Postavení českých au pair v britských rodinách The Status of Czech Au Paris in British Families

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Postavení českých au pair v britských rodinách The Status of Czech Au Paris in British Families"

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Filozofie Studijní program: Učitelství pro 2. stupeň Základních škol Studijní obor Občanská výchova Anglický jazyk Postavení českých au pair v britských rodinách The Status of Czech Au Paris in British Families Diplomová práce: 2011 FP KFL 181 Autor: Barbora BUZOVSKÁ Podpis: Vedoucí práce: Mgr. Jitka Masopustová Počet stran Grafů obrázků tabulek pramenů příloh CD V Liberci dne:

2

3

4 Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo: Postavení českých au pair v britských rodinách Barbora Buzovská P Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména 60 školní dílo. Prohlašuji, ţe má diplomová práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé diplomové práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě. V Liberci dne: Buzovská Barbora

5 Poděkování Předně bych velice ráda poděkovala Mgr. Jitce Masopustové, která se ochotně ujala vedení mé práce poté, co jsem byla nucena vedoucí v průběhu vypracovávání změnit. Přispěla tak velkou měrou svými radami k úspěšnému dokončení celé práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Martině Květoňové ze společnosti STUDENT AGENCY za cenné informace, díky nimţ jsem mohla na celou problematiku pohlédnout i z jiného úhlu. V neposlední řadě děkuji téţ své rodině a přátelům, bez jejichţ podpory, po celou dobu studia, bych nebyla schopna se takhle daleko vůbec dostat.

6 Postavení českých au pair v britských rodinách Anotace: Diplomová práce se zabývá dnes velmi oblíbeným kulturně výměnným programem au pair ve Velké Británii, který vyuţívají tisíce nejen českých mladých lidí, zejména dívek, aby zlepšily své jazykové znalosti, vyzkoušely si ţivot v cizí zemi a poznaly nové přátele. Cílem práce bylo zjistit, jaké zkušenosti mají s programem české au pair, konkrétně pak jak jsou přijímány ze strany hostitelských rodin. Výsledky kvalitativního výzkumu naznačují, ţe i přes jisté problémy, které nejeden pobyt doprovází, jsou české dívky britskými rodinami přijímány jako rovnocenní členové. Klíčová slova: au pair, péče o děti, práce v zahraničí, kultura, jazyk, kvalitativní výzkum Summary: The diploma thesis deals with the now very popular cultural exchange program au pair in Great Britain. It is used by thousands of young people not only from the Czech Republic, especially girls, to improve their language knowledge, experience life in foreign country and meet new friends. The aim of the work was to find out what experiences with the program the Czech au pairs have, specifically how they are accepted by host families. The results of the qualitative research suggest that despite some problems which accompany some of the stays, the Czech girls are accepted as peer family members by the British families. Key words: au pair, childcare, work abroad, culture, language, Qualitative Research

7 Zusammenfassung: In dieser Diplomarbeit habe ich mich mit einem sehr populären und kulturellen Au-pair Austauschprogramm in Großbritannien befasst. Viele tschechische junge Leute, vor allem Mädchen, nutzen diese Möglichkeit aus. Sie können ihre Sprachkenntnisse verbessern, neue Freunde kennen lernen oder das Leben im Ausland versuchen. Das Ziel dieser Diplomarbeit war zu finden, welche Erfahrungen die tschechischen Au-pair Mädchen und Jungen haben und ob die Nachrichten wahr oder falsch von ihrer Arbeit in den Familien sind. Die Ergebnisse der qualitativen Forschung zeigen, dass gewisse Probleme wirklich existieren. Im Grunde können wir sagen, dass diese Au-pair Mädchen und Jungen als Familienmitglied werden. Schlüsselwörter: Au-pair, Kinderbetreuung, Arbeiten im Ausland, Kultur, Sprache, Qualitative Forschung

8 Obsah 1. Úvod Základní vymezení pojmu au pair Kdo je povaţován za au pair Historie Právní koncept au pair v Evropě Au pair není chůva Chůvy Au pair Au pair ve Velké Británii Základní podmínky au pair programu dle Home Office Pracovní povolení a povolení k pobytu Zdravotní pojištění Znalost jazyka Práva a povinnosti au pair Au pair a povinnosti Povinnosti hostitelské rodiny Volný čas a společenský ţivot Problémy, které mohou au pair potkat Problémy s dětmi Problémy s rodiči Kulturní šok a stesk po domově Jak se stát au pair ve Velké Británii Agentury Inzeráty Osobní zprostředkování Informace o výzkumu Stanovený cíl Strategie výzkumu Výzkumný vzorek Koncept výzkumu Metoda sběru dat Výsledky výzkumu Stanovená pravidla vs. skutečnost Pracovní doba Pracovní náplň vykonávané činnosti Volný čas Vlastní pokoj a strava zdarma Návštěva jazykových kurzů Společné prvky rozhovorů Problémy s rodinami Volný čas strávený s rodinou Vztahy dívek a rodin Očekávání vs. Realita Seznámení a současný kontakt s rodinami Shrnutí výsledků výzkumu Závěr Seznam literatury Tištěné zdroje... 77

9 8.2 Webové zdroje Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Příloha P1 Respondentky a jejich hostitelské rodiny Příloha P2 Přihlašovací formuláře Příloha P3 Ukázkový rozhovor... 92

10 Seznam použitých zkratek CACHE IAPA NNEB Council for Awards in Children s Care and Education The International Au Pair Association National Nursery Examination Board

11 1. Úvod Kdyţ jsem stála, jako tisíce studentů vysokých škol přede mnou, před rozhodnutím, jaké téma pro svou diplomovou práci si vybrat, volba byla celkem jasná Au pair. Tenhle kulturně výměnný program je v současné době velice populární, a to zejména z důvodu, ţe takhle mohou mladí lidé velmi snadno, levně a poměrně do hloubky poznat cizí kulturu na vlastní kůţi. Sama jsem téhle moţnosti před pár lety vyuţila a právě ona zkušenost byla jedním z faktorů, které ovlivnily mou volbu tématu. Přestoţe mnoţství au pair, jeţ cestují do zahraničí kaţdý rok, aby se skrze souţití s hostitelskou rodinou naučili cizí jazyk a poznali jinou kulturu z blízka, je obrovské, jen málo která či který z nich ví, co je ve skutečnosti čeká. Proto jsem se rozhodla skrze svou závěrečnou práci podívat blíţe na to, jaké jsou skutečné podmínky, ve kterých se české au pair pohybují. Jako nástroje jsem vyuţila výzkumu, který, prostřednictvím rozhovorů s bývalými i současnými au pair, mapuje postavení českých au pair ve Velké Británii. Samozřejmě, ţe Velká Británie není jediným místem, kam české (čeští) au pair míří, přesto však je nejčastějším cílem, a proto jsem se rozhodla svou práci zaměřit právě na poměry panující na Britských ostrovech a v britských rodinách, dá-li se taková rodina v multikulturním Spojeném království nalézt. Podtitul Sluţka nebo člen rodiny navíc napovídá, ţe jsem svou pozornost věnovala mimo jiné také vztahům a rolím, do kterých se české au pair během pobytů dostávají. Toto téma není nijak zvláště zmapováno, a tak se většina dívek a chlapců o tom, co skutečně práce au pair obnáší, dozvídá aţ na základě vlastních zkušeností. Proto bych chtěla, aby tahle práce mohla zároveň poslouţit jako rádce pro budoucí au pair, kde se skrze skutečné příběhy dozvědí více o ţivotě pomocnic či pomocníků matek, jak se au pair také říká, a skutečně věděli do čeho jdou. Cílem práce je postavit proti sobě teorii a daná pravidla, jimţ se au pair programy řídí, s realitou, v níţ se české (čeští) au pair během svého pobytu skutečně pohybují. Výsledkem by mělo být zjištění, zda-li se postavení dívek a chlapců v rámci hostitelských rodin opravdu vyrovná jednotlivým členům, či jsou bráni spíše jako levná pracovní síla z východu. Tomu téţ odpovídá členění práce. První teoretická část má za úkol seznámit 11

12 s právní a teoretickou rovinou kulturně výměnného program au pair. A to jak obecně, tak s její konkrétní podobou ve Velké Británii. Druhá část, tedy výzkum samotný, pak konfrontovat daná pravidla s tím, co se děje ve skutečnosti a co nejvěrněji vystihnout vztahy a pocity zúčastněných respondentek z vlastních au pair pobytů. I kdyţ by problematika zaslouţila hlubší zkoumání a tudíţ i značně širší záběr výzkumu, i tento letmý pohled jistě pomůţe k vytvoření obrazu toho, jaké postavení zaujímají české au pair v rámci britských rodin. V průběhu zpracovávání práce došlo z důvodu odchodu PhDr. Zuzany Kubišové z TUL ke změně vedoucí práce. Od března 2011 se novou vedoucí práce stala Mgr. Jitka Masopustová. 12

13 2. Základní vymezení pojmu au pair V současné době se termínu au pair uţívá poměrně volně. Jsou jím označovány osoby, dívky i chlapci, které se starají o děti svých hostitelských rodin a pomáhají s lehčími domácími pracemi. Na druhou stranu je ale tenhle termín velmi často a milně zaměňován s pojmem chůva. Ta však, na rozdíl od au pair, má v popisu práce zejména péči o děti a úkoly s nimi spojené. Většinou má také příslušné vzdělání či dlouhodobé zkušenosti s péčí o děti a je placena jako kaţdý běţný zaměstnanec dle počtu odpracovaných hodin. 1 K tomu abychom byli schopni určit, jaké postavení zaujímají české au pair v rámci britských rodin, je tedy naprosto nezbytné přesně charakterizovat pojem au pair a uvést základní práva a povinnosti, jeţ se s touhle pozicí váţí. 2.1 Kdo je považován za au pair Pojem au pair pochází z francouzštiny a dá se přeloţit jako sobě rovný nebo na stejné úrovni. Jiţ původ slova naznačuje, ţe au pair mají mít v rodině stejné postavení jako zbývající členové. 2 Obrázek 1 Au pair s dětmi Zdroj: Přesnou definicí statusu au pair rozumíme svobodnou dívku či chlapce ve věku 18 aţ 27 let (chlapci let). Daná věková hranice se však můţe lišit stát od státu, kde je program zaveden. Au pair přijíţdí do cizí země na dobu určitou, většinou na 6-12 měsíců, zejména za účelem zdokonalení se v jazyce daného státu a poznáním nové kultury, ţivotního stylu a 1 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Tamtéţ s

14 přátel. Ţije společně se svou hostitelskou rodinou, kde pomáhá s péčí o děti a lehkými domácími pracemi. Maximální pracovní doba by se měla pohybovat okolo 25 hodin týdně. Za to jí nebo jemu rodina poskytuje ubytování a stravu zdarma, plus týdenní kapesné. Minimální výše kapesného je přesně stanovena. Ve Velké Británii je aktuální minimum stanovené vládním úřadem Home Office, z května 2004, 55 liber 3 za týden. Navíc má au pair také nárok na 2 celé volné dny v týdnu. 4 Všechny (všichni) au pair 5 by v rodinách měly (měli) fungovat jako plnohodnotní členové domácnosti se všemi povinnostmi i právy. To dokládá i fakt, ţe hostitelské rodiny s au pair neuzavírají ţádnou formální písemnou smlouvu. Mezi oběma stranami dochází pouze k ústní dohodě. Jediný dokument, kde jsou písemně sepsána práva a povinnosti budoucích au pair, je tzv. zvací dopis, ve kterém rodiny dívkám či chlapcům upřesňují, co bude jejich náplní práce, výši kapesného, volný čas, informace o rodině, místě bydliště atd. Obrázek 2 Au pair chlapec s dětmi Zdroj: chinewsblog.wordpress.com Jak předchozí definice naznačuje, au pair se můţe stát jak dívka, tak také chlapec. Tenhle fakt však např. ve Velké Británii neplatí dlouho. Aţ do roku 1993 se ve Spojeném království mohla au pair stát pouze dívka. Teprve aţ v důsledku legislativních tlaků ze strany Evropské Unie byl tento zákon zrušen a v současnosti, z celkového počtu au pair jeţ do Británie přijíţdí, je asi 10 % chlapců. Přesto však je tohle číslo stále dosti nízké. Rodiny totiţ i nadále volí jako pomocnice ke svým dětem raději děvčata, protoţe v mnohých neustále přeţívají předsudky, ţe kluci, jenţ mají zájem se stát au pair, jsou 3 Některé zdroje uvádí téţ 60 liber, avšak oficiálně se mi podařilo nalézt právě zmiňovanou částku 55 liber. 4 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Goodheart, K. Childcare: The Guide for Busy Parents. Richmond: Crimson Publishing, s Vzhledem k tomu, ţe au pair můţe být jak dívka, tak chlapec a všechna obecná pravidla se tudíţ týkají obou z nich, budu se snaţit v teoretické části práce mluvit o au pair v mnoţném čísle. V některých případech to sice můţe znít trochu podivně, avšak chci, aby byly brány v potaz obě pohlaví. 14

15 něčím divní, ţe musí být nutně gayové či trpět jakoukoliv úchylkou. Na druhou stranu rodiny, které si chlapce jako au pair vyberou, musí konstatovat, ţe nejsou v ničem horší neţ dívky. Snad jen se trochu liší aktivity, jenţ jsou po muţském au pair poţadovány. Častěji pomáhají s těţšími pracemi, jako např. na zahradě, a jen málokdy vaří. Ale jinak zastanou povinnosti spojené s au pairingem na stejné úrovni. Navíc v rodinách kde mezi dětmi převládají chlapci, je au pair kluk přirozenější autoritou neţ děvče, jelikoţ mají podobnější zájmy Historie Pojďme k úplnému prvopočátku programu. Zcela poprvé byl pojem au pair, který, jak jiţ bylo výše zmíněno, znamená na stejné úrovni, pouţit v roce V novinách Girl s Own Paper, které vycházely aţ do roku 1956, se autor zmiňuje o anglické dívce, jeţ odjíţdí do Francie vyučovat svůj rodný jazyk. Výměnou za lekce angličtiny se jí dostávaly hodiny francouzštiny. 7 Obrázek 3 Girl s Own Paper z roku 1897 Zdroj: Další rozměr získal au pairing na přelomu 19. a 20. století, který byl ve znamení bojů ţen za zrovnoprávnění v rámci společnosti. Do té doby bylo jedinou povinností ţeny se vdát a vychovávat děti. Emancipace ţen však postupně sílila, aţ vyústila ve zborcení zaţitých stereotypů a ţeny si, stejně jako muţi, začaly budovat kariéru. Bohuţel však mnohdy na úkor rodiny. Navíc v období světových válek, kdy byli muţi verbováni do národních armád, aby bojovali na frontách, bylo zapotřebí nahradit jejich pracovní sílu. Ţeny tedy byly nuceny zaujmout prázdná místa v továrnách a jiných podnicích. Matky tak začaly trávit v zaměstnání čím dál tím více času a bylo tudíţ zapotřebí najít způsob, jak zkombinovat pracovní ţivot s výchovou 6 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Tamtéţ. 15

16 dětí a péčí o domácnost. Nejjednodušší variantou se jevilo najmutí paní či slečny, která by doma obstarala povinnosti, jeţ do té doby byly plně v kompetenci matky. 8 Dalším důvodem, který napomohl k rozvoji au pair programů, byl fakt, ţe zdevastovaná poválečná Evropa zkrátka potřebovala způsob, jak se vyhnout dalším celosvětovým konfliktům. Jednou z moţností, jak úspěšně dosáhnout daného cíle, se ukázala být skutečnost, ţe pokud se jednotlivé národy a kultury o sobě dozvědí co nejvíce a poznají se opravdu do hloubky, ubude snah o podmanění si jiných států a dojde tak k rozvoji tolerance a vzájemného porozumění mezi nimi. A jak toho dosáhnout jednodušeji, neţ dát moţnost lidem jednoho státu, okusit si ţivot v prostředí, který je pro jinou zemi naprosto typický? Naučit se jejím zvykům, jazyku 9 V neposlední řadě se na vzniku au pairingu podepsal téţ fakt, ţe dívky spatřovaly v této práci jednoduchý způsob, jak získat nové zkušenosti a dovednosti a jak si v zahraničí najít lépe placené zaměstnání, neţ nabízí jejich vlast. Postupem času tedy pojem au pair nabral na značně širším významu, neţ tomu bylo v roce Vezmeme-li v úvahu všechny výše zmíněné etapy, které se společnými silami podílely na vzniku kulturně výměnného programu jak jej známe dnes, můţeme konstatovat, ţe od prapůvodního cíle naučit se cizí jazyk, s nímţ au pair odjíţděly do zahraničí nejdříve, přes pomoc v domácnosti, která převzala prioritu počátkem 20. století, aţ po kulturní seznamování, jenţ přišlo na řadu po 2. světové válce, se au pairing vyvinul v komplexní program, který umoţňuje účastníkům získat jak zkušenosti spojené s praktickými činnostmi, tak také zkušenosti, jeţ vybaví jedince do ţivota mnoha osobnostními kvalitami, jakými jsou např. samostatnost, zodpovědnost, soběstačnost, tolerance vůči druhým atd. V neposlední řadě také umoţňuje snazší budování kosmopolitní společnosti, která se s umazáváním vzdáleností ve světě formuje a zvyšuje vzájemné porozumění mezi kulturami, jeţ ústí v lepší vzájemnou kooperaci a komunikaci. Do programu se postupně zapojovalo čím dál tím více států. Od počátečních zemí, které se na budování au pairingu podílely nejvíce, jako jsou Švýcarsko, Velká Británie či 8 Ehrenreich, B., Hochschild, A. R.: Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy. New York: A Metropolitan/OWL Book Freaupair. Org. Au Pair History [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.freeaupair.org/info/aupair/4/au-pair-history>. 9 Tamtéţ. 16

17 Rakousko, se myšlenka kulturní výměny a poznání velice rychle rozšířila do celého světa. Dnes můţeme desítky tisíc au pair najít téměř po celém světě od Spojených států Amerických aţ po Austrálii Právní koncept au pair v Evropě V důsledku rychlého rozvoje au pair programu v druhé polovině 20. století a obrovského nárůstu počtu au pair, zejména dívek, bylo nutné, aby se status au pair a s ním vázaná práva i povinnosti ošetřily i po legislativní stránce. V roce 1969 se proto tahle problematika dostala na jednací stůl dokonce ve Štrasburku. Tam byla podepsána tzv. Evropská dohoda o umisťování au pair 11 (dále jen Evropská dohoda), která vymezuje právní rámec statusu au pair 12. Přesnější definici pozice si pak kaţdý jednotlivý stát, ve kterém existuje au pair program, vymezuje vlastní legislativou. Proto se také liší věkové rozmezí au pair, délka pobytu, pracovní doba či povinnost navštěvovat jazykovou školu země od země. Příkladem je zákonná povinnost au pair v Belgii navštěvovat jazykový kurz, kdeţto např. ve Velké Británii nebo Německu je to pouze na dívkách či chlapcích, zda-li se rozhodnou, během pobytu v zemi, školu navštěvovat. 13 Kaţdá osoba mající status au pair má podle Evropské dohody právo na: 14 Stravu a ubytování (podle moţnosti nejlépe ve vlastním pokoji) Návštěvu jazykových kurzů Minimálně jeden celý den volna Navštěvovat bohosluţby Kapesné v patřičné výši Pracovní dobu cca 5 hodin denně 10 Ehrenreich, B., Hochschild, A. R.: Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy. New York: A Metropolitan/OWL Book Freaupair. Org. Au Pair History [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.freeaupair.org/info/aupair/4/au-pair-history>. 11 V originále - European Agreement on au pair" Placement 12 Zajímavostí je, ţe Velká Británie tuhle smlouvu nikdy neratifikovala, jelikoţ se obávala, ţe by případné právní smlouvy mezi au pair a rodinami přesunuly pozici au pair z člena rodiny na právoplatného zaměstnance. Česká republika téţ nepatří mezi signatáře, důvod však není znám. 13 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s ECHO magazín. AU PAIR: Jak se jim ţije ve Velké Británii? [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.echomagazin.com/sk/clanky/prakticke_rady_uk/au_pair_a_nanny/ au_pair_jak_se_jim_zije_ve_velke_britanii> 14 Council of Europe. European Agreement on "au pair" Placement [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://conventions.coe.int/treaty/en/treaties/html/068.htm>. 17

18 Za to, ţe hostující rodiny poskytnou au pair vše na co mají podle Evropské dohody právo, jsou ony povinny (oni povinni) rodinám oplatit pohostinnost sluţbami, které zahrnují běţné denní rodinné povinnosti. V polovině 90. let minulého století byl učiněn další krok k lepší kontrole dodrţování pravidel kulturně výměnného programu au pair zaloţením mezinárodní organizace The International Au Pair Association, známou pod zkratkou IAPA 15. Asociace sdruţuje agentury z celého světa, jeţ se au pair programem zabývají a chtějí-li se stát členy IAPA, musí nutně splňovat podmínku bezproblémového fungování po dobu nejméně 2 let a zavázat se k dodrţování tzv. IAPA's Code of Conduct, ve kterém asociace definuje své formální a etické standardy. V dnešní době má asociace 160 členů ze 42 zemí světa. Česká republika je zastoupena společností STUDENT AGENCY s.r.o. 2.4 Au pair není chůva Jiţ bylo zmíněno, ţe pojmy au pair a chůva (v angličtině nanny) se v současné době velmi jednoduše a často zaměňují. Avšak je velice důleţité si uvědomit, ţe ačkoliv ne kaţdý spatřuje v obou pozicích rozdíl, po právní stránce se jedná o naprosto odlišné posty, jeţ s sebou nesou téţ různé podmínky, práva a povinnosti pro obě strany Chůvy S. Griffith a S. Legg ve své knize píší: U chův se obvykle očekává, ţe mají nějakou formální přípravu, jako třeba osvědčení z péče a vzdělávání dítěte, nebo nějaký jiný stupeň odborné kvalifikace. Tím můţe být např. tzv. CACHE (Council for Awards in Children's Care and Education) diplom, který nahradil NNEB (National Nursery Examination Board) certifikát. Lze jej získat po absolvování kurzu ve Velké Británii a je zárukou toho, ţe osoba, která jej obdrţí, je plně kvalifikovanou chůvou jak v oblasti bezpečnosti dítěte, tak téţ v jeho správném vývoji a vzdělávání. Na druhou stranu však mnohdy rodiče dávají přednost spíše chůvám, jeţ sice nemají potřebné vzdělání, avšak mají dlouholeté zkušenosti s dětmi, které se pouhým vzděláním těţko nahradí Více informací na: 16 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Renata & Adriana. Môţe byť kaţdá au pair nanny? ECHO magazín. Červenec 2006, roč. II, č. 07, s

19 Za svou práci je chůva placena jako běţný zaměstnanec. Tedy příslušnou hodinovou sazbou, dle počtu odpracovaných hodin. Není neobvyklé, ţe chůvy pracují i 60 hodin týdně, jelikoţ jsou najímány zejména rodiči, kteří pracují na plný úvazek a mají malé děti, jeţ nemohou navštěvovat mateřské školy a tudíţ je od chův vyţadována celodenní péče o ně. V rodině svého zaměstnavatele mohou proto bydlet, ale výjimkou není, ţe chůva k rodině pouze denně dochází. V kompetenci chův je práce, která je výhradně spojena s dětmi. Neočekává se tedy, ţe by pomáhaly s domácími pracemi, jeţ se dětí netýkají Au pair Au pair jsou v mnohém chápány jako chůvy, avšak mají pár značných odlišností, které je řadí do samostatné kategorie. Tou asi úplně největší je, ţe právě prostřednictvím běţného fungování v hostitelské rodině, kde téţ bydlí, studují cizí jazyk a kulturu, coţ je hlavním posláním au pair programu. Dále je pozice au pair omezena věkem a značně niţší jsou i počty hodin, které au pair během týdne odpracují a samozřejmě i odměna, jeţ za práci získají. Narozdíl od chův je navíc finanční odměna pouze kapesným, které au pair získávají k ubytování a stravě zdarma. Rozhodně se tedy nejedná o plat, jako v případě pozice chůvy, a nevztahují se tak na něj ţádné daňové povinnosti v dané zemi, kde au pair svůj pobyt tráví. 17 Au pair programy se dále dělí podle počtu odpracovaných hodin na: 18 Au pair - pracuje cca 25 hodin týdně Au pair plus - pracuje cca 30 hodin týdně Demi au pair - pracuje cca 15 hodin týdně Všechny tři typy jsou ve své podstatě stejné, tzn. ţe au pair mají totoţná práva i povinnosti. Jediné co se liší, je jiţ zmíněná pracovní doba a s ní i spojená výše odměny (kapesného). 17 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Renata & Adriana. Môţe byť kaţdá au pair nanny? ECHO magazín. Červenec 2006, roč. II, č. 07, s Anglie.cz. Au-pair [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 19

