UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyziologie a biochemie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyziologie a biochemie"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyziologie a biochemie UPLATNĚNÍ LIDÍ S HENDIKEPEM NA VOLNÉM TRHU PRÁCE METODOU PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČR Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. MUDr. Eva Kohlíková, CSc. Zpracovala: Bc. Šárka Trundová Duben

2 Svoluji k zapůjčení diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a Příjmení: Číslo občanského průkazu: Datum vypůjčení: Poznámka: 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. Trundová Šárka 3

4 Poděkování Děkuji Doc. MUDr. Evě Kohlíkové CSc. za odborné a podnětné vedení, za pomoc, rady, trpělivost a ochotu při vypracovávání závěrečné práce. 4

5 Abstrakt Název práce: Uplatnění lidí s hendikepem na volném trhu práce metodou podporovaného zaměstnávání v ČR Cíl práce: Zmapovat situaci a vývoj agentur podporovaného zaměstnávání v České republice za poslední čtyři roky. Porovnat činnost APZ v jednotlivých krajích z několika hledisek. Metoda: Kvantitativní studie hodnotící činnost agentur podporovaného zaměstnávání v ČR na základě sběru dat. Výsledky: Práce hodnotí úspěšnost metody podporovaného zaměstnávání při uplatňování lidí s hendikepem na volném trhu práce v jednotlivých krajích České republiky. Klíčová slova: Podporované zaměstnávání, agentura podporovaného zaměstnávání, volný trh práce, uživatel služeb, hendikep, postižení. 5

6 Abstract The title of the work: Jobs opportunities of handicapped people in open labour market by means of supported employment in CR. The aim of the work: To chart the situation and development of the supported employment agencies in the Czech Republic over the past 4 years. To compare the activity of the agencies in particular regions from several points of view. Method: The quantitative study evaluating the activity of the supported employment agencies in the CR based on data collection. Results: The work evaluates success of the method of supported employment concerning jobs opportunities of handicapped people in open labour market in particular regions of the Czech Republic. Key words: supported employment, the supported employment agency, open labour market, the unemployed, the service user, handicap, disablement, the handicapped. 6

7 OBSAH ÚVOD...10 TEORETICKÁ ČÁST ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Z HLEDISKA POJMOVÉHO VYMEZENÍ Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění Osoby se zdravotním postižením Plně invalidní Částečně invalidní Zdravotně znevýhodněné POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ Zastřešující organizace podporovaného zaměstnávání Evropská unie pro podporované zaměstnávání Česká unie pro podporované zaměstnávání Členské shromáždění Výbor Revizní rada Definice a znaky podporovaného zaměstnávání Definice podporovaného zaměstnávání Rozpoznávací znaky podporovaného zaměstnávání Uživatelé agentur podporovaného zaměstnávání Problematika pracovního uplatnění lidí s tělesným a kombinovaným postižením Problematika pracovního uplatnění lidí s mentálním postižením Problematika pracovního uplatnění lidí se smyslovými vadami Zrakové postižení Sluchové postižení Problematika pracovního uplatnění lidí s duševním onemocněním Problematika pracovního uplatnění lidí se závislostí Problematika pracovního uplatnění lidí sociálně znevýhodněných ČINNOST AGENTUR PODPOROVANÉHO ZMĚSTNÁVÁNÍ

8 4.1 Proces podporovaného zaměstnávání Poradenská činnost Pracovní diagnostika Poradenství pro volbu povolání Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání Poradenství pro volbu rekvalifikace Poradenství pro volbu přípravy k práci Poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ Příprava k práci Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP Příprava k práci ve vzdělávacím zařízení Specializované rekvalifikační kurzy Zprostředkování zaměstnání Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání Zprostředkování zaměstnání Udržení a změna zaměstnání Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání Asistované zaměstnání Poradenství pro výkon zaměstnání Poradenství pro zaměstnavatele Poradenství pro rodinu uživatele ODLIŠENÍ PZ OD JINÝCH TYPU SLUŽEB Chráněné pracovní místo Chráněná dílna Pracovní terapie VÝHODY A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Příspěvky od úřadu práce Plnění povinného podílu Neplnění povinného podílu...41 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZY...44 VÝZKUMNÁ ČÁST Předmět a cíl výzkumu Výzkumná metoda Výsledky dotazníkového šetření

9 7.4. Potvrzení, vyvrácení hypotéz...66 DISKUSE...79 ZÁVĚR...88 LITERATURA...90 PŘÍLOHY

10 ÚVOD Práce je základní lidská činnost, kterou člověk pozměňuje své okolí, sebe sama, svou osobnost a tím zpětně ovlivňuje průběh pracovní činnosti. Práce je uvědomělá činnost, která je prostředkem k vytváření hmotných a nehmotných hodnot (Kohoutek, Štěpaník 1999). Novosad (2002) uvádí, že práce má pro člověka přínos v rovině materiální a existenční, socializační, estetické a kulturní, relaxační, rozvíjí tělesné a duševní schopnosti. Práce není pro většinu lidí se zdravotním postižením pouze zdrojem obživy, je zároveň prostředkem seberealizace s výrazně sociálně rehabilitačním účinkem. Pro občany se zdravotním postižením je práce důležitá především po stránce psychické a podmiňuje pocit celkové společenské integrace. Ze sociálních výzkumů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením dávají přednost zaměstnání v kolektivu lidí bez zdravotního hendikepu. Lépe tak vzdorují depresivním pocitům, které se objevují v pracovních kolektivech, kde jsou pouze lidé se zdravotním postižením (Vysokajová, 2000). V devadesátých letech začal být kladen stále větší důraz na pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením, a to i těžšího stupně, před pouhým pobíráním invalidních důchodů. Začaly se hledat nové cesty aktivního pracovního zapojení lidí, kteří ač chtěli a mohli za určitých podmínek pracovat, zůstávali dosud stranou a byli odkázáni pouze na prostředky sociálního zabezpečení. Roli zde sehrála obava států (zejména průmyslově vyspělých) ze stále rostoucí sumy představující náklady na invalidní důchody a další dávky poskytované zdravotně postiženým. Znepokojení vyplývající z rostoucího finančního tlaku s ohledem na počet vyplácených invalidních penzí, z nichž se dalo usuzovat na snižování počtu pracovních sil v budoucnosti, vyústilo ve změnu postoje vůči zdravotně postiženým a přijetí strategií, které měly napomáhat jejich integraci do ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tento přístup je v souladu s moderními trendy politiky zaměstnanosti, která směřuje k reintegraci osob s postižením zpět do zaměstnání. 10

11 Jednou ze služeb, která se zabývá pomocí lidem s jakýmkoli hendikepem uplatnit se na volném trhu práce, je poměrně mladá sociální služba podporované zaměstnávání. Podporované zaměstnávání vzniklo ve Spojených státech amerických v sedmdesátých letech jako alternativa k tradičním službám pro lidi s mentálním postižením v oblasti zaměstnanosti. Podporované zaměstnávání bylo připraveno pro skupinku lidí, kteří byli vnímáni jako neschopní odvádět skutečnou práci. V roce 1984 bylo v USA PZ legislativně upraveno zákonem Developmental Disability Act. Do české republiky přišla myšlenka PZ na začátku devadesátých let minulého století, kdy se s ní odborníci pracující s lidmi s postižením měli možnost setkat v kurzech americko-židovské nadace JDC. Zanedlouho potom, na základě inspirace z těchto kurzů a vědomím evidentní potřeby lidí s postižením zařadit se do pracovního procesu, se začalo PZ v ČR prakticky realizovat (Stupková, 2005). Podporované zaměstnávání je komplex služeb, který je určen pro lidi s jakýmkoli hendikepem, kteří chtějí pracovat, ale jejich možnosti uplatnit se na otevřeném trhu práce jsou omezené. Smyslem PZ je vyrovnávání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří v důsledku zdravotního postižení nebo jiných znevýhodňujících faktorů mají ztížený přístup na otevřený trh práce a v důsledku toho mohou být nebo jsou omezeni ve svém společenském uplatnění. V rámci podporovaného zaměstnávání je poskytována podpora rovněž zaměstnavatelům uživatelů služby i rodině uživatele. 11

