Povodí Labe, státní podnik

Transkript

1 Povodí Labe, státní podnik Plán oblasti Horního a středního Labe, revize seznamu rizikových útvarů povrchových vod a předběžný návrh zvláštních cílů pro útvary povrchových vod Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Praha 5 - Smíchov 02/2007

2 VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02 tel: fax : cihlar@vrv.cz Plán oblasti povodí Horního a středního Labe Revize seznamu rizikových útvarů povrchových vod a předběžný návrh zvláštních cílů pro útvary povrchových vod Zpracoval : Ing. Robin Hála Schválil : Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02 V Praze, dne 27. února 2007

3 OBSAH: 1. Úvod Identifikační údaje Stručná charakteristika projektu Cíle projektu Podklady Konzultační jednání Postup zpracování Vytvoření podkladové databáze Stanovení běžných a ostatních vlivů Bodové zdroje znečištění Difúzní zdroje znečištění Atmosférická depozice Zemědělství Eroze Hydraulická vazba s útvarem podzemních vod Příronový úsek toku Ztrátový úsek toku Přirozené geogenní pozadí Zpracování dat z přímého a nepřímého hodnocení Zpracování dat z monitoringu bodových zdrojů znečištění Ověření významnosti vlivů monitoringem a nepřímým hodnocením Vytvoření výsledkových tabulek Finální vyhodnocení revize rizikovosti Shrnutí Možnosti navázání dalších prací Možnosti uplatnění znalostí vlivů a jejich pravých příčin zvláštní cíle Seznam příloh /002 Únor

4 1. Úvod 1.1 Identifikační údaje Investor: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové Zpracovatel: Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. zkráceně VRV a.s. Stupeň dokumentace: studie Datum zpracování: únor 2007 Zpracoval: Ing. Robin Hála 1058/002 Únor

5 1.2 Stručná charakteristika projektu Předmětem prací bylo zpracování revize seznamu rizikových útvarů povrchových vod a předběžný návrh zvláštních cílů pro útvary povrchových vod v oblasti povodí Horního a středního Labe. Práce proběhly v rámci prací souvisejících s přípravou návrhu Plánu oblasti Horního a středního Labe. 1.3 Cíle projektu Základem prací je upřesnění hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod oblasti povodí Horního a středního Labe založené na doplněných datech a následně výchozí návrh zvláštních cílů pro útvary povrchových vod, které zahrnuje: Revize hodnocení rizikovosti tabulka dokumentující důvod nesplnění (v členění na jednotlivé ukazatele). Tato revize bude provedena jak pro útvary, které vyšly v rámci výchozí a další charakterizace jako rizikové tak i pro útvary nejisté, pro jejichž hodnocení budou využita nová data a nepřímé hodnocení dopadů. Uspořádání informací o významných vlivech do databází jednotlivých vodních útvarů (a propojení se složkou stavu, která bude pravděpodobně ovlivněna). Přiřazení existujících povolení k nakládání s vodami vodním útvarům. Revize pravděpodobné příčiny nesplnění (pro znečištění bodové, plošné, pro kvantituodběry) včetně návrhu konkrétních původců vlivů. Výchozí návrh zvláštních cílů dle 23 a odst.4 zákona o vodách. Práce byly založeny na aktuálních metodických postupech, návodech vydaných MŽP a MZe pro potřeby plánování a vycházejí z již provedených prací. 1.4 Podklady 1) Aktuální vymezení vodních útvarů povrchových vod (CD VÚV Praha) 2) Zpráva 2005 o charakterizaci oblasti povodí Horního a Středního Labe 3) Výstupy další charakterizace útvarů povrchových vod 4) Vyplněné šablony WISE 5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (Pardubický kraj, Královehradecký, Středočeský, Liberecký a Vysočina 6) Vazba mezi povrchovou a podzemní vodou 1.5 Konzultační jednání Petra Ronen PhD., Ing., Maim Consulting 1058/002 Únor

