AKTUÁLNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO MĚSTA

Transkript

1 AKTUÁLNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO MĚSTA doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph. D. (ed.) Vysoká škola regionálního rozvoje Praha 2017

2 OBSAH Editorial... 3 Brownfield bývalý Zlíchovský lihovar Bc. Milan Bárta... 4 Regenerace panelového sídliště Velká Ohrada Bc. Jindra Bartošová Obnova a současné využití bývalého ministeriálního hradu Seeberg - Poustka Bc. Hana Cestrová Brownfields v zanádražní oblasti města České Budějovice a jejich možné využití por. Bc. Radim Hálek Brownfields na území městské části Praha 12 - Modřany Bc. Jiří Jež Vojenský brownfield Pražské kasárny v Benešově Bc. Martin Lonský Městské lázně v Plzni Bc. Vladimíra Majcherová Regenerace panelového sídliště Neratovice Bc. Monika Martinková, Dis Negativní dopady nové výstavby na obyvatele Prahy 13 Bc. Tomáš Navrátil Bývalé městské lázně V Jablonci nad Nisou Bc. Kateřina Pánková Brownfields pražské městské čtvrti Smíchov Bc. Dagmar Poláková Revitalizace veřejných prostorů v Jablonci nad Nisou Bc. Alena Purmová Revitalizace objektu bývalých kasáren Slaný Bc. Milan Radoňský Regenerace panelového sídliště v obci Osoblaha Bc. Dominika Rousová Regenerace panelového sídliště Řepy Bc. Libuše Slezáková Vojenský brownfield Masarykova kasárna v Pardubicích Bc. Petra Šnejdrová Brownfields v Hrádku nad Nisou Bc. Jiří Timulák Vliv ekonomických faktorů na rozvoj města Rudná Bc. Jaroslav Vrána Suburbanizace obce Chýně Bc. Terezie Vránová Obnova krajiny a ekologické stability území západní části Sokolovské pánve po ukončení těžby Bc. Antonín Zaschke

3 EDITORIAL Vážení čtenáři, publikace, která se Vám dostává do rukou, vznikla na Vysoké škole regionálního rozvoje v rámci naší snahy maximálně propojovat teoretickou výuku s praxí a práci se studenty zaměřovat tak, aby titp získávali teoretické vědomosti, ale i praktické zkušenosti a dovednosti. V rámci magisterského studijního oboru Management rozvoje měst a regionů tak v předmětu Polilita územního rozvoje vznikl v právě končícím akademickém roce 2016/17 soubor seminárních prací zaměřených na aktuální rozvojové problémy našich sídel. Studenti se věnovali mapování nevyzžitých území a objektů brownfieds, regeneraci panelových sídlišť, stavu veřejných prostorů i problémům spojeným se suburbanizací. Řada z nich se ale nezastavila jen u popisu stávajícího stavu, ale v duchu studovaného oboru a jejich uplatnění navývaných poznatků v praxi tak řada ze studentů rovněž vytvořila ideové návrhy řešení popisoaných problémů. Vznikl tak soubor tematicky ucelených prací, který přináší neotřelé nápady a návrhy, jak vybrané problémy v nejrozmanitějších koutech naší vlasti řešit. Protože jsme přesvědčeni, že vybrané práce mohou být zajímavou inspirací, rozhodli jsme se s Vámi o tyto práce podělit formou recenzované publikace. Za akademické pracovníky Vysoké školy regionálního rozvoje Vám přeji inspirativní čtení. doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. V Praze v květnu

4 BROWNFIELD BÝVALÝ ZLÍCHOVSKÝ LIHOVAR Bc. Milan Bárta Úvod V současné době, kdy se začíná brát velký ohled na ochranu přírody a krajiny a dbá se na trvale udržitelný rozvoj, se můžeme čím dál častěji setkávat i s pojmem brownfields. V České republice neexistuje jednotná, mezinárodně uznávaná definice brownfields. Doslovný překlad hnědá pole se v ČR neuchytil. Brownfields vznikají jako důsledek reakce trhu na restrukturalizační tlaky ve společnosti, jejichž řešení soukromý sektor sám nezvládne. Pro ozdravění těchto území je poté obvyklé nezbytná určitá forma veřejného zásahu. Tím se brownfields dostávají do uzavřeného kruhu. Zanedbané, zdevastované a neudržované budovy i celé areály způsobují úpadek prestiže místa, zvyšují nezaměstnanost a snižují hodnotu obce a tím i její daňové příjmy. Náklady investorů na případnou rekonstrukci se neúměrně zvyšují a investoři tak ztrácejí motivaci rekonstrukci financovat (Kadeřábková 2009). Brownfields u nás začaly vznikat počátkem 90. let 20. století, kdy docházelo k transformaci státních podniků na podniky soukromé. Mnoho budov zůstalo opuštěných a některé chátrají dodnes. V každém menším či větším městě jich můžeme najít spousty, Obvykle se jedná o bývalé průmyslové areály nebo opuštěné továrny, železniční nádraží apod. Nyní se však tyto objekty nacházejí ve značně devastovaném stavu. Jsou nejen nebezpečné pro obyvatele blízkého okolí (kontaminace území, demoliční stav), ale rovněž působí nevzhledně a vytváří negativní dojem svému okolí. Obce i investoři většinou nemají zájem využít potenciál těchto ploch vybavených technickou infrastrukturou a preferují výstavbu mnohdy finančně výhodnější v nezastavěném území, což se ovšem neslučuje s pravidly trvale udržitelného rozvoje. Investoři se chtějí vyhnout obvykle velmi nákladným sanacím a dekontaminacím ploch, tzv. ekologickým zátěžím a zároveň složitému vyjednávání s majiteli pozemků. Problematika brownfields by pro obce a města měla být stěžejní otázkou, kterou by se měli důsledně zabývat. Tyto samosprávně územní celky by měly navazovat kontakty s investory a společně najít řešení při plánování projektů, které povedou ke spokojenosti obyvatel, což by mělo být jejich hlavní prioritou. Jedním z objektů brownfields je i území bývalého Zlíchovského lihovaru na pražském Smíchově. Hlavním cílem seminární práce je popsat a analyzovat situaci daného sídla, zhodnotit současný stav a nastínit možnosti využití zmíněného území včetně návrhu na řešení existujícího problému. Historie Zlíchovského lihovaru V období industrializace v průběhu 19. století bylo založeno mnoho průmyslových podniků a mezi nimi vznikl i Zlíchovský lihovar na pražském Smíchově. Nedaleko Prahy stával tzv. Zlechův dvůr. Ve 13. století zde byl postaven románský kostel zasvěcený svatými Filipovi a Jakubovi, který přetrval v barokním hávu až dodnes. V roce 1420 se přehnala husitská revoluce i Zlechovcem (Zlíchovem) a císař Zikmund se svým vojskem za sebou zanechal jen spáleniště (Šumbera, 2013). Areál lihovaru Zlíchov vznikl v 19. století jako Pražský-Smíchovský lihovar. V roce 1880 byl založen firmou Fischl&Rosenbaum (Šenberger 2009). V průběhu existence se objekty v areálu modernizovaly 4

5 a výrazně se zvětšovala kapacita na výrobu lihu (z 80 hektolitrů/24 hodin až na 120 hektolitrů/24 hodin), aby byla zajištěna dostačující produkce. V ryze průmyslovém lihovaru se vyráběl líh z melasy a z melasových výpalků byl produkován potaš materiál na výrobu skla. Obrázek 1 Zlíchovský lihovar Zdroj: foto autor V období před a po druhé světové válce prošel Zlíchovský lihovar několika změnami. Před válkou byl na základě nařízení o židovském majetku ustanoven německý správce firmy, po válce byla továrna znárodněna a opět uvedena do provozu v roce Další změna nastala v roce 1957, kdy byla nefunkční potašovna přestavěna na octárnu, která se v 60. letech řadila k nejvýznamnějším evropským producentům octa (Beran, Valchářová 2005). Lihovar Zlíchov začlenil do výroby od roku 1961 produkci lihovin. V 90. letech vyráběl tři druhy octa a jedenáct druhů lihovin (Broncová 1996). Činnost lihovaru Zlíchov byla ulončena v roce 2000 a do dnešního dne nemá areál žádné uplatnění ani využití. Památková ochrana a ekologická zátěž Na základě průzkumů byla doporučena ochrana a zachování několika staveb: hlavní budovy rafinerie varny s některými objekty v interiéru, podzemního skladu melasy, komínu, konstrukčních článků či částí technologie lihové tanky a octové kádě (Šenberger 2009). 5

6 Obrázek 2 Rafinérie lihu Zdroj: foto autor Od roku 2002 byly polygonální komín s podnožím a varna (destilovna) prohlášeny kulturní památkou ministerstvem kultury. Majitel objektů by měl zajistit, aby byly chráněné statky šetrně rekonstruovány a nedošlo ke spadnutí tohoto kulturního dědictví. Objekty Zlíchovského lihovaru jsou ale ve velmi zanedbaném stavu. Ohrožena je především hlavní budova rafinerie varny, v roce 2012 byly Národním památkovým ústavem konstatovány poškozené fasády, zastřešení a okenní výplně chráněného objektu. V roce 2013 došlo ke zřícení části stavby v těsné blízkosti kulturní památky (varny), ale zřícením nebyl chráněný objekt narušen. Obrázek 3 Zřícená část lihovaru Zdroj: foto autor 6

7 Na území areálu Zlíchovského lihovaru docházelo po dobu výroby k manipulaci s řadou látek a materiálů, které mohly mít negativní vliv nejen na vymezené území, ale i na celou oblast. Okolí je poznamenáno bývalou průmyslovou výrobou, ale v poslední době se jedná především o zátěž prostředí dopravou související s výskytem prachu, smogu a hluku. Oblast Zlíchovského lihovaru a nádraží Praha-Smíchov jsou silně ovlivněné dopravním vytížením (městský okruh, železnice). V ulicích Nádražní a Strakonická byly naměřeny vysoké průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého (Útvar rozvoje hl. m. Prahy ÚRM 2014). Koncentrace roste směrem k severní části areálu nádraží Praha-Smíchov a naopak klesá jižním směrem ke Zlíchovskému lihovaru. V oblasti obou areálů byl rovněž naměřen vyšší výskyt suspendovaných částic, které jsou dopravního i nedopravního charakteru (prach zvířený větrem, nečistota z průmyslových ploch. Za účelem eliminace výskytu oxidu dusičitého, prachových suspenzí apod. je nutné zvětšit podíl zeleně v dané funkční ploše výsadbou protiprašné zeleně (EKOLA group 2011). Vysoké koncentrace uvedených látek v ovzduší jsou potvrzené, ale situace ohledně staré ekologické zátěže v areálu Zlíchovského lihovaru není jasná vzhledem k nedostupnosti ekologických výzkumů. Majetkoprávní vztahy a současný stav revitalizace Části nemovitostí v areálu Zlíchovského lihovaru byly majetkem MČ Prahy 5, která je rozprodala a v současné době je lihovar soukromým vlastnictvím investora Zlatý lihovar. Akciová společnost byla založena již v roce Jediným akcionářem je firma Goldfin Investments, která sídlí na britských Panenských ostrovech. Po ukončení provozu Zlíchovského lihovaru byly v roce 2001 provedeny hodnocení a průzkumy areálu architektonickou kanceláří Šenbergová-Šenberger. Výsledkem průzkumu bylo doporučení k památkové ochraně objektů v areálu, které byly následně prohlášeny za kulturní památku (Šenberger 2009). Obrázek 4 Komín lihovaru Zdroj: foto autor 7

8 V roce 2000 byla podána zastupující firmou Dawe Geddes Architects žádost o změnu územního plánu pro nové funkční využití Zlatý lihovar, a.s. Společnost požadovala okamžitou změnu funkčního využití území, aby mohla realizovat projekt. Obvodní rada MČ Praha 5 vyjádřila souhlas se změnou územního plánu. Návrh změny územního plánu na výstavbu obchodního a zábavního střediska, administrativních prostor, bytového domu, hotelu a služeb byl pro území Zlíchovského lihovaru projednáván již v roce Zastupitelstvo hlavního města Prahy jej schválilo v roce Schválená změna územního plánu však nevyústila v realizaci a revitalizaci chátrajícího areálu lihovaru Zlíchov. V současné době nebyl MČ Praha 5 předložen žádný návrh projektu na revitalizaci a žádné návrhy neobdržel ani Národní památkový ústav, který musí stavbu povolit ( Mikelová 2012). Možnosti využití území V katastru čtvrti Smíchov se nacházejí dvě sousední území, která ztratila svoji dřívější funkci a v současné době jsou nevyužitá a čekají na své další využití. Jednou je Smíchovské nádraží a druhou areál lihovaru, jehož část byla prohlášena kulturní památkou. Od doby ukončení provozních aktivit v roce 2000 areál lihovaru chátrá a návrhy na jeho revitalizaci jsou předmětem různých architektonických diplomových prací. S projektem na revitalizaci přišli i majitelé pozemku, který však z neznámých důvodů zůstává jen na papíře. Veškeré projekty počítají se zachováním budovy varny a přilehlého komínu, které jsou pod ochranou památkového úřadu a výstavbou rozsáhlých kancelářských a obytných budov. Snaží se zkombinovat stavbu z 19. století s moderní architekturou (Czech invest 2013). Výstavba takového komplexu však znamená značnou investiční akci. Zde by byl vhodný zásah městské části i magistrátu, které by mohly nemovitosti odkoupit, nebo se s nimi dohodnout na kofinancování při zlepšování prostředí v uvedené lokalitě. Jedná se o atraktivní území s výbornou dopravní dostupností, neboť se nachází u městského okruhu a v těsné blízkosti stanice metra linky B Smíchovské nádraží. Prostory, které by rekonstrukcí vznikly, by poté mohly sloužit např. kulturním a společenským průmyslům. Areál dříve sloužil k výrobním účelům, disponuje velkými vnitřními prostory, které by mohly poskytnout zázemí galeriím, uměleckým ateliérům i řemeslným dílnám. Své místo by zde mohla najít rovněž tiskárna, nahrávací studio nebo sál pro hudební, filmová i divadelní představení. Polemika A jak dál? Již jeden rok po uzavření lihovaru se za zavřenými vraty proháněli památkáři a architekti, aby pro vlastníky bývalého lihovaru Zlíchov, firmu Zlatý lihovar, a.s., zpracovali projekty a navrhli, co s historicky cennými budovami. Jako památky byly označeny refinérie a polygonální komín. Bylo rozhodnuto, že by měla být zachována především věžová varná síň jako celek včetně stavebního interiéru, její západní průčelí s třemi osami oken, třemi sdruženými okny v interiéru a bývalý sklad melasy v podzemí s obřími nýtovanými zásobníky melasy. 8

9 Cenné prvky se najdou i uvnitř budovy, Pozornost si zaslouží původní kovová galerie a točité schodiště z litiny včetně zachované kotelny s komínem (Šenberger 2009). Přestože se jedná o velmi lukrativní místo v blízkosti obchodního centra na Smíchově, budovy dál chátrají a jejich osud je nejistý. Údržba je zde dlouhodobě zanedbávána, zastřešení je poškozeno stejně jako fasády, okna jsou zčásti bez výplní, takže budovami se volně prohání vítr, déšť i sníh. A co majitelé? Ti se chátráním majetku nezabývají, jediným akcionářem Zlatého lihovaru je totiž firma Goldfin Investments Ltd. se sídlem na Panenských ostrovech. Tam mají zřejmě jiné starosti než polorozpadlý lihovar ve vzdálené České republice. Majitelé zmíněného lihovaru nechávají objekty dále chátrat až do úplného rozpadnutí. Rozpadnou-li se tyto budovy a prostory, památková péče poté již nebude moci nic namítat a dá ruce od řešení tohoto problému pryč. Za tohoto stavu současní majitelé dokončí demoliční práce a začnou na těchto pozemcích s výstavbou kanceláří a obytných domů či bytů. V tomto lukrativním prostředí to bude pro majitele objektů vysoce zajímavá investice s brzkou dobou návratnosti a vynikajícím finančním výhledem do budoucnosti. Bude rovněž záležet na MČ Praha 5 a Magistrátu hl. m. Prahy, zda k této výstavbě vydá souhlasné rozhodnutí. Jak již to v Čechách chodí, za příslušnou finanční úhradu či protislužbu tento souhlas po rozpadnutí objektů bude zcela jistě vydán. Závěr Na základě zjištěných dostupných informací lze usuzovat, že brownfields jsou problémem, na který lze nahlížet z několika úhlů pohledu. Pro někoho mohou představovat především ekonomickou zátěž, pro někoho jsou nebezpečné vzhledem k životnímu prostředí, jiní se obávají jejich sociálních dopadů. Řešení problematiky brownfields není snadné, nejde jen o to postarat se o stávající brownfields, ale především zamezit vzniku nových. A právě zamezení vzniku nových brownfields je složitým úkolem, protože většina investorů preferuje stavbu na tzv. greenfields, namísto revitalizace již vybudovaných objektů (Kadeřábková 2009). V případě regenerace brownfields se totiž často musí řešit složité majetkoprávní vztahy, ekologické zátěže nebo finanční náročnost projektů. Z těchto i jiných důvodů je proto nalezení cesty, která by zcela zabránila vzniku nových brownfields, zřejmě nemožné. Současný stav zmiňovaného území vystihuje SWOT analýza, která vyplývá z dosavadních informací zjišťované oblasti: Silné stránky: Kulturně památková hodnota / Vynikající dopravní infrastruktura / Kreativní prostředí / Blízká dostupnost centra hlavního města / Slabé stránky: Špatný stav budov / Nižší návratnost investice v porovnání se stavbou bytů a kanceláří / Nižší atraktivita pro majitele nemovitosti / Vysoké zatížení na revitalizaci / Příkležitosti: Vytvoření kreativního klastru s nedalekou Meet Factory (prostor pro živé umění, hudba, divadlo, rezidenční pobyty, galerie, workshopy apod. / Centrum poskytne prostory začínajícím a nezávislým umělcům / Zvýšení kulturního vyžití v MČ Praha 5 a jeho okolí / Snížení kriminality prostřednictvím primární a sekundární prevence / Hrozby : Centrum nepřiláká umělce a kreativce / Neopravené budovy velmi rychle chátrají hrozí zborcení / Vlastník nemovitosti nepřistoupí na projekt a jeho financování / Možný výskyt povodní 9

10 Návrh na řešení existujícího problému z mého pohledu: Urychlená a aktivní vzájemná komunikace mezi oběma aktéry zmiňovaného území (majitel vs. MČ Praha 5 Magistrát hl. m. Prahy). Společnými silami obou aktérů provést urychlenou demolici a revitalizaci celého areálu za aktivní podpory Národní památkové péče. Na revitalizovaném území vybudovat polyfunkční bytový a kancelářský komplex včetně multifunkčního kulturního centra. Veřejné prostory vyplnit rozvolněnou vysokou zelení, popř. vybudovat aleje k dostatečnému odpočinku obyvatel a zlepšení životního prostředí v uvedené lokalitě. Použité zdroje BERAN, L., VALCHÁŘOVÁ, V. (ed.), Pražský industriál: Technické stavby a průmyslová architektura: průvodce. Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT, Praha, 287 s. BRONCOVÁ, D. (ed), Kniha o Praze 5. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Milpo. CZECH Invest, Národní databáze brownfieldů. [online] Dostupné z: EKOLA group, Vyhodnocení vlivu celoměstsky významné změny Z2710/00: Smíchovské nádraží na udržitelný rozvoj území. Dostupné on-line: < MIKELOVÁ, E., Návrh ekonomického zhodnocení vybraného brownfield ve Zlínském kraji. Zlín: Universita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta managementu a ekonomiky.bakalářská práce. Dostupné z: ŠENBERGER, T., Smíchovský lihovar na Zlíchově. Za starou Prahu, 39, č. 1, s ŠUMBERA, S., Chátrající památky: Lihovar Zlíchov je na spadnutí [online] Dům a zahrada Dostupné na: ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY (2012): Územně analytické podklady hl. m. Prahy: Využití území. [online] Dostupné na: < 3 vyuziti uzemi pdf>( ). Zlatý Lihovar, [online] Dostupné na: 10

11 Příloha 1 Katastrální mapa lihovaru Zdroj: ČÚZK 11

12 Příloha 2 Ortofotomapa - Zlíchovský lihovar Zdroj: ČÚZK 12

13 REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ VELKÁ OHRADA Bc. Jindra Bartošová Úvod Sídliště Velká Ohrada se nachází na jihozápadním okraji Prahy. Je součástí Městské části Praha 13, konkrétně Stodůlek. Nejprve je třeba uvést některé historické údaje. Nepříliš velká osada Velká Ohrada vznikla již na konci 18. století (Praha neznámá, 2016). Byla složena z velkých statků na náhorní plošině, ležících nad Dalajským údolím, které sousedí s katastrálním územím Řeporyje. Historie Velké Ohrady je také s tou řeporyjskou úzce spjata. Osada Velká Ohrada totiž vznikla při rozparcelování řeporyjského panského dvora. Po zavedení obecních samospráv zůstala součástí politické obce Řeporyje. Osada se nikdy nestala příliš velkým sídlem. V roce 1859 zde bylo pouze 14 domů a 110 obyvatel. Na obrázku je nejstarší statek osady, který pochází z roku Obrázek 5 Nejstarší zástavba Zdroj: Praha neznámá, 2016 V roce 1974 byla Velká Ohrada, spolu s Malou Ohradou (osada na severovýchod od Velké Ohrady) a Řeporyjemi, připojena k Praze. Celé rozsáhlé území nad Prokopským údolím, tj. od Jinonického zámečku až k vesnici Třebonice bylo určeno pro výstavbu největšího pražského sídliště, které se mělo jmenovat Jihozápadní město. Aby se celé plánované sídliště nacházelo na území jednoho katastru, byla celá východní část, a tím i Velká Ohrada překatastrována do Stodůlek (Praha neznámá, 2016). 13

14 Sídliště Velká Ohrada Panelové sídliště Velká Ohrada bylo vybudováno mezi lety 1988 až 1993 jižně a jihozápadně od osady Malá Ohrada. Sídliště bylo navrženo architekty Janem Bočanem a Zdeňkem Rothbauerem. Bylo navrženo pro 13 tisíc obyvatel (Wikipedie, 2016). Sídliště je tvořeno devíti čtvercovými bloky panelových domů s vnitrobloky. Těchto devět bloků je uspořádáno do jednoho velkého čtverce. Domy jsou sedmiposchoďové. Kolem sídliště se nacházejí areály škol (ZŠ Janského a ZŠ Klausova) a školek (Dráček, Balónek, Barvička, Korálek, Pohádka, Úsměv). Na severozápad od středu sídliště jsou čtverce bloků přerušeny obchodním centrem. V jihovýchodním rohu sídliště se nachází budova, kde je umístěna pošta (otevřena po velkém úsilí zastupitelstva Prahy 13 až v listopadu 2009), lékárna a ordinace praktických lékařů. Názvy ulic na celém sídlišti nesou jména význačných českých lékařů 20. století. Nejdelší ulice, která obchází panelové bloky ze severu, východu a jihu se jmenuje Janského. Dále zde například nalezneme ulice Bašteckého, Červeňanského, Drimlovu, Prusíkovu, Kurzovu, Borovanského nebo Přecechtělovu. Tři křižovatky uvnitř sídliště jsou řešeny kruhovými objezdy. K sídlišti vede autobusová doprava. Ta je vedena na severní straně po ulici Tlumačovská (odděluje sídliště od Malé Ohrady, kde je starší zástavba nízkých rodinných domků) a na západní straně ulicí Červeňanského. Dovnitř sídliště žádná hromadná doprava být zavedena nemůže, vnitřní ulice nejsou v celé délce průjezdné a také nejsou pro autobusy dost široké. Vzhledem k malé rozloze sídliště a také blízkosti stanice metra Lužiny (cca 12 minut chůze) nelze hovořit o špatné dopravní obslužnosti sídliště. Na následujícím obrázku je porovnána zástavba v roce 1975 (snímek nalevo) s tou dnešní (snímek napravo). V horní části obou snímků se nachází Malá Ohrada, v pravé části snímků část staré zástavby osady Velká Ohrada. V místech, kde je vystavěno sídliště, bylo v roce 1975 jen pole. Kdybychom šli ještě dále do minulosti, např. do roku 1938, jedinou změnou by byla velikost obdělávaných polí. Obrázek 6 Porovnání zástavby v letech 1975 a 2016 Zdroj: Geoportal,

15 Regenerace Nejdříve je třeba vyjasnit, co si vlastně pod regenerací panelového sídliště představit. Lux a kolektiv (2005) v knize Standardy bydlení 2004/2005: Financování bydlení a regenerace sídlišť uvádějí: Regenerací zpravidla chápeme dlouhodobý proces zaměřený na zlepšování sociálního, urbanistického, ekonomického a architektonického stavu sídlišť a samozřejmě i technického stavu samotných panelových domů. Za první, základní a nejdůležitější problém je zpravidla považováno zlepšení samotného technického stavu domů. Komplexní regenerace ovšem řeší i další problémy. Regenerace by tedy měla zajistit celkový vyvážený a efektivní rozvoj, podporovat smíšené sociální a demografické složení obyvatel sídlišť, bránit fyzickému a morálnímu úpadku a také znehodnocení jejich městotvorné funkce (ÚRP, 2003). Tím by mělo být dosaženo odstranění monofunkčnosti sídlišť, kde dominantní je doposud funkce bydlení. Dalším cílem by mělo být udržení rozmanitého sociálního složení obyvatel (zabránění vzniku tzv. ghett) a přiblížení občanské vybavenosti současným nárokům. Podle velikosti patří sídliště Velká Ohrada mezi tzv. obytné soubory. Jeho rozloha činí přibližně 33,5 hektaru a žije zde asi 13 tisíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z nejmladších sídlišť, regenerace, která v současné době probíhá, se týká především nefunkční a nedostatečné občanské vybavenosti, zateplování obytných domů a jejich vnitřní rekonstrukce, úpravy veřejné zeleně a také dopravy v klidu (Šimková, 2005, 9 s.). Občanská vybavenost sídliště Velká Ohrada je zcela nevyvážená. Počet školních zařízení je v zásadě vyhovující. Až na zcela chybějící jesle je zde pět mateřských škol a dvě velké základní školy. Tato zařízení víceméně pokrývají potřeby celého sídliště, i když obě zdejší základní školy nemají pověst škol výběrových. Budovy škol i školek byly v nedávné době zatepleny (včetně výměny starých oken za plastová) a dochází také k postupným rekonstrukcím uvnitř budov. Střední škola zde není žádná. Zařízení pro sportovní příležitosti a rekreaci zastupují především dvě školní tělocvičny, které jsou v odpoledních a večerních hodinách využívány k pořádání mnoha sportovních kroužků pro děti a kurzů pro dospělé. Tyto tělocvičny jsou doposud v původním stavu a na rekonstrukci ještě čekají. Veřejná krytá sportoviště zde zcela scházejí. Nejbližší kryté sportoviště je přibližně 2 km vzdálený zimní stadion a také krytá tenisová hala, která je od sídliště ve stejné vzdálenosti, i když jiným směrem. Volně přístupná menší sportoviště jsou umístěna do vnitrobloků. Jsou celkem v sedmi z nich. Pouze dvě však prošly alespoň částečnou rekonstrukcí, která víceméně spočívala pouze v obnově povrhu, včetně nakreslení postraních čar hřiště a opravě oplocení. Zbylé plochy určené pro sport zůstaly v původním, dnes již nevyhovujícím stavu. Za velmi dobrý lze označit počet a stav dětských hřišť. Každý vnitroblok má nejméně jedno, celkový počet je třináct. Všechna hřiště byla zrekonstruována a zcela vyhovují přísnějším požadavkům na bezpečnost dětí. Na sídlišti je pouze jedna budova, ve které je poskytována zdravotní péče. Jsou zde dvě ordinace praktických lékařů pro dospělé, dvě ordinace pediatrů a jediná zubní ordinace. Budova prošla částečnou rekonstrukcí, která spočívala v zateplení budovy a výměně původních oken za plastová. Uvnitř budovy k žádné zásadní rekonstrukci zatím nedošlo. Je zde také jedna ze dvou místních lékáren. V upraveném přízemí blízkého domu se také nachází ordinace gynekologa. Na sídlišti je ještě jedna zubní ordinace, ta se však specializuje téměř výhradně na zahraniční klientelu. Uprostřed sídliště se nachází velké, čtyřpodlažní obchodní centrum. Tato velká budova však nebyla nikdy zcela dokončena. V současné době je využíváno celé přízemí, kde je 15