12 TEORETICKÁ ČÁST 1. ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Z HLEDISKA POJMOVÉHO VYMEZENÍ 1.1 Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění (ICIDH) Dle světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1980: Vada, porucha (Impairment) je jakákoli ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické stavby či funkce. Jde o vnější projev bez ohledu na skutečný dopad na funkční schopnosti postiženého či jeho začlenění do běžného sociálního a pracovního prostředí. Podle klasifikace WHO se rozlišují například poruchy intelektu, psychiky, řeči, zraku, sluchu, vnitřních orgánů, kostry aj. Postižení, změněná schopnost (Disability) je jakékoli omezení nebo ztráta schopnosti vykonávat činnost určitým způsobem nebo v rozsahu, který je považován za normální. Dle WHO se rozlišuje disabilita v chování, v komunikaci, v pohybu, v obratnosti apod. Znevýhodnění (Handicap) je omezení vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální. 12

13 1.2 Osoby se zdravotním postižením (OZP) jsou podle Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 fyzické osoby, které jsou plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením" TZP) uznány částečně invalidními (osoby se zdravotním postižením) uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné" OZZ) Za plně invalidního je považován ten, komu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% nebo je schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti osoby se vychází z jejího zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření. Osoba s plným invalidním důchodem dle zákona o důchodovém pojištění 39 ods. 1 písm. a) může vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v daném konkrétním zaměstnání na stanovený úvazek pracovat. Předpokládá se, že využije zbylý pracovní potenciál, což je cca 30%. Plný invalidní důchod dle zákona o důchodovém pojištění 39 ods. 1 písm. b) je přiznáván osobám se zdravotním postižením závažného stupně podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 284/1999 Sb, kde jsou přímo vyjmenována zdravotní postižení, která umožňují výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Z toho vyplývá, že zákon o důchodovém pojištění neváže nárok na výplatu plného invalidního důchodu na žádné omezující podmínky související s výkonem výdělečné činnosti. 13

14 1.2.2 Za částečně invalidního je považován ten, komu komu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 33% nebo komu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platná od umožňuje výdělek k ČID bez omezení Za osobu zdravotně znevýhodněnou se považuje fyzická osoba, která má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje takový stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. 14

15 2. POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU V České republice existuje jednotná posudková služba. Posudkový lékař posuzuje zdravotní stav pro všechny účely, tzn. pro pojistné i nepojistné systémy. Lékaři posudkové služby pracují na úrovni tzv. první a druhé instance. První instanci představují lékaři OSSZ a druhou instancí jsou posudkové komise MPSV, které dělají posudky pro odvolací řízení. Posudkový lékař nerozhoduje o dávkách, ale vydává pouze posudek, který slouží jako podklad pro rozhodnutí příslušného orgánu o dávce. Proti posudku lékaře se nelze odvolat. Odvolat se je nutné proti rozhodnutí o dávce. V rámci odvolání se případně přezkoumá zdravotní stav posudkovou komisí MPSV. 15

16 3. PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ 3.1 Zastřešující organizace podporovaného zaměstnávání Evropská unie pro podporované zaměstnávání (European Union of Supported Employment, EUSE) je nevládní organizace, která zastřešuje v současné době 17 národních asociací podporovaného zaměstnávání v Evropě, mezi které patří i Česká unie pro podporované zaměstnávání. EUSE je členem European Disability Forum (EDF). EUSE byla založena v roce 1993 za účelem podpory rozvoje podporovaného zaměstnávání v Evropě. Posláním EUSE je prosazovat model podporovaného zaměstnávání prostřednictvím výměny příkladů dobré praxe, zkušeností a znalostí mezi evropskými zeměmi. Jejími členy jsou v současné době národní organizace Anglie, Dánska, Finska, Holandska, Irska, Islandu, Itálie, Nizozemí, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Severního Islandu, Skotska, Španělska a Švédska. Od roku 2001 je členem jako první z postkomunistických zemí také Česká unie pro podporované zaměstnávání (Adamčíková 2005) Česká unie pro podporované zaměstnávání Orgány České unie pro podporované zaměstnávání jsou: členské shromáždění výbor revizor/revizní rada 16

17 Členské shromáždění Členské shromáždění se schází dle potřeby, nejméně 2x ročně a vždy, když o to požádá nejméně třetina členů UNIE a to do 20 dnů od doručení žádosti. Členské shromáždění zejména: schvaluje stanovy UNIE, schvaluje úkoly UNIE pro příslušné období, výroční zprávu, rozpočet UNIE a účetní uzávěrku hospodaření, věnuje se teoretické reflexi PZ, schvaluje výši a způsob platby členských příspěvků, volí na dobu dvou let členy výboru, předsedu a revizora/revizní radu, rozhoduje o zrušení UNIE Výbor Výbor je výkonným orgánem UNIE v období mezi dvěma členskými shromážděními UNIE. Plní usnesení členského shromáždění; rozhoduje ve věcech, které nejsou ve výlučné pravomoci členského shromáždění. Výbor má nejméně 3 a nejvíce 7 členů. V čele výboru stojí předseda. Předseda zastupuje Unii navenek. Výbor zejména: koordinuje činnost UNIE, zabývá se strategickými otázkami dalšího vývoje PZ jako například vzdělávání zaměstnanců agentur PZ, svolává členské shromáždění, zpracovává podklady pro rozhodnutí členského shromáždění, navrhuje změnu stanov UNIE, navrhuje výši a způsob platby členských příspěvků, volí předsedu/předsedkyni a jmenuje jednatele Revizní rada Revizní rada je kontrolním orgánem UNIE. Za svoji činnost odpovídá členskému shromáždění. Revizor nesmí být členem výboru. Revizní rada si volí předsedu, který vystupuje jejím jménem. Předseda revizní rady má právo účastnit se schůzí výboru s hlasem poradním. Revizní rada vykonává dohled nad hospodařením UNIE, organizuje audity kvality, upozorňuje výbor na zjištěné nedostatky a podává návrhy na jejich odstranění. Kontrolu provádí nejméně 1x ročně. Pro zasedání členského shromáždění vypracovává revizor (revizní rada) zprávu o výsledcích revizí a kontrolní činnosti. (Krejčířová 2005) 17

18 3.2 Definice a znaky podporovaného zaměstnávání Úkolem dané kapitoly je formulovat znaky, které tuto službu charakterizují a vymezit ji tak mezi jinými typy služeb. Současně je respektováno, že podporované zaměstnávání je pouze jedním z typů služeb, které vedou k získání práce, snaha o vymezení tedy neznamená, že by podporované zaměstnávání bylo považováno za hodnotnější než jiné služby Definice podporovaného zaměstnávání Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a udržet si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce (Stupková, 2005) Rozpoznávací znaky podporovaného zaměstnávání Hlavním cílem podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem s hendikepem získat a udržet si takové zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem. Současně je cílem zvýšit úroveň samostatnosti uživatelů služeb zprostředkovat vytvoření či rozvinutí jejich dovednosti potřebné k nalezení, získání a udržení si práce, posílit jejich pracovní návyky a rozšířit zájem o profesní rozvoj. Zaměstnání je na otevřeném trhu práce, což znamená, že většina pracovníků zaměstnavatele není znevýhodněna a nepotřebuje tedy zvláštní pomoc. Práce má stabilní charakter, pracovní poměr je na dobu neurčitou nebo na dobu, která je obvyklá u daného typu pracovního místa, zaměstnavatele či v daném regionu. Dohoda o provedení práce nebo dobrovolnická činnost je akceptována jako fáze vedoucí k uzavření pracovněprávního vztahu. Pracovní místo odpovídá zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem uživatele služeb a současně umožňuje profesní rozvoj. Uživatel má příležitost na tomto pracovním místě získat nové 18