20 Je-li tedy např. matka v hostitelské rodině trvale doma, obstará spoustu povinností sama a au pair má pak za úkol jí spíše pomáhat a neodpracuje tolik hodin. Obrázek 4 Au pair s dětmi Zdroj: Speciálním druhem au pair pobytů jsou pak prázdninové pobyty. Během nich mají děti hostitelských rodin obvykle prázdniny, a jsou proto celé dny doma. Letní au pair tudíţ musí počítat s tím, ţe nebudou mít mnoho volného času. Odměnou však často bývá společná, mnohdy zahraniční, dovolená s rodinou či výlety nejen do okolí Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s

21 3. Au pair ve Velké Británii Pozice au pair není ve Velké Británii, na rozdíl třeba od Spojených států amerických, definována v ústavě. Přesto však je tenhle kulturně výměnný program kontrolován tzv. Home Office 20, jedním z vládních úřadů, obdoby českého ministerstva, který v Británii dohlíţí na imigrační, bezpečnostní a pořádkové záleţitosti. Home Office přesně definuje základní podmínky, které musí být splněny, má-li program být v souladu se zákony Velké Británie, a to jak ze strany au pair, tak také hostitelských rodin. Blíţe pak podmínky rozpracovávají jednotlivé agentury, které si mohu, v rámci daných pravidel, určit své vlastní omezení či povinnosti, aby co nejvíce odpovídaly jejich vnitřním standardům. 3.1 Základní podmínky au pair programu dle Home Office 21 Au pair přijíţdí do Velké Británie za účelem studia jazyka a seznámením se s britskou kulturou. Věkové rozmezí au pair je stanoveno na let. Při opakovaném pobytu je však hranice posunuta aţ na 28 let. U chlapců je nejniţší věková hranice stanovena na 20 let, a to v případě všech pobytů. Osoba mající status au pair musí být svobodná a bez dalších závazků. (Např. au pair nesmí mít vlastní děti.) Základní podmínkou je čistý trestní rejstřík zúčastněných. Průměrná délka pobytu je 6 12 měsíců. Celková doba však nesmí přesáhnout období 2 let. Existuje také moţnost absolvovat letní au pair program, který trvá 2 3 měsíce. Dívky či chlapci mají moţnost au pair pobyt ve Velké Británii absolvovat opakovaně, avšak mezi jednotlivými setrváními musí uplynou doba nejméně 2 let. Pracovní doba je stanovena na 25 hodin týdně, plus 2 3 tzv. baby-sittingy 22 týdně. Kaţdý další je jiţ nad rámec stanovených povinností a musí být tedy proplacen. V rámci pracovní doby jsou au pair povinny (povinni) rodině pomáhat s lehkými domácími prácemi a péčí o děti. 20 Bliţší info na: 21 Aupair world. Au pair in the United Kingdom [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.aupair-world.net/index.php/visa/uk/>. 22 Anglický výraz pro večerní hlídání dětí. 21

22 Au pair mají právo na 2 celé volné dny v týdnu, jednou za měsíc musí být volná neděle. Výše kapesného je, od května 2004, limitována nejniţší hranicí 55 liber/týden, (Kapesné se můţe lišit v závislosti na zprostředkovatelské agentuře, která má moţnost si stanovit vlastní hranici pro týdenní kapesné. To přesto nesmí spadnout pod stanovené minimum.) plus mají au pair nárok na stravu a ubytování zdarma. Au pair by měla být poskytnuta moţnost návštěvy jazykové školy. Rodiny nemají povinnost hradit jakékoliv poplatky s tím spojené, avšak mohou se na placení podílet, jsou-li ochotny. Hostitelské rodiny se nemusí nutně skládat z matky, otce a dětí, avšak samostatně ţijící osoba není povaţována za rodinu. Hostitelské rodiny musí být trvale ţijící ve Velké Británii a komunikačním jazykem by měla být angličtina. Au pair si hradí veškeré náklady spojené s cestou do a z Velké Británie samy (sami) Pracovní povolení a povolení k pobytu Účastníci programu ze zemí Evropské Unie nepotřebují ţádná pracovní povolení ani víza. Ke vstupu do země stačí pouze platný identifikační doklad (pas nebo občanský průkaz). Menší omezení se však vztahují na obyvatele Rumunska a Bulharska, a to i přesto, ţe jsou obě země rovněţ členy Evropské Unie Zdravotní pojištění Ve Spojeném království nejsou hostitelské rodiny povinny za své au pair hradit zdravotní pojištění. Vyřízení pojištění na celou dobu pobytu je tak plně v kompetenci au pair samotných. Au Pair International CZ na svých stánkách k problematice zdravotního pojištění uvádí: Od roku 1992 do roku 2002 stačilo českým aupairkám se pouze průkazně odhlásit z plateb tuzemského zdravotního pojištění a v Británii plně vyuţívat výhod Československo Britské dohody o reciproční lékařské péči z roku 1976, kteráţto je doposud v platnosti. Vzhledem k novele českého Zákona o zdravotním pojištění z roku 2002 došlo bohuţel k vypuštění části věty, jeţ osvobozovala české občany od plateb v tuzemsku 23 Aupair world. Au pair in the United Kingdom [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.aupair-world.net/index.php/visa/uk/>. 22

23 za předpokladu existence dohody o reciproční lékařské péči s tím kterým státem.( ) 24 To v reálu znamená, ţe budoucí au pair mají nyní dvě moţnosti: 1) před odcestováním do Velké Británie se odhlásit ze zdravotní pojištění v České republice, coţ ovšem lze pouze v případě, je-li doba pobytu v Británii delší neţ 6 měsíců, a na potřebný čas si zřídit cestovní pojištění, které je moţné vyřídit prakticky u kterékoliv pojišťovny v České republice; 2) odcestovat se stávajícím zdravotním pojištěním platným v ČR, jeţ samozřejmě podle dohody o reciproční lékařské péči stále platí i v rámci celého Spojeného království, avšak budou nuceni i nadále zde v České republice platit minimální pojistné na zdravotní péči pro ekonomicky neaktivní osoby. Od roku 2006 se jedná o částku 1.074,- Kč měsíčně. 25 Velice důleţitou poznámkou, na kterou by však měli myslet všechny dívky i chlapci, jeţ se chystají vycestovat do Británie, je, ţe v rámci mnoha základních cestovních ani normálního zdravotního pojištění není zahrnuto zubní a oční ošetření. To si dokonce i Britové připlácí nad rámec běţného zdravotního pojištění. Léky je téţ nutno platit v hotovosti Znalost jazyka Znalost anglického jazyka nemusí být na nijak zvláště pokročilé úrovni. Většina hostitelských rodin počítá s tím, ţe nové (noví) au pair budou mít spíše základní, popřípadě učebnicovou, znalost anglického jazyka a jsou připraveny jim s tím co nejvíce pomoci. Konec konců studium jazyka je jedním z důvodů, proč au pair do Velké Británie cestují. Důleţité však je, aby byli dívky i chlapci schopni se se svými rodinami alespoň částečně dorozumět, byť písemnou formou. Pokud však budoucí au pair neumí cizím jazykem vůbec komunikovat, je to nejen nebezpečné, např. v případě, ţe bude potřeba zavolat záchrannou sluţby či hasiče, ale jsou navíc hostitelským rodinám prakticky k ničemu, 24 AU PAIR INTERNATIONAL CZ. Zdravotní péče ve Velké Británii [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.au-pair-int.cz/?id=120&kde=left>. 25 Tamtéţ. 23

24 zvláště pak mají-li slečny popřípadě hoši v plánu zůstat pouze na krátkou dobu a není velká šance, ţe se v jazyku časem zlepší Práva a povinnosti au pair V kaţdé rodině je běţné, ţe všichni členové mají vedle svých práv také povinnosti, jeţ pomáhají k tomu, aby domácnost dobře a hladce fungovala. Nejinak tomu je v případě programu au pair. Chtějí-li obě strany, aby se celý pobyt obešel bez větších problémů a z počátku spíše formální vztah přerostl v přátelství, je nutné, aby se jak au pair, tak hostitelské rodiny nejen k sobě chovali kamarádsky, ale také plnili své povinnosti, které jsou stanoveny a na nichţ se společně předem dohodli. Poměrně často se stává, ţe překročení mezí, jenţ byly na začátku ujednány, vede k rozporům mezi au pair a rodinami a nezřídka končí předčasným odjezdem hostujících dívek či chlapců. Pojďme si tedy přesně říci, co je náplní práce au pair a na co mají za svůj výkon nárok Au pair a povinnosti Předně je důleţité si uvědomit, ţe au pair nejedou do Velké Británie na dovolenou, nýbrţ se skrze běţný ţivot naučit anglický jazyk a poznat kaţdodenní fungování britské kultury. To s sebou samozřejmě nese i závazky, které po au pair budou za strany hostitelských rodiny vyţadovány. Aby se předešlo neshodám, měli by se všechny nové a noví au pair (dívky i chlapci) s rodinami dohodnout na tom, jaké budou kaţdodenní povinnosti ještě dříve, neţ vůbec do Británie odcestují. Kaţdá rodina je jiná a tudíţ se liší i poţadavky, jeţ budou na slečny či hochy kladeny, a proto je nezbytné, aby se na kaţdodenním fungování předem shodli obě strany a nikdo nebyl později nemile překvapen. Běţná definice říká, ţe povinností au pair je péče o děti, coţ zahrnuje veškerou činnost spojenou s dětmi, a pomoc s lehkými domácími pracemi. Oba pojmy jsou poměrně široké a kaţdý si pod nimi můţe představit leda co. Pojďme si tedy vyjmenovat, co patří do základních kompetencí tzv. dívek či chlapců k dětem ve Velké Británii ProfiAupair. Info pro Au Pair [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.profiaupair.cz/uzitecne-info-aupair.html#jaz>. 27 Goodheart, K. Childcare: The Guide for Busy Parents. Richmond: Crimson Publishing, s

25 Příprava jednoduchým jídel pro děti. Není také výjimkou, ţe au pair pomáhají během vaření kaţdodenní večeře. Praní a ţehlení, které se nemusí vztahovat pouze na dětské oblečení. Mytí nádobí či dávání a vytahování nádobí z myčky. Vynášení odpadků. Drobnější nákup. Udrţování kuchyně, koupelny i jiných místností v pořádku. Tzn. mytí podlahy, vysávání, utírání prachu, poklízení Au pair by však neměly být jediné osoby, jeţ se touhle činností doma zabývá. Pokud by tomu tak bylo, je nezbytné se na tom předem dohodnout. Ranní buzení dětí, příprava snídaně, vypravení dětí do školy či školky. Odvoz a vyzvednutí dětí do a ze školy či školky, které obvykle bývá následováno hlídám a zabavením svěřenců, neţ se jejich rodiče vrátí z práce. Večerní koupání dětí a příprava na spaní, případně čtení pohádek. Je zřejmé, ţe záběr povinností všech au pair je poměrně široký. Některé rodiny vyţadují výhradně činnosti spojené s péčí o děti, jiné, zejména ty s odrostlejšími ratolestmi, aby au pair pomáhali s chodem domácnosti. Vţdy však záleţí na domluvě mezi kaţdou jednou či jedním au pair a příslušnou hostitelskou rodinnou, jaké práce budou mít v kompetenci. Tím se také předejde moţným neshodám, kdy se au pair mohou cítit být přetěţovány (přetěţováni) a naopak, kdy rodiny spatřují v chování dívek či chlapců nedostatečné pracovní nasazení. Obvykle se dá téhle situaci vyhnout tak, ţe si hned na začátku pobytu au pair s novými rodiči sednou a dají dohromady kaţdodenní harmonogram. Vůbec nejlépe pokud bude v písemné formě. Kaţdý pak uvidí, co je jeho aktuální povinností a nebude docházet ke zcela zbytečným konfliktům, které jenom nabourávají plynulý průběh spoluţití. 28 Od všech au pair se také očekává, ţe na ně bude 100% spolehnutí. Hostitelské rodiny jim svěřují to nejcennější co mají, a to své děti. Tudíţ očekávají, ţe pohybují-li se jejich ratolesti ve společnosti au pair, jsou v maximálním bezpečí a dívky či chlapci se o ně dokáţí plnohodnotně postarat bez toho, aby je vystavovali i sebemenšímu nebezpečí Morris, D. A. Au pair dívka k dětem. Praha: Budka, s Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s

26 Z výše uvedených povinností tedy jasně vyplývá, ţe nezbytnými vlastnostmi au pair by měla být ochota zapojit se do chodu domácnosti, flexibilita, zodpovědnost a hlavně radost z práce s dětmi, jelikoţ s těmi přijde do kontaktu nejčastěji. Pokud tedy dívky či chlapci zrovna nevyhledávají přítomnost dětí, měli by si nejdříve rozmyslet, jestli jim au pair program za to vůbec stojí. Obrázek 5 Au pair s dítětem Zdroj: Občas se bohuţel ale také stává, ţe rodiny v au pair spatřují, spíše neţ členy rodiny a další pár pomocných rukou do domácnosti, levnou pracovní sílu, která má nejčastěji plně nahradit funkci uklízečky. Téţ úkoly, jeţ padnou na bedra obzvláště au pair dívek, pak zcela neodpovídají základnímu výčtu au pair kompetencí. Níţe uvedené činnosti spadají přesně do takové kategorie prací, které by rodiny po svých au pair neměly bez jejich předchozího souhlasu vůbec vyţadovat. 30 Práce na zahradě. V případě, jsou-li au pair chlapci, je běţné, ţe jej rodiny mohou poţádat např. o posekání trávníku. Přesto však by ani oni neměli být nuceni k velkému podzimnímu úklidu zahrady, rytí, sázení atd. Velký úklid typu mytí oken, čištění koberce, leštění stříbra, jarní úklid Kdyţ uţ jsou au pair o tuhle činnost poţádány (poţádáni), coţ se můţe stát tam, kde jsou v rodině odrostlejší děti a především dívky mají více povinností spojených s úklidem, měly (měli) by za tuhle práci navíc dostat také zaplaceno. Mytí auta a čistění jeho interiérů. Zvláště pak tam, kde au pair auto nemají vůbec k dispozici. 30 Goodheart, K. Childcare: The Guide for Busy Parents. Richmond: Crimson Publishing, s

27 Velký týdenní nákup. Ten by měl být plně v kompetenci hostitelských rodičů. Au pair však mohou vykonávat menší nákupy během týdne. Uklízení po domácích zvířatech, která nejsou trénovaná. (např. štěňat) Rozhodně by po au pair neměl být vyţadován úklid mimo hostitelský domov, jako např. v kancelářích, u známých apod. Je tak očividné, ţe au pair by v rámci svých povinností měli vykonávat opravdu jednoduché činnosti, jeţ jsou spojeny výhradně s dětmi a rodinou. Veškeré nadstandardní úkony týkající se věcí, se kterými au pair buďto nemají nic společného, nebo s nimi nikdy nepřijdou do kontaktu, viz úklid u rodinných známých či mytí vozidla, by jim měly být buďto proplaceny, nebo, v tom lepším případě, by o ně neměli být vůbec poţádány (poţádáni) Povinnosti hostitelské rodiny Je naprostou samozřejmostí, ţe au pair nemají v rámci hostitelských rodiny pouze povinnosti, ale také svá práva. Jinak řečeno i rodiny samotné mají určité závazky, které jsou povinny dodrţovat. Ty vychází z faktu, ţe au pairing je kulturně výměnný program, jehoţ hlavním smyslem je poznat novou kulturu ze vnitř. Vše je navíc spojeno s péčí o děti, tudíţ by činnosti, které budou na au pair kladeny, měly být v maximální míře spojeny právě s nimi. V předchozích kapitolách jsem se jiţ několikrát zmínila o tom, na co má osoba mající status au pair právo, proto se pojďme blíţe podívat jen na několik vybraných bodů. 31 Rodiny musí au pair zdarma poskytnout adekvátní ubytování, tzn. takové, které odpovídá standardům rodiny. Au pair by tedy měli mít vlastní pokoj, pokud moţno útulný a dostatečně velký na to, aby se tam vešla postel, skříň a menší stolek. Samozřejmostí je, ţe místnost poskytuje dostatečné soukromí, tedy není průchozí a dají se tam zavřít dveře. Případné další vybavení, jako např. televize, rádio, počítač, je jiţ na moţnostech hostitelských rodin. 31 Au-pair agency Maxconsult. What the family provides? [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.aupair-bg.com/eng/a_fromfamily.html>. - Council of Europe. European Agreement on "au pair" Placement [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://conventions.coe.int/treaty/en/treaties/html/068.htm>. 27

28 Au pair mají právo vedle ubytování také na stravu po celý den zdarma. Zda-li budou jíst společně s rodinami, nebo se jim budou potraviny kupovat zvlášť, je zase a jenom na společné dohodě. Ze zákona rodiny vyplácí au pair také týdenní kapesné. Jeho minimum je stanoveno na 55 liber/týdně, avšak kaţdá agentura si můţe pro své au pair, které do zahraničí vysílá, stanovit vlastní limit. Na konečné částce se odráţí také to, kolik rodiny sami au pair nabídnou. Můţe se tedy stát, ţe jedna dívka bude dostávat 60 liber a druhá, jeţ bydlí jen o dům vedle, 90 liber. Výše kapesného je tedy závislá, jak na finančních moţnostech rodin, tak také třeba na počtu dětí, které mají, či mnoţství práce, jeţ po au pair budou poţadovat. Jediné co musí kapesné vţdy splňovat, je minimální výše a také to, ţe by nemělo být neúměrně vysoké. Pak by se totiţ dalo povaţovat za plat a na ten se jiţ vztahují daňové povinnosti. Všechny činnosti, které mají au pair v kompetencích, by měli zvládat během cca 5 hodin denně. Pracovní doba je totiţ stanovena na 25 hodin týdně a cokoliv je nad rámec, by měly rodiny svým au pair zaplatit navíc podle minimální hodinové sazby stanovené britskou vládou. V pracovní době jsou zahrnuty téţ 2 večerní hlídání dětí, o kterých by rodiny měly dívky a chlapce vţdy předem informovat. Kaţdé další musí být rovněţ rodinami proplaceny. Všem osobám se statusem au pair musí být poskytnuty 2 celé volné dny během týdne. Obvykle jde o víkendy. Pokud však rodiče pracují během soboty a neděle, vyberou si au pair volno po dohodě s rodinami v jiné dny. Home Office sice nestanovuje au pair ve Velké Británii povinnost navštěvovat jazykové školy, avšak vzhledem k tomu, ţe jedním z cílů programu je se naučit cizímu jazyku, je naprosto pochopitelné, ţe se dívky i chlapci chtějí kurzů zúčastnit. Rodiny by měly dát au pair moţnost k docházení do školy, popřípadě jim pomoci s vyhledáním ideálního kurzu. Platit za školu však jiţ není v jejich povinnostech a záleţí na vůli kaţdé z rodin, jestli své au pair s jazykovými kurzy finančně vypomohou, nebo ne. Mimo všech výše zmíněných věcí, které au pair ze zákona garantuje příslušná agentura, očekávají dívky či chlapci, ţe s nimi jejich hostitelské rodiny budou jednat jako se sobě rovnými. Tedy povaţovat je za členy rodiny, kteří mají vedle svých povinností také své potřeby, přání Rodiny by se měly snaţit au pair podporovat, pomáhat, trávit s nimi také volný čas, snaţit se je více poznat atd. (Samozřejmě to platí i naopak.) To vše zajistí, ţe se 28

29 budou v cizí zemi i rodině cítit spokojené (spokojení), a to se bezesporu odrazí i na kvalitě výkonu jejich povinností, které tak nebudou brát pouze jako nutnost, ale jako moţnost se hostitelským rodičům odvděčit za jejich podporu Volný čas a společenský život Kaţdý z nás potřebuje čas od času na chvíli oddech, klid, uvolnění od kaţdodenních povinností. Pro au pair to všechno platí dvojnásob. Nejenţe práce s dětmi je sama o sobě velmi náročná, kdyţ se pak navíc ještě dívky a hoši pohybují v cela cizím prostředí, je nápor na člověka abnormální. Volný čas tak není jen jakousi odměnou za vykonanou práci, ale naprostou nutností. Způsobů, jimiţ mohou au pair vyplnit své volné chvíle, existuje nepřeberné mnoţství. Od návštěv muzeí, koncertů, nákupů aţ po výlety nejen do nejbliţšího okolí. Mnohdy však postačí k relaxaci jednoduchá káva či pravý anglický čaj, který si au pair vychutnají ve společnosti svých přátel či hostitelských rodin. 32 Volný čas trávený s kamarády obvykle během au pair pobytu jasně převládá. Nejen ţe výlety a různé akce jsou pak mnohem zábavnější, ale také se au pair mohou podělit o svá trápení, radosti, zkušenosti s někým, kdo se dokáţe vţít do stejných pocitů a situací, či je jednoduše nad věcí. Najít si však nové přátele ve zcela cizí zemi, není mnohdy jednoduchou záleţitostí. Budování společenského ţivota od podlahy je v kaţdé době dosti obtíţné a v cizím jazyce a cizí kultuře ještě těţší. ( ) Pro vás to můţe představovat netypicky extrovertní chování, ale překonání počátečních zábran téměř vţdy stojí za vynaloţenou námahu. Kdyţ jste sklíčeni, neexistuje za přátele ţádná náhrada, 33 píší k tématu S. Griffith a S. Legg. Agentury proto mnohdy svým klientům, ještě před odjezdem, poskytují kontakty na stávající au pair v nejbliţším okolí, aby jim adaptaci na nové prostředí co nejvíce usnadnily. V hledání přátel mohou být nápomocni také sami hostitelští rodiče, a to tím, ţe představí nové au pair svým známým či sousedům, kde nějaké (nějací) téţ ţijí. 34 Příjemně strávené volné chvíle mohou au pair proţít také se svými náhradními rodinami. Jistě to posílí vzájemné vztahy a vytvoří doma přátelskou atmosféru. Avšak se můţe stát, 32 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Tamtéţ. s Jedna důleţitá rada, na kterou by budoucí au pair neměli nikdy zapomínat! - Pokud se dívka či chlapec rozhodnou trávit večery s kamarády, či dokonce u někoho zůstat na noc nebo déle, rozhodě by měli informovat svou hostitelskou rodinu o plánech předem. I kdyţ nejsou jejich vlastní děti, mají o ně stejnou starost. 29

30 ţe rodiny vyuţijí přítomnosti au pair a zapřáhnou je do práce či hlídání dětí, i kdyţ mají mít zrovna volno. Obrázek 6 Au pair a hostitelská rodina Zdroj: V neposlední řadě vyuţívají au pair volných dnů či chvílí k tomu, aby vylepšili, popřípadě upevnili, své dosavadní jazykové znalosti. Nejsnazší způsob je jiţ výše mnohokrát zmiňovaná návštěva jazykových kurzů. Ve Velké Británii existuje ohromné mnoţství státních i soukromých jazykových škol, které se specializují na výuku anglického jazyka pro nerodilé mluvčí. 35 Dokonce existují kurzy angličtiny přímo pro au pair. Rodiny či agentury jsou většinou velmi ochotné s hledáním toho pravého kurzu pomoci. Nezřídka se dokonce stává, ţe rodiny na poplatky s výukou spojené přispívají, či dokonce svým au pair hodiny angličtiny zaplatí, ač to není její povinností. Další moţností, jak si zdokonalit angličtinu, je trávit čas zejména s rodilými mluvčími nebo rovněţ anglicky hovořícími přáteli. Pobyt v cizím prostředí sice mnohdy člověka tlačí k tomu, aby si hledal kousek domova a trávil tak čas se svými krajany, avšak překonají-li to au pair a budou se snaţit pohybovat více mezi místními lidmi, určitě to v budoucnu ocení. S jazykem jsou také velmi ochotny pomáhat sami děti, které se nebojí své au pair upozornit na kaţdou chybu, kterou např. během čtení pohádek, udělají Problémy, které mohou au pair potkat Asi nikdo z nás, včetně budoucích au pair, není tak naivní, aby myslel, ţe celý pobyt bude procházka růţovou zahradou, a to ani v případě, ţe se au pair dostanou do naprosto dokonalých rodin. Existuje obrovské mnoţství různých obtíţí a překáţek, jeţ se postupem času mohou před slečny a chlapce postavit a je jen na nich, jakým způsobem se s nimi porvou. Někdy to bude otázka kratičkého pokárání dětí, jindy bude zapotřebí všech sil jak samotných au pair, tak i hotelských rodin, aby se vše úspěšně zvládlo. 35 Je-li kurz provozován státní institucí, bývá jeho návštěva pro obyvatele Evropské Unie zpravidla zdarma. 36 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s

