ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA"

Transkript

1 ZDRAVOTNÍ POLITIKA A EKONOMIKA Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR (Závěrečná zpráva z výzkumu z roku 2003) INSTITUT ZDRAVOTNÍ POLITIKY A EKONOMIKY Kostelec nad Černými lesy Leden 2004

2 Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR (Závěrečná zpráva z výzkumu z roku 2003) Sborník č. 1 / 2004 Institut zdravotní politiky a ekonomiky Kostelec nad Černými lesy Leden 2004

3 Tato publikace vznikla ve spolupráci Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, Ministerstva zdravotnictví ČR a Komise ministra vnitra ČR pro integraci cizinců, která projekt financovala. Autoři projektu: Mgr. Karolína Dobiášová Mgr. Ing. Olga Vyskočilová Ing. Bohumila Čabanová Mgr. Petr Šebek Mgr. Naděžda Tůmová-Křečková, PhD. Jazyková korektura: Eva Roupcová Ilona Foktová Technická redakce: Luděk Šišák Kamila Tomášková IZPE - Institut zdravotní politiky a ekonomiky Vydávání povoleno MK ČR: MK ČR E Vydáno v rámci Výzkumného záměru MZ IZPE Kostelec nad Černými lesy, leden 2004 ISSN Tisk: SV, s.r.o. 2

4 OBSAH: 1. ÚVOD CÍLE VÝZKUMU METODOLOGIE Výzkumný nástroj Konstrukce výběrového souboru Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce Časový harmonogram realizace výzkumu Respondence Statistické zpracování DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE Pohlaví respondentů Věk Státní příslušnost Délka pobytu Typ pobytu Důvody pobytu v ČR SOCIOEKONOMICKÝ STATUS Vzdělání Rodinný status Výdělek PRACOVNÍ AKTIVITY V ČR Pracovní zařazení Profese v ČR PRACOVNÍ PODMÍNKY Počet pracovních dnů Délka pracovní doby Vstupní zdravotní prohlídka ZDRAVOTNÍ STAV Aktuální zdravotní stav Zdravotní potíže v posledních 12 měsících Chronická onemocnění Nejčastější chronická onemocnění Bolesti Míra omezení bolestmi Zranění a otravy Místa úrazu či otravy Pracovní neschopnost v důsledku zranění nebo otravy Druh zranění (otrava) Pocity a nálady Srovnání aktuálního zdravotního stavu s minulým rokem Pracovní neschopnost Spokojenost s jednotlivými oblastmi života Spokojenost se situací v práci Spokojenost s bydlením Spokojenost s finanční situací Spokojenost s trávením volného času Spokojenost se zdravím Spokojenost s rodinnou situací Spokojenost se vztahy s přáteli, známými a sousedy DETERMINANTY ZDRAVÍ Kouření Stravování Změna tělesné hmotnosti v posledních 12 měsících Konzumace alkoholických nápojů Konzumace vína Konzumace tvrdého alkoholu Konzumace piva

5 10. ČERPÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE Zdravotní pojištění Počet návštěv lékaře v posledních 12 měsících Obavy z návštěvy lékaře ZÁVĚRY DOPORUČENÍ LITERATURA PŘÍLOHY Příloha č Příloha č Příloha č SEZNAM TABULEK: 4 Tabulka č. 1: Projektem stanovený počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N= Tabulka č. 2: Výsledný počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N= Tabulka č. 3: Výsledné počty respondentů Čechů, p = Tabulka č. 4: Počty dotázaných cizinců a Čechů v jednotlivých věkových skupinách (relativně)...8 Tabulka č. 5: Složení výběrového souboru dle vzdělání - cizinci...8 Tabulka č. 6: Složení výběrového souboru dle rodinného stavu...9 Tabulka č. 7: Složení výběrového souboru dle kraje - cizinci...9 Tabulka č. 8: Počet oslovených respondentů pro soubor cizinců...10 Tabulka č. 9: Věk respondentů v obou sledovaných souborech...11 Tabulka č. 10: Denní délka pracovní doby a počet pracovních dnů v týdnu u cizinců a Čechů...21 Tabulka č. 11: Přírůstek hmotnosti...53 Tabulka č. 12: Úbytek hmotnosti...54 SEZNAM GRAFŮ: Graf č. 1: Počet respondentů dle pohlaví...11 Graf č. 2: Věkové kategorie respondentů...11 Graf č. 3: Státní příslušnost...12 Graf č. 4: Doba pobytu cizinců v ČR...13 Graf č. 5: Délka pobytu v ČR dle věkových kategorií...13 Graf č. 6: Typ pobytu v ČR...14 Graf č. 7: Důvody pobytu v ČR...15 Graf č. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů...16 Graf č. 9: Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví...16 Graf č. 10: Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů...17 Graf č. 11: Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví...17 Graf č. 12: Čistý měsíční příjem...18 Graf č. 13: Pracovní zařazení v ČR...19 Graf č. 14: Profese...19 Graf č. 15: Počet pracovních dnů...20 Graf č. 16: Délka pracovní doby...20 Graf č. 17: Absolvování vstupní zdravotní prohlídky před vstupem do zaměstnání...22 Graf č. 18: Aktuální zdravotní stav...23 Graf č. 19: Zdravotní potíže dle občanství...24 Graf č. 20: Chronická onemocnění podle občanství...25 Graf č. 21: Chronická onemocnění cizinců podle délky pobytu v ČR...26 Graf č. 22: Bolesti hlavy...27 Graf č. 23: Bolesti v obličeji, žvýkacích svalů...27 Graf č. 24: Bolesti čelisti nebo oblasti ucha...27 Graf č. 25: Bolesti spánků...28 Graf č. 26: Bolesti zad...28 Graf č. 27: Bolesti paží, loktů, rukou...28 Graf č. 28: Bolesti prstů a dlaní...29 Graf č. 29: Bolesti hrudníku...29 Graf č. 30: Bolesti břicha nebo žaludku...29 Graf č. 31: Bolesti zad...30 Graf č. 32: Bolesti podbřišku...30

6 Graf č. 33: Bolesti kyčlí Graf č. 34: Bolesti stehen, kolen, holení Graf č. 35: Bolesti chodidel a prstů Graf č. 36: Bolesti prsů (pouze ženy) Graf č. 37: Míra omezení bolestmi dle občanství Graf č. 38: Zranění a otravy cizinců v posledních 12 měsících Graf č. 39: Zranění a otravy Čechů v posledních 12 měsících Graf č. 40: Místa úrazu dle občanství Graf č. 41: Místo úrazu dle pohlaví a občanství Graf č. 42: Dny v pracovní neschopnosti v důsledku úrazu Graf č. 43: Druh zranění podle pohlaví Graf č. 44: Pocity nálady podle občanství Graf č. 45: Současný zdravotní stav v porovnání s minulým rokem Graf č. 46: Podíl osob, které v posledních 12 měsících nebyly v pracovní nechopnosti Graf č. 47: Podíl cizinců, kteří nebyly v posledních 12 měsících v pracovní neschopnosti dle typu pobytu Graf č. 48: Podíl osob, které byly v posledních 12 měsících v pracovní neschopnosti dle věku Graf č. 49: Průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících Graf č. 50: Průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti v posledních 12 měsících dle věku Graf č. 51: Spokojenost s jednotlivými oblastmi života Graf č. 52: Spokojenost se situací v práci (hlavní činnost) Graf č. 53: Spokojenost s bydlením Graf č. 54: Spokojenost s finanční situací Graf č. 55: Spokojenost s volným časem Graf č. 56: Spokojenost se zdravím Graf č. 57: Spokojenost s rodinnou situací Graf č. 58: Spokojenost se vztahy Graf č. 59: Kouřil/la jste dříve než kouříte v současnosti? Graf č. 60: Kouření dle pohlaví Graf č. 61: Osoby, které přestaly kouřit Graf č. 62: Průměrný věk, kdy přestali kouřit Graf č. 63: Průměrná denní spotřeba cigaret u kuřáků Graf č. 64: V kolika letech začali kouřit Graf č. 65: Dodržovaná jídla v pracovní den Graf č. 66: Změna tělesné hmotnosti v poledních 12 měsících Graf č. 67: Změna tělesné hmotnosti v poledních 12 měsících dle pohlaví Graf č. 68: Přírůstek hmotnosti...54 Graf č. 69: Úbytek hmotnosti Graf č. 70: Množství nápoje vypitého zpravidla denně víno, sekt nebo ovocné víno Graf č. 71: Množství nápoje zpravidla vypitého denně víno, sekt nebo ovocné víno Graf č. 72: Množství nápoje vypitého zpravidla denně tvrdý alkohol Graf č. 73: Množství nápoje vypitého zpravidla denně - pivo Graf č. 74: Jste pro pobyt v ČR zdravotně pojištěn? Graf č. 75: Podíl respondentů, kteří v posledních 12 měsících nenavštívili lékaře a nepobývali v nemocnici Graf č. 76: Průměrný počet návštěv za posledních 12 měsíců Graf č. 77: Průměrný počet návštěv zdravotnických zařízení v posledních 12 měsících dle pohlaví Graf č. 78: Obavy z návštěvy zdravotnického zařízení Graf č. 79: Důvody obav z návštěvy lékaře

