Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb DOPADY REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Jarmila KASLOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. Znojmo, duben 2010

2

3

4

5 ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je provést zhodnocení dopadů reformy zdravotnictví na hospodaření zdravotních pojišťoven v ČR. Teoretická část, která vychází z odborných zdrojů, literárních pramenů a především poznatků každodenního života, se zaměřuje především na problematiku návrhu reformy zdravotnictví. Dále objasňuje vliv reformy zdravotnictví na zdravotnická zařízení, zdravotní pojišťovny a pacienty. Praktická část je zaměřena především na řízené rozhovory s odborníky z oblasti zdravotnictví. Jsou zde také uvedeny hospodářské ukazatele dopadů reformy zdravotnictví na hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven ČR. Klíčová slova: zdravotnictví, reforma zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, regulační poplatky, zdravotnická zařízení, financování zdravotnictví АБСТРАКТ Эта бакаларская работа ставит себе целью провести оценку результатов реформы здравоохранения на ведение хозяйства медицинских страховых обществ в Чешской Республике. Теоретическая часть работы, которая базируется на источниках профессиональных знаний, литературных источниках и прежде всего на сведениях ежедневной жизни, направляется главным образом на проблематику реформы здравоохранения. Далее она объясняет влияние реформы здравоохранения на медицинские учреждения, медицинские страховые общества и на пациентов. Практическая часть нацелена прежде всего на управляемые интервью со специалистами в области здравоохранения. Здесь тоже указаны экономические показатели результатов реформы здравоохранения на ведение хозяйства избраных медстраховых обществ Чешской Республики. Ключевые слова: здравоохранение; реформа здравоохранения; медицинские страховые общества; регулирующие платежи; медицинские учреждения; финансирование здравоохранения.

6 Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové za cenné rady a připomínky, za odborné vedení a pomoc při psaní této bakalářské práce. Také velmi děkuji paní Ing. Haně Klikové, vedoucí oddělení kontroly úhrad pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny ve Znojmě, paní Ing. Jaroslavě Zachovalové, vedoucí ekonomického oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ve Vyškově a panu PharmDr. Radkovi Hájkovi z brněnské lékárny za čas, který mi věnovali a za pomoc při získávání podkladů a informací potřebných ke zpracování této práce. Motto K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk nemůže zdát pozdní. Aurelius Augustinus

7 OBSAH ÚVOD... 8 I TEORETICKÁ ČÁST REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ DLOUHODOBÝ KONCEPT REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ Z ROKU 2004 JOZEF KUBINYI, ČSSD NÁVRH REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ Z ROKU 2005 TOMÁŠ JULÍNEK, ODS HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN PRÁVNÍ ÚPRAVA VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR OSTATNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ, ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY A PACIENTY PRÁVNÍ ÚPRAVA VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ Financování nemocnic VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY VLIV REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ NA PACIENTY II PRAKTICKÁ ČÁST VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR HISTORIE VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ZNOJMO, REFORMA Z POHLEDU VEDOUCÍ ODDĚLENÍ KONTROLY ÚHRAD POJISTNÉHO VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA VYŠKOV, REFORMA Z POHLEDU VEDOUCÍ EKONOMICKÉHO ODDĚLENÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN CELKOVÉ NÁKLADY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A OSTATNÍ ZDAŇOVACÍ ČINNOSTI PŘEKROČENÍ LIMITU KČ NÁKLADY ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN NA ZDRAVOTNÍ PÉČI POČET POJIŠTĚNCŮ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V ROCE KVALITA OČIMA PACIENTŮ ZÁVĚR... 43

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 51

9 ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma dopady reformy zdravotnictví na hospodaření zdravotních pojišťoven České republiky. Myslím si, že téma reformy zdravotnictví je velice aktuální, neboť české zdravotnictví je dlouhodobě v krizi a od 90. let 20. století se ho nedaří reformovat. Tento nezdar má samozřejmě velký vliv i na hospodaření zdravotních pojišťoven, které každoročně zvyšují svoje výdaje na zdravotní péči. Dále je toto téma zajímavé tím, že se bezprostředně dotýká všech občanů České republiky. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit reformu zdravotnictví a její dopady na hospodaření zdravotních pojišťoven České republiky. Celá bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je rozdělena na dvě části. V první části je obecně představena reforma zdravotnictví, neboť právě tato reforma předchází dopadům na hospodaření zdravotních pojišťoven České republiky. V druhé části je obecně popsáno, jako hospodaří zdravotní pojišťovny a jaký je současný systém zdravotnictví. Zdrojem pro zpracování teoretické části je návrh reformy samotný, teoretické poznatky, odborné články k dané problematice a dostupné ekonomické ukazatele jednotlivých zdravotních pojišťoven. V praktické části bakalářské práce jsem se zaměřila na využití metody řízených rozhovorů s lidmi, kterých se reforma zdravotnictví v profesním životě dotkla a kteří se s dopady reformy zdravotnictví každý den setkávají. Zdrojem informací a dat obsažených v praktické části byly interní materiály zdravotních pojišťoven, lékáren a informace získané na základě řízených rozhovorů. 8

