UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyziologie a biochemie

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra fyziologie a biochemie UPLATNĚNÍ LIDÍ S HENDIKEPEM NA VOLNÉM TRHU PRÁCE METODOU PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČR Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. MUDr. Eva Kohlíková, CSc. Zpracovala: Bc. Šárka Trundová Duben

2 Svoluji k zapůjčení diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a Příjmení: Číslo občanského průkazu: Datum vypůjčení: Poznámka: 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. Trundová Šárka 3

4 Poděkování Děkuji Doc. MUDr. Evě Kohlíkové CSc. za odborné a podnětné vedení, za pomoc, rady, trpělivost a ochotu při vypracovávání závěrečné práce. 4

5 Abstrakt Název práce: Uplatnění lidí s hendikepem na volném trhu práce metodou podporovaného zaměstnávání v ČR Cíl práce: Zmapovat situaci a vývoj agentur podporovaného zaměstnávání v České republice za poslední čtyři roky. Porovnat činnost APZ v jednotlivých krajích z několika hledisek. Metoda: Kvantitativní studie hodnotící činnost agentur podporovaného zaměstnávání v ČR na základě sběru dat. Výsledky: Práce hodnotí úspěšnost metody podporovaného zaměstnávání při uplatňování lidí s hendikepem na volném trhu práce v jednotlivých krajích České republiky. Klíčová slova: Podporované zaměstnávání, agentura podporovaného zaměstnávání, volný trh práce, uživatel služeb, hendikep, postižení. 5

6 Abstract The title of the work: Jobs opportunities of handicapped people in open labour market by means of supported employment in CR. The aim of the work: To chart the situation and development of the supported employment agencies in the Czech Republic over the past 4 years. To compare the activity of the agencies in particular regions from several points of view. Method: The quantitative study evaluating the activity of the supported employment agencies in the CR based on data collection. Results: The work evaluates success of the method of supported employment concerning jobs opportunities of handicapped people in open labour market in particular regions of the Czech Republic. Key words: supported employment, the supported employment agency, open labour market, the unemployed, the service user, handicap, disablement, the handicapped. 6

7 OBSAH ÚVOD...10 TEORETICKÁ ČÁST ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Z HLEDISKA POJMOVÉHO VYMEZENÍ Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění Osoby se zdravotním postižením Plně invalidní Částečně invalidní Zdravotně znevýhodněné POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ Zastřešující organizace podporovaného zaměstnávání Evropská unie pro podporované zaměstnávání Česká unie pro podporované zaměstnávání Členské shromáždění Výbor Revizní rada Definice a znaky podporovaného zaměstnávání Definice podporovaného zaměstnávání Rozpoznávací znaky podporovaného zaměstnávání Uživatelé agentur podporovaného zaměstnávání Problematika pracovního uplatnění lidí s tělesným a kombinovaným postižením Problematika pracovního uplatnění lidí s mentálním postižením Problematika pracovního uplatnění lidí se smyslovými vadami Zrakové postižení Sluchové postižení Problematika pracovního uplatnění lidí s duševním onemocněním Problematika pracovního uplatnění lidí se závislostí Problematika pracovního uplatnění lidí sociálně znevýhodněných ČINNOST AGENTUR PODPOROVANÉHO ZMĚSTNÁVÁNÍ

8 4.1 Proces podporovaného zaměstnávání Poradenská činnost Pracovní diagnostika Poradenství pro volbu povolání Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání Poradenství pro volbu rekvalifikace Poradenství pro volbu přípravy k práci Poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ Příprava k práci Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP Příprava k práci ve vzdělávacím zařízení Specializované rekvalifikační kurzy Zprostředkování zaměstnání Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání Zprostředkování zaměstnání Udržení a změna zaměstnání Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání Asistované zaměstnání Poradenství pro výkon zaměstnání Poradenství pro zaměstnavatele Poradenství pro rodinu uživatele ODLIŠENÍ PZ OD JINÝCH TYPU SLUŽEB Chráněné pracovní místo Chráněná dílna Pracovní terapie VÝHODY A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Příspěvky od úřadu práce Plnění povinného podílu Neplnění povinného podílu...41 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZY...44 VÝZKUMNÁ ČÁST Předmět a cíl výzkumu Výzkumná metoda Výsledky dotazníkového šetření

9 7.4. Potvrzení, vyvrácení hypotéz...66 DISKUSE...79 ZÁVĚR...88 LITERATURA...90 PŘÍLOHY

10 ÚVOD Práce je základní lidská činnost, kterou člověk pozměňuje své okolí, sebe sama, svou osobnost a tím zpětně ovlivňuje průběh pracovní činnosti. Práce je uvědomělá činnost, která je prostředkem k vytváření hmotných a nehmotných hodnot (Kohoutek, Štěpaník 1999). Novosad (2002) uvádí, že práce má pro člověka přínos v rovině materiální a existenční, socializační, estetické a kulturní, relaxační, rozvíjí tělesné a duševní schopnosti. Práce není pro většinu lidí se zdravotním postižením pouze zdrojem obživy, je zároveň prostředkem seberealizace s výrazně sociálně rehabilitačním účinkem. Pro občany se zdravotním postižením je práce důležitá především po stránce psychické a podmiňuje pocit celkové společenské integrace. Ze sociálních výzkumů vyplývá, že osoby se zdravotním postižením dávají přednost zaměstnání v kolektivu lidí bez zdravotního hendikepu. Lépe tak vzdorují depresivním pocitům, které se objevují v pracovních kolektivech, kde jsou pouze lidé se zdravotním postižením (Vysokajová, 2000). V devadesátých letech začal být kladen stále větší důraz na pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením, a to i těžšího stupně, před pouhým pobíráním invalidních důchodů. Začaly se hledat nové cesty aktivního pracovního zapojení lidí, kteří ač chtěli a mohli za určitých podmínek pracovat, zůstávali dosud stranou a byli odkázáni pouze na prostředky sociálního zabezpečení. Roli zde sehrála obava států (zejména průmyslově vyspělých) ze stále rostoucí sumy představující náklady na invalidní důchody a další dávky poskytované zdravotně postiženým. Znepokojení vyplývající z rostoucího finančního tlaku s ohledem na počet vyplácených invalidních penzí, z nichž se dalo usuzovat na snižování počtu pracovních sil v budoucnosti, vyústilo ve změnu postoje vůči zdravotně postiženým a přijetí strategií, které měly napomáhat jejich integraci do ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tento přístup je v souladu s moderními trendy politiky zaměstnanosti, která směřuje k reintegraci osob s postižením zpět do zaměstnání. 10

