VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií SOCIÁLNÍ POLITIKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "-------------------------------------------------------- VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií SOCIÁLNÍ POLITIKA"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií SOCIÁLNÍ POLITIKA Systém sociálního zabezpečení Studijní opora Ing. Věra Nečadová 2014

2 Recenzovali: Mgr. Jan David Dvořák Ing. Zuzana Pěchotová Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. Sociální politika Systém sociálního zabezpečení 1. Vydání Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2015 Tisk Ediční oddělení VŠP Ing. Věra Nečadová ISBN

3 Obsah Úvod Systém sociálního zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti Charakteristika systému sociálního zabezpečení v ČR Shrnutí Sociální zabezpečení pojištění Sociální zabezpečení nemocenské pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Shrnutí Zdravotní pojištění Pojem zdravotní pojištění Zdravotní pojišťovny Průkaz mimořádných výhod Česká správa sociálního zabezpečení Principy veřejného zdravotního pojištění Zdroje financování zdravotnictví a toky financí v České republice Státní rozpočet Příspěvky na zdravotní pojištění Přímé platby od pacientů Shrnutí Státní sociální podpora Pilíře sociálního systému Státní sociální podpora Okruh oprávněných osob Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich vyplácení Shrnutí Specifické pojmy související se státní sociální podporou - dávkami a příklady dávek Jednotlivé dávky státní sociální podpory Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory

4 5.2 Modelové příklady dávek SSP Shrnutí Seznam použité literatury Příloha č

5 ÚVOD Vážení a milí studenti, předkládám vám studijní oporu, která se týká oblasti sociální politiky, když se především v této opoře zaměřím na systém sociálního zabezpečení.. Prostřednictvím této studijní opory byste měli získat základní teoretické znalosti z výše uvedené oblasti, která je velmi významnou oblastí, když možno konstatovat, že tato oblast se přímo dotýká (dříve, či později) každého z nás. S průmyslovým rozvojem každé země dochází ke změnám životních podmínek, způsobu a charakteru práce, pracovních podmínek a ke změně života člověka vůbec. Tyto změny jsou doprovázeny nárůstem sociálních rizik. Pro člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální události), a proto se snaží prosazovat a stále více uskutečňovat jejich společenské odstraňování. Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme ve své podstatě jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet, zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých zemích má různý obsah. V užším pojetí se omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby, v širším pojetí je do něj zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení v invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti. Sociální zabezpečení ale můžeme charakterizovat i jako souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření kompenzujících nepříznivé finanční a sociální důsledky formou sociálních příjmů (na principu pojištění nebo prostými dávkami), sociálních služeb a sociálních azylů. Cílem této studijní opory je, abyste po jejím prostudování a zodpovězení všech otázek dokázali: definovat základní pojmy, které s oblastí systému sociálního zabezpečení souvisejí, vniknout a pochopit poměrně složitou problematiku systému sociálního zabezpečení a dodržování daných norem a předpisů, včetně objasnění základních pojmů s problematikou souvisejících, - 5 -

6 charakterizovat situaci, která v současné době je spojená se systémem sociálního zabezpečení. Doporučení ke studiu Studijní opora je rozdělena do pěti kapitol, když každá kapitola sleduje vlastní téma a toto je vždy v závěru stručně shrnuté. Věnujte dostatek času na studium jednotlivých kapitol, jako orientační doporučení si vám dovoluji navrhnout v průměru hodinu a půl až dvě hodiny na každou kapitolu. Toto časové rozhraní by mělo zahrnovat kromě intenzivního studia teorie i její zopakování, případně splnění dalších aktivit. D o p o r u č u j i studovat předkládaný materiál důsledně, po jednotlivých kapitolách, tak jak jsou řazeny za sebou a věřím, že vás potom i zaujme více obsah kapitol a dostaví se zároveň předpokládaný výsledek. Při vlastním studiu se snažte vše důkladně promýšlet, vytvářet si vlastní názor a hledat vzájemné souvislosti. Vracejte se ke statím, které vám nebyly dostatečně jasné a srozumitelné, měli jste pocit, že jsou náročné a složité, když hlavně tyto úseky neustále opakujte a pokročte dále ve studiu až budete přesvědčení o tom, že jste danou část zcela zvládli. Pro zdárné a úspěšné studium, a hlavně ve vlastním zájmu, nepřeskakujte žádnou kapitolu, protože jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a jsou právě záměrně takto řazeny za sebou. Nepodceňujte význam kontrolních otázek a snažte se na ně vždy po prostudování kapitoly poctivě odpovědět. Až se vám to zdaří a budete sami se sebou a svými výsledky spokojeni, pak teprve pokračujte ve studiu dále. Pojmy k zapamatování se snažte vždy v závěru kapitoly naplnit adekvátním obsahem a pokud se vám to nepodaří, vraťte se ke studiu příslušné kapitoly opětně. Pokud nebudete mít subjektivní pocit, že danou problematiku zvládáte podle vašich představ, nepokračujte dál ve studiu a soustřeďte se znovu na stávající text. V průběhu studia textu si dělejte poznámky, zaznamenávejte si své vlastní postřehy, případně náměty, když toto vše potom můžete využít při dalším studiu

7 Byla bych velice ráda, aby předkládaná studijní opora, úvod které jste právě dočetli až do samého závěru, byla pro vás odpovídajícím studijním zdrojem informací, které nebudete využívat pouze po dobu studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, ale i v dalším vašem aktivním životě, například až se jednou zapojíte do pracovního procesu. Přeji vám při studiu této studijní opory dostatek energie a zároveň i chuti, odvahy a trpělivosti. Jen tak budete mít potom pocit z dobře vykonané práce. Věra Nečadová autorka - 7 -

8 1. Systém sociálního zabezpečení v ČR Cíl: Tato úvodní kapitola je sestavena tak, abyste po jejím prostudování dokázali: charakterizovat systém sociálního zabezpečení, rozlišovat jednotlivé složky sociálního zabezpečení, rozebrat stručně základní pojmy, které s problematikou souvisejí, popsat a stručně vysvětlit podstatu sociálního zabezpečení, vysvětlit a zdůvodnit významnost sociálního zabezpečení, výstižně objasnit postavení sociálního zabezpečení v souvislosti s životní úrovní obyvatelstva. Klíčová slova: systém sociálního zabezpečení, sociální událost, sociální pomoc, pojištění, zdravotní pojištění, vyměřovací základ, hmotná nouze, životní minimum, existenční minimum Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tato první kapitola dané studijní opory má za úkol především objasnit některé základní pojmy spojené se systémem sociálního zabezpečení, vymezit jeho místo v oblasti sociální politiky i ve společenském systému a poukázat na jeho důležitost. Předpokládám, vážení studenti, že hned od počátku studia tohoto materiálu budete studovat s chutí a elánem, že nebudete podceňovat tuto úvodní kapitolu a že si na prostudování této kapitoly vyčleníte asi padesát šedesát minut. Nepodceňujte nikdy úvodní části, kde se seznamujete se základními pojmy! Je třeba jejich obsah dobře znát, neboť z nich budete v dalších kapitolách vycházet. Věnujte pozornost kontrolním otázkám a po jejich vyčerpávajícím zodpovězení se věnujte zapamatování a opětnému vysvětlení klíčových slov, tj. pojmů k zapamatování. Studiu této kapitoly byste měli věnovat asi 50 až 60 minut

9 ZÁKLADNÍ POJMY SPOJENÉ SE SYSTÉMEM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČR Základní informace o způsobech, ale také o možnostech sociálního zabezpečení v ČR. Co je v podstatě sociální zabezpečení? Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu svým občanům při tzv. sociálních událostech. U některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří, invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě pomoci, případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod. Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti. Podstata sociálního zabezpečení Vymezení některých základních pojmů Sociální událost je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou člověk nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními prostředky. Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc), rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera), nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem vlastním přičiněním) a nepřizpůsobením se většinové společnosti (bezdomovectví). Správa sociálního zabezpečení je úřad, který má na starosti důchodové pojištění, nemocenské pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění osob samostatně výdělečně činných.. Sociální událost Správa sociálního zabezpečení Sociální politika řízení společnosti vedoucí k zajištění potřebné životní úrovně obyvatel. Podpůrčí doba - doba, po kterou je poskytována dávka. Vyměřovací (výpočtový) základ - částka, ze které se vychází při určení výše dávky

10 Nezaopatřené dítě (definice dle zák. o důchodovém pojištění) Nezaopatřeným dítětem je člověk do 26 let, pokud: se soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje), nemůže studovat pro nemoc nebo úraz z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, má ukončenou povinnou školní docházku, není mu ještě 18 let, nestuduje, je veden na úřadu práce a nemá nárok na podporu. Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích: Pojištění 1) Pojištění je spravedlivé, tzn. pokud si pojištění platíme, můžeme z něho i čerpat, když u nás v ČR se jedná především o pojištění zdravotní a sociální. Nemocenské a důchodové pojištění vyřizuje správa sociálního zabezpečení. - Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství. - Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se poskytují 2 dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství. Systém dávek státní sociální podpory 2) Systém dávek státní sociální podpory - nezávislé na příjmu: - závislé na příjmu: (netestované) (testované) porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek, pěstounské dávky. příspěvek na bydlení, přídavek na dítě,

11 3) Pomoc jedná se také o solidární pomoc v situacích, kdy nestačí pomoc předchozích dvou pilířů a občan nedokáže nejrůznější sociální, případně i jiné situace vyřešit vlastními prostředky. Sociální pomoc U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče Dávky v hmotné nouzi: doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc, Dávky sociální péče: příspěvky pro zdrav. postižené, příspěvek na péči. Dávky v hmotné nouzi Sociální zabezpečení dle právního systému ČR V České republice bývá sociálním zabezpečením označováno pouze důchodové a nemocenské pojištění, tak jak to vyplývá z pojmosloví zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Nárok na sociální dávky ze státní sociální podpory má pouze ten, kdo splní podmínky dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů

12 Obr. č. 1 - Souhrnné schéma dávek sociálního zabezpečení Zdroj: příručka Sociální zabezpečení 2007, Poslední aktualizace: Tereza Komůrková, srpen 2014; socialni-davky-2013.eu

13 1.1 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti S průmyslovým rozvojem dochází ke změnám životních podmínek. Pro člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální události), a proto se prosazuje a stále více uskutečňuje jejich společenské odstraňování. Hlavními sociálními událostmi jsou zejména: nemoc, úrazy, těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka apod. Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme jej jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet, zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých zemích má různý obsah. V užším pojetí se omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a sociální služby. V širším pojetí je do něj zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení v invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti. Sociální zabezpečení Obr. č. 2 Schéma sociálního zabezpečení Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/

14 Sociální zabezpečení můžeme charakterizovat i jako souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření kompenzujících nepříznivé finanční a sociální důsledky formou sociálních příjmů (na principu pojištění nebo prostými dávkami), sociálních služeb a sociálních azylů. 1.2 Charakteristika systému sociálního zabezpečení v ČR Systém sociálního zabezpeční v ČR V rámci transformace systému sociálního zabezpečení na systém sociální ochrany obyvatelstva v ČR na počátku 90. let byly vytvořeny 3 na sebe navazující relativně samostatné systémy sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. 1) Sociální pojištění Sociální pojištění V rámci sociálního pojištění - zákon 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou řešeny takové sociální situace, na které se občan může předem připravit (tj. pojistit) formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí budoucí nejisté dlouhodobé či případně krátkodobé sociální situace. Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění upravuje zákon čís. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou poskytovány následující dávky: nemocenská, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství. Orgány nemocenského pojištění jsou okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány (Ministerstvo obrany, vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodové pojištění Důchodové pojištění je upraveno zákonem čís. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou poskytovány následující dávky: starobní důchod, invalidní důchod,

15 vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. Orgány důchodového pojištění jsou okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány (Ministerstvo obrany, vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ze sociálního pojištění prostřednictvím příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který odvádějí zaměstnavatelé, je financována: aktivní politika zaměstnanosti i (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, investiční pobídky pro zaměstnavatele) a pasivní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti). Obr. č. 3 - Pojištění Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/ ) Státní sociální podpora V rámci systému státní sociální podpory jsou řešeny takové sociální situace, které jsou na základě určitého společenského opodstatnění uznány, aby jim byla věnována pozornost, tj. takové sociální situace, jako například (narození dítěte, péče rodičů o ně v raném stádiu atd.), kdy je účelné, vhodné a zároveň i žádoucí podpořit rodinu, především rodinu s dětmi

16 Dávky sociální podpory Upravuje ji zákon čís. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé dávky jsou následující, níže uvedené: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné, dávky pěstounské péče - jsou financovány ze státního rozpočtu v rámci celospolečenské solidarity a jsou vypláceny prostřednictvím Úřadu práce ČR, krajských poboček. Obr. 4 Státní sociální podpora Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/ ) Sociální pomoc Sociální pomoc V rámci sociální pomoci se řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, tj. situace, které občan není, resp. nebude schopen řešit sám nebo ani s pomocí vlastní rodiny. V návaznosti na výsledcích sociální práce, na základní metody sociální pomoci se sociální pomoc poskytuje v těchto základních formách: sociální služby, které poskytují zejména obce, kraje a nestátní neziskové organizace (NNO),

17 dávky sociální péče a sociálně právní ochrana; dávky sociální péče - dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, dávky pro zdravotně postižené - tyto dávky jsou poskytovány Úřadem práce ČR, jeho krajskými pobočkami; sociálně právní ochrana je zabezpečována pověřenými obecními úřady; náklady jsou financovány ze státního rozpočtu. Obr. č. 5 Sociální pomoc Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/ Institucionální systém sociálního zabezpečení v ČR Institucionální systém sociálního zabezpečení v České republice tvoří: MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR, MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, MO ČR Ministerstvo obrany ČR, MV ČR Ministerstvo vnitra ČR, MS ČR Ministerstvo spravedlnosti ČR, NNO nestátní neziskové organizace. Institucionální systém sociálního zabezpečení

18 Σ Shrnutí Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu svým občanům při tzv. sociálních událostech, když u některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří, invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě pomoci, případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod. Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti. Sociální událost je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou člověk nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními prostředky. Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc), rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera), nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem vlastním přičiněním) a nepřizpůsobením se většinové společnosti (bezdomovectví). Správa sociálního zabezpečení je úřad, který má na starosti důchodové pojištění, nemocenské pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění osob samostatně výdělečně činných. Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích a to - 1) pojištění (pojištění zdravotní a sociální, nemocenské a důchodové), - 2) systém dávek státní sociální podpory, (jednak dávky nezávislé na výši příjmu porodné, pohřebné, rodičovský příspěvek, pěstounské dávky) a (dávky závislé na příjmu- příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a sociální příplatek). - 3) pomoc - jedná se především o solidární pomoc v situacích, kdy nestačí pomoc předchozích dvou pilířů a občan nedokáže nejrůznější sociální, případně i jiné situace vyřešit vlastními prostředky. U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče. Dávky v hmotné nouzi: doplatek na bydlení, Dávky sociální péče: příspěvky pro zdrav

19 příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc, postižené, příspěvek na péči. Otázky 1) Definujte pojem sociální zabezpečení a charakterizujte jeho podstatu? 2) Jak byste vysvětlili co znamená jeden ze základních pojmů sociálního zabezpečení a to je sociální událost? 3) Co se považuje za sociální událost? 4) Které tři základní pilíře obsahuje systém sociálního zabezpečení. 5) Stručně charakterizujte první pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho podstatou? 6) Stručně charakterizujte druhý pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho podstatou? 7) Stručně charakterizujte třetí pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho podstatou? 8) Co rozumíte pod pojmem institucionální systém sociálního zabezpečení v České republice a co tento systém tvoří? 9) Jaké znáte dávky v souvislosti se sociální pomocí? 10) Co je podstatou státní sociální podpory a jaké dávky jsou její součástí? 11) Které dávky státní sociální podpory jsou závislé na výši příjmu a u kterých se příjem nezjišťuje, tedy jsou nezávislé na výši příjmu? 12) Co je podstatou sociálního pojištění a o jaké sociální situace se zpravidla jedná? Pojmy k zapamatování systém sociálního zabezpečení sociální událost základní pilíře sociálního zabezpečení sociální pomoc

20 dávky sociální péče dávky v hmotné nouzi státní sociální podpora sociální pojištění institucionální systém sociálního zabezpečení Doporučená literatura ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. Vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. Vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/ Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