10 I. TEORETICKÁ ČÁST 9

11 1 REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ Cílem této kapitoly je představení dvou návrhů reformy zdravotnictví. První návrh reformy zdravotnictví pochází z pera bývalého ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho. Autorem druhého návrhu je dnes již rovněž bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. 1.1 Dlouhodobý koncept reformy zdravotnictví z roku 2004 Jozef Kubinyi, ČSSD Myšlenka potřeby reformy zdravotnictví v České republice po listopadu 1989 se poprvé objevila v první polovině 90. let 20. století. Nikdo však nebyl schopen přijít s životaschopnou myšlenkou a tuto myšlenku realizovat, neboť na ministerstvu zdravotnictví docházelo k častému střídání ministrů. Toto časté střídání ministrů se v naší zemi stalo téměř národním folklórem. Největší chybou bylo a v současnosti stále je, že na pozice ministrů jsou dosazování lidé přímo napojeni na politickou stranu a v politice většinou aktivně činní, zatímco skuteční odborníci ve svém oboru se aktivní politiky neúčastní. Proto zdravotnictví v novodobé historii patří k druhému nejproblematičtějšímu odvětví v České republice. Od roku 2002 se o potřebě reformy zdravotnictví začalo opětovně velice intenzivně hovořit. Sektor zdravotnictví se rok od roku stále více zadlužoval. Bylo nutné co nejdříve zabránit krachu celého systému. Stát už na drahé léčení neměl peníze a bylo tedy potřeba, aby se všichni občané České republiky podíleli na tomto drahém léčení. Již v roce 2004 přišel tehdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi s návrhem nové dlouhodobé koncepce reformy zdravotnictví. Přestože bylo zřejmé, že tehdejší vláda již nový návrh reformy nestihne projednat a schválit, byl podle slov Jozefa Kubinyiho navrhovaný koncept připraven tak, aby ho mohla využít jakákoliv jiná vláda bez ohledu na politické myšlení. Kubinyiho dlouhodobý koncept vycházel z předpokladu, že současné zdroje jsou pro hrazení péče nedostatečné a bez hloubkové změny bude vzhledem ke stárnutí populace jen hůř. Je tedy nutné najít peníze jinde především u pacientů. Celý 10

12 navrhovaný systém měl být nadále založen na principu solidarity platit tedy měli nejen nemocní, ale i zdraví. Tak jak to funguje ve většině zemí světa. 1 Vzhledem k tomu, že lékaře potřebuje během svého života 90 % lidí, budou se muset všichni připravit na vyšší výdaje. Ministr Kubinyi navrhoval, aby si pacienti museli připlácet například za ambulantní péči, lázně, pobyt a stravu v nemocnicích, dopravu a recepty. 2 Souhrnná roční platba by byla omezena určitou částkou, která by se pohybovala v rozmezí 4 až 5 tisíc korun. Každý pacient měl být vybaven elektronickou čipovou kartou, na kterou by se veškeré poplatky zaznamenávaly. Kdyby pacient vyčerpal roční limit spoluúčasti, nic už by dál neplatil. Současně by se snížilo pojištění a poplatky by byly daňově odpočitatelné. 3 Fungovalo by to tedy jinak než například na Slovensku, kde jsou stanoveny pevné poplatky, ovšem bez maximálního limitu. Spoluúčast pacientů tedy není nijak kompenzována. Na druhou stranu u slovenského systému nebyla nutná vysoká počáteční investice pokud by v Česku měl být každý pacient vybaven čipovou kartou, museli by mít všichni lékaři, lékárny a ostatní zdravotní zařízení k dispozici čtečky těchto karet. A to by bylo pořádně drahé. Zavedení čipové karty souvisí s celým procesem modernizace informačního systému zdravotnictví, který Kubinyi zamýšlel. Karta by se využívala i jako přístupový klíč ke zdravotní dokumentaci či k přehledu čerpané péče, umožňovala by vypisování elektronických receptů a podobně. Spolu se zavedením Národního referenčního centra, kde by se soustředily veškeré informace od pojišťoven i zdravotnických zařízení, by to mělo vést k větší transparentnosti. Legislativně by se navíc měla zdravotnickým zařízením nařídit povinnost zveřejňovat ukazatele kvality jejich péče. Nejdiskutovanějším bodem celé koncepce se stalo uvažované zrušení kategorie pojištěnců, za které platil pojistné stát což jsou nezaopatřené děti do 18 nebo 26 let 1 ČERNÁ, Ivana. Reforma zdravotnictví: platit, platit, platit! 2 ČERNÁ, cit ČERNÁ, cit

