NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU)

Transkript

1 Úřední věstník Evropské unie L 347/185 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 192 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ), (3) Uvedené programy financování Unie nemohou řešit všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu. Opatření v této oblasti vyžadují zvláštní přístupy, které se budou zabývat nerovnoměrnou integrací cílů opatření do praxe členských států, nerovnoměrným a nedostatečným prováděním právních předpisů v členských státech a nedostatečným šířením informací o cílech politik a o jejich prosazováním. K programu zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ( 4 ) je třeba stanovit následná opatření a přijmout nové nařízení. Proto by toto nařízení mělo zřídit specializovaný program financování pro životní prostředí a oblast klimatu (dále jen program LIFE ). Aby byl zajištěn výrazný dopad financování Unií, měla by se rozvíjet úzká součinnost programu LIFE s jinými unijními programy financování a jejich vzájemné doplňování. s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 2 ), v souladu s řádným legislativním postupem ( 3 ), vzhledem k těmto důvodům: (4) Přírodní bohatství je v celé Unii rozděleno nerovnoměrně, jeho hodnota se však dotýká Unie jako celku a celá Unie ho tak vnímá. Povinnost Unie toto bohatství zachovat vyžaduje důsledné uplatňování zásad solidarity a sdílení odpovědnosti, což vyžaduje, aby některé problémy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu byly raději řešeny na regionální nebo místní úrovni. Programy LIFE hrají od roku 1992 zásadní úlohu v lepším uplatňování solidarity a sdílení odpovědnosti při ochraně společného bohatství Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Program LIFE by měl tuto úlohu plnit i nadále. (1) Politika a právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu dosáhly značného zlepšení stavu životního prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Unii významné důsledky. (2) Řešení těchto problémů v oblasti životního prostředí a klimatu by vzhledem k jejich rozsahu a složitosti mělo být financováno především hlavními programy financování Unie. Komise ve svém sdělení ze dne 29. června 2011 nazvaném Rozpočet Evropa 2020 uznala problémy spojené se změnou klimatu a uvedla, že za přispění různých politik hodlá zvýšit část rozpočtu Unie související s klimatem na nejméně 20 %. Toto nařízení by mělo přispět k dosažení uvedeného cíle. ( 1 ) Úř. věst. C 191, , s ( 2 ) Úř. věst. C 277, , s. 61. ( 3 ) Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. prosince (5) Vzhledem ke své povaze a velikosti nemůže program LIFE vyřešit všechny problémy životního prostředí a klimatu. Jeho cílem by spíše mělo být urychlování změn v přípravě a provádění politiky tím, že bude zajišťovat a šířit řešení a osvědčené postupy pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu a podporovat inovativní technologie v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Tímto úsilím by měl program LIFE podporovat provádění všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 Spokojený život v mezích naší planety, zavedeným rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady ( 5 ) (dále jen sedmý akční program pro životní prostředí ). ( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) (Úř. věst. L 149, , s. 1). ( 5 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 Spokojený život v mezích naší planety

2 L 347/186 Úřední věstník Evropské unie (6) Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu LIFE finanční krytí ve výši 3 456,655 milionů EUR v běžných cenách, která představuje 0,318 % celkových prostředků na závazky uvedených v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ( 1 ) na celé trvání programu LIFE, která má představovat pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ( 2 ). (7) V souladu se závěry zasedání Evropské rady, které se konalo v Lucemburku v prosinci 1997, a zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni v červnu 2003, by kandidátské země a západobalkánské země, jichž se týká proces stabilizace a přidružení, jakož i země, na které se vztahuje politika evropského sousedství, měly být způsobilé k účasti v programech Unie v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách uzavřených s těmito zeměmi. (8) Podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES ( 3 ) (dále jen rozhodnutí o přidružení zámoří ) jsou osoby pocházející ze zámořských zemí a území a případně i dotčené veřejné nebo soukromé subjekty a instituce těchto zemí a území způsobilé pro účast v programech Unie s výhradou pravidel a cílů dotčeného programu a režimů platných pro členský stát, s nímž jsou zámořské země a území spojeny. (9) Mají-li být investice v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci Unie efektivní, je třeba provádět určité činnosti i za hranicemi Unie. Tyto investice nelze vždy financovat z finančních nástrojů pro vnější činnost Unie. Zásahy v zemích, které se přímo nepodílejí na programu LIFE, a účast právnických osob usazených v těchto zemích na činnostech financovaných z programu LIFE by měly být možné ve výjimečných případech za splnění konkrétních podmínek stanovených tímto nařízením. (10) Toto nařízení by mělo rovněž stanovit rámec pro spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a pro ( 1 ) Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let (Viz strana 884 v tomto čísle Úředního věstníku). ( 2 ) Úř. věst. C 373, , s. 1. ( 3 ) Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství ( rozhodnutí o přidružení zámoří ) (Úř. věst. L 314, , s. 1). poskytování podpory s cílem reagovat na potřeby politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, které nespadají do oblasti působnosti finančních nástrojů pro vnější činnost, například určitých studií. (11) Požadavky v oblasti životního prostředí a klimatu by měly být začleněny do politik a činností Unie. Program LIFE by tedy měl doplňovat ostatní programy financování Unie, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj ( 4 ), Evropského sociálního fondu ( 5 ), Fondu soudržnosti ( 6 ), Evropského zemědělského záručního fondu ( 7 ), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ( 8 ), Evropského námořního a rybářského fondu a programu Horizont 2020 rámcového programu pro výzkum a inovace ( ) ( 9 ) (dále jen program Horizont 2020 ). Komise a členské státy by měly tuto doplňkovost zajistit na všech úrovních. Na úrovni Unie by měla být doplňkovost zajištěna vybudováním strukturované spolupráce mezi programem LIFE a programy financování Unie se společným řízením ve společném strategickém rámci, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 10 ) (dále jen nařízení o společných ustanoveních ), zejména s cílem prosazovat financování činností, které doplňují integrované projekty, nebo podporovat využívání řešení, metod a přístupů vyvinutých v programu LIFE. Program LIFE by měl rovněž podporovat využití výsledků výzkumu a inovací programu Horizont 2020 v oblasti životního prostředí a klimatu. V této souvislosti by měl nabízet příležitosti ke spolufinancování pro projekty s jasným přínosem pro životní prostředí a klima s cílem zajistit spolupůsobení mezi programem LIFE a programem Horizont Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování. Komise by měla zajistit, aby nedocházelo k překrývání ( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Viz strana 289 v tomto čísle Úředního věstníku). ( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 (Viz strana 470 v tomto čísle Úředního věstníku). ( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1084/2006 (Viz strana 281 v tomto čísle Úředního věstníku). ( 7 ) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, , s. 1). ( 8 ) Nařízení (ES) č. 1290/2005. ( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení Horizontu 2020 rámcového programu pro výzkum a inovace ( ) ] (Viz strana 104 v tomto čísle Úředního věstníku). ( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).

