Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 15. schůze

Transkript

1 8. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 15. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 8. funkční období Těsnopisecká zpráva 15. schůze

4

5 Pořad 15. schůze 1. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince Senátní tisk č. 223 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob, přijatá v Haagu dne 13. ledna Senátní tisk č. 252 Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů 4. Senátní tisk č. 254 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů 5. Senátní tisk č. 268 Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii 6. Senátní tisk č. 225 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a Ostrovem Man o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 18. července Senátní tisk č. 226 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Londýně dne 15. září Senátní tisk č. 167 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní, podepsaná dne 15. června 2011 v Haagu 9. Senátní tisk č. 38 Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 197 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů 11. Senátní tisk č. 198 Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů 12. Senátní tisk č. 248 Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů 1

6 13. Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a některé další zákony /sněmovní tisk 448/ 2

7 8. funkční období Obsah 15. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 11. ledna Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Marcel Chládek... 2 Senátor Miroslav Nenutil Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil... 3 Senátor Luděk Sefzig... 5 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková... 8 Senátor Jan Horník Senátor Jiří Pospíšil Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Senátor Luděk Sefzig Senátor Jan Horník Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob, přijatá v Haagu dne 13. ledna 2000 (senátní tisk č. 223) Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Senátor Miroslav Antl Návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 252) Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Senátor Jiří Bis Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jan Hajda Senátor Jan Horník Senátor Jiří Čunek Senátor Vladimír Dryml Senátor Karel Šebek Senátor Martin Tesařík Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Senátor Miroslav Krejča Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Tomáš Töpfer I

8 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Čunek Senátor Jiří Čunek Senátor Jan Horník Senátor Richard Svoboda Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Bis Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Senátor Ivo Bárek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jiří Bis Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Jiří Bis Senátor Jiří Bis Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 254) Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Pavel Eybert Senátor Miloš Malý Senátor Pavel Eybert Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii (senátní tisk č. 268) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Jiří Lajtoch Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a Ostrovem Man o výměně informací v daňových II

9 záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 18. července 2011 (senátní tisk č. 225) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Adolf Jílek Senátor Jaroslav Sykáček Senátor Jiří Dienstbier Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Guernsey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Londýně dne 15. září 2011 (senátní tisk č. 226) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Josef Řihák Senátor Jaroslav Sykáček Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní, podepsaná dne 15. června 2011 v Haagu (senátní tisk č. 167) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Jiří Pospíšil Návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 38) Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátorka Miluše Horská Předseda Senátu Milan Štěch Senátorka Soňa Paukrtová Předseda Senátu Milan Štěch Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátorka Miluše Horská Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Petr Vícha Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 197) Senátorka Soňa Paukrtová Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Soňa Paukrtová Senátorka Jiřina Rippelová III

10 11. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Soni Paukrtové, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 198) Senátorka Soňa Paukrtová Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Soňa Paukrtová Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 248) Senátor Jiří Dienstbier Senátor Miroslav Nenutil Senátor Petr Pakosta Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Adolf Jílek Senátor Jiří Dienstbier Senátor Miroslav Nenutil Senátorka Soňa Paukrtová Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a některé další zákony /sněmovní tisk 448/ Senátorka Dagmar Terelmešová IV

11 Těsnopisecká zpráva z 15. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 11. ledna 2012 (Jednání zahájeno ve hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 15. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 15. prosince Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Petr Pithart, Tomáš Jirsa a Stanislav Juránek. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 15. schůze Senátu byli senátoři Petr Šilar a Tomáš Kladívko. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou, takže přistoupíme k prvnímu hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 15. schůze Senátu byli senátoři Petr Šilar a Tomáš Kladívko. Přítomno je 47 senátorek a senátorů, kvorum je 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 1 se ze 48 registrovaných při kvoru 25 pro návrh vyslovilo 46, takže návrh byl schválen a ověřovateli této schůze byli určeni senátoři Petr Šilar a Tomáš Kladívko. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 15. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor navrhuje vyřadit senátní tisk č. 82, kterým je Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, dále bod "Volba členů Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu" a naopak zařadit senátní tisk č. 268, kterým je Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii a dále Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a některé další zákony 1

12 /sněmovní tisk 448/. Tyto návrhy jsou v písemném návrhu pořadu schůze uvedeny proloženým písmem. Dále tu máme ještě jedno předřazení. Jedná se o smlouvu, kterou předkládá ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zároveň zastoupí předsedu vlády u prvního bodu, a proto navrhuji jeho smlouvu, což je senátní tisk č. 223, zařadit jako druhý bod našeho dnešního jednání. Tolik tedy návrhy, které byly z Organizačního výboru anebo jsou doplněny. A táži se: Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Hlásí se pan senátor Marcel Chládek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky a vážení senátoři, já bych požádal o stažení z pořadu 15. schůze senátní tisk 163, který je pod bodem 11. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, slyšeli jste návrh. Kdo další se hlásí k pořadu schůze? Pan senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Omlouvám se, že to není přímo k pořadu schůze, ale časově mi to doufám prominete. Chci jenom vyřídit poděkování všem kolegyním a kolegům, kteří přispěli na organizování dějepisné soutěže gymnázií v Chebu. Její vítězové a organizátoři teď sledují naše jednání. A zároveň žádám ty kolegyně senátorky a kolegy senátory, aby se zhruba do hodin, pokud budou chtít, dostavili do Frýdlantského salónku, kde jim bude předáno jakési poděkování. Ještě jednou se omlouvám a děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Bylo to tedy technické sdělení nesouvisející s pořadem dnešní schůze. Vítěze dějepisné soutěže mezi námi vítám a přeji jim dobré zážitky ze Senátu. A my pokračujeme projednáváním pořadu schůze. Takže další návrhy nejsou, takže rozpravu končím k tomuto bodu a budeme hlasovat o programu schůze tak, jak byl navržen Organizačním výborem, jak jsem v úvodním vystoupení tady doplnil a přečetl, plus návrh, kterým navrhl pan senátor Chládek, pokud nejsou námitky, abychom hlasovali samostatně, a to je vyřadit z programu schůze tisk č Jsou nějaké námitky k proceduře hlasování? Pokud tomu tak není, budeme hlasovat. Aby nedošlo náhodou k porušení jednacího řádu, budeme nejdříve hlasovat pro úplnost o návrhu, který přednesl pan senátor Marcel Chládek, to znamená vyřadit senátní tisk č. 163, který je pod bodem 11. Potom budeme hlasovat o komplexním návrhu, tak jak byl předložen Organizačním výborem a tak, jak jsem ho tady také uvedl. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pana senátora Marcela Chládka vyřadit bod č. 11, zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 2, registrováno 62, pro návrh 59, proti 2. Návrh byl schválen. Děkuji. Nyní můžeme přistoupit k hlasování o celém programu schůze tak, jak byl uveden, jak vám byl rozdán, je to ve znění vyřazení bodu č. 11, které jsme před chvilkou provedli. Takže zahajuji hlasování. 2