6 2. Postup zpracování Revize rizikovosti spočívala ve stanovení vlivů v každém vodním útvaru a ověření jejich skutečné existence monitoringem a nepřímým hodnocením. Pokud byl vliv ověřen monitoringem, byl označen jako významný. Významné vlivy jsou chápány jako VH problémy. 2.1 Vytvoření podkladové databáze Podkladová databáze byla vytvořena pro shromáždění veškerých podkladových dat a vytvoření vazeb mezi nimi. Jako vazby bylo použito identifikační číslo vodního útvaru. Pomocí této databáze se získal poměrně ucelený pohled na každý vodní útvar. Nejvýznamnějšími podkladovými tabulkami byly: Seznam vodních útvarů v povodí Horního a Středního Labe, Další charakterizace podrobné výsledky Plošné znečištění Hrubé a jemné členění vodních toků Toky s hydraulickou vazbou na útvary podzemních vod Příronové úseky toků Ztrátové úseky toků Rizikovost útvarů podzemních vod PRVKUK obyvatelé nepřipojení na kanalizaci v členění na části obcí Z další charakterizace byla převzata data přímé a nepřímé hodnocení, monitoring bodových zdrojů znečištění, rizikovost vodních útvarů, identifikace kovů. 2.2 Stanovení běžných a ostatních vlivů Jako běžné vlivy byly vybrány následující zdroje znečištění: Bodové zdroje znečištění o Komunální o Průmyslové o Ostatní Difúzní zdroje znečištění o Obyvatelé nepřipojení na kanalizaci Atmosférická depozice Zemědělství Eroze Jako ostatní vlivy byla vybrána vazba mezi povrchovými a podzemními vodami a přirozené geogenní pozadí. Na základě kriterií popsaných dále byl vyhodnocen vliv těchto zdrojů v každém vodním útvaru (ANO/NE) viz. Excel Bodové zdroje znečištění Z excellovské tabulky další charakterizace podrobné výsledky.xls byl převzat seznam všech bodových zdrojů znečištění členěný dle druhů odvětví. Tento seznam obsahuje jen významnější zdroje znečištění nikoliv tedy všechna vypouštění obsažená ve vodohospodářské bilanci. Odvětví Energetika (E), Jiné (J), potravinářská výroba (PT) byly dále sloučeny do jedné kategorie - Ostatní (OS). Pokud se v útvaru nacházel jeden a více vypouštění daného odvětví, byl vliv vyhodnocen ANO. 1058/002 Únor

