STUDIJNÍ MATERIÁL k modulu

Transkript

1 STUDIJNÍ MATERIÁL k modulu Nové systémy a technologie dokončovacích prací interiérů k projektu Rozvoj dalšího profesního vzdělávání v Jihomoravském kraji CZ.1.07/3.2.04/

2 NOVÉ SYSTÉMY A TECHNOLOGIE DOKONČOVACÍCH PRACÍ INTERIÉRŮ Ing. Zdeněk Pavlík, Ing. Libuše Sýkorová

3 Lektoroval: Ing. Zdeněk Pavlík Ing. Libuše Sýkorová kap. 2.7

4 Obsah 1 Úvod Přípravné malířské práce Druhy podkladů Omítky jsou nejčastějším podkladem pro malby Sádrokarton Dřevěné podklady Plátno Papír Plasty Sklo Kovové podklady Způsoby přípravy podkladů Nové podklady Staré podklady Přípravné práce na nové vápenné omítce Technologický postup Broušení a oprášení omítky Pačokování Sádrování Napouštění mýdlovým roztokem Přípravné práce na staré vápenné omítce Technologický postup Přípravné práce na nové sádrové omítce Technologický postup: Přípravné práce na již malované sádrové omítce Přípravné práce na sádrokartonu Výskyt a opravy trhlin Oprava poškozeného povrchu sádrokartonových desek Finální provedení povrchů sádrokartonů Tmelení Penetrace Nátěry Malířské techniky pro úpravy stěn se sádrovými stěrkami Tapety Přípravné práce na cementové omítce Technologický postup na nové cementové omítce: Neutralizace žíravosti omítky Přípravné práce na ostatních podkladech Malby vodovými pojivy Zhotovení malby průmyslově vyrobenými nátěrovými hmotami Tónování průmyslově vyrobených nátěrových hmot Příprava omítek Nanášení průmyslově vyrobených barev Údržba nářadí a okolí Barevné odstíny Barvy podvojné sekundární

5 Barvy potrojné - terciální Psychologické působení barev Barvy teplé Barvy studené Barvy neutrální Barvy doplňkové Nanášení barev Vodové nátěrové hmoty při malování nanášíme Zásady při nanášení barev Nanášení štětkou, štětci Nanášení stříkáním Nanášení válečkem Nanášení tupováním Šumrování nátěru Přípravné práce natěračské Příprava nových podkladů Přípravné práce na dřevěných podkladech Přípravné práce na kovových podkladech Příprava skla a umělých hmot Přípravné práce na omítkách Tapetování Druhy tapet Zásady při pořizování tapet Eurorole Organizace pracoviště Pomůcky pro tapetování Příprava lepidel Příprava podkladů Minerální podklady Dřevěné podklady Kovové podklady Tapetované plochy Lepení tapet Postup tapetování Tapetování stropu Tapetování v rozích Překážky na stěnách Dokončovací práce při tapetování Dekorativní omítky Benátský štuk Historie benátského štuku Technologie Armourcolor Imitace betonu Technologie Imitace betonu

6 1 Úvod Za první malířskou výzdobu stěn lze považovat jeskynní malby z mladší doby kamenné. Malba interiérů provází celý kulturní vývoj lidstva a již zdaleka nemá pouze ochranný a hygienický význam, důležitou roli hraje také otázka estetiky. V současné době je k dispozici obrovská škála nejrůznějších materiálů a pomůcek, které napomáhají k zvládnutí náročných požadavků současných zákazníků. Ochranná funkce nátěru je důležitá především tam, kde působí povětrnostní vlivy. V interiérech mají povrchové úpravy hlavně význam estetický a hygienický Přípravné malířské práce 2.1 Druhy podkladů Podkladem pro malbu mohou být: omítky, sádrokarton, dřevěné desky, překližky, laťovky, dřevovláknité a dřevotřískové desky, plátno, papír, plasty, sklo i kovy. K odbornosti malíře patří i znalost složení a vlastností podkladů, na kterých pracuje, aby od začátku malování stanovil nejsprávnější technologické postupy, vyhnul se komplikacím při práci a vadám v ukončeném díle. Jen tak může být výsledná malba řemeslně dokonalá a esteticky působivá Omítky jsou nejčastějším podkladem pro malby Omítky vápenné se zhotovují z říčního i kopaného písku a vápna. Omítka, která obsahuje jen kopaný písek (příliš hlinitý) a málo vápna, je nekvalitní. Drolí se a označuje se jako omítka hubená. Omítka, která obsahuje přebytečné množství vápna bývá hodně rozpraskaná. Vápenná omítka je středně savá, hrubší a žíravá. 6

7 Omítky nastavené (vápeně cementové) jsou směsi dobré vápenné omítky s přísadou cementu. Vyskytují se na příčkovém zdivu apod. Jsou tvrdé, méně savé a žíravé. Omítky sádrové jsou zhotoveny ze sádry smíšené s vápenným mlékem nebo klihovou vodou z kostního klihu. Vyskytují se hlavně v reprezentačních místnostech. Jsou po vybroušení velmi hladké, savé, nežíravé. Omítky kletované - základem je hrubší vápenná omítka, kterou malíř potáhne (kletuje) sádrovou kaší. Mají vlastnosti jako sádrové. Omítky cementové jsou tvrdé a neprodyšné. Vyskytují se v dílnách, prádelnách apod. Jsou tvrdé, hladké, žíravé. Malby a nátěry na nich lze provádět po speciální přípravě nebo speciálními nátěrovými hmotami Sádrokarton Sádrokarton je oblíbeným materiálem současných interiérů. Sádrokartonové konstrukce jsou tvořeny sádrokartonovými deskami připevněnými na podkonstrukci z kovových nebo dřevěných profilů. Vložením vhodné izolace do meziprostoru konstrukce se dá dosáhnout zlepšení tepelných a zvukových vlastností. Důležitá je ohleduplnost k životnímu prostředí. Sádrokartonové desky jsou složené ze sádrového jádra obaleného speciálním kartonem. Jádro je vyrobeno jako směs sádry a rozvlákněného papíru, případně skleněných vláken a dalších přísad. Desky se vyrábějí v různých velikostech, tloušťkách a kvalitě Dřevěné podklady Jsou určeny především k nátěrům, lze na nich však také po speciální přípravě (penetraci) malovat. Desky z rostlého dřeva měkkého nebo tvrdého. Dřevo měkké je savé, dřevo tvrdé méně savé. Překližky jsou složené ze tří i více vrstev. Na jádro z měkkého dřeva jsou nalepeny tvrdé dýhy dubové, bukové, olšové, třešňové aj., podle kterých se překližka pojmenovává. Jsou méně savé. Laťovky - jsou lepené desky vyrobené oplášťováním středu z měkkého dřeva dýhami. Střed laťovky je sestaven z latěk spojovaných obvykle lepením. Savost laťovky závisí na tvrdosti dýhy. Velkoplošné aglomerované desky se vyrábějí lisováním dřevěného odpadu, drtí, třísek, pilin i jiných hmot s přísadou umělých pryskyřic. Rozlišujeme: a) Dřevovláknité desky, např. sololit. b) Dřevovláknité desky měkké, např. hobra. c) Dřevotřískové desky (nahrazují rostlé dřevo). d) Desky lignátové, cementotřískové, eternitové aj. 7

