HOUBY (Fungi) KAPITOLA 1: SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ KAPITOLA 2: EVOLUCE HUB KAPITOLA 3: ZPŮSOB ŽIVOTA

Transkript

1 HOUBY (Fungi) - věda, která se zabývá studiem hub = mykologie; řecky mýkés = houba KAPITOLA 1: SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ - polyfyletická říše; několik na sobě nezávislých vývojových větví, které nevycházejí z jednoho společného předka doména: EUKARYOTA (Eukarya) říše: OPISTHOKONTA HOUBY (Fungi), nebo také HOUBY PRAVÉ (Eumycota) Basidiomycota (stopkovýtrusé) Ascomycota (vřeckovýtrusé) Zygomycota (spájivé) Chytridiomycota (plísně buněnkové) říše: AMOEBOZOA HLENKY (Myxomycota) říše: CHROMALVEOLATA STRAMENOPILA Oomycota (plísně vaječné) KAPITOLA 2: EVOLUCE HUB - prvohory: o kambrium (asi 500 mil. let), devon ( mil. let) nálezy připomínající oomycety a chytridiomycety o další rozvoj karbon, perm - vznikly pravděpodobně: o z améboidních bičíkovců (hlenky, chytridiomycety) o z řas (oomycety) KAPITOLA 3: ZPŮSOB ŽIVOTA - heterotrofní - saprofytismus o koprofilní o dřevokazné - parazitismus 1

2 - symbióza - mykorrhiza soužití kořenů rostliny s houbovými vlákny o ektomykorrhiza hyfy obalují pouze povrchy kořínků o endomykorrhiza hyfy uvnitř kořenových buněk rostliny KAPITOLA 4: BUŇKA - mají znaky živočichů a rostlin: ZNAKY ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY ZNAKY ROSTLINNÉ BUŇKY heterotrofie nepohyblivost chitin v buněčné stěně syntéza vitaminů glykogen a olej jako zásobní látky přítomnost buněčné stěny - jednobuněčné i mnohobuněčné - buněčná stěna obsahuje chitin, vzácně celulózu - jedno, dvě nebo i větší počet jader - plastidy chybí - zásobní látky glykogen a olej, nikdy škrob KAPITOLA 5: STAVBA TĚLA - tělo: stélka (thallus) - základem stélky jsou hyfy (vlákna) o nepřehrádkované hyfy: nižší houby o přehrádkované hyfy: vyšší houby; příčné přehrádky rozdělují hyfu na jednotlivé buňky (jedno i mnohojaderné); v přehrádkách je otvor, který umožňuje spojení sousedních buněk - hyfy se proplétají, srůstají a tvoří nepravá pletiva o plektenchym např. hřib o pseudoparenchym např. holubinka - větvením a proplétáním pletiv vzniká podhoubí (mycelium), z něhož mohou u vyšších hub za příhodných podmínek vyrůstat plodnice (sporokarpy) KAPITOLA 6: ROZMNOŽOVÁNÍ - metageneze 1) nepohlavní - pomocí výtrusů (spor) o pohyblivé spory (zoospory); pohyb pomocí bičíků sporangiospory; vznikají ve výtrusnicích (sporangiích) konidie; vznikají podškrcením z konců specializovaných houbových vláken 2

3 o nepohyblivé spory - fragmentace podhoubí - dělení buňky (např. u kvasinek) - pučení (např. u kvasinek) 2) pohlavní o splývání gamet izogamie: splývání gamet, které vypadají stejně, ale liší se fyziologicky anizogamie: spojení menší gamety samčí a větší samičí oogamie: spojení větší nepohyblivé samičí gamety a pohyblivé menší gamety o splývání pohlavních orgánů (gametangií) = gametangiogamie KAPITOLA 7: SYSTÉM A ZÁSTUPCI OOMYCOTA (PLÍSNĚ VAJEČNÉ, ŘASOVKY) - zařazení: Chromalveolata Stramenopila - ve vodním prostředí (saprofyti), v suchém prostředí (paraziti) - buněčná stěna je z celulózy (dříve řazeny do systému mezi řasy) - rozmnožování: zoospory + oogamie o vřetenatka révová (Plasmopara viticola) podhoubí je v mezibuněčných prostorách listů révy vinné, do buněk vysílá krátké výběžky (haustoria) z průduchů na listech vyčnívají kolmá houbová vlákna, na kterých se tvoří výtrusnice (zoosporangia) odlamují se a jsou roznášeny větrem dostanou se do vody dělení plazmatického obsahu vznikají zoospory zoospory zatahují bičíky zoospory se mění v hyfu, která klíčí a proniká průduchy do listů o plíseň bramborová MYXOMYCOTA (HLENKY) zavlečena z Ameriky napadá listy (svrchní strana tmavé skvrny, rub bělavé povlaky) a hlízy lilkovitých rostlin (tzv. suchá hniloba suché, hnědé, kožovité hlízy) - zařazení: Amoebozoa - jednojaderné buňky o myxomonády pohybují se pomocí dvou nestejně dlouhých bičíků; rozmnožování podélným dělením o myxaméby nemají bičíky, mají panožky - převážně saprofyté, některé parazitické, nebo se živí pohlcováním bakterií - rozmnožování: o dělení 3

