MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií DISERTAČNÍ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií DISERTAČNÍ PRÁCE"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií DISERTAČNÍ PRÁCE Brno 2012 Jana Urbanovská 1

2 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Mgr. Jana Urbanovská Participace států v operacích OSN na udržení míru. Případ České republiky, Slovenska a Rakouska Disertační práce Školitel: Doc. PhDr. Zdeněk Kříţ, Ph. D. Brno

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat docentu Zdeňku Kříţovi za provedení mým doktorským studiem, kolegům-přátelům (zejména Hubertu Smekalovi, Kateřině Vráblíkové a Petru Ocelíkovi) za odborné konzultace, věrné kamarádce paní Hedvice K. za sdílení radostí i strastí doktorského studia, Pavlu Urbanovskému a Evě Urbanovské za obětavé vytváření podmínek k práci a především Anně Urbanovské za kaţdodenní připomínání toho, který svět je ze všech nejkrásnější. 3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem disertační práci Participace států v operacích OSN na udrţení míru. Případ České republiky, Slovenska a Rakouska vypracovala samostatně na základě uvedených zdrojů. V Brně, dne Mgr. Jana Urbanovská 4

5 Obsah 1 Úvod Operace OSN na udrţení míru Vymezení pojmu OUM OSN Charakteristika udrţování míru OSN Charakteristika participace v OUM OSN Logika vhodnosti a logika výhodnosti jako teoretický rámec pro analýzu Původ a povaha logiky vhodnosti a logiky výhodnosti Konstruktivismus a logika vhodnosti Racionalismus a logika výhodnosti Vztah mezi logikou vhodnosti a logikou výhodnosti Participace v OUM OSN pohledem logiky vhodnosti a logiky výhodnosti Participace jako vhodné jednání Participace jako výhodné jednání Participace jako syntéza logiky vhodnosti a výhodnosti Případ České republiky Bezpečnostní politika ČR a role OUM OSN Přehled participace ČR v OUM OSN Analýza participace ČR v OUM OSN Vyhodnocení participace ČR v OUM OSN: vhodné, či výhodné jednání? Případ Slovenska Bezpečnostní politika SR a role OUM OSN Přehled participace SR v OUM OSN Analýza participace SR v OUM OSN Vyhodnocení participace SR v OUM OSN: vhodné, či výhodné jednání? Případ Rakouska Bezpečnostní politika Rakouska a role OUM OSN Přehled participace Rakouska v OUM OSN Analýza participace Rakouska v OUM OSN Vyhodnocení participace Rakouska v OUM OSN: vhodné, či výhodné jednání?

6 8 Závěr Zdroje Primární zdroje Sekundární zdroje Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam grafů

7 1 Úvod Vymezení výzkumné oblasti Operace Organizace spojených národů na udrţení míru (OUM OSN) 1 představují jednu z nejzajímavějších a zároveň nejkontroverznějších oblastí mezinárodní bezpečnostní spolupráce. Samotná OSN je definuje jako operace zahrnující vojenský personál, avšak bez donucovacích pravomocí, podniknuté Spojenými národy, aby pomohly udrţet nebo obnovit mezinárodní mír a bezpečnost v oblastech konfliktu (UN 1996 in Ramsbotham Woodhouse 1999: xx). Vedle své mírotvorné funkce také představují způsob, jakým se státy mohou bez ohledu na to, do jaké mocenské či jiné kategorie spadají profilovat v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. I přes často kritizované nezdary operací OSN na poli managementu a řešení konfliktů státy často investují nemalé prostředky a zdroje do zapojení do této aktivity. Jak upozorňuje Andrea K. Talentino, vojenská akce je nákladná akce ve smyslu finančních a lidských zdrojů, a [státy] proto musí mít přesvědčivé důvody pro její pouţití (Talentino 2005: 13). Armády mnohých zemí prošly nebo procházejí reformami s cílem připravit ozbrojené síly na angaţmá v řešení konfliktů v různých částech světa a účast v zahraničních vojenských operacích se leckde stává hlavním smyslem existence ozbrojených sil, vytlačujíc tak účel obrany státního území. OSN je organizací, do jejíchţ operací se zapojuje nejvíce států ze současného mezinárodního společenství: k prosinci 2011 bylo v operacích na udrţení míru zastoupeno 114 zemí. Od konce studené války lze přitom v počtu zapojených zemí zaznamenat výrazně vzestupný trend: zatímco v roce 1990 v operacích OSN na udrţení míru participovalo 46 zemí, o deset let později byl počet téměř zdvojnásoben. Mnohé zvraty prodělal také vývoj počtu vojenského a policejního personálu operací 2 za sledované dvě dekády. Celkově vzato došlo od roku 1990 k téměř desetinásobnému nárůstu počtu personálu. Výrazně se proměnila i struktura participujících států a jejich profil. Zatímco v době studené války byly za nevhodné přispěvatele povaţovány hlavní (super)velmoci a jejich blízcí spojenci a naopak za vhodné přispěvatele země, kterým byla připisována neutrální a nestranná identita, po 1 V textu se také objevuje pojem mírové operace, který představuje zastřešující termín, zahrnující operace na udrţení míru, operace na vynucení míru a další vojenské operace vedené v rámci politického a diplomatického úsilí sjednat a udrţet mír (Ramsbotham Woodhouse 1999: xix). 2 Pojem personál operací zahrnuje vojenské a policejní jednotky a vojenské pozorovatele. 7

8 konci studené války došlo k nárůstu mírových jednotek zejména z méně rozvinutých zemí. Disertační práce se soustředí na otázku, jak a proč státy participují v operacích OSN na udrţení míru. Stává se tím součástí kontroverzní debaty o tom, zda je účast států v operacích na udrţení míru zaloţena na hájení hodnot globálního společenství, jako je mezinárodní mír a bezpečnost, či na upevňování vlastní moci a prosazování svých zájmů. Do debaty je zapojena celá řada autorů, věnujících se udrţování míru. Jarrett Jobe si například klade otázku: Přispívají státy z touhy podpořit instituci mírových operací OSN skrze sdílené normy a hodnoty mezinárodního společenství, nebo jsou zde jiné důvody pro jejich participaci, zejména jednání zaměřené na vlastní zájmy? (Jobe 2007: 16). Laura Neack se podobně snaţí zjistit, zda participace států v udrţování míru OSN pramení z idealistického závazku státu vůči globálnímu společenství a mezinárodnímu míru, či zda je participace vázána na národní zájem státu. (Neack 1995: 181). Také Kgomotso Monnakgotla vznáší otázku: Proč státy participují na udrţování míru? Je to ze závazku nastolit mezinárodní mír, nebo jsou zde jiné motivace? Proč některé země participují více neţ jiné? Je to proto, ţe se více zajímají o mezinárodní mír, nebo jsou zde snad jiné, méně altruistické důvody? (Monnakgotla 1996: nestr.). Se zmíněnou debatou souvisí otázka selektivity: Proč státy v některých případech participují, zatímco v jiných nikoli? Proč jsou některé operace dostatečně personálně a technicky zajištěné, zatímco jiné se potýkají se zoufalým nedostatkem lidských i materiálních zdrojů? (Binder 2008; Kocks 2009; Regan 1998; Regan 2002; Taliaferro 2004). Debata je o to komplexnější, ţe sledování vlastních zájmů a veřejných zájmů nemusí být nutně protichůdné; altruistické a sobecké motivy států spolu mohou souviset a není vţdy snadné či dokonce moţné je od sebe oddělit (Bobrow Boyer 1997: 726; Kocks 2009: 6; Marten 2004: 65). Cíle práce a výzkumné otázky V návaznosti na dosavadní rozpracování problematiky patří mezi hlavní cíle práce popis způsobu participace vybraných států v letech 1990 aţ 2011 v operacích OSN na udrţení míru a navrţení vysvětlení, proč se do operací na udrţení míru zapojují. Stěţejní pozornost je nasměrována na případ České republiky (ČR), Slovenské republiky (SR) a Rakouska coby malých států středoevropského regionu, který byl ve výzkumu participace v udrţování míru dosud spíše zanedbáván. Protoţe 8

