniční a letecké dopravy. V členských státech oprávněných využívat Kohezního fondu je třeba nejužší možné kooperace pomoci z Fondu a z ERDF, Kohezní fond rovněž sehrává důležitou roli při realizaci transevropských dopravních sítí se zvláštním ohledem na dopravní koridory a uzly, které budou mít na výslednou soudržnost největší vliv. Soustředění podpory z Kohezního fondu na takovéto účely tvoří hlavní prioritu. Vyjma méně vyvinutých regionů je EU obecně dobře vybavena základní dopravní infrastrukturou, ačkoliv stále existují venkovské oblasti a oblasti s obzvláště složitým terénem, kde mezery v poskytování dopravních služeb přetrvávají, stejně jako některé nedostatky v sítích městské veřejné dopravy. Investice do dopravní infrastruktury by v takových případech měly být omezené a měly by se zaměřit na projekty malého rozsahu. V tomto ohledu by se ERDF, pokud možno ve spolupráci s EIB, mohla zaměřit na následující činnosti: poskytování místních spojení za účelem zlepšení meziregionální či místní přístupnosti, zvýšení kompatibility a interoperability dopravní infrastruktury, rozvoj dopravních uzlů spojujících různé způsoby dopravy a podpora městských a regionálních systémů veřejné dopravy. Dopravní systémy s více způsoby dopravy Dopravní systémy s více způsoby dopravy hrají důležitou roli v holandských programech na dosažení cíle 2. Například v oblasti Arnhem-Nijmegen, která se nachází v provincii Gelderland ve východní části země, se díky její centrální pozici a přítomnosti hlavních evropských dopravních tepen v okolí dostala dopravní a distribuční funkce regionu do centra jeho rozvojové strategie. První prioritou programu je proto zvýšení efektivity multimodální dopravy v regionu. To bylo uvedeno v programu a dále pak v druhém období programu , kdy bylo toto opatření poněkud rozšířeno na související infrastrukturu v dopravě, distribuci a logistických sektorech, včetně rozvoje a zlepšování obchodních oblastí kolem "EuroTradePort" (Evropský obchodní přístav). 7

8 B. Energetika: sítě, výkonnost a obnovitelné zdroje Podpora udržitelného regionálního rozvoje závisí na výkonném, diverzifikovaném a soutěživém sektoru energetiky za účelem záruky bezpečnosti, flexibility a kvality nabízené energie a snížení nákladů na energii. V méně vyvinutých regionech by se investice ze Strukturálních fondů měly soustředit na: * Energetické sítě: Rozvoj infrastruktury přenosu energie napomáhá omezit závislost na externích dodavatelích a na účincích izolace, obzvláště v nejodlehlejších regionech. Proto mezi priority patří dokončení mezi-spojení se zvláštním důrazem na TEN, zlepšování energetických sítí a dokončení a vylepšení plynovodních a distribučních sítí. Zvláštní pozornost by měla být věnována mezi-spojením, jež přispívají k otevírání trhů s energií a plynem a jež budou budována v souladu s pravidly konkurence z Dohody. * Energetická výkonnost: Výkonnější užívání energie musí být podporováno technologiemi schopnými dosahovat významného snižování celkových nákladů a energetické náročnosti. Za účelem vyhnutí0 se neopodstatněným nárůstům v kapacitě výroby energie by se opatření měla zpočátku zaměřit na poptávkovou stranu: cílená pomoc by mohla být použita k podpoře výroby energeticky výkonného vybavení, jeho akvizici pomocí SME (small and medium-sized enterprises - malé a střední podniky) a užívání takovýchto vybavení v domácnostech a veřejných budovách. Podpora průmyslových investic do energeticky efektivních a inovačních technologií, jako je kombinované vytápění a elektřina (Combined Heat and Power - CHP) nebo chlazení a elektřina, by mohla být provázena dobrovolnými účastmi, výstupními energetickými kontrolami, užíváním značek a iniciativami nejlepší praxe. Investice do energeticky efektivních technologií mohou být účinně provázeny opatřeními týkajícími se vzdělávání v této oblasti. * Obnovitelné energetické zdroje: Investice do obnovitelných zdrojů upřednostňují rozvoj tuzemských zdrojů a přispívají ke snížení závislosti na dovozu energie, přičemž vytvářejí nové pracovní příležitosti. Cílená pomoc by mohla být užita k podpoře akvizice vybavení na obnovitelnou energii v SME, například v oblasti cestovního ruchu, kde je významný potenciál pro užití obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu volá Komisí vydaná "Bílá kniha o strategii Společenství a jeho akčním plánu pro obnovitelné energetické zdroje" členské státy k zárukám, že alespoň 12% celkového rozpočtu na podprogramy týkající se energetiky bude použito na podporu obnovitelných energetických zdrojů. Až na některé méně vyvinuté regiony je Společenství obecně dobře vybaveno infrastrukturou výroby energie. Proto by se mohly investice stále více zaměřovat na infrastrukturu inovující projekty menšího rozsahu. Mezi priority patří investice na podporu užívání obnovitelných energetických zdrojů, investiční podpora snižování emisí SO 2 a CO 2, užívání energetických kontrol a podpora efektivního řízení energetiky v SME a ve městech. V tomto ohledu by se měly více využívat místní a regionální agentury. 8

