VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Jiří Číhal Majetek firmy jako zdroj prosperity Bakalářská práce 2014

2 Majetek firmy jako zdroj prosperity Bakalářská práce Jiří Číhal Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí diplomové práce: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: @post.vsh.cz Praha 2014 Bachelor s Dissertation

3 Property of a company as a source of prosperity Jiří Číhal The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economics Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: @post.vsh.cz Prague 2014

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Majetek firmy jako zdroj prosperity zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o... Jiří Číhal V Kostelní Bříze dne

5 Poděkování Touto cestou bych rád upřímně vyjádřil poděkování paní Ing. Věrě Levičkové, Ph.D. za vstřícné a trpělivé vedení mé práce a za její cenné rady a připomínky. Rád bych rovněţ poděkoval paní Martině Stříbrné, která pracuje v oblasti účetnictví.

6 Abstrakt ČÍHAL, Jiří. Majetek firmy jako zdroj prosperity [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: s. Tématem předkládané bakalářské práce je majetková struktura podniku, způsoby pořizování majetku a moţnosti jeho krytí. Obsahem teoretické části je prezentace poznatků z oblasti podnikání v oblasti hotelnictví a gastronomie a dále deskripce základních pojmů týkajících se hospodaření s majetkem a moţnosti jeho financování. Cílem praktické části je analýza oběţného majetku - zásob podniku zaměřeného na poskytování gastronomických sluţeb. Klíčová slova: podnikání, účetnictví, prosperity, financování, majetková struktura, odpisy

7 Abstrakt ČÍHAL, Jiří. Property of a company as a source of prosperity. [Bachelors dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: pages. The topic of this thesis is the ownership structure of the company, ways of acquiring property and the possibility of its coverage. The theoretical part is a presentation of the findings from the field of business in the hospitality and gastronomy and the description of basic concepts relating to the management of the property and its financing options. The practical part is an analysis of current assets - inventory enterprise focused on providing catering services Key words: business, accounting, prosperity, financing, ownership structure, depreciation

8 Obsah ÚVOD 1 PODNIKÁNÍ Podnikání, podnikatel a podnik Podnikání v oblasti gastronomie a hotelnictví Ekonomický úsek podniku a finanční řízení Finanční řízení podniku Aktiva a pasiva podniku Aktiva podniku Pasiva podniku ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU Kapitálová struktura podniku Interní zdroje financování Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Nerozdělený zisk Externí zdroje financování Obchodní úvěry Bankovní úvěry Leasing Fondy soukromého kapitálu Emise akcií jako zdroj financování Programy pro začínající podnikatele jako zdroj financování MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU Členění majetku podniku Oběţný majetek podniku Dlouhodobý majetek podniku Odpisy 38 8

9 Daňové odpisy Účetní odpisy Nositelé odpisů Finanční analýza podniku a její metody Vertikální analýza účetních dokladů Hodnocení poměrových ukazatelů Ukazatele přidané hodnoty.47 4 ANALÝZA SKLADOVÝCH ZÁSOB SPOLEČNOSTI R. K. SCÉNA S.R.O Představení společnosti Organizační struktura Majetková struktura Analýza oběţného majetku - skladových zásob Nápoje Alkoholické nápoje Nealkoholické nápoje Kuřivo Výrobky z masa Ovoce, zelenina, luštěniny Ostatní zásoby Celková analýza skladových zásob...67 ZÁVĚR SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY 9

10 ÚVOD Tématem předkládané bakalářské práce je majetková a kapitálová struktura podniku. Cílem práce je na základě analýzy zásob prezentovat strukturu skladových zásob a jejich kategorizaci na reálném příkladu firmy poskytující gastronomické sluţby. Majetek a finance jsou základem kaţdého podnikání, gastronomii nevyjímaje. Kromě vybavení dlouhodobým majetkem, který je tvořen budovami či gastronomickými zařízeními, musí být kaţdá firma vybavena oběţným majetkem, zejména v podobě zásob. Určitou část finančních prostředků musí mít podnik vyčleněnu ve formě dostupných, tj. volných finančních prostředků. Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V úvodu první kapitoly budou prezentovány základní pojmy související s podnikáním v obecné rovině. V následující podkapitole uvedu některá specifika podnikání v oblasti gastronomie. V kapitole druhé se zaměřím na zdroje financování podnikání. Odborná literatura uvádí základní dělení na interní, tj. vnitřní zdroje financování a zdroje vnější, externí, poskytované zpravidla finančními institucemi za stanovených podmínek a s určitou mírou určení. Cena zdrojů financování je vedle ceny práce jedním z důleţitých činitelů, které ovlivňují finanční zdraví firem. Úlohu člověka odpovědného za finanční řízení podniku (finančního manaţera) je hledání optimálního poměru mezi vlastním a cizím kapitálem. Třetí, poslední kapitola teoretické části, na kterou obsahově naváţe ve čtvrté kapitole část praktická, se zabývá hlavním předmětem této práce, tj. majetkovou a finanční strukturou podniku. Informace o majetku podniku a jeho zdrojích jsou obsaţené především ve výkazu účetní uzávěrky. V kapitole jsou nejprve uvedeny jednotlivé druhy majetku a posléze metody, které se vyuţívají k finanční analýze podniku. Obsahem závěrečné kapitoly bude analýza části oběţného majetku firmy, která se zaměřuje na poskytování sluţeb v oblasti gastronomie. V úvodu jsou prezentovány základní informace o firmě, její organizační a majetkové struktuře, zdrojích financování a přehledu majetku za sledované období. Předmětem analýzy oběţného majetku jsou skladové zásoby firmy k Podle způsobu účtování o zásobách se jedná o poloţky 112 materiál na skladě a 132- zboţí na skladě. Podkladová data k analýze získám z interních materiálů sledované společnosti. 10

11 Metody, pomocí nichţ bude zpracovávaná teoretická část práce, jsou rešerše, kompilace a analýza odborné literatury a dalších zdrojů zaměřených na problematiku finančního řízení podniku a jeho majetkové a finanční struktury. Kompletní přehled pouţité literatury je uveden v závěru práce v rámci seznamu pouţité literatury. Kvalitativní analýza interních dokumentů bude uplatněna v praktické části. 11

12 1 PODNIKÁNÍ 1. 1 Podnikání, podnikatel a podnik Dnes jiţ neplatný obchodní zákoník definoval podnikání jako soustavnou činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Podnikatelem podle tohoto zákona se označovala: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 1 Platnost obchodního zákoníku vypršela k 1. lednu Současná právní úprava v podobě zákona o obchodních korporacích pojem podnikání nedefinuje. Zůstává však základní dělení podnikání jakoţto právnické nebo fyzické osoby, jejichţ podnikání upravuje ţivnostenský zákon. V 2 ţivnostenského zákona je uvedena následující definice: Ţivnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 2 Srpová se spolupracovníky vysvětluje některé pojmy uvedené definice. Soustavnost znamená, ţe činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně, nikoli příleţitostně. Samostatnost v případě fyzické osoby představuje osobní jednání, v případě právnické osoby jednání prostřednictvím statutárního orgánu. Vlastní jméno značí, ţe právní úkony činí podnikatel jakoţto fyzická osoba vlastním jménem a příjmením, právnická osoba pod svým obchodním názvem. Vlastní odpovědnost vymezuje, ţe podnikatel (fyzická i právnická osoba) nese veškeré riziko za výsledy své činnosti (Srpová, Řehoř et al., 2010, s. 20) Kaţdé podnikání by mělo generovat zisk, jak ostatně vyplývá z výše uvedených definic obchodního zákoníku a ţivnostenského zákona. Korába a Mihaliska (2005) existují tři základní stavební kameny úspěšného podnikání: 1) znalost odvětví, v němţ hodlá podnikatel 1 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku. [online] zakony-centrum.cz [cit ]. Dostupné z WWW: Ţivnostenského zákona. [online]. zakonycentrum.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 12

13 působit; 2) manaţerské schopnosti (znalosti marketingu, financí, legislativy a personální práce) a 3) osobní vlastnosti (inovativnost, rozhodnost, schopnost týmové spolupráce, vnější zaměření). Jak z výše uvedeného vyplývá, jedním z důleţitých předpokladů úspěšného podnikání je (vedle znalosti odvětví a účinného marketingu) bezesporu schopnost zajištění zdrojů pro své podnikání (finanční řízení - viz následující kapitola) a rovněţ správné hospodaření s majetkem (viz kapitola třetí). Výše jsem naznačil, podnikání v České republice je v současné době určeno dvěma základními legislativními úpravami, a to ţivnostenským zákonem a zákonem o obchodních korporacích (a samozřejmě mnoţstvím zákonů, nařízení, vyhlášek, směrnic a dalších regulujících právních nástrojů, jejichţ pouhý výčet přesahuje rámec a moţnosti této práce). Zákon č. 455/ 1991 Sb. slouţí k úpravě podmínek ţivnostenského podnikání; zabývá se jednotlivými druhy ţivností, rozsahem ţivnostenského oprávnění a povinnostem podnikatele, vzniku, změně a zániku ţivnostenského oprávnění a ţivnostenskému rejstříku a upravuje ţivnostenskou kontrolu a správní delikty. 3 Druhou základní normou je zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, který se věnuje zákonné úpravě obchodních společností: 1) veřejné obchodní společnosti; 2) komanditní společnosti; 3) společnosti s ručením omezeným; 4) akciové společnosti a 5) druţstev. Podle tohoto zákona tedy podnikají právnické osoby. 4 Pojem podnik byl v obchodním zákoníku chápán jako objekt právních vztahů a definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných sloţek podnikání. 5 Jak uvádí Synek se spolupracovníky, k podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku (srov. Synek et al., 2011, s. 20). K základním pojmům podniku patří i organizační sloţky podniku. Jednou z důleţitých organizačních sloţek, které přímo souvisí s předmětem této práce, je ekonomický úsek (viz podkapitola 1. 3). 3 Ţivnostenský zákon. [online]. zakonycentrum.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 4 Zákon o obchodních korporacích. [online]. zakonycentrum.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 5 zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník. [online] zakony-centrum.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 13

14 1. 2 Podnikání v oblasti gastronomie a hotelnictví Gastronomické sluţby jsou jedním z odvětví cestovního ruchu. Cestovní ruch je významným odvětvím pro tvorbu pracovních míst a to i v oblastech méně ekonomicky vyvinutých a pracovních míst nevyţadujících vysokou kvalifikaci. Drobná s Morávkovou (2010) uvádějí, ţe podle propočtů renomované mezinárodní organizace World Travel & Tourism Council vytváří cestovní ruch v České republice svou poptávkou přímou zaměstnanost (tj. v zařízeních, která přímo slouţí účastníkům cestovního ruchu), cca 4 %, tj. téměř 240 tisíc pracovních míst (v roce 2006) a nepřímou, vyvolanou zaměstnanost v rozsahu %, tj. cca 530 tisíc pracovních míst. Statistický přehled o počtech zaměstnaných osob v cestovním ruchu v České republice přináší modul zaměstnanosti v cestovním ruchu, který vyuţívá podklady ze dvou zdrojů: z údajů o zaměstnanosti v národním účetnictví (NÚ) a z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). 6 V tabulce 1 jsou uvedeny vybrané indikátory zaměstnanosti v cestovním ruchu v České republice. Zařízení cestovního ruchu zaměřené na gastronomické sluţby jsou zvýrazněny. Tab. 1 Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR v roce Ukazatel Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu Odvětví cestovního ruchu OSVČ Zaměstnanci Celkem 1 Hotely a podobná zařízení Restaurace a podobná zařízení Osobní ţelezniční doprava Osobní silniční doprava Osobní lodní doprava Osobní letecká doprava Doplňkové sluţby osobní dopravy Pronájem zařízení pro osobní dopravu Cestovní agentury a podobná zařízení Kulturní sluţby Sportovní a ostatní rekreační sluţby Metodika modulu zaměstnanosti cestovního ruchu v České republice. ČSI, [online]. [cit ]. Dostupné zhttp:// 7 Modifikováno podle přílohy 1 Metodiky modulu zaměstnanosti cestovního ruchu v České republice. ČSI,

15 Z tabulky 1 vyplývá, ţe největší počet zaměstnanců v odvětví cestovního ruchu v ČR v roce 2011 vykazovaly restaurace a podobná zařízení, kde pracovalo zaměstnanců. Druhým největším odvětvím byly hotely a podobná zařízení (která rovněţ nabízejí gastronomické sluţby) s zaměstnanci. Rovněţ nejvíce osob, které se vykazují jako OSVČ, pracuje v restauracích (16 625). Podnikání v oblasti gastronomických sluţeb spadá podle ţivnostenského zákona pod hostinskou činnost, jakoţto ţivnost ohlašovací. Pro provozování tohoto typu ţivnosti je nutné splnit jednak všeobecné poţadavky stanovené ţivnostenským zákonem, jednak vykázat odbornou způsobilost, např. řádným ukončením středního vzdělávání s výučním listem. Obsahová náplň ţivnosti je stanovena nařízením vlády č. 278/2008 Sb. Vlastním předmětem hostinské činnosti je příprava pokrmů včetně nápojů, na něţ navazuje jejich prodej, resp. podávání, a to k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níţ jsou prodávány. Hostinská provozovna je pak definována v 17 ţivnostenského zákona jako prostor, v němţ je ţivnost provozována. Provozovna musí být podle 31 ţivnostenského zákona řádně označena trvale a viditelně obchodním jménem, IČ a jménem a příjmením osoby odpovědné za provoz. Hostinská zařízení se podle převaţujícího charakteru své činnosti dělí na dvě základní kategorie: 1) Restaurace - restaurace, jídelny, rychlé občerstvení; 2) Bary - bary, noční kluby, pivnice, vinárny a kavárny. (srov. Orieška, 1999). Restaurace jsou pak definovány jako hostinské zařízení zajišťující obsluţným způsobem stravovací sluţby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování (Smetana, Krátká, 2009). Pohostinství je modifikovaný typ restaurace zabezpečující základní i doplňkové stravování (Orieška, 1999). Pivnice je obsluţné hostinské zařízení specializované převáţně na podávání piva a jídel vhodně doplňujících jeho konzumaci (Smetana, Krátká, 2009, s. 19). Odvětví stravování a pohostinství je charakterizováno vysoce konkurenčním prostředím. Podle údajů uvedených v Analýze hotelů a restaurací za rok 2010, které na základě dat Českého statistického úřadu prezentovala Asociace hotelů a restaurací, podnikalo v odvětví Stravování v restauracích podnikatelských subjektů 8 (viz tabulka 2). 8 Hotely a restaurace v ČR v roce [online]. Asociace hotelů a restaurací ČR [cit ]. Dostupné z WWW: 15