19 dovednosti, může u něj dojít k pracovnímu postupu. Uživatel podporovaného zaměstnávání má pracovní podmínky jako ostatní pracovníci. Jde o hodnotnou a smysluplnou práci, zaměstnavatel i zaměstnanec mají z odvedené práce užitek. Uživatel podporovaného zaměstnávání má na pracovišti příležitost k sociálnímu uplatnění, tedy setkávání s ostatními pracovníky nebo zákazníky a k účasti na společenských akcích organizovaných zaměstnavatelem srovnatelně s ostatními pracovníky. Poskytovaná podpora je individuální vzhledem k potřebám konkrétního člověka a zaměstnavatele. Rozvoj samostatnosti uživatele i účinnost poskytované služby je dána poskytováním nejmenší možné efektivní podpory. Podpora je průběžně snižována v závislosti na vývoji dovedností uživatele podporovaného zaměstnávání. Podpora v podporovaném zaměstnávání sleduje nejen získání vhodného pracovního uplatnění, ale i jeho uchování, proto je poskytována i po uzavření pracovněprávního vztahu. Za běžný prvek je považována podpora přímo na pracovišti, odborné poradenství v pracovněprávní oblasti, kariérové poradenství, jednání v zájmu uživatele se zaměstnavateli, úřady apod. Podpora je poskytována tak, aby byla pro konkrétního uživatele co nejpřirozenější, aby zbytečně nečinila uživatele nápadným. Podpora je poskytována také zaměstnavateli uživatele, a to např. s úpravou pracovního místa, pracovní náplně, s přijímáním uživatele, s vytvořením podmínek pro přijetí uživatele do pracovního kolektivu apod. Ke stanovení časového omezení vedla snaha o to, aby služba byla poskytována co nejefektivněji. Časové omezení vede uživatele i pracovníky agentury k soustředění na dosahování cíle. Období 24 měsíců odpovídá době trvání tradičních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V odůvodněných případech může být služba poskytována i déle. Lze ji také využít opakovaně, pokud je to v zájmu zachování pracovního místa či nalezení místa nového. Na službu podporovaného zaměstnávání může navázat i jiný typ služby (osobní asistence, poradenství apod.) (Vitáková, 2005). 19

20 3.3 Uživatelé agentur podporovaného zaměstnávání Skupinu uživatelů podporovaného zaměstnávání tvoří nejen nezaměstnaní se zdravotním postižením, kteří tvoří největší část uživatelů, ale také osoby se závislostí na návykových látkách, bez domova a také ti, kteří se vracejí z výkonu trestu odnětí svobody (Adamčíková, 2005). Cílovou skupinu podporovaného zaměstnávání tvoří lidé, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti získání a zachování vhodného zaměstnání. Lidé, kteří z důvodu rozsahu snížení svých schopností získat a zachovat si vhodné zaměstnání, potřebují odbornou individuální podporu postavenou na osobní pomoci (www.rytmus.org). Potřeba podpory plyne z individuálních specifických potřeb jedince. Znevýhodňující faktory mohou být způsobeny zdravotním postižením, závislostí na návykových látkách, situací při návratu z výkonu trestu odnětí svobody, bezdomovectvím a podobně (Stupková, 2005) Problematika pracovního uplatnění lidí s tělesným a kombinovaným postižením Pojem tělesné a kombinované postižení je velmi specifický, avšak zároveň různorodý, obsáhlý a ne vždy bývá jasně vymezen (Stupková, 2005). Sovák chápe pod pojmem kombinované vady sdružování několika postižení u jednoho jedince, které se ale navzájem ovlivňují a během vývoje jedince se kvalitativně mění. Kombinované vady vnímá jako složitý celek různých podmíněných a vzájemně se ovlivňujících psychosomatických a psychosociálních nedostatků a deformací, jež jsou vzájemně podmíněné a podléhají vývojovým změnám. Renotérová uvádí, že za tělesná postižení jsou považovány vady či poškození pohybového a nosného systému, tj. kostí, šlach, svalů, cévního a nervového ústrojí, jestliže se projevují sníženou hybností (mobilitou). Obvykle jsou jimi dlouho přetrvávající nebo trvalé nedostatky, nápadnosti. Snížená pohybová schopnost dlouhodobě nebo trvale působí na kognitivní, emocionální a sociální oblast znevýhodněného jedince. 20

21 Etiologie tělesných a kombinovaných vad může být různorodá. Kromě dědičnosti se může nepříznivě podílet na jejich vzniku značné množství různých faktorů, a to v období prenatálním, perinatálním a postnatálním. Mohou to být faktory fyzikální, psychické, chemické i biologické. Vrozená tělesná postižení mohou být různě závažná. Mohou se kombinovat s řadou smyslových znevýhodnění nebo i s poškozením mentálních schopností. Vrozená tělesná postižení často vznikají nejen vlivem dědičnosti nebo děděných dispozic. Nepříznivou okolností je prodělání některých infekčních nebo parazitárních onemocnění matky, ale i nedostatečné množství stopových prvků, vitamínů a minerálů v potravě. Samozřejmě se mohou uplatnit nepříznivé vlivy sociální, psychologické, klimatické atd. Získaná tělesná postižení mohou vzniknout od narození dítěte v kterémkoli věkovém období v důsledku úrazu nebo nemoci. Nejzávažnější postižení hybnosti vznikají jako následek poškození mozku nebo míchy, příp. některých obtížně vyléčitelných nebo nevyléčitelných onemocnění (TBC, revmatismus, progresivní svalová dystrofie aj.) (Renotiérová, Bendová, 2005). Pohlížíme-li na tělesné a kombinované postižení z hlediska možností pracovního uplatnění, směřujeme k tomu, aby člověk s postižením mohl uplatnit své dovednosti a schopnosti účastnit se života ve společnosti. Člověk s tělesným a kombinovaným postižením potřebuje prostředí přístupné z hlediska změněných možností pohybu. Velký význam v možnosti pracovního uplatnění mají kompenzační pomůcky, mohou umožnit provedení činnosti, stejně jako pomoc jiného člověka. Mohou tedy zvýšit rozsah a úroveň dovedností a možností člověka (Adamčíková, 2005). Úloha pracovního konzultanta nespočívá pouze v pomoci nalezení a udržení pracovního místa, ale také zahrnuje poradenství uživateli služeb a rovněž zaměstnavateli. Důležitá je znalost zákonů a vyhlášek, souvisejících s finančním zvýhodněním OZP v pracovním procesu (viz kapitola č. 6). Pracovní konzultant rovněž řeší spolu s uživatelem a zaměstnavatelem úpravu pracovního prostředí, vhodné kompenzační pomůcky apod., proto je nutné aby se pracovní konzultant orientoval v nabídce těchto produktů. 21

22 3.3.2 Problematika pracovního uplatnění lidí s mentálním postižením Mentální retardaci lze definovat jako vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální a postnatální etiologií (Valenta, Muller, 2003). Stupně mentálního postižení: lehká mentální retardace IQ středně těžká mentální retardace IQ těžká mentální retardace IQ hluboká mentální retardace méně než 20 IQ (Zvolský, 1996) Mentální postižení je charakterizováno podle AAMR (American Association on Mental Retardation, 1992) významným podprůměrným fungováním intelektu, které se projevuje souběžně s limity ve dvou nebo více uvedených oblastech: komunikace, sebeobsluha, sociální dovednosti, fungování v domácím prostředí, chování ve společnosti, sebeřízení, zdraví a bezpečnost, akademické dovednosti, volný čas, práce. Mentální postižení se projevuje před 18. rokem. Lidé s mentálním postižením představují skupinu lidí, kteří se učí, rozumějí, komunikují v okolním světě obtížněji než ostatní lidé, a proto v těchto oblastech zpravidla potřebují podporu. To však neznamená, že každému člověku s mentálním postižením je třeba v procesu podporovaného zaměstnávání pomáhat ve všech těchto okruzích a v maximálním rozsahu. Oblast, způsob a míra podpory je odvislá jako v případě ostatních cílových skupin od individuální úrovně uživatele a od možností podpory z jeho přirozeného prostředí (Adamčíková, 2005). 22

