Systémy zdravotního a sociálního pojištění u nás a v zahraničí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Systémy zdravotního a sociálního pojištění u nás a v zahraničí"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Systémy zdravotního a sociálního pojištění u nás a v zahraničí Diplomová práce Autor: Bc. Renáta Davidová Finance Vedoucí práce: Ing. Pavel Východský, PhD. Praha Duben 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Strakonicích dne 29. dubna 2013 Bc. Renáta Davidová

3 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Pavlu Východskému, PhD., za všestrannou pomoc, poskytnuté konzultace, rady a připomínky, kterými mi byl nápomocen při zpracování této diplomové práce.

4 Anotace Tato diplomová práce popisuje systémy zdravotního a sociálního pojištění v České republice a ve čtyřech vybraných státech a to v Rakousku, Nizozemsku, Švédsku a Velké Británii. Práce ukazuje, jakým způsobem je systém zdravotního a sociálního zabezpečení v daných zemích pouţíván. Na základě porovnání systémů jsou navrţeny některé reformní kroky pro Českou republiku. Klíčová slova: sociální pojištění, zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, komerční pojištění, regulační poplatky, penzijní systém. Annotation This thesis describes the systems of health and social insurance in the Czech Republic and in four selected countries: Austria, the Netherlands, Sweden and the UK. The paper shows how the health and social security systems work in the respektive countries. Certain reform steps in the Czech Republic have been suggested, based on the comparison of the systems in the above mentioned countries. Key words: social insurance, health insurance, social security, commercial insurance, regulatory fees, pension system.

5 Obsah Úvod Sociální pojištění Zdravotnické systémy ve světě Sociální systémy ve světě Rakousko Evropské zdravotní průkazy Nizozemsko Švédsko Velká Británie Zdravotní pojištění v České republice Veřejné zdravotní pojištění Zdravotní pojišťovny Komerční zdravotní připojištění Regulační poplatky Sociální zabezpečení v České republice Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Moderní modely penzijního systému Tři pilíře důchodového systému Penzijní připojištění Zaměstnanecké penzijní připojištění a komerční důchodové pojištění Návrhy na změny v systému zdravotního a sociálního pojištění Zdravotní pojištění Sociální zabezpečení Závěr Seznam použité literatury Internetové odkazy Seznam použitých zkratek (obrázků, grafů, tabulek, příloh)

6 Úvod Tato diplomová práce je zaměřena na zdravotní a sociální pojištění v České republice a ve čtyřech zahraničních zemích, a to v Rakousku, Nizozemsku, Švédsku a Velké Británii. Cílem diplomové práce bylo na základě porovnání mezi zdravotním a sociálním pojištěním v České republice a výše zmíněnými zeměmi uvést návrhy na změny a úpravy zdravotního a sociální pojištění v České republice. V našem ţivotě v oblasti zdraví a sociálního zabezpečení přicházejí plánované i nahodilé situace, které musíme řešit buď sami, nebo s pomocí někoho jiného. Naše zdraví si zabezpečujeme svým stylem ţivota a prevencí. Mohou se ale vyskytnout situace, kde to nepomůţe, a pak se musíme spolehnout na odborníky. Tato pomoc není zadarmo. Moţným způsobem, jak se s nimi můţeme vyrovnat, je samostatné finanční řešení nebo pojištění. Obdobným problémem jsou situace v sociálním zabezpečení. V této oblasti je řešením sociální pojištění. Smyslem zdravotního a sociálního pojištění je přesunutí rizika na někoho jiného. Prostřednictvím pojištění jsou pokryté tyto nahodilé nebo plánované situace, jako např.: dávky v případě nemoci, pokrytí výdajů na zdravotní léčbu, pracovního úrazu, zdravotního poškození a invalidity, mateřství, rodičovství, ztráty ţivitele, stáří, ale i nezaměstnanosti. Na druhé straně komerční pojištění řeší krytí rizik na základě dobrovolného rozhodnutí a potřeb dané osoby. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola se zabývá celkovým rozdělením sociálního pojištění a jednotlivými druhy sociálních a zdravotních systémů ve světě. Dále se zaměřuje na jednotlivé státy a systémy v nich. Druhá kapitola popisuje zdravotní pojištění v České republice. Věnuje se způsobům plateb od pojištěnců, zdravotním pojišťovnám, regulačním poplatkům a komerčnímu pojištění. Ve třetí kapitole je popsán systém sociálního zabezpečení v České republice, nemocenské pojištění, důchodvé pojištění. Dále se zaměřuje na moderní modely penzijního systému. Ve čtvrté, závěrečné kapitole, jsou popisovány různé návrhy na změn zdravotního a sociálního systému u nás s přihlédnutím k některým inspiracím ze zahraničí. Celou diplomovou prací se prolínají základní metody metoda sběru dat, studium dokumentů a porovnání jednotlivých systémů. První je sběr dat o sociálním a zdravotním pojištění v České republice a ve čtyřech zahraničních zemích. Dále navazuje metoda porovnání 6

7 jednotlivých zdravotních a sociálních pojištění. Tyto metody jsou běţně pouţívané při studiu veřejně dostupných dokumentů a zákonů. Vzhledem k velmi širokému tématu není moţné věnovat se všem získaným poznatkům, ale zaměřit se jen na některé z nich. 7

8 1. Sociální pojištění První zmínky o pojištění jsou jiţ z doby středověku. V této době se pojišťovaly náklady na lodích a lodě. Přibliţně v 15. století vznikly první pojišťovací ústavy, které pojišťovaly nejen lodní přepravu, ale i proti škodě vzniklé poţárem nemovitostí. Ve druhé polovině 17. století nastává rozmach pojištění, kdy se v Evropě rozvíjí zámořský obchod. V této době pojištění bylo na základě soukromoprávní smlouvy. Byly i první snahy o sociální pojištění, v roce 1527 vznik dělnické nemocenské pokladny potvrzené Ferdinandem I., Karel VI. však pokladnu v roce 1739 zrušil. V 19. století se do výroby začleňuje čím dál víc technika a léčba pacienta se prodraţuje. Z tohoto důvodu se začíná mnohem víc lidí pojišťovat, lidé jiţ nezvládají ošetření platit hotově nebo v naturáliích. Z tohoto důvodu je snaha o zavedení zdravotního pojištění, tedy přiznat, ţe si své zdraví platím pojišťuji na dobu, aţ budu zdravotní péči potřebovat. 1 V první polovině 20. století formuloval lord John Maynard Keynes pojem social welfare state (stát sociálního blahobytu). Na něj v roce 1942 navázal sir Viliam Beveridge, který představil svůj pokrokový model národního pojištění, který přijalo i tehdejší československé zákonodárství v podobě zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. V dnešní době je pojem social welfare stále častěji nahrazován pojmem sociální ochrana (social protection). V Československu byly vydány první zákony na zdravotní pojištění v letech na všechny námezně pracující a od roku 1925 na státní a veřejné zaměstnance. Zákon 221/1924 Sb. upravil pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Jiţ v roce 1930 na území Československa působilo několik typů nemocenských pojišťoven, ve kterých byla pojištěna přibliţně polovina obyvatelstva. 1 V roce 1951 byl u nás zaveden sovětský tzv. Semaškův model (Semaško byl prvním ministrem zdravotnictví SSSR). 1 Systém sociálního pojištění zahrnuje tyto dílčí pojistné systémy: nemocenské pojištění, úrazové pojištění, pojištění v mateřství, 1 KAHOUN, Vilém; VURM, Vladimír; KUČEROVÁ, Boţena. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví, str

9 rodinné přídavky, zdravotní pojištění, pojištění ve stáří, pojištění při invaliditě, pojištění při ztrátě ţivitele, pojištění v nezaměstnanosti. 2 Sociální pojištění se skládá z veřejného zdravotního pojištění, nemocenského a důchodového pojištění a ze státní politiky zaměstnanosti. 3 Tabulka 1: Části systému sociálního pojištění v České republice Sociální pojištění Veřejné zdravotní pojištění Sociální zabezpečení Důchodové pojištění Státní politika zaměstnanosti Nemocenské pojištění Zdroj: VANČUROVÁ, Alena; KLAZAR, Stanislav. Sociální a zdravotní pojištění úvod do problematiky. Sociální zabezpečení slouţí ke zmírnění sociálních nerovností. Je součástí státního rozpočtu, má tři hlavní roviny sociální dávky, sociální azyly a sociální sluţby. U sociálních dávek jsou to především nemocenské dávky v případě nemoci, při ztrátě zaměstnání se jedná o podporu v nezaměstnanosti, ve stáří se řeší starobní důchody a u dětí se jedná o dětské přídavky. Sociální azyly se starají o občany, kteří nemají domov a oblast sociálních sluţeb pomáhá postiţeným lidem s různými, tělesným i duševním postiţením. 2 KAHOUN, Vilém a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly, str VANČUROVÁ, Alena; KLAZAR, Stanislav. Sociální a zdravotní pojištění úvod do problematiky, str. 18 9

10 1.1 Zdravotnické systémy ve světě V různých státech existují také různé sociální systémy. Jednotlivé odlišnosti vyplývají z historického vývoje a zakotvení jednotlivých systémů. Za zdravotnické systémy je označována ta část sociálního systému, ve které se usiluje o prevenci a léčení nemocí. Lze rozlišit několik zdravotnických systémů: Liberálně-trţní systém, který je zaloţen převáţně na dobrovolném pojištění se pouţívá ve Spojených státech amerických, do roku 1996 byl vyuţíván i ve Švýcarsku. Systém povinného zákonného veřejného pojištění, který vyuţíváme v České republice, dále ve Francii, Německu, Belgii a Rakousku. Systém, ve kterém je státní zdravotnictví financováno především z daní. Je vyuţito ve Velké Británii, Kanadě, Švédsku a dalších severských zemích. V některých zemích se vyuţívají smíšené zdravotnické systémy. Dále lze rozlišit zdravotní systémy dle účasti státu: Centralizovaný systém, který je plně ve vlastnictví státu. Zdraví se povaţuje za státem dodávanou sluţbu. Tento systém je charakterizován zdravotní péčí pro všechny obyvatele. Je administrativně náročný, vzniká zde zbytečná byrokracie. Je to přiřazovací systém, který neumoţňuje výběr lékaře. Je plně ve vlastnictví státu. Často se projevuje neefektivní čerpání prostředků. Koordinovaně pluralitní systém, ve kterém zdraví je státem garantovaná sluţba. Tento systém je charakterizován moţností výběru, profesní organizací, má soukromé i státní vlastnictví. Vyuţívá pojišťovacího systému (Bismarck) a systému národní zdravotní sluţby (Beveridge). Pluralitní systém, ve kterém je zdraví předmět prodeje a koupě, má trţní charakter, vytváří konkurenci ve zdravotnictví. Tento systém je charakterizován jako nákladný, zajišťující kvalitní péči, ale zároveň představuje nerovnost přístupu a vyţaduje osobní odpovědnost za zdraví. 10

11 Rozdělit zdravotnické systémy lze i na bázi historických základů: Semaškův model, podle kterého je zdravotnictví centrálně plánováno a financováno z příjmu státu, který je vlastníkem veškerých zdravotnických zařízení. Tento systém byl typický v dobách socialismu. Bismarkův model byl rozšířen a uplatňován jiţ před 2. světovou válkou ve všech vyspělých zemích. Zdravotní péče je hrazena z fondů, které tvoří zaměstnanci, zaměstnavatelé a stát. Pojištěnci jsou pojištěni u pojišťoven, které jsou nestátní organizace. Zdravotnické sluţby jsou převáţně vykonávány soukromými lékaři, placeni jsou kapitací nebo podle výkonů. Pacienti přispívají na některé výkony, léky pomůcky a pobyt v nemocnici. Beverindgeův systém, byl rozpracován po 2. světové válce. Obyvatelé odvádějí na financování zdravotní péče část svých příjmů do státního rozpočtu, z něhoţ je poté zdravotní péče financována. Péče je zajištěna pro všechny obyvatele bez ohledu na platební moţnosti. Liberální model v něm jsou zdravotnické sluţby poskytovány volně rozdělovacím systémem. Lékaři jsou v postavení podnikatelů nebo členů sdruţení. Většina zdravotnických zařízení je soukromých. Trţní orientaci umoţňuje obcím dle jejich zdrojů a preferencí nemocnice otvírat nebo zavírat. Velmi důleţitým prvkem je soukromé zdravotní pojištění. 1.2 Sociální systémy ve světě Téměř ve všech zemích západní Evropy probíhá určitým způsobem reforma sociálního, převáţně však jen důchodového, systému s různou škálou změn a s různou intenzitou. Kaţdá reforma je proces dlouhodobějšího charakteru, hloubka změn je rozdílná stát od státu a je ovlivněna sociálními hodnotami a náklady na systém. K velmi podstatným faktorům při reformách patří demografické změny. Vytyčeným cílem by mělo být splnění dvou základních podmínek: poskytnutí přiměřenou sociální ochranu v neproduktivním věku a nebránění ekonomickému růstu. V ekonomicky rozvinutých zemích a v zemích Evropské unie (dále jen EU) je obecně zaveden tzv. třípilířový systém. Pod pojmem první pilíř se rozumí státem garantovaná penze. Je průběţně financovaný a je zaloţen na mezigenerační solidaritě. Pod pojmem druhý pilíř se v zemích EU povaţuje aktivita zaměstnaneckých subjektů, která vede 11

12 k poskytování starobních důchodů. Účast v tomto systému můţe být dobrovolná jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Pod pojmem druhý pilíř je však zahrnut i systém financovaný zásadně kapitálově (fondově), vyţadující povinnou účast a soukromou správu finančních prostředků. 4 Je uplatňován v některých nových zemích EU, např. v Maďarsku a v Polsku. Oba uvedené typy ve druhém pilíři mohou být odlišné, ale praxe prokazuje, ţe dochází i k vzájemnému propojení. Soukromé aktivity občanů jsou povaţovány za třetí pilíř, jedná se o komerční ţivotní pojištění a spoření občanů. Penzijní systémy jsou ovlivněny historickými tradicemi a společenskými faktory daných zemí, z toho plyne velká rozmanitost jednotlivých systémů. Nejvyspělejší země pak provádějí změny svých důchodových soustav velmi opatrně, razantní změny provádí spíše nové země EU. Podobně jako u zdravotnických systémů existují různé důchodové systémy, které můţeme rozdělit do několika základních typů konstrukcí. Podle Vojtěcha Krebse je uspořádání systémů důchodového zabezpečení následující: Bismarkův pojistný systém v 19. století byl prvním plošně pouţívaným systémem státních důchodů. Důchod se pro jednotlivce odvíjí od výše příspěvků zaplacených danou osobou za určité období, je dána určitým procentem a dle růstu mezd jsou důchody průběţně valorizovány. Beveridgeův (flat-rate) systém vyplácení důchodů, jehoţ výše můţe být od určitého věku určena pro všechny obyvatele stejnou částkou (například Nizozemsko), anebo závislou na době pojištění (například Velká Británie). V tomto systému nemohou vznikat rozdíly mezi důchody z různých období a výše důchodu bývá pravidelně upravována podle růstu cen, a to buď při dosaţení určitého kritéria, anebo kaţdoročně k určitému dni. 5 Dvousloţková konstrukce v mnoha zemích se uplatňuje kombinace těchto dvou základních typů, tím vznikne tzv. dvousloţková konstrukce, která dává státu moţnost upravovat poměr první a druhé sloţky podle potřeby - tím lze posílit prvek nivelizace (zvyšováním 1. sloţky o pevné částky), anebo prvek ekvivalence (procentním 4 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, str KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, str