16 samoobslužná prodejna potravin, malé kadeřnictví a kosmetika, drogerie, obchod se smíšeným zbožím, tabák, lékárna a obchod s použitým oblečení provozovaný charitativní společností. V prvním patře je většina prostor nevyužita, je zde jeden bar, jedna hospoda, jedna prodejna rychlého občerstvení (pizzerie) a fitness tělocvična. Nově se otevřelo informační centrum. V minulosti se zde vystřídalo více obchodů a pohostinských zařízení, vždy však na krátkou dobu. Další dvě patra, kde podle původních plánů měla být také pošta a kinosál, nebyla nikdy dostavěna a zprovozněna. V nedávné době tento nevzhledný objekt koupila společnost Obchodní centrum Velká Ohrada. Ta již představila velmi ambiciózní plán na rozsáhlou rekonstrukci celého objektu a jejího využití pro obyvatele. První etapa rekonstrukce již nedávno začala. Je zaměřena na práce v přízemí a prvním poschodí. V prvním patře objektu by měla vzniknout moderní obchodní pasáž. Společnost avizovala, že práce na 1. patře bude kompletně dokončena v říjnu 2016, což se nestalo. Stavba objektu umožňuje využití venkovních teras. Na nich by měly, dle projektu, vzniknou zahrádky, dětské dopravní hřiště a také prostor pro pořádání farmářských trhů. V rámci dalších etap rekonstrukce by měla být zprovozněna dosud nevyužívaná patra objektu, kde by mělo vzniknout m 2 kancelářských ploch. Kompletní opravou celé fasády objektu by měla celá regenerace obchodního centra ve druhém pololetí roku 2017 skončit (Centrum Velká Ohrada, 2016). Vzhledem k tomu, že již termín dokončení první etapy (říjen 2016) nebyl splněn, není pravděpodobné, že celkové opravy budou skončeny v naplánovaném termínu. Na obrázcích níže je zobrazen nynější stav a představa nového majitele objektu. Obrázek 7 Porovnání současného a zamýšleného stavu OC Zdroj: vlastní Zdroj: Centrum Velká Ohrada, 2016 Ostatní služby, které jsou zde poskytovány, jsou umístěny výhradně do prostor vzniklých z původních kočárkáren v přízemí domů. V současné době jsou zde celkem dvě večerky, dvě kadeřnictví, vinotéka, opravna počítačů, dvě trafiky, jeden obchod s použitým oblečením, tzv. second hand a opravna oděvů. Tak jako v obchodním centru se počet a typ obchůdků celkem často mění. Rekonstrukce samotných obytných domů neprobíhá komplexně. Jsou zde zcela neopravené domy, domy nově zrekonstruované i takové, u kterých proběhla pouze částečná regenerace. Tento stav je zaviněn hlavně tím, že je zde mnoho vlastníků objektů. Ještě v roce 1992 byly vlastníci pouze dva, a to Magistrát hlavního města Prahy a Městská část Praha 13. Oba tyto subjekty postupně jednotlivé domy (v současné době bytové celky) prodávají. Proto je zde dnes kromě výše uvedených vlastníků větší počet malých bytových družstev i sdružení nájemníků (vlastníků) bytových domů. Každý tento subjekt regeneruje svůj bytový fond vlastním tempem 16

17 a intenzitou. Na obrázku č. 4 je pohled do ulice Drimlova, kde je jedna strana ulice v původním stavu a druhá strana již po celkové rekonstrukci. Obrázek 8 Drimlova ulice Zdroj: foto autorka V pravé části obrázku je vidět téměř původní stav, domy mají pouze vyměněná dřevěná okna za plastová. V pravé části obrázku jsou domy již po vnější rekonstrukci. I v jiné částí sídliště jsou takto provedeny rekonstrukce. Obrázek č. 5 je z ulice Přecechtělova, kde jsou původní a zrekonstruované domy přímo vedle sebe. Obrázek 9 Přecechtělova ulice Zdroj: foto autorka Sídliště jako celek působí velmi nesourodě, problémem je také výběr barev fasád, které spolu mnohdy neladí. Na druhou stranu mohou výrazně odlišné barvy působit jako záchytné body a být nápomocné k lepší orientaci v jinak stejně vypadajících blocích budov. Na níže uvedené mapě jsou zakresleny domy, které jsou zvnějšku kompletně zrekonstruované, tj. jsou zateplené, mají nová plastová okna, nové fasády a opravené vchody do domů. Téměř na celém sídlišti jsou vyměněna původní dřevěná okna za plastová, původní okna jsou ještě někde vidět, ale nebude jich víc než padesát. O uskutečněných vnitřních rekonstrukcích nelze zjistit bližší informace. 17

18 Obrázek 10 Vyznačení vnější regenerace obytných budov Zdroj: Geoportal Praha, 2016), nákres autorka Na obrázku č. 10 jsou černou barvou zakresleny domy, u kterých došlo k celkové vnější rekonstrukci. Z nákresu je patrné, že po celkové rekonstrukci je přibližně 40 % domů. Důsledně byly zatepleny pouze boky domů bez oken, tj. v průchodech mezi bloky a domy. Městská část Praha 13 (Magistrát hl. m. Prahy, 2016) v rámci Operačního programu EU Praha Konkurenceschopnost zrekonstruovala v období mezi lety 2007 až 2013 šest sídlištních vnitrobloků. Proto byla z prostředků městské části financována jen malá část prací. Obrázek 11 Vnitrobloky revitalizované pomocí prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj Zdroj: MČ Praha 13,

19 Z obrázku 11 je patrné, že na sídliště Velká Ohrada při plánování regenerace z evropských peněz pamatováno nebylo. Často diskutovanou věcí mezi obyvateli sídliště je veřejná zeleň. Ke každému domu přiléhá několik metrů široký pás zeleně. Na nich i uvnitř vnitrobloků je vysázeno několik druhů dřevin. Velmi často zde jsou jalovcové keře. Tyto zelené pásy jsou obyvateli nejvíce využívány k venčení psů, což v podstatě znemožňuje, aby tuto zeleň využívaly děti. Je zde také vysázeno mnoho stromů, hlavně lip, bříz, borovic a nejvíce topolů. Tyto stromy, které byly vysazeny při dokončování sídliště, jsou nyní velmi vzrostlé. Údržba zeleně spočívá v nepravidelném sekání trávy a sporadických zásazích na keřích a ještě méně často na vzrostlých stromech. To negativně ovlivňuje zvláště obyvatele v nižších patrech některých domů, protože příliš hustá, neudržovaná zeleň nepouští dostatek světla do jejich bytů. Zvláštní kapitolou je umístění topolů mezi takto hustou zástavbu. Topoly jsou již vysoké, naprostá většina z nich je dokonce vyšší než okolní sedmiposchoďové budovy (obrázek č. 8). Více než pět těchto velkých stromů již spadlo mezi domy a jen shodou náhod nebyl nikdo zraněn ani zabit. Obrázek 12 Vzrostlé stromy uprostřed sídliště Zdroj: foto autorka Jediné umělecké dílo v architektuře sídliště se nachází uprostřed, v blízkosti nákupního centra. Zde byl původně umístěn velký čtvercový bazén s třemi tryskami a pískovcovou plastikou Stanislava Hanzíka s názvem Třináctou komnatou prošel Orant (Dvořák, 2016). Vzhledem k tomu, že část tehdejších obyvatel sídliště nepochopila zcela umělcův záměr a ihned po napuštění bazénku jej začala využívat jako improvizovanou prádelnu či koupelnu, rozhodlo nejprve vedení Městské části bazének nenapouštět vodou, později o celkové přestavbě. Ta začala na jaře roku Do původního bazénu byly navezeny a rozmístěny velké pískovcové kameny. Mezi ně pak byl umístěn svazek chromovaných tyčí, nazývaný stroj času. Byla zachována pouze malá a mělká vodní nádržka kolem plastiky Oranta. V okolí jsou také umístěny lavičky a vysázeny nízkorostoucí stromy. Na snímku vlevo je původní podoba plastiky s vodní nádrží, na snímku vpravo plastika po rekonstrukci. 19

20 Obrázek 13 Pískovcová fontána Třináctou komnatou prošel Orant před a po úpravě Zdroj: Dvořák, 2016 Vzhledem k tomu, že při plánování a výstavbě sídliště nebylo počítáno se současnou potřebou parkovacích míst, je doprava v klidu největším problémem sídliště vůbec. Počet aut o mnoho převyšuje kapacitu parkovišť. Nedá se přímo říci, že by se Městská část nesnažila situaci řešit. Před několika lety bylo otevřeno nové parkoviště mezi ulicemi Janského a Tlumačovská. Vzniklo vlastně rozšířením původní parkovací plochy o 88 nových míst. Městská část za toto rozšíření zaplatila přibližně 9,2 milionu korun a výstavba trvala přibližně dva měsíce (Magistrát Hl. m. Prahy, 2016). Další rozšíření parkovacích kapacit vzniklo rozšířením vozovky mezi ulicemi Janského a Klausova pomocí gabionových prvků. Přesto je situace s parkováním na sídlišti velmi složitá. Závěrečné zhodnocení Regenerace panelových sídlišť je neustále probíhající a dlouhodobý proces. Mění se způsob života, tendence i požadavky na funkčnost území. Jedná se také o finančně náročné aktivity. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že Hlavní město Praha, ani Městská část Praha 13 nemá na Velké Ohradě žádnou ucelenou koncepci ani promyšlenou strategii regeneračních aktivit. Zaměřuje se spíše na řešení jednotlivých potřeb, a to podle jejich naléhavosti. Dětská hřiště byla zrekonstruována, protože to vyžadovala implementovaná nařízení EU, nová parkovací místa byla zřízena kvůli neúnosné situaci v dopravě, apod. Na sídlišti zcela chybí jakékoliv kulturní zařízení. Není zde žádný prostor, který by sloužil k setkávání občanů, např. kulturní dům nebo kinosál. Proto zde nemůžou být pořádány žádné koncerty, divadelní představení, plesy apod. V právě rekonstruovaném obchodním centru takovéto prostory původně navrženy byly. Současný vlastník však avizoval, že dá přednost komerčnímu využití. Jak již bylo zmíněno, ve dvou vyšších patrech centra vznikne m 2 kanceláří. Je však pravděpodobné, že se tento ambiciózní plán vlastníkovi nepodaří naplnit. Důvodem nebude ani tak cena pronajímaných kanceláří, ale skutečnost, že pracovníci nebudou mít kde zaparkovat svá auta. Dosud neřešeným problémem jsou vzrostlé stromy uvnitř sídliště. Topoly a lípy zde vysazené měly za úkol chránit okolí před prachem a exhalacemi. Aby tyto stromy přinášely užitek, muselo by docházet k jejich pravidelné údržbě. Dnešní situace je však taková, že údržba zeleně zahrnuje pouze sporadické posekání trávy o prořezání keřů. Vysoké lípy vysázené pouze 20

21 několik metrů od domů vrhají stín a způsobují doslova šero v bytech. Vzrostlé topoly jsou dokonce nebezpečné. Jejich větve se snadno lámou. Za větrného a vlhkého počasí se již několik z nich vyvrátilo i s kořeny. Jen díky shodě náhod došlo pouze k materiálním škodám. Ne tolik nebezpečným, zato každodenním problémem sídliště je malý počet parkovacích míst. Problém vznikl již při projektování sídliště, kde s nárůstem počtu automobilů nebylo počítáno. To působí těžkosti po celou dobu jeho existence. I přesto, že kapacita parkovacích míst byla mírně navýšena, je v současnosti situace kritická. Je to také dáno tzv. životním cyklem sídliště. Dnes, po téměř 25 letech dorostla do dospělosti generace dětí, které se zde narodily. Těmto dětem je dnes 20 a více let, mají řidičská oprávnění a kupují si svá vlastní auta. Tím se samozřejmě situace zhoršuje. Vzhledem k tomu, že se zde již nenacházejí téměř žádné rozvojové plochy, jediným řešením by byla výstavba podzemních garáží. Ta je však velmi finančně náročná a Městská část Praha 13, ani Magistrát Hl. m. Prahy žádný takovýto projekt neplánuje. Jedním z možných důvodů může být fakt, že došlo k rozsáhlé privatizaci bytového fondu a tudíž toto území již není prioritou. To je poznat i ze skutečnosti, že ze všech projektů, které samospráva realizovala z fondů EU, se na Velké Ohradě neuskutečnil ani jediný. Aby se z místa, kde na poměrně malé ploše bydlí velké množství lidí, tak jako je to právě zde na Velké Ohradě, stalo příjemné místo pro život, je třeba vynaložit nejenom finanční prostředky, ale také značné úsilí. Sídliště Velká Ohrada, by pak takovým příjemným místem mohlo skutečně být. Nebude ovšem stačit pouhá rekonstrukce panelových domů. Ta již probíhá, s různou intenzitou a rychlostí, podle toho, jak to dovoluje finanční situace jednotlivých vlastníků. Pro komplexní regeneraci je však třeba udělat mnohem víc. Použité zdroje: CENTRUM VELKÁ OHRADA, O budově. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: LUX, M., et al. Standardy bydlení 2004/2005 : Financování bydlení a regenerace sídlišť. Praha: Sociologický ústav AV ČR, s. MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, Realizované projekty - Praha 13. [online] [cit ]. Dostupné na: PRAHA NEZNÁMÁ. Průvodce po pražských čtvrtích, Malá a Velká Ohrada. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: ŠIMKOVÁ, H., et al. Regenerace panelových sídlišť: Katalog příkladů za rok s. Dostupný z III.pdf. ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, 2003.Regenerace pražských panelových sídlišť: základní informace pro pořízení projektů regenerace. Praha. WIKIPEDIE, Sídliště Velká Ohrada. [online] [cit ]. Dostupné na: 21

22 OBNOVA A SOUČASNÉ VYUŽITÍ BÝVALÉHO MINISTERIÁLNÍHO HRADU SEEBERG - POUSTKA Bc. Hana Cestrová Úvod Práce se zabývá vývojem a změnami jedné z málo známých oblastí České republiky, kterou je obec Poustka na Chebsku. Její historie začíná již na konci 12. století, kdy byl založen jeden z ministeriálních hradů na Chebsku hrad Seeberg. Dlouhá a pohnutá historie hradu a jeho podhradí byla na mnoho let uspána na přelomu 50. a 60. let, tedy po poválečném odsunu Němců a následným vytvoření širokého hraničního pásma s omezeným přístupem. Chebsko jako celek bylo po staletí významnou oblastí střední Evropy, historicky se zde střetávaly zájmy mnoha evropských vládců a téměř vždy měla oblast velký význam z hlediska obchodu a obrany. Zdejší sídla střídavě vzkvétala a byla ničena při mocenských sporech vlivných osobností naší a německé historie. Poslední tečkou za příznivým rozvojem oblasti byla 2. světová válka a následné vytvoření východního bloku, kdy se stala nejzápadnější výspou socialistického Československa. Její nový rozvoj a probuzení z dlouhého spánku začal v 90. letech 20. století v nových podmínkách, kdy začala významně těžit ze své polohy v těsné blízkosti hranic s Německem, která jí do té doby byla přítěží. Osudy obcí s bývalými ministeriálními hrady byly v mnohém podobné, jako příklad je v seminární práci popsán hrad Seeberg v Poustce, který se nachází 4 km od Františkových Lázní. Seminární práce se zabývá také možnostmi dalšího rozvoje a využití objektu hradu a jeho historického území pro zvýšení turistického ruchu v oblasti, vzdělávání a zvyšování povědomosti turistů i místních obyvatel o historii Chebska. Historický vývoj hradu Obrázek 14 Rytina hradu Seeberg Zdroj: Kronika - Oedter Chronik, zusammengestellt nach eigenen und fremden Quellen von Hermann Schöner 22

23 Historii hradu začala psát ve 12. století Štaufská dynastie. Štaufové se snažili rozšířit říšské statky jako oporu císařské moci a jednou ze sfér jejich zájmu se stala také oblast dnešního Chebska, kde chtěli upevnit své postavení v rámci německé říše. Rozdávali léna svým ministeriálům, jejichž služeb využívali k plnění správních, hospodářských a vojenských povinností. Ministeriálové byli vesměs příslušníci nižší šlechty, nemajetní, ale spolehliví. Měli významný podíl na kolonizaci a germanizaci Chebska. Vzniklo několik hradů např. Cheb, Skalná (Vildštejn), Libá (Liebenstein), Starý Hrozňatov (Alt Kingberg) a také Ostroh (Seeberg). Historické prameny zmiňují jméno hradu poprvé v roce 1322, kdy Ludvík IV. Bavor dává Chebsko do zástavy Janu Lucemburskému. Zástava nebyla nikdy vyplacena a Chebsko se tak stalo součástí Čech. Další zpráva o Seebergu je až z roku 1434, kdy ho císař Zikmund dědičně daroval svému kancléři Kašparu Šlikovi. Chebský patricijský rod Šliků patřil k nejvýznamnějším šlechtickým rodům v království až do bitvy na Bílé Hoře. Seeberg prodali v roce 1461 dalšímu významnému rodu Junckerů. Kašpar Juncker byl významným diplomatem ve službách Jiřího z Poděbrad a je známý svými na svou dobu velmi neobvyklými reformami. Zrušil na seebergském panství nevolnictví a upravil dědičná práva na statek pro nejbližšího příbuzného zesnulého majitele. V roce 1470 začal se stavbou kostela Sv. Wolfganga, kde byl později pochován. Obrázek 15 Kostel S. Wolfganga Zdroj : Karlovarský kraj, 2009 Kostel se stal nedílnou součástí seebergského panství. V roce 1600 byla postavena fara a vznikla zde farní škola. V té době už byl hrad a panství prodány Jiřímu Wolfovi z Brandu. V roce 1648 bylo panství vypáleno a zplundrováno Švédy. Dalšího rozkvětu se dočkalo až koncem druhé poloviny 17. století, ale zaniká po roce 1703, kdy bylo prodáno a sloučeno s Chebem. Cheb spravoval hrad do roku 1754 a pak ho začal pronajímat bohatým měšťanům, po zrušení nevolnictví v roce 1781 se mezi nájemci objevují dokonce i místní podaní. 23

24 V 19. století sloužil hrad postupně jako výčep, manufaktura, pivovar, tkalcovna a postupně chátral. Město Cheb zahájilo rekonstrukci, která s přestávkami probíhala až do 30. let 20. století, kdy hrad sloužil jako místní hostinec. V roce 1943 sem nacistická armáda přestěhovala stroje na výrobu leteckých náhradních dílů. Obrázek 16 Hrad Seeberg Vývoj hradu po 2. Světové válce Zdroj : Karlovarský kraj, 2009 Pestrost způsobů využití středověké památky pokračovala i po 2. světové válce. Restaurace, školicí středisko mládeže, pionýrský tábor národního podniku ESKA a současně byl nabízen k pronájmu dalším institucím. Jeho stav se rychle zhoršoval, objevila se dřevomorka, v havarijním stavu byly stropy i střecha, která se jediná dočkala stavebního zásahu a byla pokryta šindelovou krytinou. Novodobou kapitolu hradu a vlastně jeho zmrtvýchvstání začala v polovině 80. let 20. století skupina nadšenců, která vypracovala projekt na záchranu hradu. Začaly zde záchranné práce. Tehdejší ředitel Městského muzea Františkovy Lázně PhDr. Stříbrný se významně zasloužil o podporu a finanční zajištění rekonstrukce a převedení hradu do majetku Františkových Lázní a správy muzea. Seeberg byl obnoven za čtyři roky a otevřen pro veřejnost. Obnovit hrad v podstatě znamenalo ho znovu vystavět podle dostupných historických pramenů. Úkol to nebyl jednoduchý, nadšenci z řad odborné i laické veřejnosti se potýkali nejen s nedostatkem financí na potřebné materiálové zabezpečení akce, ale i s nepochopením části obyvatel a nezájmem ze strany Státního památkového ústavu. Zájem této instituce se významně zvýšil až poté, kdy se akci začalo dařit a z jejich pohledu začal být nezbytný památkový dohled. 24

25 Všechny stavební akce probíhaly a probíhají v souladu s výsledky stavebně historického průzkumu a drží se historických faktů. Hrad byl opět otevřen pro veřejnost v roce 1990 a postupně rozšiřoval prohlídkové možnosti pro veřejnost. Prohlídky jsou bez průvodce, což části návštěvníků nevyhovuje, další část je spokojená, protože čas strávený v objektu není nikým omezován a návštěvník může věnovat svůj čas expozicím, které ho zajímají nejvíce. K nejoblíbenějším expozicím patří část věnovaná útrpnému právu a činnosti posledního chebského kata, kronikáře a muzejníka Karla Husse, věrně zrestaurovaná černá kuchyně a sbírka historického zemědělského náčiní a strojů v barokní stodole na prvním nádvoří. Obec Poustka Obrázek 17 Mapka obce Poustka (Oedt) 18. stol. Zdroj: Kronika - Oedter Chronik, zusammengestellt nach eigenen und fremden Quellen von Hermann Schöner Poustka se nachází 4 km od Františkových Lázní mezi Házlovem a Libou na březích říčky Slatinky (Seebach) na příkrém skalnatém ostrohu nad říčkou, kde se již více než 700 let vyvíjel také objekt hradu. Po obou stranách říčky se postupně usazovali sedláci a vznikaly zde zemědělské a mlynářské usedlosti. Na přelomu 19. a 20. století zde byly také tkalcovské dílny a především ženy docházely za prací do lázeňských domů ve Františkových Lázních. V tomto období měla obec přes 400 obyvatel a více než 80 domů. Kostel Sv. Wolfganga založený v roce 1470 a při něm založená farní škola byly centrem života obce. 25

26 Obrázek 18 Dobová rytina hradu Seeberg s kostelem Sv. Wolfganga a podhradím Zdroj: Kronika - Oedter Chronik, zusammengestellt nach eigenen und fremden Quellen von Hermann Schöner V obci se konaly pravidelně výroční trhy a poutě. V polovině 19. století byla farní škola nahrazena novou kamennou patrovou budovou, kam chodily děti i z okolních vesnic do 4. třídy, měšťanská škola byla v Házlově. Od roku 1850 je doložen i starosta obce Seeberg a Trogau (dnešní Drahov). Katastrofální povodeň v roce 1889 zničila ve vsi všechny mlýny a domky v blízkosti říčky. Od roku 1917 byl v obci elektrický proud a používal se hradní vodovod. Kromě hradu a kostela Sv. Wolfganga zde nalezneme také kapličku u studánky z roku 1712, Husarský kříž z období sedmileté války a torzo pomníku padlých v 1. světové válce, kdy padlo 23 seebergských mužů bojujících na straně německé armády. Po 2. světové válce odešlo z vesnice na základě Benešových dekretů téměř veškeré německé obyvatelstvo do Bayernského okrsku bývalé Německé spolkové republiky. Nahradily je české a slovenské rodiny ve stejném počtu, ale většina z nich se zde pouze obohatila a vrátila se do vnitrozemí. Prázdné domy chátraly, obyvatelé, kteří zůstali, pracovali téměř všichni v založeném JZD a později Státním statku. Po roce 1970 kupují domy a pozemky Chebané a Františkolázeňští, z obce se stává rekreační oblast, a prudce klesá počet stálých obyvatel. V roce 1991 jich zde bylo pouze 26. Po znovuotevření hradu pro veřejnost přicházejí noví obyvatelé, obnovuje se výstavba domů k trvalému bydlení, vznikají objekty občanské vybavenosti a počet obyvatel dále roste. 26

27 Obrázek 19 Naučná stezka kolem obce Poustka, Ostroh Zdroj : Karlovarský kraj, 2009 Současnost obce Poustka Poustka, Ostroh a osada Drahov byly v 70. letech připojeny k Františkovým Lázním. Po roce 1989, kdy docházelo ke vzniku nových obcí, vznikl i zde nový administrativní celek s vlastním správním územím, vlastnící pozemky na dvou katastrálních územích Poustka a Ostroh o výměře 697 ha. Je tedy menší než předválečná obec, ale má nyní 162 stálých obyvatel, tj. 6x více než v roce Nejbližším správním centrem je Cheb, matriku a stavební odbor zajišťují Františkovy Lázně, které jsou i přirozeným spádovým centrem vyšší občanské vybavenosti. Obec hospodaří v posledních letech s ročním rozpočtem okolo 4 mil. Kč: Tabulka 1 Rozpočet obce Poustka rok příjmy v tis. výdaje v tis Zdroj: Statnipokladna.cz 27

28 Možnosti dalšího rozvoje a využití hradu Seeberg Hrad Seeberg patří k místům, která mají mimořádný rozvojový potenciál. Vzdálenost 4 km od Františkových Lázní, blízkost hranic s Německem, cyklostezka a naučná stezka jsou významnými prvky předurčujícími hrad jako cíl výletů návštěvníků i obyvatel Františkových Lázní. V uplynulých letech se podařilo tuto kulturní památku ještě více zatraktivnit pro její návštěvníky a díky systematické práci na zlepšování stavu i propagaci významně zvýšit návštěvnost. Tabulka 2 Návštěvnost hradu Seeberg Rok Počet návštěvníků * * údaj je za období , v posledním čtvrtletí roku se návštěvnost pohybuje mezi návštěvníky, takže celkově za rok opět překročí Zdroj: Muzeum Františkovy Lázně V posledních třech letech se podařilo: Výměna střechy a klempířských prvků na paláci, opravy a nátěry fasády Opravy střech na stodole, sýpce a bráně Zřízení oplocení hradního příkopu pro pastvu kamerunských ovcí Rozšíření dláždění na druhém nádvoří Výměna elektroinstalací a hromosvodů Postupně probíhá úprava a rozšiřování expozic na hradě a roste také počet doplňkových kulturních akcí, jejichž cílem není jen spokojenost s průběhem a zajištěním akce jako volnočasové aktivity návštěvníků, ale také hrad více zviditelnit a přivést další zájemce o historii. V prostorách hradu se celoročně pořádají výstavy děl regionálních výtvarných umělců. Některé původně jednorázové akce se setkaly s takovou odezvou, že se postupně stávají tradicí: Koncerty mladých umělců při otevření sezóny na hradě Valpuržina noc pro děti Historický jarmark s bohatým doplňkovým programem Festival vína na hradě Adventní odpoledne s ukázkami lidových zvyků Pracovníci muzea a hradu si kladou za cíl vytvořit zde příjemné prostředí pro trávení volného času a nenásilné vzdělávání návštěvníků v historii a vývoji kultury a lidových zvyků v oblasti bývalého Egerlandu a West Böhmen, na jejichž rozhraní se hrad nachází. Pro nadcházející sezónu se připravují nové akce: Přivítejme jaro v novém akce především pro ženy, které budou mít možnost se seznámit s trendy v oblékání a kulturou bydlení v jednotlivých historických obdobích 28

29 nejen na šlechtických sídlech, ale i v selských dvorech a usedlostech a vyzkoušet si na workshopech svoje schopnosti a dovednosti při vytváření dekorací a módních doplňků Noční komentované prohlídky s kastelánem v hlavní turistické sezóně Hradozámecká noc noční prohlídka s historickým kvízem o ceny Dny evropského kulturního dědictví prohlídky spojené s filmovou produkcí Všechny připravované akce předpokládají propagaci a reklamu, získávání sponzorů, spolupráci se školami a odbornou veřejností. Nesou i jistou míru rizika: Tabulka 3 Analýza rizik- zajištění turistické sezóny 2017 na hradě Seeberg Riziko finanční Název (popis) Pravděpodobnost Dopad Míra rizika krácení provozního příspěvku ze strany zřizovatele výpadek (snížení) předpokládaných příjmů ze vstupného neúspěch plánovaných sezónních akcí špatné využití dostupných pracovníků organizační (zaměstnanců) pochybení při výběru externích spolupracovníků právní omezující usnesení zastupitelstva Města F. Lázně změna zákona o památkové péči změny v provozním řádu objektu vynucené platnou legislativou technické zpoždění oprav příjezdové komunikace havárie ČOV v objektu nefunkční hygienická zařízení zpoždění stavebních úprav vstupní části objektu (rekonstrukce pokladny a infocentra) nepřítomnost klíčových pracovníků na věcné akcích nezajištění náhradních zdrojů energií nedostatečné zajištění rezervních kapacit hygienických zařízení na sezónních akcích Zdroj: vlastní konstrukce Zhodnocení vývoje lokality chebských ministeriálních hradů Chebsko jako celek patří mezi oblasti s mimořádným rozvojovým potenciálem. V historii bylo Chebsko vždy velmi významné, jak bylo popsáno již v předchozím textu. Bylo a je významné pro české dějiny a obyvatelstvo, ale i pro německé, což je dáno především jeho polohou. V minulosti se zde střetávaly zájmy evropských panovníků a šlechty, v novějších dějinách potom zasáhly oblast nesmiřitelné rozpory mezi východním a západním blokem. 29