16 Tab. 2 Počty podniků ve stravování a pohostinství v ČR k Počty organizací podle právních forem z toho z právnických osob např. sekce, oddíl fyzické právnické obchodní Akciová družstva celkem skupina osoby osoby společnost společnost Stravování a pohostinství 1) Stravování v restauracích 2) Poskytování ostatních strav. sluţeb* 3) Pohostinství zdroj: vlastní tabulka, na základě dat z ČSÚ prezentovaných Asociací hotelů a restaurací ve zprávě Analýza hotelů a restaurací za rok 2010, s Ekonomický úsek podniku a finanční řízení Význam ekonomického úseku spočívá v efektivním řízení finančních prostředků podniku. Jedná o sumarizaci finančně vyjádřených provozních událostí, které se staly v předcházejícím období a na ně navazujících úkonů. Událostmi se rozumí prodej sluţeb nebo zboţí, evidence výrobních i reţijních nákladů, fakturace za poskytnuté sluţby a za získané sluţby a zboţí, bankovní styk, inventarizace majetku, pokladní operace a další. Období vyjadřuje den, dekádu, měsíc nebo účetní rok. K navazujícím úkonům se řadí výplata mezd, odvod poplatků a daní, úhrada pojištění, vykazování statistických údajů, komunikace s auditorem další. (srov. Kříţek, Neufus, 2011, s. 117). Pracovníci ekonomického úseku na základě získaných dat vytvářejí zejména výkazy a statistické údaje ve smyslu platné legislativy, porovnávají výsledky s plánem, vytváří vývojové řady jako podkladový materiál pro další plánování, předkládají podklady k operativním rozhodnutím či celkovému hodnocení hotelu (tamtéţ, s. 117). Hlavní činností finančního úseku je zajištění optimální výše finančních zdrojů tak, aby podnik mohl fungovat bez finančních potíţí a měl na svůj provoz dostatek prostředků. V případě, ţe by tato funkce nebyla zajištěna, hrozí podniku platební neschopnost. 16

17 Kříţek se Neufusem uvádějí jednotlivé body agendy, které zpracovává finanční úsek podniku zaměřeného na poskytování hotelových a gastronomických sluţeb. Jedná se zejména o likvidace faktur včetně úhrad dodavatelům zboţí a sluţeb; agendu majetku restaurace a hotelu a jeho inventarizaci; evidenci oběhu surovin, zboţí a materiálu včetně jeho inventarizace a vypořádání inventarizačních rozdílů; hospodaření jednotlivých středisek; evidenci trţeb a kontrolu podkladů; pokladní agendu a výplatu mezd; styk s bankou, sledování platební morálky odběratelů sluţeb; agendu daní a poplatků; vyhodnocování peněţních toků - cash flow (Kříţek, Neufus, 2011, s. 118). Podle Srpové se spolupracovníky jsou podniky zpravidla povinny vést výkaz o peněţních tocích, tzv. výkaz cahs flow, který sleduje: 1) provozní cash flow, zahrnující příjmy a výdaje související s hlavní činností firmy, tj. s jejím kaţdodenním provozem; 2) investiční cash flow, sledující změny v dlouhodobém majetku, tj. výdaje na investice; 3) finanční cash flow, poskytující informace o změně ve struktuře financování - získávání a splácení finančních zdrojů, jakoţ i výplaty ze zisku vlastníkům (Srpová, Řehoř, et al., 2010, s. 316). Údaje o peněţních tocích slouţí finančnímu managementu podniku (viz níţe) rovněţ jako podkladová data při rozhodování o realizaci či zamítnutí plánovaného, investičního projektu podniku. Metody vycházející z cash flow se označují jako statické a vyuţívají se u méně významných projektů. K těmto metodám se podle Kisslingerové řadí: 1) průměrný roční výnos investice (spočítá se jako součet všech cash flow CF i spojených s investicí C 0, dělený počtem let investice n) a 2) Průměrná doba návratnosti (udává, za jakou dobu by mělo dojít při rovnoměrné realizaci peněţních toků ke splacení investice). 9 V oblasti podnikání v gastronomii se mohou tyto metody vyuţít např. při finančně náročnějších investicích typu velké modernizace kuchyně nebo zřízení zahradní restaurace, kdy podnikatelský subjekt musí zvaţovat, zda plánovaná investice je v určitém časovém úseku reálně návratná a má potenciál vzhledem k vynaloţeným prostředkům generovat dlouhodobější zisk Finanční řízení podniku 9 KISLINGEROVÁ E., [online]. Manažerské finance. s [cit ]. Dostupné z WWW: 17

18 Za chod finančního úseku, tedy za finanční řízení, je zodpovědný finanční ředitel. Jeho úkolem je vyhodnocování a zpracovávání interních údajů a vypracování zpráv o finančním stavu podniku. Tyto zprávy pak předkládá externím uţivatelům, např. věřitelům a samozřejmě příslušným státním institucím. Podle Váchala s Vochozkou dobrý finanční manaţer má přehled o tom, jak optimalizovat kapitálovou strukturu podniku a současně umí udrţet podnik v dobré hospodářské kondici (srov. Váchal, Vochozka et al., 2013, s. 179). Podle Synka se spolupracovníky patří mezi hlavní cíle finančního řízení zajištění růstu trţní hodnoty podniku a průběţné platební schopnosti (solventnosti) a likvidity podniku. Mezi hlavní úkoly finančního managementu autoři zahrnují: získávání kapitálu pro běţné i mimořádné potřeby podniku, a rozhodování o jeho struktuře a jejich změnách (získání úvěru, vydání akcie či obligací, restrukturalizace zdrojů); rozhodování o umístění kapitálu (nakoupení aktiva, financování běţné činnosti podniku, vývoj nových výrobků či technologií, vrácení vypůjčeného kapitálu investorům, investice do cenných papírů ad.); rozhodování o rozdělení zisku (reinvestovat nebo vyplatit ve formě dividend apod.); prognózovat, plánovat, zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou stránku podniku (srov. Synek et al., 2011, s. 330). Jedním z důleţitých úkolů finančního řízení je sestavení strategického finančního plánu firmy. Podle Fíbriové je existence finančních plánů a rozpočtů nezbytná minimálně z těchto důvodů: nezbytnost stanovit krátkodobé a dlouhodobé cíle; nutnost řešit budoucí rizika činnosti; zajištění optimální alokace zdrojů; vytvoření základů pro koordinaci uvnitř podniku; určení standardů výkonnosti (srov. Fíbriová, 2006, s. 8-9). Strategický finanční plán by měl dát otázky na odpovědi typu: V jaké výši lze počítat s tvorbou vlastních zdrojů? Jakým způsobem se vytvořené zdroje rozdělí? Dle jakých kritérií budou odměňováni manaţeři podniku a zaměstnanci? Jaká část vytvořeného zisku se můţe pouţít k jejich stimulaci? (srov. úvod druhé kapitoly). S jakou výši zdrojů můţe podnik počítat s reinvestováním ad. (srov. Reţňáková, 2006, s. 208) Aktiva a pasiva podniku Z výše uvedeného vyplývá, ţe otázky ekonomického řízení a činnosti ekonomického úseku podniku úzce souvisí s oblastí finančních zdrojů k financování rozvoje podniku. O struktuře kapitálu podniku totiţ zpravidla rozhoduje finanční ředitel a finanční management, jehoţ činnost jsem popsal výše. Finanční management vychází při těchto činnostech z písemného 18

19 přehledu o majetku podniku a jeho zdrojích, který odborná literatura nazývá rozvaha podniku. Tato rozvaha se dělí na dvě strany: levá, majetková strana se označuje jako aktiva, pravá, kapitálová (zdrojová) strana jako pasiva (srov. Synek et al., 2011, s. 61) Aktiva podniku Aktiva mohou být pořízena nákupem, směnou, vlastní výrobou nebo bezúplatně. Od formy pořízení se odvíjí i oceňování aktiv. Např. v případě nákupu vychází oceňování z pořizovacích nákladů (costs), který je nutné vynaloţit, aby bylo moţné uţívat efekt potenciálně obsaţený v nakupovaném aktivu (srov. Dvořáková, 2006). Za aktivum se v účetnictví povaţují ty poloţky majetku podniku, které vykazují následující vlastnosti: 1) představují pro podnik budoucí ekonomický uţitek; 2) očekávání budoucího uţitku musí být dostatečně spolehlivé a prokazatelné; 3) aktivum je důsledkem hospodářských operací; 4) aktivum musí být ocenitelné v penězích. Z hlediska funkce se majetek podniku potřebný k hospodářské činnosti člení na dvě základní části, stálá aktiva a oběţná aktiva (srov. Sedláček, 2004; detailněji viz kapitola třetí) obr. 1 Aktiva podniku 19

20 Aktiva STÁLÁ AKTIVA OBĚŽNÁ AKTIVA dlouhodobý nehmotný majetek zásoby dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobé pohledávky dlouhodobý finační majetek krátkodobé pohledávky finanční majetek peněžní prostředky zdroj: Sedláček, 2004, s Pasiva podniku Pasiva vyjadřují závazky podniku vůči vlastníkům, dodavatelům, vlastním zaměstnancům a věřitelům. V praxi se za pasiva obvykle povaţují pouze vnější závazky, tj. dluhy (srov. Synek et al., 2001, s. 61). Jinými slovy, pasiva vyjadřují, z jakých finančních zdrojů byl majetek pořízen a jaký je jeho původ. Pasivum má následující charakteristické znaky: 1) existuje závazek, jehoţ plnění i v budoucnu vyvolá sníţení aktiv podniku (např. dodání zboţí); 2) hospodářská situace vyvolávající současný závazek podniku proběhla v minulosti; 3) je s dostatečnou spolehlivostí známa doba splatnosti dluhu; 4) je znám věřitel, vůči němuţ závazek existuje. Podle hlediska vlastnictví se pasiva člení na dva druhy, vlastní kapitál a cizí zdroje (srov. Sedláček, 2004, s. 20; detailněji viz kapitola 2). obr. 2 Pasiva podniku 20

21 Pasiva VLASTNÍ KAPITÁL CIZÍ ZDROJE základní kapitál rezervy kapitálové fondy dlouhodobé závazky fondy ze zisku krátkodobé závazky zisk bankovní úvěry zdroj: Sedláček, 2004, s. 20 Aktiv a pasiv musí být vţdy stejně. Jak upozorňuje Scholleová, není moţné, aby podnik legálním způsobem pořídil majetek, na který nemá zdroje, a naopak není moţné, aby se část kapitálu někam ztratila. Strana pasiv ukazuje, z jakých prostředků byl majetek pořízen. Aktiva a pasiva jsou tedy dvěma stranami téţe mince (srov. Scholleová, 2008, s. 17). Tématem pasiv a aktiv podniku, tj. tématem zdrojů financování a majetkovou strukturou podniku se zabývám v následujících dvou kapitolách. 21

22 2 ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKU K financování svého podnikání vyuţívají podnikatelské subjekty vlastního i cizího kapitálu. Oba typy zdrojů se v rozvaze podniku zařazují na pravou stranu, tj. do pasiv. Kaţdý podnik by měl disponovat vlastními i cizími zdroji. Z vlastních zdrojů můţe podnik vyuţít vklady vlastníků nebo společníků, nerozdělený zisk, odpisy, nebo výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku. Z externích zdrojů přichází v úvahu především bankovní i nebankovní úvěry, začínající podnikatelé mohou vyuţít i různých programů a podpor podnikání. Úkolem finančního managementu je vytvoření vhodného poměru mezi zdroji kapitálu. Ukazatelé poměru vlastních a cizích zdrojů umoţňují vyhodnocovat stabilitu podniku Kapitálová struktura podniku Finanční (kapitálovou) strukturou podniku se rozumí struktura zdrojů, z nichţ majetek podniku vznikl. Pořízení majetku podniku můţe být financováno vlastními prostředky podnikatele nebo z cizích zdrojů (srov. Srpová, Řehoř, et. al., 2010, s. 315). V případě, ţe do podniku vloţil majetek sám podnikatel nebo podnikatelská skupina, hovoří se o vlastním kapitálu, tedy o vlastních zdrojích financování. Pokud je podnik financován z věřitelských zdrojů, hovoří odborná literatura o cizím (úvěrovém, dluhovém kapitálu). Toto členění zdrojů financování platí jak při zakládání podnikatelského subjektu, tak i při zvětšování majetku podniku i při financování běţného provozu. Jak jsem výše nastínil, finanční struktura je v účetnictví součástí pravé strany rozvahy nazývané pasiva (srov. Synek et al., 2011, s. 52). Synek se spolupracovníky vymezují teoretickou optimální finanční strukturu podniku jako minimum celkových nákladů na podnikový kapitál. Celkové náklady na kapitál se vypočtou podle vzorce: k o = k d x (1-t) x D/C + k e x E/C, kde k o = náklady na celkový kapitál v %; k d = náklady na cizí kapitál před zdaněním; t = míra zdanění zisku; k e = náklady na vlastní kapitál po zdanění v %; C= celkový kapitál; E= trţní hodnota vlastního kapitálu; D = trţní hodnota cizího kapitálu (Synek et al., 2011, s. 59) Při optimalizaci vyuţití vlastních a cizích zdrojů k financování podniku se vychází z následujících faktů: 1) cizí kapitál je levnější neţ vlastní důvodem je skutečnost, ţe vlastní kapitál nese největší riziko a odměna za jeho vlastnictví (dividenda) se vytváří ze zisku po zdanění; 2) s růstem zadluţenosti roste i úroková míra, neboť roste riziko pro investory; 3) 22

