Teoretický koncept základů komerčního zdravotního pojištění v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Teoretický koncept základů komerčního zdravotního pojištění v ČR"

Transkript

1 INSTITUTE FOR BEHAVIORAL AND ECONOMIC STUDIES WORKING PAPER No Teoretický koncept základů komerčního zdravotního pojištění v ČR Petr Houdek, 2008

2 Teoretický koncept základů komerčního zdravotního pojištění v ČR Verze k 1. červnu 2008 Abstrakt: V článku je navržen systém komerčního zdravotního pojištění vycházejícího z kombinace klasického zdravotního pojištění a kolaterální smlouvy životního pojištění kryjící riziko smrti, nemohoucnosti či jiné zdravotní újmy (zdravotně-životní pojištění, ZŽP), čímž pojišťovna získá dodatečnou motivaci, zajistit pro pojištěnce nejen ze svého pohledu nákladově optimální zdravotní péči, ale takovou péči, která pojištěnci zajistí zdraví či minimální zdravotní újmu, čímž je odstraněn problém zastoupení. V navrženém zdravotním systému je akcentovaná úloha univerzální primární péče, která má prokazatelně nejvýznamnější podíl na efektivnosti celého zdravotnického sektoru. Primární péče je úzce navázána na úlohu zdravotních pojišťoven, čímž usnadňuje prevalenci metod lékařství-založeného-na-důkazech. Návrh je založen na otevřeném všeobecném komerčním zdravotním pojištění, v němž každý občan bude mít povinnost se pojistit v rámci ZŽP, bude mít však volný výběr ze zdravotně pojistných plánů lišících se krytím a cenou od konkurujících si pojišťoven. Důležitá zprostředkující úloha je přisouzena zaměstnavatelům. Zdravotní pojištění je zasazeno do kontextu zdravotní péče, která vedle zjevných medicínských úspěchů je i 3. nejvýznamnější příčinou úmrtí v rozvinutých zemích. Je zdůrazněno, že forma zdravotního pojištění musí podporovat prevenci a ovlivňovat život jednotlivců k zdravotně perspektivnějšímu chování. Klíčová slova: reforma zdravotnictví; zdravotní péče; financování zdravotnictví; komerční pojištění; životní pojištění; efektivita zdravotní péče; poskytování zdravotní péče; Klasifikace JEL: H42; H51; I18-2 -

3 1. Úvod Závažným nedostatkem diskuze o systémech poskytování zdravotní péče je její zaměňování se zdravím jako takovým. Je-li být zdravý cílem, zdravotní péče je pouze jedním z prostředků jak jej dosáhnout, vedle osobního chování jednotlivce a stavu prostředí, v němž žije. Z distinkce mezi cílem a prostředky vyplývají i odlišné motivace, poskytovatelé zdravotní péče nemají nutně za cíl zdraví občanů, ale poskytnutí zdravotní péče; odlišení má značný význam, jak dokumentuje obsáhlá literatura o problému zastoupení v oblasti zdravotnictví (McGuire 2000). Jelikož je však zdravotní péče obvykle prostředkem finálním, využívaným není-li další alternativy, je i prostředkem nejdražším, což pramení z hlavního paradoxu zdravotní péče lidé o své zdraví dbají až poté, co jej ztratí. Za posledních 40 let rostly výdaje na zdravotní péči v zemích OECD průměrně o 2% rychleji než rostl HDP či inflace. 1 V roce 2005 se podíl zdravotních výdajů na HDP v zemích OECD pohyboval kolem 9%, přičemž většina nákladů (průměrně 72,7%, nejvíce 90,7% v Lucembursku, nejméně 42,8% v Řecku a 45,1% v USA) byla nesena veřejným sektorem. Ačkoliv se v posledních letech trend rostoucí etatizace obrátil a podíl veřejných výdajů na zajištění financování zdravotní péče klesá, stále je státy financováno ¾ zdravotní péče. Ve všech zdravotních systémech zemí OECD navíc nalézáme podobné tendence, systémy jsou vnitřně zadlužené a rovnovážná bilance je obvykle dosahována na vrub veřejných rozpočtů. Tím však možnosti mezinárodního srovnávání de facto končí, ve světě je zdravotní péče poskytována a financována natolik odlišnými způsoby, že jakákoliv kategorizace se ukazuje coby umělá. V předkládané krátké eseji je pozornost zaměřena jen na složku financování zdravotní péče, ve 2. části jsou ukázány základní schémata financování zdravotnictví s akcentem na vyšší efektivitu komerčního pojištění. Ve 3. části je představen návrh unikátního institucionálního uspořádání zdravotně-životního pojištění vycházejícího z kombinace klasického zdravotního pojištění a kolaterální smlouvy životního pojištění. Uspořádání umožňuje, aby pojišťovna získala dodatečnou motivaci, zajistit pro pojištěnce nejen ze svého pohledu nákladově optimální zdravotní péči, ale takovou péči, která pojištěnci zajistí zdraví či minimální zdravotní újmu, čímž by mohl být minimalizován problém zastoupení. Do sféry pojišťovny je integrována primární 1 V USA, z jejichž reálií většina relevantních studií vychází, byl loňský odhad pro růst nákladů na zdravotní péči 7,2%, o 2,1% přesahující očekávaný růst HDP (Borger et al. 2006). Pochopitelně je takový trend neudržitelný a lze očekávat stabilizaci zdravotních výdajů k HDP na určitém, oproti současnosti vyšším, poměru (Poisal et al. 2007)