30 Více než čtyřicet let trval útlum ve vývoji tohoto území, který byl prezentován jako budování lepšího světa. Dříve narození si možná vzpomenou na heslo, které vítalo návštěvníky Chebu ještě na konci 80. let minulého století: Chebsko pevná hráz socialismu a míru. Mladá generace už nechápe, že velká část tohoto území byla nepřístupná, protože zde bylo přísně střežené rozsáhlé hraniční pásmo a vyjet za hranice se dalo pouze přes hraniční přechod Vojtanov do Německé demokratické republiky. Ostnaté dráty, oranici a ozbrojené příslušníky pohraniční stráže se psy na hranici s Bavorskem znají naštěstí už pouze z filmů. Vřelý vztah ke své staré vlasti si zachovala i většina Němců, kteří byli na základě Benešových dekretů odsunuti ze svých domovů a po roce 1989 se začali vracet na stará známá místa, která ukazovali svým potomkům. Stav míst, odkud pocházeli, nebyla většině z nich lhostejná. Podíleli se nemalými prostředky na obnově především zdevastovaných sakrálních památek. Barokní poutní areál Maria Loreto s kaplí Panny Marie Loretánské ve Starém Hrozňatově byl zachráněný hlavně díky financím ze Spolkové republiky Německo, podobně jako kostel a klášterní areál v Chlumu Sv. Máří a mnoho dalších. Specifický byl osud hradu Vildštejn ve Skalné. Kdysi významné sídlo z poloviny 12. století sloužilo po 2. světové válce jako sídlo rumunských reemigrantů, kteří zničili téměř vše. Od 50. let 20. století byl objekt v majetku státního statku ve Skalné a jeho devastace dosáhla takové míry, že na něj bylo vydáno demoliční rozhodnutí a budova byla vymazána z katastru nemovitostí. Parta nadšenců se rozhodla toto nedopustit a podařilo se jim hrad zachránit. V roce 1999 koupil hrad a zbytky zámku pan Miroslav Pumr a za dva roky intenzivní obnovy otevřel hrad veřejnosti. Dnes je zde muzeum, středověká hodovna, královský sál, obřadní síň a muzeum hasičské techniky. Jsou zde také ubytovací kapacity. Z ostudy města se stala jeho chlouba, která přitahuje mnoho turistů. Velký význam pro proměnu příhraničních oblastí má Česko - německý fond budoucnosti, který od roku 1998 poskytl dohromady přibližně 50 milionů eur na více než projektů. Programy přeshraniční spolupráce mají tradici již od konce 90. let a přinesly významné zlepšení stavu měst a obcí nejen na Chebsku. Jednalo se o projekty Phare CBC, INTERREG a Cíl 3, na které navazují další. V programovém období bude na podporu kooperačních projektů podél česko-bavorské hranice k dispozici 103,4 mil. EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Také nový program spolupráce SVOBODNÝ STÁT SASKO ČESKÁ REPUBLIKA navazuje na Operační program přeshraniční spolupráce Svobodný stát Sasko Česká republika Ministerstvo kultury ČR vyhlašuje každoročně program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, kde je možné čerpat finanční prostředky na obnovu památek. V roce 2015 čerpal Karlovarský kraj z tohoto fondu necelých Kč, což je nejméně ze všech krajů v republice. Počet takto rekonstruovaných památek je v porovnání s ostatními kraji pouze třetinový. Určitě je škoda nevyužitých možností, protože obnovené památky zvyšují atraktivitu kraje a mají významně pozitivní vliv na návštěvnost a další rozvoj. Pro rok 2016 požádaly obce s rozšířenou působností Karlovarského kraje o částku Kč. Cheb tyto prostředky využije na obnovu střech dvorce v Novém Kostele (750 tis. Kč), rekonstrukci zemědělského dvora Starý mlýn v Libé (220 tis. Kč), doplnění kamenného ostění tvrze v Hůrce (250 tis. Kč) a na výměnu části hrázdění na barokní kůlně hradu Seeberg (100 tis. Kč). Získávání dotací a grantů je jen jedna strana mince. Tou druhou je chování a myšlení lidí a jejich vztah k místu, kde žijí. Změna struktury obyvatelstva po vysídlení Němců zasáhla tuto 30

31 oblast velmi hluboce. U nových obyvatel chyběl pocit sounáležitosti s místem, generační vazby a hrdost na historickou významnost lokality. Změna v myšlení lidí ve smyslu potřeby starat se o místo, kde žijí a mít ho rádi není otázka jedné generace a žádné plány rozvoje území nemohou být řádně naplněny, pokud je obyvatelé nepřijmou za své. Začíná se to postupně dařit a dříve zapomenutý a zanedbaný nejzápadnější kout České republiky se ukazuje ve zcela jiném světle. Použité zdroje: FONDBUDOUCNOSTI.CZ. Fondbudoucnosti.cz: o-nas [online]. [cit ]. Dostupné z: GYMNÁZIUM CHEB. Středoškolská odborná činnost z oboru dějepis. Absolventi.gymcheb.cz [online]. Cheb [cit ]. Dostupné na: KARLOVARSKÝ KRAJ. Obec Poustka. Kr-karlovarsky.cz [online]. Karlovy Vary, 2009 [cit ]. Dostupné z: MACEK, S. Dějiny hradu Ostroh Seeberg, Františkovy Lázně: Městské muzeum Františkovy Lázně, POLYPRESS s.r.o. MKCR.CZ: Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Mkcr.cz: Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností [online]. [cit ]. Dostupné z: STATNIPOKLADNA.CZ. monitor. Statnipokladna.cz: monitor [online]. [cit ]. Dostupné z: STRUKTURALNI-FONDY.CZ, Strukturalni-fondy.cz: fondy-eu [online] Praha [cit ]. Dostupné z: Vildstejn.cz. [online]. [cit ]. Dostupné z: Zprávy o činnosti Městského muzea Františkovy Lázně (interní materiály) 31

32 BROWNFIELDS V ZANÁDRAŽNÍ OBLASTI MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ por. Bc. Radim Hálek Úvod Práce se věnuje problematice brownfieldů v zanádražní části města Českých Budějovic. Pro potřeby práce byly vybrány čtyři vzorové oblasti brownfiels, které svojí rozlohou patří mezi největší. Úvod je zaměřen na obecný popis brownfields a vytyčení sledované oblasti. Následuje charakteristika jednotlivých lokací, jejich poloha a problémy s nimi spjaté. Ve třetí části jsou uvedeny návrhy pro možnou využitelnosti těchto lokalit do budoucna. Na závěr je uveden příklad úspěšně odstraněné plochy brownfields a shrnutí celé problematiky. Charakteristika sledovaného území České Budějovice Město České Budějovice lze rozdělit na tři části, které jsou v povědomí občanů města rozděleny výraznými liniemi. Jednou z nich je řeka Vltava, která odděluje západní část města od centra. Západní část je rozlohou nejmenší, ale díky sídlištím a množství panelových domů je nejlidnatější. Patří sem sídliště Máj, sídliště Vltava, sídliště Šumava a Čtyři Dvory a největší městský park Stromovka. Vzhledem k velkému počtu panelových sídlišť a početné romské komunitě není tato lokalita pro většinu obyvatel příliš přitažlivá pro bydlení. Hlavní spojnicí mezi východní částí a centrem je Dlouhý most přes řeku Vltavu. Centrum je největší oblastí a mimo samotného historického jádra sem spadá také Pražské sídliště, Rožnov, Mladé a Havlíčkova Kolonie. Poslední částí je na východě města ležící zanádražní oblast, která je tvořena zejména částmi Suché Vrbné, Pětidomí, Pohůrka, Husova Kolonie a Kaliště. S centrem je zanádražní oblast spojena viaduktem, který je prakticky jedinou přímou spojnicí mezi nimi (mapa č. 1). Bauer (2011) rozděluje linie mezi centrem a zanádražní oblastí je samotné vlakové nádraží a hlavní železniční tah protínající České Budějovice. Zanádražní oblast lze vymezit jako průmyslové srdce Českých Budějovic, kde se soustředí převážná část výrobních a skladovacích kapacit. Tato oblast má blízké a přímé napojení na seřaďovací nákladní nádraží (Bauer, 2011). Co se týče atraktivity oblasti pro bydlení má zanádražní část velké výhody i nevýhody. Největší nevýhodou je skutečnost, že oblast je od zbytku města odstřižena a trpí určitou formou izolace. Jediné dopravní spojení s centrem je skrze viadukt na Rudolfovské ulici. Alternativní spojení sice existuje, ale je velmi nepraktické, neboť je nutné objíždět město po Okružní ulici, napojit se tak na Pražské předměstí, nebo zdlouhavě objet město z druhé strany po jižní tangentě (viz. mapa). Právě toto propojení zanádražní oblasti se zbytkem města má za následek negativní dopady pro osobní dopravu. Dopravní zácpy jsou zde na denním pořádku. Město se snaží tuto palčivou situaci řešit, bohužel stále nedokáže najít efektivní řešení, jak problém odstranit, nebo alespoň částečně eliminovat. Chystaný projekt druhého viaduktu ztroskotal na nevyhovujícím podloží místa, kde byl naplánován. Velkou výhodou je levnější bydlení, zejména v části Pětidomí. 32

33 Brownfields v zanádražní oblasti Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. (Czechinvest, ) Z celorepublikového hlediska lze České Budějovice charakterizovat jako město s malou plochou brownfieldů - ve srovnání například s městy v Ústeckém nebo Libereckém (MPO, 2008). Dle Hampla a kol. (2005) hraje velkou roli fakt, že jižní Čechy byly za dob minulého režimu zemědělskou oblastí. Z průmyslu zde dominovala zejména dvě odvětví lehkého průmyslu dřevozpracující a textilní. Také proto zde nevznikaly při transformaci průmyslu po roce 1989 plochy brownfieldů ve velkém počtu. Vznikající plochy byly proto z velké části spíše zemědělské brownfieldy vznikají z krachujících zemědělských družstev. V Českých Budějovicích je největší počet ploch brownfields v zanádražní oblasti. Právě zde byl a je soustředěný průmysl Českých Budějovic. V okolí významné ulice Okružní je velká průmyslová zóna, kde se koncentruje firmy a továrny, včetně velkých skladovacích prostor. Oblasti dominuje teplárna. Směrem k nádraží ubývá výrobních kapacit a oblast se mění na velkou zástavbu skladů a hal. Právě zde se nachází největší brownfield Českých Budějovic opuštěná smaltovna Sfinx. Obrázek 20 Mapa Č.Budějovic z vyznačenými čtvrtěmi spadajícími do zanádražní části města a zmíněné brownfieldy Zdroj: úprava: vlastní V nedalekém okolí se však nachází brownfieldů více, ta však svojí velikostí nedosahují velikosti smaltovny Sfinx. Jedná se zejména o lokalitu U Rybníčků, kde se nachází skládka a množství devastovaných a kontaminovaných pozemků; lokalitu kolem suchovrbenského rybníku Hlína, kde se nachází chátrající cihelna a skládka a v neposlední řadě areál bývalého autobusového nádraží. 33

34 Lokality brownfields U Rybníčků Tato lokalita se nachází mezi městskými částmi Suché Vrbné a Pohůrka. Sousedí s hlavní ulicí Ledenická a z druhé strany je uzavřena spojovací komunikací do městské části Mladé. Tato komunikace se napojuje na turbokruhový objezd vybudovaný na zanádražní komunikací. Od samotné zanádražní komunikace je pak oddělena velkým sportovním areálem Složiště. Celková velikost brownfieldu je 7 hektarů. Jedná se o deponii stavebních materiálů a odpadů. Skládka zde vznikla ukládáním a svozem stavebních materiálů. Společnost, která uložiště provozovala, již před lety zkrachovala a nyní neexistuje. Na skládce se nacházejí například velké betonové tvárnice nebo haldy použitých stavebních materiálů (obr. 1). Mimo stavebního materiálu je zde i několik sudů s ropnými a olejovitými produkty a půda již je místy kontaminovaná. Odhad na revitalizaci celého území byl vyčíslen na 32 milionů korun (Invest Jihočeský kraj, 2016). V budoucnu by se mohl problém s tímto brownfieldem vyřešit, neboť je v těsném sousedství plánovaného úseku dálnice D3. Problémem je fakt, že stavba jižního úseku dálnice D3 (úsek Pohůrka-Hodějovice) se neustále odkládá a je obtížné odhadnout, kdy začne jeho budování. Pokud se tak stane v horizontu několika následujících let, bude lokalita pro investory jistě zajímavá. Obrázek 21 Brownfield U Rybníčku, kde lze najít různé stavební materiály, včetně těžkých betonových tvárnic Smaltovna Sfinx Zdroj: foto autor Od roku 1893 probíhala výroba nádobí a smaltovaných výrobků ve velké továrně Sfinx v Českých Budějovicích (obr. 21). Tato historická a nadregionálně významná smaltovna je uzavřena mezi železnicí a Dobrovodským potokem. Ze strany od Dobrovodského potoka byla nově vybudována významná komunikace, která má za úkol ulevit dopravě v okolí viaduktu a směřovat motorová vozidla na výpadovku na Prahu. 34

35 Dlouhé roky se ve smaltovně Sfinx vyrábělo kvalitní a známé nádobí. Po roce 1989 však smaltovna nedokázala reagovat na měnící se trh, na který proudilo levnější zboží ze zahraničí a její význam pomalu upadal. Postupně se omezovala výroba, až úplně přestala, a obrovský areál smaltovny Sfinx byl uzavřen. Nějaký čas fungoval ještě firemní sklad, ale i ten byl po postupném vyprázdnění zboží uzavřen. Do areálu je přivedena vlečka, odkud putovaly výrobky na nákladní a seřaďovací nádraží, které je v těsné blízkosti areálu Sfinx. Zatímco železniční spojení má Sfinx dobré, horší je to se spojením silničním. Jak již bylo výše zmíněno, poloha areálu není vzhledem k silniční infrastruktuře ideální. Od železnice vedou k areálu Sfinxu dvě cesty, bohužel ani jedna z nich by nedostačovala dnešním logistickým potřebám. Komunikace od viaduktu je úzká a vjezdu větších nákladních vozidel zde brání železniční nadjezd (obr. 4). Napojení na hlavní Rudolfovskou ulici sice existuje, ale nachází se u vjezdu do zanádražního viaduktu, kam je vzhledem k jeho extrémní dopravní zatíženosti nemožné se dostat. Možné semaforové řešení tohoto napojení by dopravní situaci ještě více zhoršilo. Druhá komunikace je v lepším stavu a vede na čtyřproudovou Nádražní ulici, která je součástí městského okruhu. Zde je opět problém v železničním nadjezdu. Ten je sice širší a vyšší než nadjezd na druhé silniční komunikaci, ale ani tak by větším kamionům nejspíše nestačil. Výjezd na Nádražní ulici by se musel řešit semaforově. Vzhledem k tomu, že také Nádražní ulice trpí často dopravními zácpami, vybudování semaforů by nebylo úplně šťastné řešení. Od strany, kde hraničí areály Sfinxu s Dobrovodským potokem je nově vybudovaná silniční přípojka na výpadovku na Prahu. To by se mohlo jevit jako optimální řešení pro připojení areálu na silniční síť. Bohužel přes Dobrovodský potok, který je poměrně široký a v době silných dešťů je to jeden z prvních toků, který pravidelně překračuje stupně povodňové aktivity, není vybudovaný žádný most. Při potenciálním napojení Sfinxu na tuto komunikaci by se tedy musel most vybudovat. Celková plocha areálu je m 2 a je nabízena k pronájmu. V menší části areálu bylo postaveno ubytovací zařízení Karolína. V Karolíně je celkem 17 pokojů hostelového typu a 12 apartmánů. Karolína leží v blízkosti budovy pedagogické fakulty Jihočeské Univerzity a vzhledem k nízkým ubytovacím cenám je Karolína vhodná pro studenty. (Ubytování Budějovice, 2016) Nově také na ploše 400 m 2 bývalé smaltovny (jedna ze skladovacích hal) vznikl první českobudějovický industriální music club. Z celkové plochy smaltovny, která činí m 2 je téměř polovina pronajata. Krom zmiňovaného ubytovacího zařízení Karolína a music clubu mají některé části smaltovny pronajaty různé firmy, které podnikají například v logistice nebo stavebnictví. Zbylá část smaltovny (zejména průmyslové a výrobní haly nebo hlavní administrativní budova) zejí prázdnotou. (SFINX, 2012) 35

36 Obrázek 22 Obrovský komplex bývalé smaltovny Sfinx z pohledu od Dobrovodského potoka a nově zbudované výpadovky na Prahu Smaltovna Sfinx Zdroj: foto autor Tato lokalita se nachází na konci městské čtvrti Suché Vrbné a hraničí s katastrem obce Dobrá Voda u Českých Budějovic (obr. 22). Lokalitu popisuje Dvořák, Kubeš (2012) - v této oblasti probíhala po 2. světové válce těžba hlíny, která byla zpracovávána v cihelně, která s lomem sousedí. Cihelna byla uzavřena v roce 1995, několik let po ukončení těžby. V současné době je lom zatopen a slouží jako rekreační koupaliště pro místní obyvatelstvo. Lidé vstupují do rybníka z jižní strany, proto je tato přístupová strana čistá. Naopak okolí severního břehu rybníka je silně znečištěno. Lze zde nalézt haldu starých pleumatik, starý spotřebiče a různé druhy odpadu ze stavebnictví. Po nějaký čas také místo fungovalo jako černá skládka. Ohniska této skládky jsou od samotného břehu vzdálena odhadem metrů. Okolí rybníku slouží jako hnízdiště pro četné druhy ptactva a kontaminace rybníku by měla velice negativní dopady na jejich kolonie. Ve zbylé části areálu lomu a cihelny se nacházejí dva větší objekty. První z objektů slouží jako skladovací kapacity jedné stavební firmy. Druhým objektem je samotná bývalá cihelna. Ta byla částečně zbořena a na jejím místě byl vystavěn hotel a sportcentrum Zvonárna. Že zde v minulosti stávala cihelna je patrné z velkého cihlového komínu, který je stále na svém místě (obr. 23). Hotel a sportcentrum Zvonárna je pozitivním příkladem, co lze s brownfieldem udělat. Na části brownfieldu vyrostl úspěšný hotel s množstvím sportovních a relaxačních služeb (squashové kurty, posilovna, masáže). Jediné, co považuji za nešťastné, je zbývající část cihelny s komínem, která s hotelem těsně sousedí a z jedné strany tak celý komplex působí architektonicky podivným dojmem. 36

37 Obrázek 23 Skládka u rybníku Hlína. Za skládku lze pozorovat náznaky severního břehu s náletem porostu bříz Zdroj: foto autor Obrázek 24 Hotel a sportcentrum Zvonárna. Za hotelem je vidět komín bývalé cihelny Bývalé autobusové nádraží Zdroj: foto autor Nachází se přilehlé k železnici ze strany od Mánesovy ulice. Toto nádraží již dlouhá léta neplní svoji funkci a je nevyužívané. Jednalo se o původní autobusové nádraží, které však svojí 37

38 plochou a kapacitou nedostačovalo. Nové nádraží bylo tedy přesunuto nedaleko, avšak blíže centru a s lépe vyhovujícím připojením na dopravní infrastrukturu. V letech však bylo původní nádraží na dobu necelých dvou let opět uvedeno do provozu. Stalo se tak z důvodu stavby obchodního centra Mercury v místě stávající autobusového nádraží. Při projektování obchodního centra Mercury bylo rozhodnuto přesunout autobusové nádraží na střechu tohoto obchodního centra. České Budějovice tím získaly unikátní autobusové nádraží, jediné svého druhu v České Republice (podobné je v Brně na Zvonařce, avšak pouze pro čekající autobusy). Po dostavbě obchodního centra a s ním i nového, střešního autobusového nádraží, byla plocha nádraží u Mánesovy ulice definitivně opuštěna (obr. 24). (Mercury centrum, 2016) Areál zůstává opuštěný do dnešní doby. Nachází se zde dlouhé budovy hlavního terminálu, které mají vytlučená okna a místy poničené konstrukce. Parkoviště a stání autobusů už jen mlhavě připomínají, k čemu sloužili. Objekty lákají zejména bezdomovce, kteří zde přespávají. Místo je znečištěné odpadky. V těsné blízkosti se také nachází parovodní potrubí, které rovněž bývá osazeno lidmi bez domova, takže celé místo působí zchátrale a nevábně. Mezi ploty tohoto brownfieldu a parovodním potrubím se nachází asfaltová stezka se železničním mostem, která je velmi frekventovaná, protože se jedná o nejbližší pěší spojení zanádražní oblasti se zbytkem města. V nočních hodinách není příliš bezpečné tímto místem procházet, protože do okolí brownieldu se krom bezdomovců stahují i další pochybné existence. Obrázek 25 Bývalé autobusové nádraží, na fotce je vidět opuštěný terminál Možné využití zmiňovaných brownfieldů Zdroj: foto autor Jedná se pouze o subjektivní návrh autora práce, jak by se území mohla využít, s přihlédnutím na jejich charakter a polohu. Možné využití bývalého autobusového nádraží Kromě plochy bývalého autobusového nádraží se všechna ostatní nenalézají v příliš atraktivních lokalitách a jsou tak stranou zájmu možných investorů. 38

39 Autobusové nádraží svou polohou na hlavním městském okruhu by jistě atraktivní bylo, avšak majitelem je stále firma ČSAD Jihotrans, která odmítla plochu prodat a chce si ji ponechat jako záložní autobusové nádraží. Bohužel se o areál nestará a nechala ho dojít do současného stavu. Je zde velká pravděpodobnost, že o plochu by měli zájem i jiní dopravci, ať už soukromí dopravci podnikající v silniční přepravě osob (například Student Agency nebo velké taxislužby) nebo spediční a kamionové společnosti. Využít areál, který se byl určen pro dopravní účely opět k dopravním účelům je logické. V těsné blízkosti je jak vlakové, tak autobusové nádraží a také přímé napojení na městský okruh. Samozřejmě by se dal areál využít i jinak, například jako plocha pro administrativní budovu. Další možností je využít prostranství pro zřízení parkoviště (či parkovacího domu). Tato plocha se zdá ideální. Od hlavního vchodu do budovy vlakového nádraží se nachází asi 300 metrů, bez nutnosti přecházet hlavní silnici městského okruhu. Naopak vybudovat zde park či dětské hřiště by nebylo příliš šťastné z důvodu velké koncentrace smogu z dopravně přetíženého městského okruhu na jedné straně a také z vysokého hluku z projíždějících vlaků na straně druhé. Možné využití smaltovny Sfinx Areál smaltovny Sfinx lze podle mého názoru nejlépe využít jako skladovací kapacity. Velké množství hal je zde již vystavěno a určitě by se daly využít. Některé z nich se takto již využívají. Největší problém je však ten, že obrovský areál Sfinx vypadá jako ocelové monstrum, které i po plném využití skladovacích kapacit bude z venku stále působit jako šedý a uniformní brownfield. Při charakteristice tohoto brownfieldu již bylo zmíněno jeho nevyhovující napojení na dopravní infrastrukturu, takže jeho využití jako nového průmyslového areálu je nepravděpodobné, pokud by nedošlo k větším zásahům pro zlepšení dopravní dostupnosti. Další z možností je jeho úplná revitalizace a vystavění bytových domů, případně levných ubytovacích kapacit. Poslední možností je vybudování parku a plochy zeleně. Při pohledu do mapy je patrné, že zanádražní oblast Českých Budějovic trpí nedostatkem zeleně (chatařská oblast zvaná Na Číně, která je v nedalekém okolí, neplní roli městského parku). Prakticky zde neexistuje žádný park, jako ve zbytku Českých Budějovic (Stromovka, Sady, park na Pražském předměstí). Plocha Sfinxu je na výstavbu parku dost objemná a lidé z okolí dopravně přetíženého viaduktu by jistě uvítali možnost odpočinku v blízkém parku. Možné využití bývalé cihelny a okolního prostoru Oblast cihelny a okolí rybníku Hlína by se dala nejlépe využít jako sportovně-rekreační centrum. Samotný rybník má již velký rekreační potenciál. Je jisté, že by se jeho severní břeh musel vyčistit od odpadů a upravit do podoby vhodné pro odpočinek (vybagrovat kontaminovanou půdu, udělat průřez náletů břízek, vystavět dětské prolézačky, vybudovat lavičky ). Okolí rybníka by se mohlo spojit v jeden celek s areálem bývalé cihelny. V areálu cihelny již stojí sportovní centrum Zvonárna, které má rozhodně mnohem větší potenciál. Komín, který zůstal po cihelně by bylo třeba strhnout. V areálu by se dalo postavit například fotbalové hřiště, tenisové kurty či jiné sportovní plochy pro kolektivní sporty. Jako doplnění by bylo možno 39

40 postavit zde hospodu či restauraci nebo jiné občerstvení, které by posloužilo lidem využívající tento sportovní areál. Dalším důvodem, proč z tohoto místa udělat sportovně-rekreační centrum je, že v blízkosti se nacházejí Dobrovodské lesy a jelikož se místo nachází na vyvýšeném okraji Českých Budějovic, je odsud dobrý výhled na samotné město a také na Novohradské a Slepičí hory na druhé straně. Problémem při potenciálním využití této plochy by se mohla jevit blízkost plánované dálnice D3, která má vést přibližně 500 metrů za severní stranou rybníku Hlína. Jak to ale s dálnicí bude, respektive kdy započne výstavba tohoto úseku, je těžké odhadnout. Možné využití lokality U Rybníčku Poslední ze sledovaných brownfieldů, lokalita U Rybníčku by mohl sloužit jako sportovní areál. V jeho sousedství se již nachází tréninkové centrum fotbalového klubu Dynamo České Budějovice s několika hřišti. Dynamo České Budějovice hledá prostory pro vybudování jihočeské fotbalové akademie a rozšířením již stávajícího areálu o plochy současného brownfieldu by bylo jednou z možností. Pro fotbalovou akademii by bylo třeba vystavět administrativní budovu s kancelářemi a učebnami, které zde chybí. Taktéž zde chybí krytá hala. Druhou možností jak brownfield využít, je vybudování obytných budov. Půda zde je však kontaminovaná, takže by se povrchová hlína musela odbagrovat. Stejně jako v blízkosti rybníku hlína i zde je v těsné blízkosti plánován úsek dálnice D3. Závěr Všechny čtyři vybrané brownfiledy jsou jistě zátěží města České Budějovice. I když se některé z nich alespoň částečně využívají (zejména areál smaltovny Sfinx, kde sídlí několik menších firem, které podnikají v logistice, skladování nebo sběru železa), žádný z nich se nevyužívá z plných kapacit ani za účelem, za kterým byly v minulosti areály zakládány. Je zřejmé, že by město mělo těmto lokalitám věnovat pozornost a snažit se brownfieldy odstranit. Nejen, že hyzdí vzhled města a jsou ekologickou zátěží, ale jsou i zátěží sociální, protože zejména oblasti kolem cihelny a areál bývalého autobusového nádraží jsou místy, kam se stahují bezdomovci, squatteři nebo narkomané. S tím narůstá i kriminalita těchto a blízkých lokalit. Jak se efektivně vypořádat s brownfieldem, ukázala revitalizace továrny na Dlouhé Louce v Českých Budějovicích. Zde se nacházel obrovský areál sodovkárny. Mnoho let již byla sodovkárna Bratří Zátků nefunkční a byla využívána squattery a bezdomovci. V jedné z výrobních hal si vybudovaly rampy i zdejší skateboardisté. Tato lokalita se nacházela téměř v samotném centru Českých Budějovic, na břehu řeky Vltavy a pár minut chůze od náměstí. Lokalita byla tudíž velmi žádoucí a soukromý investor se rozhodl vybudovat zde luxusní bytový dům. V roce 2016 byla stavba domu dokončena a namísto nevzhledné továrny zde stojí architektonicky zdařilý obytný dům se 126 byty. Atraktivitu místa podtrhuje skutečnost, že ještě před dokončením stavby byly všechny byty rozprodány. 40