7 1. ÚVOD V současné době se v České republice pohybuje na základě trvalého pobytu nebo víza nad 90 dnů přes cizinců 1, z tohoto celkového počtu tvoří více než třetinu imigranti ze států bývalého SSSR (84 907). Kromě toho se na území ČR pohybuje i řada cizinců ať už na cestovní vízum nebo bez víza. Všechny tyto osoby jsou potencionálními příjemci zdravotní péče v rámci systému českého zdravotnictví. IZPE se ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a za finanční podpory Komise Ministra vnitra ČR věnuje problematice Integrace cizinců v oblasti zdravotní péče v ČR již od roku Součástí na sebe navazujících projektů v letech 2001, 2002 a 2003 byla kromě jiného i empirická šetření mezi cizinci, kteří v ČR pobývají legálně a déle než jeden rok. V roce 2001 se jednalo o výzkum za využití kvalitativních sociologických přístupů (nestandardizované rozhovory) mezi cizinci různých národností, dlouhodobě pobývajících na území ČR, jehož cílem bylo zjistit stupeň informovanosti cizinců o systému zdravotní péče v ČR a odhalit problémy, které cizinci v souvislosti s čerpáním zdravotní péče v ČR pociťují. Závěry výzkumu z roku 2001 ukázaly, že jednou z nejvíce problematických skupin z hlediska čerpání zdravotní péče v ČR jsou Ukrajinci (stávají se obětí falešných zdravotních pojišťoven, často pracují v odvětvích s vyšším výskytem pracovních úrazů, jsou jednou z nejméně informovaných skupin cizinců v ČR, apod.). Proto bylo v roce 2002 zrealizováno kvantitativní šetření zaměřené na spotřebu a potřebu zdravotní péče čerpané Ukrajinci na území ČR, které potvrdilo některé závěry z již dříve realizovaných kvalitativních výzkumů 2 a přineslo i některá nová zjištění. Na základě zkušeností z tohoto dotazníkového šetření a na základě četných zahraničních výzkumů, které ukazují, že z obecně zdravotního hlediska jsou migranti považováni za potencionálně rizikovou skupinu (podstatně vyšší výskyt infekčních onemocnění, pracovních úrazů a některých duševních poruch ve srovnání s majoritní populací) a jejich zdravotní problémy mnohdy souvisí s pobytem v odlišném kulturním a sociálním prostředí, byl s ohledem na tvorbu dlouhodobě koncipované integrační politiky v roce 2003 vytvořen výzkumný nástroj pro potřeby sběru dat o subjektivním hodnocení zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče různých skupin migrantů ve srovnání s českými občany. Vytvořený dotazník byl následně využit pro zjištění subjektivního hodnocení zdravotního stavu a čerpání zdravotní péče u občanů bývalého SSSR, kteří déle než 1 rok legálně pobývají na území ČR. 2. CÍLE VÝZKUMU Cílem výzkumu bylo vytvořit výzkumný nástroj k měření subjektivního hodnocení zdravotního stavu, determinant zdraví a spotřeby zdravotní péče různých skupin migrantů určený pro dlouhodobé sledování a srovnávání výsledků s českou populací a následně jej ověřit na souboru migrantů ze států bývalého SSSR. 3. METODOLOGIE 3.1 Výzkumný nástroj Pro potřeby sběru dat byla aplikována technika standardizovaného rozhovoru tazatele s respondentem. Rozhovor byl veden v ukrajinštině, ruštině nebo češtině nad tazatelským archem v příslušném jazyce (viz. příloha). Před realizací vlastního terénního šetření byla metodika ověřena v červenci a srpnu v předvýzkumu, ve kterém poskytlo odpovědi 1 K se na území ČR pohybovalo s trvalým pobytem cizinců a s pobytem nad 90 dnů cizinců, tj. celkem cizinců (ČSÚ 2004). 2 Uherek, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR. IZPE. Kostelec nad Černými lesy

8 52 respondentů. Rozborem zpráv tazatelů a příslušnou úpravou instrumentu byla pro vlastní výzkum eliminována rizika eventuálních metodologických a metodických nedostatků. Tazatelský arch byl zpracován tak, aby z něj bylo patrné, že jde o výzkum přísně anonymní. Tazatelé respondentům zdůraznili, že výsledky výzkumu budou zpracovány souhrnně. To znamená, že se nikdo nedozví, jak na položené otázky odpovídal ten který respondent. V úvodu rozhovoru bylo rovněž uvedeno, že vyplněné tazatelské archy se nedostanou do rukou cizím osobám a budou k dispozici pouze pracovníkům realizujícím výzkum. Zároveň byl výzkum prezentován jako součást aktivit, zaměřených na zjišťování úrovně poskytování zdravotní péče občanům států bývalého Sovětského svazu, kteří dlouhodobě pobývají v České republice. Respondentům tedy byla garantována anonymita a jejich účast ve výzkumu byla dobrovolná. Ruský a ukrajinský tazatelský arch obsahoval 38 otázek, český o 5 otázek méně (nebyla zjišťována délka, typ a důvod pobytu v ČR, národnost). Arch byl rozdělen do tří základních částí zdravotní stav respondenta, čerpání zdravotní péče a sociodemografické ukazatele. Část Zdravotní stav respondenta zjišťovala jak výskyt zdravotních potíží, chronických nemocí, bolestí, zranění a otravy, tak i determinanty zdraví, kterými jsou kouření, pití alkoholu, stravovací návyky a psychickou pohodu respondenta. Čerpání zdravotní péče se zaměřilo na pojištění, četnost návštěv zdravotnických zařízení a obavy z těchto návštěv. Socioekonomické ukazatele zahrnuly kromě standardních ukazatelů, jako je věk, pohlaví a vzdělání, i pracovní zatížení a příjem Konstrukce výběrového souboru Výběrový soubor byl konstruován kvótně na základě určených parametrů (pohlaví, národnost) tak, aby byl tvořen vybranými občany států bývalého Sovětského svazu, kteří v České republice pobývají legálně a déle než jeden rok. Celková velikost výběrového souboru byla projektována na cca 504 osob. Při konstrukci výběrového souboru bylo použito údajů Cizinecké policie ČR o cizincích, žijících legálně na území ČR k Příslušný výběrový soubor byl konstruován na základě národnosti a pohlaví (viz následující tabulka). Tabulka č. 1: Projektem stanovený počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N=504 Země původu relativně absolutně muži ženy Ukrajina 69, Rusko 18, Moldavsko 2, Bělorusko 3, Kazachstán 3, Arménie 1, Ostatní 1, Celkem Následující tabulka ukazuje výsledné složení vzorku respondentů občanů ze států bývalého SSSR. 3 Drbal, C. Naše zdraví a jeho otazníky, studie 1 Národohospodářského ústavu J. Hlávky. Nepublikováno