4 péče. Návrh je založen na otevřeném všeobecném komerčním zdravotním pojištění. Ve 4. části je ukázáno, že přes medicínské pokroky je vliv zdravotní péče na prodloužení střední délky života přeceňován. Ukazuje se, že zdravotní péče nepřináší jen zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, ale je i významnou příčinnou úmrtí v rozvinutých zemích světa (data se opírají o statistiky USA, jelikož v jiných zemích nelze podobnou informační základnu získat). V části 5. jsou uvedeny determinanty odpovědné za volbu formy zdravotního pojištění, je zdůrazněna role zaměstnavatelů při uzavírání smluv. Rovněž je důraz kladen na ovlivňování chování lidí v tom směru, aby se do sféry medicínské zdravotní péče vkročili co možná nejpozději. Závěrečná 6. část shrnuje představenou problematiku. 2. Veřejná volba ve zdravotnictví Vysoká angažovanost státu ve zdravotnictví je důsledkem všeobecného přijímání společenských norem určujících, že zdravotní péče by neměla být poskytována na základě příjmu spotřebitele jako jiné statky, ale podle objektivně-zdravotních kritérií (pravděpodobnosti úspěchu léčby, věku, ad.), a proto financována dle principu sociální (vynucené) solidarity vyjadřující, že zdravotní péče se má dostat všem, kteří ji potřebují bez ohledu na jejich platební schopnost (Tobin 1970). I při přijetí principu sociální solidarity je však nezbytné určit konkrétní způsob financování, který by měl dosáhnout efektivity z hlediska nákladů redistribuce a zároveň i paretovské optimality (nemožnosti realokovat disponibilní zdroje pro zlepšení stavu jednotlivce, aniž by si ostatní pohoršili). Obecně existují 4 základní systémy financování zdravotní péče, čistě státní systém zdravotní péče financovaný daněmi, všeobecné zdravotní pojištění, komerční pojištění a přímé soukromé platby, často vzájemně kombinované a eventuálně doplňované určitým typem transferů. 2 Teoreticky platí nepřímá závislost mezi bezprostředností platby a progresivitou systému (Cutler 2002); u přímých plateb je systém regresivní (jelikož důchodová elasticita zdravotní péče je nižší než 1), komerční pojištění je individuální a všeobecné pojištění a státní péče jsou bližší progresivnímu systému (staticky nejprogresivnější je pak financování z daní z příjmů, méně ze všeobecného pojištění a 2 Český systém všeobecného zdravotního pojištění kombinuje všechny prvky, zdravotní pojistné nepracujících, studentů a dětí je placeno z daňových příjmů, některé léky a služby jsou placeny přímými platbami, existuje možnost komerčního připojištění, často využívané např. u lázeňské péče, existovaly sociální transfery k chronicky nemocným lidem na zvýšené životní náklady, jsou zavedeny neekvivalentní poplatky za léčbu, atd

5 nejméně ze spotřebních daní). U efektivity platí teoreticky závislost přímá, nejefektivnější jsou přímé platby a komerční pojištění, méně efektivní je všeobecné pojištění a státní péče. V žádné z rozvinutých zemí světa neexistuje čistě komerční systém zdravotního pojištění. I v Česku je fakticky jediným zdravotním pojistitelem stát, jelikož ústavně garantuje pozitivní právo na zdraví pro každého občana a to bezplatně v rámci veřejného pojištění. Veřejné zdravotní pojištění plně pokrývající populaci však způsobuje morální hazard čím je pojištění velkorysejší, tím je v hotovosti placená nominální cena zdravotní péče nižší, popř. žádná, což vede k převisu poptávky nad nabídkou, zvýšenému užívání lékařské péče, významnému nárůstu nákladů systému a objevení se nedostatku. Stejné fenomény se intenzivně objevují ve všech zemích OECD s převahou veřejného zdravotního pojištění či státní péče. Přičemž již v 70. a 80. letech minulého století ukázal notorický RAND experiment (Newhouse 1996), že zavedení spoluúčasti pro jednu skupinu občanů ve formě deductibles (limitů, do nichž výdaje pojištěnec hradí sám, než za něj začne plnit pojišťovna) a copayments (spoluúčastí, při nichž se pojištěnec podílí na nákladech poměrně s plněním od pojišťovny) pohybující se v relativní výši od 25% do 90%, způsobilo, že výdaje na zdravotní péči byly o zhruba 4/5 nižší než u srovnatelné skupiny s plným pojištěním (tj. se zdravotní péčí zdarma). Nezbytnost nést alespoň část nákladů svého zdravotního rozhodování znatelně zvýšila efektivitu systému, ačkoliv se objevily pochybnosti, zda-li takové chování nevedlo k nedostatečné péči u osob, které si museli péči z části platit sami. Následná analýza zdravotních indexů (měřící různé ukazatele zdraví lidí) však ukázala, že neexistoval žádný významný rozdíl mezi oběma skupinami. 3 Ač bylo uvedeno, že komerční pojištění je efektivnějším způsobem financování zdravotní péče, systémově neumožňuje s ohledem na princip sociální solidarity redistribuci. Lidé se rozhodují o velikosti nakupované péče a o poměru svých příjmů, který jsou na ni schopni a ochotni obětovat, relativní cena je pak závislá na zdravotním riziku pacienta a tak staří a/nebo nemocní budou platit vyšší rizikové prémie, což je nejvíce kritizovaným charakterem soukromého zdravotního pojištění. Nepříznivá selekce znamená pro jednotlivce s vyšším zdravotním rizikem nutnost platit vyšší pojistné, eventuálně i za rámec finančních schopností (zdravotní stav může a téměř s jistou je použit jako explicitní či implicitní kritérium pro identifikaci specifického rizika, 3 Subjekty patřící do schématu bezplatné péče vykázaly významné zlepšení jen v oblasti oftalmologie díky brýlím zdarma, zubního stavu a hygieny u dětí a snížení krevního tlaku u lidí s vysokým rizikem tohoto onemocnění, obé díky pravidelnému vyšetření. Je však nutné zmínit, že u některých skupin lidí bezplatná péče vyvolala významné zlepšení v mnoha oblastech, tyto výsledky však byly kompenzovány zhoršením zdravotního stavu u jiných skupin

6 stanovení výše plateb na zdravotním pojištění nebo i eventuálním odmítnutí určitého člověka pojistit). Bez existence externího nadnárodního 4, státního, veřejného či charitativního systému či regulatorního prostředí, v němž není nutné respektovat pravidla fondově tvořených, resp. kapitálově-pojistných rezerv a který by mohl exogenně zdravotně rizikové prémie kompenzovat, však není možné navrhnout systém komerčního zdravotní pojištění, který by riziko vzniku nepříznivé selekce neobsahoval. Analogický fenomén nastává i v oblasti příjmů, v jakékoliv formě zdravotního pojištění, v němž budou mít významnou úlohu komerční pojišťovny, nastane stratifikace zdravotní péče dle kvality zdravotního pojištění, které bude z velké části závislé na velikosti příjmů daných jednotlivců. Financování zdravotní péče pro chudé, nemohoucí či jinak znevýhodněné bude provozováno na základě regulativního zásahu či exogenně komerčního pojištění. V obou případech bude nutné rozhodnout o kritériích zařaditelnosti, jež budou jednotlivci muset splňovat, jelikož lze očekávat, že při volných kritériích by nastal efekt vytlačení a lidé by upřednostňovali levnější státní program na úkor komerčního. Lze očekávat vznik státní či veřejné pojišťovny, která by finančně zajišťovala základní a akutní zdravotní péči pro příjmově znevýhodněné osoby (děti, tělesně či mentálně postižené) nebo systém státních úhrad stanovených forem komerčního zdravotního pojištění, přičemž by hlediska vstupu do těchto programů kopírovala kupř. již existující kritéria sociálních dávek. Rovněž lze předpovídat stanovení maximální hranice komerčního zdravotního pojištění. Rozvinutí tohoto tématu jde však mimo oblast předkládaného článku. 3. Návrh systém zdravotně-životního pojištění (ZŽP) Bylo zmíněno, že zaměňování zdraví a zdravotní péče je analyticky matoucí, analogické nesnáze vyvolává i termín poptávky po zdravotní péči, která je srovnávána k nabídce zdravotních služeb. Intuitivně je zřejmé, že poptávajícím subjektem je spotřebitel-pacient, takové rozumění však zatemňuje skutečnost, že spotřebitel poptává pouze službu-zajišťující-stav-zdraví a drtivou většinu zdravotní péče (tj. léků, vyšetření, operací, atd.) v realitě poptávají lékaři ve snaze tuto 4 Lze předpokládat, že rostoucí integrace zemí EU v brzké době vyvolá i snahu harmonizovat oblast poskytování zdravotní péče a jejího financování. Jelikož stávající systémy jsou natolik odlišné, nezbytně vyvstane problém stanovení standardů financování a z nich vyplývající mezistátní redistribuce zdrojů na úrovni rozpočtu EU