41 Nezbývá než doufat, že se město v budoucnosti pokusí revitalizovat i takové brownfieldy, které se netýkají přímo městského jádra a jeho nejbližšího okolí. Možností, jak tyto zátěžové plochy přetvořit, je jistě mnoho... Použité zdroje: BAUER, J., Tajemná metropole jižních Čech. Praha: Regia. ISBN CZECHINVEST. Národní strategie regenerace brownfieldů [online] Dostupné z: DVOŘÁK, J., KUBEŠ, J., Vývoj průmyslu na území Českých Budějovic od počátku 19. století do 80. let 20.století [online]. Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Dostupné z: be%c5%a1%202009%20v%c3%bdvoj%20pr%c5%afmyslu%20na%20%c3%9azem% C3%AD%20%C4%8Cesk%C3%BDch%20Bud%C4%9Bjovic%20od%20po%C4%8D%C3 %A1tku%2019.%20stolet%C3%AD%20do%2080.%20let%2020.%20stolet%C3%AD.pdf HAMPL M. a kol Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha. Karlova Univerzita, PřF UK. ISBN X. INVEST JIHOČESKÝ KRAJ, Skládka a devastované pozemky v lokalitě U Rybníčků (Nové Hodějovice) [online] [cit ]. Dostupné z: MERCURY CENTRUM, Tiskové zprávy [online] Dostupné z: MPO, Národní strategie regenerace brownfields [online]. Praha Dostupné z: SFINX, 2012 [online]. Dostupné z: UBYTOVÁNÍ-BUDĚJOVICE: Ubytovací zařízení Karolína [online] Dostupné z: 41

42 BROWNFIELDS NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 12 - MODŘANY Bc. Jiří Jež Úvod Pojem brownfields je v současnosti často používán, i když je tato problematika v České republice poměrně novým tématem. Dostalo se do povědomí až po roce 1989 a je spojováno s restrukturalizací ekonomiky. Po změně společenského režimu došlo nejen k útlumu některých průmyslových odvětví, ale také k mnoha změnám v zemědělství. Tyto změny a mnohé další přispěly ke vzniku nevyužívaných budov a pozemků. S tímto problémem se můžeme setkat prakticky ve všech regionech republiky. Existence brownfields negativně ovlivňuje vzhled území, což zapříčiňuje, že takto postižená oblast není atraktivní pro potencionální investory ani pro obyvatelstvo. Dalším problémem je ekologická zátěž, kterou nese řada bývalých průmyslových areálu. Obecně lze říci, že brownfields brání rozvoji daného území, je tedy nutné daný problém systematicky řešit. Je nutná regenerace postiženého území, čímž dochází nejen k přeměně na ekonomicky atraktivní lokality, ale také ke zlepšení životního prostředí. Negativní stránkou je finanční náročnost, proto je nutný aktivní přístup a podpora ze strany orgánů státní správy a samosprávy. Cílem semestrální práce je analyzovat problematiku brownfields na území městské části Praha 12 Modřany a navrhnout možná řešení tohoto problému. Z důvodu značné provázanosti mezi průmyslovými a rezidenčními částmi Modřan, je nutné problém analyzovat komplexněji, nejen zaměřením na jednotlivá brownfields. Urbanizace Modřan Historie Modřan sahá až do 11. století. V roce 1936 byly povýšeny na městys. V roce 1964 došlo k připojení Komořan a o čtyři roky později byly Modřany připojeny k Praze a vznikla tak městská část Praha 12. (Augusta a Rázková, 1997) Modřany prodělaly v 19. století výraznou změnu z venkovské vsi na pražskou předměstskou oblast, které významně pomohlo zrušení roboty v roce Změny byly zprvu pozvolné, ale později došlo k bouřlivému vývoji. Změnila se jejich velikost, občanská vybavenosti i sociální struktura (Augusta a Rázková, 1997). V 60. letech 19. století byla nejprve vybudována navigační hráz, byly budovány stezky pro koňské potahy, které tahaly lodě proti proudu Vltavy až do zavedení paroplavby. V roce 1861 byl vybudován cukrovar, který se v roce 1881 finančně podílel na zavedení železnice na trase Praha Modřany (Augusta a Rázková, 1997). K dalšímu významnému pokroku došlo na přelomu 19. a 20. století, kdy došlo k vybudování železného mostu na Zbraslav, následně byla dostavěná okresní silnice. Obec také získala poštovní a telegrafický úřad (Augusta a Rázková, 1997). V té době žilo v Modřanech 2303 obyvatel z nichž většina pracovala v polním hospodářství, zahradnictví, zabývalo se výrobou proutěného zboží a různými řemesly. Pracovali také 42

43 v místních podnicích, například v cukrovaru, nebo na dvou parních pilách (Augusta a Rázková, 1997). V období první republiky došlo k výraznému průmyslovému rozvoji Modřan. Vznikly zde ELEKTROTECHNICKÉ ZÁVODY SRB A SPOL., které produkovaly osvětlovací tělesa pro Československé státní dráhy. V Modřanech společnost vybodovala závod Elektropřístroj, který produkoval elektromagnetické stykače. Dále zde vznikl areál MIKROTECHNY na výrobu leteckých přístrojů. Na základech jedné z parních pil byla v této době vybudována čokoládovna Orion. Z Modřan se tak stala významná průmyslová oblast, kde našlo práci několik tisíc lidí. Současnost Modřan Jak bylo výše uvedeno, z Modřan se postupem času stala průmyslová čtvrť s pěti významnými podniky, z nichž některé fungují dodnes. Aktuální stav vypadá takto: RUPA, továrna na cukrovinky a čokoládu Rudolf Pachl, založeno 1902 Areál RUPA vlastnila společnost Nestlé, která v roce 2004 oznámila ukončení výroby v Modřanském závodě z důvodu nevyhovujících podmínek. Velká část areálu byla zdemolována a na jeho místě vznikl developerský projekt Belárie Park-Modřany. Společnost Nestlé si v Modřanech ponechala jen administrativní budovu. Obrázek 26 Bývalá čokoládovna Orion. Zdroj: Společenství vlastníků domu Belarie park 43

44 Obrázek 27 Demolice bývalé čokoládovna Orion Obrázek 28 Developerský projekt Belárie Park - Modřany Zdroj: Společenství vlastníků domu Belarie park Zdroj: Společenství vlastníků domu Belarie park 44

45 Elektrotechnické závody Srb a spol., založeno 1925 Tato společnost stále v Modřanech funguje. Nezměnila ani svůj výrobní program a dodnes vyrábí elektromagnetické stykače. Jedná se o firmu, která je ve svém oboru velmi úspěšná. První česká a.s. pro rafinování cukru 1861 Cukrovar byl po roce 1990 privatizován (Augusta a Rázková, 1997) a výroba zde ještě několik let fungovala, ale po devadesátých letech přišel úpadek cukrovarnického průmyslu, který v kombinací s nemožností dalšího ekonomického rozvoje zapříčinil ukončení provozu v roce 2002, a to i přesto, že se jednalo o zachovalou vývojovou kontinuitu technologie a budov. V roce 2005 byl cukrovar zbourán a po jeho demolici je zachován jen komín, tovární hostinec a část objektu výzkumného ústavu cukrovarnického, který zde také sídlil. Vznikl tak osmihektarový brownfield, který zakoupila společnost Skanska. Ta zde buduje velký developerský projekt U cukrovaru. Výstavba stále probíhá a projekt počítá s vybudováním celé obytné čtvrti. Obrázek 29 Modřany, stanice dráhy a cukrovar, poled z jihu, rok 1910 Zdroj: Praha 12 45

46 Obrázek 30 Cukrovar před demolicí Zdroj: Univerzita Pardubice Obrázek 31 Developerský projekt U cukrovaru Zdroj: Stavba roku 46

47 V roce 1991 proběhla transformace na státní podnik Modřanské strojírny. V roce 1993 došlo v rámci privatizace k rozdělení Modřanských strojíren, s. p., na samostatné akciové společnosti Modřanská potrubní, a. s. a na další společnosti. Společnost nadále pokračuje v tradici komplexních dodávek spojovacího potrubí pro klasickou a jadernou energetiku a další průmyslová odvětví (Augusta a Rázková, 1997). Microtechna 1925 V roce 1994 byl koncernový podnik rozčleněn a následné privatizován. Areál s etážovou budovou Microna byl v roce 1995 prodán a následně proběhla jeho přestavba (Augusta a Rázková, 1997). V budově až do roku 2004 sídlila společnost Telecom. Následně došlo k uzavření budovy. Od roku 2013, kdy byla budova znovuotevřena, v ní můžeme najít různé nájemce. Budova s názvem Microna se svými jedenácti patry stala výraznou dominantou Modřan. Průmyslová historie Modřan se do jejich vzhledu výrazně zapsala, a to nejen samotnými objekty, ale také infrastrukturou, která je nepřirozeně rozdělila. Mezi ulicemi Československého exilu a Modřanská jsou čtvrtě, které tvoří převážně rodinná zástavba, která je členěná do bloků, zástavba následně přechází do sídlištní zástavby s vysokou hustotou osídlení (Konverze modřanských bronwfields). Centrum Modřan a centrum Prahy spojuje tramvajová estakáda a široká komunikace, které způsobují nejen to, že Modřany jsou rozděleny bariérou oddělující území v okolí Vltavy určené k rekreaci a územím s ostatními účely, včetně bydlení. V místech bariéry je území téměř bez života, oproti tomu Modřanská ulice v úseku bez estakády je plná obchodů, občanské vybavenosti a služeb. Bariéru je možné překonat pouze pomocí podchodů. Tato bariéra navíc brání vizuálnímu kontaktu s řekou, což zapříčiňuje to, že občané rekreující se u Vltavy nemají zájem navštívit tuto čtvrť (Konverze modřanských bronwfields). I přes výše zmíněné skutečnosti Modřany v současnosti zažívají stavební boom. Je zde patrná postupná přeměna průmyslového předměstí Prahy na rezidenční čtvrť. Bývalé tovární a průmyslové areály podél Vltavy jsou postupně nahrazovány bytovou výstavbou a také areály pro volnočasové aktivity. Modřany se staly developerským magnetem hned z několika důvodů. Hlavním je otevřený přístup radních městské části. Z Modřan stalo jedno z mála míst v hlavním městě, kde je možné realizovat developerské projekty a uspokojit momentální hlad po nových bytech. Dalšími důvody, kromě chátrajících průmyslových areálu je nepřítomnost historických památek a dostatek dalších volných k zastavění. Podpora nové výstavby a touha zbavit se chátrajících areálů je patrná také v podpoře a rozšíření linek tramvajové dopravy. Nebo například ve vybudování kvalitní cyklostezky vedoucí z Podolí až do Zbraslavi. 47

48 Obrázek 32 Návrh prostorového uspořádání úuemí Zdroj: Konverze modřanských bronwfields Obrázek 33 Návrh širších územních vztahů Zdroj: Konverze modřanských bronwfields 48

49 Závěr Modřany jsou v současnosti velice dynamickou městkou částí, které májí potenciál stát se atraktivním rezidenčním sídlem s využitím různých rekreačních aktivit kolem břehu Vltavy. Tomuto faktu nahrávají právě rozsáhlé brownfields a také jiné volné plochy s různými možnostmi využití. Zpracovaná SWOT analýza ukazuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Silné stránky: dobrá dopravní dostupnost do centra hlavního města (cca minut) dochovaný industriální ráz a zachovaná tradice (kino, vinice) vltavský břeh je atraktivní rekreační oblastí pro obyvatele nejen z městské části Praha 12 Slabé stránky: část Modřan leží v záplavovém území, z čehož vyplývají různá omezení rozdělení Modřan, neprůchozí bariéry občanská vybavenost mimo docházkou vzdálenost od obytných částí nedostatečná občanská vybavenost s ohledem na rostoucí počet bytů Příležitosti: blízkost Vltavy, nábřežní rekreační prostor Modřany jako městské centrum širšího okolí ideální místo k bydlen Hrozby: část Modřan leží v povodňovém území silný patriotismus místních obyvatel, kteří nejsou spokojeni s novou výstavbou kontaminace v místě bývalých provozů trasa metra D pokles významu Modřan Z uvedené SWOT analýzy vyplývá, že Modřany by měly vytěžit maximum ze zájmu developerů o tuto městkou část. Tím by měl stoupnout jejich význam v rámci pražských městských částí. Je ovšem důležité využít také další příležitost, například budování zajímavých rekreačních aktivit u vltavského břehu, jako je přírodní koupaliště a zajistit vybudování dostatečné občanské vybavenosti vzhledem k předpokládanému zvýšení počtu rezidenčních obyvatel, tak aby byl zajištěn udržitelný rozvoj celého území. Jedna z nejslabších stránek je možné uvést již zmíněné nepřirozené rozdělení Modřan na vzájemně obtížně průchozí části. Zde se jako řešení nabízí revitalizace komunikace, která je v časech mimo špičku prakticky bez života. Její kapacita výrazně převyšuje požadavky na dopravní obslužnost městské části a brání vybudování nových koridorů pro pěší a cyklisty, které by spojily obytné a rekreační části Modřan. Jednalo by se o zásahy poměrně neinvazivní, které by nevyžadovaly výrazný zásah do tramvajové estakády, komunikace, ani do železniční trati. Jako jednu z hrozeb lze uvést vybudování nové linky metra s označením D, které má podle plánů vést do nedaleké Písnice. To by vedlo ke snížení atraktivnosti Modřan jako rezidenční čtvrti. V poslední době se ovšem objevují názory, že nová linka by měla vést právě do Modřan, v tomto případě by se z hrozby stala příležitost, ale vedla by také ke zvýšení cen nemovitostí a k ještě palčivější nutnosti rozšířit občanskou vybavenost. 49

50 Použité zdroje: AUGUSTA, P. a RÁZKOVÁ, D., Kniha o Praze 12. Modřany a okolí Praha : Milpo. 150 s. STAVBA ROKU. Developerský projekt U cukrovaru [online] Dostupné na: Společenství vlastníků domu Belarie park 2075 [online] Dostupné na: Konverze modřanských bronwfields [online] Praha: Fakulta architektury ČVUT [cit ] Dostupné na: PRAHA 12 [online] Dostupné na: UNIVERZITA PARDUBICE [online] Dostupné na: dk.upce.cz 50

51 VOJENSKÝ BROWNFIELD PRAŽSKÉ KASÁRNY V BENEŠOVĚ Bc. Martin Lonský Úvod Brownfieldy neboli nevyužitá urbanizovaná území jsou nemovitosti (pozemky, areály, objekty), které jsou nedostatečně využívány a jsou zanedbány. Společnost CzechInvest vydala v roce 2008 dokument nazvaný Národní strategie regenerace brownfieldů 1, ve kterém se uvádí, že brownfield může být i kontaminovaný a vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity (MPO 2008). Matoušková vysvětluje, že tato území představují překážku pro další rozvoj obcí, měst i celých regionů, a proto je problematika brownfieldů v současné době velmi významným tématem (Matoušková 2015). Brownfieldy brzdí rozvoj území, zejména zastavěného, brání hospodářskému rozvoji, negativně působí na životní prostředí, mají negativní socioekonomické dopady a celkově přispívají ke špatnému obrazu celého územního celku, stojí také v Národní strategii regenerace brownfieldů (MPO, 2008). Zřejmě i proto dokument stanovil střednědobé a dlouhodobé cíle k vytvoření vhodného prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektů a prevenci vzniku nových brownfieldů. Stanovil také způsoby jejich dosažení. Jedním ze střednědobých dílů je zohlednění možnosti regenerace brownfieldů i pro jiné než průmyslové využití (např. smíšená městská funkce, občanská vybavenost, zemědělství či bydlení). K zajištění cílů strategie bylo stanoveno, že k financování regenerace je třeba využít všech možných zdrojů (evropské fondy, rozpočtové dotace, soukromé zdroje, dluhové financování), nabízet možnost soukromým developerům na správu určitých objektů, kontrolovat územně plánovací dokumentaci měst, ve kterých nejsou brownfieldy často správně identifikovány, případně pojmenovány, že je třeba vytvořit speciální brownfieldový portál a věnovat se osvětě tohoto tématu. (MPO 2008) Existence brownfields se často spojuje především s procesem strukturálních změn a s transformací ekonomiky jednotlivých zemí. S tímto tématem úzce souvisí vznik vojenských brownfields, kterým je věnována tato seminární práce. Jejím cílem je představit čtenáři jeden z vybraných vojenských brownfieldů (konkrétně objekt bývalých Táborských kasáren v městě Benešov), pojednat o současném využití objektu a pokusit se o vymezení jeho možného budoucího využití. Vojenské brownfieldy Vojenskými brownfieldy se rozumí opuštěná a nevyužívaná území, která byla dříve využívána pro vojenské (obranné) účely. Od ostatních typů brownfieldů se liší původem svého vzniku, respektive původním funkčním využitím. Obvykle jde o nevyužívané objekty ozbrojených složek (např. objekty kasáren, vojenské areály a další plochy a stavby, které původně sloužily k vojenským účelům). K jejich vzniku dochází demilitarizací území, což je proces, který v České republice probíhá od roku 1989 a dosud nebyl ještě ukončen (Matoušková, 2015). V rámci tohoto procesu dochází k průběžnému rušení vojenských posádek i dislokačních míst po celém území České republiky, vysvětluje Herick (2009). 1 Cílem tohoto dokumentu je vytvořit vhodné prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektů a prevence vzniku nových brownfields. 51

52 Na základě Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů, která proběhla mezi léty bylo zjištěno, že v České republice existuje brownfieldů (objekty větší než 1 ha), které zaujímají rozlohu ha, jejich celková zastavěná plocha činí cca 421 ha. Pokud by se počítaly i brownfieldy menší než 1 ha, jednalo by se celkem o 8,5 11,7 tisíc objektů o celkové rozloze tisíc ha (MPO 2008). Jedná se o údaje z roku 2008, Matoušková (2015) uvádí, že v současné době přistoupil CzechInvest k inventarizaci lokalit brownfields, přičemž aktuální dostupné údaje zobrazuje tabulka č. 1. Tabulka 4 Struktura brownfieldů v České republice podle původního využití Zdroj: Matoušková, 2015 Větší část opuštěných vojenských objektů a areálů přešla po roce 1989 do užívání Československé armády (Armády ČR). Některé lokality (celkem 65) byly po provedení sankčních prací (musela být např. odstraněna munice či geologické škody), předány k civilnímu využívání (jako příklad lze uvést částečnou revitalizaci bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, konkrétně revitalizaci panelových domů v lokalitách Hradčany a Kuřivody) (Hercik 2009). V současné době k jednomu z vojenských brownfieldů, který zůstává dosud nezrekonstruován a nevyužit, patří areál kasáren ve městě Benešov. Jedná se o jeden ze tří brownfieldů na Benešovsku, jediný je však nevyužívaný (MPO 2008). Vojenský brownfield Táborské kasárny Benešov Táborské kasárny sloužily do roku 1994 jako vojenský prostor pro vojenský útvar V roce 1994 byl prostor kasáren, rozkládajících se na 24,513 ha podle územního plánu vymezen jako plocha pro obranu státu. V roce 2007 získalo objekt od Armády České republiky bezúplatně do svého vlastnictví město Benešov, v roce 2009 nový územní plán určil, že bude pozemek transformován na obytné plochy, veřejnou zeleň a veřejnou vybavenost a drobnou výrobu. (Město Benešov 2015) Dosud se vize města na civilní kolonizaci prostoru nenaplnily, objekt zůstává v žalostném stavu, jak naznačují fotografie uvedené níže: 52

53 Obrázek 34 Táborské kasárny Benešov ukázka stavu objektu Zdroj: Vojensko.cz 2014 Popis objektu Objekt Táborských kasáren (jehož hodnota se odhaduje na 200 milionů korun) (Kellner 2016) leží v jižní části města. Ze severu je řešené území ohraničeno areálem pivovaru Ferdinand a linií Táborské ulice, jejíž severní strana je obestavěna řadovými domy, které vytvářejí uzavřenou blokovou výstavbu. Východní okraj řešeného území navazuje na čtvrť nízkopodlažní zástavby rodinných domů. Obrázek 35 Táborské kasárny Benešov mapa k výkladu o umístění objektu Zdroj:

54 Jižní a jihozápadní okraj objektu je vymezen územním plánem města nově navrženou páteřovou obvodovou komunikací, která propojuje dvě ulice Nádražní a Černoleskou (dosud zde vede pouze trať). Současné využití V současné době nejsou Táborské kasárny využívány. Výjimku představují občasné kulturní akce, např. v roce 2011 se zde konal festival Sázavafest. Areál dále využívají ke cvičení příslušníci Policie ČR, některé prostory kasáren fungují jako parkoviště, několik objektů je využíváno jako sklady. Objekt využívali v minulosti často bezdomovci, město zde proto pro tuto skupinu obyvatel Benešova zřídilo denní stacionář a noclehárnu. Jeden dům poblíž pivovaru byl zrekonstruován, je však zatím prázdný (Kellner 2016). Možné využití objektu Město Benešov v roce 2009 vydalo dokument nazvaný Benešov Táborská kasárna, Regulační plán, ve kterém tým odborníků představil konkrétní podobu plánované civilní kolonizace prostoru. Obrázek 36 Regulační plán Táborská kasárna hlavní výkres k výkladu o možném využití objektu Zdroj:

55 Tento plán vymezuje řešené plochy, podmínky pro vymezení a využití pozemků, podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí a pro ochranu veřejného zdraví. Dále projekt vymezuje veřejně prospěšné stavby, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, vymezuje pozemky pro asanaci, upřesňuje, objekty, pro které lze uplatnit předkupní právo atp. Území řešené regulačním plánem je rozšířeno o úpravu využití pozemků, které navazují na stávající zástavbu lokality řešené v rámci regulačního plánu Sokola Tůmy Za kasárnami, a proto se v plánu hovoří o celkové výměře 34,5 ha. Plán počítá s tím, že nové pozemky budou vznikat pokud možno) prostým rozdělením původních parcel bez nároků na rozsáhlou přeparcelizaci území. K vymezení nových pozemků by mělo docházet jen zcela výjimečně. Plán zahrnuje výstavbu hromadného bydlení, individuálního bydlení, smíšených ploch, ploch občanské vybavenosti a dopravní infrastruktury a plochy veřejného prostranství ( 2009). Částku, kterou bude třeba do revitalizace objektu investovat, město nezveřejnilo. Důvodem může být i skutečnost, že město neustále své plány mění, například na počátku roku představilo záměr zmenšit plochy hromadného bydlení a rozšířit plochy pro sportovní využití. Tento návrh přišel poté, co se město nedohodlo se dvěma nezávislými ruskými investory, kteří chtěli v objektu vybudovat zimní stadion a potřebnou infrastrukturu (Kellner 2016). Do této chvíle však, jak již bylo řečeno, se nenašel vhodný investor a město samo na to, aby revitalizaci provedlo, nemá peníze. Má ale různé možnosti. Může celý objekt prodat investorovi (jako tomu bylo v případě zájmu ruského investora). Výhodou tohoto postupu by bylo získání financí, na druhou stranu by se město z velké části muselo vzdát kontroly nad daným objektem. Město může samozřejmě také se soukromým investorem spojit své síly a vybudovat nějaký společný projekt, zde shledávám obtížnost především v domluvě, o jaký projekt by se mělo jednat, jak by měl fungovat a jak by měla být vypořádána majetková práva. Město může také některé části objektu rozprodat soukromým investorům a některé si ponechat. Jistou obtíž zde shledávám při řešení technické a dopravní infrastruktury, respektive při jejich obnově (otázka kdo bude platit jakou část?). Nebo, sežene-li peníze, může město celý objekt nechat zbourat (peníze na demolici může například zkusit získat z Regionálního operačního fondu), prodávat parcely nezastavěné, nebo zde zastavět pouze část objektu. Jak je vidět, není město omezeno pouze jednou možností. Při psaní práce bylo zjišťováno, jaké objekty městu Benešov chybí, které instituce by si zasloužily přesunout do nových objektů atp. Zjištěno bylo, že ve městě chybí multifunkční sociální centrum, které by nabízelo nejrůznější sociální služby a stalo se místem pro setkávání generací. Tato možnost se nabízí i vzhledem k tomu, že v areálu již existuje nízkoprahové denní centrum (stacionář) a azylový dům pro bezdomovce. Zrovna pro tento záměr by byla vhodná práce s developerem (umístění centra lze uvažovat např. v hlavní kasárenské budově), čímž by vznikl společný projekt města a soukromé společnosti. Obdobně by zde mohl být realizován projekt výstavby vysoké školy (která v Benešově chybí). 55

56 V areálu by bylo vhodné vytvořit také zázemí spolků v Benešově - kulturní spolky, např. Dům dětí a mládeže či folklórní soubor Benšáček, pro které by se hodila výměna prostor, hodily by se například prostory přízemní budovy, která se nachází u vjezdu do areálu a dříve sloužila jako nástupní plocha vojska, dále různé druhy sportovních areálů, v Benešově chybí víceúčelová sportovní hala (tu by bylo pravděpodobně třeba vystavět zcela nově). Své místo by zde mohli najít například také zkušební komisaři autoškoly, kteří dosud působí v přízemí radnice na Masarykově náměstí, v jedné kanceláři vedle recepce (nevyhovující stav). Závěr Z teoretické části práce vyplynulo, že vhodná regenerace nabízí nové příležitosti pro podnikatelské subjekty a tím i nárůst ekonomické aktivity v regenerované oblasti spojené s tvorbou nových pracovních míst a odstraňování environmentálních zátěží. Občanům může přinést větší spokojenost, jelikož na regenerovaných plochách mohou vyrůst nové instituce občanské vybavenosti, byty atp. Cílem práce bylo představit čtenáři jeden z vybraných vojenských brownfieldů (konkrétně objekt bývalých Táborských kasáren v městě Benešov), pojednat o současném využití objektu a pokusit se o vymezení jeho možného budoucího využití. Bylo konstatováno, že i přesto, že existuje rozsáhlý plán na regeneraci Táborských kasáren, není zatím kvůli nedostatku finančních prostředků realizován. Bylo také navrženo několik variant, jak může město danou situaci řešit, v rámci práce bylo navrženo i několik konkrétních projektů, které by byly vzhledem k situaci v Benešově vhodné na regenerovaném místě realizovat. Použité zdroje: HERCIK, Jan a kol., Demilitarizace území ČR po roce 1989 vstupní geografická analýza. In XII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách: sborník příspěvků z kolokvia v Bořeticích června Brno : Masarykova univerzita [cit ]. S ISBN Dostupné také z: KELLER, Zdeněk, Benešovský deník.cz: V benešovských Táborských kasárnách vyroste hala i hřiště. [online] [cit ]. Dostupné z: KELLNER, Zdeněk, Benešovský deník.cz: Táborské kasárny v Benešově se k životu hned tak neprobudí. [online]. [cit ]. Dostupné z: KELLNER, Zdeněk. Benešovský deník.cz: V benešovských Táborských kasárnách možná vznikne víceúčelové sociální zařízení. [online] [cit

57 10]. Dostupné z: MATOUŠKOVÁ, Lenka, Vojenské brownfields a jejich proměny od roku Regionální rozvoj mezi teorií a praxí [online] 2015(1) [cit ]. Dostupné z: MPO, CzechInvest: Národní strategie regenerace brownfieldů. [online] [cit ]. Dostupné z: Kasárna, Benešov. Seznam brownfieldů [online] [cit ]. Dostupné z: Územní plán Benešov: Textová část. [online] [cit ]. Dostupné z: VOJENSKO.CZ, Kasárna VÚ 6175 Benešov [online] [cit ]. Dostupné z: Regulační plán Táborská kasárna, Benešov - hlavní výkres. [online]. [cit ]. Dostupné z: 57

58 MĚSTSKÉ LÁZNĚ V PLZNI Bc. Vladimíra Majcherová Úvod Práce se týká bývalých Městských lázní v Plzni na Denisovo nábřeží. Tyto lázně se v minulosti těšily velkému zájmu široké veřejnosti, a to nejen rodilých Plzeňanů, ale i návštěvníků z širokého okolí. V devadesátých létech minulého století byl však provoz ukončen, a od té doby budova chátrá a stává se jakýmsi strašákem v jinak reprezentativní lokalitě okrajové části centra Plzně. Charakteristika, historie a časový vývoj areálu Městských lázní v Plzni Stavba Městských lázní v Plzni původně vznikla jako přirozená potřeba pro rostoucí počet obyvatel v dynamicky se rozvíjející Plzni na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. I když do té doby mělo město dostatek příležitostí k rekreaci a koupání v místních čtyřech řekách a několika rybnících, vyvstal požadavek na vybudování řádných lázní, v nichž by se za přiměřenou cenu dalo koupat po celý rok. Původní výstavba byla realizována v létech Architektonické řešení bylo tehdy navrženo pražským architektem Bedřichem Bendelmayerem, později doplněno plzeňským stavitelem Ladislavem Fialou. Byl zvolen novoklasicistní styl s monumentálně pojatým vstupem s předsazenými osmi iónskými sloupy a trojúhelníkovým štítem, což mělo připomínat dlouhou tradici lázeňství sahající až do dob antiky. Obrázek 37 Původní podoba Městských lázní v Plzni Zdroj: PAM, 2015 Tento duch však zanikl po vážném poškození budovy při bombardování Plzně na konci roku Autor poválečné rekonstrukce v létech , architekt Václav Neckář, oprostil průčelí budovy od přemíry dekoru a klasicizujícího sloupového pojetí, které v projektu dále 58

