Odvození matematického modelu nákladového controllingu

Transkript

1 Odvzení maemaickéh mdelu nákladvéh cnrllingu Pr dvzení maemaickéh mdelu i veškeré další úvahy a výklad pužijeme pdle nás nejslžiější případ - edy výrbní pdnik s charakerem hrmadné výrby. 1.1 Schéma maemaickéh mdelu nákladvéh cnrllingu. DPH Zkrácení ržeb Zisk B r u b r a N e b r a PÚH Výknvé náklady Zvlášní jednicvé náklady Výrbní mzdy Výrbní maeriál Fixní náklady II. Fixní náklady I. br.1. Výknvé náklady jsu veškeré bjemvě závislé náklady. Jsu sučem výrbníh maeriálu, výrbních mezd a zvlášních jednicvých nákladů. Jak je parn, jedná se zde celý balík výknvých nákladů, kerý je sučem výknvých nákladů jednlivých výrbků vynásbených jejich bjemem výrby. Pr jednduchs budeme mí u skuečns na paměi a při výkladu se susředíme na výklad samnéh pjmu bez upzrnění na, že se jedná sumu jednlivých čásí výknvých nákladů. Variabilní náklady bsahují v klasickém pjeí výrbní maeriál a výrbní mzdy. Při zavedení h pjmu pak lze vrdi, že výknvé náklady jsu sučem variabilních nákladů a zvlášních jednicvých nákladů. Výrbní maeriál je kalkulvaný veškerý maeriál, kerý vsupuje d výrbku a zůsává v něm bsažen. Z výrbníh hlediska jej dělíme na maeriál, nakupvané plžky a plvary vlasní výrby, cž má vazbu na způsby ceňvání a rganizační členění pdniku. Výrbní mzdy jedná se arifní úklvé mzdy, keré vsupují přím d výrbku dle peračních návdek Zvlášní jednicvé náklady jsu specificku skupinu přím přiřadielných nákladů na jednici prdukce a mhu se vyskyva buď v samsané frmě (například ve frmě prémií k úklvým mzdám), neb časěji v kmbinaci s fixními náklady I. Pr je rvněž v brázku br.1 nakreslena elipsa spjující zvlášní jednicvé náklady s fixními náklady I. Ty náklady se přiřazují výrbkům na základě sanvených základen, ke kerým jsu vzaženy. Fixní náklady I jsu náklady, keré umíme přiřadi jak z hlediska jejich mísa, ak i příčiny jejich vzniku (na sředisk, prces, výrbek). Ty náklady se vyskyují jak v čisě fixní frmě

2 (phvsní náklady), ale dalek časěji v kmbinaci s již uvedenými zvlášními jednicvými náklady. Obecně pr y dvě kaegrie nákladů plaí schéma: Fixní náklady I. Zvlášní jednicvé náklady Tu skuečns lze dkumenva například na spřebě el. energie, keru můžeme rzděli na čás fixní, nezávislu na bjemu výrby a keru umíme přiřadi dle mísa vzniku (například svělení a vyápění výrbní haly ad...) a na čás, kerá je přím úměrná bjemu výrby (spřeba el. energie výrbními zařízeními) a keru výrbkům přiřazujeme prsřednicvím vzažných základen. Fixní náklady II jsu fixní náklady, keré neumíme přiřadi ani dle mísa, ani příčiny jejich vzniku. Ty pak zahrnujeme d fixních nákladů na úrvni nákladvéh sřediska, všem za celý pracvní úsek (zpravidla správní sředisk). Jedná se edy náklady, keré vznikají již na základě h, že pdnik vůbec exisuje. Zkrácení