9 Alternativní zdroje energie Vybudování 20 větrných generátorů s kapacitou po 25 kw na ostrově Désirade (region Guadeloupe) v nadmořské výšce 270 metrů, vystavených otevřenému moři, umožnilo pokrýt větrnou energií 80 procent potřeb ostrova. Tato zařízení, umístěná v turistické zóně, uspoří ročně nějakých 220 tun palivové nafty a jsou šetrná k životnímu prostředí: málo hluku a žádné znečištění. Projekt obnovitelné energie v Rakousku Projekty obnovitelné energie se staly inovační součástí mnoha programů na rozvoj venkova spolufinancovaných Strukturálními fondy. Například v Zalms (Tyrolsko, Rakousko) podporuje program na rozvoj venkova obsáhlou strategii obnovitelné energie pro malá izolovaná společenství. Součástí projektu je systém poskytování tepla a elektřiny získaných spalováním dřevěných odřezků a třísek.v budoucnosti se počítá s vybudováním solárních vytápěcích systémů. Získaná energie je využívána jak pro ekonomickou aktivitu - v zásobnících pro skladování primárních produktů - tak pro domácí účely. C. Telekomunikace: k informační společnosti Prudký vzestup informační společnosti otevřel nové možnosti pro hospodářský rozvoj. Rozšířil lokační možnosti firem a může pomoci regionům, včetně odlehlých a venkovských oblastí, přilákat činnosti významně přispívající k zaměstnanosti vysoké kvality. Výkonná základna telekomunikační infrastruktury je klíčovým požadavkem přístupu k informační společnosti. Role podpory ze strany veřejného sektoru je zde však asi méně zásadní než u jiných typů infrastruktury, neboť i v zanedbávanějších regionech jsou investice do sektoru telekomunikací v mnoha případech potenciálně ziskové. Proto by měly být financovány hlavně z vlastních nebo i vypůjčených zdrojů telekomunikačních operátorů, pokud možno prostřednictvím EIB. Pokud je veřejná grantová podpora pro telekomunikační sektor považována za nutnou, musí být poskytována podle transparentních pravidel zaměřených na ochranu hospodářské soutěže, přičemž by mělo být umožněno veřejným zdrojům směřovat do oblastí, kam by v tržních podmínkách žádné investice nepřitékaly. Veřejné dotace jsou obecně oprávněné jen tam, kde nejsou žádní noví navzájem si konkurující poskytovatelé, kde existující infrastruktura neumožňuje podporu moderních standardů hlasové a datové komunikace a kam by jinak neproudily investice potřebné ke zdokonalování již existujících sítí. Rozvoj informační společnosti není pouze otázkou poskytování vhodného hardwaru, ale také zabudování technologie do koherentní politiky, která plně využívá přínosů - ekonomických, sociálních a kulturních - plynoucích z komunikační a informační revoluce. Proto by investice financované Strukturálními fondy měly maximalizovat reálné obchodní přínosy informační společnosti pro komerční organizace - obzvláště SME - při současné podpoře a usnadňování užívání nových informačních sítí soukromými osobami. Sem patří činnosti zaměřené na: * Stimulace nových služeb a zdokonalování jejich využívání. Mezi důležité body patří elektronický obchod a využívání Internetu jako nástroje obchodu, včetně rozvoje Výměny elektronických dat (Electronic Data Interchange - EDI) a aplikací, jež usnadňují internetovou komunikaci (teleworking). Potenciální přínosy plynou také pro veřejnou správu, například poskytování veřejných služeb a informací elektronickými médii. Vedle těchto aktivit je rovněž důležité zvyšování veřejného povědomí a schopností osvětovými aktivitami, včetně širokých konzultačních cvičení zahrnujících širokou veřejnost, dále pak přenos technologií a zkušenosti informační společnosti a nejlepší praxe místní správy, informační kampaň atd. 9

10 * Vybavování potenciálních uživatelů. Vzdělávání a výcvik je klíčovým požadavkem pro budování dovedností, jež novým hospodářským aktivitám umožňují prosperovat a uživatelům maximalizovat přínosy informační společnosti. Sem patří vzdělávání přes internet a distanční studium přes elektronická média (multimediální balíčky, zábavněvzdělávací aplikace atd.). Zásadní je i zvyšování úrovně dovedností v obchodním sektoru pomocí výcviku a vzdělávání. Veřejná podpora telekomunikační infrastruktury v podmínkách otevřeného trhu V Irsku nezajistilo konkurenční prostředí nastolené liberalizací telekomunikačního trhu poskytování dostatečné telekomunikační infrastruktury, např. v odlehlých a neprůmyslových regionech. To oprávnilo ERDF intervenovat cestou veřejných soutěží, jež vystavily všechny telekomunikační poskytovatele vzájemné konkurenci při získávání grantových podpor na poskytování infrastruktury v souladu s předem danými kritérii. Tyto veřejné soutěže zajistily, že projekty, které by nemohly být realizovány, pokud by byly posuzovány výhradně podle komerčních kritérií, se mohly uskutečnit, a tím umožnily plné začlenění periferních oblastí do informační společnosti. Následné zdokonalování infrastruktury znamenalo, že více měst a vesnic bude nyní schopno účastnit se informačního věku, a následovat tak úspěch Ennisu, prvního irského města informačního věku. Tento pilotní projekt posloužil k nahlédnutí, co se stane, když občané získají plný přístup k pokročilým komunikačním službám. Konkurenceschopnost pro zemědělce pomocí telekomunikací Malý, ale úspěšný projekt ve středním Finsku, organizovaný obcí Joutsa, nabízí padesáti místním zemědělcům školení v uživatelské činnosti s osobním počítačem. Účastníci získávají - podle svých znalostí - základní školení či pokročilé kurzy v počítačovém řízení obchodu, plánování výroby a užívání sítě. Někteří se učí zkombinovat své zaměstnání v zemědělství s jiným, vzdáleným zaměstnáním. Celkový rozpočet na tento jednoletý projekt činí kolem euro, z čehož 60% je financováno Strukturálními fondy. D. Infrastruktura pro životní prostředí vysoké kvality Nedávná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí "Evropské životní prostředí: druhá daň" poukazuje na zásadní snížení emisí s negativním dopadem na životní prostředí a lidské zdraví ve většině zemí. Nicméně nad evropským životním prostředím stále visí hrozba, hlavně co se týče kvality vody, ovzduší a půdy. Proto musí být infrastruktura životního prostředí budována a zdokonalována, obzvláště v méně rozvinutých regionech, především proto, že vysoce kvalitní infrastruktura životního prostředí představuje významný faktor regionálního socio-ekonomického rozvoje. Mezi prioritami Strukturálních fondů a Kohezního fondu by měl být obsažen i dohled nad dodržováním standardů životního prostředí ustanovených příslušnými Směrnicemi společenství, obzvláště s ohledem na nakládání s vodou a odpadem. Rovněž v členských zemích oprávněných čerpat z Kohezního fondu by měla být plně koordinována pomoc z Fondu s pomocí z ERDF. Konečně pak v oblastech náchylných k přírodním katastrofám, například povodním, by měla být podporována opatření civilní obrany. Specifickými prioritami s ohledem na sektory nakládajícími s vodou a odpadem jsou v následujícím programovém období tyto: * Voda: Infrastruktura životního prostředí v tomto sektoru by měla zajistit nabídku adekvátního množství pitné vody a sběr, zpracování a odtok městských odpadních vod. Projekty by měly být konzistentní s principy návrhu Směrnice o vodním systému, jehož přijetí se očekává v roce