8 2.1.4 Plátno Používá se při bandážování rohů a trhlin v omítce, pro divadelní dekorace, umělecké práce apod. Vhodné je plátno z přírodních materiálů lněné, konopné, bavlněné a juta (pytlovina), která má hrubší strukturu. Nehodí se plátna z umělých vláken, protože nesají a nedrží barvu Papír Používá se šablonový (obsahuje hadrová vlákna), pauzovací (průsvitný), lepenkový, balicí, akvarelový a kladívkový (na zhotovení návrhů maleb), tapetový, novinový aj Plasty Nové umělé hmoty se většinou nemalují a nenatírají. Mají z výroby povrch upravený. Pro obnovu poškozeného povrchu musí být speciálně připraveny. Používají se tenké umělé fólie jako pomocný materiál Sklo Slouží jako podklad jen výjimečně. Zhotovují se na něm malby a nátěry dočasné. Používá se hlavně jako podklad písmomalířský Kovové podklady Pod běžné vodou ředitelné barvy musí být speciálně připraveny, aby nekorodovaly. Přímo na ně lze nanášet jen speciální, vodou ředitelné nátěrové hmoty. Běžně slouží jako natěračský podklad. 2.2 Způsoby přípravy podkladů Každý druh podkladu vyžaduje speciální přípravu. Závisí to jednak na materiálu, ze kterého je podklad zhotovený, ale také jde-li o podklad vnitřní nebo vnější, nový nebo již malovaný atd Nové podklady Většinou vyžadují broušení, tj. odstranění hrubosti, nerovnosti a nečistoty. Dále napouštění, např. vápenným mlékem, fermeží, klihovou vodou a jinými roztoky, které zpevní podklad. Také zneutralizování zásadité reakce (žíravosti omítek) a čerstvého pačoku Staré podklady Musíme často zbavit starých vrstev, např. seškrabáním. Dále provádíme izolování různých nežádoucích skvrn, dezinfekci a zpevňování podkladů napouštěním. Praskliny, díry, špatné spoje a nerovnosti na podkladech vyspravujeme sádrováním, tmelením a bandážováním. 8

9 2.3 Přípravné práce na nové vápenné omítce Pracovat můžeme jen na zcela vyzrálé omítce Technologický postup 1. Broušení, oprášení. 2. Pačokování není-li již pačokovaná. 3. Sádrování. 4. Napouštění mýdlovým roztokem Broušení a oprášení omítky Brousíme širokou stěrkou, starší škrabkou, kouskem ploché dřevěné desky (točivým způsobem), hrubším skelným papírem na podložce apod. Tímto odstraníme vystouplá zrnka písku. Postupujeme ve vodorovných pásech shora dolů. Uvolněný písek z omítky oprášíme smetáčkem nebo starší suchou štětkou. Potom zameteme podlahu Pačokování Tato fáze přípravy znamená zpevňování omítky vápenným mlékem. Byla- li již omítka pačokována zedníky, tento úkon vynecháme a začneme broušením Sádrování Sádru používáme bílou. Pro přípravu sádry jsou vhodné gumové kelímky, ze kterých se ztvrdlá sádra snadno odstraňuje. Obrázek 1. Broušení vápenné omítky, sádrování, vlhčení staré malby 9

10 2.3.5 Napouštění mýdlovým roztokem Mýdlovým roztokem vytvoříme na omítce nesavý povlak, který umožňuje dobré roztírání barvy, čistotu nátěru a současně neutralizuje žíravost čerstvého pačoku a omítku zpevní. Mydlení je zejména nutné před nátěrem barvou s kostním klihem. Mydlení provedeme po sádrování, jinak by sádra nedržela. 2.4 Přípravné práce na staré vápenné omítce Za starou omítku považujeme každou omítku, na které bylo již alespoň jednou malováno Technologický postup 1. Odstranění staré malby za mokra. 2. Dle potřeby zpevnění omítky. 3. Sádrování děr a trhlin. 4. Dle potřeby mydlení, různé izolace aj. Nejprve zjistíme, v jakém stavu plochy jsou. Na pevné omítky s jednou nebo i se dvěma vrstvami kvalitní malby lze přímo nanášet barvy oklížené škrobovým klihem. Malbu s mnoha vrstvami nebo zvětralou malbu musíme odstranit: a) Pokud je na omítce jen jedna vrstva a potřebujeme ji odstranit, vymýváme malbu čistou vodou pomocí krátké štětky. Vodu občas vyměňujeme. b) Je-li na omítce více vrstev, musíme je seškrabat, neboť nový nátěr by puchýřovatěl, praskal a opadával. 1. Plochu navlhčíme vodou pomocí štětky nebo stříkačky a nasátou změklou malbu seškrabujeme stěrkou. Postupujeme asi po 1 m. 2. Zbytky malby v pórech omítky vymyjeme pomocí krátké štětky. Odstraňování starých maleb za sucha je zdraví škodlivé. Vdechujeme prach a bakterie. Aby se zničily choroboplodné zárodky, přidává se do vody k vlhčení a mytí dezinfekční přípravek. Zpevnit drolivou omítku můžeme vápenným mlékem, vápenomýdlovým roztokem, klihovou vodou apod. Roztoky nanášíme štětkou. 2.5 Přípravné práce na nové sádrové omítce Pracovat můžeme jen na zcela vyschlé omítce. Suchost omítky zjistíme, když na malou plochu naneseme klihovou barvu. Vyschne-li rychle nátěr, omítka je suchá. 10

11 2.5.1 Technologický postup: 1. Broušení skelným papírem č. 80 na podložce, přitom kontrolování roviny hranou pravítka. 2. Důkladné oprášení, zametení podlahy. 3. Sádrování nedostatků, přebroušení a oprášení sádrovaných míst. 4. Napouštění omítky. Podle savosti omítku napouštíme jedenkrát i vícekrát: a) Teplou lněnou fermeží ředěnou olejovým ředidlem nejčastěji. b) Klihovou vodou z kostního klihu. c) Směsí mýdla, klihu a kamence. d) Novodobými napouštědly, např. latexovým. Na omítku napuštěnou fermeží můžeme malovat i natírat olejovými nebo syntetickými barvami. Případné nedostatky vyspravíme olejovým tmelem. 2.6 Přípravné práce na již malované sádrové omítce Malbu z omítky odstraníme umytím vodou pomocí štětky. Vodu často vyměňujeme. Při odstraňování staré malby ze sádrové omítky nesmíme použít škrabku, abychom omítku nepoškodili. Sádrová omítka je měkká, snadno ji můžeme poškodit. Sádrové výzdoby štuky zbavíme staré malby vymytím vodou, a to pomocí krátké štětky nebo štětce a měkkého dřívka. Umyté plochy vyspravíme bílou sádrou, kterou po vyschnutí přebrousíme skelným papírem a oprášíme. Je-li omítka zvětralá, znovu ji napustíme zpevníme například řídkou fermežovou barvou nebo klihovou vodou apod. Po vyschnutí již nanášíme barvy jako u nové sádrové omítky. 2.7 Přípravné práce na sádrokartonu Sádrokartony nabízejí nepřeberné množství povrchových úprav, mezi které například patří lakování, nátěry, tapety, malby či keramické obklady. Barvy se na sádrokartonových doplňcích vyjímají obzvláště hezky díky rovnému a hladkému povrchu sádrokartonu Výskyt a opravy trhlin Vzhledem k principu sádrokartonových konstrukcí může docházet k tvorbě trhlin a prasklin, zejména vlivem dotvarování, vyzrávání a vysychání okolních konstrukcí a celých staveb. Tyto trhliny nemusí mít vliv na funkčnost sádrokartonových konstrukcí, jde většinou o estetické závady a poškozený sádrokarton lze opravit bez vážnějších následků. Veškeré opravy se doporučuje provádět po vyloučení objemových, teplotních či vlhkostních změn v objektu. Zejména u půdních vestaveb a úprav 11