3 Úřední věstník Evropské unie L 347/187 a aby příjemcům v rámci projektů nevznikala další administrativní zátěž v důsledku povinnosti vykazování plynoucí z různých finančních nástrojů. V zájmu zajištění jednoznačnosti a praktické proveditelnosti integrovaných projektů v rámci programu LIFE by měla být již v počáteční fázi stanovena případná opatření pro spolupráci. Členské státy by měly na tato opatření odkazovat ve svých dohodách o partnerství, aby bylo možné zohlednit výhody integrovaných projektů při vypracovávání operačních programů nebo programů rozvoje venkova. (12) Klíčovými výzvami pro Unii zůstává zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a zlepšení účinného využívání zdrojů spolu s řešením problémů týkajících se životního prostředí a zdraví. Tyto výzvy vyžadují zvýšené úsilí na úrovni Unie, které má zajistit řešení a osvědčené postupy na pomoc splnění cílů sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaného Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ( strategie Evropa 2020 ). Kromě toho je pro splnění cílů v oblasti životního prostředí nezbytné zlepšení správy, zvláště zvyšováním informovanosti a zapojením zúčastněných subjektů. Proto by podprogram pro životní prostředí měl mít tři prioritní oblasti, kde je potřeba podniknout kroky: životní prostředí a účinné využívání zdrojů, příroda a biologická rozmanitost a správa a informace v oblasti životního prostředí. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu. (13) Sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané Plán pro Evropu účinně využívající zdroje navrhlo milníky a opatření, jichž je třeba, aby Unie vykročila na cestu k udržitelnému růstu účinně využívajícímu zdroje. Proto by prioritní oblast životní prostředí a účinné využívání zdrojů měla podpořit účinné provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí veřejným a soukromým sektorem, zejména v těch oblastech životního prostředí, kterých se týká plán pro Evropu účinně využívající zdroje, usnadněním vývoje a sdílení nových řešení a osvědčených postupů. V této souvislosti by Komise měla zajistit soulad a zabránit překrývání s programem Horizont (14) Sdělení Komise ze dne 3. května 2011 nazvané Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 ( strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 ) stanovilo cíle pro zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti. K těmto cílům mimo jiné patří úplné provedení směrnice Rady 92/43/EHS ( 1 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 2 ), jakož i zachování a obnova ekosystémů a jejich služeb. Program LIFE by měl přispívat k plnění těchto cílů. Prioritní oblast příroda a biologická rozmanitost by se proto měla zaměřit na provádění a řízení sítě Natura 2000 zřízené směrnicí 92/43/EHS, zejména pokud jde o akční rámec, který stanoví priority financování sítě, vypracovaný na základě článku 8 uvedené směrnice, na vývoj a šíření osvědčených postupů týkajících se biologické rozmanitosti a směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, jakož i na širší problémy v oblasti biologické rozmanitosti určené strategií Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku (15) Příspěvek programu LIFE k ročním finančním potřebám sítě Natura 2000 by měl být uvážen v souvislosti se zajištěnými výdaji na biologickou rozmanitost z jiných fondů Unie. Zvláštní pozornost je třeba věnovat integrovaným projektům v rámci programu LIFE jakožto mechanismu koordinovaného financování sítě Natura 2000, a to vzhledem k jejich potenciálu mobilizovat finanční prostředky a zvýšit absorpční kapacitu pro výdaje na prioritní oblast příroda a biologická rozmanitost v rámci jiných fondů Unie. (16) Velký význam pro životní prostředí a klima mají lesy, například pokud jde o biologickou rozmanitost, vodu, půdu a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Lesy a půdy pomáhají regulovat klima tím, že zachycují oxid uhličitý (CO 2 ) z ovzduší a ukládají obrovská množství uhlíku. K optimalizaci této úlohy je nezbytné zajistit příslušné a slučitelné údaje a informace. Toto nařízení by proto mělo představovat i rámec pro podporu spolupůsobení mezi akcemi v oblasti životního prostředí a klimatu souvisejících s lesy a půdami, včetně pokud jde o sledování těchto akcí. Dalšími oblastmi pro zvýšené spolupůsobení jsou nedostatek vody a sucho, jakož i řízení rizik povodní. (17) V zájmu optimálního využívání prostředků z programů LIFE je třeba podporovat rozvoj spolupůsobení mezi činnostmi v rámci podprogramu pro životní prostředí, zejména v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, a opatřeními zaměřenými na zmírnění dopadu změny klimatu a přizpůsobování se této změně v rámci podprogramu pro oblast klimatu. ( 1 ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, , s. 7). ( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, , s. 7).

4 L 347/188 Úřední věstník Evropské unie (18) Sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 ( Plán do roku 2050 ) potvrdilo, že testování nových přístupů pro zmírnění změn klimatu bude mít pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nadále zásadní význam. Je třeba zajistit i přizpůsobení se změně klimatu jako prioritu Unie, která prochází napříč všemi oblastmi. Kromě toho je pro dosažení konstruktivních výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora správy a zvyšování informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu podporovat úsilí přispívající k rozvoji tří prioritních oblastí: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správa a informace v oblasti klimatu. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu. (21) Důsledné provádění politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu je neoddělitelně spjato s lepší správou, lepším zapojením zúčastněných subjektů a šířením informací. Proto by prioritní oblasti správa a informace měly v obou podprogramech podporovat rozvoj platforem pro spolupráci a sdílení osvědčených postupů pro efektivnější dodržování a vymáhání právních předpisů, včetně vzdělávacích programů pro soudce a státní zástupce, a usilovat o podporu ze strany veřejnosti a zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Zejména by mělo jít o podporu zlepšení v oblasti šíření znalostní základny a osvědčených postupů a provádění právních předpisů Unie, v oblasti zvyšování informovanosti a účasti veřejnosti, přístupu k informacím a k právní ochraně v otázkách životního prostředí. (19) Prioritní oblast zmírňování změny klimatu by měla přispívat k tvorbě a provádění politiky a právních předpisů Unie týkajících se klimatu, zejména pokud jde o sledování a vykazování skleníkových plynů, politiky týkající se využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví, zachování přírodních úložišť uhlíku, systém pro obchodování s emisemi, snahy členských států o snížení emisí skleníkových plynů, zachycování a ukládání uhlíku, energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, dopravu a pohonné hmoty, ochranu ozonové vrstvy a fluorované plyny. Má se za to, že projekty v oblasti budování infrastruktury na zachycování a ukládání uhlíku nespadají do působnosti programu LIFE, a proto nebudou podporovány. (22) V rámci tohoto nařízení by měla být zajištěna podpora podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 2 ). Projekty financované v rámci programu LIFE by měly splňovat kritéria způsobilosti a přidělení pro zabezpečení nejlepšího možného využití fondů Unie a zajištění přidané hodnoty Unie. Při hodnocení přidané hodnoty Unie by Komise, pokud jde o prioritní oblasti, měla zejména dbát na potenciál přenosnosti a opětovného využití projektů, udržitelnosti jejich výsledků a přispění k dosažení obecných a konkrétních cílů prioritních oblastí a také k tematickým prioritám prováděným prostřednictvím témat projektů. Měly by být povzbuzovány projekty s meziodvětvovými dopady. Komise by měla také podporovat a povzbuzovat využití veřejných zakázek v zájmu ochrany životního prostředí, zejména při provádění projektů. (20) V Evropě i na celém světě již lze pozorovat první následky změny klimatu, například extrémní povětrnostní podmínky, které vedou k povodním a suchu, a zvyšující se teploty a hladiny moří. Prioritní oblast přizpůsobování se změně klimatu by proto měla pomáhat obyvatelům, hospodářským odvětvím a regionům přizpůsobovat se těmto dopadům konkrétními opatřeními a strategiemi pro přizpůsobování, aby se Unie stala odolnější. Opatření v této oblasti by měly doplňovat akce způsobilé k financování v rámci finančního nástroje pro civilní ochranu, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ( 1 ). Má se za to, že projekty v oblasti budování rozsáhlé infrastruktury nespadají do působnosti programu LIFE, a proto by z něj neměly být podporovány. ( 1 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o nástroji Unie pro civilní ochranu (Viz strana 924 v tomto čísle Úředního věstníku). (23) Ve snaze zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na vnitřním trhu a zabránit nežádoucím narušením hospodářské soutěže by se financování v rámci programu LIFE mělo tam, kde je to vhodné, zaměřit na nedostatečné fungování trhu. Kromě toho v případech, kdy financování představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU ), mělo by být stanoveno v souladu s pravidly pro státní podporu, aby se předešlo narušení trhu, například vytěsňování soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo ( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, , s. 1).