11 Jednou ze služeb, která se zabývá pomocí lidem s jakýmkoli hendikepem uplatnit se na volném trhu práce, je poměrně mladá sociální služba podporované zaměstnávání. Podporované zaměstnávání vzniklo ve Spojených státech amerických v sedmdesátých letech jako alternativa k tradičním službám pro lidi s mentálním postižením v oblasti zaměstnanosti. Podporované zaměstnávání bylo připraveno pro skupinku lidí, kteří byli vnímáni jako neschopní odvádět skutečnou práci. V roce 1984 bylo v USA PZ legislativně upraveno zákonem Developmental Disability Act. Do české republiky přišla myšlenka PZ na začátku devadesátých let minulého století, kdy se s ní odborníci pracující s lidmi s postižením měli možnost setkat v kurzech americko-židovské nadace JDC. Zanedlouho potom, na základě inspirace z těchto kurzů a vědomím evidentní potřeby lidí s postižením zařadit se do pracovního procesu, se začalo PZ v ČR prakticky realizovat (Stupková, 2005). Podporované zaměstnávání je komplex služeb, který je určen pro lidi s jakýmkoli hendikepem, kteří chtějí pracovat, ale jejich možnosti uplatnit se na otevřeném trhu práce jsou omezené. Smyslem PZ je vyrovnávání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří v důsledku zdravotního postižení nebo jiných znevýhodňujících faktorů mají ztížený přístup na otevřený trh práce a v důsledku toho mohou být nebo jsou omezeni ve svém společenském uplatnění. V rámci podporovaného zaměstnávání je poskytována podpora rovněž zaměstnavatelům uživatelů služby i rodině uživatele. 11

12 TEORETICKÁ ČÁST 1. ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Z HLEDISKA POJMOVÉHO VYMEZENÍ 1.1 Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění (ICIDH) Dle světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1980: Vada, porucha (Impairment) je jakákoli ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické stavby či funkce. Jde o vnější projev bez ohledu na skutečný dopad na funkční schopnosti postiženého či jeho začlenění do běžného sociálního a pracovního prostředí. Podle klasifikace WHO se rozlišují například poruchy intelektu, psychiky, řeči, zraku, sluchu, vnitřních orgánů, kostry aj. Postižení, změněná schopnost (Disability) je jakékoli omezení nebo ztráta schopnosti vykonávat činnost určitým způsobem nebo v rozsahu, který je považován za normální. Dle WHO se rozlišuje disabilita v chování, v komunikaci, v pohybu, v obratnosti apod. Znevýhodnění (Handicap) je omezení vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální. 12

13 1.2 Osoby se zdravotním postižením (OZP) jsou podle Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 fyzické osoby, které jsou plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením" TZP) uznány částečně invalidními (osoby se zdravotním postižením) uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné" OZZ) Za plně invalidního je považován ten, komu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% nebo je schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti osoby se vychází z jejího zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření. Osoba s plným invalidním důchodem dle zákona o důchodovém pojištění 39 ods. 1 písm. a) může vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v daném konkrétním zaměstnání na stanovený úvazek pracovat. Předpokládá se, že využije zbylý pracovní potenciál, což je cca 30%. Plný invalidní důchod dle zákona o důchodovém pojištění 39 ods. 1 písm. b) je přiznáván osobám se zdravotním postižením závažného stupně podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 284/1999 Sb, kde jsou přímo vyjmenována zdravotní postižení, která umožňují výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Z toho vyplývá, že zákon o důchodovém pojištění neváže nárok na výplatu plného invalidního důchodu na žádné omezující podmínky související s výkonem výdělečné činnosti. 13

14 1.2.2 Za částečně invalidního je považován ten, komu komu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 33% nebo komu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platná od umožňuje výdělek k ČID bez omezení Za osobu zdravotně znevýhodněnou se považuje fyzická osoba, která má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci či kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje takový stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. 14

15 2. POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU V České republice existuje jednotná posudková služba. Posudkový lékař posuzuje zdravotní stav pro všechny účely, tzn. pro pojistné i nepojistné systémy. Lékaři posudkové služby pracují na úrovni tzv. první a druhé instance. První instanci představují lékaři OSSZ a druhou instancí jsou posudkové komise MPSV, které dělají posudky pro odvolací řízení. Posudkový lékař nerozhoduje o dávkách, ale vydává pouze posudek, který slouží jako podklad pro rozhodnutí příslušného orgánu o dávce. Proti posudku lékaře se nelze odvolat. Odvolat se je nutné proti rozhodnutí o dávce. V rámci odvolání se případně přezkoumá zdravotní stav posudkovou komisí MPSV. 15

16 3. PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ 3.1 Zastřešující organizace podporovaného zaměstnávání Evropská unie pro podporované zaměstnávání (European Union of Supported Employment, EUSE) je nevládní organizace, která zastřešuje v současné době 17 národních asociací podporovaného zaměstnávání v Evropě, mezi které patří i Česká unie pro podporované zaměstnávání. EUSE je členem European Disability Forum (EDF). EUSE byla založena v roce 1993 za účelem podpory rozvoje podporovaného zaměstnávání v Evropě. Posláním EUSE je prosazovat model podporovaného zaměstnávání prostřednictvím výměny příkladů dobré praxe, zkušeností a znalostí mezi evropskými zeměmi. Jejími členy jsou v současné době národní organizace Anglie, Dánska, Finska, Holandska, Irska, Islandu, Itálie, Nizozemí, Norska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Severního Islandu, Skotska, Španělska a Švédska. Od roku 2001 je členem jako první z postkomunistických zemí také Česká unie pro podporované zaměstnávání (Adamčíková 2005) Česká unie pro podporované zaměstnávání Orgány České unie pro podporované zaměstnávání jsou: členské shromáždění výbor revizor/revizní rada 16

17 Členské shromáždění Členské shromáždění se schází dle potřeby, nejméně 2x ročně a vždy, když o to požádá nejméně třetina členů UNIE a to do 20 dnů od doručení žádosti. Členské shromáždění zejména: schvaluje stanovy UNIE, schvaluje úkoly UNIE pro příslušné období, výroční zprávu, rozpočet UNIE a účetní uzávěrku hospodaření, věnuje se teoretické reflexi PZ, schvaluje výši a způsob platby členských příspěvků, volí na dobu dvou let členy výboru, předsedu a revizora/revizní radu, rozhoduje o zrušení UNIE Výbor Výbor je výkonným orgánem UNIE v období mezi dvěma členskými shromážděními UNIE. Plní usnesení členského shromáždění; rozhoduje ve věcech, které nejsou ve výlučné pravomoci členského shromáždění. Výbor má nejméně 3 a nejvíce 7 členů. V čele výboru stojí předseda. Předseda zastupuje Unii navenek. Výbor zejména: koordinuje činnost UNIE, zabývá se strategickými otázkami dalšího vývoje PZ jako například vzdělávání zaměstnanců agentur PZ, svolává členské shromáždění, zpracovává podklady pro rozhodnutí členského shromáždění, navrhuje změnu stanov UNIE, navrhuje výši a způsob platby členských příspěvků, volí předsedu/předsedkyni a jmenuje jednatele Revizní rada Revizní rada je kontrolním orgánem UNIE. Za svoji činnost odpovídá členskému shromáždění. Revizor nesmí být členem výboru. Revizní rada si volí předsedu, který vystupuje jejím jménem. Předseda revizní rady má právo účastnit se schůzí výboru s hlasem poradním. Revizní rada vykonává dohled nad hospodařením UNIE, organizuje audity kvality, upozorňuje výbor na zjištěné nedostatky a podává návrhy na jejich odstranění. Kontrolu provádí nejméně 1x ročně. Pro zasedání členského shromáždění vypracovává revizor (revizní rada) zprávu o výsledcích revizí a kontrolní činnosti. (Krejčířová 2005) 17