ržeb - velmi významná plžka v případě, že v bchdní pliice pužíváme různých úrvní slev, skn a mnžsevních rabaů. Ne bra (1) Ne bra = i p i*q i - Zkrácení ržeb kde p i - Prdejní cena bez DPH i - éh výrbku q i - Objem prdeje i - éh výrbku 1.2 Odvzení maemaickéh mdelu nákladvéh cnrllingu. Bd zvrau (nulvý bd) Zisk Tržby = Ne bra Celkvé náklady náklady a výnsy Výrbní mzdy Výrbní maeriál Zvlášní jednicvé náklady Fixní náklady I. Fixní náklady II. bjem prdeje q

3 Výpče vrby zisku: (2) Zisk = Ne bra - Fixní náklady II - Fixní náklady I - Výknvé náklady Knsrukce výpču výknvých nákladů (3) Výknvé náklady = i x i*q i + i m i*q i + ( i A sř, uc*nh i, sř + i jk j, sř, uc*z i,j,sř)*q i kde x i - výrbní maeriál na jednici i - éh výrbku ( v členění na maeriál, nakupvané plžky a PVV) q i - bjem výrby i - éh výrbku m i - výrbní mzdy na jednici i - éh výrbku A sř, uc - knsana připadající na jednku Nh na sředisku sr a nákladvém úču uc Nh i, sř - bjem nrmhdin v i - ém výrbku na sředisku sr K j, sře, uc - knsana připadající na jednku základny Z 1 - Z 5 na sředisku sr a nákladvém úču uc Z i,j,sř - bjem základny j v i - ém výrbku na sředisku sr Výpče bdu zvrau, dvzení vrby příspěvku na kryí fixních nákladů (PÚH) Bd zvrau je sav, kdy zisk = 0, edy sav kdy pravá srana rvnice (2) se rvná 0, nebli: (4) Ne bra = Fixní náklady II + Fixní náklady I + Výknvé náklady Tedy kdy: (5) Ne bra - Fixní náklady II - Fixní náklady I = Výknvé náklady Neb lépe: kde (6) Ne bra - Výknvé náklady = Fixní náklady II + Fixní náklady I (7) Ne bra - Výknvé náklady = PÚH Rvnice (6) a rvnice (7) ukazuje skuečns, že vyvřený příspěvek na úhradu fixních nákladů plně pkrývá veškeré fixní náklady a činns je edy v blasi ziskvé nuly. Z brázku br. 1 a rvnic 2, 3, 6 a 7 je parn, že pr mžnsi využií nákladvéh cnrllingu musí bý v přádku jednak blas fixních nákladů I a II, ale zejména blas výknvých nákladů, aby byl mžn urči, kdy je výrbek ješě vyrbielný a prdejný a přispívá ke kryí fixních nákladů. Jak již byl uveden v é čási, výknvé náklady se skládají ze dvu slžek a : a, Variabilní náklady b, Zvlášní jednicvé náklady, přiřazené k jednici prdukce (k výrbku) pmcí vzažných základen. V další čási se edy budeme definváním výrbních nákladů a jejich sanvením pr každý náš výrbek.

4 2. Variabilní náklady. 2.1 Definice variabilních nákladů, dělení. Variabilní náklady zahrnují výrbní maeriál a výrbní jednicvé mzdy. Výrbní maeriál dále dělíme na jednicvý maeriál, nakupvané plžky a plvary vlasní výrby. T dělení má jednak účelvé hledisk, nebť s každu slžku je nun pracva v našem sysému účenicví jinak a zejména ve vazbě na ceňvání nedknčené výrby a dále i hledisk keré přím plyne z aplikace ceňvacích med a váže se na hmné dpvědnsi pracvníků dpvídajících za sav nedknčené výrby. Z hlediska nákladvéh cnrllingu pak