13 Kdo souhlasí s návrhem programu schůze, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 3, registrováno 62, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Takže budeme se řídit schváleným programem. Děkuji vám. A přistoupíme k projednávání 1. bodu, a to je 1. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince 2011 S informací vystoupí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastoupí předsedu vlády. Vítám pana ministra mezi námi. Pane ministře, prosím, ujměte se slova. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych za pana předsedu vlády Petra Nečase přednesl informaci o výsledcích Evropské rady, která se konala ve dnech 8. a 9. prosince minulého roku. Na agendě Evropské rady se objevily tři rozsáhlejší tématické okruhy hospodářská politika, energetika a rozšíření EU. Klíčovou událostí ER však bylo neformální setkání, které probíhalo ve večerních a nočních hodinách před zahájením programu řádného summitu, jehož ústředním tématem bylo hledání shody řešení, které by přineslo východisko ze současné dluhové krize eurozóny. Cestou k řešení má být definování nových principů koordinace hospodářských politik a posílení fiskální stability a disciplíny. Výsledek neformální diskuse si dovolím stručně shrnout, zejména pokud jde o to, čeho bylo na jednání dosaženo a před jakými otázkami se nyní Evropská unie nalézá. Prvá část jednání byla věnována hledání shody na obsahové stránce navrhovaných opatření. Česká republika vystupovala v tomto jednání na základě vládou schváleného mandátu velmi konstruktivně. Navrhovaná opatření pro posílení koordinace hospodářských politik a fiskální odpovědnosti v eurozóně jsme byli připraveni podpořit zejména z toho důvodu, že pro českou ekonomiku vzhledem k její exportní orientaci na vnitřní trh je stabilita eurozóny klíčovou otázkou. Je třeba zdůraznit, že z věcného hlediska jsou navrhovaná opatření, o kterých jsme jednali, jasným krokem k vytvoření fiskální unie v rámci eurozóny. V krátké perspektivě by pak mělo jít o přijetí opatření, která by měla zvýšit kredibilitu eurozóny a stabilizovat situaci na finančních trzích, zejména cestou posílení protikrizových mechanismů. Návrhy představené duem Francie Německo a stálým předsedou Evropské rady, předpokládají zavedení nového fiskálního pravidla obsahující zásadu vyrovnaného rozpočtu. Tato zásada by měla být zakotvena v právních systémech členských států a jejich dodržování by mělo být vynutitelné soudním dvorem EU. Členské státy by se také zavázaly směřovat k vyrovnanému rozpočtu na základě komisí stanoveného harmonogramu. Pro členské státy, vůči nimž je uplatňován postup při nadměrném schodku, by byla stanovena povinnost předkládat komisi a radě k potvrzení program strukturálních reforem. Rovněž by měl být zřízen mechanismus, v rámci něhož budou členské státy předem podávat zprávy o svých plánovaných emisích dluhopisů. Mezi navrhovanými opatřeními je také posílení pravidel pro postup při nadměrném schodku upravených nyní v článku 126 smlouvy, 3

14 a to vůči státům eurozóny prostřednictvím sankcí a rozhodování v Radě obrácenou kvalifikovanou většinou. Pokud jde o formu, jakou by měla být navrhovaná opatření realizována, pak je ve hře několik variant. Pochopitelně se předpokládá maximální využití stávajícího rámce primárního práva, avšak tímto způsobem bude možné přijmout pouze některá z navrhovaných opatření. Česká republika během jednání jednoznačně preferovala impulzivní řešení ve formátu EU 27, s tím, že navrhovaná opatření by se vztahovala pouze na EU 17, to znamená pouze na členy eurozóny. Shodnout se na takovém způsobu řešení se však nakonec nalézt nepodařilo, neboť Spojené království podmínilo svůj souhlas s navrhovanými opatřeními přijetím garancí pro ochranu svého finančního sektoru, což odmítly klíčové země, zejména Německo a Francie. Jako jediné možné východisko pak bylo navrženo uzavření nové mezinárodní pardon, mezivládní smlouvy ne mezinárodní pro členské státy eurozóny s tím, že ostatní členské státy byly vyzvány, aby se k této smlouvě případně připojily. Základní obsahové stránky této dohody, jež bude stát mimo rámec primárního práva EU, byly vtěleny do prohlášení hlav států a předsedů vlád eurozóny, které bylo připojeno k prohlášení v závěru Evropské rady. Ze samotného textu prohlášení nebylo zcela zřejmé, které části nové smlouvy by se týkaly pouze států eurozóny, a které závazky by vznikaly i státům, které dosud stojí mimo společnou měnu. To byl také jeden z důvodů, proč už během neformálního nočního jednání si Česká republika spolu se Švédskem a Maďarskem vyhradila možnost zvážit případné připojení až po vnitrostátním projednání navrhovaného obsahu dohody a po zvážení její konkrétní podoby. K tomuto postoji se následně připojily všechny státy mimo eurozónu, s výjimkou Spojeného království. Je proto třeba zdůraznit, že Česká republika rozhodně není ve svém postoji izolována, je ve své pozici jako ostatní členské státy stojící mimo eurozónu vyjma Spojeného království. Jak jistě víte, návrh nové dohody mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii byl již předložen a nyní je projednáván na pracovní úrovni. Cílem je přitom dokončit projednávání nové smlouvy, tak aby mohla být podepsána do konce března. Česká republika se těchto jednání od počátku aktivně účastní, přičemž zastává konsistentně postoj, že navrhovaná opatření se mají vztahovat pouze na země eurozóny a na ostatní případně pouze tehdy, pokud si tak samy zvolí. Tomuto našemu postoji odpovídá také onen předběžný návrh. Přesto pro Českou republiku není bezvýznamné, zda se ke smlouvě připojí či nikoli. Naopak toto rozhodnutí bude mimořádně důležité, neboť připojí-li se Česká republika k této smlouvě, stane se pro nás automaticky závaznou v okamžiku přijetí eura. Ačkoli hlavní cíle nové smlouvy Česká republika podporuje, spatřujeme v projednávaném návrhu velmi problematických otázek, ať už právní či těch, které vyvolává vysoký stupeň integrace na poli fiskální a hospodářské politiky, kde výkon svrchovaných pravomocí dosud náleží členským státům. Zejména se jedná o velmi diskutabilní vztah některých ustanovení smlouvy k právu EU, nové kompetence unijních institucí, včetně pravomoci Soudního dvora EU, přezkoumávat plnění většiny povinností ze smlouvy, či možná ingerence Soudního dvora do ústavního systému právních norem České republiky. Pozice vlády tedy zůstává nadále otevřená, což v současné situaci považuji za velmi racionální a z taktického hlediska vhodný postoj. Rozhodnutí o připojení se České republiky k nové smlouvě bude záviset na její výsledné podobě. Toto 4