13 věku, matky pečující o dítě, nezaměstnaní a důchodci. Pokud by se tato změna provedla bez výraznějšího zásahu do systému, vedla by k zásadnímu zvýšení životních nákladů u mladých rodin a sociálně slabých. 4 Kubinyi navrhoval, aby za děti a ženy na rodičovské dovolené platil pojištění jejich živitel. Živitel by za osoby na něm ekonomicky závislé platil zvýšené pojistné, které by bylo kompenzováno zvýšením daňových úlev za vyživované osoby. Místo státu by tak finanční zátěž převzali rodiče. 5 Důchodci a nezaměstnaní by si platili zdravotní pojištění sami. Kompenzovat jim to mělo navýšení důchodu, respektive příspěvku v nezaměstnanosti v rozsahu dosavadního odvodu. 6 Kubinyi zkoumal, jaký by mohl být dopad návrhu reformy zdravotnictví na jednotlivé sociální struktury obyvatel v ČR. Podle posledních sociologických údajů vyhlížela základní současná sociální struktura obyvatel ČR v roce 2005 tak, že 10 % populace tvořila tzv. vyšší třída s měsíčním příjmem nad Kč, 40 % populace představovala střední třída s příjmem vyšším než Kč měsíčně, tzv. dělnická třída s příjmem nižším než Kč za měsíc tvořila 30 % obyvatel a 20 % populace spadalo do kategorie tzv. spodní třídy, zahrnující nezaměstnané nebo příležitostně zaměstnané, osoby odkázané na různé sociální dávky, bezdomovce a pod. Značné rozdíly jsou mezi jednotlivými regiony. Např. v Ústeckém kraji je úroveň nezaměstnanosti o 70 % a v Moravskoslezském kraji o 60 % vyšší než celostátní průměr. Střední délka života v těchto krajích je zhruba o 30 % pod celostátním průměrem. 7 4 ČERNÁ, cit ČERNÁ, cit ČERNÁ, cit DRBAL, Ctibor, Budoucnost zdraví a zdravotnictví, s

14 1.2 Návrh reformy zdravotnictví z roku 2005 Tomáš Julínek, ODS vzniklo občanské sdružení Reforma zdravotnictví forum.cz. Jedná se o dobrovolné sdružení občanů, jejichž cílem je příprava návrhů zlepšení systému zdravotní péče v České republice, realizace těchto návrhů a další činnosti směřující ke zvyšování efektivity a kvality českého zdravotnictví. Na půdě tohoto občanského sdružení byl od jara roku 2004 intenzivně připravován zakládajícími členy tohoto občanského sdružení životaschopný komplexní návrh reformy českého zdravotnictví, který byl představen na podzim roku Mezi zakládající členy občanského sdružení Reforma zdravotnictví forum.cz patří MUDr. Tomáš Julínek, MBA, MUDr. Pavel Hroboň a MUDr. Tomáš Macháček. V září 2005 přišli zakladatelé občanského sdružení Reforma zdravotnictví forum.cz s návrhem postupné, ale komplexní změny financování a poskytování zdravotní péče v České republice, známou jako reforma zdravotnictví. Předkladatelé tohoto návrhu vycházeli s potřeby reformovat zdravotnictví pro 21. století. Současně s touto potřebou vycházeli předkladatelé tohoto návrhu z evropské tradice, která je založena na myšlence dostupnosti zdravotnictví pro všechny občany. Předkladatelé návrhu reformy zdravotnictví vycházeli z několika předpokladů: - zdravotnictví nemůže zůstat beze změn, když naše společnost ve všech oblastech prochází velkými změnami, - možnost občanů rozhodovat o kvalitě služeb ve zdravotnictví a možnosti jejich výběru. Doposud občané za zdravotnictví platili, ale někdo jiný za ně rozhodoval, co potřebují a co je pro ně dobré, - decentralizace zdravotnictví. Jenom decentralizované zdravotnictví je schopné rychle vstřebávat inovace a pružně reagovat na přání a potřeby svých zákazníků, - roli státu je potřeba omezit na zajištění přístupu k potřebné péči pro všechny občany, vymezení základních pravidel a kontrolu jejich dodržování. Běžný chod zdravotnického systému a jeho vývoj musí být ponechán na účastnicích systému. 13