11 S ohledem na pitnou vodu by měl být kladen větší důraz na zvyšování výkonnosti stávající infrastruktury za účelem snižování ztrát (úniků) a zvyšování kvality spotřebiteli stáčené vody. V kontextu navrhování systémů městských odpadních vod musí být věnována zvláštní pozornost následujícímu: umístění odtoků a jejich vlivu na životní prostředí, udržitelnému zacházení se splašky a kaly vzniklými při zpracování vody a nakládání s uniklou vodou a s dešťovou vodou. Důležitým tématem ohledně vodních služeb je potřeba stanovení cen odrážejících skutečnou vzácnost vody a poptávku po vodě. Zvláštní pozornost by měla být věnována integrovaným vodním projektům, jež by měly brát v úvahu kvalitu vody, stejně jako její kvantitu na úrovni celých povodí, včetně trans-národní dimenze. * Nakládání s odpadem: Toto se týká nakládání a zacházení s pevnými, městskými, průmyslovými a nebezpečnými odpady podle politiky a legislativy Společenství (například strategie Společenství pro nakládání s odpadem, Směrnice o odpadním systému, Směrnice o nebezpečném odpadu, Nařízení o vodní přepravě odpadu atd.). Podpora infrastruktury odpadů z prostředků fondů by měla být poskytována podle stanovené hierarchie principů: prevence před vznikem odpadů a jejich nežádoucími dopady, zušlechťování odpadů recyklací, opakovaným užíváním nebo rekultivací a bezpečné konečné zacházení s těmi odpady, které již není možno zušlechtit. Hlavním bodem Směrnic o odpadu je požadavek, aby členské země navrhly plány nakládání s odpadem zahrnující celá jejich území. Přijetí takových plánů, které pečlivě vypracují strategii na dosažení konkrétních cílů národních a regionální politik ohledně odpadů, by mělo být základním předpokladem každého hrazení infrastruktury nakládání s odpadem z fondů Společenství. Tam, kde si to životní prostředí žádá, je třeba preferovat zušlechťování materiálu před zušlechťováním energie. Kontaminovaná místa, jako stará spáleniště a neschválené výtoky odpadů, představují vážnou hrozbu pro životní prostředí a lidskou činnost. Členské státy by měly řešit tuto otázku zavedením vhodných čistících opatření. Zpracování odpadních vod Zajímavý projekt sběru a zpracování odpadních vod, částečně financovaný v Cagliari v Sardíinii, sjednocuje tři důležité aspekty: recyklaci, konzervaci a přínosy životnímu prostředí. Za prvé systém zpracování dovoluje znovuužívání Cagliarských odpadních vod při zavodňování během letních měsíců. Za druhé během ostatních měsíců v roce je voda po dalším zpracování za účelem minimalizace obsahu fosfátů uchována v rezervoáru stávající čerstvé vody. Odtud bude využívána během období sucha a nedostatku vody. Za třetí vedle přínosu plynoucího z integrační povahy projektu další přínos pro životní prostředí plyne ze samotného faktu, že odpadní vody již neznečišťují Středozemí. Rekultivace kontaminovaných míst Znečištění v pěti nových spolkových zemích a východním Berlíně je vážné. Kontaminace vody a znečištění ovzduší a půdy dosahovaly vysokých hodnot kvůli nedostatečné legislativní ochraně a soustředění se na krátkodobé ekonomické cíle v bývalém centrálně plánovaném systému. Úkol vyčištění životního prostředí je nezměrný. Evropská finanční podpora přispívá k postupnému řešení výsledných strukturálních problémů v některých oblastech, čímž přispívá ke zvýšení kvality těchto lokalit. Opatření často probíhají ve formě dekontaminace a rekultivace průmyslových a vojenských zón. V Parchimu (Macklenburg-Vorpommern) přispěl ERDF k dekontaminaci a přeměně opuštěných vojenských zařízení. Opatření zahrnovala demontáž obrovských palivových skladišť a následnou dekontaminaci a zušlechtění zemní vody na bývalém vojenském letišti pomocí inovativní a nákladově-efektivní techniky. Tím eliminovala tato intervence hrozby pro životní prostředí a vytvořila podmínky pro založení obchodní zóny. 11

12 VYUŽÍVÁNÍ PRINCIPU "ZNEČIŠŤOVATEL PLATÍ" Je všeobecně uznáváno, že princip "znečišťovatel platí" by měl být horizontálně aplikován při realizaci všech politik Společenství. Proto návrhy Komise na reformu Strukturálních fondů a revizi Kohezního fondu obsahují ustanovení o aplikaci principu "znečišťovatel platí" v činnostech Fondů.V současné době se využívání tohoto principu zásadně liší v jednotlivých členských státech a při absenci koherentního a homogenního uplatňování principu napříč Společenstvím vyvstává hrozba nerovného zacházení při poskytování prostředků z fondů Společenství. Komise proto v blízké budoucnosti představí - v technickém dokumentu mimo tyto směrnice - ucelený rámec pro využívání principu "znečišťovatel platí". To se bude týkat hlavně různé míry pomoci pro různé formy infrastrukturních operací financovaných Kohezním fondem a Strukturálními fondy. I v dalších zasažených sektorech, jako jsou průmysl a zemědělství, a kde se vyskytují negativní dopady na životní prostředí, je potřeba aplikovat tento princip. Stěžejními prvky zmíněného uceleného rámce budou tyto: - systém by měl být podpořen diferenciací měr pomoci, takže by náklady na životní prostředí spojené s odstraňováním znečištění a (nebo) preventivními činnostmi byly hrazeny původci znečištění; - využívání principu "znečišťovatel platí" musí být kompatibilní s cíli hospodářské a sociální soudržnosti; - rámec by se měl postupně vyvíjet a měl by se týkat celé řady infrastrukturních sektorů zahrnutých do působnosti fondů Společenství; - měl by brát v úvahu sociální přijatelnost uvalených poplatků; - měl by brát v úvahu ustanovení Dohody ohledně ohleduplného a rozumného užívání zdrojů, obzvláště vody a energie. Jako prioritu Komise též zahájí rozvoj společného rámce pro všeobecné využívání principu "znečišťovatel platí" při realizaci všech politik Společenství. E. Výzkum, technologický rozvoj a inovace: modernizace výrobní báze Aktivní činnost na poli výzkumu a technologického rozvoje (research and technological development - RTD) a inovací je významnou součástí výrobního prostředí v regionech s nejvyšší mírou konkurenceschopnosti. Strukturální výpomoc by proto měla věnovat větší prostor RTD a inovacím v integrované podobě na všech polích působnosti Fondů. Obecně se úspěšnými regiony stanou ty, které zaujmou strategický postoj k inovacím a nabídnou pomoc firmám, aby tyto mohly sdílet své vlastní zdroje a odborné znalosti s vládními organizacemi, dále vyšší a pokročilé vzdělávání, obchodní podporu organizacím a jiným společnostem pro výkonné řízení nových technologií, výzkum a rozvoj a pro inovace výroby a zpracování. Zvyšování výkonnosti RTD a inovací ve smyslu jejich vlivu na hospodářský rozvoj - obzvláště v méně vyvinutých regionech - si během příštího plánovacího období žádá jasné vymezení priorit politiky v každé z následujících oblastí: * Podpora inovací: Zde by měla být zahrnuta celá řada cílených činností, včetně nových forem financování (např. rizikový kapitál - venture capital) na podporu objevů a inovačního rozvoje, dále specializovaných obchodních služeb, opatření na podporu produktivních vztahů mezi firmami a institucemi vyššího vzdělávání a výzkumu, lepšího využívání informačních technologií pro komerční a společenské využití a opatření na podporu malých firem, aby mohly provádět RTD od samého počátku. 12