12 podkrovních prostor je vhodné vyčkat 1 až 2 roky a poté provést opravy prasklin i s ohledem na plánovanou obnovu maleb v prostorách. a) drobné praskliny: obvodové části (rohy): - odstranění stávajících akrylových tmelů - aplikace nového akrylového tmelu vlasové trhliny v ploše: - přetmelení vhodným tmelem se překryjí při další malbě b) praskliny velkého rozsahu: v rozích: - odstranění akrylového či sádrového tmelu - aplikace papírové separační pásky - nové vytmelení sádrovým tmelem - odříznutí papírové separační pásky - vytmelení rohu akrylovým tmelem. plochy: - proříznutí praskliny do tvaru V - zabroušení trhajícího se papíru sádrokartonových desek - vytmelení vhodným tmelem (možno použít výztužnou pásku). U prasklin velkého rozsahu se musí především zjistit důvod vzniku prasklin. Příčiny mohou být z důvodu statických změn, při neodborném zásahu do již hotových sádrokartonových konstrukcí, případně nesprávně provedených sádrokartonových konstrukcí. Je vhodné konzultovat problém s odborně způsobilou (certifikovanou) osobou Oprava poškozeného povrchu sádrokartonových desek V případě většího poškození povrchu sádrokartonových desek, kdy už nestačí pouhé přetmelení poškozeného místa se provádí oprava vyříznutím a nahrazením poškozené části desky: 12

13 vezme se kus sádrokartonové desky (stejné tloušťky jako je poškozená deska) větší než je poškozené místo, které je potřeba opravit na poškozeném opláštění se vyznačí obvod nového kusu desky vyřízne se podle vyznačeného obvodu poškozená část desky a opatrně se vyjme hrany ve výřezu se upraví tak, aby vytvářely spáru ve tvaru V do dutiny se vloží dvojice profilů nebo latí a přišroubuje nový připravený kus desky se se připevní šrouby k profilům nebo latím spáry se přetmelí pomocí výztužné pásky a po zaschnutí tmelu přebrousí Finální provedení povrchů sádrokartonů Pro finální provedení povrchů je možno používat: nátěry - omyvatelné disperzní nátěry z umělých hmot, olejové barvy, olejové laky, matové laky, akrylátové barvy, polymerové barvy, polyuretanové barvy, epoxidové barvy - vždy je nutno akceptovat doporučení výrobce barvy či laku, nevhodné jsou barvy na minerálním základě (vápenné, silikátové a s vodním sklem), omítky - umělé omítky, válečkové, strukturální apod. - vždy je nutno akceptovat doporučení výrobce omítky, tapety - papírové, textilní či z umělých hmot - vždy je nutno akceptovat doporučení výrobce tapet, použít lze všechna běžná tapetová lepidla, keramické obklady - vhodné jsou keramické obkládačky, kameninové obklady i skleněná mozaika, maximální formát obkladového materiálu činí 300 x 300 mm, v místech ostřikovaných vodou je třeba pod obklad aplikovat hydroizolační nátěr, všechny typy mohou být lepeny příslušnými lepidly Tmelení Tmelení je závěrečný pracovní úkon v technologii montáže sádrokartonových konstrukcí. Při tmelení řeší nejen spoje mezi jednotlivými deskami, ale i kouty, hrany a rohy. Tmelení významně ovlivňuje jak estetické vlastnosti (kvalitu a rovinnost povrchu), tak i stavebně fyzikální vlastnosti (statické, akustické, požární atd.) hotové konstrukce. Tmelení se provádí až po dokončení a potřebném vyschnutí vlhkých procesů ve stavbě, po uzavření stavby proti vlivům povětrnosti (osazená okna, dveře apod.) a bez vystavování konstrukce vlivům náhlých teplotních a vlhkostních změn. Tmelení se provádí při teplotách prostředí i podkladu min. +5oC a relativní vlhkosti vzduchu max. 65%. 13

14 2.7.5 Penetrace Po tmelení je nutné upravit podklad sádrokartonu před povrchovou úpravou penetrací. Penetrace se provádí vždy a před jakoukoliv povrchovou úpravou, tj. před nátěry, malbami, tapetováním i obklady. Penetrační materiály jsou vodou ředitelné disperze s vysokou prodyšností pro vodní páry. Penetrace mají vyrovnat rozdílnou nasákavost sádrokartonu a spárovacího tmelu, zvýšit přilnavost či opticky sjednotit podklad. Bývají s jemným plnivem nebo obsahují pigmenty. Vyrábějí se i speciální penetrace na bázi rozpouštědel. Tyto penetrace jsou důležité při odstraňování žloutnutí kartonu dlouho vystaveného kombinaci vlhkosti a slunečního záření bez včasného penetrování standardními vodou ředitelnými prostředky. Účel penetrace zpevnit podklad, snížit nasákavost podkladu, zvýšit přilnavost další vrstvy, vázat prachové součásti, zabránit žloutnutí kartonu ve styku se sluncem, opticky sjednotit podklad, usnadnit pozdější odstranění tapet. Jednotlivé typy penetrací mohou zajišťovat všechny nebo pouze některou z výše uvedených funkcí. Na sádrokarton se musejí vždy použít penetrace přímo pro sádrokarton určené a neměly by se nahrazovat nátěrem naředěné barvy, protože ta nikdy nemůže splnit všechny požadované funkce a výsledkem jsou pak v malbě vyznačená místa spár, odloupaný karton pod obklady apod. Některé nátěrové materiály již samy penetraci obsahují. U penetrací je nutné přesně dodržovat předepsané poměry ředění a počty vrstev, protože nejenom nepenetrovaný nebo málo penetrovaný povrch, ale i penetrace s příliš velkou koncentrací není vhodná, protože přinese pro vodu v podstatě uzavřený povrch, který je překážkou správného zakotvení následné malby. Penetraci je nutno sladit s materiálem povrchové úpravy a je nutné, aby vždycky před dalším opracování zcela vyschnula. Nanáší se kartáčem nebo štětcem a před nanesením se ředí ve vhodném poměru podle pokynů výrobce. 14

15 2.7.6 Nátěry Paleta použitelných barev po sádrokartonové plochy je široká. Lze použít omývatelné disperzní nátěry s plnivem z křemičitého písku, omítky z umělých pryskyřic, olejové barvy i transparentní laky, barvy na bázi polymerických pryskyřic, polyuretanové barvy i barvy epoxidové. Je vhodné používat barvy výrobcem po sádrokarton přímo deklarované. Nevhodné jsou barvy na minerálním základě (vápenné, silikátové a s vodním sklem), nehodí se klasické hlinky. Disperzní silikátové barvy se mohou použít pouze tehdy, pokud výrobce zaručí jejich vhodnost a poskytne přesné pokyny pro jejich zpracování. Jestliže mají být splněny určité užitkové vlastnosti těchto nátěrů např. omyvatelnost, musí být výrobcem zvlášť zaručeny. Sádrokarton lze i lakovat, ale pak je doporučováno dvouvrstvé opláštění a zvláštní tmelení. Na tuto povrchovou úpravu je nutno vzít ohled již v projektu. Malovat se začíná základovým nátěrem, který však není třeba, pokud se vyhneme sytým odstínům. Prvním krokem je nanesení zředěné barvy na penetraci, ideální poměr je uváděn 1:30. Je nezbytné sladit zvolený typ penetrace s typem barvy a barvu naředit přesně podle pokynů výrobce. Nejvhodnější je barvu nanášet válečkem. Práce s ním je rychlá a váleček ideálně pokrývá povrchy. Na válečkem těžko dostupná místa se používá plochá štětka. Při nanášení štětkou může u některých velmi měkkých finálních tmelů dojít k vymývání tmelu, a proto nanášení štětkou vyžaduje cit. Stříkání barev na sádrokarton se nedoporučuje, protože stříkáním se do sádrokartonu zanáší neúměrně vysoké množství vody, která vede k možným objemovým změnám sádrokartonu a následným možným vlasovým trhlinám zvláště v příčných, páskou neošetřených spárách. Technologie stříkání se smí použít pouze na doporučení a odpovědnost výrobce barvy Malířské techniky pro úpravy stěn se sádrovými stěrkami Tenkovrstvé sádrové omítky a stěrky jsou ideálním materiálem nejen pro finální přípravu a vyrovnání povrchů stěn před malováním, ale také pro opravy a renovace stávajících povrchů. Výsledkem může být absolutně hladká, alabastru se podobající stěna s jemným a na dotek příjemným povrchem. Stěny se dají také zdobit různými metodami plastických dekorací. 15