59 nezachoval. Nutno podotknout, že svoji roli v tomto jednodušším řešení sehrály i nižší finanční náklady na obnovu a časové hledisko realizace. Obrázek 38 Budova po zasažení bombou, r Zdroj: PAM 2015 Celý objekt je nepravidelného půdorysu, vnitřně velmi složitě řešen. Skládá se ze tří vzájemně těsně propojených křídel, z nichž každé mělo svůj účel a jiné funkce. Přední křídlo je orientované podélně s nábřežím. Je zde hlavní vchod a vstupní hala, která je rozcestím do všech dalších prostor. Zde byly umístěny hlavně služby - kavárna, pedikúra, maséři, kadeřnictví. V patrech pak prostory určené k relaxaci a rehabilitacím, jako například tělocvičny, ordinace specialistů a terapeutů, včetně veškerého sociálního a provozního zázemí. Jižní křídlo, kolmé k přednímu, tvoří z jedné strany ulici U Lázní. V něm se nachází hlavně velký plavecký zastřešený bazén, ve spodní části pak jeho technické zázemí, sprchy a šatny. Nad bazénem je galerie, na které jsou umístěny převlékací kabinky. Ve třetím křídle, ve dvoře, se nachází provozní zabezpečení objektu, kde byla kotelna se dvěma nezávislými kotli na tuhá paliva, prádelna a sklady. Části střech tohoto křídla byly využity jako slunné terasy, na které byl přístup rovnou z haly bazénu (PLZDI, 2010). Ve své době byly tyto lázně nejmodernějším zařízením svého druhu v republice, a to z hlediska velikosti, funkčnosti i technické vybavenosti. Očistné lázně měly čtyři oddělení, a to sprchové, vanové, parní a plovárnu. Léčebný ústav provozoval lázně slatinné, uhličité a medicinální, vodoléčbu i elektroléčbu. Jednotlivá oddělení byla seskupena kolem vestibulu tak, aby z něj byla přímo přístupná a každý návštěvník byl kontrolován z pokladny. Lázeňská plovárna se vbrzku stala oblíbeným místem široké veřejnosti i frekventovaným prostorem plavecké výuky (PAM, 2015). 59

60 Obrázek 38 Ukázka původního interiéru lázní Zdroj: PAM 2015 Objekt sloužil svému původnímu účelu až do roku 1993, kdy byl běžný provoz lázní ukončen, a od té doby je budova téměř ponechána svému osudu. Velkou měrou se na současném katastrofálním stavu podepsaly majetkoprávní vztahy. Obrázek 40 Interiér lázní z r Zdroj: Kříž

61 Obrázek 41 Interiér lázní z r Zdroj: ANON 2016 Obrázek 42 Současná podoba Městských lázní v Plzni Zdroj: PAM

62 Město se lázní poprvé zřeklo v roce 1994 a svěřilo je na několik let do pronájmu plzeňského podnikatele Jaroslava Kokeše, který je nedokázal zprovoznit. Radnice poté vyměnila budovu za bezcenné akcie firmy Inwest Shop, která později zkrachovala. Správce konkurzní podstaty pak nabídl dům za deset miliónů městu. Radnice nabídku odmítla pro nedostatek financí. Později budovu odkoupila pražská společnost Amádeus Real za pouhých pět miliónů. Ani tato firma však nedokázala objekt během dalších pěti let opravit a zprovoznit. V roce 2006 nabídla společnost Amádeus Real městu lázně za 28 miliónů. Zastupitelé tuto možnost zvažovali, nicméně se k nabídce vyjádřili zamítavě. Nakonec lázně v roce 2007 získala společnost TWB Praha, patřící italskému podnikateli Pierluigimu Cardosellimu. Ten však dodnes rekonstrukci taktéž nezahájil (ANON, 2010). V současnosti je provozovatelem objektu společnost DPZ Consulting, která prostory získala k pronájmu v roce 2012 od italského majitele, byť se zpočátku setkala se zamítavým postojem odboru památkové péče Magistrátu města Plzně. Po nutných základních úpravách zde tato firma provozuje halové paintballové hřiště, umožňující celoroční provoz. Hřiště je zřízeno v prvním patře budovy, kde je umístěno do prostor bývalé posilovny, hlavní haly s bazénem a sekce wellnesu. Pořádají se zde turnaje, firemní i rodinné akce. Celý lázeňský komplex je umístěn ve výhodné okrajové části historického centra města Plzně, od něhož je oddělen protékající řekou Radbuzou. Tento vodní tok byl v minulosti opevněn z obou stran kamennými zdmi kvůli regulaci koryta z důvodu záplav. Uvedený zásah posléze umožnil zástavbu území na pravém břehu Radbuzy. Obrázek 43 Poloha Městských lázní v Plzni Zdroj: Seznam.cz

63 Závěr Předchozí text této práce pojednává o charakteristice, historii a časovém vývoji areálu Městských lázní v Plzni, a to od jeho vzniku počátkem třicátých let minulého století až po současnost. Kdysi tento plně funkční objekt po dlouhá léta poskytoval uspokojení širokým vrstvám obyvatel města a jeho okolí v oblasti relaxace a osobních služeb. Nyní budova chátrá a její fyzický stav je označován za stav havarijní. Takové objekty v současnosti řadíme do takzvané kategorie brownfields (MPO, 2008). Podle toho, jak dlouho nejsou tyto objekty využívány, je posuzujeme jako v dobrém, špatném, či velmi špatném stavu, kdy hovoříme až o rozpadajících se ruinách. Dále se tyto objekty posuzují dle stupně ekologické zátěže, dle velikosti, polohy v urbánní struktuře, podle původní funkce, a v neposlední řadě dle možnosti jejich nového využití. Popisované bývalé Městské lázně v Plzni řadíme mezi ty, kde poškození stavby není zřejmě úplně fatální, spíše je hodně viditelné. Dle několika kontrolních studií nejsou zásadní a nosné části celého objektu narušeny. Je tedy stále ještě možné uskutečnit obnovu a původní funkčnost lázeňského komplexu v moderním pojetí současnosti, což vyplývá i z mnoha ohlasů veřejnosti. Zastupitelé města Plzně by měli zvážit, zda tento historický klenot stojí za zvýšenou pozornost a zapojit veškeré svoje pravomoci a dostupné prostředky k záchraně tak historicky i architektonicky významné stavby. Jedním z mnoha hlavních důvodů by mělo být naplnění vizí na celkové ozdravění území, a to zejména rozšířenou nabídkou pro podni atele, budoucí provozovatele jednotlivých sektorů, spojené s nárůstem ekonomické aktivity a tvorbou nových pracovních míst, poskytováním služeb veřejnosti v oblasti regenerace a zdraví, a v neposlední řadě zvýšením atraktivity města a nárůstu turistického ruchu. Hlavním předpokladem pro zahájení procesu cílené obnovy lázní by mělo být získání objektu zpět do majetku Správy města Plzně. Poté zvolit vhodnou strategii k získání prostředků na profinancování celé akce, k čemuž lze využít hned několika základních zdrojů (MPO, 2008), a to: evropské fondy - zejména Operační program podnikání a inovace (především v rámci programu Nemovitosti); rozpočtové dotace - zejména programy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministarstva životního prostředí; soukromé zdroje - investice developerů; partnerství veřejného a soukromého sektoru; dluhové financování - mezinárodní a české finanční instituce. Další vhodnou alternativou řešení částečného profinancování a zároveň k zapojení účasti široké veřejnosti, by mohlo přispět například vyhlášení veřejné sbírky, které by se bezpochyby setkalo s kladnou odezvou. Osud Městských lázní je jedním z mála témat, které zajímá všechny věkové kategorie a mají dle mnoha průzkumů jednotný názor - nebourat, rekonstruovat, obnovit. 63

64 Použité zdroje: ANON. Městské lázně v Plzni In: Facebook [online] [cit ]. Dostupné z: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU (MPO). Národní strategie regenerace brownfieldů [online] [cit ]. Dostupné z: NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV (NPÚ). Památkový katalog [online]. [cit ]. Dostupné z: 5D=Plze%C5%88sk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=Plze%C5%88- m%c4%9bsto&municipality%5b0%5d=plze%c5%88&municipalitypart%5b0%5d=v%c3 %BDchodn%C3%AD+P%C5%99edm%C4%9Bst%C3%AD&order=relevance%3Adesc&act ion=element&presenter=elementsresults PLZDI.CZ. Městské lázně [online] [cit ]. Dostupné z: PLZEŇSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL (PAM). Městské lázně [online] [cit ]. Dostupné z: PLZEŇSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL (PAM). Městské lázně [Původní podoba Městských lázní v Plzni] [online] [cit ]. Dostupné z: PLZEŇSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL (PAM). Městské lázně [Budova po zasažení bombou] [online] [cit ]. Dostupné z: mestske-lazne PLZEŇSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL (PAM). Městské lázně [Ukázka původního interiéru lázní] [online] [cit ]. Dostupné z: KŘÍŽ, František. [Interiér lázní z roku 1932] In: Facebook [online]. [cit ]. Dostupné z: 55/ /?type=3&theater 2. ANON. [Interiér lázní z roku 2010] In: Facebook [online]. [cit ]. Dostupné z: / /?type=3&theater PLZEŇSKÝ ARCHITEKTONICKÝ MANUÁL (PAM). Městské lázně [Současná podoba Městských lázní v Plzni] [online] [cit ]. Dostupné z: SEZNAM.CZ. Mapy.cz [Poloha Městských lázní v Plzni] [online]. [cit ]. Dostupné z: 64

65 REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ NERATOVICE Bc. Monika Martinková, Dis. Úvod Město Neratovice se nachází ve středních Čechách, konkrétně v okrese Mělník, přibližně 25 kilometrů severně od Prahy. Město leží v Polabské nížině, z velké části na levém břehu Labe, v nadmořské výšce 162 metrů (Neratovice). Pozvolný rozvoj nastal až od druhé poloviny 19. století. Stalo se tak především díky výstavbě železnice, neboť z Neratovic se zanedlouho stal důležitý dopravní uzel. Na začátku 20. století zde byly vybudovány dvě chemické továrny, jejichž vznik měl pro obec určující význam. Zatímco v okolních obcích se pěstovala cukrovka, obilí, brambory nebo zelenina, v Neratovicích vzkvétal chemický průmysl. V r se Neratovice stávají oficiálně městem a jsou k nim postupně přidruženy obce Libiš (která se v r osamostatnila), Byškovice, Lobkovice, Horňátky, Mlékojedy a Korycany. V součinnosti s národním podnikem Spolanou se intenzivně buduje nové moderní město panelového typu s hojným společenským zázemím. Kvůli výhodné možnosti bydlení a zaměstnání ve Spolaně se do Neratovic stěhovalo velké množství lidí. Kromě toho měla Spolana i vlastní autobusy, kterými svážela z Prahy a okolních měst další stovky pracovníků.v r Spolana zaměstnává 5562 pracovníků. Po r se provázanost města a továrny postupně vytrácí a v r Spolana dává obživu cca 800 zaměstnancům. Oproti minulým letům byl provoz Spolany a dalších chemických továren značně snížen. Z bytů pro zaměstnance se stávají bytová družstva. Roku 2003 se Neratovice staly obcí s rozšířenou působností. (Kronika města Neratovice, 2003). V současné době se město rozkládá na 20 km² a žije zde necelých šestnáct a půl tisíce obyvatel (Kronika města Neratovice, 2012). Obrázek 44 Neratovické náměstí Zdroj:Neratovice.cz 65

66 Obrázek 45 Letecký pohled na Spolanu Zdroj: Spolana Neratovice Regenerace sídliště Na Výsluní v Neratovicích Regenerace panelových sídlišť se v dnešní době týká mnoha měst v České republice. Jedná se o nezbytný proces, jehož primárním úkolem je zvýšení životnosti domů postavených panelovou technologií. Celkově se jedná o dlouhodobý proces zaměřený na sociální, ekonomické, urbanistické, architektonické a technické zhodnocení sídlišť. Podle Drápalové (2006) panelové byty mají stále na trhu s nemovitostmi své místo a jejich úplná likvidace je v nedohlednu. Cena komplexní rekonstrukce panelového domu je finančně méně náročná než výstavba nových bytů. Sídliště v Neratovicích se stavělo na volných plochách na okraji města, kde doposud žádná výstavba nebyla. Mezi domy vznikala prostranství, která sloužila k různým účelům. Vzhledem k množství mladých rodin, které se sem stěhovaly za prací, to byly převážně školky a prostranství, kde si hrály děti. Protože zde nejezdila žádná auta a na děti bylo vidět z okna, bylo to v té době poměrně bezpečné. 66

67 Obrázek 46 Vnitroblok sídliště Na Výsluní Zdroj: Neratovice.cz Většina panelových domů je v Neratovicích v současnosti již zrekonstruována, avšak domy, které tuto rekonstrukci ještě neprodělaly, již v řadě případů nesplňují požadavky na moderní bydlení. Nejčastějšími problémy, se kterými se u panelových sídlišť můžeme setkat, jsou technické závady spojené zpravidla se stářím výstavby, jejich vysoká energetická náročnost často spojená s tepelnými úniky, typická šeď panelových sídlišť a jejich celkový, v některých případech až chátrající vzhled. Je tedy nutné zajistit funkčnost, zlepšit uživatelský komfort a vzhled a snížit energetickou náročnost při provozování (Červenka,2008). Nejvíce zanedbaný je v Neratovicích bohužel dům s městskými byty, který ač prošel několika opravami, dělá stále městu ostudu. Obrázek 47 Městské byty Zdroj: foto autorka 67

68 Kontejnerová stání u bytových domů, která byla nově vybudována z tzv. gabionových zdí, jsou sice mnohem hezčí než ta stará původní, ale bylo by vhodné je osadit popínavými rostlinami, aby tyto stavby byly zakryty zelení. Obrázek 48 Kontejnerová stání. Zdroj: foto autorka Nově vzniklá psí loučka se u občanů nesetkala s úspěchem a stále zeje prázdnotou. Základní myšlenkou bylo, že zde mohou běhat psi bez vodítka, ale v takto malém prostoru opravdu není možné pustit volně psy různých ras a velikostí. Nabízí se možnost vybudovat tu místo, kde se bude setkávat mládež, která ve městě žádné takové místo nemá a nevhodně vysedává u obchodu Billa v místě určeném pro nákupní košíky. Prostor je však nutné doplnit o lavičky a odpadkové koše, nebo např. venkovní pingpongový stůl, který ve městě není, místo pro ohniště... Pro dětské hřiště prostor příliš vhodný není, jelikož je blízko silnice. Obrázek 49 Psí loučka Zdroj: Neratovice v obrazech 68

69 Zatímco regenerace sídliště úspěšně probíhá za podpory z dotace programu Podpora bydlení, vypisovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, velkým problémem města je stále nedostatek parkovacích míst, který vznikl masivní zástavbou panelových domů před rokem Sídliště nebyla projektována na situaci, kdy má rodina jeden až dva vozy. K tomu v Neratovicích parkuje řada lidí se svými služebními auty. Nabízí se několik možností řešení, například vybudování záchytného parkoviště, zjednosměrnění některých ulic a přeměna jednoho pruhu na parkoviště, či stavba parkovacího domu. To první by znamenalo další zábor půdy v blízkosti města s tím, že přesto budou řidiči nadále vyhledávat parkování blíže svým bytům. To druhé zhorší průjezdnost ulic. To třetí je zase velmi nákladné. Rozumné řešení bude muset zahrnovat vyváženou kombinaci různých řešení podle konkrétní situace na konkrétních místech. Bude ale také třeba motivovat vlastníky vozidel, aby parkovali alespoň jedním ze svých vozů dále od centra sídlišť. Prioritou při všech řešeních by mělo být to, aby měl každý možnost přijet ke svému domu s nákupem, s dětským kočárkem, s osobou se sníženou pohyblivostí apod. a odjet zaparkovat třeba i o něco dál od svého bytu. V současné době probíhá k možnosti vybudování parkoviště v lokalitě Na Výsluní územní řízení, proti kterému byly podány námitky obyvatel přilehlých bytových domů, kteří jsou proti změně územního plánu. Za nešťastné občané považují vykácení sakur na sídlišti z důvodu, že se jim nedaří a postupně odumírají. Lidé mají tyto stromy rádi a nesouhlasí s jejich vykácením, mnohem lepší řešení by bylo sakury nechat postupně dožít a místo nich vysazovat nové stromy, nebo vysadit novou alej v druhé řadě vedle té stávající. Přestože na fotografii (níže) to vypadá, že vedle sebe budou aleje dvě, pravda je taková, že sakurová alej bude vykácena. Zastupitelstvo města Neratovice schválilo přijetí dotace z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského fondu životního prostředí a zemědělství na akci Obnova stromořadí Na Výsluní a rozhodlo stromy postupně vykácet a místo nich vysadit habr (Neratovice.cz). Není zřejmé, proč se město rozhodlo právě pro habr, který roste pomalu a je považován za alergen; koncentrace těchto alergenů ve vzduchu je zpravidla nejvyšší od konce března do konce dubna. Domníváme se, že mnohem lepší by bylo vysadit více druhů stromů a keřů různých výšek, jelikož se alej nalézá na okraji sídliště, kde dál už je jen pole. Vysazená zeleň by pak tvořila i protivětrnou zábranu. Obrázek 50 Alej sakur a olší Zdroj: foto autorka 69

70 V Neratovicích je podle názoru obyvatel města velmi málo míst pro sportovní vyžití občanů. Místo pro realizaci, a to alespoň části projektu pro sportování občanů, by mohlo být zde, ve vnitrobloku sídliště Na Výsluní. Obrázek 51 Vnitroblok sídliště Na Výsluní Obrázek 52 Vnitroblok sídliště Na Výsluní Zdroj: Neratovice.cz Zdroj: foto autorka Je to poměrně rozsáhlá plocha uprostřed bytového komplexu, kterou vlastní město, prozatím velice málo využívaná. Navrhuji vzít si příklad z vedlejšího Brandýsa nad Labem (Venkovní fitnes), a dalších měst v republice a za finanční podpory z dotace Ministerstva pro místní rozvoj, programu Podpora bydlení, podprogramu Podpora regenerace panelových sídlišť (MMR 2015), a sponzorů zřídit venkovní fitness aktivity a zapojit se do projektu Hýbej se a pomáhej. Venkovní fitness poskytuje široké veřejnosti možnost sportovat na čerstvém vzduchu, zdarma, bez rezervace, 365 dnů v roce. Místo, kde by obyvatelé mohli trávit volný čas, pracovat na své kondici a zlepšovat svůj životní styl. Dotaci z tohoto programu mohou čerpat obce, na jejichž území se nachází panelové sídliště (Nařízení vlády č. 494/2000 Sb.). 70

71 Obrázek 53 Venkovní posilovací stroje Zdroj: Strojeposilovaci.cz Závěr Programy regenerace sídlišť se soustředí buď na celkovou obnovu obytného prostředí, nebo na dílčí úpravy budov. Dotace na opravy a zateplování panelových bytových domů existovaly dříve než dotace na úpravy celého prostředí a okolí panelových domů. Domy a jejich okolí však tvoří nedílný celek a hodnota domu se snižuje, pokud je dům obklopen zanedbanými plochami trávníků, dětských hřišť a automobilů parkujících všude na chodnících (Šimková 2005). Regenerace sídliště je trvalý, nekončící proces a na několika příkladech jsme si ukázali, že je stále co vylepšovat. Přesto tvrdím, že se zde lidem dobře žije a zapojování občanů do řešení problémů vede k posílení jejich pocitu sounáležitosti s lokalitou, k navazování nových kontaktů a sociálních vazeb, dochází k celkovému zintenzivnění společenského života. Obrázek 54 Pohled na zeleň sídliště Na Výsluní Zdroj: foto autorka 71

72 Použité zdroje: ČERVENKA, Leoš, Obvodové konstrukce panelových budov: poruchy staveb. 1. vyd. Praha: Grada, 144 s. ISBN DRÁPALOVÁ, Jana, Regenerace panelových domů: krok za krokem. Brno:ERA, 142 s. ISBN Neratovice: nejmladší město na Labi. Neratovice: Městský úřad Neratovice, 8 s. PAVLÍK, Miroslav Tudy šla historie, aneb, Zastav se člověče a zavzpomínej!, Neratovice: Město Neratovice. 202 s., il. ISBN: ŠIMKOVÁ, Hana, et al., Regenerace panelových sídlišť: katalog příkladů za rok Brno: Ústav územního rozvoje. Neratovice.cz [online] Dostupné na: Strojeposilovaci.cz [online] Dostupné na: Kronika města Neratovice, 2003, s. 13. Dostupné z: ty= Kronika města Neratovice, 2012, s. 11. Dostupné z: ty= MMR [online] Dostupné na: Nařízení vlády č. 494/2000 Sb. [online] Dostupné na: 72

73 NEGATIVNÍ DOPADY NOVÉ VÝSTAVBY NA OBYVATELE PRAHY 13 Bc. Tomáš Navrátil Úvod Městská část Praha 13 se nachází v jihozápadní části hlavního města, přibližně 9 km od centra. Rozloha městské části činí hektarů. Obyvatelstvo se vyznačuje poměrně mladou věkovou strukturou s relativně vysokým podílem dětí do 15 let a velmi nízkým zastoupením seniorů ve věku 65 (Strategie rozvoje městské části Praha 13, 2010, str ). Praha 13 se skládá z pěti relativně samostatných částí, které ale tvoří poměrně kompaktní celek. První z nich jsou Stodůlky, s citlivě zachovaným původním jádrem, na něhož navazují novější rodinné domy. Další typově shodnými částmi jsou Luka, Lužiny a Nové Butovice. Tato sídliště tvoří výhradě panelová zástavba bez historických budov. Bytové domy jsou situovány do tzv. rondelů - kruhových bloků. Poslední částí jsou Třebonice. Samostatná lokalita venkovského charakteru s kostelíkem, hřbitovem, náměstím s restaurací a bývalou školou. Celým územím Prahy 13 prochází Centrální park s přirozenými vodními zdroji. Největší podíl na zdejší architektuře mají sídliště z 80 let 20 století. Modernější stavby jsou v okolí Slunečního náměstí a Nových Butovic, kde je soustředěna novodobější architektura, reprezentovaná například církevním komplexem Komunitního centra sv. Prokopa, zajímavou futuristickou radnicí z roku 2003 a dalšími několika výškovými domy v jejím sousedství (MČ Praha 13, 2016). Díky své poloze a dopravnímu napojení je Praha 13 významným rozvojovým územím a vyhledávaným místem pro investory, pro výstavbu bytových domů, ale také rozsáhlých komerčních objektů. Na katastrálním území Praha 13 v současnosti probíhá masivní výstavba vícepodlažních budov na minimálním prostoru. Postupně vznikající téměř luxusní stavby s převážně obchodně-administrativním využitím. Tyto stavby ale z větší části nekorespondují s přáním a potřebami současných obyvatel. Nejproblematičtější jsou prováděné výstavby asi ve čtyřech místních lokalitách. Tři jsou umístěny podél páteřní komunikace v ul. Jeremiášova a jedna u stanice metra Nové Butovice, na pomezí s městskou částí Praha 5. Všechny lokality mají podobné charakteristiky a generují obdobné problémy. Seminární práce se bude zabývat jednou z nich, jako vzorovým příkladem. Podle názoru autora je z dlouhodobého výhledu velmi problematická výstava Západního Města, konkrétně jeho první etapy, tzv. Britská čtvrť. 73

74 Obrázek 55 Řešená lokalita v rámci Praha 13 Stodůlky Zdroj: Autor, Satelit Západní Město a jeho vliv na sousedící lokality Popisná a analytická část zástavby Britská čtvrť Od roku 2007 byla zahájena výstavba ambiciózního projektu Západní Město, realizovaná společností N. J. B. Reál. Jejím vlastníkem je z významné části developerská společnost Finep, a.s. Nové sídliště se má nacházet na katastrálních územích Stodůlek a Třebonic, západně od stanice metra Stodůlky a ulice Jeremiášova. Jižní hranice plánované zástavby vede podél Dalejského potoka až do Krteni. Západní hranice okraje výstavby se dotkne areálu obchodního centra Avion Shopping Park a venkovské zástavby v Chabech. Do těchto oblastí bylo původně v 80. letech 20. století plánováno rozšiřování sídliště Stodůlky, to se však neuskutečnilo. Projekt Západního Města byl rekonstruován a následně realizován až v roce Vizí investora je výstavba zhruba nových bytů v různých typech domů, od vysokých bytových domů až po vily, kancelářské prostory, restaurace, obchody, školy a školky, kulturní kluby, polikliniky, parky, velké centrální náměstí, ulice, cyklostezky, umělé říčky atd. (AKH Architekti, 2016). Etapizace výstavby byla rozdělena do několika částí, z nichž první je trv. Britská čtvrť. V letech došlo k dokončení zásadní části Britské čtvrti v těsné blízkosti stanice metra Stodůlky. Čtvrť zahrnuje celkem 673 nových bytů a 5 kancelářských budov v administrativním komplexu City West. Budovy jsou sídly významných společností, jako je Vodafone, Bayer, Siemens, Hyundai, Komerční banka apod. Ústředním bodem nové čtvrti je náměstí Junkových, odkud je přímý vstup do stanice metra Stodůlky. Vstup ze západní strany metra byl vystavěn jako příprava pro realizaci stavby Britské čtvrti. ( CS.Wikipedia, 2016). 74

75 Západní Město bude podle developera spojovat výhody bydlení v klidové části města s výhodami života v centru Prahy. Investor dokonce plánuje vlastní stanici metra, která umožní spojení s centrem Prahy do 20 minut. Zatím tuto výhodu má právě nově postavená Britská čtvrť. Do budoucnosti ještě developer počítá s dovybavením lokality kvalitními plochami zeleně, plnou občanskou vybaveností a úplnou dopravní obslužností ( Finep, 2016). Současný stav ovšem tak idylický zdaleka není. Brtitská čtvrť sama o sobě je velmi dobře řešena. Přímo u stanice metra je náměstí Junkových, na kterém jsou umístěny lavičky, oddychová zákoutí, zeleň doplněné moderním uměním. Náměstí má čtvercový půdorys. Soustavou vhodně řešených schodišť a teras je z něho přístupná stanice metra, přilehlé restaurace, obchody a provozovny se službami. V bezprostřední blízkosti náměstí jsou zastavěné plochy administrativního komplexu City West. Budovy jsou postaveny podél ul. Jeremiášova, tak aby tvořili přirozenou bariéru mezi obytnými plochami a čtyřproudovou komunikací. Budovy mají smíšenou administrativně obchodní funkci. Tady nastává první problém, tím je nedostatek parkovacích míst. Na komunikacích v ul. Klementova, Bessemerova a Siemensova nejsou reálně žádná parkovací místa pro návštěvníky nebo zaměstnance uvedených nadnárodních firem. Parkovací stání jsou v omezeném rozsahu, pouze pro zásobování, V.I.P hosty, osoby se zdravotním postižením a některé konkrétní manažery. Omezená kapacita podzemních garáží v komplexu City West též neumožňuje uspokojit potřeby drtivé většiny zaměstnanců. Administrativní budovy jsou od sebe odděleny bezvadně řešeným umělým jezírkem s pásem udržované zeleně, který využívají ke svému oddychu výhradně zaměstnanci administrativního komplexu. Obrázek 56 Náměstí Junkových Zdroj: Foto autor Veškeré plochy v ul. Laurinova, Kuchařova a Svitákova jsou zastavěny podlažními budovami majícími výhradně funkci bydlení. Jedná se o moderně řešené objekty s vlastními podzemními garážemi, přičemž pozemní komunikace k nim vedoucí jsou koncipovány pouze jako příjezdové, s omezenými parkovacími možnostmi. Účel veřejného parkoviště na plochách určených k dopravní obslužnosti má asi jenom 40 parkovacích míst. Specifická je zástavba rodinných domů v ul. Laurinova a Waldesova. Tyto luxusní jednopodlažní domy s vlastním parkovacím stáním a oploceným pozemkem jsou od ostatní zástavby odděleny umělým valem s výsadbou dřevin, keřů a travin ( Realcity, 2016). 75