13 * Sítě a průmyslová spolupráce: Tok znalostí prostřednictvím přenosu technologií a rozšiřování nových technik také významně přispívají ke zvyšování regionální konkurenceschopnosti. Strukturální fondy mohou pomoci SME hlavně k přístupu k dovednostem, které potřebují pro podporu vlastního růstu, a k posílení průmyslových, obchodních a nabídkových řetězců, jejichž jsou součástí. Dále by se měla prohlubovat provázanost Společenství s mezinárodními sítěmi specializujícími se na RTD a inovace. * Rozvíjení lidských schopností: V působnosti RTD a inovací je potřeba věnovat zvláštní pozornost celoživotnímu vzdělávání a neustálému zdokonalování schopností a dovedností. S ohledem na potřeby SME je důležité, aby jim programy na rozvoj řízení pomáhaly vstřebávat nové technologie a příslušné metody organizace. V regionu dostupné vzdělávací a školící příležitosti napomáhají ke zvyšování míry inovací. Proto patří programy na školení a mobilitu absolventů škol, manažerů, vědců a inženýrů mezi priority. * Konsolidace činnosti RTD a inovací prostřednictvím efektivního řízení politik: Spolu se třemi výše zmíněnými prioritami politiky je také zapotřebí zdokonalit řízení politiky. Mohla by být zavedena výkonově-orientovaná schémata za účelem zvýšení účinnosti a kvality podpory RTD a inovací. Je třeba vylepšit statistické nástroje na regionální úrovni. Měly by být zváženy nové metody sběru dat, užívající bodovací systém a "benchmarking", za účelem systematického zvýšení efektivity poskytované podpory. Sítě pro technologický rozvoj Již od roku 1992 se ERDF a ESF podílejí na financování nákupu vybavení a výzkumných projektů pro síť osmi technologických center (Basque Country). Jde o činnosti v šesti sektorech (zpracovatelský průmysl, informačnětelekomunikační sektor, materiálové inženýrství, životní prostředí/recyklace, průmyslová biotechnologie a energetika). Síť zahrnuje ročně 1100 výzkumníků (z nichž zhruba pětina je financována z grantu) a 450 výzkumných projektů. Zaměstnanost v přidružených podnicích čítá na 1700 pracovních míst. Kontrola inovací 350 společností ve Walesu podniklo v rámci Regionální inovační strategie (RIS) "inovační" kontrolu s pomocí obchodních služeb, přičemž v tomto procesu RIS bylo celkově zahrnuto přes 600 organizací. Díky tomu bylo vytvořeno 70 nových projektů a program Strukturálních fondů Cíle 2 průmyslového Jižního Walesu na období vyhradil celých 56 milionů euro na projekty týkající se inovací. II. Konkurenceschopnými podniky k tvorbě zaměstnanosti Vytváření a expanze konkurenceschopných podniků je základní podmínkou pro tvorbu udržitelných pracovních příležitostí, a tím pro regionální hospodářský rozvoj. K tomuto cíli přispívají Strukturální fondy ve všech regionech spadajících pod Cíle 1 a 2, zatímco Evropský sociální fond působí napříč celým územím Unie. Všechny zdroje zaměstnanosti jsou důležité, ale je třeba, aby byl v programech Společenství reflektován rostoucí význam sektoru služeb - který je v poslední době nejvíce zodpovědným za růst čisté zaměstnanosti v Unii. Mnoho činností na podporu podniků bude zahrnovat grantové poskytování finanční pomoci nebo jiných výhod pro podnikatelské aktivity zabývající se obchodem. V těchto případech by měli tvůrci programů zajistit, aby pomoc byla poskytována v souladu s pravidly hospodářské soutěže Společenství. A. Podpora podnikům: priorita pro SME Výpomoc ze strany Strukturálních fondů ke stimulaci výrobního sektoru se musí zaměřit především na malé a střední podniky (SME), aniž by zanedbávala potřeby velkých podniků - 13