18 3.2 Definice a znaky podporovaného zaměstnávání Úkolem dané kapitoly je formulovat znaky, které tuto službu charakterizují a vymezit ji tak mezi jinými typy služeb. Současně je respektováno, že podporované zaměstnávání je pouze jedním z typů služeb, které vedou k získání práce, snaha o vymezení tedy neznamená, že by podporované zaměstnávání bylo považováno za hodnotnější než jiné služby Definice podporovaného zaměstnávání Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a udržet si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce (Stupková, 2005) Rozpoznávací znaky podporovaného zaměstnávání Hlavním cílem podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem s hendikepem získat a udržet si takové zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem. Současně je cílem zvýšit úroveň samostatnosti uživatelů služeb zprostředkovat vytvoření či rozvinutí jejich dovednosti potřebné k nalezení, získání a udržení si práce, posílit jejich pracovní návyky a rozšířit zájem o profesní rozvoj. Zaměstnání je na otevřeném trhu práce, což znamená, že většina pracovníků zaměstnavatele není znevýhodněna a nepotřebuje tedy zvláštní pomoc. Práce má stabilní charakter, pracovní poměr je na dobu neurčitou nebo na dobu, která je obvyklá u daného typu pracovního místa, zaměstnavatele či v daném regionu. Dohoda o provedení práce nebo dobrovolnická činnost je akceptována jako fáze vedoucí k uzavření pracovněprávního vztahu. Pracovní místo odpovídá zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem uživatele služeb a současně umožňuje profesní rozvoj. Uživatel má příležitost na tomto pracovním místě získat nové 18

19 dovednosti, může u něj dojít k pracovnímu postupu. Uživatel podporovaného zaměstnávání má pracovní podmínky jako ostatní pracovníci. Jde o hodnotnou a smysluplnou práci, zaměstnavatel i zaměstnanec mají z odvedené práce užitek. Uživatel podporovaného zaměstnávání má na pracovišti příležitost k sociálnímu uplatnění, tedy setkávání s ostatními pracovníky nebo zákazníky a k účasti na společenských akcích organizovaných zaměstnavatelem srovnatelně s ostatními pracovníky. Poskytovaná podpora je individuální vzhledem k potřebám konkrétního člověka a zaměstnavatele. Rozvoj samostatnosti uživatele i účinnost poskytované služby je dána poskytováním nejmenší možné efektivní podpory. Podpora je průběžně snižována v závislosti na vývoji dovedností uživatele podporovaného zaměstnávání. Podpora v podporovaném zaměstnávání sleduje nejen získání vhodného pracovního uplatnění, ale i jeho uchování, proto je poskytována i po uzavření pracovněprávního vztahu. Za běžný prvek je považována podpora přímo na pracovišti, odborné poradenství v pracovněprávní oblasti, kariérové poradenství, jednání v zájmu uživatele se zaměstnavateli, úřady apod. Podpora je poskytována tak, aby byla pro konkrétního uživatele co nejpřirozenější, aby zbytečně nečinila uživatele nápadným. Podpora je poskytována také zaměstnavateli uživatele, a to např. s úpravou pracovního místa, pracovní náplně, s přijímáním uživatele, s vytvořením podmínek pro přijetí uživatele do pracovního kolektivu apod. Ke stanovení časového omezení vedla snaha o to, aby služba byla poskytována co nejefektivněji. Časové omezení vede uživatele i pracovníky agentury k soustředění na dosahování cíle. Období 24 měsíců odpovídá době trvání tradičních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V odůvodněných případech může být služba poskytována i déle. Lze ji také využít opakovaně, pokud je to v zájmu zachování pracovního místa či nalezení místa nového. Na službu podporovaného zaměstnávání může navázat i jiný typ služby (osobní asistence, poradenství apod.) (Vitáková, 2005). 19

20 3.3 Uživatelé agentur podporovaného zaměstnávání Skupinu uživatelů podporovaného zaměstnávání tvoří nejen nezaměstnaní se zdravotním postižením, kteří tvoří největší část uživatelů, ale také osoby se závislostí na návykových látkách, bez domova a také ti, kteří se vracejí z výkonu trestu odnětí svobody (Adamčíková, 2005). Cílovou skupinu podporovaného zaměstnávání tvoří lidé, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti získání a zachování vhodného zaměstnání. Lidé, kteří z důvodu rozsahu snížení svých schopností získat a zachovat si vhodné zaměstnání, potřebují odbornou individuální podporu postavenou na osobní pomoci ( Potřeba podpory plyne z individuálních specifických potřeb jedince. Znevýhodňující faktory mohou být způsobeny zdravotním postižením, závislostí na návykových látkách, situací při návratu z výkonu trestu odnětí svobody, bezdomovectvím a podobně (Stupková, 2005) Problematika pracovního uplatnění lidí s tělesným a kombinovaným postižením Pojem tělesné a kombinované postižení je velmi specifický, avšak zároveň různorodý, obsáhlý a ne vždy bývá jasně vymezen (Stupková, 2005). Sovák chápe pod pojmem kombinované vady sdružování několika postižení u jednoho jedince, které se ale navzájem ovlivňují a během vývoje jedince se kvalitativně mění. Kombinované vady vnímá jako složitý celek různých podmíněných a vzájemně se ovlivňujících psychosomatických a psychosociálních nedostatků a deformací, jež jsou vzájemně podmíněné a podléhají vývojovým změnám. Renotérová uvádí, že za tělesná postižení jsou považovány vady či poškození pohybového a nosného systému, tj. kostí, šlach, svalů, cévního a nervového ústrojí, jestliže se projevují sníženou hybností (mobilitou). Obvykle jsou jimi dlouho přetrvávající nebo trvalé nedostatky, nápadnosti. Snížená pohybová schopnost dlouhodobě nebo trvale působí na kognitivní, emocionální a sociální oblast znevýhodněného jedince. 20

21 Etiologie tělesných a kombinovaných vad může být různorodá. Kromě dědičnosti se může nepříznivě podílet na jejich vzniku značné množství různých faktorů, a to v období prenatálním, perinatálním a postnatálním. Mohou to být faktory fyzikální, psychické, chemické i biologické. Vrozená tělesná postižení mohou být různě závažná. Mohou se kombinovat s řadou smyslových znevýhodnění nebo i s poškozením mentálních schopností. Vrozená tělesná postižení často vznikají nejen vlivem dědičnosti nebo děděných dispozic. Nepříznivou okolností je prodělání některých infekčních nebo parazitárních onemocnění matky, ale i nedostatečné množství stopových prvků, vitamínů a minerálů v potravě. Samozřejmě se mohou uplatnit nepříznivé vlivy sociální, psychologické, klimatické atd. Získaná tělesná postižení mohou vzniknout od narození dítěte v kterémkoli věkovém období v důsledku úrazu nebo nemoci. Nejzávažnější postižení hybnosti vznikají jako následek poškození mozku nebo míchy, příp. některých obtížně vyléčitelných nebo nevyléčitelných onemocnění (TBC, revmatismus, progresivní svalová dystrofie aj.) (Renotiérová, Bendová, 2005). Pohlížíme-li na tělesné a kombinované postižení z hlediska možností pracovního uplatnění, směřujeme k tomu, aby člověk s postižením mohl uplatnit své dovednosti a schopnosti účastnit se života ve společnosti. Člověk s tělesným a kombinovaným postižením potřebuje prostředí přístupné z hlediska změněných možností pohybu. Velký význam v možnosti pracovního uplatnění mají kompenzační pomůcky, mohou umožnit provedení činnosti, stejně jako pomoc jiného člověka. Mohou tedy zvýšit rozsah a úroveň dovedností a možností člověka (Adamčíková, 2005). Úloha pracovního konzultanta nespočívá pouze v pomoci nalezení a udržení pracovního místa, ale také zahrnuje poradenství uživateli služeb a rovněž zaměstnavateli. Důležitá je znalost zákonů a vyhlášek, souvisejících s finančním zvýhodněním OZP v pracovním procesu (viz kapitola č. 6). Pracovní konzultant rovněž řeší spolu s uživatelem a zaměstnavatelem úpravu pracovního prostředí, vhodné kompenzační pomůcky apod., proto je nutné aby se pracovní konzultant orientoval v nabídce těchto produktů. 21