7 službu zajistit. 5 Neodlišení těchto dvou úrovní pak vede k téměř výjimečnému zaměření ekonomie zdraví na problematiku zastoupení (McGuire 2000; Cutler 2002), v němž panuje informační asymetrie mezi neinformovaným spotřebitelem a informačně zvýhodněním lékařem a snaze navrhnout motivační či regulační mechanismy, které by asymetrii odstranily. 6 Je však odůvodněné předpokládat, že poptává-li subjekt pouze zajištění dobrého zdravotního stavu (nikoliv péči), je schopen jeho kvalitu a změny adekvátně ohodnotit. Jeví se proto podnětným stanovit třetí subjekt, který bude explicitně nabízet službuzajišťující-zdraví a návazně poptávající relevantní zdravotní péči. Tuto roli by mohly hrát zdravotní pojišťovny na bázi svých smluvních lékařů primární péče (resp. zaměstnanců, dále lékařů pojišťoven ). Ti by spotřebiteli při uzavření pojistné smlouvy garantovaly úroveň zdraví či finanční kompenzaci při jeho zhoršení. Evidentní riziko, že tím by se problém zastoupení přesunul na pojišťovny/jejich lékaře lze obejít institucionální inovací povinností, aby uzavření zdravotního pojištění bylo doprovázeno i kolaterálním uzavřením smlouvy o životním pojištění kryjící riziko smrti, nemohoucnosti či jiné zdravotní újmy (fyzické či psychické); viz obr Podobně, poptává-li spotřebitel elektrickou energii, tak automaticky nepředpokládáme, že poptává černé uhlí či uranové tyče. Mechanismus zajišťující službu je fakticky ve výlučné moci poskytovatele (elektrárny), ač představitelné bylo by patrně neúčinné optimalizovat výdaje kupř. na těžbu černého uhlí ovlivňováním spotřebitele, ten rozhodnutí na této úrovni nečiní. 6 Jelikož pacient trpí informační asymetrií, lékař je ve zvýhodněné pozici, kdy může maximalizovat svůj užitek na úkor pacientova, aniž by si byl ten toho vědom, předepisováním péče, která pro něj není optimální, doporučováním pro pacienta zbytečných drahých vyšetření, atd. ústící do platnosti idiomu, že zdravý pacient, je pouze nedbale vyšetřený pacient. 7 Platby zdravotně-životního pojištění by se skládaly z části pokrývající pojistnou ochranu před výdaji na zdravotní péči (klasické zdravotní pojištění) a z části vytvářející fond pro pojistné plnění v případě smrti nebo zdravotní újmy (životní pojištění, v možných alternativách rizikové, kapitálové, investiční). Zařazení psychické újmy není nezbytné, avšak i její určení se jeví proveditelné mechanismem vzájemné dohody, případně soudním sporem, podobně jako jsou řešeny jiné obdobné spory (ochrana osobnosti, ad.). Jak bude uvedeno v Závěru, bylo by efektivní k tomuto smluvnímu svazku připojit i pojištění ztráty příjmů v důsledku nemoci

8 Obr. 1. Elementární schéma ZŽP, spotřebitel uzavírá pojistnou smlouvu s pojišťovnou o zajištění dobrého zdravotního stavu. Lékaři pojišťoven poté poptávají adekvátní zdravotní péči od poskytovatelů, kteří ji uskutečňují u spotřebitele. Při dostatečně vysokém pojistném plnění z kolaterálního životního pojištění získá pojišťovna dodatečnou motivaci, zajistit pro pojištěnce nejen ze svého pohledu nákladově optimální zdravotní péči (aspekt individuálního zdravotního pojištění), ale takovou péči, která pojištěnci zajistí zdraví či minimální zdravotní újmu, resp. finanční kompenzaci (aspekt životního pojištění) (Hanson 1994). V krajně zjednodušené hypotetické situaci by například onkologický pacient při čistě zdravotním pojištění měl nárok dle svého pojistného plánu jen na chemoterapii, která má nízkou úspěšnost a silné nežádoucí účinky, bylo-li by však zdravotní pojištění spojeno s životním pojištěním, bylo by pro pojišťovnu optimální zahrnout i nákladnější radioterapii (zhruba desetkrát nákladnější) či biologickou léčbu (100krát nákladnější), aby snížila riziko úmrtí a/nebo poškození pacienta výlučně léčbou chemoterapií a vyhnula se plnění ze životního pojištění. Smlouvy tohoto typu zdravotně-životního pojištění (ZŽP) by úžeji sjednocovaly zájmy pojišťovny a pacienta, jelikož by byly schopny minimalizovat problém zastoupení, který panuje v prostředí čistého zdravotního pojištění. Většinovou poptávku po zdravotní péči by pak reálně tvořili lékaři pojišťoven, u nichž je oprávněné předpokládat nižší informační asymetrii k lékařským specialistům a zdravotnickým zařízením, které by ji poskytovaly. Lékaři pojišťoven by se rovněž podíleli na individualizaci potenciálních zdravotních plánů a stanovování výše placeného pojistného s ohledem na způsob života konkrétního pojištěnce. Tím by současně úprava implikovala větší důraz na zdravý životní styl a upřednostňování preventivní péče