14 hlavně s ohledem na úzké vazby, jež často existují mezi nimi a SME. Priority podpory Fondů podnikům jsou následující: * Přesun důrazu z kapitálových grantů: Rozvoj obchodního sektoru jako celku, a podpora zakládání a rozvoje SME zvláště, zahrnuje širokou škálu činností, jež leží na tvůrcích programu. Tradičně byl kladen důraz na kapitálové granty, alespoň co se týče aktivit na přilákaní investic. Do budoucna by se měla omezit role, jakou sehrávají kapitálové granty, hlavně ty, jež jsou financovány ze Strukturálních fondů. Příkladem může být například současné programovací období v Irsku, kde podpora ERDF zaměřená na přilákání investic ustala v roce Měly by být podporovány alternativní zdroje financování, jako jsou splatitelné zálohy, rizikový kapitál, úvěrový kapitál a obnovovací fondy, schémata vzájemných záruk atd. (viz rámeček o finančním inženýrství níže). Mělo by však být zabráněno zdvojování schémat pomoci dostupné pro podniky, zvláště pro SME, k čemuž je zapotřebí určité racionalizace za účelem zefektivnění. * Zlepšení doručování pomoci: Zvýšená pozornost by měla být také věnována většímu množství kvalitativních a organizačních aspektů, zvláště pak systémům doručování pomoci a celkovému výrobnímu prostředí. Za účelem zvýšení výkonnosti systému doručování, především v méně vyvinutých regionech a v regionech se slabou podnikatelskou tradicí, jsou doporučovány tyto principy: - Prioritou by mělo být zohlednění heterogenního charakteru rozmístění SME a zdokonalené cílování podle konkrétních potřeb jednotlivých kategorií nebo sektorů SME. Měly by být rozvíjeny integrované a jasně identifikovatelné balíčky podpory pro SME a měly by obsahovat opatření, jako je včasný přístup k financím, opatření týkající se školení a služeb podporujících obchod, a měly by být přizpůsobeny potřebám SME v různých stádiích jejich životního cyklu (založení, růst nebo převod). To si nutně žádá opatření na integraci ESF a ERDF. Pomoc by rovněž měla mířit do mikro-obchodu a konkrétním skupinám jako mladým podnikatelům či ženámpodnikatelkám nebo podnikatelům ze znevýhodněných skupin. Nakonec by měly programy Společenství podporovat nové výrobky a výrobní procesy, což může zahrnovat i podporu vzniku sdružení SME v určitých obchodních sektorech. - Podpora by, pokud možno, měla být zaměřena na takové činnosti, v nichž se může dotyčný region účinně specializovat a využívat svých výhod v obchodě. Avšak řada sektorů bude z hlediska své celkové důležitosti prioritami téměř ve všech regionech. Sem patří informační společnost a služby jako celek díky své důležitosti při tvorbě zaměstnanosti. V sektoru služeb hraje obchod zvláštní roli na regionální úrovni. Poskytuje odbyt pro místní výrobu, například pro sektor řemesel, pomáhá chránit strukturu místních společenství a obecně významně přispívá k tvorbě zaměstnanosti. - Provázanou, vzájemně závislou povahu vztahů mezi většími a menšími podniky nelze zanedbat v žádné ucelené strategii na rozvoj výrobního sektoru. Podporování velkých podniků by tedy mělo pokračovat, ale ve vztahu k jejich přidané hodnotě pro regionální ekonomiku, obzvláště prostřednictvím sítí, založených ve spolupráci s jinými podniky, především SME. Strategie rozvoje lidských zdrojů by měla být zaměřena na zvýšení produktivity těchto sítí. 14

15 - Jako obecné pravidlo by mělo být požadováno splacení celé nebo jen části grantové pomoci tam, kde smluvené podmínky podpory ve smyslu buď samotné povahy, anebo trvání dané aktivity nejsou splněny. Fondy Společenství by rovněž neměly být využívány ke zjednodušování přenosu výroby nebo zařízení na území Unie. * Zahrnutí soukromého sektoru do formulace strategií: Jak ukázala hodnocení minulých pomocí, kvalita programů na rozvoj sektoru SME může být zvýšena pouze tam, kde jsou programy vypracovány a realizovány v kontextu širokého partnerství včetně reprezentantů soukromých společností a organizací obchodních služeb. Využívání výsledků výzkumu na základě spolupráce mezi firmami a univerzitami by rovněž mělo zahrnovat široké partnerství (viz výše, část I. E). Vedle přímé pomoci firmám ve formě investic a opatření na podporu obchodu by měl být kladen stále větší důraz na dovednosti pracovní síly obecně. S tím souvisí jasná identifikace současných a budoucích problémů na regionálních trzích práce (nedostatek dovedností) a rizik přebytků a nezaměstnanosti, s nimiž je třeba se vypořádat již v raném stádiu. Těmito tématy se níže podrobně zabývá Část 2. Schéma pomoci malým podnikům V Portugalsku program "Podpora regionálního rozvoje (Promotion of regional development - PPDR)" financoval schéma pomoci malým podnikům, nazvané "RIME", jehož cílem bylo pomoci při tvorbě zaměstnanosti v místních společenstvích ovlivněných vylidňováním venkova a jistými problémy rozvoje. Toto schéma je zaměřeno na zakládání a (nebo) modernizaci malých podniků. Klade prioritu na tyto oblasti: odvětví řemesel, místní a přilehlé služby, turistika (ve venkovských oblastech) a ekologie. Spolupráce mezi velkými a malými společnostmi Projekt Plato v oblasti působnosti Cíle 2 Turnhout (Belgie) zahrnuje půjčování manažerů velkých podniků, neboli "andělů strážných", malým a středním podnikům (SME), zvláště pak novým, aby mohly čerpat z jejich větších zkušeností a znalostí. Vyškolení manažeři z velkých společností nabízejí pomoc v oblastech sahajících od marketingového poradenství po strategii expanze. V období se projektu zúčastnilo 256 SME. Pomoc byla poskytnuta jak prostřednictvím seminářů, tak prostřednictvím neformálnějších individuálních kontaktů. Tento projekt vykazuje takové úspěchy, že byl nedávno rozšířen i na podniky v dalších zemích, například v Nizozemí či Irsku. V nedávné době se vyskytl na zúženém seznamu nejúspěšnějších projektů týkajících se tvorby zaměstnanosti, sestaveném Evropskou komisí pro "Job Challenge" (výzva pro pracovní příležitosti). 15