16 2.7.8 Tapety Jako povrchová úprava mohou sloužit i tapety. Tapety jsou dekorace používané ke zkrášlení a vylepšení vlastností interiérových zdí domů, bytů, kanceláří, obchodů a dalších vnitřních prostor. Obvykle se prodávají v rolích o rozměrech 53 centimetrů krát 10 metrů. Na stěnu se lepí pomocí speciálního tapetového lepidla a vyžadují rovnou a čistou podkladovou plochu. Vyrábí se reliéfním tiskem, hlubotiskem, sítotiskem a rotačním tiskem. Tapety fungují také jako tepelný a hlukový izolátor. Oproti některým jiným dekorativním a obkladovým materiálům je lze poměrně lehce instalovat a ještě snadněji odstranit. 2.8 Přípravné práce na cementové omítce Cementové omítky jsou pro svou hladkost a žíravost málo vhodné pro malířské práce. Zvětrání žíravých látek přirozenou cestou trvá asi půl až jeden rok. Proto se zvětrání urychluje Technologický postup na nové cementové omítce: 1. Obroušení skelným papírem č. 80 na podložce. 2. Důkladné oprášení, zametení podlahy. 3. Vyspravení nedostatků cementovou kaší, sádra vypadává. 4. Neutralizování alkality (žíravosti). 5. Vyspravení případných nedostatků sádrou. 6. Nanášení barev Neutralizace žíravosti omítky a) Omítku několikrát po sobě omyjeme slabým neutralizačním roztokem kyseliny solné nebo octové (octem). Důkladně opláchneme vodou. b) Omítku opláchneme roztokem fluátu nebo jiným speciálním přípravkem. Ředíme dle návodu výrobce. Všechny neutralizační roztoky nanášíme štětkou nebo štětcem. Ze staré, již malované cementové omítky odstraníme vrstvu barvy, a to umytím vodou pomocí krátké štětky. Omítka je již zvětralá, proto ji nemusíme neutralizovat. Nedostatky zasádrujeme a nanášíme na novou malbu. 2.9 Přípravné práce na ostatních podkladech Kletovaná omítka sádrou a sádrokarton se připraví podobným způsobem jako nová sádrová omítka. Dřevěné podklady 16

17 vybrousíme skelným papírem a napustíme lněnou fermeží. Příprava bude podrobně popsána v kapitole o natěračských pracích. Plátno napneme pomocí hřebíčků na rám nebo připevníme na pevný podklad a napustíme: a) klihovou vodou b) řídkou latexovou barvou nebo pojivem apod c) natřeme šepsem (směs plavené křídy, běloby, klihu, škrobu, fermeže a glycerinu) Papír navlhčíme vodou a v okrajích přilepíme na rám nebo prkno. Při schnutí se papír vypne. Lepenku a karton připevníme pomocí hřebíčků na rám a natřeme klihovou vodou nebo řidší latexovou barvou. Papír pro řezání šablon napustíme fermeží. Plasty umyjeme, odmastíme, zdrsníme skelným papírem, oprášíme a natřeme natěračskou barvou. Nedostatky vytmelíme. Sklo umyjeme a odmastíme. Kovové podklady zbavíme nečistot a rzi. Natřeme základní antikorozní barvou nebo speciální nátěrovou barvou. Příprava bude podrobně popsána v kapitole o natěračských pracích. Kletování vápenné omítky sádrou, broušení omítek

18 3 Malby vodovými pojivy Malbou upravujeme povrch omítek stropů a stěn z důvodů konzervačních (zpevňování), ochranných, estetických a hygienických. Jednotlivé malby mají název podle použitého pojiva v nátěrové hmotě. Pro vnější malby můžeme použít jen ty nátěrové hmoty, jejichž pojivo je po zaschnutí vodou nerozpustné a nepodléhá povětrnostním vlivům. Fáze maleb s vodovými pojivy Fáze přípravná Fáze prováděcí Fáze dokončovací Broušení podkladu. Odstranění starých vrstev. Napouštění podkladů. Vyspravení vad a nerovností. Zpevňování omítek. Izolování nežádoucích skvrn. Míchání barev příprava plniva, pojiva, klížení, tónování. Zkouška konzistence, přilnavosti a tónu barvy. Označení ploch malířskou šňůrou. Nanášení barvy vhodnou malířskou technikou. Průběžně Vyspravení malovaných ploch. Provedení zdobicí malířské techniky. Ukončení ploch linkou. Oprava případných nedostatků. Měření provedené práce, očištění nářadí a úklid. Dodržování bezpečnosti práce a osobní hygieny. Profesionální přístup k zákazníkům. 3.1 Zhotovení malby průmyslově vyrobenými nátěrovými hmotami Hotově připravené základní bílé barvy obsahují pigmenty (kaolin, běloby), pojivo (klih, syntetická pojiva), konzervační a dezinfekční látky aj. Někteří výrobci tuzemští výrobci malířských nátěrových hmot a) HET s.r.o. Sortimentní nabídka firmy HET je dostatečně pestrá a zajímavá jak pro individuální spotřebitele, tak i profesionální zpracovatele. Tabulka 1. Příklady malířských barev HET KLASIK Sněhově bílá, matná, otěruvzdorná, vysoce paropropustná, rychleschnoucí interiérová disperzní barva s vysokou krycí schopností a roztíratelností, vhodná k nátěrům omítek sanačních systémů. 18

19 HETLINE IZOL Bílá, matná, základní izolační barva určená k izolaci skvrn, které při přetření běžným malířským nátěrem vystupují na povrch (např. od kouře, sazí, nikotinu,... HET SAN 2000 Speciální, disperzní, bílá, matná, vysoce paropropustná barva obsahující biocid s výrazným likvidačním a preventivním protiplísňovým účinkem. Je určena do vnitřních prostor a je vhodná pro použití do místností s vyšší vlhkostí a špatnou větratelností (např. do koupelen, sklepů apod.). STANDARD: přírodní malířská tekutá barva s výbornou nyvostí. PLUS: přírodní malířská disperzní tekutá barva se zvýšenou otěruvzdorností. FLEK STOP: Speciální vodouředitelný základní nátěr pro interiéry i exteriéry určený k izolaci skvrn, které při přetření běžným (hlavně malířským) nátěrem vystupují na povrch (zejména skvrny od zateklé vody, nikotinu, kouře apod.). PROTIPLÍSŇOVÝ: Do vlhkých a špatně větratelných prostorů. 19

20 b) Teluria, s.r.o. Moderní společnost, která vyrábí nátěrové hmoty podle nejnovějších technických i ekologických standardů. Příklady malířských barev REMAL c) Mistral Paints, s.r.o. Společnost je pokračovatelem firmy Mistral, a.s., která byla založena v roce Navazuje na výrobu nátěrových hmot a omítek značky Mistral, Příklady malířských barev MISTRAL DEKOR Tónovatelná sametově matová dekorativní nátěrová hmota pro vnitřní použití. DEKOR ALBICA Bílá, vysoce odolná, kryvá, prodyšná, omyvatelná a otěruvzdorná nátěrová hmota pro vnitřní použití. Dekor Albica si zachovává vlastnosti špičkového nátěru Dekor, oproti sametově bílému nátěru Dekor Alabaster má nižší bělost, což se odráží ve výrazně nižší ceně. d) Primalex a.s. Primalex a.s je předním výrobcem nátěrových hmot v České republice a na Slovensku. Příklady malířských barev PRIMALEX Primalex STANDARD Tradiční nátěr klasického hlinkového typu pro nenáročné aplikace. Propustný pro vodní páry. Primalex PLUS Otěruvzdorný vnitřní nátěr s vysokou bělostí. Propustný pro vodní páry. 20