76 Celkově působí systém řešení výstavby v Britské čtvrti dobře promyšleným dojmem. Název satelitní město je ale na místě. Nová výstavba nijak neřeší funkční propojení se stávajícím panelovým sídlištěm ve Stodůlkách. Služby, restaurace, oddychová místa, jídelny a další občanská vybavenost slouží téměř výhradně pro potřeby zaměstnanců společností působících v administrativních budovách, případně obyvatel Britské čtvrti, žijících v nadstandardně řešených bytových a rodinných domech. Většina z nich se v lokalitě zdržuje v denní době, tomu se přizpůsobují i prodejci a provozovatelé služeb. Příchozí do Britské čtvrti navštěvují původní sídliště Stodůlky jenom z jednoho důvodu, aby zde v průběhu dne zaparkovali svoje vozidlo. Jiných služeb nevyužívají, neboť prostředí v Britské čtvrti je čisté, dobře řešené, občansky vybavené a má všechny své funkce uzpůsobené k uspokojování jejich potřeb během dne. Zdejší rezidenti mohou využívat řadu služeb, které pravidelně přibývají a přizpůsobují se vznikajícím potřebám. Příkladem je prodejna potravin Billa, restaurace významných českých pivovarů, přítomnost poboček bank, bankomaty, čínská restaurace, Sushi bar, drogerie dm, pizzérie s rozvozem, vlastní jídelny jednotlivých firem, květinářství, kosmetický salon, solárium a řada dalších podniků. Zanedbatelná není ani zmínka o velmi kvalitním servisu developera. Zajištěna čistota veřejných prostor, úklid a údržba komunikací, údržba zeleně, neustálý dohled nad měnícími se podmínkami a potřebami v dynamickém prostředí výstavby ( Finep, 2016). S tím vším kontrastuje život v nejbližším okolí nové zástavby. Původní sídliště končilo na východním vstupu do metra Stodůlky. Ústředním bodem staré zástavby je Šostakovičovo náměstí. Náměstí má tvar podkovy. Od Britské čtvrti je odděleno ul. Jeremiášovou. Propojení s novou zástavbou je realizováno jedním podchodem pod uvedenou komunikací a společným vstupem do stanice metra Stodůlky. Budovy na náměstí jsou většinou přízemní s provozovnami jako jsou Česká pošta, a.s., restaurace, bary, obchody atd. Skladba služeb a obchodů je však výrazně omezená oproti Britské čtvrti. Pás mezi objekty občanské vybavenosti a komunikacemi tvoří chodníky a v nebližším okolí stanice metra i zeleň s lavičkami. Přilehlé ulice k Šostakovičově náměstí mají čistě panelovou zástavbu a plní obytnou funkci, ve výjimečných případech je v přízemí domu drobná provozovna ( oprava oděvů, tabák, večerka apod.). V ul. Vlachova je umístěna mateřská a speciální škola. Plochy pro dopravní obsluhu, zejména pro parkovaní, jsou poplatné době výstavby. Z toho vyplývá, že parkovací místa nejsou v disproporci s počtem bytových jednotek. V současnosti je stav téměř kritický a to bez ohledu na výstavbu Britské čtvrti. Obrázek 57 Šostakovičovo náměstí Zdroj: Foto autor 76

77 V intenzivní interakci s novou Britskou čtvrtí je tedy část sídliště Stodůlky vymezená Šostakovičovým náměstím a ulicemi Vlachova, Kovářova, Flöglova, Vackova, Líšnická, Hábova. Dopad těchto vazeb bude rozebrán v následující kapitole. Dopady výstavby na životní podmínky původních obyvatel sídliště Stodůlky Výstavba Západního Města v jeho první dokončené fázi, kterou je Britská čtvrť, má pro obyvatele dotčené části sídliště Stodůlky dva aspekty. Prvním je absolutní nepropojenost nové a stávající výstavby. Tento stav se dá považovat za konečný, neboť další části Západního Města už budou mít těžiště jinde, než v okolí náměstí Šostakovičova, náměstí Junkových a v hraniční komunikaci na ulici Jeremiášova. Fakticky zde zůstanou trvale obě sídliště rozděleny na západní a východní, kdy západní je luxusní rezidenční výstavbou s dobře kombinovanými funkčními plochami a východní sloužící jako odkladiště vozového parku zaměstnanců sídlících v administrativních budovách komplexu City West. Situace už dospěla do toho bodu, že výše uvedené ulice na sídlišti Stodůlky jsou trvale přeplněné parkujícími vozidly. Tento stav ještě zhoršilo zavedení placeného stání v přilehlých městských částech k Praze 13, známé modré zóny ( E15.CZ, 2016). Obrázek 58 Dopravní situace v ul. Jeremiášova Zdroj: Foto autor Nová výstavba tak přinesla stávajícím obyvatelům jenom těžkosti. Návštěvnost Britské čtvrti z jejich strany je v podstatě minimální. Je to samozřejmě dáno okolnostmi, které byly popsány výše, jako je soustředění provozovaných služeb na zaměstnance firem nikoliv na starousedlíky, nebo nezájem investora zabezpečit dostatečné parkovací plochy, pro jistě předem odhadnutý počet pracovníků v komplexu administrativních budov. Dodatečně bude vzniklý stav jen těžko řešitelný, protože se nedá předpokládat ochota investora zbudovat na jím vlastněných pozemcích záchytná parkoviště. Patrný je též nezájem řešit nějaké 77

78 solidnější propojení obou lokalit, vezmeme-li v úvahu, že ani jediný funkční podchod pod ulicí Jeremiášova nemá ani po dokončení podstatné části Britské čtvrti zpevněný chodník do sídliště Stodůlky. Obrázek 59 Podchod spojující Britskou čtvrť se sídlištěm Stodůlky Zdroj: Foto autor Na starém sídlišti je patrný dlouhodobý nezájem koncepčně řešit plochy určené k dopravní obslužnosti. Vlastně jediným reálným zásahem ze strany odpovědných orgánů je stále přibývající dopravní značení, které zásadním způsobem omezuje stání a jízdu motorových vozidel po nejvíce zasažených komunikacích. Z toho ale nakonec plynou především omezení týkající se místních obyvatel, kteří nejen ztrácejí poslední zbytky komfortu bydlení, ale často se dostávají i do bezvýchodných situací. Závěr Po zhodnocení nashromážděných poznatků a provedeném průzkumu přímo v terénu můžeme konstatovat, že obyvatelům původní zástavby nejvíc ovlivňuje život neřešená dopravní situace, jež má přímou souvislost se spuštěním provozu v administrativně obchodním centru City West. Celý problém vznikl podle názoru autora v důsledku těchto faktorů: Developer předem neřešil problém parkování běžných zaměstnanců společností sídlících v administrativních budovách postavených v ulicích Klementova a Siemensova. Příslušný stavební úřad zřejmě nijak do hloubky neřešil otázku všech dopadů výstavby na původní výstavbu, byť se jednalo o stavby na zelené louce, a byl k případným regulacím jistě prostor. Městská část Praha 13 dlouhodobě podceňuje výstavbu a rozšiřování stávajících parkovacích míst na jím svěřeném teritoriu (MČ Praha 13,2016). Rozšíření zón placeného stání v Praze a vytlačení řidičů dojíždějících za prací, především ke stanicím metra. 78

79 Na tomto místě bude vhodné připomenout slova jednoho z radních Hlavního města Prahy k všeobecně problematické situaci s parkováním na území Prahy, který mimo jiné uvedl, že Praha 13 prodala všechny vhodné lokality ke zřízení záchytných parkovišť na jejím území developerům za účelem jiné výstavby (Dolínek 2016). Řešení stále se prohlubujícího problému, které logicky generuje averzi místních obyvatel k občanům ze Středočeského kraje a fluktuantům z Britské čtvrti bude řešitelný jen obtížně. Negativní stav se vyvíjel několik let a roky bude samozřejmě trvat i náprava, vezmeme li v úvahu, že se nejedná o jedinou postiženou lokalitu na Praze 13. V úvahu připadá několik možností: a) Zbudování záchytného parkoviště po dohodě s majiteli pozemků v ul Poncarova, která propojuje ul. Jeremiášovu s Jižní spojkou (řešitel Hlavní město Praha); b) Rozšíření parkovacích míst v ul. Hábova, Vackova, Kovářova, Líšnická (řešitel Praha 13); c) Zavedení zón placeného stání v uvedených ulicích (řešitel viz. bod a) a b); d) Legalizace stání vozidel v ul. Jeremiášova za vodící čárou mimo jízdní pruhy. To by ovšem vyžadovalo zajištění bezpečného odchodu řidičů od vozidel vybudováním nadchodů či přechodů po čtyřproudové komunikaci (řešitel příslušný silniční úřad s vlastníkem komunikace); e) Kombinace variant a-d (řešitel developer, Hlavní město Praha, Městská část Praha 13) Obrázek 60 Mapový podklad zachycující nejvíce dotčené lokality Zdroj : Mapa autora, Aktuálně se navrhovaná řešení začínají ocitat ve slepé uličce, neboť z prohlášení paní primátorky je už jisté, že hlavní město nepočítá v nejbližších letech s vybudováním záchytného parkoviště v teritoriu Prahy 13 (Krnáčová, 2016). Obdobně se k problematice staví i Strategický 79

80 plán Prahy 13, respektive se tímto problémem nijak nezabývá ( Strategie rozvoje městské části Praha 13, 2010, str. 32, 40-43). Názory a úvahy zpracovatele se opírají mimo jiné o osobní znalost lokality. Její vývoj a zhoršující se podmínky pro život obyvatel sleduje od počátku zahájení výstavby Západního města. Navrhovaná řešení jsou zjednodušená a vycházejí zejména ze sledovaných cílů, tedy zajištění kvalitní dopravní obslužnosti území a účelného propojení nové a staré výstavby. Samozřejmě prosazování reálné varianty vyžaduje daleko důkladnější analýzu. Je-li vůbec nějaké rozumné řešení možné. Použité zdroje: AHK ARCHITEKTI [online] Projekt 2016 [cit ] Dostupné na CS. WIKIPEDIA 2016 [online] Britská čtvrť [cit ] DOLÍNEK, Petr, [online] Media [cit ] Dostupné na E15.CZ [online] Zprávy 2016 [cit ] Dostupné na: FINEP A.S. [online] Britská čtvrť 2016 [cit ] Dostupné na: KRNÁČOVÁ, Adriana, MoneyMag.cz [online] [cit ] Dostupné na: MČ PRAHA 13, O Praze 13 [online] [cit ] Dostupné na: MČ PRAHA 13, Odbor dopravy [online] [cit ] Dostupné na: MČ PRAHA 13, Strategie rozvoje městské části Praha s. Dostupné také na: %3A%2F%2Fpraha13.cz%2Ffile%2F6381%2FStrategie-rozvoje- V7.doc&data=lgLEENuk0G3kdWfH1Z17pv4jhCfEQBQ0KDRMM44DdG7WM_oseUSM7j ogmd8mjl5juw9qghzlg5ewogo7qi4zskfzeunhmrxydqtwzuq41kd7kfghsvowelqr 8QCpaeSxAIMncQCoi0%3D REALCITY, Developersky projekt [online] [cit ] Dostupné na: /rodinne-domy-britska-ctvrt-i

81 BÝVALÉ MĚSTSKÉ LÁZNĚ V JABLONCI NAD NISOU Bc. Kateřina Pánková Úvod Práce se zabývá tématem revitalizace brownfields, konkrétně analýzou bývalých Městských lázní v Jablonci nad Nisou. Budova bývalých Městských lázní se nachází poblíž centra města a denně se zde pohybuje velké množství lidí z důvodu, že nedaleko (cca 100 metrů) budovy se nachází konečná tramvajové zastávky, která vede z Jablonce nad Nisou, do 13 kilometrů vzdáleného Liberce. Tuto tramvaj denně využívají lidé k dojíždění za prací, případně ji využívají studenti dojíždějící do škol. Vedle budovy se nachází městský Tyršův park a podél budovy protéká řeka Nisa. Z další strany se nachází rušná ulice Budovatelů, kterou se dojede na kruhový objezd U Zeleného stromu, kterým se projede na dálnici, která vede do Liberce a Prahy, z toho důvodu je ulice Budovatelů velmi rušná. Obrázek 61 Poloha lázní na mapě Jablonce nad Nisou Regenerace brownfields Zdroj: Seznam.cz, 2016 BROWNFIELD je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. 81

82 Vizí Národní strategie regenerace brownfieldů je celkové ozdravění území, rozšíření nabídky pro podnikatele, zlepšení životního prostředí ve všech jeho složkách a dosažení efektivního využití dříve zanedbaného území s ohledem na tvorbu kvalitní struktury osídlení a krajiny, při respektování kulturně-historických, ekonomických, ekologických i sociálních hledisek. Brownfieldy způsobují vážné problémy: brzdí rozvoj území, zejména zastavěného, brání hospodářskému rozvoji, negativně působí na životní prostředí, mají negativní socioekonomické dopady a celkově přispívají ke špatnému obrazu celého územního celku. Vhodná regenerace nabízí nové příležitosti pro podnikatelské subjekty, a tím i nárůst ekonomické aktivity v regenerované oblasti spojené s tvorbou nových pracovních míst a odstraňování environmentálních zátěží. (Národní strategie regenerace brownfieldů, 2008, s. 1) Problematika brownfields a jejich revitalizace je ve všech vyspělých zemích zhruba od konce 60. let 20. století významným tématem, které souvisí se změnami sociálně-ekonomické struktur jednotlivých regionů, se strategickým, územním i krajinným plánováním. Za tzv. brownfields lze považovat nevyužívané zdevastované či narušené plochy a objekty v urbanizovaném území i ve volné krajině. Představují zásadní problém a překážku pro udržitelný rozvoj obcí, měst i regionů. Řešení této problematiky je vyjádřeno jako priorita v mnoha politikách a strategiích veřejných orgánů na státní, regionální i místní úrovni. (Regenerace brownfields, 2007, s. 3) Agentura Czechinvest společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu vypracovala komplexní Národní strategii regenerace brownfieldů. Cílem národní strategie regenerace brownfieldů je sjednotit postup a nabídnout rámcový dokument, který je vodítkem při řešení konkrétních problémů, které se při regeneraci brownfieldů na území České republiky objeví. V minulosti totiž scházel jednotný koordinovaný přístup a jednotlivé brownfieldy se dostávaly do objektu zájmu obcí, krajů nebo investorů jen tehdy, když bylo nutné řešit konkrétní lokalitu. Národní strategie regenerace brownfieldů proto pomohla nastavit rámec spolupráce napříč různými složkami státní správy a samosprávy. Díky tomu se zjednoduší, zpřehlední a sjednotí komunikace všech klíčových hráčů. A to bude znamenat větší rychlost i záběr revitalizace brownfieldů na území ČR. (Město, region a velké průmyslové zóny, 2009, s. 24) Analýza současného stavu Jediným vlastníkem objektu je Statutární město Jablonec nad Nisou. Podlahová plocha činí cca 2000 m 2. Objekt Budovatelů 11 je veden jako památkově chráněný a je v Městské památkové zóně Jablonec nad Nisou. V současné době není budova napojena na městskou kanalizaci, protože v době provozu se odpadní vody odváděly do Nisy, která teče vedle objektu. Napojení na městský vodovod bylo také zrušeno. Je zde pouze zčásti funkční elektrická přípojka. Dispozičně se jedná o velmi členitý objekt. V suterénu je umístěna technologie čištění a ohřevu vody, sauna a zasahuje zde železobetonová vana bazénu. V přízemí je hlavní vstup pro veřejnost, zázemí pro návštěvníky (pokladny, WC, převlékárny) a služby včetně zázemí. Bazénová hala je spojena s 1. a 2.NP schodištěm v prostoru bazénu. Po stranách bazénu jsou umístěny kabinky lázní, převlékárny, menší bazénky, sauna. Ve 3.NP se nachází byt správce a půda. 82

83 Obrázek 62 Pohled z jihovýchodu a na hlavní vstup Zdroj: Vyhledávací studie, 2007 Obrázek 63 Pohled z východu a jihu Zdroj: Vyhledávací studie, 2007 Obrázek 64 Interiér objektu Zdroj: Vyhledávací studie,

84 Funkční využití má budova dle platného územního plánu: občanská vybavenost, smíšená centrální zóna a významné domy. Obrázek 65 Výřez stávajícího územního plánu Zdroj: Mapová aplikace územního plánu, 2016 Objekt v současné době není využíván, technický stav objektu je velmi špatný, vyžaduje komplexní opravu, nové přípojky inženýrských sítí, stavební úpravy vnitřní dispozice dle účelu využití, nové vnitřní instalace médií, řešení vytápění objektu, oprava střechy (kontrola případně výměna dřevěných prvků krovu), opravy a repase výplní otvorů, nové podlahy, oprava fasády aj. Za výhodu lze považovat to, že u budovy se nepředpokládá existence ekologické zátěže. (Vyhledávací studie, 2007) Historie budovy Městské lázně, ležící u Tyršova parku, byly na počátku 20. století chloubou města Jablonce. Dnes, po mnoha letech chátrání, čeká poničená budova, avšak s velice precizně řešeným interiérem, na nového majitele. Jelikož jsou lázně jednou z mnoha jabloneckých památek, nelze změnit ráz celé stavby. Naopak, nový majitel by měl původní stavbu ctít. Městské lázně vznikly na konci prvního desetiletí 20. století, už tehdy v bezprostřední blízkosti městského parku. Ke slavnostnímu otevření pod honosným názvem Jubilejní lázně císaře Františka Josefa I. Došlo 5. května roku Stejně jako řada dalších významných budov ve stylu lineární secese, byly i lázně precizním dílem jabloneckého architekta Roberta Hemmricha. Ten byl podle vyprávění Marie Klobeové, dcery tehdejšího jabloneckého starosty K. R. Fischera, architektem bohatých Jablonečanů. Definitivně přestaly lázně sloužit v devadesátých letech, kdy se stal místem vodních radovánek a sportu nový plavecký bazén u jablonecké přehrady. (Šrámková, 2003, s. 25) 84

85 Obrázek 66 Dobová fotografie bývalých Městských lázní Zdroj: JablOneCity, 2016 V dobách, kdy byly jen ty nejluxusnější byty vybaveny koupelnami, měly veřejné lázně jiný význam než dnes. Na prvním místě byla očista těla a teprve pak možnost si zaplavat. Na začátku století patřilo k dobré vizitce každého okresního města, aby mělo své lázně. V Liberci vznikly v roce 1902, v Novém městě pod Smrkem (tehdy sídle soudního okresu) začátkem roku Ve čtvrtek 5. května 1910 se k těmto městům přiřadil i Jablonec nad Nisou. Protože se se stavbou započalo v roce 1908, který probíhal ve znamení oslav šedesátiletého panování stařičkého mocnáře, nesly název Městské lázně císaře Františka Josefa. (Karpaš, 2009, s. 39) Provoz nabízel návštěvníkovi zvláště plavecký bazén, který je 15 metrů dlouhý, 7,5 metrů široký, v nejhlubším místě 2,5 metrů hluboký. Dále zde byla parní lázeň se sedmnácti odpočivnými buňkami a masážním salonem. Vanové oddělení nabízelo 23 vanových koupelí rozdělených do první a druhé třídy, každá buňka s vlastním větráním a vytápěním. 22 sprchových koutů bylo odděleno posuvnou stěnou. V horním patře budovy nabízely své služby vzdušné a sluneční lázně. Nejnavštěvovanější byly lidové parní lázně s parní komorou, sprchami a bazénem se studenou vodou. V současné době jsou městské lázně zcela mimo provoz. Budova je uzamčena a hlídána bezpečnostní agenturou. Pokus o znovuzahájení provozu 11. ledna 1996 neměl dlouhého trvání. Tehdy o své lázně bojovaly hlavně ženy saunařky. Naděje svitla až na jaře 1997, kdy o objekt lázní projevila zájem soukromá firma. Velkolepý projekt tehdy předpokládal, že po rekonstrukci se budova stane multifunkčním prostorem jak pro sport, tak i kulturu. Radnice za současného stavu financí rekonstrukci neplánuje a bývalá chlouba města tak čeká prý na vhodný dotační program. (Pečová, 2011, s. 3) Současné využití objektu V současné době je objekt nevyužívaný a je nabízen k prodeji. Od roku 2015 v objektu ale probíhá velice zajímavý projekt neziskového sdružení ArtProstor, který spustil projekt Probuďme lázně k životu. Bývalé Městské lázně přejmenoval na Jablečné lázně a členové projektu chtějí iniciovat setkání lidí se stejnými zájmy, chtějí prostory využít k prezentaci a performanci nových forem živého umění. V prosinci 2016 se tam například uskutečnil Vánoční 85

86 skleněný market, kde účinkovaly různé hudební formace, proběhlo divadelní představení a taneční vystoupení. S nápadem přišla studentka Anna Strnadová. Jablonecký magistrát aktivitu spolku vítá. Myslí si, že zájem veřejnosti může přilákat investora, který by přišel s vhodným projektem a lázně zachránil. Město si v minulosti nechalo vytvořit studii, co by v lázních mělo být. Studie počítala s přestavěním objektu na knihovnu. Poté, co město nezískalo dotaci, však od návrhu ustoupilo. Jako další možnosti využití se nabízejí například pobočka Severočeského muzea se zvláštní expozicí z historie Jablonce, obnovení lázeňské a rehabilitační činnosti, po tomto volají zejména senioři, nebo vybudování centra současného sklářského a bižuterního průmyslu. Nicméně žádný investor, který by byl ochoten objekt lázní využít, zaplatit rekonstrukci a financovat provoz, se dosud neobjevil. (Pešek, 2015) Možné využití objektu V současné chvíli je objekt již více než 10 let nabízen k prodeji. Kromě několika různých akcí podniknutých na oživení lázní, jako např. kulturní akce organizace ArtProstor, nebylo Statutární město Jablonec nad Nisou schopno s touto budovou nic udělat. Je jasné, že přestavba lázní by byla velmi finančně nákladná, ale stále je zde naděje, že se v programovém období Evropské unie povede získat finanční dotaci z Evropských fondů. Například v sousedním Liberci se Statutárnímu městu Liberec, ač přes značné potíže, podařilo revitalizovat městské lázně na galerijní objekt. Projekt byl financován z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod z prioritní osy 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí. Bohužel programové období je za námi a Statutárnímu městu Jablonec se v tomto programovém období nepovedlo zrealizovat žádný projekt. Co se týče programového období , přichází v úvahu například dotace z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, konkrétně dotačního programu Nemovitosti. V tomto případě je ale problém, že příjemce může být pouze malý či střední podnik a ne město, proto by muselo město budovu prodat potenciálnímu zájemci z řad soukromých subjektů. A teprve tento soukromý subjekt by si mohl požádat o dotaci. Dále bude Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašovat Program podpory Regenerace a podnikatelského využití brownfieldů, který má pomoci revitalizovat nejvíce postižené kraje a přinést tak řešení brownfieldů v České republice. Problém ale je, že se týká pouze krajů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského. Další program, který připadá v úvahu je Integrovaný regionální operační program, prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů. Vzhledem k tomu, že objekt je již 10 nabízen k prodeji a žádný potenciální soukromý investor se neobjevil, prodej soukromému investorovi se již zřejmě nepovede. Samozřejmě připadají v úvahu i další možnosti financování například ze státního rozpočtu, případně vytvoření rezervy z rozpočtu města a oprava budovy dle finančních možností města. 86

87 Bohužel ale ze strategického plánu města je zřejmé, že představitelé města berou bývalé Městské lázně pouze na vědomí. Ve strategickém plánu je o lázních zmínka pouze v kapitole o brownfields, kde se jen konstatuje, že se jedná o lokalitu brownfield. Dále je tam zmínka o tom, že se jedná o významnou stavbu, která léta chátrá. Nic dalšího strategický plán neuvádí. Dle vedení města jsou náměty na využití lázní různé, například nové sídlo městské knihovny, pobočka Severočeského muzea se zvláštní expozicí z historie Jablonce, obnovení lázeňské a rehabilitační činnosti, vybudování centra současného sklářského a bižuterního průmyslu. Při jednáních se zájemci z podnikatelského prostředí zaznamenali i plány na nahrávací studio či městský pivovar (Hozová, 2014, s. 5). Závěr Z analýzy dostupných informací vyplývá závěr, že současná situace brownfieldu bývalých Městských lázní v Jablonci nad Nisou není prioritou Statutárního města Jablonec nad Nisou. Prioritou dle strategického plánu jsou například dopravní řešení křížení ulic Palackého a U Přehrady nebo dokončení silnice mezi Jabloncem a Libercem. Což jsou určitě chvályhodné projekty, ale vzhledem k tomu, že se objekt Městských lázní nachází téměř v centru města a na velmi rušném místě, bude se muset do budoucna tato situace řešit. Jedná se taky o velmi impozantní budovu, kterou je škoda nevyužívat. Bylo by dobré tuto situaci řešit co nejdříve, dokud jsou možnosti čerpání finančních prostředků z Evropské unie. Ale konečné slovo bude záležet na vládnoucí politické garnituře. Nejvhodnější funkční využití, které by vyžadovalo nejmenší finanční náklady, by bylo obnovení lázeňské činnosti. Bazén, který je součástí budovy by mohl zůstat zachován a pokud by se budova dostala do rukou soukromého investora, který by citlivě obnovil původní činnost, ale v novém pojetí, dnes moderních wellness center, mohlo by se do města dostat poskytování služeb, které jsou v dnešní uspěchané době zvláště žádané a v Jablonci nad Nisou rozhodně chybí. Také by došlo k ekonomickému oživení města, zvýšení pracovních míst a neposlední řadě k záchraně historické památky. Použité zdroje: Město, region a velké průmyslové zóny, [sborník ze semináře AUÚP, Ostrava října 2009]. Brno: Ústav územního rozvoje, 61 s. ISBN Regenerace brownfields, Zpracoval Odbor ekologie lidských sídel a člověka MŽP s využitím výstupů z projektu VaV-SM "Možnosti a způsoby regenerace ploch brownfields s ohledem na environmentální optimalizaci urbanizovaných prostorů". Praha: MŽP ČR, 20 s. Planeta. KARPAŠ, Roman, Městské lázně v Jablonci nad Nisou otevírají. Krkonoše. Jizerské hory. 43(5), s. 39. ISSN PEČOVÁ, Alena, Městské lázně v minulosti zdobily Jablonec, nyní jsou opuštěné a čekají na dotační titul. Naše Jablonecko. 1(8), s ŠRÁMKOVÁ, Jana, Jaký bude další osud městských lázní. Deník Jablonecka. Jablonecko: [příloha]. 11(210), s. 25. ISSN

88 HOZOVÁ, Markéta, Jak proměnit městské lázně. Jablonecký měsíčník. [online] 24 [cit ] Dostupné z: / / PEŠEK, Jan, Zkáza opuštěných jabloneckých lázní skončí, chtějí je oživit umělci. Idnes.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: Národní strategie regenerace brownfieldů, [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [cit ]. Dostupné z: Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, (Vyhledávací studie). [online]. Liberecký kraj: Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů. [cit ]. Dostupné z: Program podpory Regenerace a podnikatelského využití brownfieldů pomůže revitalizovat nejvíce postižené kraje, [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: Aktuální oznámení na úřední desce Magistrátu města Jablonec nad Nisou [online]. Statutární město Jablonec nad Nisou. Poslední změna :37:11. Dostupné z: lang=cs&slozka=23&xsekce=1124 Strategický plán města. [online]. Statutární město Jablonec nad Nisou. Poslední změna :26:00. Dostupné z: Mapová aplikace stávajícího územního plánu města. [online]. Statutární město Jablonec nad Nisou. Dostupné z: t=tms_mujablonec_up&client_lang=cz_win 88

