Český pes odlétá bojovat s pašeráky slonoviny. Rozezná až 19 pachů Ústecký deník str. 1 Titulní strana MÚ Česká Lípa (čtk, red)

Transkript

1 Přehled zpráv Českolipský deník ČÍSLO DNE: Českolipský deník str. 1 Titulní strana Dobrá zpráva pro obyvatele Špičáku Českolipský deník str. 1 Titulní strana Muž vykácel krajský les. Věděl o tom i hejtman, hájí se u soudu Českolipský deník str. 2 Českolipsko MICHAEL POLÁK Před 70 lety zahynul spisovatel Poláček, voják z České Lípy Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) Tříkrálová sbírka letos vynesla přes osmdesát tisíc korun Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) Vyhrajte víkendový pobyt v hotelu Port Českolipský deník str. 3 Českolipsko Děčínský deník Český pes odlétá bojovat s pašeráky slonoviny v Kongu Děčínský deník str. 1 Titulní strana (čtk, red) Kytlicemi koluje obšťastník, útočí na novou radnici Děčínský deník str. 3 Děčínsko ALEXANDR VANŽURA Elektro NA TITULNÍ STRANĚ Elektro str. 3 Nové akumulátorové šroubováky 18,0 V v T-LOC Elektro str. 35 Téma Chomutovský deník Český pes odlétá bojovat s pašeráky slonoviny v Kongu Chomutovský deník str. 1 Titulní strana (čtk, red) NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 1

2 Ústecký deník Český pes odlétá bojovat s pašeráky slonoviny. Rozezná až 19 pachů Ústecký deník str. 1 Titulní strana (čtk, red) Škola otevřela dveře pro budoucí řemeslníky Ústecký deník str. 2 Ústecko KAREL ROUČ NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 2

3 Českolipský deník ČÍSLO DNE: Českolipský deník str. 1 Titulní strana 6 Šest nových laboratoří dnes slavnostně otevře Střední průmyslová škola v České Lípě. Moderní vybavení učeben stálo bezmála sedm milionů korun, většinu nákladů pokryla dotace z Evropské unie. Žáci tak mohou pro praktickou výuku využívat například novou laboratoř elektrotechniky, počítačových sítí nebo mikroprocesorů. Dobrá zpráva pro obyvatele Špičáku Českolipský deník str. 1 Titulní strana Zejména zlepšení složité dopravní situace na největším českolipském sídlišti Špičák má navrhnout studie, kterou nyní pro město zpracovává odborná firma. Aby závěry projektantů opravdu vycházely ze skutečných potřeb obyvatel sídliště, vyzvala radnice obyvatele žijící na Špičáku k vyplnění krátkého dotazníku. Ten poté pomůže firmě s návrhy řešení jednotlivých problémových částí celé oblasti. Dotazník je k dispozici na internetových stránkách města mucl.cz nebo v aktuálním měsíčníku České Lípy. Muž vykácel krajský les. Věděl o tom i hejtman, hájí se u soudu Českolipský deník str. 2 Českolipsko MICHAEL POLÁK V České Lípě začal soud s podnikatelem Vladimírem Grösserem, který svévolně nakládal s pozemky v Ralsku Česká Lípa Nic jsem nešel krást a nic jsem neukradl. Chtěl jsem si pouze připravit pozemky pro těžbu písku. To včera zaznělo u Okresního soudu v České Lípě. Ten začal rozplétat případ českolipského podnikatele Vladimíra Grössera, který v létě roku 2013 bez jakékoliv smlouvy začal svévolně hospodařit na pozemcích Libereckého kraje a státního podniku Vojenské lesy a statky nedaleko letiště v Hradčanech uvnitř bývalého vojenského prostoru Ralsko. Za krádež nyní hrozí Grösserovi trest až pěti let vězení. Pozemky u letiště o celkové rozloze bezmála 19 tisíc metrů čtverečních Vladimíru Grösserovi nikdy nepatřily, přesto na ně pozval dvě firmy, zabývající se těžbou dřeva a nechal je, aby vykácely dvacet let staré dřevní nálety. Dřevo, které patřilo Libereckému kraji, si jedna z těžařských firem zdarma nechala a českolipskému podnikateli pak díky tomu udělala lepší cenu. Jinak bychom zaplatili ještě o sto tisíc víc, přiznal včera u soudu Grösser, který se snažil prokázat, že jeho náklady na očistu pozemků byly větší, než způsobená škoda. Podnikatel včera u soudu také vypověděl, že sice manipuloval s něčím, co mu nepatří, ale že vedení Libereckého kraje vědělo, co tam probíhá. Výjezdní zasedání NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 3