13 zvyšováním 2. sloţky). Je moţná jak pro nově přiznané důchody, tak i pro vyplácené důchody. Pojistný systém se stanoveným minimem jde modifikaci Bismarckova systému, který umoţňuje přiznat při získání stanovené doby pojištění minimální důchod bez ohledu na výši zaplaceného pojistného. 6 Profesor Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. ještě uvádí jeden model skandinávský. Ten vznikl z liberálního modelu transformací vybraných dávek sociální pomoci na univerzální dávky (financované ze státního rozpočtu) a jejich následným doplněním o sociální pojištění. V zemích s moderním liberálním modelem se významněji uplatňuje podnikové zaopatření, v menší míře to platí i o zemích s modelem sociálního pojištění. Aţ na výjimku (USA) je pro všechny vyspělé země typická univerzální nebo téměř univerzální zdravotní péče, poskytovaná v rámci státního zaopatření nebo jako dávka sociálního nemocenského pojištění. 7 Velmi úzká je vazba mezi pojistným a dávkou. Placením pojistného vzniká nárok na dávku, která se vypočítává z výdělku a je omezena stropem. 1.3 Rakousko Hlavní svaz rakouských pojišťoven zastupuje všeobecné zájmy sociálního pojištění, zaštiťuje všechny pojišťovny a disponuje komplexními pravomocemi k lepší koordinaci sociálního pojištění v Rakousku. Sluţby sociálního pojištění poskytuje 22 pojišťoven, které jsou veřejnoprávními právnickými osobami. Některé pojišťovny musí působit ve dvou nebo ve všech třech oblastech. Existuje 19 zdravotních pojišťoven, 5 institucí důchodového pojištění a 4 úrazové pojišťovny. 8 Rakouské sociální pojištění zahrnuje: zdravotní pojištění, úrazové pojištění (proti pracovním úrazům a nemocím z povolání), důchodové pojištění, pojištění pro případ nezaměstnanosti. 6 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, str VOSTATEK Jaroslav: Modely pro důchodovou reformu (online) 8 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rakousku (online) 13

14 Kaţdá rakouská provincie má svou vlastní administrativu a kaţdý okres má zdravotní úřad. Pojištěnec si nemůţe libovolně zvolit pojišťovnu. Pro sociální pojištění je v Rakousku směrodatné zaměstnání, nikoli bydliště. Existuje rozdělení dle území a oboru, jsou zde pojišťovny pro zemědělce, ţelezničáře, horníky, zaměstnance veřejné správy a některé další, záleţí na oboru. Sociální pojišťovna nesmí odmítnout ţádného občana kvůli vysokému riziku, např. onemocnění AIDS, těţce tělesně postiţené osoby aj. Soukromé pojišťovny smí velká rizika omítnout, například z důvodu vysokého rizika úrazu spojené s výkonem povoláním, vysoký věk, přechozí prodělané nemoci. Systémy zdravotního pojištění a úrazového pojištění spadají pod dohled federálního ministerstva zdravotnictví. Nad systémem důchodového pojištění vykonává dozor spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele. Pojištění pro případ ztráty zaměstnání řídí orgán rakouských sluţeb zaměstnanosti, nad nímţ vykonává dozor spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele. 9 Zaměstnanec je povinen platit pojistné, které představuje určité procento z hrubé mzdy, včetně 13. a 14. platu, zaměstnavatel danou částku sráţí ze mzdy a odesílá odvod pojistného. Zaměstnavatel za své zaměstnance odvádí také určitou částku. Osoba samostatně výdělečně činná odvádí na základě příjmů z výdělečné činnosti (případně půjde o minimální pojistné), a to aţ do výše maximálního limitu, který je kaţdoročně stanovován (například 4200 EUR měsíčně v roce 2011). 9 Kaţdý občan je oprávněný vyuţívat zařízení rakouské zdravotní sluţby (preventivní péče, sluţby těhotným ţenám, vyšetření mládeţe). Ze zdravotního pojištění se hradí náklady za návštěvy u lékaře, náklady na léky, za hospitalizaci, jako i nemocenské dávky po skončení vyplácení náhrady platu zaměstnavatelům. V lékárnách se platí při odběru léku na recept paušální poplatek 5,1 EUR (v roce 2011) za kaţdý předepsaný lék. V některých výjimečných případech není spoluúčast vyţadována. 9 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rakousku (online) 14

15 Zdravotní péče je poskytována smluvními praktickými lékaři. Svého lékaře si můţe kaţdý občan vybrat na začátku léčby nebo za začátku kaţdého kalendářního čtvrtletí či měsíce. 10 V rámci zdravotního pojištění vykonává praktický lékař běţná vyšetření, prohlídky, vyšetření krve, EKG srdce. Kdyţ je třeba, vystaví doporučení na návštěvu specialisty nebo ambulance v nemocnici. Specialistu lze navštívit i bez doporučení praktického lékaře. Lze navštívit i lékaře, který není ve smluvním vztahu. V tomto případě budou pojištěnci výdaje proplaceny do výše 80% částky, kterou by uhradila smluvnímu lékaři za ošetření zdravotní pojišťovna. Ve větších městech ordinují zubní lékaři. Zdravotní pojišťovny rovněţ hradí preventivní a chirurgickou zubní péči. Ortodontická léčba a protézy jsou hrazeny jen částečně. Při prokázání se EPZP je u lékařů, kteří mají podepsanou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, vyšetření zdarma. Smluvní lékaři jsou povinni pacienty s EPZP ošetřit a veškeré výkony si účtují přímo s pojišťovnou V případě, ţe osoba, která potřebuje ošetřit a nemá svůj EPZP, můţe téţ předloţit provizorní náhradní osvědčení, které mu můţe příslušná národní instituce zdravotního pojištění jednoduše zaslat faxem nebo em. Toto potvrzení je rovnocenné s EPZP na ekvivalentní ošetření a refundaci příspěvků. Některé fondy (pojišťovny) poţadují zaplacení části nákladů na léčbu nebo vrácení části poplatku, který byl jiţ uhrazen. Uchazeči o zaměstnání jsou většinou ošetřeni zdarma na lékařské pohotovosti. Hospitalizace v nemocnici je zpoplatněna nevelkou spoluúčastí za kaţdý den hospitalizace (maximálně 28 kalendářních dnů ročně), počínaje pátým týdnem je nemocniční léčení bezplatné. Počet soukromých nemocnic a klinik je relativně malý, neboť v Rakousku je poměrně velké a kvalitní zastoupení poskytovatelů veřejných zdravotních sluţeb. Je moţnost být ošetřen i soukromě ve veřejné nemocnici. Pro tento případ uzavírá doplňkové pojištění ve zdravotní pojišťovně nebo soukromé pojišťovně. Výplata peněţitých dávek v nemoci se stanovuje na základě posledního výdělku, do určité výše stropu, z něhoţ je procentuálně vypočtena. Výše se odvíjí i od délky pobírání dávek. Osoby výdělečně činné, které jsou pojištěny dobrovolně, jsou vypláceny také dle výše svých odvodů. 10 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rakousku (online) 15

16 Výše dávek v mateřství a otcovské dávky jsou v Rakousku vypláceny v závislosti na průměrném příjmu za poslední 3 měsíce. Mateřské dávky jsou poskytovány po dobu 5 týdnů před porodem a 8 týdnů po něm, 12 týdnů v případě předčasného porodu, vícečetného porodu či porodu císařským řezem. 11 Od 21. měsíce věku dítěte jsou vypláceny rodičovské dávky při splnění podmínek dané zákonem. O dávky v mateřství je třeba ţádat příslušnou pojišťovnu. Starobní důchod je vyplácen v případě, ţe si osoba platí důchodové pojištění a splňuje poţadavky na minimální dobu pojištění. V Rakousku je přibliţně 3,5 miliónů výdělečně činných osob, které si platí důchodové pojištění. Měsíčně se vyplácejí důchody přibliţně 2,2 miliónům důchodců. Ţeny mohou uplatnit nárok po dosaţení 60 let věku, muţi 65 let. Věkový limit u ţen se bude postupně zvyšovat mezi lety 2024 a 2033 tak, aby byl totoţný s věkovou hranicí u muţů (tj. na 65 let). 11 Financování zákonných důchodů je na bázi průběţného systému nebo na kapitalizačním systému, zde si spoří na svůj důchod sám. Tato moţnost se povaţuje za doplněk státního důchodového systému na vyrovnání ztráty příjmů ve stáří. Za dodrţení určitých podmínek lze čerpat i předčasný starobní důchod. Při úmrtí jednoho z manţelů můţe ţádat pozůstalý manţel, manţelka o vdovský či vdovecký důchod. Sirotčí důchod je poskytován dětem do 18 let věku, případně do 27 let věku v případě, ţe se připravují na budoucí povolání. Věková hranice není stanovena u dětí, které jsou zdravotně postiţené. Při vyplácení dávek invalidního důchodu je zohledněn věk a doba pojištění dané osoby. Na vyplácení rodinných dávek je zaveden univerzální systém všem osobám trvale ţijícím v Rakousku, jsou financovány z příspěvků a daní zaměstnavatelů. 11 Přídavky na nezaopatřené děti jsou ošetřeny podmínkami trvalého pobytu v Rakousku, společné domácnosti nebo tím, ţe dítě v podstatné míře vyţivují. Výše přídavku závisí na věku dítěte. Dále se vyplácejí příplatky pro početné rodiny a příspěvky při péči o dítě. Všichni zaměstnanci a osoby účastnící se odborné přípravy či profesní rehabilitace, jejichţ příjem je niţší, neţ je stanovené minimum, jsou pojištěni pro případ ztráty zaměstnání. 11 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rakousku (online) 16

17 V případě nezaměstnanosti se dávky počítají na základě průměrného příjmu za poslední kalendářní rok. Doba poskytování dávek v nezaměstnanosti závisí na době pojištění a věku. Při vyčerpání nároku na dávky v nezaměstnanosti lez uplatit nárok na podpůrnou dávku v nezaměstnanosti Evropské zdravotní průkazy Ke kaţdému lékařskému ošetření je třeba předloţit průkaz pojištěnce Evropský průkaz zdravotního pojištění (dále jen EPZP) a to při kaţdé návštěvě lékaře. EPZP je malá plastová karta, která vypadá stejně jako běţné bankovní nebo kreditní karty, na přední straně má malý zlatý čip. Při vloţení do speciálního čtecího zařízení se čip spojí s konektory, které z něj načtou informace a píší je. Ve všech členských státech je stejný a obsahuje evropský symbol. Kaţdý členský stát si pro vydání zdravotního průkazu můţe vybrat jeden z moţných vzorů. EPZP obsahuje jméno, příjmení, osobní identifikační číslo (rodné číslo) a datum narození jeho drţitele. Je jednoduše pouţitelná a snadno rozpoznatelná, informace na něm uvedené jsou jednotným způsobem čitelné ve kterémkoliv členském státě bez ohledu na jazyk. Ţádné zdravotní údaje průkaz neobsahuje. Kaţdoročně za ni pojištěnci platí určitý poplatek, v Rakousku je to 10 EUR (děti, důchodci a nemajetní jsou od poplatku osvobozeni). Výhody EPZP spočívají: v zjednodušeném přístupu ke zdravotní péči v zahraničí, rychlé a jednoduché refundaci nákladů, bezpečnosti údajů, větší spolehlivosti, méně administrativy, jednodušší a rychlejší postup při zdravotní péči. 1.4 Nizozemsko V souvislosti s reformou českého zdravotnictví se často hovoří o nizozemských reformách, jako o určitém zdroji inspirace. Financování zdravotnictví v Holandsku vychází z Bismarkovského systému veřejného zdravotního pojištění. Ve všech zemích se musíme 17

18 potýkat s nepoměrem mezi určitým omezením v ekonomické oblasti a rozvojem lékařské vědy, ve které se pouţívají stále nové a draţší přístroje a léky. Celospolečenská diskuse před reformou zdravotnictví trvala mnoho let. Reforma byla zahájena v roce 2006, o níţ se hlavně přičinil bývalý ministr zdravotnictví. I po personálních změnách ve vládě a novém obsazení postů na ministerstvu, které proběhlo v roce 2007, proběhlo jen několik málo změn v systému. Reforma byla označena jako odváţný experiment, ale můţe být zajímavým zdrojem inspirace pro ostatní evropské státy. Nizozemský systém má zjednodušeně tuto základní strukturu: Stát definuje co nejjednodušeji péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, pravidla při jejím poskytování a základní spoluúčast. 12 Zdravotní pojišťovny, které si konkurují, zajišťují péči pro své pojištěnce nákupem u poskytovatelů zdravotní péče. Zdroje získávají formou nominálního pojistného a odvodem z mezd. Stát dohlíţí nad celým systémem cestou úřadů, finančně nijak nezasahuje ani ve prospěch pojišťoven, ani ve prospěch poskytovatelů zdravotní péče. K hlavním změnám z reformy patří změny týkající se zdravotních pojišťoven. Ty jsou nyní jako soukromoprávní subjekt, který v regulovaném prostředí smí vytvářet zisk a soupeří o klienty, kde hlavní nástroj je takzvané nominální pojistné. Nominální pojistné je částka měsíčně odváděné pojištěnci přímo zdravotní pojišťovně na základě rozsahu svých rizik. V Nizozemsku se tato částka pohybuje okolo 1500 EUR za rok. Výši základního pojistného si stanoví kaţdá pojišťovna podle vlastní kalkulace, ale pro všechny své klienty ve shodné výši. Vedle základního pojistného v jednotné výši platí všichni ekonomicky aktivní obyvatelé další pojistné úměrné jejich příjmům a to do fondu přerozdělování mezi pojišťovnami. Důchodci a osoby samostatně výdělečně činné platí 4,4 % z příjmu. Zaměstnanci platí 6,5 % z příjmů, přičemţ jim toto pojistné refunduje v plné výši zaměstnavatel. 13 Pojišťovny mají v kompetenci nasmlouvat poskytovatele péče a s daným subjektem domluvit i individuální ceny u vybraných výkonů. Vláda kontroluje pojišťovny, aby akceptovaly všechny pojištěnce, a zdravotní pojišťovny musí nabízet standardizované balíčky zdravotní péče. V roce 2011 došlo 12 FLAŠAR, R.: Reforma zdravotnictví 6 zásadních chyb (online) 13 KUBEK, Milan: Holandská reforma zdravotnictví (online) 18

19 k výraznému nárůstu nominálního pojistného, přibliţně o 270 EUR ročně. V tomto roce 8 % pojištěnců změnilo svou pojišťovnu, z toho vyplývá, ţe funguje konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. Pojištěnci si ale zpravidla vybírají pojišťovnu dle ceny nominálního pojistného u dané pojišťovny, nedokáţí rozpoznat kvalitu péče. Pojišťovny mohly také poţadovat po chronicky nemocných pacientech vyšší pojistné. Všechny pojišťovny mohou poskytovat nadstandardní připojištění. Asi 30 % obyvatel, kteří jsou finančně lépe zajištěni a mohou si to dovolit, mají privátní pojištění nebo si zdravotní pojištění platí v hotovosti. Zákon o zdravotním pojištění ukládá všem osobám, které mají v Nizozemí trvalý pobyt a osobám, které zde trvalý pobyt nemají, ale odvádějí daň ze mzdy, aby uzavřely u některé zdravotní pojišťovny zdravotní pojištění. Všichni zaměstnanci jsou automaticky pojištěni v rámci všech uvedených pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné také, jen s výjimkou případu dávek v nezaměstnanosti a nepobírají dávky v nemoci. Sociální pojištění v Nizozemsku organizuje společně ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti a ministerstvo zdravotnictví, sociální péče a sportu. Systém sociálního pojištění je financován příspěvky a z daní. V případě starobního důchodu je zajištěno i doplňkové financování pomocí všeobecných daní. Za legislativu a kvalitu péče je odpovědná nizozemská vláda. Nizozemský systém sociálního pojištění zahrnuje tyto oblasti sociálního zabezpečení: dávky v nemoci a dávky v mateřství, pojištění pro případ pracovní neschopnosti, starobní důchod, dávky pozůstalým, dávky v nezaměstnanosti, přídavky na děti. Je rozlišeno státní pojištění, ve kterém jsou zahrnuti všichni obyvatelé a zaměstnanecké pojistné systémy, které se vztahuje jen na zaměstnance. Státní pojistné systémy zahrnují: 19