22 3.3.2 Problematika pracovního uplatnění lidí s mentálním postižením Mentální retardaci lze definovat jako vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální a postnatální etiologií (Valenta, Muller, 2003). Stupně mentálního postižení: lehká mentální retardace IQ středně těžká mentální retardace IQ těžká mentální retardace IQ hluboká mentální retardace méně než 20 IQ (Zvolský, 1996) Mentální postižení je charakterizováno podle AAMR (American Association on Mental Retardation, 1992) významným podprůměrným fungováním intelektu, které se projevuje souběžně s limity ve dvou nebo více uvedených oblastech: komunikace, sebeobsluha, sociální dovednosti, fungování v domácím prostředí, chování ve společnosti, sebeřízení, zdraví a bezpečnost, akademické dovednosti, volný čas, práce. Mentální postižení se projevuje před 18. rokem. Lidé s mentálním postižením představují skupinu lidí, kteří se učí, rozumějí, komunikují v okolním světě obtížněji než ostatní lidé, a proto v těchto oblastech zpravidla potřebují podporu. To však neznamená, že každému člověku s mentálním postižením je třeba v procesu podporovaného zaměstnávání pomáhat ve všech těchto okruzích a v maximálním rozsahu. Oblast, způsob a míra podpory je odvislá jako v případě ostatních cílových skupin od individuální úrovně uživatele a od možností podpory z jeho přirozeného prostředí (Adamčíková, 2005). 22

23 Pro lidi s mentálním postižením je vhodná taková práce, která je zaujme a budou ji vykonávat se zájmem. Mnozí lidé s mentálním postižením podávají stabilní pracovní výkony v pomalejším tempu, proto jim nevadí práce monotónní, ale bez velkých nároků na rychlost. Lidé s mentálním postižením většinou nemají schopnosti a požadované vzdělání k provádění odborných činností, mohou však kvalitně vykonávat řadu pomocných prací v nejrůznějších oblastech, často jsou fyzicky velmi zdatní a schopni vykonávat i fyzicky náročnou práci (Adamčíková, 2005). Je nutné zaměstnavateli vysvětlit výhody, které ze zaměstnávání lidí s mentálním hendikepem vyplývají. 23

24 3.3.3 Problematika pracovního uplatnění lidí se smyslovými vadami Zrakové postižení Zrak je jeden z nejdůležitějších lidských analyzátorů. Jeho prostřednictvím člověk získává potřebné detailní i globální informace o okolním světě, utváří si správné představy, rozvíjí paměť, pozornost, myšlení, řeč i sféru emocionálně volní (Keblová, 1998). Za zrakově postiženého jedince považujeme osobu, která trpí oční vadou či chorobou, kdy po optimální korekci má stále zrakové vnímání narušeno natolik, že mu činí problémy v běžném životě (Ludíková, 2004). Stupně zrakového postižení: normální zrak zraková ostrost je větší než 6/18 slabozrakost zraková ostrost je v intervalu 6/18 až 6/60 zbytky zraku zraková ostrost je v intervalu 6/60 až 3/60 nevidomost zraková ostrost je menší než 3/60 (Ludíková, 2004). Při pracovním uplatněním zrakové postižených je nutné vycházet z dosaženého vzdělání, schopností a zálib. Pomoc a podpora spočívá především v doporučení nevidomému, ale také zaměstnavateli vhodných kompenzačních pomůcek, mezi které patří například PC s hlasovým či hmatovým výstupem, čtecí zařízení, zvětšovací lupy, kalkulátor s hlasovým výstupem a jiné. 24

25 Sluchové postižení Absence zvukových vjemů ovlivňuje život nejen sluchově postižených, ale i všech ostatních, kteří jsou se sluchově postiženými v kontaktu. Nedostatečná, narušená či absolutní nepřítomnost akustických informací totiž představuje vážnou komunikační bariéru promítající se do různých složek osobnosti zejména v oblasti kognitivní a psychosociální (Souralová, 2005). Označení sluchově postižení se týká velmi nesourodé skupiny osob, kterou je možno rozdělit podle stupně a druhu sluchového postižení (Souralová, 2005). Světová zdravotnická organizace (WHO) roku 1980 stanovila mezinárodní škálu stupňů sluchových poruch: normální sluch (O 25dB) lehká nedoslýchavost (26 40dB) středně těžká nedoslýchavost (41 55 db) těžká nedoslýchavost (56-70 db) těžká ztráta sluchu (71 90dB) úplná ztráta sluchu (91 a více) Při hledání pracovního uplatnění lidé se sluchovým postižením mají především problémy s komunikací se zaměstnavatelem a ostatními spolupracovníky. V této oblasti spočívá především podpora a pomoc pracovního konzultanta, který může komunikaci zprostředkovat a následně poučit okolí o vhodné komunikaci (zřetelná artikulace, nemluvit na neslyšícího zezadu či ze strany). Zaměstnavateli je nutné doporučit optimální kompenzační pomůcky, které především spočívají v nahrazení zvukových signálů zrakovými. Profesní uplatnění sluchově postižených závisí především na dosažném vzdělání, je třeba pouze vyloučit zaměstnání, při kterých hrozí nebezpečí úrazu v důsledku poruchy sluchu. 25

26 3.3.4 Problematika pracovního uplatnění lidí s duševním onemocněním Psychiatrická (duševní) onemocnění představují obrovské množství nemocí, které se vyznačují poruchou vyšších mozkových funkcí. K nejzávažnějším patří schizofrenie a bipolární afektivní porucha (manio-depresivní psychóza). Velmi časté jsou depresivní stavy, případně přímo deprese. Mezi méně závažné, ale život jedince výrazně ovlivňující, patří neurózy (fobie, úzkostné poruchy), které jsou velmi časté, jejich výskyt se odhaduje na 15-20% populace ve vyspělých zemích. K dalším psychiatrickým onemocněním patří poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti, poruchy sexuálního chování a další (Zvolský, 1994). Na otevřeném trhu práce existují pracovní místa, která mohou využít lidé s duševním onemocněním, kteří nemají vyšší kvalifikaci a kterým vyhovuje nenáročná a méně psychicky náročná práce. Jedná se zejména o pomocné práce. Značné procento lidí z této skupiny má však vyšší předpoklady (vzdělání, praxi) k vykonávání odborné práce, stupeň zátěže v takovéto práci ale nesmí být příliš vysoký. Vhodná je práce na zkrácený úvazek, zejména ze začátku pracovního poměru (Adamčíková, 2005). 26