4 V polovině června, kdy intenzivně probíhaly práce na krajských pozemcích, se dokonce uskutečnilo výjezdní zasedání rady Libereckého kraje v Ralsku. A z průběhu zasedání rady bylo patrné, že radní vnímají, že tam k vykácení musí tak jako tak nutně dojít, vyložil své dojmy z jednání politiků Vladimír Grösser. Českolipská soudkyně Kateřina Rejtharová se podnikatele přímo zeptala, zda měl od někoho ústní souhlas k vykácení krajských pozemků. Grösser zopakoval, že si ho odvodil z průběhu výjezdního zasedání rady kraje v Ralsku v červnu 2013 a že by mu to takto měli potvrdit účastníci jednání, například starosta Ralska Miroslav Králík. Eventuálně náměstek hejtmana Jadrný nebo pan hejtman, vyjmenoval Grösser. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta to ale včera na dotaz Deníku označil za nesmysl. Pokračování na str. 2 Muž vykácel krajský les... Dokončení ze str. 1 Pan Grösser je lhář, reagoval Půta. Hned jak jsme zjistili, že kácel na našich pozemcích, tak jsme na něho dávali trestní oznámení, kvůli kterému je dneska u soudu. Tvrzení obžalovaného podnikatele zpochybnil také náměstek hejtmana Josef Jadrný. Já jsem pana Grössera na tom výjezdním zasedání nepotkal. Neviděl jsem ho a nemluvil jsem s ním, uvedl pro Deník Jadrný. Z včerejšího hlavního líčení také vyplynulo, že českolipský podnikatel, jenž o dotčené krajské pozemky nadále eminentně usiluje, aby tu mohl otevřít ložisko pro těžbu písku a štěrkopísku, už vloni v lednu Libereckému kraji vzniklou škodu zaplatil. To, že se s Krajem vyrovnal a škodu zaplatil, to je z mého pohledu vyjádření jisté lítosti nad tím, co udělal, ale neznamená to, že by měl k tomu naše požehnání, zmínil krajský hejtman Půta. Upozornil také na to, že výjezdní zasedání v Ralsku, na které se Grösser odvolává, se uskutečnilo v době, když už byly pozemky u letiště vykácené. Kromě Vladimíra Grössera včera u soudu vypovídali také předvolaní svědkové. Zaměstnanec firmy, která pozemky na Grösserovu objednávku vykácela, mimo jiné uvedl, že při kácení firma vyzkoušela úplně nový obrovský stroj, který kácení usnadňuje. Takové jsou jen tři v republice, pochlubil se zaměstnanec. Naco ale firma potřebovala obrovský harvestor, když se obžalovaný hájí tím, že se odstraňovaly pouze nálety, už u soudu nezaznělo. Vladimír Grösser ve své řeči před soudem také potvrdil, že jeho jednání je motivované otevřením ložiska na těžbu písku a štěrkopísku. Jde prý o byznys plán, na kterém pracuje několik let a za tu dobu vzniklo moře posudků, které tento plán doporučují. Dodnes mu přitom nepatří ani metr čtvereční z pozemků, na kterých má pískovna vyrůst. Otevření ložiska je navíc v rozporu s krajskou surovinovou politikou a Grösserova opakovaná tvrzení o kontaminaci území vloni odmítlo ministerstvo ŽP. *** Pan Grösser je lhář. Hned jak jsme zjistili, že kácel na krajských pozemcích, tak jsme na něho podali trestní oznámení, kvůli němuž je dnes u soudu. Foto popis Před 70 lety zahynul spisovatel Poláček, voják z České Lípy Českolipský deník str. 3 Českolipsko (mip) Česká Lípa Hrdinové táhnou do boje. Tak se jmenuje román, část jehož děje se odehrává v literárních