15 rozhodnutí pak Česká republika učiní teprve po důkladné politické diskusi a s plnou odpovědností a vědomím všech důsledků plynoucích z takovéhoto kroku. Přitom považuji za nezbytné konzultovat v této věci obsah smlouvy předem s Parlamentem ČR. Závěrem k tomuto tématu bych ještě rád zmínil, že součástí prohlášení členských států eurozóny byla rovněž výzva adresovaná všem členským státům, tedy státům, jejichž měnou není euro, aby zvážily možnost poskytnout prostřednictvím dvoustranných půjček další prostředky až do výše 200 miliard euro Mezinárodnímu měnovému fondu. Jak jistě víte, o této možnosti se nadále jedná. Případný podíl České republiky by mohl činit až 90 miliard Kč, což je velmi vysoká částka. Je proto třeba přistoupit k tomuto kroku odpovědně a zvážit všechna pro i proti. Na straně jedné tu stojí vládní závazek fiskální odpovědnosti, na straně druhé náš zájem na stabilizaci eurozóny, s níž je naše ekonomika úzce propojena. Je možné také jednat o výši případné půjčky. Pro Českou republiku i ostatní státy je přitom důležité, aby případná pomoc byla poskytnuta na základě férového a vyváženého klíče. V každém případě bude třeba krok ze strany České republiky důkladně zvážit. Můj postoj v této otázce byl od počátku zdrženlivý. Pokud jde o samotné jednání prosincové Evropské rady, respektive její formální části, která navázala na vyčerpávající dnešní neformální zasedání, tak se věnovala také ostatním avizovaným tématům. Mezi ta patří hospodářská situace, energetika, rozšíření EU a rozšíření shengenského prostoru. Výsledky diskuse odrážejí závěry Evropské rady, proto se omezím na tento stručný přehled, který je možné v případě potřeby rozvést. Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás požádal, abyste v průběhu vystupování jednotlivých řečníků, zejména když je předkládána předkládací zpráva, byli ohleduplní a zachovali klid, tak jak tomu bývalo zvykem, a uvědomili si, že ten předkladatel to nemá jednoduché a že mu tou hlučností komplikujeme jeho práci. Takže vás prosím, nechtěl jsem pana ministra přerušovat, ale ten hluk tady v počátku schůze byl enormní, to tu nebývá zvykem. Prosím, abychom se vrátili k praxi, která je tu zaběhnutá, že si pozorně vyslechneme to, co je nám sdělováno. Já vám za to děkuji. A nyní určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal pan senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se zároveň ptám, zda se této role ujme. Ano, souhlasí. Nyní budeme o tomto návrhu hlasovat. Budeme hlasovat, aby zpravodajem k tomuto tisku byl pan senátor Luděk Sefzig. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. V okamžiku hlasování č. 4 registrováno 67, potřebný počet pro přijetí je 34, pro návrh 59, proti nikdo. Návrh byl schválen. Žádám pana předsedu výboru pro záležitosti EU a zpravodaje pana senátora Luďka Sefziga, aby se ujal slova. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedo. Děkuji za důvěru, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já se budu snažit hovořit tak, abych vás neuspával, naopak abych spíše vzbudil vaši pozornost. Budu dostatečně stručný, 5