31 Oblasti, kde se au pair s obtíţemi mohou setkat, jsou velice různorodé. Od pole vztahů s rodiči a dětmi, přes počáteční starosti s novými úkoly, aţ po tzv. kulturní šok, jenţ je způsoben nutností osoby fungovat v pro ně naprosto neznámém socio-kulturním prostředí. Níţe uvedený výčet komplikací je jen kratičkou ukázkou běţných starostí, s nimiţ se kaţdá (kaţdý) au pair můţe během pobytu potkat Problémy s dětmi S těmi se au pair setkají zejména ze začátku pobytu. Čím jsou děti menší, tím jsou problémy obvykle větší. Starší děti, obzvláště pak nejedná-li se o jejich první au pair, neberou dívku či hocha jako náhradu své matky, ale spíše jako další osobu, která se o ně přijela starat a na které si mohou vyzkoušet, kolik toho snese. Jinak tomu bohuţel bývá u mladších dětí, jeţ ještě nechápou, proč s nimi jejich máma netráví čas, ale svěřuje je do péče naprosto cizí osoby. Mají pak tendenci si vybíjet svůj vztek právě na au pair, doufaje, ţe odejde a jejich matka se o ně bude opět starat sama. V takové chvíli je nejdůleţitější zatnou zuby a počkat, aţ si dítko zkrátka na novou tvář v rodině zvykne. Budou-li se však au pair snaţit vybudovat si s dětmi pozitivní vztah, hrát si s nimi, vymýšlet zábavné aktivity atd., důvěra mezi nimi a novými svěřenci se vytvoří mnohem rychleji a s ní obvykle vymizí i počáteční obtíţe. 37 Další běţný jev u dětí, kterému budou au pair nuceny (nuceni) čelit, je neposlušnost. Ta můţe být způsobena mnoha faktory - dítě je natolik zabráno do hry, ţe přestane vnímat okolí, je unavené, má hlad, je vzrušené, nebo naopak rozrušené, jednoduše se mu nechce, dělá naschvály, či se jen snaţí prosadit svou nezávislost. To je typické zejména pro děti do 3 let. Ať uţ je ale důvod neposlušnosti jakýkoliv, na au pair je, aby dokázali dostat chování dětí do určitých mezí, které se nesmí překračovat. Pokud totiţ děti odmítají dodrţovat základní pokyny nehrozí jen to, ţe půjdou spát s nevyčištěnými zuby či snědí tolik čokolády, ţe nebudou večeřet, ale také to, ţe dojde k nějakému, v horším případě, zranění. Proto by se vţdy au pair měly (měli) snaţit být důsledné (důslední) a z kaţdé neposlušnosti vyvodit patřičné důsledky. To ovšem neznamená, ţe budou děti mlátit či je zavírat do pokoje. Mnohdy postačí např. zrušení plánovaného výletu, zákaz zákusku po večeři nebo postavení na pár minut do kouta Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Tamtéţ. 31

32 Ale vůbec nejlepším způsobem řešení nedisciplinovanosti je jí předcházet. Malé děti snáze přijmou pravidla, jsou-li jim podána např. ve formě hry. Jak říkají Susan Griffith a Sharon Legg: Děti budou dvojnásobně přístupné disciplíně, která je aplikována s citlivě přívětivým humorem a invencí, takţe ji vůbec jako disciplínu nevnímají. 39 Starším dětem je pak jiţ moţno spoustu věcí vysvětlit. Další velmi účinný způsob, jak své svěřence naučit poslušnosti, je být jim vzorem. To samozřejmě zahrnuje, aby se dívky a chlapci sami nechovali v rozporu se stanovenými pravidly a nepodkopávali si tak autoritu. Je tu však ještě jedna věc, na kterou by slečny a hoši měli pamatovat, stanovují-li pro své svěřence určité limity, a to je názor rodičů dětí. Nikdy by jejich pravidla neměla být v rozporu s tím, jak vychovávají děti jejich vlastní máma a táta, ať se na to názor au pair liší sebevíce. Vrátíme-li se ještě na skok k moţnostem trestání dětí za neposlušnost, je nutné, aby měli au pair vţdy na paměti, ţe ač u nás v České republice je běţné dítěti naplácat na zadek, protoţe jde zkrátka o nejrychlejší způsob, jak dítku naznačit, ţe jednalo proti pravidlům, tak ve Velké Británii je tohle naprosto nepředstavitelný způsob chování. Obzvláště pak na veřejnosti, kdy dokonce hrozí, ţe by lidé v okolí mohli zavolat policii Problémy s rodiči I kdyţ většinu času tráví au pair spíše ve společnosti dětí neţ jejich rodičů, mohou nastat problémy také s nimi. Přeci jenom sdílí stejnou domácnost a zastávají spoustu činností, které patří do kompetencí matky a otce, a tak mohou vzniknout střety také v oblasti vztahů au pair hostitelští rodiče. Jiţ v minulé kapitole jsem se zmínila o moţných rozporech v názorech na výchovu dětí. Mnohé dívky a chlapci mohou po dětech vyţadovat více disciplíny, neţ jsou zvyklé, aniţ by si to sami uvědomovali, protoţe v rámci jejich vlastní kultury existuje na výchovu poněkud odlišný názor. Např. u nás jsou rodiče ke svým dětem mnohem přísnější neţ v Británii, a tak to co přijde přirozené au pair z České republiky, je pro rodiče z britských ostrovů nepředstavitelné. Je tedy důleţité, aby si jiţ na začátku pobytu rodiče a au pair vyjasnili, jaká pravidla v dané rodině platí a těch by se hostující slečny a chlapci měli drţet, i kdyby s nimi stokrát nesouhlasili. Přeci jenom přijeli s dětmi pomáhat, nikoliv je převychovávat. 39 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s

33 Střety mohou vyvstanou také ve chvíli, mají-li rodiny o au pair programu milné představy a od au pair nereálná očekávání. Není neobvyklé, ţe si hostitelští rodiče pletou au pair se svými zaměstnanci a tudíţ i mnoţství úkolů, kterými je častují, vysoce převyšuje rámec předepsaných povinností. Obdobná situace nastává, trpí-li rodiče nějakými výstřednostmi, jenţ poţadují téţ po svých au pair. Nejlepším příkladem je puntičkářství v úklidu. V takovém případě by se dívky či hoši měli snaţit svým náhradním rodičům sdělit, ţe se cítí být přetěţováni mnoţstvím činností, jeţ rozhodně nejsou v rámci jejich povinností a ţe do Británie přijeli poznat novou kulturu, nikoliv stát se uklízečkou. Pokud jsou stíţnosti skutečně opodstatnělé a hostitelské rodiny je i přesto neberou v potaz, je asi na místě, aby si au pair našli nové místo. 40 V neposlední řadě mohou být au pair postaveny (postaveni) před situaci, kdy po nich budou rodiče chtít, aby trávili s dětmi více času, neţ bylo předem dohodnuto a zasáhne to tak i do osobního volna. K tomu dochází především tam, kde jsou rodiče plně pracovně vytíţeni. Potom je na snaze, aby se dívky či chlapci domluvili na jisté kompenzaci, ať jiţ finanční či náhradním volnu. "Velmi důleţitá je komunikace mezi au pair a hostitelskou rodinou, říká Mgr. Martina Květoňová ze STUDENT AGENCY. Dívky nebo jejich rodiče nám volají a sdělují své pocity a starosti, které se jim zdají být neřešitelné. S těmito klienty jsme ve spojení po dobu trvání problému a dostávají naši plnou podporu. V naprosté většině případů se ale nakonec ukáţe, ţe šlo o nedorozumění způsobené chybějící či nedostatečnou komunikací mezi hostitelskou rodinou a au pair. ( ) Velmi často se také stává, ţe o nespokojenosti au pair se hostitelská rodina dozvídá aţ od agentury a je tím velmi překvapena. Takový postup můţe vztah mezi rodinou a au pair zbytečně narušit. Zřejmé tedy je, ţe mnohdy nejjednodušším způsobem, jak vyřešit vzniklý problém, ať je jiţ jakýkoliv, je postavit se mu čelem. Sami hostitelské rodiny jistě ocení více, budou-li k nim au pair upřímné (upřímní) a o tom, co je trápí se nejdříve svěří jim. Upevní se tak jistě i vzájemné vztahy a důvěra. Řešení starostí nejdříve prostřednictvím agentury by mohlo být naopak ze strany rodin chápáno jako nepoctivé, aţ uráţející jednání a podkopalo by pozici, kterou si au pair do té doby vytvořili. Vše by pak mohlo vyústit aţ v poţádání té či oné slečny nebo chlapce, aby rodinu raději opustili. 40 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s

34 3.3.3 Kulturní šok a stesk po domově Ke všem starostem, které se na au pair mohou navalit ze strany rodičů a dětí, je tu ještě jedna záleţitost, s níţ se budou muset porvat všechny slečny či chlapci bez výjimky, a to hned po příjezdu do Velké Británie. (Nejinak tomu bude i v jiných zemích, kam za svými zkušenostmi au pair míří) Je jí tzv. kulturní šok, který jde ruku v ruce se steskem po domově. Ten je o to větší, jsou-li dívka či hoch mimo rodinu na tak dlouhou dobu zcela poprvé. Obrázek 7 Au pair s dětmi Zdroj: Pánové Výrost a Slaměník konstatují: Kulturní šok vyplývá ze ztráty bezpečí, které člověku poskytuje prostředí a lidé sdílející stejné přesvědčení, hodnoty, vzorce chování (tedy stejnou kulturu) jako on. 41 Au pair se tudíţ ze dne na den ocitnou v pro ně naprosto neznámém kulturním prostředí. Nejenom ţe lidé kolem mluví odlišným jazykem, chovají se z pohledu dívek a chlapců nepředvídatelně a mají nepochopitelné zvyky, ale také okolí mnohdy nepřipomíná ani za mák to, na co jsou au pair z domu zvyklé (zvyklí). 42 Vše se můţe zpočátku zdát velmi vzrušující, avšak jen do chvíle, neţ narazí na první nedorozumění způsobené kulturní odlišností. Poté se křehké sebevědomí, jenţ si au pair přivezli, začíná bortit a následně vyvolaný šok je patrný i navenek. Dochází k častým změnám nálad, nejčastěji však k uzavření se do sebe, k poruchám v konzumaci potravy, psychickému i fyzickému vyčerpání, nechuti k jakýmkoliv činnostem ale hlavně se začne pořádně stýskat. A to ne jenom po rodině a kamarádech, ale také (českém) jídlu, časopisech, programech v televizi, hudbě atd. Nejdůleţitější je, si v téhle chvíli uvědomit, 41 Výrost, J., Slaměník, I. Sociální psychologie. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s Jak jsem jiţ v úvodu zmínila, sama jsem se au pair programu zúčastnila a musím konstatovat, ţe se člověk z počátku skutečně cítí, jako by se ze dne na den ocitnul na jiné planetě. Jak moc se dokáţe lišit, na první pohled celkem podobná kultura, si člověk neuvědomí aţ do chvíle, kdy je nucen v ní po delší dobu pobývat. 34

35 ţe kulturní šok není projevem špatného rozhodnutí odcestovat do zahraničí, ale naprosto přirozený jev, kterým je doprovázena adaptace na cizí prostředí a jemuţ sice zabere i pár 43; 44 týdnů či měsíců neţ odezní, ale není ničím neobvyklým. Hostitelské rodiny by si toho měly být také vědomi a z počátku na au pair neklást přehnané nároky. Někdy však práce a rychlé dostání se do rutiny pomůţe počátečný šok rychleji překonat. Uţitečné můţe být také to, ukáţí-li rodiny novým au pair okolí. Kde je obchod, knihovna, hospůdky, škola, kudy budou vozit děti do školy, kde jsou nějaká dětská hřiště atd. Seznámení se s prostředím totiţ také umaţe něco málo z nejistoty, kterou neznámé okolí vyvolává. Později k lepší adaptaci přispějí také noví přátelé, s nimiţ se dívky a chlapci seznámí např. ve škole. V neposlední řadě velmi důleţitým faktorem, který umoţňuje zvládnutí kulturního šoku, můţe být i to, jak se au pair samotné (samotní) postaví ke svým novým rodinám. Budou-li se je snaţit jiţ od počátku brát jako rodinu, nikoliv cizince a budovat si s rodiči i dětmi otevřený přátelský vztah zaloţený na společné komunikaci, mnohem rychleji se budou nejen ve Velké Británii cítit jako doma Jak se stát au pair ve Velké Británii V současné době existuje nespočet moţností, které můţe budoucí au pair zvolit, aby našli tu správnou rodinu. Je moţné je zařadit do tří hlavních kategorií: 1. Najít si rodinu skrze agenturu. 2. Najít si rodinu prostřednictvím inzerátu, a to jak na internetu tak v novinách. 3. Najít si rodinu na doporučení známých či bývalé au pair. Kaţdá varianta má samozřejmě své výhody i nevýhody, na které by měli au pair brát zřetel. Nejdůleţitější je však mít neustále na paměti, ţe ať jiţ dívky či chlapci zvolí kteroukoliv moţnost k vycestování do zahraničí v rámci au pair programu, měli by se snaţit jako nejdůleţitější měřítko pro svůj výběr brát sympatie vůči rodině a ne místo, kde svůj pobyt stráví. Přeci jenom to jak se budou au pair v rodinách cítit, mohou ovlivnit jejich členové, nikoliv město kde ţijí. 43 Více o kulturním šoku téţ na: Kučera, D. Cesty. Kulturní šok [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.ecesty.cz/radce/kulturnisok.htm>. 44 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Tamtéţ. 35

36 3.4.1 Agentury Agentury zprostředkovávající au pair pobyty existují v České republice jiţ mnoho let a mají tedy zkušenosti, které mohou budoucím au pair pomoci se rozhodnout, zda-li je tenhle program skutečně to, co hledají. Nejjednodušší je, aby se dívky či chlapci vydali přímo do agentury a prostřednictvím seznamovacího rozhovoru získali všechny potřebné informace ještě předtím, neţ si podají závaznou přihlášku. Ušetří si tím mnoho nepříjemností, které by tak mohly nastat, mají-li potenciální au pair o programu zkreslené představy, jako např. ţe jde o dovolenou. Budou-li se však představy shodovat s podmínkami au pair pobytu, nic nebrání tomu, aby dotyční podepsali smlouvu s vybranou agenturou a vyplnili všechny potřebné dokumenty 46, s nimiţ bude dále agentura pracovat. 47 Prvotní úlohou agentur pro au pair, chůvy a domáckých agentur je představit potencionální au pair/chůvy vhodné rodině. V případě zahraničního umístění se vzájemné představení provádí výměnou vyplněných dotazníků. Agenti působí jako informační centrum pro rozličné formy ţádostí a snaţí se vyhovět poţadavkům rodin nabídkou ţadatelů, kteří jsou u nich registrování. Pokud poţaduje španělská rodina římskokatolickou au pair, mluvící anglicky a milující psy, nekuřačku a vlastnící řidičský průkaz, pak agent udělá, co můţe, ( ) aby našel vhodného kandidáta. 48 Je tedy zřejmé, na jaké principu agentury, jenţ poskytují au pair pobyty, pracují. Důleţité je však poznamenat, ţe ideálního kandidáta nevyhledává agentura pouze pro rodinu, ale také pro au pair. V přihlášce dívky a hoši udávají téţ vlastní poţadavky, které se agentura musí snaţit v maximální míře splnit. Aspiranti na pozici au pair by však měli pamatovat, ţe čím více podmínek si nadiktují, tím déle můţe jejich umisťování trvat. Pojďme se tedy prodívat blíţe na to, jak takové hledání ideálních kandidátů skrze agenturu vypadá. Jak model jsem zvolila agenturu STUDENT AGENCY 49, jelikoţ jsem sama jejich prostřednictvím absolvovala au pair pobyt. Avšak je nutné podotknout, ţe postupy jsou u většiny českých agentur prakticky totoţné. 46 Ukázky dokumentů, které budoucí au pair u agentur vyplňují, jsou k dispozici v přílohách. 47 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Bartoněk, L. Výhody a úskalí práce českých au pair v Německu a v anglosaských zemích. Brno, s. Diplomová práce na Masarykově univerzitě na pedagogické fakultě. 48 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Více informací na: 36

37 Jednotlivé kroky probíhají následovně: Vyplnit přihlášku a společně s všemi potřebnými dokumenty dopis pro rodinu kde se au pair blíţe představí, sdělí proč se rozhodla (rozhodnul) pro au pair program atd.; fotografie ve společnosti dětí; pasová fotografie (nejdůleţitější je, aby se na ní au pair usmívala / usmíval, protoţe to bude většinou první obrázek osoby, kterou si chce rodina pozvat domů); reference spojené a dětmi; povahové reference; lékařské potvrzení; výpis z rejstříku trestů; kopie řidičského průkazu (vlastní-li jej au pair); kopie poslední stránky pasu odevzdat příslušné agentuře. 2. Bliţší pohovor v agentuře, který je veden částečně v cizím jazyce. Má zejména za úkol ověřit míru znalosti jazyka a 100% se ujistit, ţe au pair chápe principy programu a ví, proč jej chce absolvovat. 3. Dotyčná agentura ve spolupráci s agenturami v zahraničí hledá vhodnou rodinu pro dívku či chlapce. Zejména tím, ţe dává k dispozici ţadatelským rodinám profil budoucí / budoucího au pair, který nejlépe odpovídá jimi stanovenými kritériím. 4. Dojde-li ke shodě a rodina si dívku či chlapce vybere, jsou obratem informováni ze strany své agentury a v případě zájmu au pair je dohodnut rozhovor s hostitelskou rodinou. Během něj se mohou obě strany o sobě dozvědět co nejvíce, dohodnout se na povinnostech, platu, volném čase, poptat se na to co je zajímá atd. a budou-li sympatie pokračovat i nadále, dojde k potvrzení o umístění au pair v hostitelské rodině. Ta je pak povinna skrze agenturu poslat své nové/novému au pair tzv. zvací dopis, kde jsou přesně uvedeny informace o rodině, kontakt a všechny povinnosti a práva, na kterých se rodina s au pair během rozhovoru dohodli. 5. Jako poslední následuje předodjezdová schůzka, kde je au pair předán zvací dopis a poskytnuty poslední potřebné informace. Navíc během téhle návštěvy agentury poskytují au pair moţnost jejím prostřednictvím si zajistit dopravu do místa pobytu a pojištění. Je důleţité mít na paměti, ţe tenhle kolotoč trvá i několik týdnů aţ měsíců, a proto by to budoucí au pair měli brát v potaz, plánují-li vycestovat jenom na přesně danou dobu. Jak jiţ bylo výše zmíněno, doba vyřízení se dá zkrátit tím, čím méně poţadavků si budou slečny či chlapci klást a čím více budou flexibilní. Ne všechny oblasti totiţ evidují stejný 50 Student Agency. Au pair [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.studentagency.cz/pracovni-a-au-pair-pobyty/velka-britanie/au-pair/>. 37

38 počet hostitelských rodin a čím více daných kritérií, tím méně rodin do nich spadá. Nároky ze strany au pair jsou rok od roku vyšší, konstatuje Mgr. Martina Květoňová Mají speciální poţadavky na lokalitu, věk a počet dětí, pracovní dobu, výši kapesného apod. Z praxe však víme, ţe hostitelské rodiny preferují flexibilnější uchazečky, které jsou umístěny vţdy velmi rychle. Cestovaní prostřednictvím agentury má samozřejmé své klady i zápory. Velkou výhodou je, ţe v případě jakéhokoliv problému agentura funguje jako třetí nezávislá strana, která umoţňuje rychlejší vyřešení obtíţí. Au pair se na ni mohou kdykoliv během pobytu obrátit s jakýmkoliv dotazem (např. ve STUDEN AGENCY jsou koordinátory au pair pobytů k dispozici 24 hodin denně), agentura můţe novým au pair také poradit s výběrem doktora v zahraničí, poskytnout kontakty na další au pair v okolí nebo zprostředkovat jízdenky, letenky, pojištění atd. Nevýhodou na druhou stranu je, ţe vyhledávání vhodné rodiny můţe trvat delší dobu, agentury jsou závislé na zprostředkovaných informacích o rodinách, které tak mohou být značně zkreslené, nebo také to, ţe si slečna či hoch nemohou vybrat rodinu přesně dle svého přání, nýbrţ pouze z těch, jenţ jsou jim nabízeny. Agentury mají navíc také své sluţby zpoplatněny. Částka se u našich agentur pohybuje okolo 2 tisíc Kč za zprostředkování ročního pobytu. Čím kratší doba, tím jsou poplatky s tím spojené vyšší. Je však na čistě au pair, která strana převáţí a zda se rozhodnou vycestovat právě skrze agenturu, všechny je moţno najít a kontaktovat prostřednictvím internetu, či zvolí jednu z dalších dvou moţností Inzeráty Zkontaktovat se s hostitelskou rodinou je moţné také tím, ţe dívky či chlapci odpoví na inzeráty, ať jiţ v novinách či na internetu. V současné době existuje ohromné mnoţství internetových agentur 51, jeţ umoţňují jak rodinám, tak samotným au pair vytvořit si na jejich webové stránce profil, kde budou uvedeny všechny potřebné a důleţité informace a obě strany, tedy au pair i rodiny, si mohou vybírat přímo z konkrétních osob. Důleţité je vědět, ţe i internetové agentury musí dodrţovat přesná pravidla pro au pair programy, avšak jejich dodrţování se hůře kontroluje. 51 Např. a mnohé další. Všechny je moţné jednoduše vyhledat na internetu. 38

39 Neskutečnou výhodou téhle metody hledání si rodiny je, ţe dívky a chlapci mají moţnost se přímo zkontaktovat s hostitelskými rodiči jiţ na začátku a všechny potřebné informace tak získávat podrobněji a přímo od zdroje. Obě strany se mohou lépe poznat jiţ před příjezdem au pair do rodiny, coţ můţe všem ulehčit situaci. Navíc jsou au pair schopny (schopni) se více podílet na stanovování jejich povinností, výše kapesného atd. V neposlední řadě jsou budoucí au pair s novými rodinami v kontaktu po mnohem delší dobu, hledání přes internet bývá zdarma a vyřizování probíhá značně rychleji. 52 Nevýhodou pobytu přes internet je to, ţe většina internetových agentur se specializuje pouze na zprostředkovávání informací, tedy funguje jako databáze, a jiţ nenese zodpovědnost za to, co se děje po příjezdu dívek a chlapců do rodin. Nastane-li tak nějaká potíţ, není zde nikdo, kdo by pomohl s jejím řešením. Velkým problémem je téţ ohromná anonymita virtuálního prostředí. Ač se během společné komunikace mohou hostitelští rodiče zdát velmi milí a příjemní a na fotografiích celá rodina vypadat naprosto idylicky, ve skutečnosti můţe jít v lepším případě o pouhou přetvářku, která skončí ve chvíli, kdy au pair do rodiny dorazí. V horším případě se za obrázky usměvavé rodiny můţe skrývat člověk či skupina, která nemá ani v nejmenším zájem si najít au pair, ale osobu, kterou by umístil do různých pochybných podniků atd. Proto by se zejména děvčata měla mít, při tomhle způsobu hledání rodiny, na obrovském pozoru a skutečně se snaţit o té své konkrétní rodině dozvědět maximum informací, snaţit se např. hovořit se všemi po telefonu či se na internetu poohlédnout, zda nejsou na tuhle osobu popř. osoby nějaké negativní reference od jiných au pair. Obrázek 8 Au pair s dětmi Zdroj: 52 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Búriková, Z. ECHO magazín. AU PAIR: Ako si nájsť rodinu [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.echomagazin.com/sk/clanky/prakticke_rady_uk/ au_pair_a_nanny/au_pair_ako_si_najst_rodinu>. 39

40 Velice podobná situace nastává v případě odpovědi na inzerát zveřejněný v tištěných médií, jako jsou časopisy, noviny atd Osobní zprostředkování Třetí variantou, kterak si au pair mohou najít hostitelskou rodinu, je na doporučení známých nebo bývalých au pair. Tahle moţnost má velkou výhodu v tom, ţe je jednak zdarma, a pak, nahrazují-li dívky či chlapci bývalé au pair, mohou se od nich dozvědět různé důleţité a uţitečné informace. Tedy co platí na děti, jak jednat s rodiči, co přesně bude náplní práce atd. Ví pak lépe do čeho jdou, a to můţe být, zejména ze začátku, velkou výhodou. Rodiny mají navíc také větší důvěru v nové au pair, je-li to někdo, koho jim doporučily osoby s nimiţ sdíleli své starosti a radosti do té doby. 53 Nevýhodou můţe být v tomhle případě to, ţe kaţdý člověk je jiný a tudíţ se liší i povahy všech au pair. Proto nemusí nutně nový slečnám (novým chlapcům) rodiny sednou i přes to, ţe jejich kamarádky a kamarádi brali hostitelské rodiny za vlastní. Navíc mohou také bývalé pomocnice (bývalí pomocníci) rodin jednoduše lhát a nové (noví) au pair se po příjezdu nebudou stačit divit, kde se ocitli. V neposlední řadě, obdobně jako u předchozí moţnosti výběru rodiny, ani tady neexistuje v případě vyskytnutí se problémů ţádná třetí strana, která by pomohla s řešením. Jakou variantu hledání rodin si budoucí au pair zvolí, je tedy čistě a jenom na nich. Kaţdá má své plusy i mínusy, a proto by všichni uchazeči měli jasně zváţit, co je pro ně prioritou a čeho jsou ochotni se vzdát. Nicméně by měli mít stále na paměti, ţe au pair pobyt je kulturně výměnný program, jenţ má za cíl umoţnit jedinci lépe poznat novou kulturu a zdokonalit se v cizím jazyce, výměnou za pomoc s dětmi a domácností rodině, která jim umoţní, aby právě skrze ni vstřebávali zvyky a tradice své kultury. Proto by rozhodující roli nemělo hrát, kde hostitelské rodiny bydlí, kolik mají peněz či jak často jezdí na dovolenou, ale to jak se chovají, jak přijímají nové au pair a jaké vztahy si mezi sebou vytvoří. Jedině to můţe zaručit příjemný pobyt, ať uţ se na něj dívky či hoši dostanou kterýmkoliv způsobem. 53 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, s Búriková, Z. ECHO magazín. AU PAIR: Ako si nájsť rodinu [online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.echomagazin.com/sk/clanky/prakticke_rady_uk/ au_pair_a_nanny/au_pair_ako_si_najst_rodinu>. 40