21 Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, následující kapitoly dané studijní opory bych velice ráda věnovala podrobnějším údajům, které se týkají jednotlivých částí systému sociálního zabezpečení, neboť se domnívám, že je třeba, abyste se v oblasti sociálního zabezpečení dokázali dobře orientovat a jeho jednotlivým částem dobře porozuměli a správně pochopili jejich podstatu a význam. Nechtěla bych se ale zaměřovat příliš na některé detaily, které se velice často mění, ale chtěla bych, abyste dobře znali podstatu, charakteristiku a především chápali význam systému sociálního zabezpečení, když bych chtěla poukázat i na skutečnost, že každý člověk se může ve svém životě setkat s nepříznivou situací nebo obdobím, kdy není schopen ze svých příjmů nebo úspor hradit své náklady, aniž by se mu radikálně nesnížil životní standard. Ve vyspělých zemích je součástí životní úrovně jak stránka hmotná (např. přístup k bydlení, vybavenost domácností elektrospotřebiči, auty, mobilními telefony apod.), ale i nehmotná. A tuto nehmotnou stránku životní úrovně (často nesmírně špatně exaktně měřitelnou) tvoří především soustava práv (ale i povinností) občanů právo na vzdělání (a přístup k němu), právo na informace, právo na účast ve veřejném životě apod., ale i sociální jistoty zajištění a garance ekonomických práv v nepříznivých životních situacích. Hlavní součástí (nikoliv ale jedinou) sociálních jistot je právě sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení je potom základní součástí státní sociální politiky. Hlavním důvodem vzniku státní sociální politiky byla potom skutečnost, že ve všech společnostech se vyskytoval stav určitého sociálního napětí tzv. sociální otázka. Zjednodušeně možno říci, že sociální otázka je existence rozdílu v právech politických, ekonomických i osobních a v možnostech disponování s ekonomickými statky mezi různými sociálními skupinami. Tyto rozdíly mohou být tak velké, že ohrožují samu existenci společnosti, případně i státu. Obsahem státní sociální politiky v novodobé historii je v té nejobecnější poloze péče o blahobyt lidí. Stát přispívá k zajištění vzdělání, zdraví a nezbytného příjmu. Konkrétní obsah státní sociální politiky se liší v závislosti na ekonomických podmínkách, na kulturní vyspělosti a na tradicích (včetně politických) země. A právě nejvýznamnější částí státní sociální politiky se ale ve všech vyspělých zemích stalo sociální zabezpečení

22 1. Sociální zabezpečení pojištění Cíl: Druhá kapitola studijní opory je věnována problematice pojištění, vztahující se k systému sociálního zabezpečení. Až budete mít tuto kapitolu důkladně prostudovanou, tak by Vám nemělo činit potíže vysvětlit podstatu pojištění v obecné rovině v souvislosti se sociálním zabezpečením, rozlišit a definovat charakter sociálního pojištění, objasnit způsob placení pojistného, charakterizovat jednotlivé druhy pojistného, rozebrat problematiku nemocenského a důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popsat podstatu zdravotního pojištění. Klíčová slova: pojištění, sociální pojištění, placení pojistného, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zdravotní pojištění Průvodce studiem Vážení studenti, předkládám Vám poněkud obsáhlejší kapitolu týkající se pojištění, a to především proto, abyste správně a v souvislostech pochopili problematiku pojištění obecně, ale zároveň abyste se seznámili s jednotlivými formami pojištění v souvislosti se systémem sociálního zabezpečení. I když jsou ve financování sociálního zabezpečení u nás používány i další nástroje, stále jeho nejvýznamnější část je navázána na oblast sociálního pojištění. Proto se v této kapitole snažím o to, abyste dobře pochopili obsah jednotlivých druhů pojištění, ale také abyste si zároveň dobře uvědomili i nezastupitelný význam pojištění v souvislosti se systémem sociálního zabezpečení. Jsem přesvědčena, že text zpracovaný v této kapitole se Vám bude dobře studovat, když studiu byste měli věnovat cca 2 hodiny

23 Sociální zabezpečení sociální pojištění a jeho podstata Jak jsem již uvedla výše, je nejvýznamnější částí státní sociální politiky ve všech vyspělých zemích sociální zabezpečení. Chtěla bych na tomto místě poukázat a zároveň se odvolat na Konvenci No. 102/1952 Mezinárodní organizace práce (International Labour Office) kde se doporučuje, aby se sociální zabezpečení vztahovalo na následující případy: - ohrožení zdraví a nemoc, - pracovní poškození a invalidita, - pracovní úrazy a nemoci z povolání, - nezaměstnanost, - stáří, - mateřství a rodičovství, - úmrtí živitele. Ve všech vyspělých zemích existují různé způsoby zajištění pro výše uvedené případy, ovšem významně se samozřejmě liší jak rozsahem, tak i nástroji konkrétní realizace, tj. způsobem financování. Je proto zcela nepochybné, že sociální zabezpečení je v současné době ve všech vyspělých zemích (nejen tedy u nás v České republice) velmi úzce spojeno s veřejnými příjmy i s veřejnými výdaji, a výdaje na sociální zabezpečení mají stále vzrůstající tendenci. Tab. č. 1 - Vývoj vládních výdajů na sociální ochranu a ochranu zdraví ve vybraných zemích EU v procentech z hrubého domácího produktu Země Rok EU 27 24,6 26,9 Belgie 24,2 27,4 Česká republika 21,2 21,4 Dánsko 30,2 33,6 Francie 28,3 32,2 Nizozemí 21,4 25,7 Německo 28,1 26,6 Velká Británie 21,6 25,9 Zdroj: Vlastní úprava dle - Eurostat (Statistics in focus 9/2013: Freysson, Wahrig

24 K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení (tj. k hlavním mechanismům financování) patří kromě sociálního pojištění ještě sociální podpora a sociální pomoc. K doplňkovým nástrojům (které ale v některých zemích mají v sociálním zabezpečení velmi významné místo, například v USA) se řadí soukromé (komerční) pojištění, podnikové zaopatření, charitativní pomoc, apod. Ve většině zemí je obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů: - pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje nebo jejich kombinace. Ovšem je třeba dodat, že jednotlivé státy se od sebe liší nejen v jednotlivých použitých nástrojích, ale i v případech, na které je aplikují a také v jakém rozsahu je aplikují. Sociální pojištění Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům ještě významný úkol redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na základě solidarity bohatí dotují chudé mladí staré, bezdětní ty, kteří mají děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu. Systém sociálního pojištění bývá někdy nepřesně označován pojmem sociální zabezpečení. Tyto pojmy ale nejsou totožné. Podíl sociálního pojištění na sociálním zabezpečení se liší v jednotlivých zemích podle typu jejich sociální politiky. Některé země mají sociální zabezpečení založeno především na sociálním pojištění (takto je to i u nás v České republice), jiné země využívají především jiných nástrojů sociálního zabezpečení a sociální pojištění jako veřejnoprávní pojištění tam není vůbec zavedeno. Systémy sociálního pojištění Průběžné financování Fondové financování Systémy sociálního pojištění jsou založeny na jednom ze dvou základních principů: průběžném financování nebo fondovém financování. V systému průběžného financování ( PAY-as-you-GO ) plynou do státního rozpočtu nebo mimorozpočtového fondu prostředky, dávky jsou vypláceny zpravidla do výše zdrojů. Plátci jsou tedy jiní lidé než příjemci dávek. Tento systém je silně založen na principu neekvivalence, solidarity a na mezigeneračním přerozdělování. Při fondovém financování si každý účastník spoří sám na svém účtu, tyto prostředky jsou kapitalizovány a pak přeměněny na vyplácené dávky (tj. plátci jsou stejní lidé jako příjemci dávek). Ve většině zemí (také u nás v České republice), kde byl v minulosti využíván především systém průběžného financování, se v posledních letech

25 přechází k systémům smíšeným: ke kombinaci obou uvedených způsobů financování, kdy hovoříme o tzv. vícepilířovém systému financování Sociální zabezpečení nemocenské pojištění Vycházíme-li z legislativy, která se týká problematiky sociálního pojištění tak je na místě uvést, že se jedná o povinné veřejnoprávní pojištění a v České republice ho upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že sociální zabezpečení zahrnuje: 1. pojistné na nemocenské pojištění, 2. pojistné na důchodové pojištění, 3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Úkoly sociálního pojištění: - pojištění proti rizikům, - přerozdělení důchodů. Část jen pro zájemce Pojistné se platí v české měně: a) na účet, který přísluší okresní správě sociálního zabezpečení a který je vedený u poskytovatele platebních služeb, b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci, který je pověřený přijímat pojistné, ale lze zaplatit nejvýše částku Kč v jednom kalendářním dni. Za den platby se považuje den platby pojistného: a) pokud se platba provádí přes účet, je to den, kdy dojde k připsání peněz na účet poskytovatele platebních služeb příslušné OSSZ. b) pokud se platba provádí hotovostí přímo zaměstnanci příslušné OSSZ, je to den, kdy přijal příslušný zaměstnanec hotovost

26 Promlčení pojistného Ode dne splatnosti je to 10 let, kdy se právo předepsat dlužné pojistné promlčuje. Pokud se ale zjišťovalo výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta, a to od toho dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Po dobu řízení u soudu promlčecí doba neběží. Penále Pokud ve stanovené lhůtě nebylo pojistné uhrazeno anebo pokud bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je povinen plátce pojistného platit penále, které činí za každý kalendářní den 0,05 % dlužné částky. Toto platí i pro výši zálohy na pojistné ( 14 odst. 8), zákona číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. První placení penále se uskuteční za kalendářní den, který následuje po dni splatnosti pojistného. Poslední placení penále se naposledy platí za ten den, ve kterém bylo dříve nezaplacené pojistné zaplaceno. Pro osobu samostatně výdělečně činnou je posledním dnem, za který platí penále z dlužných záloh na pojistné: a) den, ve kterém OSVČ podala přehled za kalendářní rok ( 15), za který vznikl dluh na zálohách a pokud byl ve stanovené lhůtě podán tento přehled, b) poslední den lhůty, která je stanovená pro podání přehledu za kalendářní rok ( 15), za který vznikl na zálohách dluh, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě Nemocenské pojištění Důchodové a nemocenské pojištění Nemocenské pojištění Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku pojistného. Peníze, které ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere, jsou příjmem státního rozpočtu. Problematiku nemocenského pojištění legislativně upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Je povinné pro zaměstnance, pro OSVČ je účast na něm dobrovolná. Jde o celkovou úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje:

27 - okruh osob účastných nemocenského pojištění, - nároky z pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, - posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, - organizační uspořádání nemocenského pojištění. Pojištění je prováděno příslušnými orgány nemocenského pojištění. To jsou: - OSSZ - okresní správy sociálního zabezpečení, - ČSSZ - Česká správa sociálního zabezpečení, - Ministerstvo práce a sociálních věcí, - služební orgány. Orgány nemocenského pojištění Služebními orgány jsou: - Ministerstvo obrany, - Ministerstvo vnitra, - Bezpečnostní informační služba, - Úřad pro zahraniční styky a informace, - Generální ředitelství cel, - Generální inspekce bezpečnostních sborů, - Vězeňská služba České republiky. Pojistné na nemocenské pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to: a) nemocenské, b) peněžitá pomoc v mateřství, c) ošetřovné, d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Dávky nemocenského pojištění Všechny dávky nemocenského pojištění jsou hrazeny se ze státního rozpočtu a vyplácí je OSSZ. Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních. a) nemocenské Nemocenské Zaměstnanec, který je dočasně práce neschopný a uznal to ošetřující lékař, má nárok od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní

28 neschopnosti až do konce trvání na nemocenské, maximálně však 380 kalendářních dnů. Od 4. pracovního dne do 14. pracovního dne dostane zaměstnanec náhradu mzdy, kterou mu poskytne zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy je ve výši 60 % průměrného výdělku. Osoba samostatně výdělečně činná musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění alespoň tři měsíce před vznikem dočasné pracovní neschopnosti pro získání nároku na nemocenské. b) peněžitá pomoc v mateřství Peněžitá pomoc v mateřství Základní podmínky nároku na tuto dávku jsou: Zaměstnanec -účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta musí trvat v posledních dvou letech minimálně 270 dnů. OSVČ -účast na nemocenském pojištění jako OSVČ musí trvat v posledním roce minimálně 180 kalendářních dnů, -u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. -pojištěnec, který převzal dítě do vlastní péče, činí doba, po kterou má být podle zákona vyplácena peněžitá pomoc v mateřství 22 týdnů. Pokud má pojištěnec více dětí v péči, tak doba činí 31 týdnů. Tuto dávku je možné pobírat nejdéle do jednoho roku věku dítěte, pokud jde o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Pokud ale jde o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče, pak je to do věku 7 let a 31 týdnů. c) ošetřovné Ošetřovné Nárok na tuto dávku má zaměstnanec, který nemůže pracovat ze zákona stanoveného důvodu. To jsou: - osoba ošetřuje nemocného člena domácnosti, - osoba pečuje o zdravé dítě mladší 10 let, protože: školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno, dítěti byla nařízena karanténa, onemocněla osoba, která jinak o dítě pečuje. Na tuto dávku zaměstnanec nemůže uplatnit nárok, pokud už druhý z rodičů uplatnil nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství. Ale toto neplatí, pokud:

29 - druhý z rodičů onemocněl, - druhý z rodičů utrpěl úraz, - u druhého z rodičů nastaly zákonem stanovené situace, - druhý z rodičů porodil, - druhému z rodičů byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným a jen jednou, jestliže se v ošetřování vystřídají. Nepovažuje se za nový případ ošetřování změna druhu onemocnění. Do roku 2008 se tato dávka nazývala "Podpora při ošetřování člena rodiny". d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tento příspěvek náleží zaměstnankyni, která byla převedena na jinou práci, z důvodu mateřství, těhotenství nebo kojení a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, ve kterých byla převedena na jinou práci. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tato dávka se vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu a do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Výše této dávky se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Tab. č. 2 -Výdaje nemocenského pojištění v roce 2011 v mil. Kč Částka celkem Kč Výdaje na dávky celkem V tom: - nemocenské ošetřovné peněžitá pomoc v mateřství vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 6 Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2012 (http://www.czso.cz) Zde je na ukázku formulář, který je nutný odevzdat při žádosti o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

30 Zdroj: Pro dokreslení celé situace problematiky nemocenského pojištění přikládám tabulku výdajů v roce 2013, když tyto výdaje byly spojeny s nemocenským pojištěním. Tabulka má značnou vypovídací schopnost a nalezneme zde přehledně uspořádané jednotlivé peněžité dávky celkem za celou Českou republiku a zároveň jsou zde údaje rozdělené i podle jednotlivých krajů

31 Tab. č. 3 -Výdaje státu na nemocenské pojištění Přehled, jaký měl stát výdaje v roce 2013 na nemocenské pojištění podle peněžitých dávek. Kraj nemocenské v tis. Kč ošetřovné v tis. Kč peněžitá pomoc v mateřství v tis. Kč vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství v tis. Kč výdaje celkem v tis. Kč Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Zdroj: vlastní zpracování Důchodové pojištění Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako svoji hlavní činnost (v tomto případě platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň z minimálního Důchodové pojištění

32 vyměřovacího základu. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako svoji vedlejší činnost je důchodové pojištění povinné pouze v případě, že dosáhne určité hranice příjmu. Pokud této hranice příjmu nedosáhne, může se ale stát dobrovolným účastníkem důchodového pojištění. Osoby, které nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se mohou k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně. Dávky důchodového pojištění Dávky důchodového pojištění a) starobní důchod, b) invalidní důchod, další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to: c) vdovský důchod, d) vdovecký důchod, e) sirotčí důchod. Všechny dávky se skládají ze základní a procentní výměry. a) starobní důchod Starobní důchod Podmínky odchodu do starobního důchodu: - dosažení určitého věku - získání potřebné doby pojištění. Nárok na starobní důchod má pojištěnec, který dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk se postupně prodlužuje tak, aby u pojištěnců narozených v roce 1983 a později byl jednotně pro muže a ženy 68 let. Potřebná doba pojištění se zvyšuje z původních 25 let na cílových 35 let podle data odchodu do důchodu (např. v roce 2013 to bylo nutných 29 let pojištění), v roce 2015 je potřebná doba pojištění 31 let. Výši této dávky vypočítají pracovníci ČSSZ. Každý občan, který požádal o důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí, zda mu bude přiznán starobní důchod a pokud ano, tak tam bude uvedena i výše důchodu. Dále tento občan obdrží osobní list, ve kterém jsou příjmy v rozhodném období a započítaná doba pojištění. V zákonem stanovených případech rozhodují o dávkách důchodového pojištění příslušné orgány Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti. Základní výměra starobního důchodu, která je stejná pro všechny důchody, v roce 2014 činila Kč měsíčně, v roce 2015 je tato částka Kč 2 400,-. Procentní výměra se stanovuje procentní sazbou individuálně z výpočtového základu podle získané doby pojištění

33 V tabulce je vidět rozdělení vyplacených důchodů v jednotlivých krajích v roce Údaje jsou uvedeny v tis. Kč. Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013 byl Kč Tab. č. 4 -Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013 Kraj Zdroj: vlastní zpracování dle počet průměrná výše muži ženy celkem muži ženy Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Starobní důchod a potřebná doba pojištění Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro nárok na starobní důchod podle ust. 29 odst. 1, zákona č. 155/ 1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů činí: dosažení důchodového věku potřebná doba pojištění činí: před rokem 2010 v roce 2010 v roce 2011 v roce 2012 v roce 2013 v roce 2014 v roce let 26 let 27 let 28 let 29 let 30 let 31 let