5 Úřední věstník Evropské unie L 347/189 udržování neefektivních podniků, a nemělo by být prováděno, dokud je neschválí Komise podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud nebude v souladu s nařízením přijatým podle nařízení Rady (ES) č. 994/98 ( 1 ). a zabezpečit soulad mezi jednotlivými zdroji financování Unie zajištěním strategického zaměření na oblast životního prostředí a klimatu, při zajištění toho, aby byly postupy zjednodušeny. (24) S cílem zlepšit provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu a posílit začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik by měl program LIFE prosazovat projekty podporující integrované přístupy k provádění právních předpisů a politiky týkajících se životního prostředí a klimatu. Tyto integrované projekty by měly sloužit jako konkrétní nástroje pro větší integraci cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do jiných politik Unie a do celkových výdajů Unie v souladu se strategií Evropa Měly by poskytovat příklady osvědčených postupů pro účinné a dobře koordinované provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí a klimatu v členských státech a regionech. U podprogramu pro životní prostředí by se tyto integrované projekty měly zaměřovat především na provádění strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, se zvláštním důrazem na účinné řízení a upevňování sítě Natura 2000 zřízené směrnicí 92/43/EHS, prostřednictvím akčních programů stanovujících priority financování sítě vypracovaných na základě článku 8 uvedené směrnice, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 2 ) a právních předpisů týkajících se odpadů a ovzduší. (25) Integrované projekty se budou zaměřovat na určená témata a současně budou představovat víceúčelové prováděcí mechanismy (například zacílené na přínos pro životní prostředí a budování kapacit), které umožňují dosažení výsledků v jiných oblastech politiky, zejména mořského prostředí v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ( 3 ). Integrované projekty by rovněž mohly být zřízeny v dalších oblastech týkajících se životního prostředí. V případě podprogramu pro oblast klimatu by se uvedené projekty měly týkat zejména zmírňování změny klimatu a strategií a akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu. (27) Integrované projekty, které se, s využitím integrovaných přístupů, výrazně soustředí na provádění právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, vyžadují opatření v celé Unii a ve všech odvětvích, na něž se zaměřuje toto nařízení. To vyžaduje zavedení distribučního prvku do výběrového řízení, aby bylo možné dosáhnout zeměpisné rovnováhy, a členské státy by měly usilovat, v případě potřeby za podpory projektu technické pomoci programu LIFE, o to, aby během programového období programu LIFE připravily a předložily alespoň jeden integrovaný projekt. (28) Vzhledem k tomu, že přístup založený na integrovaných projektech je novinkou, mělo by se zúčastněným subjektům v případě potřeby dostat podpory v podobě technické pomoci. Fázi podávání žádostí by měl usnadnit dvoustupňový postup. V první fázi by měl být předložen finanční plán, v němž bude uvedeno, jaké další unijní, vnitrostátní nebo soukromé finanční zdroje budou uvolněny a v jakém rozsahu. Teprve ve druhé fázi by měla být požadována prohlášení o záměru od nejméně jednoho dalšího zdroje financování s cílem splnit požadavek uvolnění dodatečného zdroje financování. Míra uvolnění jiných finančních prostředků Unie by měla být zohledněna ve fázi přidělení. (29) Pro úspěch integrovaných projektů je třeba úzká spolupráce mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány a nestátními subjekty dotčenými cíli programu LIFE. Proto by měly být uplatňovány zásady transparentnosti a zveřejňování rozhodnutí, pokud jde o vypracování, provádění, hodnocení a sledování projektů. (26) Integrované projekty by měly podporovat jen okruh konkrétních činností a opatření, zatímco jiné činnosti, které doplňují činnosti zařazené do projektu, by měly být financovány z jiných programů financování Unie i z vnitrostátních a regionálních finančních prostředků a finančních prostředků soukromého sektoru. Financování z programu LIFE by mělo využívat spolupůsobení ( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, , s. 1). ( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, , s. 1). ( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, , s. 19). (30) V případě projektů v rámci podprogramu pro životní prostředí, jiných než integrovaných projektů, by mělo být dosaženo úměrného rozdělení finančních prostředků po dobu trvání prvního víceletého pracovního programu mezi všechny členské státy, a to stanovením orientačních částek přidělených jednotlivým státům v souladu se zásadami solidarity a sdílení odpovědnosti. (31) V zájmu budování kapacity členských států k účasti na programu LIFE by mělo být každému členskému státu, který splní příslušné požadavky stanovené tímto nařízením, poskytnuto zaručené financování projektů v oblasti budování kapacit. Toto financování by mělo být poskytnuto na základě schváleného plánu budování kapacit, v němž budou uvedeny zásahy a požadované finanční prostředky.

6 L 347/190 Úřední věstník Evropské unie (32) Jednotícím kritériem pro hodnocení projektů a postup přidělování v programu LIFE by měla být kvalita. Distribuční prvky zavedené za účelem zachování zeměpisné rovnováhy by měly mít orientační povahu a neměly by zaručovat přidělení finančních prostředků či částek jednotlivým členským státům. v souladu s cíli programu a neměly by vytěsňovat soukromé financování. Mělo by být možné kombinovat finanční nástroje s granty financovanými z rozpočtu Unie, včetně grantů podle tohoto nařízení. (33) Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen Aarhuská úmluva ). Měla by proto být podporována práce nevládních organizací a sítí neziskových subjektů sledujících cíl, který je v obecném zájmu Unie, protože tyto organizace účinně napomáhají plnit cíle Aarhuské úmluvy, neboť hájí zájmy a názory občanů Unie v rámci procesu vývoje politiky, a podílejí se na provádění úmluvy a zvyšování informovanosti o problémech a reakcích politiky v oblasti životního prostředí a klimatu. Je třeba, aby program LIFE podporoval širokou škálu nevládních organizací, jakož i sítí neziskových subjektů sledujících cíl, který je v obecném zájmu Unie, činných především v oblasti životního prostředí nebo klimatu, konkurenceschopným a transparentním poskytováním grantů na provozní náklady s cílem pomoci těmto organizacím účinněji přispívat k politice Unie, podporovat a posilovat plnění a prosazování cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a budovat a posilovat svou kapacitu, aby se staly prospěšnějšími partnery. (36) Zkušenosti s předešlými programy LIFE zdůraznily potřebu soustředit úsilí na konkrétní priority politiky a v oblasti životního prostředí a klimatu a oblasti této politiky, kde je zapotřebí podniknout kroky. Tyto tematické priority by neměly být stanoveny vyčerpávajícím způsobem, aby žadatelé mohli předkládat návrhy i v jiných oblastech a uplatňovat nové myšlenky v reakci na nové výzvy. Víceleté pracovní programy by rovněž měly být pružné, aby mohlo být dosaženo úkolů a cílů programu LIFE a současně aby byla zajištěna potřebná stabilita témat projektů, kterými se provádějí tematické priority, aby potenciální žadatelé mohli plánovat, připravovat a předkládat návrhy. První víceletý pracovní program by měl platit čtyři roky, po němž by následoval druhý pracovní program v délce trvání tří let. Oba pracovní programy by měly zahrnovat demonstrativní seznam témat projektů, kterými se provádějí tematické priority. (34) K plnění své úlohy při stimulaci rozvoje a provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu by Komise měla využívat prostředky z programu LIFE k podpoře započetí, provádění a začleňování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně nákupu služeb a zboží. Finanční prostředky vyčleněné na komunikační činnosti podle tohoto nařízení by měly zahrnovat i horizontální komunikaci o politických prioritách Unie a také stavu uplatňování a provádění všech zásadních právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. (35) Současná propast mezi poptávkou a nabídkou na trhu v oblasti úvěrů, vlastního a rizikového kapitálu pravděpodobně v podmínkách finanční krize přetrvá, a je proto vhodné umožnit využití finančních nástrojů na podporu projektů s kapacitou pro vytváření výnosů v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Finanční nástroje podporované programem LIFE by měly být používány k nákladově efektivnímu řešení konkrétních potřeb trhu (37) Zkušenosti s předchozími programy LIFE poukazují na důležitost vnitrostátních kontaktních míst, zejména pokud jde o poskytování podpory žadatelům a příjemcům a tím o přispívání k úspěšnému provádění programu. Proto by měl systém vnitrostátních a regionálních kontaktních míst programu LIFE pokračovat a v rámci možností by měl být posílen, zejména v členských státech s malou mírou využití projektů, a rovněž by měla být posílena spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními kontaktními místy programu LIFE a mezi vnitrostátními a regionálními kontaktními místy programu LIFE. Zkušenosti s minulými programy LIFE rovněž zdůraznily důležitost zajištění účinného šíření výsledků projektů a vytváření sítí kontaktů v zájmu maximálního využití a zvýšení unijní přidané hodnoty programu LIFE, zejména pořádáním seminářů, dílen a jiných aktivit zaměřených na výměnu zkušeností, znalostí a osvědčených postupů v rámci Unie. Komise by proto měla pokračovat v cílených činnostech v oblasti šíření informací, včetně těch se zvláštním zaměřením na integrované projekty, obzvláště v členských státech s malou mírou využití integrovaných projektů, a na konkrétní odvětví, a posilovat je a dále usnadňovat spolupráci a výměnu zkušeností mezi příjemci prostředků v rámci programu LIFE a dalšími stranami. Komise by rovněž měla nadále pravidelně s využitím vhodných sdělovacích prostředků a technologií zveřejňovat seznam projektů financovaných z programu LIFE, včetně stručného popisu cílů a dosažených výsledků a přehledu o přidělených finančních prostředcích.