9 participace v operacích OSN na udrţení míru zaujímá svébytné postavení v zahraniční a bezpečnostní politice těchto zemí, přispívá důkladný popis a následná analýza participace k pochopení jednání České republiky, Slovenska a Rakouska v oblasti jejich zahraniční a bezpečnostní politiky. Sekundárním, nicméně taktéţ významným cílem je posílit teoretické ukotvení problematiky udrţování míru OSN. Mnozí autoři se totiţ shodují na tom, ţe ve výzkumu udrţování míru OSN přetrvává slabé místo nedostatečné teoretické podchycení (Bellamy 2004: 17; Bellamy et al. 2004: 12; Bureš 2007b: 408; Fetherston 2000: 191; Menghes 2008: 5; Menghes 2009: 6; Mullenbach 2005: ; Paris 2000: 27; Pugh 2003: 104). Přestoţe patří tato oblast v odborné literatuře od počátku 90. let 20. století, kdy OSN zahájila řadu nových operací v reakci na konec studené války, k poměrně frekventovaným tématům, 3 rozmach studií na dané téma nebyl doprovázen adekvátním rozvojem teoretické stránky problematiky. Příspěvky se z velké části zaměřovaly na praktické otázky v oblasti policy, místo aby se pokoušely propojit problematiku s širšími teoretickými debatami v rámci disciplíny (Paris 2000: 27). Michael Pugh hovoří v této souvislosti o mezeře ve studiu udrţování míru, kdy jej vědci explicitně nevztahují k teoriím, které inspirují debaty v oboru mezinárodních vztahů o povaze světové politiky (Pugh 2003: 104). Také podle Alexe J. Bellamyho byla dosud problematika podteoretizována a pouze rozšíření a prohloubení jejího studia můţe posunout výzkum a praxi za současný problematický stav (Bellamy 2004: 17). S ohledem na současnou úroveň výzkumu udrţování míru OSN proto disertační práce provádí teoreticky podloţenou analýzu participace České republiky, Slovenska a Rakouska v operacích OSN na udrţení míru. K cílům práce se tak řadí vytvoření teoretického rámce, který můţe být vyuţit k analýze problematiky participace států v udrţování míru OSN. V návaznosti na stanovené cíle formuluje práce následující výzkumné otázky: Jakým způsobem se státy (a jmenovitě Česká republika, Slovensko a Rakousko) podílí na operacích OSN na udržení míru? Proč se do operací OSN na udržení míru zapojují? Participují proto, že je to vhodné a správné, nebo spíše proto, že je to výhodné a účelné? Jinými slovy, převládá v jejich jednání logika výhodnosti, nebo logika vhodnosti? Otázky naznačující teoretický rámec práce vystihují jádro debaty spojené s podstatou participace států v udrţování míru OSN. Odpovědi na ně se pak 3 Podle Social Science Index vzrostl od 80. do 90. let 20. století počet článků v akademických ţurnálech na téma mírových operací o více neţ 350 % (Paris 2000: 27). 9

10 snaţí poskytnout relevantní příspěvek do této debaty a přiblíţit ji svým dílem k vyjasnění. Relevance tématu a přehled literatury Zvolené téma si zasluhuje hlubší pozornost hned z několika důvodů. Jak bylo naznačeno výše, udrţování míru OSN představuje velmi dynamickou oblast mezinárodních vztahů, která od svého počátku prošla leckdy bouřlivým vývojem (více viz kapitola 2.3). Problematika vyniká také tím, ţe představuje jeden z mála příkladů spolupráce v oblasti mezinárodní bezpečnosti coby klíčové dimenze mezinárodních vztahů, která je historicky známa spíše pro svoji soutěţivost. Ochota států přispět materiálními a lidskými zdroji do operací OSN na udrţení míru je stěţejním faktorem při rozhodování o tom, zda bude OSN do konfliktu intervenovat. Zároveň je jedním z hlavních předpokladů efektivity a úspěchu této aktivity bez adekvátních zdrojů, které členské státy Spojeným národům poskytnou, jsou moţnosti a schopnosti mírových jednotek dosáhnout svého cíle jen velmi omezené. Problematika participace států v operacích OSN na udrţení míru nás nutí se ptát, proč státy při zajišťování mezinárodní bezpečnosti tímto způsobem spolupracují? Jak to, ţe je široce zveřejňované neúspěchy v době studené války a zejména po jejím konci (viz například operace OSN v Bosně a Hercegovině, Somálsku a Rwandě) neodradily od tohoto mezinárodního vojenského dobrodruţství, se kterým se pojí mnohé nedostatky, skandály a nebezpečí? Jak si vysvětlit, ţe se státy na všech úrovních ekonomického rozvoje, rozdílných stupňů demokratické vlády a odlišné míry vnitřní a vnější bezpečnosti podílí na udrţování míru a čelí tak nezanedbatelným rizikům? (Menghes 2008: 2-4). Náklady na participaci v operacích na udrţení míru a přínosy, které z ní plynou, navíc v mnohých případech působí značně nevyrovnaně. Vznesené otázky představují zajímavý empirický puzzle, který stojí za důkladnou analýzu. Přes svůj význam nepatří problematika participace v operacích OSN v rámci výzkumu udrţování míru k nejfrekventovanějším. Ačkoli je téma samotných operací OSN na udrţení míru poměrně široce rozpracováno, práce se věnují ve velké míře případovým studiím jednotlivých operací, historickému vývoji udrţování míru, principům, kterými se operace řídí, či mírou úspěšnosti a reformními pokusy zefektivnit systém udrţování míru. Jiţ méně systematické pozornosti je věnováno hodnocení, proč státy participují v operacích na udrţení míru a jaké jsou jejich 10

11 motivace (Binder 2008: 6; Menghes 2008: 13; Menghes 2009: 2; Sorenson Wood 2005: 4; Sotomayor Velázquez 2006: 2). Díla, která se zabývají problematikou participace států v operacích OSN na udrţení míru, jsou poměrně různorodá: jejich autoři vyuţívají různé metody v rámci kvalitativního i kvantitativního přístupu a nechávají se vést různými teoretickými směry, případně na teorii zcela rezignují. Pro účely následujícího přehledu literatury budou zmíněné studie rozdělené na teoretické a ateoretické, neboť díky této štěpné linii lépe vynikne místo disertační práce v kontextu ostatních děl. Řada studií věnovaných tématu participace v operacích OSN na udrţení míru nám poskytuje detailní a kontextovou analýzu o tom, proč určitá země vysílá vojáky do určitých operací na udrţení míru. Vysvětlení, která nabízejí, je však obtíţné zevšeobecnit na další případy, protoţe identifikují proměnné platné jen pro zvolené případy (Sotomayor Velázquez 2006: 11). Z tohoto okruhu vynikají práce Trevora Findlaye (1996) a dvojice autorů David S. Sorenson a Pia Christina Wood (2005), které obsahují případové studie vybraných participujících zemí. Sborník editovaný Findlayem se věnuje tzv. novým peacekeeperům (new peacekeepers), čemuţ byl také podřízen výběr případů: pozornost je zaměřena na Německo, Japonsko, Rusko, USA a další přispěvatele, kteří na scénu nastoupili po konci studené války. Sorenson a Wood zkoumají o něco širší vzorek států, zahrnující jak tradiční, tak nové přispěvatele a státy významné z hlediska jejich postavení v mezinárodním systému (stálí členové Rady bezpečnosti (RB) OSN a regionální mocnosti). Ani jedna z těchto studií však není teoreticky podloţená a i kdyţ představují celou paletu moţných motivů participace na udrţování míru, není vţdy jasné, který z nich u jednotlivých států převaţuje. Zajímavou kvantitativní studii o motivech participace v operacích na udrţení míru předloţil Jan Engberg (2006). Předmětem studie je zhodnocení ochoty států podílet se na operacích na udrţení míru (měřeno jako rozsah a frekvence poskytování příspěvků) s ohledem na jejich bohatství (HDP) a úroveň rizika, které je s operací spojené. Za tímto účelem vytvořil index udrţování míru, který kombinuje úroveň zapojení, počet podpořených operací a stupeň jejich náročnosti. Informačně bohatá je také kvantitativní studie Donalda Daniela a Leighe Carahera (2006), která se věnuje charakteristice participujících zemí a moţnostem, které z toho vyplývají pro navýšení kapacity operací. 11

12 Na druhé straně existují kvantitativní i kvalitativní studie, které zázemí různých teorií mezinárodních vztahů vyuţívají. Nejvýznamnější představitelkou realistické perspektivy na participaci v udrţování míru je jiţ zmíněná Neack (1995), jejíţ myšlenky přebírá také například Monnakgotla (1996). Státy se podle těchto autorů účastní udrţování míru, aby poslouţily svým vlastním zájmům a mocenskému postavení; západní státy přitom usilují především o zachování statu quo, zatímco nezápadní státy o získání prestiţe v mezinárodních vztazích. Vůči realistické perspektivě se vymezují stoupenci konstruktivistických přístupů. Patří mezi ně Jobe (2007), který jako jeden z hlavních limitů realistické perspektivy spatřuje nemoţnost vysvětlit dostatečně účast těch zemí, které se aktivně účastní udrţování míru, aniţ by tím výrazně naplňovaly své vlastní zájmy. Namísto důrazu na zájmy, moc a egoistické jednání vyzdvihuje roli sdílených norem, ideálů, identit a interakci států v rámci mezinárodního společenství, které povaţuje za hlavní proměnné v otázce participace států na udrţování míru. Také Martha Finnemore a Kathryn Sikkink (1998) vychází z konstruktivistické perspektivy. Oproti jiným autorům se ale snaţí odvrátit pozornost od otázky, zda je chování států zaloţeno buď na normách, nebo zájmech. Takto poloţená otázka totiţ podle nich opomíjí skutečnost, ţe dodrţování norem můţe být často motivováno vlastním zájmem záleţí na tom, jak je specifikován zájem a povaha dané normy. Přístupem Finnemore a Sikkink se inspiruje Cosmina Menghes (2008), která si klade otázku, proč se státy začaly ve větší míře zapojovat do operací OSN po konci studené války a co zvýšená participace znamená pro současný systém mezinárodní bezpečnosti (Menghes 2008: 2). Menghes se v souladu s teoretickými argumenty Finnemore a Sikkink domnívá, ţe za zvýšenou participací stojí vývoj normy mezinárodní bezpečnosti, která zahrnuje spolupráci mezi státy v rámci mnohonárodních vojenských operací s cílem zajišťovat mezinárodní stabilitu a čelit masivnímu porušování základních lidských práv. Další skupina autorů se při vysvětlení participace států v operacích OSN na udrţení míru opírá o teorii veřejných statků. Davis B. Bobrow a Mark A. Boyer (1997) se zajímají o důsledky poklesu zájmu hegemona zajišťovat globální veřejné statky (= operace na udrţení míru), přičemţ berou v potaz jak finanční, tak personální aspekty participace. Zdůrazňují zejména roli mocností středního řádu při přebírání zodpovědnosti za udrţování mezinárodního míru, čímţ opomíjí poměrně rozsáhlou podporu udrţování míru ze strany méně rozvinutých států. Hirofumi 12