4 o pohlavní proces: splývání plazmy (plazmogamie) a později i jádra (karyogamie) dvou myxaméb nebo myxomonád vznik plazmodiploidních jader - nevytvářejí podhoubí - shlukují se a vytváří pohyblivý mnohojaderný útvar plazmodium (různě barevné); z plazmodia za vhodných podmínek vyrůstají plodničky - výskyt: v lese, na pařezech o slizovka tříslová (Fuligo septica): žlutá plazmodia o vlčí mléko (Lycogala epidendrum): červená nebo hnědofialová plazmodia o nádorovka kapustová (Plasmodiopora brassicae): parazit na kořenech brukvovitých CHYTRIDIOMYCOTA (PLÍSNĚ BUNĚNKOVÉ) - starobylá skupina - ve vodě a vlhké půdě - saprofytické i parazitické - jednobuněčné nebo tvoří trubicovité podhoubí bez přihrádek - rozmnožování: zoospory o rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum); na povrchu hlíz brambor nápadné nádory o lahvičkovka (Olphidium brassicae): nitrobuněčný parazit brukvovitých rostlin, v místě napadení kořen černá, rostlina se ohne a odumírá o batrachochytrium dendrobatidis parazituje na kůži obojživelníků, zejména žab objevena poměrně nedávno; v ČR identifikována poprvé v roce 2008 původce chytridiomykózy; decimuje populace obojživelníků, rozšířena na všech kontinentech kromě Antarktidy poprvé objevena na konci 20. století celkově postihnuto více než 350 druhů obojživelníků; 35 vyhynulo v ČR patogeny identifikovány u ropuchy obecné, kuňky obecné a některých druhů skokanů šíří se: blízkým kontaktem jedinců, hlavně pářením činností člověka, při transportu obojživelníků přes komunikace, kdy v transportních nádobách zůstávají spory hub vodou (spory) substrátem (spory) projevy: zoosporangia napadají vrchní vrstvy kůže a narušují její funkci vede k osmotické nerovnováze, ztráta elektrolytů + kationtů změny na kůži: rohovatění, bradavice, zmatnění lesklé kůže další projevy: strnulost, letargie, problém se zaměřením kořisti 4

5 ZYGOMYCOTA (HOUBY SPÁJIVÉ) - zařazení: Opisthokonta houby pravé (Eumycota) - saprofytické nebo parazitické - mnohojaderné buňky - podhoubí ve stáří nepravidelně přehrádkované - rozmnožování nepohlavní: o z podhoubí kolmo vzhůru vyrůstají nosiče (sporangiofory) s výtrusnicemi (sporangia), které jsou patrné pouhým okem jako černé tečky z nich vyrůstají výtrusy (spory) - rozmnožování pohlavní: o probíhá při setkání dvou různopohlavních podhoubí (+) a (-) o na hyfách se tvoří kyjovité větve rostoucí proti sobě dotyk oba konce se oddělí od zbytku podhoubí přehrádkami a mění se v gametangia splývají diploidní zygosporu (odpočívající výtrus) v příznivých podmínkách klíčí v nosič (sporangiofor) zakončený výtrusnicí (sporangiem); při klíčení dochází k meiotickému dělení jader, výtrusnice jsou haploidní, rozlišené na (+) a (-) o plíseň hlavičková (Mucor mucedo): bělavé povlaky na marmeládě, chlebu o kropidlovec černavý (Rhizopus stolonifer): rozkládá substráty bohaté na sacharidy, šedé povlaky ASCOMYCOTA (VŘECKOVÝTRUSÉ HOUBY) - mikroskopické i makroskopické - dobře vyvinuté podhoubí s přehrádkami - nepohlavní rozmnožování: o z podhoubí se vytváří různé typy plodniček (sporangií) nebo nosičů (konidioforů), které nesou velké množství nepohlavní výtrusy konidie - pohlavní rozmnožování (gametangiogamie): o vytváří se pohlavní orgány (gametangia) samčí kyjovitá anteridia a samičí kulovitá askogonia o anteridia se přikládají k askogoniu a buněčná stěna se rozpouští = plazmogamie vznikají askogenní hyfy (dikaryofáze) askogenní hyfy vytváří plodnici (tj. pletivo, ve kterém se dále tvoří výtrusnice) s vřecky (buňky, kde vznikají výtrusy) ve vřecku dochází ke splynutí samčího a samičího jádra (tzv. karyogamie, vznikají diploidní buňky) ve vřecku probíhá meióza a mitóza a výsledkem je 8 haploidních výtrusů (askospor) o paličkovice nachová (Claviceps purpurea) tvoří podhoubí (mycelium) v semeníku lipnicovitých rostlin askospory zachycené na bliznách prorostou po vyklíčení do semeníku a rozruší pletivo hostitele vzniká vatovitý útvar pseudostroma odtud roznášeno hmyzem; napadený semeník mění v tmavý fialový až černý tuhý útvar sklerocium 5