20 starobní pojištění, výţivné pro pozůstalé, lékařskou péči, pojištění pro případ mimořádných léčebných výdajů, rodinné dávky. Zaměstnanecké pojistné systémy navíc zajišťují: nemocenské pojištění, pojištění pro případ invalidity, pojištění pro případ zaměstnání. 14 Lékařská péče je hrazena prostřednictvím dvou různých systémů pojištění, které se vzájemně doplňují: zdravotní pojištění a pojištění pro případ mimořádných léčebných výdajů. Pojištění pro případ mimořádných léčebných výdajů vychází z obecného zákona o mimořádných léčebných výdajích (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten, dále jen AWBZ). 14 Za systém AWBZ je zodpovědný stát, povinné pojištění ve výši 12,5 % mzdy, maximálně 4000 EUR ročně, celkové výdaje přes 23 miliard EUR. 15 Sjednání zdravotního pojištění u zdravotní pojišťovny automaticky zaručí pojištění podle AWBZ. Pojišťovna vystaví občanovi kartu pojištěnce, kterou se prokazuje u lékaře při kaţdém ošetření. Lékařská péče poskytuje vyšetření u praktických lékařů, kterého si můţe kaţdý občan zvolit sám dle svého výběru. Ošetření u odborného lékaře je povoleno pouze na základě doporučení praktického lékaře. Stomatologická péče plně hrazená ze zdravotního pojištění u dětí do 18 let zahrnuje preventivní ošetření, plombování, aplikace fluoridu a chirurgické zákroky. U dospělých jsou plně hrazeny protézy a odborné chirurgické zákroky. Aby pojištěnci mohli obdrţet léčebné přípravky, musí se zaregistrovat v lékárně, kterou si sami vyberou Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Nizozemsku (online) 15 ROUBAL, Tomáš: Analýza: Novinky ve zdravotnictví v Nizozemí (online) 20

21 Peněţité dávky v nemoci jsou vypláceny během prvních 2 let ve výši 70 % své mzdy. Pokud je přepočtená denní dávky peněţité pomoci v nemoci niţší neţ minimální mzda, můţe si pojištěnec zaţádat o příplatek podle zákona o doplňkových platbách. Mateřská dovolená trvá 16 týdnů, před předpokládaným termínem porodu v délce 4 aţ 6 týdnů, po porodu 10 aţ 12 týdnů. Po celou délku mateřské dovolené má matka nárok na 100 % denní mzdy, kterou vyplácí subjekt, u něhoţ je pojištěna. U osob samostatně výdělečně činných řeší dávky v mateřství Ústav pro systémy zaměstnaneckých výhod. Pokud má občan v Nizozemsku trvalé bydliště nebo zde pracuje, je pojištěn dle zákona o obecném starobním pojištění. Muţi i ţeny mají nárok na starobní důchod ve věku 65 let. Nizozemsko má celkem přibliţně 16 miliónů obyvatel, z toho 2 milióny jsou senioři nad 65 let. V řadě odvětví je povinný zvláštní zaměstnanecký penzijní systém. Jedná se o hutní průmysl, silniční dopravu, námořní přepravu zboţí, námořní rybolov, textilní průmysl a zdravotní péči. Zaměstnavatelé mohou uplatňovat systém penzijního připojištění, který pouţívají jen pro svůj podnik. Kontrolu těchto systémů provádí Nederlandsche Bank. Výše důchodů jsou paušální, ale dvakrát do roka jsou upravovány podle vývoje mezd. Paušální částka důchodu se sniţuje o určitou částku za kaţdý rok, kdy nebyl občan pojištěn, dostane tedy 2 % úplného důchodu za kaţdý celý rok, kdy zde měl trvalý pobyt nebo zde pracoval. Důchody se vyplácejí jednou za měsíc, jednou ročně, v květnu, se také vyplácí mimořádný příspěvek na dovolenou. Ţádosti o výplatu prostředků ze systémů penzijního připojištění se adresují příslušnému zaměstnaneckému penzijnímu fondu nebo společnosti, která poskytuje ţivotní pojištění. Výdaje na zdravotnictví: V Holandsku nastal extrémní růst výdajů na zdravotnictví v roce ,3 % HDP, zatímco v roce 2005 jiţ 9,8 % HDP. Celkové výdaje euro na hlavu za rok KUBEK, Milan: Holandská reforma zdravotnictví (online) 21

22 1.5 Švédsko Švédský všeobecný systém sociálního zabezpečení je zaloţen na zásadě státního pojištění. Systém sociálního zabezpečení spadá do pravomoci ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí (Socialdepartementet). Za oblast sociálního pojištění odpovídá Správa sociálního zabezpečení (Försäkringskassan). Tuto správu tvoří 15 státních pojišťovacích center, 53 místních pojišťovacích center a přibliţně 300 místních pracovišť. 17 Zahrnuje následující oblasti: zdravotní pojištění, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání, dávky v invaliditě, starobní a pozůstalostní důchody, pojištění pro případ nezaměstnanosti, rodinné dávky a rodičovské připojištění. Při nároku na jakoukoliv dávku se ţádá Švédská správa sociálního zabezpečení. Systém sociálního zabezpečení je zaloţen na zásadě státního pojištění. Okruh osob, kterým systém zajišťuje ochranu, tak není vymezen na základě postavení v systému sociální zabezpečení a nerozlišuje se mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Osoby samostatně výdělečně činné tedy poţívají ochrany v rámci všeobecného systému. 17 Všeobecný systém sociálního pojištění je povinný, mimo pojištění pro případ nezaměstnanosti. Pojištění se vztahuje na všechny trvale ţijící osoby ve Švédsku nebo na ty osoby, které zde pracují s předpokladem, ţe délka pobytu bude delší neţ jeden rok. Pro výplatu určitých dávek je třeba splňovat určité podmínky: rodičovské pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti podmínky týkající se minimálního pojistného období, starobní a pozůstalostní důchod, dávky v invaliditě vznik je vázán na příjem nebo na určitou délku trvalého pobytu. 17 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Švédsku (online) 22

23 Sociální pojištění se dělí na sloţku zaloţenou na trvalém pobytu a sloţku zaloţenou na příjmu z výdělečné činnosti. Obě sloţky se vztahují na osoby, které ve Švédsku mají trvalý pobyt nebo zde pracují, občanství není nutné k pojištění. Financování sociálního zabezpečení ve Švédsku je z daní a z příspěvků vycházejících z příjmů výdělečné činnosti. Největší část nákladů kryjí příspěvky hrazené zaměstnavatelem, které představují celkem 31,42 % objemu mzdových prostředků. Osoby samostatně výdělečně činné hradí příspěvky ve výši 28,97 % svého referenčního příjmu. Příspěvky hrazené osobami samostatně výdělečně činnými lze mírně sníţit, pokud osoba u nemocenského pojištění zvolí delší karenční dobu. 18 Příspěvky jsou zaměstnavatelem sráţeny ze mzdy, pokrývají ¾ veškerých výdajů na pojištění pojištěnců, zbývající čtvrtina je hrazena z výnosů fondů a ze státního rozpočtu. Sociální pomoc, která se ve Švédsku nepovaţuje za součást sociálního pojištění, spadá do pravomoci ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí, 18 za správu sociální pomoci odpovídají obce. Pojištění pro případ nezaměstnanosti spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Finanční úřad (skatteverket) se zabývá kromě daňové evidence procedurou zvanou folkbokföring, coţ je přidělení osobního čísla. To má širší pouţití neţ jen daňové. Při první návštěvě místního finančního úřadu (lokala skattemyndigheten) bude podle délky pobytu přiděleno osobní číslo personnummer nebo samordningsnummer, které budete ve Švédsku pouţívat pro různé účely (sociální pojištění, pobyt, zdanění). 19 Všechny osoby trvale pobývající ve Švédsku vyuţívají systému regionální zdravotní péče. Ten se dělí na krajské rady nebo regiony a dbají na to, aby všem osobám byla poskytnuta kvalitní lékařská péče. Za zdravotní péči tak odpovídají okresy nebo kraje, které mají pravomoc určovat výši daňových odvodů. Zdravotní péče zahrnuje zdravotní péči, nemocniční péči, stomatologická ošetření, léky. 18 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Švédsku (online) Karenční doba: čekací doba, kdy uţ nastanou určité okolnosti (třeba nemoc), ale pojišťovna ještě nevyplácí plnění. Nevztahuje se pouze na výplatu dávky, ale téţ na dobu, po kterou pojišťovna od uzavření smlouvy neplní. 19 Webové stánky MPSV, Švédsko: ţivotní a pracovní podmínky (online) 23

24 Výše poplatku, který pacienti platí, je určována krajskou radou a kraj od kraje se liší. Lékařská péče, pobyt v nemocnici a další sluţby podléhají poplatkům, jen preventivní péče poskytovaná v rámci ochrany pro matku a dítě je poskytovaná bezplatně. Čeští občané zaměstnaní ve Švédsku mají právo na plnou zdravotní péči v zemi zaměstnání, kterou hradí švédská zdravotní pojišťovna, u níţ jste pojištěni. Krajská rada hradí většinu výdajů, ale i ve Švédsku existuje určitý druh poplatku za ošetření: lékařské ošetření SEK / EUR, ambulantní akutní ošetření 250 SEK / 22 EUR, pohotovost aţ 400 SEK / 44 EUR, ošetření specialisty SEK / EUR, hospitalizace za den pobytu 80 SEK / 8,76 EUR. 20 Léky si pacient hradí do výše 900 SEK (99 EUR) za období 12 měsíců. Pokud překročí tuto hranici, je úhrada částečně procentním výpočtem dotována. Při překročení 4300 SEK (471 EUR) za období 12 měsíců má pacient nárok na bezplatné léky po celý zbytek tohoto období. Peněţité dávky v nemoci čerpají občané, kteří musí mít povinné pojištěni. Jedná se o zaměstnance i o osoby samostatně výdělečně činné, dávky pobírají i nezaměstnaní, v některých případech i studenti. Dávky v mateřství a otcovské dávky jsou vypláceny v souladu s právními předpisy. Peněţité dávky v mateřství mohou být vypláceny nejdříve od 60. dne před předpokládaným porodem. Peněţité rodičovské dávky se vyplácejí po dobu 480 dní po narození dítěte, při vícečetném porodu za kaţdé dítě další 180 dní. Dávky nemusí být vypláceny nepřetrţitě, lze je rozdělit do několika období a to aţ do věku 8 let dítěte nebo do konce prvního roku školní docházky, v případě, ţe je dítěti více neţ 8 let. Dávky se vyplácí jednomu z rodičů, v případě ţe rodiče pečují o dítě společně, kaţdý z nich má nárok na polovinu celkové doby, po kterou se dávka vyplácí. 20 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Švédsku (online) 24

25 V lednu 1999 byl uveden v platnost nový zákon, který upravuje systém starobních důchodů ve Švédsku. Je doplněn o určitá přechodná opatření, v plném rozsahu se týká osob narozených v roce 1954 a později. Existují dva systémy ochrany ve stáří: zaručený minimální důchod zaloţený na příjmu, důchod zaloţený na příjmu. 21 Výplata zaručeného minimálního důchodu je vázána pouze na podmínku trvalého pobytu. Je tak zajištěním pro osoby, které nesplňují počtem odpracovaných let nárok na dostatečně vysoký důchod zaloţený na příjmech. Je stejný jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. Důchod zaloţený na příjmech je vázán na výdělečnou činnost pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Je pro něj vytvořen zvláštní pojistný program. Starobní důchod se vypočítá z celoţivotních příjmů zakládajících nárok na důchod, z ročních příjmů je to 18,5 %. Předpokládá se, ţe ve Švédsku je téměř 90 % občanů pokryto jedním ze čtyř hlavních zaměstnaneckých důchodových schémat. Důchodový systém je zaloţený na příjmech zahrnuje dávky financované v rámci průběţného systému pay as you go (starobní důchod a doplňkový důchod zaloţené na příjmech) a soukromé spoření v rámci fondového systému (kapitálový důchod). 21 Částka, kterou si daná osoba nashromáţdí za celý svůj produktivní ţivot na svém účtu, je kaţdým rokem upravována podle vývoje průměrných příjmů ve Švédsku. Při odchodu do důchodu se naspořená částka vydělí koeficientem, který je pro muţe i ţeny stejný. Do důchodu lze odejít od 61 let, pokud zaměstnavatel dovolí, smí občan odejít pracovat do 67 let. U osob starších 65 let je příspěvek odváděn v niţší sazbě. U kapitálového důchodu si kaţdá osoba zvolí kapitálový fond, od kterého přispívá 2,5 % příjmů zakládajících nárok na důchod. K úsporám se přičítá čistý výnos z kapitálu. Zaručený minimální důchod je pro osoby, které nemají nárok na důchod zaloţený na příjmech nebo které pobírají velmi nízký důchod. Podmínkou pro získání tohoto důchodu je trvalý pobyt ve Švédsku nebo ve vyjmenovaných zemích uvedených v zákoně. K pobírání plného minimálního důchodu je nutné, aby občan ve Švédsku trvale pobýval po dobu 40 let ve věku 25 aţ 64 let. 21 Vyplácen můţe být nejdříve od věku 65 let. Ve Švédsku je moţnost uplatnit nárok i na garantovaný 21 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Švédsku (online) 25

26 důchod, který se vyplácí po splnění určitých podmínek, v případě, ţe občan neměl během ţivota buď ţádný příjem, nebo jeho příjem byl nízký. V rámci sociálního zabezpečení je ve Švédsku moţné pobírat také dávky v invaliditě, dávky pro pozůstalé, sirotčí důchod, příspěvek pro pozůstalé děti, důchod na přizpůsobení a zaručený minimální důchod, vdovský/vdovecký důchod. Přídavky na dítě, příspěvek na péči o dítě, příspěvek na studium a dávky v nezaměstnanosti. Pro dávky v nezaměstnanosti je na evropské úrovni a mezi úřady jednotlivých států styčným úřadem IAF Inspekci pro pojištění pro případ nezaměstnanosti (Inspektionen for Arbetslôshetsfôrsakringen). Jak uvedl publicista Štěpán Steiger, švédský model sociálního státu je velmi nákladný, má však viditelné výsledky. To je třeba zdůraznit, srovnáme-li jej s jinými vyspělými zeměmi, tedy členy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Švédsko sice vykazuje nejvyšší daňové zatíţení, daně představují více neţ 50 % hrubého domácího produktu např. oproti Velké Británii je to rozdíl celých 15 bodů, společensky jde však o zátěţ přijatelnou. Pro Švédy je totiţ vyváţena tím, ţe podstatná část daňového výnosu je redistribuována zpět plátcům formou transferů a veřejných sluţeb Velká Británie Ve Velké Británii je zaveden systém sociálního zabezpečení, který je financován z příspěvků na státní pojištění odváděných zaměstnavateli a zaměstnanci a prostřednictvím výnosů z daní. Obvykle ve věku 16 let je automaticky přiděleno číslo pojištěnce, kdo jej nemá, musí si o něj poţádat. Systém sociálního zabezpečení zahrnuje: systém státního pojištění, státní zdravotní sluţbu, rodinné dávky a program daňového kreditu pro děti, 22 STEIGER, Štěpán: Proměny švédského sociálního státu, (online) 26

27 nepříspěvkové dávky pro některé kategorie osob zdravotně postiţených, sociálních pracovníků, další příspěvky hrazené zaměstnavatelem. Ze systému státního pojištění National Insurance Scheme (dále jen NIS), jsou poskytovány: peněţité dávky v nemoci, dávky v nezaměstnanosti, dávky v případě úmrtí partnera, důchodové dávky. Nároky na všechny tyto dávky vznikají při placení příspěvků státního pojištění. Státní zdravotní sluţbu National Health Service (dále jen NHS) mohou bezplatně vyuţívat pouze osoby s trvalým pobytem ve Velké Británii a v Severním Irsku. Zahrnuje lékařskou, stomatologickou péči a sluţby optika. Z rodinných dávek a programu daňového kreditu pro děti jsou poskytovány peněţité dávky osobám vychovávajícím nezaopatřené děti. Další příspěvky hrazené zaměstnavatelem, jeţ jsou vypláceny zaměstnancům při narození dítěte nebo přijetí dítěte k adopci. Příspěvky do státního pojištění se dělí do pěti kategorií: Do kategorie 1 přispívá zaměstnanec, kterému zaměstnavatel z platu sráţí určité procento týdenního platu. Jsou zde nastaveny hranice dle primární a sekundární prahové hodnoty. Příspěvky do kategorie 2 jsou pevně stanoveny. Platí je osoby samostatné výdělečně činné. Příspěvky do kategorie 3 jsou dobrovolné, pouţívají se pouze na základní starobní důchod a základní vdovecké/vdovské dávky. Výše příspěvku je také pevně stanovena. Kategorie 4 se týká kategorie osob, na které se pouţívají zvláštní pravidla. Týká se námořníků a letců. Do kategorie 5 přispívají zaměstnavatelé za většinu věcných dávek poskytnutých zaměstnancům, například za spotřebované pohonné hmoty nebo za pouţívání vozidla k soukromým účelům. 27