16 protože zpráva byla přednesena celkově přehledně, takže si myslím, že každý si udělá představu, jak poslední rada probíhala. Nejdříve mi dovolte jednu obecnou poznámku. Tak jak si celý svět a Evropa začíná zvykat na hospodářské turbulence a začíná se spíše soustřeďovat na konkrétní kroky k tomu, jak problémy krize řešit, tak jsou ty Rady sice velmi pracovní, velmi vzrušené a probíhají často v nočních hodinách, ale dostávají se ke konkrétnostem, a to bohužel tato Rada ještě ne úplně docílila, a proto také i vyjádření našeho premiéra, které jsem tady komentoval již při naší poslední schůzi, bylo velice sympatické tím, že zatím nevydal žádný ortel, protože ani tato poslední Rada zatím žádná konkrétní usnesení v souvislosti s hospodářskou politikou nepřijala. Vyslovili pouze odhodlání k tomu, aby byla dodržována větší fiskální disciplina, aby se státy nadměrně nezadlužovaly, aby nevznikly problémy v bankovním sektoru, s čímž lze samozřejmě souhlasit. A to, ať máme na evropský vývoj názor jakýkoliv. Já musím říci, že to nebyly jenom body týkající se hospodářské politiky, které byly stěžejní, a tady bych chtěl uvést, že je docela zajímavé, že nebyla využívána nejsou návrhy na využití Lisabonské smlouvy, ale spíše se bude volit cesta mezivládní dohody. Nebyl využit ani protokol 13, ani protokol 14, který hovoří přímo o Eurozóně a o potřebnosti přijmout opatření, která povedou k stabilitě Eurozóny, což do jisté míry trochu ukazuje na ne úplně dobré a možné využití Lisabonské smlouvy. Možná jsme měli ještě chviličku počkat s některými body, abychom se mohli přímo obrátit na primární právo a nevyužívat obvyklého postupu, tedy mezivládní konference a mezivládní dohody k tomu, aby byla přijata usnesení, která vzniknou z úradku jednotlivých vrcholných zástupců členských států EU. Je logické, že tato rada se velice zabývala strukturálními reformami, velice omezuje a doporučuje poskytování úvěrů jenom tam, kde je jistota, že se úvěry budou vracet. Na druhou stranu byl opět připomenut veliký důraz k tomu, že je třeba stimulovat růst, zaměstnanost, tedy nevytvářet sociální napětí ve společnosti, tak jak jsme v EU zvyklí. Roční analýza růstu de facto charakterizovala již druhý evropský semestr, tzn. že analýza se má velice kriticky postavit k těm zemím, které nejsou schopny naplňovat své fiskální cíle, tedy splácet své dluhy, a to si myslím, že bylo také velice dobré, že analýza se vytváří bez jakýchkoli příkras, bez jakýchkoli korekcí, dokonce s hrozbou, že může být stát, který neplní svá, ať už konvergentní kritéria nebo svá fiskální maastrichtská kritéria, že může být potrestán, a byl přijat také způsob odvolání toho trestu pouze způsobem obráceného reverzního většinového hlasování, při kterém vyjádří-li jeden stát nesouhlas s takovým odpuštěním, tak tento trest nemůže být odpuštěn. Hrozba trestu je daleko významnější, než byla doposud, kdy státy Eurozóny jsou nabízeny, jsou motivovány k dodržování maastrichtských kritérií, aby mohly např. čerpat strukturální prostředky. Summit se zabýval koordinací otázek daňové politiky, tj. pro řadu zemí velice citlivým tématem, i pro českou vládu je to citlivé téma, protože daňovou politiku vidíme spíše jako způsob zajištění soutěže, k zajištění co nejnižších daní, tedy co nejmenších nákladů na veřejnou správu, při co nejvyšším efektu veřejné správy, zejména ve vztahu k sociální politice, k zaměstnanosti, k ekonomickému růstu. Druhým velkým tématem bylo téma energetiky. Dnes asi všechny státy souhlasí s tím, že energetický mix je věcí každé země, nicméně evropská úloha, úloha nadnárodní je naprosto zásadní v souvislosti v koordinaci, v souvislosti 6

17 s uzavíráním smluv s dodavateli energetických zdrojů, to nikdo nezpochybňuje, a i v tomto smyslu Rada proběhla. Rada byla trochu zneklidněna věcmi, které byly v souvislosti s arabským jarem, tedy s turbulencemi a nejistotou, která vznikla v rámci Schengenské úmluvy, kdy Itálie vpustila poměrně velký počet imigrantů, zase ne tak velký počet, aby to ohrozilo bezpečnost EU, dokonce to neohrožovalo ani bezpečnost vlastní Itálie, pustila migranty do dalších států, místo aby využila readmisní smlouvy např. v případě Tunisanů evidentně měli využít readmisní smlouvy a poslat Tunisany zpátky, nebo je alespoň nechat na svém území, třeba na Lampeduse, a nepouštět je do dalších zemí. Na to reagovaly země, jako je Francie, protože Tunisané odcházeli za svými příbuznými do Francie, kde bylo způsobeno velké napětí, nejenom v sociálněbezpečnostní oblasti, oblasti zaměstnanosti, ale v oblasti velkého migračního toku. To Schengenská smlouva umožňuje. Francie zavedla novou kontrolu na hranici mezi Itálií a Francií. De facto velmi omezila volný pohyb osob, a to nejenom Italové, ale lidé, kteří cestovali přes tuto hranici, kvitovali ne s velkým povděkem. Naopak s ne příliš dobrou náladou. Toto omezení volného pohybu osob v rámci Schengenu velmi kritizovali. Rada se zabývala také situací v Íránu. Víte, že situace eskaluje, Írán vyhrožuje tím, že uzavře známý Amerský průliv, kde by došlo k dalšímu omezení distribuce ropy. A na to, jak známe, když kupujeme naftu a benzín, zjišťujeme, že na to reaguje světová ekonomika velkým a nemístným, nevhodným zdražováním ropy, načež doplácí už tak oslabená ekonomika nejenom Evropské unie, ale celého světa. Musím říci, že jsem osobně velmi ocenil a už jsem to i citoval v průběhu minulé schůze, že český premiér vyjádřil společně s velkou většinou ostatních států, že se obrátí na své parlamenty. Navrhovaná opatření, vedoucí k fiskální stabilitě, budou konzultovat i na parlamentní půdě, pravděpodobně ve výborech bude možnost se k tomu vyjádřit, možná i na plénu, pokud přijmeme nějaký významné usnesení, a teprve potom, až bude znám konkrétní případ, se k úmluvě o fiskální stabilitě Česká republika buďto připojí nebo nepřipojí, podle toho, jak tato jednání proběhnou. Česká republika v tom vůbec není ojedinělá, připojuje se k takovému postoji Švédsko, řada dalších států, není to jen odmítavý postoj Velké Británie, ale je to i řada dalších států, ať už starých členských, tak i nových členských, a já jsem velice rád, že premiér takto zareagoval, že vidí důležitost českého parlamentu, jak dolní komory, tak i horní komory, k tomu, že budeme moci tuto fiskální disciplínu diskutovat. Předem říkám, že osobně jsem názor, že je to hlavním tématem pro Poslaneckou sněmovnu, zejména pro rozpočtový výbor, my tím, že rozpočet nediskutujeme, můžeme tuto věc prodiskutovat v rámci našich možností v rámci přijímání legislativy, určitě tak učiním, tyto body zařadím na práci výboru a budeme moci toto projednat nejenom ve výboru, ale všechny vás srdečně k takové diskusi zvu. Ještě jednou vám děkuji za pozornost a navrhuji, abychom tuto zprávu vzali na vědomí. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, a abyste se k nim mohl po skončení rozpravy vyjádřit. A nyní otevírám rozpravu. Jako první se přihlásila místopředsedkyně Senátu paní Alena Gajdůšková. Prosím. 7