6 (námel), který vyčnívá z klasu a později vypadává; obsahuje farmaceuticky využitelné alkaloidy námel obsahuje kolem třiceti druhů alkaloidů (mj. ergometrin, ergotamin, ergotoxin) obsah alkaloidů běžně 0,025 % - 0,4 %, extrémně až 1 % alkaloidy poskytují hydrogenací a následnou bazickou hydrolýzou kyselinu lysergovou (podobná LSD uměle připravené, diethylamid kyseliny lysergové; kyselina lysergová se získává z Claviceps paspali) původce onemocnění ergotismus; vzniká působením toxinů námelu historicky první mykotoxikóza popsaná u člověka vaskulární forma: odumření akrálních částí těla (ušní boltce, nos, rty, brada, prsty); ve středověku tzv. oheň sv. Antonína nebyla známa příčina onemocnění, byl založen mnišský řád sv. Antonína, který se staral o tyto nemocné psychotropní forma halucinace, hlavně sluchové a tělové; korespondují s lidovými představami o příznacích očarování a pravděpodobně stojí v pozadí některých čarodějnických procesů (šířil se např. názor, že město ovládla skupina čarodějnic za účelem zkázy církve a poškození místních obyvatel, následovala inkvizice) působení na plod teratogenní účinky o štětičkovec (Penicillium) vzpřímené konidiofory, na temeni se prstovitě rozvětvují a v řetízcích odškrcují konidie některé druhy produkují antibiotika zrání sýrů o kropidlák černý (Aspergillus niger) produkuje kyselinu citrónovou a kyselinu glukonovou choroba zvaná černá plíseň na ovoci a zelenině pravděpodobně produkuje silný mykotoxin ochratoxin A u člověka může vyvolat otomykózu (houbová infekce uší dočasná ztráta sluchu) o smrž jedlý (Morchella esculenta) plodnice kulovitého či mírně protáhlého tvaru klobouk vejčitého tvaru, nažloutlé až nahnědlé barvy; posetý hlubokými jamkami oddělenými příčnými či podélnými lištami jarní, plodnice březen až květen duté plodnice velmi ceněné jedlé houby o ucháč (chřapáč) (Gyromitra) prudce jedovatý červenohnědý až kaštanově hnědý klobouk, povrch laločnatě mozkovitý a přehnutý dutá plodnice, rozdělená v komůrky jarní, plodnice od března do května 6