21 Primalex Mykostop Otěruvzdorný vnitřní nátěr s výbornými vlastnostmi pro obarvování výrobkem Primalex Tekutá tónovací barva. Propustný pro vodní páry. Primalex Bonus Otěruvzdorný vnitřní nátěr s výbornými vlastnostmi pro obarvování výrobkem Primalex Tekutá tónovací barva. Propustný pro vodní páry. Primalex IZOPRIM Základní nátěrová hmota pro vnitřní prostory i fasády,určená k izolaci skvrn, které při přetření běžným nátěrem vystupují na povrch (skvrny od kouře, nikotinu, vody apod.). Primalex KARTON otěruvzdorný vnitřní nátěr s vysokou bělostí a výbornou kryvostí. Ideální řešení na sádrokartonové desky. Propustný pro vodní páry. Primalex PLASTIK Otěruvzdorný vnitřní nátěr pro reliéfní malbu. Je plněn přírodním celulózovým vláknem, které umožní vytvořit reliéfní vrstvu bez praskání. 3.2 Tónování průmyslově vyrobených nátěrových hmot Pro tónování jsou nejvhodnější tekuté přípravky, ale můžeme použít i pasty nebo práškové pigmenty. Všechny nejprve rozmícháme ve vodě a postupně přes síto přidáváme do barvy až na požadovaný odstín. Počítáme s tím, že barva po vyschnutí bude světlejší. 21

22 Tabulka 2. Příklady tónovacích přípravků Remal Tekutá tónovací barva Tónovací barva pro všechny malířské, fasádní a latexové vodouředitelné barvy. Tónovací barva Remal je vyrobena ze světlostálých pigmentů, které umožňují použití jak v interiéru, tak v exteriéru. Základní řada se skládá ze 14 odstínů, které je možné různě kombinovat a získat tak další odstíny. HETCOLOR Univerzální disperzní tónovací barvy do vnitřních i venkovních malířských nátěrů, samostatně použitelné. PRIMATÓN prášková tónovací barva Barva Primatón je vyrobena ze světlostálých pigmentů a je určena především pro tónování vápenných nátěrů, vápna na bílení a malování, spárovacích hmot, štuků, cementů, betonových směsí, škrábaných omítek a i jiných výrobků, kde nosným plnivem je vápno a cement. Maximální použití do vápenných nátěrů a jiných směsí je 5%. 3.3 Příprava omítek Průmyslově vyrobené malířské barvy můžeme použít na všechny druhy omítek. Doporučuje se zneutralizování žíravého podkladu. Omítky musí být pevné, zbavené starých malovaných vrstev. Některé druhy hmot se používají na vnitřní i vnější omítky. 3.4 Nanášení průmyslově vyrobených barev Dobře se nanáší válečkem, štětkou a štětci. 22

23 3.5 Údržba nářadí a okolí Nářadí, zejména štětky, štětce a válečky ihned po práci dobře vymyjeme vodou. Barvou potřísněné okolí průběžně utíráme hadrem. Zaschlá barva se z nářadí, parket a různých savých předmětů špatně odstraňuje, zvláště kapky tekutých průmyslových barev, které obsahují latex. Pro malířské práce je na trhu mnoho výrobků a stále jich přibývá. Jsou cenově dražší než barvy, které si ze surovin malíř připraví sám. Mají však výhodu, že urychlují práci. Proto každý rozumný odborník novinky v oboru neustále sleduje a zvažuje, co je pro jeho praxi nejúčelnější Barevné odstíny Barevnost předmětů má vliv na psychiku člověka. Všechno kolem sebe vnímáme barevně. Barvu posuzujeme z hlediska fyzikálního a psychologického. Barvu dále posuzujeme dle barevného tónu, sytosti a světlosti barvy. Zásada - pro nátěry v exteriérech používáme zásadně NH připravené výrobcem. NH namíchané z různých NH nejsou dostatečně světlostálé! Základní (primární) barvy Červená Žlutá Červená je teplou stimulující barvou. Oživuje nás a dodává nám odvahu. Symbolizuje krev, vitalitu, sílu života a energii. Lidé s oblíbenou červenou barvou rádi šíří po okolí svoji srdečnost, upřímnost a touhu po spravedlnosti, ale můžou se také nechat unést k tvrdohlavému prosazování svých omezených názorů až k agresivitě. Žlutá je nejjasnější teplou barvou s povzbuzujícím a rozveselujícím účinkem. Je symbolem moudrosti a vysoké inteligence. Podporuje myšlení, povzbuzuje nervy a oživuje paměť. Napomáhá uvolnění, svobodnému vývoji a komunikaci při navazování kontaktů. 23

24 Modrá Modrá patří ke studeným barvám, symbolizuje moře, nebe, ale i konzervatizmus a povinnosti. Tmavě modrá je barvou spolehlivosti, míru a celkově uklidňuje. Zlepšuje schopnost se soustředit. Světle modrá -připomíná nekonečnost nebe, přináší inspiraci a dává nám pocit svobody. Barvy podvojné sekundární + = + = + = Zelená je barvou přírody,rovnováhy, klidu a naděje. Působí uklidňujícím dojmem a pohled na zelenou barvu napomáhá regeneraci a načerpání nové síly. Oranžová odstraňuje těsné emocionální struktury, udržuje v pohybu životní energii. Zajímá vás svět i lidé okolo. Vyjadřuje kreativitu a pocity štěstí. Má blahodárný vliv na trávení. Fialová patří k chladným barvám. Působí na centrální nervový systém uklidňujícím dojmem a vyvolává spánek. Fialová je mystická barva, která je symbolem duchovna, ale i srdečnosti. 24

25 Barvy potrojné - terciální Vznikají vzájemným mísením barev základních a podvojných. Jako příkld potrojných barev lze uvést barvu hnědou. Barvy potrojné + = + Hnědá je barvou trpělivých a spolehlivých lidí - barva země, pokory. Jedná se o všední, nenápadnou až nudnou barvu, která ale dokáže působit klidně a důvěrně. Psychologické působení barev Barvy teplé Červená, žlutá, oranžová, červenofialová, hnědá, růžová a jejich odstíny vyvolávají dojem tepla, povzbuzují k činnosti, dráždí, naplňují prostor Barvy teplé Barvy studené Modrá, zelená, modrofialová a k soustředěnosti, ulevují zraku a prohlubují prostor. jejich odstíny vyvolávají dojem chladu, uklidňují, pomáhají 25

26 Barvy studené Barvy neutrální Bílá Je symbolem čistoty a nejvyšší dokonalosti. Opticky zvětšuje prostor a působí rozjasňujícím dojmem, je chladivá, dává čas a prostor k přemýšlení. Černá Je opakem bílé - symbolizuje tajemno, mystiku a smutek. Přesto je oblíbenou barvou, která nám pomáhá neuzavírat se do sebe a neztratit se v neklidném světě. Šedá podobně jako zelená, je směsí světla i temnoty. Barva dokonalé neutrality, opatrnosti a ochoty ke kompromisům. Šedá je často vnímána jako nudná barva, typická barva stínů, je symbolem nevědomí či podvědomého konání. Barvy doplňkové Barvy největší rozdílnosti v tónech. Sestavujeme z nich dvojce tónů, jedna z doplňkových barev působí teple, druhá studeně např.: 26