7 2.2.2 Difúzní zdroje znečištění Vliv obyvatel nepřipojených na kanalizaci nebyl dosud podrobněji zkoumán. Dá se předpokládat, že významný bude jen tam, kde jsou neodkanalizované obce podél málo vodných vodních toků. Velký vliv mají také rekreační oblasti podél vodních toků nebo nádrží. Informace o obyvatelích nepřipojených na kanalizaci jsou obsaženy v plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Z tohoto materiálu byly hodnoty převzaty k roku Z počtu nepřipojených obyvatel v každém vodním útvaru byl vypočten počet obyvatel na ha plochy útvaru. Dále byla sečtena celková délka všech úseků toků v každém vodním útvaru. Tím se dostal údaj kolik metrů vodních toků se nachází v každém útvaru. Ta byla vydělena počtem obyvatel a tím se dostala délka vodního toku připadající na jednoho člověka. Jako kritéria významnosti byly zvoleny: 0,5 a více obyvatele na 1 ha plochy vodního útvaru, 50 m vodního toku a méně na 1 nepřipojeného obyvatele. Kritéria musela být splněna obě Atmosférická depozice Stanovení existence tohoto vlivu vychází z plošného zatížení na ha/rok jež byly stanoveny v rámci přípravných prací. Kritéria byla: nad 20 kg/ha/rok u síry, nad 30 kg/ha/rok u dusíku. Vliv byl stanoven pokud bylo uvedeno alespoň jedno z kritérií Zemědělství Vliv zemědělství opět vychází z plošného zatížení tentokráte pesticidů, dusíku a fosforu. Limitní hodnoty byly zvoleny: u pesticidů 1 kg/ha/rok, u dusíku 30 kg/ha/rok u fosforu 1,5 kg/ha/rok. Jakmile byla překročena jedna z hodnot, byl vliv stanoven na ANO Eroze Vliv eroze byl stanoven u útvarů : s odnosem půdy nad 0,75 kg/ha/rok, s fosforem nad 1,5 kg/ha/rok. Vliv byl stanoven pokud bylo uvedeno alespoň jedno z kritérií Hydraulická vazba s útvarem podzemních vod Z podkladů byla převzata vazba útvarů podzemích vod s hrubými úseky toků. Pomocí tabulky hrubého členění toků byl hrubý úsek převeden na příslušný útvar povrchových vod. Vliv pak byl v těch útvarech, kde se vyskytla alespoň jedna hydraulická vazba. Podzemní voda může být pro povrchovou vodu zdrojem znečištění přicházejícím odjinud a naopak (plošné znečištění a přirozené geogenní pozadí). Proto byl dále do tabulky vlivů zapsán údaj o rizikovosti a sice zda je provázaný vodní útvar rizikový či nikoliv Příronový úsek toku Příron podzemní vody do vodního toku může být stejně podstatným zdrojem znečištění. Zde se postupovalo obdobně jako u hydraulické vazby včetně informace o rizikovosti Ztrátový úsek toku Ztrátový úsek vodního toku může z kvalitativního hlediska významně ovlivňovat pouze dotovaný útvar podzemních vod. Z tohoto důvodu se zde pouze indikoval vliv a neuváděla se rizikovost. 1058/002 Únor