16 FINANČNÍ INŽENÝRSTVÍ Nové nařízení Strukturálních fondů zdůrazňuje potřebu dosáhnout maximálního přínosu z činností financovaných z rozpočtu Společenství nejvyšším možným zvýhodňováním vytváření soukromých zdrojů financování, zejména rizikového kapitálu a soukromo-veřejných partnerství (Public-Private Partnerships - PPP), jako prostředků jak pro růst zdrojů dostupných pro investice, tak i pro poskytnutí záruk, že k samotnému fungování schémat budou využity odborné znalosti v soukromém sektoru. Rizikový kapitál. Členským státům bude doporučeno věnovat zvláštní pozornost monitorování výkonu za účelem přesnějšího ohodnocení přínosu schémat finančního inženýrství pro regionální rozvoj, účasti soukromého sektoru za účelem zajištění udržitelnosti projektu, řízení nezávislými odborníky s kompetencí provádět každodenní rozhodnutí, rigorózním kritériím výběru projektů, která podporují cíle regionálního rozvoje, a tomu, aby finanční pomoc byla svázána s poskytnutím poradenské podpory a s různými finančními nástroji pro SME za účelem poskytnout jim flexibilní a dlouhodobou pomoc v různých stádiích jejich rozvoje. V určitých případech může být zažádáno o podporu z EIF. V rámci opatření "INVEST" (Hainaut) poskytují čtyři rizikově-kapitálové fondy základní kapitál či kapitál na zahájení nových činností a rozvíjejí a diverzifikují existující firmy. Tyto Fondy mohou rovněž poskytovat firmám zdroje pro investice na realizaci výsledků průmyslového výzkumu nebo procesů technologických inovací. Také mohou poskytovat pomoc v hranice přesahujícím kontextu prostřednictvím účasti na inter-regionálních projektech, zakládání inter-regionálních firem atd. Tato pomoc nabývá formy kapitálových holdingů, úvěrů a emise konvertibilních obligací. Výrobky jsou upravovány případ od případu za účelem uspokojit konkrétní potřeby každé firmy. PPP. Zahrnutí soukromého sektoru má přímou spojitost s vyhlídkou odpovídajících příjmů při zachování přijatelné úrovně nejistoty. Je zapotřebí co nejdříve zahrnout soukromý sektor, obzvlášť v plánovacích stádiích projektů týkajících se infrastruktury, umístit rizika na ty projekty, jež jsou nejschopnější se s nimi vypořádat podle dokumentů o smlouvách PPP, účinně oslovit a zahrnout schématem přímo ovlivněnou veřejnost ještě před podrobným rozpracováním, dostatečně chránit veřejný zájem smlouvou nebo legislativou, respektovat požadavky EU na veřejné obchodování a konkurenci a zajistit, aby potřeba závazků ERDF byla sladěna v období finanční perspektivy, přičemž veřejné/soukromé protější výdaje budou obvykle prováděny mimo toto období. Pokud je to nutné, může Komise připravit technický dokument pojednávající o možném užití této metody financování. Pozoruhodným příkladem úspěšného soukromo-veřejného partnerství je výstavba mostu Vasco da Gama (Portugalsko). Tento projekt na zřízení druhého přemostění řeky Tagus v Lisabonu, s náklady cca. 900 milionů euro, byl podniknut na základě koncesní listiny na stavbu, vlastnictví, užívání a převod (build, own, operate and transfer - BOOT). Koncese byla udělena sdružení (joint-venture) Lusoponte, tvořenému portugalskými, francouzskými a britskými stavebními společnostmi. Podle znění koncese bude Lusoponte užívat most nanejvýš 33 let, než bude vlastnictví převedeno na vládu. Koncese rovněž uděluje Lusopontu užívání a údržbu již stojícího Mostu 25. dubna. Projekt je financován Kohezním fondem, EIB a akcionáři s příspěvkem portugalské vlády poskytnutým prostřednictvím převodu mýtného z již stojícího mostu. 16

17 B. Služby podporující obchod: pomoc vytváření a rozvíjení podniků Významnost obchod podporujících služeb pro úspěšný růst a převod podniků, obzvláště SME, je zřejmá. Tyto služby umožňují společnostem zvyšovat konkurenceschopnost a schopnost identifikace nových trhů. Rovněž napomáhají vytváření prostoru pro podnikání v oblastech podstatných pro otevírání vnitřního trhu, jako je veřejné obchodování, kde SME sehrávají potenciálně klíčovou roli. Opatření Strukturálních fondů na podporu těchto služeb by měla zahrnovat podporu přenosu technologií, podporu marketingu a internacionalizace (vyjma přímé pomoci s vazbou na export), inovací v organizaci a v řízení a podporu vytváření a rozvoje finančních nástrojů jako základního kapitálu, vzájemných záruk atd. Prioritami by tedy měly být: * Identifikace potřeb společností: Patří sem identifikace typu služeb, jež je třeba rozvíjet, a orgánů nejvhodnějších k uspokojování potřeb firem a k podpoře firem při realizaci jejich plánů rozvoje. SME jednoznačně upřednostňují existenci jedné agentury, která bude sloužit jako kontaktní místo, bude poskytovat informace a konzultace o možnostech podpory a vytvoří vazby na další specializované agentury. Těmto agenturám musí být k dispozici cílené a potřebám zákazníků vstřícné informace a služby pro SME doprovázené odpovídajícím poradenstvím. * Využívání synergií: Zvláštní pole působnosti pro synergické efekty se otvírá v centrech služeb, centrech přenosu technologií, vědeckých parcích, univerzitách, výzkumných centrech atd., jež jsou často provozovány nekoordinovaně. Spolupráce může napomoci zvýšit kvalitu poskytovaných služeb, především prostřednictvím efektivního školení zaměstnanců a rozšiřování metod nejlepší praxe (včetně šíření prostřednictvím Internetu) a posilování orientace na zákazníka. * Zesílení mezinárodní spolupráce: Ta podpoří spolupráci mezi firmami k rozvoji evropského a mezinárodního rozměru jejich obchodu za účelem vybudování pevnější pozice na jednotném evropském trhu. Stejně jako služby veřejné podpory podnikům i sektor soukromých obchodních služeb - sestávající z počítačových, marketingových, technických, náborových a jiných profesních a obchodních služeb - významně přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků a je významným zdrojem zaměstnanosti ve svém vlastním zájmu (podle odhadů reprezentuje tento sektor 10% celkové zaměstnanosti v Unii). Obchodní služby se stále více koncentrují do významnějších a více prosperujících regionů, neboť právě tam je poptávka po těchto službách nejsilnější. Programy Strukturálních fondů by se měly snažit identifikovat omezení vyrovnanější dostupnosti obchodních služeb. V těchto politikách může být zahrnuta identifikace poptávky po obchodních službách v regionech, rozvoj potřebných lidských zdrojů a podpora informační společnosti jako nástroj podpory obchodu. 17