9 Adresátem pojistného plnění v případě smrti by nutně nemuseli být příbuzní či jiné blízké osoby pojištěného, lze přepokládat, že po dožití konkrétního stanoveného věku by docházelo k výplatám životního důchodu pojištěnému, který se ho dožil v relativním zdraví. Rovněž lze usuzovat na vznik firem (možná oblast působení zdravotních brokerů ), které by nabízely formu spoluúčasti na platbách kolaterálního životního pojištění za podmínky, že se stanou částečnými či výhradními příjemci pojistného plnění, v tomto uspořádání by i lidé s nízkým příjmem dosáhli na relativně vysoké pojistné částky a spjaté kvalitnější zdravotní pojištění. 8 Předpokladatelnou nejdůležitější výhodou prostředí smluv ZŽP je posun od pouhého financování zdravotních výdajů pojištěnce k jejich kontrole a řízení. 9 Lékaři pojišťoven by měli vyšší pravděpodobnost disponovat informacemi typu lékařství-založeného-na-důkazech (díky informačně-statistické kapacitě vlastních zdravotních pojišťoven, resp. jejich asociací) a zároveň i motivaci tyto poznatky aplikovat. Jak bude uvedeno ve 4. části, velká část lékařské péče je prováděna, aniž by bylo prokázáno, že na agregátní úrovni přináší výsledky zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Díky dichotomní funkci lékařů pojišťoven, kteří zajišťují zdraví pojištěným a zároveň pro ně objednávají sekundární a terciární péči na základě jejich pojistného plánu, získají tyto subjekty skutečnou motivaci k poptávání takové péče a služeb, které budou objektivně vyhodnotitelné a přinášející reálné výsledky. Lze proto očekávat standardizaci způsobu vyšetření a provádění invazivních zákroků, vytváření a využívání relevantních norem a ukazatelů specifické kvality péče pro jednotlivé poskytovatele péče na institucionální i personální úrovni, atd. (Niessen et al. 2000). Konkrétní podoba systému by vycházela z modelu otevřeného všeobecného komerčního zdravotního pojištění (od současného zdravotního pojištění placeného v relaci k výši příjmu by bylo upuštěno, normativní redistribuce v rámci zdravotnictví by probíhala explicitním mechanismem daní z příjmů a poté transparentní rozpočtovou politikou) každý jednotlivec bude mít povinnost se pojistit v rámci ZŽP, 10 bude mít však volný výběr ze zdravotně pojistných plánů (a výší a rozsahů životní pojistky) lišících se krytím a cenou od konkurujících si pojišťoven. 8 Hypoteticky možné riziko nemorálního chování zdravotních brokerů lze minimalizovat kogentní anonymizací jejich klientů. 9 Vycházíme-li ze skutečnosti, že zdravotně pojistné smlouvy v zemích s částečně komerčním pojištěními (Austrálie, Kanada, USA, ad.) obvykle trvají pouze jeden rok, což činí fondové před-financování vně systému zdravotní péče fakticky nemožné, kolaterální smlouva životního pojištění by mohla prodloužit trvání těchto smluv, což by pojišťovnám mohlo pomoci vytvářet kapitálově-fondové prostředky na budoucí zdravotní péči, což by v důsledku mohlo snížit velikost placeného pojistného. 10 Alternativou je uspořádání, v němž by nutnost pojištění byla pouze přednastavena, a subjekt by měl možnost ji zrušit. V daném případě by se pohyboval v systému přímých úhrad za zdravotní péči, za situace - 9 -

10 Z důvodu povinného pojištění by existoval neomezený přístup k primární péči, která by hrála kritickou funkci, konkrétně lékaři pojišťoven, kteří by na základě smlouvou garantované péče rozhodovali o využívání dalších zdravotnických služeb a jejich koordinaci. Výhodnost univerzální a fakticky vynucované primární péče (jelikož při ustanovení a obnovení pojistky by subjekt musel navštívit lékaře pojišťovny) 11 by měla přinést znatelné efekty na agregátní zdraví obyvatelstva. Přijímá se coby prokázaný fakt, že podstatným determinantem dobrého zdravotního stavu obyvatelstva ovlivnitelného medicínsky je kvalita primární péče; ze 7 nejlépe hodnocených zemí v oblasti zdravotní péče, má 5 silnou infrastrukturu primární péče (Starfield 1998). Nastíněné schéma je nutno vidět coby základní, dle specifikace pojistné smlouvy by mohla existovat možnost přímého vstupu do sekundární či terciární sféry zdravotnictví, jelikož je však odhadováno, že 70% lidí nezná jakékoliv objektivní údaje o lékařské péči, informace získává od přátel a známých a převážně věří informacím od svého stávajícího lékaře (tj. zejména praktika), rovněž tak 50-80% lidí vyžaduje, aby rozhodnutí o další léčbě učinil lékař a nikoliv oni sami (Frank 2004), bude využívání lékařů pojišťoven (mezi nimiž samými bude probíhat konkurence) 12 převažujícím modelem. Schéma ZŽP by mělo rovněž pomoci k intenzivnější horizontální integraci zdravotní péče, kterýžto faktor však není univerzálně považován za žádoucí. 4. Medicínské determinanty zdravotního stavu Probíhá-li stávka zdravotního personálu, míry úmrtnosti klesají. Slavnými se staly případy stávky izraelských lékařů, které probíhaly v 70. až 90. letech minulého století, během nichž docházelo k čtvrtinovému až polovičnímu snížení úmrtnosti v zasažených regionech (Siegel-Itzkovich 2000), analogický fenomén byl pozorován i v USA (indukovaný pokles úmrtnosti v Los Angeles byl 18%, 1978), v Kolumbii (v Bogotě při 52 dnů trvající stávce klesla úmrtnost o 35% (Mendelsohn 1990)) a v dalších zemích. Jelikož se jednalo o akce časově omezené nejvýše na akutní péče by financování převzala státní pojišťovna/rozpočet. Lze očekávat, že by obdobný mechanismus stimuloval vznik černých pasažérů (při odůvodněném předpokladu poskytování zdravotní péče nepojištěným), proto se jeví adekvátním povinný vstup do systému vynucovaný u rezidentů sankcemi. 11 K lékařským (preventivním) prohlídkám (očkování, lékařské testy, atd.) by tak docházelo minimálně s frekvencí obnovování smluv. 12 Při předpokladu jisté homogenity rozdělení občanů k lékařům pojišťoven, budou pojišťovny schopny hodnotit objektivně výkon těchto lékařů, čehož často běžní pacienti nejsou schopni či ochotni, jelikož ke svému lékaři chovají i jiné vazby než coby k poskytovateli placené péče, tzn. že ačkoliv jsou s jeho výkonem nespokojeni, nejsou ochotni jej vyměnit s odvoláním na vytvořené sociální vazby