28 Aby vznikl nárok na peněţité dávky státního pojištění, musí pojištěnec zaplatit minimální výši příspěvků, vyplacená výše dávek závisí na zaplacených příspěvcích. Nárok na lékařskou péči včetně péče poskytované zubními lékaři a očními optiky naopak na příspěvcích na státní pojištění nezávisí. Tento nárok ve Velké Británii přiznává státní zdravotní sluţba NHS a v Severním Irsku sluţba zdravotní a sociální péče Health and Social Care Service. Zaměstnavatelé mohou zaměstnancům nabídnout úhradu nákladů na soukromou zdravotní péči nebo se zaměstnanci mohou rozhodnout k účasti na soukromém zdravotním pojištění. Praktičtí lékaři ve Velké Británii mají smlouvy o poskytování sluţeb pro státní zdravotní sluţbu, pojištěnci se k nim mohou volně hlásit. V Severním Irsku musí mít pacienti pro registraci u praktického lékaře trvalé bydliště v Severním Irsku. Hospitalizace nebo návštěva odborného lékaře je na základě doporučení praktického lékaře ze státní zdravotní sluţby. Bezplatná lékařskou péči v nemocnici státní zdravotní sluţby je poskytována při dodrţení podmínky trvalého bydliště ve Spojeném království nebo při osvobození od poplatků podle předpisů státní zdravotní sluţby. Osoby, které jen dočasně pobývají ve Spojeném království, ale oficiální bydliště mají v jiné zemi EHP, musí mít pro získání přístupu k bezplatné lékařské péči v nemocnici státní zdravotní sluţby podle právních předpisů ES při sobě platný evropský průkaz zdravotního pojištění. Jestliţe tento evropský průkaz nemají, jsou účtovány poplatky. Evropský průkaz zdravotního pojištění dává během pobytu bezplatný nárok na jakoukoli klinicky nutnou lékařskou péči. Součástí státní zdravotní sluţby NHS jsou téměř všichni lékaři, praktičtí lékaři, optici a zubní lékaři. Kdykoliv si můţete zvolit zubního lékaře nebo optika, jenţ pracuje pro NHS. Pokud má lékař soukromou praxi, je nutné se ujistit, ţe je praktikující subjekt ochoten vás ošetřit v rámci NHS. Soukromá péči není NHS hrazena. Peněţitý poplatek se hradí za předepsané léky v lékárnách, při některých stomatologických ošetřeních a za některé zdravotnické pomůcky. Veřejné nemocnice ve Velké Británii jsou závislé na financích, které jim vláda přidělí. Peněţité dávky v nemoci jsou poskytovány zaměstnavatelem zaměstnancům, pokud pro něj pracují v rámci pracovní smlouvy a splňují další kritéria určená zákonem. 28

29 Zaměstnanecký a podpůrný příspěvek můţe pojištěnec ţádat, pokud v době nemoci nárok na denní podporu v nemoci hrazenou zaměstnavatelem. Podmínky placení dávek se odvíjí od kategorie příspěvku státního pojištění, do které pojištěnec přispíval. Na dávky v mateřství hrazené zaměstnavatelem jsou zaměstnankyni poskytovány po dobu 39 týdnů. Je moţné je uplatnit nejdříve 11 týdnů před předpokládaným termínem porodu nebo nejpozdější termín vyplácení dávek začíná následujícím dnem po narození dítěte. Pokud nemá ţena nárok na mateřské dávky hrazené zaměstnavatelem, ale je zaměstnaná nebo osoba samostatně výdělečně činná a splňuje stanovené podmínky o délce zaměstnání, pobírá mateřský příspěvek. Po dobu pobírání mateřského příspěvku můţe ţena 10 dnů pracovat bez ztráty příspěvku. Těmto dnům se říká dny udrţení kontaktu a slouţí k tomu, aby si ţena udrţovala i po dobu výchovy dítěte pracovní kontakty, mohla se účastnit různých odborných školení. Při dodrţení určitých podmínek můţe ţádat i otec o otcovský příspěvek hrazený zaměstnavatelem a doplňkový příspěvek v otcovství hrazený zaměstnavatelem. Starobní důchody zajišťují státní orgány. Rozhodujícím faktorem pro získání starobního důchodu je počet let zakládajících důchodový nárok získaných placením příspěvků státního pojištění nebo započtených během celého pracovního ţivota ţadatele. Zákonný důchodový věk je ve Velké Británii pro muţe 65 let, pro ţeny 60 let, záleţí na přesném datu narození. Od roku 2010 do roku 2020 se postupně hranice důchodového věku zvyšuje u muţů na 68 let věku, u ţen na 65 let. V letech 2024 aţ 2046 bude zvyšovat zákonný důchodový věk pro muţe i ţeny z 65 na 68 let věku. 23 Podmínkou pro plný základní státní důchod je 30 let zakládajících důchodový nárok. Zaměstnavatelé nabízejí moţnost účasti na penzijním systému. Tyto zaměstnanecké penzijní systémy se v jednotlivých podnicích liší. Mívají obvykle podobu jednoho ze dvou základních typů: systém související s platem výše získané částky odvozena od platu a počtu let účasti v systému, systém investiční výše získané částky zaloţena na tom, kolik bylo do systému zaplaceno a jak byly peníze investovány. 23 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Spojeném království (online) 29

30 Při odchodu do důchodu je k zajištění důchodu vyuţit příslušný fond, obvykle pravidelným příjmem po zbytek ţivota zakoupením renty. Dále jsou vypláceny dávky: dávky pro pozůstalé (při úmrtí jednoho z manţelů nebo registrovaných partnerů), dávky v zármutku (pro občany, kteří v době ovdovění nedosáhli důchodového věku, jednorázově ve výši GBP/2 210 EUR), příspěvky pro ovdovělé rodiče (pravidelná dávka vyplácena na kaţdé dítě), příspěvek v zármutku (maximálně 52 týdnů od věku nejméně 55 let), doplňkový důchod (dávka souvisí s příjmem zesnulého manţela nebo registrovaného partnera). K dalšímu okruhům patří rodinné dávky, například přídavky na děti nebo daňový kredit na děti. Ţádosti vyřizuje Úřad pro přídavky na děti daňové a celní správy Spojeného království a pokud moţno k nim mají být přiloţeny rodné listy dětí. Pro pobírání příspěvku pro uchazeče o zaměstnání se musí splňovat určitá doba přispívání do státního pojištění v kategorii 1. Je to individuální, časově omezená, dávka, která je hrazena bez ohledu na majetek a můţe být sníţena v případě, ţe ţadatel pobírá dávky zaměstnaneckého nebo osobního penzijního připojištění. 30

31 2. Zdravotní pojištění v České republice Po roce 1990 bylo rozhodnuto zavést v České republice všeobecné zdravotní pojištění, byl přijat zákon 550/1991 Sb., České národní rady o všeobecném zdravotním pojištění a zákon 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Do roku 1995 vzniklo dvacet sedm zdravotních pojišťoven, které ale postupně zanikaly a v roce 2000 jich zbylo uţ jen devět. V roce 1997 byl přijat zákon 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen zákon 48/1997 Sb.), který jiţ prošel mnoha novelami a platí do dnes. Zdravotní pojištění se vztahuje na osoby s trvalým pobytem v České republice, a na osoby bez trvalého pobytu, které jsou zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Zdravotní pojištění můţeme rozdělit na dvě základní kategorie: veřejné (ze zákona) a soukromé (komerční). Rozdíl těchto dvou pojištění je v dobrovolnosti jejich uzavření. U veřejného zdravotního pojištění je povinnost odvádět jednotlivým zdravotním pojišťovnám částku stanovenou zákonem. U komerčního pojištění záleţí na kaţdém jednotlivci, zda si sám dobrovolně pojištění uzavře či nikoliv. 2.1 Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění vzniká dnem: narození, pokud má osoba trvalý pobyt na území České republiky, kdy se osoba bez trvalého pobytu stane zaměstnancem, kdy osoba získá trvalý pobyt na území České republiky. Zdravotní pojištění zaniká dnem: úmrtí, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestane být zaměstnancem, kdyţ osoba ukončí trvalý pobyt na území České republiky. 31

32 V kategorii plátců pojištění máme 3 skupiny: pojištěnci, tj. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby bez zdanitelných příjmů, zaměstnavatelé, stát. Pojištěnec je plátcem pojistného, je-li zaměstnancem v pracovním poměru, osobou samostatně výdělečně činnou, nebo má na území České republiky trvalý pobyt. Pokud nespadá do předchozích kategorií, je za něj plátcem stát. Zaměstnavatel platí část pojistného za své zaměstnance. Za rozhodné období je z vyměřovacího základu stanovena výše 13,5 %, zaměstnanec odvádí 4,5 % (tuto částku mu zaměstnavatel strhává z platu), zaměstnavatel přispívá dvěma třetinami, tj. 9 %. Osoby samostatně výdělečně činné odvádí pojištění samy formou měsíčních záloh, následuje roční vyúčtování. Stát je plátcem pojistného za osoby bez příjmů ze zaměstnání, tj. děti do 26 let věku, za důchodce, osoby pobírající jiný neţ starobní důchod, příjemce mateřského nebo následně rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání osoby pobírající dávky sociální péče příjemce (všechny skupiny pojištěnců jsou uvedeny v zákoně č. 48/1997 Sb., 7, aktualizované znění). Ze zdravotního pojištění se pojištěncům hradí konkrétní rozsah péče uvedený v zákoně č. 48/1997 Sb., konkrétní okruhy tzv. hrazené péče jsou: léčebná péče ambulantní a ústavní, záchranná sluţba, preventivní, diagnostická, rehabilitační, posudková, ošetřovatelská péče, odběr krve, tkání a orgánů určených k transplantaci, poskytování léčivých přípravků, přepravu pojištěnců, posudková činnost, přeprava odebraných tkání, zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem, poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, 32

33 potraviny pro zvláštní lékařské účely, lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, přeprava zemřelého, pitva. Všechny v zákoně uvedené hrazené sluţby se hradí v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen základní varianta). 24 Ostatní způsoby zdravotních sluţeb, které nesplňují tuto podmínku, se povaţují za ekonomicky náročnější variantu. Mezi ně se nezahrnují ty sluţby, které lze poskytnout pouze jedním způsobem. 24 Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá na území České republiky v rozsahu plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Tento rozsah je stanoven zákonem a upravován novelami (Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně doplnění některých souvisejících zákonů, část pátá, 13). Zákon upřesňuje i výkony placené spoluúčastí nebo plně hrazené pacientem (tentýţ zákon, 15). Péče poskytnutá v cizině lze uhradit pro nutnou a bezodkladnou péči při uzavření Cestovního zdravotního pojištění. Ve všech zdravotnických zařízeních je zveřejněn Ceník ekonomicky náročnějších variant na místě, kde je všem pacientům přístupný. Pokud je pacient ošetřen u lékaře a má moţnost si vybrat ze základní varianty a ekonomicky náročnější varianty, musí být tento krok zaznamenán v kartě pacienta. Dále záleţí na pacientovi, kterou variantu si zvolí. Do karty pacienta se také zapisuje, ţe pojištěnec souhlasí se zaplacením částky ve výši rozdílu mezi cenou ekonomicky náročnější varianty a výší úhrady zdravotních sluţeb v základní variantě. 24 Je vhodné, ţe na trhu je více pojišťoven, vzniká tak konkurenční prostředí a jednotlivé zdravotní pojišťovny svým efektivním vyuţíváním prostředků usilují o přízeň pojištěnců. Oborové pojišťovny jsou schopny lépe vyhovět určitým potřebám svých pojištěnců v jednom oboru, podnikové pojišťovny zejména pro zaměstnance jednoho či více podniků. Rezortní zaměstnanecké pojišťovny pro zaměstnance všech organizací zaloţených jedním ministerstvem. 24 Úplně znění. Zdravotní pojištění, str

34 Praxe odborných lékařů jsou soukromé, většina úhrad jsou platby za výkon. U praktických lékařů je platba výkonově kapitační, ve které je většina výkonů zahrnuta do měsíčního paušálu za registrovaného pacienta. Lůţkové části jsou v soukromém i veřejném vlastnictví. Zdravotní péče je garantovaná státem a dostupná všem občanům. Lze ji rozdělit do dvou rovin, horizontální a vertikální. Horizontální rovností rozumíme, ţe je stejná péče poskytována osobám s různými zdravotními potíţemi, vertikální rovností se rozumí rozdílná péče osobám s různými zdravotními potíţemi. Zásadou veřejného zdravotního pojištění je zásada sociální ekvity. Rozlišujeme několik druhů sociální ekvity. Patří mezi ně solidarita bohatých s chudými, v této úrovni občané s vyššími příjmy, vyššími odvody, přispívají na zdravotní péči občanům s niţšími příjmy, tedy niţšími odvody. Ekvita zdravých s nemocnými, zde zdravý občan čerpá minimum prostředků na rozdíl od občanů nemocných. Pozitivní na tomto modelu je dostupnost péče pro všechny občany a vysoká úroveň zdravotnických zařízení. K dalším druhům ekvity patří skupiny mladých a starších, jedinců s rodinami a ekonomicky aktivní s ekonomicky neaktivními. Mezi další druhy ekvity patří solidarita muţů k ţenám. U ţen dochází k vyšší nemocnosti, reprodukční úloze, delší střední délce ţivota a tedy k větší spotřebě zdravotní péče. Tento druh nebývá často zmiňován, ale existuje. Mezi povinnosti pojištěnců patří povinnost platit pojistné, prokazovat se platným průkazem a plnit oznamovací povinnost a to té zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Pokud je pojištěnec dlouhodobě v zahraničí (déle neţ šest měsíců), není povinen platit pojistné po tuto dobu pobytu, ale je nutné učinit písemné prohlášení u jeho zdravotní pojišťovny. V tomto období, ale nemá nárok na poskytování hrazených sluţeb na území České republiky. Po návratu má povinnost doloţit doklad o zdravotním pojištění v cizině. Pokud tak neučiní, je musí zpětně doplatit zdravotní pojišťovně rozdíl vzniklý za toto období Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní instituce. Mohou být zaloţeny pouze na základě povolení, o kterém rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Kaţdá pojišťovna musí při svém zaloţení sloţit vysokou kauci, která slouţí jako záruka na krytí ztrát v hospodaření a musí splnit podmínku, aby do roku od svého vzniku měla registrovaných nejméně padesát tisíc pojištěnců. Pojišťovny mají status neziskové organizace, hospodařící prostřednictvím fondů. Sestavují tzv. zdravotně pojistný plán, který k určitému 34

35 datu projednávají s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí. Tento plán odevzdávají ke schválení vládě České republiky. Činnost je kontrolována Ministerstvem financí, jejími orgány jsou ředitel, Správní rada a Dozorčí rada. Pojišťovny jsou právnickými osobami, všechny musí vybírat shodné pojistné, nesmí diskriminovat rizikovější pacienty vyššími sazbami pojistného a nesmí odmítat klienty. Zákonem je stanoven určitý rámec hrazení zdravotní péče. Vše, co tento rámec přesahuje, si pojištěnec hradí sám. Kaţdá zdravotní pojišťovna si vytváří programy, kterými láká nové klienty. Klient se rozhoduje o volbě zdravotní pojišťovny sám. Při rozhodování o zvolení určité zdravotní pojišťovny je velmi důleţité kritérium dostupnost péče. Je dobré si zjistit, zda lékař, k němuţ se klient rozhodl zaregistrovat, má smlouvu s danou pojišťovnou. Téměř ţádný lékař nemá smlouvy se všemi pojišťovnami. Některé pojišťovny se zaměřily jen na určité územní regiony nebo na určité pracovní obory. Právo na změnu pojišťovny je jednou za dvanáct měsíců, a to vţdy k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Ale 30. červen průběţného roku je posledním moţným termínem, kdy se můţe pojištěnec zajít na svou zdravotní pojišťovnu, odhlásit se a přejít jinam. Dle náměstka ministra zdravotnictví se takový termín zavedl proto, aby zdravotní pojišťovny věděly při tvoření svých plánů, s kolika klienty mají pro příští rok počítat. Benefity pojišťoven jsou rozloţeny do mnoha kategorií. Při výběru zdravotní pojišťovny nelze hledět na počet nabízených benefitů, ale na to, zda se daný program dokáţeme skutečně vyuţít. V některých pojišťovnách jsou zvýhodnění pojištěnci, u nichţ jsou pojištěni všichni členové rodiny. Některé pojišťovny preferují rodiny s malými dětmi (příspěvek na kurz kojeneckého plavání, cvičení s dětmi, očkování, která nejsou součástí plánovaného očkovacího kalendáře). Počet zdravotních pojišťoven není limitovaný státem, k 1. lednu 2013 u nás existuje sedm zdravotních pojišťoven. Následující body popisují preventivní programy hrazené z fondu prevence příslušné zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen VZP ČR ) nabízí příspěvek na očkování proti hepatitidě, klíšťové encefalitidě, meningokokovým a pneumokokovým nákazám, příspěvek pro dítě s bezlepkovou dietou. Také pořádá po řadu let program Mořský koník. Je to třítýdenní ozdravný pobyty u moře pro děti se zdravotními potíţemi (alergiemi, bronchitidami, lupénkou, atopickým ekzémem). 35