41 4. Informace o výzkumu 4.1 Stanovený cíl Cílem výzkumu a potaţmo celé práce bylo zjistit, v jakém postavení v rámci hostitelských rodin se nachází české au pair, jeţ se rozhodnou vycestovat v rámci kulturně výměnného programu do Velké Británie. Konkrétně jsem vycházela z osobních zkušeností 11 bývalých a jedné současné au pair, které jsem v zájmu zachování anonymity jak dívek samotných, tak i jejich hostitelských rodin, pro potřeby téhle práce pojmenovala podle začátečních písmen abecedy. 54 Bohuţel jsem neměla moţnost se zkontaktovat s ţádným bývalým au pair chlapcem a tudíţ se nadále jiţ nebudu zmiňovat o problematice postavení chlapců během au pair pobytů, které by jistě samo o sobě stálo za hlubší prozkoumání, a zaměřím se čistě na to, jak mezi sebe hostitelské rodiny přijímají či nepřijímají česká děvčata. Během osobních rozhovorů jsem se snaţila co nejkonkrétněji zjistit, v jakém prostředí se dívky nacházely, jaké byly jejich povinnosti a pracovní doba, vztahy, které si k rodině vybudovaly a naopak jaké měly pocity z chování rodiny vůči nim, atd. Samozřejmě, ţe se během výzkumu vyskytly i záleţitosti, které jsem při sestavování základních otázek pro rozhovor nebrala v potaz, avšak se objevily u několik dívek nezávisle na sobě. Příkladem jsou problémy, do kterých se děvčata, mnohdy ne svou vinnou, dostala, a tak jsem je do závěrečné analýzy zařadila také. V analýze jsem se však předně snaţila, jak jsem jiţ předznamenala v úvodu, postavit proti sobě zákonem stanovená pravidla, jimiţ se au pair programy řídí a přesně stanovují práva a povinnosti au pair a hostitelských rodin, a skutečnou realitu, ve které ţily a ţijí všechny respondentky výzkumu. Výzkum by měl vytvořit alespoň zběţný obraz toho, jak prostředí, ve kterém české au pair ţijí, opravdu vypadá a zda-li se liší od toho, co je prezentováno agenturami, které se au pair pobyty zabývají a jaké je postavení českých au pair v britských rodinách. 54 Dívky jsem pojmenovala Anna, Barbora, Cilka, Dagmar, Emma, Gabriela, Helena, Ivana, Jitka, Klára, Lucie a Marta. 41

42 4.2 Strategie výzkumu Vzhledem k tomu, ţe jsem se snaţila co nejvěrněji zachytit skutečné prostředí hostitelských rodin a získat co moţná nejpodrobnější informace o au pair pobytech daných dívek, zvolila jsem jako metodu sběru dat kvalitativní výzkum, zaloţený na strukturovaném rozhovoru s otevřenými otázkami, jenţ mi umoţnil získání konkrétních informací v širších souvislostech. A to jak předpokládaných, tedy získaných na základě kladení daných otázek, tak také rozšiřujících, jeţ vyplynuly z rozhovorů samotných Výzkumný vzorek Výzkumný soubor je tvořen 12 dívkami. 11 z nich jsou bývalé au pair a jedna stále v současné době v téhle pozici ve Velké Británii pobývá. Věkové rozmezí respondentek se pohybuje mezi lety, avšak vzhledem ke zkoumané skutečnosti jde o zanedbatelný faktor. Dívky byly pro výzkum vybrány tzv. metodou sněhové koule. Cíleně byly osloveny dvě respondentky a kontakty na zbylá děvčata jsem získala na základě jejich doporučení a doporučení dalších účastnic výzkumu. V konečném důsledku tedy došlo k vytvoření různorodého vzorku, který umoţní objektivnější pohled na zkoumanou realitu. Před rozhovorem samotným byly všechny respondentky seznámeny jak s obsahem, tak i cílem celého výzkumu. Byl jim téţ sdělen fakt, ţe rozhovory budou pro potřeby další analýzy nahrávány a nechybělo ani ujištění o zachování jejich naprosté anonymity během celého průběhu výzkumu. Všechny dotazované s danými podmínkami souhlasily bez jakýchkoliv výhrad. 42

43 Jméno 55 Doba pobytu 56 Hostitelská rodina Anna říjen současnost Úplná 2 děti (dívka; hoch) Barbora 1 rok Pouze otec 1 dítě (hoch) Cilka 2,5 roku Úplná 2 děti (dívka; hoch) Dagmar 1 rok Pouze matka 3 děti (dívka; 2 hoši ) Emma 1 rok Pouze otec 3 děti (dívka; 2 hoši) Gabriela 11 měsíců Úplná 2 děti (hoši) Helena 2 roky Úplná 4 děti (dívka; 3 hoši) Ivana 2 měsíce Úplná 3 děti (dívka; 2 hoši) Jitka 8 měsíců Úplná 2 děti (dívka; hoch) Tabulka 1: Stručný přehled celého výzkumného vzorku 57 * Slečna vystřídala 3 rodiny, o výše zmíněné se však zmiňovala nejvíce. Klára 2 měsíce Úplná 3 děti (dívka; 2 hoši) Lucie 2 měsíce Úplná 2 děti (dívka; hoch) Marta 1,5 roku Úplná 1 dítě (hoch) * Slečna vystřídala 3 rodiny, o výše zmíněné se však zmiňoval nejvíce. * Rodina měla ještě jednoho syna, avšak ten jiţ s rodinou neţil Koncept výzkumu Hlavní výzkumná otázka vychází z názvu a tématu celé práce, tedy: Jaké je postavení českých au pair v britských rodinách? Později, během zpracovávání rozhovorů, byla formulována ještě podotázka, která má pomoci k lepšímu posouzení dané problematiky, tedy: Jak se liší skutečnost od státem daných pravidel au pair programu ve Velké Británii. Aby se mi podařilo během rozhovorů získat od respondentek co nedetailnější informace a zároveň všechna poţadovaná data, vypracovala jsem sérii otevřených otázek. Ty byly rozděleny do tří oblastí: 55 Všechna jména jsou smyšlená, stejně jako jména rodinných příslušníků v rozhovorech. 56 Uvedená délka pobytu udává nejdelší dobu, kterou respondentky v rodině v kuse strávily. U dívek, jenţ vystřídaly více rodin, se doba týká té rodiny, kde strávily nejvíce času či o ní nejvíce během rozhovoru hovořily. 57 Podrobnější charakteristika výzkumného vzorku viz přílohy. 43

44 1. Rodina 2. Vztahy 3. Povinnosti Společně tvoří základní a ucelený pohled na to, jak probíhal au pair pobyt u jednotlivých respondentek. Jednotlivé otevřené otázky pak zněly: 1.Rodina - V jakém městě rodina ţila? - Kolik členů měla rodina? - Jaké bylo zaměstnání rodičů? - Jakou školu navštěvovaly děti? - Ţila rodina v bytě nebo v domě? - Jak jste se s rodinou zkontaktovali? 2.Vztahy - Jaká očekávání jste měla před odjezdem? - Jaké pocity jste měla při prvním setkání s rodinou? - Jaké pocity jste měla z celého pobytu? - Jaké vztahy měli členové rodiny navzájem? - Jaký měla rodina vztahy k vám? - Jaký byl váš vztah k rodině? - Lišilo se chování rodiny ve vaší a mimo vaši přítomnost? 3.Povinnosti - Jaké byly vaše povinnosti? - Lišily se velmi od povinností členů rodiny? - Jaká byla odměna za práci? (Kapesné, volno, pochvala ) - Byla vaše práce adekvátně ohodnocena? - Měla jste dostatek volného čas? Metoda sběru dat Data byla shromáţděna prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, jenţ byl zaloţen na dotazníku s otevřenými otázkami (viz výše). Vše probíhalo v souladu s pravidly uvedenými v sociologické literatuře věnující se kvalitativnímu výzkumu 58. Respondentkám 58 Hendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, Strauss, A., Corbinová, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1. vyd. Boskovice: Albert ; Brno: Sdruţení Podané ruce, Švaříček, R., Šeďová, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha: Portál,

45 bylo na začátku znovu vysvětleno, jak by měl rozhovor zhruba probíhat i k jakému účelu budou všechna získaná data vyuţita. Rozhovory se uskutečnily v období mezi červnem 2010 aţ únorem 2011 a byly nahrávány na digitální záznamník (samozřejmě se souhlasem všech respondentek) a později doslovně přepisovány. Odborná literatura uvádí moţnost přepisu dat pomocí spisovného jazyka 59, avšak pro zachování větší autenticity jsem se rozhodla, ponechat všechny citace v původním hovorovém stylu. Délka rozhovorů se pohybovala od 10 aţ do 45 minut, v závislosti na tom, jak moc se jednotlivé respondentky o tématu rozhovořily. Navíc některé odpovědi dívek vedly k doplňujícím otázkám, čímţ se doba rozhovoru rovněţ protáhla. 59 Hendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, s

46 5. Výsledky výzkumu Během vyhodnocování výsledků výzkumu jsem se rozhodla rozdělit celé shrnutí do dvou hlavních sekcí, které v celku snad pomohou k objasnění, zda-li jsou skutečně české au pair v Británii chápány svými hostitelskými rodinami jako členové, či spíše dochází k jejich vyuţívání a tím i porušování pravidel programu au pair. První část se bude zabývat, jiţ v úvodu zmíněným, porovnáním právní roviny programu se skutečnou realitou. Půjde tedy částečně o kvantitativní informace výzkumu. Druhá část se zaměří na zajímavé prvky pobytů dotazovaných au pair, jeţ se v rozhovorech objevily nezávisle na sobě u několika respondentek a tudíţ nemusí jít nutně jen o náhodnou shodu, ale o fenomén, který je u au pair pobytů normální záleţitostí. Jedná se např. o problémy, jeţ nastaly mezi au pair a rodinou a často vedly k předčasnému odjezdu dívky, či naopak velmi pozitivní vztahy, jeţ přetrvávají do dnešní doby. V téhle sekci se jistě objeví zajímavosti, které mohou být uţitečnými informacemi pro všechny budoucí au pair. Jiţ v úvodu jsem uvedla, ţe sama jsem au pair pobyt před několika lety absolvovala, a tak se do analýzy budu snaţit zařadit i vlastní postřehy a zkušenosti a tím vytvořit další pohled na danou problematiku. Ač jsem, narozdíl od zbytku respondentek, neţila u Britů, ale v rodině indického původu, jistě bude další názor cenným zdrojem informací. 5.1 Stanovená pravidla vs. skutečnost Všechny pobyty ve Velká Británii, které české au pair absolvují, musí probíhat v souladu se základními pravidly, jeţ jsou pevně stanovena vládním úřadem Home Office a podrobněji rozpracována příslušnými britskými a potaţmo i českými agenturami. V kapitole 3.1 se nachází hlavní body, které musí být splněny jak ze strany au pair, tak hostitelských rodin, aby bylo vše v souladu se zákonem a kapitola 3.2 uvádí výčet věcí, na něţ mají au pair i rodiny během celého pobytu nárok. Některé z podmínek se dají kontrolovat poměrně snadno, např. věk au pair, stav jejího trestního rejstříku či výše kapesného. Jiné však podléhají vnější kontrole značně obtíţněji, a tak je na obou stranách, tedy hostitelské rodině i jejich au pair, aby si dodrţování pohlídaly. 46

47 Pojďme si nyní, na základě reálných zkušeností všech 12 respondentek, ukázat, jsou-li skutečně základní podmínky programu dodrţovány, či je jejich porušování běţnou záleţitostí Pracovní doba Pracovní doba au pair je stanovena na 25 hodin za týden. Všechny povinnosti, jenţ jsou v jejich kompetenci, by tedy měly být schopny zvládnout během 5 hodin denně. Povinnostmi se samozřejmě rozumí veškerá činnost, která jim byla zadána hostitelskými rodiči a nevychází z vlastní iniciativy tzn. od připravování snídaně, přes kaţdodenní úklid aţ po ukládání dětí do postelí. Během rozhovorů se u většiny respondentek shodně objevovala konstatování, ţe pracovní doba více méně vţdy odpovídala tomu, co bylo stanoveno. Tady jsem ráno vlastně měla 4 hodiny úklidu od 8 do 12. Kaţdý den jsem měla něco jiného. ( ) A večer od 6 do 7 jsem děti koupala, a pak jim četla pohádky, říká slečna Jitka. Podobný denní rytmus měla i Marta: Já jsem ráno vstala, udělala jsem mladému snídani, odvezla ho do školy. Pak jsem přijela domů, uklidila jsem barák, a pak jsem měla volno do takových 16 hodin. Potom jsem zase pro něj jela, udělal mu večeři a zase jsem měla volno. A potom časem, kdyţ uţ jezdil sám autem, tak jsem vţdycky ráno uklidila barák a měla jsem volno. Slečna Helena téţ potvrzuje, ţe denní povinnosti byla schopna během 6 hodin bez problémů zvládat: No a myslím, ţe reţim jsem tam měla asi jako kaţdá au pair. Tzn. ţe ráno je připravit do školy, odvézt je do školy. ( ) Potom jsem měla od 9 do 3 osobní volno, kdy potom ve 3 hodiny vyzvednout ze školy, rozvoz na krouţky, večeře. A pracovní doba mi končila 8, No a slečna Barbora na tom byla ze všech dotazovaných úplně nejlépe. Délka její pracovní doby se dá totiţ charakterizovat jako značně podprůměrná: Tak to se nasmějete. Byla jsem tam hlavně kvůli malému, takţe kdyţ měl Stan volno, tak já měla taky volno. Takţe v podstatě tak 4 dny jsem jakoţe něco dělala. Ráno jsem vzbudila malého, udělala mu snídani, malej se oblekl, já ho vzala do školy, a pak jsem měla klid. ( ) Ve tři jsem ho musela vyzvednout, dát mu oběd pozdní, a pak uţ přišel Stan a já měla padla, popisuje svůj běţný den. Ani v mém případě tomu nebylo jinak. Pracovní doba mi jen zřídkakdy přesáhla 5 hodinový denní limit. Ráno jsem odvedla Jayeshe do školky, poklidila a další povinnosti jsem měla aţ večer, kdy jsem Jayeshe ze školky opět vyzvedla, hrála si s ním, dala mu večeři, vykoupala a poté se ho jiţ ujali rodiče. 47

48 Nutno je však zmínit, ţe ne zcela všechny au pair měly tolik štěstí, aby jejich hostitelské rodiny respektovaly stanovených 5 6 hodin denní pracovní doby a svým pomocnicím k dětem nakládaly takové mnoţství práce, ţe se jejich osobní volno často rovnalo prakticky nule. Během rozhovoru se slečna Dagmar rozhořčeně rozpovídala o svém pracovním vytíţení: Ono jsme se jako na začátku dohodly, ţe pracovní doba je 6 hodin denně. V tom je příprava dětí ráno do školy, pak nějaký drobný úklid, nádobí, ţehlení a večer příprava večeře pro děti a za to jsem taky byla placená. Ale postupem času se to dostalo tak daleko, ţe jsem nakonec neměla skoro ţádný volný čas, moţná tak 2-3 hodiny denně, a pak aţ večer. Ona totiţ kdyţ jsem tam přijela, tak měla ještě zaměstnanou uklízečku na úklid domu, ale chvíli po tom co jsem tam přijela já, tak jí propustila a chtěla to všechno po mě. Vše se prý částečně obrátilo k lepšímu poté, co se Dagmar rozhodla jiţ tenhle stav netolerovat a promluvit si se svou hostitelskou matkou: Paní domácí nakonec po mých velkých protestech uklízela koupelny, a nakonec pak zase najala zpět tu uklízečku, která 1x týdně chodila na kompletní úklid kuchyně a koupelen a wc. ( ) No a nakonec jsem si začala určovat pravidla já. Cca po 4 5 měsících jsem se vzepřela a sepsala jí na papír, kolik mám placeno a kolik hodin pracuju, takţe pak to vypadalo tak, ţe jsem jí ráno oznámila, ţe dnes pouze vyţehlím prádlo atd. Podobné zkušenosti popisuje i slečna Klára, která sice poznamenala, ţe volného času měla celkem dost, ale někdy po ní rodina chtěla, aby pracovala i v osobním volnu. Na volný čas jsem si nemohla stěţovat! Měla jsem ho dostatek. Nejvíc mi ale vadila ta nedělní práce. To nebylo dohodnuté, ale pro ni hodinka sem, hodinka tam nic nebylo. Vadilo mi, ţe občas sem musela pracovat v mém osobním volnu, ale s nima nemělo cenu se nějak dohadovat a navíc to nebylo tak časté. O svém pracovní době pak Klára hovoří následovně: Měla sem rozdělené, co uklízet který den. Makala jsem tuším do 12:30, pak sem měla volno do cca 5 hodin, a poté jsem pomáhala s večeří a úklidem, chystala jsem lunch 60 pro děti a chlapa na další pracovní den. Kdyţ jsem ve svém osobním volnu nevypadla z baráku, baba mě hned zaúkolovala. ( ) V neděli večer jsem pomáhala dělat lunch nebo vynést z auta nákup, coţ mi teda trvalo tak minimálně půl hoďky. Z případů Dagmar a Kláry je tedy zjevné, ţe ne všechny hostitelské rodiny jsou ochotny skloubit potřeby své a svých au pair. Dívkám, které mají doma pouze pomáhat, tak klidně padne na bedra chod celé domácnosti. Přesto však si myslím, ţe se dá říci, ţe obecně je 60 Anglický výraz pro oběd. 48

49 pracovní doba au pair 25 hodin týdně rodinami dodrţována a je-li tomu naopak, jde spíše výjimku potvrzující pravidlo Pracovní náplň vykonávané činnosti Činnosti, které během své pracovní doby dívky vykonávají, jsou velmi různorodé a odpovídají potřebám rodin, ve kterých ţijí. Tzn. tam, kde jsou děti odrostlejší je náplní práce spíše úklid a naopak v rodinách s malými ratolestmi jsou au pair nuceny trávit více času právě v jejich společnosti. V kapitole 3.2 jsou uvedeny jak povinnosti, které jsou běţně v kompetencích au pair, tak téţ ty o nichţ by hostitelské rodiny neměly, v souvislosti s dívkami, vůbec uvaţovat. Z rozhovorů však jasně vyplynulo, ţe prakticky veškerá práce, jeţ respondentky během svého pobytu ve Velké Británii vykonávaly, se dá zařadit právě do prvně zmiňované kategorie. Na otázku, jaké byly vaše povinnosti, slečna Ivana odpovídá: Ráno kluky obléknout, to bylo nejtěţší (smích). Dohlédnout na ranní hygienu, případně jim na záchodě utřít zadek (smích). Připravit jim snídani, tzn. nasypat vločky. No a pak to bylo různé. 2x týdně chodili do školky, takţe to byla pohoda. Jinak s dětmi jsme taky hodně chodili ven, protoţe doma po nich byl šílený bordel! (smích) ( ) No a někdy jsem vařila večeři, věšela jsem prádlo, zametala jsem, uklízela nádobí. Na velký úklid k nim ale chodily jednou za 14 dní uklízečky. Slečna Barbora se odpovědí na obdobnou otázku téţ přiklání k tomu, ţe její činnosti byly jednoznačně v normě a rodina po ní nikdy nevyţadovala ţádné extrémní práce: Měli jsme myčku, takţe nádobí do myčky. Vysávala jsem tak 1x do týdne a utírala prach taky tak nějak a ţehlila tak dvakrát do týdne. Ale dva kluci toho zase moc nenadělají, takţe pohoda. Podobně svou pracovní náplň popisuje i Anna: Vzbudit děti, dát jim snídani, dohlíţet na ně, připravit jim oblečení a vypravit je zkrátka do školy. V 7:30 odjezd autem do školy. ( ) Odvezu je do školy a jedu zpět. Přijedu dom, vyvenčím psa, poklidím kuchyni po snídani, případně udělám nějakou další menší práci, kdyţ je potřeba - vyndání myčky. ( ) Odpoledne zase jedu pro děti do školy a přivezu je dom. Uvařím jim večeři. Po večeři nějaká hra nebo tak něco, zabavit je neţ přijde mamka z práce. Večer uloţení do postelí, pohádka. Jednou týdně celý den úklid - luxování, mytí koupelen, podlahy, prach, atd. Zhruba tak. Jediná Klára se během rozhovoru zmínila, ţe po ní rodina vyţadovala téţ činnosti, které byly nad rámec běţných povinností a nebyly ani propláceny: Jednou za čas jim úklidovka 49

50 přijela umýt okna zvenčí, zevnitř jsem to umejvala samozřejmě já. ( ) Kdyţ měli nějakou větší pártošku, tak si objednali uklízečku, a já jí pak obvykle pomáhala. Já tam byla spíš taková holka pro všechno. Jak jiţ bylo řečeno, práce, které slečny vykonávají, obvykle spadají do oné skupiny ţádoucích činností a je poměrně neobvyklé, aby rodiny dívky úkolovaly příliš sloţitými či náročnými prácemi. Samozřejmě, ţe vzorek dotazovaných je na konstatování se 100% jistotou poměrně malý, avšak i na základě vlastních zkušeností si myslím, ţe rodiny, které svou au pair přetěţují, jsou spíše výjimečné. Velmi podstatné, v souvislosti s vykonávanými činnostmi, je téţ zopakovat, ţe by neměla nikdy nastat situace, kdy je au pair jediná osoba v domácnosti, která tzv. něco dělá. Rodiny by si stále měly opakovat, ţe dívky, které s nimi aktuálně ţijí, mají fungovat jako pomocný pár rukou navíc a nikoli plnohodnotný zaměstnanec. S touhle myšlenkou se během rozhovoru téţ ztotoţnila většina respondentek a 8 z celkových 12 dotazovaných se přímo zmínilo o tom, ţe hostitelští rodiče doma běţně uklízeli či vařili. Kolikrát tam smejčila i ta máma, říká např. slečna Cilka Já chtěla pomoct a ona ţe ne, ţe to udělá sama, ţe v pohodě. To jsem třeba byla za počítačem a bylo mi to aţ trapný, ţe tam nic nedělám (smích). Ale kdyţ sem tam byla sama jen s malou, tak sem tam uklízela. Slečna Helena dokonce popisuje, jak s domácími pracemi pomáhaly i děti. Právě tenhle stav je nejideálnější a samotné au pair jistě usnadní to, aby se v nové rodině cítila jako doma: ( ) pomáhat vlastně s lehkými pracemi jako je ţehlení, praní, mytí nádobí apod. Ale ve všem jsme se s maminkou střídaly. ( ) Kdyţ jsem odjíţděla, tak jsme zavedly s maminkou seznam drobných povinností pro ně 61, co se týče úklidu, jakoţe vyprazdňování nádobí z myčky, úklid botníku apod. Kaţdý z nich měl celý týden tu jednu povinnost, pak se jim to střídalo vţdycky po týdnu, a kdyţ to splnili, tak dostávali, řekněme, libru navíc ke kapesnému. A o zapojení jak rodičů, tak dětí do domácích činností se zmiňuje téţ Barbora: Stan přisel domů a ještě uklízel. Dům byl obrovskej a rok starej, takţe všechno nové a čisté. A malý měl vlastní playroom 62, tak ten si musel uklidit sám a svůj pokoj taky. Jo a Stan nikdy nevysával, ale pral a uklízel kuchyni po vaření. Zřejmé tedy je, ţe není výjimkou, ţe se hostitelské rodiny od domácích prací nedistancují a, ač k tomu mnohdy přítomnost au pair svádí, podílí se rovněţ na plynulém chodu domácnosti. 61 Všechny děti. 62 Místnost na hraní. 50