7 o padlí (řád Erysiphales) vytváří bílé poprašky a porosty na stoncích, listech, květech i plodech kulturních rostlin hyfy vysílají do buněk hostitele haustoria šedé plesnivění jahod, zahnívání ovoce, strupovitost jablek a hrušek, rakovina větví ovocných stromů padlí jabloňové, padlí révové, padlí dubové, padlí travní o lanýž letní (Tuber aestivum) hlízovité uzavřené plodnice jsou pod povrchem půdy vyrůstají v hnízdech pod duby, habry nebo buky na vápnitých půdách aromatická vůně i chuť, využívají se jako koření sběr: prasnice (mají pro hledání lanýžů přirozený čich, obsahují totiž feromon, který je přitahuje) nebo vycvičení psi o kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) buněčná stěna tvořená hemicelulózami, chitin nebyl zjištěn nebo pouze ve stopách rozmnožování pučením: vytvoří se hrbolek, který postupně roste do velikosti mateřské buňky pronikne do něho jedno z dceřiných jader dceřinné buňky se mohou znovu ihned dělit pučením a takto mohou vznikat řetízky nepravého mycelia (pseudomycelium) zkvašuje cukry (glukózu, maltózu a galaktózu) na etanol výroba piva příprava sušených kvasnic (lisované droždí) vyšlechtěné variety pro různá použití: Saccharomyces carlbergensis výroba horně kvašeného piva (Carlsberg); vznikají při vyšších teplotách (15-20 C) než piva spodně kvašená (4-8 C); název podle krusty, kterou při kvašení vytváří kvasinky na hladině, po kvašení se odebírají z hladiny Saccharomyces ellipsoideus výroba vína BASIDIOMYCOTA (STOPKOVÝTRUSÉ HOUBY) - nepohlavní rozmnožování: konidie - pohlavní rozmnožování: o z pohlavně odlišených výtrusů (+) a (-) vyrůstají jednojaderná podhoubí setkání a splynut jednojaderných podhoubí (plazmogamie) vzniká dvoujaderné podhoubí (dikaryofáze), která v životním cyklu basidiomycot převažuje; v jedné buňce jsou dvě pohlavně různá jádra, která se při dělení buňky obě dělí současně z dvoujaderného podhoubí vyrůstá za příhodných podmínek plodnice s výtrusorodými kyjovitými stopkami (bazidiemi) nesené výtrusorodým rouškem (hymenium) vytvoří se přezky (výrůstky zahnuté dozadu) současné dělení obou jader (mitóza) do přezky se přestěhuje jedno jádro z jaderného páru, druhé zůstává ve špičce buňky jádro z přezky putuje do špičky nově vznikající buňky současné vytvoření dvou přepážek (jedna pod výrůstkem, rozdělí buňku na dvě dceřinné, druhá oddělí výrůstek od přední buňky) vznikají 2 nové buňky oddělené přepážkou, každá z nich obsahuje obě jádra z původních buněk splynut jader (karyogamie) meióza vznikají čtyři haploidní stopečkaté fyziologicky rozlišené (+) a (-) výtrusy (basidiospory) 7

8 o plodnice: tvořena kloboukem a tření v mládí některé bývají obaleny plachetkou (velum generale) postupný růst plachetka se trhá a zanechává na klobouku zbytky, na bázi třeni pochvu na spodní straně klobouku hymenofor (lupenitý nebo rourkovitý), který nese hymenium; u některých kryt závojem (velum partiale) postupný růst zanechává na třeni prsten řád: RZI (Uredinales) - nevytváří plodnice - obligátní parazité o rez travní (Puccinia graminis): od června vytváří na stéblech a pochvách obilnin polštářky červených výtrusů, pomocí černých (zimních) výtrusů přezimuje na jaře klíčí tvorba jarních výtrusů na listech dřišťálu infikují obilniny řád: SNĚTI (Ustilaginales) - parazité rostlin - nevytváří plodnice (endomykorrhiza) o prašná sněť pšeničná (Ustilago tritici): přeměňuje kromě vřetene všechny orgány klasu na černohnědou prášivou masu výtrusů šíření nákazy na blizny zdravých květů o sněť kukuřičná (Ustilago maydis) řád: CHOROŠOTVARÉ (Apyhllophorales) - kloboukaté nebo rozprostřené plodnice (např. dřevomorka domácí) - mnohé jsou dřevokazné (rozrušují celulózu a lignin) o troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) o kuřátka (Ramaria) o dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) řád: BEDLOTVARÉ (Agaricales) - plodnice mají zpravidla třeň a klobouk - hymenium uvnitř pórů (hřiby) nebo na lupenech - hřibovité houby: o hřib smrkový (Boletus edulis) o hřib žlučník (Boletus felleus): velice hořký (tzv. hořčák ), snadno zaměnitelný s hřibem smrkovým o klouzek obecný (Boletus granulatus) o kozák březový (Boletus scaber) 8

