Základní informace o schizofrenii část čtvrtá. Ke zlepšení duševního zdraví

Transkript

1 Základní informace o schizofrenii část čtvrtá Ke zlepšení duševního zdraví

2 PRÁVNÍ, ETICIKÁ A SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA SOUHLAS S HOSPITALIZACÍ NA PSYCHIATRII Při přijetí na psychiatrii je požádán každý nemocný o udělení souhlasu s tím, že bude v daném zařízení léčen. Nemocnému je nabídnut k podpisu formulář, kde jsou shrnuta základní pravidla pobytu v psychiatrickém zařízení. Součástí tohoto formuláře je také informace, kterým osobám lze poskytovat údaje o zdravotním stavu nemocného či kdo může nahlížet do jeho dokumentace. Nemocný při přijetí tyto osoby určí a může je kdykoliv změnit. V psychiatrických zařízeních, která jsou součástí univerzit, je nemocný požádán o vyjádření, zda souhlasí s tím, že by se eventuálně na poskytování zdravotních služeb podílely osoby získávající způsobilost k výkonu povolání lékaře na psychiatrii nebo studenti medicíny. Pacient je při přijetí informován o tom, jak bude léčba probíhat, jaký je na daném oddělení režim. Na tom, jak bude probíhat vlastní léčba se nemocný domluví s ošetřujícím lékařem. Každý nemocný hospitalizovaný na psychiatrii má svá práva, k jejich omezení dochází jen ve výjimečných případech (viz hospitalizaci bez souhlasu, použití omezovacích prostředků). Nemocný má právo být informován o plánech své léčby a péče, má právo na důvěrnost informací, důstojné zacházení, má právo vyjádřit svůj názor. Hospitalizace bez souhlasu nemocného Někdy mohou být bezprostřední příznaky psychózy závažné a mohou ovlivňovat chování a jednání nemocného do té míry, že může ztrácet nad svým jednáním kontrolu a bezprostředně ohrožovat sebe nebo své okolí. V takové situaci nedokáže nemocný pod vlivem nemoci posoudit závažnost situace a potřebuje naléhavě psychiatrickou léčbu. V tomto případě může být přijatý na psychiatrii a léčen bez svého souhlasu. K hospitalizaci bez vyjádření souhlasu nemocného přistupujeme opravdu jen tehdy, když se snažíme uchránit nemocného od možných nepříznivých důsledků jeho jednání v rámci duševní choroby a zabránit vystupňování jeho zdraví ohrožujícího stavu. O nutnosti hospitalizace rozhodne lékař psychiatr, který nemocného přijímá, a to po zhodnocení jeho stavu a po celkovém posouzení situace (vždy je výhodné mít informace od lidí v okolí nemocného, aby bylo možné zmapovat, co se před přijetím dělo). Cílem tzv. nedobrovolného přijetí na psychiatrii není v žádném případě omezit nemocného v jeho svobodě či právech. Jde zejména o jeho ochranu, o zabránění dalšího zhoršení onemocnění. Mezinárodní výzkumy potvrdily, že velká většina nemocných hodnotí po ústupu akutních projevů nemoci své nedobrovolné přijetí na psychiatrii jako správný krok, který jim pomohl ke zlepšení jejich psychického stavu. Nedobrovolné přijetí není závislé na vůli přijímacího lékaře, jak to někdy nemocní vnímají, ale jde o soubor kroků, které jsou dány zákonem. O každém umístění na psychiatrii bez souhlasu nemocného musí rozhodnout soud. Pacient sám může vyjádřit souhlas s hospitalizací do 24 hodin po přijetí. Po této lhůtě je potřeba informovat soud, pokud nemocný není schopen informovaný souhlas dát či s umístěním na psychiatrii nesouhlasí. Do 7 dnů po přijetí příslušný soud rozhodne, zda je přijetí nemocného do psychiatrického zařízení v souladu se zákonem, zda je oprávněné. Pro celý tento právní postup schvalování oprávněnosti přijetí má nemocný stanoveného opatrovníka pro řízení, který jej zastupuje. Právním zástupcem pro řízení bývá právní zástupce určený státem nebo jakákoliv jiná dospělá osoba, které nemocný udělí plnou moc pro své zastupování. Proti rozhodnutí soudu, že je přijetí na psychiatrii v souladu se zákonem, se může pacient v zákonné lhůtě odvolat.