15 Vztah financování zdravotnictví jako součásti veřejné politiky je k průběhu a výsledku celkové zásadní reformy veřejných financí zcela nepochybný. Tudíž její nedůsledné provedení ponechává zatím bez náležitého efektu také pokusy o patřičné efektivní využívání veřejných zdrojů pro zdravotnické účely. Nedůsledné řešení chronického finančního deficitu v našem zdravotnictví proto bývá často nahrazováno spory různých zájmových skupin a jejich handrkováním o výši dílčích poplatků, příplatků, odvodů a doplatků, aniž by mohlo být dosaženo žádoucí vazby veřejné úhrady zdravotnických intervencí na dynamiku celé systémově fungující soustavy veřejných financí. 8 Podstata transformace tohoto segmentu zdravotnické soustavy by totiž měla podle našeho názoru spočívat v jeho optimálním funkčním i strukturálním začlenění do onoho čtyřvrstevnatého, obecně využitelného modelu systému péče o zdraví, tak jak byl vyvozen a charakterizován na základě našich předchozích analýz a úvah. Z rámce a z poslání popsaných čtyř základních etáží tohoto systému by měla být odvozena role a odborná kompetence lůžkových zařízení jak v dimenzi státem garantované a z veřejných prostředků hrazené péče, tak té péče, která je nad to poskytována na základě volby občana a tak či onak privátně proplácena. 9 Rozdíly mezi reformou zdravotnictví podle Jozefa Kubinyiho a Tomáše Julínka jsou dle mého názoru nepatrné. Oba tyto návrhy počítají se zavedením finanční spoluúčasti pacienta a je úplně jedno, jestli se tato spoluúčast bude nazývat regulačním poplatkem nebo jakkoliv jinak. Oba ministři si uvědomovali hlubokou krizi našeho zdravotnictví a nutnost jeho reformy. Není dnes ani v budoucnu možné, aby se pacienti finančně nespolupodíleli na zdravotním systému. Věda a výzkum ve zdravotnictví jsou velmi nákladnou záležitostí, která však přináší očekávané výsledky. Dnes je medicína schopna léčit nemoci, které ještě před několika lety byly naprosto beznadějné. Tato léčba však současně vyžaduje zvýšené finanční nároky a tyto nároky je potřeba částečně uspokojit z finanční spoluúčasti pacienta. Zde bych však chtěla v souvislosti s reformou zdravotnictví poukázat na dvojí tvář levicové politiky ČSSD, kterou Jozef Kubinyi zastupoval. Přestože návrh reformy 8 DRBAL, cit. 7, s DRBAL, cit. 7, s

16 podle Jozefa Kubinyiho připomínal spíše rukopis pravicového politika, jednalo se z jeho strany o krok správným směrem. Kdyby však tento návrh byl schválen ještě za vlády ČSSD, tak by právě tato strana poukazovala na to, že právě ona je tím spasitelem českého zdravotnictví. Současně by se snažila využít tohoto návrhu reformy zdravotnictví ve svůj politický prospěch a zesměšnění opozičních, převážně pravicových stran. Přitom bylo zřejmé, že opoziční strany by s tímto návrhem reformy zdravotnictví neměly v zásadě žádné velké problémy. Když však s podobným návrhem po volbách v roce 2006 přišla pravicová ODS, bylo velkým problémem pro ČSSD tento návrh podpořit. ČSSD měla obavy, aby se tato reforma zdravotnictví tentokrát neotočila proti nim. Z toho vyplývá, že politika ČSSD není v zájmu občanů této země, ale v hájení hodně nízkých svých zájmů. Dokud nebudou o vážných problémech tohoto státu rozhodovat odborníci, ale politici, bude nejenom resort zdravotnictví v hluboké krizi. Další negativní stránkou, která se v průběhu reformy zdravotnictví ukázala, je neschopnost moci soudní a výkonné zajistit vymožení práva. Přestože dosud platí zákon, který jasně vymezuje placení poplatků, někteří sociálnědemokratičtí hejtmani začali tyto regulační poplatky za pacienty svého kraje platit. A to i přesto, že zde byla již dříve soudní rozhodnutí, která podobné praktiky zakazovala. Potřeba ČSSD obcházet zákony za každou cenu, je zavrženíhodná. Jednou reforma zdravotnictví vstoupí do dějin jen jako hloupá bitva o regulační poplatky mezi ČSSD a ODS. 15