23 Pro lidi s mentálním postižením je vhodná taková práce, která je zaujme a budou ji vykonávat se zájmem. Mnozí lidé s mentálním postižením podávají stabilní pracovní výkony v pomalejším tempu, proto jim nevadí práce monotónní, ale bez velkých nároků na rychlost. Lidé s mentálním postižením většinou nemají schopnosti a požadované vzdělání k provádění odborných činností, mohou však kvalitně vykonávat řadu pomocných prací v nejrůznějších oblastech, často jsou fyzicky velmi zdatní a schopni vykonávat i fyzicky náročnou práci (Adamčíková, 2005). Je nutné zaměstnavateli vysvětlit výhody, které ze zaměstnávání lidí s mentálním hendikepem vyplývají. 23

24 3.3.3 Problematika pracovního uplatnění lidí se smyslovými vadami Zrakové postižení Zrak je jeden z nejdůležitějších lidských analyzátorů. Jeho prostřednictvím člověk získává potřebné detailní i globální informace o okolním světě, utváří si správné představy, rozvíjí paměť, pozornost, myšlení, řeč i sféru emocionálně volní (Keblová, 1998). Za zrakově postiženého jedince považujeme osobu, která trpí oční vadou či chorobou, kdy po optimální korekci má stále zrakové vnímání narušeno natolik, že mu činí problémy v běžném životě (Ludíková, 2004). Stupně zrakového postižení: normální zrak zraková ostrost je větší než 6/18 slabozrakost zraková ostrost je v intervalu 6/18 až 6/60 zbytky zraku zraková ostrost je v intervalu 6/60 až 3/60 nevidomost zraková ostrost je menší než 3/60 (Ludíková, 2004). Při pracovním uplatněním zrakové postižených je nutné vycházet z dosaženého vzdělání, schopností a zálib. Pomoc a podpora spočívá především v doporučení nevidomému, ale také zaměstnavateli vhodných kompenzačních pomůcek, mezi které patří například PC s hlasovým či hmatovým výstupem, čtecí zařízení, zvětšovací lupy, kalkulátor s hlasovým výstupem a jiné. 24

25 Sluchové postižení Absence zvukových vjemů ovlivňuje život nejen sluchově postižených, ale i všech ostatních, kteří jsou se sluchově postiženými v kontaktu. Nedostatečná, narušená či absolutní nepřítomnost akustických informací totiž představuje vážnou komunikační bariéru promítající se do různých složek osobnosti zejména v oblasti kognitivní a psychosociální (Souralová, 2005). Označení sluchově postižení se týká velmi nesourodé skupiny osob, kterou je možno rozdělit podle stupně a druhu sluchového postižení (Souralová, 2005). Světová zdravotnická organizace (WHO) roku 1980 stanovila mezinárodní škálu stupňů sluchových poruch: normální sluch (O 25dB) lehká nedoslýchavost (26 40dB) středně těžká nedoslýchavost (41 55 db) těžká nedoslýchavost (56-70 db) těžká ztráta sluchu (71 90dB) úplná ztráta sluchu (91 a více) Při hledání pracovního uplatnění lidé se sluchovým postižením mají především problémy s komunikací se zaměstnavatelem a ostatními spolupracovníky. V této oblasti spočívá především podpora a pomoc pracovního konzultanta, který může komunikaci zprostředkovat a následně poučit okolí o vhodné komunikaci (zřetelná artikulace, nemluvit na neslyšícího zezadu či ze strany). Zaměstnavateli je nutné doporučit optimální kompenzační pomůcky, které především spočívají v nahrazení zvukových signálů zrakovými. Profesní uplatnění sluchově postižených závisí především na dosažném vzdělání, je třeba pouze vyloučit zaměstnání, při kterých hrozí nebezpečí úrazu v důsledku poruchy sluchu. 25

26 3.3.4 Problematika pracovního uplatnění lidí s duševním onemocněním Psychiatrická (duševní) onemocnění představují obrovské množství nemocí, které se vyznačují poruchou vyšších mozkových funkcí. K nejzávažnějším patří schizofrenie a bipolární afektivní porucha (manio-depresivní psychóza). Velmi časté jsou depresivní stavy, případně přímo deprese. Mezi méně závažné, ale život jedince výrazně ovlivňující, patří neurózy (fobie, úzkostné poruchy), které jsou velmi časté, jejich výskyt se odhaduje na 15-20% populace ve vyspělých zemích. K dalším psychiatrickým onemocněním patří poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti, poruchy sexuálního chování a další (Zvolský, 1994). Na otevřeném trhu práce existují pracovní místa, která mohou využít lidé s duševním onemocněním, kteří nemají vyšší kvalifikaci a kterým vyhovuje nenáročná a méně psychicky náročná práce. Jedná se zejména o pomocné práce. Značné procento lidí z této skupiny má však vyšší předpoklady (vzdělání, praxi) k vykonávání odborné práce, stupeň zátěže v takovéto práci ale nesmí být příliš vysoký. Vhodná je práce na zkrácený úvazek, zejména ze začátku pracovního poměru (Adamčíková, 2005). 26

27 3.3.5 Problematika pracovního uplatnění lidí se závislostí Závislost lze definovat jako chronickou, progresivní poruchu, která se rozvíjí na pozadí přirozené touhy člověka po změně prožívání. Člověk od nepaměti hledá způsoby, jak zintenzivnit prožitek radosti, euforie a slasti, jak uniknout před bolestí a pocity samoty a izolace. To, co mění kvalitu prožívaného, může být alkohol, droga, tabák, jídlo, sex, hazardní hry, televize, práce, moc apod (Kalina, 2003). Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha brát psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák. Diagnóza závislosti by se měla stanovit pouze tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: silná touha nebo pocit puzení užívat látku potíže při kontrole užívání látky somatický odvykací stav, jestliže je látka užívána s úmyslem zmenšit příznaky odvykacího stavu postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství času věnovaného na získání nebo užívání látky pokračování v užívání i přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (Koukalová, 2006) Kalina uvádí jinou klasifikaci závislostí, jelikož podle předchozí striktní klasifikace dle Koukalové, by například člověk, který užívá půl roku pravidelně pervitin, nebyl označen jako závislý: stadium experimentování příležitostné užívání pravidelné užívání problémové užívání Se zvyšující se dostupností drog všude na světě stoupá i užívání návykových látek mezi mládeží, přičemž poslední výzkumy v ČR dokazují, že se stále snižuje věková hranice mladých lidí, experimentujících s drogou (Kalina, 2003). 27

28 Z pohledu podporovaného zaměstnávání není pravděpodobné, že by uživatelé z kategorie experimentátor nebo příležitostný uživatel vyhledali služby podporovaného zaměstnávání. Klient závislý na nealkoholových drogách je většinou člověk mladý, který začal návykové látky užívat kolem patnáctého roku, obvykle nemá ukončené středoškolské vzdělání, minimální až žádné pracovní zkušenosti, narušené vztahy s okolím a vrstevníky. Klient závislý na alkoholu bývá až na výjimky starší. Závislost na alkoholu se vyvíjí mnoho let nebo i desetiletí, v průběhu kterých klient většinou pracoval a nejspíš vedl i rodinný život. Někteří lidé navzdory své závislosti jsou schopni svoje místo ve společnosti udržet a po návratu z léčebny nepotřebují další intenzivní služby sociální integrace. Existuje však nezanedbatelná část klientů, kteří ze společnosti vypadli, ztratili nejen zaměstnání, ale i rodinné vztahy, a jejich životní styl v období rozvinuté závislosti byl v podstatě bezdomovecký. Tito klienti potřebují intenzivní pomoc mimo jiné i v pracovní integraci (Adamčíková, 2005). Při výběru zaměstnání je důležité si uvědomit možnost rizika relapsu, které je ještě dlouho po ukončení léčby. Relaps většinou nastává v rizikových situacích, které jsou pro každého klienta individuální. Některé jsou však společné pro většinu klientů, jako je manipulace s návykovými látkami nebo pobyt v místech, kde se látky zvýšeně vyskytují. Proto není vhodné doporučit klientovi zaměstnání například v baru nebo restauraci, i kdyby byl klient závislý na jiných látkách než alkoholu. Další riziková pracoviště mohou být ve zdravotnictví, kde je snadný přístup k celé řadě psychoaktivních látek. Při volbě vhodného zaměstnání je nutné mít na paměti, že čím bude klient spokojenější a zainteresovanější, tím bude nižší pravděpodobnost návratu k užívání návykové látky. Klienta je vhodné vést k tomu, aby si uvědomil, že kromě peněz by zaměstnání mělo poskytovat pocit smysluplnosti, potřebnosti a prospěšnosti pro společnost, nové přátele a pozitivní sociální prostředí (Adamčíková, 2005). Výběr pracovního uplatnění závisí na dosaženém vzdělání a předchozích pracovních zkušenostech. Je možné využít zvýšení vzdělání v rekvalifikačních kurzech (viz. kapitola a 4.4). 28