18 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, dovolím si nejdříve trošičku obecně. Měla jsem asi v minulých 14 dnech možnost přijmout tureckého ministra zahraničí. Pan ministr z Turecka mně připomněl jednu zásadní věc, na kterou jsme, myslím, tady trošičku zapomněli. Řekl totiž, že Turecko v podstatě nijak zvlášť nepotřebuje býti účastno nebo mít vytvořené nějaké super lepší podmínky pro účast na jednotném trhu. Protože Turecko se ekonomicky jednotného trhu již zúčastňuje. Ale že Turci velmi stojí o to, být členskou zemí EU, proto, že projekt EU považují za nejdůležitější, největší a historicky ojedinělý mírový projekt. Jenom připomínám, že území členských zemí EU již tři generace žije bez toho, že by poznalo válečný konflikt. Já to tady říkám proto, že Evropa v této chvíli stojí na jakémsi rozcestí. Evropská unie už nikdy nebude to, co byla. Dochází k její zásadní přeměně, a to samozřejmě s ohledem na prohlubující se dluhovou krizi. Nicméně evropský projekt není jenom ekonomickým projektem. A i pro nás jako pro Českou republiku má velký význam být členskou zemí EU, a mít důstojnou pozici v tomto výsostném a výjimečném klubu. Jestliže jsem řekla, že EU již není tím, čím byla, a že dochází k velkým posunům, pak stačí se podívat na jednání Evropské rady. Jestliže jsme při těch minulých Evropských radách ještě před zhruba rokem nebo možná půlrokem v podstatě dostávali závěry z jednání Evropské rady, které se zúčastnily všechny členské země EU, pak dnes, a jestli jste dobře poslouchali pana zpravodaje, tak Evropská rada jednala jenom o třech oblastech. Pokud se podíváte na záznam dalšího jednání, a také pan ministr mluvil o něčem úplně jiném, co bylo mimo konkrétní jednání Evropské rady. Evropská rada jako taková jednala o hospodářství EU, o energetice jako o věci, kterou je třeba společně řešit, a poté o vnější zahraniční službě, o problémech sousedství nebo vztahů k třetím zemím. To, u čeho jsme byli jen zprostředkovaně, byly potom závěry, které přijaly země, které se účastní jednání paktu Euro Plus a hlavně jednání eurozóny. Jeden konkrétní příklad za všechny. Když se jednalo o návrhy, které směřovaly k fiskální konsolidaci i ke smlouvě, o které tady ještě bude řeč, Česká televize si musela pozvat na jednání do nedělního pořadu slovenského ministra zahraničí, protože naši páni ministři měli tuto informaci jen z druhé ruky. To jsou konkrétní důsledky postupu české vlády, která ne že prosazuje své pozice, ale odmítá v podstatě jakékoli pozice, odmítá debatu. Myslím si, že to není dobrá politika, nesvědčí to o důstojné pozici ČR a není to ani ku prospěchu našich občanů. Nyní konkrétně k jednání. Na summitu Evropské rady bylo rozhodnuto, že bude uzavřena mezivládní dohoda, která má být fiskální dohodou vedoucí k fiskální stabilitě v eurozóně a k vybudování silného ekonomického pilíře, založeného na koordinaci hospodářských politik členských států. Na summitu se kvůli vetu Velké Británie nedohodla změna smluv EU, nebylo možné použít Lisabonskou smlouvu, a přistoupilo se k formě mezivládní dohody, která má být podepsána nejpozději v březnu. Prezident Sarkozy již avizoval, že si přeje, aby byla tato dohoda podepsána ČR se po jisté době váhání rozhodla zapojit. Nyní probíhají intenzivní vyjednávání v podobě textu tak, aby byl hotov návrh na setkání hlav států Z důvodu probíhajících změn v Bruselu a určení budoucí pozice ČR v EU, kdy nám hrozí odsunutí na periferii Evropy, bych se ráda pana premiéra Nečase zeptala. 8