51 Na druhou stranu se ale téţ velmi často se stává, ţe si au pair hledají rodiny, kde rodiče pracují celý den a nejsou tak schopni obstarat běţný chod domácnosti vlastními silami. Jedním z příkladů takové au pair, která se prakticky sama starala o úklid celého domova, jsem byla i já. Nutno však dodat, ţe jsem byla o všem předem informována a vzhledem k tomu, ţe můj svěřenec byl ve školce po celý den, byl úklid vlastně hlavním důvodem, proč si mě rodina jako au pair najala. Podobně na tom byla i slečna Emma. Ta však, narozdíl ode mne, nebyla rodinou předem informována, ţe bude hlavní osobou, která potáhne celou domácnost. Z výpovědi navíc vyplývá, ţe činnosti, které po ní byly vyţadovány, spadaly i do skupiny prací, které by se au pair týkat neměly. Vše jsem za ně dělala. Úklid celého baráku, ţehlení, vaření, praní, jezdila jsem nakupovat atd. Neuznávali mě jako autoritu a měli mě tam jako sluţku, shrnuje celou problematiku Emma. Obrázek 9 Já s Jayeshem a hostitelskou matkou Tanyou Zcela opačným případem, je situace, kdy je alespoň jeden z rodičů trvale doma a má tudíţ dostatek času na to, aby většinu domácích prací obstaral sám. Au pair by v takových rodinách měly působit spíše jako pomocníčci, kteří chod domácnosti usnadňují, neţ řídí. Právě v takové rodině strávila svůj pobyt, jiţ mnohokrát zmiňovaná, slečna Dagmar. Její host mother 63 nepracovala a byla tak celý den doma. Dagmar však rozhodně nemůţe hovořit o tom, ţe by byla doma pouze pomocnicí. Na otázku, zda také rodina doma dělala nějaké práce, odpověděla: Rodina = jejich matka. Ta si vařila kafe, seděla nahoře v pracovně u počítače nebo chodila nakupovat, na návštěvy, do fitka, apod. A jediné, co občas dělala, bylo, ţe sekala zahradu traktůrkem a vařila večeři, kdyţ měl přijít její nový přítel večer. Podotýkám, ţe nepracovala. Ţivil je manţel, který rodinu opustil ( ), takţe ona nepracovala předtím ani potom, kdyţ tam měla mě. Chtěla tam prostě au pair, aby vůbec zvládala sama starost o děti, ale podle mě se o ně úplně v pohodě mohla starat sama, jen by neměla tolik volného času. 63 Anglický výraz pro hostitelskou matku. 51

52 Ze všech uvedených příkladů je zjevné, ţe míra participace hostitelských rodin na domácích pracích se poměrně liší. Ve své podstatě se ale značná část respondentek ve výpovědích shodla na tom, ţe se rodiče snaţí doma uklízet, vařit, zahradničit, atd., alespoň tak často, jak jim to čas dovolí. Pracovní zapojení dětí je však, aţ na výjimky, většinou minimální Volný čas Dle stanovených pravidel, mají mít všechny au pair v Evropě, tedy i Velké Británii, dva celé dny volna. Obvykle jde o víkendy, kdy jsou celé rodiny doma a dívky tak mají moţnost se věnovat vlastním aktivitám, cestování, nákupům, schůzkám s přáteli To ţe tomu tak skutečně v drtivé většině rodin je, dokazuje i vzácná shoda všech 12 respondentek. Kaţdá, bez výjimky, uvedla, ţe víkendy obvykle patřily jen a jen jí. Ano, víkendy jsem měla volné vţdy, a tak jsem jezdila za kamarády do Londýna nebo jsem jela nakupovat do města, odpovídá na otázku volného času slečna Emma. Slečna Marta téţ souhlasně konstatuje, ţe se nestalo, aby si dvou dní volna týdně neuţila: Volný čas No tím, ţe jsem neměla malé dítě, ţe jsem nedělala ţádné baby sittingy, měla jsem opravdu někdy od pátku od 15 hodin do neděle, nebo do pondělí do rána volno. Zcela stejná odpověď, k otázce volného času, zazněla i v případě Gabriely: Určitě Měla jsem určitě spoustu. Měla jsem volné víkendy a vlastně celé dopoledne, Anny: Volného času mám, řekla bych, dostatečně. Mám volné víkendy, zpravidla, či Ivany ( ) o víkendech jsem si mohla jezdit, kam jsem chtěla. Slečna Cilka pak jako jediná uvedla, ţe dva volné dny jí ne vţdy vyšly na víkend, a to z důvodu nepravidelné pracovní doby rodičů: Jen tím, ţe oni občas dělali i o víkendech, tý mámě to vycházelo tak, protoţe měla vţdycky 4 noční a pak 4 dny off 64, tak jsem mívala i volno přes tejden a někdy naopak jsem měla hlídací víkend. Ale tak dalo se to. Spíš, ţe ostatní holky mívaly víkendy volný, tak se to občas tak přelínalo. A kdyţ jely na výlet, tak sem to musela oţelet, vypráví o svém volném čase Cilka. Jedině snad u Kláry docházelo k porušování osobního volna po čas víkendů. Jak jiţ bylo v kapitole uvedeno, nezřídka po ní rodina chtěla, aby pracovala i v neděli: Nejvíc mi 64 Day off v angličtině znamená volný den. 52

53 ale vadila ta nedělní práce. To nebylo dohodnuté, ale pro ni hodinka sem, hodinka tam nic nebylo. Já jsem téţ patřila k au pair, které si mohly uţívat víkendu dle své libosti. Mí hostitelští rodiče sice téţ mívali nepravidelnou pracovní dobu, nicméně vţdy byl o víkendu alespoň jeden doma. Já jsem tak nemusela hlídat malého Jayeshe a mohla jsem se věnovat svým zálibám Vlastní pokoj a strava zdarma Naprostou samozřejmostí a téţ základní podmínkou kulturně výměnného programu je, ţe kaţdá hostitelská rodina je povinna své au pair poskytnou adekvátní ubytování, tzn. ve vlastním neprůchozím pokoji, který se kvalitou nijak neliší od všech ostatních místností v domě (popřípadě bytě, ale je poměrně neobvyklé, aby rodiny, které si au pair hledají, ţily jinde neţ v rodinných domcích.) a stravu zcela zdarma. Vzhledem k tomu, ţe jiţ v samotných definicích pozice au pair se velmi často objevuje, ţe au pair pomáhá rodině za byt a stravu, tak by se asi jenom s těţí hledala dívka nebo chlapec, u kterých by rodina tuhle podmínku porušovala. Co se týče ubytování, prakticky všechny dotazované na otázku zda-li měli svůj vlastní pokoj a dostatek soukromí odpověděly kladně. Např. slečna Dagmar se o svém bývalém pokoji vyjadřuje následovně: V mém pokoji jsem měla postel letiště, skříň, komodu, zrcadlo, televizi a rádio. Koupelnu jsem měla sice společně s dětma, ale ty ji vyuţívaly fakt jen ráno a večer a hodně rychle (smích). Vlastní pokoj se společnou koupelnou zmínila v rozhovoru i Ivana: Kdyţ spočítám pokoje, tak dole obývák a kuchyň a nahoře celkem 4 pokoje a 2 koupelny. Já jsem pokoj měla vlastní, ale koupelnu s dětma. Jitka, která za své au pair působení vystřídala celkem 3 rodiny, si téţ nemohla na ubytování stěţovat. Jediné, co mírně pokulhávalo, bylo právě ono soukromí, avšak to pouze v případě jedné jediné rodiny. Ke svým třem pokojům říká: Měla jsem v kaţdý ze svých rodin svůj vlastní pokoj. Samozřejmě se to lišilo. V první to byla maličká místnůstka, v druhý rodině větší místnost a v tý třetí rodině vlastní koupelna s pokojem, tam to bylo nejlepší. Plus satelit a velká postel. Tam soukromí stoprocentně bylo. Vlastně i v druhý rodině nebyl problém se soukromím. V první to bylo trošku jinak, protoţe mi do pokoje chodila 11tiletá slečna, kterou jsem měla na starost. Tam to tak slavný nebylo. Jinak to ale bylo v těch dalších 2 rodinách fajn. Já jsem samozřejmě nebyla výjimkou a jako ostatní respondentky, jsem 53

54 obývala svůj vlastní minipokojík. Obdobně však jako Cilka, jeţ konstatovala, ţe: Pokojík sem měla malinkej, ale tak na přespání to stačilo, jsem i já ve svém pokoji trávila prakticky jenom noci, a tak mi menší velikost místnosti téţ postačovala. Výtky ke svému ubytování měla pouze slečna Klára. Ta si nejvíce stěţoval právě na soukromí, které bylo ze strany rodiny narušováno, jelikoţ její pokoj se opravdu nedal nazvat jako její. Na otázku, zda-li měla svůj pokoj odpověděla: Malý pokoj, kde sem bydlela a kde oni měli své oblečení, a kdyţ sem tam narvala ţehlicí prkno, tak uţ sem se tam skoro nepohla. Aţ na případ Kláry se však dá konstatovat, ţe se rodiny svým au pair snaţí poskytnou příjemné ubytování a alespoň základní soukromí, aby pro ně byl pobyt v cizím prostředí co nejpříjemnějším a cítily se tam skutečně jako doma. Musím přiznat, ţe otázku jídla, které jsou rodiny povinny au pair poskytovat téţ zdarma, jsem během sestavovaní okruhů a otázek pro rozhovor, nebrala vůbec v potaz. Měla jsem za naprostou samozřejmost, ţe se au pair stravují společně se svými hostitelskými rodinami, či si minimálně mohou z lednice vytáhnout na cokoliv mají chuť. Z omylu mě vyvedla aţ slečna Lucie, která si s jednou ze svých tří hostitelských rodin skutečně uţila své. Abych lépe pochopila, jakými útrapami si musela během dvou měsíců projít, přeposlala mi pár svých ů, které v době kdy ještě u rodiny pobývala, posílala domů. O problémech, jenţ měla ve spojení se stravou, se v jednom z nich píše: Pak tam taky byl problém s jídlem. Mohla jsem jíst, co jsme chtěla, ale háček byl v tom, ţe tam nic k jídlu nebyl., Amy mi řekla, ţe jsem jí to měla napsat, ţe by to koupila. Pak jsem jí teda řekla, tak na to jeden den zapomněla, a kdyţ i druhej den přijela a nic nekoupila tak mi vynadala, co si jako myslím, ţe má čas kaţdý den běhat do krámu a celej den v práci přemýšlet o tom, co by měla au pairce koupit k jídlu? Tak jsem tam jedla celej týden špagety se sýrem anebo brambory s máslem a mlíkem. A pak došel sýr, tak uţ jen brambory. ( ) Mimochodem ještě, kdyţ uţ tam něco bylo, tak to pojmenovala pro děti. Kromě brambor a špaget tak bylo pojmenovaný všechno, takţe sem tam sem si vzala nějakej ten jogurt (děti po večeři snědli třeba 6 dohromady večeři samozřejmě nejedly neměly hlad). Ač se tohle můţe zdát naprosto neuvěřitelné a pravděpodobně jenom vymyšlené, jde bohuţel o fakt a zároveň jeden z nejhorších příkladů nedodrţování základních podmínek celého programu. Sama osobně jsem se s ničím podobným nikdy nesetkala, a to ani u jiných au pair, se 54

55 kterými jsem měla moţnost se kdy potkat a bavit. To ţe neměla slečna Lucie k jídlu prakticky nic víc neţ brambory a špagety, však ještě není k problému potravin bohuţel vše. Lucie v u dále píše: Kdyţ sem něco snědla, tak se mě přišla zeptat, kde to je! To mě teda fakt nebavilo. Pak tam měla třeba balení sušenek ( pro děti,) tak jsem asi 2 snědla, pak jsme asi 5 dala dětem, jak šel čas a nějaký uţ tam nebyly. No a jednoho krásnýho dne děti zlobily, tak je Amy chtěla sušenkama uklidnit, ale ona tam byla poslední... Takţe potom, co jsem jí řekla, ţe nějaký sušenky jsem jim dala, kdyţ ona byla v práci, mi nařídila spočítat, kolik těch sušenek jsem jim dohromady dala těch sušenek v tom balení původně bylo asi deset nebo kolik, takţe zjistit si, kolik jich seţrala au pairka, nebylo těţký! Ač se, výše zmíněný, případ slečny Lucie, můţe zdát jako odstrašující příklad, sama si dovolím tvrdit, ţe jde o opravdu velice výjimečnou záleţitost, která má o au pair programu jen malou vypovídající hodnotu. Nicméně jsem povaţovala za důleţité ukázat i situaci, kdy ne všechno jde podle plánu či stanovených pravidel. Přesto si myslím, ţe se na základě výpovědí ostatních respondentek i mých vlastních zkušeností, dá konstatovat, ţe rodiny své au pair rozhodně hlady netrápí. A kdyţ uţ se strava rodiny a dívky rozchází, jistě se v drtivé většině případů najde řešení, které je ku prospěchu obou stran Návštěva jazykových kurzů Pravidla programu ve Spojeném království neustanovují au pair povinnost navštěvovat jazykové kurzy, avšak je běţnou praxí, ţe dívky do škol chodí a mnohdy i velice rády, jelikoţ se tam mají moţnost setkat s dalšími au pairkami či kamarády. Já sama jsem rovněţ navštěvovala kurz angličtiny, který byl jak velkým přínosem pro mou schopnost plynule komunikovat anglickým jazykem, tak jsem se tam seznámila s několika tehdejšími au pair, které mi pobyt ve Velké Británii velice zpříjemnily. Značná část dotazovaných dívek se v rozhovoru téţ zmínila, ţe během au pairingu docházely do různých kurzů, či dokonce denně navštěvovaly jazykové školy. Konkrétně např. slečna Helena během hovoru poznamenala: A vlastně ve svém osobním volnu jsem chodila 3x týdně do školy. Emma se dokonce, ve spojitosti s obtíţemi s dopravou, zmínila o tom, jak moc stála o to, aby mohla na angličtinu chodit: Doprava nic moc a já chtěla chodit do školy. Nakonec mě tam aspoň vozili jednou týdně či jednou za 14 dní. Velmi podobné zkazky, spojené s návštěvou jazykových kurzů, se objevily i u dalších respondentek, avšak jde většinou jen o kratičké poznámky, které se těţko dají vytrhnout z kontextu celého rozhovoru. 55

56 Pravidla nestanovují hostitelským rodinám ani povinnost financovat kurzy svých au pair, jak bylo jiţ mnohokrát zmíněno. Nicméně není výjimkou, ţe tak rodiny i přesto činní. Buď dívce přispějí poměrnou částkou, a nebo jí jednoduše školu zaplatí celou. Tuhle zkušenost má např. slečna Barbora, jeţ sice během pobytu zjistila, ţe její host father 65 není takový, za jakého ho povaţovala, avšak se k ní choval vţdy fér: V podstatě mi nic neudělal, spíš naopak. Na začátku mi zaplatil školu, ale to chování hlavně ke konci... Já sama jsem neměla tolik štěstí, aby mi rodina zaplatila celý kurz angličtiny, avšak menší částkou mi přeci jenom pomohli s jeho financováním. Velice nápomocní mi hostitelští rodiče byli téţ během hledání jazykové školy. Závěrem se tedy, na základě všech rozhovorů, dá říci, ţe au pair během svých pobytů navštěvují jazykové školy opravdu často, ne-li téměř ve všech případech. Výjimky tvoří snad jen dívky, jeţ absolvují tzv. letní au pair pobyty, kdy bohuţel mnoho kurzů angličtiny v běhu není, a tak se prostě ţádného zúčastnit nemohou. V otázce finančních příspěvků ze strany rodin bych si dovolila konstatovat, ţe se nedá jednoznačně říci, zda-li většina hostitelských rodičů svým au pair kurzy platí, či ne, ale rozhodně se nejedná o výjimečnou situaci. 5.2 Společné prvky rozhovorů Vzhledem k tomu, ţe otázky rozvoru byly otevřené a ne vţdy konkrétně specifikované, mohly si respondentky vyloţit jejich obsahovou náplň podle svého. Proto se také na jednotlivé otázky odpovědi mnohdy značně lišily. Nicméně se však u nemalé části dívek objevily informace, které uvádí i několik z nich nezávisle na sobě. Právě tahle fakta budou, společně s některými dalšími zajímavými prvky, náplní téhle části analýzy Problémy s rodinami Tahle oblast je s pojmem au pair spojována poměrně často, dokonce i v novinách. Pokud např. dáte na oficiálních webových stránkách kterékoliv z britských deníků v archivu vyhledat au pair, vyskáče vám značné mnoţství článků, které popisují mnohdy aţ hororové situace, jeţ si au pair s hostitelskými rodinami, či naopak rodiče s dívkami k dětem proţily. Nemalá část respondentek se také během rozhovorů o různých potíţích 65 Anglický výraz pro hostitelského otce. 56

57 zmínila, u tří z nich dokonce vedly k předčasnému odjezdu. Jelikoţ jde o velmi závaţné téma, ráda bych se v téhle podkapitole věnovala nejen zkušenostem respondentek samotných, ale vyuţila téţ knihy sepsané bývalou českou au pair, nyní novinářkou a autorkou dvou knih, Evou Dőmény. Ta v díle Slečna au pair aneb jak jsem pečovala o anglické děti 66 popisuje svůj patnácti měsíční pobyt ve Velké Britanii, a poskytne tak další konkrétní ukázku toho, jak můţe au pair pobyt probíhat. Začněme však u dotazovaných dívek. Nejhorší zkušenosti má zřejmě slečna Lucie, kterou jsem jiţ v souvislosti s porušování pravidel jednou uvedla. Jídlo však bohuţel nebyl jediný problém, s nímţ se musela za 2 měsíce souţití s jednou ze svých hostitelských rodin vypořádat. Potíţe ji potkaly také s dětmi, coţ není pro au pair ničím neobvyklým, a s hostitelskou matkou Amy. Ta jí nejen ţe pobyt nijak neulehčila, ba dokonce by se dalo z vyprávění vyvodit, ţe právě ona byla hlavním důvodem, který Lucii donutil rodinu předčasně opustit. K prvnímu jiskření mezi host mum a Lucií došlo jiţ krátce po jejím příjezdu. V u popisuje situaci následovně: Druhý týden mi udělala scénu se sousedama. Já se totiţ jedno dopoledne s dětma sebrala a šla k sousedům sousedce to nevadilo. Danny tam měl kamarády, a tak mě strašně přemlouval a hlavně mě nenapadlo, ţe by na tom mohlo být něco špatného. Sousedka byla milá, bavila se se mnou, atd. Kdyţ se vrátila Amy, vběhla tam, rozhořčeně něco začala vykládat sousedce, rozuměla jsem jí z toho akorát, ţe sem jí neposlechla, ţe mi to jasně zakázala tam chodit a ţe se hrozně za mě omlouvá atd. Na to se otočila, spakovali jsme se a uţ jsem mazali domů. Amy na mě pak doma ječela, co sem si to dovolila jít si hrát k sousedům, kdyţ mi to jasně zakázala. Tak jsem jí řekla, ţe jsem jí teda asi blbě rozuměla - a to sem teda fakt nerozuměla, protoţe jinak bych tam přes její zákaz nešla! ( ) Kdyţ jsem jí řekla, ţe jsem jí teda asi blbě rozuměla a ţe jsem se ještě pro jistotu ptala Dannyho, jestli to mámě nebude vadit, tak prohlásil, ţe určitě ne (ale věděl moc dobře, ţe bude a já mu to uvěřila), tak mi na to řekla, proč jsem jí nenapsala. Na to jsem jí odpověděla, ţe na to, abych jí psala kaţdou hodinu, je to na mě fakt drahý. Tak mi dala její mobil - měla ještě jeden - a nařídila mi, ţe nikomu jinýmu nesmím psát. Amyna reakce na situaci se rozhodně jeví jako přehnaná. Vzhledem k tomu, ţe Lucie byla v rodině teprve krátkou dobu, jen stěţí mohla vědět, co a jak chodí a neměla tedy důvod Dannymu nevěřit, kdyţ tvrdil, ţe k sousedům na návštěvu mohou. Tohle jistě měla Amy vzít v potaz ještě před tím, neţ se na Lucii utrhla, jako by spáchala nějaký zločin. Osobně si myslím, ţe právě tento způsob jednání ze strany hostitelské 66 Domény, E. Slečna au pair aneb jak jsem pečovala o anglické děti. Praha: Formát,

58 mámy, byl hlavním důvodem, proč nakonec Lucie rodinu po 2 měsících opustila. Neustálé námitky ze strany Amy na nedokonale odvedenou práci, pak byly pro Lucii jen tou tzv. třešničkou na dortu. Takto se o nespokojenosti své host mum zmiňuje ve všech ech: Kdyţ jsem zalezla do postel a chtěla jsem mít klid, tak za mnou přišla a říkala mi, co jsem neudělala nebo udělala jinak atd. ( ) No a pak mi najednou večer zaťukala na dveře a já jsem šla vţdycky s nadějí, ţe mi jde říct třeba něco milého, protoţe jinak neměla čas se se mnou bavit, otevřít a ona mi jen řekla, co bych příště mohla udělat líp no a odešla. ( ) Amy se teda většinou snaţila chovat mile, ale nebyla to nic víc neţ přetvářka ve většině případů a během prvního měsíce nebyl jeden jedinej den, kdy by mi něco nevyčetla nebo neřekla, ţe je blbě. ( ) To, ţe mě upozorňovala na chyby, bych ještě brala, ale ona mě na ně upozorňovala značně nevrle - zvýšila hlas nebo při tom byla evidentně rozčilená a v tom rozčilení se na mě snaţila křečovitě usmívat. Párkrát na mě i zařvala, a pak kdyţ jsem svěsila uši, tak řekla, ale to je ok, z toho si nic nedělej Obdobné zkušenosti pak uvádí i slečna Klára, stejně jako Lucie jiţ několikrát zmiňovaná ve spojení s nedodrţováním povinností ze strany hostitelské rodiny. Ke mě nechovali respekt, spíše naopak! A navíc cokoliv jsem udělala, nebylo dostatečně dobré. Kdyţ uţ ale bylo nejhůř, paní se mne snaţila uklidňovat tím, ţe nejsem tak špatná, ţe mě naučí pracovat tak, aby byla spokojená s mými výsledky, ale víš jak uklidíš jim záchod a za hodinu tam někdo jde a neuklidí si po sobě a čí je to chyba? Moje! Právě nyní bych se obrátila ke knize slečny Domény. Ta totiţ ve svém díle líčí něco velmi obdobného. Ani její hostitelská matka nedokázala ocenit práci, kterou pro ni dělala, a to i přesto, ţe Eva pracovala nad rámec daných povinností. Nejlépe to vystihuje následující pasáţ knihy: Sotva jsem osaměly, změřila si mě přísným pohledem a řekla: Myslíš, ţe je tato práce nad tvé síly? Chvíli jsem se nezmohla na jediné slovo, neţ jsem ze sebe vymáčkla strohé vysvětlení. Pokoušela jsem se ji ujistit, ţe všechny úkoly, jeţ mi ráno na seznamu předala, jsem zvládla, a ţe před příchodem dětí ze školy byl dům ve zcela jiném stavu. Katherin ( host mum ) mě však jediným gestem své ruky brzy zarazila a dala najevo, ţe ji tyto argumenty vůbec nezajímají. Já moc dobře vím, co děti dokáţí, řekla tónem, který vtiskl mé dřívější výpovědi nádech naprosté bezpředmětnosti. Tohle není můj problém, pokračovala zaníceně. ( ) Tvou povinností je, aby aţ se vrátím, byl tenhle dům v nejlepším pořádku, a je mi úplně jedno, jak to uděláš. Kdybych si s tím věděla rady sama, nepotřebovala bych au pair. 67 Katherin během kárání Evy poměrně dobře vystihla to, proč jsou mnohdy všechny host mum tak nespokojené. Mají totiţ jasnou představu 67 Domény, E. Slečna au pair aneb jak jsem pečovala o anglické děti. Praha: Formát, s

59 o tom, jak by měla vypadat ideálně uklizená domácnost či umyté nádobí, avšak ta je ve většině případů naprostou utopií. Tam kde se bydlí, i ta nejlepší uklízečka světa jen stěţí vytvoří sterilní prostředí, natoţ pak prakticky nezkušená au pair. Moţná byste namítli, proč si tedy paní domácí neuklidí samy a bylo by vše vyřešeno Jenţe jak řekla Katherin, kdyby věděla jak na to, nepotřebovala by au pair. Dalším problémem, o kterém se během rozhovoru zmínila slečna Barbora, jsou pomluvy ze strany hostitelské rodiny. Většinou jsou na adresu bývalých au pair, avšak rozhodně nepomohou k utvoření dobrému obrazu rodiny před au pair novou. Jak sama Barbora uvedla, byla velice zklamaná tímto způsobem chování jejího náhradního otce. Znáte Angličany Jsou chladní a přetvařují se, na to jsem ale došla úplně na konci. ( ) Třeba kdyţ mluvil o ostatních au-pairkách, dvě z nich znám osobně, tak mi to potvrdili. To pomlouvání za zády apod. Já si myslím, ţe mě měl rád, ale těţko říct. Ty ostatní au-pairky si to taky myslely. Byla jsem z toho zklamaná. Horší variantou je, snaţí-li se rodiny pomluvami pomstít své au pair, která se rozhodla během pobytu změnit místo. To pak není neobvyklé, ţe dívku agentuře popisují v tom nejhorším světle, aby hledání její nového působiště, pokud moţno, co nejvíce znepříjemnili. Jako příkladu bych vyuţila opět slečnu Dömény, která tuto nemilou zkušenost, na rozdíl od šťastnějších respondentek, zaţila na vlastní kůţi. Bohuţel jsem zjistili, ţe oněch deset minut stačilo k tomu, aby nás Rosemary ( host mum ) předběhla a povyprávěla Clair (vedoucí au pair agentury) tak neuvěřitelnou story, nad kterou nám všem zůstal rozum stát. Kdyţ poloţila sluchátko, dozvěděla jsem se, ţe mě Rosemary obvinila z krádeţe jakéhosi zlatého náramku a týrání Janet (dívka o kterou se Eva starala). Tu jsem prý ztloukla tak, ţe ji chudinku musela vzít k lékaři, protoţe na následky mého hrubého zacházení přestala dokonce i slyšet. Kdyby se mě ta vymyšlená historka přímo netýkala, dokázala bych se jí snad i s chutí zasmát. Ale ve chvíli, kdy jsem to slyšela, zůstala jsem jako opařená. ( ) Někteří lidi mají bujnou fantazii, nicméně ta Rosemaryina by mohla konkurovat nejednomu dramatikovi. 68 Z uvedených příkladů je vidět, ţe hostitelští rodiče si ke svým au pair dovolí leccos, a to jsem vycházela pouze ze zkušeností dotazovaných dívek. Ve své knize pak Eva Dömény popisuje i další útrapy, které se však respondentkám a naštěstí i mě samotné vyhnuly. Nicméně ani výše jmenovaná kniha nedokáţe obsáhnout celou škálu problémů, jeţ mohou au pair potkat a vzhledem k rozsahu práce není ani v mých silách se zmínit o všech. 68 Dömény, E. Slečna au pair aneb jak jsem pečovala o anglické děti. Praha: Formát, s