3 Ve většině případů proběhne celý tento zákonný postup nedobrovolného přijetí bez problému a nemocný po několika dnech, po ústupu nepříjemných příznaků nemoci, udělí souhlas s další léčbou. Informace o tom, že nemocný udělil souhlas s léčbou a pobytem na psychiatrii, je opět odeslána soudu, který řízení vedl. Pokud však nemocný stále s léčbou nesouhlasí nebo vlivem nemoci není schopen udělit souhlas a léčba formou hospitalizace pokračuje, musí soud znovu rozhodnout, zda je nemocnice oprávněna takového nemocného v psychiatrickém zařízení nadále ponechávat. Soud posoudí situaci na základě znaleckého posudku nezávislého odborníka (soudní znalec v oboru psychiatrie, který nepracuje v zařízení, v němž je nemocný umístěn). Také pro toto zákonem dané řízení má nemocný určeného zástupce nebo si sám vhodného zástupce vybere. Soud je povinen se vyjádřit do 3 měsíců. Proti rozhodnutí soudu o dalším držení v psychiatrickém zařízení má nemocný právo se odvolat do určené lhůty od obdržení závěru soudu. K dlouhodobému umístění v psychiatrickém zařízení dochází opravdu velmi výjimečně, když u nemocného přetrvávají příznaky onemocnění, které zásadně ohrožují zdraví a život jeho samotného a nebo lidí v jeho okolí. OMEZOVACÍ PROSTŘEDKY NA PSYCHIATRICKÝCH ODDĚLENÍCH Některé příznaky psychózy mohou ovlivnit schopnost nemocného mít své jednání pod kontrolou. Jde o situace, kdy u nemocného hrozí například z důvodu přílišného rozrušení (neklidu) závažné ohrožení jeho života, zdraví či ohrožení okolí. Ve výjimečných případech se po vyčerpání všech ostatních možností používá ke zklidnění nemocného omezovacích prostředků. Mezi omezovací prostředky patří omezení v pohybu pomocí kurtů, pásů, které připoutají nemocného k lůžku, dále držení nemocného několika členy zdravotnického personálu nebo umístění nemocného do izolační místnosti. Léčba duševní poruchy nebo nemoci, která vede ke zklidnění pacienta, zlepšení jeho spolupráce a zabránění pacientovi v ohrožování sebe nebo svého okolí, není dle aktuálně platné legislativy pokládána za omezující prostředek. Podání léku je lékařem indikováno z léčebných důvodů, nikoliv z důvodů disciplinárních nebo k omezení osobní svobody pacienta. Používání omezovacích prostředků probíhá dle postupů daných zákonem a doporučeními Ministerstva zdravotnictví a České psychiatrické společnosti a provádí ho vyškolený zdravotní personál. Omezení trvá jen nezbytně nutnou dobu a vždy se volí dle možností co nejmírnější omezovací prostředek. Pokud je nemocný výše uvedeným způsobem omezen, musí se tento úkon hlásit soudu, který posoudí, zda je omezení v souladu s právními normami. OMEZENÍ ZPŮSOBILOSTI NEMOCNÉHO S PSYCHÓZOU Při déle trvajícím průběhu psychotického onemocnění či při opakovaných vzplanutích nemoci může dojít ke zhoršení některých dovedností nemocného, které zajištují jeho fungování ve společnosti. Často například klesá schopnost posoudit náročnější sociální situace. Řada nemocných se pak stává zranitelnými a zneužitelnými okolím. Někteří nemocní se mohou dostat do finančních problémů vlivem nedostatečné dovednosti hospodařit s penězi. U této skupiny nemocných zvažujeme jejich ochranu prostřednictvím úpravy způsobilosti k právním úkonům. Návrh na omezení způsobilosti může podat kdokoliv z vašeho okolí (rodina, blízké osoby, lékař). Většinou mají o vás vaši blízcí strach, že vás nejsou schopni bezpečně ochránit. O tom, zda a v jakém rozsahu budou vaše pravomoci omezeny, rozhodne soud, který bude vycházet ze znaleckého posudku odborníků v oblasti psychiatrie a psychologie. Soud přesně a detailně určí, které věci nebudete muset sami vykonávat a bude vám v nich pomáhat zákonný zástupce opatrovník. Opatrovníkem může být někdo z vaší rodiny nebo tzv. veřejný opatrovník, což je soudem určený úředník z Úřadu městské části, ve které žijete. Opatrovník má přesně dané povinnosti, jeho činnost je pod kontrolou soudu. Většinou jde o pomoc v nakládání s financemi či o pomoc ve vyřizování úředních záležitostí. Pokud nebudete souhlasit s omezením vaší způsobilosti, můžete se jednou ročně proti závěru soudu odvolat a zažádat o přehodnocení a navrácení způsobilosti. OCHRANNÁ LÉČBA V případě, že nemocný s psychózou spáchá v důsledku své nemoci nějaký trestný čin, je mu navržena ochranná léčba. Ochranná léčba znamená, že se nemocný léčí po soudem danou dobu pod dohledem psychiatra na psychiatrickém oddělení nebo v psychiatrické ambulanci. O ukončení ochranné léčby rozhoduje soud po zvážení informací od ošetřujícího lékaře či na jeho návrh. INVALIDNÍ DŮCHOD Někdy se může stát, že průběh psychózy ovlivní schopnost nemocného pracovat. Pokud nemocný není dlouhodobě schopen soustavného pracovního zařazení ani za ulehčených podmínek a je předpoklad, že snížená schopnost bude ještě nějakou dobu přetrvávat, je nemocnému doporučeno zažádat si o invalidní důchod. Formulář žádosti je možné si vyzvednout na správě sociálního zabezpečení v oblasti trvalého bydliště. Dotazník je poměrně složitý a je potřeba k němu přiložit řadu dokumentů, a proto je výhodné, když nemocnému s vyřizováním invalidního důchodu pomůže rodina, ošetřující lékař či sociální pracovnice. O vhodnosti přidělení invalidního důchodu rozhodne posudková komise složená z odborníků. Tato komise také rozhodne, jak významně schopnost nemocného pracovat poklesla, a podle toho určí stupeň invalidního důchodu. Při mírnějším stupni invalidního důchodu se předpokládá, že bude nemocný částečně schopen pracovat. Proti rozhodnutí komise je možné se v uvedené lhůtě odvolat. FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY A DÁVKY Pokud se nemocní s psychózou dostanou vlivem nemoci či vlivem nepříznivé životní situace do finanční nouze, mohou v odůvodněných případech získat od státu pomoc formou finančních příspěvků či dávek.