18 Praktická podpora podnikům Test IDIADA a certifikační centrum pro automobilový sektor (Catalonia) byl vyvinut (zkonstruován a vybaven) díky pomoci programů ERDF realizovaných v tomto regionu od roku Centrum sestává z testovacích linek a laboratoří umožňujících firmám testovat výkon a bezpečnost výrobků a schvalovat jejich součásti a složení. V současnosti využívá tohoto zařízení, které zaměstnává 150 lidí, přes 275 firem. 150 BIC: integrované služby pro tvorbu podniků Celkem 150 Obchodních a inovačních center (Business and Innovation Centers - BIC) úspěšně provozuje organizační modely celkových systémů obchod podporujících služeb pro zakládání a rozvoj inovačních podniků. Na základě veřejných/soukromých a místních/regionálních partnerství působí BIC na svých územích jako spojky mezi potřebami podniků a nabídkou specializovaných služeb. Rovněž přispívají k internacionalizaci firem (marketing, inter-regionální spolupráce). Šíření BIC do všech oblastí pomoci a jejich intenzivnější využívání při realizaci regionálních programů by mohlo pomoci dalšímu rozšiřování dobré praxe při tvorbě a rozvoji obchodu. BIC jsou prostřednictvím dohod spolupráce svázány s ostatními sítěmi Společenství, jako jsou Centra přenosu inovací, EuroInfoCentra nebo místní akční skupiny LEADER. 89 Územních smluv o zaměstnanosti Přístup založený na strategii a partnerství se velmi zřetelně projevuje ve většině akčních plánů v 89 Územních smlouvách o zaměstnanosti, které se přímo týkají téměř 10% populace Unie. Například územní smlouva západního Brabantska (Forges de Clabecq) vyústila v integrovaný projekt charakteristický svým velice širokým partnerstvím všech hlavních aktérů včetně odborů. C. Oblasti se zvláštním potenciálem: životní prostředí, turistický ruch a kultura, sociální hospodářství Výše diskutovaná opatření mají za cíl zvýšit konkurenceschopnost podniků, obzvláště SME, a tím i jejich potenciál tvorby zaměstnanosti. Zkušenosti ze současných programů ukazují, že jsou v některých sektorech je tento potenciál tvorby zaměstnanosti velice významný, ale není dosud plně využíván. Navíc Směrnice zaměstnanosti kladou zvláštní důraz na potřebu využití nových pracovních příležitostí. Tři níže uvedené oblasti, zejména v sektoru služeb, slouží jako příklady některých příležitostí další tvorby zaměstnanosti. Zlepšení životního prostředí: příspěvek ke konkurenceschopnosti Kvalita životního prostředí představuje důležitý faktor regionálního rozvoje a konkurence. Integrace kvality životního prostředí do výrobních investic zajistí racionální užívání zdrojů, podporujíc ekonomický výkon a konkurenci při udržování a vytváření zaměstnanosti. Navíc výrobky nebo výrobní procesy ohleduplné k životnímu prostředí poskytují regionům další příležitost, neboť jsou samy potenciálním novým zdrojem zaměstnanosti. Mezi činnosti kombinující zvyšování kvality životního prostředí a investice do průmyslu a služeb by měly patřit: 18

19 * Preventivní přístup: Podpora z Fondů obchodním činnostem (zvláště v SME) by se měla zaměřit na takové investice, pro něž je charakteristický preventivní přístup, čemuž by mohly napomoci vyšší míry pomoci dostupné pro tyto investice. Mezi priority by mělo patřit udržitelné užívání zdrojů, minimalizace odpadu, opakované užívání, odstraňování znečištění ovzduší a realizace politik na vývoj udržitelných výrobků. Fondy by navíc mohly podporovat rozvoj a marketing inovačních výrobků a služeb ohleduplných k životnímu prostředí. * Čisté technologie: Členské státy by měly do popředí stavět opatření na zrychlení přechodu od starých, znečišťujících k novým, čistým technologiím. * Řízení životního prostředí: Finanční podpora by měla být poskytována především SME, aby služby týkající se životního prostředí byly využívány tak, jak v "Eco-auditech". * Průmyslové oblasti: Priorita by rovněž měla být přisuzována rekultivaci zdevastovaných průmyslových oblastí (brownfields - hnědá pole) a rozvoji oblastí zeleně (greenfields - zelená pole). * Školení: Školení je základem pro zdokonalování znalostí a dovedností v otázkách životního prostředí v sektoru obchodu a pro podporování nové zaměstnanosti (nebo přeměny). Obyčejně podléhá státní podpora životního prostředí zvláštnímu zacházení podle pravidel hospodářské soutěže v EU. Za účelem zjednodušení přípravy těchto podpůrných opatření vytvořila Komise směrnice o státní pomoci na ochranu životního prostředí. Turistický ruch a kultura: výhody pro místní rozvoj * Udržitelná kvalita turistického ruchu: Turistický ruch je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví v Evropě i na celém světě, a to jak ve smyslu výstupu, tak ve smyslu tvorby zaměstnanosti. Turistický ruch tak představuje důležité ekonomické aktivum pro velký počet regionů, venkovských oblastí a měst v Unii. Vyvážený a udržitelný rozvoj turistiky by měl být podporován především prostřednictvím: - modernizace infrastruktur spojených s turistikou a jejich zefektivňováním; - zdokonalování dovedností a profesních profilů, aby lépe odpovídaly očekáváním turistů a potřebám odvětví; - podpory obchodních partnerství, soukromo-veřejné spolupráce a budování sítí za účelem zvýšení míry vzájemné integrace různých služeb obsažených v "turistickém řetězci". Turistický rozvoj by měl být pečlivě plánován tak, aby byla dostatečně zvažována dopravní kapacita oblasti s ohledem na vliv na životní prostředí a sociální a ekonomické vlivy. Toto zohledňování životního prostředí a zachování přírodního a kulturního dědictví v plánech rozvoje je zásadní pro podporu udržitelného turistického ruchu vysoké kvality. 19