27 3.3.5 Problematika pracovního uplatnění lidí se závislostí Závislost lze definovat jako chronickou, progresivní poruchu, která se rozvíjí na pozadí přirozené touhy člověka po změně prožívání. Člověk od nepaměti hledá způsoby, jak zintenzivnit prožitek radosti, euforie a slasti, jak uniknout před bolestí a pocity samoty a izolace. To, co mění kvalitu prožívaného, může být alkohol, droga, tabák, jídlo, sex, hazardní hry, televize, práce, moc apod (Kalina, 2003). Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha brát psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák. Diagnóza závislosti by se měla stanovit pouze tehdy, jestliže během posledního roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: silná touha nebo pocit puzení užívat látku potíže při kontrole užívání látky somatický odvykací stav, jestliže je látka užívána s úmyslem zmenšit příznaky odvykacího stavu postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství času věnovaného na získání nebo užívání látky pokračování v užívání i přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (Koukalová, 2006) Kalina uvádí jinou klasifikaci závislostí, jelikož podle předchozí striktní klasifikace dle Koukalové, by například člověk, který užívá půl roku pravidelně pervitin, nebyl označen jako závislý: stadium experimentování příležitostné užívání pravidelné užívání problémové užívání Se zvyšující se dostupností drog všude na světě stoupá i užívání návykových látek mezi mládeží, přičemž poslední výzkumy v ČR dokazují, že se stále snižuje věková hranice mladých lidí, experimentujících s drogou (Kalina, 2003). 27

28 Z pohledu podporovaného zaměstnávání není pravděpodobné, že by uživatelé z kategorie experimentátor nebo příležitostný uživatel vyhledali služby podporovaného zaměstnávání. Klient závislý na nealkoholových drogách je většinou člověk mladý, který začal návykové látky užívat kolem patnáctého roku, obvykle nemá ukončené středoškolské vzdělání, minimální až žádné pracovní zkušenosti, narušené vztahy s okolím a vrstevníky. Klient závislý na alkoholu bývá až na výjimky starší. Závislost na alkoholu se vyvíjí mnoho let nebo i desetiletí, v průběhu kterých klient většinou pracoval a nejspíš vedl i rodinný život. Někteří lidé navzdory své závislosti jsou schopni svoje místo ve společnosti udržet a po návratu z léčebny nepotřebují další intenzivní služby sociální integrace. Existuje však nezanedbatelná část klientů, kteří ze společnosti vypadli, ztratili nejen zaměstnání, ale i rodinné vztahy, a jejich životní styl v období rozvinuté závislosti byl v podstatě bezdomovecký. Tito klienti potřebují intenzivní pomoc mimo jiné i v pracovní integraci (Adamčíková, 2005). Při výběru zaměstnání je důležité si uvědomit možnost rizika relapsu, které je ještě dlouho po ukončení léčby. Relaps většinou nastává v rizikových situacích, které jsou pro každého klienta individuální. Některé jsou však společné pro většinu klientů, jako je manipulace s návykovými látkami nebo pobyt v místech, kde se látky zvýšeně vyskytují. Proto není vhodné doporučit klientovi zaměstnání například v baru nebo restauraci, i kdyby byl klient závislý na jiných látkách než alkoholu. Další riziková pracoviště mohou být ve zdravotnictví, kde je snadný přístup k celé řadě psychoaktivních látek. Při volbě vhodného zaměstnání je nutné mít na paměti, že čím bude klient spokojenější a zainteresovanější, tím bude nižší pravděpodobnost návratu k užívání návykové látky. Klienta je vhodné vést k tomu, aby si uvědomil, že kromě peněz by zaměstnání mělo poskytovat pocit smysluplnosti, potřebnosti a prospěšnosti pro společnost, nové přátele a pozitivní sociální prostředí (Adamčíková, 2005). Výběr pracovního uplatnění závisí na dosaženém vzdělání a předchozích pracovních zkušenostech. Je možné využít zvýšení vzdělání v rekvalifikačních kurzech (viz. kapitola a 4.4). 28

29 3.3.6 Problematika pracovního uplatnění lidí sociálně znevýhodněných Podporované zaměstnávání je vhodným nástrojem k získání a udržení si vhodného pracovního uplatnění nejen pro lidi se zdravotním znevýhodněním, ale také pro lidi, kteří se vracejí ze sociální izolace, například z výkonu trestu odnětí svobody, z dětského domova, z diagnostického ústavu, z azylového domu, ústavu sociální péče, při absenci domova nebo u příslušníků etnických menšin či dlouhodobě nezaměstnaných. Je důležité, aby pracovní konzultant byl ochoten poradit uživateli nejen v otázce zaměstnání, ale i spoluprací s ostatními odborníky v oblasti bydlení a sociálních služeb (Adamčíková, 2005). Zvláštní pozornost v případě lidí z této cílové skupiny zasluhuje otázka motivace k práci. Mnohdy totiž uživatelé nevidí důvod, proč pracovat, jelikož sociální dávka jim zaručuje pravidelný přísun peněz. Také lidé z bezprostředního okolí jej nemotivují k nástupu do práce, naopak tohoto jedince od pracovního začlenění zrazují. Bývá nezbytné zaměřit se na udržení či vytvoření základních životních návyků, režim dne, pravidelná práce, každodenní odchod do zaměstnání ve stejnou dobu apod. Kromě rekvalifikačních kurzů (kapitola a 4.4) je vhodné použít i jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (viz k. 6). 29

30 4. ČINNOST AGENTUR PODPOROVANÉHO ZMĚSTNÁVÁNÍ 4.1 Proces podporovaného zaměstnávání Procesem podporovaného zaměstnávání je míněn sled činností vedoucích k tomu, aby si uživatel získal a udržel vhodné pracovní místo na otevřeném trhu práce. Tyto činnosti jsou směřovány především k uživateli služeb, důležitým příjemcem podpory je však také zaměstnavatel a často i osoby blízké uživateli, např. rodinní příslušníci (Adamčíková, 2005). 4.2 Poradenská činnost Pracovní diagnostika (dle 22 vyhl 518/04) Individuální diagnostika, ověřující předpoklady účastníka PZ k pracovnímu uplatnění, jeho dovedností a potřeby podpory v přímých pracovních činnostech a v činnostech nepřímo souvisejících s prací. Diagnostiku provádí odborný pracovník (pracovní konzultant) na základě metodiky specializovaně vytvořené pro potřeby osob s výrazným znevýhodněním na trhu práce. 30