9 Tabulka č. 2: Výsledný počet respondentů cizinců ze států bývalého Sovětského svazu N=538 Země původu relativně absolutně muži ženy Ukrajina 68, Rusko 19, Moldavsko 2, Bělorusko 5, Kazachstán 1, Arménie 1, Ostatní 0, Celkem Specifikem výzkumu byl způsob výběru českých respondentů. Po rozhodnutí poradního grémia Lékařského informačního centra, které provádělo terénní šetření (sběr dat), bylo tazatelům doporučeno uskutečnit nejdříve výzkum mezi cizinci (ve stanoveném výběru-viz tabulka č. 1) a následně provést dotazování mezi českými respondenty. Jak byl tazateli dodržen tento pokyn, je uvedeno v následující tabulce: Tabulka č. 3: Výsledné počty respondentů Čechů, p = 538 Země původu relativně absolutně z toho mužů z toho žen Česká republika Složení souboru dotázaných respondentů v porovnání se souborem projektovaným se odlišuje, jak ukazují tabulky 1 a 2, jen minimálně, nejvýše v desetinách procentních bodů. Jak však vypovídá kapitola o respondenci, absolutní hodnoty ve výběrovém souboru požadovaných mužů bylo dosaženo jen za cenu nesmírného úsilí tazatelů díky značnému množství odmítnutých rozhovorů. Více k tomu viz kapitola 3.5. Věkové složení respondentů konstrukce výběrového souboru nestanovovala, proto ani tazatelé neměli úkol vybírat respondenty podle kritéria věk. U věku českých respondentů se však tazatelé museli ve výběru v porovnání s cizinci pohybovat v určeném věkovém rozsahu, který byl posléze považován za shodný. Byly to následující věkové skupiny: Tabulka č. 4: Počty dotázaných cizinců a Čechů v jednotlivých věkových skupinách (relativně) rozmezí věku cizinci Češi do 20 let 4,1 3, let 28,6 28, let 32,2 32, let 23,6 23, let 9,6 10,6 starší 60 let 1,9 1,7 Jak ukazuje tabulka, tazatelé dodrželi pokyn prakticky přesně, větší odchylka je pouze u skupiny let, a to jeden procentní bod. Nejpočetněji je zastoupena skupina let, absolutně 173 dotázaných v obou souborech, následovaná skupinou let. S přibývajícím věkem počet respondentů klesá. Tabulka č. 5: Složení výběrového souboru dle vzdělání - cizinci ABSOLUTNĚ RELATIVNĚ základní 75 13,9 vyučen ,7 maturita ,2 vysokoškolské 60 11,2 NEODPOVĚDĚL 0 0,0 CELKEM ,0 8

10 Z hlediska vzdělání jsou ve výběrovém souboru nejvíce zastoupeni respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni. Poměrně vysoký je rovněž podíl těch, kteří absolvovali střední školu a ukončili studium maturitou. Skupinu s vysokoškolským vzděláním tvoří cca 11 % dotázaných. Tabulka č. 6: Složení výběrového souboru dle rodinného stavu A % Svobodný/á ,7 ženatý/vdaná ,2 rozvedený/á 96 17,8 vdovec/vdova 18 3,3 NEODPOVĚDĚL 0 0,0 CELKEM ,0 Z hlediska složení dle rodinného stavu je ve výběrovém souboru nejvyšší podíl ženatých/vdaných a svobodných. Tato skutečnost nepřímo odpovídá již uvedené věkové struktuře. Tabulka č. 7: Složení výběrového souboru dle kraje - cizinci A % PRAHA 95 17,7 STŘEDOČESKÝ 17 3,2 JIHOČESKÝ 22 4,1 PLZEŇSKÝ 6 1,1 KARLOVARSKÝ 9 1,7 ÚSTECKÝ 30 5,6 LIBERECKÝ 66 12,3 KRÁLOVÉHRADECKÝ 80 14,9 PARDUBICKÝ 12 2,2 VYSOČINA 4 0,6 JIHOMORAVSKÝ 54 10,0 OLOMOUCKÝ 60 11,2 ZLÍNSKÝ 14 2,6 MORAVSKOSLEZSKÝ 69 12,8 NEODPOVĚDĚL 0 0,0 CELKEM ,0 Ve výzkumu byli zastoupeni respondenti ze všech krajů, i když nerovnoměrně. Složení českých respondentů v tomto parametru přesně kopíruje složení cizinců. Odchylka je nejvýše 0,4 procentního bodu. 3.3 Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce Do výzkumu byli vybráni tazatelé, ovládající ruský a ukrajinský jazyk a nejzkušenější tazatelé Lékařského informačního centra, včetně těch, kteří se úspěšně podíleli na výzkumu mezi Ukrajinci realizovaném v roce Oproti předchozímu výzkumu nebylo využito služeb cizích šéfů, kteří dokázali získat odpovědi i tam, kde by český tazatel neměl úspěch. Školení tazatelů pro potřeby výzkumu proběhlo v Praze. Při něm byla 62 tazatelům předána veškerá potřebná dokumentace. Supervize práce tazatelů proběhla dle metodiky SIMAR a ESOMAR. Tazatelé oznámili bezprostředně po sjednání do centra termíny a místa provádění řízených rozhovorů a pracovníci Lékařského informačního centra prováděli jejich namátkovou kontrolu. Ta byla provedena v 87 případech (cca 16 % provedených rozhovorů) ve všech regionech. 9

11 3.4 Časový harmonogram realizace výzkumu Projekt výzkumu byl zpracován v lednu 2003 a schválen v březnu První varianty instrumentů byly vytvořeny v období květen červen Předvýzkum a dopracování instrumentů bylo provedeno v červenci a srpnu V průběhu srpna a září byl proveden výběr tazatelů a zabezpečena instruktáž. Vlastní terénní šetření (sběr dat) proběhlo od 30. září do 24. října Optická, logická kontrola a vkládání dat bylo provedeno ve dnech 30. října 10.listopadu 2003, základní matematicko statistická analýza a zpracování zprávy o průběhu terénního šetření bylo realizováno ve dnech 1. listopadu 16. listopadu Nečekanou komplikaci v tomto výzkumu způsobila Česká pošta, která doručila opožděně 20% zásilek a dvě zásilky, ač byly odeslány doporučeně, nedoručila vůbec a případy jsou v reklamačním řízení (jednalo se o 2 x 17 dotazníků). Následovalo podrobnější statistické zpracování a analýza dat v průběhu listopadu a prosince. Výsledky byly zpracovávány a interpretovány v průběhu od listopadu 2003 do ledna Respondence V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 1288 náhodně vybraných cizinců dlouhodobě pobývajících v České republice s žádostí o rozhovor ke zkoumané problematice. Rozhovor odmítlo poskytnout 750 (!!) respondentů, t.j. 58,3 % všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 538 respondentů, t.j. 41,7% oslovených. Překvapivě podstatně vyšší podíl odmítnutí byl mezi muži ze skupiny cizinců (520 respondentů, t.j. 69,3 % z těch, co rozhovor odmítli). Ženy ze skupiny cizinců naopak odmítaly účast ve výzkumu v menší míře v 230 případech, tj. 30,7% ze všech odmítajících. Ze zpráv tazatelů vyplynulo, že z hlediska důvodů byl nejčastější příčinou odmítnutí účasti ve výzkumu strach a obavy z poskytování informací tohoto charakteru (39,0%) a nedůvěra oslovených příp. jejich nezájem o výzkum (26,6%). Část oslovených respondentů nesplňovala podmínky pro zařazení do výzkumu (pobyt kratší než 1 rok - 2,3%, příp. neoprávněný pobyt na území ČR 5,2%), dalších 21,4% účast ve výzkumu odmítlo z důvodu nedostatku času. Zbývající důvod neuvedli (5,5%). Samotné téma výzkumu jako příčina odmítnutí nebylo respondenty uvedeno. Na druhé straně tazatelé informovali o případech, kdy se dotazovaní cizinci rozhovořili i o svém svízelném postavení imigranta, o svých zdravotních i existenčních problémech. Někteří tazatelé byli spontánností výpovědí překvapeni a upozorňují na potřebu touto významnou skupinou imigrantů v ČR se podrobněji zabývat. Mezi českými respondenty problémy v respondenci prakticky nenastaly: rozhovor odmítlo pouze 89 respondentů, rovnoměrně muži i ženy. Odmítnutí bylo buď z časových důvodů (62 % z odmítajících), nebo pro nedůvěru k podobným výzkumům (35, 2%). Zbytek, tj. 2,8 % odmítajících žádný důvod k odmítnutí neuvedlo. Tabulka č. 8: Počet oslovených respondentů pro soubor cizinců Počet oslovených respondentů pro soubor cizinců Počet odmítnutí 750 (58%) Důvody odmítnutí Strach z poskytování informací tohoto charakteru 39% Nezájem o výzkum 27% Nedostatek času 21% Nesplnění podmínek: 2% délka pobytu 5% nelegální pobyt Jiné důvody 7% z toho: 520 (69%) mužů 230 (31%) žen 3.6 Statistické zpracování Pro zpracování matematicko statistické analýzy pro potřeby zprávy o průběhu výzkumu bylo využito baterie programů typu EPI6 a SPSS verze