7 Úřední věstník Evropské unie L 347/191 (38) S cílem zjednodušit program LIFE a snížit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce by měly být více využívány paušální sazby a jednorázové částky, aniž by byla ohrožena způsobilost nákladů na DPH a stálé zaměstnance v souladu s podmínkami stanovenými nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Podle současné praxe by úhrn příspěvků veřejných organizací (jako koordinujícího příjemce nebo přidruženého příjemce) na projekt měl být nejméně o 2 % vyšší než úhrn nákladů na platy zaměstnanců ve státní správě účtovaných na projekt. Finanční prostředky Unie by neměly být používány k dotování vnitrostátních rozpočtů, například na pokrytí nákladů na DPH. O tom, v jaké výši jsou finanční prostředky Unie používány na pokrytí DPH, jsou však dostupné jen omezené informace. Komise by proto měla v rámci hodnocení v polovině období a hodnocení ex post programu LIFE poskytnout přehled úhrad DPH podle jednotlivých členských států, o které požádali příjemci prostředků v rámci programu LIFE ve fázi konečné platby. (39) Maximální sazby spolufinancování by měly být stanoveny na úrovních potřebných k tomu, aby byla zachována skutečná úroveň podpory poskytované z programu LIFE. (40) Program LIFE a jeho podprogramy by měly být pravidelně monitorovány a vyhodnocovány podle odpovídajících ukazatelů výkonnosti, aby bylo možné je upravit a případně i revidovat tematické priority. Při dalším definování ukazatelů výkonnosti pro posuzování programů a projektů by Komise měla klást důraz na sledování kvality na základě ukazatelů výkonnosti a očekávaných výsledků a dopadů. Komise by rovněž měla navrhnout metodu pro sledování dlouhodobé úspěšnosti projektů, zejména v prioritní oblasti příroda a biologická rozmanitost. Aby bylo možné poskytnout doklady o vedlejších přínosech, které mohou oba podprogramy znamenat pro oblast klimatu a biologickou rozmanitost, a poskytnout informace o úrovni výdajů, mělo by monitorování programu LIFE sledovat výdaje spojené s oblastmi klimatu a biologické rozmanitosti, jak je definuje sdělení Rozpočet Evropa Toto sledování by mělo být prováděno podle jednoduché metodiky a zařazovat výdaje do jedné ze tří kategorií: výdaje související pouze s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 100 %), výdaje významně související s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 40 %) a výdaje nesouvisející s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 0 %). Tato metodika by neměla ve vhodných případech vylučovat použití přesnějších metodik. (41) Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem Komise s řízením programu LIFE a jeho projektů a pozitivním zkušenostem příjemců prostředků v rámci programu LIFE s externími kontrolními skupinami by řízení programu LIFE mělo zůstat Komisi. Jakékoli změny ve struktuře řízení programu LIFE a jeho projektů by měly být podrobeny předběžné analýze nákladů a přínosů a obzvláště by se při nich mělo dbát na zajištění odpovídající a komplexní odbornosti, zejména v prioritní oblasti příroda a biologická rozmanitost. (42) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. (43) Za účelem zajištění nejlepšího možného hodnocení využití finančních prostředků Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o ukazatele výkonnosti platné pro tematické priority v rámci podprogramu pro životní prostředí a pro prioritní oblasti v rámci podprogramu pro oblast klimatu, o úpravy tematických priorit uvedených v příloze III a o zvyšování procentního podílu rozpočtu vyčleněného na granty na projekty podporující ochranu přírody a biologické rozmanitosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (44) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 1 ). (45) Pokud Výbor programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu nezaujme žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, Komise by návrh prováděcího aktu v souladu s čl. 5 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 182/2011 neměla přijmout. Uchýlení se k tomuto postupu by mělo být odůvodněno mimo jiné potřebou posoudit úměrné rozdělení finančních prostředků mezi integrované projekty, zejména maximální částku, kterou může obdržet jediný integrovaný projekt. ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, , s. 13).

8 L 347/192 Úřední věstník Evropské unie (46) Aby byl zajištěn účinný přechod mezi opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007 a programem LIFE, je nezbytné nadále provádět monitorování, audit a kvalitativní hodnocení činností financovaných podle uvedeného nařízení i po skončení jeho platnosti. Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: (47) Přidaná hodnota programu LIFE je odvozena od zvláštní povahy jeho přístupu a zaměření, díky nimž jsou jeho zásahy zejména přizpůsobeny potřebám v oblasti životního prostředí a klimatu. Protože program LIFE ve zvýšené míře sdružuje zdroje a odborné zkušenosti, může přispět k účinnějšímu provádění politik v oblasti životního prostředí více než samostatné opatření členského státu. Poskytuje i platformu pro přípravu a výměnu osvědčených postupů a znalostí a pro zlepšení, stimulaci a urychlení změn v provádění acquis, budování kapacit, podporu soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, při testování technologií a řešení malého rozsahu, která členským státům a zúčastněným subjektům umožňuje se vzájemně od sebe učit. Program LIFE navíc vytváří spolupůsobení všech fondů Unie a vnitrostátních fondů a současně motivuje k poskytování finančních prostředků ze soukromého sektoru, a zvyšuje tak soulad zásahů Unie a podporuje stejnorodější provádění acquis. (48) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž příspěvku k provádění a vývoji politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu včetně začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik a prosazování lepší správy, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. (49) Nařízení (ES) č. 614/2007 by proto mělo být zrušeno, a) pilotními projekty projekty, které používají techniku nebo metodu, jež dosud ani na jiném místě nebyla použita či vyzkoušena, které v porovnání se současnými osvědčenými postupy nabízejí potenciální přínos v oblasti životního prostředí nebo klimatu a které lze následně použít ve větším měřítku v obdobných situacích; b) demonstračními projekty projekty, které zavádějí do praxe, testují, vyhodnocují a šíří opatření, metodiky nebo přístupy, které jsou v konkrétních například zeměpisných, ekologických či socioekonomických souvislostech daného projektu nové nebo neznámé a které by bylo možné použít za podobných okolností jinde; c) projekty využívajícími osvědčené postupy projekty, které používají vhodné, nákladově efektivní a nejmodernější techniky, metody a přístupy zohledňující konkrétní souvislosti daného projektu; d) integrovanými projekty projekty, které ve velkém územním měřítku, zvláště v měřítku regionu, více regionů nebo v měřítku vnitrostátním nebo mezinárodním, provádějí plány či strategie v oblasti životního prostředí nebo klimatu vyžadované konkrétními právními předpisy Unie týkajícími se životního prostředí nebo klimatu, vypracované na základě jiných aktů Unie nebo vypracované orgány členských států, a to primárně v oblastech přírody, včetně mimo jiné řízení sítě Natura 2000, vody, odpadu, ovzduší, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a zajišťují přitom zapojení zúčastněných subjektů a podporují koordinaci s nejméně jedním dalším příslušným unijním, vnitrostátním či soukromým zdrojem financování a jeho využití; PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I PROGRAM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OBLAST KLIMATU (LIFE) e) projekty technické pomoci projekty, které poskytují formou grantů na akce finanční podporu, jež má žadatelům pomoci připravit integrované projekty a zejména zajistil, aby tyto projekty splňovaly časové, technické a finanční požadavky programu LIFE v koordinaci s fondy uvedenými v čl. 8 odst. 3; Článek 1 Zřízení Zřizuje se program pro životní prostředí a oblast klimatu na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ( program LIFE ). f) projekty budování kapacit projekty, které poskytují formou grantů na akce finanční podporu činnostem nezbytným k vybudování kapacity členských států, včetně vnitrostátních nebo regionálních kontaktních míst programu LIFE, s cílem umožnit členským státům účinněji se zapojit do programu LIFE;

9 Úřední věstník Evropské unie L 347/193 g) přípravnými projekty projekty, které ve spolupráci s členskými státy primárně určila Komise jako projekty na podporu konkrétních potřeb týkajících se vývoje a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo klimatu; h) informačními projekty, projekty zaměřenými na zvyšování informovanosti a projekty zaměřenými na šíření osvědčených postupů projekty, jejichž cílem je podpora komunikace, šíření informací a zvyšování informovanosti v oblastech podprogramů pro životní prostředí a oblast klimatu. Článek 3 Obecné cíle a ukazatele výkonnosti 1. Program LIFE má zejména tyto obecné cíle: a) pokud jde o obecný cíl uvedený v odst. 1 písm. a), podle prokazatelných zlepšení v oblasti životního prostředí a klimatu. Pokud jde o cíl, kterým je přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, lze prokazatelná zlepšení v oblasti životního prostředí měřit pomocí procenta sítě Natura 2000, kde byla obnovena nebo nastolena přiměřená správa, povrchu a druhu obnovených ekosystémů a počtu a druhu cílových přírodních stanovišť a druhů, u nichž dochází ke zlepšení stavu z hlediska ochrany; b) pokud jde o obecné cíle spojené s přípravou a prováděním podle odst. 1 písm. b), podle počtu připravených nebo provedených zásahů, kterými se provádějí plány, programy nebo strategie podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a počtu zásahů vhodných k napodobení nebo přenosu; a) přispívat k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změnám klimatu a účinně využívajícímu zdroje, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, včetně podpory sítě Natura 2000 a boje proti degradaci ekosystémů; b) zlepšovat rozvoj, provádění a kontrolu dodržování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a urychlovat a prosazovat integraci a začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie a činností veřejného i soukromého sektoru, mimo jiné zvyšováním kapacity veřejného a soukromého sektoru; c) na všech úrovních podporovat lepší správu v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně lepšího zapojení občanské společnosti, nevládních organizací a místních subjektů; d) podporovat provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí. Sledováním těchto cílů program LIFE přispěje k udržitelnému rozvoji a plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020 a příslušných strategií a plánů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. c) pokud jde o obecné cíle spojené s integrací a začleňováním podle odst. 1 písm. b), podle počtu zásahů, které dosáhly spolupůsobení s jinými programy financování Unie nebo do nich byly začleněny, nebo které byly začleněny do praxe veřejného nebo soukromého sektoru; d) pokud jde o obecný cíl uvedený v odst. 1 písm. c), podle počtu zásahů pro zajištění lepší správy, šíření informací a povědomí o aspektech životního prostředí a klimatu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, které dále definují ukazatele výkonnosti s ohledem na jejich použití v prioritních oblastech a tematických prioritách uvedených v článku 9 a příloze III, pokud jde o podprogram pro životní prostředí, a v článku 13, pokud jde o podprogram pro oblast klimatu. Článek 4 Rozpočet 1. Finanční prostředky vyčleněné k provádění programu LIFE na období let 2014 až 2020 činí EUR v běžných cenách, což představuje 0,318 % celkových prostředků na závazky uvedených v nařízení Rady (EU) č. 1311/ Obecných cílů uvedených v odstavci 1 se dosahuje těmito podprogramy: Roční prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce. a) podprogramu pro životní prostředí; b) podprogramu pro oblast klimatu. 3. Plnění programu LIFE se konkrétně hodnotí podle těchto ukazatelů: 2. Rozpočtové prostředky pro jednotlivé podprogramy se rozdělují takto: a) EUR z celkového finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje podprogramu pro životní prostředí;