29 3.3.6 Problematika pracovního uplatnění lidí sociálně znevýhodněných Podporované zaměstnávání je vhodným nástrojem k získání a udržení si vhodného pracovního uplatnění nejen pro lidi se zdravotním znevýhodněním, ale také pro lidi, kteří se vracejí ze sociální izolace, například z výkonu trestu odnětí svobody, z dětského domova, z diagnostického ústavu, z azylového domu, ústavu sociální péče, při absenci domova nebo u příslušníků etnických menšin či dlouhodobě nezaměstnaných. Je důležité, aby pracovní konzultant byl ochoten poradit uživateli nejen v otázce zaměstnání, ale i spoluprací s ostatními odborníky v oblasti bydlení a sociálních služeb (Adamčíková, 2005). Zvláštní pozornost v případě lidí z této cílové skupiny zasluhuje otázka motivace k práci. Mnohdy totiž uživatelé nevidí důvod, proč pracovat, jelikož sociální dávka jim zaručuje pravidelný přísun peněz. Také lidé z bezprostředního okolí jej nemotivují k nástupu do práce, naopak tohoto jedince od pracovního začlenění zrazují. Bývá nezbytné zaměřit se na udržení či vytvoření základních životních návyků, režim dne, pravidelná práce, každodenní odchod do zaměstnání ve stejnou dobu apod. Kromě rekvalifikačních kurzů (kapitola a 4.4) je vhodné použít i jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (viz k. 6). 29

30 4. ČINNOST AGENTUR PODPOROVANÉHO ZMĚSTNÁVÁNÍ 4.1 Proces podporovaného zaměstnávání Procesem podporovaného zaměstnávání je míněn sled činností vedoucích k tomu, aby si uživatel získal a udržel vhodné pracovní místo na otevřeném trhu práce. Tyto činnosti jsou směřovány především k uživateli služeb, důležitým příjemcem podpory je však také zaměstnavatel a často i osoby blízké uživateli, např. rodinní příslušníci (Adamčíková, 2005). 4.2 Poradenská činnost Pracovní diagnostika (dle 22 vyhl 518/04) Individuální diagnostika, ověřující předpoklady účastníka PZ k pracovnímu uplatnění, jeho dovedností a potřeby podpory v přímých pracovních činnostech a v činnostech nepřímo souvisejících s prací. Diagnostiku provádí odborný pracovník (pracovní konzultant) na základě metodiky specializovaně vytvořené pro potřeby osob s výrazným znevýhodněním na trhu práce. 30

31 4.2.2 Poradenství pro volbu povolání (dle 21 vyhl 518/04) Individuální a skupinové poradenství, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, přípravy na povolání a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek jako např. software Stepping Stones, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro osoby s různých typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje kromě konzultací také praktické poradenství v terénu formou exkurzí a krátkodobých praxí Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání (dle 22 vyhl 518/ 04) Individuální a skupinové poradenství zaměřené na techniky vyhledávání zaměstnání, posuzování vhodnosti konkrétních nabídek a postup při změně zaměstnání apod. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek - komunikační kompenzační pomůcky a postupy, IT, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro osoby s různých typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje konzultace, nácviky činností jako vyhledávání nabídek pc, infobox, noviny, nácviky telefonování, psaní ů, pohovorů se zaměstnavatelem atd. Probíhá v prostorách agentury i v terénu. 31

32 4.2.4 Poradenství pro volbu rekvalifikace (dle 21 vyhl 518/04) Individuální poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a praktické poradenství při jednáních o rekvalifikaci Poradenství pro volbu přípravy k práci ( 21 vyhl 518/04) Individuální poradenství zaměřené na řešení specifických potřeb účastníka PZ a na odstranění překážek jeho přístupu na trh práce, poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu přípravy k práci. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody, praktické poradenství při jednáních o přípravě k práci, exkurze na možná místa výkonu přípravy k práci, vyhledávání a jednání s případným místem výkonu přípravy k práci Poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ ( 21 vyhl 518/04) Individuální poradenství zaměřené na výběr a dojednání vhodných nástrojů APZ pro účastníka PZ. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Poradenství je určeno jak účastníkovi PZ, tak jeho zaměstnavateli. Poradenství je poskytováno v součinnosti s úřadem práce. 32

33 4.3 Příprava k práci Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP ( 72 Z č 435/04) Směřuje k zapracování účastníka PZ na vhodné pracovní místo, získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Sama agentura dodá na pracoviště asistenta vyškoleného pro podporu na pracovišti a odborného pracovníka (pracovní konzultant), který navrhuje přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro osoby s různým typem postižení a dojednává je se zaměstnavatelem. Také zajišťuje postupné zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a pokračování zaměstnání u zaměstnavatele po skončení pracovní rehabilitace (bez přítomnosti asistenta a konzultanta) Příprava k práci ve vzdělávacím zařízení ( 72 Z č 435/04) Směřuje k zapracování účastníka PZ na vhodné pracovní místo, získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura, jakožto vzdělávací zařízení zajišťuje místo, kde bude příprava k práci prováděna (nejlépe běžná firma, kde bude účastník vykonávat přípravu k práci (práci na zkoušku) a to dobrovolně, na DPP či DPČ. Agentura zajistí osobu, která bude připravovat účastníka PZ k práci. Odborný pracovník agentury (pracovní konzultant) bude navrhovat přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro osoby s různým typem postižení. Také plánuje postupné zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a dojednání pracovně právního vztahu mezi místem výkonu přípravy k práci a osobou se ZP po skončení pracovní rehabilitace. 33

34 4.4 Specializované rekvalifikační kurzy ( 74 Z č 435/04) Směřují k získání nové či rozšíření stávající kvalifikace účastníka PZ. Agentura je zajišťuje v akreditovaných rekvalifikačních kurzech Zprostředkování zaměstnání Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání ( 21 vyhl č 518/04) Sestává z části poradenství pro účastníka PZ a poradenství pro zaměstnavatele. Individuální poradenství pro účastníka PZ je zaměřeno na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a poradenství v terénu. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců se zdravotním postižením pro zaměstnavatele, speciální poradenství týkající se zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Poradenství zajišťuje odborný pracovník (pracovní konzultant) vyškolený v personalistice zaměřené na osoby se ZP a legislativě související se zaměstnaností osob se ZP. 34