13 Shimizu a Todd Sandler (2002) se na příkladu (nejen) operací OSN snaţí zjistit, jak vypadá sdílení nákladů mezi malými a velkými zeměmi v oblasti udrţování míru; stejně tak se na finanční formu participace zaměřují také Jyoti Khana, Sandler a Shimizu (1999). Alexander Kocks (2009) se s vyuţitím teorie veřejných statků dotýká selektivity při participaci v udrţování míru OSN a snaţí se najít odpověď na otázku, jaké důvody stojí za rozhodnutím, kterou operaci podpořit (případně do jaké míry) a kterou ne. V neposlední řadě se mezi teoreticky vedenými studiemi, zkoumajícími participaci států na udrţování míru, nachází práce vyuţívající liberální teorii demokratického míru. Andreas Andersson (2000, 2002) zkoumá vztah mezi úrovní demokracie a inklinací přispívat k udrţování míru. Opakovaně přitom dochází k závěru, ţe pro méně demokratické státy je charakteristická menší podpora operací OSN na udrţení míru, zatímco demokratické státy vykazují nejvyšší sklon k participaci na udrţování míru. Stejně tak James H. Lebovic (2004) je přesvědčen, ţe úroveň demokracie určitého státu vysvětluje, proč a v jakém rozsahu stát do operací na udrţení míru přispívá. Zjištěním, ţe operace OSN na udrţení míru v době po konci studené války závisely zejména na příspěvcích demokratických států, pak potvrzuje výše uvedené Anderssonovy výsledky. Vliv polity na podporu operací OSN na udrţení míru zkoumá také Arturo C. Sotomayor, který na příkladu Latinské Ameriky analyzuje domácí podmínky (zejména civilně-vojenské vztahy), které vedou k účasti, resp. neúčasti (Sotomayor Velázquez 2006). Teoretický rámec Disertační práce si jako teoretický rámec pro analýzu participace v operacích OSN na udrţení míru volí logiku vhodnosti (logic of appropriateness) a logiku výhodnosti (logic of consequences 4 ). Zatímco konstruktivističtí teoretici se typicky odvolávají na logiku vhodnosti, původně zformulovanou Jamesem Marchem a Johanem Olsenem (viz např. Finnemore 1996b; Finnemore Sikkink 1998; Checkel 1998; Katzenstein 1996), racionalističtí teoretici naopak povaţují za základ jednání racionální volbu, neboli jak ji March s Olsenem nazývají logiku výhodnosti (viz např. Keohane 1988; Moravcsik 1998, 1999; Schimmelfenig 2000, 2001). Zatímco logika vhodnosti vystihuje jednání zaloţené na normách, logika výhodnosti vyjadřuje jednání zaloţené 4 Pro logiku vhodnosti se také objevuje překlad logika přiměřenosti, naopak logika výhodnosti bývá označována také jako logika důleţitosti nebo logika očekávaných důsledků. 13

14 na kalkulaci uţitku a vlastních zájmů. Předností zvoleného teoretického rámce oproti jiným je skutečnost, ţe logiky se vzájemně nevylučují, naopak spolu mohou v různých podobách koexistovat, coţ vyhovuje potřebám analýzy participace států na udrţování míru OSN. Podle logiky vhodnosti nejednají státy z instrumentálních důvodů (tedy aby získaly to, co chtějí), ale protoţe povaţují dané chování za dobré, ţádoucí a vhodné. Logika vhodnosti předpokládá, ţe jednání států je zaloţené na pravidlech či normách. Pravidla, která státy sledují, spojují konkrétní identity s konkrétními situacemi. Jednání států v tomto smyslu zahrnuje evokování určité identity nebo role a napojení závazků vyplývajících z této identity nebo role na specifickou situaci. Sledování určitého záměru je spojené více s identitami neţ se zájmy a zároveň více s výběrem pravidel neţ s individuálními racionálními očekáváními. Mezinárodní společnost je z hlediska logiky vhodnosti znázorňovaná jako komunita těch, kteří sledují normy a hrají určité role, přičemţ mají charakteristická sociokulturní pouta a smysl sounáleţitosti (March Olsen 1998: ). March a Olsen vystihují způsob volby jednání aktérů následujícími otázkami: O jakou situaci se jedná? Kdo jsem? Do jaké míry jsou pro mě v této situaci vhodná různá jednání? Od aktéra se následně očekává, ţe udělá to, co povaţuje vzhledem ke své roli/identitě za nejvhodnější (March 1994: 58; March Olsen 1989: 23). Podle logiky výhodnosti se státy v mezinárodním systému chovají jako autonomní egoističtí aktéři zaměření na maximalizaci vlastních zájmů, jejichţ preference jsou chápány jako dané a určené stavem vnějšího světa. Aktéři si vybírají mezi různými alternativami jednání, a to tak, ţe vyhodnotí jejich pravděpodobné důsledky vzhledem ke svým cílům, a předpokládají, ţe ostatní učiní totéţ. Politický řád v tomto pojetí vyplývá z jednání mezi racionálními aktéry, kteří sledují své osobní preference nebo zájmy. Jednání států je ovlivněno poskytováním racionálních podnětů (March Olsen 1998: ). March a Olsen charakterizují logiku výhodnosti za pomoci tří otázek, které vedou ke zvolení způsobu jednání aktéra: Jaké moţnosti jednání se mi nabízí? Jaké jsou mé preference a hodnoty? Jaké jsou důsledky alternativ? Logika výhodnosti přitom aktéra vede k tomu, aby si zvolil tu alternativu jednání, která mu podle očekávání přinese nejlepší výsledky (March 1994: 2-3; March Olsen 1989: 23). 14

15 Metodologický rámec Podstatnou část disertační práce tvoří tři případové studie, jejichţ cílem je za pomoci teoretického konceptu logiky vhodnosti a logiky výhodnosti objasnit jednání vybraných států na poli participace v operacích OSN na udrţení míru. Jako případy coby prostorově vymezené fenomény sledované v jednom časovém bodě nebo v určitém časovém období (Gerring 2007: 19) jsou v práci vymezeny Česká republika, Slovensko a Rakousko a jejich participace v operacích OSN na udrţení míru v letech aţ Typově se u kaţdé země jedná o tzv. případovou studii vedenou teorií (theory-guided case study) (Levy 2008: 4-5). 6 Podstata tohoto typu případové studie spočívá v popisu, vysvětlení, interpretaci a/nebo porozumění případu coby cíli samo o sobě, nikoli jako prostředku k širší teoretické generalizaci (Levy 2008: 4). Podobně Arend Lijphart uvádí, ţe případová studie vedená teorií je vybírána k provedení analýzy na základě zájmu o případ, nikoli zájmu o formulování obecné teorie. Tím připomíná ateoretické případové studie, avšak liší se od nich tím, ţe vyuţívá etablované teoretické teze. Generalizace v těchto studiích se vztahuje na specifický případ s cílem ozřejmit jej, spíše neţ generalizaci vylepšit (Lijphart 1971: 692). Hlavní rozdíl mezi touto a instrumentální případovou studií tak spočívá v tom, ţe případ neslouţí jako nástroj pro práci s teorií, ale teorie je vodítkem pro práci s případem (Kořan 2008: 34). Podle Sidneyho Verby mohou být vysvětlení ušita na míru specifickým případům, avšak musí být vytvořena ze stejného materiálu a dodrţovat stejná pravidla šití (Verba 1967: 115). Jack Levy doplňuje, ţe případová studie vedená teorií je explicitně strukturovaná za pomoci dobře rozvinutého konceptuálního rámce, který zaměřuje pozornost na některé teoreticky specifikované aspekty reality a opomíjí jiné (Levy 2008: 4). Podle Johna Odella tento typ případové studie interpretuje nebo vysvětluje událost tím, ţe aplikuje známou teorii na nový terén. Čím explicitnější a systematičtější je pouţití teoretických konceptů, tím silnější je aplikace. Případová studie nám tím ukazuje, ţe známá teorie můţe být rozšířena k vysvětlení nových událostí (Odell 2001: 163). Alexander George a Andrew Bennett upozorňují, ţe 5 V letech hovoříme o participaci Československa. 6 V odborné literatuře věnované případovým studiím se můţeme setkat s různými označeními tohoto typu: disciplinovaná konfigurativní studie (Eckstein 1975: ; George Bennett 2005: 75; Verba 1967: ), interpretativní případová studie (Lijphart 1971: 692), vysvětlující případová studie (Van Evera 1997: 74-75; Yin 2003: 4) nebo disciplinovaná interpretativní případová studie (Odell 2001: ). 15