60 Děti za svými rodiči ve vytváření potíţí rozhodně nezaostávají. Nejčastěji se od nich slečny dočkaly naprosté ignorace k jakýmkoliv příkazům, či naopak ohromných protestů, bylo-li cokoliv proti jejich vůli. Pravdou však je, ţe většina respondentek uvedla, ţe poté, co si na ně děti zvykly, problémy obvykle vymizely. Tuhle zkušenost mohu potvrdit i já. Zpočátku jsme s Jayeshem téţ bojovali, kdo toho více snese, ale během pár týdnů se všechno obrátilo o 180 o. Stejně to uvádí i Dagmar: No s dětma to docela šlo. S tou nejmenší jsem tedy první asi 4 měsíce den co den bojovala, aby mě vůbec poslouchala, ale bylo jí v té době 3,5 roku a na všechno měla do té doby jen maminku, tak si nemohla zvyknout. A konec konců i Lucie, ač tam zvykání, podle vyprávění, trvalo o něco déle. Kdyţ jsem pak dorazila do Anglie, údajně hodný děti byly šílený, vůbec mě ze začátku nechtěly přijmout, ale nakonec jsem si zvykly a bylo to v pohodě Tolik tedy k oblasti problémů. Budu se znovu opakovat, ale v rozsahu téhle práce je naprosto nemoţné obsáhnout všechno s čím se au pair za dobu fungování programu setkaly. Chtěl-li by se někdo do takového počinku pustit, jistě by vytvořil velice zajímavou knihu. Respondentky však jako nejčastější potíţe, které je potkaly, uváděly nespokojené či přehnaně náročné mámy nebo neposlušné děti Volný čas strávený s rodinou Nejen obtíţe připravují svým au pair hostitelské rodiny. Velmi často je téţ zahrnují do svých volnočasových aktivit, od hraní společenských her aţ po rodinné dovolené. Není proto výjimkou, ţe se pobyt ve Velké Británii promění v záţitek na celý ţivot, a to v tom pozitivním slova smyslu. S tím se ztotoţňuje i značná část dotazovaných dívek. Ač si během rozhovorů vlastně kaţdá respondentka postěţovala na nějakou tu výstřednost své náhradní rodiny, drtivá většina z nich ale uvedla, ţe nebylo neobvyklé, kdyţ společně s rodinou trávili volný čas. Občas jsme jeli na výlet nebo na minigolf. Jednou jsme byli i s malým v kině, konstatovala slečna Barbora. Výlety s rodinou zmiňuje i Ivana: Navíc mě brali hodně na výlety, na různé hrady a zříceniny, to miluju! Kde mi dávali vţdycky tak hoďku čas na prohlídku. Ve své podstatě šlo o výlety i v případě Gabriely: Jezdila jsem s nimi na koňské dostihy, protoţe mě to bavilo. A vzali mě třeba i na rodinnou oslavu, vzali mě na návštěvu k rodičům a podobně. Není neobvyklé, ţe vedle výletů absolvují au pair se svými rodinami i celou dovolenou, kde jsou navíc jen velmi zřídka nuceny pracovat. Proto i mezi dotazovanými se našla 60

61 děvčata, která díky svým rodinám poznala nejen krásy Velké Británie, ale téţ zahraničních destinací. O společné dovolené se zmiňuje např. slečna Cilka: Oni měli karavan a jezdili na dovolený nebo i prodlouţený víkendy s karavanem pryč a mě brávali s sebou. To bylo úţasný. Takţe kus Anglie jsem poznala i s nima. A tam jsem většinou ani děti hlídat nemusela, měla jsem tam volno. Jak bych to řekla tak neslušně, v týhle rodině jsem se měla jako prase v ţitě (smích). Do zahraničí se pak s rodinou podívala Jitka: A hlavně pak mě vzali i na dovolenou do Španělska, ţe jsem tam s nimi byla týden. To slečna Dagmar v rozhovoru sice uvádí, ţe byla ráda, kdyţ si mohla od rodiny o víkendu odpočinout, ale ani ona nebyla vyjmuta z rodinné dovolené. O víkendech vůbec, to jsem si chtěla uţít klidu od nich (smích). Občas jsme ale někam jeli společně ( ). Jednou mě vzali na necelý týden do severního Irska, kam jeli na dovolenou, popisuje. Asi úplně nejvíce ze všech respondentek si ale cestování s rodinou uţila Helena. Jiţ v rozhovoru uvedla: Oni mě s sebou brali na všechny výlety, na všechny dovolené. Následující léto pak navíc ještě s rodinou strávila pár týdnů cestováním po USA. Mám-li připojit i vlastní zkušenosti, pak budu bohuţel muset konstatovat, ţe jsem neměla tolik štěstí jako výše zmiňované. Celý rok jsme volný čas trávili s rodinou prakticky odděleně. Nicméně jsem byla i celkem ráda, ţe jsem si mohla uţít volné chvíle ve společnosti někoho, kdo rozuměl i mému rodnému jazyku. Rozhodně jsem však nebyla jediná, která trávila volné chvíle mimo domov. Emma dokonce na otázku, zda-li chtěla trávit více volného času s rodinou odpověděla: Asi ani ne, táta by hulil. Já jsem dost velký odpůrce kouření, takţe mi vadilo, jak smrděl a ten kouř. Oni se mnou ani moc nemluvili. A během víkendů jsem se snaţila být pryč. Naopak Klára by jistě ocenila, kdyby byla rodina více vstřícná a zapojila ji do svých aktivit. Moţná by se tím i zlepšily vzájemné, ne příliš vřelé, vztahy. Na obdobnou otázku jako Emma totiţ uvedla: Ne! (smích) Kdyby mi to nabídli, tak bych ráda udělala krok ke sblíţení, to se ale nestalo. Párkrát sem si sice hrála s malou, kdyţ měla dobrý den no je to smutné (úsměv). Na základě výpovědí dotazovaných bývalých au pair se nedá jednoznačně říci, ţe společně strávený volný čas je podmíněn pozitivními vztahy, jak by se dalo předpokládat. Děvčata, která ne vţdy s host family 69 vycházela dobře, se s ní podívala nejen po Británii, jako 69 Anglický výraz pro hostitelskou rodinu. 61

62 Dagmar, a naopak au pair, jeţ si s rodinou rozuměly, zase v době osobního volna uţívaly svobody, viz má zkušenost. Proto nelze jednoznačně určit, která skutečnost obecně převládá. Mezi respondentkami však většina svůj volný čas, alespoň párkrát, s rodinou spojila Vztahy dívek a rodin Do rozhovorů jsem se záměně snaţila zařadit i otázky na pocity dívek z chování rodin a vztahů, které se mezi všemi zúčastněnými vytvořily. Co uţ by totiţ mělo lépe pomoci identifikovat, jaké postavení zaujímají české au pair v rodinách, neţ je nechat, aby ony samotné vyjádřily své pocity. Z odpovědí, které mnohdy vykrystalizovaly z vyprávění a nebyly tedy přímou odpovědí na poloţenou otázku, se dá konstatovat, ţe drtivá většina dívek, i po několika letech, má stále pocit, ţe je rodina tehdy opravdu přijala za vlastní a nebyly pro členy jenom jakýmsi dočasným zaměstnancem. Mnohdy prý s nimi dokonce rodiče jednali lépe, neţ s vlastními ratolestmi. Tuto zkušenost popisovala během setkání Cilka: Jo jo, měli jsme spolu super vztah! S oběma jsem si rozuměla výborně, zaţila jsem s nima plno legrace. Oba dva byli srandisti. Ale na malýho byli pedanti. ( ) No řekla bych, ţe ke mě se chovali pomalu líp jak k dětem (smích). Šli jsme hrát s malým na zahradu fotbal, a pak, kdyţ táta přišel z práce, seřval malého, ţe co jsme tam sešlapali tu trávu, ţe ví moc dobře, ţe tam fotbal hrát nesmí. Já jen tak na něj koukla, on se na mě otočil a jen ţe to je v pohodě, ţe já o tom nevěděla. A to nebylo jen jednou! Téţ Ivana uvedla, ţe nikdy neměla pocit, ţe by ji rodina jenom vyuţívala. Nepřipadala jsem si jako sluţka, ale spíš jako kamarádka. I Gabriela z chování své rodiny nabyla dojmu, ţe ji neměli jenom za zaměstnance, ale i něco víc. Já jsem se cítila jako člen domácnosti, konstatovala. Slečna Anna v současné chvíli, kdy práce vzniká, v Británii neustále pobývá, a tak jako jediná z dotazovaných nemá ještě pocity obroušené denně časem. Přesto však se nedá říci, ţe by měla jiný názor na chování rodiny vůči ní, neţ výše zmiňované dívky. Chovají se velmi dobře, nevím, jak by se chovali ke své dceři v mém věku, ale asi podobně, coţ je velmi dobře, řekla bych. To Slečna Jitka měla zase moţnost porovnat, jak se chovala kaţdá ze tří rodin, jenţ vystřídala během pobytu v Británii. V prvních dvou rodinách to moc ideální zřejmě nebylo, avšak o té poslední, kde nakonec strávila asi 7 měsíců konstatovala, ţe ji rozhodně povaţovali za člena rodiny a dávali to téţ najevo. Oni mě brali víc jakoby mezi sebe, neţ ty rodiny předtím, ţe jsem se fakt cítila jako součást té rodiny. ( ) Ona (hostitelská máma) mi třeba 62

63 někdy přinesla, prostě jen tak, tričko, ţe mi koupila. To bylo pěkný (smích). To by mi předtím nikdy neudělali. Obdobně se pak vyjadřovaly i další respondentky. Jediná Marta uvedla, ţe ač její hostitelští rodiče prakticky nerozlišovali mezi ní a jejich synem, ona si přeci jenom zachovávala určitý odstup. No já jsem se tam cítila jako doma, ale zase jsem si je nepřipouštěl k tělu. Brala jsem je jako svoje zaměstnavatele. Hodně milé zaměstnavatele. Z jaké důvodu jsem se ale bohuţel nedozvěděla. Já sama jsem ze strany své rodiny nikdy nepocítila, ţe by mě povaţovali jen za nájemní sílu. Ba naopak ke mně byli vţdy milí, vstřícní a snaţili se mi v maximální míře vyhovět. Ač jsme spolu netrávili volný čas, vţdy jsem se cítila být jim rovnocenným partnerem. Obrázek 10 Já s Jayeshem a hostitelským otcem Nithesem Nicméně mezi dotazovanými au pairkami se našly i takové, jeţ doslova uvedly, ţe si v rodinách připadaly jen jako pracovní síla, které nemusela rodina příliš platit. Já jsem tam byla holka z východu, jako levná pracovní síla. Snaţili se být milí, nebylo by to tak, ţe by mě šikanovali nebo podobně. ( ) V podstatě, i kdyţ to nebylo úplně perfektní, tak můj vztah k nim byl kladný, dobrý, měla jsem je svým způsobem ráda. Jen jsem byla naštvaná, ţe nejsem v Londýně a ţe jsem sluţka, vzpomíná na svůj pobyt slečna Emma. Dagmar pak téţ uvedla, ţe sice vztahy s rodinou nebyly aţ tak otřesné, ale pocit, ţe tam byla jenom kvůli úklidu, jí zůstal do dnes. Připadalo mi, ţe mě brala jako člena rodiny, který akorát za ni zastane veškerou práci. Někdy jsem měla pocit, ţe jsem méněcenná sluţka, ale to je prostě jejich anglická nátura, to se těţko popisuje, shrnula problematiku Dagmar. A pak jsou tu opět Klára a Lucie. Jiţ z předešlých částí je zřejmé, ţe zrovna tyhle dvě slečny jen stěţí budou popisovat, jak se k nim rodiny chovali mile a uctivě. Klára se o vztahu rodiny vůči její osobě vyjádřila následovně: Vztahy vůči mě nebyly nijak dobré, spíš sem pro ně byla zaměstnanec z východu ( ), kterého kdyţ budou cepovat, tak oni 63

64 budou mít svůj komfort za málo peněz. Lucie zase z chování své host mum nabyla pocitu, ţe většina zášti vůči nejen její osobě, vzhledem k tomu, ţe i minulá au pair od rodiny utekla, pramení z pocitu viny, ţe není sama schopna se o děti a domácnost postarat tak, jak by si přála. V ech vše popisuje takto: Ten její přístup ke mě. Podle mě ona nesouhlasila s tím, aby se jí o děti staral někdo jiný neţ ona. ( ) S tím jsem sice souhlasila, ale taky ona měla brát au pairku spíš jako kamarádku co se jí snaţí pomoct, popřípadě kamarádku pro děti plus pomocníčka pro domácnost v nejhorším, ale já z ní měla dojem, ţe mě tam spíš bere jako vetřelce, co nic neudělá tak dobře, jak by to udělala ona sama. Tak od tý doby jsem se tam uţ teda necítila moc vítaná vůbec! Patrné je, ţe vztahy, které se budují mezi rodinami a au pair, se mohou velice lišit. Přesto však na základě rozhovorů s respondentkami, mých osobních zkušeností a záţitků další bývalých či současných au pair si troufám konstatovat, ţe hostitelské rodiny se ve většině případů maximálně snaţí, aby se dívky cítily být její součástí a vše se obešlo bez zbytečných konfliktů. Nicméně je důleţité poznamenat, ţe to, jaké vztahy budou provázet celý pobyt, není jen v rukou hostitelských rodin, ale i au pair samotných. Ty také musí udělat jisté vstřícné kroky aneb jak poznamenala slečna Helena: Je to určitě o tom, ţe se musí snaţit hodně obě strany Očekávání vs. Realita Důvody, proč au pair do Velké Británie cestují, jsou povětšinou různé, avšak očekávání se téměř u všech shodují naučím se jazyk, získám zkušenosti, poznám prima přátele, jinou zemi... Setkají-li se představy s realitou, většinou pak ještě dlouhá léta po návratu au pair rády vzpomínají na dobu strávenou se svou hostitelkou rodinou. Je-li tomu však naopak, můţe se au pairing proměnit v ne příliš veselou etapu ţivota, na niţ dívky velice rády zapomenou. Na základě výpovědí všech dotazovaných si však troufám říci, ţe ony naplněné představy často převládají a to i přesto, ţe ne celý pobyt můţe probíhat ideálně. Důkazem je i slečna Emma. U ní rozhodně nelze hovořit o tom, ţe by byla s prostředím, ve kterém ţila, spokojená, nicméně na au pair pobyt rozhodně nezanevřela. Jela jsem tam, protoţe jsem se chtěla naučit anglicky a protoţe jsem si chtěla vydělat. Anglicky jsem se naučila, i kdyţ mohlo být líp, a peníze jsem si také nějaké uspořila, i kdyţ jsem měla minimální mzdu. Ale 64

65 nebylo dodrţeno hned několik mých poţadavků. ( ) Kdyby mi ale bylo 20, jela bych klidně hned znovu a nebála se najít si rodinu sama, uvedla k otázce očekávání Emma. U drtivé většiny respondentek však byla očekávání splněna, tak říkajíc, nad očekávání. Např. Cilka odjíţděla s počátečními obavami, které ale vzaly brzy za své. Věděla jsem, ţe určitě nevím, v podstatě, do čeho jdu a obávala jsem se toho, jakou rodinu chytnu, ale naštěstí mé obavy byly jen plané, odpověděla na otázku, s jakými představami kdysi do Británie cestovala. Podobně na tom byla i Jitka. Ta však měla obavy podloţené předešlými, ne zrovna příjemnými, zkušenostmi. Bála jsem se hodně. Já jsem tam původně vůbec nechtěla jet, protoţe jsem měla dvě špatné zkušenosti, ale nakonec to dopadlo dobře, konstatovala. Gabriela sice počáteční pochybnosti neměla, nicméně její shrnutí celého pobytu mluví za vše: Určitě jsem nečekala, ţe se tam budu mít tak dobře. Slečna Barbora v au pairování dokonce spatřuje velký ţivotní krok. Byl to start V podstatě jsem ráda, ţe jsem to absolvovala. Rozkoukala jsem se, dalo mi to určitě moc moţností. Díky tomu teď studuju univerzitu ve Skotsku. Kdybych neudělala první krůček, tak se sem asi nedostanu. A rodina byla fajn, znám tolik neuvěřitelnejch historek od au-pairek, ţe jsem ráda, ţe to nepotkalo mě. Určitě to byl jeden z nejdůleţitějších roků v mém ţivotě a setkalo se to s mým očekáváním, zakončila náš rozhovor. To Anna ve Velké Británii v současnosti stále pobývá, a tak ještě nemůţe říci, splnil-li pobyt její očekávání. Avšak z jejích slov se dá usoudit, ţe rozhodně svého rozhodnutí stát se au pair nelituje: Odjíţděla jsem za účelem, tím hlavním, zdokonalit si angličtinu, no a doufám, ţe se to plní (smích). Já osobně se rovněţ musím zařadit mezi dívky, u kterých se očekávání minimálně vyrovnala realitě. Má představa byla, ţe vyzkouším něco nového a získám zkušenosti, jeţ bych jen těţko dosahovala v prostředí, kde jsem se pohybovala. Díky au pair programu jsem se stala více nezávislou, soběstačnou a hlavně sebevědomou osobou, jíţ jsem od té doby rozhodně nebyla. O splněných představách jistě nemůţe hovořit slečna Lucie. Ta si za dobu, kdy pobývala v Británii, opravdu zaţila leda co. Přesto v tom všem spatřuje pozitivum: Jsem vděčná za to, ţe jsem mohla mít takový zkušenosti. S mojí neotrkanou povahou jsme to potřebovala a opravdu, i kdyţ jsem si uţila, tak toho teď nelituju! Naopak např. Dagmar byla svým au pairingem tak rozčarovaná, ţe by další působení na pozici au pair velice zvaţovala. O představách a jejich naplnění se v rozhovoru vyjádřila následovně: No Tak čekala jsem, ţe to je daný tou agenturou a ţe se to bude dodrţovat. To mi řekli předem, jak to 65

66 chodí. Akorát skutečnost byla jiná. ( ) Šla bych do toho leda za podmínek, ţe bych opravdu měla na starosti pouze děti, ale uţ nikomu nehodlám dělat sluţku! Na základě všech rozhovorů i vlastních zkušeností si troufám konstatovat, ţe opravdu jen minimum dívek můţe na konci pobytu říci, ţe se nesplnila, byť jen částečně, jejich očekávání. Navíc, jak dokazuje Lucie, i na špatných zkušenostech a nesplněných představách se dají najít pozitivní aspekty, na coţ by měly au pair pamatovat Seznámení a současný kontakt s rodinami Na závěr ještě pár statistických údajů, jeţ se týkají způsobu vyhledávání hostitelských rodin a udrţování kontaktu i po ukončení kulturně výměnného pobytu. V kapitole 3.4 jsou uvedeny moţnosti, jejichţ prostřednictvím si mohou budoucí au pair najít hostitelskou rodinu. Samozřejmě neexistuje ţádné pravidlo, které by říkalo, ţe ta či ona varianta zajistí ideálnější podmínky. Je tedy jenom na dotyčných, pustí-li se do hledání rodiny prostřednictvím agentury, internetu nebo dají na rady známých. Zcela náhodou, se téměř všechny dotazované rozdělily do dvou skupin. Jedna se k hostitelské rodině dostala přes agenturu. Ta druhá pak přes kamarádku či známou. Agenturu, jako prostředníka seznámení, uvádí např. slečna Helena. Zároveň se v její odpovědi objevuje i jedna z výhod zprostředkovatelských agentur, a to ţe hostitelské rodiny znají mnohdy po dlouho dobu, a mohou tak budoucím au pair poskytnou ověřené informace. Já jsem jela přes agenturu Student Agency, říká Helena. A ta říkala, ţe právě ta rodina někoho shání a ţe tam moc lidí nechce, protoţe mají hodně dětí. O agentuře se v rozhovoru zmiňuje i slečna Gabriela. Na otázku, jak se s rodinou zkontaktovala, odpověděla: Přes agenturu. Kontaktovali mě oni. A sedli jsme si hned na první telefonát. Podobně pak reagovala i slečna Dagmar: Přes Student Agency. Podala jsem si nějakou tu přihlášku a oni mi pak dali na výběr 3 rodiny, které mě kontaktovaly, a já si mohla vybrat. No a výjimkou není ani slečna Klára. K otázce kdo byl zprostředkovatelem jejího pobytu uvedla: Agentura Cool Agent. Pak mě kontaktovala baba z anglické partnerské pobočky, a pak ta máma mi zavolala. Či Cilka: Já přes agenturu českou a ti byli v kontaktu s anglickou agenturou. Dřív to ještě snad ani nešlo, najít si rodinu přes net, jako teď... nebo nevím, nebylo to aţ tak rozsáhlý v roce 2003, takţe vlastně přes agenturu jsem je našla. Já osobně téţ spadám do téhle skupiny. 66

67 Vycestovala jsem prostřednictvím agentury a rozhodně toho nelituji. Uţ jen to vědomí, ţe se mohu v případě problému na někoho v zahraničí obrátit, stál za drobnější finanční náklady, které jsou s agenturami spojeny. Dvě slečny pak během rozhovorů vyjádřily svou nespokojenost s činností agentur. Emma dokonce konstatovala, ţe práci zprostředkovatelské agentury povaţuje za selhání. Doslova uvedla: Nebylo dodrţeno hned několik mých poţadavků - být v Londýně, ţít v nekuřácké rodině, starat se o děti, mít moţnost řízení auta a navštěvovat školu. ( ) bohuţel v tomhle Student Agency selhalo. Otázkou je, proč tedy Emma do rodiny vůbec odcestovala, kdyţ musela předem vědět, jaké podmínky jí bude schopna poskytnout. K tomu se Emma vyjádřila následovně: Volali mi po telefonu. V té době jsem anglicky uměla velmi špatně a byla jsem ráda, ţe jsem ráda. Rozuměla jsem jim jen část věcí a hlavně ve Student Agency mi řekli, ţe rodina odpovídá mým poţadavkům. Mohla jsem odmítnout na začátku nebo v průběhu pobytu, ale jak jsem řekla, nemám ráda konflikty a komplikace, tak jsem to tam přeţila. Těţko tak říci, byla-li chyba skutečně čistě na straně agentury, či téţ slečny Emmy, která doplatila jak na svou tehdejší nedostatečnou znalost angličtiny, díky níţ se se svou rodinou nemohla dohodnout na konkrétních záleţitostech, tak na nekonfliktní povahu, kdy se odmítla ozvat i přesto, ţe pobyt zcela neodpovídal jejím poţadavkům. Druhá slečna uvádějící nespokojenost s výkonem agentury byla Anna. Ta však, na rozdíl od Emmy, ve chvíli kdy zjistila, ţe ne vše jde přesně dle jejích poţadavků, vyměnila agenturu za internetové stránky. V rozhovoru to komentuje následovně: Rodinu jsem našla prostřednictvím webové stránky, kde jsem si zřídila profil. Tam se mi rodina ozvala, ţe by měli zájem a po pár telefonátech, skypech a ech bylo jasno. Předtím jsem zkoušela Student Agency, ale nebylo to ono, nebyla jsem moc spokojená. Do druhé skupiny bývalých au pairek, jenţ uvádí jako způsob zkontaktování se s hostitelskou rodinou kamarádku či známou, pak patří např. Marta. Svou cestu k rodině popisuje následovně: Moje máma měla zákaznici, která měla dceru, která končila v té rodině. Takţe jsem se tam dostala přes ni. No a od ní jsem taky věděla, ţe se nebudu muset starat o malé dítě a věděla jsem, ţe to jsou Angličani, v jakém jsou věku, a tak nějak celkově, ţe to tam je celkem v klidu. Osobní zprostředkování dostalo k rodině i slečnu Jitku. Ta vystřídala během pobytu rodiny hned tři, ale s poslední, kde byla velice spokojená, ji seznámila právě kamarádka. ( ) přes kamarádku au pairku. To uţ nebylo přes agenturu. Předtím to bylo přes agenturu, teď uţ ne. A prakticky totoţně se vyjádřila 67