35 4.5.2 Zprostředkování zaměstnání ( 69 zák 435/04) Sestává z běžných technik zprostředkování práce doplněných o aspekt zaměstnávání osob se zdravotním postižením tedy přímé oslovování zaměstnavatelů a vyjednávání vytvoření či úpravu pracovních míst tak, aby vyhovovaly individuálním potřebám a preferencím účastníka PZ i zaměstnavatele. Zprostředkování obsahuje také podporu při uzavírání zprostředkovaného pracovněprávního vztahu. Zprostředkování probíhá v úzké spolupráci s účastníkem PZ a s maximální podporou jeho vlastní aktivity. Zprostředkování provádí odborný pracovník (pracovní konzultant) vyškolený ve zprostředkování práce pro osoby se ZP. 4.6 Udržení a změna zaměstnání ( 69 zák 435/04) Sestává individuálních i skupinových aktivizačních a motivačních programů. Probíhá formou teoretických i terénních konzultací v situacích, které by mohly vést k ukončení pracovněprávního vztahu účastníka PZ, případně přímo při ukončování pracovněprávního vztahu. Aktivity provádí odborný pracovník (prac. konzultant), který vytváří a řeší krizové plány, poskytuje specializované poradenství účastníku PZ, včetně využití specializovaných pomůcek a postupů zaměřených na osoby se ZP Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání ( 69 zák 435/04) Asistované zaměstnání Pracovní asistence slouží k postupnému zaučení účastníka PZ na pracovišti a vytvoření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání, včetně dopravy do zaměstnání. Asistenci poskytuje pracovník proškolený v poskytování podpory osobě se ZP na pracovišti (pracovní asistent). Asistenti jsou koordinováni a supervidováni odborným pracovníkem (pracovním konzultantem), který také ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami vytváří plán postupného snižování asistence. 35

36 4.7.2 Poradenství pro výkon zaměstnání Teoretické i terénní poradenství účastníkovi PZ i jeho zaměstnavateli pro výkon zaměstnání účastníka PZ. Odborný pracovník (pracovní konzultant) poskytuje poradenství a doprovody při samotném výkonu práce i při aktivitám souvisejícím s výkonem práce (poradenství při začlenění do pracovního kolektivu, při zajišťování vstupních lékařských prohlídek, výpisu z RT, školení BOZP, dále při čerpání zaměstnaneckých výhod, dovolené, při pracovní neschopnosti). Konzultant vytváří specializované pomůcky a postupy pro osobu se ZP i její spolupracovníky. 4.8 Poradenství pro zaměstnavatele Agentura může zprostředkovat a poskytnout poradenství zaměstnavateli (viz kapitola 6). 4.9 Poradenství pro rodinu uživatele Uživatelé PZ jsou dospělé osoby a jako k takovým k nim pracovní konzultant musí přistupovat. Přesto jsou závislí na svých rodinách nebo na pečovatelích v ústavech sociální péče, podporovaných bydleních apod. častěji než lidé bez postižení. Někdy rodiče a sourozenci mají hlavní slovo při rozhodování o důležitých otázkách týkajících se jejich života. Proto je potřeba, aby pracovníci agentury s rodinou spolupracovali, a to vždy se souhlasem klienta. Jedná se zejména o tyto činnosti: poradenství rodině při zvládání změn souvisejících s osamostatněním uživatele poradenství rodině při zvládání změn souvisejících s nástupem do zaměstnání (Adamčíková, 2005). 36

37 5. ODLIŠENÍ PZ OD JINÝCH TYPU SLUŽEB V České republice existuje a vzniká řada služeb, které mají některé znaky společné se službou podporovaného zaměstnávání, od podporovaného zaměstnávání se však liší. Za podporované zaměstnávání nelze například považovat služby, jejichž cílem je především aktivizace lidí, terapie (např. programy center denních služeb, terapeutické programy), dále služby, jejichž primárním cílem je pomoc v oblasti zajištění základních životních potřeb (např. bezpečnost při cestování dopravními prostředky, používání sociálního zařízení apod.) (Krejčířová 2005). Mezi podobné služby patří chráněné pracovní místo, chráněné dílny a pracovní terapie. Vymezme si nyní tyto služby, které se liší od podporovaného zaměstnávání. 5.1 Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě dohody s úřadem práce. Místo musí být provozováno nejméně 2 roky. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (Krejčířová, 2005). 5.2 Chráněná dílna Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatelem vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Počet zaměstnanců chráněné dílny musí tvořit nejméně z 60% osoby se zdravotním postižením. Musí být provozována nejméně po dobu 2 let. Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny (Krejčířová, 2005). 37

38 5.3 Pracovní terapie Při pracovní terapii jde o speciální pedagogické působení na jedince znevýhodněné na trhu práce, které jim neumožňuje zaměstnat se ani v chráněném prostředí dílny, má ve svém obsahu i významnou platnost terapeutického vlivu pracovních činností. V medicínské praxi se vychází z termínu ergoterapie. V podstatě znamená léčbu prací, pracovní terapii s cílem návrhu fyziologických, společenských a pracovních funkcí zdravotně postiženého občana (Krejčířová, 2005). 38

39 6. VÝHODY A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE 6.1 Sleva na dani pro zaměstnavatele zaměstnávajícího osobu se zdravotním postižením(ozp) Podle Zákona o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. ( 35) se zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením (OZP), snižuje daň za zdaňovací období, za které podává daňové přiznání: o částku ,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (vyjma osob s těžším zdravotním postižením viz níže). Jedná se o osoby s částečným invalidním důchodem (ČID) či osoby zdravotně znevýhodněné o částku ,- Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (tj. osoba plně invalidní) o polovinu daně u zaměstnavatelů zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců Částky se počítají za přepočtené zaměstnance (dle velikosti úvazku). 6.2 Příspěvky od úřadu práce Chráněné pracovní místo ( 75 Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004) Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek na vytvoření tzv. chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce v místě sídla či provozovny zaměstnavatele. 39

40 Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Příspěvek může činit až 8-násobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením až 12-násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. (Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek činit max. 10-násobek a pro osobu s TZP max. 14-násobek výše uvedené průměrné mzdy). Úřad práce může poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo pro OZP, a to až 3-násobek průměrné mzdy. 6.3 Plnění povinného podílu zaměstnáním OZP, pro zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci ( Zákona o zaměstnanosti): Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. - Povinný podíl OZP činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců. Přitom osoby s těžším zdravotním postižením (tj. plně invalidní) se započítávají jako 3 osoby se zdravotním postižením. Např.: Zaměstnavatel se 75 zaměstnanci má povinnost zaměstnat 3 osoby se zdravotním postižením (4% ze 75). Tuto povinnost může splnit buď zaměstnáním 3 osob se ZP (ČID, OZZ) nebo 1 osoby s těžším ZP(PID). 40

41 6.4 Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost zaměstnávat OZP, má na výběr: může za každého chybějícího pracovníka odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP nebo odvádět do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla (za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat). 41

42 Tabulka č. 1 Odvody do státního rozpočtu - orientační tabulka (při aktuální výši průměrné mzdy za rok 2007): Celkový počet zaměstnanců Počet osob se ZP, které by měla firma zaměstnat Odvod v případě nezaměstnání lidí s ZP , 50, , (nebo 1 s TZP) , 50, , (nebo 2 s TZP) , , (nebo 4 s TZP) ,- 42

43 Tabulka č. 2 Přehled možných příspěvků a dotací: Roční sleva na dani Max. výše příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa Veřejně prospěšné práce max. úhrada Příspěvek na vyhrazené společensky účelné místo Osoby plně invalidní ( 39 odst.1 b) , ,- Nelze Nelze Osoby plně invalidní ( 39 odst. 1 a) , ,- Úhrada mzdy až 12 měs. Úhrada mzdy až 12 měs. Osoby částečně invalidní , ,- Úhrada mzdy až 12 měs. Úhrada mzdy až 12 měs. Osoby zdravotně znevýhodněné , ,- Úhrada mzdy až 12 měs. Úhrada mzdy až 12 měs. 43