34 v roce 2016 v roce 2017 v roce 2018 po roce let 33 let 34 let 35 let Pro zjištění, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující výhradně rok dosažení důchodového věku. Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal. Přikládám aktuální přehled týkající se důchodového věku pojištěnců narozených po roce 1936, který je členěn na důchodový věk týkající se mužů i žen, když uvedeny jsou roky (r) a k tomu připočtený počet měsíců (m) Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936 Důchodový věk činí u Rok narození žen s počtem vychovaných dětí mužů a 4 5 a více r+2m 57r 56r 55r 54r 53r r+4m 57r 56r 55r 54r 53r r+6m 57r 56r 55r 54r 53r r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r

35 r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m r 66r 66r 66r 66r 64r+8m r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m r 67r 67r 67r 67r 67r r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m r 68r 68r 68r 68r 68r Vysvětlivky: "r" znamená rok, "m" znamená měsíc Poznámka: Důchodový věk se prodlužuje i pro narozené v roce 1984 a mladší vždy o plus 2 měsíce pro každý další ročník. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky. Zdroj: MPSV,

36 b) invalidní důchod Nárok na invalidní důchod má pojištěnec, který se stal invalidním pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, dosáhnul potřebné doby pojištění, ještě nemá nárok na starobní důchod nebo invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nárok na invalidní důchod Podmínky pobírání dávek invalidního důchodu: - dlouhodobě špatný zdravotní stav. Tato dávka souvisí s pojmem invalidita a má na ni nárok pojištěnec při splnění podmínek stanovených zákonem. Od je invalidita rozdělena na tři stupně. Dříve to byla pouze invalidita plná a částečná. Výše invalidního důchodu se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. Podle zákona je tedy pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti. Rozdělení invalidity - 35 % až o 49 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o invaliditu prvního stupně, sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,5 %, - o 50 % až o 69 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o invaliditu druhého stupně, sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,75 %, - o 70 % a více míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o invaliditu třetího stupně, sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 1,5 %. Dané ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši Kč 770,- měsíčně je stále platné i bez ohledu na stupeň invalidity. Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity

37 Nárok na invalidní důchod je jen za předpokladu, že je pojištěnec uznán invalidním a má potřebnou dobu pojištění, případně se stal invalidním následkem pracovního úrazu. Částka invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra byla je roce 2015 měsíčně Kč 2 400,-, nejnižší procentní výměru, jak je již výše uvedeno činí Kč 770,- měsíčně. c) vdovský důchod Vdovský důchod Vdovský důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok vdova, za podmínek stanovených zákonem. Nárok na vdovský (vdovecký) důchod má ovdovělý partner, pokud zemřelý manžel (manželka) byli poživateli důchodu (starobního nebo invalidního), nebo ke dni úmrtí splnili podmínku pro nárok. Standardní doba pro výplatu je jeden rok, déle pouze v případech přesně vymezených zákonem. Výše procentní výměry vdovského (vdoveckého) důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti. Žádost o vdovský důchod může podat: - oprávněná osoba - opatrovník oprávněné osoby, pokud její svéprávnost byla omezena natolik, že není schopna sama v této věci právně jednat. Rodinní příslušníci mohou žádat o tuto dávku, pokud oprávněná osoba si sama vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat žádost o dávku důchodového pojištění. Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, jestliže zemřelý: - pobíral starobní důchod, - pobíral invalidní důchod, - ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, - ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod, - zemřel následkem pracovního úrazu. Vdovský důchod zpravidla náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Může to být i déle, ale to musí vdova splňovat dané podmínky. Např. pečovat o nezaopatřené dítě, být invalidní ve třetím stupni, atd

38 d) vdovecký důchod Vdovecký důchod je stejný jako vdovský důchod, pouze se liší v tom, že důchod pobírá manžel po zemřelé manželce. Vdovecký důchod e) sirotčí důchod Sirotčí důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok, zletilé i nezletilé nezaopatřené dítě, mladší 26 let. Nárok na sirotčí důchod má osiřelé nezaopatřené dítě, jehož rodič byl poživatelem důchodu a to buď důchodu starobního, nebo invalidního, nebo ke dni úmrtí splnil podmínky pro jeho výplatu nebo zemřel následkem pracovního úrazu. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Pokud zanikl nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu - podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Sirotčí důchod Žádost o sirotčí důchod může podat: - zákonný zástupce dítěte, které nedosáhlo zletilosti - zletilé nezaopatřené dítě, popř. opatrovník zletilého nezaopatřeného dítěte, pokud bylo omezeno ve svéprávnosti v takovém rozsahu, že není schopno v této věci samostatně právně jednat Nezaopatřené dítě Je dítě před skončením povinné školní docházky, ale nejdéle do 26. roku věku. Dále musí splňovat tyto podmínky: soustavně se připravovat na budoucí povolání, nemůže se připravovat na budoucí povolání pro úraz nebo nemoc, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat výdělečnou činnost. Za nezaopatřené dítě lze považovat i dítě, která ukončilo povinnou školní docházku, ale je mu do 18. roku věku a je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě se naopak nepovažuje dítě, které pobírá invalidní důchod třetího stupně

39 2.1.3 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým určitým pojištěním pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným. Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti má člověk, který v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění (případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se potom jedná celkem o 11 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby 65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy). Pokud žadatel o podporu v nezaměstnanosti ukončil předchozí zaměstnání dohodou se zaměstnavatelem nebo bez vážného důvodu sám, výše podpory je celou podpůrčí dobu jen 45 procent předchozího průměrného výdělku. Obdržené odstupné znamená odklad nároku na podporu v nezaměstnanosti. Když se obdrží např. odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, tak se začne podpora v nezaměstnanosti vyplácet až od 4. měsíce evidence na úřadu práce. Státní politika zaměstnanosti Dnem nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Státní politika zaměstnanosti Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana. Státní politika zaměstnanosti usiluje: dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách,

40 o produktivní využití zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce (ÚP). ÚP jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejíž nadřízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zaměstnanosti (SSZ MPSV). ÚP mají tyto funkce: sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky; informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil; zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání; poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací; vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti; rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení; organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání; hmotně podporují vytváření nových pracovních míst, podporují vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením; vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jeho rodinnými příslušníky; spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, organizačních a racionalizačních opatřeních, s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy; kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů; Funkce úřadů

41 hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce. Aktivní politika zaměstnanosti ktivní politika zaměstnanosti Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti. 1. rekvalifikace, 2. investiční pobídky, 3. veřejně prospěšné práce, 4. společensky účelná pracovní místa, 5. překlenovací příspěvek, 6. příspěvek na dopravu zaměstnanců, 7. příspěvek na zapracování, 8. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Na následujícím grafu je na ukázku vidět poměr mezi zaměstnanými a nezaměstnanými od roku 1993 do roku Tab. č. 5 Zaměstnanost a nezaměstnanost v období let Zaměstnanost a nezaměstnanost od roku Zaměstnaní (tis.osob) Nezaměstnaní (tis.osob) Zdroj: mpsv.cz, vlastní zpracování

42 Část jen pro zájemce Sociální pojištění zaměstnanců Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec. Vyměřovacím základem je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo jen na důchodovém pojištění (plnění v peněžní i nepeněžní formě a výhody poskytnuté zaměstnavatelem). Výše pojistného je omezena maximálním vyměřovacím základem. Od roku 2012 dochází ke změně u maximálního vyměřovacího základu, který již nečiní 72násobek průměrné mzdy, ale pouze 48násobek průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ pro rok 2015 je stanoven částkou Kč, pro rok 2014 pak částkou Kč (pro rok 2013 činil Kč, pro rok 2012 pak Kč). Sazby pojistného na sociální pojištění Sazby pojistného činí: v letech 2012, 2013, 2014, Zaměstnanec celkem 6,5 % Nemocenské pojištění 0 % Důchodové pojištění 6,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0 % Zaměstnavatel celkem 25 % Nemocenské pojištění 2,3 % Důchodové pojištění 21,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %

43 Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů mpsv.cz Platba pojistného na sociální pojištění Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Platba pojistného za sociální pojištění Příklad Paní Svobodová má průměrnou měsíční mzdu Kč. Paní Svobodová obdržela od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost (dle 52 zákoníku práce). Paní Svobodová pracovala u svého zaměstnavatele 7 let. Paní Svobodová obdržela tříměsíční odstupné. Paní Svobodová je mladší 50 let. Jak vysokou bude mít paní Svobodová podporu v nezaměstnanosti v jednotlivých měsících v roce 2015? Jaká je situace, když není žádný příjem v rozhodném období? Někteří žadatelé o podporu v nezaměstnanosti splňují potřebnou dobu pojištění prostřednictvím získání potřebné doby pojištění se započítáním náhradní doby pojištění. Např. maminky, které pečovaly o dítě do 4 let věku, např. skončení pracovního poměru na smlouvu na dobu určitou, dohoda o ukončení pracovního poměru, ukončení samostatné výdělečné činnosti, nebo invalidní důchodci třetího stupně, kterým byl snížen stupeň invalidity ze třetího stupně na druhý stupeň

44 V takovém případě náleží pouze podpora v nezaměstnanosti v minimální výši. Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015 se odvíjí od průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí roku V prvních dvou měsících činí 0,15násobek této průměrné mzdy, v dalších dvou měsících 0,12násobek průměrné mzdy a následující měsíce 0,11násobek průměrné mzdy. Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015 Průměrná měsíční mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2014 činila dle vyhlášky MPSV č. 311/2014 Sb. částku Kč. Minimální podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících tedy činí Kč ( Kč x 0,15), v dalších dvou měsících Kč ( Kč x 0,12) a následující měsíce Kč ( Kč x 0,11). Výsledky se vždy zaokrouhlují na Kč nahoru. Legislativou je stanovena i maximální měsíční podpora v nezaměstnanosti, která činí 0,58násobek průměrné mzdy. V roce 2015 je to částka Kč ( Kč x 0,58). Σ Shrnutí Nejvýznamnější částí státní sociální politiky je ve všech vyspělých zemích sociální zabezpečení. K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení patří kromě sociálního pojištění ještě sociální podpora a sociální pomoc. K doplňkovým nástrojům se řadí soukromé (komerční) pojištění, podnikové zaopatření, charitativní pomoc, apod. Ve většině zemí je obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů: pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje nebo jejich kombinace. Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům ještě významný úkol redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na základě solidarity bohatí dotují chudé mladí staré, bezdětní ty, kteří mají děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu. Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku pojistného

45 Dávky důchodového pojištění a) starobní důchod, b) invalidní důchod, další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to: c) vdovský důchod, d) vdovecký důchod, e) sirotčí důchod. Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako svoji hlavní činnost. Osoby, které nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se mohou k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým určitým pojištěním pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným. Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti má člověk, který v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění (případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se potom jedná celkem o 11 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby 65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy). Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování,

46 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Otázky 1) Na jaké situace se zpravidla vztahuje sociální zabezpečení? 2) Vyjmenujte hlavní a doplňkové nástroje sociálního zabezpečení. 3) Charakterizujte sociální pojištění. Čím se vyznačuje? 4) Na jakých principech je systém sociálního zabezpečení založen? 5) Které oblasti sociální zabezpečení zahrnuje? 6) Na jakém principu je založeno důchodové a nemocenské pojištění? 7) Jaké znáte orgány nemocenského pojištění? 8) Jaké dávky se poskytují z nemocenského pojištění? 9) V čem vidíte podstatu důchodového pojištění? 10) Jaké jsou dávky důchodového pojištění? Stručně je popište. 11) Co rozumíte pod pojmem státní politika zaměstnanosti? 12) Vysvětlete podstatu a význam příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 13) Jak byste popsali aktivní politiku zaměstnanosti a v čem je její význam? Pojmy k zapamatování sociální zabezpečení sociální pojištění a jeho podstata principy systémů sociálního pojištění nemocenské pojištění podstata pojistného principu legislativa v oblasti sociálního zabezpečení orgány nemocenského pojištění peněžité dávky poskytované z nemocenského pojištění důchodové pojištění a dávky důchodového pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti funkce úřadu práce aktivní politika zaměstnanosti Doporučená literatura LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013,

47 ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: Zdravotní pojištění Cíl: Třetí kapitola této studijní opory je věnována zdravotnímu pojištění, které patří do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění občanů. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdraví přece představuje významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako celek. Po prostudování této kapitoly byste bez problémů měli být schopni: rozlišit jednotlivé druhy pojištění včetně veřejného zdravotního pojištění, soukromého zdravotního pojištění a umět popsat principy veřejného zdravotního pojištění, rozebrat problematiku zdravotnického systému a plátců zdravotního pojištění, popsat opodstatnění zdravotních pojišťoven, charakterizovat zdroje financování zdravotnictví a toky financí v ČR, vysvětlit jaké je postavení finančně správní instituce České správy sociálního zabezpečení, znát její organizační strukturu a úkoly v oblasti sociálního zabezpečení, objasnit kdo tvoří hlavní subjekty zdravotního pojištění v ČR

48 Klíčová slova: zdravotní pojištění, způsob placení pojistného, vyměřovací základ, zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení, zdravotnický systém, principy veřejného zdravotního pojištění, subjekty zdravotního pojištění, plátci zdravotního pojištění Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tato kapitola, kterou se právě chystáte studovat Vás jistě zaujme, neboť oblast zdravotního pojištění je oblastí zajímavou a poměrně velmi diskutovanou v laické i odborné veřejnosti. Snažila jsem se zde i nastínit jednotlivé souvislosti, které se týkají problematiky zdravotnictví jako celku a zároveň bych chtěla na tomto místě také poukázat na skutečnost, že jste již v minulosti měli možnost se s otázkami zdravotního pojištění seznámit při studiu na VŠP i v mnohých odborných předmětech, které byla zařazeny ve studijním plánu vašeho studijního oboru. Je proto třeba toto vše si spojit, aby tak byl vytvořen dokonalý pohled na problematiku zdravotního pojištění. Předpokládám, že studiu této kapitoly byste měli věnovat tak cca 90 minut. Aristoteles: "Zdraví je nejdůležitější kvalita těla". ZÁKLADNÍ POJMY SOUVISEJÍCÍ SE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍM Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako celek. Sám vrcholný řecký filosof Aristoteles vyřknul v antické době myšlenku, která platí napříč staletími dodnes. Tou myšlenkou je dodnes velice známý a často používaný citát, který jsem zvolila jako motto třetí kapitoly, která je věnována zdravotnímu pojištění. Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a

49 pracovních podmínek a způsobem života. Veřejné zdraví je základním bodem vládních programů všech států. Zdraví obyvatelé země mohou snížit náklady na zdravotní a sociální péči. 3.1 Pojem zdravotní pojištění Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako: - udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka, - udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu člověka, - předcházení, odhalení a odstranění nemoci, - pomoc při porodu dítěte a při reprodukci, - posuzování zdravotního stavu jedince. Definice poskytnutí zdravotní péče Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vznik a zánik zdravotního pojištění Zdravotní pojištění vzniká dnem: - narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, - kdy se cizinec stal zaměstnancem, - získání trvalého pobytu na území České republiky. Zdravotní pojištění zaniká dnem: - úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, - kdy cizinec přestal být zaměstnancem, - ukončením trvalého pobytu na území České republiky. Vznik zdravotního pojištění Zánik zdravotního pojištění Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé. a) Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní Zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění

50 příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity. Veřejné zdravotní pojištění je povinné pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, avšak jsou zaměstnáni u zaměstnavatele majícího sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, nebo dnem, kterým se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala zaměstnancem, nebo získala trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění končí dnem úmrtí pojištěnce, dnem prohlášení za mrtvého nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území ČR. Nárok na bezplatnou zdravotní péči získává pojištěnec na základě placení pojištění. Plátci zdravotního pojištění: Plátci zdravotního pojištení zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd zaměstnanců, pojištěnci OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci v pracovním poměru, stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel. Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí zdravotní pojištění sami za sebe. Za koho platí stát zdravotní pojištění? Stát se stává plátcem zdravotního pojištění u těchto osob: nezaopatřené děti do 26 let, poživatelé důchodů, osoby na rodičovské a mateřské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, lidé evidováni na úřadu práce, osoby pobírající dávky sociální péče, osoby závislé na péči jiné osoby i osoby o ně pečující, osoby vykonávající civilní službu a vojenskou službu, osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu, osoby pečující osobně a celodenně o alespoň jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let. b) Soukromé zdravotní pojištění Soukromé zdravotní pojištění Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Sjednání tohoto pojištění je zcela na komerční bázi. Jedná se o smluvní vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Financování se