kulisách, jejichž inspirací se stala Česká Lípa tak, jak vypadala přesně před sto lety. Autorem románu je významný český spisovatel, humorista a novinář Karel Poláček, který v létě 1915 do České Lípy skutečně přijel coby jednoroční dobrovolník, aby tu absolvoval výcvik před vysláním na bojovou frontu první světové války. Osudnou se mu nakonec ale stala až druhá válka. Na jejím sklonku ve věku 52 let zahynul pravděpodobně 21. ledna 1945 v koncentračním táboře Gleiwitz na území dnešního Polska. Od jeho úmrtí tak právě dnes uplyne rovných 70 let. Datum jeho smrti odpovídá datu selekce v Gleiwitz. Celá desetiletí se přitom mělo za to, že Poláček zahynul už v roce 1944 v Osvětimi. V 90. letech minulého století se ale objevilo hodnověrné svědectví, které spojilo Poláčka s dalšími útrapami, jimiž musel na konci života projít. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 4

5 Do České Lípy ho zavedla vlastně náhoda. Aby šlo rukování do armády po vypuknutí první války rychleji, zřizovaly vojenské pluky takzvané náhradní prapory. Karel Poláček, pocházející z Rychnova nad Kněžnou, spadal pod 18. pěší pluk z Hradce Králové. A ten měl svůj náhradní prapor v České Lípě. Rakouskouherská armáda usilovala o to, aby v ní čeští vojáci sloužili mezi Němci a opačně. I proto měl hradecký 18. pěší pluk, kterému se říkalo hradecká chasa, svůj náhradní prapor právě v německé České Lípě. To, že své zážitky z působení v České Lípě převedl Karel Poláček také do svého díla, dnes víme především díky historičce a archivářce Marii Vojtíškové ( ), která českolipské reálie v Poláčkově díle rozluštila a podrobně popsala ve studii publikované v roce 1978 ve sborníku Českolipsko literární. Díky tomu dnes mimo jiné víme, že Poláček se v Lípě také zamiloval do šestnáctileté dívky Dolly. Tříkrálová sbírka letos vynesla přes osmdesát tisíc korun Českolipský deník str. 3 Českolipsko (ph) Českolipsko Výtěžek Tříkrálové sbírky, která se pod patronátem Farní charity konala na Českolipsku prvních čtrnáct dnů v lednu, pokořil loňskou sumu. Lidé byli letos zase o něco štědřejší a do zapečetěných kasiček koledníků vhodili přes 81 tisíc korun. Jen v České Lípě sbírka vynesla korun. Peníze pomohou handicapovaným dětem, které využívají Sociální automobil na cestu do školy a ze školy. Děkujeme všem obyvatelům Českolipska, kteří v letošní sbírce přispěli jakoukoli finanční částkou na činnost našeho projektu, říká Jiří Gottlieber z Farní charity Česká Lípa. V kostýmech tří králů chodili ulicemi měst a obcí Českolipska převážně žáci základních škol. V rámci letošní sbírky se v České Lípě konal také tradiční Tříkrálový průvod a koncert novoborské kapely Zhasni. Foto popis KOLEDNÍCI ZE ZŠ STRUŽNICE. Příspěvky od občanů Jezvé a Stružnice vybírali do pokladniček dvě skupiny žáků Základní školy Stružnice. Foto autor Foto: archiv školy Vyhrajte víkendový pobyt v hotelu Port Českolipský deník str. 3 Českolipsko Hotel Port na břehu Máchova jezera se letos poprvé účastní prestižního Maurerova Grand Restaurant Festivalu (GRF). K této příležitosti připravil Českolipský deník společně s hotelem Port soutěž o lákavé ceny. Hlavní výhrou je voucher na pobyt v hotelu Port pro dvě osoby na dvě noci se snídaní. Druhá cena je poukaz na restaurační služby hotelu Port v hodnotě Kč a třetí výherce získá rovněž poukaz na restaurační služby hotelu Port v hodnotě Kč. Všechny poukazy mohou výherci vyčerpat až do konce června tohoto roku. Jak hrát? Stačí, abyste od pátku do čtvrtka 22. ledna sledovali Českolipský deník, kde postupně uveřejníme šest jednoduchých otázek, které se budou týkat právě probíhajícího gurmánského festivalu. Vaše odpovědi poté stačí doručit (poštou nebo osobně) do redakce Českolipského deníku, Mariánská 216, Česká Lípa, a to do úterý 27. ledna. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce. Odpovědi na otázky možná naleznete na webu hotelu Otázka číslo 5 Pobytový balíček Valentýnský víkend kromě jiného nabízí ubytování na dvě noci s romantickým výhledem a) do lesoparku b) k jezeru c) na Doksy NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 5

6 Děčínský deník neuniklo nám Český pes odlétá bojovat s pašeráky slonoviny v Kongu Děčínský deník str. 1 Titulní strana (čtk, red) Severní Čechy První speciálně vycvičený český pes odlétá do Konga pomáhat v boji proti pašerákům slonoviny. Se svojí cvičitelkou Hanou Böhme z České Lípy se na cestu z Česka do hlavního města Brazzaville vzdáleného přes 6000 kilometrů vzdušnou čarou vydá 15. února. Bude pomáhat celníkům v hlavním městě vyhledávat slonovinu, zachraňovat jedinečné šupinaté savce luskouny podobné mravenečníkům, gorily a vyhledávat maso tamní divoké zvěře, takzvaný bushmeat, se kterým se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy, říká Pavel Kašpar z české neziskové organizace Save Elephants. Pes rozezná až 19 pachů. Má za sebou měsíce každodenního výcviku, do něhož se zapojila i liberecká zoologická zahrada. Poskytla hlavně takzvané pachové konzervy tvořené zejména odřezky sloních klů či srsti a šupin exotických zvířat. Podporujeme využití psů k ochraně biodiverzity. Vždyť pytláci ročně zabijí až slonů, uvedl ředitel zahrady David Nejedlo. Na misi se vydá dvouletá fena belgického ovčáka Cama. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám. Vyžaduje dril a hlavně ji baví vyhledávání na rozdíl od obrany. Aby ne, na letišti ji čeká prohledat až 120 zavazadel u jediného letadla, vypráví cvičitelka Böhme. Než Cama odletí do Afriky, pustí ji na letišti do zázemí prostoru pro zavazadla čeští celníci a v Africe fenu čeká ještě měsíc a půl tréninku, než bude nasazena do akce. Ve většině zemí Afriky zatím nejsou psi využíváni, dodalkašpar. Výjimkoujsoudva vycvičení psi z Izraele. V Kongu působí od loňského března a našli už desítky pašovaných mrtvých zvířat. Ve zdokonalení jejich schopností pomáhala i Hana Böhme. Dali jsme k dispozici naše výcvikové středisko pro trénink psů. Zároveň uvažujeme o možnosti výcvikového kurzu pro psovody z Brazzaville. Další možností je vyslat tam naše dobrovolníky, doplnil šéf výcvikového centra celní správy v Heřmanicích na Liberecku Josef Dušánek. Mezinárodní obchod se slonovinou je od roku 1989 zakázaný, přesto se s ní na černém trhu stále obchoduje. Cena za kilogram dosahuje až korun. Každý den v Africe kvůli tomu uhyne kolem 100 slonů. Kytlicemi koluje obšťastník, útočí na novou radnici Děčínský deník str. 3 Děčínsko ALEXANDR VANŽURA Vydavatel obšťastníku odmítá, že by jej vydával kvůli tomu, že se nesmířil s výsledky voleb Kytlice Rušno bylo na začátku letošního roku v malé vesničce na pomezí Děčínska a Českolipska. V Kytlicích se totiž ve schránkách jejich obyvatel objevil časopis, který se ostře naváží do současné kytlické radnice. Autor si myslí, že je to vtipné. Ale mně to tak nepřijde, navážel se i do mne. Nechci se s ním o tom bavit, nestojí mi za to, říká nová kytlická starostka Monika Hladíková, podle jejíhož názoru se vydavatel tohoto dílka spíše zdiskreditoval. Jsme ve svobodné zemi, takže si mohu vydávat, co chci, říká Jan Jahoda, jenž za vydáním silvestrovského čísla