19 Zaprvé, jaká je přesná pozice ČR pro toto vyjednávání? Jak přesně zní mandát pro tato vyjednávání a kdo ho za vládu vyjednává? Přiznám se, že nevím konkrétní jména. Jediné, co víme, je, že vláda nechce daňovou harmonizaci a na domácí půdě nevede žádný dialog o těchto otázkách s opozicí, což vede k absenci debaty o zásadních otázkách budoucího vývoje EU a postavení ČR v ní. O to překvapivější je prohlášení premiéra během jednání s francouzským premiérem Fillonem v Paříži. Dovolte mi citovat: ČR potřebuje zdravou a výkonnou eurozónu, proto podporuje opatření, která povedou k posílení rozpočtové odpovědnosti jejich země. Na domácí úrovni řadu z těchto opatření prosazujeme. Mnohé návrhy Francie a Německa, předložené na prosincové evropské radě, jsme aktivně podpořili a podporujeme i nadále. Cílem nové smlouvy by mělo být zvýšení věrohodnosti eurozóny. Z toho důvodu by cíle obsažené v dohodě měly být reálné a splnitelné. Pro nás je důležité při vyjednávání o nové smlouvě, protože její přijetí by mělo být předpokladem pro případné budoucí přijetí eura řekl český premiér. Předpokládám, že toto vyjádření bychom všichni podepsali. Pokud ale pan premiér nyní v Paříži hovoří o tom, že aktivně podporuje návrhy Francie a Německa s tím souhlasíme na řadu opatření s ohledem na posílení rozpočtové odpovědnosti, a řadu opatření s ohledem na posílení rozpočtové odpovědnosti již provádí, pak skutečně nechápu, proč se ČR stále neúčastní paktu Euro Plus, který je jedním z hlavních nástrojů pro řešení problémů eurozóny a posílení konkurenceschopnosti a růstu. To jsou termíny, kterými se pan premiér zaklíná neustále. Přitom současně česká vláda hledá spojence ve Velké Británii a v Maďarsku, tedy v zemích, které nyní stojí zcela izolované evropským strukturám. Dále nechápu, že ministr zahraničí pan Schwarzenberg v posledním Der Spiegelu kritizuje Německo, jak spolu s Francií diktují své podmínky a návrhy, a menší státy se tomu musí pasivně přizpůsobit. Co vůbec je nepochopitelné, je, když premiér Nečas doma prohlásí, že vyjednavači budou mít například uloženo, aby prosazovali, že závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy o fiskální unii se vztahovaly výlučně a převážně na státy eurozóny. To je citace novinky, S ohledem na tato velmi různorodá prohlášení se skutečně není čemu divit, že ČR již v evropských strukturách a také ostatními členskými zeměmi není absolutně brána vážně. Důvodem je, že zde nejsou jasné pozice. Pokud jasné pozice jsou, jsou pouze negativistická a blokační. Je možné také klást konkrétní detailní otázky týkající se nové mezivládní smlouvy, které jsou ovšem pro nás klíčové. Jsou to opět otázky na pana premiéra: Jakou roli by měly hrát evropské instituce podle české vlády v nové smlouvě? A podporuje ČR klíčovou roli Evropské komise a oslabení mezivládního charakteru nové smlouvy, což by ostatně mělo být životním zájmem ČR? Měla by tato smlouva být inkorporována do smluv EU? Pokud ano, v jakém časovém horizontu? Jak přesně platné by podle ČR měly být závazky obsažené ve smlouvě pro nečlenské země eurozóny? Jak se mají nečlenské státy těmito závazky řídit? Pokud pan premiér Nečas v Paříži hovořil o nové smlouvě jako o předpokladu přijetí eura, co tím přesně myslel? Změnil názor na přijetí eura v ČR? Opět bychom to přivítali, ale obávám se, že tomu tak není. Jak hodlá debatovat a získat mandát v parlamentu, na který se v Bruselu neustále odkazoval, ale dnes při projednávání tohoto bodu zde není? Nechal se zastoupit. 9

20 K tomuto problému si dovoluji navrhnout usnesení. Jestliže pan premiér deklaroval vůli konzultovat s parlamentem projednávání smlouvy, věřím, že toto naše usnesení přijme jako náš vstřícný krok. Dovoluji si tedy navrhnout Senátu Parlamentu České republiky toto usnesení: Senát Parlamentu České republiky, vědom si dílu zodpovědnosti za řešení dalšího vývoje Evropské unie i pozice České republiky v Evropě a vzhledem k závažnosti možných dopadů projednávání připravované Mezivládní dohody o fiskální stabilitě eurozóny (Fiskální úmluvy) na Českou republiku i naléhavosti přijetí této mezivládní smlouvy v Evropské unii, která vyvolává potřebnost hladkého ratifikačního procesu ve všech členských zemích EU včetně České republiky, žádá předsedu vlády České republiky, aby pravidelně na všech nadcházejících schůzích Senátu konaných do podpisu Fiskální úmluvy projednal v Senátu Parlamentu ČR stav přípravy Fiskální úmluvy a pozici vlády České republiky při těchto jednáních tak, aby mandát vlády ČR vycházel z politického konsenzu potřebného k vydání souhlasu s ratifikací Fiskální úmluvy v obou komorách Parlamentu České republiky. K návrhu tohoto usnesení mě vede stav, který jsem ve svých předešlých slovech již popsala. Myslím si, že by v zájmu nás všech bez ohledu na politickou příslušnost mělo být, aby Česká republika byla brána jako skutečně vážný partner pro vyjednávání, aby Česká republika zvýšila svůj kredit mezi členskými zeměmi EU, a to také tím, že jednou dojednané smlouvy, jednou dojednaná pravidla pro nás platí a my je respektujeme. K tomu je ale potřeba vést dopředu, především na půdě Parlamentu ČR, ale i v občanské společnosti velkou debatu a na evropskou úroveň již jít s připraveným a dojednaným návrhem tak, aby premiér, vláda ČR měli garanci, že to, co dojednají v rámci mezinárodní smlouvy, tak také v Parlamentu ČR, což znamenají obě komory Parlamentu, tedy jak v Poslanecké sněmovně, tak zde v Senátu, bude také přijato. Myslím si, že je to v zájmu nás všech, že je to v zájmu občanů České republiky. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem si návrh, který dodala do našich lavic paní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, přečetl. S mnohým z toho, co tady řekla, mohu asi souhlasit, protože vždycky nedostatek informací vyvolává potom mnohdy i negativní reakce. A že ve věci Fiskální úmluvy informace nejsou dostatečné, to víme všichni. Mnohdy je lapáme různě z tisku, z vyjádření různých politiků, a mám dojem, že to tak není dobře. My jsme na úrovni samosprávní, ať krajské nebo i té nižší, přijali několik usnesení, kde se nám body o tom, kde nás tlačí pata, každé zastupitelstvo opakují. Já si dovedu představit, že na plénu Senátu se touto otázkou, která je pro Českou republiku velmi zásadní s ohledem na budoucnost, můžeme zabývat. Dovolil jsem si však udělat trošku změnu k textu, který předkládá paní místopředsedkyně Gajdůšková, a já si ho dovolím přečíst, protože jsem samozřejmě neměl čas to rychleji naformulovat tím, že jsme to dostali až do lavic. Tak jak návrh na usnesení máte před sebou, bych pokračoval: žádá předsedu vlády České republiky, aby pravidelně na všech nadcházejících schůzích Senátu konaných do podpisu Fiskální úmluvy informoval Senát Parlamentu České republiky o stavu přípravy Fiskální úmluvy a aktuální pozici vlády České republiky k této problematice. 10