36 Graf 1: Rozdělení pojištěnců u VZP ČR Rozdělení počtu pojištěnců 2% 54% 9% 35% ZAM OSVČ STA OBZP Rozdělení dle příjmů z pojištěnců 1% 26% 7% 66% ZAM OSVČ STA OBZP Zdroj: VZP ČR Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna Dostupné z: Vojenská zdravotní pojišťovna (kód 201) má podobný program pro nemocné děti, pořádá patnáctidenní ozdravné pobyty v tuzemsku i zahraničí, poskytuje příspěvek na fluoridaci chrupu, na nákup cyklistické přilby a chráničů, na očkování proti chřipce či klíšťové encefalitidě, lyţařské výcviky. Má své programy pro dárce krve, krevní plazmy, krevních derivátů, pro těhotné ţeny, pro profesionální řidiče aj. 36

37 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (kód 211) také pořádá léčebně ozdravné pobyty pro děti s chronickými onemocněními dýchacích cest, kůţe nebo jejich kombinací, přispívá na některá očkování. Programy jsou zaměřeny také na dárce krve a krevní plazmy, těhotné a kojící ţeny a některá preventivní vyšetření. Oborová zdravotní pojišťovna (kód 207) přispívá na nehrazená očkování aţ 1000 korun ročně, má zdravotní program pro těhotné ţeny a maminky, které mohou čerpat aţ 1500 korun na nehrazená ultrazvuková vyšetření, vitaminy pro těhotné, přítomnost partnera u porodu či kurzy plavání. Novorozencům nabízí i úrazové pojištění pro první rok ţivota zdarma. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (kód 209) nabízí příspěvky na očkování, prevenci závaţných onemocnění a balíčky pro těhotné ţeny, dárce krve a kostní dřeně a balíčky pro seniory. Dále nabízí zlepšenou péči například pro matku a novorozence, příspěvek lze čerpat: na úhradu pobytu matky s novorozencem v porodnici v nadstandardním pokoji, autosedačku, přítomnost otce nebo rodinného příslušníka při porodu a jiné výhody. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (kód 213) má jednotlivé preventivní programy seskupeny do balíčků, které jsou omezeny určitým limitem do Kč. Nabízí zvýhodněné kontaktní čočky, očkování prevence trombózy, sniţování nadváhy, dětské ozdravné tábory, balíčky pro dárce krve. Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (kód 217), láká pojištěnce také na příspěvky na očkování, na stomatologickou, gynekologickou a onkologickou prevenci. Balíčky má rozděleny dle věkových kategorií a pohybují se do výše Kč. 37

38 Graf 2: Počet pojištěnců v jednotlivých zdravotních pojišťovnách k datu počet pojištěnců v tis. Zdroj: autor, pouţity Výroční zprávy zdravotních pojišťoven za rok 2011 (číselné údaje) Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe VZP ČR má nejvyšší počet pojištěnců. Důleţitou poznámkou je, ţe ve VZP ČR je od jejího vzniku přihlášeno největší procento ekonomicky neaktivních občanů, důchodců, kteří čerpají mnohem vyšší zdravotní péči neţ ti mladší, méně nemocní. Za tuto kategorii pojištěnců je plátcem pojistného stát Komerční zdravotní připojištění Do zákonného zdravotního pojištění musí odvádět určitou částku kaţdý zákonem stanovený pojištěnec. U komerčního pojištění záleţí na kaţdém, zda se komerčně připojistí. Soukromé komerční zdravotní pojištění je na zcela dobrovolné bázi, s vybranou komerční pojišťovnou uzavře pojištěnec smlouvu nad rámec nemocenského pojištění. Plnění poté plyne nejen ze zákona od státu, ale i z komerční pojišťovny. Nabízí se moţnost pojištění proti riziku ztráty příjmu při nemoci či úrazu. Na základě smlouvy má pojišťovna povinnost vyplatit sjednané pojistné. Napomáhá tak pojištěnci v případě pracovní neschopnosti ochránit se před ztrátou příjmu. Mezi další moţnosti 38

39 připojištění patří připojištění nadstandardní péče ve zdravotnických zařízeních, dále nadstandardní stomatologická péče. Celou částku vyuţívá pojišťovna k pokrytí rizik a k provozu. Mezi další nevýhody patří skutečnost, ţe se o náhradu škody musí ţádat a pojistné plnění nastává aţ po určité době, neţ se celá pojistná událost administrativně vyřídí. Dávky ze soukromého zdravotního pojištění se nemohou zaměňovat s nemocenskými dávkami. Ředitel strategie poradenské společnosti DataLife, s.r.o. Mgr. Petr Husák povaţuje moţnost nadstandartní péče za správnou cestu. Nový systém podle něj pomůţe napumpovat peníze do zdravotního systému, omezí korupci a rozšíří moţnosti lékařské péče 25. Dle tiskové zprávy společnosti DataLife, s.r.o. bychom se v České republice v rámci nadstandardní zdravotní péče mohli setkat například s odlehčenou sádrou, kvalitnějšími očními kontaktními čočkami, klouby nebo robotických operací i moţnost výběru konkrétního lékaře. V současné době je postoj k připlácení si nadstandardní zdravotní péče v České republice mezi občany zatím spíše odmítavý, na rozdíl od zahraničních států. Ale s odstupem několika let se tato situace zcela jistě změní. Na ministerstvu zdravotnictví by měly být vytvořeny seznamy nadstandardních lékařských úkonů. Jakmile budou sestaveny, pojišťovny budou jistě rychle reagovat a vytvoří nové pojistné produkty. Z pohledu obchodní strategie jsou bonusové balíčky pro udrţení či nalákání klientů dobrý tah, ale pokud se pojišťovna potýká s dluhy, lze tato opatření povaţovat za nevhodná Regulační poplatky Regulačními poplatky lze rozumět určité nastavení cenové sluţby, která omezí zbytečné čerpání zdravotní péče. Poplatek by neměl být vysoký, aby neomezil poptávku po zdravotní péči všem sociálním skupinám, pro které je její poskytnutí účelné. Před rokem 2008 docházelo k neúměrnému plýtvání finančních prostředků ve zdravotním sektoru. Návštěvnost 25 Webové stánky INVESTUJEME, Komerční pojištění: Ţivá voda pro zdravotní systém (online) 39

40 pacientů u lékařů byla neúměrně vysoká a s tím souvisely i finance vydávané na léčiva. Poplatky za návštěvu lékařů jsou tradiční i u zahraničních sociálních modelů, ve kterých se osvědčily jako prostředek zamezující zneuţívání péče a plýtvání. Při návštěvě lékař je pojištěnec povinen uhradit regulační poplatek ve výši: 30 Kč při návštěvě všeobecného lékaře nebo odborného lékaře, 90 Kč vyuţití lékařské pohotovosti, 100 Kč v nemocnici za kaţdý den, kdy je pacientovi poskytována lůţková péče, 30 Kč za recept v lékárně. Přesné specifikace placení regulačních poplatků řeší zákon 48/1997 Sb., ve kterých případech pacient poplatek neplatí např. při preventivních prohlídkách, laboratorních vyšetřeních, při vyšetření dětí do dovršení 18 let věku apod. Důleţitým bodem v zákoně 48/1997 Sb. je 16b, ve kterém se řeší limit regulačních poplatků a doplatků za léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Při překročení limitu pojištěnce ve výši 5000 Kč, u dětí do 18 let a seniorů starších 65 let, je tato hranice ve výši 2500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit částku, o kterou byl tento limit překročen. Regulační poplatky jsou přijatelnou cenou, kterou jako pacienti platí za zefektivnění toku peněz ve zdravotnictví a zachování dostupnosti péče. Je zapotřebí si více uvědomovat demografické změny v populaci. Lidé se doţívají stále vyššího věku a potřebují více lékařských ošetření. Tento jev je zcela přirozený. Lékařská věda se neustále ohromným tempem vyvíjí, do praxe jsou zaváděny stále nové, lepší, výkonnější ale ekonomicky mnohem náročnější přístroje, které musí systém zdravotního pojištění financovat. 40

41 3. Sociální zabezpečení v České republice Sociální zabezpečení (social insurance) patří mezi nejvýznamnější příjmové i výdajové toky veřejných rozpočtů. Zabezpečuje občany v daných ţivotních situacích, povinně zajišťuje pro případ budoucí sociální události tak, ţe odkládá část své osobní spotřeby. Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení, Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání), Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních sluţeb), Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské sluţby ČR). 26 Sociální pojištění je povinné a je uloţené zákonem 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na stání politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, zahrnuje tyto 3 sloţky: pojistné na nemocenské pojištění aby při krátkodobých výpadcích občana neklesl jeho ţivotní standard (nemoc nebo nutnost starat se o osobu blízkou, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství), pojistné důchodové slouţí pro případ dlouhodobé neschopnosti (invalidita, stáří) zajistit si ţivobytí prostřednictvím vlastní ekonomické činnosti, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné ) tento subsystém pomáhá řešit situaci, v případě, ţe občan ztratí práci a není schopen se vlastními silami najít nový zdroj příjmů. Pojistné a penále jsou příjmem státního rozpočtu, pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu. Můţe se jednat o základní nebo doplňkový pojistný systém. Zákon 589/1992 Sb., vymezuje poplatníky, kteří jsou povinni platit pojistné. 26 Webové stránky MPSV, Sociální pojištnění (online) 41

42 Hlavní skupiny poplatníků pojistného jsou: zaměstnavatelé (organizace s více neţ 25 zaměstnanci), zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění. Z níţe uvedené tabulky vyplývají změny ve výši pojistného u jednotlivých kategorií plátců od roku 2010 do roku Výše pojistného je stanoveno procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tabulka 2: Výše pojistného Výše pojistného, které hradí: rok 2010 rok 2011 rok 2013 Zaměstnanec nemocenské pojištění důchodové pojištění 6.1 6,5 6,5 / 3,5 ** příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Celkem 6,5 6,5 6,5 / 3,5 Zaměstnavatel nemocenské pojištění 2,1 2,3 / 3,3* 2,3 / 3,3 důchodové pojištění 21,5 21,5 21,5 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 1,2 1,2 Celkem /26 25 /26 osoba samostatně výdělečně činná nemocenské pojištění 1,2 1,2 1,2 důchodové pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 2,3 2,3 2,3 Celkem 29,2 29,2 29,2 Hodnoty v tabulce jsou vyjádřeny v %. Zdroj: autor, pouţity údaje z webových stánek MPSV *U zaměstnavatele lze od roku 2011 dobrovolně stanovit, zda bude platit za zaměstnance sazbu 2,3 % nebo 3,3 % nemocenského pojištění, při splnění stanovených podmínek, tuto skutečnost včas příslušnému úřadu oznámí. 42

43 **U zaměstnanců lze od roku 2013 platit sazbu buď 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, který není účastný důchodového spoření nebo 3,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, který je účastný důchodového spoření. 3.1 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění je komplex právních vztahů upravující finanční zabezpečení občanů pro případ sociálních událostí, které vyvolávají ţivotní situace s potřebou krátkodobého zabezpečení. Nemocenské pojištění je určeno pro ekonomicky činné osoby a zahrnuje: povinné nemocenské pojištění zaměstnanců, dobrovolné nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců. 27 Ze zákona vzniká povinná účast na nemocenském pojištění zaměstnancům v pracovně právním vztahu. Pokud zaměstnanec vykonává souběţně více zaměstnání, podmínky účasti se sledují v kaţdém zaměstnání samostatně. Pro osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnance je platba dobrovolná, pokud si toto pojištění platí, mají nárok na nemocenské a peněţitou pomoc v mateřství. Nemocenské pojištění je zaloţeno na pojistném systému, tj. na povinném odvedení části příjmů pojištěných osob do pojistného systému pro budoucí peněţitá plnění při stanovených sociálních událostech. Je pojištěním státním, neboť pojistné je příjmem státního rozpočtu a provádění nemocenského pojištění je svěřeno organizační jednotkám státu, orgánům sociálního zabezpečení. 27 Z nemocenského pojištění se vyplácí: nemocenské dávky, ošetřovné ošetřování člena rodiny, 27 KAHOUN, Vilém a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly, str

44 peněţitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. 28 Výše vyplácených dávek je odvozena od odvedeného pojistného. Nemocenského pojištění jsou za stanovených podmínek účastni i ti zaměstnanci, jejichţ zaměstnavatel má sídlo mimo území České republiky. Kromě případů, kdy má zaměstnavatel sídlo na území Evropské unie či některého ze států, s nímţ má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. 28 U nemocenského pojištění se vychází důsledně z principů rovného zacházení s muţi a ţenami a ze zákazu diskriminace. U vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství nelze povaţovat za nerovnost mezi pohlavími to, ţe muţi platí pojistné na sociální zabezpečení stejnou sazbou, i kdyţ na tuto dávku nárok nemají. Tento rozdíl je třeba povaţovat pouze za diferenci, nikoli však za diskriminaci. 28 Nárok na dávku nemocenského pojištění vzniká splněním všech podmínek stanovených zákonem. Rozhodným obdobím pro výpočet dávek je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němţ vznikla sociální událost. Podpůrčí doba, tj. doba, po kterou lze poskytovat dávku, začíná 15. kalendářním dnem trvání pracovní neschopnosti, trvá nejdéle 380 dnů. Po této lhůtě se nemocenské vyplácí na základě ţádosti pojištěnce, ke které se vyjádří lékař. Vyplácení nemocenských dávek lze vyplácet také v ochranné lhůtě, která činní 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění a peněţité pomoci v mateřství u ţen, kterým zaniklo pojištění v době mateřství, činí 180 dnů. Délka podpůrčí doby u peněţité pomoci v mateřství je 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě, 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí. Dále pak 22 týdnů u pojištěnce, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů, pečuje-li o dítě, jehoţ matka zemřela aj., 31 týdnů u pojištěnce, který pečuje o dvě a více dětí. Dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení. 28 KAHOUN, Vilém a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly, str

45 3.2 Důchodové pojištění V České republice má důchodové pojištění dlouholetou tradici. V devadesátých letech minulého století začaly vznikat nové, reformní kroky a v roce 1996 byl přijat zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tento zákon prošel mnoha změnami, mezi ně patří i zákon č. 220/2011 Sb., který vstoupil v platnost v září Tento zákon upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, pro případ stáří, invalidity a úmrtí ţivitele, jakým způsobem se stanoví výše důchodů, podmínky pro jejich výplatu. V současné době pobírá jednotlivé dávky přibliţně 2,82 mil. občanů, coţ je zhruba čtvrtina celé populace v České republice, toho starobní důchod 2,26 mil. Rovněţ celkové výdaje na důchody vzrostly. Zatímco v roce 2009 dosáhly 331,6 mld. Kč, v roce 2010 se jednalo o 337,8 mld. Kč (tj. 76,8 % všech prostředků na sociální výdaje). 29 Ze základního důchodového pojištění se vyplácí: starobní důchod, invalidní důchod, vdovecký a vdovský důchod, sirotčí důchod. Starobní důchod je vyplácen, pokud občan dosáhl důchodového věku a splnil potřebnou dobu pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se po postupně prodluţuje z 25 let aţ na 35 let v závislosti na kalendářním roce dosaţení důchodového věku. Existuje i varianta předčasného starobního důchodu, ale i v tomto případě je podmínka určitý věk a vyplácená důchodová částka se procentuálně sniţuje. Základní důchodové pojištění je garantováno státem, neboť nelze nechat důchodce bez zdroje příjmu, na kterém je existenčně závislý. Od 1. ledna 2013 platí novela o odchodu do důchodu, v příloze č. 1 je zobrazen přehled důchodového věku u pojištěnců narozených v období let 1936 aţ O invalidní důchod pro invaliditu prvního aţ třetího stupně můţe poţádat občan, který nemůţe pracovat z důvodu nemoci nebo špatného zdravotního stavu a získal potřebnou dobu pojištění. Pokud nastane úmrtí manţelky, je vyplácen vdovecký důchod pozůstalému manţelovi, v případě 29 Webové stánky MPSV, Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2010 (online) 45