10 L 347/194 Úřední věstník Evropské unie b) EUR z celkového finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje podprogramu pro oblast klimatu. Článek 5 Účast třetích zemí v programu LIFE Program LIFE je otevřen pro účast těchto zemí: a) zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP); Článek 7 Mezinárodní spolupráce V průběhu provádění programu LIFE je spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi a s jejich institucemi a orgány možná, pokud je to zapotřebí k dosažení obecných cílů uvedených v článku 3. Článek 8 Doplňkovost 1. Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná z programu LIFE byla v souladu s politikami a prioritami Unie a aby doplňovala ostatní finanční nástroje Unie, při zajištění toho, aby byla zavedena zjednodušení. b) kandidátských zemí, potenciálních kandidátů a zemí přistupujících k Unii; c) zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství; d) zemí, které se v souladu s nařízením Rady (ES) č. 933/1999 ( 1 ) staly členy Evropské agentury pro životní prostředí. Tato účast se uskutečňuje v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách, kterými se stanoví obecné zásady účasti uvedených třetích zemí v programech Unie. Článek 6 Činnosti mimo Unii nebo v zámořských zemích a územích 1. Aniž je dotčen článek 5, může program LIFE financovat činnosti mimo Unii a v zámořských zemích a územích v souladu s rozhodnutím 2001/822/ES (rozhodnutí o přidružení zámoří), pokud jsou takové činnosti nezbytné k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a k zajištění účinnosti zásahů prováděných na územích členských států, na která se vztahují Smlouvy. 2. Operace financované z programu LIFE jsou v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy, včetně pravidel Unie pro státní podporu. Především pak členské státy oznámí Komisi financování z programu LIFE, které představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a toto financování nesmí být provedeno, dokud je neschválí Komise podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU nebo pokud nesplňuje nařízení přijaté podle čl. 2 odst. 1 a článku 8 nařízení (ES) č. 994/ Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajistí koordinaci mezi programem LIFE a Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem s cílem dosáhnout spolupůsobení, zvláště v rámci integrovaných projektů, a podpořit využívání řešení, metod a přístupů vyvinutých v rámci programu LIFE. Tato koordinace se uskuteční v rámci zřízeném nařízením o společných ustanoveních a s využitím společného strategického rámce a mechanismů uvedených v dohodách o partnerství, jak požaduje uvedené nařízení. 4. Komise rovněž zajistí soulad a spolupůsobení a zabrání překrývání mezi programem LIFE a ostatními politikami a finančními nástroji Unie, konkrétně s programem Horizont 2020 a politikami a nástroji v rámci vnější činnosti Unie. HLAVA II PODPROGRAMY 2. Právnická osoba usazená mimo Unii se může podílet na projektech uvedených v článku 18, jestliže má příjemce koordinující daný projekt sídlo v Unii a činnost, která má být prováděna mimo Unii, splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku. ( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 933/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Úř. věst. L 117, , s. 1). KAPITOLA 1 Podprogram pro životní prostředí Článek 9 Prioritní oblasti podprogramu pro životní prostředí 1. Podprogram pro životní prostředí má tři prioritní oblasti: a) životní prostředí a účinné využívání zdrojů,

11 Úřední věstník Evropské unie L 347/195 b) příroda a biologická rozmanitost; c) správa a informace v oblasti životního prostředí. 2. Prioritní oblasti uvedené v odstavci 1 zahrnují tematické priority uvedené v příloze III. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se doplňují, vypouštějí nebo mění tematické priority stanovené v příloze III, a to na základě těchto kritérií: a) priorit uvedených v sedmém akčním programu pro životní prostředí; b) specifických cílů vymezených pro jednotlivé prioritní oblasti uvedené v článcích 10, 11 a 12; c) zkušeností získaných při provádění víceletého pracovního programu uvedeného v článku 24; d) zkušeností získaných při provádění integrovaných projektů; e) priorit vycházejících z nových právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí přijatých po 23. prosince 2013; nebo a) vyvíjet, testovat a demonstrovat přístupy týkající se politiky nebo řízení, osvědčené postupy a řešení pro náročné úkoly v oblasti životního prostředí, včetně vývoje a demonstrace inovativních technologií, které jsou vhodné k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány, včetně co do vazby mezi životním prostředím a zdravím, a které podporují politiku a právní předpisy pro účinné využívání zdrojů, včetně plánu pro Evropu účinně využívající zdroje; b) podporovat uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především pokud jde o vodu, odpady a ovzduší; c) zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, provádění, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a pro posuzování a sledování činitelů, tlaků a reakcí s dopadem na životní prostředí v Unii a mimo ni. Článek 11 Specifické cíle prioritní oblasti příroda a biologická rozmanitost Specifické cíle podprogramu pro životní prostředí v prioritní oblasti příroda a biologická rozmanitost jsou zejména tyto: f) zkušeností získaných při provádění stávajících právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí. Nejpozději do hodnocení programu LIFE v polovině období uvedeného v čl. 27 odst. 2 písm. a) Komise přezkoumá a v případě potřeby zreviduje tematické priority stanovené v příloze III. a) přispívat k přípravě a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti přírody a biologické rozmanitosti včetně strategie Unie pro biologickou rozmanitost do roku 2020 a směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, zejména uplatňováním, vývojem, testováním a demonstrací osvědčených postupů a řešení; 3. Nejméně 55 % rozpočtových zdrojů přidělených na projekty podporované granty na akce v rámci podprogramu pro životní prostředí je věnováno na projekty podporující ochranu přírody a biologické rozmanitosti. 4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se zvyšuje procentní podíl uvedený v odstavci 3 tohoto článku nejvýše o 10 %, za předpokladu, že celkové finanční prostředky požadované formou návrhů, které spadají pod prioritní oblast příroda a biologická rozmanitost a splňují minimální kvalitativní požadavky, během dvou po sobě jdoucích let přesahují o více než 20 % odpovídající částku vypočítanou za dva roky, které uvedeným letům předcházely. b) podporovat další rozvoj, provádění a řízení sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, zejména uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění akčních rámců stanovujících priority financování sítě vypracovaných na základě článku 8 uvedené směrnice; c) zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, provádění, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Unie v oblasti přírody a biologické rozmanitosti a pro posuzování a sledování činitelů, tlaků a reakcí s dopadem na přírodu a biologickou rozmanitost v Unii a mimo ni. Článek 10 Specifické cíle prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů Specifické cíle podprogramu pro životní prostředí v prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů jsou zejména tyto: Článek 12 Specifické cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti životního prostředí Specifické cíle podprogramu pro životní prostředí pro prioritní oblasti správa a informace v oblasti životního prostředí jsou zejména tyto:

12 L 347/196 Úřední věstník Evropské unie a) prosazovat zvyšování informovanosti o záležitostech životního prostředí, včetně získávání veřejné podpory a podpory zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního prostředí, a prosazovat znalosti o udržitelném rozvoji a nové způsoby udržitelné spotřeby; b) podporovat komunikaci, správu a šíření informací v oblasti životního prostředí a usnadňovat sdílení znalostí o úspěšných řešeních a postupech v oblasti životního prostředí, například rozvíjením platforem spolupráce mezi zúčastněnými subjekty, a odbornou přípravu; c) prosazovat účinnější dodržování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a přispívat k němu, zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů politiky; d) prosazovat lepší správu v oblasti životního prostředí širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně nevládních organizací, do konzultací politik a jejich provádění. KAPITOLA 2 Podprogram pro oblast klimatu Článek 13 Prioritní oblasti podprogramu pro oblast klimatu Podprogram pro oblast klimatu má tři prioritní oblasti: a) zmírňování změny klimatu; b) přizpůsobování se změně klimatu; c) správa a informace v oblasti klimatu. Článek 14 Specifické cíle prioritní oblasti zmírňování změny klimatu S cílem přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů má prioritní oblast zmírňování změny klimatu zejména tyto specifické cíle: a) přispívat k provádění a přípravě politiky a právních předpisů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména přípravou, testováním a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro zmírňování změny klimatu; b) zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi; c) usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány zmírňování změny klimatu na místní, regionální i vnitrostátní úrovni; d) přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů a nástrojů zmírňování změny klimatu vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Článek 15 Specifické cíle prioritní oblasti přizpůsobování se změně klimatu S cílem podpořit snahy vedoucí ke zvýšené odolnosti vůči změně klimatu má prioritní oblast přizpůsobování se změně klimatu zejména tyto specifické cíle: a) přispívat k přípravě a provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména přípravou, testováním a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, včetně případných ekosystémových přístupů; b) zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, případně přednostně akcí a opatření uplatňujících ekosystémový přístup, a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi; c) usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány přizpůsobování se změně klimatu na místní, regionální i vnitrostátní úrovni, případně přednostně ekosystémových přístupů; d) přispívat k přípravě a předvedení inovativních technologií, systémů a nástrojů přizpůsobování se změně klimatu vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Článek 16 Specifické cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti klimatu Specifické cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti klimatu jsou zejména: a) podporovat zvyšování informovanosti o klimatických záležitostech, včetně vytváření veřejné podpory a podpory zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti klimatu, a prosazovat znalosti o udržitelném rozvoji;

13 Úřední věstník Evropské unie L 347/197 b) podporovat komunikaci, správu a šíření informací v oblasti klimatu a usnadňovat sdílení znalostí o úspěšných řešeních a postupech v oblasti klimatu, například rozvojem platforem spolupráce mezi zúčastněnými subjekty, a odbornou přípravu; c) prosazovat účinnější dodržování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti klimatu a přispívat k němu, zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů politiky; d) prosazovat lepší správu v oblasti klimatu širším zapojením zúčastněných subjektů, včetně nevládních organizací, do konzultací politik a jejich provádění. HLAVA III SPOLEČNÁ PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ KAPITOLA 1 Financování Článek 17 Druhy financování 1. Financování z prostředků Unie může mít tyto právní formy: a) granty; b) veřejné zakázky; c) příspěvky do finančních nástrojů v souladu s ustanoveními o finančních nástrojích podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména článků 139 a 140 tohoto nařízení, a v souladu s provozně zaměřenými požadavky stanovenými v příslušných aktech Unie; d) veškeré ostatní zásahy, jež jsou nezbytné pro dosažení obecných cílů uvedených v článku Komise provádí toto nařízení v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/ Financování podle tohoto nařízení, které představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, musí být prováděno v souladu s příslušnými pravidly Unie pro poskytování státní podpory. 4. Nejméně 81 % rozpočtových prostředků pro program LIFE musí být přiděleno na projekty podporované formou grantů na akce, nebo případně s vyžitím finančních nástrojů uvedených v odst. 1 písm. c). Komise může tyto finanční nástroje začlenit do víceletého pracovního programu uvedeného v článku 24, pokud splňují podmínku hodnocení ex ante podle čl. 140 odst. 2 písm. f) nařízení (EU, Euratom) č. 966/ Na integrované projekty může být přiděleno nejvýše 30 % rozpočtových prostředků pro granty na akce v souladu s článkem 4. Tento maximální podíl bude přezkoumán v rámci hodnocení programu LIFE v polovině období uvedeného v čl. 27 odst. 2 písm. a), které bude případně provázeno legislativním návrhem. Článek 18 Projekty Granty na akce mohou být financovány tyto projekty: a) pilotní projekty; b) demonstrační projekty; c) projekty využívající osvědčené postupy; d) integrované projekty; e) projekty technické pomoci; f) projekty budování kapacit, g) přípravné projekty; h) informační projekty, projekty zaměřené na zvyšování informovanosti a projekty zaměřené na šíření osvědčených postupů; i) veškeré ostatní projekty, jež jsou nezbytné pro dosažení obecných cílů uvedených v článku 3. Článek 19 Kritéria způsobilosti a přidělení a výběr projektů 1. Projekty uvedené v článku 18 musí splňovat kritéria způsobilosti vycházející z definic stanovených v článku 2 a následující kritéria přidělení: a) je v zájmu Unie v tom smyslu, že významnou měrou přispívají k dosažení některého z obecných cílů programu LIFE stanovených v článku 3 a specifických cílů pro prioritní oblasti uvedené v článku 9, tematických priorit uvedených v příloze III nebo specifických cílů pro prioritní oblasti uvedené v článku 13; b) zajišťuje nákladově efektivní přístup a být technicky a finančně soudržné a c) jejich provádění je řádně naplánováno. 2. Projekty mohou být přiděleny, pouze pokud splňují minimální požadavky kvality podle příslušných ustanovení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

14 L 347/198 Úřední věstník Evropské unie Projekty financované z programu LIFE v některé z prioritních oblastí nesmějí ohrožovat cíle v oblasti životního prostředí nebo klimatu v jiné prioritní a oblasti, a je-li to možné, musí podporovat spolupůsobení mezi různými cíli a zelené veřejné zakázky. 4. Komise zajistí zeměpisnou rovnováhu mezi integrovanými projekty orientačním přidělením alespoň tří integrovaných projektů, z nichž alespoň jeden patří do podprogramu pro životní prostředí a alespoň jeden do podprogramu pro oblast klimatu, každému členskému státu v průběhu programovacího období programu LIFE stanoveného v článku 1. Integrované projekty se rozdělují s cílem splnit cíle stanovené v souladu s čl. 24 odst. 2 písm. c) v každé z oblastí uvedených v čl. 2 písm. d). S cílem posoudit soulad s ustanovením o uvolnění unijních, vnitrostátních nebo soukromých finančních prostředků uvedených v čl. 2 písm. d) musí být k návrhům integrovaných projektů přiložen: 7. Komise zohlední zejména nadnárodní projekty, pokud je nadnárodní spolupráce nezbytná k zajištění ochrany životního prostředí a cílů v oblasti klimatu, a usiluje o splnění požadavku, aby nejméně 15 % rozpočtových prostředků určených na projekty bylo přiděleno nadnárodním projektům. Komise zváží přidělení financování nadnárodním projektům i v případech, kdy byla přidělená orientační částka v jednom nebo více členských státech účastnících se těchto nadnárodních projektů překročena. 8. V průběhu prvního víceletého pracovního programu je členský stát způsobilý pro financování jednoho projektu budování kapacit až do výše EUR, pokud splňuje jedno z následujících kritérií: a) průměrná míra čerpání přidělené orientační částky pro roky 2010, 2011 a 2012 podle článku 6 nařízení (ES) č. 614/2007 členským státem je nižší než 70 %; b) HDP členského státu na obyvatele byl v roce 2012 nižší než 90 % průměru Unie; nebo a) v první fázi postupu podávání žádostí: finanční plán a c) členský stát přistoupil k EU po 1. lednu b) ve druhé fázi postupu podávání žádostí: alespoň jedno prohlášení o záměru, v němž je uveden rozsah, v jakém budou další příslušné unijní, vnitrostátní nebo soukromé finanční zdroje uvolněny, s upřesněním finančních zdrojů. V průběhu druhého víceletého pracovního programu je členský stát způsobilý pro financování jednoho projektu budování kapacit až do výše EUR, pokud splňuje následující kritéria: 5. Komise zajistí v průběhu prvního víceletého pracovního programu zeměpisnou rovnováhu mezi jinými než integrovanými projekty předloženými v rámci podprogramu pro životní prostředí tím, že úměrně rozdělí finanční prostředky členským státům podle orientačních částek přidělených jednotlivým státům určených v souladu s kritérii stanovenými v příloze I. Pokud se orientační národní příděly neuplatní, projekty musí být vybírány výhradně na základě kvality. a) průměrná míra čerpání přidělené orientační částky pro roky 2014, 2015 a 2016 uvedeného v odstavci 5 je nižší než 70 %; a b) průměrná míra čerpání přidělené orientační částky členským státem pro roky 2014, 2015 a 2016 vzrostla ve srovnání s průměrnou mírou čerpání pro roky 2010, 2011 a Pokud je úhrn společného financování, které je nezbytné pro financování jiných než integrovaných projektů předložených určitým členským státem a uvedených na seznamu sestaveném Komisí na konci postupu výběru, nižší než je orientační částka přidělená tomuto členskému státu, použije Komise, jsouli splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, zůstatek tohoto vnitrostátního přidělení ke spolufinancování těch projektů předložených dalšími členskými státy, s výjimkou zámořských zemí a území, které představují největší příspěvek k dosažení obecných cílů stanovených v článku 3. Při předložení seznamu projektů pro společné financování Komise informuje Výbor pro program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu o tom, jak zohlednila kritéria přidělení prostředků stanovená v souladu s odstavci 4 a 5. Aby byl členský stát způsobilý pro financování projektů budování kapacit, musí se zavázat, že zachová zdroje určené pro program LIFE, včetně např. počtu zaměstnanců, na úrovni, která není nižší než v roce 2012, po dobu trvání příslušného víceletého pracovního programu. Tento závazek se stanoví v plánu budování kapacit uvedeném v odstavci 9. Odchylně od ustanovení o způsobilosti obsažených v prvním a druhém pododstavci a pro celou dobu trvání programu LIFE není členský stát způsobilý pro financování projektů budování kapacit, pokud jeho HDP na obyvatele v roce 2012 přesahoval 105 % průměru Unie. Financování projektů budování kapacit se omezí na jeden projekt na členský stát v jednom víceletém pracovním programu.