21 Snažím se zde být míň politický a víc vstřícný tomu, abychom tyto informace dostali, protože se domnívám, že politický mandát jsme dostali od voličů, kdežto tady všichni potřebujeme informace. A myslím si, že mnohdy ani kolegové z vládní koalice nevědí, o čem vlastně naši představitelé v Bruselu jednají a skutečně to lovíme jenom z tisku, z různých vyjádření, z různých debat apod. Já bych to tedy trošku odpolitizoval, ale dal bych tomu ten náboj, abychom tyto informace dostávali. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, ale přesto bych vás chtěl požádat, protože to není změna jednoho nebo dvou slov, abyste tento návrh nechal rozmnožit a nám ho rozdal, protože pokud navrhovatelka nebude souhlasit s touto změnou, tak poté musíme hlasovat o obou návrzích samostatně. Dále se hlásí pan senátor Jiří Pospíšil. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Pospíšil: Pane ministře, pane předsedo, dámy a pánové. Každý samozřejmě může navrhovat usnesení, jaké se mu zlíbí, stejně jako nebylo zakázáno prodávat na palubě potápějícího se Titaniku zpáteční jízdenky. Ale přece jenom, když se něco zdůvodňuje, tak by se to mělo zdůvodňovat věcně, správně. Není pravda, že na území Evropy neproběhla žádná válka. Pokud tak bereme přepadení jedné země druhou, tak na území Evropy v době života Evropské unie i EHS proběhla řada válek. V této situaci působí velice komicky, když turecký představitel zdůrazňuje velký mírový projekt a že to je to, co Turecko na tom zajímá, zejména v situaci, kdy část území Evropské unie je okupováno právě jeho vojsky. Já se domnívám, že jestli někdo zajišťoval mír v Evropě, tak to prostě nebyla Evropská unie, která v podstatě bez komentáře nechává část svého území okupované cizí mocností, a to tou, která chválí ten mírový projekt, ale bylo to NATO, Severoatlantický pakt, který se působením Evropské unie poměrně úspěšně rozkládá a jeho činnost nebude v budoucnu tak dobrá, jako bývala, takže budoucnost Evropy, zejména Evropy, která není v EU, tak docela zajištěna není. Musíme prostě brát některá fakta jako fakta, a největší horou Evropy není Mont Blanc, ale Elbrus. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se již nehlásí, takže rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Ano, prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, já budu velmi stručný, protože jsem zde v pozici pouze advokáta, zastupuji tady pana premiéra, takže když dovolíte, já řeknu k referátu paní místopředsedkyně Gajdůškové, že na mnoho věcí, které zde ona zmiňovala, bylo v mém referátu, potažmo v referátu pana premiéra, bylo odpovězeno. Mám to tady písemně, tak jsem to speciálně nacházel a hledal, ty odpovědi zde byly jasně řečeny. To znamená, byl-li zde dotaz, jaký je vztah české vlády k nově připravované mezinárodní dohody, tak já jsem zde jasně deklaroval, že hlavní cíle nové dohody Česká republika podporuje, atd. Nicméně to, že upozorňujeme i na problémová místa tohoto dokumentu, je správné. Obecně musím k tomu říci to, že vláda ČR se snaží činit kroky tak, aby byly co nejvýhodnější pro Českou republiku, tak nám je možná někdo může vyčítat, ale předpokládám, že nám to nebudou vyčítat voliči, kteří předpokládají, že vláda bude hájit zájmy tohoto státu, potažmo zájmy občanů ČR. A to, že v novém dokumentu je mnoho věcí, které jsou sporné, kde je třeba opravdu velmi seriózně zvážit všechny 11

22 aspekty, jsem také říkal. Je zcela zjevné, že takovýmto mezinárodním dokumentem, takovouto mezivládní smlouvou dochází ke změnám v oblasti primárního práva, dochází k posilování orgánů EU. A je třeba si vydiskutovat a zvážit, co to bude znamenat pro jednotlivé členské státy, co to bude znamenat pro stát velikosti České republiky. Já jsem na to upozorňoval. Budu citovat opět z toho dokumentu, nebo ze svého vystoupení: Bude-li ten návrh přijat, dojde pravděpodobně k novým kompetencím unijních institucí, včetně pravomocí Soudního dvora EU, a to v takové rovině, že by tato soudní instituce měla právo přezkoumávat plnění většiny povinností ze smlouvy. Tato justiční instituce myšleno tím Soudní dvůr by mohla do budoucna například ingerovat do ústavních systémů jednotlivých národních států. To zkrátka nejsou drobné změny, to jsou výrazné změny. A pokud nám někdo vytýká, že vláda o tomto debatuje, že o tom diskutuje, že to zkrátka není věc, nad kterou musí jásat bez toho, že by se rozumně ta věc prodiskutovala. Tak to se tedy omlouvám, ale cítím, že takto fatální věci je třeba diskutovat, je třeba debatovat a přijímat je po rozsáhlé rozvaze na základě argumentů a ne s jásotem bez toho, že o tom budeme opravdu racionálně přemýšlet. To samé se týká i oné částky, která je žádána Mezinárodním měnovým fondem. Ona částka 90 mld. Kč, to nejsou pro Českou republiku drobné, je to obrovská částka, je to nemalá část našich devizových rezerv. A pokud mají být poskytnuty nějaké mezinárodní organizaci jako půjčka, tak je třeba se nad tím velmi hluboce zamyslet. Ostatně mimo jiné také vnímat zdrženlivý přístup našich expertů v čele s guvernérem České národní banky. V tuto chvíli to nechci opravdu dál rozebírat. Jak jsem řekl, zastupuji tady pouze pana premiéra. Ale to, že pan premiér, potažmo celá vláda k jednotlivým věcem přistupují zdrženlivě, s rozvahou, ale přitom se aktivně účastní všech jednání, všech debat, všech kolokvií, všech setkání, tak to mi připadá jako správný postup. Ostatně i dnešní jednání vlády se tímto tématem podrobně a hluboce zabývalo. A jestli zde byl vznesen dotaz, jaký bude postoj vlády na příští Evropské radě, tak vláda samozřejmě tento postoj včas vygeneruje. Uvědomme si, že situace je velmi dynamická, mění se víceméně den ze dne, a chtít po někom, aby už nyní deklaroval postoj vlády na příští Evropskou radu, mně připadá opravdu jako iluze. Jenom těžko je někdo dneska schopen v tuto chvíli říci, jestli se situace do příští Evropské rady ještě změní. Tolik jenom obecné konstatování. Moje vystoupení, resp. vystoupení pana premiéra, které jsem zde přečetl, bylo velmi podrobné a většina postřehů a věcí, které zde byly zmiňovány v debatě, byla právě úvodním referátem zodpovězena. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a prosím, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil zpravodaj a připomněl nám, o čem budeme hlasovat. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji, pane předsedo, já se vyjádřím k debatě. Zaregistroval jsem jedno zásadní podání usnesení k informacím vlády ČR, které navrhla paní místopředsedkyně Gajdůšková, a pak jedno modifikující usnesení, které navrhl kolega Horník. Myslím, že bychom měli o těchto usneseních hlasovat v pořadí, jak byla podána, protože to druhé není pozměňovacím návrhem, ale je de facto novým usnesením, a již je dokonce nyní rozdáváno v písemné podobě. Jenom mi ještě předtím dovolte malou poznámku, proč se slovenský ministr zúčastnil diskuze, kterou já osobně jsem nesledoval. Bylo to proto, že bylo jednání 12

