PhDr. Magdalena Beranová, DrSc., 2000 Illustrations archiv autorky, 2000 Odborný recenzent: doc. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. ISBN

Transkript

1 M a g d a l e n a B e r a n o v á S L O V A N É N akladatelství Libri Praha 2000

2 PhDr. Magdalena Beranová, DrSc., 2000 Illustrations archiv autorky, 2000 Odborný recenzent: doc. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. ISBN

3 O b s a h POČÁTKY SLOVANŮ Nejstarší zprávy o Slovanech Slované-válečníci Slované-zemědělci Archeologie o Slovanech v století Slované ve střední Evropě Slované na Ukrajině a v Bělorusku Slované na jihovýchodě Antové Slované na severu a severovýchodě Nejstarší Slované v severozápadní Evropě Archeologie o Slovanech na Balkáně Problematika etnogeneze Pozná archeologie Slovany již v době kolem zlomu letopočtu? Otazníky kolem Slovanů ve století Slované zemědělci, Skytové kočovníci? SLOVANÉ VELMOC 6. AŽ 12. STOLETÍ Postup na Balkán, Byzanc, Slované a Avaři Slované v století Slované v století Západní Slované v století Velká Morava Český stát Polabští Slované Pomořané Polský stát Jižní Slované v století Bulharský stát Srbsko a Černá Hora Makedonie Chorvatsko Slovinci

4 OBSAH Východní Slované v století ŽIVOT A PRÁCE Zemědělství a chov dobytka v době expanze Nejstarší řemesla Zemědělství v době rozvoje. Obdělávání a osévání polí Úroda a žně Mouka, chléb, kaše Luštěniny, zelenina, ovoce Víno a pivo Chov dobytka Bourec morušový a moruše v Polsku? Včely Lov a sokolnictví Ryby a rybáři Železáři, kováři, uhlíři Těžba drahých kovů Klenotníci, šperkaři Sklářství Zbrojíři, pasíři, štítaři, sedláři a další řemeslníci Hrnčíři, keramika, nádobí Dřevo, kámen, kost Obchod, peníze Jídlo a pití Látky, šaty, boty Muž a žena, rodina MOC A SLÁVA Archeologie o centrech století Hradiště, města a přístavy od století Velká Morava Nejstarší český stát Polabští Slované Pomořany Polský stát Jižní Slované Východní Slované TEPLO DOMOVA Nejstarší obydlí Rekonstrukce domů

5 OBSAH Topení Zahloubené domy nebo sruby? Rekonstrukce a stavby domů jinde a jindy Výstavné domy, usedlosti a dvorce Kamenné paláce a jejich vybavení Vybavení domů POHANÉ A KŘESŤANÉ Pohanští bohové Pohanské svatyně Svatyně a bohové Polabských Slovanů Bohové a idoly s několika obličeji a hlavami Bohové s jednou hlavou Uctívání zvířat Představy o posmrtném životě Měli Slované mytologii? Démoni, magie a pohanské přežitky Soužití pohanů a křesťanů Z historie křesťanství a papežství Křesťanské misie Archeologie a křesťanství ZROZENÍ A SMRT. NEMOCI, LÉČENÍ Antropologie o Slovanech Zuby a zubní kaz Jaké nemoci poznal antropolog Lékaři a kouzelníci Dítě a společnost, slavnosti a křest Posmrtný život Pohřeb žehem Mohyly Mohyly s pohřby spáleného i nespáleného těla Pohřebiště na východě Pohřeb nespáleného těla a zvyky s ním spojené Hroby křesťanů Upíři KULTURA Svéráz slovanské archeologie Písmo a písemnictví

6 OBSAH Rozšíření gramotnosti Hudba a hudební nástroje Řezbářství a sochařství Malířství a archeologie Architektura dochovaná i objevená Umělecké řemeslo, klenotnictví a šperkařství ZÁVĚR Seznam použité a doporučené literatury Jmenný rejstřík