15 Úřední věstník Evropské unie L 347/ Komise stanoví zrychlený postup přidělování pro všechny projekty budování kapacit. Žádosti týkající se těchto projektů budování kapacit mohou být podávány od 23. prosince 2013 Musí vycházet z plánu budování kapacit schváleného členským státem a Komisí, v němž jsou uvedeny zásahy, které mají být financovány z programu LIFE s cílem rozvíjet schopnost členského státu podávat úspěšně žádosti o financování pro projekty v podprogramu pro životní prostřední a podprogramu pro oblast klimatu. Tato opatření mohou zahrnovat mimo jiné: a) nábor nových zaměstnanců a školení pro vnitrostátní nebo regionální kontaktní místa programu LIFE; b) usnadňování výměny zkušeností a osvědčených postupů a podporu šíření a využívání výsledků projektů v rámci programu LIFE; ii) pokud je splněn bod iii), až 60 % způsobilých nákladů pro projekty financované z prostředků prioritní oblasti příroda a biologická rozmanitost podprogramu pro životní prostředí; iii) až 75 % způsobilých nákladů pro projekty financované z prostředků prioritní oblasti příroda a biologická rozmanitost podprogramu pro životní prostředí, které se týkají prioritních stanovišť nebo druhů podle směrnice 92/43/EHS nebo druhů ptáků považovaných Výborem pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku, zřízeným podle článku 16 směrnice 2009/147/ES, za prioritní, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle ochrany; iv) až 100 % způsobilých nákladů pro projekty uvedené v čl. 18 písm. f). c) přístupy školení školitelů ; d) programy vysílání a výměny mezi veřejnými orgány v členských státech, zejména výměnné aktivity vysoké kvality. Zásahy v rámci plánu budování kapacit mohou zahrnovat získávání odborníků k ad hoc řešení nedostatku technických kapacit a kapacit pro zpracování, ale nesmějí zahrnovat získávání odborníků, jejichž primární funkcí je vypracovávání návrhů pro předkládání v rámci každoroční výzvy k předkládání návrhů. 2. Podmínky pro způsobilost nákladů jsou stanoveny v článku 126 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tyto náklady zahrnují náklady na DPH a na zaměstnance. Komise předloží v rámci hodnocení v polovině období a hodnocení ex post programu LIFE přehled úhrad DPH, o které v jednotlivých členských státech požádali příjemci prostředků v rámci programu LIFE ve fázi konečné platby. 3. Náklady na nákup pozemků se považují za způsobilé pro financování projektů uvedených v článku 18 z prostředků Unie za předpokladu, že: V plánu budování kapacit se rovněž uvedou odhadované náklady těchto zásahů. Článek 20 Míra spolufinancování a způsobilost nákladů na projekty 1. Maximální míra spolufinancování u projektů uvedených v článku 18 může dosahovat: a) po dobu trvání prvního víceletého pracovního programu až 60 % způsobilých nákladů pro všechny projekty, kromě projektů uvedených v písmenu c), financované z prostředků podprogramu pro životní prostředí i z prostředků podprogramu pro oblast klimatu; b) po dobu trvání druhého víceletého pracovního programu až 55 % způsobilých nákladů pro všechny projekty, kromě projektů uvedených v písmenu c), financované z prostředků podprogramu pro životní prostředí i z prostředků podprogramu pro oblast klimatu; c) po celou dobu trvání programu LIFE: i) až 60 % způsobilých nákladů pro projekty uvedené v čl. 18 písm. d), e) a g); a) nákup přispěje ke zlepšení, k udržení a k obnově celistvosti sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, včetně lepšího propojení vytvořením koridorů nebo spojovacích ostrůvků nebo jiných prvků zelené infrastruktury; b) nákup pozemku je jedinou nebo nákladově nejefektivnější možností, jak dosáhnout požadovaného ochranného výsledku; c) koupený pozemek je dlouhodobě vyhrazen pro způsoby užití, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 11, 14 nebo 15, a d) dotyčné členské státy převodem nebo jiným způsobem zajistí dlouhodobé postoupení tohoto pozemku pro účely ochrany přírody. Článek 21 Granty na provozní náklady 1. Granty na provozní náklady poskytují podporu na určité provozní a administrativní náklady neziskových subjektů, které sledují cíl, který je v obecném zájmu Unie, jsou činné zejména v oblasti životního prostředí nebo klimatu a podílejí se na rozvoji, provádění a kontrole dodržování politiky a právních předpisů Unie.

16 L 347/200 Úřední věstník Evropské unie Maximální míra spolufinancování grantů na provozní náklady uvedených v odstavci 1 z prostředků Unie činí 70 % způsobilých nákladů. Článek 22 Ostatní druhy činností Z prostředků programu LIFE mohou být financovány činnosti, kterými Komise podporuje zahájení, provádění a začleňování politik a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu za účelem dosažení obecných cílů stanovených v článku 3. Tyto činnosti mohou zahrnovat: a) informační a komunikační činnosti včetně kampaní na zvyšování informovanosti. Finanční zdroje přidělované na komunikační činnosti v souladu s tímto nařízením pokryjí rovněž společnou komunikaci o politických prioritách Unie, jakož i o stavu uplatňování a provádění všech zásadních právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu; b) studie, průzkumy, modelování a tvorbu scénářů; c) přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů; d) semináře, konference a setkání; KAPITOLA 2 Prováděcí opatření Článek 24 Víceleté pracovní programy 1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijímá víceleté pracovní programy pro program LIFE. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. Doba trvání prvního víceletého pracovního programu je čtyři roky a doba trvání druhého víceletého pracovního programu je tři roky. 2. Každý víceletý pracovní program stanoví v souladu s obecnými cíli stanovenými v článku 3: a) rozdělení prostředků v rámci každého podprogramu mezi jednotlivé prioritní oblasti a mezi jednotlivé typy financování podle čl. 9 odst. 3 a čl. 17 odst. 4 a 5. Neprovede se žádné další předběžné rozdělení prostředků na projekty financované formou grantů na akce mezi jednotlivé prioritní oblasti nebo v rámci těchto oblastí s výjimkou projektů technické pomoci a projektů budování kapacit; b) témata projektů provádějících tematické priority uvedené v příloze III projektů, které mají být financovány po dobu trvání víceletého pracovního programu; e) vytváření sítí a platforem pro šíření osvědčených postupů; f) veškeré ostatní činnosti, jež jsou nezbytné pro dosažení obecných cílů uvedených v článku 3. c) kvalitativní a kvantitativní výsledky, ukazatele a cíle pro každou prioritní oblast a druh projektů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu v souladu s ukazateli výkonnosti podle čl. 3 odst. 3 a specifickými cíli každé prioritní oblasti uvedenými v článcích 10, 11, 12, 14, 15 a 16; Článek 23 Příjemci Z prostředků programu LIFE mohou být financovány veřejné a soukromé subjekty. Aby se zajistila viditelnost programu LIFE, propagují příjemci program LIFE a výsledky svých projektů, přičemž vždy uvedou podporu získanou od Unie. Logo programu LIFE zobrazené v příloze II se použije pro všechny komunikační činnosti a uvede se na informačních tabulích na strategických místech viditelných pro veřejnost. Veškeré zboží dlouhodobé spotřeby pořízené v rámci programu LIFE nese logo programu LIFE, nestanoví-li Komise jinak. d) odbornou metodiku pro postup výběru projektů a kritéria výběru a přidělení grantů v souladu s články 2 a 19 tohoto nařízení a příslušnými ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012; e) orientační harmonogramy pro výzvy k předkládání návrhů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu. 3. V rámci víceletých pracovních programů Komise zveřejní každoročně výzvy k předkládání návrhů pro prioritní oblasti uvedené v čl. 9 odst. 1 a v článku 13. Komise zajistí, aby nevyužité finanční prostředky z určité výzvy k předkládání návrhů byly přerozděleny mezi různé druhy projektů uvedené v článku 18.