11 několik týdnů, získaná data nemohla implikovat, že by lékařská péče přispívala pozitivně k vyšší úrovni úmrtnosti. Spolu s dalšími objevujícími se nepříznivými fenomény ve zdravotnictví však zjištění vedla k zintenzivnění výzkumu zaměřeného na výskyt lékaři a dalším zdravotnickým personálem přímo způsobených poškození pacientů (neodůvodněného užívání rizikové či explicitně chybné léčby, chybného dávkování), jakož i nepřímo způsobených poškození (nepřiměřeně nežádoucí vedlejší účinky léčby, alergické a toxické reakce, psychické obtíže vyvolané stresem a další traumata) (Illich 1999). Získané poznatky posléze vedly k rozsáhlým úpravám institucionálního i individuálního způsobu výkonu lékařské péče. Přesto i novější statistiky ukazují, že chyby či nedbalá péče zdravotnického personálu jsou jednou z nejfrekventovanějších příčin smrti v rozvinutých státech (Starfield 2000), kupř. v USA jsou na 3. místě po srdeční příhodě a rakovinných onemocněních; 76 až 137 tisíc pacientů ročně zemře v důsledku nepříznivých účinků léků (Lazarou et al. 1998), 44 až 98 tisíc jako oběti přímých lékařských chyb (Thomas et al. 1999; Thomas et al. 2000), 88 tisíc na nosokomiální infekce (Weinstein 1998), ad. 13 Obecně má lékařská praxe značnou úroveň zvykového rozhodování a nápodoby jednání blízkých kolegů ústící do nízké inovativnosti a efektivnosti. I tak rozšířené nemoci jako cukrovka, deprese či astma jsou léčeny naučenými metodami, nikoliv těmi, které by lékaři stanovili dle objektivních kritérií za efektivnější. Navíc empirické práce, jež se zabývají efektivitou zavádění klinicky či laboratorně prověřených léčebných metod a prostředků do praxe, celosvětově chybějí (Buekens et al. 2004; Savedoff et al. 2006). Hodnocení úspěšnosti léčebných metod založené na důkazech z reálného světa (rozsáhlé randomizované studie) je sporadické díky extrémní statistické obtížnosti určit separátně význam konkrétních léčebných metod na celkovou úroveň zdraví v populaci (Niessen et al. 2000). John Ioannidis (2005) dospěl k přesvědčení na základě statistické metaanalýzy studií o různých metodách léčby a užívání farmak že většina vykazovaných pozitivních vlivů léčby není statisticky prokazatelná (studie využívají malé vzorky testovaných osob, zjištěné pozitivní efekty jsou slabé, účastníci studií nejsou reprezentativním vzorkem, ad.). Ukazuje se, že výhody mnoha 13 Uvedené odhady vycházejí v převažující míře z extrapolace dat o léčbě pacientů v nemocnicích, skutečné míry mohou být proto vyšší, zároveň však z povahy dat není možné zjistit, jaký by byl stav pacienta, kdyby k hospitalizaci či lékařským zákrokům nedošlo. Současně se ve statistikách zvažují jen případy končící smrtí a ukazatele neobsahují negativní nefatální efekty zdravotní péče (nepohodlí, nevolnost, snížená pohyblivost, stres, ad.). U ambulantní péče se odhaduje, že 4 až 18% léčených pacientů pociťuje negativní efekty léčby, které je vedou k dodatečným vyšetřením, lékům či hospitalizaci, dohromady vyvolávajících 77 mld. USD dodatečných nákladů (Weingart et al. 2000)

12 užívaných metod léčby jsou neprůkazné, přestože jsou pacientům či subjektům hradícím péči prezentovány coby vědecky podložené a efektivní, často způsobují však především placebo efekt. I přes zřejmé úspěchy moderní medicíny je dle Robina Hansona (2006; 2008) nezbytné připustit, že příčina zdvojnásobení a další růst střední doby života v rozvinutých zemích v posledních dvou staletích není zřejmá a s téměř jistotou lze prohlásit, že pokroky v lékařství za ní nestojí. Ve větší míře je patrně důsledkem kombinace zlepšení všeobecných hygienických technologií, kvalitnější výživou obyvatelstva a vyšší bezpečností práce (zejména nárůst služeb na úkor průmyslu a intenzivního zemědělství). Významnější vliv na délku dožití než obdržená zdravotní péče mají zejména pohlaví, životní styl (především pravidelné a mnohostranné tělesné cvičení), sociální status (zejména úroveň vzdělání) a životní prostředí, v němž lidé žijí (Lantz et al. 1998). Z krátkého úvodu do efektivity agregátních výsledků zdravotní péče vyplývá, že cílem zdravotního pojištění by mělo být i motivovat občany, aby své potenciálně nezdravé chování minimalizovali a snížili riziko, že budou akutně potřebovat medicínskou zdravotní péči. Přičemž motivační preventivní programy nemají být zaměřeny na pouhé sdělování rizik, což se ukazuje coby hrubě neefektivní, 14 ale měly by se pokusit reálně ovlivnit chování lidí. Je očekávatelné, že lidé, kteří explicitně vykazují zdraví ohrožující jednání (alkoholici, kuřáci, lidé obézní) budou platit vyšší zdravotní pojistné. Jeví se však účelné, aby v rámci ZŽP došlo k rozsáhlejšímu ovlivňování chování lidí (motivace k návštěvám relaxačních či sportovních center, využívání poradců v oblasti výživy zejména na úrovni zaměstnavatelů, oblasti bydlení, atd.), aby bylo možno maximálně oddálit vstup do medicínského invazivního zajišťování zdravotní péče. Do tohoto aspektu zdravotní péče zasahuje stát i skrze daňovou a regulační politiku, notorickými příklady je zdaňování alkoholických nápojů, tabákových výrobků apod. možná šíře efektivnějších zásahů je však nevyužívaná; viz (Sunstein & Thaler 2003), či populární shrnutí (Houdek & Koblovský 2008). 5. Individuální determinanty zdravotního stavu 14 Výsledky protikuřáckých kampaní (Peterson et al. 2000), jakož i jiných informativních akcí ukazují, že jejich schopnost ovlivnit jednání lidí žádoucím směrem je fakticky nulová