12 4. DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE 4.1 Pohlaví respondentů V souboru cizinců bylo 228 žen a 296 mužů. Ve vzorku českých občanů bylo 234 žen a 304 mužů. Graf č. 1: Počet respondentů dle pohlaví 4.2 Věk Při konstrukci výběrového souboru českých občanů byl jedním z kritérií věk respondentů. Jak ukazuje následující tabulka a graf, rozdíly ve věku Čechů a cizinců jsou minimální. Průměrný věk respondentů ze skupiny občanů bývalé SSSR je 36,58 let (medián je 36), průměrný věk Čechů 37,20 let (medián je 37). Tabulka rovněž ukazuje, že nejnižší věk u dotázaných je 14 let u cizinců, 16 let u Čechů. Nejvyšší věk u dotázaných ze skupiny cizinců je 74 let, u Čechů 80 let. Tabulka č. 9: Věk respondentů v obou sledovaných souborech Věk N cizinci = 524 N Češi = 538 Průměr 36,58 Průměr 37,20 Medián 36 Medián 37 Minimum 14 Minimum 16 Maximum 74 Maximum 80 Percentily 5 22 Percentily Z hlediska věkových kategorií jsou nejpočetněji zastoupeni respondenti ve věku let (cizinci 29%, Češi 30%). Graf č. 2: Věkové kategorie respondentů 11

13 4.3 Státní příslušnost Následující graf ukazuje rozdělení vzorku cizinců z hlediska státní příslušnosti. Největší podíl 68% připadá na občany Ukrajiny, dále 19% občanů Ruska, 6% Běloruska, 3% Moldavska a 2% Kazachstánu. Zbývající 2% jsou tvořena občany dalších států bývalého SSSR (Arménie, Litva, Gruzie). Graf č. 3: Státní příslušnost 4.4 Délka pobytu Z celkového souboru 524 cizinců tvořili největší podíl cizinci pobývající na území ČR dva roky, jednalo se téměř o jednu pětinu všech dotázaných (19%). Druhou nejpočetnější skupinou byli cizinci s tříletým pobytem (17%). Nad deseti procenty se ještě pohybovaly skupiny pětiletého pobytu (14%) a čtyřletého pobytu (11%). Nejnižší zastoupení měl devítiletý pobyt (2%). Cizinci, kteří pobývají na území ČR 11 a více let, dosáhli 8%. Z rozložení se dá usoudit, že příliv cizinců z bývalých sovětských republik, kteří zůstali v ČR dlouhodobě, byl nejsilnější kolem let Doba pobytu se při porovnání mužů a žen lišila výrazněji v případě tříletého pobytu (20% mužů oproti 15% žen) a pětiletého pobytu (12% mužů oproti 15% žen). U ostatních skupin nebyl rozdíl větší než 2% (viz. následující graf). 12

14 Graf č. 4: Doba pobytu cizinců v ČR Rozložení věkových kategorií potvrdilo obecný předpoklad, že ve starších kategoriích bude převládat delší doba pobytu. Z věkové kategorie nad 51 let téměř třetina (32%) respondentů žije na území ČR 11 a více let. Ze stejné věkové kategorie jich necelá pětina uvádí dobu pobytu do 3 let včetně (19%), zatímco u věkové kategorie 21 až 30 let, jich dobu pobytu do tří let uvádí 62%, tedy více než trojnásobek. Pobyt 11 let a více z věkové skupiny 21 až 30 let vykázalo pouze 1% respondentů, stejně tak v případě pobytu 10 let. Zjevně se jedná o cizince, kteří přišli do ČR jako děti imigrantů. Podle posunů četností délky pobytu v jednotlivých věkových kategoriích lze usuzovat, že největší skupinu cizinců v jednotlivých věkových kategoriích tvoří ti, kteří do české republiky přišli před svým třicátým rokem (viz. následující graf). Graf č. 5: Délka pobytu v ČR dle věkových kategorií 13

15 Ze sledovaného souboru 524 cizinců jich nejvíce žije v ČR na základě trvalého pobytu. Přes devadesát procent cizinců žijících v ČR 11 let a déle, zde má trvalý pobyt. Všichni cizinci, kteří zde žijí již deset let, mají trvalý pobyt. Více jak polovina (56%) cizinců s vízem nad 90 dnů žije v ČR do 3 let včetně, přes čtvrtinu (28%) jich pobývá dva roky. Vízum do 90 dnů uvedlo 14 respondentů, z toho polovina (50%) žije v ČR dva roky. 4.5 Typ pobytu Výzkum zdravotního stavu a péče o zdraví občanů států bývalého SSSR dlouhodobě nebo trvale pobývajících na území České republiky byl dle projektu zaměřen pouze na cizince, kteří v ČR pobývají déle než rok a legálně. Proto byla na konec dotazníku zařazena kontrolní otázka, která zjišťovala typ pobytu cizinců na našem území. Předkládané možnosti byly následující: pobyt trvalý, pobyt s vízem nad 90 dnů, pobyt s vízem do 90 dnů a pobyt bez víza, přičemž poslední nabízená odpověď by opravňovala k legálnímu pobytu pouze občany pobaltských republik, kteří nemají s ČR vízovou povinnost. Ukázalo se, že 14 respondentů, kteří na počátku rozhovoru uvedli, že pobývají na území ČR legálně, pak v této otázce vybrali z nabízených typů pobytu pobyt bez víza, přestože se jednalo o občany Ukrajiny a Ruska, kteří při vstupu na území ČR jsou povinni mít vízum. Z toho vyplývá, že tyto osoby na našem území pobývají nelegálně (může se jednat o cizince, kterým již skončil legální pobyt s vízem nad 90 dnů nebo do 90 dnů a kteří si jej neprodloužili). Vzhledem k zadání projektu jsme pro statistické zpracování tyto osoby z celkového vzorku vyřadili. U některých otázek, zejména týkajících se zdravotního stavu a socioekonomických ukazatelů, tyto osoby okrajově zmíníme, neboť se ve svých odpovědích podstatně lišily od cizinců pobývajících na území ČR legálně, což ukazuje na některé závažné problémy související s nelegální migrací. Z celkového počtu 524 osob pobývá z našeho vzorku na území ČR 51% respondentů trvale, 46 % respondentů s vízem nad 90 dnů a 3 % s vízem do 90 dnů. Z hlediska pohlaví muži uváděli častěji typ pobytu trvalý (52%) než pobyt s vízem nad 90 dnů (41%), ženy naopak častěji pobyt s vízem nad 90 dnů (49%) než pobyt trvalý (47%). Graf č. 6: Typ pobytu v ČR 14

16 4.6 Důvody pobytu v ČR Nejčastěji zmiňovaným důvodem k pobytu byla práce (68% všech cizinců). Ve skupině mužů uvedlo jako důvod pobytu v ČR práci dokonce 82%, u žen polovina dotázaných. Čtvrtina všech dotázaných cizinců uvedla jako důvod pobytu v ČR doprovod blízkého rodinného příslušníka (sloučení rodiny). Tento důvod naopak častěji uváděly ženy než muži (39% žen, 12% mužů). Pro tvorbu integrační politiky v oblasti zdravotní péče je významné, že celá čtvrtina respondentů uvedla, že se touží usadit v ČR natrvalo (26% mužů a 23 % žen) a 13 % dotázaných cizinců si touží najít v ČR partnera (11 % mužů a 17 % žen). V malé míře byly uváděny důvody jako studium 3 %, vyslání zaměstnavatelem se sídlem na území domovského státu 2 % a turistika či návštěva 1%. Graf č. 7: Důvody pobytu v ČR 5. SOCIOEKONOMICKÝ STATUS 5.1 Vzdělání Jak ukazuje následující graf, z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání jsou mezi cizinci nejpočetněji zastoupeni respondenti ze skupiny vyučen(a)/střední vzdělání bez maturity 39%, Čechů je v této kategorii 35%. Nejvíce Čechů se zařadilo do kategorie střední vzdělání s maturitou 46%, cizinců je v této kategorii 36%. Základní vzdělání mají častěji cizinci 13% oproti 5% Čechů. Vysokoškolsky vzdělaných je 11% cizinců a 14% Čechů. 15