16 případová studie vedená teorií můţe přispět k testování teorie: můţe zpochybnit zavedené teorie, pokud by měly sedět, ale nesedí (George Bennett 2005: 75). Eckstein vystihuje jeden z hlavních přínosů disciplinované interpretace případu následovně: Snaha o disciplinovanou aplikaci teorií na případy nás nutí formulovat teorie přesněji, neţ by tomu bylo jinak za předpokladu, ţe aplikace je skutečně disciplinovaná, tzn. navrţená tak, aby ukázala, ţe platná teorie vyţaduje určitou interpretaci případu a vylučuje jiné (Eckstein 1975: 103). Ve výsledku mohou být dodatečným přínosem případových studií vedených teorií nové návrhy pro vylepšení teorie (Odell 2001: 163). Protoţe je většina událostí v souladu s více neţ jednou interpretací, je obecným rizikem této metody, ţe můţe docházet k selektivnímu rekonstruování události: bude podporována upřednostňovaná teorie a bagatelizovány důkazy, které s ní nejsou konzistentní nebo které podporují alternativní teorii. Jako opatření proti tomuto riziku Odell navrhuje věrné prezentování jedné nebo více alternativních teorií, které patří mezi nejsilnější, a důkladné prozkoumání důkazů v jejich světle. Také tím se interpretativní případová studie stane disciplinovanější (Odell 2001: 164). Případové studie obsaţené v disertační práci jsou vedené teoretickým konceptem logiky vhodnosti a logiky výhodnosti, čímţ byl tento jinak hojně vyuţívaný koncept přenesen na novou oblast: participaci v udrţování míru OSN. Na základě aplikace tohoto teoretického rámce navrhuje disertační práce vysvětlení otázky, proč se státy účastní operací na udrţení míru. Zahrnutí jak logiky vhodnosti, tak logiky výhodnosti vede k zamezení rizika, na které upozorňuje Odell selektivního rekonstruování zkoumaného fenoménu neboli vyzdvihování empirických důkazů, které jsou v souladu s favorizovaným teoretickým rámcem, a naopak přehlíţení důkazů, které s ním nejsou konzistentní. V případových studiích obsaţených v disertační práci jsou empirické důkazy prozkoumávány ve světle jak logiky vhodnosti, tak logiky výhodnosti a jejich vzájemného vztahu. Výběr případů byl motivován několika faktory. V první řadě práce zohledňuje stav výzkumu problematiky participace v udrţování míru OSN a motivů tohoto jednání. V literatuře můţeme často najít příspěvky, které se zabývají participací velmocí, spojovaných s motivací udrţet status quo a své mocenské postavení v něm. Ještě objemnější skupinu tvoří příspěvky zaměřené na tzv. mocnosti středního řádu, jako jsou Kanada, Indie nebo Austrálie, které začaly hrát klíčovou roli při zajišťování 16

17 příspěvků do operací OSN v podmínkách studené války. Výzkum participace je také často zaměřen na tzv. nové peacekeepery, jako jsou Japonsko, Čína či Německo, jejichţ postoj vůči udrţování míru OSN se v 90. letech 20. století začal spolu s rozšiřováním zorného úhlu jejich zahraniční a bezpečnostní politiky měnit směrem k aktivnější participaci. Moţnosti dozvědět se více o participaci států niţší mocenské kategorie, tzv. malých států, však zůstávají omezené. Pokud byly příspěvky zaměřené na malé státy v Evropě, týkaly se téměř výhradně severských zemí. Disertační práce se proto snaţí vyplnit mezeru v poznání a zaměřuje se na participaci malých států v dosud spíše opomíjené střední Evropě. 7 Zaměření na tento typ států nám současně umoţní vypozorovat, do jaké míry se v participaci malých států v operacích na udrţení míru odehrává snaha o maximalizaci vlastních zájmů, kterou bychom u nich moţná nečekali v takové míře jako u států vyšších mocenských kategorií. Zajímavé bude sledovat také komparativní hledisko, přestoţe mu práce věnuje jen omezenou pozornost, neboť nepatří mezi její hlavní cíle. Na jedné straně se všechny tři země vyznačují přibliţně stejně omezenými vojenskými kapacitami, na druhé straně u nich po dobu dvou sledovaných dekád docházelo k odlišnému dělení těchto zdrojů mezi mezinárodní organizace angaţované v udrţování mezinárodního míru a bezpečnosti. Zatímco Rakousko se v důsledku své neutrality upnulo především na Evropskou unii a nestalo se členem Severotlantické aliance (NATO), bezpečnostní politika České republiky a Slovenska se po značnou část analyzovaného období orientovala zejména na plnění závazků v Severoatlantické alianci; ČR se přitom do NATO zapojila jiţ v první vlně rozšiřování Aliance v roce 1999, Slovensko aţ v druhé vlně o pět let později. Práce by měla ukázat, zda a jak se tyto skutečnosti promítly do jednání států v oblasti participace v udrţování míru OSN. 7 Mezera v poznání je z trojice zvolených států nejvýraznější v případě České republiky. Oldřich Bureš a Lenka Dušková uvádí, ţe ačkoli je problematika působení českých vojáků v operacích OSN na udrţení míru závaţným tématem, které si zasluhuje systematické studium, výzkum a hodnocení, je poněkud paradoxní, ţe se v ČR studiu této problematiky zatím nikdo systematicky nevěnuje (Bureš Dušková 2007: 53). V případě Slovenska existuje řada publikací, pojednávajících o angaţmá slovenských vojáků v mírových operacích pod hlavičkou mezinárodních organizací, jako je OSN, NATO, EU či OBSE (viz například Bučka Rišianová 2010; Bystrický et al. 2008; Minár et al. 2010; Purdek et al. 2008; Vitko 2003), nicméně v nich převaţují vojenské aspekty participace; polickým či ekonomickým aspektům je věnována jen omezená pozornost. V případě Rakouska je jiţ téma zapojení země do udrţování míru OSN pokryto komplexněji, nicméně většina studií zůstává spojená s jediným autorem (Schmidl 1995; 1999; 2001; 2005a; 2005b; 2010). 17

18 Konečně posledním faktorem, který stojí za výběrem případů, je poţadavek na důkladnou znalost kontextu zkoumané problematiky. Bylo by samozřejmě moţné zaměřit pozornost na další malé státy, splňující výše uvedené vymezení, a tím rozšířit datovou základnu výzkumu. Nutnost detailního analyzování primárních a sekundárních zdrojů, dostupných pouze v národních jazycích, však vytvořila těţko překonatelnou bariéru a populaci moţných případů tímto způsobem omezila. Z pouţitého typu případové studie vyplývá, ţe disertační práce nemá ambice generalizovat získané poznatky, studie jsou provedeny na základě zájmu o vybrané případy. Jak jiţ bylo řečeno, data získaná z případových studií mají slouţit zejména jako příspěvek k diskusi o podstatě participace států v operacích na udrţení míru, ale také k osvětlení jednání ČR, Slovenska a Rakouska v analyzované oblasti. Případy primárně neslouţí jako nástroje pro práci s teoretickým konceptem, naopak koncept logiky vhodnosti a výhodnosti je vodítkem pro práci s případy. Struktura Po úvodní části disertační práce je zařazena kapitola pojednávající o operacích OSN na udrţení míru a problematice participace v nich. Obsahuje důkladné vymezení pojmu operace OSN na udrţení míru a jejich charakteristiku a zaznamenává hlavní rysy a trendy participace spolu s profilem participujících zemí. Třetí kapitolu tvoří teoretický rámec práce: seznamuje čtenáře s logikou vhodnosti a logikou výhodnosti a s širšími teoriemi, které stojí na jejich pozadí: konstruktivismem a racionalismem. Současně kapitola rozebírá různé podoby vztahu mezi oběma logikami. V následující kapitole je aplikován teoretický rámec práce na problematiku udrţování míru OSN a participaci států v něm. Tím je vytvořen obecnější kontext, do kterého jsou následně zasazeny jednotlivé případové studie. Hlavním smyslem kapitoly je objasnit, co znamená vhodné a výhodné jednání ve vztahu k participaci států v operacích na udrţení míru. Vedlejším, nicméně rovněţ podstatným účelem kapitoly je přispět k prohlubení teoretického studia problematiky udrţování míru OSN. Pátou aţ sedmou kapitolu představují případové studie, které se zevrubně věnují participaci České republiky, Slovenska a Rakouska v udrţování míru OSN. Kaţdá případová studie pojednává o bezpečnostní politice dané země a roli, kterou v ní hrají operace OSN na udrţení míru, a nabízí vyčerpávající přehled participace 18