23 substituce financování podnikatelských aktivit z vlastních zdrojů kapitálu zdroji externími (dluhem) přináší sníţení nákladů na celkový kapitál jen do určité míry zadluţenosti, poté tyto náklady začnou růst (srov. Synek et al., 2011, s. 60) I z těchto faktů vyplývá, ţe finanční management musí pečlivě balancovat a vyvaţovat poměr mezi interními a externími zdroji, které pouţije k financování svých podnikatelských aktivit Interní zdroje financování Vlastní kapitál jsou finance vlastněné majitelem či majiteli podniku. Podle Srpové se spolupracovníky představuje vlastní kapitál nejdůleţitější zdroj podnikového financování, který má firma dlouhodobě k dispozici. Důvodem je skutečnost, ţe vlastník, který vkládá peněţní prostředky do firmy, je zpravidla i tvůrcem podnikatelského záměru a současně nositelem jeho úspěchu a případně i neúspěchu, tj. rizika podnikání. Vlastní kapitál je vloţen do podniku na neomezenou dobu, a proto je povaţován za trvalý zdroj financování (srov. Srpová, Řehoř, 2010, s. 315). Podíl vlastního kapitálu je ukazatelem finanční jistoty, tj. finanční nezávislosti podnikatelského subjektu. Vlastní kapitál je tvořen peněţními i nepeněţními zdroji, které se označují jako vnitřní (interní zdroje financování). Výše vlastního kapitálu ve struktuře podniku se dynamicky proměňuje podle výsledků hospodaření. Při růstu trţeb, v případě, ţe vlastník tyto trţby nespotřebuje, vykazuje vlastní kapitál, tedy potenciální vlastní zdroje financování dalšího rozvoje podniku, růst. Kaţdý finančně zdravý podnik by měl disponovat drţením krátkodobého finančního majetku jako určité bezpečné pojistky, která je v pohotovosti pro krytí nenadálých výdajů a hrazení běţných závazků i v případě, ţe selţe tok očekávaných příjmů. Mezi krátkodobý finanční majetek podniku patří peníze v pokladně, prostředky uloţené na bankovním účtu, ale i peníze uloţené v krátkodobých finančních instrumentech, jako jsou termínované účty nebo cenné papíry s předpokládaným prodejem do 1 roku. Z účetního hlediska je stav krátkodobého finančního majetku vţdy ovlivněn jeho výší na konci předchozího období a výsledkem řízení hotovosti v daném období. Lze ho postihnout vztahem (srov. Scholleová, 2008, s. 89). hotovost na konci období = hotovost na začátku období + cash flow za období (tj. příjmy daného období výdaje daného období). 23

24 Konečný (2005, in Meluzín, Zinecker, 2009, s. 28) rozlišuje následující formy interního financování: otevřené samofinancování spočívající v tezauraci 10 výsledků hospodaření za účetní období v podobě nerozděleného neboli zadrţeného zisku a rezervních fondů. Výši nerozděleného zisku lze pouţít pro financování podnikových potřeb skryté samofinancování jeho principem je podhodnocení aktiv nebo nadhodnocení pasiv. Mechanismus skrytého samofinancování spočívá v odkladu výdajů vyplývajících z daňové povinnosti. Příkladem můţe být neaktivování majetek podniku, který nedochází k navyšování výnosů podniku a ani jeho zdanitelného zisku. To vede ke skrytému zadrţování likvidních prostředků odpisy vyjadřují sníţení hodnoty odpisovaného dlouhodobého majetku v důsledku jeho opotřebení za účetní období. Odpisy jsou náklady běţného období, tzn., ţe o jejich výši se sniţuje výsledek hospodaření a dochází tak k daňové úspoře. Hodnota odpisů je zohledněna v prodejní ceně produktu a jejím inkasem se tak odpis mění na příjem, který je zdrojem financování (viz níţe). Synek se spolupracovníky člení vlastní kapitál do čtyř základních poloţek: 1) základní kapitál, 2) kapitálové fondy, 3) fondy ze zisku (rezervní fondy), 4) nerozdělená zisk (srov. Synek et al., 2011, s. 53) Základní kapitál Vlastní kapitál by měl představovat nejdůleţitější zdroj financování, který má firma dlouhodobě k dispozici. Vlastní kapitál je do firmy vloţen na neomezenou dobu, proto se povaţuje za trvalý zdroj financování. Dostatečná výše vlastního kapitálu je také vyjádřením ochoty vlastníků nést podnikatelské riziko, coţ je okolím formy vnímáno jako signál stability a důvěryhodnosti (srov. Srpová et al., 2010). Základní kapitál jakoţto interní zdroj financování je tvořen peněţními i nepeněţními vklady společníků do podniku. S přijetím nového občanského zákoníku a výše zmíněného zákona o obchodních korporacích se změnily podmínky pro základní kapitál u společnosti s ručením omezeným. Na rozdíl od předchozí situace není pro zaloţení společnosti s ručením omezeným nutné sloţit 10 Tesaurace je ekonomický termín, jímţ se označuje zmenšení celkového objemu oběhu peněz ve společnosti 24

25 vlastní kapitál ve výši Kč. Dosavadní právo předpokládalo, ţe s.r.o. musí vytvořit základní kapitál ve výši Kč a ten do 5 let splatit. Vytvořil se tak dojem, ţe je tím garantována ochrana věřitelů. Ve skutečnosti však zákon společnost nenutil, aby takovou to hotovost udrţovala, resp. aby měla majetek v této hodnotě. Základní kapitál se tak změnil v pouhou účetní poloţku, která má pro ochranu věřitelů pramalý význam. 11 Tuto skutečnost nová právní úprava akcentovala a v 142 zákona o obchodních korporacích stanovila, ţe základní kapitál můţe být i jen 1 Kč. 12 V akciové společnosti platí, ţe základní kapitál se vytváří povinně. Akciová společnost je kapitálovou společností a z toho to důvodu je povinna vytvářet základní kapitál. Základní kapitál akciové společnosti je rozvrţen na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě. Akcie je majetkový cenný papír, kterým se osvědčuje právo akcionáře podílet se na majetku akciové společnosti, ne jejím řízení a jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Drţitel akcie získává podíl na podnikání emitenta a obdrţí podíl na výsledcích podnikání, např. ve formě dividendy (srov. Liška, Gazda, 2001, s. 25). Základní kapitál akciové společnosti vzniká emisí akcií (ať jiţ soukromou nebo veřejnou), přičemţ od okamţiku zaloţení a v průběhu celé své existence musí akciová společnost disponovat základním kapitálem v minimální výši dané zákonem. Prostřednictvím emise lze poţadovaný kapitál rozdělit na velký počet dílů, tj. akcií. U akcií se stanoví taková nominální hodnota, za kterou budou na akciovém trhu prodejné. Výhodou můţe být snazší kumulace kapitálu velké hodnoty v porovnání s ostatními formami obchodních společností (srov. Meluzín. Zinecker, 2009, s ). Základní kapitál obchodní společnosti (obchodními společnostmi jsou podle zákona o obchodních korporacích veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení 13 ) se zvyšuje novými peněţními nebo nepeněţními vklady společníků, v akciové společnosti vydáním nových akcií (viz níţe). Zvláštním způsobem zvýšení 11 Nový občanský zákoník. Společnost s ručením omezeným. [online]. justice.cz [cit ]. Dostupné z WWW: zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. [online]. businnesscenter.cz [cit ]. Dostupné z WWW: zákona č. 90/2012 o obchodních korporacích. [online]. businnesscenter.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 25

26 vlastního kapitálu je vstup tzv. rizikového kapitálu, který posiluje vlastní kapitál při velmi rizikových projektů. Sníţení vlastního kapitálu lze provést pouze do výše základního kapitálu (srov. Synek et al., 2011, s. 54) Kapitálové fondy Vlastním kapitálem akciové společnosti jsou i tzv. kapitálové fondy, z nichţ hlavní část tvoří tzv. áţio (příplatek), tj. rozdíl mezi skutečně dosaţenou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální při emisi akcií. V 248 zákona o obchodních korporacích je áţio definováno následujícím způsobem: Je-li emisní kurz akcie vyšší neţ její jmenovitá nebo účetní hodnota, tvoří tento rozdíl emisní áţio. Je-li částka placená na splacení emisního kurzu nebo cena vneseného nepeněţitého vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou niţší neţ emisní kurz akcie, započte se plnění nejprve na emisní áţio Fondy ze zisku Podle dnes jiţ neplatného obchodního zákoníku měly společnost s ručením omezeným a akciová společnost stanovenu povinnost vytvářet fondy ze zisku přímo ze zákona Tvorba těchto fondů můţe být také předepsána stanovami spolčenosti. Tyto fondy slouţí především jako pojistka proti nepředvídaným rizikům v podnikání, tj. ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti (srov. Synek et al., 2011, s. 54). Legislativa platná od 1. ledna 2014 jiţ tvorbu fondů nepředepisuje. Nově zakládané společnosti se tedy tvorbou rezervního fondu jiţ nemusí zabývat. Rovněţ společnosti zaloţené před rokem 2014 mohou uvolnění předpisů vyuţít a povinně vytvořený rezervní fond zrušit. Nejprve však musejí přijmout tzv. generální opt-in, coţ znamená povinnost podřídit se nové úpravě zákona o obchodních korporacích jako celku a do budoucna vyloučit pouţití obchodního zákoníku. Dále musejí tyto společnosti upravit své stanovy vypuštěním ustanovení o rezervním fondu. Pokud uvedené kroky firma učiní, můţe prostředky ze zrušeného rezervního fondu převést jinam, například do nerozděleného zisku zákona č. 90/2012 o obchodních korporacích. [online]. businnesscenter.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 15 DUŠEK, V. Rekodifikace 2014: Jak vyplatit rezervní fond. [online].ekonomihned.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 26

27 Nerozdělený zisk Jako nerozdělený zisk je označována část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele, ale slouţí jako interní zdroj k rozvoji dalšího podnikání. Nerozdělený zisk tedy zůstává ve firmě jako součást vlastního kapitálu (srov. Srpová, Řehoř, 2010, s. 330). Jak upozorňuje Synek se spolupracovníky, zisk nemusí představovat hotové peníze, ani peníze na účtech v bance a nemusí být k dispozici pro ţádné platby. Není tedy cash flow (viz předcházející kapitola). Zisk se liší od cash flow tím, ţe: 1) existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněţním vyjádřením; 2) existuje časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich účetním zachycením; 3) pouţívají se různé účetní metody, např. různé metody odpisování majetku (srov. podkapitolu o odpisech) a v neposlední řadě 4) zisk vychází z rozdílu mezi výnosy a náklady, zatímco koncepce cash flow je důsledně zaloţena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněz a jejich zásobu v podniku - podnik můţe vykazovat zisk, přesto můţe mít nedostatek peněz a dostat se do finančních potíţí (Synek et al., 2011, s. 343). Můţe se tedy stát, ţe i podnik, který vykazuje vysokou částku nerozděleného zisku, nemá dostatečné volné peněţní prostředky a můţe mít platební potíţe. To platí i pro zisk z běţného účetního období, který je rovněţ vlastním kapitálem podniku (Synek et al., 2011, s. 55). I z tohoto důvodu je nutné, aby finanční management by v procesu řízení respektoval základní principy finančního rozhodování: 1) princip peněţních toků (zdůrazňuje, ţe finanční manaţer musí při rozhodování vycházet z očekávaných budoucích peněţních toků, nikoli z účetně vykazovaného zisku srov. podkapitola ); 2) princip respektování faktoru času (zdůrazňuje nutnost zohledňovat při rozhodování období, kdy k příjmu nebo výdaji dojde); 3) princip zohledňování rizika (vychází z představy, ţe jistý peněţní příjem má vyšší hodnotu neţ stejný peněţní příjem, jehoţ dosaţení je spojeno s rizikem (srov. Srpová, Řehoř, 2010, s ) Externí zdroje financování Dlouhodobé financování podniku a jeho větších investičních záměrů vyţaduje zpravidla vyuţití externích zdrojů, tj. cizího kapitálu. Cizí kapitál je dluhem podniku, který musí být v určené době splacen. Podle doby splacení rozlišuje odborná literatura krátkodobý cizí kapitál (je poskytován na dobu do jednoho roku) a dlouhodobý cizí kapitál (je poskytován na dobu delší neţ jeden rok). (srov. Synek et al., 2011, s. 55). 27

28 Jako cizí zdroje financování podniku se nabízí bankovní úvěr, investiční úvěr, obligace, leasing (nájem výrobního zařízení, dopravních prostředků) či rizikový kapitál (viz výše). Hlavním zdrojem cizího kapitálu pro financování podniku jsou však především banky, které při jednání o úvěru vyţadují podrobný podnikatelský záměr nebo dosavadní podnikatelskou historii. Podnik musí bance zpravidla předloţit a zdůvodnit účel úvěru, stupeň zadluţení, schopnost podnikatelského subjektu půjčku splácet a záruky pro případ, ţe by se podnik dostal do likvidace nebo zanikne. Formy financování činnosti podniku z cizích zdrojů lze rozlišit následujícím způsobem: 1) dlouhodobé financování (např. půjčky, obligace, dluţní úpisy ad.); 2) leasing (operační a finanční); 3) krátkodobé financování (např. dodavatelský úvěr, kontokorentní úvěr atd.) (srov. Synek et al., 2011, s. 55). V dalším textu uvedu nejrozšířenější způsoby financovány z cizích zdrojů Obchodní úvěry Obchodní úvěry jsou poskytovány v naturální, tj. věcné podobě mezi firmami na základě odběratelsko-dodavatelských vztahů. Obchodní úvěr vzniká na základě časového nesouladu mezi dodávkou výrobků nebo sluţeb a jejich úhradou. U odběratele se tento nesoulad projevuje jako závazek z obchodního styku, u dodavatele pak jako pohledávka z obchodního styku. Dodavatel můţe poskytovat obchodní úvěr jako jeden z nástrojů podpory prodeje a konkurenčního boje (srov. Srpová, Řehoř et al., 2010, s. 331). Mezinárodní studie podpořená Asociací profesních účetních ACCA poukazuje na význam obchodních úvěrů. Zpráva konkrétně zkoumá, jak firmy vyuţívají informace, obzvláště z finančních výkazů, aby svým zákazníkům poskytli obchodní úvěr. Z výsledků studie vyplynulo, ţe obchodní úvěry jsou pro malé a střední podniky důleţitějším zdrojem likvidity neţ bankovní půjčky. Navzdory tomu se jejich výzkumu dostává mnohem menší pozornosti. Výzkum se proto věnoval překáţkám, kterým menší a střední podniky čelí při získávání obchodních úvěrů, a obecnému významu těchto úvěrů při financování malých a středních firem. Z výzkumu zejména plyne, ţe malé a střední podniky se na obchodní úvěry spoléhají v rané fázi svého ţivotního cyklu. Zpráva z výzkumu rovněţ zveřejnila, jak v různých zemích hraje kultura ohromnou úlohu při určování, co je pokládáno přijatelné při zvaţování podmínek úvěrových smluv. Například v USA nejsou soukromé firmy ochotny uvolnit jakékoli informace, pokud o ně nejsou výslovně poţádány. Na podobný přístup narazili autoři výzkumu i v Evropě, obzvláště v Německu, zatímco Finsko těţí z takřka naprosté transparentnosti dané veřejně přístupnými registry. Ty se pak ve výzkumu dále srovnávaly s 28