51 odvíjí od uzavřené smlouvy, výše platby je závislá např. od věku a zdravotního stavu pojištěnce. U soukromého zdravotního pojištění nelze očekávat prvek solidarity, tak jak je tomu u veřejného zdravotního pojištění. Typickým příkladem státu, kde hlavní zdroj financování zdravotní péče tvoří soukromé zdravotní pojištění je USA, kde přes 70 % obyvatel státu má sjednané soukromé zdravotní pojištění určitého typu. Ve Francii a Kanadě je soukromé zdravotní pojištění jakýmsi doplňkem veřejného zdravotního pojištění, používaným nejčastěji k úhradě doplatků a nejrůznějších poplatků. Všeobecně lze konstatovat, že soukromé zdravotní pojištění znamená pro člověka větší svobodu a možnost ve volbě, z druhé strany musí být člověk opatrný a zodpovědný v oblasti požadavků na zdravotní péči. Výše a způsob placení pojistného Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše a způsob placení pojistného Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance ve výši 9% z hrubé mzdy a 4,5% z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec. Vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Minimální vyměřovací základ Zdravotní pojištění je povinné odvádět alespoň z minimální mzdy. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, musí zaměstnanec doplatit zdravotní pojišťovně přes svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Když má zaměstnanec více zaměstnavatelů, může si vybrat, přes jakého zaměstnavatele odvede pojistné. Rozdíl doplácí zaměstnavatel, pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace. Minimální vyměřovací základ Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby: - s těžkým postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, - které dosáhly věku potřebného, ale nesplňují jiné podmínky pro jeho přiznání, - které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

52 - které jsou současně vedle zaměstnání OSVČ a odvádějí zálohy alespoň z minimálního vyměřovacího základu Je možné minimální vyměřovací základ snížit na poměrnou část, která odpovídá počtu kalendářních dnů, pokud: - zaměstnání netrvalo celý měsíc, - zaměstnanec dostal pracovní volno, kvůli důležitým osobním překážkám v práci, - zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát, - zaměstnanec byl osobou s těžkým postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, - zaměstnanec byl v důchodu bez nároku na starobní důchod, - zaměstnanec byl osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let. - Maximální vyměřovací základ Pro roky dochází ke zrušení maximálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. V roce 2012 byl maximální vyměřovací základ Kč. Občané, kteří maximální vyměřovací základ překročili, tak z částky nad maximální vyměřovací základ neplatili zdravotní pojištění. Zrušení maximálního vyměřovacího základu znamená i vyšší mzdové náklady pro zaměstnavatele. Do základu se naopak nezahrnují: - náhrada škody, - odstupné, odchodné a odbytné, - věrnostní přídavek horníků, - odměny z vynálezů a zlepšovacích návrhů, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, - jednorázová sociální výpomoc týkající se živelní pohromy, požáru nebo průmyslové havárie, - dávky starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání

53 Příklad Praktický příklad Zaměstnanec Roční příjem zaměstnance činí Kč Odvod zdravotního pojištění v roce ,- (4,5% z Kč) Odvod zdravotního pojištění v roce ,- (4,5% z Kč) Zaměstnavatel Odvod zdravotního pojištění v roce ,- (9 % z Kč) Odvod zdravotního pojištění v roce ,- (9% z Kč) 3.2 Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny: 1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, kterou upravuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní pojištovny 2. Podnikové a resortní, oborové a další pojišťovny, které upravuje zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce provádějící veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny uzavírat připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou veřejnoprávními neziskovými organizacemi. "Každý občan si však mohl dobrovolně zvolit svoji oborovou nebo regionální či podnikovou pojišťovnu a ti, kteří se nepřihlásili k některé z pojišťoven, se stali automaticky pojištěnci VZP." (Zlámal, 2013). Podle 17 odst. 1 jsou zdravotní pojišťovny povinny uhradit poskytovatelům tyto poskytnuté služby ve sjednaných lhůtách. Pokud není

54 účastníky smlouva sjednána, a jsou-li ZP podle tohoto zákona povinny poskytnuté služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle 17 odst. 1. Zdravotní pojišťovna poskytne úhradu ve výši 100 Kč za každý den smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb, ve kterém byla v období od do poskytnuta lůžková péče, a to za každou osobu. Den přijetí a den ukončení péče se počítá jako 1 den. Úhrada od pojišťovny se poskytne formou měsíčních záloh. Základ zálohy se vypočte jako 1 / 12 z celkových regulačních poplatků, které poskytovatel platil v předchozím roce. V měsíci červenci současného roku uhradí ZP poskytovateli základ zálohy ve výši sedminásobku, a to nejpozději do Měsíční zálohy na srpen - prosinec ZP poskytovateli uhradí ve výši základu zálohy nejpozději k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Vyúčtování měsíčních záloh a vypočtené kompenzace zdravotní pojišťovna provede do 30. Června následující rok. Zdravotní pojišťovny rozhodují o vydání povolení podle koordinačních nařízení. Z žádosti musí být patrné, jaké služby bude čerpat pojištěnec, kde je bude čerpat a jak dlouho je bude čerpat. ZP povolení podle koordinačních nařízení vydá pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky, dle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ze dne o koordinaci SSZ, v platném znění, stanovené koordinačními nařízeními. Pokud je možné, že daná zdravotní služba nemůže být pojištěnci poskytnuta na území České republiky, kvůli jeho zdravotnímu stavu včas a pokud hrozí nebezpečí z prodlení, musí ZP vydat okamžitě povolení podle koordinačních nařízení. ZP poskytnou na žádost pojištěnce náhradu nákladů, a to nejdéle do posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí. Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům místní dostupnost hrazených služeb, časovou dostupnost hrazených služeb. Místní dostupnost je vzdálenost místa bydliště pojištěnce od pojišťovny a vyjadřuje dojezdovou dobou, která se rozumí v minutách a stanoví ji vláda. Místní dostupnost zdravotnické záchranné služby stanoví zákon, upravující tuto problematiku

55 Časová dostupnost je doba, ve které zajistí pojišťovna v lhůtě stanovené podle naléhavosti poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb. Tyto lhůty stanoví vláda. Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny v ČR jsou neziskové a veřejnoprávní organizace. "Hlavní činností zdravotní pojišťovny je provádění veřejného zdravotního pojištění."(zlámal, 2013). Jako doplňková činnost je přípustná i smluvní pojištění a připojištění. Hlavní činnost zdravotních pojišťoven Financování zdravotní péče bylo počínaje rokem 1992 převedeno na zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny soustřeďují vybrané částky zdravotního pojištění od obyvatelstva. Zdravotnická zařízení uzavírají se zdravotnickými zařízeními smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče. Ve lhůtách dohodnutých smluvně se následně uhradí ze strany pojišťoven poskytnutá péče zdravotnickým zařízením. V současné době funguje v České republice sedm zdravotních pojišťoven. Převážná část populace je pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je nejsilnější v postavení mezi pojišťovnami. Mezi jednotlivými pojišťovnami dochází ke konkurenčním bojům, snaží se získat pojištěnce různými výhodnými balíčky a programy. Pozitivní stránkou konkurenčního prostředí mezi pojišťovnami je skutečnost, že se takto předhání ve vyších nabízených úhradách na tyto výhodné programy, např. balíčky na očkování, na ozdravné pobyty. Zdravotní pojišťovny jsou právnické osoby, které byly zřízeny na základě zákonů: zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Zdravotní pojišťovny vedle svého názvu používají k označení číselný kód, který je v praxi velmi používaný. V ČR působí v současné době sedm zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny kód a název pojišťovny: 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovny v ČR v roce

56 207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna 3.3 Průkaz mimořádných výhod Jedná se o průkazy typu TP, ZTP a ZTP/P, když průkaz mimořádných výhod je průkaz postižené osoby. TP průkaz pro osoby těžce postiženým ZPT průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým ZPT/P průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým s průvodcem Občanům s těžkým postižením - tělesným, smyslovým nebo mentálním, které toto postižení omezuje, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce. Na obrázku níže, je vidět, jak vypadal průkaz ZTP v silniční dopravě v minulém roce. Zdroj: busportal.cz

57 Tab. č. 6 -Výhody z držitelství průkazů počet držitelů TP ZTP ZTP/P celkem Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Celkem Zdroj: MPSV, 2014 Mimořádné výhody I. stupně = průkaz TP Nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázánou na zakoupení místenky. Nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání. Průkaz TP I. stupeň Mimořádné výhody II. stupně = průkaz ZTP Všechny výhody uvedené u průkazu TP. Nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob. Sleva 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a sleva 62% v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Průkaz ZTP II. stupeň

58 Mimořádné výhody III. stupně = průkaz ZTP/P Průkaz ZTP/P III. stupeň Všechny výhody uvedené u průkazu ZTP. Nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě. U úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce. V tabulce výše uvedené, je vidět kolik bylo v České republice osob s danými průkazy v letech 2003 a Česká správa sociálního zabezpečení ČSSZ je největší a v rámci státní správy ČR zcela výjimečnou finančně správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho více než 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění. Přínos České správy sociálního zabezpečení do státního rozpočtu tvoří více než 1/3 všech příjmů. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Organizační struktura Organizační struktura ČSSZ Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, regionální pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. Všechny organizační jednotky a útvary ČSSZ mají své ředitele, územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno své vedoucí. Vznik České správy sociálního zabezpečení Vznik ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči

59 o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je v souladu s ustanovením 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační složkou státu, není tedy samostatnou právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. Úkoly České správy sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení Úkoly ČSSZ - řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti pojištění, - rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, - jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech pojištění, - vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné, - vede registr zaměstnavatelů, - zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona a poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto tiskopisy používají, - zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti pojištění. Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní schopnost dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní úkoly uvedené v 84 odst. 3 písm. d) a j) zákona č. 187/2006, o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, pro účely odvolacího řízení. Zdravotnická zařízení Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu dělí zdravotnická zařízení na nestátní a státní. Státní zdravotnická zařízení v ČR mají formu Zdravotnická zařízení

60 příspěvkových organizací. Nestátní zdravotnická zařízení zřizují kraje, obce nebo jiné právnické a fyzické osoby. Zdravotnická zařízení představují také ve své podstatě podnik, jelikož v rámci jejich činnosti dochází k ekonomickým procesům majících vliv na provoz daného zařízení. Zdravotnická zařízení v ČR mohou zřizovat: - Ministerstvo zdravotnictví České republiky, - kraje a obce v rámci samostatné působnosti, - fyzické a právnické osoby. Zdravotnický systém Zdravotnický systém Zdravotnický systém, neboli systém zdravotní péče je celek uspořádaných vztahů v rámci poskytovatelů zdravotní péče, občany, financujícími subjekty, státními orgány. Obrázek č. 7: Zdravotnický systém, systém zdravotní péče a jeho subjekty Financující subjekty Občané, pacienti Poskytovatelé zdravotní péče Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha 2013, vlastní úprava

61 Obrázek č. 8: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v ČR za období Zdroj: databáze OECD Health Data 2013, vlastní úprava Výdaje států na zdravotnictví po celém světě rostou, stejně také v České republice. Celková částka vydaná na jednoho obyvatele České republiky a jeho zdravotní stav se od roku 2005 po současnost zvedla téměř o trojnásobek. Přibližně na stejné úrovni zůstává v posledních letech podíl výdajů na HDP

62 Tabulka č. 7: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví vůči HDP ve světě v % Stát / Rok Česká republika 6,70 6,50 6,80 8,00 7,40 7,50 Belgie 9,50 9,50 9,90 10,60 10,50 10,50 Finsko 8,30 8,00 8,30 9,20 9,50 9,00 Francie 11,00 10,90 11,00 11,70 11,70 11,60 Itálie 8,80 8,50 8,90 9,40 9,40 9,20 Maďarsko 8,30 7,70 7,50 7,70 8,00 7,90 Německo 10,60 10,50 10,70 11,80 11,50 11,30 Polsko 6,20 6,30 6,90 7,20 7,00 6,90 Rakousko 10,20 10,30 10,50 11,20 11,00 10,80 Řecko 9,70 9,80 10,10 10,20 9,50 9,10 Slovensko 7,30 7,80 8,00 9,20 9,00 7,90 Švýcarsko 10,40 10,20 10,30 11,00 10,90 11,00 Austrálie 8,50 8,60 8,80 9,00 8,90 - Japonsko 8,20 8,20 8,60 9,50 9,60 - Kanada 10,00 10,00 10,30 11,40 11,40 11,20 USA 15,90 16,20 16,60 17,70 17,70 17,70 Zdroj: databáze OECD Health Data, vlastní úprava 3.5 Principy veřejného zdravotního pojištění Legislativa v oblasti zdravotního pojištění Zdravotní pojištění osob v ČR definuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v aktualizovaném znění. Upravuje především veřejné zdravotní pojištění, podmínky a rozsah, za nichž je zdravotní péče poskytována. Navazuje na něj zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Ze zdravotního pojištění se v ČR hradí veškerá zdravotní péče poskytnutá na území ČR, případně se hradí i nutné a neodkladné ošetření, léčení potřebné během pobytu v cizině, do výše stanové pro úhradu takové péče na území České republiky. Veřejné zdravotní pojištění v ČR je povinné pro všechny občany ČR. Každý občan má právo na zvolení své zdravotní pojišťovny. Pokud si nevybere svoji zdravotní pojišťovnu, automaticky se stává pojištěnce VZP

63 Plátci zdravotního pojištění jsou: plátcem zdravotního pojištění je občan jako OSVČ, zaměstnanec v pracovním poměru, plátcem zdravotního pojištění je také zaměstnavatel, který platí za své zaměstnance část pojistného. Vypočítá se jako procentní odvod z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen odvést za všechny své zaměstnance. Odvádí také tu část pojistného, které je povinen zaměstnanec odvést za sebe. Odvádí jej formou srážky z platu nebo mzdy i bez souhlasu zaměstnance. Plátci zdravotního pojištění plátcem zdravotního pojištění je také stát, prostřednictvím státního rozpočtu. Stát hradí zdravotní pojištění za některé skupiny obyvatel, např.: za studenty, nezaměstnané, starobní a invalidní důchodce. Systém veřejného zdravotního pojištění je založen na solidaritě: pracujících s nepracujícími, bohatými s chudými, zdravými s nemocnými. Systém veřejného zdravotního pojištění Zdravotní pojištění a jeho formy: veřejné zdravotní pojištění povinné, soukromé zdravotní pojištění dobrovolné. Zdravotní péče v ČR je poskytována zařízeními z převážné většiny na základě povinného veřejného zdravotního pojištění. Soukromé zdravotní pojištění je doplňkové. Subjekty veřejného zdravotního pojištění Subjekty veřejného zdravotního pojištění můžeme rozlišit na hlavní a ostatní subjekty. Hlavními subjekty systému zdravotního pojištění jsou: pojištěnci (příjemci zdravotní péče), plátci zdravotního pojištění, poskytovatelé zdravotní péče (oprávněný subjekt poskytovat zdravotní službu), Subjekty veřejného zdravotního pojištění

64 zdravotní pojišťovny (instituce, u kterých jsou pojištěnci pojištěni). Ostatní subjekty systému zdravotního pojištění: Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí, Senát, Poslanecká sněmovna, Informační centrum zdravotních pojišťoven, Národní referenční centrum, Centrum mezistátních úhrad. Obr. č. 9: Hlavní subjekty zdravotního pojištění v České republice Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha, vlastní úprava Pojištěnci Pojištěnci Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, definuje pojem pojištěnec a stanovuje, kdo se jím stává. Také vymezuje práva a povinnosti pojištěnce, podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady. Pojištěncem je osoba, která je povinně zdravotně pojištěna. Jsou to osoby: osoby s trvalým pobytem na území ČR,

65 osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Pojištěnec na jedné straně je v postavení plátce zdravotního pojištění, na druhé straně potřebuje zdravotní péči a ta je přes zdravotní pojišťovnu proplácena zdravotnickému zařízení. Pojištěnec má stanoveny povinnosti: oznamovací povinnost v případě jakýchkoliv změn v pojistném vztahu, oznámit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, dostavit se do 8dnů na příslušnou zdravotní pojišťovnu k převzetí průkazu pojištěnce, ode dne kdy mu vznikla účast na zdravotnímu pojištění, Povinnosti pojištěnce poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb, dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim, podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví zákon nebo obecně závazné právní předpisy, vyvarovat se jednání, jehož cílem by bylo vědomé poškození svého zdraví, oznámit příslušné pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu, prokazovat se při poskytování zdravotní péče průkazem pojištěnce Pojištěnec má stanovena práva: na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěnec pojištěn. Zdravotní pojišťovnu lze měnit jednou za 12 měsíců a to vždy jen k 1. Lednu následujícího roku. Přihláška se podává vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Právo výběru pojišťovny je právem pojištěnce, pojišťovna nesmí pojištěnce odmítnout, ani s ním pojistný vztah ukončit. Právo volby pojišťovny nemají novorozenci, automaticky se stávají pojištěnci zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna matka v den porodu. na zdravotní péči bez přímé úhrady poskytnuté v rozsahu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o neodkladnou a urgentní péči na území ČR Lékař nesmí odmítnout ošetření pacienta jak při úrazu, tak ani při akutním zhoršení zdravotního stavu. Práva pojištěnce