23 představitelů zemí eurozóny, proto tam naši zástupci u tohoto jednání nebyli, a proto zřejmě redaktor pozval jednoho z ministrů, kteří se jednání zúčastnili, aby přímo mohl komentovat toto jednání. A pro mě velice zásadní je to, že není docela až tak pravdivý argument být členem eurozóny jenom proto, abychom byli u těch jednání, protože všichni dobře víme, jak ta jednání probíhala, že tam přišli zástupci Francie a Německa a měli domluveno, co bude přijato, a ostatní země byly postaveny takzvaně před hotovou věc a de facto se k tomu ani nemohly v průběhu jednání vyjádřit, takže hlavní argument, který často slýcháme pro přijetí eura, tedy být u těch jednání, tak z pohledu toho, jak to prakticky probíhá, vypadá poněkud realističtěji a neprobíhá až tak optimisticky, jak si někteří možná myslí. Nicméně to není samozřejmě argument pro to, proč bychom euro měli a priori odmítnout. Spíše je to argument pro to, aby Francie a Německo, které logicky, protože mají největší ekonomiky, nesou skutečně také největší tíhu za stabilitu eurozóny, více v průběhu jednání možná seznámily své členy a eventuálně se jich pozeptaly na to, jaké oni mají problémy s jejich návrhy. To je jenom poznámka, která tady zazněla a je to poznámka na okraj. Je zajímavé, že euro posiluje vůči koruně, což je dáno, jak jsem se dnes na výboru zeptal zástupce České národní banky renomovaného kolegy ekonoma Holmana a zástupce ministerstva financí, realitou a tím, jak velké monetární trhy jsou. A je to také dáno tím, že poměrně významně klesla důvěra v takovou tu šedou zónu, okolní zónu menších zemí, neeurových zemí. Ale to neznamená, že koruna a jiné tyto měny neposílí. Pokud skutečně se euro nedostane z problémů, které má, a které podle mého názoru Pakt euro plus neřeší, ten způsob boje, jenom difrakci, jenom de facto zvětšuje prostor pro věřitele tím, že dělá distribuci dluhu zemí EU a rádoby do toho "zavřelo" i ty plus, tedy neeurové země, protože množství takto zaručených peněz není zdaleka tak velké a pokrylo by jenom část těchto dluhů, ta iluze je příliš velká, dluh je větší, než je ta iluze. Z toho důvodu se domnívám, že je vhodné, že ČR se zatím nepřihlásila k Paktu euro plus. Pokud by země, které dluží, začaly ručit svým skutečným majetkem, ať už aktivy anebo skutečně movitým majetkem, pak by samozřejmě bylo namístě se k tomuto paktu přihlásit, ale to se zatím nestalo. To je moje poznámka. A já naopak oceňuji vládu, že se zatím neúčastní tohoto Paktu Euro Plus. Dále bych chtěl říci k usnesení, které navrhuje paní místopředsedkyně Gajdůšková, že v podstatě odráží tu nabídku, kterou pan premiér dal v průběhu jednání. Já s tím problém nemám. Je asi vhodné, protože český Senát se bude muset k budoucí úmluvě vyjádřit, protože je přijímána cestou mezivládní úmluvy, takže bude muset být hlasována v obou komorách, bude to normální mezinárodní úmluva. A proto je namístě, abychom byli i v průběhu jednání informováni, a ne až na základě, tak jak to u dalších úmluv bývá, dohody, dojednání, podepsání a pak teprve často vláda přichází do obou komor a předkládá tuto úmluvu k ratifikaci. Při takto citlivé věci, a zejména s ohledem na to, že v Senátu je politická majorita opozice, je naprosto logické, že Senát se k této diskuzi hlásí a nabídku premiéra přijímá, tedy žádáme předsedu vlády, což on předtím slíbil, k tomu, že nás bude informovat o průběhu jednání, o závěrech. Jak říkám, nabízím velice rád, tuto diskuzi pracovně přenesu na půdu výboru s tím, že pokud přijmeme nějaké doporučující usnesení, tak jej předložíme plénu Senátu před jednáním pléna v souvislosti s podpisem té finální úmluvy. Čili toto si myslím, že je rozumné. Co se týče bezpečnosti Evropské unie a válek, to zodpověděl dostatečně můj předřečník kolega Pospíšil. A co se týče toho, zdali nová mezivládní smlouva a zdali by se měl oslabovat mezivládní pilíř na úkor evropsko-parlamentního pilíře a pilíře 13