8 2.2.9 Přirozené geogenní pozadí Přirozené geogenní pozadí hraje při stanovení významných vlivů jednu z nejdůležitějších úloh. Překročené limity některých ukazatelů se opakují v mnoha útvarech a přitom může jít o přirozený původ. Z tohoto důvodu byla snaha v rámci další charakterizace vytipovat útvary, kde jsou překročeny limity kovů. Kromě kovů může být geologické podloží příčinou i dalších překročených ukazatelů jako např. SO 4, NO 3, ph, Be. 2.3 Zpracování dat z přímého a nepřímého hodnocení Data z monitoringu neboli přímého hodnocení chemického a ekologického stavu byla v plném rozsahu převzata z excellovské tabulky další charakterizace podrobné výsledky.xls. Za každý útvar byl proveden souhrn překročených ukazatelů a totéž se provedlo pro celé povodí. V povodí Horního a Středního Labe bylo v přímém hodnocení překročeno celkem 41 ukazatelů. Obdobným způsobem se zpracovalo i nepřímé hodnocení. 2.4 Zpracování dat z monitoringu bodových zdrojů znečištění Data byla převzata ze stejného podkladu jako přímé a nepřímé hodnocení. Jsou zde obsaženy jen významnější bodové zdroje s naměřenými koncentracemi vypouštěných látek. V každém útvaru byl opět proveden souhrn těchto látek v členění na jednotlivé druhy odvětví popsané výše. 2.4 Ověření významnosti vlivů monitoringem a nepřímým hodnocením Z překročených ukazatelů byla vytvořena tabulka, kde pro každý ukazatel (řádek) bylo ve všech sloupcích (všechny možné vlivy) označeno, zda tento vliv může být příčinou překročení ukazatele. Při následném ověřování vlivů bodových zdrojů se vycházelo z porovnání s monitoringem, tudíž pokud se v útvaru v jednom z vypouštění tato látka měřila byl příslušný druh odvětví potvrzen jako významný vliv na tento vodní útvar. U plošného znečištění a difúzních zdrojů byla situace složitější, neboť zde nejsou k dispozici žádná měření těchto zdrojů. Narozdíl od jasného přirovnání příčin u bodových zdrojů zde byly příčiny jen vytipovány. Toto proběhlo jen tam, kde se nepodařilo překročené ukazatele přiřadit bodovým zdrojům. Po vytipování se provedlo porovnání s monitoringem a vliv byl buď potvrzen či nikoliv. Při porovnání bylo zjištěno, že u 17 překročených ukazatelů z 38 není v některých útvarech známa příčina. Při ověřování vlivů sloužil jejich výskyt ve vodním útvaru jako doplňková informace sloupec pojmenovaný MON BEZ_ID. U nepřímého hodnocení se postupovalo obdobně. Přiřazení příčin zde bylo jednoduché neboť toto hodnocení vzniklo právě na základě příčin. Všechny překročené ukazatelé kromě atrazinu připadaly bodovým zdrojům znečištění. Při porovnání bylo zjištěno, že 18 překročených ukazatelů z 26 se v některých útvarech v monitoringu bodových zdrojů nevyskytuje. Je to způsobeno tím, že v monitoringu bodových zdrojů nejsou buď uvedeny všechny ukazatelé znečištění, které byly posuzovány v nepřímém hodnocení anebo zde není vypouštění uvedeno. Při ověření vlivů sloužily nepřiřazené ukazatelé jako doplňková informace sloupec pojmenovaný NH BEZ_ID. 2.5 Vytvoření výsledkových tabulek Výsledkových tabulek revize hodnocení rizikovosti je celkem 6 viz. Elektronická verze. Jejich struktura je zachována obdobná. Vždy jde o seznam vodních útvarů s jejich identifikátorem a názvem. Dále jsou zde sloupce s údaji o rizikovosti a spolehlivosti. Pak následují sloupce běžných a ostatních vlivů a dalších doplňkových informací. Tabulka VŠECHNY_VLIVY_SOUHRN obsahuje vyhodnocení existence jednotlivých vlivů ve vodním útvaru (ANO/NE). Tabulka OVERENI_VLIVU_MON obsahuje vyhodnocení monitoringu a sice, jestli je v daném útvaru běžný vliv potvrzen či nikoliv (ANO/NE). Ve třetí tabulce OVERENI_VLIVU_NH je ověření vlivu provedeno pomocí nepřímého hodnocení (ANO/NE). Čtvrtá tabulka VLIVY_OVERENI_SOUHRN shrnuje předchozí 3 tabulky do jedné. Pro každý vodní útvar je zde vyhodnocen vliv třemi písmeny, z nichž každé písmeno může nabývat hodnoty A nebo N. První písmeno označuje, zda byl ve vodním útvaru vliv identifikován či nikoliv. Druhé písmeno je ověření významnosti vlivu monitoringem a třetí písmeno nepřímým hodnocením. Pátá tabulka FINAL_SOUHRN je konečným vyhodnocením významnosti vlivů viz.příloha 1. Každý vliv je zde popsán jedním nebo dvěma písmeny. Pokud je zde uvedeno jedno písmeno, tak označuje ověřenou existenci (A) či 1058/002 Únor