66 právo na zdravotní péči plně hrazenou ze zdravotního pojištění zahrnuje především léčebnou a diagnostickou zdravotní péči, pohotovostní a záchrannou zdravotnickou službu, poskytování léčebných a zdravotnických prostředků, kontrola poskytnuté a vykázané zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, na výběr lékaře, klinického psychologa, zdravotnické zařízení a dopravní zdravotní službu. Plátci zdravotního pojištění Plátci zdravotního pojištění Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění jsou určeny tyto skupiny plátců zdravotního pojištění: - pojištěnec jsou to: - zaměstnanci, - osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), - osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), zaměstnavatel, stát. Právní předpis upravující výši pojistného, jeho odvádění a případné penále je zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění. Část jen pro zájemce bylo v České republice evidováno celkem zdravotnických zařízení, oproti roku 2011 došlo k nárůstu o 303 zdravotnických zařízení. Rozdělení zdravotnických zařízení podle zřizovatele Zdravotnická zařízení rozdělené dle zřizovatele: 213 zařízení státních zřizovatel MZ 117 zařízení, ostatní centrální orgány 96 zařízení, zařízení nestátních zřizovatel kraj 149 zařízení, zřizovatel město nebo obec 169 zařízení, zřizovatel FO, církev a jiné PO u zařízení. Ke dni pracovalo ve všech zdravotnických zařízeních v ČR celkem lékařů. V průměru připadalo na jednoho lékaře 224 obyvatel ČR

67 Zdravotnická zařízení v ČR pro sekundární a terciární péči jsou ambulance, nemocnice a specializovaná lůžková zařízení. V současné době je přibližně 75 % ambulantních zařízení již zprivatizována. Nemocnice se dělí na: fakultní, krajské, okresní, a místní nemocnice. Fakultní nemocnice jsou jako příspěvkové organizace řízeny Ministerstvem financí. Ke dni bylo v ČR evidováno celkem 188 nemocnic. Z tohoto počtu bylo: 24 nemocnic státních (19 nemocnic přímo zřízených MZ, 5 nemocnic řízeno ostatními centrálními orgány spravedlnost, obrana), 23 nemocnic nestátních spravované kraji, 17 nemocnic nestátních spravované městy a obcemi, 122 nemocnic nestátních zřizované jinou právnickou osobou. Úhrady zdravotní péče v ČR Tabulka č. 8: Vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice Veřejné výdaje absolutní vyjádření (mil. Kč) Vývoj výdajů na zdravotnictví v ČR podíl na HDP (%) 6,08 5,86 6,14 6,51 6,42 6,34 6,42 Soukromé výdaje absolutní vyjádření (mil. Kč) Celkové výdaje absolutní vyjádření (mil. Kč) podíl na HDP (%) 6,69 6,47 7,02 7,79 7,62 7,53 7,63 (zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava) Z tabulky dokládající vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice v období od roku 1995 až do roku 2012 je zřejmé, že dochází každoročně k navyšování výdajů do této oblasti. Zdravotnictví vyžaduje vyšší náklady vlivem stále inovujících se technologických postupů, vývojem nových léčiv

68 a medikamentů. Oblast financování a fungování zdravotního systému v ČR je neustále předmětem všestranných diskusí veřejnosti, odborníků i politiků. Tabulka č. 9: Veřejné výdaje na zdravotnictví v České republice Veřejné výdaje na zdravotnictví v ČR Stát a územní rozpočty státní rozpočty územní rozpočty Zdravotní pojišťovny z toho na zdravotní péči Celkem (zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava) Veřejné výdaje na zdravotnictví zahrnutí výdaje států, územně samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Z vývoje je zřejmé, že státní rozpočty zaznamenávají klesající objem výdajů, zatímco výdaje zdravotních pojišťoven každoročně rostou. 3.6 Zdroje financování zdravotnictví a toky financí v České republice Vícezdrojové financování zdravotnictví v ČR V České republice je tzv. vícezdrojové financování zdravotnictví. Jedná se o veřejné rozpočty, přímé platby pacientů a veřejné zdravotní pojištění. Hlavním zdrojem financování zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění. Zdroje financování zdravotnictví v České republice: Zdroje financování zdravotnictví v ČR státní rozpočet, příspěvky na zdravotní pojištění - pojištěnci, zaměstnavatelé, stát, přímé platby od pacientů, kombinace finančních zdrojů, regulační poplatky

69 3.6.1 Státní rozpočet Nedílnou součástí státního rozpočtu jsou odvody státu na zdravotní pojištění určitých skupin obyvatel, např. studentů, důchodců, dětí a nezaměstnaných. Tyto odvody státu se uvádějí v kapitole ministerstva financí státního rozpočtu. Státní rozpočet Příspěvky na zdravotní pojištění Zdravotní péče je poskytována na základě smluvních vztahů mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna následně uhrazuje ze svého základní fondu zdravotního pojištění jednotlivé výkony. Fond základního zdravotního pojištění zdravotní pojišťovna tvoří z výběru pojistného od pojištěnců. Část vybraného zdravotního pojistného se přerozděluje mezi zdravotními pojišťovnami, tím se zajišťuje určitá solidarita pojištěnců u jednotlivých pojišťoven. Přerozděluje se 60 % pojistného vybraného všemi pojišťovnami, veškeré pojistné hrazené státem. V tomto přerozdělení je povinna VZP zřídit speciální účet všeobecného zdravotního pojištění. Příspěvky na zdravotní pojištění Přímé platby od pacientů Přímé platby od pacientů se týkají relativně úzce vymezené oblasti poskytovaných zdravotnických služeb, jedná se především o stomatologii, estetickou chirurgii, v gynekologii. U obvodních lékařů lze přímo hradit za aplikaci očkovací látky, za potvrzení pro řidičský průkaz, vstupní vyšetření do zaměstnání. Přímou platbu na sebe váže také oblast léků, zdravotnických prostředků a pomůcek. Přímé platby od pacientů V roce 1997 došlo vlivem dosavadního vývoje ke změnám v úhradách zdravotní péče. Změny měly pozitivní dopad v objemu nadbytečné péče, začaly se snižovat úhrady pojišťoven. Pro oblast stomatologie byl vytvořen ceník materiálů a výkonů, pro oblast praktických lékařů se zavedla kapitační platba kombinovaná s výkonovou úhradou. V lůžkových zdravotnických zařízeních bohužel zůstal systém nastaven, docházelo k nízké motivaci k vyšší výkonnosti zařízení. Od roku 2001 se začala ověřovat možnost zavedení systému úhrad akutní péče DRG. Tento systém objektivně zahrnuje náročnost a objem poskytnuté péče, oproti paušální náhradě

70 V současné době se uskutečňují úhrady zdravotní péče těmito způsoby: Paušální platba Kapitační platby Paušální platba - platba na pacienta a platba podle počtu evidovaných pacientů. Užívá se u ambulantní péče, domácí péče, následné lůžkové péče a u akutní lůžkové péče. Kapitační platby - jedná se o paušální platbu na jednoho registrovaného pacienta bez jakéhokoliv ohledu na jeho nemocnost či zdraví. Mezi lékařem a zdravotní pojišťovnou je uzavřena smlouva, která stanovuje určitý dohodnutý počet pojištěnců registrovaných u lékaře. Výše kapitační platby se liší v závislosti dle věku a pohlaví. Kapitační platby se používají u ambulantní péče a domácí péče. Přednosti: nevytváří se podmínky pro poskytování zbytečné péče, snižuje administrativní zatížení lékařů Nedostatky: nebezpečí odmítání pojištěnců do registrace, v méně osídlených oblastech znevýhodňuje lékaře Výkonové platby - základem je platba za provedený zdravotní výkon. Podle náročnosti ošetření a úkonů je stanoven dopředu bodový systém hodnocení. Sestavuje se seznam výkonů, jejich ohodnocení počtem bodů a ohodnocení bodu v peněžním vyjádření. Stanovení peněžní hodnoty bodu je otázkou vyjednávání zdravotních pojišťoven a poskytovateli zdravotní péče. Výkonový systém se používá u ambulantní péče, lůžkové akutní péče, následné péče, při přepravě pacientů a nemocných. Přednosti: motivace k výkonům, zájem o získání největšího počtu pacientů, motivace k nabízení co nejširší škály služeb Nedostatky: závislost na počtu nemocných pacientů, náročnost na vstupy, nemožnost kontroly vykázaných výkonů, snaha o vytváření zbytečných výkonů Σ Shrnutí Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako celek. Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako: - udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka,

71 - udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu člověka, - předcházení, odhalení a odstranění nemoci, - pomoc při porodu dítěte a při reprodukci, - posuzování zdravotního stavu jedince. Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní pojištění vzniká dnem: - narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, - kdy se cizinec stal zaměstnancem, - získání trvalého pobytu na území České republiky. Zdravotní pojištění zaniká dnem: - úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, - kdy cizinec přestal být zaměstnancem, - ukončením trvalého pobytu na území České republiky. Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé. Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity. Plátci zdravotního pojištění: zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd zaměstnanců, pojištěnci OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci v pracovním poměru, stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel. Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí zdravotní pojištění sami za sebe. Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění

72 Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce provádějící veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny uzavírat připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou veřejnoprávními neziskovými organizacemi. Otázky 1) Co rozumíte pod pojmem zdraví a jak byste definovali veřejné zdraví? 2) Charakterizujte podstatu zdravotního pojištění a v čem tkví jeho význam? 3) Vysvětlete podstatu veřejného zdravotního pojištění a soukromého zdravotního pojištění? 4) Popište činnost a úkoly zdravotní pojišťovny. 5) Co je to zdravotnický systém? Čím se především vyznačuje? 6) Jaké znáte principy veřejného zdravotního pojištění? 7) Co jsou to formy zdravotního pojištění? 8) Na čem je především založen systém veřejného zdravotního pojištění a jaké jsou subjekty veřejného zdravotního pojištění? 9) Kdo to jsou pojištěnci a jaké mají stanovené povinnosti? 10) Co je předmětem zákona č. 48/1997 Sb.? 11) Jaký typ financování zdravotnictví se uplatňuje v České republice? 12) Jaké znáte zdroje financování zdravotnictví v ČR? 13) O čem pojednává zákon č. 592/1992 Sb.? Pojmy k zapamatování zdravotní pojištění veřejné zdravotní pojištění soukromé zdravotní pojištění zdravotní pojišťovna zdravotnický systém principy veřejného zdravotního pojištění subjekty veřejného zdravotního pojištění pojištěnci plátci zdravotního pojištění zdroje financování zdravotnictví

73 Doporučená literatura BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1. vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 249 s. ISBN NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance: Studijní opora, Jihlava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2012, 327 s. ISBN Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

74 4. Státní sociální podpora Cíl: Cílem této kapitoly je problematika státní sociální podpory, když příjemci dávek státní sociální podpory se můžeme stát ze dne na den každý z nás. Mnohdy nepředvídané situace nás nečekaně překvapí a my si uvědomíme, že jsme vyčerpali všechny naše dostupné možnosti a tak náhle musíme spoléhat na pomoc státu a právě v těchto případech nastupuje systém státní sociální podpory. Proto bych byla ráda, abyste nepodceňovali studium této čtvrté kapitoly a po důkladném prostudování této kapitoly uměli: vyjmenovat orgány státní sociální podpory a nastínit jejich činnost, úkoly a poslání v rámci systému státní sociální podpory, jakož i pochopili postavení orgánů státní sociální podpory v souvislosti se státním rozpočtem ČR, charakterizovat kdo to jsou oprávněné osoby, rozlišovat takové pojmy jako například životní minimum a existenční minimum, rozebrat podstatu jednotlivých dávek státní sociální podpory, popsat způsob vyplácení dávek státní sociální podpory, utřídit a zařadit jednotlivé dávky státní sociální podpory a objasnit jejich podstatu, význam, charakter a také určit komu jsou přesně adresovány, vysvětlit základní pojmy, které se týkají státní sociální podpory, objasnit a srozumitelně se orientovat v modelových příkladech s problematikou státní sociální podpory související, si představit co se považuje za hlavní priority v oblasti sociální politiky, sociálního zabezpečení a státní sociální podpory. Klíčová slova: státní sociální podpora, orgány státní sociální podpory, žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory, životní minimum, existenční minimum, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné

75 Průvodce studiem Vážená studentky, vážení studenti, domnívám se, že kapitolu, se kterou se právě začínáte seznamovat budete studovat se zájmem, neboť hned při prvních větách poznáte, že se jedná o problematiku, která se může dotýkat každého z nás a dovolím si zde přímo konstatovat, že řada z Vás pobírá některou z dávek státní sociální podpory již nyní. A protože řada z Vás po dokončení vysokoškolských studií bude zakládat rodiny, tak tím je ještě větší předpoklad, že se mohou stát i další z Vás přímými účastníky systému dávek státní sociální podpory. Údaje v této kapitole jsou jednak zajímavé, ale rozhodně je dobré pro další Váš život je dobře znát a umět se v nich orientovat. Věřím, že budete tuto kapitolu studovat se zájmem, když předpokládám, že studium by Vám mělo zabrat tak cca 100 minut. Za hlavní nástroj realizace sociální politiky se považuje sociální zabezpečení, které slouží k řešení sociálních konfliktů. Ovšem žádná z definic sociálního zabezpečení není zcela úplná a není ani obecně přijímána, i když název sociální zabezpečení patří k velice známým pojmům, které jsou srozumitelné a chápané. Chceme-li pojem sociální zabezpečení vyjádřit odbornou definicí, dostáváme se do značných potíží. Sociální zabezpečení hlavní nástroj realizace sociální politiky Nicméně v naší společnosti je termín sociální zabezpečení termínem obecně přijímaným, a proto ho budeme užívat i nadále, i když jsme si vědomi jeho částečně změněného obsahu. Pro naše další potřeby budeme pojem státní sociální zabezpečení chápat jako pojem komplexní, je vnitřně dále částečný a znamená soubor právních norem, institutů, institucí a vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální rozvoj člověka. (Gregorová, 2005) V životě člověka se stane tolik sociálních událostí a některé vedou i ke značně tíživým situacím, ale jen některé jsou brány za sociální události, které se spojují se sociálním zabezpečením. Jde zde o pojem, označuje obecně podmínky života nehledě na to, zda se pohybujeme v oblasti zdravotní či státní sociální podpory. (Gregorová, 2005)

76 4.1 Pilíře sociálního systému Průvodce studiem Vážení studenti, na tomto místě bych Vás velice ráda upozornila, že o třech základních atributech sociálního systému již pojednává první kapitola s názvem Systém sociálního zabezpečení v ČR, když někdy v oblasti názvosloví sociální politiky nepanuje zcela shoda a jednotnost, proto se v této souvislosti hovoří buď o třech systémech sociálního zabezpečení (jak jsem to zvolila ve zmíněné první kapitole), ale v případě státní sociální podpory je spíše více obvyklé hovořit o třech základních pilířích. Tak tolik pro Vaši informaci na vysvětlenou. 1. pilíř sociálního zabezpečení v ČR je sociální pojištění a) První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové, nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody, nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního pojištění. V této souvislosti bych jenom upozornila na tyto právní normy: zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdější předpisů, zákon.č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů. 2. pilíř sociálního zabezpečení státní sociální podpory b) Druhý pilíř (systém) sociálního systému státní sociální podporavznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské solidarity pomocí státního rozpočtu daní. Pro nárok na dávky a výpočet dávek státní sociální podpory se používá částky životního minima dle

77 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě skupiny a to na dávky poskytované v závislosti na výši příjmu a na dávky ostatní. c) Třetí pilíř sociální systému sociální pomoc řeší obtížné sociální situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 % obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže postarat. 3. pilíř sociálního zabezpečení sociální pomoc Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Třetí pilíř je hrazen ze státního rozpočtu, rozpočtu obcí a krajů, fyzických i právnických osob, ale také i z různých nadací či dobrovolných organizací. 4.2 Státní sociální podpora Jak již bylo uvedeno státní sociální podpora je upravena zákonem. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnosti zčásti 1. Října 1995 a v plném rozsahu 1. Ledna Od tohoto roku do současné doby došlo k významným změnám a to jak v okruhu poskytování dávek, výpočtu, ale také se měnily orgány, které jednotlivé dávky vyplácely. Státní sociální podpora - legislativa Prvotně byly dávky vypláceny okresními úřady a dále obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Od začátku dubna roku 2004 o dávkách rozhodovaly úřady práce s tím, že odvolacími orgány byly krajské úřady. Jedinou výjimku a to do 31. Prosince 2008 tvořila Praha, kde dávky poskytovaly úřady městských částí a odvolacím orgánem byl Magistrát hlavního města Prahy. Od 1. Ledna 2009 přešla i Praha do působnosti úřadu práce. Úřad práce České republiky rozhoduje o jednotlivých dávkách s pomocí krajských poboček Úřadu práce, kde odvolacím orgánem je od 1. Ledna 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ke změnám došlo i u poskytovaných dávek. Zpočátku byly některé dávky zrušeny a jiné zavedeny. Z původních dávek státní sociální podpory byl zrušen příspěvek na dopravu a také zaopatřovací příspěvek náležející při výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Do roku 2007 byly zrušeny další dvě dávky a to dávka náležející dětem umístněným do zařízení