7 P O Č Á T K Y S L O V A N Ů Nejstarší zprávy o Slovanech Podél strmých Alp (zřejmě Karpat)...na levém svahu, co směřuje na sever, a to od pramenů řeky Visly na nesmírných prostorách, se usadil početný kmen Venetů. I když se jejich jména teď mění podle různých rodů a sídlišť, nazývají se především Slovany a Anty. Slované žijí od města Novietunum a jezera zvaného Mursinské až k Dněstru a na sever až po Vislu. Místo měst mají bažiny a lesy. Antové však, kteří jsou z nich nejzdatnější, tam, kde se Pontské moře zahýbá, rozprostírají se od Dněstru až po Dněpr, kteréžto řeky jsou od sebe vzdálené mnohými stanicemi. Tak popisuje v 6. století pozdně římský autor Jordanes, původem Gót, sídla starých Slovanů ve 4. století n. l. Mursinské jezero je snad bažinatá oblast nedaleko ústí Drávy do Dunaje, případně i Balaton v Maďarsku. Novietunum (Noviedunum) bylo město ležící na dolním Dunaji nebo na řece Sávě. Náčelník germánských Ostrogótů Hermanarik ve třetí čtvrtině 4. století...zdvihl zbraně proti Venetům, kteří, i když pohrdali zbraněmi, ale počtem silní, zpočátku měli snahu stavět se na odpor. Nic však nezmůže množství nebojovných lidí, zejména když i Bůh dopustí a přižene se množství ozbrojených. V 6. století, v době, kdy žil Jordanes, však už zbraněmi nepohrdali a byli velmi bojovní a útoční. Jordanes si povzdechl:...nyní...všude řádí. Ve 4. století n. l. byly slovanské kmeny velmi početné a zaujímaly rozsáhlá území. Protože však ještě nijak neohrožovaly Řím a římské provincie, kulturní svět se o ně zajímal jen málo a většina autorů o nich buď vůbec nevěděla, nebo neměla důvod o nich psát. Plinius, Tacitus a Ptolemaios v 1. a 2. století n. l. znali sice jakési Venedy nebo Venety mezi Vislou, Baltským mořem (Venedský záliv), Karpaty (Venedské hory) a před sídly Peucinů a Fennů (tj. Ugrofinů), nevěděli však vlastně, co jsou tito lidé zač Sarmaté, Germáni, nebo někdo úplně jiný, s těžko určitelnou etnickou příslušností a neznámým jazykem? Ve vědecké literatuře, pokud chce být kritická a objektiv- 9

8 POČÁTKY SLOVANŮ ní, se proto otázka národnosti Venedů-Venetů z 1. a 2. století n. l. považuje za spornou a nedořešenou. Teprve v první polovině 6. století, když Slované začali napadat a pustošit země za Dunajem a odvádět tamější obyvatele do otroctví, dostali se do popředí zájmu a objevují se v písemných pramenech stále častěji a se stále podrobnějšími informacemi. Zájem se pochopitelně soustřeďoval na ty Slovany, kteří sídlili hned za Dunajem aútočili především na Trácii a Ilýrii. A nejenom útočili, postupně tyto krajiny dobývali a usazovali se v nich. Tak osídlili dnešní Rumunsko, Bulharsko a celé území bývalé Jugoslávie. Již v osmdesátých letech 6. století zabrali část Peloponésu. Usadili se také v dnešním Maďarsku, ale zakrátko byli dočasně převrstveni Avary a posléze Maďary, mezi nimiž slovanské stopy mizí. V Rumunsku se Slované pomalu sžívali s původním romanizovaným obyvatelstvem, mísili se s ním a přejímali i jeho řeč a kulturní svéráz. Ke Slovanům, kteří se usadili v Bulharsku, se velmi brzy přistěhovali kočovní Protobulhaři, ovšem ti se posléze poslovanštili. Z nomádů se postupně stávali usedlí zemědělci, jejichž stopy byly později patrné jen v určitých antropologických a kulturních rysech a ve slovní zásobě jazyka. Srbové, Chorvati, Slovinci a další ovládli svá nová sídla dokonale a vytvořili si na jihovýchodě Evropy pevnou vlast a domovinu. Rušné a krvavé byly tehdy dějiny Balkánského poloostrova. Dynamické a plné proměn byly jistě i dějiny ostatních Slovanů na západě a na východě, ale ty opět většinou unikaly pozornosti tehdejších autorů, protože pro ně nebyly zajímavé. Slovanské kmeny postupně a většinou asi nepříliš násilně kolonizovaly obrovskou oblast od Volhy až po Severní moře. Ovládly východní část dnešního Německa, usadily se však nejen v Lužici, Durynsku či Meklenbursku, ale pronikly až k Hamburku. Jižněji sídlili Slované nejen v Rakousku, ale také v Bavorsku, ovšem do budoucna si všechny tyto oblasti neudrželi. Slované válečníci O Slovanech se často traduje, že byli mírní a holubičí povahy, málo schopní boje. V 6. století, v době, kdy se domácím hospodářským a společenským vývojem dostali na nejvyšší stupeň barbarství, byli však stejně bojovní a útoční a stejně dychtiví po kořisti jako všichni barbaři na podobném stupni vývoje. 10