31 4.2.2 Poradenství pro volbu povolání (dle 21 vyhl 518/04) Individuální a skupinové poradenství, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, přípravy na povolání a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek jako např. software Stepping Stones, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro osoby s různých typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje kromě konzultací také praktické poradenství v terénu formou exkurzí a krátkodobých praxí Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání (dle 22 vyhl 518/ 04) Individuální a skupinové poradenství zaměřené na techniky vyhledávání zaměstnání, posuzování vhodnosti konkrétních nabídek a postup při změně zaměstnání apod. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek - komunikační kompenzační pomůcky a postupy, IT, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro osoby s různých typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje konzultace, nácviky činností jako vyhledávání nabídek pc, infobox, noviny, nácviky telefonování, psaní ů, pohovorů se zaměstnavatelem atd. Probíhá v prostorách agentury i v terénu. 31

32 4.2.4 Poradenství pro volbu rekvalifikace (dle 21 vyhl 518/04) Individuální poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a praktické poradenství při jednáních o rekvalifikaci Poradenství pro volbu přípravy k práci ( 21 vyhl 518/04) Individuální poradenství zaměřené na řešení specifických potřeb účastníka PZ a na odstranění překážek jeho přístupu na trh práce, poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu přípravy k práci. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody, praktické poradenství při jednáních o přípravě k práci, exkurze na možná místa výkonu přípravy k práci, vyhledávání a jednání s případným místem výkonu přípravy k práci Poradenství při výběru vhodných nástrojů APZ ( 21 vyhl 518/04) Individuální poradenství zaměřené na výběr a dojednání vhodných nástrojů APZ pro účastníka PZ. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Poradenství je určeno jak účastníkovi PZ, tak jeho zaměstnavateli. Poradenství je poskytováno v součinnosti s úřadem práce. 32

33 4.3 Příprava k práci Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se ZP ( 72 Z č 435/04) Směřuje k zapracování účastníka PZ na vhodné pracovní místo, získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Sama agentura dodá na pracoviště asistenta vyškoleného pro podporu na pracovišti a odborného pracovníka (pracovní konzultant), který navrhuje přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro osoby s různým typem postižení a dojednává je se zaměstnavatelem. Také zajišťuje postupné zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a pokračování zaměstnání u zaměstnavatele po skončení pracovní rehabilitace (bez přítomnosti asistenta a konzultanta) Příprava k práci ve vzdělávacím zařízení ( 72 Z č 435/04) Směřuje k zapracování účastníka PZ na vhodné pracovní místo, získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura, jakožto vzdělávací zařízení zajišťuje místo, kde bude příprava k práci prováděna (nejlépe běžná firma, kde bude účastník vykonávat přípravu k práci (práci na zkoušku) a to dobrovolně, na DPP či DPČ. Agentura zajistí osobu, která bude připravovat účastníka PZ k práci. Odborný pracovník agentury (pracovní konzultant) bude navrhovat přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro osoby s různým typem postižení. Také plánuje postupné zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a dojednání pracovně právního vztahu mezi místem výkonu přípravy k práci a osobou se ZP po skončení pracovní rehabilitace. 33

34 4.4 Specializované rekvalifikační kurzy ( 74 Z č 435/04) Směřují k získání nové či rozšíření stávající kvalifikace účastníka PZ. Agentura je zajišťuje v akreditovaných rekvalifikačních kurzech Zprostředkování zaměstnání Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání ( 21 vyhl č 518/04) Sestává z části poradenství pro účastníka PZ a poradenství pro zaměstnavatele. Individuální poradenství pro účastníka PZ je zaměřeno na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a poradenství v terénu. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců se zdravotním postižením pro zaměstnavatele, speciální poradenství týkající se zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Poradenství zajišťuje odborný pracovník (pracovní konzultant) vyškolený v personalistice zaměřené na osoby se ZP a legislativě související se zaměstnaností osob se ZP. 34

35 4.5.2 Zprostředkování zaměstnání ( 69 zák 435/04) Sestává z běžných technik zprostředkování práce doplněných o aspekt zaměstnávání osob se zdravotním postižením tedy přímé oslovování zaměstnavatelů a vyjednávání vytvoření či úpravu pracovních míst tak, aby vyhovovaly individuálním potřebám a preferencím účastníka PZ i zaměstnavatele. Zprostředkování obsahuje také podporu při uzavírání zprostředkovaného pracovněprávního vztahu. Zprostředkování probíhá v úzké spolupráci s účastníkem PZ a s maximální podporou jeho vlastní aktivity. Zprostředkování provádí odborný pracovník (pracovní konzultant) vyškolený ve zprostředkování práce pro osoby se ZP. 4.6 Udržení a změna zaměstnání ( 69 zák 435/04) Sestává individuálních i skupinových aktivizačních a motivačních programů. Probíhá formou teoretických i terénních konzultací v situacích, které by mohly vést k ukončení pracovněprávního vztahu účastníka PZ, případně přímo při ukončování pracovněprávního vztahu. Aktivity provádí odborný pracovník (prac. konzultant), který vytváří a řeší krizové plány, poskytuje specializované poradenství účastníku PZ, včetně využití specializovaných pomůcek a postupů zaměřených na osoby se ZP Vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání ( 69 zák 435/04) Asistované zaměstnání Pracovní asistence slouží k postupnému zaučení účastníka PZ na pracovišti a vytvoření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání, včetně dopravy do zaměstnání. Asistenci poskytuje pracovník proškolený v poskytování podpory osobě se ZP na pracovišti (pracovní asistent). Asistenti jsou koordinováni a supervidováni odborným pracovníkem (pracovním konzultantem), který také ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami vytváří plán postupného snižování asistence. 35

36 4.7.2 Poradenství pro výkon zaměstnání Teoretické i terénní poradenství účastníkovi PZ i jeho zaměstnavateli pro výkon zaměstnání účastníka PZ. Odborný pracovník (pracovní konzultant) poskytuje poradenství a doprovody při samotném výkonu práce i při aktivitám souvisejícím s výkonem práce (poradenství při začlenění do pracovního kolektivu, při zajišťování vstupních lékařských prohlídek, výpisu z RT, školení BOZP, dále při čerpání zaměstnaneckých výhod, dovolené, při pracovní neschopnosti). Konzultant vytváří specializované pomůcky a postupy pro osobu se ZP i její spolupracovníky. 4.8 Poradenství pro zaměstnavatele Agentura může zprostředkovat a poskytnout poradenství zaměstnavateli (viz kapitola 6). 4.9 Poradenství pro rodinu uživatele Uživatelé PZ jsou dospělé osoby a jako k takovým k nim pracovní konzultant musí přistupovat. Přesto jsou závislí na svých rodinách nebo na pečovatelích v ústavech sociální péče, podporovaných bydleních apod. častěji než lidé bez postižení. Někdy rodiče a sourozenci mají hlavní slovo při rozhodování o důležitých otázkách týkajících se jejich života. Proto je potřeba, aby pracovníci agentury s rodinou spolupracovali, a to vždy se souhlasem klienta. Jedná se zejména o tyto činnosti: poradenství rodině při zvládání změn souvisejících s osamostatněním uživatele poradenství rodině při zvládání změn souvisejících s nástupem do zaměstnání (Adamčíková, 2005). 36