29 informačními povinnostmi, které mají například britské firmy vůči svému Obchodnímu rejstříku. Jde tedy o to, zda dluţníkům a věřitelům lépe slouţí veřejně přístupné finanční výkazy nebo zcela neprůhledný způsob vyhodnocování úvěruschopnosti. Z výzkumů českých institucí jako například Komory certifikovaných účetních v minulosti vyplynulo, ţe aţ dvě třetiny českých firem trvale nezveřejňují své výkazy v Obchodním rejstříku a porušují tak zákon. Pro své obchodní partnery se tak stávají rovněţ nečitelnými a mohou se připravit o zdroj financování Bankovní úvěry Bankovní úvěry jsou firmám poskytovány na základě ţádosti o úvěr, která má předepsanou formu. Pro banku je důleţité, zda podnikatelský subjekt má poţadovanou bonitu, tedy úvěruschopnost. Součástí ţádosti je zpracovaný podnikatelský záměr nebo podnikatelská historie dané firmy, informace o dosavadní činnosti, informace o výsledcích činnosti ve formě účetních výkazů finanční plán na dobu poskytnutí úvěru (srov. Srpová, Řehoř, 2010, s. 331). Podmínky poskytnutí úvěru se u jednotlivých bankovních domů liší banka od banky, obecně musí firma splňovat následující podmínky: 1) nejméně dvě ukončená daňová období podnikání; 2) trvalé bydliště (sídlo firmy) a občanství v České republice; 3) kladný výsledek hospodaření; 4) ţádný dluh u Finančního úřadu, Správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny; 5) podnik nesmí být v konkurzu, likvidaci ani vyrovnání. 17 Náklady spojené s bankovním úvěrem tvoří úrok, poté také zpravidla poplatky za vedení účtu či poplatky za posouzení ţádosti o úvěr. Bankovní úvěry se mohou vyskytovat ve formě krátkodobých či dlouhodobých úvěrů. Ke krátkodobým úvěrům se řadí zejména kontokorentní úvěr (o tomto úvěru by měl podnik přemýšlet, pokud mu často nastává nesoulad příjmů a výdajů, například v situaci, kdy musí nejdříve platit dodavatelům a teprve poté obdrţí peníze za prodané výrobky či sluţby) či provozní úvěr (slouţí k financování provozních potřeb, materiálu apod.) K dlouhodobým úvěrům se počítají hypoteční úvěr na nákup nemovitosti pro podnikání a zejména investiční úvěr, který je určen k pořizování investičních celků, tj. souborů hmotného či nehmotného majetku. 16 Obchodní úvěry jsou alfou a omegou obchodování menších firem. [online].finace.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 17 Druhy podnikatelských úvěrů [online].penize.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 29

30 Leasing Leasing můţe být dalším významným zdrojem, které mohou firmy vyuţít jako zdroj financování k pořízení dlouhodobého majetku. Jedná se v podstatě o pronájem dlouhodobého majetku od leasingové společnosti, která dle poţadavků klienta zakoupí majetek do svého vlastnictví a pronajme ho skutečnému uţivateli, tedy podniku. Firma platí leasingové společnosti splátky, které jsou stanoveny na základě pořizovací ceny pronajímaného zařízení, délky pronájmu a odměny leasingové společnosti. Podle délky pronájmu a způsobu přechodu práv k pronajímanému předmětu se rozlišuje operativní (provozní leasing) a finanční leasing, který má podobu dlouhodobého pronájmu pokrývajícího značnou část ţivotnosti pronajímaného zařízení (srov. Srpová, Řehoř et al., 2010, s. 332). Speciální produkt leasingu pro podnikatele a ţivnostníky nabízí např. společnost VB leasing. K získání leasingu poţaduje leasingová společnost od podnikatelského subjektu ţivnostenský list, aktuální výpis z obchodního rejstříku, osvědčení o registraci DIČ, přiznání k dani z příjmů za poslední rok a výpis z bankovního účtu za poslední měsíc Fondy soukromého kapitálu Neboť začínající firmy mají obecně těţší přístup k bankovním úvěrům z důvodu krátké podnikatelské historie a omezené moţnosti záruky za úvěr, jsou nuceny hledat alternativní, zpravidla však draţší varianty financování. Jednou z moţností jsou fondy soukromého kapitálu (private equity) a fondy rozvojového kapitálu (venture capital). Ve fondech soukromého kapitálu často vystupují bývalí manaţeři, kteří vyuţívají nejen své zkušenosti, ale zejména disponibilní zdroje k podpoře začínajících firem. Fondy rizikového a rozvojového kapitálu poskytují finanční zdroje formou navýšení vlastního kapitálu na předem určenou dobu. Spolupodílejí se na podnikání, tj. nesou stejné podnikatelské riziko a mají stejná podnikatelská práva i povinnosti jako vlastník (srov. Srpová, Řehoř et al., 2010, s. 333). K získání zdrojů k financování podnikání lze vyuţít i institutu tichého společníka podle 2747 aţ 2750 občanského zákoníku. Podnikatelský subjekt můţe podle platné legislativy uzavřít smlouvou o tichém společenství. Tichý společník podílí jak na zisku, tak na ztrátách podnikatele. Podle 2747 se tichý společník smlouvou o tiché společnosti zavazuje k 18 Ţivno leasing financování pro podnikatele a ţivnostníky. [online]. vbleasing.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 30

31 vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku Emise akcií jako zdroj financování Akciové společnosti mohou k zajištění potřebných peněţních prostředků k financování svých podnikatelských aktivit vyuţít mj. i navýšení základního kapitálu formou emise akcií nebo navýšení dlouhodobého dluhu prostřednictvím emise obligací. Získávání základního kapitálu upisováním akcií je spojeno zejména s rozhodnutím mezi soukromou a veřejnou emisí. Soukromá emise představuje přímý prodej akcií předem vymezenému počtu právnických nebo fyzických osob. Veřejná emise akcií je naproti tomu spojena s veřejnou nabídkou neomezeného okruhu předem neurčených zájemců. Cílem je získat poţadovaný objem kapitálu prostřednictvím primárního trhu cenných papírů. První veřejná emise akcií, kterou vydá podnikatelský subjekt, s jehoţ akciemi se dosud veřejně neobchodovalo, se označuje anglickým termínem Initial Public Offering (IPO). Financování rozvoje společnosti prostřednictvím první emise akcií má v zemích s vyspělou trţní ekonomikou dlouholetou tradici. V posledních letech se začínají IPO stále více vyuţívat i v zemích střední a východní Evropy. V podmínkách českého kapitálového trhu však tato forma financování není příliš obvyklá. Do roku 2004 nebyla na praţské burze realizována ţádná prvotní veřejná nabídka akcií. Teprve od tohoto roku lze na českém kapitálovém trhu postupně nalézt několik společností, které přistoupily k této formě financování (srov. Meluzín, Zinecker, 2009) Programy pro začínající podnikatele jako zdroj financování Vedle bankovních a jiných finančních produktů nebo emise cenných papírů se podnikatelským subjektům nabízí vyuţití i jiných prostředků k financování své podnikatelské činnosti a jejího rozvoje. Začínající podnikatelé mohou vyuţít pro programy státní podpory podnikání. Jedním z programů slouţících k získání potřebných finančních zdrojů pro rozjezd podnikatelské činnosti byl aţ do roku 2013 program Start, určený pro začínající podnikatele na území České republiky. Cílem programu bylo umoţnit realizaci podnikatelského záměru osob, které vstupují do podnikání poprvé. Začínající podnikatel mohl z programu Start získat podporu ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. [online]. zakonycentrum.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 31

32 k zaručení úvěru. Výše úvěru činila pro fyzickou osobu max Kč (Veber, Srpová, 2012). Program Start byl nahrazen programem REVIT na období 2014 aţ 2020, který je opět zaměřen na podporu malých a středních podnikatelů, zejména pak na začínající podnikatele, kteří působí v regionech s niţší nebo dokonce klesající ekonomickou aktivitou, s vysokou nezaměstnaností, nebo v regionech, kterou jsou postiţeny ţivelnými pohromami. 20 Začínající podnikatel má moţnost z tohoto programu získat: 1) Investiční úvěr na pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného majetku do 2 mil. Kč pro drobné podnikatele a 10 mil. Kč pro malé podnikatele (úvěr bude poskytován s dobou splatnosti do 7 let s moţností odkladu čerpání do 12 měsíců od data uzavření úvěrové smlouvy); 2) Provozní úvěr na pořízení zásob, drobného hmotného a nehmotného majetku do 1 mil. Kč pro drobného podnikatele s krátkou historií a do 5 mil. Kč pro malého podnikatele (úvěr bude poskytován s dobou splatnosti do 5 let s moţností odkladu čerpání do 6 měsíců od data uzavření úvěrové smlouvy). 21 Podmínkou poskytnutí prostředků je jejich vynaloţení v souladu s cílem programu a realizací podnikatelského záměru. Jak jsem výše nastínil, důvodem pro vyuţití cizího kapitálu je zpravidla skutečnost, ţe cizí kapitál je všeobecně levnější neţ kapitál vlastní, a to zejména z důvodu niţší úrokové míry bank, neţ je například míra výnosnosti akcií (srov. Synek, 2011, s. 55). K dalším důvodům patří např. i to, ţe podnikatelský subjekt přechodně nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy jej potřebuje pro rozvoj nebo i běţnou činnost firmy, nebo nechce přibráním společníka rozřeďovat vlastní kapitál a tím i řídící pravomoci. Vyuţití cizích zdrojů např. pro investiční záměr podniku je ekonomicky výhodné pouze za předpokladu, ţe výnos, který bude touto investicí dosahován s vyuţitím cizích zdrojů, je vyšší neţ úrok, který musí firma věřiteli zaplatit. V tom případě zůstává výnos investice dosaţený pomocí cizího kapitálu vlastníkům a zvyšuje tak rentabilitu celé firmy. Současně je však nutné vzít v potaz rizika vyuţití cizích zdrojů, které spočívají zejména v nutnosti tyto zdroje splácet ve smluvně určených termínech (srov. Srpová, Řehoř, 2010, s. 316). Pokud by firma 20 Jaké budou dotace pro začínající podnikatele v roce [online]. Jak začít podnikání. Poradna pro začínající podnikatele a firmy [cit ]. Dostupné z WWW: 21 Vyhlášení programu REVIT na podporu malých a středních podniků na léta 2014 aţ [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [cit ]. Dostupné z WWW: 32

33 přecenila své schopnosti a nebyla by schopná splátky umořit, můţe ji takto nerozváţně zvolená investice v extrémním případě přivést aţ k úpadku (likvidaci). Při zvaţování půjčení cizích zdrojů pro rozvoj podniku nebo v investiční činnosti by se podnik měl orientovat spíše na jejich uplatnění jakoţto vkladů, jejichţ efekt je dlouhodobý. Jedná se o investice do dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, či dlouhodobé finanční investice. Hovoří se o investicích s dlouhodobým efektem. U kaţdé investice musí stát v základu dvě základní informace: 1) kolik bude investice stát (výdaj neboli vstup), 2) jaký je očekávaný výnos či efekt investice (srov. Čechová, 2006, s. 41). Dlouhodobým majetkem se budu zabývat v následující kapitole. 33

34 3 MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU V úvodu kapitoly, před tím, neţ se budu věnovat klasickému majetku podniku, se krátce zmíním o dvou nehmotných (nikoli ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb. o účetnictví) aspektech, které hrají nebo mohou hrát důleţitou roli v celkové hodnotě majetku firmy: zaměstnancích podniku a ochranné známce. Lidský kapitál tvoří jeden z hlavních stavebních kamenů kaţdé firmy podnikající v oblasti gastronomie. Pokud je efektivně ovlivňována motivace zaměstnanců a stimulováno jejich pracovní jednání, lze předpokládat, ţe podnikatelský subjekt bude efektivněji dosahovat svých cílů a tím zvyšovat hodnotu firmy. Největší motivací pro pracovníky je samozřejmě výše mezd a také hmotná zainteresovanost pracovníků na výsledcích firmy. Z účetního hlediska se v rozpočtu organizace náklady na mzdové prostředky zařazují do přímých nákladů. Do poloţky přímé mzdy zpravidla patří základní mzdy (úkolové, časové apod.), příplatky a doplatky ke mzdě. Dále sem spadají prémie a odměny zaměstnanců souvisící přímo s kalkulovanými výkony (srov. Synek et al., 2011, s. 81). Tzv. pozitivní hmotná zainteresovanost na výsledcích firmy je jednou ze sloţek pracovní motivace. Pozitivní zainteresovanost je zaloţena na principu motivačních odměn. K pozitivní hmotné zainteresovanosti lze vyuţít mzdy, platy, prémie; podíly na zisku; účast ve vedoucích orgánech; zaměstnanecké akcie, osobní účty zaměstnanců; mimořádné odměny či přímé odměny (srov. Wöhe, Kislingerová 2007, s ). Pokud se podnik rozhodne vyuţívat při řízení hmotnou zodpovědnost, měla by dle Krále při jejím stanovení dodrţovat několik dva základní principy, a to: 1) pravidla pro stanovení odměn či jiné formy motivačního působení stanovit a oznámit předem; 2) k výplatě odměn či jiné realizaci motivačního finančního ohodnocení musí docházet v přiměřeném časovém sledu po dosaţení výsledků (srov. Král, 2002, s. 352). Jak jsem uvedl výše, kvalita lidského kapitálu můţe být jedním z nehmotných faktorů zvyšující hodnotu firmy. Dalším z faktorů, který můţe navýšit hodnotu podniku je ochranná známka. Podle Horáčka se spolupracovníky ochranná známka znamenala jiţ mnohokrát v historii úspěch zboţí či podnikatele na trhu s určitými výrobky nebo sluţbou a uspíšila zavedení výrobku nebo mezi spotřebitele. Přímým důsledkem působení ochranné známky bylo zvyšování obchodního obratu. Horáček poznamenává, ţe z obchodního či marketingového hlediska je ochranná známka v současné propagační gigant, ačkoli její síla zůstává mnohdy nevyuţita povětšinou z důvodu neznalosti nebo nezájmu (Horáček et al., 34