17 2 HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Cílem této kapitoly je seznámení s legislativní úpravou týkající se Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven včetně jejich hospodaření. 2.1 Právní úprava Zdravotní pojišťovny v České republice provozují svoji činnost na základě dvou zákonů. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR na základě zákona č. 551/1991 Sb. v platném znění, o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZPMV ČR, VoZP ČR, RBP a další) na základě zákona č. 280/1992 Sb. v platném znění, o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Osobně si myslím, že všechny zdravotní pojišťovny by měly podnikat na základě jedné společné normy, přičemž by v této normě bylo stanoveno, které funkce jakoby centrální pojišťovny plní právě Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Jednalo by se především o provádění všeobecného zdravotního pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny a další specifické případy. Česká republika však nejde cestou jednoduchých a transparentních zákonů, proto se nelze divit, pokud v budoucnu k těmto dvěma zákonům přibudou zákony další. Dále si myslím, že by bylo pro tuto zemi, ale především pro všechny pojištěnce daleko lepší, kdyby zde fungovala jedna centrální pojišťovna a maximálně tři další pojišťovny. Možná je na místě námitka, že by to bylo v rozporu s demokratickými principy a volným trhem. Jsem však zastánkyní názoru, že stát má ekonomiku svými zásahy ovlivňovat. Tohle je určitě jedno z odvětví, kde by si stát měl ponechat možnost regulace. Z historie nám některé zdravotní pojišťovny předvedly velký hazard se zdravím pacientů (např. Hornická zaměstnanecká zdravotní pojišťovna, zdravotní pojišťovna REZAPO a zdravotní pojišťovna ATLAS), a to jen díky tomu, že stát zde uplatňoval teorii neviditelné ruky trhu, která vyřeší všechny problémy. V tabulce (Tab. 1) vidíme přehled zdravotních pojišťoven v České republice. 16

18 Tab. 1. Přehled zdravotních pojišťoven v České republice 10 PŘEHLED ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN V ČESKÉ REPUBLICE Kód Pojišťovna 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna 217 Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 228 Zdravotní pojišťovna MÉDIA 2.2 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Podle již zmíněného zákona č. 551/1991 Sb. v platném znění, o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR 11 jsou pravidla pro hospodaření této zdravotní pojišťovny nastaveny takto: - Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným. - Příjmy Pojišťovny zahrnují: a) platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu, b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů Pojišťovny, c) příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované Pojišťovnou, d) dary a ostatní příjmy, - Výdaje Pojišťovny zahrnují: a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, 10 Práce autora 11 Česko, Zákon č.551 ze dne 6. prosince 1991 o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. 17

19 b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, d) náklady na činnost Pojišťovny, e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Rozpočet Pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy Pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu. Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy: - základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům, k dalším platbám a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, - rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a 18

20 přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši, - provozní fond, - sociální fond, - fond majetku, - fond reprodukce majetku. Pojišťovna může vytvářet - fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče. Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny, - fond prevence; z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, je-li poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány 19

21 Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny. Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení a podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. 2.3 Ostatní zdravotní pojišťovny Podle již zmíněného zákona č. 280/1992 Sb. v platném znění, o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách 12 jsou pravidla pro hospodaření těchto zdravotních pojišťoven nastaveny takto: - Zaměstnanecká pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným. - Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu. - Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu. - Dalšími příjmy zaměstnanecké pojišťovny mohou být: a) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, a to na úhradu zdravotnických výkonů, b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů zaměstnanecké pojišťovny, c) příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním zákonem, d) dary a ostatní příjmy. - Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou: 12 Česko, Zákon č. 280 ze dne 28. dubna 1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. 20

22 a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině. d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny, e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem. Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje: - základní fond zdravotního pojištění, - rezervní fond, - provozní fond, - sociální fond, - fond investičního majetku, - fond reprodukce investičního majetku. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. 21

23 Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty finančními prostředky rezervního fondu. Výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření. Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění může zaměstnanecká pojišťovna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně. Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení a podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. 22