17 Graf č. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů Na následujícím grafu je znázorněno rozložení respondentů z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání dle pohlaví. Muži ze skupiny cizinců jsou nejčastěji vyučeni, nebo mají střední vzdělání bez maturity 48%, 32% jich dosáhla středoškolské vzdělání s maturitou, 11% základní a 8% vysokoškolské vzdělání. Ženy ze skupiny cizinců mají nejčastěji středoškolské vzdělání s maturitou 41%, 27% z této skupiny žen je vyučených, 16% má základní a 16% vysokoškolské vzdělání. Muži ze skupiny Čechů jsou nejčastěji vyučeni 41% a středoškoláci s maturitou 41%. 13% mužů ze skupiny Čechů má vysokoškolské a 5% základní vzdělání. Více než polovina žen ze skupiny Čechů (51%) dosáhla středoškolského vzdělání s maturitou, 28% je vyučených, 15% má vysokoškolské a 5% základní vzdělání. Graf č. 9: Nejvyšší dosažené vzdělání u občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví 16

18 5.2 Rodinný status Přestože rodinný status nebyl kritériem pro výběr kontrolní skupiny Čechů, jsou z hlediska rodinného statusu obě skupiny (cizinci i Češi) srovnatelné, liší se v jednotlivých kategoriích maximálně o 1-2%. Nejvíce dotázaných se zařadilo do kategorie ženatý/vdaná (54% cizinců a 56% Čechů). 24% cizinců a 25% Čechů je svobodných, 18% cizinců a 17% Čechů rozvedených a 3% cizinců a 2% Čechů se zařadily do kategorie vdovec/vdova. Graf č. 10: Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů Následující graf ukazuje rodinný status respondentů z hlediska pohlaví. Nejvíce svobodných je mezi muži ze skupiny cizinců 28%, dále muži ze skupiny Čechů 26%. Ze všech žen ze skupiny cizinců je svobodných 20% a mezi ženami ze skupiny Čechů 24%. Vdaných je 59% žen ze skupiny cizinců a 54% žen ze skupiny Čechů. U mužů je naopak více ženatých Čechů 57% než cizinců 51%. Rozvedených je 19% žen ze skupiny Čechů, 18% mužů ze skupiny cizinců, 17% žen ze skupiny cizinců a 16% mužů ze skupiny Čechů. Mezi ženami ze skupiny cizinců jsou 4% vdov, mezi muži cizinci 3% vdovců. Rovněž 3% vdov jsou mezi českými ženami a mezi muži ze skupiny Čechů je jen 1% vdovců. Graf č. 11: Rodinný stav občanů bývalého SSSR a Čechů dle pohlaví 17

19 5.3 Výdělek Z následujícího grafu, který ukazuje nejvyšší čistý měsíční příjem respondentů, vyplývá, že dotazovaní Češi mají vyšší příjmy než dotazovaná skupina cizinců. Do kategorie příjmu do Kč se zařadilo 52 % cizinců a 36% Čechů. Rovněž do kategorie Kč se zařadila větší část cizinců 30% než Čechů 26% Kč čistého měsíčně naopak vydělává 17% Čechů oproti 6% cizinců. Také do kategorie Kč se zařadila větší část Čechů 8% než cizinců 3%. Více než Kč měsíčně mají 2% Čechů a 1% cizinců z našeho souboru. Graf č. 12: Čistý měsíční příjem 6. PRACOVNÍ AKTIVITY V ČR 6.1 Pracovní zařazení Nejvíce cizinců 62% i Čechů 63% se zařadilo do kategorie zaměstnanec s řádnou pracovní smlouvou. Do kategorie zaměstnanec bez řádné pracovní smlouvy se zařadil dle očekávání mnohem větší podíl cizinců (téměř pětina - 18%) oproti 1% Čechů. Bez pracovních aktivit (tj. mateřská dovolená, důchod, nezaměstnanost apod.) je 13% Čechů a 6% cizinců. Podíl osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) je mezi cizinci a Čechy téměř stejný (7% cizinců, 8% Čechů). Studentů je dle očekávání více mezi Čechy 9% než mezi cizinci 3%. 18

20 Graf č. 13: Pracovní zařazení v ČR 6.2 Profese v ČR Cizinci z velké většiny pracují na území České republiky v dělnických profesích. Více než čtvrtina (26%) jich pracuje jako nekvalifikovaný dělník a téměř čtvrtina (24 %) jako řemeslník nebo kvalifikovaný dělník. 14 % cizinců uvedlo, že pracují jako dělník pro obsluhu strojů a zařízení, 12 % jako provozní pracovník ve službách a obchodě. Jako odborní pracovníci s vysokoškolským vzděláním pracují 4 % cizinců, 2 % jako vedoucí nebo řídící pracovník. Naproti tomu nejvíce Čechů (16 %) pracuje jako provozní pracovník ve službách a obchodě, 12% jako střední odborník (technik, střední zdravotnický pracovník či vychovatel) a 10 % jako nižší administrativní pracovník. 8 % Čechů pracuje jako odborný vysokoškolsky vzdělaný pracovník a 7 % jako vedoucí a řídící pracovník. Poměrně vysoké procento Čechů (21 %) na tuto otázku neodpovědělo nebo se zařadilo do kategorie nevím. Graf č. 14: Profese 19

21 7. PRACOVNÍ PODMÍNKY Následující otázky byly zaměřeny na pracovní podmínky, tj. počet pracovních dnů v týdnu, počet pracovních hodin, absolvování vstupní zdravotní prohlídky. 7.1 Počet pracovních dnů Jak ukazuje následující graf, cizinci pobývající dlouhodobě v ČR pracují více pracovních dnů v týdnu než Češi. 39 % dotázaných cizinců uvedlo, že pracují 6 dnů v týdnu, 37 % 5 dnů v týdnu a 9 % z nich dokonce 7 dnů v týdnu. Většina Čechů 61 % pracuje 5 dnů v týdnu. Poměrně vysoké procento Čechů neodpovědělo, nebo se zařadilo do kategorie nevím (zřejmě se jedná o ty, kteří v současné době nemají pracovní aktivity mateřská dovolená, nezaměstnaní, důchodci). Graf č. 15: Počet pracovních dnů 7.2 Délka pracovní doby O vysokém pracovním nasazení cizinců ve srovnání se skupinou Čechů hovoří i následující graf. Zatímco více než čtvrtina (28%) Čechů pracuje do 8 pracovních hodin denně a 37 % jich pracuje v rozmezí 8-10 hodin, téměř polovina cizinců (46%) uvedla, že pracuje 8-10 hodin denně a více než čtvrtina (26%) dokonce hodin denně. Graf č. 16: Délka pracovní doby 20