78 pro okamžitou pomoc a příspěvek na školní pomůcky, který byl určen na krytí školních pomůcek pro děti jdoucích do prvních tříd. V roce 2011 byl zrušen sociální příplatek, který především náležel rodinám se zdravotně postiženým rodičem nebo dítětem. Jako náhradou za zrušení tohoto příspěvku došlo ke zvýšení příspěvku na péči. V roce 2012 poskytovala státní sociální podpora šest dávek, které byly rozděleny na dávky testované a na dávky netestované. V roce 2013 došlo k přesunutí dávek pěstounské péče, které upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. V roce 2014 státní sociální podpora poskytuje pět základních dávek, které jsou rozděleny na dávky testované a na dávky netestované. Jednotlivé dávky státní sociální podpory pro rok 2014 Jednotlivé dávky státní sociální podpory přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné. Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který je stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, obě dvě dávky mohou být přiznány i jiným osobám. Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy. Úkolem státní sociální podpory je finančně zabezpečit tyto osoby a to tím způsobem, že náklady na SSP hradí stát, neboť se jedná o státní sociální systém. Stát hradí náklady na dávky samotné a také náklady, které vznikly v souvislosti s řízením o tyto dávky. Orgány státní sociální podpory Orgány státní sociální podpory Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory. Na prvním stupni státní sociální podporu provádějí krajské pobočky Úřadu práce České republiky a pobočky pro hlavní město Prahu. Podle Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků se Krajské pobočky dále člení na kontaktní pracoviště. Státní sociální podporu provádí ve druhém stupni Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí je i správcem informačního systému o dávkách. Informační systém zahrnuje informace o všech dávkách, o jejich výši, o žadatelích a poživatelích těchto dávek a

79 osobách s nimi společně posuzovaných. Tyto informace slouží ostatním státním orgánům státní sociální podpory a jsou jednotnou složkou informační systému práce a sociálních věcí. Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti: rozhodují o přiznání příslušné dávky, zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému, vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce, rozhodují o námitkách účastníka řízení, zaznamenávají informace k výplatě dávek. Činnost kontaktních pracovišť 4.3 Okruh oprávněných osob Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny fyzickým osobám a osobám, hlášeným k trvalému pobytu na území České republiky. Jestli jde o cizince, musí mít bydliště a trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Oprávněné osoby Dále dávky státní sociální podpory můžou být vypláceny i osobám nebo osobám společně s ní posuzovaným, které nemají trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu na území České republiky, pokud se jedná o a) cizince, kteří jsou hlášení na území České republiky k pobytu a žádají o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra po uplynutí 365 dní ode dne hlášení pobytu, b) cizince narozené na území České republiky a hlášené na území České republiky k pobytu do 1 roku jejich věku, c) nezletilé cizince, kteří jsou svěřeni do péče rodičů nebo do ústavní péče, d) cizince, kteří jsou vlastníkem povolení, jak k trvalému tak k dlouhodobému pobytu na území České republiky, e) rodinné příslušníky cizince, m bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, f) cizince, kteří v České republice jsou za účelem vědeckého výzkumu a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,

80 g) cizince, m byla poskytnuta doplňková ochrana, h) cizince, kteří v České republice vykonávají zaměstnání s vysokou kvalifikací a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Jediný, kdo může ve výjimečných případech odpustit podmínku trvalého pobytu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve sporných případech zákon o pomoci v hmotné nouzi rozhoduje, co se rozumí bydlištěm. 4.4 Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich vyplácení Žádosti o poskytnutí dávek a způsob vyplácení dávek Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České republiky dle místa trvalého bydliště. Žádosti jsou vyplaceny těm občanům, kteří mají na dávku nárok, tj. právě již výše uváděná oprávněná osoba. Formuláře na poskytnutí jednotlivých dávek státní sociální podpory jsou umístěny buď na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, nebo v tištěné podobě na příslušném úřadě. Žádost tedy můžeme podávat, jak v tištěné, tak i v elektronické podobě. Na tomto místě nutno ovšem uvést, že při elektronické podobě je třeba mít vytvořený elektronický podpis. Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů, tzv. (skaret). Karta sociálních systémů začínala v roce 2012 a měla být využívána jako způsob pro výplatu všech sociálních dávek. Měla to být moderní cesta k registraci a k rychlejší identifikaci jednotlivých uživatelů. Tato karta však vyvolala řadu diskuzí a výsledkem tohoto všeho bylo, že skarty nebudou fungovat pouze jako průkaz a nebudou v provozu ani jako způsob výplaty sociálních dávek. Dlouhodobá a značně obsáhlá kritika napříč politickým spektrem a i značná kritika široké laické a odborné veřejnosti a špatné fungování systému skaret nakonec vedlo k jejich zrušení. Na základě ustanovení zákona se k 30.dubnu 2014 skarty zrušily a finanční prostředky, které na kartě zůstaly, si mohli občané, kterých se to týkalo, vybrat zdarma na pobočkách České spořitelny. Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma způsoby, a to: bezhotovostní výplatou, poštovní poukázkou

81 Shrnutí První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové, nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody, nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního pojištění. Σ Druhý pilíř (systém) sociálního systému státní sociální podpora vznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské solidarity pomocí státního rozpočtu daní. Třetí pilíř sociální systému sociální pomoc řeší obtížné sociální situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 % obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže postarat. Státní sociální podpora je upravena zákonem č. 117/995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé dávky státní sociální podpory jsou: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné. Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který je stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, protože obě dvě dávky mohou být přiznány i jiným osobám. Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy. Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory

82 Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti: rozhodují o přiznání příslušné dávky, zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému, vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce, rozhodují o námitkách účastníka řízení, zaznamenávají informace k výplatě dávek. Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České republiky dle místa trvalého bydliště. Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů, tzv. (skaret). Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma způsoby, a to: bezhotovostní výplatou, poštovní poukázkou. Otázky 1) Co tvoří první pilíř sociální systému? 2) Do kterého pilíře byste zařadili státní sociální podporu a proč? 3) Která sociální oblast je obsažena ve třetím pilíři sociálního systému? 4) Jaká základní legislativa se vztahuje ke státní sociální podpoře? 5) Jak dělíme dávky státní sociální podpory? 6) Které dávky státní sociální podpory patří do dávek poskytovaných v závislosti na výši příjmů? 7) U kterých dávek státní sociální podpory se příjmy nesledují a proč tomu tak je? 8) Jaké znáte orgány státní sociální podpory? 9) Co jsou to kontaktní pracoviště a jaká je jejich činnost? 10) Vysvětlete pojem oprávněná osoba v souvislosti s dávkami SSP? 11) Kde se vyřizují žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory? 12) Jakým způsobem se vyplácejí dávky státní sociální podpory?

83 Pojmy k zapamatování státní sociální podpora, orgány státní sociální podpory, žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory, životní minimum, existenční minimum, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, pohřebné. Doporučená literatura BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, ISBN BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora: s komentářem a příklady k aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010, 239 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č ISBN Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

84 5. Specifické pojmy související se státní sociální podporou - dávkami a příklady dávek Cíl: Tato kapitola se zabývá specifickými pojmy a odbornými obraty, které bezprostředně souvisí s problematikou státní sociální podpory, s jednotlivými dávkami státní sociální podpory, když součástí této kapitoly jsou i modelové příklady na jednotlivé dávky státní sociální podpory. Je zde řada poznatků přímo z praxe, což by mělo být pro studenty zvláště cenné. Po prostudování této kapitoly by vám nemělo činit potíže: charakterizovat jednotlivé dávky státní sociální podpory a poukázat na jejich podstatu, podrobně vysvětlit základní pojmy spojené s problematikou státní sociální podpory, podrobně popsat obsah a postup při jednotlivých dávkách státní sociální podpory, objasnit význam dávek státní sociální podpory a zaměřit se na jejich sociální podstatu, definovat možné postupy v souvislosti s životním minimem a existenčním minimem, rozebrat jednotlivé modelové příklady na konkrétní dávky státní sociální podpory, umět nahlížet na problematiku státní sociální podpory nejen z hlediska sociální politiky státu, ale i v souvislosti s hospodářskou politikou vlády, v souvislosti s rozpočtovou politikou a veřejnými financemi, včetně spojitosti a návaznosti na státní rozpočet. Klíčová slova: nezaopatřené dítě, výdělečná činnost, životní náklady, existenční minimum, životní minimum, testované dávky, netestované dávky, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné

85 Průvodce studiem Vážení studenti, kapitolu, kterou vám nyní předkládám ke studiu jsem zaměřila již i na praktickou část, tj. je zde zařazena i řada modelových příkladů, se kterými se pracovníci působících na kontaktních místech setkávají. Věnujte těmto příkladům dostatečnou pozornost, protože vám pomohou ještě důsledněji proniknout do podstaty státní sociální podpory a také ještě zřetelněji pochopíte význam státní sociální podpory. Zároveň také uvidíte, že není tak zcela jednoduché zneužívat veřejné finance a snažit se například i některými méně čestnými způsoby dosáhnout na dávky spojené se státní sociální podporou. Věřím, vážení studenti, že studium této kapitoly bude pro vás zajímavé, že více proniknete do podstaty státní sociální podpory a že si i více uvědomíte pro koho a k čemu dávky státní sociální podpory slouží. Domnívám se, že na studium této kapitoly by vám mělo stačit cca 90 minut. Pojem nezaopatřené dítě z pohledu státní sociální podpory Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, která trvá 9 let. U dítěte, které trpí mentálním, tělesným nebo smyslovým postižením trvá povinná školní docházka 10 let. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. roku věku ( 11 zákona č. 117/1995 Sb.), jestliže: se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz; z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (např. nesplňuje podmínku, že v posledních 3 letech odpracovalo alespoň 12 měsíců)

86 Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu, nelze považovat za nezaopatřené dítě. Výdělečná činnost Výdělečná činnost Na výdělečné činnosti jsou závislé některé druhy dávek státní sociální podpory a při zjišťování nároku na dávky je nezbytné zkoumat výdělečnou činnost. Výdělečná činnost je důležitá k posuzování nezaopatřenosti dítěte a pro nárok na rodičovský příspěvek. Výdělečnou činností se rozumí činnost, která je vykonávána v České republice a která zakládá účast na nemocenském pojištění. Dále se za výdělečnou činnost považuje činnost osoby samostatně výdělečně činné, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění nebo činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. Životní a existenční minimum Životní a existenční minimum Životní a existenční minimum vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé částky životního a existenčního minima, které jsou platné od jsou určeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Životního a existenčního minimum využijeme především při použití právní normy v souvislosti s dávkami státní sociální podpory, když budeme čerpat informace ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Je všeobecně známá skutečnost, že někteří naši spoluobčané se snaží mnohdy spekulovat s dávkami státní sociální podpory a pokouší se obcházet určitá nařízení, když právě z těchto důvodů se stát snaží, aby legislativa reagovala na možná bílá místa v oblasti státní sociální podpory, aby tato nemohla být pokud možno žádným způsobem zneužívána a byla zde pro ty občany, kteří se opravdu ocitli v takové situaci, že žádat o státní sociální podporu je opodstatnělé. Podle těchto dvou hranic (životního a existenčního minima) se zjišťuje, zda má osoba na dávky nárok a v jaké výši budou dávky vyplaceny

87 a) Životní minimum Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní minimum b) Existenční minimum Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční Existenční minimum minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Tab. 10: Částky životního minima platné od roku 2014 v Kč Posuzovaná osoba Měsíční částka Pro jednotlivce 3410 Pro první dospělou osobu v domácnosti 3140 Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830 Pro nezaopatřené dítě ve věku: do 6 let až 15 let až 26 let (nezaopatřené) 2450 Zdroj: MPSV Zákon č. 110/2006 Sb., vlastní úprava Část jen pro zájemce Minimální mzda, životní a existenční minimum v roce 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci. Její základní právní úprava je stanovena v zákoníku práce. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnávané v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vláda ČR přijala na svém jednání dne 15. září 2014 nařízení vlády č

88 204/2014 Sb., kterým došlo ke změně nařízení o minimální mzdě. S účinností od 1. ledna 2015 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy. Výše minimální hodinové sazby Výše minimální měsíční mzdy (pokud má zaměstnanec odpracováno 40 h týdně) 55,- Kč / hod Kč Životní a existenční minimum Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Částky životního a existenčního minima platné od jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Životní minimum představuje minimální peněžní příjmy, které jsou nezbytné pro zajištění výživy a k uspokojení ostatních základních potřeb člověka. Výše životního minima je stejná jako v roce 2014 (viz tabulka č. 10, str. 87 této studijní opory. Existenční minimum je považováno za minimální hranici peněžních příjmů sloužící k zajištění nezbytné výživy a ostatních základních potřeb člověka na úrovni umožňující přežití. Životní a existenční minimum je rozhodující pro přiznání sociálních dávek a výpočet jejich výše. Pokud příjmy konkrétní rodiny nedosahují výše životního minima nebo jeho určitého násobku, má rodina nárok na určité dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě, porodné). Životní minimum také plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají u krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana. Životní minimum má své opodstatnění také v soudní praxi při stanovení alimentů nebo u nezabavitelných částek při exekuci. Existenční minimum Jednotlivec Kč 5.1 Jednotlivé dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny: A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky testované), B) ostatní dávky (dávky netestované)

89 A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu testované dávky: - 1) přídavek na dítě, Dávky testované - 2) příspěvek na bydlení a - 3) porodné. B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu netestované dávky : Dávky ostatní - netestované - 4) rodičovský příspěvek a - 5) pohřebné Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory 1) Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. Jde přitom o dávku, která je nárokem dítěte, i když za nezletilé dítě uplatňuje tento nárok jeho zákonný zástupce. Nárok na tuto dávku závisí na výši příjmu dítěte a osob s ním pro tyto účely společně posuzovaných, tj. příjmu rodiny, nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Přídavek na dítě Výše přídavku na dítě: Výše přídavku je stanovena měsíčně a vyplácí se podle následující tabulky: Tab. 11: Výše přídavku na dítě pro rok 2014 Výše přídavku na dítě Věk nezaopatřeného dítěte do 6 let od 6 do 15 let od 15 do 26 let Výše přídavku na dítě 500 Kč 610 Kč 700 Kč Zdroj: Zákon č. 117/1995 Sb., vlastní úprava

90 Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě: žádost o přídavek na dítě, občanský průkaz, u dětí do 15 let jejich rodný list, doklad o výši ročního příjmu, prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky, doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za příslušný kalendářní rok, doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU. Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku let: "potvrzení o studiu nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem) nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce. 2) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám nebo jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy. Tento příspěvek se poskytuje na základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, kde je hlášen k trvalému pobytu, jestliže: a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35. b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení

91 Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu. Tyto náklady se dokládají nájemní smlouvou a výše přídavku se určí z průměrných nákladů zaplacených za předchozí kalendářní rok. Normativní náklady slouží pro výpočet výše příspěvku na bydlení a její výše se stanovuje podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce. Tyto náklady zahrnují nájemné, ceny služeb a energie, dále odpady, vodné, stočné a vytápění. Náklady jsou propočítané na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, který v nich trvale bydlí. Poplatky, které jsou spojeny s televizí, rozhlasem, případně telefonem se nepovažují za náklady na bydlení. Výše částek normativních nákladů na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy je uvedena v první tabulce. Ve druhé tabulce je uvedena výše částky pro družstevní byty a byty vlastníků. Výše těchto nákladů je platná od 1. ledna 2014 do 31. prosince Náklady na bydlení se dokládají fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti. Tab. 12: Měsíční normativní náklady na bydlení pro byty na základě nájemní smlouvy pro rok 2014 Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč Praha Více než Do Jedna Dvě Tři čtyři a více Zdroj: vlastní úprava

92 Tab.13: Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků pro rok 2014 Počet osob Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč v rodině Více než Praha Do Jedna Dvě Tři čtyři a více Zdroj: vlastní úprava Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení: žádost o příspěvek na bydlení, občanský průkaz, u dětí do 15 let jejich rodný list, doklad o výši čtvrtletního příjmu, doklad o výši nákladů na bydlení, nájemní smlouvu, prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky, doklad o výživném, pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti, jestliže žadatel je občanem jiného státu EU. Příspěvek na bydlení Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku let: "potvrzení o studiu nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem) nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce

93 3) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka, která je vyplacena za rodičovský příspěvek, činí Kč. Rodičovský příspěvek Výše denního vyměřovacího základu určuje měsíční výši rodičovského příspěvku, kterou může rodič volit. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku může činit Kč. Výše rodičovského příspěvku se může měnit za 3 měsíce a určuje se následovně: a) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je stejný nebo menší než částka Kč, rodičovský příspěvek právě činí Kč, b) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je větší než částka Kč, rodičovský příspěvek se může pohybovat od do Kč, c) jestliže nemůžeme stanovit denní vyměřovací základ v den narození nejmladšího dítěte, pak rodičovský příspěvek činí Kč. d) pokud nelze ani u jednoho z rodičů stanovit denní vyměřovací základ, pak se rodičovský příspěvek vyplácí jako pevná částka. Do 9. měsíců věku dítě se vyplácí Kč a do 4 let věku dítěte se vyplácí 3800 Kč. Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek: žádost o rodičovský příspěvek, občanský průkaz, u dítěte do 15 let rodný list, potvrzení o nároku na dávky, potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje, potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku, doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplacení dávek v rámci EU, rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině, jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem dítěte