19 jednotlivých zemí v operacích na udrţení míru. Tím mimo jiné přispívají k lepšímu chápání jednání vybraných států v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Klíčovou částí kaţdé případové studie je rozbor klíčových indikátorů logiky vhodnosti a výhodnosti na poli participace ČR/SR/Rakouska v udrţování míru: deklarovaných motivů participace, geografického rozmístění operací, indikujícího ne/selektivitu při zapojení do udrţování míru, a vazeb mezi zkoumanými zeměmi a zeměmi, ve kterých probíhaly či probíhají operace na udrţení míru s účastí zvolených zemí. Kaţdá případová studie zároveň obsahuje shrnující vyhodnocení participace ve světle logiky vhodnosti, respektive logiky výhodnosti. Závěrečná kapitola shrnuje hlavní výstupy disertační práce, hodnotí naplnění cílů a poskytuje podněty k dalšímu zkoumání problematiky. Limity výzkumu Výzkum limitovala skutečnost, ţe data, která by umoţnila podat co přesnější odpověď na otázku, proč státy participují v operacích OSN na udrţení míru, jsou veřejně dostupná jen v omezené míře. Tím více to platí pro pokus rozkódovat, proč se státy účastní určitých operací, zatímco jiných ne. Informační bariéru a obtíţe při zkoumání zvoleného tématu dokládá odpověď majora Juraje Ţáčka 8 na autorčinu otázku, čím se ČR řídí při rozhodování o podpoře udrţování míru OSN: Otázka po šifře výběru je dobře poloţená a skutečně jde na kořen věci samotné. Svou úlohu při reakcích na nabídky a poţadavky ze strany mezinárodních vládních organizací (zdaleka se nejedná pouze o OSN) sehrávají zájmy a stanoviska nejrůznějších subjektů (kurzíva doplněna autorkou). V konečném důsledku se ale vţdy jedná o politické rozhodnutí armáda přijaté závazky pouze naplňuje. (Ţáček 2012). Obecně tedy pro disertační práci platí, ţe míra úspěšnosti a úplnosti analýzy tématu se do značné míry odvíjela od dostupnosti zdrojů, týkajících se problematiky participace ČR, SR a Rakouska v operacích na udrţení míru, a na stupni jejich objektivnosti. 8 Major Juraj Ţáček se několik let zabýval vysíláním vojenských pozorovatelů Armády ČR (AČR) do zahraničí v rámci Oddělení řízení zahraničních operací a pozorovatelů Společného operačního centra Ministerstva obrany. 19

20 2 Operace OSN na udržení míru 2.1 Vymezení pojmu OUM OSN Na samém začátku je třeba vymezit pojem operace OSN na udrţení míru. V českém jazyce představuje nejpřesnější překlad anglického termínu UN peacekeeping operations, který Spojené národy pouţívají k označení širokého úsilí vytvořit podmínky pro trvalý mír v zemích postiţených konfliktem (UN DPKO 2012a). I přes více neţ šedesát let praxe udrţování míru ze strany OSN neexistuje ţádná univerzálně akceptovaná definice anglického pojmu peacekeeping (Bureš 2003: 25). Autoři ve svých analýzách pouţívají odlišnou terminologii a často si vytváří vlastní definice základních pojmů, z čehoţ vyplývá terminologický chaos, který komplikuje nejen vědecký výzkum dané problematiky, ale také praktické snahy o řešení současných konfliktů (Bureš 2003: 25). Za problémy s jasnou definicí operací OSN na udrţení míru stojí do značné míry skutečnost, ţe se klíčový pojem udrţování míru nenachází v Chartě OSN, ačkoli se jedná o jednu z nejvýraznějších činností Spojených národů. Důvod absence pojmu v zakládajícím dokumentu OSN je poměrně jednoduchý: v době vzniku Spojených národů v atmosféře spolupráce a nově nastoleného míru po druhé světové válce se s podobnou aktivitou nepočítalo. Udrţování míru se vyvinulo aţ v odpovědi na nepřátelství mezi dvěma hlavními aktéry studené války, Spojenými státy a Sovětským svazem, a jeho principy byly definovány aţ během praxe. Pojem udrţování míru začal být poprvé pouţíván v souvislosti s operací United Nations Emergency Force I (UNEF I) po Suezské krizi z roku Formalizován byl v únoru 1965, kdy Valné shromáţdění OSN ustavilo speciální komisi k projednávání záleţitostí vztahujících se k udrţování míru a pojmenovalo ji Special Committee on Peacekeeping Operations (Rikhye 1984: 1). Zpětně nicméně OSN označuje za první operaci na udrţení míru jiţ United Nations Truce Supervision Organization (UNTSO) na Blízkém východě, která svoji činnost zahájila v roce Na základě principů zavedených během studené války definoval Marrack Goulding udrţování míru OSN, pro které se vţilo označení tradiční nebo prvogenerační, jako [o]perace zřízené Spojenými národy, se souhlasem zúčastněných stran, s cílem pomoci kontrolovat a vyřešit problémy mezi nimi, pod vedením a kontrolou Spojených národů, na společné náklady členských států a s vojenským a dalším personálem a vybavením jimi dobrovolně poskytnutým, 20

21 jednající nestranně mezi stranami a uţívající síly jen v minimálním moţném rozsahu (Goulding 1993: 455). Se změnou povahy operací OSN na udrţení míru po konci studené války se definice udrţování míru rozšířila. Michael W. Doyle a Nicholas Sambanis uvádí, ţe [d]nes je udrţování míru OSN multidimenzionálním řízením komplexní mírové operace, zpravidla následující po ukončení občanské války, navrţené k tomu, aby poskytla dočasnou bezpečnost a pomohla stranám vytvořit takové institucionální, materiální a ideové změny, které jsou nezbytné k zajištění trvalého míru (Doyle Sambanis 2007: 495). Pojem udrţování míru tedy v současné době neodkazuje jen na vojenské aktivity spojené s bezpečností, ale zahrnuje také civilní aktivity jako například politickou mediaci a asistenci v oblasti národního usmíření, podporu při volbách, demobilizaci a reintegraci bývalých bojovníků, policejní reformu či ochranu lidských práv (Ahmed et al. 2007: 11). Sorenson a Wood vystihují definiční posun obdobně. Koncept udrţování míru se podle nich rozšířil tak, ţe zahrnuje operace na vytváření míru (peacemaking operations), budování míru (peace building operations) a vynucování míru (peace enforcement operations) často pojmenované druhá generace operací na udrţení míru, protoţe obsahují vojenské, politické, sociální a humanitární aspekty, jen zřídka přítomné v tradičních operacích na udrţení míru (Sorenson Wood 2005: 3). Také Roland Paris pouţívá pojem udrţování míru v nejširším slova smyslu, zahrnujícím tradiční udrţování míru, vynucování míru i post-konfliktní budování míru (Paris 2003: 464). V podobně širokém významu pouţívá termín udrţování míru také kolektiv autorů Alex J. Bellamy, Paul Williams a Stuart Griffin. Rozlišují přitom pět odlišných typů operací na udrţení míru na základě toho, jakých cílů zamýšlí dosáhnout. Tyto typy se přitom vzájemně nevylučují jedna operace na udrţení míru můţe volně přecházet z jednoho typu na druhý a můţe se snaţit plnit více cílů najednou. Tradiční operace na udrţení míru podle nich usilují o vytvoření politického prostoru, který je nezbytný k dosaţení dohody mezi znepřátelenými státy. Druhý typ operací, řízení tranzice, podporuje vznik a implementaci dohody, na které se znepřátelené strany shodly, přičemţ se odehrává v rámci hranic jednoho státu. Cílem širšího udrţování míru je plnit úkoly tradičního udrţování míru spolu s dodatečnými úlohami v prostředí pokračujícího konfliktu. Nejbliţším vyjádřením původně zamýšlené role OSN na poli kolektivní bezpečnosti jsou dle autorů operace 21