Kytlického obšťastníku stojí. Ve svých článcích si Kytlický obšťastník nebere servítky a nešetří urážkami. Nevím, čím by to mělo urážet. Když si člověk pustí večer v hlavním vysílacím čase televizi, tak je plná reklamy na prostředky na posílení erekce, případně proti hemeroidům, tvrdí Jahoda. Po mnoha bojích, úspěších i nezdarech oznamuje obecní bubeník, že na všech příjezdových silnicích do naší obce budou položeny nové retardéry. Policie i pohřební služba již schválila, že se mohou použít jako příčné pruhy těla retardovaných zastupitelů obce. Když se tato informace objevila po volbách v celostátních médiích, ovládaných soudruhem Koblížkem, podala část zastupitelů demisi. Jako důvod udávají, že jsou tak hubení, že NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 6

7 nemohou zaručit bezproblémový přejezd svých žeber a obávají se tak, že by způsobili obrovské množství defektů. Proč zbylá část zastupitelstva obce doposud nerezignovala, se našemu zdroji nepodařilo zjistit. Lze se pouze domnívat, že jejich míra retardace je již taková, že nevědí, co to retardér je, píše se například v jednom z článků obšťastníku. Výtvor odstoupivšího zastupitele Jana Jahody se nelíbí ani bývalému dlouholetému starostovi Kytlic a současnému členovi kontrolního výboru Emilu Sedláčkovi. Tento osamělý bijec se nad svým výtvorem nejspíše svíjel smíchy sám. Výsledek: ubohé, především ale opožděné. Neměl si brousit šavle před volbami? Lidi už výsledky voleb nezajímají, většina je respektuje a život jde dál, uvedl Sedláček. Podle starostky Hladíkové se v Kytlicích dokonce již objevily na schránkách nálepky, podle kterých si jejich majitelé tuto tiskovinu nepřejí dostávat. Pan Jahoda se zřejmě nesmířil s výsledky voleb, tvrdí starostka. Po loňských komunálních volbách totiž v čele Kytlic nestal Josef Janouškovec, který získal téměř 130 hlasů, ale právě Hladíková. Ta získala od voličů loni v říjnu 96 hlasů. Jenomže vítězné uskupení nebylo schopno dát dohromady většinu v obecním zastupitelstvu. Na protest proti volbě nové starostky ze zastupitelstva odstoupili čtyři zastupitelé i s náhradníky. Do konce volebního období tak bude kytlické zastupitelstvo fungovat jen s pěti zastupiteli. To je nejmenší možný počet zastupitelů, který povoluje zákon o obcích. Zároveň nesmí počet zastupitelů klesnout pod polovinu, což kytličtí jen velmi těsně také splňují. Těžko se mohu s výsledky voleb srovnat, když nekopírují přání lidí. Ale za vydáním našeho obšťastníku to není, uzavírá Jan Jahoda. Foto popis UKÁZKA z časopisu, který vychází v Kytlicích. Foto autor Foto: Repo Elektro NA TITULNÍ STRANĚ Elektro str. 3 Historie výroby elektronářadí v České Lípě se začala psát před více než 70 lety. Tehdy, ještě pod značkou Siemens, opustily brány podniku první vrtačky s celokovovým pláštěm. Od té doby nebyla výroba elektronářadí nikdy přerušena, a naopak se významně rozšiřovala. V současnosti je NAREX součástí společnosti TTS Tooltechnic Systems AG & Co., která sídlí v německém Wendlingenu, jež je vlastníkem sesterské značky FESTOOL. Také proto zůstává značka NAREX i nadále zárukou kvalitního a spolehlivého elektronářadí, které je schopno vyhovět náročným požadavkům řemeslníků a průmyslové výroby. Koncem loňského roku českolipský NAREX uvedl na trh dlouho očekávanou novinku - vrtací a příklepové akumulátorové šroubováky o napětí 18,0 V. Od prosince 2014 je možné zakoupit model ASV 18-2 A (vrtací šroubovák) ASP 18-2 A (příklepový šroubovák) v novém balení - SYSTAINER T-LOC. Více na str. 35. Narex, s. r. o., Chelčického 1932, Česká