68 např. i Ivana, která doslova na otázku, jak se k rodince dostala, uvedla: Přes kamarádku, která byla u jejích známých. Jak jsem jiţ zmínila, většina respondentek se k rodinám dostala přes agentury či kamarády a věřím, ţe tomu tak je i globálně. Nicméně i třetí varianta, kterou mohou au pair k seznámení s rodinami vyuţít, tedy internetové a novinové inzeráty, jistě tvoří nemalý podíl na sjednávání pobytů. Z dotazovaných slečen tohoto způsobu vyuţily jiţ jmenovaná Anna a pak slečna Lucie. Ta je však smutnou ukázkou toho, jak se také můţe anonymní internetové prostředí vymstít. V podkapitole je jako ohromná nevýhoda webových inzerátů zmíněna nejistota, zda-li jsou uvedené informace vůbec pravdivé, či se ke skutečnosti ani nepřibliţují. Právě Lucie svou zkušeností dokazuje, ţe ač se na první pohled můţe vše zdát bezproblémové, realita je zcela odlišná. Podvod, který na ni nachystala bývalá au pair rodiny, v původních ech popisuje následovně: Odjela jsem do Anglie do údajně dobrý rodiny. Jela jsem přes inzerát, co jsem našla na netu. Podala ho au pairka, se kterou jsem se pak osobně sešla a vše mi vysvětlila a domluvily jsme se. Kdyţ jsem pak dorazila do Anglie, údajně hodný děti byly šílený, vůbec mě ze začátku nechtěly přijmout, ale nakonec jsem si zvykly a bylo to v pohodě. Kdyţ se ale konečně uklidnily děti (teda neuklidnily, ale aspoň mě přijaly a začaly mít rádi), tak problémy začaly s host mum Amy. ( ) Asi 14 dní po tom, co jsem tam přijela, jsem se dozvěděla, ţe Lence ţádný děda neumřel. Utekla od nich! ( ) Jenţe jsem netušila, proč utekla. Aţ do poslední chvíle o nich mluvila hezky, takţe jsem to nechápala. Jen teda tenkrát psala, ţe má nervy v háji (kvůli dědovi), pak ţe se pohádala s Amy, ale ţe to byla její vina, a pak napsala, ţe jede do ČR a ţe uţ na mailu nebude, protoţe se na net nedostane a ať uţ se domlouvám s Amy sama. Bylo mi to všechno divný, nevěděla jsem nic jistě, nevěděla jsem ani co si mám myslet, nevěděla jsem, co všechno je a není moje vina, ale Amy mě postupně utvrzovala v tom, ţe Lenka asi fakt utekla. Lucie tedy Lence věřila, ţe jediný důvod, proč odjíţdí předčasně, je zdravotní stav dědy. Proč by také neměla. Vţdyť uvádí, ţe o své náhradní rodině Lenka mluvila vţdy hezky, a tak neměla nejmenší důvod se domnívat, ţe by měl být někde problém. O opaku se bohuţel přesvědčila aţ ve chvíli, kdy do rodiny přicestovala. Vzhledem k tomu, ţe pravdivost informací uvedených v inzerátech nikdo nekontroluje, můţe se do obdobné situace jako Lucie dostat kaţdá a samozřejmě i kaţdý budoucí au pair. Nicméně věřím tomu, ţe případy, jako je tenhle, jsou jen výjimečné a ţe Lenka měla bohuţel jen tu smůlu, ţe odpověděla na špatný inzerát. 68

69 Ke sjednávání au pair pobytů jsou tedy, jak je vidět, běţně vyuţívány všechny tři způsoby. Přesto však si na základě výzkumu a osobních zkušeností troufám říci, ţe nejčastěji cestují au pair do Británie prostřednictvím zprostředkovatelských agentur. Je-li tomu z důvodu jakéhosi zabezpečení pro případ potíţí, či je pro kandidáty zkrátka snazší nechat vyřizování na někom jiném, by bylo otázkou dalšího zkoumání. Osobní zprostředkování však za agenturami rozhodně nezaostává. Četnost pobytů přes internet si netroufám odhadovat. Zatím jsem se totiţ osobně setkala pouze s Annou a Lucií, jenţ se k rodinám dostaly tímhle způsobem. Poté, co au pair do Británie přicestují, tráví v prostředí svých hostitelských rodin prakticky kaţdý den. Mnohdy se díky tomu vytvoří skutečná přátelství, která přetrvávají i po odjezdu dívek zpět do vlasti. Jindy vše zase skončí ve chvíli, kdy za sebou bývalá au pair zavře dveře. Mezi děvčata, jeţ si s rodinami psala či volala ještě dlouhou dobu poté, co jim pobyt skončil, patří např. slečna Gabriela. Ta během rozhovoru na otázku, zda-li je s rodinou stále v kontaktu odpověděla: Ano. Je to dva roky a já jsem s nimi stále v kontaktu. Slečna Helena téţ přitakala: ( ) trvá to vlastně do dneška. Kdyţ si voláme přes Skype, tak je to určitě třeba na hodinu a půl. Ta navíc patří k au pairkám, jenţ si s rodinou sedli natolik, ţe původní pobyt nebyl konečnou a do Británie se vrací opakovaně jiţ několik let. Dvacátého třetího 70 tam vlastně odlétám na dva měsíce, takţe No a bude to asi naše poslední léto, uvádí Helena. Já jsem se svou bývalou rodinou taktéţ stále v kontaktu. Není to sice tak pravidelné jako např. v případě Heleny, ale vţdy jsem velmi ráda, kdyţ slyším, jak se můj ex-svěřenec má, jak povyrostl či co právě dělají mí hostitelští rodiče. Do druhé skupiny dívek, jejichţ ţivoty se s těmi rodinnými rozešly v okamţiku ukončení pobytu spadají např. Jitka: ( ) máme se na internetu, ale vůbec si nepíšeme, vůbec nevím vlastně, jak se mají ty děti. Ivana: Myslím, ţe jsem tam na ty 2 měsíce pěkně zapadla. Pak jsme si ještě nějaký čas mejlovali, ale pak to nějak vyšumělo. A do třetice i Dagmar: Nejsme. Snaţila jsem se několikrát s nimi spojit, psala jsem maily nebo přání k narozeninám dětem a tak, ale nikdy ţádná odpověď

70 Zůstanou-li au pair s rodinami v kontaktu i po skončení au pair pobytu, tedy nezávisí jenom na tom, zda si během pobytu rozuměli, či ne. Ivana rozhodně nemůţe říci, ţe by měla s rodiči během au pairingu potíţe, ba přímo naopak, a přesto dnes jiţ nijak společně nekomunikují. Má-li započaté přátelství pokračovat i po odjezdu dívek, musí se tak o to nutně přičinit obě strany, protoţe v opačném případě vše, jak se říká, vyšumí. 70

71 6. Shrnutí výsledků výzkumu Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak jsou české au pair přijímány britskými rodinami. Jinak řečeno, jsou-li povaţovány za rovnocenné členy, jak prezentují zprostředkovatelské agentury, či spíše nájemnou pracovní sílu, která, v porovnání se skutečnými zaměstnanci, vyjde na zlomek nákladů. Z důvodu získání konkrétnějších údajů pro vyvození závěru, byly všechny rozhovory rozpracovány do dvou oblastí první se snaţila ukázat, jsou-li fakta propagovaná agenturami skutečně dodrţována, druhá pak kladla důraz spíše na pocitovou stránku pobytů všech ex au pair. Pravidla jsou pro au pair programy rozpracována poměrně dopodrobna. Mají totiţ za úkol zabránit neshodám, které mohou plynout z faktu, ţe se během pobytu au pair v hostitelské rodině, střetávají dvě, v mnohém poměrně odlišné, kultury. Jak jiţ bylo jednou v teoretické části zmíněno, to co je pro britskou rodinu běţnou záleţitostí, se můţe hostující české dívce jevit jako přehnané a naopak. Home office a zprostředkovatelské agentury proto přesně specifikují poţadavky 71 jak na au pair, tak téţ hostitelské rodiny a má-li celý pobyt probíhat bez větších problémů, pak by měly obě strany plnit své povinnosti. Na základě výsledků výzkumu si troufám tvrdit, ţe v drtivé většině tomu tak opravdu je. Značná část respondentek se k otázkám, spojených s dodrţováním základních podmínek kulturně výměnného programu au pair, vyjádřilo ve smyslu, ţe vše na čem se předem s hostitelskými rodinami, popřípadě agenturami, dohodly, bylo také později během jejich setrvání ve Velké Británii dodrţeno. Pokud však přeci jen bylo třeba z jakéhokoliv důvodu v průběhu pobytu pozměnit pracovní náplň či rozsah, byl tenhle počin vţdy předem rodinou oznámen a také dívce náleţitě kompenzován. Např. jedna z dotazovaných dívek byla po nějaké době rodinou poţádána o venčení domácího mazlíčka, za coţ jí ze seznamu povinností ubylo praní, s čímţ byla v konečném důsledku vlastně velmi spokojená. Jiným příkladem byl velký úklid domu, za který další z respondentek vţdy dostávala peníze navíc ke kapesnému. Nicméně výzkum také ukázal, ţe ne vţdy jsou rodiny ochotny přijmout fakt, ţe dívky mají v rodině fungovat jako její rovnocenná součást se všemi svými povinnostmi i ale nároky. Zejména tři dotazované respondentky si nejednou postěţovaly, ţe hostitelské rodiny mnohdy aţ hrubě porušovaly jejich základní práva. Např. v jednom případě nebyl dodrţen 71 Podrobnější informace v kapitole

72 fakt, ţe má au pair nárok na vlastní pokoj, který bude jen její, jindy pracovní doba tázané dívky vysoce překračovala stanovených 25 hodin týdně a do třetice měla jedna respondentka dokonce problémy najít k jídlu cokoliv, na čem by nebyla cedulka pro děti. Samozřejmě, ţe nelze jinak, neţ konstatovat, ţe dané rodiny očividně zneuţívaly svého postavení vůči slečnám, které jim přijely pomáhat. Přesto však je důleţité také zmínit, ţe dvě z těchto tří nespokojených au pair byly naprosto pasivní vůči jakémukoliv řešení nastalých problémů. Pouze jediná z dívek byla ochotna postavit se proti zneuţívání ze strany rodiny, coţ samozřejmě vedlo k téměř okamţitému napravení. Zbylé dvě bohuţel přijaly všechny nastalé nesnáze jako fakt, coţ pravděpodobně pro rodiny znamenalo ujištění, ţe je jejich au pair s nastavenými pravidly spokojená. Troufám si říci, ţe kdyby se obě slečny ozvaly včas a nenechaly zajít danou situaci aţ tak daleko, kdy nebylo jiného východiska neţ rodinu opustit, jistě by se, minimálně v jednom případě, našlo řešení, které by bylo ke spokojenosti obou stran. Výsledky výzkumu tedy jasně potvrzují konstatování Mgr. Květoňové (viz kapitola 3.3.2), ţe základem spokojeného a dobře fungujícího vztahu mezi au pair a hostitelskou rodinou je otevřená komunikace. Všechny dotazované bývalé au pair, jeţ si se svými náhradními rodinami skutečně rozuměly a nezaznamenaly prakticky ţádný závaţný problém, za celou dobu svého pobytu, totiţ přímo, či nepřímo, uvedly, ţe k sobě byly s rodiči vţdy maximálně upřímní a cokoliv se jedné ze stran nelíbilo, řešily okamţitě a nenechávali vše, jak se říká, osudu. To se pak samozřejmě odráţelo i na vztazích, které byly skutečně upřímné a ne jen na oko. Důleţitost komunikace si, bohuţel pozdě, uvědomila také, mnohokrát v analýze rozhovorů zmiňovaná, slečna Lucie: Kdyţ ona neměla věčně čas a já furt čekala, aţ konečně přijde ten pravej čas... chtěla jsem se s ní bavit spíš přátelsky a ne s ní rozhovor začít o tom, co mě vadí... No poučení do příště... řešit všechno okamţitě a nečekat aţ se stane zázrak! Jako shrnutí a rada pro všechny budoucí au pair by se tedy dalo konstatovat, ţe včasné řešení všech problémů ušetří mnohé nepříjemnosti, jeţ nastanou, nechají-li se obtíţe neřešené. Časem totiţ naberou takových rozměrů, ţe pobyt neskončí nijak jinak, neţ předčasným odjezdem au pair. Druhá část analýzy rozhovorů se orientovala na prvky, které byly spojeny zejména s pocitovou a vztahovou stránkou pobytů dotazovaných ex au pair. Mnohé závěry však jenom potvrzují výše uvedené výsledky. Např. kapitola věnovaná problémům, s nimiţ se některé z dotazovaných dívek potýkaly po dobu pobývání v Británii, je, bohuţel, 72

73 jenom smutným příkladem toho, jak se mohou neřešené problémy vymstít. Na druhou stranu je ale také nutno podotknout, ţe ne vţdy byla příčinou špatných vztahů mezi au pair a hostitelskými rodinami, nedostatečná komunikace. Mnohdy se bohuţel sami náhradní rodiče postarali o to, aby si ke svým au pair zatarasili cestu. Zejména dotazovaná slečna Lucie můţe jenom stěţí o všech svých patáliích s host mum Amy prohlásit, ţe byly způsobeny nedostatečnou komunikací mezi nimi. Značná část totiţ pravděpodobně pramenila z frustrace samotné Amy, která zřejmě tak moc chtěla mít vše dokonalé a podle svých představ, jen neměla čas či nevěděla jak na to, ţe jí nedocházelo, jak moc svým chladným a kritickým jednáním ubliţuje Lucii, která se upřímně snaţila plnit všechny její přání. Obávám se, ţe tady by ani ona otevřená komunikace nic nevyřešila a Lucii předčasný odjez neodvrátila. Rozhodně se však nedá tvrdit, ţe by vztahy dívek s rodinami byly jenom záporné, ba naopak. Právě v druhé části analýzy výzkumu se ukázalo, ţe hostitelské rodiny se opravdu v maximální míře snaţily své au pair přijmout za vlastní, či minimálně za rovnocenné partnery, se kterými se musí jednat jako se sobě rovnými. To dokazuje jak fakt, ţe je zahrnovali do rodinných dovolených, tak skutečnost, ţe se je nesnaţili vystříhávat ani z výletů či rodinných akcí, kde by se dalo předpokládat, ţe chce rodina strávit nějaký ten čas spolu, kdyţ nebyla moţnost během týdne. Dívky díky tomu nejednou nabyly pocitu, ţe jsou opravdovými členy rodiny, ne jen pouhými dočasnými zaměstnanci. Samozřejmě zde byly i výjimky, výše uvedené případy jsou ţivým důkazem. To se pak, jak uvedly některé z dotazovaných ex au pair, slečny cítily jako levná síla z východu. Naštěstí, na základě výsledků, mohu konstatovat, ţe se nejedná o převaţující jev, coţ je rozhodně dobrou zprávou pro všechny potencionální au pair. Výzkum také mimo jiné dokázal, ţe kulturně výměnný pobyt obvykle dokáţe splnit očekávání, jeţ do něj budoucí au pair vkládají. Prakticky ani jedna z respondentek během rozhovoru nekonstatovala, ţe by jí pobyt v Británii zklamal, nebo minimálně nevybavil zkušenostmi do budoucna. I ty dotazované, jeţ doslova nehovořily o naplnění všech představ, které do pobytu vkládaly před odjezdem, uvedly, ţe rozhodně nelitují, ţe tuhle zkušenost podstoupily, protoţe je v ţivotě posunula o velký kus kupředu. Já osobně jsem si jak z výzkumu, tak ze svého pobytu odnesla jeden poznatek. A to, ţe čím realističtější očekávání bude dívka od au pair pobytu mít, tím větší pravděpodobnost je, ţe se jí splní. Vůbec nejlépe někdy bývá, nemít očekávání ţádná. To pak můţe být člověk na závěr i 73

74 velmi mile překvapen, nebo také ne, samozřejmě. Kaţdopádně přehnané představy budoucích au pair jsou většinou prvním krokem k tomu, aby se celý pobyt proměnil v jedno velké zklamání. Velmi zajímavým výsledkem výzkum se ukázal být fakt, ţe jen malá část všech respondentek je v současné době s hostitelskou rodinou stále v kontaktu. I přesto, ţe většina si během souţití s nimi připadala jako doma, dnes jiţ nijak ani s rodiči, ani s dětmi nekomunikují. Moţnou příčinnou by mohlo být to, ţe všechny ex au pair nebyly pro rodinu ani první, ani poslední pomocnicí, a ty tak zkrátka nemají potřebu další komunikace, protoţe volné místo, které jejich odjezdem vzniklo, bylo ihned zaplněno. Kdeţto pro dívky, jeţ poměrně často vyjadřovaly lítost nad tím, ţe jejich komunikace s rodinou utichla, byla právě ta rodina jedinou, se kterou, kromě té vlastní, proţily nemalou část ţivota. A vzhledem k tomu, ţe k udrţování kontaktu je zapotřebí zájmu obou stran, je asi pochopitelné, ţe pro většinu dotazovaných dívek znamenal konec pobytu zároveň koncem spojení s hostitelskou rodinou. Nicméně jsou mezi respondentkami samozřejmě i výjimky, jeţ s rodinami komunikují dodnes. Tímto bych si dovolila shrnutí těch nejdůleţitějších výsledků výzkumu zakončit. Osobně si myslím, ţe všechny rozhovory poskytly velice detailní náhled do ţivota au pair v Británii a tím také nástroj k určení toho, jaké tedy postavení mají české au pair v rámci britských rodin. Přesto však bych chtěla ještě upozornit na jeden poměrně podstatný detail, a to, ţe celá práce byla zpracována jenom z pohledu au pair a nebyla poskytnuta moţnost vyjádření i druhé straně, tedy samotným hostitelským rodinám. Pro stanovení závěru se 100% jistotou by určitě bylo zapotřebí, znát názory a příběhy obou stran, avšak to bohuţel rozsah práce ani moje moţnosti neumoţňují. 74

75 7. Závěr Během zpracovávání celé práce, a to jak výzkumu, tak teoretické části, jsem měla moţnost proniknout hluboko pod povrch kulturně výměnného programu au pair. Kdyţ jsem před pár lety sama jako au pair do Británie odjíţděla, vůbec by mě nenapadlo si zjišťovat, jak vlastně takový au pair pobyt ve skutečnosti vypadá. Měla jsem jen velmi mlhavé představy co mě čeká a prostě jsem se do toho vrhla, jak se říká po hlavě. Nyní kdyţ vidím, jaké všemoţné nástrahy na dívky a chlapce na Ostrovech čekají, musím uznat, ţe jsem tenkrát byla váţně odváţlivec. A právě moţná ta tehdejší nevědomost v kombinaci s pozdější zkušeností mě dovedly aţ k téhle práci. Cílem bylo zjistit jaké postavení zaujímají české au pair v britských rodinách. Teoretická část práce se poměrně obsáhlým způsobem snaţí postavit status au pair ve Velké Británii do konkrétních teoretických mezí. Právě v souvislosti se vznikem této části bych ráda uvedla, ţe sehnat potřebné informace nebylo mnohdy vůbec jednoduché. Je s velkým podivem, ţe ač nemalá část au pair ve světě pochází právě z České republiky, najít českou literaturu, nebo alespoň český překlad zahraničního díla, týkající se toho programu, je prakticky heroický výkon. Sama jsem byla tímto faktem poměrně zaskočena, a to nejen z důvodu, ţe jsem byla nucena po validní literatuře pátrat, kde se dalo. Osobně si totiţ myslím, ţe je velká škoda, ţe se u nás o au pair pobytech příliš nepíše, protoţe by větší informovanost jistě pomohla odstranit, alespoň částečně, i tu malou část negativních zkušeností českých au pair. Empirická část zase prostřednictvím rozhovorů s bývalými a jednou současnou au pair, jeţ byly získány v rámci kvalitativního výzkumu, líčí skutečný ţivot au pair v hostitelské rodině. Aby bylo dosaţeno stanoveného cíle, byly všechny rozhovory a autentické y, v případě jedné z respondentek, analyzovány ze dvou hledisek. Za prvé to byla konfrontace fakt uvedených v teoretické části s realitou popsanou v rozhovorech. Druhá rovina se pak snaţila zachytit další, velmi důleţité, okamţiky pobytů dívek. Má-li se pokusit shrnou celé bádání, s přihlédnutím k výše zmíněnému faktu, ţe pohled na problematiku postavení au pair není v důsledku absence názoru druhé strany úplný, pak si rozhodně troufám konstatovat, ţe značná část britských rodin povaţuje nejen české au pair za skutečné členy rodiny, i kdyţ se to někomu můţe zdát zvláštní. Aţ na pár výjimek se téměř všechny respondentky výzkumu jasně vyjádřily, ţe z chování 75

76 svých hostitelských rodin vycítily, ţe je rozhodně nepovaţují pouze za další dočasný pár rukou do domácnosti, ale sobě rovné partnery, díky nimţ se i v cizí zemi a rodině cítily jako doma. Ne však všechny ex au pair mohly tohle tvrzení kvitovat a bohuţel tak poukázaly na fakt, ţe au pair pobyt můţe být i tzv. sázkou do loterie. Zvláště pak cestují-li dívky, popřípadě chlapci, do ne 100% prověřených rodin, nebo jsou např. natolik nekonfliktní či neotrkané povahy, ţe se jen stěţí vzpírají přehnaným nárokům rodin na jejich osobu. Ač je někdy hodně těţké uţ jen udělat to rozhodnutí a do Británie, či kamkoliv jinam, jako au pair vycestovat, pro mě a všechny respondentky šlo o záţitek na celý ţivot, který přinesl nejen kopu nových přátel, nespočet záţitků a poznání nové kultury, ale také ohromný ranec zkušeností, jeţ jsou v ţivotě k nezaplacení. Úplně na závěr bych velice ráda dala slovo slečně Emmě, která svou vskutku trefnou citací dodá práci onu tečku na závěr. Kdyby se nějaká slečna rozmýšlela a chtěla poradit, tak bych řekla jasné ano. Nikde jinde se člověk nenaučí anglicky tak dobře jako v cizině a i kdyţ se to zrovna mně úplně nevyvedlo, i tak je to důleţitá zkušenost. 76

77 8. Seznam literatury 8.1 Tištěné zdroje Bartoněk, L. Výhody a úskalí práce českých au pair v Německu a v anglosaských zemích. Brno, s. Diplomová práce na Masarykově univerzitě na pedagogické fakultě. Búriková, Z., Miller, D. Au Pair. Cambridge: Polity Press, ISBN 13: Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum ISBN Dömény, E. Slečna au-pair aneb jak jsem pečovala o anglické děti. Praha: Formát, ISBN Ehrenreich, B., Hochschild, A. R. Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy. New York: A Metropolitan/OWL Book ISBN Felix, N. Oh My, Au Pair! A Complete Guide to Hiring and Hosting an Au Pair. Indianapolis: Dog Ear Publishing, ISBN Gregor, Ján. Au pair bez ilúzií. ECHO magazín. 2005, roč. II, č. 1. s Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, ISBN Goodheart, K. Childcare: The Guide for Busy Parents. Richmond: Crimson Publishing, ISBN Hendl, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, ISBN Hess, S., Puckhaber, A. Big sisters are better domestic servants?! Comments on the booming au pair business. Feminist Review. 2004, vol. 77, no. 1. s ISSN Práva, povinnosti a zákon ECHO magazín. 2005, roč. II, č. 1. s Renata & Adriana. Môţe byť kaţdá au pair nanny? ECHO magazín. Červenec 2006, roč. II, č. 7. s ISSN X Silverman, D. Ako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. Bratislava: Ikar ISBN

78 Strauss, A., Corbinová, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert; Brno: Sdruţení Podané ruce, ISBN X Student Agency. Au Pair v USA a Evropě. Brno: Student Agency, Švaříček, R., Šeďová, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, Vyd. 1. ISBN Webové zdroje conventions.coe.int

79 9. Seznam obrázků Obrázek 1 Au pair s dětmi Obrázek 2 Au pair chlapec s dětmi Obrázek 3 Girl s Own Paper z roku Obrázek 4 Au pair s dětmi Obrázek 5 Au pair s dítětem Obrázek 6 Au pair a hostitelská rodina Obrázek 7 Au pair s dětmi Obrázek 8 Au pair s dětmi Obrázek 9 Já a Jayeshem a hostitelskou matkou Tanyou Obrázek 10 Já s Jayeshem a hostitelským otcem Niteshem

80 10. Seznam tabulek Tabulka 1 Stručný přehled celého výzkumného vzorku

81 11. Seznam příloh P1 Respondentky a jejich hostitelské rodiny P2 Přihlašovací formuláře P3 Ukázkový rozhovor