22 na vynucení míru, jejichţ cílem je prosadit na stranách konfliktu vůli Rady bezpečnosti. A konečně operace na podporu míru směřují k vytvoření liberálnědemokratické společnosti, která podle autorů představuje nejefektivnější způsob udrţení mezinárodního míru a bezpečnosti (Bellamy et al. 2004: 5-6). V předkládané disertační práci se v souladu se zmíněnými autory drţím pouţívání udrţování míru jako obecného pojmu, který zahrnuje všechny variace prvo- a druhogeneračních operací na udrţení míru (Sorenson Wood 2005: 3). Salman Ahmed, Paul Keating a Ugo Solinas si v této souvislosti všímají, ţe rozsáhlé spektrum aktivit současných operací OSN reflektují mnozí autoři zaváděním označení mírové operace, avšak vzhledem k tradici, širokému uznání a mnohým implikacím je tendence neopouštět pojem operace na udrţení míru stále silná (Ahmed et al. 2007: 11). Samotná OSN pouţívá pojem udrţování míru v širokém slova smyslu. Operace na udrţení míru jsou sice tradičně spojovány s kapitolou VI Charty OSN, která reguluje tzv. pokojné řešení sporů. V současné doktríně operací na udrţení míru (tzv. Capstone doctrine) však OSN uvádí, ţe [v] posledních letech přijala Rada bezpečnosti postup uplatňovat kapitolu VII 9 Charty při autorizaci vyslání operací na udrţení míru do výbušných postkonfliktních prostředí, kde stát není schopen udrţet bezpečnost a veřejný pořádek (UN 2008: 14). Z této formulace vyplývá, ţe samotná OSN pouţívá pojem operace na udrţení míru pro operace spadající jak pod kapitolu VI, tak pod kapitolu VII Charty OSN. Toto pojetí proniklo i do odborné literatury. Andersson například uvádí, ţe pouţívá pojem udrţování míru v obecném slova smyslu bez ohledu na to, zda daná operace disponuje mandátem pod kapitolou VI či VII (Andersson 2000: 2). Participací státu se v disertační práci rozumí působení vojenských jednotek v operacích OSN na udrţení míru; okrajová pozornost je pro úplnost věnována také policejním příspěvkům. Operace na udrţení míru jsou tímto způsobem omezeny na vojenské, případně vojensko-policejní, nikoli však politické. Operacemi OSN na udrţení míru se myslí ty, které spadají pod Oddělení OSN pro operace na udrţení míru (UN Department of Peacekeeping Operations, UN DPKO) v rámci Generálního 9 Předmětem kapitoly VII jsou přitom akce při ohroţení míru, porušení míru a činech útočných. Je-li rozhodnuto, ţe určitá konfliktní situace spadá pod kapitolu VII Charty, můţe OSN podniknout takové akce leteckými, námořními nebo pozemními silami, jaké povaţuje za nutné k udrţení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti (Charta OSN: čl. 42). 22

23 sekretariátu OSN. 10 Od roku 1948 do konce roku 2011 bylo ustaveno celkem 66 operací na udrţení míru, přičemţ k prosinci 2011 probíhalo na celém světě 15 operací na udrţení míru 11 (UN DPKO 2011b). Do časového rámce let spadají na základě vymezení UN DPKO následující operace na udrţení míru: Tabulka 1: Operace OSN na udržení míru probíhající v letech Zkratka Název operace Umístění Začátek Konec UNTSO United Nations Truce Blízký východ 5/ Supervision Organization UNMOGIP United Nations Military Indie/Pákistán 1/ Ibserver Group in India and Pakistan UNFICYP United Nations Peacekeeping Kypr 3/ Force in Cyprus UNDOF United Nations Disengagement Syrské Golany 6/ Observer Force UNIFIL United Nations Interim Force in Libanon 3/ Lebanon UNGOMAP United Nations Good Offices Afghánistán/ 5/1988 3/1990 Mission in Afghanistan and Pakistan Pákistán UNIIMOG United Nations Iran-Iraq Írán/Irák 8/1988 2/1991 Military Observer Group UNAVEM I United Nations Angola Angola 1/1989 6/1991 Verification Mission I UNTAG United Nations Transition Namibie 4/1989 3/1990 Assistance Group ONUCA United Nations Observer Group Střední 11/1989 1/1992 in Central America Amerika 12 MINURSO United Nations Mission for the Západní Sahara 4/ Referendum in Western Sahara UNIKOM United Nations Iraq-Kuwait Irák/Kuvajt 4/ /2003 Observation Mission UNAVEM II United Nations Angola Angola 6/1991 2/1995 Verification Mission II ONUSAL United Nations Observer El Salvador 7/1991 4/1995 Mission in El Salvador UNAMIC United Nations Advance Kambodţa 10/1991 3/1992 Mission in Cambodia UNPROFOR United Nations Protection Býv. Jugoslávie 2/1992 3/1995 Force UNTAC United Nations Transitional Authority in Cambodia Kambodţa 3/1992 9/ UN DPKO zajišťuje politické a exekutivní řízení operací OSN na udrţení míru a udrţuje spojení s Radou bezpečnosti, příspívajícími členskými zeměmi a se stranami konfliktů za účelem implementace mandátů RB OSN (UN DPKO 2011a). 11 Kromě toho UN DPKO spravuje také speciální politickou misi v Afghánistánu (United Nations Assistance Mission in Afghanistan, UNAMA); zmíněných 15 operací na udrţení míru a misi UNAMA označuje UN DPKO společným pojmem mírové operace (UN DPKO 2011b). 12 Costa Rica, El Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua 23

24 UNOSOM I United Nations Operation in Somálsko 4/1992 3/1993 Somalia I ONUMOZ United Nations Operation in Mozambik 12/ /1994 Mozambique UNOSOM II United Nations Operation in Somalia II Somálsko 3/1993 3/1995 UNOMUR United Nations Observer Mission Uganda-Rwanda Uganda/Rwanda 6/1993 9/1994 UNOMIG United Nations Observer Gruzie 8/1993 6/2009 Mission in Georgia UNOMIL United Nations Observer Libérie 9/1993 9/1997 Mission in Liberia UNMIH United Nations Mission in Haiti Haiti 9/1993 6/1996 UNAMIR United Nations Assistance Rwanda 10/1993 3/1996 Mission for Rwanda UNASOG United Nations Aouzou Strip Čad 5/1994 6/1994 Observer Group UNMOT United Nations Mission of Tádţikistán 12/1994 5/2000 Observers in Tajikistan UNAVEM United Nations Angola Angola 2/1995 6/1997 III Verification Mission III UNPREDEP United Nations Preventive Makedonie 3/1995 2/1999 Deployment Force UNCRO United Nations Confidence Chorvatsko 5/1995 1/1996 Restoration Operation in Croatia UNMIBH United Nations Mission in Bosna a 12/ /2002 Bosnia and Herzegovina Hercegovina UNTAES United Nations Transitional Chorvatsko 1/1996 1/1998 Administration for Eastern Slavonia, Baranja and Western Sirmium UNMOP United Nations Mission of Chorvatsko/ 1/ /2002 Observers in Prevlaka Jugoslávie UNSMIH United Nations Support Haiti 7/1996 7/1997 Mission in Haiti MINUGUA United Nations Verification Guatemala 1/1997 5/1997 Mission in Guatemala MONUA United Nations Observer Angola 6/1997 2/1999 Mission in Angola UNTMIH United Nations Transition Haiti 8/ /1997 Mission in Haiti MIPONUH United Nations Civilian Police Haiti 12/1997 3/2000 Mission in Haiti UNPSG United Nations Civilian Police Chorvatsko 1/ /1998 Support Group MINURCA United Nations Mission in the Středoafrická 4/1998 2/2000 Central African Republic republika UNOMSIL United Nations Observer Sierra Leone 7/ /1999 Mission in Sierra Leone UNMIK United Nations Interim Kosovo 6/ Administration Mission in Kosovo UNAMSIL United Nations Mission in Sierra Leone 10/ /

25 Sierra Leone UNTAET United Nations Transitional Administration in East Timor MONUC United Nations Organization Mission in the Democratic Republic of the Congo UNMEE United Nations Mission in Ethiopia and Eritrea UNMISET United Nations Mission of Support in East Timor MINUCI United Nations Mission in Côte d'ivoire UNMIL United Nations Mission in Liberia UNOCI United Nations Operation in Côte d Ivoire MINUSTAH United Nations Stabilization Mission in Haiti ONUB United Nations Operation in Burundi UNMIS United Nations Mission in the Sudan UNMIT United Nations Integrated Mission in Timor-Leste UNAMID African Union-United Nations Hybrid Operation in Darfur MINURCAT United Nations Mission in the Central African Republic and Chad MONUSCO United Nations Organization Stabilization Mission in the Democratic Republic of the Congo UNISFA United Nations Interim Security Force for Abyei UNMISS United Nations Mission in the Republic of South Sudan Zdroj: UN DPKO 2012a Východní Timor 10/1999 5/2002 DR Kongo 11/1999 6/2010 Etiopie/Eritrea 7/2000 7/2008 Východní Timor 5/2002 5/2005 Pobřeţí 5/2003 4/2004 slonoviny Libérie 9/ Pobřeţí 4/ slonoviny Haiti 6/ Burundi 6/ /2006 Súdán 3/2005 7/2011 Východní Timor 8/ Súdán 7/ Středoafrická republika/čad 9/ /2010 DR Kongo 7/ Súdán 6/ Jiţní Súdán 7/ Charakteristika udržování míru OSN Vývoj udrţování míru OSN byl od počátku do značné míry určován vývojem mezinárodního politického a bezpečnostního prostředí. Rozpory narůstající mezi velmocemi na půdě Rady bezpečnosti krátce po vzniku OSN znemoţňovaly Spojeným národům fungovat jako silná a efektivní organizace (Bureš 2007a: 27). Poţadavek, aby členské státy poskytly Spojeným národům stálé národní kontingenty, které by vytvořily jakousi armádu OSN pro kolektivní bezpečnost, nebyl naplněn. OSN se tak záhy ocitla bez nástrojů, kterými by mohla čelit agresi a zachovávat mír 25