13 Chování vně zdravotního systému vedle rozhodování o vlastním zdraví a životním stylu, které bylo krátce zmíněno v předcházející části, pak obsahuje i konkrétní výběr externí zdravotní péče a způsobu jejího financování zdravotního pojištění Výběr zdravotní péče Využití zdravotní péče je determinováno subjektivní spotřebitelovou potřebou a ideálně objektivním posouzením lékaře. Jak bylo řečeno v předcházející části reálné vyšetřovací techniky a léčebné metody jsou však mnohdy vzdáleny od objektivních kritérií a rovněž rozhodování spotřebitele se zdá být v překvapivé míře nezaujaté potřebou získat informace, který lékař či zdravotnické zařízení či jaký druh léčby je efektivní (v Česku i z důvodu dosavadní absolutní neexistence ukazatelů efektivnosti či úspěšnosti léčby ve zdravotnictví). 15 V zemích (údaje opět vycházejí zejména z USA), v nichž existují individuální zdravotní plány je schopno komparovat jejich vzájemné charakteristiky pouze 36% lidí (Frank 2004). Je vysledovatelná tendence, že při rostoucí nabídce alternativ vykazují subjekty klesající tendenci v počtu aktivně zvažovaných možností (Johnson et al. 1993), přestávají hledat optimální alternativu a s větší pravděpodobností zvolí standardní či obvyklou volbu (zvažme, že kupř. v o něco lidnatějším Holansku existovalo v roce pojišťoven, každá s několika pojistnými plány). Na základě těchto skutečností je významné, že zvýšení možností volby zdravotních plánů či dostupnosti informací o zdravotním sektoru v rámci komerčního pojištění nutně nemusí vést k zlepšení rozhodování občanů. Potencionální rozsah a obsah možného smluvního zdravotního pojištění je extrémní. Lze předpovědět, že i značně sofistikovaný jedinec nebude ochoten a schopen, a to ani za pomoci odborníka, detailně ohodnotit a porovnat jednotlivé detailní charakteristiky pojistných plánů nabízenými komerčními pojišťovnami. Vedle schématu ZŽP, jenž lékaře pojišťovny motivuje k optimální objednávané lékařské péči, se ukazuje nezbytné, aby uzavírání i samotných smluv ZŽP bylo uskutečňováno v rámci pracovně-právních vztazích, 15 Nezaujatost objektivními informace i v otázce vlastního zdraví byla ověřena ve studii (Schneider & Epstein 1998), kdy byli telefonicky dotazováni pacienti dříve podstoupivší operaci srdce, zda využili dostupné objektivní informace o specifických mírách úmrtí (tj. úspěšnosti operací) u nemocnic, v nichž operaci posléze podstoupili. Pouze 20% dotazovaných o těchto informacích vědělo a jen 12% před vlastní operací (navíc méně než polovina z lidí, kteří o informacích věděli před operací, se pokusila zjistit úspěšnost nemocnice či jednotlivého chirurga)

14 jelikož zaměstnavatelé (či jimi najaté subjekty) budou mít komparativní výhodu v hodnocení kompetitivních nabídek zdravotních pojišťoven Úloha zaměstnavatelů Důležitá úloha v systému komerčního zdravotního pojištění bude náležet zaměstnavatelům coby předpokladatelným stěžením plátcům pojistného. V minulém desetiletí v USA a dalších zemích, v nichž existuje čistě komerční a nebo kombinovaný model, byla převažující úloha zaměstnavatelů v systému evidentní. Za 90,3% pojištěnců bylo hrazeno pojistné jejich zaměstnavateli (Schriver & Arnett 1998), ti rovněž nesli 83,4% nákladů systému (Levit et al. 1998), přičemž standardní uplatňovanou metodou byl jednotný zdravotní plán, tj. u 48% zaměstnanců, chtěli-li mít pojistné hrazeno zaměstnavatelem, neexistovala možnost výběru a své specifické nároky mohli eventuálně řešit externím připojištěním, které je však značně tj. nadproporcionálně nákladné, 23% mělo na výběr ze dvou, 12% ze tří zdravotních plánů (Etheredge et al. 1996). Jelikož lze očekávat, že u privátních firem budou uzavírané smlouvy hodnoceny zprvu obzvláště dle ceny, budou zdravotní plány pojišťovnami standardizovány s cílem nabídnout pojistníkům výběr ze smluv skládajících se z optimálního mixu cen a zahrnované péče. Malí zaměstnavatelé budou upřednostňovat a dále setrvávat u standardizovaných plánů, přičemž variabilitu lze očekávat u kolaterálního životního pojištění. U větších společností lze očekávat, že uzavřou smlouvy poskytující ve zdravotních plánech určité modifikace a v delším období se budou soustředit i na kvality jsoucí za jednoduchou analýzu založenou na ceně a budou sami či za asistence třetích stran ( zdravotní brokeři ) volit takové zdravotní plány, které u zaměstnanců budou moci zlepšit celkový zdravotní stav a/nebo produktivitu (možnost sportovat, rekreační dovolená, optimalizovaná strava, zlepšení pracovního prostředí, atd.). Z uvedených důvodů lze předpovědět vznikání oborových, oblastních či profesních aliancí, které by svým členům umožnily sjednávat výhodnější podmínky s pojistiteli. Ať již na základě těchto aliancí či svěřením relevantních pravomocí specializovaným firmám (zdravotní brokeři), kteří se budou zaměřovat na vyhodnocování efektivity nabízených zdravotních plánů a dalších informací. 6. Závěr

15 I přes verbálně vyjadřovanou nespokojenost jsou s úrovní českého zdravotnictví subjektivně spokojeny ¾ lidí (GfK Praha 2006, 2007). Relativně nízká nákladnost zdravotní péče při adekvátní úrovni se zeměmi s vyšší úrovní produktu, je však v Česku docilována zejména pomocí regulace mezd a cen zdravotních výrobků, především léků, obě zmiňované položky jsou zhruba 30-40% pod komparativní úrovní světových cen. Obzvláště regulace mezd může do budoucna způsobit odliv kvalifikovaných pracovních sil do ostatních (bohatších) zemí EU. I přes uvedené skutečnosti je české zdravotnictví podfinancováno, obecně neexistují kritéria efektivnosti léčby u různých poskytovatelů péče, díky všeobecnému zdravotnímu pojištění a alespoň teoretické bezplatnosti péče dochází k jejímu nadměrnému užívání, atd. Cílem článku bylo navrhnout systém, který by měl alespoň některé z uvedených problémů vyřešit. Byl v hrubých rysech nastíněn návrh zdravotně-životního pojištění vycházejícího z kombinace klasického zdravotního pojištění a kolaterální smlouvy životního pojištění. Uspořádání umožňuje, aby zdravotní pojišťovna měla motivaci, zajistit pro pojištěnce nejen ze svého pohledu nákladově optimální zdravotní péči, ale takovou péči, která pojištěnci zajistí zdraví či minimální zdravotní újmu. Bylo rovněž navrženo, aby do sféry pojišťovny byla integrována primární péče, coby hlavní determinant medicínsky ovlivnitelného zdravotního stavu. Potenciální úpravy financování zdravotní péče jsou však daleko rozsáhlejší, zmiňme v závěru oblast nemocenských dávek (ač jsou formálně přiřazovány k sociální péči). Jako závažná neefektivnost se jeví oddělení správy a financování nemocenských dávek (tj. ušlého výdělku) mimo systém zdravotnictví, což způsobuje značné distorze. Poskytovatelé zdravotní péče nemají motivaci pro zamítnutí neoprávněného požadavku, naopak jsou stimulováni k nadměrné péči a předpisu léčiv. Jeví se proto vhodné i oblast nemocenských dávek integrovat do kontraktů komerčního zdravotně-životního pojištění (tj. umožnit volbu, zda-li si pojištěnec přeje zahrnout i pojištění pokrývající ušlý výdělek). V případě neprůchodnosti a setrvání stávajícího systému nemocenských dávek by byla vhodná úprava do schématu volné zdravotní dovolené. Jelikož značná část nemocenských dovolených je čerpána na léčení banálních nemocí, jeví se vhodným zavedení systému volné zdravotní dovolené, při níž by v reáliích ČR byl k zákonně stanovené minimální délce dovolené připojen určitý počet dnů volné zdravotní dovolené, jíž by si mohl zaměstnanec vybrat bez nutnosti projít