94 4) Porodné Porodné Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká nárok v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte. Podmínkou dále je, že výše příjmu rodiny v kalendářním čtvrtletí nepřesáhne součet částky životního minima rodiny a koeficientu 2,7. Jak narození prvního dítěte, tak výše příjmu rodiny musí být splněno současně, jinak není nárok na porodné. Nárok na porodné má i otec dítěte, pokud se stane, že matka při porodu zemře. Dále může být porodné vyplacené i osobě, která převzala dítě do trvalé péče a není mu více než 1 rok. Zákonem stanovené porodné činí Kč na každé první živě narozené dítě. Jestli se narodí více dětí najednou, činí výše porodného Kč. Porodné na druhé dítě je ve výši Kč. Od ledna 2015 má matka získat vždy 23 tisíc korun nezávisle na tom, zda se vícerčata narodí při prvním, nebo druhém porodu. Doklady k žádosti o porodné: žádost o porodné, občanský průkaz, rodný list dítěte, v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů, rozhodnutí příslušného orgánu. doklad o výši čtvrtletního příjmu. 5) Pohřebné Pohřebné Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na území České republiky. Nárok na pohřebné vzniká dnem, kdy byla daná osoba pohřbena a výše pohřebného bylo stanoveno pevnou částkou ve výši Kč. Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné: žádost o pohřebné, občanský průkaz, rodný list dítěte,

95 fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav úmrtní list, doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu, doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce), Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku let: "potvrzení o studiu nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem) nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce. Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby. Vyřizování a odbavování dávek sociální podpory Činnost kontaktních pracovišť: rozhodují o přiznání příslušné dávky, zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému, vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce, rozhodují o námitkách účastníka řízení, zaznamenávají informace k výplatě dávek. Činnost kontaktních pracovišť 5.2 Modelové příklady dávek SSP V této části studijní opory uvedu pro názornost jednotlivé dávky státní sociální podpory a způsoby jejich vyplácení v praxi. Dále zde připomenu i některé důležité informace související s těmito příklady. V modelových příkladech budou uvedeny jednotlivé dávky státní sociální podpory a jejich vyplácení. V těchto příkladech uvidíte různé odlišné situace a zároveň zde budou provedeny i jejich výpočty

96 Protože jsou některé dávky státní sociální podpory odvozeny od výše příjmu rodiny, měsíční příjmy jsem u modelových příkladů určila přímo sama. Životní minimum Životní minimum Ještě než začnu s příklady jednotlivých dávek, chtěla bych zde opětně zmínit životní minimum, které je důležité pro určení nároku na tyto dávky. Životní minimum je částka, která nám určí hranici minimálních příjmů společně posuzovaných osob k opatření výživy a jiných základních potřeb. Podle výše životního minima se určuje nárok na některé dávky a je velice důležitý pro výpočet těchto dávek. Pro připomenutí zde uvádím výši životního minima podle počtu společně posuzovaných osob od roku 2014 a to: Pro jedince: Kč Pro první dospělou osobu: Kč Pro druhou a další dospělou osobu: Kč Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let: Kč Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let: Kč Nezaopatřené dítě do 6 let: Kč Zde uvádím vypočtené hranice rozhodného příjmu pro určité rodiny: Rodiče + jedno dítě (4 roky)životní minimum: Rodiče + dítě (4 roky) Rodiče (3 140 Kč Kč) + dítě (1 740 Kč) = Kč Životní minimum: Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima): Rodiče (3 140 Kč Kč) + dítě (1 740 Kč) = Kč Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního m Kč x 2,4 = Kč. Rodiče dvě Kč děti x 2,4 (4 roky, = let) Kč. Životní minimum: Rodiče (3 140 Kč Kč) + děti (1 740 Kč Kč) = Kč Vypočtená hranice Kč x 2,4 rozhodného = příjmu Kč. pro nárok (2,4násobek životního minima):

97 Rodiče + tři děti (5 let, 10 let, 14 let) Životní minimum: Rodiče (3 140 Kč Kč) + děti (1 740 Kč Kč Kč) = Kč Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima): Jednotlivé dávky státní sociální podpory v praxi V této části bych chtěla přiblížit vyplácení dávek státní sociální podpory a uvést několik příkladů k jednotlivým dávkám. Jsou to příklady z našeho každodenního života. Kč x 2,4 = Kč. Jednotlivé dávky státní sociální podpory se dělí, jak už bylo řečeno na dvě základní skupiny a to na: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, ke kterým patří: - přídavek na dítě, - příspěvek na bydlení, - porodné, a b) na ostatní dávky, do kterých patří: Kč x 2,4 = Kč. - rodičovský příspěvek, - pohřebné. Představení dávek státní sociální podpory v praxi 1) Přídavek na dítě Jednou ze základních dávek je přídavek na dítě, je určen pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Tato dávka je poskytována v závislosti na výši příjmu rodiny a nárok na tuto dávku má nezaopatřené dítě, kde rozhodný příjem rodiny za minulý kalendářní rok, nepřevýší součin životního minima této rodiny a koeficientu 2,40. Přídavek na dítě Výše přídavku na dítě Pro připomenutí je přídavek na dítě vyplácen ve třech výších podle věku a to:

98 Věk nezaopatřeného dítěte do 6 let Výše přídavku na dítě 500 Kč 6-15 let 610 Kč let 700 Kč Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě: žádost o přídavek na dítě, občanský průkaz, u dětí do 15 let jejich rodný list, doklad o výši ročního příjmu, prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky, doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za příslušný kalendářní rok, doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU. Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku let: "potvrzení o studiu nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem) nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce. Příklad č. 1 Jestliže rodina žádá o přídavek na dítě, musí doložit příjmy za rok 2014 a to do Jestliže rodina nedoloží příjmy ani do konce října, nárok na tuto dávku zaniká. Jestliže rodina doloží příjmy, nárok na přídavek vzniká od a bude trvat až do Nárok jde uplatnit 3 měsíce zpětně

99 Příklad č. 2 Rodinu Novotných tvoří otec a matka s dvěma dětmi. Karolínka navštěvuje základní školu a nedávno oslavila své 12 narozeniny a Janička oslavila své 7 narozeniny a v září se chystá nastoupit do téže základní školy. Čistý měsíční příjem pana Novotného je Kč a paní Novotné je Kč. Celkový měsíční příjem Novotných je tedy Kč. Životní minimu této rodiny je: Otec: Jan Novotný Kč Mata: Jana Novotná Kč Dcera: Karolína Novotná Kč Dcera: Jana Novotná 2140 Kč Kč x 2,4 (násobek ŽM) = Kč. Vzhledem k tomu, že příjem ( Kč) rodiny Novotných je nižší než životní minimum vynásobené koeficientem 2,40 ( Kč) má rodina Novotných nárok na přídavek na dítě. Nárok na přídavek vznikne od 1. října 2014 a bude činit 610 Kč pro Karolínku a 610 Kč pro Janičku Dále si uvedeme příklad, kde bude opačná situace, kde nárok na přídavek na dítě nevzniká. Příklad č. 3 Rodinu Janovských tvoří otec, matka a 5letý syn Jakub. Čistý měsíční příjem Janovských byl Kč. Životní minimum této rodiny je: Otec: Libor Janovský Kč Matka: Renata Janovská Kč Syn: Jakub Janovský Kč Kč x 2,4 (násobek ŽM) = Kč. Jelikož je příjem ( Kč) rodiny Janovských vyšší než 2,4 násobek jejího životního minima ( Kč) nárok na tuto dávku bohužel nevzniká

100 2) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení Jediný příspěvek, který není vázán na péči o nezaopatřené dítě, je právě příspěvek na bydlení. Tento příspěvek je určen nejen rodinám s dětmi, ale i jednotlivci a má za úkol přispět právě na náklady spojené s bydlením. Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je hlášena k trvalému pobytu, a která je vlastníkem nebo nájemcem bytu. Dále musí splňovat další dvě kritéria a to: náklady na bydlení přesahují součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35), součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Výše příspěvku na bydlení se stanovuje podle počtu osob, které mají v bytě trvalý pobyt a podle velikosti obce. K výpočtu výše příspěvku na bydlení slouží normativní náklady, které jsou uvedeny v první tabulce a které zahrnují nájemné, vodné a stočné, ceny služeb energií a vytápění. Ve druhé tabulce jsou uvedeny částky pro družstevní byty a byty vlastníků. A ve třetí tabulce jsou náklady na bydlení podle počtu posuzovaných osob. Veškeré náklady ohledně bytu se dokládají spolu s nájemní smlouvou při podání žádosti. Příspěvek na bydlení se poskytuje po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. 1. Normativní náklady na bydlení pro byty na základě nájemní smlouvy pro rok 2014: Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč Praha Více než Do Jedna Dvě Tři čtyři a více

101 2. Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků pro rok 2014: Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč Praha Více než Do Jedna Dvě Tři čtyři a více Náklady na bydlení za kalendářní měsíc podle počtu posuzovaných osob pro rok 2014: Počet osob v rodině Kč jedna dvě tři čtyři a více Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení: žádost o příspěvek na bydlení, občanský průkaz, u dětí do 15 let jejich rodný list, doklad o výši čtvrtletního příjmu, doklad o výši nákladů na bydlení, nájemní smlouvu, prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky, doklad o výživném, pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti, jestliže žadatel je občanem jiného státu EU. Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku let: "potvrzení o studiu nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem) nebo "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce

102 Příklad č. 1 Manželé Chaloupkovi, kteří mají jedno dítě, spolu bydlí v obecním bytě na základě nájemní smlouvy. U manželů Chaloupkových došlo k situaci, že se rozvádějí. Oba zažádali o příspěvek na bydlení a oba uplatnili nárok na tento příspěvek. Jelikož oba uplatnili nárok na příspěvek, tak pouze příslušný úřad práce rozhodne, kterému z nich bude příspěvek přiznán. Oba manželé budou posuzováni společně, ale příslušný úřad bude nejspíše přihlížet k osobě, která má v péči dítě Příklad č. 2 Rodina Píchova s dětmi Aničkou (6 let) a Martínkem (6 let) bydlí ve vlastním domku v Hlinsku. Hlinsko se nachází v Pardubickém kraji a má obyvatel. Průměrný měsíční příjem této rodiny je Kč a náklady na elektřinu, vodné, plyn apod. činí 5600 Kč. Rozhodný příjem rodiny: Náklady na elektřinu apod.: Náklady na bydlení (podle počtu posuzovaných osob): Celkové náklady na bydlení: ( ) Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob): Kč Kč Kč Kč Kč Splnění kritéria pro nárok na dávku: Celkové náklady na bydlení (9 560 Kč) přesahují součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 ( * 0,30 = Kč) - SPLŇUJE Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 ( * 0,30 = Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení ( Kč). SPLŇUJE Výše příspěvku na bydlení: Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi náklady na bydlení a mezi součinem rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30. Tzn ( * 0,30) = Kč. Rodina splňuje obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši Kč

103 Příklad č. 3 Manželé Svobodovi jsou přihlášeni k trvalému pobytu v nájemním bytě v Praze. Průměrný měsíční příjem manželů je Kč. Celkové náklady na bydlení (nájemné a další náklady započitatelné do nákladů na bydlení) činí Kč. Rozhodný příjem manželů: Celkové náklady na bydlení: Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob): Kč Kč Kč Splnění kritéria pro přiznání příspěvku: Celkové náklady na bydlení ( Kč) přesahují součin rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35 ( * 0,35 = Kč) - SPLŇUJE Součin rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35 ( * 0,35 = Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení ( Kč). SPLŇUJE Výše příspěvku na bydlení: Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a mezi součinem rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35. Tzn ( * 0,35) = Kč. Manželé splňují obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši Kč měsíčně. 3) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, na kterou má nárok rodič (matka nebo otec), který celodenně pečuje o nejmladší dítě v rodině, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou, tedy pokud má na mateřskou rodič nárok. Pokud rodič nárok na mateřskou nemá, začne rodičovský příspěvek čerpat hned po narození dítěte. Rodičovský příspěvek Jestliže chce rodina pobírat rodičovský příspěvek, musí dodržovat některé podmínky ohledně celodenní péče. Například u dětí mladších 2 let se sleduje rozsah hodin strávených v jeslích či v obdobných zařízeních. Doba, která je určena u dětí mladších 2 let, je 46 hodin v kalendářním měsíci. U dětí starších 2 let je docházka nesleduje

104 Příklad č. 1 Matka Helena, která pobírá rodičovský příspěvek, občas dává syna Adámka (1,5 roku) do mateřské školy. Mateřskou školu navštěvuje Adámek 14 dní v měsíci a to jen dopoledne od 8:00 do 12:00. Nárok na výplatu rodičovského příspěvku vzniká, protože matka nepřesáhla v kalendářním měsíci 46 hodin. Celková částka, která je vyplacena pro všechny stejně, je částka Kč. Pouze na rodiči zůstává rozhodnutí ohledně doby čerpání. Rodič, který si neplatil nemocenské pojištění, neměl nárok na mateřskou dovolenou, proto patří do nejpomalejší a vlastně i nejméně výhodné kategorie čerpání. Ovšem takový rodič, který si platí nemocenské pojištění, si může zvolit rychlejší a tedy kratší způsob čerpání výplaty. Pomalé a nejméně výhodné čerpání představuje po dobu devíti měsíců částku Kč a poté až do čtyř let dítěte částku Kč měsíčně. Rychlejší a kratší způsob výplaty představuje maximálně Kč a současně nesmí výše měsíčního příspěvku přesáhnout 70% hrubé mzdy. Rodič tedy nemůže pobírat víc, než si předtím vydělával. Výhodou rychlého čerpání je, že si rychlost čerpání je možno jednou za čtvrt roku změnit. Změna výše čerpání se provádí na základě písemné žádosti, která se podá na příslušný Úřad práce. Příklad č. 2 Paní Adámková pobírá od března rodičovský příspěvek Kč. Změnit výši rodičovského příspěvku může paní Adámková až od června. Příklad č. 3 Manželům Svobodovým, Petře a Honzovi se narodila dcera Amálka. Mateřská dovolená Petře právě končí a nastupuje na rodičovskou dovolenou. Nastává rozhodnutí, jak dlouho a v jaké výši bude Petra pobírat rodičovský příspěvek. Hrubá mzda jejího manžela je Kč a Petry mzda je Kč * 70 % = Kč

105 Jestliže se rozhodnou pro rychlé čerpání maximální měsíční příspěvek bude Kč, protože výše měsíčního příspěvku nepřesáhla 70 % hrubé mzdy. Čerpat tento příspěvek bude Petra do dvou let dcery Amálky. Kdyby se Manželé Svobodovi rozhodli, že bude Petra doma s Amálkou čtyři roky, pobírala by minimální rodičovský příspěvek a to Kč měsíčně právě po dobu čtyř let

106 V následujícím přehledném uspořádání údajů můžeme vidět částku rodičovského příspěvku při zvolené délce čerpání: Doba čerpání Rodičovský příspěvek 19 měsíců Kč 20 měsíců Kč 21 měsíců Kč 22 měsíců Kč 23 měsíců Kč 24 měsíců Kč 25 měsíců Kč 26 měsíců Kč 27 měsíců Kč 28 měsíců Kč 29 měsíců Kč 30 měsíců Kč 31 měsíců Kč 32 měsíců Kč 33 měsíců Kč 34 měsíců Kč 35 měsíců Kč 36 měsíců Kč 37 měsíců Kč 38 měsíců Kč 39 měsíců Kč 40 měsíců Kč 41 měsíců Kč 42 měsíců Kč 43 měsíců Kč Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek: žádost o rodičovský příspěvek, občanský průkaz, u dítěte do 15 let rodný list, potvrzení o nároku na dávky, potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje, potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku, doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplacení dávek v rámci EU,

107 rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině, jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem dítěte. 4) Porodné Porodné je dávka, která vzniká ve spojení s porodem prvního živě narozeného dítěte. Nárok na tuto dávku má matka, kde její rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficient 2,40. Může dojít i k situaci, kdy nárok na porodné bude mít i otec a to v případě, když žena zemře, a ke dni porodu splňovala podmínky pro nárok na dávku. Dále může mít nárok na porodné osoba, která si narozené dítě vzala po porodu do trvalé péče. Porodné Nárok na dávku lze uplatit 1 rok zpětně. Rozhodným příjmem je myšleno kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, kdy se dítě narodilo. Příklad č. 1 Například když se dítě narodilo , tak příjmy se zjišťují za období od do konce června Výše porodného: První živě narozené dítě: Druhé a více narozených dětí: Kč Kč. Doklady k žádosti o porodné: žádost o porodné, občanský průkaz, rodný list dítěte, v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů, rozhodnutí příslušného orgánu, doklad o výši čtvrtletního příjmu,