82 11.1 Příloha P1 Respondentky a jejich hostitelské rodiny Anna Slečna Anna ţije se čtyřčlennou rodinou v domku na britské ostrově Isle of Man ve městě Ramsey. Má na starosti osmiletou holčičku a sedmiletého chlapce, kteří navštěvují základní školu. Rodiče oba pracují, matka jako manaţerka v bance a otec je spoluředitelem firmy. Barbora Slečna Barbora ţila s dvoučlennou rodinou v domku ve městě Trowbridge v hrabství Wiltshire v jihozápadní Anglii. Na starosti měla devítiletého chlapce, který navštěvoval základní školu. Otci bylo 53 let a pracoval v továrně s pneumatikami. Matka bohuţel zemřela, kdyţ byly chlapci pouhé 3 roky. Cilka Slečna Cilka ţila se čtyřčlennou rodinou v domku v malém městečku Didcot poblíţ Oxfordu v hrabství Oxfordshire v jihovýchodní Anglii. Na starosti měla šestiletého chlapce, který navštěvoval základní školu a dvouletou holčičku, s níţ byla Cilka nejdříve doma a později ji vodila 3x týně do mateřské školy. Rodiče byli oba zaměstnáni, matka v laboratořích, kde se vyráběly elektrody pro diabetiky a otec ve velkoskladu jednoho z obchodních řetězců. Dagmar Slečna Dagmar ţila se čtyřčlennou rodinou v domku ve městě Ashtead v hrabství Surrey na jihovýchodě Anglie. Na starosti měla dva chlapce 8 a 6 let, kteří navštěvovali základní školu a čtyřletou holčičku, jeţ zrovna dokončovala docházku do mateřské školy. Matce bylo 38 let, rozvedená a toho času nezaměstnaná. Emma Slečna Emma ţila s čtyřčlennou rodinou v domku ve vesnici poblíţ města Slough v hrabství Berkshire na jihovýchodě Anglie. Na starosti měla dva chlapce, 17 a 11 let, a patnáctiletou dívku, jeţ chodili na základní školu. Otec byl rozvedený a vlastnil logistickou a kurýrní firmu. 82

83 Gabriela Slečna Gabriela ţila se čtyřčlennou rodinou v domku ve městě Hailsham v hrabství Sussex v jiţní Anglii. Na starosti měla dva chlapce 8 a 6 let, kteří navštěvovali základní školu. Oba rodiče pracovali, matka jako podnikatelka a otec jako počítačový inţenýr v bance. Helena Slečna Helena ţila s šestičlennou rodinou v domě ve městečku Harpenden v hrabství Hertfordshire ve východní Anglii (asi 25 km severně od Londýna). Na starosti měla chlapce, 13, 10 a 8 let, kteří všichni navštěvovali základní školu a patnáctiletou dívku, jeţ chodila tamtéţ. Matka byla v domácnosti a otec pracoval na burze. Ivana Slečna Ivana bydlela s pětičlennou rodinou v domě v malém městečku asi 20 km od Edinburgu ve Skotku. Na starosti měla tříletá dvojčata chlapce, kteří navštěvovali 2x týdně mateřkou školu a několika měsíční holčičku. Oba rodiče, 30, pracovali, matka na poloviční úvazek v obchodním řetězci s nábytkem a otec jako vedoucí pracovník pro jednu z Londýnských a Edinburgských bank. Jitka Slečna Jitka vystřídala během ročního pobytu celkem 3 rodiny. V důsledku neshod a špatné komunikace opustila první dvě rodiny po 2 měsících. V poslední čtyřčlenné ţidovské rodině nakonec zůstala po zbytek pobytu v Británii. Ţila s nimi v domě v severním Londýně v části Finchley. Na starosti měla pětiletého chlapce, který docházel do základní školy a dvouletou holčičku, jeţ 3x týdně navštěvovala mateřskou školu. Otec pracoval v realitách a matka si prý v průběhu Jitčina pobytu našla práci alespoň na poloviční úvazek. Klára Slečna Klára ţila s pětičlennou ţidovskou rodinou v domě v severním Londýně v části Hatch End. Na starosti měla dva chlapce, 9 a 11 let, kteří docházeli do základní školy a tříletou holčičku, jeţ navštěvovala mateřskou školu. Otec pracoval jako právnický úředník a matka v průběhu Klářina pobytu nastoupila na částeční úvazek jako zdravotní sestra do zubní ordinace. 83

84 Lucie Slečna Lucie vystřídala během ročního pobytu celkem 3 rodiny. V první a druhé rodině strávila 2 měsíce, v poslední pak cca 14 měsíců. Všechny autentické y, které jsem od Lucie v rámci výzkumu získala, se týkají rodiny první. Se čtyřčlennou rodinou ţila v domě v městě Canterbury v hrabství Kent na jihovýchodě Anglie. Na starosti měla pětiletého chlapce a tříletou holčičku. Oba rodiče pracovali, otec jako voják z povolání, takţe doma příliš podle slov Lucie nebyl, a matka Marta Slečna Marta ţila se tříčlennou rodinou v domě ve městě Leeds v metropolitním hrabství West Yorkshire v severní Anglii. Na starosti měla šestnáctiletého chlapce, který navštěvoval uměleckou střední školu. Oba rodiče pracovali, matka jako ortoped a otec vlastnil firmu na výrobky pro zdravé cestování. Já a moje hostitelská rodina Ţila jsem se tříčlennou indickou rodinou v domě ve městě Leeds v metropolitním hrabství West Yorkshire v severní Anglii. Na starosti jsem měla tříletého chlapce, který navštěvoval mateřskou školu. Oba rodiče byli zaměstnáni v místní nemocnici, matka jako gynekolog porodník a otec jako onkolog. 84

85 11.2 Příloha P2 Přihlašovací formuláře Student Agency Základní přihlašovací formulář 85

86 86

87 87

88 Cool Agent Charakterové doporučení a doporučení o péči o děti 88

AU PAIR a kulturně výměnné pobyty v zahraničí. Ing. Zdeněk Moravec obchodní zástupce e-mail: zdenek.moravec@studentagency.cz

AU PAIR a kulturně výměnné pobyty v zahraničí. Ing. Zdeněk Moravec obchodní zástupce e-mail: zdenek.moravec@studentagency.cz AU PAIR a kulturně výměnné pobyty v zahraničí Ing. Zdeněk Moravec obchodní zástupce e-mail: zdenek.moravec@studentagency.cz STUDENT AGENCY Téměř 20 let praxe kulturně-výměné pobyty au pair pobyty pracovní

Více

PRACOVNÍ A AU PAIR PROGRAMY V EVROPĚ

PRACOVNÍ A AU PAIR PROGRAMY V EVROPĚ PRACOVNÍ A AU PAIR PROGRAMY V EVROPĚ AU PAIR Velká Británie, Irsko, Francie, Belgie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Německo Rakousko, Finsko, Norsko Co je Au Pair kulturně-výměnný program pro mladé, svobodné

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 ANIMA VIVA o. s. 1/14 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového

Více

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče (asistentem sociální péče může být osoba z Vašeho okolí, která nevykonává péči jako podnikatel a není Vaší osobou blízkou tzn. nejedná

Více

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy

Work Life Balance. Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Balance Slaďování práce a rodiny nejen pro ženy Work Life Blance Work-life balance (zkráceně WLB), či český ekvivalent slaďování práce a rodiny, případně kombinace (nebo dokonce konflikt) pracovního

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření

Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole. Žádost o povolení šetření Přílohy: Příloha č. 1: Žádost o povolení šetření na anonymní škole Žádost o povolení šetření Milena Krištufová U stadionu 1649 516 01 Rychnov nad Kněţnou Hotelová škola Hradec Králové, s.r.o. Adresa: Československé

Více

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 VNITROSTÁTNÍ SPRÁVNÍ SPADAJÍCÍ DO OBLASTI PŮSOBNOSTI SMĚRNICE 2005/36/ES Prohlášení o vyloučení

Více

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu Letní jazyková škola 2015 Závěrečná zpráva projektu Cíl projektu Znalosti cizích jazyků jsou důležitou investicí do budoucnosti dítěte. Hrají velkou roli nejen při výběru zaměstnání, ale i pro integraci

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita Obchodní činnost v pojišťovně Organizace prodeje pojistných produktů Odvětvová struktura Vznik pojištění Centrála Školení prodejců Pojištění osob Pojištění majetku Pojištění odpovědnosti za škodu Úrazové

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Zahraniční praxe AIESEC. Informace

Zahraniční praxe AIESEC. Informace Zahraniční praxe AIESEC Informace Co je součástí prezentace 1. Představení AIESEC 2. Typy a možnosti praxí 3. Výběrové řízení 4. Zapojení v AIESEC Olomouc 5. Podmínky, servis, cena 6. Otázky AIESEC je

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU

20 proseb dětí. Příloha č. 1 MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU Příloha č. 1 20 proseb dětí MILÁ MAMINKO A MILÝ TATÍNKU 1) Nikdy nezapomeňte: jsem dítětem vás obou. Mám teď sice jen jednoho rodiče, u kterého převážně bydlím, a který se o mě většinu času stará. Ale

Více

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy.

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Závěrečný projekt Téma: Netolismus a jeho vliv na chování a ţivotosprávu ţáků 8. tříd základních škol. Výzkumný problém: Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Představení

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Smlouva o poskytnutí péče o dítě

Smlouva o poskytnutí péče o dítě Smlouva o poskytnutí péče o dítě First School Point základní škola a mateřská škola, s.r.o. Se sídlem: K Otočce 779/29a, Praha 4 Modřany IČO: 242 72 992 zastoupená ředitelkou: Mgr. Ivanou Vávrovou tel.:

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

INEX Sdružení dobrovolných aktivit

INEX Sdružení dobrovolných aktivit INEX Sdružení dobrovolných aktivit Kdo jsme nevládní a nezisková organizace založena v roce 1991 Naše cíle rozvoj mezinárodního dobrovolnictví a aktivního občanství prostor pro získávání zkušeností, znalostí

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

SMĚRNICE Č. 1 POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD PŘI PRACOVNÍCH CESTÁCH

SMĚRNICE Č. 1 POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD PŘI PRACOVNÍCH CESTÁCH SMĚRNICE Č. 1 POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD PŘI PRACOVNÍCH CESTÁCH 1. Právní předpis Poskytování cestovních náhrad se řídí zákoníkem práce č. 262/2006 Sb., část sedmá, Hlava I IV a navazujícími vyhláškami.

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.16 Integrovaná střední škola

Více

DOMÁCÍ ŘÁD 5. KOMUNITY

DOMÁCÍ ŘÁD 5. KOMUNITY DOMÁCÍ ŘÁD 5. KOMUNITY Naše komunita je zřízená od ledna 2007. Na 5. komunitě bydlí 8 obyvatel ve čtyřech dvoulůžkových pokojích. Všichni naši obyvatelé jsou zcela závislí na pomoci personálu. Tato pravidla

Více

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Jak za prací do Evropy. Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková

EURES. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services. Jak za prací do Evropy. Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková EURES Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services Jak za prací do Evropy Pardubice - 1.12.2010 Radka Vojtíšková www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné

Více

O pracovní rehabilitaci

O pracovní rehabilitaci ÚŘAD PRÁCE O pracovní rehabilitaci Těžké slovo: pracovní rehabilitace Když je člověk osobou se zdravotním postižením, mám právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitace je služba úřadu práce. Pomůže

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

Dotazník - pro uživatele

Dotazník - pro uživatele Dotazník - pro uživatele Vážení uživatelé, připravili jsme pro Vás dotazník, abychom zjistili, zda plníme Veřejný závazek (poslání organizace, cíle organizace, zásady práce), který jsme si stanovili a

Více

Dobrovolnictví Mýty a skutečnost. Mgr. Helena Pěnkavová SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary

Dobrovolnictví Mýty a skutečnost. Mgr. Helena Pěnkavová SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary Dobrovolnictví Mýty a skutečnost Mgr. Helena Pěnkavová SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary Dobrovolnictví mýty a skutečnost Definice Legislativa Motivace dobrovolnictví Mýty a skutečnost Zkušenosti z praxe Dobrovolnictví

Více

Smlouva. o poskytování služby Podpora samostatného bydlení. 1. Pan/paní (jméno a příjmení): Datum narození: Adresa trvalého bydliště: Ulice: Město:

Smlouva. o poskytování služby Podpora samostatného bydlení. 1. Pan/paní (jméno a příjmení): Datum narození: Adresa trvalého bydliště: Ulice: Město: Smlouva o poskytování služby Podpora samostatného bydlení 1. Pan/paní (jméno a příjmení): Datum narození: Adresa trvalého bydliště: Ulice: Město: a 2. Rytmus od klienta k občanovi o.p.s. Adresa: Londýnská

Více

Kurz španělštiny ve Valencii.

Kurz španělštiny ve Valencii. Kurz španělštiny ve Valencii. Valencie Valencie se nachází na středomořském pobřeží Španělska, je to moderní město plné historie i kultury. Výborné klima, písčité pláže, i, navíc, obrovské množství kulturních

Více

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky

Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Možné finanční dopady oddlužení v období 2008 2014 na státní rozpočet České republiky Abstrakt: Stále se zhoršující ekonomická situace většiny českých rodin a seniorů, vede některé z nich do finančních

Více

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá

Více

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL

Více

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání

Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Vstupní dotazník-další a celoživotní vzdělávání Osobní údaje Jméno Příjmení Bydliště (obec) Věk Kateřina Machatá Uherský Brod 44 let Vzdělávací a studijní kariéra Uveďte požadovaný údaj Obor vzdělání na

Více

PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ

PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍ ASISTENCE V TRENDU VOZÍČKÁŘŮ 1. Trend vozíčkářů a jeho služby Spolek Trend vozíčkářů Olomouc je občanské sdruţení zaloţené v roce 1994 samotnými lidmi se zdravotním postiţením

Více

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010

Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 Základní škola Roštín PSČ 768 03, Roštín 148,tel. 573 368 075 Obsah Minimální preventivní program na šk. rok 2009-2010 1 Drogová prevence 2 Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu"

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Internetové poradenství drogové problematice v ČR v III. krajská konference 25. 11. 2005 Mgr. Barbora Orlíková Úvod všechna odvětví včetně pomáhajících profesí jsou zasažena fenoménem internetu a jsme

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Problematika vzdělávání Romů v České republice Kateřina Černá Bakalářská práce 2010 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice. Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.

Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice. Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel. Základní škola profesora Josefa Brože, Vlachovo Březí, okres Prachatice Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 SMĚRNICE PRO POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD Článek 1 V souladu s příslušnými

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

ROTARY INTERNATIONAL DISTRICT 2240. Prezentace rodinných výměn Brno Šlapanice 17.9.2011

ROTARY INTERNATIONAL DISTRICT 2240. Prezentace rodinných výměn Brno Šlapanice 17.9.2011 ROTARY INTERNATIONAL DISTRICT 2240 Prezentace rodinných výměn Brno Šlapanice 17.9.2011 DISTRICT 2240 RI, 2010 Představení Ing. Šárka Zabadalová, MBA Člen Rotary klubu Kroměříž Od 7/2010 koordinátor rodinných

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Smlouva o poskytnutí sociální služby

Smlouva o poskytnutí sociální služby DOMOV POD HRADEM ŽAMPACH, IČ: 00854271 Informace pro uživatele Smlouva o poskytnutí sociální služby 28.3.2009 Výtah obsahu smlouvy o poskytnutí sociální služby srozumitelný uživateli služby; zpracoval:

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

REKONSTRUKCE KOUPELEN-BYTŮ REALIZOVANÉ NAŠÍ FIRMOU

REKONSTRUKCE KOUPELEN-BYTŮ REALIZOVANÉ NAŠÍ FIRMOU REKONSTRUKCE KOUPELEN-BYTŮ REALIZOVANÉ NAŠÍ FIRMOU JAK TO ZAČÍNÁ A JAK TO KONČÍ-MUSÍ DOBŘE SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKA JE NÁŠ VYSNĚNÝ CÍL A JAK TO UDĚLAT? TO JE OTÁZKA??? První, co musíme udělat je co nejdříve

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

PŘÍSPĚVEK K TÉMATU ADAPTACE ŽÁKŮ Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V PRAZE

PŘÍSPĚVEK K TÉMATU ADAPTACE ŽÁKŮ Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V PRAZE PŘÍSPĚVEK K TÉMATU ADAPTACE ŽÁKŮ Z ODLIŠNÉHO SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V PRAZE Libor Berný, Karel Opočenský, Gabriela Šumavská Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na žáky ve

Více

Osobní dotazník. Při mzdě nižší než minimální také váš vztah k minimálnímu zdravotnímu pojištění - vyznačte možnost: týká se jen DPČ a PP

Osobní dotazník. Při mzdě nižší než minimální také váš vztah k minimálnímu zdravotnímu pojištění - vyznačte možnost: týká se jen DPČ a PP Přílohy Osobní dotazník Příjmení: Stav: Jméno: Titul: Trvalý pobyt: Přechodný pobyt: Místo narození: Rodné číslo: Datum narození: Číslo OP: Číslo bankovního účtu, kam si přeji posílat výplatu: Telefony

Více

FINANČNÍ DOHODA Č. / /01/02 (Uvádějte prosím ve veškeré korespondenci)

FINANČNÍ DOHODA Č. / /01/02 (Uvádějte prosím ve veškeré korespondenci) PROGRAM SOCRATES -ERASMUS AKCE 2.2 Financování mobilit učitelů složené z grantu Erasmus a dotace MŠMT na dofinancování konečného uživatele vyplácené formou cestovních náhrad uzavřená mezi: FINANČNÍ DOHODA

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

63-43-N/.. Finančnictví a bankovnictví

63-43-N/.. Finančnictví a bankovnictví 63-43-N/.. Finančnictví a bankovnictví Tříleté denní studium Titul DiS. Žádné přijímací zkoušky, SCIO, NSZ Žádné poplatky za přihlášku Možnost zaslat nebo přinést přihlášku do 31.05.2012 pro 1. kolo, pro

Více

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3.1 Výběr a výchova učitelů autoškol (jejich předpoklady, odbornost a vzdělání) Zákon 247/2000 Sb. v pozdějším znění specifikuje podmínky pro udělení profesního

Více

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9.

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Ruský jazyk 7. 9. ročník 2 hodiny týdně třídy, jazykové učebny, počítačová učebna dělení žáků

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Rezignace Radka Johna Praha 12. května 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů)

Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů) Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů) Číslo zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

SAZEBNÍK POSKYTOVANÝCH SLUŽEB - SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ

SAZEBNÍK POSKYTOVANÝCH SLUŽEB - SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Sociální služby Česká, Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec tel.: 384 397 709, e-mail: info@sscjh.cz SAZEBNÍK POSKYTOVANÝCH SLUŽEB - SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ platnost od 1. 1. 2012 V souladu se zákonem

Více

TYPY BALÍČKŮ PÉČE. cena balíčku BYDLENÍ je 1500,- Kč měsíčně na osobu

TYPY BALÍČKŮ PÉČE. cena balíčku BYDLENÍ je 1500,- Kč měsíčně na osobu TYPY BALÍČKŮ PÉČE 1. VARIANTA BALÍČEK BYDLENÍ komu je určen: Víceméně samostatným klientům, kteří v Zátiší využijí jen základní služby recepci jako formu prvotní asistence, fyzioterapii, restauraci a třeba

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Domov na Kalvárii s.r.o. Jaroměřice 271, 569 44 IČ: 287 74 604 VNITŘNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY O nás Poskytovatelem je Domov na Kalvárii s.r.o., poskytující sociální službu typu pečovatelská

Více

Pojištění majetku aneb jak to správně nastavit

Pojištění majetku aneb jak to správně nastavit Asociace finančních poradců České republiky, spolek Tento krátký e- book je určen pro všechny, kteří mají nějaký majetek, chtějí ho mít správně pojištěný a chtějí mít základní přehled o tom, na jaká rizika

Více

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula

KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula KAI/2 evaluace vzdělávacích programů ŠVP a kurikula ANGLICKÝ JAZYK Studijní obory ukončené maturitou dle přehledu studijních oborů na SŠSSaD v Liberci ÚVOD ŠVP AJ pro studijní obory pro ţáky s návazností

Více

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE

STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽE V INSTITUCÍCH A PORADNÍCH ORGÁNECH EVROPSKÉ UNIE STÁŽ V EVROPSKÉ KOMISI 2 STÁŽ V EVROPSKÉM PARLAMENTU 4 STÁŽ V RADĚ EVROPSKÉ UNIE 7 STÁŽ VE VÝBORU REGIONŮ 9 STÁŽ V EVROPSKÉM HOSPODÁŘSKÉM A SOCIÁLNÍM

Více

Kodex chování však může obsahovat požadavky jdoucí nad rámec místních zákonů.

Kodex chování však může obsahovat požadavky jdoucí nad rámec místních zákonů. Kodex chování 1 Úvod Ve snaze o neustálé zlepšování našeho výrobního prostředí a pracovních podmínek z etického i sociálního hlediska používáme kodex chování jako minimální standard. Kodex chování je platný

Více

O informálním učení v České republice

O informálním učení v České republice O informálním učení v České republice Milada Rabušicov icová & Ladislav Rabušic Filozofická fakulta & Fakulta sociáln lních studií Masarykova univerzita Brno Východiska Celoživotní učení je v ideálním

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS. Závěrečná zpráva ze studijního pobytu Akademický rok 2002/2003

PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS. Závěrečná zpráva ze studijního pobytu Akademický rok 2002/2003 PROGRAM SOCRATES II./ERASMUS Závěrečná zpráva ze studijního pobytu Akademický rok 2002/2003 Vyplněnou Závěrečnou zprávu je potřeba doručit v elektronické podobě (e-mail) na zahraniční oddělení rektorátu

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková v loňském roce jsem se zúčastnila projektu "ŠANCE PRO DĚČÍNSKO", který měl zvýšit možnosti mého uplatnění na trhu práce. Po úspěšném ukončení dvou vzdělávacích modulů tohoto projektu jsem získala certifikáty

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Studenti středních a vysokých škol Praha 26. září 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky:

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 6. Poznámky: ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit jednoduché

Více

ZŠ Ostrožská Nová Ves. Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany

ZŠ Ostrožská Nová Ves. Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany VÝMĚNNÝ POBYT ŽÁKŮ ZŠ Ostrožská Nová Ves a Gymnázium Romaina Rollanda Drážďany 13. 21. března 2014 Být jiný neznamená být špatný. Nebojme se jinakosti, zahoďme předsudky, pojďme poznat sebe a svět okolo

Více

Rodinná školička U veselé mašinky

Rodinná školička U veselé mašinky SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ MIMOŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A PÉČE O DÍTĚ uzavřená podle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Smluvní strany 1. Společnost Rodinná školička U veselé

Více

PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas

PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas PRACOVNÍ DOBA SOUVISEJÍCÍ TÉMATA: 1. Přestávky v práci 2. Bezpečnostní přestávky 3. Práce přesčas ANOTACE 1. Pracovní doba, přestávky v práci, práce přesčas 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

VSTUPNÍ DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O POBYT A SOCIÁLNÍ SLUŽBY

VSTUPNÍ DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O POBYT A SOCIÁLNÍ SLUŽBY VSTUPNÍ DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O POBYT A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Zájemce Jméno a příjmení: Datum narození: Adresa: Telefon: Rodiče nebo zákonní zástupci Jméno a příjmení: Adresa: Zaměstnání: Telefon: Typ služby,

Více

Domov Jílové u Prahy, poskytovatel sociálních služeb Chvojínská 108, 254 01 Jílové u Prahy. Směrnice č. 28

Domov Jílové u Prahy, poskytovatel sociálních služeb Chvojínská 108, 254 01 Jílové u Prahy. Směrnice č. 28 Domov Jílové u Prahy, poskytovatel sociálních služeb Chvojínská 108, 254 01 Jílové u Prahy Směrnice č. 28 kterou se provádí ustanovení Smlouvy o poskytování sociálních služeb 1 Článek č. 1 Vymezení základních

Více

EURES. www.eures.cz www.eures.europa.eu

EURES. www.eures.cz www.eures.europa.eu EURES Evropské služby zaměstnanosti www.eures.cz www.eures.europa.eu EURES EUROPEAN EMPLOYMENT SERVICES vznik 1993, iniciátor a koordinátor Evropská komise Od r. 2004 je EURES v ČR také součástí veřejných

Více

U které zdravotní pojišťovny jste pojištěn/a?

U které zdravotní pojišťovny jste pojištěn/a? D I AK O N I E C Í R K V E B R AT R S K É K Ř E S Ť A N S K Á S O C I Á L N Í P O M O C Koněvova 24, 130 00 Praha 3, IČO: 45250855 Ž Á D O S T O P Ř I J E T Í d o C h r á n ě n é h o b y d l e n í n a

Více

Chamber College ANGLIČTINA NA MALTĚ SLEVOVÁ AKCE NA STUDIUM V LEDNU A ÚNORU 2013

Chamber College ANGLIČTINA NA MALTĚ SLEVOVÁ AKCE NA STUDIUM V LEDNU A ÚNORU 2013 Jazyková škola Elvis, Karlínské náměstí 8, 186 00 Praha 8 tel./fax: 241 405 628, tel.: 241 409 001; Vodafone: 602 350 632, 731 570 807 http://www.elvis.cz; e-mail: elvis@elvis.cz ANGLIČTINA NA MALTĚ SLEVOVÁ

Více

Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů)

Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů) Výzva k podání nabídek (pro účely uveřejnění na www.msmt.cz nebo www stránkách krajů) Číslo zakázky (bude doplněno poskytovatelem dotace) Název programu: Registrační číslo projektu Název projektu: Název

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více