37 5. ODLIŠENÍ PZ OD JINÝCH TYPU SLUŽEB V České republice existuje a vzniká řada služeb, které mají některé znaky společné se službou podporovaného zaměstnávání, od podporovaného zaměstnávání se však liší. Za podporované zaměstnávání nelze například považovat služby, jejichž cílem je především aktivizace lidí, terapie (např. programy center denních služeb, terapeutické programy), dále služby, jejichž primárním cílem je pomoc v oblasti zajištění základních životních potřeb (např. bezpečnost při cestování dopravními prostředky, používání sociálního zařízení apod.) (Krejčířová 2005). Mezi podobné služby patří chráněné pracovní místo, chráněné dílny a pracovní terapie. Vymezme si nyní tyto služby, které se liší od podporovaného zaměstnávání. 5.1 Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě dohody s úřadem práce. Místo musí být provozováno nejméně 2 roky. Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (Krejčířová, 2005). 5.2 Chráněná dílna Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatelem vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Počet zaměstnanců chráněné dílny musí tvořit nejméně z 60% osoby se zdravotním postižením. Musí být provozována nejméně po dobu 2 let. Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny (Krejčířová, 2005). 37

38 5.3 Pracovní terapie Při pracovní terapii jde o speciální pedagogické působení na jedince znevýhodněné na trhu práce, které jim neumožňuje zaměstnat se ani v chráněném prostředí dílny, má ve svém obsahu i významnou platnost terapeutického vlivu pracovních činností. V medicínské praxi se vychází z termínu ergoterapie. V podstatě znamená léčbu prací, pracovní terapii s cílem návrhu fyziologických, společenských a pracovních funkcí zdravotně postiženého občana (Krejčířová, 2005). 38

39 6. VÝHODY A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE 6.1 Sleva na dani pro zaměstnavatele zaměstnávajícího osobu se zdravotním postižením(ozp) Podle Zákona o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. ( 35) se zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením (OZP), snižuje daň za zdaňovací období, za které podává daňové přiznání: o částku ,- Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (vyjma osob s těžším zdravotním postižením viz níže). Jedná se o osoby s částečným invalidním důchodem (ČID) či osoby zdravotně znevýhodněné o částku ,- Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (tj. osoba plně invalidní) o polovinu daně u zaměstnavatelů zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců Částky se počítají za přepočtené zaměstnance (dle velikosti úvazku). 6.2 Příspěvky od úřadu práce Chráněné pracovní místo ( 75 Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004) Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli příspěvek na vytvoření tzv. chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce v místě sídla či provozovny zaměstnavatele. 39

40 Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Příspěvek může činit až 8-násobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením až 12-násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. (Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek činit max. 10-násobek a pro osobu s TZP max. 14-násobek výše uvedené průměrné mzdy). Úřad práce může poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo pro OZP, a to až 3-násobek průměrné mzdy. 6.3 Plnění povinného podílu zaměstnáním OZP, pro zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci ( Zákona o zaměstnanosti): Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. - Povinný podíl OZP činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců. Přitom osoby s těžším zdravotním postižením (tj. plně invalidní) se započítávají jako 3 osoby se zdravotním postižením. Např.: Zaměstnavatel se 75 zaměstnanci má povinnost zaměstnat 3 osoby se zdravotním postižením (4% ze 75). Tuto povinnost může splnit buď zaměstnáním 3 osob se ZP (ČID, OZZ) nebo 1 osoby s těžším ZP(PID). 40

41 6.4 Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost zaměstnávat OZP, má na výběr: může za každého chybějícího pracovníka odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP nebo odvádět do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla (za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat). 41

42 Tabulka č. 1 Odvody do státního rozpočtu - orientační tabulka (při aktuální výši průměrné mzdy za rok 2007): Celkový počet zaměstnanců Počet osob se ZP, které by měla firma zaměstnat Odvod v případě nezaměstnání lidí s ZP , 50, , (nebo 1 s TZP) , 50, , (nebo 2 s TZP) , , (nebo 4 s TZP) ,- 42

43 Tabulka č. 2 Přehled možných příspěvků a dotací: Roční sleva na dani Max. výše příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa Veřejně prospěšné práce max. úhrada Příspěvek na vyhrazené společensky účelné místo Osoby plně invalidní ( 39 odst.1 b) , ,- Nelze Nelze Osoby plně invalidní ( 39 odst. 1 a) , ,- Úhrada mzdy až 12 měs. Úhrada mzdy až 12 měs. Osoby částečně invalidní , ,- Úhrada mzdy až 12 měs. Úhrada mzdy až 12 měs. Osoby zdravotně znevýhodněné , ,- Úhrada mzdy až 12 měs. Úhrada mzdy až 12 měs. 43

44 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZY Cíl práce: Zmapovat situaci a vývoj agentur podporovaného zaměstnávání v České republice. Porovnat činnost APZ v jednotlivých krajích z několika hledisek. Úkol práce: Na základě dotazníkového šetření získat informace z APZ v České republice o celkovém počtu uživatelů a o jejich uplatnění na trhu práce za rok Dále získat informace o uživatelích z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, typu postižení apod. Porovnat získané informace mezi jednotlivými regiony, dále porovnat tyto údaje s údaji Českého statistického úřadu o celkové osídlenosti a nezaměstnanosti v jednotlivých krajích. Hypotézy: 1. Lze předpokládat, že v krajích s vyšší osídleností bude APZ průměrně kontaktovat více uživatelů než v krajích s menší osídleností. 2. Dále můžeme předpokládat, že v krajích s vyšší nezaměstnaností bude APZ kontaktovat více lidí, než v krajích s nižší nezaměstnaností. 3. Vlivem celosvětové finanční krize dojde ke zvýšení počtu zájemců o služby PZ v roce 2009 v důsledku zvýšení všeobecné nezaměstnanosti, avšak uplatnění na volném trhu práce bude pro OZP menší než v předchozích letech. 44

45 VÝZKUMNÁ ČÁST 7.1. Předmět a cíl výzkumu Předmětem výzkumu diplomové práce jsou agentury podporovaného zaměstnávání v České republice. Hlavním cílem výzkumu je podat informace o vývoji služby PZ v České republice, zmapovat současnou situaci a vyhodnotit vývoj této sociální služby. Dílčími cíli je získání informací o uživatelích z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, typu postižení apod. a získané informace porovnat mezi jednotlivými regiony. Následně srovnat tyto údaje s údaji Českého statistického úřadu vzhledem k počtu obyvatel a nezaměstnanosti v jednotlivých krajích Výzkumná metoda Výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník s uzavřenými otázkami, který je přístupný na internetových stránkách Evropské unie pro podporované zaměstnávání ( Dotazníky byly rozeslány do 49 agentur podporovaného zaměstnávání v České republice, jejichž internetové adresy jsou uvedeny na stránkách České unie podporovaného zaměstnávání. Celkově se zúčastnilo ze 49 dotázaných 29 respondentů. Z toho 8 uvedlo, že již služby podporované zaměstnávání neposkytuje. A to, dle dalšího šetření, z důvodu nedostatku financí. APZ vznikají na základě grantů z Evropské unie, které bývají uděleny na 2-3 roky. Pokud APZ po uplynutí této doby nezíská finanční zabezpečení z dotačních programů MPSV, fondů krajů či měst, zanikají. 21 vyplněných dotazníků obsahuje informace o APZ v jednotlivých krajích. Tyto údaje jsou rozpracovány v níže uvedených grafech. 45