44 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZY Cíl práce: Zmapovat situaci a vývoj agentur podporovaného zaměstnávání v České republice. Porovnat činnost APZ v jednotlivých krajích z několika hledisek. Úkol práce: Na základě dotazníkového šetření získat informace z APZ v České republice o celkovém počtu uživatelů a o jejich uplatnění na trhu práce za rok Dále získat informace o uživatelích z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, typu postižení apod. Porovnat získané informace mezi jednotlivými regiony, dále porovnat tyto údaje s údaji Českého statistického úřadu o celkové osídlenosti a nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. Hypotézy: 1. Lze předpokládat, že v krajích s vyšší osídleností bude APZ průměrně kontaktovat více uživatelů než v krajích s menší osídleností. 2. Dále můžeme předpokládat, že v krajích s vyšší nezaměstnaností bude APZ kontaktovat více lidí, než v krajích s nižší nezaměstnaností. 3. Vlivem celosvětové finanční krize dojde ke zvýšení počtu zájemců o služby PZ v roce 2009 v důsledku zvýšení všeobecné nezaměstnanosti, avšak uplatnění na volném trhu práce bude pro OZP menší než v předchozích letech. 44

45 VÝZKUMNÁ ČÁST 7.1. Předmět a cíl výzkumu Předmětem výzkumu diplomové práce jsou agentury podporovaného zaměstnávání v České republice. Hlavním cílem výzkumu je podat informace o vývoji služby PZ v České republice, zmapovat současnou situaci a vyhodnotit vývoj této sociální služby. Dílčími cíli je získání informací o uživatelích z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, typu postižení apod. a získané informace porovnat mezi jednotlivými regiony. Následně srovnat tyto údaje s údaji Českého statistického úřadu vzhledem k počtu obyvatel a nezaměstnanosti v jednotlivých krajích Výzkumná metoda Výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník s uzavřenými otázkami, který je přístupný na internetových stránkách Evropské unie pro podporované zaměstnávání (www.euseconference2009.cz). Dotazníky byly rozeslány do 49 agentur podporovaného zaměstnávání v České republice, jejichž internetové adresy jsou uvedeny na stránkách České unie podporovaného zaměstnávání. Celkově se zúčastnilo ze 49 dotázaných 29 respondentů. Z toho 8 uvedlo, že již služby podporované zaměstnávání neposkytuje. A to, dle dalšího šetření, z důvodu nedostatku financí. APZ vznikají na základě grantů z Evropské unie, které bývají uděleny na 2-3 roky. Pokud APZ po uplynutí této doby nezíská finanční zabezpečení z dotačních programů MPSV, fondů krajů či měst, zanikají. 21 vyplněných dotazníků obsahuje informace o APZ v jednotlivých krajích. Tyto údaje jsou rozpracovány v níže uvedených grafech. 45

46 7.3. Výsledky dotazníkového šetření Graf 1: Vývoj agentur podporovaného zaměstnávání v ČR Vývoj agentur PZ Počet agentur Rok Komentář: První agentura podporovaného zaměstnávání vznikla v Praze v roce 1995 a od té doby došlo k jejímu rozšíření do celé ČR. Největšího rozmachu tato služba dosáhla v roce 2007, kdy byly APZ zastoupeny ve všech krajích v celkovém počtu 49. V dalších dvou letech došlo k zániku některých agentur, služby nebyly poskytovány v Karlovarském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji. V průběhu roku 2009 došlo ke zřízení několika dalších agentur a znovuotevření dvou agentur v Plzeňském kraji. Nyní je celkový počet agentur podporovaného zaměstnávání v ČR 44 (www.unie-pz.cz). 46

47 Graf 2: Počet agentur v jednotlivých krajích v r Počet agentur v krajích Počet APZ Praha Jihočeský Středočeský Jihomoravský Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Vysočina Královéhradecký Olomoucký Pardubický Plzeňský Ústecký Zlínský Kraj Komentář: V roce 2009 je sociální rehabilitace metodou podporované zaměstnávání provozována v počtu Praha 10 agentur, Jihočeský 3, Středočeský 3, Jihomoravský 4, Karlovarský 0, Liberec 2, Moravskoslezský 6, Vysočina 2, Královéhradecký 0, Olomouc 3, Pardubický 2, Plzeňský 2, Ústecký 4, Zlínský 3. 47

48 Graf 3: Bezbariérový přístup Bezbariérový přístup 66,67% Bazbariérové Bariérové 33,33% Komentář: Z průzkumu vyplývá, že třetina agentur nemá zajištěný bezbariérový přístup. 48

49 Graf 4: Zastoupení jednotlivých typů hendikepů Dělení dle hendikepu 23,53% 1,68% 6,72% 25,21% 31,09% 5,04% 3,36% 3,36% Mentální p. Tělesné p. Sluchové p. Zrakové p. Psychické p. Bez domova Po výkonu trestu Etnické menšiny Komentář: Z grafu vyplývá, že nejčastějšími uživateli agentur PZ jsou lidé s mentálním postižením, dále s psychickým hendikepem. Nejméně se na pomoc agentur PZ obrací lidé se sluchovým postižením. Výsledek je dán bodovým hodnocením (5-1), podle kterého dotázané agentury hodnotily své nejčastější uživatele dle hendikepu. 49

50 Graf 5: Porovnání uživatelů dle pohlaví v procentech Dělení dle pohlaví 64,00% Ženy Muži 36,00% Komentář: Z průzkumu vyplývá, že agentury PZ kontaktují ze dvou třetin ženy, muži v zbývající třetině. 50

51 Graf 6: Porovnání uživatelů dle věku v procentech Dělení dle věku 58,33% 16,67% 8,33% ,67% Komentář: Dotazníkové šetření prokázalo, že agentury podporovaného zaměstnávání kontaktují nejčastěji lidé ve věku let. Nejméně využívají těchto služeb lidé ve věku od 50 do 60 let. 51

52 Graf 7: Porovnání uživatelů dle vzdělání v procentech Dělení dle vzdělání 34,00% 37,00% 28,00% 1,00% ZŠ SOU SŠ VŠ Komentář: Z průzkumu vyplývá, že se na APZ obrací ze 71% lidé se vzděláním bez maturity, z toho 37% má základní vzdělání. Zbylých 29% tvoří lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. 52

53 Graf 8-42: Porovnání uplatnění uživatelů služeb APZ v jednotlivých krajích V grafech je zaznamenán vývoj agentur PZ v jednotlivých krajích. Výsledky šetření z každého kraje jsou zaznamenány ve čtyřech grafech, znázorňující informace o celkovém počtu uživatelů a jejich uplatnění na trhu práce v roce 2006, 2007, 2008, V každém kraji je jiný počet APZ, proto jsou výsledky přepočítány v průměru na jednu agenturu PZ v kraji. (zkratky: HPP hlavní pracovní poměr, DPP dohoda o provedené práci, CHPM chráněné pracovní místo) 53

54 Graf č Praha Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se 2, Pracovní poměr Pracovní poměr Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Komentář: V kraji Praha ve sledovaném období APZ pracovaly průměrně se 17 uživateli. Největší počet zaznamenaly agentury v roce 2006 (22 uživatelů) a nejmenší v roce 2008 (12 uživatelů). Na volném trhu práce se uplatnilo průměrně 12 lidí (HPP + DPP), nejúspěšnější rok 2006 (18 uživatelů) a nejméně úspěšný je rok 2008 (9 uživatelů). Práci v chráněné dílně či na chráněném pracovním místě nalezl v průměru 1 člověk. Průměrně 3 lidé se za sledované období neuplatnili na volném trhu práce. Nejvíce lidí, kteří pracovní uplatnění nenašli je v roce 2009 (5 uživatelů). 54

55 Graf č Jihočeský kraj Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů 30 27, , , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr 27, Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů 32, , , , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr Komentář: V Jihočeském kraji kontaktovalo APZ průměrně 27 lidí. Z toho nejvíce 31 v roce 2009 a nejméně 21 v roce Na volném trhu práce se uplatnilo průměrně 14 uživatelů, nejvíce v roce uživatelů a nejméně v roce uživatelů. Průměrně 2 uživatelé získali uplatnění v chráněném pracovním prostředí. Průměrně 7 uživatelů práci nenalezlo. Z toho pohledu byl nejúspěšnější rok 2006 (3 neuplatnění) a nejméně úspěšný rok 2009 (15 neuplatněných). 55