35 2011, s. 352). Z těchto důvodů hraje ochranná známka důleţitou roli v obchodní strategii podnikatelských subjektů (Poillot Peruzzetto et al., 2003, s. 514). Z českých podnikatelských subjektů v oblasti gastronomie můţe uvést příklad kombinované ochranné známky RESTAURACE HOTEL PLZEŇ, zapsané u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky Členění majetku podniku Majetek podniku se člení do dvou základních velkých skupin to na oběţný majetek a dlouhodobý majetek. Informace o majetku podniku a jeho zdrojích lze získat především ze dvou součástí účetní uzávěrky: 1) z rozvahy, která je bilancí majetku a jeho zdrojů a 2) z výkazu o finančních tocích, který sleduje změny krátkodobého finančního majetku (srov. Váchal, Vochozka, 2013, s. 180). V úvodu jsem krátce nastínil, ţe kaţdý podnik disponuje aktivy a pasivy. Aktiva a pasiva podniku mohou mít v obecné rovině podobu uvedenou v tabulce 3 Tab. 3 Obecná struktura majetku rozvaha AKTIVA PASIVA Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Základní kapitál Dlouhodobý hmotný majetek Kapitálové fondy Dlouhodobý nehmotný majetek Rezervní fondy Dlouhodobý finanční majetek Hospodářský výsledek minulých let Oběžná aktiva Cizí zdroje Zásoby Dlouhodobé závazky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé závazky Krátkodobé pohledávky Bankovní či jiné úvěry Ostatní aktiva Ostatní pasiva 22 RESTAURACE HOTEL PLZEŇ ochranná známka. [online]. Úřad průmyslového vlastnictví [cit ]. Dostupné z WWW: 35

36 zdroj: podle Váchal, Vochozka, 2013, s Oběžný majetek podniku Praxe rozeznává oběţný majetek ve formě zásob, dlouhodobých pohledávek, krátkodobých pohledávek a finančního majetku. Svůj název získal oběţný majetek díky své povaze a také kvůli tomu, ţe účastní tzv. hotovostního cyklu. Hotovostní cyklus zahrnuje peníze, materiál, polotovary vlastní výroby, nedokončenou výrobu, výrobky a pohledávky. Za peníze nakoupí podnik materiál či suroviny, z nichţ pak vyrábí polotovary či hotové výrobky. Následně podnik své výrobky prodá a vzniká tak pohledávka za odběratelem. (viz obr. 3). Jednotlivé skupiny oběţného majetku jsou řazeny od nejméně likvidního (tj. zásob), po nejlikvidnější, tj. finanční majetek. Likvidita značí vlastnost majetku přeměnit se na peníze (srov. Váchal, Vochozka, 2013, s. 188). obr. 3 Hotovostní cyklus peníze pohledávky materiál výrobky polotovary vlastní výroby zdroj: podle Váchal, Vochozka, 2013, s. 188 Zásoby Strukturu účtování zásob ukazuje tabulka 4. U firem zaměřených na podnikání v gastronomii existují určitá specifika v účtování zásob. Charakteristická je rychlá obrátka a jednorázová spotřeba. Zásoby jsou součástí aktiv. Účtová třída 1 Zásoby obsahuje výhradně aktivní účty. Zásoby se dělí na zásoby nakupované, do nichţ patří materiál a zboţí, a zásoby 36

37 vlastní výroby, které zahrnují výrobky, polotovary vlastní výroby, nedokončenou výrobu a mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. Výroba jídel v rámci pohostinských sluţeb má svou specifiku v účetnictví ačkoli je hostinská činnost spojená s výrobou (přípravou) jídel, zákazníkům není nabízeno jídlo coby hotový výrobek či zboţí, nýbrţ je mu poskytnuta stravovací služba. Ta je charakteristická tím, ţe s dodávkou jídel či nápojů je spojeno poskytování doplňkových sluţeb, jako např. poskytnutí prostoru ke konzumaci v místě prodeje, nábytku, nádobí, sluţeb obsluhujícího personálu a podobně. Tabulka 4. Struktura účtování zásob položka rok Materiál Nedokončená výroba Zboží na skladě ZÁSOBY CELKEM zdroj: vlastní tabulka Do materiálu náleţí suroviny k přípravě, pomocné látky, náhradní díly, obaly. Nedokončená výroba označuje zásoby vlastní výroby, polotovary vlastní výroby a mladá chovná zvířata, Zboží jsou movité věci nakoupené za účelem prodeje (Sedláček, 2004, s. 85) Dlouhodobý majetek podniku Dlouhodobý (neoběţný) majetek podniku je takový majetek, který slouţí podniku dlouhou dobu (obvykle déle neţ 1 rok) a tvoří podstatu jeho majetkové struktury. Předpisy je přesně stanovena charakteristika předmětů, které můţe podnik do tohoto majetku zařadit. Dlouhodobý majetek, který není získáván za účelem dalšího prodeje, se člení do tří základních skupin: 1) dlouhodobý nehmotný majetek; 2) dlouhodobý finanční majetek; 3) dlouhodobý hmotný majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek podniku Hodnota dlouhodobého nehmotného majetku je tvořena: zřizovacími náklady spojenými se zaloţením podniku; výdaji na výzkum a vývoj podniku realizovaný v podniku; výdaji na 37

38 vzdělání pracovníků; softwarem, licence a dalšími ocenitelnými právy (včetně ochranné známky - viz výše). V případě, ţe nehmotný majetek má niţší cenu neţ Kč, zahrnuje se jejich cena do provozních nákladů. V účetnictví se vedou jako nehmotný investiční majetek. Za dlouhodobý nehmotný majetek (účtová skupina 01) se tedy povaţuje takový majetek, který nelze v podstatě uchopit, např. i goodwill, tj. pověst podniku (srov. Sedláček, 2004, s. 102). Dlouhodobý finanční majetek podniku Dlouhodobý finanční majetek představují (účtová skupina 06) představuje aktiva, která podnik pořizuje nebo vlastní za účelem dlouhodobého uloţení volných prostředků se záměrem získat ekonomický prospěch. Dlouhodobý finanční majetek tvoří např. finanční účasti v jiných podnicích; poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry; obchodovatelné cenné papíry (obligace, zástavní listiny). V účetnictví jsou vedeny v poloţce finanční investice (srov. Sedláček, 2004, s. 104). Dlouhodobý hmotný majetek podniku Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví vymezila pro dlouhodobý majetek dvě účtové skupiny: 02 odpisovaný a 03 neodpisovaný majetek (viz níţe). Neodpisovaný dlouhodobý majetek je tvořen zejména pozemky, lesy, uměleckými předměty a sbírkami. Do odepisovaného dlouhodobého majetku patří např. budovy, stavby, movité předměty (stroje a zařízení), splňující kritérium dlouhodobé pouţitelnosti (min. 1 rok) a výše pořizovací ceny (min Kč) (srov. Sedláček, 2004, s ) Odpisy Výše jsem uvedl členění podnikového majetku na majetek dlouhodobý a majetek oběţný. Jiným členěním majetku podniku je členění na hmotný majetek a nehmotný majetek pro účely zákona o daních z příjmů a pro účely odpisování jakoţto způsobu promítání hodnoty majetku do výsledků činnosti podnikatelských subjektů. Hmotný a nehmotný majetek je definován v 26 a 32 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon pro účely výpočtu daňového základu taxativně určuje, jak a který majetek můţe být odepisován. Znamená to, ţe některý majetek nelze odepisovat, protoţe se nejedná o hmotný či nehmotný majetek ve smyslu daňového zákona. Jako příklady majetku, který nelze odepisovat lze uvést pozemky a finanční majetek (cenné papíry, vklady, finanční investice), které 38

39 nesplňují veškeré podmínky pro zařazení do některého z druhů hmotného či nehmotného majetku (Prudký, Lošťák, 2009, s. 8). Odpisy jsou definovány jako peněţní vyjádření fyzického opotřebení dlouhodobého majetku. Propočet odpisů závisí na 1) výši pořizovací ceny, 2) na zařazení do odpisových skupin, 3) na zvoleném způsobu odpisování (Scholleová, 2008, s. 22). V praxi se rozeznávají dva druhy odpisů daňové a účetní odpisy. Odpisy, které jsou nákladem podniku, umoţňují korigovat hospodářský výsledek běţného roku o spotřebu dlouhodobého majetku (srov. Klínský, Münch, 2001) Daňové odpisy V případě daňových odpisů je pro všechny podnikatelské subjekty dána moţnost volby mezi rovnoměrným a zrychleným způsobem odepisování. Podnik uplatňuje tyto odpisy jako odečitatelnou poloţku při výpočtu základu daně z příjmů a samotné daňové povinnosti (srov. Bakeš et al., 2012, s. 214). V souvislosti s odpisy zákon pro účely odpisování dělí majetek na hmotný a nehmotný majetek (viz výše). Hmotným majetkem se rozumí samostatné movité věci, jejichţ vstupní cena je vyšší neţ Kč a mají provozně technické funkce delší neţ jeden rok (a další taxativně vymezené věci, viz 26 zákona). 23 Hmotný majetek se odepisuje ze vstupní ceny (případně ze zvýšené vstupní ceny). Za zůstatkovou cenu se povaţuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výše odpisů z tohoto majetku. V prvním roce odepisování zatřídí podnik hmotný majetek do odpisových skupin. Současný zákon o daních z příjmů rozděluje majetek do šesti odpisových skupin. Tab. 5 Odpisová sazba a doba odpisování Odpisová skupina Doba odpisování 1 3 roky 2 5 let 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let zdroj: zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu zákona č. 586/1992 S. o daních z příjmu. [online]. zakonyonline.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 39

40 Nehmotným majetkem se podle daňového zákona rozumí zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený účetními předpisy, jehoţ vstupní cena je vyšší neţ Kč a doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok. Cenu nehmotného majetku zvyšuje technické zhodnocení. Za technické zhodnocení se povaţují výdaje na rozšíření vybavenosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku Kč. U nehmotného majetku se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení, a to audiovizuální dílo 18 měsíců, software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. 24 Pro odepisování technického zhodnocení mohou podnikatelské subjekty zvolit dvě moţnosti: 1) odepisování z ceny zvýšené o technické zhodnocení (technické zhodnocení se přičítá k ceně dlouhodobého majetku, čímţ se získá zvýšená vstupní cena a zároveň se prodlouţí doba odepisování); 2) samotné odpisování technického zhodnocení. Technické zhodnocení je samo o sobě dlouhodobým majetkem, z tohoto důvodu se zařazuje samostatně a samostatně odepisuje. Tento způsob výpočtu je vhodný tam, kde za dobu ţivotnosti majetku proběhne technické zhodnocení několikrát, např. u budov, mostů, počítačových sítí apod. Technické zhodnocení je poté zařazeno ve stejné odpisové skupině jako původní majetek. Výše jsem uvedl, ţe podniky mohou volit mezi rovnoměrným a zrychleným odepisováním a ţe hmotný majetek se odepisuje o vstupní ceny, případně ze zvýšené vstupní ceny. Pro názornost vyuţiji alespoň jeden příklad z praxe při uplatnění rovnoměrného odepisování. Jako příklad uvedu gastronomickou firmu, která si v roce nahradila konvenční pokladnu v roce 2010 elektronickým pokladním a objednávkovým systémem v hodnotě Kč. V roce 2012 k systému připojila objednávkový a platební systém na jídlo s sebou v hodnotě Kč. Zvýšená vstupní cena bude tedy platit od roku 2012 ve výši = Kč zákona č. 586/1992 S. o daních z příjmu. [online]. zakonyonline.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 40

41 Odpisové sazby jsou stanoveny v 31 zákona dani z příjmu. V prvním roce odepisování činí 20 %, v dalších letech odepisování 40 %, pro zvýšenou vstupní cenu platí sazba 33 %. 25 Tab. 6: Roční odpisová sazba pro první odpisovou skupinu Roční odpisová sazba v procentech Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu 1 20, 0 40, 0 33, 3 zdroj: zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu Data pro výpočet výše ročního odpisu a zůstatkové ceny pro roky 2010 a 2011 elektronického a pokladního systému jsou následující: vstupní cena odpisová skupina 1 26 odpisová sazba v roce % odpisová sazba v roce % Data pro výpočet výše ročního odpisu a zůstatkové ceny pro roky 2012 a 2013 elektronického a pokladního systému včetně zhodnocení zvýšení vstupní cena odpisová skupina 1 odpisová sazba pro rok , 3 % Odpis od roku zvýšené vstupní ceny se získá tak, ţe vstupní cena zvýšená o technické zhodnocení se vydělí stem a vynásobí odpisovou sazbou pro zvýšenou vstupní cenu. Z tabulky 7 je patrné, ţe pro daňové účely klesne zůstatková cena v roce 2010 pořízeného elektronického pokladního a objednávkového systému včetně v roce 2012 dokoupeného objednávkového a platebního systému na jídlo s sebou na nulovou hodnotu zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu. [online]. zakonyonline.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 26 Pokladní systém bude pravděpodobně zařazen do první skupiny podle třídění hmotného majetku do odpisových skupin. Do první odpisové skupiny se řadí počítače a periferní zařízení (srov. přílohu 1 zákona o dani z příjmu). 41