16 vyšetřením pracovní neschopnosti. 16 Systém by umožnil snížení administrativních nákladů na straně poskytovatelů péče i zaměstnavatelů. Představení návrhu ZŽP je obecné, jeho případná reálná implementace vyvolá nutně specifikaci mnoha jeho charakteristik, které ovlivní jeho efektivnost (daňová podoba spoluplaceného ZŽP ze strany zaměstnavatelů, způsob placení pojistného státních pojištěnců, podoba a právní povaha institutu garantovaného zdraví a subjektu lékařů pojišťoven, atd.), i zde proto platí závěr, který jsem uvedl u návrhu penzijní reformy: Bude se tou měrou jednat o reformu závislou na změnách ve velmi široké sféře státních zásahů, jakož i dobrovolné tržní kooperace, přičemž lze téměř s jistotou očekávat, že mnohé požadované a nutné úpravy neproběhnou žádoucím způsobem. (2007, str. 17). 16 Podoba volné zdravotní dovolené bude záviset na konkrétně zvolené implementaci stanovené zákonem, mohla by být ideálně závislá zcela na rozhodnutí zaměstnance či by byla navázána na nezbytnost v jejím rámci podstoupit preventivní vyšetření nebo rehabilitační či jiný zdravotně-ozdravný program v horizontu určitého počtu let, atp

17 7. Reference Doctors' strike lowered death rate. Science News 114, Borger, C., Smith, S., Truffer, C., Keehan, S., Sisko, A., Poisal, J., Clemens, M.K., Health spending projections through 2015: Changes on the horizon. Health Affairs 25, W61- W73 Buekens, P., Keusch, G., Belizan, J., Bhutta, Z.A., Evidence-based global health. Jama- Journal of the American Medical Association 291, Cutler, D.M., Health Care and the Public Sector. In: Auerbach AJ & Feldstein M (eds.) Handbook of Public Economics. Elsevier Science & Technology, Amsterdam, pp Etheredge, L., Jones, S.B., Lewin, L., What is driving health system change? Health Affairs 15, Frank, R.B., Behavioral economics and health economics. NBER Working Paper Hanson, R., Buy Health, Not Health Care. Cato Journal 14, Hanson, R., Fear of Death and Muddled Thinking -- It Is So Much Worse Than You Think.. In: Tandy C (ed.) Death And Anti-Death. Fifty Years After Einstein, One Hundred Fifty Years After Kierkegaard (Vol. 3). Ria University Press. Hanson, R., Making sense of medical paternalism. Medical Hypotheses 70, Houdek, P., Teoretický koncept mikroekonomických základů penzijního spoření Návrh koncepce penzijní reformy v ČR. INBES Working Paper 1 Houdek, P., Koblovský, P., Potíž ve zdravotnictví není jak léčit, ale jak zdravě žít. Respekt 2, Illich, I., Limits to Medicine: Medical Nemesis, the Expropriation of Health. Marion Boyars Publishers, New York. Ioannidis, J.P.A., Why Most Published Research Findings Are False. PLoS Medicine 2, e124 Johnson, E.J., Hershey, J., Meszaros, J., Kunreuther, H., Framing, probability distortions, and insurance decisions. Journal of Risk and Uncertainty 7, Lantz, P.M., House, J.S., Lepkowski, J.M., Williams, D.R., Mero, R.P., Chen, J., Socioeconomic Factors, Health Behaviors, and Mortality: Results From a Nationally Representative Prospective Study of US Adults. JAMA 279, Lazarou, J., Pomeranz, B.H., Corey, P.N., Incidence of Adverse Drug Reactions in Hospitalized Patients: A Meta-analysis of Prospective Studies. JAMA 279, Levit, K.R., Lazenby, H.C., Braden, B.R., the National Health Accounts, T., National health spending trends in Health Affairs 17, McGuire, T.G., Physician Agency. In: Culyer AJ & Newhouse JP (eds.) Handbook of Health Economics. Elsevier Science, Amsterdam, pp Mendelsohn, R., Confessions of a Medical Heretic. Contemporary Books, Chicago. Newhouse, J.P., Free for All?: Lessons from the RAND Health Insurance Experiment. Harvard University Press, Boston. Niessen, L.W., Grijseels, E.W.M., Rutten, F.F.H., The evidence-based approach in health policy and health care delivery. Social Science & Medicine 51, Peterson, A.V., Kealey, K.A., Mann, S.L., Marek, P.M., Sarason, I.G., Hutchinson smoking prevention project: Long-term randomized trial in school-based tobacco use prevention - Results on smoking. Journal of the National Cancer Institute 92, Poisal, J.A., Truffer, C., Smith, S., Sisko, A., Cowan, C., Keehan, S., Dickensheets, B., Health spending projections through 2016: Modest changes obscure part D's impact. Health Affairs 26, W242-W

18 Savedoff, W.D., Levine, R., Birdsall, N., When Will We Ever Learn? Improving Lives Through Impact Evaluation (Report of the Evaluation Gap Working Group). Center for Global Development, Washington, DC. Schneider, E.C., Epstein, A.M., Use of public performance reports - A survey of patients undergoing cardiac surgery. Jama-Journal of the American Medical Association 279, Schriver, M.L., Arnett, G.-M., Uninsured Rates Rise Dramatically in States with Strictest Health Insurance Regulations. The Heritage Foundation Backgrounder, Executive Summary 1211, 1-45 Siegel-Itzkovich, J., Doctors' strike in Israel may be good for health. British Medical Journal 320, Starfield, B., Primary Care: Balancing Health Needs, Services, and Technology. Oxford University Press, New York. Starfield, B., Is US health really the best in the world? Jama-Journal of the American Medical Association 284, Sunstein, C.R., Thaler, R.H., Libertarian paternalism is not an oxymoron. University of Chicago Law Review 70, Thomas, E.J., Studdert, D.M., Burstin, H.R., Orav, E.J., Zeena, T., Williams, E.J., Howard, K.M., Weiler, P.C., Brennan, T.A., Incidence and Types of Adverse Events and Negligent Care in Utah and Colorado [Comment]. Medical Care 38, Thomas, E.J., Studdert, D.M., Newhouse, J.P., Zbar, B.I.W., Howard, K.M., Williams, E.J., Brennan, T.A., Costs of medical injuries in Utah and Colorado. Inquiry 36, Tobin, J., On Limiting the Domain of Inequality. Journal of Law and Economics 13, Weingart, S.N., Wilson, R.M., Gibberd, R.W., Harrison, B., Epidemiology of medical error. British Medical Journal 320, Weinstein, R.A., Nosocomial infection update. Emerging Infectious Diseases 4,