46 7.3. Výsledky dotazníkového šetření Graf 1: Vývoj agentur podporovaného zaměstnávání v ČR Vývoj agentur PZ Počet agentur Rok Komentář: První agentura podporovaného zaměstnávání vznikla v Praze v roce 1995 a od té doby došlo k jejímu rozšíření do celé ČR. Největšího rozmachu tato služba dosáhla v roce 2007, kdy byly APZ zastoupeny ve všech krajích v celkovém počtu 49. V dalších dvou letech došlo k zániku některých agentur, služby nebyly poskytovány v Karlovarském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji. V průběhu roku 2009 došlo ke zřízení několika dalších agentur a znovuotevření dvou agentur v Plzeňském kraji. Nyní je celkový počet agentur podporovaného zaměstnávání v ČR 44 ( 46

47 Graf 2: Počet agentur v jednotlivých krajích v r Počet agentur v krajích Počet APZ Praha Jihočeský Středočeský Jihomoravský Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Vysočina Královéhradecký Olomoucký Pardubický Plzeňský Ústecký Zlínský Kraj Komentář: V roce 2009 je sociální rehabilitace metodou podporované zaměstnávání provozována v počtu Praha 10 agentur, Jihočeský 3, Středočeský 3, Jihomoravský 4, Karlovarský 0, Liberec 2, Moravskoslezský 6, Vysočina 2, Královéhradecký 0, Olomouc 3, Pardubický 2, Plzeňský 2, Ústecký 4, Zlínský 3. 47

48 Graf 3: Bezbariérový přístup Bezbariérový přístup 66,67% Bazbariérové Bariérové 33,33% Komentář: Z průzkumu vyplývá, že třetina agentur nemá zajištěný bezbariérový přístup. 48

49 Graf 4: Zastoupení jednotlivých typů hendikepů Dělení dle hendikepu 23,53% 1,68% 6,72% 25,21% 31,09% 5,04% 3,36% 3,36% Mentální p. Tělesné p. Sluchové p. Zrakové p. Psychické p. Bez domova Po výkonu trestu Etnické menšiny Komentář: Z grafu vyplývá, že nejčastějšími uživateli agentur PZ jsou lidé s mentálním postižením, dále s psychickým hendikepem. Nejméně se na pomoc agentur PZ obrací lidé se sluchovým postižením. Výsledek je dán bodovým hodnocením (5-1), podle kterého dotázané agentury hodnotily své nejčastější uživatele dle hendikepu. 49

50 Graf 5: Porovnání uživatelů dle pohlaví v procentech Dělení dle pohlaví 64,00% Ženy Muži 36,00% Komentář: Z průzkumu vyplývá, že agentury PZ kontaktují ze dvou třetin ženy, muži v zbývající třetině. 50

51 Graf 6: Porovnání uživatelů dle věku v procentech Dělení dle věku 58,33% 16,67% 8,33% ,67% Komentář: Dotazníkové šetření prokázalo, že agentury podporovaného zaměstnávání kontaktují nejčastěji lidé ve věku let. Nejméně využívají těchto služeb lidé ve věku od 50 do 60 let. 51

52 Graf 7: Porovnání uživatelů dle vzdělání v procentech Dělení dle vzdělání 34,00% 37,00% 28,00% 1,00% ZŠ SOU SŠ VŠ Komentář: Z průzkumu vyplývá, že se na APZ obrací ze 71% lidé se vzděláním bez maturity, z toho 37% má základní vzdělání. Zbylých 29% tvoří lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. 52

53 Graf 8-42: Porovnání uplatnění uživatelů služeb APZ v jednotlivých krajích V grafech je zaznamenán vývoj agentur PZ v jednotlivých krajích. Výsledky šetření z každého kraje jsou zaznamenány ve čtyřech grafech, znázorňující informace o celkovém počtu uživatelů a jejich uplatnění na trhu práce v roce 2006, 2007, 2008, V každém kraji je jiný počet APZ, proto jsou výsledky přepočítány v průměru na jednu agenturu PZ v kraji. (zkratky: HPP hlavní pracovní poměr, DPP dohoda o provedené práci, CHPM chráněné pracovní místo) 53

54 Graf č Praha Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se 2, Pracovní poměr Pracovní poměr Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Komentář: V kraji Praha ve sledovaném období APZ pracovaly průměrně se 17 uživateli. Největší počet zaznamenaly agentury v roce 2006 (22 uživatelů) a nejmenší v roce 2008 (12 uživatelů). Na volném trhu práce se uplatnilo průměrně 12 lidí (HPP + DPP), nejúspěšnější rok 2006 (18 uživatelů) a nejméně úspěšný je rok 2008 (9 uživatelů). Práci v chráněné dílně či na chráněném pracovním místě nalezl v průměru 1 člověk. Průměrně 3 lidé se za sledované období neuplatnili na volném trhu práce. Nejvíce lidí, kteří pracovní uplatnění nenašli je v roce 2009 (5 uživatelů). 54

55 Graf č Jihočeský kraj Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů 30 27, , , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr 27, Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů 32, , , , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr Komentář: V Jihočeském kraji kontaktovalo APZ průměrně 27 lidí. Z toho nejvíce 31 v roce 2009 a nejméně 21 v roce Na volném trhu práce se uplatnilo průměrně 14 uživatelů, nejvíce v roce uživatelů a nejméně v roce uživatelů. Průměrně 2 uživatelé získali uplatnění v chráněném pracovním prostředí. Průměrně 7 uživatelů práci nenalezlo. Z toho pohledu byl nejúspěšnější rok 2006 (3 neuplatnění) a nejméně úspěšný rok 2009 (15 neuplatněných). 55

56 Graf č Středočeský kraj Počet uživatelů Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Komentář: Středočeský kraj má největší počet uživatelů, v průměru APZ pracuje s 62 uživateli. Současně v tomto kraji je nejmenší počet průměrně uplatněných na volném trhu práce a to 6 uživatelů. Chráněné pracovní místo získal v průměru 1 člověk. Na volném trhu práce se neuplatnilo průměrně 52 lidí. V tomto kraji jsou čísla mimořádně vysoká, vymykající se údajům z ostatních APZ. 56

57 Graf č Jihomoravský Počet uživatelů 30 27, , , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Pracovní poměr Pracovní poměr Počet uživatelů 22, , ,5 10 7,5 5 2,5 0 Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Počet uživatelů Pracovní poměr Celkový počet HPP DPP CHPM Neuplatnili se Komentář: Počet uživatelů, kteří vyhledali pomoc při hledání práce u APZ má v Jihomoravském kraji klesající tendenci. V roce 2006 APZ v tomto kraji průměrně pracovaly se 30 uživateli a počet postupně klesl až na 15 uživatelů v roce Počet uživatelů, kteří se uplatnili na volném trhu páce má také sestupnou tendenci a to z 23 uživatelů v roce 2006 na 12 v roce V chráněném prostředí se uplatnili v Jihomoravském kraji průměrně 2 uživatelé. Počet lidí, kteří se na volném trhu práce neuplatnili se také snižuje. Konkrétně v roce uživatelů a v roce 2009 byl tento počet 2. 57