42 Účetní odpisy Účetní odpisy uplatňuje podnik ve své praktické činnosti a v účetní evidenci. Podnik má volnost při určení jejich výše a mnohdy je stanovuje pro konkrétní skupinu svého majetku. Účetní odpisy tedy musejí být stanoveny ve výši, která odpovídá opotřebování jejich dlouhodobého majetku. Praxe rozeznává dva druhy účetních odpisů: 1) odpisování podle doby upotřebitelnosti a 2) odpisování podle výkonu. V největším počtu případů se odpisy stanovují s ohledem na dobu ţivotnosti, tj. pouţitelnosti dané majetkové sloţky (srov. Klínský, Münch, 2001). Tab. 7: Příklad výpočtu rovnoměrného odpisu Rok Výpočet odpisu / 100 x / 100 x ( )/ 100 x 33, / 100 x 33,3 zdroj: vlastní Zůstatková cena na počátku období Roční odpis Zůstatková cena na konci období Odpisování podle doby upotřebitelnosti Při odpisování podle doby upotřebitelnosti se stanoví procento odpisové sazby a podle něj se provede výpočet roční odpisu: Odpisová sazba v % =. Roční odpis = x odpisová vazba. Jako příklad můţu uvést restauraci, která zakoupí profesionální kávovar v hodnotě Kč. Předpokládá se, ţe vzhledem k dennímu upotřebení bude kávovar slouţit dva roky Odpisová sazba = 100 : 2 = 50 % Roční odpis = : 100 x 50 = Kč Odpisování podle výkonu 42

43 V tomto odpisování se dělí vstupní cena výkonem majetku. Tímto výkonem se rozumí počet výrobků vyrobených určitým strojem, ujeté kilometry apod. V oblasti gastronomie se můţe tento způsob účetního odpisování vyuţít například u konvektomatu v případě, ţe podnik dokáţe odhadnout např. počet jídel vyrobených v tomto konvektomatu za dobu jeho předpokládané ţivotnosti Nositelé odpisů Daňový zákon v 28 a rovněţ zákon účetnictví (taktéţ v 28) stanoví, ţe aţ na výjimky odpisuje hmotný a nehmotný majetek vlastník tohoto majetku, který má právo promítnout tento majetek formou odpisů do daňově uznatelných nákladů. Zákon však také umoţňuje kromě vlastníka odpisovat i poplatníkovi, který k němu nabyl právo uţívání za úplatu. V praxi se toto ustanovení týká především leasingu. K provedení technického zhodnocení pronajatého majetku je třeba souhlasu majitele. Technické zhodnocení pronajatého majetku a jiný majetek (výdaje související s leasingem) lze u nájemce odpisovat na základě písemné smlouvy za současného splnění několika podmínek: náklady (výdaje) na pronajatý majetek v rámci leasingu jsou hrazeny nájemcem, vstupní cena u vlastníka majetku není zvýšena (srov. Prudký, Lošťák, 2009, s. 91). V podkapitole jsem uvedl, ţe podle délky pronájmu se leasing rozlišuje na operativní a finanční leasing. Uvaţuji příklad, ţe majitel restaurace si v rámci operativního leasingu pořídil v roce 2007 automobil na rozvoz pizzy. V roce 2008 provedl majitel restaurace se souhlasem leasingové společnosti technické zhodnocení v podobě provedení montáţe klimatizace v hodnotě Kč. Neboť tuto montáţ uhradil pronajímatel automobilu, bude ji odepisovat on (tedy majitel restaurace), nikoli leasingová společnost. Data pro výpočet výše ročního odpisu a zůstatkové ceny pro roky 2008 aţ 2012 elektronického a pokladního systému jsou následující: vstupní cena odpisová skupina 2 odpisová sazby v letech 2008 aţ 2012 viz tabulka 8 Tab. 8: Roční odpisová sazba pro druhou odpisovou skupinu Roční odpisová sazba v procentech 43

44 Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu , 5 20 zdroj: zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu Podle vzorce rovnoměrného ročního odpisu odepíše majitel restaurace jakoţto technický zhodnotitel pronajaté věci v prvním roce odepisování Kč, v letech následujících Kč. Tab. 9: Příklad výpočtu rovnoměrného odpisu u leasingu Rok Výpočet odpisu / 100 x / 100 x 22, / 100 x 22, / 100 x 22, / 100 x 22, 5 zdroj: vlastní Zůstatková cena na počátku období Roční odpis Zůstatková cena na konci období Finanční analýza podniku a její metody Cílem finanční analýza je zjistit aktuální majetkový a stav podniku. Účel finanční analýzy můţe být různý, např. aktuální vnitřní potřeba majitele/ů firmy, pravidelná inventarizace majetku, vytvoření podkladů ţádosti o úvěr, informace stakeholderům ad. Interní (vnitřní) analýza je i součástí controllingu. Externí finanční analýza je prováděna zvnějšku, např. bankami či jinými privátními finančními institucemi, ale i orgány státní správy např. z hlediska kontroly odváděných daní apod. Základním informačním zdrojem pro finanční analýzu je zejména účetní uzávěrka podniku, zahrnující rozvahu (srov. tab. 3), výkaz zisku a ztrát a výkaz cash flow (srov. podkapitola 1. 3). 44

45 Při finanční analýze se vyuţívá několik základních metod a technik, mezi něţ zařazuje Scholleová následující: 1) horizontální a vertikální analýza účetních dokladů 27, 2) hodnocení poměrových ukazatelů, 3) rozbor pracovního kapitálu, 4) souhrnné ukazatele finančního zdraví a 5) ukazatel EVA (srov. Scholleová, 2008, s ). Některé z metod níţe prezentuji Vertikální analýza účetních dokladů Vertikální (svislá) analýza účetních dokladů sleduje proporcionalitu poloţek účetních výkazů, hledá mj. odpověď na otázku po stabilitě a vývoji struktury majetku. Cílem vertikální analýzy je určit 1) podíl jednotlivých majetkových zdrojů financování na celkových aktivech, 2) podíl jednotlivých majetkových zdrojů financování na celkových pasivech a 3) podíl jednotlivých poloţek výsledovky na trţbách (srov. Scholleová, 2008, s. 152) Vertikální analýzu lze doplnit rozborem tzv. bilančních pravidel financování, mezi něţ patří zlaté bilanční pravidlo. Toto pravidlo porovnává dlouhodobý majetek a dlouhodobé zdroje. Ideální je vyrovnanost (srov. Scholleová, 2008, s. 152). Podle Synka se spolupracovníky v mírnější podobě tohoto pravidla jsou dlouhodobým majetkem stálá aktiva (dlouhodobý majetek) a dlouhodobými zdroji vlastní kapitál. V přísnější podobě se do dlouhodobého majetku zařazují i trvale vázaná oběţná aktiva a do dlouhodobých zdrojů i dlouhodobý cizí kapitál. Lze vycházet z rozvahy v absolutních číslech nebo z procentního vyjádření (srov. Synek et al., 2012, s. 352) Hodnocení poměrových ukazatelů Mezi ukazatele poměrové analýzy se řadí zejména 1) rentabilita, 2) likvidita, 3) aktivita, 4) zadluţenost. Ukazatele rentability Ukazatelé rentability poměřují výsledek efektivity podnikatelské činnosti ke zvolené srovnávací základně ve stanovém časovém období. Jinými slovy, ukazatelé měří čistý výsledek podnikového snaţení (srov. Synek et al., 2012, s. 359). 27 Horizontální (vodorovná) analýza sleduje vývoj poloţek účetních výkazů v čase, odpovídá na otázku, jak se mění příslušná poloţka ve vymezeném časovém úseku. 45

46 Klíčovým ukazatelem rentability je Rentabilita aktiv (Return on Assets, ROA), která poměřuje celkový zisk podniku (čistý zisk po zdanění) s celkovými vloţenými prostředky bez ohledu na to, zda byl financován z vlastního či cizího kapitálu. K dalším ukazatelům patří Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity, ROE), která sleduje, kolik čistého kapitálu připadá na jednu korunu investovanou majiteli podniku. Třetím ukazatelem je Rentabilita tržeb (Return on Sales), ukazující, kolik korun zisku podnik utvoří z jedné koruny trţeb (srov. Scholleová, 2008, s ). Ukazatele likvidity Výše jsem uvedl, ţe termín likvidita vyjadřuje schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peníze. Ukazatele likvidity pak měří schopnost firmy vyrovnat své závazky peněţními prostředky v dané časové periodě. Jinými slovy, ukazatele likvidity mají odpovědět na otázku, zda podnik bude schopen splatit své dluhy v době, kdy nastane doba jejich splatnosti (srov. Synek et al., 2012, s. 354). Likvidita souvisí s dlouhodobou existencí firmy a je závislá na kvalitě finančního řízení (srov. podkapitola 1. 3). Běžná likvidita (Current Ratio) vyjadřuje, kolikrát jsou oběţná aktiva vyšší neţ krátkodobé závazky, tj. kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele v případě, ţe promění všechna aktiva na peníze. Doporučené hodnoty se pohybují v rozmezí 1, 8 aţ 2, 5. Pohotová likvidita (Quick Asset Radio) se vypočítá tak, ţe od běţných aktiv se odečte jejich nejméně likvidní část (zásoby, které jsou nejhůře proměnitelné na peníze Okamžitá likvidita (Cash Position Ratio) se vypočte jako poměr finančního majetku (peněţní prostředky v pokladnách, na účtech, krátkodobě obchodovatelné cenné papíry) a krátkodobých závazků (srov. Scholleová, 2008, s ). Ukazatele aktivity Tyto metody zachycují do jaké míry je podnik schopen vyuţít jednotlivé části majetku, tj. zda má přebytečné kapacity, či naopak nedostatek produktivních aktiv, které by mohly způsobit, ţe v budoucnu nebude moci realizovat růstové příleţitosti. Mezi ukazatele aktivity se řadí ukazatele počtu obratů a doby obratů. Ukazatele počtu obratu (obrat aktiv, obrat zásob) informují o počtu obrátek za určité období, tj. kolikrát převyšují roční trţby hodnotu poloţky, jejíţ obrat se počítá. Čím vyšší počet obratů, tím kratší dobu je majetek vázán, coţ obvykle zvyšuje zisk. 46

47 Ukazatele doby obratu (doba obratu zásob) vyjadřují průměrnou dobu trvání jedné obrátky majetku. Snahou je co nejvíce zkrátit tuto dobu, laicky řečeno, co nejvíckrát protočit prodávané zboţí či sluţbu (srov. Scholleová, 2008, s ). Ukazatele zadluženosti Tyto techniky komparují cizí a vlastní zdroje a současně se zaměřují na schopnost podniku hradit dluhy. Jak upozorňuje Scholleová, při analýze zadluţenosti je dobré zjistit i objem majetku pořízeného na leasing, neboť aktiva získaná prostřednictvím leasingu se neobjevují v rozvaze, ale pouze jako náklad ve výkazu zisku a ztráty (sluţby) (Scholleová, 2008, s. 166). Ukazatele zadluţenosti měří rozsah, v jakém podnik uţívá dluh k financování. Celková zadluženost (Total Debt to Total Assets) se vypočítá jako podíl celkového dluhu a celkových aktiv. Celkový dluh zahrnuje jak dlouhodobé, tak krátkodobé dluhy. Za předluţený podnik bývá povaţován takový, jehoţ dluhy jsou větší neţ hodnota jeho majetku (srov. Synek et al., 2012). Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio) se vypočte poměr zisku před úroky a zdaněním k nákladovým úrokům. Tento ukazatel informuje o tom, kolikrát je podnik schopen krýt úroky z cizího kapitálu poté, co jsou uhrazeny všechny náklady související s produktivní činností podniku (srov. Scholleová, 2008, s. 167) Ukazatele přidané hodnoty Mezi ukazatele přidané hodnoty se řadí Metoda tržní přidané hodnoty (Market Value Added, MVA) a Metoda ekonomické přidané hodnoty (Economic Value Added, EVA). MVA je pouţitelná jen pro společnosti, jejichţ akcie se obchodují na burze, z tohoto důvodu se jí nebudu blíţe zabývat. Metoda EVA vychází z myšlenky, ţe očekávaný výnos musí pokrýt jak náklady na úroky z půjčeného kapitálu, tak i náklady na vlastní kapitál. EVA se tedy pokouší o zahrnutí všech ekonomických nákladů. Úspěšný podnik by měl mít nejen kladný čistý zisk, ale i hodnotu EVA. Jak jsme naznačili, myšlenkový základ metody EVA spočívá v tom, ţe cílem podniku nemá být pouze účetní zisk (rozdíl výnosy náklady), nýbrţ zisk ekonomický. Ekonomický ziskem se rozumí zisk po odečtení nejen nákladů na cizí kapitál, ale i nákladů na kapitál vlastní. Vychází se z provozního výsledku po zdanění (označovaný jako NOPAT), od něhoţ se 47

48 odečtou veškeré náklady na investovaný kapitál, který se zjistí pomocí ukazatele WACC. 28 EVA se vypočte ze vzorce EVA = NOPAT C x WACC, kde C je celkový pouţitý kapitál a WACC označuje průměrné náklady na kapitál (Scholleová, 2008, s. 178). Jak uvádí Synek, na základě EVA se vytváří ucelený systém řízení, který motivuje jak manaţery (tím, ţe jejich odměny váţe na výši a změnu EVA), tak i zaměstnance (tím, ţe z nich činí podílníky na nově vytvořené hodnotě, vede zaměstnance k vyšším výkonům a kreativitě (srov. Synek et al., 2012, s ). V následující části se zaměřím na analýzu oběţného majetku, konkrétně skladových zásob. 4 ANALÝZA SKLADOVÝCH ZÁSOB SPOLEČNOSTI R. K. SCÉNA S.R.O. Předmětem praktické části bakalářské práce je analýza skladových zásob, které jsou, jak jsem uvedl výše, součástí oběţného majetku podniku. Jedná se o skladové zásoby firmy podnikající v gastronomii za rok Představení společnosti Analytickou část práce jsem zpracoval na základě podkladů společnosti RK Scéna s. r.o. za časové období Vycházel jsem z podkladů, které byla firma ochotna poskytnout. Předmětem podnikání této společnosti je hostinská činnost, pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení slouţících zábav. Tab. 10 Základní údaje o společnosti RK Scéna s.r.o. Obchodní název: RK Scéna s.r.o Sídlo: Kroměříţ, Kojetínská 3881/84, PSČ Váţený průměr nákladů na kapitál WACC (Weighted Average Cost of Capital) je ekonomická veličina představující průměrnou cenu (vyjádřenou v úrokové míře), kterou musí podnik platit za uţití svého kapitálu. Váhami jsou podíly jednotlivých sloţek ve struktuře kapitálu podniku. Mezi základní sloţky patři vlastní kapitál (akcie, equity), obligace a jiné dlouhodobé cizí zdroje. [online]. bussinescenter.cz [cit ]. Dostupné z WWW: 48