může služi pr různá prvnání, kdy nakupujeme například nějaký díl, kerý bychm mhli vyrábě sami a zajímá nás eknmický dpad nákupu již hvéh dílu, neb jeh výrba ve vlasní režii. Obecně lze říci, že variabilní náklady jsu náklady, keré jsu závislé na bjemu prdukce a přím přiřadielné jednici prdukce, edy výrbku na základě nrmvých kalkulací a jak maeriálvých ak mzdvých. Maeriálvé kalkulace bsahují samzřejmě výpče přesné spřeby maeriálu ve vazbě na výkresvu dkumenaci a echnlgii výrby a samzřejmě ve vazbě na výrbní sředisk. Mzdvá kalkulace pak ve frmě perační návdky jednak definuje výrbní psup p jednlivých úknech v rámci dané perace, ale zárveň definují i spřebu jednicvé práce na jejich prvedení. Prsřednicvím krunvé náplně arifu, d keréh je daná perace začleněna pak určíme mzdvé náklady na prvedení dané perace. V suladu s dříve uvedenými skuečnsmi se v pdniku sekáváme s maeriálvu a mzdvu kalkulací. Pr jednznačns a vazbu na vaši pdnikvu echnicku dkumenaci si uvedeme z čeh se y kalkulace skládají a jaká je jejich vazba na nákladvý cnrlling. Maeriálvá kalkulace Pr vrbu a sanvení maeriálvých kalkulací je nun ddrže dále ppsané členění a následující pravidla: - Jednicvý maeriál - jedná se zpracvávaný maeriál (zejména huní maeriál a další surviny), kerý přím vsupuje d výrbku a zůsává v něm bsažen (nikliv edy maeriály charakeru pmcných, jak jsu chemikálie či lázně, leje ad). - Nakupvané plžky - jedná se plžky, keré neprchází jinu fází zpracvání, než mnážní, ppřípadě pvrchvu úpravu, všem bez dalšíh vsupu jednicvéh maeriálu a mnáží. - Plvary vlasní výrby (PVV) - jedná se díly z vlasní výrby jiných divizí, neb výrbu dílů, keré se prdávají jednak samsaně a jednak vsupují d dalšíh výrbku jak sučás. Na základě zde uvedenéh členění lze maeriálvu kalkulaci vyjádři následujícím vzahem: (8) Maeriálvá kalkulace = Jednicvý maeriál + Nakupvané plžky + PVV přičemž u nakupvaných plžek a PVV vsupují jednlivé plžky d výrbku jak sučin pču plžek vynásbený skladvu cenu MTZ. Pr jednicvý maeriál je však nun puží následujícíh vzahu: (9) Jednicvý maeriál = Hrubá*Cena maeriálu - (Hrubá-Čisá)*Cena dpadu kde Hrubá - hrubá spřeba maeriálu (bjem plvaru nunéh pr vyrbení jednh kusu výrbku) Cena maeriálu - ceníkvá cena maeriálu v MTZ (Hrubá-Čisá)*Cena šru - zisk z prdeje vyprdukvanéh dpadu při výrbě Čisá - čisá spřeba maeriálu p všech výrbních peracích (čisá hmns plžky) Cena dpadu - cena, za keru je prdáván zpeněžielný dpad z půvdníh maeriálu (pásviny jiné než například řískvý šr, neb barevné kvy) Na m mísě je nun upzrni, že vzhledem ke skuečnsi, že není v někerých pdnicích využíván h kalkulačníh schémau, dchází k vyváření dsi velkéh plšáře v nákladech (knkréně na 501XXX) při sesavvání plánu a díky mu plšáři i ke zvýšení nákladvé ceny plžky již ve výknvých nákladech a její mžné neprdejnsi.