22 Zajímavá je i tabulka kombinace počtu pracovních dnů v týdnu s délkou pracovní doby, která ukazuje větší pracovní nasazení skupiny cizinců ve srovnání se skupinou Čechů, kdy 24% cizinců pracuje 5 dnů v týdnu 8-10 hodin denně, 18% 6 dnů v týdnu 8-10 hodin denně a nezanedbatelných 16% hodin denně 6 dnů v týdnu. 7% cizinců pracuje dokonce 7 dnů v týdnu v rozmezí od 8 12 hodin. Naproti tomu téměř čtvrtina Čechů ( 24%) pracuje do 8 hodin denně pět dnů v týdnu a necelá třetina (31%) pět dnů v týdnu 8-10 hodin. Tabulka č. 10: Denní délka pracovní doby a počet pracovních dnů v týdnu u cizinců a Čechů Denní délka pracovní doby a počet pracovních dní v týdnu u cizinců a Čechů Soubor cizinci Češi do 8 hodin 8-10 hodin hodin hodin hodin více než 16 hodin neví/ neodp. Celkem do 8 hodin 8-10 hodin hodin hodin hodin více než 16 hodin neví/ neodp. Celkem Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet % z celku Počet pracovních dnů v týdnu neví/ neo dp. Celkem ,4% 1,1% ** 7,1% **,4%,0% 11,7% ,2%,0% ** 24% 18 3%,0% 45,9% ,0%,0% ** 5,4% 16 4%,2% 25,8% ,0%,0% **,4% ** 2%,2% 5,0% ,0%,0% **,0% **,2%,0% 1,0% ,0%,0% **,2% **,0%,0%,8% ,0%,0% **,0% **,0% 9,9% 9,9% ** ,6% 1,1% ** 37% 39 9% 10,3% 100,0% ,2%,6%,6% ** 24% **,0%,2% 27,5% ,2%,0%,0% ** 31% **,2%,0% 37,0% ,0%,0%,2% ** 4,6% **,9%,0% 9,5% ,0%,2%,2% **,7% **,2%,0% 3,3% ,6%,0%,2% **,0% **,2%,0% 1,5% ,0%,0%,2% **,4% **,4%,0% 1,7% ,0%,2%,0% **,0% **,0% 19,1% 19,5% ,9%,9% 1,3% ** 61% 12 2% 19,3% 100,0% 21

23 7.3 Vstupní zdravotní prohlídka Další otázka se týkala skutečnosti, zda dotazovaní před nástupem do zaměstnání absolvovali vstupní zdravotní prohlídku. Kladně odpověděla jak více než polovina cizinců (53%) tak i více než polovina Čechů (56%). Vstupní zdravotní prohlídku do zaměstnání neabsolvovalo o 10% více cizinců než Čechů a 14 % cizinců a 10 % Čechů se zařadilo do kategorie nepamatuji se. Graf č. 17: Absolvování vstupní zdravotní prohlídky před vstupem do zaměstnání 8. ZDRAVOTNÍ STAV 8.1 Aktuální zdravotní stav Aktuální zdravotní stav byl zjišťován tak, že respondenti měli na stupnici od 0% do 100% vyznačit hodnotu, která nejvíce odpovídá jejich zdravotnímu stavu v době, kdy vyplňovali dotazník. Vzhledem k následujícím otázkám týkajícím se zdravotního stavu, v nichž cizinci vykazují od Čechů odlišnosti, je zajímavé, že svůj aktuální zdravotní stav hodnotí cizinci i Češi po odstranění dvou extrémních hodnot 0% ve skupině Čechů (v průměru 81,5% ku 80%). Tak jako i v řadě jiných studií 4, které se zabývají subjektivním hodnocením zdravotního stavu, i v tomto šetření muži hodnotí svůj aktuální zdravotní stav o něco lépe než ženy a to jak ve skupině cizinců (82,2% - průměr mužů oproti 80,5% - průměru žen), tak ve skupině Čechů (80,5% - průměr mužů oproti 78,6% - průměru žen). S přibývajícím věkem průměrné hodnocení aktuálního zdravotního stavu klesá, jak u cizinců, tak u Čechů, a to z 92% shodně u cizinců i u Čechů do 20 let přes 86,6% u cizinců a 86,9% u Čechů ve věku mezi 21 a 30 lety, 81,2% cizinců a 81,6% u Čechů ve věku let, 77,9% u cizinců a 73,2% u Čechů ve věku let po 72,6% u cizinců a 66,7% u Čechů ve věkové skupině nad 51 let. Svůj zdravotní stav hodnotí nepatrně lépe cizinci s trvalým pobytem (průměr 83%) než cizinci s vízem nad 90 dnů (průměr 80%). 4 Gilmore, A. B. C., Mc Kee, M., Rose, R. Determinants of and inequalities in self perceived health in Ukraine. Social Science & Medicine. 2002, 55,

24 Graf č. 18: Aktuální zdravotní stav Ve skupinách cizinců podle délky pobytu lze pozorovat, že subjektivní hodnocení zdravotního stavu je negativnější s prodlužující se dobou pobytu, což může mít souvislost s vyšším věkem respondentů v těchto skupinách. Jednoznačný je pokles do 8. roku pobytu (87,6% v prvním roce oproti 76,9%), dále následuje mírný vzestup a mírný pokles mezi 9. rokem a 11. rokem a více. Nejčastější hodnota, která se objevuje ve skupině cizinců, je 95 a více procent (29% odpovědí). Ve skupině Čechů je to stejné (tedy nejvyšší) hodnocení, uvádí jej 26% Čechů. Toto hodnocení uvádí více mužů než žen, a to ve skupině cizinců (32% oproti 24%) i ve skupině Čechů (32% oproti 18%). Nejhůře (zdraví z méně než 60%) hodnotí svůj aktuální zdravotní stav 13% cizinců a 11% Čechů. Mezi cizinci je to nepatrně více mužů než žen (14% oproti 13%), u českých respondentů naopak více žen (18%) než mužů (15%). Tato hodnota ve skupinách podle věku v podstatě narůstá, od 9% (resp.8% u Čechů) ve skupině do 30 let po 25%, (resp. 42% u Čechů) ve skupině nad 51 let. 8.2 Zdravotní potíže v posledních 12 měsících Na otázku ohledně zdravotních potíží v posledních 12 měsících uvedlo některou ze zdravotních potíží více cizinců (20%) než Čechů (14%), ale v průměru uváděli méně potíží (1,4 oproti Čechům s 1,9 potíží). Pravděpodobně i díky tomu došlo k situaci, že pouze v jednom případě uvádí potíže větší podíl cizinců než Čechů (potíže s rukama). Situace u ostatních zdravotních potíží je zřetelná z následujícího grafu. 23

25 Graf č. 19: Zdravotní potíže dle občanství Nejvíce potíží v průměru uvádí ženy ze souboru Čechů (2,4), pak ženy ze souboru cizinců (1,7), muži ze souboru Čechů (1,6) a nejméně muži ze souboru cizinců (1,2). U jednotlivých zdravotních potíží je rozdělení mezi muži i ženami u Čechů i u cizinců stejné. 24