27 Doplňkové barvy žlutá + zelená modrá + červená Nanášení barev Techniku nanášení malířských barev na velké plochy volíme podle druhu podkladu, druhu nátěrové hmoty a podle fáze malování. 5.1 Vodové nátěrové hmoty při malování nanášíme 1. Štětkou a štětci převážně. 2. Stříkáním tlakovou stříkačkou, ruční stříkačkou, vysokotlakými kotli. 3. Nanášecím válečkem ručně, pomocí válečku s elektrickým čerpadlem. 4. Tupováním a šumrováním pomocí štětky a štětce. 6 Zásady při nanášení barev 6.1 Nanášení štětkou, štětci Nanášení štětkou a štětci využíváme při aplikaci: a) přípravných, napouštěcích, dezinfekčních a izolačních roztoků b) první vrstvy nátěru, v některých případech i další vrstvy. Na velmi hladký povrch omítky, např. sádrové nebo cementové apod., můžeme štětkou nanést jen jednu vrstvu barvy. Není-li zaschlý nátěr čistý, přestříkáme jej. Tvoří-li se při nanášení štětkou na vrstvě brázdy, zavadlou barvu napříč zahlazujeme speciálním širokým štětcem. U štětcové techniky při nanášení latexové barvy apod. používáme tzv. křížového způsobu. 27

28 Obrázek 2. Nanášení vápenné nebo klihové barvy štětkou Obrázek 3. Zahlazování malby na hladké stěně 6.2 Nanášení stříkáním Ruční stříkačku používáme na přestříkání (vyspravení) menších nedostatků v konečné vrstvě malby. Vysokotlaké kotle mají větší zásobník na barvu, kompresor na vytvoření tlaku vzduchu, regulační zařízení tlaku, dlouhou hadici, kterou lze prodloužit trubkovitými nástavci a stříkací pistoli. Jsou opatřeny kolečky pro přemisťování. Vysokotlaké kotle se používají při malování velkých hal, sálů apod. a) Stříkat můžeme téměř všechny vodou ředitelné barvy. b) Stříkáním nanášíme až druhou nátěrovou vrstvu. c) Do stříkačky použijeme řídkou a dobře přecezenou barvu. d) Při stříkání pohybujeme celou paží ruky, ne zápěstím. e) Vzdálenost pistole od plochy má být přibližně 60 cm. f) Hůře se přestříkávají tvrdší nenasákavé vrstvy. Barva stéká. g) Po ukončení práce zbytek barvy a vzduchu vystříkáme do kbelíku a teprve potom uvolníme uzávěr a stříkačku umyjeme. Tlaková stříkačka má vysychat obrácená dnem nahoru. Vadné stříkačky nepoužíváme! 28

29 Obrázek 4. Nanášení barvy stříkáním 6.3 Nanášení válečkem Hodí se zejména pro nanášení novodobých nátěrových hmot a latexových barev. Váleček namočený v barvě nejprve převálíme přes mřížku (síto), abychom vytlačili přebytečnou barvu. Toto odpadá při použití nanášecího válečku s elektrickým čerpadlem. První otisk válečku provedeme odspodu směrem nahoru, aby při přitlačení válečku barva nestékala. Barvu na plochu válíme většinou křížovým způsobem, uhlazujeme svisle. Po skončení navalování váleček důkladně vymyjeme, aby v něm barva nezatvrdla. 6.4 Nanášení tupováním Struktura zaschlého povrchu tupované vrstvy je podobná otisku nanášecího válečku. Hodí se pro nátěry na skle a jiném hladkém povrchu a pro nanášení emulzních nátěrových hmot. Používá se kratších štětek a štětců, které nejsou kónicky opracovány. Tupovat můžeme dvojím způsobem: a) Barvu naneseme na podklad štětcem nebo štětkou rovnoměrně libovolnými tahy a potom vrstvu za mokra lehkými kolmými údery štětce nebo štětky roztupujeme. b) Tupujeme přímo částečně namočeným štětcem nebo štětkou. Dbáme, aby otisky štětin (zrno) byly stejnoměrně husté. Obrázek 5. Nanášení barvy válečkem 29

30 6.5 Šumrování nátěru Tuto techniku používáme při vyspravování nedostatků v malovaných vrstvách. 1. Přebytečnou barvu z namočené štětky odstříkneme zpět do nádoby. 2. Místo nedostatku šmouhu, vynechání barvy apod. přetřeme plně namočenou štětkou a do okolí barvu rozšumrujeme (rozetřeme) polosuchou štětkou. Obrázek 6. Nanášení barvy šumrováním Přípravné práce natěračské Na přípravě jakéhokoliv podkladu závisí kvalita nátěru. Špatně připravený podklad může mít za následek praskání, odlupování a nedokonalou přilnavost dalších vrstev, neestetický vzhled nátěru apod. 7.1 Příprava nových podkladů Přípravné práce na dřevěných podkladech Natírat můžeme jen dřevo dokonale suché, zdravé, ohoblované a zbavené všech nečistot. Příprava dřeva se částečně liší a) pro nátěry krycí, b) pro nátěry transparentní (průhledné). Postup přípravy výrobků z rostlého dřeva (desek) 30

31 a) Pro krycí nátěr: Očistíme dle potřeby. Dřevo obrousíme, musí zůstat naprosto hladké, a oprášíme. Dřevo napustíme napouštěcí nebo lněnou fermeží, nejlépe zahřátou na 30 C. Fermež může být zbarvena okrem. Pro venkovní práce je vhodnější fermež lněná. Napouštět můžeme i 2x, podle savosti. Nevsáklou fermež setřeme hadrem. Vypadlé součky nebo větší praskliny vyplníme tmelem, který připravíme ze sádry, kostního klihu a prosátých dřevěných pilin. Potom tato místa přebrousíme, oprášíme a přetřeme fermeží. Po důkladném vyschnutí fermeže dřevo dohladka vybrousíme ve směru vláken. Odstraníme zdrsnění, které vzniklo zaschlými zvednutými vlákny dřeviny při napouštění. b) Pro transparentní (průhledný) nátěr: Očistíme dle potřeby. Není-li dřevo vyrovnaně zbarveno, tmavší místa vybělíme. Dřevo obrousíme a oprášíme stejně jako pro krycí nátěr. Dřevo napustíme teplou fermeží nebo mořidlem různého tónu. Při průhledných nátěrech nesmíme použít tmelení. V některých případech se však uplatňují plniče pórů, které se vyrábějí v odstínech barvy dřeva. Štětcem nebo tamponem je vetřeme do hlubších pórů. Překližky a jim podobné lepené dřevěné desky připravujeme podobně jako rostlé dřevo. Napouštíme je však fermeží pokud možno oboustranně, aby se zabránilo vydouvání ploch. Dřevovláknité a dřevotřískové desky Povrch těchto materiálů je parafínově mastný. Příprava pro nátěr se od přípravy dřeva rostlého částečně liší. Očistíme případné skvrny nečistoty. Povrch omyjeme ředidlem, např. syntetickým, a dosucha vytřeme hadrem. Tím narušíme mastnou vrstvu. Povrch obrousíme skelným papírem č. 80 nebo 100 a oprášíme. Napustíme fermeží, obvykle stačí lx, nebo hodně ředěnou fermežovou barvou. Po zaschnutí povrch přebrousíme a oprášíme. Proti plísním, dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu se při napouštění dřeva používá speciální napouštěcí fermež. 31