9 o křemenáč březový (Boletus versipellis) o hřib satan (Boletus satanas): jedovatý, ale pouze za syrova (jinak mezi hřibovitými nejsou nebezpečné houby) - lupenaté houby: o muchomůrka zelená (Amanita phalloides) olivově zelený klobouk, může vybledávat do běla, nemá strupy, má trvale bílé lupeny třeň dole rozšířen v podlouhlou hlízu obalenou nápadnou vysokou pochvou roste od července do podzimu často zaměňována s žampiónem nejjedovatější houba v ČR (jed phalloidin peptid) otrava se projevuje po 8 20-ti hodinách, kdy už došlo k narušení činnosti jater a sleziny o pečárka ovčí (žampion) (Agaricus arvensis): rozlišovací znaky: lupeny zprvu bělavé, ale brzy světle masové barvy a postupně až čokoládové, třeň dole neztloustlý a bez pochvy (proto zásadně vylupovat, nikoli uřezávat) o bedla (Lepiota) o holubinka (Russula) o muchomůrka růžovka (Amanita rubescens): rýhovaný prstenec, po řezu je načervenalá o muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina): hladký prstenec, třeň má pochvu o hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) o václavky (Armillaria) řád: BŘICHATKY (Geastrales) - výtrusorodé rouško uzavřeno uvnitř podzemí, nebo i podzemní kulovité plodnice, která se teprve ve zralosti otvírá o o pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum); jedlá pestřec obecný (Scleroderma citrinum); ve větším množství jedovatý KAPITOLA 8: VÝZNAM HUB - v přírodě: o reducenti (mineralizace organických látek) o symbiotické organismy - pro člověka: o potravinářský průmysl výroba lihovin, sýrů aj. o biotechnologické metody: bezodpadové cykly (rozpad lignocelulozového odpadu pomocí basidiomycet a askomycet) o průmyslové pěstování konzumních hub (hlíva ústřičná) o farmaceutický průmysl: producenti látek pro léky vnitřního lékařství a psychiatrie o zemědělství: růstové stimulátory, biologický boj proti škůdcům 9

10 KAPITOLA 9: PRVNÍ POMOC PŘI OTRAVĚ HOUBAMI - vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí, zvětšit příjem tekutin (ne však mléka a alkoholu!) KAPITOLA 10: VÝZNAMNÍ MYKOLOGOVÉ FRANTIŠEK SMOTLACHA ( ) - legendární český mykolog - dílo: Atlas hub jedlých a nejedlých (zde píše, že osobně vyzkoušel ochutnat 1700 druhů hub) 10

11 KAPITOLA 11: SLOVNÍČEK POJMŮ mykologie = věda zabývající se studiem hub stélka (thallus) = tělo nižších rostlin a hub hyfa = houbové vlákno plektenchym = nepravé pletivo hub; buňky v dikaryofázi (dvoujaderné) pseudoparenchym = nepravé pletivo hub podhoubí (mycelium) = vzniká proplétáním a větvením houbových hyf plodnice (sporokarpy) = u některých druhů za příznivých podmínek vyrůstá z podhoubí konidie (konidiospora) = nepohlavně vzniklá spora na konci nebo po straně hyfy na samostatných buňkách, které mohou být na rozmanitě uspořádaném nosiči konidiofory = nosiče, na kterých vznikají konidie izogamie = splývání pohlavních buněk, které jsou stejné velikosti i tvaru anizogamie = splývání pohlavních buněk, které jsou různé velikosti (větší buňka je samičí) oogamie = splývání pohlavních buněk, nepohyblivé samičí a pohyblivé samčí gametangiogamie = splývání pohlavních orgánů (gametangií) plazmodium = mnohojaderná živá hmota vznikající dělením jader bez následujícího dělení buňky; hlenky anteridia = samčí gametangia askogonia = samičí gametangia askospory = spora vzniklá ve vřecku (asku) plazmogamie = splynutí cytoplazmy buněk karyogamie = splynutí jader buněk námel (sklerocium) = tvrdý útvar umožňující některým vřeckovýtrusým houbám přečkání zimy výtrusorodé rouško (hymenium) = vrstva buněk vřeckovýtrusých hub, která obsahuje výtrusy bazidiospory = spora vzniklá v basidii ZDROJE: 1) KUBÁT, K. A KOL.: Botanika. Praha: Scientia, ) JELÍNEK, J., ZICHÁČEK, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc: ) KALINA, T., VÁŇA, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, ) CIVIŠ, Petr. Chytridiomykóza obojživelníků [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 5) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 11