108 Příklad č. 2 Manželům Adámkovým se v dubnu narodila holčička. Měsíční příjem této rodiny byl k předcházející kalendářnímu čtvrtletí, tj. v tomto případě leden až březen, Kč. Životní minimum této rodiny je: Otec: Karel Adámek Kč Matka: Aneta Adámková Kč Dcera: Petra Adámková Kč Kč x 2,4 (násobek ŽM) = Kč Nárok na porodné vznikne, protože je splněna podmínka výše rozhodného příjmu (částka životního minima je vyšší než měsíční příjem) rodiny Adámkových. Rodina Adámkových si proto přilepší o Kč. Příklad č. 3 Pan Janoušková porodila holčičku, ale holčička po týdnu v nemocnici zemřela. Nárok na porodné u této rodiny také vznikne, protože jsou splněny podmínky výše příjmu v rodině. A dále je velice důležité v tomto případě, že se dítě narodilo živé. Opak by v tomto případě byl, kdyby se dítě narodilo při porodu mrtvé. Nárok na porodné by v tomto případě nevznikl

109 Příklad č. 4 Příklad výpočtu nároku na porodné u rodiny čekající druhé dítě Pan a paní Novákovi mají jedno 2-leté dítě a v roce 2015 očekávají narození druhého potomka. Paní Nováková je na rodičovské dovolené a její příjem je tedy 7600 Kč měsíčně (rodičovský příspěvek). Pan Novák je zaměstnaný a jeho průměrný měsíční příjem je Kč měsíčně Životní minimum rodiny (2 dospělí a 2 děti) je Kč (*) 2,7 násobek životního minima je Kč Průměrný měsíční příjem Novákových je Kč Na porodné na druhé dítě budou mít nárok. V roce 2015 dostanou porodné ve výši Kč 5) Pohřebné Pohřebné se považuje za ostatní dávky, které nejsou poskytovány v závislosti na výši příjmu. Pohřebné je vyplaceno osobě (fyzické osobě, nemusí být v žádném příbuzenském vztahu), která vypravuje pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která je rodičem právě nezaopatřeného dítěte. U pohřebného nejsou testovány příjmy rodiny. Pohřebné Výše pohřebného: Pevně stanovená částka: Kč Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné: žádost o pohřebné, občanský průkaz žadatele o dávku, rodný list dítěte, fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav úmrtní list, doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu, doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce), Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku let: "potvrzení o studiu nebo "potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě nepříznivým stavem) nebo

110 "potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo "potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce. Příklad č. 1 Manželé Jůnovi žijí v Praze se synem Tadeášem (21 roků, student VŠ). Pan Jůn měl autonehodu, při níž zemřel. Nárok na pohřebné má paní Jůnová ve výši Kč, protože vypravuje pohřeb osobě, která je rodičem nezaopatřeného dítěte

111 Shrnutí Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny: Σ A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky testované), B) ostatní dávky (dávky netestované). A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu testované dávky: 1) přídavek na dítě, 2) příspěvek na bydlení a 3) porodné. B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu netestované dávky: 4) rodičovský příspěvek a 5) pohřebné. 1) Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. 2) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám nebo jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy. 3) Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka, která je vyplacena za rodičovský příspěvek, činí Kč. 4) Porodné Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká nárok v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte. 5) Pohřebné Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila

112 pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na území České republiky. Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby. Činnost kontaktních pracovišť: rozhodují o přiznání příslušné dávky, zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému, vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce, rozhodují o námitkách účastníka řízení, zaznamenávají informace k výplatě dávek, posuzují zdravotní stav pro účely nepojistných dávek. Otázky 1) Jaký význam má po státní sociální podporu životní a existenční minimum? 2) Jaké jsou částky životního existenčního minima? 3) Jak rozdělujeme dávky státní sociální podpory v souvislosti s příjmem rodiny? 4) Které dávky jsou dávkami testovanými a které patří do skupiny dávek netestovaných? 5) Charakterizujte dávku přídavek na dítě? Co je podstatou této dávky a kdy je tato dávka vyplácena? 6) Charakterizujte dávku příspěvek na bydlení? Co je podstatou této dávky a kdy je tato dávka vyplácena? 7) Charakterizujte dávku rodičovský příspěvek? Co je podstatou této dávky a kdy je tato dávka vyplácena? 8) Charakterizujte dávku porodné? Co je podstatou a kdy je tato dávka vyplácena? 9) Charakterizujte dávku pohřebné? Co je podstatou a kdy je tato dávka vyplácena? 10) Který úřad se zabývá vyřizováním dávek státní sociální podpory? 11) Co to jsou tzv. kontaktní pracoviště? Jaká je činnost kontaktních pracovišť?

113 Pojmy k zapamatování testované dávky státní sociální podpory netestované dávky státní sociální podpory kontaktní pracoviště životní a existenční minimum výdělečná činnost legislativní rámec státní sociální podpory modelové příklady a jejich náročnost Doporučená literatura MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, ISBN

114 Závěrečný průvodce studiem Vážení a milí studenti, prostudovali jste poslední 65. kapitolu této studijní opory, ve které jsem se zabývala systémem sociálního zabezpečení. Předpokládám, že jste také odpověděli na všechny otázky, které jsem za každou kapitolou uvedla, když věřím, že jste si zároveň i zopakovali vše podstatné. Pokud je tomu tak, není co dodat, pouze ocenit vaše úsilí a snahu. Předložený text by vám měl poskytnout poměrně podrobné informace o systému sociálního zabezpečení v České republice. Byla bych velice ráda, kdyby předložený text ve vás vzbudil zájem o další studium sociální politiky, neboť se domnívám, že základy sociální politiky by měl znát každý nejen vysokoškolsky, ale i středoškolsky vzdělaný člověk. Vždyť člověk by si měl uvědomit, že i on sám se může někdy dostat do velice složité životní situace, kterou on sám, případně ani s pomocí své rodiny a blízkých nebude moci zvládnout a potom bude třeba hledat pomoc u státu. Je dobré znát, jak se v takové situaci zachovat a také znát, jaké stát má možnosti pomoci v tíživých životních situacích svým občanům. Zároveň bych vás chtěla upozornit na skutečnost, že v minulosti jsem již napsala tři studijní opory, kde rovněž najdete určité poznatky o systému sociálního zabezpečení, ovšem nikoliv v tomto podrobnějším rozsahu. Jednalo se o následující studijní opory: NEČADOVÁ,V.: Sociální politika I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2010,102str.ISBN NEČADOVÁ,V.: Sociální politika 2. část aplikace, vysokoškolská skripta Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: Já sama, i když jsem především ekonom, jsem několik let v oblasti sociální politiky působila a věřte mi, že to byla výborná zkušenost. Myslím si také, že je rozhodně dobré, když lidé mají sociální cítění, jsou nakloněni pomoci tam, kde je to potřeba, pomoci a pochopit člověka, který pomoc potřebuje a umět podat pomocnou roku v pravý čas. Ať využijete vědomosti získané studiem tohoto materiálu jakkoliv, přeji vám, aby bylo vaše vystupování a uplatňování získaných znalostí vždy profesionální a efektivní. Abyste uměli dobře zúročit vše, co jste studiem tohoto odborného materiálu získali. Pokud vás předložený text alespoň částečně zaujal a nestudovali jste jej pouze z donucení, ale trochu i se zájmem, tak je to pro mne zadostiučinění, že jsem tento text nepsala zbytečně. Pokud se budete k tomuto textu vracet,

115 budu tím velice potěšena. Vážení studenti, jestliže budete tato vysokoškolská skripta studovat s takovým nadšením a zájmem s jakým já jsem je pro vás připravovala, tak budete jistě v prokazování znalostí úspěšní a také budete sami se sebou a svým výkonem spokojeni. Přeji vám hodně štěstí při studiu, ve vaší práci i v osobním životě. Vaše autorka

116 Seznam použité literatury ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezečení.1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s. ISBN BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: Sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2010, 224 s. ISBN BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1. vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN DOLANSKÝ, Hynek. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2008, 133 s. ISBN DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005, 249 s. ISBN GLADKIJ, Ivan et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003, 392 s. ISBN GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č ISBN JANEČKOVÁ, Hana a Helena HNILICOVÁ. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009, 296 s. ISBN JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s. ISBN LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o., ISBN

117 MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN NEČADOVÁ,V.: Sociální politika I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2010, 102 str. ISBN NEČADOVÁ,V.: Sociální politika 2. část aplikace, vysokoškolská skripta Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN PETEROVÁ, Helena. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. 3. vyd. Praha: Institut pro veřejnou správu, 2012, 147 s. ISBN SEEMANOVÁ, Jana a Eliška KODYŠOVÁ. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou: Příručka pro rodiče Praha: Aperio, 2013, 95 s. ISBN SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účtová osnova, České účetní standarty 2014: pro některé vybrané účetní jednotky. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, 608 s. ISBN ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 249 s. ISBN Sociální a zdravotní pojištění. Finance.cz [online] [cit ]. Dostupné z: PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, Zákon č. 20/1996 Sb., České národní rady o správních poplatcích,

118 Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, Vyhláška č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení pro rok Internetové zdroje Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online] [cit ]. Dostupné z:

119 Integrovaný portál MPSV: Státní sociální podpora [online] [cit ]. Dostupné z: Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany [online] [cit ]. Dostupné z: Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: MPSV.CZ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit ]. Dostupné z: Sociální dávky - změny 2014 [online] [cit ]. Dostupné z: Sociální zabezpečení v ČR. Olomouc, Dostupné z: Státní sociální podpora. Portal veřejné správy [online] [cit ]. Dostupné z:http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/191/195/

120 Příloha č. 1 Vysvětlivky k používaným symbolům Cíle Na začátku kapitol naleznete formulované cíle. Jejich prostřednictvím získáte přehled o tom, co budete po nastudování příslušného tématu umět, znát, co budete schopni používat. Průvodce studiem Prostřednictvím průvodce vás autor provází textem, předkládá důležité informace ke studiu a vložený průvodce vás informuje o časovém prostoru vhodném k efektivnímu studiu. Část pro zájemce Upozorňuje na rozšířené učivo nad základní a informuje o možnosti jeho prohloubení. Σ Shrnutí kapitoly Klíčové body pro opakování a signalizace k opakovanému studiu částí, kterým nerozumíte. Testy a otázky Prověřte, do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si podstatné informace a pojmy. Je to informace, zda jste splnili v úvodu kapitol stanovené cíle. Věnujte jim maximální pozornost! Pojmy k zapamatování Klíčové pojmy, které umíte vysvětlit, aplikovat, odborné termíny, které bezpečně znáte a používáte. Vracejte se k nim po prostudování následujících kapitol, jen opakováním je fixujete v paměti. Úkoly k zamyšlení Prostor pro bilanci a aplikaci nabytých znalostí a dovedností, pro seberealizaci, aktivitu a tvořivost. Často bývá součástí zkoušky. Příklad Konkretizace problematiky v praxi, v reality. Je inspirací pro rozvedení poznatků na dalších praktických aplikacích. Literatura Použitá literatura ve studijním materiálu, typy pro doplnění a rozšíření základních poznatků nabytých studiem opory

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 3. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_17 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO

Dávky v roce 2013. INFO OS ZPTNS 1/2013 Předsedům VZO Předsedům VZO Dávky v roce 2013 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2013 uvádíme přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a dalších každoročně měněných

Více

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Úřad práce v Pardubicích

Úřad práce v Pardubicích Úřad práce v Pardubicích Seminář v rámci mikroprojektu EUROPRACA SUDETY Pardubice, 17. 12. 2009 Pravidla pro poskytování podpory v nezaměstnanosti Ing. Eva Šopíková Oddělení evidence a podpory Podpora

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu:

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu: Sociální pojištění Vyučující: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení: ZK Počet kreditů:

Více

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2012. INFO OS ZPTNS 1/2012 Předsedům VZO. MOTTO: Věřme sami sobě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2012 Vážené kolegyně, vážení kolegové, první číslo v roce 2012 přináší tradičně přehled změn u dávek, které budou státem poskytovány v letošním roce a dalších každoročně měněných

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Nárokové náhodné dávky

Nárokové náhodné dávky Milé maminky, tatínkové a děti, Připravili jsme pro vás seznam různých dávek, příspěvků a míst, kam se můžete obrátit, pokud jste se ocitly v tíživé finanční situaci. Vytvořme úplný seznam společně! Pokud

Více

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO167

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce 1. setkání Úvod Představení lektorů + účastníků Co je to job klub? Co je to, počet a délka, oslovování Historie Co Vám job klub může dát? Co očekáváte

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR. se zaměřením na území Moravskoslezského kraje

Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR. se zaměřením na území Moravskoslezského kraje Základní přehled systémů sociální ochrany obyvatel ČR se zaměřením na území Moravskoslezského kraje 1 Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, sociální systém v České republice je rozsáhlý, složitý a pro většinu

Více

Změny v roce 2015. INFO OS ZPTNS 1/2015 Předsedům VZO. MOTTO: Spolupráce a solidarita. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Změny v roce 2015. INFO OS ZPTNS 1/2015 Předsedům VZO. MOTTO: Spolupráce a solidarita. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Změny v roce 2015 Vážené kolegyně, vážení kolegové, již tradičně v prvním čísle roku 2015 uvádíme přehled dávek, které budou státem poskytovány v tomto roce a jejich případných změn, základní

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích

Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Evropské dny práce 2009 v Pardubicích Bc. Ilona Knížková Vedoucí oddělení důchodového pojištění OSSZ Pardubice ČSSZ Praha http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/ Nová právní úprava rozlišuje vedle nároku na starobní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

5. EVROPSKÁ UNIE A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 5.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii 5.2. Mezinárodní smlouvy

5. EVROPSKÁ UNIE A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 5.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii 5.2. Mezinárodní smlouvy česká správa sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení 2011 obsah 1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ 1.1. Dávky nemocenského pojištění 1.2. Výpočet dávek nemocenského pojištění 1.3. Posuzování zdravotního stavu

Více

Pro rok 2014 platí OSVČ pojistné v minimální výši 1894 Kč měsíčně, tj. o 4 Kč měsíčně více, než v roce 2013.

Pro rok 2014 platí OSVČ pojistné v minimální výši 1894 Kč měsíčně, tj. o 4 Kč měsíčně více, než v roce 2013. Otázka: Sociální pojištění Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Dorilas K čemu slouží Zkráceně sociální pojištění, či přesněji pojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti K oddílu 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 1. 3. Titul, Jméno, Příjmení vyplňte Vaše jméno,

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE 1. vydání 1. aktualizace k 1. 5. 2014 Publikace Důchodový systém v České republice je i v roce 2014 praktickou pomůckou, která čtenáře přehledně a srozumitelně seznamuje

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Na základě článku 29 Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Příloha IV Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn 91 Obecné

Více

Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení Obsah Úvod ÚVOD DO PROBLEMATIKY VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ŽIVOTNÍ MINIMUM EXISTENČNÍ MINIMUM SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Zdravotní pojištění Sociální pojištění NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Sociální zabezpečení 2010

Sociální zabezpečení 2010 Sociální zabezpečení 2010 Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení, začátkem letošního roku vstoupila v platnost velká řada změn v oblasti důchodového i nemocenského pojištění. A to je hlavním

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Ing. Vojtěch Beck, 2015

Ing. Vojtěch Beck, 2015 Ing. Vojtěch Beck, 2015 1 Sociální zabezpečení je interpretováno v různých zemích různě: Zákonem Soustavou samostatných zákonů vymezeno, co do sociálního zabezpečení náleží Konsensus v praxi, co za sociální

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Nemocenské dávky komparace ve vybraných letech Sickness benefits comparison in selected years Veronika Vorobljevová Plzeň 2012 Čestné

Více

Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU PŘIPRAVIT PRO ŽIVOT (CZ.1.07/1.3.46/01.0019) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Systém pomoci v

Více

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

a k tomu širokým zadáním cíle činnosti odborné komise a mnohem užším vymezením konkrétního mandátu.

a k tomu širokým zadáním cíle činnosti odborné komise a mnohem užším vymezením konkrétního mandátu. Téze souvislostí důchodového systému. PROČ? V práci důchodové komise se potkáváme s příčinami a důsledky řady společenských jevů, které mají souvislost s důchodovým systémem a pro které chceme hledat řešení

Více

I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče)

I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) ROZHODNUTÍ O POTŘEBĚ OŠETŘOVÁNÍ (péče) I. díl Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) Tento díl rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování slouží jako průkaz osoby ošetřující člena domácnosti. Při ukončení

Více

Setkání poradců nejen z Poradců

Setkání poradců nejen z Poradců Setkání poradců nejen z Poradců Praha 18.1.2014 Jak jsme to dělali v minulém století? Doba přinesla nové možnosti Jezdíme podle navigací Používáme mobilní telefony Místo dopisů posíláme e-maily Místo tabulek

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30.

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30. 2. DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ za období od 1. července 2013 do 30. června 2014 Seznam právních předpisů: ODDÍL I. Část II Zdravotní péče zákon č.

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014 Seminář Mzdy 2014 Ing. Jan Jón 16. ledna 2014 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2013 a v roce 2014 2013 2014 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více