49 IČO: Datum zaloţení společnosti: Právní forma: Předmět podnikání Základní kapitál: DIČ: Společnost s ručením omezeným - hostinská činnost - pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení slouţících zábavě Kč CZ Zdroj: Výpis z obchodního rejstříku dostupný na Společnost provozuje Restauraci a kavárnu Scéna v Kroměříţi, dále Music Club Tabu Kroměříţ, a Bistro. Společnost dále provozuje restauraci v rámci Výstaviště Floria Kroměříţ Součástí společnosti je i internetové Rádio Kroměříţ, které vysílá ze skleněných prostor kavárny Scéna, takţe návštěvníci vidí moderátora přímo v akci. Hlavní podnikatelskou strategií a vizí firmy je poskytování kvalitních gastronomických sluţeb a kulturně společenských akcí, které osloví návštěvníky i za hranicemi města a Zlínského kraje. Obr. 4: Struktura provozů RK Scéna s.r.o. RK Scéna s.r.o Restaurace a Kavárna Scéna Bowling Scéna Music Club Tabu Zdroj: Restaurace na Výstavišti Floria Restaurace Scéna se dočkala i několika ocenění. Nejcennějším je zřejmě vítězství v testu MF Dnes Nejlepší restaurace v ČR mezi městy, které jsou na seznamu UNESCO. Dalším oceněním je kladné hodnocení v pořadu České televize Černé ovce a rovněţ kladné hodnocení v testu gastronomického institutu, které bylo zveřejněno v časopise Reflex. Tato ocenění, zaloţená na moderním přístupu v gastronomii. Společnost přikládá velkou roli marketingu, který je zaměřen nejen na propagaci firmy, ale i na propagaci města a regionu Kroměříţ. Na webovém portálu rádia Kroměříţ si mohou 49

50 návštěvníci nejen poslouchat vysílání, soutěţit o ceny, ale rovněţ zde najdou zpravodajství a zprávy z regionu Organizační struktura Společnost RK Scéna s.r.o. má dva jednatele. Celkový počet zaměstnanců společnosti RK Scéna s. r. o. činí aktuálně (říjen 2014) 32 zaměstnanců nepočítaje vedení firmy. S vedením firmy je sloţení následující management - 3 lidé úsek kuchyně 6 zaměstnanců úsek obsluhy 15 zaměstnanců úsek provozu 4 zaměstnanci úsek rádia 7 zaměstnanců V restauraci, kavárně i na úseku kuchyně vykonávají odbornou praxi ţáci Střední hotelové školy a sluţeb Kroměříţ 4. 2 Majetková struktura Společnost Scéna s. r. o. podniká v pronajatých prostorách. Restaurace a kavárna sídlí v objektu Kulturního domu Kroměříţ. Zahrnuje tři samostatné provozy: kavárna Scéna, restaurace Scéna a Bowling Scéna. Kuchyně je společná pro všechny provozy. Budova, ve které tyto provozy sídlí, je majetkem města Kroměříţe. Firma zde má nájemní smlouvu do roku 2017 s opčním právem na prodlouţení. Provoz Music baru sídlí v pronajatých prostorách budovy v centru Kroměříţe. Provoz Bistra je umístěn v budově v centru Kroměříţe. Restaurace Floria je umístěna v areálu Výstaviště, rovněţ v tomto případě se jedná o nájemní vztah. Zdroje financování Své podnikání firma financuje výhradně z vlastních zdrojů. Dlouhodobý nehmotný majetek Do dlouhodobého nehmotného majetku zahrnuje firma Scéna software, včetně elektronického pokladního a objednávkového systému. V účetnictví skladových zásob vyuţívá firma software sklad Sawarin. 50

51 Dlouhodobý finanční majetek Firma za sledované období 2013 neinvestovala do ţádných cenných papírů nebo jiných investičních instrumentů. Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek firma nevlastní, neboť její provozovny jsou umístěny v pronajatých prostorách včetně vybavení. Jedinou výjimkou je bowlingová dráha, kterou firma pořídila se souhlasem majitele objektu z vlastních prostředků v roce 2010 a je tedy jejím majetkem. Případné vypořádání při neproslouţení opční smlouvy je smluvně ošetřeno. Přehled výdajů spojených s pořízením bowlingu ukazuje tabulka. Tab. 11: Dlouhodobý majetek firmy Scéna s.r.o Náklady na Položka pořízení Bowling dráha včetně příslušenství , UV lampy , Strop nad bowlingem , Elektroinstalace k bowlingu , CELKEM BOWLING *jedná se o zaokrouhlená čísla Bowlingová dráha se odepisuje. Data pro výpočet výše ročního odpisu a zůstatkové ceny jsou následující: vstupní cena odpisová skupina 3 29 odpisová sazba v roce , 5 % odpisová sazba v letech 2012 a , 5 % 29 bowlingová dráha se řadí do montovaných staveb 51

52 Tab. 12: Odpisy dlouhodobé hmotného majetku firmy Scéna s.r.o Rok Výpočet odpisu / 100 x 5, / 100 x 10, / 100 x 10, / 100 x 10,5 zdroj: vlastní Zůstatková cena na počátku období Roční odpis Zůstatková cena na konci období V roce 2013 činila hodnota dlouhodobého hmotného majetku v podobě bowlingové dráhy Kč Analýza oběžného majetku - skladových zásob V teoretické části jsem uvedl, ţe zásoby jsou součástí oběţného (provozního) majetku, který dále zahrnuje oběţný finanční majetek, oběţný majetek koluje v cyklu peníze materiál- nedokončená výroba - hotové výrobky - pohledávky. Dále jsem uvedl, ţe zásoby se člení na: 1) nakoupený skladový materiál, 2) materiál vlastní výroby, 3) nedokončenou výrobu, 4) polotovary vlastní výroby, 5) výrobky, 6) zvířata, 7) zboţí. Firma Scéna poskytla následující podklady: 1) Skladové zásoby- stav středisek k datu celkový stav. Za rok 2013 vedle celkového přehledu poskytla kompletní soupis skladových zásob k Neboť je soupis velmi rozsáhlý, vybral jsem do prezentace a dílčí analýzy jen zástupce všech poloţek. Celkový soupis ze všech čtyř středisek byl vytištěn na téměř 70 stranách A4! Data jsem rozčlenil podle skladů jednotlivých středisek a podle druhu skladovaného zboţí. Z hlediska způsobu účtování o zásobách se jedná o poloţky 112 Materiál na skladě a 132 Zboţí na skladě a v prodejně. Členění mnoha poloţek na materiál a zboţí přesahuje moţnosti této práce. Jen pro pořádek uvádím, ţe z níţe uvedených poloţek do zboží patří např. cigarety, kompoty, nápoje, do materiálu např. těstoviny, maso, zelenina a 52

53 ovoce (prodává se jako příloha nikoli samostatně), mléko, smetana ad. Rozdělení do jednotlivých kategorií přinese jednak lepší přehled o jednotlivých poloţkách, jednak poslouţí jako podklad k závěrečné celkové analýze. Do celkové analýzy uvedené v následující podkapitole jsou uvedeny všechny poloţky. Roční celkové přehledy stavových zásob ukazuje tabulka 13 a graf 1 Tabulka 13: Skladové zásoby celkem za roky 2012 aţ 2013 Rok Hlavní sklad STŘEDISKA Kuchyně Kavárna Bowling Nádobí CELKEM zdroj: vlastní tabulka graf 1 Skladové zásoby celkem za roky 2012 aţ ,000, , , , , , , , , ,000 0 hlavní sklad kuchyně kavárna bowling nádobí celkem zdroj: vlastní graf Za tabulky 13 a grafu 1 vyplývá, ţe v roce 2013 měla firma Scéna s.r.o. ve skladových zásobách všech skladů naskladněné zboţí v hodnotě Kč, coţ je o téměř více 53

54 neţ v roce předešlém. Oběţný majetek firmy vyjádřený v zásobách tak v letech 2012 a 2013 činil dohromady , Kč. V další části se podívám na skladové zásoby v roce 2013 podle jednotlivých druhů zboţí, rozčleněného po jednotlivých skladech. Analyzované poloţky jsem rozčlenil do tří základních kategorií: 1) nápoje; 2) masné výrobky; 3) ovoce a zelenina Nápoje Nápoje jsem rozčlenil na dvě základní kategorie, nápoje alkoholické a nápoje nealkoholické Alkoholické nápoje Aperitivy Hodnota zásob aperitivů činila v roce 2013 celkem Kč. Největší hodnotu ze všech aperitivů měl aperitiv Martini bianco. Celková hodnota tohoto aperitivu činila Kč, v jednotlivých skladech pak bowling: Kč; kavárna Kč; hlavní sklad Kč. Tabulka 14: Skladové zásoby vybraných aperitivů APERATIVY Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad Sladová cena celkem mj = 1 litr mj v SC mj v SC m v SC mj v SC aperol 2, , campari bitter 1, , crodino aperativo 3, garrone bitter 1, , martini bianco 9, martini extra dry 2, , martini prosecco 3, , martini rosato -rosé 5, martini rosso 3, , metropol bianco 7, , mj mnoţství poloţky ve skladu; SC = cena poloţky ve skladu (zaokrouhleno na celé Kč). platí pro všechny následující tabulky 54

55 Lihoviny Lihoviny z pochopitelných důvodů nejsou skladovány ve skladu kuchyně. Skladovaných poloţek lihovin je obrovské mnoţství, včetně různých druhů jihoamerických rumů či drahých koňaků. Z běţně prodávaných lihovin byla skladována v nejvyšší hodnotě vodka Finlandia. Tabulka 15: Skladové zásoby vybraných lihovin Lihoviny Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = litr mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC Bacardi , Becherovka , Bols Capitan Morgen 0, Fernet 8, , Griotte 1, , Hennessy Chivas Jack Daniel Metaxa Rum kubánský 5, Tullamore 0, Amundsen 0, , Finlandia 5, Remy martin VSOP Pivo Pivo není hlavním tahákem firmy Scéna, podle vyjádření majitelů je nevyšší spotřeba piva v Bowling baru. Z uvedených poloţek zásob bylo v roce 2013 uskladněno v nejvyšší hodnotě pivo Zubr prémium. Tabulka 16: Skladové zásoby vybraných poloţek piva Pivo Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = litr mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC pivo lahvové černé pivo Maestro pivo Gustav pivo Zubr gold pivo Zubr prémium

56 Sekt Největší zásoby sektu byly součástí skladu kavárny, menší mnoţství ve skladu bowlingu a v hlavním skladu. Největší hodnotu měl sekt Rose. Tabulka 17: Skladové zásoby vybraných poloţek sektu Sekt Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = litr mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC sekt Bohemia neaklo sekt Rose sekt Brut sekt Chenet sekt Heids Víno Jako všechny ostatní alkoholické nápoje i víno je skladováno ve třech provozech, tedy vyjma kuchyně. Největší skladové zásoby vína co do ceny vykázaly víno Chardonay a Portské. Tabulka 18: Skladové zásoby vybraných poloţek vína Víno Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = litr mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC víno Hruška víno Chardoany víno Müller víno Znovín víno Rulandské víno Ryzlink víno Sauvigon víno Tramín víno Vetlínské víno Cabernet víno Frankovka víno Merlot víno Portugal víno Portské

57 Nealkoholické nápoje Čaje Skladové zásoby jednotlivých druhů čaje v jednotlivých skladech ukazuje tabulka 17. Ve skladu kuchyně čaje skladovány nejsou. Největší hodnotu ze všech skladovaných čajů měl v roce 2013 čaj Jasmíne a čaj ovocný. Tabulka 19: Skladové zásoby vybraných druhů čaje Čaje a horké nápoje Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad Skladová cena celkem mj=ks mj v SC mj v SC m v SC mj v SC čaj Almont čaj Assam čaj Earl gery čaj Ginger čaj Jasmíne čaj Althaus čaj Manon čaj Red fuit čaj Roob cream čaj Sencha čaj Orange čaj Welness čaj Bylinný čaj Nachlazení čaj Černý čaj Francouz čaj horký nápoj čaj ovocný čaj zelený čaj zelený sáček horká čokoláda Káva K restauraci a kavárně patří samozřejmě káva. V tabulce 18 jsou uvedeny skladované vybrané druhy kávy. Káva je uskladněna ve všech skladech, nejvíce v kavárně a hlavním skladu. Největší hodnotu z uskladněných káv měla káva zrnková. 57

58 Tabulka 20: Skladové zásoby vybraných druhů kávy Káva Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad SC celkem mj = kg/ks mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC káva frappe káva mauro 0 káva nescafe káva Pellini káva zrnková Sirup Nejvyšší skladovou cenu v celkovém objemu skladovaných zásob měl ve sledovaném období sirup Jupi. Tabulka 21: Skladové zásoby vybraných druhů sirupu Sirup Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = litr mj SC mj v SC mj v SC mj v SC sirup Jupi sirup Monin cukr 0, sirup Monin karamel 0, sirup vanilka 0, , sirup zázvor Nejvyšší hodnotu ze sladových poloţek v tomto sortimentu měla Mirinda. Limonády, minerálky a vody Limonády Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad SC celkem mj = litr mj v SC mj v SC m SC mj v SC Mirinda Cocal Cola Light Semtex Toma Broskev Mattoni pomeranč Kuřivo 58

59 Další analyzovaným skladovaným segmentem zboţí jsou doutníky a cigarety. Z tabulky 16 je patrné, ţe jsou skladovány výhradně v kavárně. Největší hodnotu měl v roce 2013 doutník Don. Cigarety jsou umístěny ve třech skladech, nejvíce ve skladu hlavním. Největší hodnotu v tomto segmentu skladovaného zboţí měly v roce 2013 cigarety značky Marlboro. Tabulka 22: Skladové zásoby vybraných doutníků a cigaret Doutníky Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad Skladová cena celkem mj= ks mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC doutník Cao doutník Classic doutník Cohiba doutník Don doutník Indepen doutník La Aurora doutník La Paz doutník Montecri doutník Petit doutník Vasco doutník Vasco sp Cigarety cig. Kent cig. Im cig. Im Forward cig. Lucky cig. Malbora cig. Petra cig. Petra slim cig. Viceroy cig. zapalky cig. zápalky doutník cig. zapalovač Výrobky z masa Výrobky z masa jsem analyzoval ve třech kategoriích: maso (vepřové, hovězí, zvěřina ad.), drůbeţí maso a ryby. Dále lze k masným výrobkům řadit uzeniny a nepřímo i tuky vyuţívané k jejich výrobě. Maso V tabulce 23 jsou prezentovány vybrané skladové zásoby masa. Maso je skladováno pouze ve skladu kuchyně. Krkovice, roštěná a svíčková jsou skladovanými produkty v nejvyšší ceně. 59