9 neexistenci (N) významného vlivu. Pokud jsou zde uvedeny písmena dvě, znamená to, že vliv nebyl vyhodnocen jednoznačně. První písmeno pak značí identifikaci vlivu a druhé jeho významnost. Písmena opět nabývají hodnot A ano a N ne. 2.6 Finální vyhodnocení revize rizikovosti Na základě ověření existence a významnosti vlivů byly vodní útvary rozděleny do šesti následujících skupin: 1 Existence pouze ostatních vlivů - kovy nebo vazba na podzemní vodu 2 Vliv byl v útvaru identifikován a potvrzen monitoringem významný vliv 3 Vliv byl v útvaru alespoň jeden identifikován, ale nebyl potvrzen monitoringem jako významný 4 Vliv nebyl v útvaru identifikován, ale monitoring říká, že zde může být 5 O vlivech a monitoringu nevíme nic nejsou žádné informace o útvaru 6 skupinu nelze jednoznačně přiřadit 3 a 4 dohromady Tabulka rozdělení rizikových a nejistých vodních útvarů do skupin před provedením revize Další charakterizace Třída Označení Ekologický stav Chemický stav rizikové nejisté celkem rizikové nejisté Celkem Celkem Revize rizikovosti byla provedena na základě těchto skupin odděleně pro chemický a ekologický stav a práce se soustředily jen na útvary nejisté. Útvary rizikové byly ponechány rizikové. Útvar nejistý z hlediska chemického stavu se změnil na rizikový když: 1) Patřil do skupiny 2 a u chemického stavu byl překročen alespoň 1 ukazatel jakosti 2) Patřil do skupiny 3 a v nepřímém hodnocení byl překročen alespoň 1 ukazatel jakosti 3) Patřil do skupiny 4 a v nepřímém hodnocení byl překročen alespoň 1 ukazatel jakosti 4) Patřil do skupiny 6 a v nepřímém hodnocení byl překročen alespoň 1 ukazatel jakosti Útvar nejistý z hlediska ekologického stavu se změnil na rizikový když: 1) Patřil do skupiny 2 a u ekologického stavu byl překročen alespoň 1 ukazatel jakosti Následující tabulka obsahuje počty rizikových útvarů před a po provedení revize. Spolehlivost rizikovosti byla ponechána stejná. Tabulka revize rizikovosti Rizikovost Další charakterizace Revize rizikovosti Ekologický stav Chemický stav Ekologický stav Chemický stav rizikové nejisté /002 Únor

10 3 Shrnutí Ve všech vodních útvarech byla provedena analýza možných vlivů. Tyto vlivy byly pak porovnány s monitoringem a nepřímým hodnocením. Vliv byl označen jako významný jen tehdy, pokud byl ovlivněný ukazatel jakosti v daném vodním útvaru nadlimitní. Revize rizikovosti byla provedena pro útvary nejisté na základě významných vlivů. Pokud byl ve vodním útvaru identifikován významný vliv, byl útvar nejistý změněn na rizikový. Změny v rizikovosti shrnuje následující tabulka. Tabulka revize rizikovosti Rizikovost Další charakterizace Revize rizikovosti Ekologický stav Chemický stav Ekologický stav Chemický stav rizikové nejisté Z revize rizikovosti vzešly významné vodohospodářské problémy. Každý rizikový vodní útvar má alespoň jeden VH problém způsobený významným vlivem. Stanovení VH problémů ve skupinách 3, 4 a 6 u rizikových vodních útvarů bylo provedeno odborným odhadem. Z vlivů byly vybrány ty nejpravděpodobnější. Následující tabulka je souhrnem revize rizikovosti a VH problémů. Tabulka příčin (VH problémy) rizikovosti počty vodních útvarů s VH problémem dle typu Další charakterizace Revize rizikovosti Typ VH problému Ekologický stav Chemický stav Ekologický stav Chemický stav rizikové nejisté rizikové nejisté rizikové nejisté rizikové nejisté Komunální Průmyslový Ostatní vyp Difúzní Atm.depozice Zemědělství Eroze Možnosti navázání dalších prací V rámci tohoto projektu nebylo možné zabývat se látkovým odnosem z vodních útvarů. Porovnán byl jen výskyt stejných látek u vypouštění a v přímém hodnocení. Z tohoto vyplývá, že pokud čistírna vypouští jen nepatrné množství oproti celkovému látkovému odnosu z celého vodního útvaru, je významnost tohoto vlivu zanedbatelná, což není v této práci zohledněno. Pro látkový odnos jsou potřeba průtoky v závěrných profilech vodních útvarů. Tento problém bude vhodné řešit při zpracování plánů v oblasti povodí před návrhem opatření. Po porovnání látkových odnosů odpadnou některé bodové zdroje znečištění a příčiny pak bude nutné hledat v plošných případně difúzních zdrojích. Pokud ani u těchto zdrojů nebude indikován vliv, bude nutné zaměřit se na geologii a vazby na podzemní vody. S útvary podzemních vod je propojeno 41 útvarů povrchových vod hydraulickou vazbou. Vodních útvarů s příronovými úseky je 46. Vazba mezi povrchovou a podzemní vodou hraje při stanovení vlivů významnou roli, neboť znečištění se může do povrchové vody dostat úplně odjinud. V tomto projektu je propojení včetně rizikovosti útvarů podzemních vod doplňkovou informací. Počet útvarů s překročenými limity kovů jejichž možná příčina byla vytipována jako přirozené geogenní pozadí je dle zpracované další charakterizace je 97. Geologické podloží může být příčinou nesplnění limitů i u dalších látek kromě kovů. Tomuto tématu by se mělo při dalších pracích věnovat podrobněji. 1058/002 Únor