5 Mzdvá kalkulace Zde plaí všebecně využívaná medika kalkulace, kdy je spřeba jednicvéh času násbena krunvu náplní arifu, d keréh je daná perace zařazena. Nebli, mzdvá kalkulace výrbku je sumu mzdvých kalkulací přes jednlivé perace, kerými je en výrbek vyrben, cž lze vyjádři následujícím vzahem: (10) Mzdvá kalkulace = i Jčas i * Tarif i kde Jčas i - bjem spřeby jednicvéh času i-é perace Tarif i - krunvá náplň arifu i-é perace 3. Zvlášní jednicvé náklady, erie vzažných základen, výknvé náklady. 3.1 Definice zvlášních jednicvých nákladů. Jak již byl předeslán, neurčují se y náklady přím, ale jsu výrbku přiřazeny prsřednicvím vzažných základen. Jedná se například splečné náklady, keré nelze přím vzahva na jednici prdukce. Mhu bý například náklady u prcesů galvanickéh pkvení, kdy psupné vyěžvání lázní vzahujeme k průměrnému pkvenému m 2 plchy. Výrbku edy y náklady přiřazujeme prsřednicvím knsany - edy spřeby v Kč/m 2 pkvené plchy a bjemu základny - edy m 2 v daném výrbku bsažené. Pr nákladvý cnrlling v našem prgramvém řešení je puži celkem 6 základen, Nh - Nrmhdiny, a základny Z1 - Z5. Vlasní výpče bsahu zvlášních jednicvých nákladů ve výrbku pak prbíhá následujícím způsbem: - danému výrbku na daném supni zpracvání a příslušném nákladvém sředisku přiřadíme bjem základny ve výrbku bsažené (například 0,15 Nh, 0,2 m 2,...) - v jednlivých plánech sředisek pak sanvíme knsany pr výpče skuečných zvlášních jednicvých nákladů na příslušné nákladvé účy. Tu skuečns můžeme ilusrva na následujícím příkladu: Výrbek A na sředisku X bsahuje pracns 0,25 Nh. Na sředisku X plánujeme pr základnu Nh a úče knsanu spřeby 1,25 Kč/Nh a pr jiný úče např ,75 Kč/Nh. Zvlášní jednicvé náklady výrbku na dané sředisk = 0,25*(1,25+2,75) = 1 Kč. Maemaicky lze knsrukci výpču znázrni ve varu: (11) ZJN = z ( sř,uc Z z,sř * K z,sř,uc) kde z - základna 1-6 (edy Nh a Z1 - Z5) Z z,sř - bjem dané základny z na sředisku sř (za všechny vyrbené výrbky) K sř,uc - knsana přiřazených nákladů k danému sředisku sř, úču uc a základně z Na m mísě je zaím předčasné zabýva se členěním účvéh rzvrhu řídy 5 a 6, náplní a prací s jednlivými účy. Nicméně pr bjasnění prblemaiky zvlení a sanvení vzažných základen a prpču ZJN se zde zmíníme alespň dvu účech a prací s nimi. Vzhledem k charakeru ZJN viz br. 2 bude úlhu hledání a sanvení správných veličin nun začí řeši d sanvení nákladvých plžek, keré mají charaker buď fixních nákladů I s variabilní slžku, neb jsu samsanu variabilní slžku. P m krku bude nun urči, jak jsu y plžky zachyceny v účvém rzvrhu (na kerých nákladvých účech se nich účuje). Dále bude již mžn urči příslušné fixní čási plžek na jednlivá nákladvá sřediska a rvněž ak zvli základny, ke kerým bude vzažena příslušná variabilní čás. Nyní již můžeme urči variabilní čás plžky ke zvlené vzažné základně na příslušné nákladvé sředisk. Vzhledem ke skuečnsi, že se jedná velmi vůrčí (a zárveň vysce dbrnu a dpvědnu) práci, kde se musí prjevi znalsi jednlivých veducích THP, lze dsavadní výklad dplni příklad členění režijníh maeriálu a el. energie, vlbu základen a sanvení plánvaných hdn. Ten příklad je puze jak ilusraivní a má demnsrva mžný psup práce, kdy by neměl již bý pužíván nesmyslně převzaých údajů z výsledvek předchzích le a prpče s keficienem nárůsu cen a keficienem srachu. Dále je nun upzrni, že v jednlivých pdnicích bude nun sanvi nejen echniku určení příslušných limiů, ale i sledvání právněnsi jejich čerpání a vyvzvání důsledků z dchylek skuečnsi d sanvených plánů.