56 Graf č Středočeský kraj Počet uživatelů Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Komentář: Středočeský kraj má největší počet uživatelů, v průměru APZ pracuje s 62 uživateli. Současně v tomto kraji je nejmenší počet průměrně uplatněných na volném trhu práce a to 6 uživatelů. Chráněné pracovní místo získal v průměru 1 člověk. Na volném trhu práce se neuplatnilo průměrně 52 lidí. V tomto kraji jsou čísla mimořádně vysoká, vymykající se údajům z ostatních APZ. 56

57 Graf č Jihomoravský Počet uživatelů 30 27, , , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Komentář: Počet uživatelů, kteří vyhledali pomoc při hledání práce u APZ má v Jihomoravském kraji klesající tendenci. V roce 2006 APZ v tomto kraji průměrně pracovaly se 30 uživateli a počet postupně klesl až na 15 uživatelů v roce Počet uživatelů, kteří se uplatnili na volném trhu páce má také sestupnou tendenci a to z 23 uživatelů v roce 2006 na 12 v roce V chráněném prostředí se uplatnili v Jihomoravském kraji průměrně 2 uživatelé. Počet lidí, kteří se na volném trhu práce neuplatnili se také snižuje. Konkrétně v roce uživatelů a v roce 2009 byl tento počet 2. 57

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE

NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE Jan Šiška 1 Evropský kontext zaměstnávání osob s postižením Zaměstnávání osob s postižením patří mezi priority Evropské unie. Antidiskriminační

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín Aplikační workshop realizovaný v rámci projektu Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce, OP LZZ číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00003

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby Konference k RS v PSP 12. 11. 2014 1 Struktura práce LPS Posudky pro

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení

Čl. 1. Název a sídlo. Čl. 2. Statut sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: Občanské sdružení Janus (dále jen sdružení ) Sídlo: Popkova 1005, 664 34 Kuřim Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Zaměstnávání OZP Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 7. 3. 2014 Legislativa osoba se zdravotním postižením OZP

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

projekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095

projekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095 projekt č. CZ.2.17/2.1.00/37095 Vzdělání a tréninkové zaměstnání pro osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením II Materiály pro účastníky projektu Klíčová aktivita 04 Skupinové vzdělávací a motivační

Více

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society)

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI. LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V LOTYŠSKU SOUČASNÁ SITUACE A ZKUŠENOSTI LOTYŠSKÁ SPOLEČNOST PRO AUTISMUS (Latvian Autism Society) Jaké je to v Lotyšsku? - V Lotyšsku dosud existuje jen několik málo podporovaných

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

ŠKOLENÍ BOZP. Aktuální stav v oblasti BOZP

ŠKOLENÍ BOZP. Aktuální stav v oblasti BOZP ŠKOLENÍ BOZP Aktuální stav v oblasti BOZP Ing. Jan Romaněnko Svazový inspektor bezpečnosti práce ČMOS PŠ pro Českou republiku OZO v prevenci rizik č. ROVS/2548/PRE/2013 Člen skupiny expertů BOZP při ČMKOS

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017 PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

název odvozen z řeckého slova ergon = práce a therapia = léčba

název odvozen z řeckého slova ergon = práce a therapia = léčba Ergoterapie Definice: název odvozen z řeckého slova ergon = práce a therapia = léčba zdravotnická disciplína, která nabízí aktivní pomoc lidem každého věku, s fyzickým, psychickým či intelektovým postižením,

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ

INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ INFORMACE O MOŽNOSTECH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ Souhrnné informace o možnostech pracovního uplatnění, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a podnikání osob se zdravotním postižením podle zákona č. 435/2004

Více

Metropolitní univerzita Praha -

Metropolitní univerzita Praha - Metropolitní univerzita Praha - Škola bez bariér Praha, 7.11.2012 Petr Vyhnánek prorektor pro rozvoj a vnější vztahy Struktura příspěvku o Metropolitní univerzitě Praha vysokoškolské studium osob se zdravotním

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518 VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105 odst.

Více

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně

Více

- Organizace volnočasových, kulturních a sportovních aktivit pro děti s PAS a jejích rodičů

- Organizace volnočasových, kulturních a sportovních aktivit pro děti s PAS a jejích rodičů Stanovy spolku Čl. 1. Název a sídlo Název: ADAM - autistické děti a my, z.s. (dále jen "spolek") Sídlo: Mozartova 1092/2, 736 01 Havířov - Podlesí Čl. 2 Doba trvání spolku Spolek je založen na dobu neurčitou.

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst. 7, 77 odst. 1, 78 odst. 9, 81 odst. 5, 105

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 518/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Změna: 507/2005 Sb. Změna: 452/2008 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 69 odst.

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

Posuzování zdravotního stavu a důsledků z něj vyplývajících v nepojistných systémech sociálního zabezpečení

Posuzování zdravotního stavu a důsledků z něj vyplývajících v nepojistných systémech sociálního zabezpečení Posuzování zdravotního stavu a důsledků z něj vyplývajících v nepojistných systémech sociálního zabezpečení Seminář PSP ČR 17. dubna 2015 MUDr. Dušan Gajdoštík ředitel odboru posudkové služby MPSV Témata

Více

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:

Více

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Pracovní rehabilitace a zaměstnávání osob se zdravotním postižením Mgr. Libor Buganský Mgr. Andrea Pavelková libor.bugansky@ot.mpsv.cz andrea.pavelkova@ot.mpsv.cz Ostrava, 7.10.2011 Nezaměstnanost k 31.7.2011

Více

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/ Závěrečná zpráva Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00065 1 Obsah DATA REALIZACE PROJEKTU... 3 POPIS PROJEKTU... 4 CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU... 5 KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU...

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

NABÍDKA ZABEZPEČENÍ PRACOVNÍ REHABILITACE ( 69 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

NABÍDKA ZABEZPEČENÍ PRACOVNÍ REHABILITACE ( 69 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) NABÍDKA ZABEZPEČENÍ PRACOVNÍ REHABILITACE ( 69 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby 1) : Název: IČ: Telefon: Fax: E-mail: www stránky: Adresa

Více

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Alena Vašků Mezinárodní seminář s účastí nizozemských expertů na téma INOVACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH se zaměřením na osoby

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Co může projekt Rehabilitace-Aktivace-Práce přinést účastníkům? Cílové skupiny osoby částečně a plně invalidní, osoby se zdravotním postižením

Co může projekt Rehabilitace-Aktivace-Práce přinést účastníkům? Cílové skupiny osoby částečně a plně invalidní, osoby se zdravotním postižením Svaz průmyslu a dopravy je partnerem projektu EQUAL II Rehabilitace- Aktivace-Práce. Projekt "Rehabilitace-aktivace-práce", ve kterém je náš svaz aktivně zapojen, je jedním z projektů, který je realizován

Více

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Zjišťování názorů a postojů osob se zdravotním postižením ohledně zaměstnávání a hledání zaměstnání. Zjištění potřeb

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr

Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr !!!! Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr 1. Poskytovatel sociálních služeb Pro zdraví 21 z.ú. Havlíčkova 8 26601 Beroun - Město IČ:22844660 2.

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky Proč a jak zaměstnávat OZP, kde hledat motivované pracovníky Michal Vokurka Cíl prezentace Uvedení souvislostí zaměstnávání OZP Rekapitulace důvodů proč zaměstnávat OZP

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

1. Celkový počet zaměstnanců se zdravotním postižením (OZP), na které je požadován příspěvek 8) - uveďte fyzický počet:

1. Celkový počet zaměstnanců se zdravotním postižením (OZP), na které je požadován příspěvek 8) - uveďte fyzický počet: ne_12zadprisppodzam.pdf - Adobe Acrobat Professional F. Právní forma zaměstnavatele 5) : G. Doložení podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech z

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v

Více

Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti

Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti A) Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce a) Nástroje a činnosti vedoucí k motivaci a aktivizaci cílových skupin

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více