46 úmrtí manţela, je pozůstalé manţelce vyplácen vdovský důchod, uplatnění nároku je upřesněno zákonem. Sirotčí důchod náleţí nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič či osvojitel. Důchod se skládá ze dvou sloţek: z povinné základní výměry (stanovené pevnou částkou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků), z procentní výměry. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhoţ druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu, vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši, 30 niţší důchod se vyplácí ve výši poloviny procentní výměry. 30 Webové stánky MPSV, Důchodové pojištění (online) 46

47 Obrázek 1: Věková struktura obyvatelstva k v porovnání s Zdroj: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Dostupné z: Výše uvedený obrázek 1 znázorňuje dynamiku procesu demografického stárnutí obyvatelstva. Velmi markantní je nárůst v počtu obyvatel nad 60 a 65 let, kteří jsou téměř všichni v současné době jiţ poţivatelé starobního důchodu, na rozdíl od obyvatel do 20 let věku, kterých se rodí stále méně a měli by vytvářet finanční prostředky pro vyplácení penzí. Následující obrázek 2 nám vypovídá, ţe by se porodnost v následujících letech mohla teoreticky o něco zvýšit a kolem roku 2040 vyrovnat přibliţně roku Počet osob v produktivním věku by mohla dosáhnout svého maxima okolo roku 2030 a nadále se bude jiţ jen sniţovat. Největší nepravidelnosti pravděpodobně dojde u neproduktivní části obyvatelstva. Zde se hranice stále zvyšuje. Populační velikost kategorie poproduktivního věku by se podle střední varianty prognózy měla do roku 2020 vzrůst asi o 280 tis. osob, ze současných 2,24 mil na 2,52 mil. obyvatel, aby v horizontu prognózy, 47

48 při poněkud vyšším početním stavu obyvatelstva neţ ve výchozím roce, dosáhla přibliţně 3,25 mil. osob. 31 Obrázek 2: Očekávaný vývoj složení obyvatelstva podle základních věkových kategorií v letech Zdroj: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Dostupné z: Moderní modely penzijního systému Kaţdý občan má právo na důstojné stáří. To se týká jak lékařského ošetření, tak i přiměřeného důchodu. Vzhledem k tomu, ţe lékařská věda se v posledních letech velmi rozvíjí, věková hranice občanů se stále zvyšuje. Musí se tedy zvýšit věková hranice pro odchod do starobního důchodu. Ubývá ekonomicky aktivních obyvatel, kteří na penze současným poţivatelům starobního důchodu přispívají. 31 BURCIN, Boris; KUČRA, Tomáš: Prognóza populačního vývoje České republiky na období (online) 48

49 V posledních desetiletích je moţné i soukromé pojištění a spoření. Ve vyspělých zemích se stává daňová podpora soukromého důchodového pojištění charakteristickým znakem. Financování důchodového systému vţdy velkou otázkou ve všech zemích. Teoreticky lze rozlišit několik základních systémů důchodového zabezpečení podle typu financování: Ze státního rozpočtu v tomto případě je zdroj výběr daní z příjmů. Ze státního rozpočtu, přičemţ zdrojem prostředků jsou příspěvky na sociální důchodové pojištění zdrojem prostředků jsou příspěvky, které jsou stanoveny jednotným procentem z výdělku. Míra sociální redistribuce je niţší neţ v předchozím případě. Průběţné financování z fondu odděleného od státního rozpočtu pay-as-you-go PAYG. Pojištěnci odvádí ze svého příjmu pojistné na sociální pojištění a z tohoto výběru jsou financovány současné důchody. PAYG systém tedy není pojišťovacím systémem, pomocí něhoţ bychom si spořili na vlastní důchod, ale systémem pomocí něhoţ pracující platí na důchody svých rodičů a prarodičů, tak zvaná mezigenerační solidarita s příslibem budoucí péče. Stát zde vystupuje jako prostředník, který vybírá a přerozděluje tyto peněţní prostředky. Průběţné financování s rezervním fondem z fondu, ve kterém se při průběţném financování vytváří rezerva na úrovni dlouhodobě investovatelného kapitálu pouze v případě, ţe takové úrovně rezerv lze dosáhnout pouze v případě, kdyţ příjmy budou převyšovat výdaje. Financování na principu čistě fondovém (systém capital reserve ) v tomto systému si pojištěnci vytvářejí pomocí pojišťovacího systému kapitálové rezervy, které jsou pouţity na financování jejich vlastních důchodů. 32 Evropský kontinent ovlivňují dva základní typy penzijních systémů. V severní Evropě je to především doplňkové financování, zatímco ve střední Evropě závisí především na systému pay as you go PAYG. Prodluţující se věk vede k růstu průměrné doby pobírání důchodu a tím i k růstu nákladů na důchody, počet ekonomicky aktivních obyvatel klesá. Nízká porodnost vede k poklesu počtu pojištěnců a tím i k poklesu příjmu do důchodového sytému. Dlouhodobé prognózy 32 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, str

50 budoucího vývoje celkového počtu obyvatel nás o tom přesvědčují. Dokonce stárnutí české populace má být na základě aktuálních demografických prognóz jedno z nejrychlejších v EU. Nejdynamičtější fáze stárnutí české populace začne kolem roku 2037, kdy hranici 65 let překročí první generace tzv. Husákových dětí. Nejvíce lidí nad 65 let věku bude mít Česko kolem roku Mezi základními typy penzijních plánů můţeme rozlišovat tyto systémy: Dávkově definovaný systém (DB Defined Benefit) tento systém garantuje určitou výši penzijních dávek. Výše důchodu je ovlivněna několik a faktory, jako je věk důchodce, zda se jedná o ţenu či o muţe, u ţen počet vychovaných dětí a jiné. Příspěvkově definované systémy (DC Defined Contribution) u tohoto systému jiţ není garantována výše, ta závisí na velikosti odvedených příspěvků a zároveň na míře výnosu z investování těchto úspor na kapitálovém trhu. Hypotetické příspěvkově definované systémy (NDC Notional Defined Contribution), 34 jsou poměrně novou metodou, která byla úspěšně pouţita ve Švédsku. Kaţdý účastník má svůj fiktivní individuální účet, na který se mu připisují jím odvedené příspěvky a jejich zhodnocování v čase. Vybrané příspěvky jsou fakticky pouţity na výplatu současných důchodců, pouze papírově jsou připisovány a zhodnocovány na individuálních účtech. 34 V tomto systému se nevytvářejí rezervy Penzijní systém FDC (Financial Defined Contribution systém nebo Funded Defined Contriburion systém) můţeme volně přeloţit jako finančně definovaný penzijní systém, který je nadstavbou k systému NDC. Ve švédské penzijní reformě vyuţili tohoto systému. Příspěvky jsou shromaţďovány na individuálních účtech vedených penzijním fondem. Stav na účtu je pouze fiktivní, nedochází k hromadění ţádného kapitálu. Z těchto vytvořených účtů je poplatníkům v určitém věku vyplácen důchod. Ve skutečnosti je tento systém průběţný, protoţe vybrané prostředky jsou ve stejnou dobu vypláceny současným penzistům. Model NDC můţe být pro plátce díky větší adresnosti více motivující, ale není zde vytvářen ţádný kapitál z úroků, jako 33 Webové stánky MPSV, Češi míří mezi nejstarší Evropany (online) 34 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, str

51 v soukromých penzijních fondech a také neřeší problémy vzniklé z titulu demografických změn. 35 Důchodový věk v ČR od roku 1995 trvale roste. V roce 1995 byl důchodový věk muţů pouze 60 let a ţen v průměru 55 let, v roce 2065 má být důchodový věk muţů i ţen 70 let. Rozdíl v trendu vývoje počtu osob ve věku 65 let a starších na 100 osob 18 65letých a počtu osob v důchodovém věku na 100 osob v produktivním věku je přitom velmi výrazný, jak je patrné z následujícího grafu do roku Modrá čára zachycuje (často prezentovaný) vývoj počtu osob ve věku 65 let a starších na 100 dospělých osob mladších 65 let. Tento nárůst vypadá skutečně hrozivě. Skutečný vývoj počtu osob v důchodovém věku (zvyšovaném podle současné právní úpravy) na 100 dospělých osob v produktivním věku zobrazuje však zelená čára. Očekávaný nárůst nebude zdaleka tak velký, později lze očekávat pokles. Obě čáry se protínají v roce 2030, v tomto roce má být důchodový věk (pro muţe i ţeny) 65 let. 36 Graf 3: Růst počtu důchodců v České republice Zdroj: Český statistický úřad, Věkové sloţení obyvatelstva ČR. Dostupný: 35 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, str FIALA, Tomáš: Zavádějící grafy o růstu počtu důchodců (online) 51

52 3.2.2 Tři pilíře důchodového systému Pilířem můţeme nazvat tzv. zdroj příjmu v penzi. U třech vzájemně propojených pilířů se do jisté míry jedná o kombinaci předchozích variant. Při veřejné penzi má občan příjem pouze od státu, při soukromém, pouze z vlastních úspor. Vyuţití tří-pilířového systému se vyskytuje, aţ na výjimky, téměř ve všech státech EU. Je zaveden např. ve Švýcarsku, Finsku, Austrálii, Novém Zélandu. Při správném zavedení je tento systém hodnocen velmi dobře. První pilíř je výhradně ve správě státu. Pojistník odvádí 28 % z hrubé mzdy na pojistném státu, ten následně částku přerozdělí a vyplácí současným důchodcům. Výše důchodu je závislá na příjmech v období před důchodem. Systém bude i nadále pokračovat, ale je moţnost část peněz vyvést od 2. pilíře. U povinného důchodové pojištění jde o průběţný systém financování, má mnoho shodných znaků se systémem PAYGO. Druhý pilíř (opt-out) tvoří důchodové fondy, které shromaţďují a investují finanční prostředky. V současné době máme čtyři důchodové fondy: fond státních dluhopisů, konzervativní fond, vyváţený fond a dynamický fond. Druhý pilíř umoţňuje sníţení odvodů na důchodové pojištění do průběţného státního systému z 28 % na 25 % z hrubé mzdy a vyvedení těchto 3 % na vlastní účet u penzijní společnosti. Podmínkou je platit vlastní příspěvek ve výši 2 % z hrubé mzdy. Jsme-li účastníky 2. pilíře, musíme tuto okolnost písemně nahlásit zaměstnavateli. Vstup do druhého pilíře je dobrovolný, ale pokud se do něj rozhodneme vstoupit, stane se pro nás závazným a aţ do odchodu do důchodu z něj nebudeme moci z něj vystoupit. Vstup je pro osoby mladší 35 let do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne 35 let věku, mohou vstoupit dříve. Pro starší osoby 35 let bude tento vstup moţný jen do 30. června Penzijní připojištění Třetí pilíř je charakteristický různými formami dobrovolného zabezpečení. Tento pilíř by měl zabezpečit příjmy ţivotní standard zvláště občanům s průměrnými a nadprůměrnými příjmy. Vstup do tohoto pilíře je zcela dobrovolný, záleţí na individuální odpovědnosti kaţdého občana. Vlastní příspěvky lze navýšit o příspěvky zaměstnavatele, státní příspěvky a navíc zůstává zachována moţnost daňových úlev. Třetí pilíř je tvořen tzv. transformovanými a účastnickými fondy. Transformované fondy se týkají těch občanů, kteří uzavřeli smlouvu 52

53 do , v účastnických fondech jsou ti občané, kteří uzavřeli smlouvu od nebo do něj přestoupili z transformovaného fondu. Fondy se liší mírou rizikovost spoření a podmínkami pro výplatu naspořených peněz. Přehledný nákres konceptu důchodového zabezpečení je uveden v příloze č. 5. Penzijní fond je ze zákona o penzijním připojištění povinen sestavovat příspěvkově definovaný penzijní plán, ve kterém výše vyplácené penze závisí jednak na sumě zaplacených příspěvků účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, který je rozhodný pro výplatu penze. 37 Penzijní připojištění je forma doplňkového důchodového systému, kdy si občan dobrovolně přispívá do soukromého penzijního fondu smluvní částkou. V důchodové reformě od roku 2013 by měli všichni klienti, kteří si sjednali penzijní připojištění do , být převedeni do transformovaných fondů a zůstanou jim zachovány výhodné podmínky původní smlouvy. Připojištění bude pokračovat jako výhodné spoření s výraznou podporou státu. Od roku 2013 je zvýšen maximální příspěvek ze 150 Kč na 230 Kč měsíčně, jak je níţe uvedeno v tabulce 3. Měsíční státní příspěvek je odvozen z pravidelného měsíčního příspěvku klienta. Pokud klient splní všechny dané podmínky, je mu poskytnuta účastníkovi připojištění i sleva na dani. Při splnění podmínek dle pojistného plánu, vzniká klientovi nárok na výplatu dávek ve třech formách: penze, jednorázového vyrovnání nebo odbytného. Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze: starobní, výsluhovou, invalidní a pozůstalostí. Při naspoření Kč ročně, je moţné vyuţít i daňového zvýhodnění účastníka, maximální daňový odpočet je Kč za rok. Mezi hlavní problémy penzijního připojištění patří nízké zhodnocení vloţeného kapitálu, malá motivace k vyšším měsíčním vkladům a v neposlední řadě i vysoké náklady penzijních fondů. 37 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 53

54 Tabulka 3: Státní příspěvky a úspora na daních Měsíční příspěvek klienta Měsíční státní příspěvek 2013 Roční úspora na daních Za rok získá klient navíc Zdroj: GENERALI, penzijní společnost, Důchodová reforma od roku Dostupné z: Zaměstnanecké penzijní připojištění a komerční důchodové pojištění Současné penzijní připojištění se státním příspěvkem v České republice sice umoţňuje daňově výhodných podmínek příspěvků placené zaměstnavateli, ale nelze, dle současných zákonů, vyuţít všechny výhody evropských modelů zaměstnaneckých penzí. Zaměstnanecké penzijní připojištění je určeno výdělečně činným zaměstnancům podnikatelských subjektů. Na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se platí příspěvky do zaměstnavatelského penzijního fondu. Po odchodu zaměstnance do starobního důchodu čerpá tyto finanční zdroje formou doţivotní penze jako doplňkový důchod ke svému starobnímu důchodu ze základního systému důchodového pojištění. Komerční pojišťovny poskytují důchodové pojištění v rámci ţivotního pojištění, zahrnuje zároveň pojištění kapitálové (pojištění pro případ smrti, smíšené pojištění pro případ smrti nebo doţití aj.) U komerčního připojištění není prvotním cílem řešit jen důchodový věk pojištěnce, nýbrţ řeší celou škálu pojistných událostí a neproduktivní věk je jen jednou z mnoha pojistných událostí. 54

55 Důchodová reforma je nezbytná z důvodu stabilizace sociálního systému, ale v případě, ţe bude dostatek vhodných pracovních příleţitostí, neměl by budoucí demografický vývoj nijak výrazně ohroţovat stabilitu důchodového systému. 55