Lípa tel.: , mailto:narex@narex.cz Foto popis Nové akumulátorové šroubováky 18,0 V v T-LOC Elektro str. 35 Téma Koncem roku 2014 českolipský NAREX uvedl na trh dlouho očekávanou novinku -vrtací a příklepové akumulátorové šroubováky o napětí 18,0 V (obr. 1). Tato nová řada akušroubováků vyniká nejen velkým výkonem, díky silnějšímu motoru a robustní celokovové převodovce, která zvyšuje utahovací výkon stroje a prodlužuje jeho životnost, ale i celou řadou dalších praktických výhod. Šroubováky dosahují max. utahovacího momentu až 60 N*m. Vrtací i příklepové verze šroubováků jsou vybaveny 13mm rychloupínacím sklíčidlem. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 7

8 Dvourychlostní převodovka umožňuje volbu optimálního rozsahu otáček v závislosti na druhu materiálu a charakteru prováděné práce. Verze ASP 18-2 A (obr. 2) má mnohostranné využití při vrtání do tvrdých nebo měkkých stavebních materiálů díky účinnému příklepovému mechanismu. Nové akumulátorové šroubováky jsou vybaveny elektronikou s ochranou proti přetížení, která chrání motor a prodlužuje jeho životnost, praktickým ukazatelem stavu baterie, novou inteligentní nabíječkou a samozřejmostí jsou i dva Li-Ion akumulátory s kapacitou 1,5 A*h (nabíjecí doba přibližně 25 min) nebo 3,0 A*h (nabíjecí doba přibližně 45 min). Další novinkou jsou i tzv. Basic verze. Jde se o cenově výhodnější samotný stroj v systaineru bez akumulátorů a nabíječky. Díky kompatibilitě všech nových akumulátorů může mít uživatel za výhodnější cenu například sadu příklepového šroubováku a rázového utahováku. Od prosince 2014 je možné zakoupit modely ASV 18-2 A (vrtací šroubovák) a ASP 18-2 A (příklepový šroubovák) v novém balení - SYSTAINER T-LOC (obr. 3). Nový T-LOC poskytuje lepší pohodlí, ochranu a přehlednost uložení strojů a příslušenství, systémové připojení pro další systainery včetně původních systainerů první generace. Novinkou oproti původní verzi je multifunkční, ergonomicky tvarovaný otočný zámek LOC, který zjednodušuje manipulaci a přepravu (obr. 4). Jednoduchým pootočením lze systainer spojit s dalšími nad sebou nebo jej otevřít. Ochranu strojů a uloženého příslušenství proti poničení zaručuje univerzální pěnová vložka ve víku. Promyšlená konstrukce jednotlivých dílů absorbuje velká zatížení, a zvyšuje tak odolnost proti poškození. Příprava na posuvné zámky SYS umožňuje plnohodnotné připojení systainerů první generace (obr. 5). Ergonomicky tvarované vyklápěcí držadlo (obr. 6) s otvory pro připojení pomocného transportního popruhu dokonale padne do ruky. Nosnost držadla je do 50 kg. Boční popisové okénko zlepšuje orientaci a usnadňuje ukládání a přepravu. Více u specializovaných prodejců nebo na: Foto popis Obr. 1. Nové stroje pro napětí 18 V Foto popis Obr. 2. Příklepový šroubovák ASP 18-2 A Foto popis Obr. 3. Systainer T-LOC Foto popis Obr. 4. Otočný zámek Foto popis Obr. 5. Posuvné zámky Foto popis Obr. 6. Vyklápěcí držadlo O autorovi NAREX, s. r. o., Česká Lípa Chomutovský deník Český pes odlétá bojovat s pašeráky slonoviny v Kongu Chomutovský deník str. 1 Titulní strana (čtk, red) Severní Čechy První speciálně vycvičený český pes odlétá do Konga pomáhat v boji proti pašerákům slonoviny. Se svojí cvičitelkou Hanou Böhme z České Lípy se na cestu z Česka do hlavního města Brazzaville, vzdáleného přes 6000 kilometrů vzdušnou čarou, vydá 15. února. Bude pomáhat celníkům v hlavním městě vyhledávat slonovinu, zachraňovat jedinečné šupinaté savce luskouny podobné mravenečníkům, gorily a vyhledávat maso tamní divoké zvěře, takzvaný