32 7.1.2 Přípravné práce na kovových podkladech Nátěry chrání ocel, železo a jiné kovy před látkami způsobujícími korozi a současně mají význam estetický a hygienický. Natíráme jen suchý a čistý kov. Větší pozornost věnujeme místům, kde jsou svařované spoje, např. u konstrukcí. Příprava ocelových podkladů Přípravu podkladu rozdělujeme na: a) Mechanickou = očištění ocelovým kartáčem, obroušení brusným papírem nebo elektrickou bruskou, žíhání plamenem (silné vrstvy rzi na konstrukcích), oprášení. b) Chemickou = nanesení odrezovače - oplachového nebo bez oplachového. c) Odmaštění = opláchnutí technickým benzinem, trichlórem, speciálním odmašťovačem, roztokem alkálií louhem, sodou aj. Technologický postup: 1. Očištění povrchu je obvykle kombinací několika způsobů. Dokonalé odrezení docílíme otryskávacími pistolemi a elektrickými bruskami. 2. Nátěr základní antikorozní barvou je nutné udělat ještě týž den jako očištění. Tyto nátěrové hmoty nanášíme zásadně štětcem. Příprava pozinkovaného plechu Tyto plechy se používají na venkovní parapety oken, na oplechování říms domů, na okapy a žlaby střech apod. Povrch nového plechu je velmi hladký a mastný, špatně se natírá a běžná nátěrová hmota na něm nedrží. Vyžaduje speciální přípravu. a) Plechy, u kterých ještě nedošlo k částečnému zoxidování povrchu, natíráme přímo reaktivní nátěrovou hmotou, která dokonale na povrchu drží. b) Asi 1 až 2 roky starý plech je již povětrnostními vlivy zdrsněn a zneutralizován, takže jej můžeme přímo natírat, nejlépe základní zinkochromátovou barvou. Můžeme též použít barvu suříkovou olejovou nebo syntetickou barvu Primer. Před natíráním povrch plechu zbavíme nečistoty běžným způsobem Příprava skla a umělých hmot Sklo a umělé hmoty se natírají jen výjimečně. Povrch je hladký a nesavý. Aby barva přilnula, musíme odstranit nečistotu a mastnotu omytím saponáty, roztokem sody nebo speciálními čisticími přípravky. Umělé hmoty s tvrdým povrchem zdrsníme brusným papírem. Pěnový polystyren natíráme přímo nátěrovými hmotami, které neobsahují organická rozpouštědla. Jsou to vodou ředitelné materiály, např. latexové a jim podobné barvy. 32

33 7.1.4 Přípravné práce na omítkách Nátěry omítek jsou náhradou za nákladnější keramické a jiné obklady. Zhotovují se zejména na soklech chodeb obytných domů, škol, společenských budov, potravinářských objektů apod. Mají účel hygienický i estetický a chrání omítky před mechanickým poškozením. Vápenné omítky musí být dokonale vyzrálé, suché a neutrální. Technologický postup přípravy: 1. Omítku obrousíme širokou stěrkou, pemzou apod., důkladně oprášíme. Současně zameteme podlahu. 2. Štětcem naneseme neutralizační roztok 3. Opláchneme vodou. 4. Zasádrujeme díry a trhliny. Hrany můžeme zpevnit bandáží. 5. Přebrousíme skelným papírem č. 60 na podložce (postupujeme shora dolů) a oprášíme. 6. Omítku napustíme: a) Budeme-li zhotovovat olejový nátěr, omítku napouštíme lněnou fermeží rozředěnou olejovým ředidlem a zahřátou ve vodní lázni asi na 35 C. Fermež nanášíme širokým štětcem souměrně a postupujeme ve vodorovných pásech shora dolů. Po vsáknutí fermeže napouštíme ještě jednou. b) Budeme-li zhotovovat latexový nátěr, stačí omítku napustit latexovou barvou rozředěnou 1:3 (1 díl latexu, 3 díly vody). 7. Po napouštění následuje přebroušeni a oprášení omítky, plné tmelení potahováni a vlastni nátěr. Nové omítky cementové jsou žíravější než vápenné. Alkalitu zneutralizujeme fluátováním nebo octovou vodou. Všechny operace provádíme jako na vápenné omítce, jen pro broušení použijeme jemnějšího brusného papíru. Cementové omítky méně sají, někdy stačí jen jedno napouštění. Je - li omítka hladká, po napuštění nemusíme provádět plné tmelení. Nanášíme již barvy a . Sádrové omítky jsou velmi savé a měkké, nežíravé. Po obroušení jemnějším brusným papírem na podložce a důkladném oprášení napustíme omítku teplou lněnou fermeží nebo jiným napouštědlem vícekrát, pokud omítka saje. Případné nedostatky na napuštěné omítce vyspravíme tmelem. Hladkou napuštěnou omítku nemusíme potahovat tmelem. Následuje nátěr barvami a em. Malované omítky nelze natírat olejovými, syntetickými a jinými nátěrovými hmotami. Vrstvy klihové barvy musí být odstraněny. a) Z vápenné omítky barvu za mokra seškrabeme, zbytky vymyjeme čistou vodou. Nedostatky zasádrujeme. Suchou plochu napustíme fermeží nebo jiným napouštědlem, např. zředěným 33

34 lakem, syntetickým penetračním roztokem, latexovým napouštědlem. Podle potřeby plochu potáhneme tmelem. b) Z cementové a sádrové omítky klihovou barvu vymyjeme vodou pomocí krátké štětky. Nedostatky vyspravíme sádrou. Suché omítky napustíme jako vápenné, někdy stačí natřít je řídkou fermežovou barvou. Nedostatky vyspravíme olejovým tmelem. Omítky většinou již tmelem nepotahujeme. Broušeni a technika nanášení nátěrových hmot je stejná jako u nových omítek Tapetování Tapeta je trendový výrobek, který se opětovně vrací ve stále jiných podobách. Výrobci se nespokojují s klasikou, ale přicházejí stále s novými materiály, inovují vzory a struktury. 8.1 Druhy tapet Papírové nejvíce používané s potiskem na lícní straně ražené (duplexní) - patří ke skupině strukturních obkladů stěn, mohou být lehké, středně těžké a těžké (to je důležité pro výběr a namíchání lepidla) plastové (vinylové) reliéfové - reliéf se tvoří pomocí zpěňujících materiálů textilní-povrch je upraveném tkaninou nebo textilními vločkami z přírodních materiálů - korek, tráva.. kovové - jsou většinou z hliníku sklovláknité - na stěnách vytvářejí robustní obložení dlouhé životnosti obrazové - sestavují se z několika částí do celkového obrazu. Vytváří dojem pohledu z okna na přírodu, mrakodrap atd. speciální tapety - hedvábné, korkové, velurové atd. se spodní papírovou vrstvou. samolepící tapety - používané k reklamě, k dekoraci, jako ochrana. Ukázky obrazových tapet 34

35 Ukázky samolepících tapet a folií Samolepící tapeta - cihla Transparentní samolepící fólie vhodná k dekoraci, nebo vizuálnímu krytí skleněných a zrcadlových ploch. Informační značení tapet odolná proti vodě velmi dobře stabilní na světle předklížená tapeta omyvatelná - lehké zašpinění lze odstranit vlhkou houbou vynikající stálost na světle odstranění beze zbytku - tapetu lze při renovaci za sucha stáhnout, aniž by zanechala zbytky vysoce omyvatelná - znečištění (kromě olejů, tuků apod.) Lze odstranit slabým roztokem mýdla a houbou bez sesazování vzoru odstranitelná vrchní vrstva - vrchní vrstvu tapety lze za sucha stáhnout, spodní zůstane na stěně jako makulatura odolná proti oděru přímé sesazení vzoru - stejné vzory se lepí ve stejné výšce vedle sebe musí se odstraňovat za mokra odolná proti drhnutí - ve vodě rozpustné nečistoty lze odstranit slabým roztokem mýdla, saponátem a houbou nebo měkkým kartáčem dostatečně stálá na světle přesazení vzoru - vzor na dalším pásu vždy o polovinu přesunout převrácené lepení - každý druhý pás převrátit o 180 stupňů ( = položit vzhůru nohama) duplexová ražená tapeta - vysoce hodnotná tapeta s raženým vzorem ze dvou na sebe kašírovaných papírových vrstev ( ražení zůstane při tapetování zachované) překrývání a dvojitý řez uspokojivě stálá na světle tapetu natřít lepidlem nárazuvzdorné dobrá stálobarevnost na světle stěnu natřít lepidlem obtížně zápalné 35