56 4. Návrhy na změny v systému zdravotního a sociálního pojištění 4.1 Zdravotní pojištění Zdravotní pojišťovny by měly reagovat na preference a potřeby svých klientů. Z toho vyplývá, ţe je nutný konkurenční trh zdravotního pojištění, který je zaloţen na korektní kompenzaci struktury rizika a jasném, standardizovaném a vymahatelném nároku. Doplnit systém veřejného zdravotního pojištění o některé další zdroje. Systém nesmí být odkázán jen na veřejné zdroje. Po prostudování systému zdravotního pojištění u států, na které jsem se zaměřila, bych navrhovala tyto reformní kroky. K základním kritériím zdravotnického systému by měl být zaveden účinný státní dohled nad zdravotním pojištěním. I přes všechny snahy o sníţení finančních nákladů na zdravotnictví je nejdůleţitější zdraví občanů, o kaţdého, který ji potřebuje bez ohledu na jeho finanční situaci. Kaţdému pacientovi by mělo být při návštěvě lékaře zcela jasné, na jaké úkony by měl mít nárok ze zdravotního pojištění a na co si musí připlatit. Neexistuje optimální systém zdravotnictví. Je zapotřebí, aby byla nastavena a vzájemně vyrovnávaná pozice pojišťoven a poskytovatelů při sjednávání cen a objemu péče. Pokud bude docházet k situaci, ţe budou mít větší sílu poskytovatelé péče, bude cena příliš vysoká. Pokud budou mít větší sílu pojišťovny, mohou nastat situace, kdy bude omezena dostupnost lékařské péče. Je potřeba zachovat finanční spoluúčast v takové výši, aby čerpání potřebné lékařské péče byla dostupná všem skupinám obyvatel. Je nutné zachování jisté dostupnosti zdravotní péče. V České republice jsme zvyklí na nemocniční zařízení v téměř kaţdém větším městě. Ve Švédsku jsou nemocnice jen ve spádových oblastech (u nás srovnatelné s kraji). Všechna tato nemocniční zařízení jsou nadstandardně vybavena, v tomto případě se preferuje kvalita nad kvantitou. V České republice jsou na takové úrovni vybaveny fakultní nemocnice a nemocnice ve velkých městech. Zde by bylo navrhovaným řešením zrušení nemocnic v menších městech a ušetřené finanční prostředky by se přerozdělily. 56

57 Regulační poplatky pacienti u lékařů hradí téměř ve všech státech. V naší republice vypukl při zavedení tohoto kroku velký ohlas nesouhlasu. Regulační poplatky ovlivňují volbu rozhodnutí pacienta při volbě sluţby lékaře, zda navštíví lékaře v pracovní době, či na pohotovosti. S regulačními poplatky absolutně souhlasím. Navíc bych změnila dle vzoru ze zahraničí návštěvy u odborných lékařů pouze na doporučení praktického lékaře. V případě návštěvy odborného lékaře bez doporučení, by byl regulační poplatek dvojnásobný. Ve Švédsku proběhl výzkum, zda poplatky nepředstavují pro sociální slabší občany příliš velké náklady a tím by docházelo k omezení ošetření u lékařů. Výsledek byl zamítavý, sociálně vyloučení si prý zkrátka ušetří na alkoholu a cigaretách, coţ jejich zdravotnímu stavu prospěje. Spoluúčast na zdraví je v České republice poměrně nízká, jak je zobrazeno na níţe zobrazeném na grafu 4. Ze zemí OECD je na tom Nizozemsko nejlépe, má nejniţší spoluúčast v porovnání s několika zeměmi z celého světa. Graf 4: Podíl soukromých výdajů na zdravotnictví Zdroj: Webové stánky TOP 09, Spoluúčast pacient. Dostupné z: 57

58 Graf 5: Spotřební vydání domácností v České republice Zdroj: Webové stánky TOP 09, Spoluúčast pacientů. Dostupné z: Z výše uvedeného grafu 5 je důleţité povšimnout si následujícího zjištění: průměrná česká domácností utratí za zdravotní výdaje 2,74% ze svého rozpočtu, za alkoholické nápoje a tabák utratí ještě o 0,06 % více. U důchodců se výdaje na zdraví pohybují okolo 4%. V Nizozemsku fungoval systém bonusů, který by se mi líbil aplikovat do našeho zdravotního systému. Je to v podstatě odměna, zvýhodnění, těch pojištěnců, kteří nepřekročí určitou výši čerpání ze zdravotního pojištění. Tím by se odradili ti pacienti, kteří by jinak čerpali banální lékařskou péči. V některých zemích se ale tato varianta neosvědčila. V rámci úspory ze zdravotního pojištění je v současné době v Nizozemsku zaveden motivační systém. Umoţňuje pojištěncům, kteří nepřekročili stanovený limit u zdravotního ošetření, ţádat o vrácení části zaplaceného pojistného. Do tohoto limitu se nepočítá návštěva praktického lékaře je hrazeno ze zdravotního pojištění. Tento systém je ale hodně administrativně náročný. Z toho důvodu byl zaveden jiný systém, pojištěnci si prvních 150 EUR platí v hotovosti, při překročení této hranice je ošetření placeno ze zdravotního pojištění. Mezi další benefity, které bych uvítala, by bylo zvýhodnění těch pojištěnců, kteří pravidelně dodrţují preventivní péči. Netýkalo by se pojištěnců, bez zdanitelného příjmu, za které hradí 58

59 pojištění stát. Odměna by byla vyšší, neţ poskytované preventivní programy zdravotních pojišťoven z fondu prevence. Uplatňovala by se finanční částkou nebo poukázkou v určité výši, která by se mohla čerpat u smluvních organizací, například na sportovní vyţití nebo vitamíny. Jiná varianta by byla například procentní příspěvek na nadstandardní péči u lékařů. Tyto bonusy by byly za zodpovědné chování ke svému vlastnímu zdraví. Kaţdým rokem stoupá počet dětí, které trpí nadváhou nebo obezitou. V roce 2011, v porovnání s rokem 1995, kdy se data začala zaznamenávat, se zvýšilo procento těchto pacientů do čtrnácti let 4,5x a u dorostu mezi x. V oblasti prevence by bylo důleţité podchytit i sportovní aktivity dětí, v tomto směru úzce spolupracovat s ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Je také alarmující, kolik mladých lidí kouří. V České republice je ve věku od 18 do 22 let v současné době 53 % kuřáků. Tento průzkum provedli studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Příleţitostí kuřáci nejčastěji kouří v restauracích a barech. Nyní je v připomínkovém řízení zákon o zákazu kouření v těchto zařízeních. Zde by se naskýtala moţnost, ţe by určité procento lidí přestalo kouřit a tím by přestali ubliţovat sami sobě. Do státního rozpočtu by sice nepřinesl tabákový průmysl tak obrovskou sumu jako doposud, ale za sníţení výskytu karcinomu plic by toto finanční omezení určitě stálo. Tabákové výrobky by se mohly ploště zdraţit např. o 10 %, tato částka by nebyla odváděna do státního rozpočtu, ale přímo na ministerstvo zdravotnictví. Z této poloţky by se mohly hradit ozdravné nebo lázeňské pobyty pro pacienty s plicním onemocněním. Navrhovala bych systém nominálního pojistného. Kaţdá ze zdravotních pojišťoven by si stanovila svou výši nominálního pojistného, tím by vznikla i konkurence mezi pojišťovnami o nové klienty. Základem systému financování by měla být volba jednotlivce, jak velké riziko zdravotních nákladů ponese sám a na jaká rizika se připojistí. Kaţdý občan, s výjimkou nezaopatřených dětí, by platil pevně stanovenou částku, která by se odváděla na zdravotní pojišťovny do společného účtu. Tato částka by se přerozdělovala dle potřeb. Další poloţkou by byla volitelná částka, která by se ve zdravotních pojišťovnách evidovala pod číslem pojištěnce, kde by si kaţdý dle svého uváţení, hromadil své úspory na nadstandardní ošetření. Tím by vznikly osobní zdravotní účty pojištěnce. Při ošetření u lékaře by se rozlišovala základní a nadstandardní ošetření. Pojištěnec, který by měl jen základní pojištění, by byl ošetřen jen v základním programu, bez všech nadstandardních výhod, mohla by se volit určitá 59

60 varianta alternativní léčby. Při ošetření by mu byla nabídnuta i nadstandardní moţnost ošetření oproti platbě v hotovosti. Tento krok by musel být sepsán a podepsán zástupcem zdravotnického zařízení, v tomto případě ošetřujícím lékařem, a pacientem, pro případná další nedorozumění. Před ošetřením pojištěnce, který by měl vedený u zdravotní pojišťovny osobní účet, by lékař probral varianty základního a nadstandardního ošetření, pojištěnec by se rozhodl pro danou variantu. Základní péče by byla hrazena z jeho zákonného pojištění, nadstandardní péče z osobního účtu. Případně vše z osobního účtu, rozdíl mezi základním ošetřením a nadstandardním by byl převeden na osobní účet pojištěnce. Při nadstandardní péči by měl pacient vyšší luxus při hospitalizaci a další výhody. Pro občany bez zdanitelného příjmu, za které by pojištění platil stát a pro ty, kteří by neměli vedený osobní účet, by bylo základní ošetření, u volby nadstandardu, platba v hotovosti. Zdravotní pojišťovny by monitorovaly zdravotní výdaje, které by měl pojištěnec na poţádání k nahlédnutí. Stejným způsobem by se monitorovala i léčiva. V současné době platí zákon, ţe v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně je nutno o změnu poţádat do 30. června, realizace nastává k datu 1. ledna následujícího roku. Takto dlouhá doba se mi zdá velmi nevhodná. Navrhovala bych, aby bylo moţné změnit zdravotní pojišťovnu sice jednou ročně, ale vţdy k prvnímu dni čtvrtletí (to znamená k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a k 1. říjnu). Z administrativních důvodů bych navrhovala výpovědní lhůtu 90 kalendářních dnů před ukončením stávajícího pojištění. Velmi důleţité je také udrţení vystudovaných lékařů v naší zemi. V mnoha případech zde student vystuduje lékařskou fakultu, zahájí praxi a po absolvování atestací odchází pracovat do zahraničí. Je sice chvályhodné, ţe reprezentují naší republiku dokazováním svých odborných kvalit, ale Česká republika vynakládá na studium mladých mediků mnoho financí, které není praxí lékaře do rozpočtu vráceno. V lékařském oboru jde pokrok velkými kroky kupředu, je tedy nezbytné neustálé vzdělávání a profesionalita lékařů i v průběhu jiţ zaběhnuté praxe. V reformách bych navrhovala, aby nedocházelo k odchodu mladých lékařů do zahraničí dvě varianty studia. Buď ať si studium plně hradí nebo ať studuje na lékařské fakultě bezplatně, ale podepíše závazek, ţe odpracuje určitý počet roků ve zdravotnictví v České republice. Tak by byla zajištěna návratnost financí do rozpočtu a nebyl tak vysoký odchod počet mladých, vystudovaných mediků do zahraničí. Tento systém úspěšně funguje v Armádě České republiky nebo u Policie České republiky. 60

61 Vývoj zdravotního systému a reformy jsou také zpomalovány omezeným mnoţstvím financí a nedostatkem kvalifikovaných zdravotníků. Určitými výsledky výzkumů se lze inspirovat ze zahraničí, ale je nutné je aplikovat na data, která pochází z domácího prostředí. Kaţdá země klade jednotlivým cílům různou váhu, není vhodné zdůrazňovat příliš jeden cíl na úkor druhého, měly by být v dynamické rovnováze. Systém NHS, který funguje ve Velké Británii, je financován z daní. Pozitivní vlastností NHS systému je, ţe pacient nic nepřiplácí. Mezi méně příznivé vlastnosti tohoto systému ale patří, ţe dostupnost péče je mnohem niţší, neţ jsme zvyklí u nás. Můţe nastat i situace, ţe přímé vyšetření specialistou z důvodu časového limitu je jiţ vyloučeno. Ke specialistům se bez doporučení praktického lékaře pacient nedostane a i přes doporučení můţe trvat i několik měsíců, neţ se pacient po objednání dostane k odbornému vyšetření. Při reformách je třeba postupovat velmi obezřetně a citlivě, zásadní změny nelze prosazovat z pozice síly proti nesouhlasu většiny občanů a podpory zdravotníků. Dle mého názoru se současné zdravotnictví nachází v poměrně stabilní situaci. Odborná veřejnost vyţaduje provedení některých zásadních reformních kroků. Reformami by se měly řešit skutečné existující problémy a nikoliv problémy, které pravděpodobně budou hrozit za několik desítek let. Je třeba k nim přihlíţet, ale současnost je prioritou. 4.2 Sociální zabezpečení Mezi základní úkoly státu je zajistit prosperitu budoucím generacím. Z prognóz vývoje nám vyplývá, ţe je nutné provést reformy, které povedou ke stabilizaci sociálního systému. Pokud se bude zvyšovat průměrná doba doţití, je nutné i navyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Současný důchodový systém není moţné v průběţném modelu udrţet. Ubývají ekonomicky aktivní občané, kteří na penze současným důchodcům přispívají. Švédský model sociálního státu je poměrně nákladný, při srovnání s jinými vyspělými zeměmi, tedy členy OECD, ale má viditelné výsledky. Ve Švédsku je více neţ 50% daňové zatíţení HDP, ale pro občany jde o společensky přijatelnou zátěţ. Švédové mají několik měřítek, jimiţ mohou posuzovat účinnost svého modelu, např. politiku plné zaměstnanosti, 61

62 jeţ je vyjádřena vysokou mírou zaměstnanosti osob mezi 15 a 64 roky věku, jeţ dosahuje více neţ 70 % průměr zemí eurozóny (EU 15) je 63 %, přičemţ u věkové skupiny jde o poměr 64 proti 37,5 %. Míra nezaměstnanosti zůstává nízká v roce 2003 to bylo 5,6 % proti 8,1 % v EU. Také ve věkové skupině mladých, tj let, šlo ve Švédsku o 11 % ve srovnání s 16 % v eurozóně. 38 Dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí plátců sociálního pojištění. Pokud se systém neupraví, v roce 2050 to bude podle posledních analýz asi 1,2. Přitom schodek důchodového účtu v současnosti činí asi 30 miliard korun ročně. Státní systém důchodového zabezpečení proto není při nynějším nastavení dlouhodobě udrţitelný. Je tedy nezbytné hledat nové zdroje nebo příjmy na financování penzí budoucím generacím. Vláda se dohodla, ţe v rámci mezigenerační solidarity bude moţné dobrovolné vyvedení částky o výši jednoho procenta mzdy, resp. vyměřovacího základu, potomků vůči svým rodičům, kteří jsou ve starobním důchodu. Tento bonus jim nebude krácen ze mzdy, ani z jejich vlastního penzijního pojištění. Jde ryze o příspěvek státu, kterým budou moci děti svým rodičům v penzi přilepšit pouhým souhlasem 39 Zaměstnávání lidí nad 50 let dnes není pro firmy v ČR příliš atraktivní. Na začátku loňského roku bylo v Česku zhruba nezaměstnaných, z toho lidí starších 50 let. 40 V reformách bych navrhovala nezaměstnávat poţivatele starobního důchodu. Při dovršení důchodového věku ukončení pracovní smlouvy, ve výjimečných případech uzavření nové na dobu určitou. Důchodci by mohli pracovat i nadále, ale jen jako osoby samostatně výdělečně činné. V současné době je vysoké procento nezaměstnanosti, v lednu 2013 je 8 % nezaměstnaných, tj. bez práce je lidí. 41 Tímto opatřením by se počet důchodců v pracovním poměru omezil a mladí lidé, kteří vstupují do ţivota, by měli větší šanci najít práci. V porovnání s ostatními státy EU a OECD měla Česká republika v roce 2010 jeden z nejniţších důchodových věků. Pro ţeny tento rozdíl činil 3 roky, u muţů 7 měsíců, jak vyplývá z níţe zobrazených grafů 6 a 7. Data v grafech jsou z roku Jen v Řecku, 38 STEIGER, Štěpán: Proměny švédského sociálního státu (online) 39 Webové stránky MPSV, sociální poradce: Důchodová reforma (online) 40 Národní pojištění, 2/2012, Finsko: Flexibilní hranice odchodu do důchodu, str Webové stánky KURZYCZ, Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2013 (online) 62

63 Slovensku a Turecku mají niţší důchodový věk. Od roku 2013 se důchodový věk v České republice zvýšil, je pravděpodobné, ţe se rozdíly v důchodovém věku budou mezi Českou republikou a ostatními státy EU a OECD vlivem zavedeného zvyšování stále sniţovat. Například Dánsko v roce 2004 sníţilo důchodový věk z 67 na 65 let, ale v roce 2006 opět vláda rozhodla o důchodovém věku 67 let. Povinná doba účasti na pojištění prodlouţena z 25 na 30 let. V Německu se prodluţuje důchodový věk z 65 let na 67 let, a to od roku 2012 kaţdý rok o 1 měsíc. Věk odchodu do důchodu se prodluţuje i v dalších zemích, např. v Maďarsku z 62,5 na 65, v Itálii u ţen pracujících ve veřejném sektoru z 60 na 65 let jako pro muţe (od roku 2010 do roku 2018). Francie má sice věk stále 60 let, ale zvýšila počet let pojištění pro nárok na plný důchod na 41 let (2010), penalizace za kaţdý rok předčasného důchodu je 5 %. V 65 letech věku se odchází do důchodu například v Dánsku, Německu, na Islandu, v Norsku či v USA Webové stránky MPSV, sociální poradce: Důchodová reforma (online) 63