89 BROWNFIELDS PRAŽSKÉ MĚSTSKÉ ČTVRTI SMÍCHOV Bc. Dagmar Poláková Úvod Městská část Praha 5 je dle počtu obyvatel pátou největší pražskou městskou částí. Je součástí pražského vnitřního města. Smíchov je pak centrální částí Prahy 5. Celé katastrální území městské čtvrti Smíchov je součástí a spadá do správy městské části Praha 5 (MČ Praha 5, 2002). Smíchov je strategickým dopravním uzlem, umožňujícím spojení v rámci hlavního města i s příměstskými okrajovými lokalitami, prostřednictvím autobusového nádraží Praha Na Knížecí, vlakového nádraží Praha Smíchov, tramvajových a autobusových zastávek a stanic metra Smíchovské nádraží a Anděl. Obecná charakteristika Smíchova Ve středověku byl Smíchov spíše zemědělskou oblastí, ale již v 18 století se začala rýsovat jeho budoucí proměna, která byla předznamenána vznikem několika manufaktur. K zásadní změně začalo docházet od počátku 19. století, kdy se území Smíchova výrazně industriálně proměňovalo. Stavěly se zde továrny, ale i obytné domy a dělnické kolonie. Převažovala strojírenská výroba, např. Ringhofferova strojírenská továrna na vagóny, ale byly tam i textilní, chemické, potravinářské továrny, pivovar a lihovar. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval až do počátku 80. let 20. století. Poté začala většina průmyslových areálů ztrácet svoji funkci a nastalo postindustriální období, jehož důsledkem byly nevyužívané a opuštěné areály (MČ Praha 5a, 2002). Na území městské části Praha 5 již bylo několik brownfieldů úspěšně revitalizováno a vyřešeno. Například v roce 2002 investovala radnice MČ Praha 5 do rekonstrukce a přestavby chátrající a zastaralé budovy Ústřední tržnice pro drobný prodej na Smíchově, postavené v letech Zrekonstruovaná budova slouží jako pobočka Městské knihovny v Praze. Nákupní centrum Nový Smíchov vyrostlo na místě někdejších Ringhofferových závodů a je také ukázkou úspěšného projektu. V prostorách dřívějšího parkoviště, vestibulu metra Anděl a přilehlých přízemních budov s obchůdky vyrostlo dominantní prosklené centrum Zlatý Anděl. Budova s obchody, restauracemi a kancelářemi, kterou nelze přehlédnout a která vtiskla Smíchovu moderní tvář (Bosáková, 2012). V neposlední řadě Rezidence Waltrovka, což je realizovaná revitalizace v místě bývalé továrny na motocykly, automobily a letecké motory Waltrovky (Penta, 2015). Avšak jsou dvě území, která na své nové využití zatím čekají. Prvním je areál nádraží Praha - Smíchov a druhým Lihovar Zlíchov. Urbanistická studie Nádraží, tedy pouze konečná stanice České západní dráhy vedoucí z Bavorska, přes Plzeň do Prahy, zahájilo svůj provoz v roce 1862, kdy zde byla konečná stanice. V roce 1872 byla do stanice napojena trať Buštěhradské dráhy, která byla využívána pro nákladní dopravu a poté v následujících letech byla trať prodloužena na Hlavní nádraží a tím se více začlenila do systému pražské železniční sítě (Wikipedia, 2016). 89

90 Areál nádraží je vymezen na západě rychlostní komunikací ulicí Dobříšská, která se napojuje na ulici Radlickou. Na severu je ohraničen ulicí Za ženskými domovy, na východě je po celé délce ohraničen ulicí Nádražní. V jižní části je oblast vymezena Zlíchovským tunelem. Lokalita je stále důležitým dopravním uzlem a pořád plní svou přepravní funkci. Z vlakového nádraží je snadný přestup na metro, tramvajovou i autobusovou dopravu. Lze však konstatovat, že spadá mezi ekonomicky nedostatečně využívané zóny. Vzhledem k průmyslové minulosti Smíchova nádraží plnilo přepravní a zásobovací funkci pro závody a továrny, které tam působily. Z toho důvodu bylo v areálu nádraží vybudováno mnoho administrativních a drážních budov a objektů jako depa, překladiště, výtopny, dopravní a manipulační kolejiště. Ne všechny objekty a plochy jsou ale v současnosti využívány (obrázek 67). Obrázek 67 Severní část nádraží Zdroj: foto autor Území nádraží lze rozdělit do čtyř částí: osobní nádraží Praha Smíchov, severní nástupiště Praha Smíchov, nákladové nádraží Praha Smíchov a nádraží Praha Smíchov Na Knížecí. Některé drážní objekty jsou pronajímány. Například v jižní části, před centrálním osobním nádražím, stojící bývalá výtopna je pronajímána občanskému sdružení Výtopna Zlíchov, které zachraňuje, renovuje a zprovozňuje historické parní a motorové lokomotivy. Tudíž původní charakter objektu zůstal zachován (Výtopna Zlíchov, 2016). Bývalá administrativní drážní budova (stojící také v jižní části areálu v blízkosti centrálního osobního nádraží) slouží kulturním účelům. Od roku 2007 je sídlem obecně prospěšné společnost MeetFactory, která zde provozuje výtvarné ateliéry a dílny, klub, galerii, kinosály a mezinárodní rezidenční program pro zahraniční umělce (MeetFactory, 2016). 90

91 V severovýchodní části u ulice Nádražní a Za Ženskými domovy je areál nádraží využíván malými podniky typu výkup surovin, obchod s nábytkem, obchod s levnými potravinami, barvy laky, sklady, stavebniny, autobazar či restaurační zařízení (např. stánek s kebabem a restaurace Nagano). Centrální a severní část je z části využita jako parkoviště autobusů. Zbylé plochy jsou ladem (obrázek 68). Obrázek 68 Pohled z lávky nad centrální částí Zdroj: foto autor Areál nádraží je majetkem státní společnosti České dráhy. Ta se rozhodla pro revitalizace centrální a severovýchodní části nádraží formou spolupráce se soukromým subjektem. Výběrové řízení vyhrála společnost Sekyra Group. S ní České dráhy vytvořily akciovou společnost Smíchov Station Development, ve které mají 51% podíl (České dráhy, 2008). Cílem společného projektu je proměna a rozvoj 21 ha lokality Smíchovské nádraží. V květnu 2014 dostal projekt zelenou změnou územního plánu č. 2710/00 schválenou magistrátem hlavního města Prahy. Se zahájením první etapy prací se počítá na jaře V místě by měla být vyřešená doprava, parkování, své místo bude mít zeleň i stromy v ulicích a vnitroblocích. Bydlení by tam mělo, v blokových domech, nalézt až obyvatel (obrázek 69). V oblasti bude stát i několik náměstí, základní a mateřská škola, společensky významné prostory, ale i v neposlední řadě nákupní centrum. 91

92 Obrázek 69 Návrh blokové zástavby Zdroj: Sekyra Group, Kuba & Pilař architekti V rámci projektu se počítá i s přesunem terminálu Na Knížecí blíže ke Smíchovskému nádraží. Vznikne tak nový dopravní uzel propojující železniční a autobusové nádraží se stanicí metra a tramvajovou zastávkou. V projektu je zapracováno i velké parkoviště P + R (Sekyra Group, 2014). Zlíchovský lihovar Areál lihovaru fungoval od roku 1880 jako producent lihu a potaše, firma Fischl &Rosenbaum. V šedesátých letech byla potašovna přestavěna na octárnu a Zlíchovský lihovar se tehdy zařadil mezi nejvýznamnější evropské producenty octa. Od roku 1961 firma začala produkovat také lihoviny. Výroba byla ukončena koncem roku 2000 a od té doby areál chátrá (obrázek 70). Obrázek 70 Původní vstup z Nádražní ulice Zdroj: foto autor 92

93 V minulosti byl lihovar kolejemi přímo napojen na nádraží Praha Smíchov. Na koleje navazovala rampa a skladovací prostory, výrobní a administrativní budovy, rafinerie lihu a laboratoře (Za starou Prahu, 2009) Dominantou je osmiboký cihlový komín a budova varny (obrázek 70 a 71). Ministerstvem kultury byly tyto objekty, polygonální komín a varna (destilovna), prohlášeny kulturní památkou (Monumnet, ). Obrázek 70 Polygonální komín Obrázek 71 Varna Zdroj: foto autor Zdroj: foto autor 93

94 Celá lokalita byla a doposud je ve velice zanedbaném stavu. Což vedlo v roce 2013 až ke zřícení budovy v bezprostřední blízkosti kulturní památky varny. Zřícením naštěstí nedošlo k narušení sousedícího chráněného objektu (obrázek 72). Obrázek 72 Zřícený objekt Zdroj: foto autor Lokalita je vymezena ze západu ulicí Nádražní, z východu ulicí Strakonická. Ze severní strany je ohraničena pozemky ČSAD Jihlava. Ačkoli v lokalitě docházelo k manipulaci s řadou chemických látek, spíše než chemickou kontaminací, je místo ohroženo zhoršeným ovzduším, což souvisí s vysokým dopravním vytížením okolních ulic. Ulice Strakonická navazuje na pražský okruh a silniční tah směr Dobříš, Příbram, Strakonice. Nádražní ulice je intenzivně využívána MHD a meziměstskými autobusy. Některé nemovitosti v areálu Zlíchovského lihovaru byly majetkem městské části Praha 5. Ta je však rozprodala a v současné době je areál o rozloze 2,2 ha majetkem soukromého investora Zlatý lihovar, společnosti založené v roce Ta začala roku 2001 plánovat revitalizaci areálu. Byla podána žádost o změnu územního plánu z průmyslového využití na využití smíšené, což bylo v roce 2004 schváleno. V roce 2015 společnost oficiálně oznámila, že hodlá, na začátku roku 2017, zahájit rekonstrukci areálu (Pražský deník, 2015). Po dokončení by měl Zlatý lihovar nabídnout přibližně 620 bytových jednotek s podzemními garážemi, sklepy, centrem pro volnočasové aktivity a fitness centrem (obrázek č. 8). V nové výstavbě by mělo najit místo i několik obchodů, restaurací, barů, kaváren, zahrad a rovněž by měly být zachovány historické prvky (Zlatý lihovar, 2015). 94

95 Obrázek 73 Vizualizace projektu Zdroj: zlatylihovar.cz Závěr Areál rozpadajícího se Zlíchovského lihovaru denně míjejí stovky aut jedoucích po Strakonické ulici směrem do či z Prahy, ale i stovky spoluobčanů využívajících MHD směrem ke Smíchovskému nádraží. Majitelem Zlíchovského lihovaru je soukromý investor Zlatý lihovar a.s., jehož jediným akcionářem je firma Goldfin Investments, se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Odhadované náklady, jak sdělila firma, jsou 1,25 miliardy Kč. Stavební práce by, dle sdělení investora, měly být zahájeny v roce 2017 (Pražský deník, 2015). Mnozí z nás, kteří jezdíme každý den okolo lihovaru máme příležitost pozorovat dění v této lokalitě. Bohužel kromě, na několika místech, vztyčených pevných zátarasů na místo původního plotu, nebyla zaznamenána žádná další činnost. Pravda, pes hlídající objekt, žije. To znamená, že do areálu někdo dochází a snad ještě žije i celý projekt. Ke studii revitalizace ale jsou, například ze strany zastupitelů MČ Praha 5 za Stranu zelených, výhrady. Upozorňují na nedostatky projektu, zejména na snahu o maximální ekonomické vytěžení území. 95 % zastavěného území je určeno na bydlení, ačkoli územní plán povoluje využití maximálně 60 % pro jeden typ funkčního využití (Strana zelených, 2016). Doufejme, že projekt bude pečlivě posuzován a investorem budou námitky a připomínky zohledněny. Nezbývá než si přát, aby znovu nenastalo období finanční recese, protože to by dozajista znamenalo opětovné pozastavení celé akce a pravděpodobně definitivní zkázu objektů. Aktuálně, státní správou nastavený systém sankcí za zanedbání péče o kulturní památky, nahrává některým majitelům, pro které je mnohdy výhodnější nechat cíleně památku zchátrat a následně zbourat než zajistit její ochranu před ohrožením, poškozením a znehodnocením (MKČR, 2014). Revitalizace Smíchovského nádraží bude probíhat v příznivějších podmínkách ať finančně, tedy za součinnosti soukromého a veřejného sektoru, ale i co se týče komunikace s investorem. Tato spolupráce také přináší jistá rizika, ale v případě nerealizace přinejmenším nehrozí, na rozdíl od lihovaru, zřícení a zánik kulturních památek. Lze ocenit přístup městské části, která se aktivně podílí na spolupráci s investory, odborníky a občany městské části. V OC Nový Smíchov do probíhala výstava modelu studentů architektury, který představuje urbanistické ztvárnění území (MČ Praha 5b, 2016). Městská část je připravena zahrnout do diskuzí s investorem případné návrhy, připomínky a obavy veřejnosti. Mezi ty patří zvýšené riziko zhoršení již dost složité dopravní situace, související hlavně s plánovaným vytvořením nových kanceláří, zahuštění města, polemika nad množstvím zeleně, rozpočtová připravenost veřejné správy na financování nové školy a školky. 95

96 Vzhledem k tomu, že se obě popsaná místa nacházejí na exponovaných částech Prahy 5, nabízejí velký potenciál v územním rozvoji města a v zajištění městských funkcí v podobě bydlení a občanské vybavenosti. Velkou hodnotou uvedených lokalit je, že se obě nacházejí ve vnitřním městě, mají výbornou dopravní dostupnost a jsou v blízkosti centra hlavního města. Navrhovaná funkční a prostorová řešení revitalizace, budou-li při jejich realizaci zapracovány a zohledněny připomínky zúčastněných stran, budou pro městskou část Praha 5 přínosem. Vznikne nové městské centrum. Přibydou zelené plochy v podobě nových parků a zeleně mezi obytnými bloky. Nové funkční a prostorové využití zdůrazní novodobý charakter Smíchova coby moderní rezidenční čtvrti. Použité zdroje: BOSÁKOVÁ, V., Analýza využití vybraných objektů brownfields v MČ Praha 5. Bakalářská práce. Praha: VŠE, 51 s. Dostupné z: 0mc_praha_5 České dráhy, a.s. [online] Smíchov Station Development, a.s [cit ] Dostupná na: / ČTK [online] Pražský deník 2015 [cit ] Dostupná na: html Klub za starou Prahu [online] Věstník 2009 [cit ] Dostupné na: Meet Factory o.p.s. [online] O nás 2016 [cit ] Dostupná na: Ministerstvo kultury [online] Postih za protiprávní jednání na úseku památkoví péče 2014 [cit ] Dostupná na: Národní památkový ústav [online] Monumnet, seznam ohrožených nemovitých památek [cit ] Dostupné na: Penta Investmens, s.r.o. [online] Waltrovka 2015 [cit ] Dostupné na: Praha Wikipedia [online] Praha Smíchov (nádraží) 2016 [cit ] Dostupné na: Sekyra Group [online] Smíchov City [cit ] Dostupná na: 96

97 Strana zelených [online] Zlatý či zapadlý lihovar? 2016 [cit ] Dostupná na: ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5a [online] Historie 2002 [cit ], Dostupné na: ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5b [online] Tiskové zprávy 2016 [cit ] Dostupné na: V+OC+Nov%C3%BD+Sm%C3%ADchov+za%C4%8Dala+v%C3%BDstava%2C+na+n%C 3%AD%C5%BE+se+ve%C5%99ejnost+sezn%C3%A1m%C3%AD+s+ideov%C3%BDm+% C5%99e%C5%A1en%C3%ADm+Sm%C3%ADchov+City Výtopna Zlíchov a ZABABA s.r.o. [online] Hlavní strana 2016 [cit ] Dostupné na: Zlatý lihovar, a.s. [online] O nás, úvod 2015 [cit ] Dostupné na: 97

98 REVITALIZACE VEŘEJNÝCH PROSTORŮ V JABLONCI NAD NISOU Bc. Alena Purmová Úvod Veřejný prostor a jeho využití se stále více dostávají do popředí zájmu nejen politiků, ale i široké veřejnosti, protože každý z nás veřejný prostor více či méně využívá. Co to je vlastně veřejný prostor? Oborový portál Land Managment (2011) uvádí k definici veřejného prostoru následovné: Absolutně přesná a univerzální definice veřejného prostoru neexistuje. Jednoduše by se dalo říct, že veřejný prostor je místo, kde se setkávají lidé, kteří jsou si navzájem cizí. Do takto obecně široce vymezeného pojmu lze zahrnout náměstí, ulice, parky a další místa, která by měla sloužit nejen ke shromažďování lidí, jejich vzájemné komunikaci, ale také mj. k relaxaci a odpočinku. Naše současná legislativa používá pro tato místa pojem veřejná prostranství. Např. podle zákona o obcích ( 34 zákona č. 128/2000 Sb.) jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Můžeme rozlišit dva základní typy veřejných prostranství: zeleň, sloužící především k pobytu a k rekreaci (zejména parky), ulice a náměstí, sloužící především k obsluze území. Tato práce se zabývá problematikou využití veřejného prostoru v Jablonci nad Nisou. Město Jablonec nad Nisou má veřejné prostory, které jsou dobře využívány ke svému účelu a plní svoji funkci. Bohužel má i mnoho veřejných prostorů, které po celá desetiletí byly plně funkční a svou funkci postupem času ztratily, především po roce Zcela jistě by si všechny zasloužily revitalizaci, aby zase byly využívány nejen obyvateli města Jablonci nad Nisou, ale i třeba případnými návštěvníky. Předkládaná práce neposkytuje dostatek prostoru zabývat se všemi. Nabízí se otázka, který veřejný prostor zvolit. Dolní náměstí, které zeje prázdnotou a slouží většině obyvatel jen jako tranzitní prostor? Nebo Horní náměstí, které v současné době je pouze jedním velkým ošklivým parkovištěm? Tyršův park, do kterého se obyvatelé města pomalu bojí chodit? Ulicí 5. května, kde díky velkolepě plánovaného bulváru musela ustoupit původní historická zástavba a dodnes zde nic nového nestojí a zřejmě ani v nejbližší době stát nebude, protože pro investory je to nezajímavá lokalita? Výčet by mohl pokračovat. Pro účely analýzy byl zvolen prostor kolem Novoveského koupaliště. Autorka má k tomuto prostoru blízký vztah a dle autorčina názoru, je to prostor, který je v současné době neprávem opomíjený a zasloužil by si revitalizovat. Na základě tohoto autorčina výběru byla mapována oblast kolem Novoveského koupaliště včetně ulice Novoveské, ze které je k lokalitě nejsnazší přístup. Cílem práce je zmapování vybrané oblasti a analýza využití vybraného veřejného prostoru. Dílčím cílem je vytvoření mapového pokladu vybavenost území. Základním metodickým rámcem je analýza, komparace, pozorování. Jako zdroje byly volně využity dostupné údaje o Jablonci nad Nisou z tištěné literatury a elektronických zdrojů, např. stránek Města Jablonec nad Nisou. Mapování zvolené oblasti proběhlo dne , v časovém rozmezí od 13 hod do 15 hod. Bylo zahájeno a následně ukončeno na křižovatce ulic Jarní a Novoveské, kdy byla zmapována především oblast kolem koupaliště. V průběhu mapování bylo polojasno, teplota kolem -3 C, téměř bezvětří. 98

99 Analýza využívání veřejného prostoru v minulosti Pro porovnání se současným stavem zkoumaného veřejného prostoru je nutné ohlednout se do minulosti a zmapovat využívání tohoto prostoru od doby jeho vzniku. Začátek 20. století Novoveské koupaliště, původně nazývané Rybník Gondola, bylo vybudováno v letech na Novoveském potoce bruslařským spolkem jako kluziště. Tento spolek zde na zakoupených pozemcích, zřídil umělou vodní nádrž o rozloze m 2 a provedl parkové úpravy v jeho okolí. Obrázek 1 zachycuje stavební práce na nově vznikajícím koupališti a jeho okolí. Obrázek 74 Stavba Novoveského koupaliště v letech Zdroj: Dlabánek, nedatováno Od roku 1905 bylo koupaliště v zimě využíváno k bruslení, v létě ke koupání, jeho okolí pak prostředí pro odpočinek, relaxaci a vzájemné setkávání místních obyvatel. Koupaliště svého času představovalo největší udržovanou lední plochu v Čechách. V provozu zde byla i půjčovna lodiček, která disponovala 16 lodičkami. Zázemí koupaliště dotvářela dřevěná budova hostince Bade Schwimmanlage Hostinec na Plovárně, s krásnou hrázděnou konstrukcí. V budově byly mj. převlékárny, taneční sál, kuželník a další provozní zařízení. O něco později byl celý areál i elektrifikován, jak uvádí Jablonecký měsíčník (2008). Obrázky 2 a 3 zachycují koupaliště počátkem 20. stol. Jak je z dobových fotografií patrné, prostor byl plně využíván obyvateli Jablonce nad Nisou. 99

100 Obrázek 75 Novoveské koupaliště počátkem 20. století I na obrázku 76 je vidět, jaký zájem měli lidé o tento veřejný prostor. Obrázek 76 Novoveské koupaliště počátkem 20. stolení Zdroj: Jablonecký měsíčník, 2008 Zdroj: Kunc,

101 O jak významný veřejný prostor se v té době i pozdější jednalo, svědčí vzpomínky Otakara Purma (2016), jednoho z pamětníků, který v tohoto veřejného prostoru bydlel v období : Okolí koupaliště využívala i široká veřejnost. Já jako dítě jsem zde vyhrál dort při závodu na koloběžkách. K Novovesáku se chodilo nejen na procházky, ale hrála se zde i hokejová utkání, např. s Kanaďany v roce Uskutečnily se zde krasobruslařské soutěže exhibice, konaly se zde závody v plavání. V zimě jsme si zde jako kluci mohli půjčit brusle a kdo nebyl příliš zdatný, měl na ledě k dispozici takovou dřevěnou kozu, o kterou se opíral, aby při bruslení neupadl. V létě jsme si na koupaliště chodili hlavně zaplavat nebo jezdit na lodičkách. Vzpomínám si na plavčíka, který bděl nad naší bezpečností, k dispozici měl u sebe i záchranné kruhy. Rádi jsme si s kamarády chodili i kupovat limonádu do místního hostince. Tatínek se sousedy chodil na koupaliště hrát kuželky. Dospělí navečer využívali k tancování i parket vedle restaurace, hrála živá hudba. Po roce 1945 využívali okolí koupaliště též sportovci, především lehcí atleti, pro které byl přesun do areálu Novoveského koupaliště pokrokem, než jim byl zbudován nový areál na Střelnici. Atleti běhali kolem vody, zbudováno bylo jednoduché doskočiště, našel se i prostor, který sloužil zároveň jako skladiště, šatna i klubovna (LIAZ, nedatováno). V té době využívali k hodinám tělocviku zázemí okolo koupaliště i žáci II. stupně dvou blízkých základních škol z ulic Sokolí a 5. května. Mnozí z těchto žáků, hlavně ti, kteří docházeli do škol z nedaleké Nové Vsi, sem také chodili za školu. Z dobových pramenů i ze vzpomínek pamětníků, je tedy patrné, že vybraný veřejný prostor plnil dokonale svoji funkci správného veřejného prostoru. Obyvatelé zdejších nedalekých vilových čtvrtí a určitě nejen ti, jej často a rádi vyhledávali, aby si zde zasportovali, ale využívali ho k i setkáním, rekreaci i oddechu. Doba socialismu Zkoumaný veřejný prostor na svém významu neztratil ani v pozdější době, jak dokládá obrázek 4. Zdejší obyvatelé ho rádi využívali až do 90. let min. století. Koupaliště bylo v té době vybaveno skluzavkou a skákací věží. Oproti přehradě zde byla daleko dříve teplejší voda. Nejmenší děti zde měly k dispozici mělké brouzdaliště. K dispozici bylo návštěvníkům občerstvení, ale i převlékací kabinky a toalety. Pro opalování bylo možno využít opalovací plata. Samozřejmostí byl prostor pro nejmenší, který byl vybavený mobiliářem pro hry děti v podobě prolézaček a pískoviště. V části koupaliště, kde se nachází ostrůvek, se nadále půjčovaly lodičky. Na kryté terase budovy hostince, kde se i nadále prodávalo občerstvení, bylo několik stolů pro stolní tenis. Návštěvníci mohli využít i hřiště pro volejbal a nohejbal, veškeré vybavení pro tyto sporty se zde dalo půjčit. Okolí koupaliště již tehdy lemovaly vzrostlé stromy, v jejichž stínu si návštěvník tohoto prostoru mohl odpočinout a schovat se před horkým sluncem. 101

102 Obrázek 77 Novoveské koupaliště, r Zdroj: Doubek, 1975 Koupaliště svému účelu sloužilo i v pozdější době, i když areál včetně budovy hostince i okolního mobiliáře postupně chátral. Děti z okolních vil a činžovních domů se sem chodily koupat, pouštět lodičky, sáňkovat a v neposlední řadě i bruslit. Z blízké mateřské školy sem soudružky učitelky vodily děti na procházky. Novodobá historie Poslední velký zájem návštěvníků o využívání koupaliště ke svému účelu byl v devadesátých letech, kdy byla čištěna a opravována Jablonecká přehrada. V té době Město investovalo do rekonstrukce koupaliště nemalé finanční prostředky. Byly zde nově instalovány i dvě věže na skoky, opravily se skákací bloky, přibyl tu stánek s občerstvením, protože budova hostince dosloužila a byla kolem roku 1990 stržena. Odstraněny byly i rozpadající se opalovací plata. Okolí koupaliště bylo upraveno, objevily se nové lavičky. Koupaliště bylo i nadále využíváno obyvateli okolních domů. Jeho okolí využívaly především maminky s kočárky k procházkám, k setkávání v parčíku, ke hrám dětí i venčení čtyřnohých mazlíčků. V zimních měsících, kdy byly příhodné podmínky, se na koupališti bruslilo. Koupaliště není hluboké, a tak zde byly příhodné podmínky pro bruslení daleko dříve než na přehradě. Ke vzniklé ledové ploše vyráželi především rodiče s těmi nejmenšími, kteří se učili bruslit, viz obrázek

103 Obrázek 78 Bruslení na Novoveském koupališti r Zdroj: archiv autorky Poslední zmínku o využití Novoveského koupaliště ke koupání lze nalézt v kronice Města Jablonce s datem : Slunce přitvrdilo, na teploměru bylo ke třicítce, kdo mohl, plácl sebou na břeh k vodě. V obležení byla nejen přehrada, ale i novoveské koupaliště Prostor koupaliště alespoň pravidelně každoročně využívají modeláři viz obrázek 11, kterým vyhovuje, že hladina Novovesáku je klidnější než na přehradě, mohou v okolí bezplatně parkovat, případní diváci se ke koupališti pohodlně z centra města dostanou pěšky, popř. MHD, jejíž zastávka je přímo nad koupalištěm. Obrázek 79 Využití prostoru modeláři v roce 2014 Zdroj: Gorčík, Jelínková,

104 Analýza současného využívání veřejného prostoru V této kapitole bude zhodnocen výzkum vybrané oblasti (Novoveského koupaliště v Jablonci nad Nisou), která je dle názoru autorky problematická z hlediska využívání veřejného prostoru. Prvotně byla zkoumána dokumentace vztahující se k územnímu plánování. Bylo zjištěno a podle platného územního plánu (schváleného v roce 1998 a jeho změnách po roce 2006), následně ověřeno, že se v bezprostřední blízkosti koupaliště nachází občanská vybavenost, smíšená centrální zóna (podle polohy bývalý hostinec u koupaliště, který byl zbourána zhruba v roce 1990). Do občanské vybavenosti, které jsou v okolí koupaliště, za zmínku stojí dům s pečovatelskou službou a penzion Relax. Ostatní plochy jsou využity k bydlení v domcích městského typu, ojediněle se vyskytuje bydlení v domcích venkovského typu. Plocha kolem koupaliště je vymezena částečně jako rekreační a sportovní a částečně jako veřejná zeleň. Za koupalištěm je zahrádkářská kolonie. Obrázek 80 Novoveské koupaliště a jeho okolí v platném územním plánu Zdroj: Město Jablonec nad Nisou, 2012 Platný územní plán byl následně porovnán s návrhem nového územního plánu, který je ve fázi veřejného projednávání. Bylo zjištěno, že v okolí koupaliště se rozšířila plocha občanského vybavení sport a rekreace, na úkor veřejné zeleně. V tomto ÚP již budova bývalého hostince zakreslena není. Plocha veřejného prostranství zeleň je nyní definována v místech, kde dříve byla v územním plánu zahrádkářská kolonie. Změnilo se vymezení ploch bydlení městského, které se částečně proměnily na plochy smíšené obytné centrální, nově jsou vymezeny plochy veřejných prostranství komunikace a plochy dopravní infrastruktury silnice. 104