26 8.3 Chronická onemocnění 85% cizinců a 69% Čechů neuvedlo žádné chronické potíže. Důvodem vyššího počtu záporných odpovědí u cizinců je pravděpodobně efekt zdravého cizince 5. Chronické onemocnění, které ale respondenta nijak neomezuje, uvádí desetina cizinců (10%) a pětina Čechů (22%). 5% Čechů uvedlo chronické onemocnění, které je částečně omezuje, oproti pouhému jednomu procentu cizinců, dále 2% Čechů uvádí střední omezení chronickou chorobou oproti ani ne půl procentu cizinců. Zcela omezeni chronickými nemocemi se cizinci necítí, z Čechů to pak není ani půl procenta respondentů, kteří chronické nemoci uváděli. Graf č. 20: Chronická onemocnění podle občanství Odpovědi mužů a žen v souboru cizinců se neliší, zatímco v souboru českých občanů uvádí větší potíže s chronickým omezením ženy (38%) oproti mužům (26%). Chronické onemocnění bez omezujících potíží uvádí čtvrtina žen (27%) oproti necelé pětině mužů (17%). U chronického onemocnění s částečným omezením (6% žen oproti 5% mužů), se středním omezením (2% žen i mužů) a s úplným omezením (necelého půl procenta u žen i mužů) v souboru Čechů již pak neexistují významné rozdíly mezi muži a ženami. V rámci věkového rozložení respondenti uvádějí více omezujících chronických onemocnění s rostoucím věkem, nicméně u Čechů je tento růst zřetelnější. Zatímco u cizinců u všech věkových kategorií neklesne podíl respondentů, kteří netrpí žádným chronickým onemocněním pod 81%, ve skupině Čechů jsou to v případě věkové kategorie 36 až 45 let jen dvě třetiny (65%) a ve věkové skupině nad 46 let už jen polovina respondentů (52%). Pětina cizinců s vízem do 90 dnů (21%) trpí chronickými onemocněními (nicméně tato informace nemá plnou vypovídací schopnost, protože musíme brát v úvahu, že těchto cizinců bylo zastoupeno ve výzkumu pouze 14). V případě cizinců s trvalým pobytem se jedná pouze o 16% a u cizinců s vízem nad 90 dnů dokonce jen o 13% 6. Z hlediska délky pobytu cizinců v ČR podle očekávání uvedly velký podíl chronických nemocí skupiny cizinců, které pobývají v ČR 10 let (27%) a 11 a více let (32%). Další kategorií, kde přes čtvrtinu cizinců přiznává chronické nemoci, jsou cizinci pobývající v ČR osm let (28%). Důvodem může být fakt, že tuto kategorii tvoří pouze cizinci s trvalým 5 Z řady výzkumů vyplynulo, že imigranti, muži i ženy jsou často v lepším zdravotním stavu, než původní obyvatelé v té které zemi. Tento efekt zdravého imigranta je výsledkem samovýběrového procesu, v němž se v zásadě pro migraci rozhodují lidé, kteří jsou zdatní a motivovaní. Obecně platí, že se pro emigraci do cizí země rozhodují lidé zdraví, tedy bez chronických onemocnění. Imigrační procedury cílových zemí pak vytvářejí podmínky pro další výběr na bázi vzdělání, jazykových znalostí a pracovních dovedností. Důležité však je, že během let, kdy imigranti pobývají v cílové zemi, se tento efekt u nich vytrácí. Hlavní důvody jsou v zásadě dva. Z prvé migrace představuje stresovou zátěž a pokud se tento stres ve spojení s neadekvátní sociální podporou představuje pro zdraví imigranta rizikový faktor. Za druhé imigranti často během času mění své chování a návyky a přebírají řadu nezdravých návyků majoritní populace, jako je kouření, pití alkoholu nebo nezdravé stravovací návyky. (Hyman 2003, Lucas et al. 2003, Carrasquillo 2003). 6 Pokud bychom do souboru zařadili i cizince bez víza, pak bychom dospěli k zajímavému poznatku, že přes čtvrtinu z nich trpí chronickými onemocněními (27%). Pravděpodobně se jedná o důsledek toho, že cizinci pobývající nelegálně na území ČR mají větší obavy z návštěvy lékaře, a proto jejich potíže přetrvávají. 25

27 pobytem a s vízem nad 90 dnů (stejně jako kategorii cizinců s pobytem 11 a více let) a vzrůstající věk respondentů s délkou pobytu. U ostatních kategorií chronickými nemocemi trpí méně než pětina dotázaných (viz. následující graf). Graf č. 21: Chronická onemocnění cizinců podle délky pobytu v ČR 8.4 Nejčastější chronická onemocnění Na otázku odpovídali pouze respondenti, kteří uvedli v dotazníku, že trpí některou chronickou nemocí, kterou léčí alespoň po dobu 3 měsíců. Jednalo se o 62 cizinců a více jak dvojnásobný počet Čechů (150 českých respondentů). Z odpovědí vyplynulo, že cizinci uvádí v průměru 1,1 nemoc, zatímco Češi uvádějí 1,4 nemoci. Nejčastější chronickou nemocí je astma, chronická bronchitida nebo jiné chronické plicní onemocnění, nicméně existují velké rozdíly mezi Čechy a cizinci. U Čechů se jedná o téměř polovinu chronicky nemocných respondentů (46%), u cizinců o pětinu (23%). Druhou nejčetnější chronickou nemocí je hypertenzní choroba (15% cizinců, 11% Čechů). Desetina Čechů (10%) i cizinců (10%) uvádí cukrovku. V případě Čechů už žádné další chronické onemocnění nepřekročilo deset procent. U cizinců pak deset procent překročilo ještě chronický zánět čelních nebo čelistních dutin (13%), žlučové kameny nebo zánět žlučníku (11%) a ledvinové kameny (11%). Zejména poslední dvě onemocnění uvádí pouze dvacetina Čechů (6% a 5%). Podíl nejčetnějšího onemocnění (astma, chronická bronchitida nebo jiné chronické plicní onemocnění) se výrazně neliší u mužů a žen, stejně tak v případě hypertenzní choroby a cukrovky jsou odpovědi vyrovnané. V případě chronického zánětu čelních nebo čelistních dutin, je výskyt tohoto onemocnění přibližně dvakrát častější u žen než u mužů, a to jak u cizinců (19% žen oproti 9% mužů), tak u Čechů (13% žen oproti 6% mužů). U cizinců pak jsou výrazné rozdíly ještě v případě žlučových kamenů (19% žen oproti 6% mužů), migrény (11% žen oproti 6% mužů), onemocnění štítné žlázy nebo strumy (11% žen oproti 3% mužů), ledvinových kamenů (7% žen oproti 14% mužů), ischemické choroby srdeční nebo akutního infarktu (odpovědělo pouze 11%) a vředové choroby žaludku nebo dvanáctníku (odpověděli pouze muži - 8%). V případě Čechů jsou výrazné rozdíly také u vředové choroby žaludku nebo dvanáctníku (10% mužů oproti 5% žen) a ischemické choroby srdeční nebo akutního infarktu (10% mužů oproti 3% žen). Zajímavým jevem je zánět kloubů rukou nebo nohou, který uvádí v případě Čechů dvakrát více žen (13%) než mužů (6%), zatímco u cizinců je situace opačná (9% mužů oproti 4% žen). U Čechů i cizinců se podle očekávání různorodost chronických onemocnění zvyšuje s rostoucím věkem. Nejmenší různorodost vykazují kategorie do 30 let, nejvíce kategorie nad 51 let. 8.5 Bolesti Respondenti uváděli u jednotlivých bolestí, jak často jimi trpí na škále 1 (vůbec) až 6 (stále). Nejčastěji trápí respondenty bolesti zad a bolesti hlavy. Třetí nejčastější bolestí byly bolesti paží, loktů a rukou. Z patnácti dotazovaných bolestí u pěti z nich bylo rozložení odpovědí jak u cizinců, tak u Čechů stejné. Jedná se o bolesti spánků, bolesti paží, loktů a rukou, bolesti stehen, kolen, holení, bolesti chodidel a prstů, a u žen bolesti prsou. Výrazné rozdíly uvedli cizinci a Češi v případě bolesti hlavy a bolesti zad, kdy cizinci 1,5krát častěji uvádějí, že bolestmi netrpí vůbec (u bolesti hlavy je to 27% cizinců oproti 19% Čechů; u bolesti zad 42% cizinců oproti 27% Čechů). Frekvence výskytů jednotlivých bolestí jsou názorné z následujících grafů. 26

28 Graf č. 22: Bolesti hlavy Graf č. 23: Bolesti v obličeji, žvýkacích svalů Graf č. 24: Bolesti čelisti nebo oblasti ucha 27

29 Graf č. 25: Bolesti spánků Graf č. 26: Bolesti zad Graf č. 27: Bolesti paží, loktů, rukou 28

30 Graf č. 28: Bolesti prstů a dlaní Graf č. 29: Bolesti hrudníku Graf č. 30: Bolesti břicha nebo žaludku 29

31 Graf č. 31: Bolesti zad Graf č. 32: Bolesti podbřišku Graf č. 33: Bolesti kyčlí 30

32 Graf č. 34: Bolesti stehen, kolen, holení Graf č. 35: Bolesti chodidel a prstů Graf č. 36: Bolesti prsů (pouze ženy) 31