64 Graf 6: Důchodový věk pro ženy v EU a OECD Zdroj: Pension at a Glance, OECD 2011, Dostupné z: český důchodový systém Graf 7: Důchodový věk pro muže v EU a OECD Zdroj: Pension at a Glance, OECD 2011, Dostupné z: český důchodový systém 64

65 V oblasti důchodů je reforma nezbytná. Občané nemohou spoléhat na skutečnost, ţe se o ně stát postará. Je nutné v době aktivního ţivota nashromáţdit co nejvíce úspor a investic, které by se neznehodnocovaly inflací. Druhý pilíř se mi nejeví jako úplně nejlepší řešení zajištění ve stáří. Má zcela jistě své výhody, spoření si na vlastní účet a ne na společný, ale není úplně nejlepší varianta, ţe z něj není moţno vystoupit. Povolením moţnosti vystoupení by to uţ nebyl druhý pilíř, ale klasický fondový systém. V rámci finančních úspor bych navrhovala zrušit vdovské a vdovecké důchody, kompenzace příjmu by vznikla z dědictví z 3. pilíře. Dle mého názoru nejlepším řešením by bylo spořit si a investovat jednotlivě nebo ve fondech. Fondy by mohly být podporovány stáními příspěvky, podobně jako je tomu ve třetím pilíři. Důchod by byl po provedení reformy tvořen z části soukromou penzí, z části sociálním důchodem, NDC systémem. 65

66 Závěr V nedávné minulosti, současnosti a brzké budoucnosti dochází ke změnám v rámci sociálního pojištění. Přijímají se různá opatření, která jsou nezbytná pro fungování sociálních systémů tak, aby nedošlo k jejich zhroucení. Ve všech státech světa vzniká tlak na sniţování sociálních výdajů. Je to velmi nepopulární krok, který odsuzují nejen občané, ale i některé politické strany. Je nutné, aby byl v systému sociálního a zdravotní pojištění doplněn fungující systém dobrovolného pojištění. Kaţdý občan by si měl uvědomit, zda mu stačí zdravotní péče poskytovaná státem, nebo zda si musí připravit finanční prostředky na nadstandardní péči a krytí různých druhů zdravotních rizik komerčním pojištěním. V produktivním věku mají všichni moţnost zajistit si dostatek finančních prostředků na důchodový věk, aby jej proţili dle svých vlastních představ. Lidé si musí uvědomit nepříznivý fakt demografického vývoje (viz obrázky v příloze č. 2 4). Za určité období nebude stát schopen vytvářet dostatek finančních prostředků tak, aby pokryl důchody pro všechny občany. Je nutno připomenout ze zkušeností jiných státu, které jiţ delší dobu mají zaveden druhý pilíř, ţe i zde bude muset dojít k úpravám jednotlivých parametrů. Je nezbytné reflektovat na aktuální vývoj systému a eliminovat tak moţná rizika, která jsou s tím spojená; bez ohledu na to zda se jedná o pravicová či levicová řešení aktuálních problémů. K finanční spoluúčasti na vytváření dostatečných finančních prostředků se musí zapojit kaţdý občan dle svých moţností a jednotlivých nároků na způsob ţivota v důchodovém věku. V České republice se z hrubé mzdy odvádí určité procento na sociální a zdravotní pojištění. Důchodový systém, který je průběţně financován, se vyznačuje solidaritou plátců. Vyplacená penze se tak nerovná výši příspěvků jednotlivých plátců. Tento systém odvodů je v podstatě odvod určité daně, který je na bázi solidarity přerozdělen mezi ostatní pojištěnce na základě mezigenerační důvěry. To znamená, ţe skupina plátců kryje potřebu osob závislých na těchto platbách s vědomím, ţe budou později kryty jejich vlastní potřeby. Protoţe tento systém nemůţe dlouhodobě fungovat, musí dojít ke změnám. K některým změnám uţ dochází. Tyto změny je ale nutno neustále upravovat podle vývoje systému v dané zemi, a podle její ekonomické situace. Plně se ztotoţňuji s názorem profesora Vostatka: Ze základní zprávy Světové banky jasně vyplývá, ţe kaţdý stát si vezme svůj vlastní penzijní systém a rozdělí ho na dva veřejné pilíře. Základní pilíř, zvaný NDC, bude zásluhový, kde kaţdý bude mít penzi podle toho, kolik tam 66

67 dá pojistného. Druhý pilíř je sociální a tam, ať si to kaţdý udělá, jak chce. Ať chudým starým lidem přidá, kolik chce. 43 Reformování sociálního pojištění je proces, který se dotkne kaţdého z nás. Kaţdý reformní krok musí být dokonale zváţen tak, aby došlo k dlouhodobé udrţitelnosti a schopnosti zajistit stálou zdravotnickou péči na základní úrovni pro kaţdého občana, a důchodcům byl zajištěn stálý a dostatečný příjem. 43 VOSTATEK, Jaroslav, Profesor Vostatek: Penzijní systém můţe být jednoduchý (online) 67

68 Seznam použité literatury GLADKIJ, Ivan, et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, ISBN KAHOUN, Vilém a kolektiv. Sociální zabezpečení, vybrané kapitoly. Praha: Triton, ISBN KAHOUN, Vilém; VURM, Vladimír; KUČEROVÁ, Boţena. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Triton, ISBN KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. Praha: ASPI Publishing s.r.o, ISBN KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika, 5. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR 2010, ISBN KŘÍŢOVÁ, Eva. Zdravotnické systémy v mezinárodním srovnání. Praha: Kříţová (vlastním nákladem) ISBN MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Ekopress, ISBN SCHELLING, Hans Jörg. Sociálne zabezpečeni v Rakúsku. Viedeň: Rakúske spoločenské a hospodárske muzeum, ISBN: VANČUROVÁ, Alena; KLAZAR, Stanislav. Sociální a zdravotní pojištění úvod do problematiky. Praha: ASPI, a.s., ISBN Úplné znění, číslo: 880. Sociální pojištění. Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit, ISBN Úplné znění, číslo: 987. Sociální zabezpečení. Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit, ISBN Úplné znění, číslo: 904. Zdravotní pojištění. Ostrava-Hrabůvka: Nakladatelství Sagit, ISBN

69 Národní pojištění, 2/2012,Finsko: Flexibilní hranice odchodu do důchodu. ČSSZ, Internetové odkazy ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I, 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN Dostupné z: jištění+v+české+republice", BURCIN, Boris; KUČRA, Tomáš. Prognóza populačního vývoje České republiky, Dostupné z: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Věkové sloţení obyvatelstva ČR. Dostupný: FIALA, Tomáš. Zavádějící grafy o růstu počtu důchodců. Dostupné z: FLAŠAR, Roman. Reforma zdravotnictví 6 zásadních chyb. Dostupné z: GENERALI, penzijní společnost. Důchodová reforma od roku Dostupné z: INVESTUJEME. Komerční pojištěni. Ţivá voda pro zdravotní systém. Dostupné z: KUBEK, Milan. Holandská reforma zdravotnictví. Dostupné z: KURZYCZ. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok Dostupné z:

70 Lékaři pro reformu. Regulovaná konkurence zdravotních pojišťoven - co si pod tím představit. Dostupné z: MPSV. Češi míří mezi nejstarší Evropany. Dostupné z: MPSV. Důchodová reforma. Dostupné z: MPSV. Důchodové pojištění. Dostupné z: MPSV. Sociální pojištění. Dostupné z: MPSV. Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce Dostupné z: MPSV, sociální poradce. Důchodová reforma. Dostupné z: MPSV. Švédsko: ţivotní a pracovní podmínky, Dostupné z: ROUBAL, Tomáš. Analýza: Novinky ve zdravotnictví v Nizozemí. Dostupné z: VOSTATEK, Jaroslav. Modely pro důchodovou reformu. Dostupné z: VOSTATEK, Jaroslav. Profesor Vostatek: Penzijní systém můţe být jednoduchý. Dostupné z: STEIGER, Štěpán. Proměny švédského sociálního státu. Dostupné z: TOP 09. Spoluúčast pacientů. Dostupné z:

71 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Nizozemsku. Dostupné z: 0rights%20in%20Netherlands_cs.pdf, Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rakousku. Dostupné z: 0rights%20in%20Austria_cs.pdf, Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Spojeném království. Dostupné z: 0rights%20in%20UK_cs.pdf, Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Švédsku. Dostupné z: 0rights%20in%20Sweden_cs.pdf,

72 Seznam použitých zkratek (obrázků, grafů, tabulek, příloh) AWBZ Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten ČR Česká republika DB Defined Benefit DC Defined Contribution EPZP Evropský průkaz zdravotního pojištění EU Evropská unie FDC Financial defined contribution systém HDP hrubý domácí produkt IAF Inspektionen for Arbetslôshetsfôrsakringen MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí NDC notional defined contribution NHS National Health Service NIS National Insurance Scheme OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PAYG pay-as-you-go VZP ČR Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky 72

73 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Věková struktura obyvatelstva k v porovnání s Obrázek 2: Očekávaný vývoj sloţení obyvatelstva podle základních věkových kategorií v letech SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Části systému sociálního pojištění v České republice... 9 Tabulka 2: Výše pojistného Tabulka 3: Státní příspěvky a úspora na daních SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Rozdělení pojištěnců u VZP ČR Graf 2: Počet pojištěnců v jednotlivých zdravotních pojišťovnách k datu Graf 3: Růst počtu důchodců v České republice Graf 4: Podíl soukromých výdajů na zdravotnictví Graf 5: Spotřební vydání domácností v České republice Graf 6: Důchodový věk pro ţeny v EU a OECD Graf 7: Důchodový věk pro muţe v EU a OECD SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 aţ I Příloha 2: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2020 v porovnání s výchozí věkovou strukturou z roku IV Příloha 3: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2050 v porovnání s výchozí věkovou strukturou z roku V Příloha 4: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2070 v porovnání s výchozí věkovou strukturou z roku VI Příloha 5: Koncept důchodového zabezpečení... Chyba! Záložka není definována. 73

74 Příloha č. 1 Příloha 1: Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 (novela od ) Důchodový věk činí u Rok narození muţů ţen s počtem vychovaných dětí a 4 5 a více r+2m 57r 56r 55r 54r 53r r+4m 57r 56r 55r 54r 53r r+6m 57r 56r 55r 54r 53r r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m I

75 II r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64+10m 65r 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m

76 r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m r 66r 66r 66r 66r 64r+8m r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m r 67r 67r 67r 67r 67r ( r znamená rok, m znamená kalendářní měsíc) Zdroj: Sněmovní tisk 277/0. Dostupné z: III

77 Příloha č. 2 Příloha 2: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2020 v porovnání s výchozí věkovou strukturou z roku 2008 Zdroj: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Dostupné z: IV

78 Příloha č. 3 Příloha 3: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2050 v porovnání s výchozí věkovou strukturou z roku 2008 Zdroj: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Dostupné z: V

79 Příloha č. 4 Příloha 4: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2070 v porovnání s výchozí věkovou strukturou z roku 2008 Zdroj: Prognóza populačního vývoje České republiky na období Dostupné z: VI

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce, 2013 Mgr. Michael Martinek, Th.D. TEMATICKÉ OBLASTI Právo na rodinu Manţelství, rozvody, registrované partnerství Ochrana práv dítěte (sanace

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) titul podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část b) jméno c) příjmení d) titul 1) *) e) pohlaví f) rodné příjmení g)

Více

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři Popis změny V prosinci 2011 byl schválen nový zákon o důchodovém spoření. Tímto zákonem bude vytvořen nový, kapitálově financovaný pilíř důchodového systému (důchodové spoření, tzv. II. pilíř), který bude

Více

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

POJMY PRÁVNÍ SUBJEKTY POJIŠTĚNÍ:

POJMY PRÁVNÍ SUBJEKTY POJIŠTĚNÍ: 21) Pojišťovnictví Charakteristika, struktura pojistného trhu, pojišťovna, činnosti pojišťovny, pojistitel, pojistník, pojištěný, oprávněná osoba, pojistná událost, pojistná smlouva, pojistné, pojistná

Více

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝŠE PŘÍJMU OBDRŽENÉHO V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ, Ž JE KOMPETENTNÍ

Více

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI

Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Přednáška č. 10 MZDY A ZAMĚSTNANCI Pojem mzda, struktura hrubé mzdy Pojistné na SZ a ZP Daň z příjmů ze závislé činnosti Účtování mezd Zálohy, pohledávky a závazky Mzdová evidence 1 Základní mzda Úkolová

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013 v programech STEREO a DUEL Část 1 Důchodové spoření 1. Důchodové spoření legislativa Reforma penzijního systému zavedla tzv. tři pilíře I. pilíř důchodové pojištění

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová Důchodové připojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem Penzijní připojištění Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Na základě článku 29 Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO168

Více

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2015 Strana 1 1 Mzdy/Číselníky mezd/zákl. nemoc. dávek Číselník byl rozšířen o nové hranice redukující vyměřovací základ při výpočtu dočasné pracovní

Více

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013

Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Penzijní připojištění - změny od 1.1.2013 Víte, co se stane v rámci důchodové reformy od roku 2013 s penzijním připojištěním? Mimo jiného se změní výše státního příspěvku, posune se hranice pro možnost

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce VOŠ Jabok 2014 Mgr. Michael Martinek, Th.D. RODINNÁ POLITIKA NENÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA! Sociální politika: řeší situace potenciálního nebo

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad

Zdravotní pojištění a poskytování. zdravotní péče při cestách po EU. Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Zdravotní pojištění a poskytování zdravotní péče při cestách po EU Zuzana Kneřová Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad od 1.1. 2002 styčnou institucí (tzv. liaison body) pro oblast dávek

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

Váš průvodce důchodovou reformou ...---. JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY JIŘí PĚNKAVA pojišťovací a investiční poradce ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, Agentura 336 Plzeň II, jednatelství Rokycany Bydliště: Iěškovská 557, Mýto, 33805 Tel.: 723 599657, TeIJFax: 371 750126 REFORMA PENZí

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ

ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZAMĚSTNÁNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost.

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost. Dotazník pro určení státu bydliště pro účely dávek státní sociální podpory dávek pomoci v hmotné nouzi dávek pro osoby se zdravotním postižením Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození..

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti

5/2.5 Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Účetnictví, daně & mzdy v příspěvkové organizaci str. 1 PO Náhrada mzdy, platu nebo odměny při dočasné pracovní neschopnosti Od 1. 1. 2009 se změnily podmínky pro vyplácení dávek v nemoci a při karanténě.

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb., SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška č. 619/2006 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté péče hrazené z

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

6. Nařízení vlády č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách

6. Nařízení vlády č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách 2013 1. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 3/2013 Sb., o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí 2.

Více

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti - POKYNY K VYPLNĚNÍ - Vytiskněte všechny strany formuláře. Tento formulář vyplní pojištěná osoba. Vyplněný formulář a kopii lékařem vystaveného dokladu o dočasné

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky.

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby Základní část V případě, že jste se rozhodli učinit níže uvedené úkony pomocí jednotného registračního formuláře na Centrálním registračním

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 13ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - osoba pečující o dítě nebo osoba v evidenci 1) : Příjmení:

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ PRACOVNI NESCHOPNOSTI PO ÚRAZU

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ PRACOVNI NESCHOPNOSTI PO ÚRAZU ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ PRACOVNI NESCHOPNOSTI PO ÚRAZU ZPPSNP PNU 1.1 účinnost od 1. dubna 2015 Kód: Group 910 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (ČÍM SE POJIŠTĚNÍ ŘÍDÍ) 1.1 Účinnost

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

BĚŽNĚ PLACENÁ KAPITÁLOVÁ POJIŠTĚNÍ

BĚŽNĚ PLACENÁ KAPITÁLOVÁ POJIŠTĚNÍ BĚŽNĚ PLACENÁ KAPITÁLOVÁ POJIŠTĚNÍ Allianz pojišťovna a.s.... 2 Credit Suisse Life&Pension a.s... 3 Česká pojišťovna a.s..... 4 ČSOB pojišťovna a.s... 5 ING organizační složka... 6 Generali pojišťovna...

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Částka 142. f) ve smluvních ambulantních zdravotnických zařízeních

Částka 142. f) ve smluvních ambulantních zdravotnických zařízeních Strana 5266 Sbírka zákonů č.396 / 2010 396 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2010 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více