20 * Kultura a hospodářský růst: Kultura je úzce spjata s turistikou, neboť kulturní dědictví regionu nejen že přispívá k rozvoji místní a regionální identity, ale také přitahuje turisty. Kultura tak nabízí příležitosti pro další zaměstnanost - faktor zásadního významu pro znevýhodněné regiony Společenství s vysokou koncentrací kulturního potenciálu. Kulturní dimenze by tedy měla být zabudována do strategií rozvoje turistického ruchu. Výměna zkušeností mezi regiony či místními úřady napomáhá přenosu znalostí o kultuře a cestách rozvoje kulturní turistiky a nalézání společných řešení. Kulturní potenciál učiní region atraktivnějším pro vnější investory obecně. Kultura se rovněž se svým významným potenciálem růstu a tvorby zaměstnanosti stává stále důležitější součástí soukromého hospodářství v jeho vlastním zájmu. Členské státy by tedy měly více využívat potenciálu zaměstnanosti v inovačních a tvůrčích kulturních produktech - např. v oblastech s kulturou spojených on-line služeb, médií a informační společnosti nebo designu - včetně opatření na těchto polích ve svých regionálních programech. Nakonec, flexibilní školení v profesích spojených s kulturou je jak požadavkem pro fungování kulturních sektorů, tak příspěvkem k zachování či modernizaci tradičních činností a k vytváření zcela nových dovedností, týkajících se například informační společnosti. Turistický ruch zapojený do místní ekonomiky Turistický rozvoj podporovaný Strukturálními fondy v Piedmontu se soustředil na čtyři strategické zóny s vysokým potenciálem turistického ruchu - jezero Maggiore, lyžařské středisko Val di Susa, město Turin a hradiště Canavese. Projekty turistického rozvoje byly realizovány podle sjednoceného přístupu prostřednictvím financování infrastruktury zvyšující přitažlivost oblasti, schémat pomoci pro malé a středně velké turistické obchody a programů na podporu turistického ruchu. Přidanou hodnotou bylo jak partnerství mezi regionálními a místními úřady, tak i zesílení vlivu prostřednictvím koncentrace činností v určitých oblastech. Zachování dědictví Po dobu nejméně pěti staletí vznikaly v údolí Lousios v Peloponesii v Řecku četné manufaktury poháněné vodní energií z horských pramenů. V rámci Operačního programu pro Peloponesii byla zrekonstruována řada budov včetně zařízení. Bylo otevřeno muzeum vodní energie s turistickým i vzdělávacím významem. Muzeum nabízí veřejnosti poznatky o vodní energii a výrobě černého střelného prachu a kůže. Turisté se nyní mohou procházet po čerstvě otevřených a udržovaných cestičkách podél Lousios. Projekt jako celek, tím že přilákal mnoho turistů a škol, významně přispěl ke značnému rozvoji regionu. Sociální hospodářství: služby vytvářející novou zaměstnanost Ne všichni provozující nějakou ekonomickou činnost mohou být jasně zařazeny buď pod veřejný, nebo pod soukromý sektor. Celá řada organizací, jako jsou kooperativy, vzájemné společnosti, asociace a nadace či podniky i fyzické osoby, pomáhají svým členům, nebo jsou zřízeny, aby pomáhaly konkrétním skupinám ve společnosti, uspokojovat své běžné potřeby. Některé operují na trzích s vysokou mírou konkurence (úvěrové unie, vzájemně pojišťovací společnosti atd.), zatímco jiné poskytují služby, jež mají blíže veřejnému sektoru, např. sociální, zdravotní a s nimi související služby, sportovní aktivity a rekreace. 20

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti CR Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje: Orientace na úzké cílové skupiny Lázeňství na SRN, Rusko Zimní

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE A JEJICH SOULAD S NÁRODNÍMI ROZVOJOVÝMI PRIORITAMI PŘI PŘÍPRAVĚ NOVÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V RÁMCI KOHEZNÍ POLITIKY EU

NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE A JEJICH SOULAD S NÁRODNÍMI ROZVOJOVÝMI PRIORITAMI PŘI PŘÍPRAVĚ NOVÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V RÁMCI KOHEZNÍ POLITIKY EU NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE A JEJICH SOULAD S NÁRODNÍMI ROZVOJOVÝMI PRIORITAMI PŘI PŘÍPRAVĚ NOVÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ V RÁMCI KOHEZNÍ POLITIKY EU Petr Zahradník 8.4. 2013 KONTINUITA NA OBDOBNOU PREZENTACI

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA 21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Plzeň 27. ledna 2015 Seminář Dotace pro obce Kohezní politika - alokace Cíl 1: Investice

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Programy podpory pro inovativní

Programy podpory pro inovativní technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL

Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2. června 2015 Stella Horváthová 2014-2020 Cíl 2: Evropská územní spolupráce v

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost www.oppik.cz www.czechinvest.org Cíle OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory Alokace: 260 852 142 EUR OPPI 2007-2013

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

kohezní politiky s ohledem na Operační ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Udržitelnost a environmentální aspekty kohezní politiky s ohledem na Operační program Podnikání a inovace Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Operační program Podnikání a inovace

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

Sdělení Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti. Pokyny pro programy v období 2000 až 2006 (1999/C 267/02)

Sdělení Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti. Pokyny pro programy v období 2000 až 2006 (1999/C 267/02) Sdělení Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti ÚVOD Účel pokynů Pokyny pro programy v období 2000 až 2006 (1999/C 267/02) Hlavním cílem strukturální politiky a politiky

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU

Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Sbližování právních předpisů jako faktor upevňování jednotného vnitřního trhu EU Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Vyhodnocení Lisabonské

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU. Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting

Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU. Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting Finanční nástroje alternativní forma financování městského rozvoje z prostředků EU Daniel Foltýnek, PPF Financial Consulting 4J neboli iniciativy Evropské komise Evropská komise připravila v rámci přípravy

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Program meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE

Program meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE Program meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE Karel Hošek tajemník Krajského sdružení MAS Olomouckého kraje Rozšíření území programu Rozpočet (ERDF) INTERREG IVC 2007-2013 321 mil. Technická

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Regionální inovační strategie RIS3

Regionální inovační strategie RIS3 Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická

Více

CIP (2007 2013) Ing. Tomáš Skuček 6. května 2009

CIP (2007 2013) Ing. Tomáš Skuček 6. května 2009 CIP (2007 2013) Ing. Tomáš Skuček 6. května 2009 CIP (2007 2013) Competitiveness and Innovation Framework Programme Zřízený Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES dne 24.10.2006 Klíčový

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více