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy Reforma systému zdravotní péče v ČR Příčiny Hlavní principy Příčiny reformy Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační

Více

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI Jan Švihovec Vliv demografického vývoje na financování zdravotnictví v ČR Náklady ZP na pojištěnce Výdaje na zdravotnictví jako % HDP = pod průměrem OECD Výdaje na zdravotnictví

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma zdravotnictví-forum.cz Tomáš Macháček Seminář IPVZ Praha, leden 2009 PŘÍBĚH REFORMY ČÁST PRVNÍ 2003 tři muži ve člunu 2004 založení o.s. Reforma

Více

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů Zdravotnictví: nízká míra využívání IT Finanční služby Pojištění Spotřebitelské služby Velkoobchod Obchodní služby

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

Principy zdravotního připojištění

Principy zdravotního připojištění Principy zdravotního připojištění Doc. Martin Dlouhý IPVZ Praha, VŠE v Praze 23.10.2007 Praha Osnova přednášky 1. Proč zdravotní připojištění? 2. Co je zdravotní připojištění? 3. Typy zdravotního připojištění

Více

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění Možnosti určení rozsahu povinného pojištění MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Reformy zdravotnictví v nových členských zemích EU Praha, 8. září 2004 STAV TRADIČNÍCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍHO ZABEZPEČENÍ Zastaralé financování

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 CESTY K REALIZACI STŘEDOVÉHO MODELU I. Definice a plošné zajištění solidárně hrazené péče. II. Třístupňová garance péče. III. Řízená péče.

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012 SPORT NEJPŘIROZENĚJŠÍ PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK Tisková konference Praha 21. srpen 2012 ŠPATNÝ ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE nedostatek pohybových aktivit nevyváženost mezi výdejem a příjmem energie nezdravéstravování

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Efektivní právní služby

Efektivní právní služby PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS Efektivní právní služby 1 Co nás čeká? 2 PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS základní paragrafy a biosomilars; systém cen a úhrad biosimilars; zaměnitelnost

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný

ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček Vliv farmaceutických firem na chování lékařů Jiří Vorlíček Základní léčebné možnosti v onkologii chirurgie radioterapie farmakoterapie Farmakoterapie Česká onkologická společnost ČLS JEP dlouhodobě usiluje

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK Programové teze ČLK 1 Lékaři a pacien, Zákon o právech pacientů a lékařů upravující základní vztahy. Zachování a ochrana plné autonomie lékařů v rozhodování o odborných otázkách léčby jako základní podmínka

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr Co je smyslem a cílem zdravotnictví? 1. Udržet či prodloužit délku života. 2. Udržet nebo zvýšit jeho kvalitu. 3. Onemocněním předcházet a nemocným zajistit

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I.

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.7.2005 31 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of

Více

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005 2008. Consumption of Health Services in the years 2005 2008

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005 2008. Consumption of Health Services in the years 2005 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 11. 2009 63 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005 2008 Consumption of Health Services in the years 2005

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Věci veřejné reforma zdravotnictví Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Navrhujeme jasnou koncepci zdravotnictví

Více

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 OBSAH Top 10 opatření Zefektivnění financování zdravotnictví Léky a zdravotnické prostředky Reálná konkurence pojišťoven a poskytovatelů

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Propojení nemocenského a zdravotní pojištění Bc.. Vladimír r Kothera garant projektu říjen 2004 Projekt Českého zdravotnického fóra f 1/2 Snaha reagovat na systémov mové chyby Dlouhodobá analýza problémů

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 50 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 4095 RESPONDENTŮ 1 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 DOPORUČIL/A BYSTE SVÝM PŘÁTELŮM PRÁCI

Více

Vliv konkurence na fungování zdravotních pojišťoven. MUDr. Tomáš Macháček KLIENT PRO

Vliv konkurence na fungování zdravotních pojišťoven. MUDr. Tomáš Macháček KLIENT PRO Vliv konkurence na fungování zdravotních pojišťoven MUDr. Tomáš Macháček KLIENT PRO STRUKTURA DNEŠNÍ PREZENTACE 1. Nezrušíme zdravotní pojišťovny? 2. Proč Kaiser Permanente poskytuje klientům za stejné

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Obsah Co se již podařilo prosadit Připravované zákony Co se již podařilo prosadit Zákon o zdravotních službách platný od

Více

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ KLINICKÉHO HODNOCENÍ LÉČIV A JEJÍ SOULAD S PRÁVNÍ ÚPRAVOU EU

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ KLINICKÉHO HODNOCENÍ LÉČIV A JEJÍ SOULAD S PRÁVNÍ ÚPRAVOU EU SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠTĚNÍ KLINICKÉHO HODNOCENÍ LÉČIV A JEJÍ SOULAD S PRÁVNÍ ÚPRAVOU EU strana 1 z 6 Pavel Strnad, Ph.D. advokátní kancelář Polverini Strnad, Týnská 12, 110 00, Praha 1, tel. č.:

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

Standardní katalog NSUZS

Standardní katalog NSUZS Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Exkluzivní balíček slev pro studenty Vysoké školy finanční a správní

Exkluzivní balíček slev pro studenty Vysoké školy finanční a správní Exkluzivní balíček slev pro studenty Vysoké školy finanční a správní I. Nabídka povinného ručení Sleva 10% + možnost mimořádné slevy 500,-Kč na první pojistné II. Nabídka havarijního pojištění Sleva 10

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014 Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014 Proč se zabývat zahraničními DRG systémy? IR DRG 1.2. kultivujeme od roku 2003, pro účely úhrad jej používáme

Více

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.11.2004 73 Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Účelem této aktuální informace (AI) není

Více

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA [ 1 ] Činnost SUKL jako organizační slo ky státu Je dána zákonem 378/2007 Sb. ZABEZPEČOVÁNÍ LÉČIV Díl 1 Úkoly orgánů vykonávajících státní správu v oblasti

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více