36 8.2 Zásady při pořizování tapet Při tapetování platí podobné zásady jako při dekorativním malování. vzory volíme dle velikosti prostoru: - malé místnosti působí jako větší se světlejšími stěnami a stropem - větší místnosti se opticky zmenší tmavšími tapetami barevné odstíny tapet přizpůsobujeme barvě nábytku a zařízení do předsíní, kuchyní, koupelen i do dětskáho pokoje můžeme použít omyvatelné tapety vzory a odstíny tapet volíme dle účelu místnosti a jejich uživatelů do slohových místností patří tapety se slohovými vzory. Všechny role tapet musí mít stejné sériové číslo výroby. Tapety se mohou lišit v šířce a v délce svinutí. Nejběžnější rozměr role je o délce 10,05 metrů a šířce 53 cm. Kolik tapety tohoto rozměru budeme potřebovat, určuje následující tabulka. Počet rolí tapet počet rolí při výšce: obvod místnosti 2,10-2,35 m 2,40-3,05 m 3,10-4,00 m 6 m m m m m m m Počítá se s jedním oknem a jedněmi dveřmi. Eurorole Tyto jsou 0,53 m široké a 10,05 m dlouhé. Jedna role tedy postačí na cca 5 m2 stěny nebo stropu. Počítejte následujícím způsobem. obvod místnosti x výška místnosti : 5 = počet eurorolí. Přídavky na prostřih a vzor jsou v tomto vzorci zohledněny. 8.3 Organizace pracoviště Všude musí být pořádek a čistota, dostatečný prostor pro přípravu tapet. Okolí stěn musí být volné. Kryty zásuvek a vypínačů je vhodné demontovat proud musí být vypnutý. Tapetování provádí obvykle dva pracovníci. 36

37 Pomůcky pro tapetování Tapetovací štětka. Tapetovací váleček ježek. Dřevěné držadlo 50 cm. Slouží k snazšímu sundávání starých tapet. Váleček je ozubený a při používání propíchá staré tapety. Tapetovací přítlačné válečky jsou vyrobeny ze speciální polyuretanové pěny pro kvalitní rovné tapetování bez záhybů. Tapetovací spojové válečky zabezpečují optimální rozložení tlaku na kritických místech, jako například na spojích. Všechny válečky se uchycují na držáky o průměru 6 mm. Válečky jsou vyrobeny z tvrdého plastu. Pomocí tapetářské špachtle vytlačíte bubliny a přebytečné lepidlo. Pomocí kartáče lépe usadíte tapety na své místo. Lépe přilnou ke stěně. Tapetovací nůžky 30 cm extra silné, měkké držadlo, nerez. Kovové tapetovací přítlačné pravítko. Škrabka na strhávání tapet. Ořezávačka na tapety nerezová ocel, plastový držák, víceúčelové použití. Tapetovací kartáč silná štětina, delší krajní štětiny, vhodné pro jednoduché tapetování. Tapetářská přítlačná špachtle. 8.4 Příprava lepidel pro papírové tapety je nejvhodnější lepidlem celulózový klih pro silnější tapety se používá roztok více ředěný na silnější a speciální tapety je vhodnější použít lepidlo doporučené výrobcem 8.5 Příprava podkladů Tapetovat lze jakýkoliv podklad s výjimkou vlhkých stěn. Všechny druhy podkladu musí být čisté, zbavené prachu, staré malby musí být odstraněny. Savý podklad se napouští klihovým roztokem většinou 2x (používá se roztok lepidla, které použijeme k lepení tapet). Na drsnější podklad nalepíme makulaturu (novinový papír). V místech, kde bude tapeta končit je doporučováno rovněž použití makulatury, případně řídkou tkaninu (fáček). Dobře zachovalé latexové nátěry stačí omýt vodou se saponátem, nepevná a poškozená místa musíme vyspravit sádrou popř. tmelem. 37

38 Minerální podklady tapetujeme až po jejich vyzrání. U vápenných omítek tato doba činí 2-3 měsíce u betonu 6-12 měsíců. Tenkovrstvé omítky na bázi vodních disperzí, syntetických pryskyřic mohou být přelepeny tapetou ihned po potvrdnutí. Dřevěné podklady je nutné odstranit odloupané třísky a zatmelit spoje. Nábytek musíme zbavit mastnosti a zbytků vosku. Vyspravená místa musíme přebrousit a penetrovat klihovým roztokem. Kovové podklady musí být před tapetováním opatřeny základním antikorozním nátěrem. Tapetované plochy běžně je možné lepit 3-5 vrstev. Podmínkou je dobrá přilnavost staré tapety. Staré tapety s vysokou ražbou nebo nedržící tapety musíme odstranit. 8.6 Lepení tapet Budeme- li pokládat tapetu, jejíž okraje se překrývají, začínáme lepit od zdroje světla ( od oken). Lepíme li tapety na doraz, můžeme začít v kterémkoliv rohu místnosti. Šňůrou se závažím vyznačíme kolmice nebo proměříme, jsou-li rohy místnosti kolmé. Pruh tapety položíme vzorem na čistou plochu a naneseme lepidlo - nejprve do středu a pak k okraji, roztíráme takto: Po nanesení lepidla tapetu složíme lepidlem dovnitř a necháme změknout. Tímto způsobem připravíme několik pruhů tapet. Složení tapety Postup tapetování 1. Připravenou a změklou tapetu uchopíme za okraj, zvedneme ji a tapeta se vlastní vahou rozvine. 2. Pruh tapety přitiskneme a kartáčem nebo hadrem přiťukáváme a uhlazujeme směrem od středu k okrajům. Pod tapetou nesmí zůstat vzduchové bubliny nebo nahromaděné lepidlo. Takto pokračuje pruh vedle pruhu. 3. Budeme-li tapetovat celou místnost, nejprve tapetujeme strop, potom stěny. Tapetu nechte na stropě přesahovat cca 2 cm na stěnu. Tapeta na stěně se pak přisadí přesně do ohybu. 4. Přesahující části tapety u podlahy odřízneme pomocí kovového pravítka. 38

39 8.6.2 Tapetování stropu Šířku pracovního pásu si vyznačíme, tapetování probíhá po světle od okna k protilehlé stěně. Pás tapety nasadíme a uhlazujeme. Spolupracovník zbývající část tapety přidržuje širokým smetákem ve výšce. Tapetování stropu Tapetování v rozích Při tapetování rohů je vhodné, aby tapeta přečnívala přes roh na sousední stěnu (nejlépe 2cm). Přečnívající část na více místech prostřihneme. Druhý pás klademe až ke stěně Překážky na stěnách Tapetu lepíme běžným způsobem, až narazíme na překážku. Tapetu přiložíme až je obrys překážky jasný a potom ze středu tapetu rozstřihneme ve tvaru kříže. Takto vzniklé trojúhelníky potom kartáčem tlačíme přesně k hraně překážky, vyznačíme rýhu a potom každý konec zvlášť uvolníme a odstřihneme,výhodnější je však všechny překážky odstranit. Pozor při demontáži zásuvek a vypínačů - je třeba vypnout elektrický proud! Ukončování tapety u dveří Ukončování tapety u okenních výklenků Ukončování tapety u radiátorů 39