bushmeat, se kterým se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy, říká Pavel Kašpar z české neziskové organizace Save Elephants. Pes rozezná až 19 pachů. Má za sebou měsíce každodenního výcviku, do něhož se zapojila i liberecká zoologická zahrada. Poskytla hlavně takzvané pachové konzervy tvořené zejména odřezky sloních klů či srsti a šupin exotických zvířat. Podporujeme využití psů k ochraně biodiverzity. Vždyť pytláci ročně zabijí až slonů, uvedl ředitel zahrady David Nejedlo. Na misi se vydá dvouletá fena belgického ovčáka Cama. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám. Vyžaduje dril a hlavně ji baví vyhledávání na rozdíl od obrany. Aby ne, na letišti ji čeká prohledat až 120 zavazadel u jediného letadla, vypráví cvičitelka Böhme. Než Cama odletí do Afriky, pustí ji na letišti do prostoru zázemí pro zavazadla čeští celníci a v Africe fenu čeká ještě měsíc a půl tréninku, než bude nasazena do akce. Ve většině zemí Afriky zatím nejsou psi využíváni, uvedl Kašpar z organizace Save Elephants, která projekt pořádá. Výjimkou jsou dva vycvičení psi z Izraele. V Kongu působí od loňského března a našli už desítky pašovaných mrtvých zvířat. Ve zdokonalení jejich schopností pomáhala i Hana Böhme. Dali jsme k dispozici naše výcvikové středisko pro trénink psů. Zároveň uvažujeme o možnosti výcvikového kurzu pro psovody z Brazzaville. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 8

9 Další možností je vyslat tam naše dobrovolníky, doplnil šéf výcvikového centra celní správy v Heřmanicích na Liberecku Josef Dušánek. Mezinárodní obchod se slonovinou je od roku 1989 zakázaný, přesto se s ní na černém trhu stále obchoduje. Cena za kilogram dosahuje až korun. Každý den v Africe kvůli tomu uhyne kolem 100 slonů. Ročně napříč celou Afrikou přicházejí sloni až o deset procent populace a hrozí jim vyhubení. Publikováno Chomutovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno Litoměřický deník; Titulní strana; 01-5 Publikováno Žatecký a lounský deník; Titulní strana; 01-2 Publikováno Mostecký deník; Titulní strana; 01 Publikováno Teplický deník; Titulní strana; 01-9 Publikováno Jablonecký deník; Titulní strana; 01-5 ID 5d f0d-434b-b549-25a Ústecký deník Český pes odlétá bojovat s pašeráky slonoviny. Rozezná až 19 pachů Ústecký deník str. 1 Titulní strana (čtk, red) Severní Čechy První speciálně vycvičený český pes odlétá do Konga pomáhat v boji proti pašerákům slonoviny. Se svojí cvičitelkou Hanou Böhme z České Lípy se na cestu z Česka do hlavního města Brazzaville, vzdáleného přes 6000 kilometrů vzdušnou čarou, vydá 15. února. Bude pomáhat celníkům v hlavním městě vyhledávat slonovinu, zachraňovat jedinečné šupinaté savce luskouny podobné mravenečníkům, gorily a vyhledávat maso tamní divoké zvěře, takzvaný bushmeat, se kterým se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy, říká Pavel Kašpar z české neziskové organizace Save Elephants. Pes rozezná až 19 pachů. Má za sebou měsíce každodenního výcviku, do něhož se zapojila i liberecká zoologická zahrada. Poskytla hlavně takzvané pachové konzervy tvořené zejména odřezky sloních klů či srsti a šupin exotických zvířat. Podporujeme využití psů k ochraně biodiverzity. Vždyť pytláci ročně zabijí až slonů, uvedl ředitel zahrady David Nejedlo. Na misi se vydá dvouletá fena belgického ovčáka Cama. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám. Vyžaduje dril a hlavně ji baví vyhledávání na rozdíl od obrany. Aby ne, na letišti ji čeká prohledat až 120 zavazadel u jediného letadla, vypráví cvičitelka Böhme. Než Cama odletí do Afriky, pustí ji na letišti do prostoru zázemí pro zavazadla čeští celníci a v Africe fenu čeká ještě měsíc a půl tréninku, než bude nasazena do akce. Ve většině zemí Afriky zatím nejsou psi využíváni, uvedl Kašpar z organizace Save Elephants, která projekt pořádá. Výjimkou jsou dva vycvičení psi z Izraele. V Kongu působí od loňského března a našli už desítky pašovaných mrtvých zvířat. Ve zdokonalení jejich schopností pomáhala i Hana Böhme. Dali jsme k dispozici naše výcvikové středisko pro trénink psů. Zároveň uvažujeme o možnosti výcvikového kurzu pro psovody z Brazzaville. Další možností je vyslat tam naše dobrovolníky, doplnil šéf výcvikového centra celní správy v Heřmanicích na Liberecku Josef Dušánek. Mezinárodní obchod se slonovinou je od roku 1989 zakázaný, přesto se s ní na černém trhu stále obchoduje. Cena za kilogram dosahuje až korun. Každý den v Africe kvůli tomu uhyne kolem 100 slonů. Ročně napříč celou Afrikou přicházejí sloni až o deset procent populace a hrozí jim vyhubení. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 9

10 Škola otevřela dveře pro budoucí řemeslníky Ústecký deník str. 2 Ústecko KAREL ROUČ Moderní výuku a dobré podmínky nabízí žákům škola v Krásném Březně. Spolupracuje se stovkou firem Krásné Březno Kdo naši školu absolvuje, práci vždycky najde, slíbil při dni otevřených dveří ve středisku v Krásném Březně zájemcům o studium a jejich rodičům Vítězslav Štefl, ředitel Střední průmyslové školy stavební a Střední odborné školy stavební a technické v Ústí nad Labem. Jak dodal, škola spolupracuje se stovkou firem, které mají zájem o dobře připravené řemeslníky a různě je podporují. Například Metrostav nabízí stipendium, platí jízdenku na MHD, věnuje žákům nářadí a další vybavení a po skončení školy jim zaručuje nejméně dvouletý pracovní poměr. Další podporu nabízí v motivačním programu i Ústecký kraj, přiblížil podmínky studia ředitel. Na zahájení dne otevřených dveří čekaly zhruba tři desítky mladých chlapců a jejich rodičů. Další zájemci postupně přicházeli. Škola přitom již minulý týden otevřela dveře ve svém středisku U Panského dvora, další zájemci přišli již na podzim loňského roku. Zájem kolísá, ale nejvíce přihlášek je na tesaře a dřevo obory obecně, instalatéry, automechaniky, zámečníky či zedníky. A nabízíme i maturitní obory, jejichž absolventi mají také široké uplatnění, uvedl zástupce ředitele Patrick Gurský. Někteří zájemci se přišli jen podívat, jiní se již zajímali o kontakty a možnosti podání přihlášky. Domlouváme se s naším klukem, že půjde na tesaře. Byli jsme v České Lípě, v Liberci, ale tady se mi to líbí nejvíce. Ale záleží na něm, jak se rozhodne, zdá se, že svou roli bude hrát i internát. Moc se mu tam nechce, svěřila se Kateřina Frommelová, která se synem přijela až z Horního Prysku na Českolipsku. Ubytování na internátu je hotelového typu. V jídelně vaří velmi dobře. Chodí sem i žáci a učitelé ze škol v okolí, doplnil Štefl. Otázky během dne otevřených dveří měli hlavně rodiče. Zajímali se i o výuku jazyků. Učíme angličtinu a němčinu, ale uvažujeme i o ruštině, je o ni velký zájem, odpověděl ředitel. Mezi účastníky akce byli dva zájemci o kominické řemeslo. Pro kominíky je v areálu školy postaveno několik cvičných komínů včetně úzké plošiny, která bývá na střechách. Foto popis DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Do střední odborné školy přišli zájemci o výuku řemesel. Foto autor Foto: Deník/Karel Rouč NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 10