6 3.2 Terie vzažných základen. Pří výrbním prcesu je nun puží například splečnéh prcesu, zařízení, lázní, energie ad. bez mžnsi příméh přiřazení danému výrbku. Přim spřeba ěch láek je přím úměrná bjemu výrby jednlivých výrbků. T je mžn dkumenva například na prcesu galvanickéh pkvvání, kde jednak spřebu jednlivých chemikálií, ale i spřebu elekrické energie a echnlgickéh epla je mžn vzáhnu k pkvené plše. Důležié pr sanvení vzažné základny je vycháze z echnlgickéh prcesu jak akvéh a dále pak z údajů uváděných výrbcem echnlgie. U aumaáren, kde se sekáváme s charakerem hrmadné výrby se například spřeba řezných lejů, keré mhu předsavva až miliónvé čásky za rk, přiřazuje prsřednicvím Nh, nebť průk řeznéh lej je dán řeznu rychlsí a a je úměrná srjvé rychlsi a edy i bjemu Nh bsažených v jednlivém dílku. Prcesy jak například kalení s cemenváním v slných lázních (v aveninách) jsu nárčné na spřebu kalících slí a cemenačních láek. Jejich spřebu lze nejlépe vzáhnu k zakalenému a prcemenvanému decimeru kubickému zbží. Samzřejmě, že u sučásí, keré mají dlišnu cemenační vrsvu d běžně pužívané je nun keficienem zvýši bjem dané základny ve výrbku bsažené. Nyní jsme se edy dsali k vlasní práci a využií vzažných základen. Prsřednicvím ěch základen lze každému výrbku přiřadi na každém výrbním sředisku, kerým při výrbě prchází, specifické náklady. Každému výrbku je edy mžn (a zárveň i nun) na každém sředisku definva bjem základen v něm bsažených. Dále je pr každé sředisk a úče nun definva knsany k ěm základnám, kerými se přiřadí pdíl ěch nákladů jednlivým výrbkům. Například pr sředisk je definván, že ve výrbku 1 je bsažen 0,5 Nh. Na m sředisku je pak dále definván, že pr úče je definvána knsana 0,165 Kč/Nh, pak ve výrbku je bsažen 0,0825 Kč. Důležié je, že pr každý nákladvý úče kerý je výknvě závislý je nun sanvi y knsany a bjem nákladů (již ZJN) ve výrbku je bsažen ve frmě sumy přes všechna sřediska, základny a knsany. Velmi výhdné je, že ak lze i v průběhu rku měni například echnlgii, zvyšva mzdy a urči ak velmi přesně jaké čerpání nákladů skuečně bude v m bdbí vykázán na jednlivých účech. Ta věa je velmi důležiá, nebť prsřednicvím vzažných základen nejen určíme jejich pdíl ve výrbcích, ale určíme i velmi přesně náběh na sředisk a příslušný nákladvý úče, nebť en náběh je vždy pčíán jak fixní čás + suma bjemu základen * knsana * bjem výrby. Samzřejmě, že ZJN pak ve výrbku klísají dle zadaných údajů plynucích z vývje. U cenvých kalkulací se en mžný vývj zhlední sesavením kalkulace přes vážený arimeický průměr. U analýzy vrby příspěvku na kryí fixních nákladů pak je en vývj zcela přesně pdchycen. Při sanvvání vzažných základen je nun vzí v úvahu smysluplns základny, keru sanvíe pr vzažení příslušných nákladů na jednku prdukce. Tu základnu musí sanvi a její smysluplns garanva echnlg neb jiný echnický pracvník, kerý je dpvědný za danu echnlgii. Z h rvněž plyne, že například u ak kmplikvanéh úču, jakým je spřeba režijníh maeriálu, kdy nemáme jednlivé slžky rzděleny d samsaných nákladvých účů se parně v případě slžiějších echnlgických prcesů, využije více základen. Dříve, než pusíme vzažné základny, zmíníme se alespň krajvě určvání knsan pr příslušné čerpání. Ta blas velmi úzce suvisí s principem mísa a příčiny vzniku nákladů. Tedy definujeme-li nějaku knsanu, musíme přesně dlži účel a echnlgicku pdsaněns jejíh čerpání. U galvanickéh prcesu definujeme, že na knkréní danu lázeň spřebujeme y kmpneny v příslušném mnžsví a ceně a že výěžns é lázně je (sanvena ke zvlené vzažné základně) například 100 m 2. Prsřednicvím h nrmaivu pak sanvíme výslednu knsanu sučem přes všechny lázně. Samzřejmě, že ak budeme psupva i při sanvení saních knsan. Velmi kmplikvanu je v m směru například i knsana pr sanvení spřeby chranných pmůcek, keré becně plynu z bezpečnsních a hygienických předpisů a jsu závislé na pču pracvníků edy i bjemu výrby.