4 Všechny žádosti o finanční příspěvky či dávky řeší úřad práce v místě trvalého bydliště, na kterém je nemocný přihlášen (evidován). Osoby bez finančního příjmu mohou například požádat o dávku na živobytí, doplatek na bydlení či jednorázovou finanční dopomoc. Dávka sociální podpory se vypočítává dle příjmů rodiny. Osoba, které byla uznána hmotná nouze, je zbavena povinnosti uhradit platbu za hospitalizaci na psychiatrii a regulační poplatky ve zdravotnictví. ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ V roce 2012 vešel v platnost přísnější zákon, který nařizuje lékařům nahlásit úřadům osoby trpící stavy či nemocemi, které vylučují nebo podmiňují způsobilost k řízení motorových vozidel. Obecně lze říct, že řidičský průkaz může být dočasně či trvale odebrán nemocným s psychózou, kteří nedodržují léčebný režim, neberou léky a hrozí, že se jim mohou vrátit nebo jsou trvale přítomny psychotické příznaky, které by mohly ovlivnit jejich schopnosti jednání a chování. Do této skupiny patří také nemocní pravidelně požívající alkohol a drogy. Nemocným, u kterých se nevyskytují příznaky psychózy, dodržují léčebný režim, užívají spolehlivě léky a kteří mají průběh onemocnění pod kontrolou, je řidičský průkaz ponechán a mohou, pokud neužívají léky ovlivňující pozornost, řídit motorové vozidlo. ZBROJNÍ PAS Osoby, které onemocněly psychózou, by neměly mít zbrojní pas a držet zbraně. Řešení právních a sociálních problémů je mnohdy velmi náročné. Nemocní s psychózou mají možnost obrátit se na instituce, které poskytují poradenství v sociálněprávní oblasti. V každém psychiatrickém zařízení jsou k dispozici sociální pracovnice, které jsou vždy připraveny být v řešení problematických situací nápomocny. Sociální poradenství nabízejí také sociálněprávní poradny v komunitních centrech po celé České republice (viz přehled kontaktů). PRÁVNÍ, ETICKÁ A SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA kontakty Sociální poradenství prováděné sociálními pracovnicemi/pracovníky v rámci lůžkových psychiatrických zařízení po celé ČR Sociální poradenství poskytované v komunitních centrech v jednotlivých regionech ČR Kontakty na jednotlivá místní centra na následujících webových stránkách: o. s. FOKUS o. s. ESET Česká společnost pro duševní zdraví o. s. VIDA Charita ČR Péče o duševní zdraví o. s. Kolumbus o. s. BAOBAB o. s. Green doors DPC Ondřejov Praha o. s. Práh Psychocentrum Domeček Hodonín o. s. Anima viva Opava o. s. Ledovec Plzeň o. s. Spirála Ústí nad Labem o. s. Agentura osmý den (Děčín, Ústí nad Labem) Sociální poradenství lze vyhledat také na sociálních odborech jednotlivých městských částí nebo obecních úřadů

5 Produkovala C4P s. r. o. Vzdělávací grant poskytla společnost Janssen-Cilag.