26 (Krasno 2004: 225). V těchto podmínkách se zrodil koncept udrţování míru improvizovaně a jako reakce na krize, které bylo třeba řešit. Poprvé se udrţování míru ve své klasické podobě představilo v roce 1956 v souvislosti se Suezskou krizí. Sovětské vedení bylo v době po úmrtí Josifa Stalina flexibilnější, studená válka byla méně intenzivní a tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN Dagu Hammarskjöldovi se podařilo vytvořit slušnou základnu z narůstajícího počtu členů OSN. Navíc se generální tajemník těšil aktivní podpoře USA a dočasně i tichému souhlasu SSSR (Segal 1995: 69). Protoţe bylo řešení Suezské krize zablokováno v Radě bezpečnosti vety Francie a Velké Británie, bylo třeba přijít s něčím kompletně jiným. Spolu s Lesterem B. Pearsonem, tehdejším kanadským ministrem zahraničí a bývalým vyslancem při OSN, zkoncipoval Hammarskjöld myšlenku ozbrojených jednotek OSN sloţených z dobrovolně poskytnutých vojáků z členských zemí, které měly za úkol zajistit nárazníkové pásmo mezi znepřátelenými stranami konfliktu (Krasno 2004: 230). V průběhu studené války byly operace na udrţení míru výrazně limitovány rolí OSN v mezinárodních vztazích, událostmi v rámci mezinárodního systému a zejména vztahy mezi supervelmocemi (Segal 1995: 66). K ilustraci můţe poslouţit UN Operation in the Congo (ONUC), vyslaná roku Administrativa amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera se zdráhala zapojit americké vojenské jednotky v Africe, zároveň se jí však nelíbila sovětská přítomnost v Kongu. Východiskem se stala podpora operace OSN, od které si slibovala utlumení vlivu SSSR v zemi (Rikhye 1984: 227). Vedle toho USA v Kongu finančně přispívaly na armádu vedenou Josephem Mobutem, která se zapojila do vojenských operací proti sousední, Sovětským svazem podporované Angole (Bureš 2002). Sovětský svaz a jeho východoevropští spojenci se po vypuzení Mobutem ze země staly silnými oponenty operace a přestali na ni finančně přispívat (Rikhye 1984: 179). Konec studené války přivodil nový, optimistický pohled na mezinárodní vztahy. Paralýza operací OSN na udrţení míru byla ukončena a od roku 1988 počet operací strmě narůstal. Zatímco mezi lety 1948 a 1978 bylo vysláno pouhých 13 operací a v následujícím desetiletí dokonce ţádná, od května 1988 do října 1993 bylo náhle schváleno dalších dvacet. Hlavním důvodem této expanze byla zvýšená kapacita Rady bezpečnosti dohodnout se na postupu v situacích bezpečnostní krize. Zmírňující se ideologické střety mezi USA a SSSR se projevily v poklesu pouţívání veta v Radě bezpečnosti: mezi červnem 1990 a květnem 1993 se objevilo jediné 26

Valné shromáždění (GA) Mírové mise OSN

Valné shromáždění (GA) Mírové mise OSN Výbor - Téma Valné shromáždění (GA) Mírové mise OSN MÍROVÉ MISE OSN 1. Úvod Hlavním úkolem Organizace spojených národů (OSN) je udržování míru ve světě a právě k tomuto cíli slouží mírové mise OSN, které

Více

Vojenští pozorovatelé a specialisté AČR v mírových misích

Vojenští pozorovatelé a specialisté AČR v mírových misích NA CESTĚ INTEGRACE Vojenští pozorovatelé a specialisté AČR v mírových misích Spolupráce na poli pozorovatelských aktivit v rámci mírových operací v současném pojetí byla zahájena vysláním skupin vojenských

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Marek Bach (UČO 182443) Michaela Jakubcová (UČO 170012) Jiří Hejtmánek (UČO 180355) Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA GEOGRAFIE Časoprostorová analýza mírových misí OSN v letech 1948-2012 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Petra Kosová Geografie se zaměřením na vzdělávání Vedoucí

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Obsah. 2. Bezpečnostní politika SRN Utváření základů: Znovuvyzbrojení Německa Přijetí branné ústavy 56

Obsah. 2. Bezpečnostní politika SRN Utváření základů: Znovuvyzbrojení Německa Přijetí branné ústavy 56 Obsah Úvod 11 1. Spolkový sněm v politickém systému SRN 26 1.1 Funkce parlamentu jako instituce politického systému 26 1.1.1 Volební funkce parlamentu 27 1.1.2 Zákonodárná funkce parlamentu 28 1.1.3 Kontrolní

Více

SOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT

SOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní

Více

Zdravotnické zabezpečení příslušníků mírových misí OSN. plk. MUDr. Petr Král Odbor vojenského zdravotnictví Sekce podpory Ministerstva obrany

Zdravotnické zabezpečení příslušníků mírových misí OSN. plk. MUDr. Petr Král Odbor vojenského zdravotnictví Sekce podpory Ministerstva obrany Zdravotnické zabezpečení příslušníků mírových misí OSN plk. MUDr. Petr Král Odbor vojenského zdravotnictví Sekce podpory Ministerstva obrany Osnova Úvod Mírové mise OSN Zdravotnické zabezpečení misí OSN

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Asijský organizovaný zločin v Evropské unii

Asijský organizovaný zločin v Evropské unii GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI Asijský organizovaný zločin v Evropské unii SHRNUTÍ Obsah

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Aliance a regionální bezpečnostní instituce. Realismus a vznik aliancí

Aliance a regionální bezpečnostní instituce. Realismus a vznik aliancí Aliance a regionální bezpečnostní instituce Realismus a vznik aliancí Přínos realismu k vysvětlení vzniku aliancí Debatě o vzniku aliancí dominoval v období studené války realismus. Hlavní realistické

Více

Doprovodná prezentace k přednášce

Doprovodná prezentace k přednášce Doprovodná prezentace k přednášce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Mgr. Richard Stojar, Ph.D. Centrum

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Mezinárodní politologický ústav a Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt:

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

SSOS_ON_3.09 NATO. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

SSOS_ON_3.09 NATO. Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_3.09

Více

Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích

Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích Historie a tradice ozbrojených sil ČR Konstituování Armády České republiky a účast vojáků v zahraničních misích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Historie mírových operací v ČR / ČSSR

Historie mírových operací v ČR / ČSSR Velitelství výcviku Vojenská akademie ve Vyškově Historie mírových operací v ČR / ČSSR kpt. PhDr. Stanislav Balík KOREA Dozorčí komise neutrálních států ( DKNS) na Korejském poloostrově v letech 1953 1993.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

Rok zahájení Year of new application

Rok zahájení Year of new application Celkem 4 085 7 220 8 788 18 094 8 484 11 400 5 459 4 021 3 016 1 878 1 656 1 258 833 756 753 707 1 156 79 564 Evropa 1 089 1 517 4 465 10 789 4 530 8 630 3 730 2 417 1 102 832 789 441 312 321 326 287 648

Více

nistán n jako výzva pro nostní politiku EU bezpečnostn 8. 12. 2011 Eurocentrum Praha

nistán n jako výzva pro nostní politiku EU bezpečnostn 8. 12. 2011 Eurocentrum Praha Afghánist nistán n jako výzva pro Společnou zahraniční a bezpečnostn nostní politiku EU Eva Svobodová, Ph.D. 8. 12. 2011 Eurocentrum Praha Témata Společná bezpečnostní a obranná politika (Common Security

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Mezinárodn. rodní organizace

Mezinárodn. rodní organizace rodní organizace OSN založena 1945 Organizace spojených národů anglická zkratka UN (United Nations) http://www.osn.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/organizace_spojených_národů OSN Organizace spojených

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky. s výhledem na rok 2017

Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky. s výhledem na rok 2017 164 10. funkční období 164 Návrh na změnu usnesení Senátu Parlamentu ČR ze dne 23. října 2014 č. 635 k návrhu na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS. Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací

Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS. Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací Pozn. Tato pravidla platí pro práce zadávané na jaře 2016 a v následujících semestrech.