33 Pokud existují rozdíly mezi muži a ženami, pak většinou ženy trpí bolestmi častěji než muži, jak u cizinců, tak u Čechů. Největší rozdíly jsou v případě bolesti hlavy, bolesti zad a bolesti podbřišku. V případě bolesti hlavy a bolesti zad respondenti uvádějí častější bolesti než u ostatních, v obou případech nejméně často mají bolesti muži ze souboru cizinců, zatímco nejvíce ženy ze souboru Čechů. Pokud bychom vzali v úvahu výskyt všech bolestí, pak nejméně je uvádějí muži ze souboru cizinců, pak muži ze souboru Čechů, ženy ze souboru cizinců a nejvíce ženy ze souboru Čechů. 8.6 Míra omezení bolestmi Respondenti mohli míru omezení bolestmi uvést na škále (vůbec ne trochu průměrně - poměrně dost - silně). Bolesti v posledním roce omezovaly více Čechy než cizince, i když rozdíly nejsou výrazné. Počet cizinců, kteří se bolestmi v minulém roce necítili omezeni vůbec (36%) nebo jenom trochu (44%), je celkem o devět procent nižší než Čechů (34% a 38%). Češi častěji uváděli průměrné omezení (18%) než cizinci (14%) a nadprůměrné omezení (7% Čechů oproti 4% cizinců). Silné omezení v důsledku bolestí uvádí pouhé 1% jak Čechů, tak cizinců (viz. následující graf). Graf č. 37: Míra omezení bolestmi dle občanství Mezi muži a ženami jsou velké rozdíly, 42% mužů ze souboru Čechů a 43% mužů ze souboru cizinců odpovědělo, že je bolesti neomezovaly vůbec, zatímco u žen to bylo jen 29% respondentek ze souboru cizinců a 24% ze souboru Čechů. Na druhé straně více žen uvádí, že byly omezeny trochu (48% žen ze souboru cizinek, 46% žen ze souboru Čechů oproti 42% mužů ze souboru cizinců, 33% mužů ze souboru Čechů) nebo průměrně (16% žen ze souboru cizinek, 21% žen ze souboru Čechů oproti 13% mužů ze souboru cizinců a 15% mužů ze souboru Čechů). Poměrně dost omezena se cítila ze souboru cizinců 2% mužů oproti 5% žen a ze souboru Čechů 8% mužů oproti 6% žen. S rostoucím věkem roste omezení v důsledku bolesti, ale v jednotlivých věkových kategoriích nejsou významnější rozdíly mezi cizinci a Čechy. Pokud k nim dochází, pak se jedná jen o rozdíly minimální, které ale vyznívají v neprospěch Čechů. Ti totiž uvádějí větší omezení bolestmi než cizinci. Zajímavou skupinou z hlediska pobytu jsou cizinci s vízem do 90 dnů. Zatímco u ostatních skupin (tj. trvalý a nad 90 dnů) je rozložení velmi podobné, kdy třetina těchto cizinců uvádí, že netrpí žádným omezením, u cizinců s vízem do 90 dnů takto odpovídají dvě třetiny (64%). Z pohledu délky pobytu se snižuje podíl cizinců, které bolesti vůbec neomezují, a zvyšuje se zejména podíl těch, které omezují trochu. Mírně se zvyšuje podíl průměrných omezení. Významnější podíl cizinců s nadprůměrným omezením se nachází až u cizinců pobývajících na území ČR 8 a více let, přičemž nejvyšší podíl vykazují cizinci pobývající na území ČR 9 let (17%), je však nutno vzít v úvahu, že se jedná o nejméně četnou kategorii (12 cizinců) 7. 7 V případě cizinců bez víza, kteří byli z finálního souboru vyřazeni, jich 27% uvádělo zranění nebo otravu. První hypotézou je, že se jedná pouze o shodu okolností v rámci malého vzorku. Druhou hypotézou je předpoklad, že cizinci pobývající na území ČR vykonávají rizikovější práci. 32

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015 ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické

Více

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: + 286 80 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje veřejnosti k cizincům a k důvodům jejich přijímání

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 840 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 0 Technické

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2014 oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58% TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o inflaci a reálných příjmech leden 06 Technické parametry

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2013

Více

Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR

Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR Využití a prezentace dat šetření EHIS ČR RNDr. Šárka Daňková Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR e-mail:sarka.dankova@uzis.cz http://www.uzis.cz/ehis Zpracování dat Vzhledem k charakteru výběru

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ; Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 201 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (2 %). Z časového srovnání plyne,

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna? TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Více

ČEŠI O ŽIVOTĚ ZVÍŘAT CHOVANÝCH V ZAJETÍ

ČEŠI O ŽIVOTĚ ZVÍŘAT CHOVANÝCH V ZAJETÍ Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav Akademie věd České republiky Jilská 1, 110 00 Praha 1 tel/fax: +420 286 840 129 e-mail: cvvm@soc.cas.cz, www.cvvm.cz ČEŠI O ŽIVOTĚ ZVÍŘAT CHOVANÝCH

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku, 7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování

Více

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Jak jsou na tom Češi s tolerancí? TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:222 221 655 E-mail:michaela.dimitrova@soc.cas.cz Jak jsou na tom Češi s tolerancí? Technické parametry

Více

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NÁZORY POPULACE NA ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Více

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina 5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina Počet příslušníků ukrajinského státního občanství se v roce 2012 vyšplhal na 112 549 osob, z čehož 61 649 bylo mužů a 50 900 žen. V populaci Ukrajinců

Více

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016 ov0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 0 1 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné

Více

Tisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5

Tisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5 Tisková zpráva Veřejnost o jaderné energetice květen Asi třetina občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, téměř dvě pětiny se domnívají, že by podíl jádra měl

Více

Podpora integrace cizinců v ČR pokračování projektu v roce 2002

Podpora integrace cizinců v ČR pokračování projektu v roce 2002 Podpora integrace cizinců v ČR pokračování projektu v roce 2002 II. fáze projektu: Potřeba a spotřeba zdravotní péče Ukrajinci žijícími dlouhodobě nebo trvale v ČR závěrečná zpráva Tato publikace vznikla

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017 Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Více

Občané o daních červen 2011

Občané o daních červen 2011 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o daních červen 2011 Technické parametry

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

Rozdělení Československa

Rozdělení Československa Rozdělení Československa 26. 5. 2017 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

SVOBODA ZVÍŘAT. Kožešinová zvířata. Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat. Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová

SVOBODA ZVÍŘAT. Kožešinová zvířata. Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat. Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová SVOBODA ZVÍŘAT Kožešinová zvířata Na základě dat CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., pro Svobodu zvířat Zpracovala: PhDr. Lucie Moravcová 2013 SOUHRN HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Součástí šetření veřejného mínění Centra pro

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.: ps150305 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných

Více

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016 oz16080 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 10 10 86 E-mail: ondrej.malina@soc.cas.cz Česká společnost a onemocnění AIDS červen 016

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Spokojenost se životem červen 2019

Spokojenost se životem červen 2019 Tisková zpráva Spokojenost se životem červen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku

Více

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6 Tisková zpráva Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen 2018 49 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 15 % ji vnímá jako špatnou a 34 % ji pokládá

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

Vzácná onemocnění. Závěrečná zpráva Únor 2016

Vzácná onemocnění. Závěrečná zpráva Únor 2016 Vzácná onemocnění Závěrečná zpráva Únor 2016 Hlavní zjištění Definici vzácných onemocnění zná minimum populace během posledních dvou let se jejich podíl snížil na desetinu populace. Pokles nastal ve všech

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Vlastnictví zbraní Zpracováno exkluzivně pro:

Vlastnictví zbraní Zpracováno exkluzivně pro: Vlastnictví zbraní 29. 6. 2016 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz Zpracováno

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Spokojenost se životem březen 2019

Spokojenost se životem březen 2019 Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha CIZINCI V ČR V ČASE A PROSTORU Daniel Chytil Tisková konference, 13. února 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Něco na začátek Zdroje dat Ministerstvo vnitra

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Spokojenost se životem březen 2018

Spokojenost se životem březen 2018 Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Kožešinová zvířata pohledem české veřejnosti

Kožešinová zvířata pohledem české veřejnosti Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 tel: 286 840 129 E-mail: cvvm@soc.cas.cz, http://cvvm.soc.cas.cz/ Kožešinová zvířata pohledem české veřejnosti Závěrečná

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2008/2009 činil 150 924, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 131 825

Více

PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE Závěrečná zpráva z výzkumu PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE srpen PROBLEMATIKA NÁSILÍ NA ŽENÁCH OPTIKOU ČESKÉ POPULACE srpen . DESIGN VÝZKUMU Reprezentativní kvantitativní výzkum na

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen

Více

Názor občanů na drogy květen 2019

Názor občanů na drogy květen 2019 Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen Více než čtyři pětiny ( %) dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém, necelá polovina (4 %) dotázaných pak vnímá užívání drog jako problém v

Více

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice

Více

Práva homosexuálů Zpracováno exkluzivně pro:

Práva homosexuálů Zpracováno exkluzivně pro: Práva homosexuálů 29. 6. 2016 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz Zpracováno

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016 ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 1 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více