60 Tabulka 23: Skladové zásoby vybraných druhů masa Maso Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj= kg mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC maso koleno maso krkovice maso kýta 1, maso svíčková maso pečeně maso bůček maso roštěná maso steak 8, Drůbeží maso Ze skladovaného drůbeţího masa jednoznačně dominují, co se ceny týče, kuřecí řízky. Tabulka 24: Skladové zásoby vybraných druhů drůbeţího masa Drůbež maso Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj= kg mj v SC mj v SC mj SC m v SC drůbeţ husa drůbeţ husí stehna drůbeţ kachna 4, drůbeţ kachní játra 0, drůbeţ kachní prsa 2, drůbeţ kachní stehna drůbeţ kuřecí játra drůbeţ kuřecí koráb 3, drůbeţ kuřecí prsa drůbeţ kuřecí řízky

61 drůbeţ kuřecí paličky drůbeţ kuřecí stehna Ryby Ze skladovaných ryb, uvedených v tabulce 25, měly ve sledovaném období nejvyšší hodnotu kreveta, candát a kapr. Tabulka 25: Skladové zásoby vybraných druhů ryb Ryby Bowling Kuchyně Kavárna Hlavní sklad skladová cena celkem mj= kg mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC ryba tuňák ryba kreveta 3, ryba losos 1, ryba makrela 2, ryba candát 4, ryba kapr K masům se řadí i šunky, salámy či uzeniny, jejichţ výčet zde kvůli omezenému rozsahu práce neuvádím. Tyto poloţky budou součástí celkové analýzy Ovoce, zelenina, luštěniny Ovoce Ze skladovaného čerstvého ovoce tvoří poloţku s nejvyšší peněţní hodnotou citrony Tabulka 26: Skladové zásoby vybraných druhů ovoce Zelenina Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad 61 skladová cena celkem mj= kg mj v SC mj v SC mj v SC m v SC ananas (ks) banány citróny hrozny jablka

62 jahody mraţené 17, mandarinky pomeranče Sušené ovoce Ze zboţí na skladu v kategorii sušené ovoce jsou poloţkou s nejvyšší celkovou cenou sušené mandle. Tabulka 27: Skladové zásoby vybraných druhů sušeného ovoce Sušené ovoce Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj= kg mj v SC mj v SC mj SC m v SC sušené ořechy sušené mandle sušené lískové ořechy 0, Luštěniny Z luštěnin se ve skladech firmy Scéna promítlo v nejvyšším mnoţství 11 kg fazolí v celkové hodnotě 444 Kč. v roce 2013 Tabulka 28: Skladové zásoby vybraných druhů luštěnin Luštěniny Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad mj= kg mj v SC mj v SC mj SC mj v SC skladová cena celkem luštěniny čočka 5, luštěniny fazole luštěniny hrách Zelenina Tabulka 29: Skladové zásoby vybraných druhů zeleniny Zelenina Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad 62 skladová cena celkem mj = kg mj v SC mj v SC mj SC m SC brambory

63 brokolice celer cibule cuketa česnek chřest 4, kopr kukuřice lilek paprika petrţel 0, rajčata 1, Tabulka 29 přináší přehled vybraných skladových zásob zeleniny. V nevyšší celkové ceně měla firma v roce 2013 zásoby brambor, papriky, kukuřice a brokolice. K zelenině se počítají uskladněné poloţky sterilované zeleniny, jako jsou sterilizovaný hrášek, olivy, artyčoky, mrkev, zelí ad Ostatní zásoby Do této kategorie jsem zařadil zásoby, které nelze jiţ dále členit do jiných kategorií. Patří sem: sýry, těstoviny, cukr, dezerty, houby, kompoty, koření, máslo a smetana a pečivo. Sýry Ze skladových zásob sýrů měli v období 2013 nejvyšší hodnotu Eidam, Hermelín a Parmigiano. Tabulka 30: Skladové zásoby vybraných druhů sýra Sýry Bowling Kuchyně Kavárna Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg mj v SC mj v SC m v SC mj v SC sýr Eidam sýr Hermelín sýr Mozzarela sýr Niva 3, sýr Parmigiano 4, sýr Romadur Těstoviny Zásoby těstovin jsou prezentovány v tabulce 31. Největší podíl co se týče mnoţství i ceny měly špagety. 63

64 Tabulka 31: Skladové zásoby vybraných druhů těstovin Těstoviny Bowling Kuchyně Kavárna Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC těstoviny polévkové 5, těstoviny široké těstoviny řezance těstoviny špagety těstoviny taglaitelle těstoviny rýţové Cukr Tabulka 32 ukazuje zásoby cukru, které měly v roce 2013 celkovou hodnotu Kč. Nejvíce bylo ve všech skladech uskladněno cukru porcovaného. Cukr je vedle kávy další poloţkou, která je skladována ve všech čtyřech střediscích. Tabulka 32: Skladové zásoby vybraných druhů cukru Cukr Bowlin Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC cukr krystal cukr moučka cukr porcovaný 2, , cukr skořicový 0, cukr třtinový kg 7, cukr třtinový 2, , , cukr vanilkový Dezerty Dezerty jako zásoby jsou vedeny v kuchyni i v kavárně. Největší mnoţství vykázaly zásoby věnečků, v cenovém objemu marcipán. Tabulka 33: Skladové zásoby vybraných druhů dezertů Dezerty Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad mj = ks mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC skladová cena celkem 64

65 dezert lesní ovoce dezert rohlíček dezert košíček dezert laskonka dezert marcipán dezert punč řez dezert roláda dezert řez jahoda dezert sacher dezert střecha dezert špička dezert věneček dezert větrník Houby Dalším zboţím jsou houby, které jsou uskladněny pouze ve skladu kuchyně, jsou houby. Jejich vybrané zástupce ukazuje tabulka 34. Tabulka 34: Skladové zásoby vybraných druhů hub Houby Bowlin g Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg mj v SC mj v SC mj v SC m v SC houby obecné 3, houby směs 3, Kompoty Nejhodnotnější poloţkou zásob kompotů byly v roce 2013 brusinky. Tabulka 35: Skladové zásoby vybraných kompotů Kompoty Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg mj v SC mj v SC mj v SC m v SC kompot broskev kompot brusinky kompot dýně 6, kompot jahody 8, kompot meruňky 7, Koření a bujóny 65

66 Ze skladových zásob koření a bujónu jsem vybral šest zástupců. V nejvyšší celkové ceně byly ve sledovaném období uskladněny z těchto poţivatin hovězí bujón, slepičí bujón a koření papričky. Tabulka 36: Skladové zásoby vybraných druhů koření Koření Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg/ks mj v SC mj v SC mj SC mj v SC koření papričky koření kari 0, koření kmín 0, koření koriandr bujón hovězí slepičí bujón Mléčné výroby V tabulce 37 jsou uvedeny vybrané skladované zboţí v kategorii mléčných výrobků. V největší hodnotě byly skladovány poloţky smetana do kuchyně a mléko Tabulka 37: Skladové zásoby vybraných druhů másla a smetany mléčné výrobky Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg/ks/l mj v SC mj v SC mj v SC mj v SC máslo 1, smetana smetana do kuchyně šlehačka , mléko Pečivo Poloţky pečiva jsou skladovány v rámci skladu kuchyně. Nejvyšší skladovanou cenu z prezentovaných poloţek měla veka. Tabulka 38: Skladové zásoby vybraných druhů pečiva Pečivo Bowling Kuchyně Kavárna Hlavní sklad 66 skladová cena celkem mj v SC mj SC m v SC mj v SC pečivo bageta pečivo bulka

67 pečivo chléb pečivo rohlík toustový chleba pečivo veka Mouka a rýže Tabulka 39: Skladové zásoby vybraných druhů mouky a rýţe Mouka Bowling Kavárna Kuchyně Hlavní sklad skladová cena celkem mj = kg mj v SC mj v SC mj SC mj v SC mouka hladká mouka hrubá mouka ţitná rýţe Závěrečná tabulka této části přináší přehled o cenách skladovaných vybraných poloţek mouky a rýţe. Pochutiny Pochutiny tvoří pestrou paletu komodit, od různých přísad, přes čokolády, hořčice, chilli omáčky ocet, tatarské omáčky, ţelatinu a další. Ze slaných pochutin se na skladě vyskytly arašídy, pistácie, tyčinky, brambůrky atd. Do pochutin jsem zařadil zmrzliny a ţvýkačky. Nádobí Ke skladovým poloţkám uvedeným pod nádobím patří např. dezertní nůţ, hrnky na čaj, kávová lţička, salátová miska, naběračky, podšálky, sklenice, tácky, vidličky atd Celková analýza skladových zásob Zdrojem pro závěrečnou analýzu jsou veškeré poloţky skladových zásob. Jednotlivé poloţky jsem ve vztahu k výše uvedeným kategoriím nejprve (dosti pracně) sečetl a poté vzájemně porovnal. Výsledkem je ucelený, strukturovaný přehled o jednotlivých dílčích kategoriích skladových zásob a jejich vzájemných poměrů. 67

68 Tabulka 40: Skladové poloţky kategorie alkoholické nápoje Kategorie skladových položek Kč ALKOHOLICKÉ NÁPOJE SC Aperitivy Lihoviny Pivo Sekt Víno Alkoholické nápoje celkem Graf 2 : Skladové poloţky kategorie alkoholické nápoje aperitivy 7% víno 30% aperitivy sekt 6% pivo 7% lihoviny 50% lihoviny pivo sekt víno Z tabulky 40 a grafu 2 vyplývá, ţe dominantní poloţkou skladových zásob z kategorie alkoholických nápojů jsou lihoviny, které tvoří přesně polovinu hodnoty ze všech alkoholických nápojů. Na druhém místě je víno, zásoby piva se rovnají zásobám sektu a aperitivu, coţ ukazuje, ţe podnik není zaměřen na typicky českou pivní klientelu. Tabulka 41: Skladové poloţky kategorie nealkoholické nápoje NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE SC Čaje Káva Sirup Limonády a minerálky Nealkoholické nápoje celkem

69 Graf 3 : Skladové poloţky kategorie nealkoholické nápoje limonády, min. 67% čaje 13% káva 13% sirup 7% čaje káva sirup limonády, min. Z nealkoholických nápojů jednoznačně v zásobách dominují limonády a minerální vody s podílem 67% ze všech skladových zásob nealkoholických nápojů. Poněkud pro kavárnu překvapivý je stejný podíl cen zásob čaje a kávy. Tabulka 42: Skladové poloţky kategorie kuřivo KUŘIVO SC Doutníky Cigarety Kuřivo celkem V kategorii kuřiva je zřetelná dominance cigaret nad doutníky. 69

70 Tabulka 42: Skladové poloţky kategorie masné výroky MASNÉ VÝROBKY SC Maso Drůbeţí maso Ryby Uzeniny Masné výrobky celkem Graf 4 : Skladové poloţky kategorie masné výroky drůbeží 21% ryby 12% uzeniny 4% maso 63% maso drůbeží ryby uzeniny Z masných výrobků bylo k na skladě nejvíce masa hovězího, vepřového, zvěřiny a jiného (králík, jehněčí ad.), které jsem souhrnně spojil do kategorie maso. Podíl drůbeţího masa činí 21 %, podíl skladovaných ryb je 12 %. Tabulka 43: Skladové poloţky kategorie ovoce a zelenina. OVOCE A ZELENINA Ovoce (včetně sušeného) Zelenina (včetně sterilizované) Luštěniny 805 Celkem

71 Z tabulky 43 je patrné, ţe hodnota skladované zeleniny převyšovala ve sledovaném období hodnotu skladovaného ovoce a luštěnin. V kategorii ostatní je největší podíl pochutin, které zahrnují velký počet různorodých poloţek, které jsem jiţ dále netřídil (např. přísady, polevy, hořčice, ţelatiny ad.). Relativně velkou poloţku tvoří koření a bujóny a rovněţ dezerty. Tabulka 44: Skladové poloţky kategorie ostatní OSTATNÍ Sýry Těstoviny Cukr Dezerty Houby Kompoty Koření a bujóny Mléčné výrobky Pečivo Mouka a rýţe Pochutiny Nádobí Ostatní celkem Graf 5: Skladové poloţky kategorie ostatní 71

72 pochutiny 59% těstoviny houby nádobí sýry 2% 4% cukr 1% kompoty 3% sýry 2% dezerty 3% 1% těstoviny koření cukr bujóny 13% dezerty mléčné výrobky 5% pečivo 3% mouka a ráže 4% houby kompoty koření bujóny mléčné výrobky pečivo mouka a ráže Největší skladové zásoby měla k sledovaná firma v lihovinách ( , Kč), pochutinách ( , Kč) a v limonádách a minerálkách ( , Kč). Závěrečná tabulka a graf přináší přehled o podílu jednotlivých kategorií na celkových zásobách. Největší podíl tvoří alkoholické nápoje (36 %). Poloţky zařazené do kategorie ostatní tvoří podíl celkových zásob téměř z jedné třetiny (26 %). Nealkoholické nápoje se podílí na celkových skladových zásobách ve výši 18 %, masné výrobky 10 %, a ovoce a zelenina 6 % a kuřivo 5 %. Pokud do kategorie ostatní zařadíme pouze poloţky zařazené do kategorie pochutiny, činí jejich podíl 17 %. Tabulka 45: Skladové zásoby podle jednotlivých kategorií KATEGORIE V Kč Alkoholické nápoje Nealkoholické nápoje Kuřivo Maso Ovoce a zelenina Ostatní CELKEM Graf 6: Skladové zásoby podle jednotlivých kategorií 72

73 Ovoce a zelenina 6% Masné výrobky 10% Ostatní 26% Kuřivo 5% Alkoholické nápoje 35% Nealkoholické nápoje 18% Alkoholické nápoje Nealkoholické nápoje Kuřivo Masné výrobky Ovoce a zelenina Ostatní ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala majetkem podniku. V teoretické části se snaţila zmapovat problematiku majetku firmy v širších souvislostech se zaměřením na podnikatelské subjekty, které svoji podnikatelskou činnost provozují v oblasti gastronomie. Cílem praktické části bylo 73