11 Přirozené geogenní pozadí a vazba s útvary podzemních vod patří stejně jako atmosférická depozice mezi těžko odstranitelné vlivy. U takto dotčených vodních útvarů se budou navrhovat zvláštní cíle. 3.2 Možnosti uplatnění znalostí vlivů a jejich pravých příčin zvláštní cíle Základním podkladem pro sestavování programů opatření by měly být znalosti o přirozeném stavu vodního útvaru. Nemá smysl navrhovat jakákoliv opatření tam, kde jsou pravou příčinou nesplnění dobrého stavu místní geologické podmínky. Pro takovéto útvary povrchových vod lze potom využít 23 a odst.4 zákona o vodách a stanovit zvláštní cíle. Jejich použití se předpokládá tam, kde nelze navrhnout z nějakého důvodu efektivní opatření. Přírodní podmínky tímto důvodem rozhodně jsou. Mezi další těžko odbouratelné vlivy bude patřit atmosférická depozice a propojení s rizikovým útvarem podzemních vod. Metodika stanovení zvláštních cílů ochrany vod zatím nebyla zpracována a předpokládá se její dokončení ke konci letošního roku. 4. Seznam příloh Příloha 1 Tabulka vodních útvarů se stanovením významných vlivů Příloha 2 Tabulka revize rizikovosti Elektronická verze na CD o Textová zpráva Revize_rizikovosti.doc o Excel Revize_rizikovosti.xls o Pracovní databáze Access Povodi_Labe.mdb Popis jednotlivých listů v excelu 1) VH_PROBLEMY_PLOSNE stanovené VH problémy stejným způsobem jako v povodí Ohře a Vltavy 2) FINAL_REVIZE Příloha 2 včetně VH problémů + souhrnné tabulky 3) FINAL_SOUHRN Příloha 1 + doplňkové informace 4) VLIV_OVERENI_SOUHRN souhrn všech vlivů včetně jejich ověření 5) VŠECHNY_VLIVY_SOUHRN souhrn všech identifikovaných vlivů 6) OVERENI_VLIVU_MON ověření vlivů přímým hodnocením (monitoring) 7) MON_BODOVE přiřazení překročených ukazatelů přímého hodnocení (chemický a ekologický stav) bodovým zdrojům znečištění (komunální, průmyslové, ostatní) identifikovaným jako vliv 8) MON_OSTATNI přiřazení překročených ukazatelů přímého hodnocení (chemický a ekologický stav) ostatním zdrojům znečištění (obyvatelé bez kanalizace, atmosférická depozice, zemědělství, eroze) vytipování možné příčiny mimo bodové zdroje 9) BEZ_IDENTIF hodnocení nepřiřazených ukazatel 10) OVERENI_VLIVU_NH ověření vlivů nepřímým hodnocením 11) NH_BODOVE přiřazení překročených ukazatelů NH bodovým zdrojům 12) NH_PLOSNE přiřazení překročených ukazatelů NH plošným zdrojům 13) NH_neidentif hodnocení nepřiřazených ukazatelů nepřímého hodnocení 1058/002 Únor