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

MEZINÁRODNÍ VZTAHY VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám

MEZINÁRODNÍ VZTAHY VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy východoevropská studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního

Více

Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Globální charakter válečného konfliktu. Diplomatické akce během války. Angloamerické spojenectví

Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Globální charakter válečného konfliktu. Diplomatické akce během války. Angloamerické spojenectví Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Globální charakter válečného konfliktu Diplomatické akce během války Angloamerické spojenectví Formování antihitlerovské koalice Teheránská konference Postavení

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Posílení spolupráce a koordinace v rámci smluv zaměřených na chemické látky a odpady

Posílení spolupráce a koordinace v rámci smluv zaměřených na chemické látky a odpady Posílení spolupráce a koordinace v rámci smluv zaměřených na chemické látky a odpady Klára Quasnitzová MŢP odbor mnohostranných vztahů Tel: 267 12 22 15 Proč se hovoří o synergiích? Snaha lépe - koordinovaně

Více

1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY. Ekonomická teorie. Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY

1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY. Ekonomická teorie. Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OBCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ ÚSTAV DOKTORSKÝCH STUDIÍ 1. ZÁVAZNÉ PŘEDMĚTY Ekonomická teorie Matematicko statistické metody v ekonomii 2. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY

Více

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice

Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice Závěrečná zpráva Akreditační komise o hodnocení Evropského polytechnického institutu, s.r.o., Kunovice červen 2012 Úvod Akreditační komise (dále jen AK) rozhodla na svém zasedání č. 3/2010 ve dnech 21.

Více

NATO Organizace severoatlantické smlouvy North Atlantic Treaty Organization

NATO Organizace severoatlantické smlouvy North Atlantic Treaty Organization NATO Organizace severoatlantické smlouvy North Atlantic Treaty Organization Historie vzniku a vývoje NATO Poválečná situace Priority Západu demobilizace snížení početních stavů armád ekonomická přestavba

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil

NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020. Ing. Dušan Navrátil NÁRODNÍ STRATEGIE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ LET 2015 AŽ 2020 Ing. Dušan Navrátil STRATEGICKÝ RÁMEC ČR V OBLASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI o 19. října 2011 Vláda České republiky

Více

Dokument z Montreux. (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva

Dokument z Montreux. (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva Dokument z Montreux (neoficiální překlad; není zahrnuta část 2 Good Practices) Předmluva Tento dokument je výsledkem iniciativy zahájené ve spolupráci vlády Švýcarska a Mezinárodního výboru Červeného kříţe,

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy Teorie mezinárodních vztahů

Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy Teorie mezinárodních vztahů Teorie mezinárodních vztahů 1. Realismus a liberalismus v teorii mezinárodních vztahů (geneze obou přístupů, vzájemné odlišnosti a slabiny v diskuzích o klíčových tématech anarchie, spolupráce, stát, konflikt

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

náměstí Maxplatz v Bamberku

náměstí Maxplatz v Bamberku Tematická oblast: Decentrální správa blízká občanům ; Projektová skupina Strategie Zápis z 1. schůze konané ve čtvrtek dne 13. října 2005 v 10.00 hod. v knihovně radnice na náměstí Maxplatz v Bamberku

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Analýza komunitní sítě

Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě CNA Community network analysis jak mohou výzkumníci zapojit geografické komunity, aby pro ně mohli navrhnout efektivní sociotechnické systémy či sítě? potenciální

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Sociální problémy Problém globální bezpečnosti Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 Klíčové pojmy OSNOVA 1. VÁLKA A MÍR Světová geopolitika ve 20. století Současný stav 2. OBCHOD SE ZBRANĚMI

Více

Předmluva 11. Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13

Předmluva 11. Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13 Obsah Předmluva 11 Rudolf Jindrák Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13 Vladimír Handl Úvod 13 Metodologický postup - empirická analýza a teorie rolí 15 Přehled rolí 18 Obecné předpoklady

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Nastolování agendy- souvislosti a procesy Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Vývoj problematiky Schopnost médií nastolovat důležité problémy

Více

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 21. 5. 2012 2011/0392(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zahraniční věci pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku k návrhu nařízení Evropského parlamentu

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

10. funkční období. Informace o působení nasaditelného spojovacího modulu v operaci NATO Active Fence v Turecké republice

10. funkční období. Informace o působení nasaditelného spojovacího modulu v operaci NATO Active Fence v Turecké republice 109 10. funkční období 109 Informace o působení nasaditelného spojovacího modulu v operaci NATO Active Fence v Turecké republice 2015 Návrh U S N E S E N Í S e n á t u P a r l a m e n t u České republiky

Více

Posilování externího auditu veřejných financí v regionech INTOSAI

Posilování externího auditu veřejných financí v regionech INTOSAI Konference Posilování externího auditu veřejných financí v regionech INTOSAI Závěry a doporučení Vídeň, Parlament 27. května 2010 1. Rámec VĚDOMI si toho, ţe externí audit veřejných financí významně přispívá

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom

Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se

Více

3 základní druhy mezilidských interakcí. Spolupráce

3 základní druhy mezilidských interakcí. Spolupráce Konflikty 3 základní druhy mezilidských interakcí Spolupráce Soutěž aktéři se snaţí dosáhnout téhoţ cíle na úkor ostatních, ale v rámci pravidel platných pro všechny Konflikt aktéři se snaţí dosáhnout

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Úvod. Proč zdravotní plány obcí? Potřebujeme zdravotní plány obcí?

Úvod. Proč zdravotní plány obcí? Potřebujeme zdravotní plány obcí? Úvod Proč zdravotní plány obcí? Potřebujeme zdravotní plány obcí? Hromadná neinfekční onemocnění Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal

Více

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je důležitou součástí zahraniční politiky České republiky, která přispívá k odstraňování chudoby v kontextu

Více

Pokyny pro zpracování závěrečné práce

Pokyny pro zpracování závěrečné práce Pokyny pro zpracování závěrečné práce SOUTĚŢE VODA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V rámci projektu MOST - TECH CZ.1.07/1.1.07/02.0100 Motivace studentů ke studiu technických oborů OSTRAVA

Více

A. Blokový grant. D. Fond na stipendia. 1. Definice a účel. 2. Výběr Zprostředkujícího subjektu Blokového grantu. Pracovní překlad

A. Blokový grant. D. Fond na stipendia. 1. Definice a účel. 2. Výběr Zprostředkujícího subjektu Blokového grantu. Pracovní překlad Příloha 3: Pravidla a postupy pro Blokové granty, Fond na přípravu projektů, Fond technické asistence a Fond na stipendia v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce Příloha 3 tvoří nedílnou součást Rámcové

Více

Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu

Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu Martin Ďurďovič Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy Olomouc, KSA FF UP, 19. 10. 2016 Problémová situace: technické

Více

Veřejná politika a veřejný zájem

Veřejná politika a veřejný zájem Veřejná politika a veřejný zájem Veřejné politiky VSFS 10.10.2011 1 Hájíme veřejný zájem LOGO POLITICKÉ STRANY Komunální volby 2010 10.10.2011 2 Definice veřejného zájmu Neurčitý právní pojem Zahrnuje

Více

STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD. pro období 2013 až 2015

STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD. pro období 2013 až 2015 STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD pro období 2013 až 2015 1 1. Úvod Plánování v oblasti vod nepředstavuje pouze proces vědecký a odborný. Plánovaná rozhodnutí

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

MEZINÁRODNÍ VZTAHY BRITSKÁ A AMERICKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám

MEZINÁRODNÍ VZTAHY BRITSKÁ A AMERICKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy britská a americká studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 2016/0120(NLE) 29.9.2016 *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Plánování a řízení zdrojů Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup

Více

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium)

Definice. Failed States Index. Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Míra funkčnosti státní moci (povinné pro studenty MRS a RG, informativní pro učitelské studium) Definice Jako failed state se označuje stát, jehož ústřední vláda je tak slabá nebo neefektivní, že její

Více

DIPLOMOVÝ SEMINÁŘ. Vyhledávání zdrojů ZP

DIPLOMOVÝ SEMINÁŘ. Vyhledávání zdrojů ZP DIPLOMOVÝ SEMINÁŘ Vyhledávání zdrojů ZP PRÁCE S LITERATUROU - DP neprobíhá ve vakuu nutné zařadit znalosti, poznatky do širšího kontextu existujícího vědění - Literatura jako pomocník při hledání vhodných

Více

Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR)

Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR) Informace o přípravě strategického dokumentu Česká republika 2030 (aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR) 25. únor 2016 Jednání Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ

V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených

Více

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI)

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Daniel Münich garant klíčové aktivity #2 KRE 2012, Národní technická knihovna,

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 Rada bezpečnosti s ohledem na zásady a cíle Charty OSN, včetně primární zodpovědnosti Rady bezpečnosti za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti

Více

Rozpočtová politika kultura, obrana 1.12.2015

Rozpočtová politika kultura, obrana 1.12.2015 Rozpočtová politika kultura, obrana 1.12.2015 Kultura širší pojetí kultury - neexistuje kultura mimo společnost, existence společnosti bez kultury je nemyslitelná užší pojetí součást ekonomického systému,

Více