17 Úřední věstník Evropské unie L 347/ Komise prostřednictvím prováděcích aktů provede revizi víceletého pracovního programu nejpozději při hodnocení programu LIFE v polovině období. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. v souladu s kritérii stanovenými v příloze I pro dobu trvání druhého víceletého programu, a to výlučně pro účely porovnání výkonnosti členských států. Článek 25 Způsoby provádění Komise provádí činnosti k dosažení obecných cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení podle způsobů provádění stanovených v článku 58 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména přímého nebo nepřímého řízení Komisí na centrální úrovni nebo společného řízení s mezinárodními organizacemi. Článek 26 Správní a technická pomoc Finanční prostředky vyčleněné na program LIFE mohou zahrnovat také nezbytné výdaje související s činnostmi v oblasti přípravy, sledování, kontroly, auditu, komunikace a hodnocení, jež jsou přímo potřebné pro řízení programu LIFE a dosažení jeho obecných cílů stanovených v článku 3. Komise pravidelně a ve spolupráci s vnitrostátními kontaktními místy programu LIFE pořádá semináře a setkání, zveřejňuje seznamy projektů financovaných v rámci programu LIFE nebo podniká jiné činnosti k usnadnění výměny zkušeností, znalostí a osvědčených postupů ke všem projektům, šíření a předávání výsledků projektu v celé Unii. Za tímto účelem Komise provádí činnosti, jejichž cílem je šíření výsledků projektu mezi příjemce prostředků z programu LIFE a další strany, případně se zvláštním zaměřením na členské státy s nízkým využíváním finančních prostředků programu LIFE, a usnadňuje komunikaci a spolupráci mezi ukončenými nebo pokračujícími projekty a příjemci v rámci nových projektů, žadateli nebo zúčastněnými subjekty ve stejné oblasti. Komise rovněž pořádá alespoň jednou za dva roky specifické semináře, setkání nebo případně jiné typy činností s cílem usnadnit výměnu zkušeností, znalostí a osvědčených postupů při navrhování, přípravě a provádění integrovaných projektů, jakož i hodnocení účinnosti pomoci poskytované formou projektů technické pomoci. Do těchto činností zapojí vnitrostátní nebo regionální správní orgány, které spravují jiné finanční prostředky Unie, a další relevantní zúčastněné subjekty. 2. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů tyto zprávy: a) do 30. června 2017 externí a nezávislou hodnotící zprávu programu LIFE (a jeho podprogramů) v polovině období za účelem přijetí rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení opatření, jež zahrne mimo jiné kvalitativní a kvantitativní aspekty jeho provádění, výši výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti, dosaženou míru spolupůsobení mezi cíli, jeho doplňkovost s ostatními relevantními programy Unie, plnění cílů u všech opatření (pokud možno na úrovni výsledků a dopadů), účinnost využívání prostředků a unijní přidanou hodnotu programu. Hodnotící zpráva v polovině období bude rovněž obsahovat kvantitativní a kvalitativní analýzu příspěvku programu LIFE ke stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES. Hodnocení se dále zaměří na prostor pro zjednodušení, na jeho vnitřní a vnější soudržnost, na to, zda jsou všechny cíle programu nadále relevantní, a na to, jak daná opatření v rámci programu LIFE přispívají k dosažení cílů a úkolů strategie Evropa 2020 a k udržitelnému rozvoji. Zohlední výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu programu LIFE+. Hodnotící zpráva v polovině období je doplněna připomínkami Komise včetně jejího vyjádření ke způsobu, jakým mají být zjištění hodnocení v polovině období zohledněna při provádění programu LIFE, a zejména v jakém rozsahu je třeba změnit tematické priority stanovené v příloze III. Hodnotící zpráva v polovině období musí obsahovat důkladné posouzení rozsahu a kvality poptávky, plánování a provádění integrovaných projektů nebo k ní takové hodnocení musí být přiloženo. Zvláštní důraz se klade na dosažený nebo očekávaný úspěch integrovaných projektů při mobilizaci jiných prostředků Unie, zejména s ohledem na výhody plynoucí z posílené soudržnosti s ostatními finančními nástroji Unie, na rozsah, v jakém jsou zapojeny zúčastněné subjekty, a na rozsah, v jakém integrované projekty zahrnují nebo mají zahrnovat předchozí projekty v rámci programu LIFE+. Článek 27 Sledování a hodnocení 1. Komise pravidelně sleduje provádění programu LIFE (a jeho podprogramů), včetně výše výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti, a podává o něm zprávu. Hodnotí také spolupůsobení mezi programem LIFE a ostatními doplňkovými programy, a zejména mezi jeho podprogramy. Komise vypočte orientační částky přidělené jednotlivým státům b) do 31. prosince 2023 externí nezávislou hodnotící zprávu ex post o provádění a výsledcích programu LIFE (a jeho podprogramů), jež zahrne i výši výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti a hodnocení, do jaké míry program LIFE jako celek a každý z jeho podprogramů dosáhly stanovených cílů, jaké míry spolupůsobení mezi různými cíli bylo dosaženo a jakým způsobem se program

18 L 347/202 Úřední věstník Evropské unie LIFE podílel na plnění cílů a úkolů strategie Evropa Hodnotící zpráva ex post rovněž uvede, do jaké míry se podařilo začlenit cíle v oblasti životního prostředí a klimatu do dalších politik Unie, a v co největší míře posoudit, jakého hospodářského prospěchu bylo dosaženo pomocí programu LIFE a jaký dopad a přínos měl program pro zapojené komunity. 3. Výsledky hodnocení provedených na základě tohoto článku Komise zpřístupní veřejnosti. Článek 28 Ochrana finančních zájmů Unie 1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi. 2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci programu LIFE obdrželi prostředky Unie. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 1 ) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. HLAVA IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 29 Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3 a v čl. 9 odst. 2 a 4 je Komisi svěřena na dobu sedmi let od 23. prosince Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a v čl. 9 odst. 2 a 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 a čl. 9 odst. 2 a 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 30 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen Výbor pro program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/ Příjemci finanční pomoci Unie v souvislosti s každým projektem uchovávají pro využití Komisí po dobu pěti let od poslední platby veškeré podklady týkající se výdajů na tento projekt. ( 1 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, , s. 2). Článek 31 Zrušení Nařízení (ES) č. 614/2007 se zrušuje s účinkem od 1. ledna Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

19 Úřední věstník Evropské unie L 347/203 Článek 32 Přechodná opatření 1. Aniž je dotčen čl. 31 první pododstavec, opatření zahájená před 1. lednem 2014 na základě nařízení (ES) č. 614/2007 se uvedeným nařízením řídí i nadále až do svého ukončení a musí splňovat technická ustanovení, která jsou v něm vymezena. Výbor uvedený v čl. 30 odst. 1 tohoto nařízení nahrazuje výbor uvedený v čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 614/2007 od 23. prosince Částky potřebné v rámci finančního krytí na opatření v oblasti sledování, komunikace a auditu v období po 31. prosinci 2020 se považují za potvrzené, pouze jsou-li v souladu s finančním rámcem platným ode dne 1. ledna Prostředky spojené s účelově vázanými příjmy, které pocházejí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek podle nařízení (ES) č. 614/2007, se použijí v souladu s článkem 21 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 k financování programu LIFE. Článek Finanční prostředky přidělené na program LIFE mohou zahrnovat také výdaje na technickou a správní pomoc, a to včetně výdajů na povinné sledování, komunikaci a hodnocení vyžadované nařízením (ES) č. 614/2007 po skončení jeho platnosti, aby byl zajištěn přechod mezi opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007 a programem LIFE. Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Ve Štrasburku dne 11. prosince Za Evropský parlament předseda M. SCHULZ Za Radu předseda V. LEŠKEVIČIUS

20 L 347/204 Úřední věstník Evropské unie PŘÍLOHA I Kritéria pro stanovení orientačních částek přidělených jednotlivým státům pro jiné než integrované projekty, které jsou předkládány v rámci podprogramu pro životní prostředí V souladu se zásadami solidarity a sdílení odpovědnosti Komise rozdělí finanční prostředky pro jiné než integrované projekty mezi všechny členské státy na programovací období programu LIFE uvedené v článku 1 na základě následujících kritérií: a) Počet obyvatel i) celkový počet obyvatel každého členského státu (váha 50 %); a ii) hustota obyvatelstva jednotlivých členských států, až do výše dvojnásobku průměrné hustoty obyvatelstva Unie (váha 5 %). b) Příroda a biologická rozmanitost i) celková rozloha lokalit sítě Natura 2000 každého členského státu vyjádřená jako podíl celkové rozlohy sítě Natura 2000 (váha 25 %); a ii) podíl území členského státu, na němž se nacházejí lokality sítě Natura 2000 (váha 20 %).