105 Obrázek 81 Nový územní plán Jablonce nad Nisou Zdroj: Město Jablonec nad Nisou, 2016 Je pozitivní, že územní plán nadále počítá s využitím plochy pro sport a rekreaci a plocha se nepromění např. v průmyslový areál apod., jak se ve zdejším městě občas bohužel stává. Současný stav okolí Novoveského koupaliště výsledky pozorování Vybraný veřejný prostor, který byl po mnoho desítek let účelně využíván, jak již bylo zmíněno úvodu práce, od konce 90. let min. století v současné době chátrá. Svoji funkci téměř přestal plnit. Z výsledků pozorování ze dne vyplývá následovné. Z původního mobiliáře zbyly dva odpadkové koše, prázdný zásobník na psí exkrementy a dvě opuštěné lavičky. Pryč je budova hostince, půjčovna lodiček, hřiště, dětské prolézačky i pískoviště. Věže na skoky byly odstraněny, skákací bloky i brouzdaliště pro nejmenší se rozpadají. Pouze velká cedule při vstupu hlásá, že koupání psů je zde zakázáno, přestože podle vyhlášky č. 1/2014 mohou majitelé psů využívat část koupaliště, která není určena pro koupání (s ostrůvkem) a k tomu přilehlé travnaté plochy pro venčení a volnému pohybu psů. Náhodnému návštěvníku se dnes naskytne pohled na liduprázdný prostor, na zarůstající břeh u dětského brouzdaliště a klidnou hladinu, kde se prohání hejno divokých kachen. 105

106 Obrázek 82 Současný stav Novoveského koupaliště I Zdroj: foto autorka Obrázek 83 současný stav Novoveského koupaliště II Zdroj: foto autorka

107 Dávnou slávu tohoto veřejného prostoru připomíná jen počmárané torzo kašny z roku 1925 a kamenné schody, které kdysi vedly do hostince, jak ukazuje obrázek 10. Veřejné tábořiště je zřejmě využíváno, jak je patrné ze zbytků popela. Lze se jen domnívat kým, když v okolních ulicích jsou krásné vily. Obrázek 84 Kašna u Novoveského koupaliště, schody do bývalé restaurace Zdroj: foto autorka V době průzkumu dne od 13 hodin do 15 hodin zde byli zaregistrováni pouze tři návštěvníci, přestože byl krásný podzimní den. Koupací část minuli všichni bez povšimnutí. Všichni obešli celé koupaliště, u kterého je i dosud patrné rozdělení na dvě části, a to koupací a část určenou pro chov ryb, kde je ostrůvek a je rájem divokých kachen. Jedna paní venčila psa, dvě rodiny s malými dětmi se na koupaliště vypravily krmit kachny, jejichž hejno čítá dvacet jedinců. Dlouhodobě se zde ale nezdržel nikdo. Ulicí Novoveskou prošla skupina mladých lidí, areál koupaliště minula bez povšimnutí. Zkoumaný prostor je přitom velice dobře dostupný z centra města pěšky a jeho okolí je velmi zajímavé. V Novoveské ulici je řada parkovacích stání, zastávky MHD i zastávka meziměstské autobusové dopravy. Další zastávky MHD i IAD jsou na křižovatce ulic Podhorská a Novoveská, kde se navíc nachází starokatolický kostel, významná stavba secesní architektury (J. Zasche). V okolí kostela lze vidět krásné secesní vily. Ulicí U Zastávky lze zhruba za 10 minut dojít volnou chůzí na vlakovou zastávku (trať Liberec Tanvald Harrachov). Bezprostředně kolem zkoumaného prostoru vedou dvě turistické trasy. Výsledky výzkumu vztahující se k vybavení území byly následně zpracovány do mapového podkladu viz příloha 1, v kterém jsou vyznačeny i dvě výše zmíněné turistické trasy. Nedílnou součástí přílohy je i legenda k mapovému listu. Závěr Město Jablonec nad Nisou, které je vlastníkem veřejného prostoru nemá plán, co s koupalištěm a jeho bezprostředním okolím dál. Údajně by bylo i obtížné najít provozovatele, který by vstoupil do riskantního podniku. (E15.cz, 2009). Takto se již v roce 2009 vyjádřil tehdejší místostarosta Otakar Kypta (E15.cz, 2009): Nejsou peníze. Koupaliště se používalo jen jako náhrada za přehradu v době, kdy se vypouštěla a čistila. Protože se s nějakými velkými úpravami přehrady nepočítá, zůstane prozatím koupaliště v současném stavu. Podle jeho slov by bylo obtížné najít i provozovatele, který by vstoupil do riskantního podniku. Ani další zápisy z jednání Zastupitelstva nejsou pro osud tohoto prostoru optimistické. V konceptu IPRM pro období je zmínka o rozvoji areálu Novoveského koupaliště, lze tedy usuzovat, 107

108 že jakýsi záměr Město s revitalizací tohoto veřejného prostoru mělo. Bohužel z výstupů projektu je patrné, že byly upřednostněny jiné prostory jako například otočka autobusů Žižkův Vrch. Dle mínění místních obyvatel se prostor stává nebezpečným. Scházejí se zde bezdomovci, díky kterým se zde rodiny s dětmi, pejskaři ani obyvatelé blízkého pečovatelského domu, kteří rádi využívají klidný prostor k procházkám, necítí příliš bezpečně. Vyhledávají pro relaxaci a odpočinek jiné bezpečnější lokality, např. u přehrady. Okolí Novoveského koupaliště zarůstá, koupaliště chátrá a v nejbližších letech se zde nechystá ani žádná změna, jak bylo výše popsáno. Smutná je i skutečnost, že Jablonecké kulturní a informační centrum se o této lokalitě na svých stránkách již vůbec nezmiňuje. Revitalizace tohoto, neprávem opomíjeného veřejného prostoru, který byl a mohl by být nadále ozdobou města, je v nedohlednu. Návrat obyvatel do tohoto veřejného prostoru bude obtížný. Mnozí okolní obyvatelé si v uplynulých letech vybudovali na svých zahradách bazény a nemají zřejmě potřebu chodit na chátrající koupaliště a ani využívat jeho okolí, které jim nenabízí další možnosti využití volného času. Velkým konkurentem pro využívání volného času je navíc nedaleká přehrada. Parčík, který byl u koupaliště volně dostupný a disponoval mnoha lavičkami, je v současné době oplocený a využívat ho mohou pouze obyvatelé přilehlého domu s pečovatelskou službou. Pro mnohé je v současné době lokalita kolem Novoveského koupaliště neatraktivní, ke koupání využívá koupaliště minimum návštěvníků i s ohledem na kvalitu vody. Dle vyjádření některých se zde necítí bezpečně. Tady by se nabízelo řešení, aby daný prostor více monitorovala městská policie, zapojit by se mohli i ti, kteří v rámci veřejných prací hlídají přechody u škol a uprostřed centra města mnohdy předstírají práci. Je zcela nepochybné, že pokud nebude v okolí koupaliště žádná atrakce, příliš návštěvníků sem asi nezavítá. Pro revitalizaci okolí se lze inspirovat v nedalekých Vratislavích nad Nisou, kde na nepříliš využívané ploše parku vybudovali několik hřišť pro různé věkové kategorie a prostor je dnes využíván i obyvateli Jablonce nad Nisou. Kvalitní dětské hřiště s dostatečným zázemím pro rodiče by bylo řešením pro ty nejmenší. Vrátit by se na koupaliště mohlo i půjčování lodiček, protože tuto služby přehrada nemá. Finančně příliš nenáročným řešením by mohla být varianta, aby trasa kolem koupaliště sloužila jako naučná stezka, na kterou by se mohly napojit obě turistické trasy. Pokud by navíc zázemí koupaliště disponovalo dobrým občerstvením, rádi by sem turisté zcela jistě zavítali. Řešení jak oživit zkoumaný veřejný prostor by se zcela jistě našlo. Jednou z cest by mohlo být větší zapojení obyvatel do komunální politiky. Technik, jak zapojit veřejnost do plánovacího procesu je hodně, namátkou lze vybrat jen některé např. workshopy, semináře, veřejná projednávání, interaktivní výstavy aj (Šilhánková, 2015). Šilhánková (2015, s. 48) dále uvádí V praxi je ale nutné jednotlivé techniky přizpůsobit místním podmínkám, možnostem financování z místních zdrojů, povaze a zvykům místního obyvatelstva a jejich zaujetí pro danou věc či vzájemným vztahům. 108

109 Použité zdroje: DOUBEK, J. (ed.) Jablonec nad Nisou. 1. vyd. Martin: Osveta, sv. (nestr.). Edícia fotografických vlastivedných publikácií. KUNC, J., Jablonecké hospody do roku vyd. Jablonec nad Nisou: Nakladatelství Milan Vrkoslav, 2012, 195 s. ŠILHÁNKOVÁ, V., 2015 Politika územního rozvoje. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje Praha, s. Vznik oddílu [online]. Atletický oddíl TJ LIAZ Jablonec nad Nisou, nedatováno [cit ]. Dostupné z: Jablonec nad Nisou 6 In: Blogger [online]. dlabánek.blog.cz, nedatováno [cit ]. Dostupné z: Novoveské koupaliště zarůstá [online]. E15.CZ., [cit ]. Dostupné z: GORČÍK, M., JELÍNKOVÁ, Z. Lodní modeláři ovládli na celý víkend novoveské koupaliště. [online]. Naše Jablonecko, s.r.o., [cit ]. Dostupné z: VOSTŘÁK, V. Hostince a sport [online]. Jablonecký měsíčník, 2008 č. 5 [cit ]. Dostupné z: Kronika města. Červenec 2005[online]. Město Jablonec [cit ]. Dostupné z: Stávající územní plán [online]. Město Jablonec [cit ]. Dostupné z: Nový územní plán. [online]. Město Jablonec [cit ]. Dostupné z: Veřejný prostor ve městě [online]. oborový portál Land Management [cit ]. Dostupné z: PURM O., Interview s bývalým obyvatelem vybrané lokality, žil zhruba 300 m od vybraného veřejného prostoru. Jablonec nad Nisou Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. [online]. Zákony pro lidi.cz, 2016 [cit ]. Dostupné z: 109

110 Přílohy Příloha 1 Legenda k mapovému pokladu vybavenost území 110

111 Příloha 2 Mapový podklad vybavenost území 111

112 REVITALIZACE OBJEKTU BÝVALÝCH KASÁREN SLANÝ Bc. Milan Radoňský Úvod Cílem této seminární práce je zmapovat aktuální stav revitalizace objektu bývalých Kyjevských kasáren ve Slaném, zhodnotit rychlost rekonstrukce a přestavby jednotlivých budov, vliv postupujících stavebních úprav na okolí a v poslední řadě posoudit, zda zvolená varianta řešení revitalizace celého objektu je z pohledu původního rázu města vhodná jak z estetického, tak z funkčního hlediska. Obrázek 85 Původní pohled na areál Kyjevských kasáren Slaný Demografický popis a historická fakta Zdroj: Klub vojenské historie Město Slaný je královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy. Žije zde přes 15 tisíc obyvatel v domech, hustota zalidnění je zde 499 obyv./km². Od jihozápadu po severovýchod městem protéká Červený potok. Jeho další dominantou je Slánská hora, která společně s Vinařickou horou je vůbec nejjižnější výběžek sopečné činnosti Českého středohoří. Od roku 1998 také označena jako přírodní památka. Město si v 90. letech znovu vložilo slovo "královské" do názvu. Od roku 2004 je členem Národní sítě Zdravých měst ČR. (Oficiální web města Slaný 2016) Areál vojenského objektu bývalých Kyjevských kasáren ve Slaném se nachází v západním okraji města a je ohraničen ze severní strany ulicí Dukelských hrdinů, z jižní strany ulicí Tomanovou, z východu ulicí U kasáren. Jen ze západu objekt sousedí s polem a volnou 112

113 krajinou. Z hlediska polohy v urbánní struktuře může tedy hovořit o příměstské zóně. Jedná se o cca 12 hektarů pozemku, čímž jej řadíme ke středně rozsáhlým brownfields. Areál byl původně kompletně zastavěn, kromě dvou hlavních budov tady stály garáže, dílny, opravny a odstavné plochy pro vojenskou techniku. Armáda ČR v roce 1997 rozhodla o zrušení vojenské posádky ve Slaném, kterou záhy také opustila a podle původní funkce jde tedy o armádní brownfields. Podle ekologické zátěže jde o prostor s ekologickou zátěží staré, nevyužívané průmyslové areály, komerční, obytné, zemědělské, vojenské objekty, u kterých po vypracování ekologických analýz nebyla prokázána ekologická zátěž. (Šilhánková 2006) Administrativní průtahy však způsobily, že teprve 6. června 2001 byla větší část vojenského objektu bezúplatně předána do vlastnictví města. Jeden objekt armáda předala ministerstvu školství, které zde dodnes provozuje Domov dětí se školou a Středisko výchovné péče pro mládež (obr.86) a rozsáhlejší počet nemovitostí na severozápadním okraji kasáren ministerstvu vnitra (obr.87-88). Zde je v dlouhodobém plánu města přesun Obvodního oddělení Policie ČR z nevyhovující budovy na náměstí. Zbývající část kasáren byla převedena na město až začátkem roku Obrázek 86 Domov dětí se školou a Středisko výchovné péče pro mládež Zdroj: foto autor 113

114 Obrázek 87 Demoliční práce na části objektu v majetku MV Zdroj: foto autor Obrázek 88 Objekt v rekonstrukci v části objektu v majetku MV Zdroj: foto autor 114

115 Přípravné práce a původní záměr města Radnice chtěla prostor po vojácích oživit na místě kasáren viděli kromě bytů a domků sportoviště, náměstí, drobnou výrobu a služby. Urbanistická studie pro změnu územního plánu byla zadána ateliéru architekta ing. Petra Bílka z Prahy. Město zadalo geometrické zaměření celého areálu a provedlo všechny potřebné průzkumy, které jsou nutné pro zhotovení projektové dokumentace. Zároveň se uskutečnily záchranné práce na objektech, u kterých se počítalo s jejich rekonstrukcí. Při rekonstrukci vojenských pozemků na bytové zóny je třeba dbát zejména na to, aby byly zbaveny případné ekologické zátěže, například oleje či prosáklé nafty. Likvidaci přitom už nemá na starost armáda, ale jejich nový majitel. Jinak nemá přestavba po vojácích žádná zvláštní specifika. Studie vyčlenila celý prostor areálu patřící městu jako obytnou zónu. Následně zastupitelstvo rozhodlo o principu financování a realizace nové obytné zóny s tím, že jako jediného investora rozsáhlého projektu určilo město Slaný. Financování stavby tak zůstalo výhradně na městském rozpočtu. (Slánská radnice 2002) Investiční omezení a nutná změna původního záměru V první fázi revitalizace město zrekonstruovalo jednu ze stávajících budov na bytový dům se třinácti byty (obr.5) a to v celkové hodnotě investice přes 34,3 miliónů korun. Před zahájením dalších prací však přišla komplikace, neboť vláda a parlament v červnu 2002 rozhodly o další etapě tzv. reformy veřejné správy od začátku roku Město bylo na jedné straně povýšeno na město malého okresu Slánska, na druhé straně mělo zákonem danou povinnost převzít 63 úředníků ze zrušeného okresního úřadu a přemístit je z Kladna do Slaného. Pro tento účel bylo nutné zrekonstruovat celou novou budovu pro potřeby úřadu - bývalý hotel Pošta na náměstí. Město si muselo vzít 40 miliónový úvěr. Rozhodnutí vlády a parlamentu o nadstandardních sazbách DPH nad rámce požadavků Evropské unie dramaticky prodražilo veškeré stavební a jiné práce a navazující služby. Fond bydlení, jakožto kapitál, který měl sloužit jako vstupní peněžní obnos pro realizaci obytné zóny v kasárnách, byl ze získané částky za privatizaci části bytového fondu města (čistý zisk cca 122,4 miliónů korun) částečně odčerpán na výstavbu nových bytů, rekonstrukce a opravy dalších bytů a také v hodnotě cca 43,7 miliónů Kč se z něj financovala rozsáhlá záchrana (a také odkoupení v dražbě) a rekonstrukce nyní Městského centra Grand (v celkové ceně cca 68,5 miliónů Kč). Tedy objektu, který město koncem roku 2002 získalo do svého majetku při veřejné dražbě. Přitom celkové náklady na realizaci obou etap výstavby obytné zóny byly odhadnuty až k 500 miliónům korun, kdy jen demoliční práce byly odhadnuty na 65 miliónů korun. (Slánská radnice 2004) Za této situace bylo zřejmé, že město není samo schopno bez rozsáhlých úvěrů projekt zrealizovat. Začátkem roku 2004 se tedy začalo uvažovat o soukromém developerovi. Toto byl však začátek nejen poměrně dlouhých administrativních peripetií při smluvních jednáních o podmínkách prodeje či pronájmu části objektů, ale hlavně konec původního záměru se vzdušným, moderním pojetím využitím prostoru, neboť každý ze soukromých investorů pojal svou část rekonstrukce v rámci daných podmínek trochu jinak. 115

116 Obrázek 89 Zrekonstruovaný bytový dům v západní části areálu Zdroj: foto autor Současný stav V současné době byla na revitalizovaném území dokončena a předána do užívání část řadových domů v severní části objektu (obr. 90), samostatné domy na východě (obr.91), dva bytové domy v západní části (obr.92) a jeden zrekonstruovaný bytový dům sloužící jako Domov dětí se školou a Středisko výchovné péče pro mládež, který je v majetku Ministerstva školství ČR. Objekty původně předané MV jsou ve fázi demolice a část areálu aktuálně slouží jako odkladiště stavebního materiálu a parkoviště stavebních strojů. Ze třech směrů je areál nadále oplocen původním vlnitým plechem, stále s původním vojensky zeleným nátěrem včetně ostnatého drátu na vrchu (obr. 93). Hlavní obslužná komunikace, která je vedena středem původního areálu ulice Švehlova, včetně jejích přípojných ulic a chodníků je již dostavěna a předána k užívání. Zde použitá zámková dlažba, či nově zářící omítky bytových domů ostře kontrastují s původním oplocením, nebo haldou stavební suti v sousedství. V části areálu, zejména v prostoru kolem vila domů, je vidět, že zde panuje klid a pohoda příkladná příměstskému typu bydlení. U každého domu je k vidění malá, udržovaná předzahrádka a pod přístřešky stojí zaparkovaná auta. Druhá strana areálu oproti tomuto překypuje stavebním ruchem, který je bohužel nevyhnutelně doprovázen jak všudypřítomným hlukem padající suti a stavebních strojů, tak poletujícím prachem a dalšími nečistotami, které jsou roznášeny na kolech stavebních strojů. 116

117 Obrázek 90 Řadová zástavba v severní části Zdroj: vlastní foto autor Obrázek 91 Samostatné vila domy ve východní části Zdroj: foto autor 117

118 Obrázek 92 Jeden z bytových domů na západě Zdroj: foto autor Obrázek 93 Část původního vojenského oplocení zajišťujícího staveniště Zdroj: foto autor 118

119 Závěr Původní architektonická studie předpokládá využití prostoru bývalých Kyjevských kasáren ve Slaném plně k bydlení a uspokojení potřeb vyvolaných bydlením, jako je garážování vozidel, sport, odpočinek apod. Projekt předpokládá bydlení nejmodernějšího typu, běžné a oblíbené ve vyspělých zemích světa. Bydlení zde bylo pojato dvěma základními způsoby. Jednak zde najdeme byty v bytových domech a jednak rodinné domky, ať už samostatné, či řadové. Spojuje je hlubší myšlenka pojetí prostoru, totiž myšlenka bydlení v parku. Celý areál se měl proměnit v park plný nízké, střední i vyšší zeleně, která se obepne kolem promenádních cestiček a kolem soukromých zahrádek. Nemělo zde chybět ani společné ohniště, které by bylo využitelné pro větší skupinu milovníků táboráku, ani tenisové kurty a hřiště na volejbal nebo nohejbal pro sportovce tělem i duší nebo pouze pro příznivce rekreačního pohybu. Samozřejmě nesmělo chybět dětské hřiště s pískovištěm a prolézačkami (radovadly). Až se dostaví řadové domky, bude na místě starých kasáren žít kolem tisícovky obyvatel. Obrázek 94 Aktuální záběr areálu bývalých Kyjevských kasáren Slaný Zdroj: Mapy.cz Vytvoření takovéto obytné zóny bylo jedním z nejrozsáhlejších investičních projektů královského města Slaný za poslední desetiletí. Toto významně změnilo pohled na tuto část města, ale také nároky na občanskou vybavenost a nezbytnou infrastrukturu Slaného. Na rozdíl od původního plánu slánské radnice, soukromé firmy s dotvořením čtvrti se společnými prostorami, jako jsou například obchůdky, malé provozovny nebo náměstíčko, které by se podílely na sociálním životě čtvrti, nepočítaly. Dosud provedené rekonstrukce a stavební úpravy se omezily pouze na bydlení, obslužné komunikace a nízkou, přilehlou zeleň. (obr.94) Vzhledem k neprostupnému oplocení, které je dosud ze tří stran areálu, je umožněn vjezd vozidlům pouze jednou příjezdovou cestou z ulice U kasáren. Chodník pro pěší je i z ulice Tomanova. V celém areálu, bohužel ani v přilehlém okolí, není žádná občanská vybavenost. 119

120 Pokud nepočítáme čerpací stanici (Benzina) na ulici Dukelských hrdinů. Nejbližší obchod s potravinami (Billa) je vzdálen cca 500m. Jelikož od termínu převzetí areálu do majetku města uplynulo téměř 15 let, je na jednu stranu překvapivé, že některé části jsou stále ve fázi demolice. Rychlejší postup stavebních prací by jistě nebyl na škodu. Na druhou stranu jak při shromažďování materiálů vyplynulo, jednání jak s původním vlastníkem (Armádou ČR), tak s ostatními účastníky této akce nebyla jednoduchá. Vzhledem k legislativním a dalším komplikacím, které celou akci provázely, jsou prostoje vcelku pochopitelné. Z ekonomického hlediska je zřejmé, že jak město, tak soukromí investoři potřebují opravené domy a byty prodat co nejrychleji, nicméně pokud není areál obnovován postupně, např. od severu k jihu, nelze se vyhnout tomu, že na vedlejších parcelách u již zkolaudovaného a načančaného domku je v lepším případě staveniště, v horším případě budova v částečné demolici. Toto není zcela v pořádku nejen z estetického hlediska, ale také z pohledu případné bezpečnosti při pohybu osob v okolí, hlavně dětí. Z estetického pojetí je aktuální architektonické řešení celkem zajímavé, protože při průjezdu centrální příjezdovou komunikací, což je ulice Švehlova lze zahlédnout všechny tři typy výstavby jak samostatné vila domy, tak řadové domy a také bytové domy na konci areálu. Absence většího množství zeleně a některého z prvků občanské vybavenosti však tento dojem vzápětí celkem kazí. Z hlediska funkčnosti je vidět, že přestavba se v určité své části přiblížila modelu příměstských satelitů s paneláky na boku, které jsou dostupné pouze osobním vozem. Nedostatek občanského vybavení a služeb bude obyvatele nutit dojíždět do centrální části města. Toto bude také nutné realizovat převážně osobním vozem, byť stanice městské autobusové dopravy je na rohu ulic Tomanova a U kasáren. Revitalizace původního objektu Kyjevských kasáren ve Slaném je tedy v podstatě na dobré cestě. Trochu je škoda, že město nebylo schopné udržet původní záměr na obytnou zónu s množstvím obchůdků a služeb, nicméně tuto myšlenku je možné ještě realizovat ve zbytku areálu. S postupem stavebních prací zmizí také starý plot, zejména ten původní, zelený s ostnatým drátem, který nyní celý areál jaksi odděluje od okolního světa. Jeho zbourání by nejen symbolicky dovršilo jednu historickou etapu konec vojenské éry ve Slaném, ale také by umožnilo lepší přístupnost a dopravní obslužnost celého areálu. Zvolené stavební pojetí celkem vhodně doplňuje prostor mezi sousedícím panelovým sídlištěm, původní starou zástavbou a soukromým polem, které na něj navazuje. Při odpolední procházce již zcela hotovou částí zrekonstruovaných prostor, je jistě dobře, že po původním využití tohoto areálu zde nenajdete již žádné stopy. Použité zdroje: Slánská radnice: informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný, 2002, Slaný: Městský úřad Slaný Slánská radnice: informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný, 2004, Slaný: Městský úřad Slaný Klub vojenské historie ČESKOSLOVENSKÉ LIDOVÉ ARMÁDY [online]. Vojenská posádka Slaný VÚ Dostupné z: 120

121 Mapy.cz. Revitalizované území VÚ 3858 Slaný [online]. Dostupné z: Oficiální web města Slaný [online]. [cit ] Dostupné z: ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra, Rekonverze vojenských brownfields [online]. Dostupné z: erze_vojenskych_brownfields/links/543c3c970cf24ef33b761a8d.pdf 121

122 REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ V OBCI OSOBLAHA Bc. Dominika Rousová Úvod Obec Osoblaha se nachází v Moravskoslezském kraji v nejsevernější části okresu Bruntál nedaleko hranic s Polskem. Na celkové ploše ha žije obyvatel (2011). V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkokolejné železniční trati, která má počáteční stanici v Třemešné ve Slezsku. Obec je také sídlem svazku obcí Mikroregion-Sdružení obcí Osoblažska. Obec Osoblaha je původem historicky cenné hrazené město, v meziválečném období potom významné průmyslové a kulturní středisko širokého okolí. Po druhé světové válce bylo téměř celé zničeno, z předválečných časů se dochovalo velmi málo např. empírová litinová kašna z 19. století nacházející se na náměstí, zbytky hradeb a židovský hřbitov původem ze 17. století. Obec Osoblaha je jednou z nejvíce zapadlých a zaostalých regionů v České republice, o tom svědčí také míra nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 30 %, v zimě pak dosahuje až 50 % úrovně. Většina občanů žije ze sociálních dávek. Tato žalostná bilance se každým rokem rozšíří o cca 30 obyvatel, důvodem je nedostatečný počet zaměstnavatelů. (Mikroregion Osoblažsko) Panelové domy v obci Osoblaha historie, současnost a budoucnost Obrázek 95 Mapa Osoblahy (kroužkem zaznačené umístění sídliště) Zdroj: google maps Panelové sídliště se nachází na ulici Hlavní, kde domy obklopují silnici vedoucí na náměstí obce Osoblaha. Panelové domy, na mapě zaznačené v kroužku vpravo, jsou vlastněny soukromou osobou, ostatní domy jsou v majetku obce. 122

123 Před druhou světovou válkou se v oblasti dnešní zástavby panelových domů nacházeli barokní domy z poloviny 18. století a jeden ze dvou kostelů. Obrázek 96 Původní ulice, ve které dnes stojí panelové domy z r Obrázek 97 Kostel za dnešními paneláky, pohled od nádraží z r Zdroj: Muzeum Osoblahy Zdroj: Muzeum Osoblahy Osoblaha byla jedním z prvních míst, které osvobodila sovětská armáda na konci druhé světové války. Během pětidenních bojů mezi Německou a Rudou armádou však byla jako jediná obec z velké části zničena. 123

124 Obrázek 98 Stav oblasti těsně po ukončení bojů z r Zdroj: muzeum Osoblahy Trosky domů celého bývalého městečka se odklízely až do konce první poloviny padesátých let. Na místě bývalých barokních domů začala tehdejší komunistická vláda stavět nové betonové domy s úmyslem z obce udělat tzv. centrum kvetoucí zahrady ostravského kraje. Výsledkem bylo několik panelových domů socialistického realismu a obyčejné zemědělské družstvo JZD. V těchto panelácích měli žít lidé zásobující Ostravu zemědělskými produkty. U této zástavby vznikl také odznak komunistické kultury v podobě vyřazeného armádního děla u pomníku s rudou hvězdou. Ten zde stojí dodnes. (CS Magazín) Obrázek 99 Část panelového sídliště uprostřed vpravo. Zdroj: muzeum Osoblahy 124

125 Většinu obyvatelstva tvoří potomci volyňských Čechů, vojáků a lidí, kteří se jinde neuchytili. V současné době je panelové sídliště v dezolátním stavu v jeho okolí se nenachází žádné odpočinkové prostory nebo vyžití pro děti. Majitelem poloviny panelových domů je soukromník, který začal pronajímat byty tzv. nepřizpůsobivým občanům ze širokého okolí. To má za důsledek zvýšenou kriminalitu, znečištění nejen okolí panelových domů, ale celé obce odpady, devastaci jak bytů, tak i okolí obce mladými lidmi z této společenské vrstvy a slovní útoky na původní občany. (Český rozhlas) Obrázek 100 Panelové sídliště vlastněno soukromníkem na Hlavní ulici, zadní strana Obrázek 101 Panelové sídliště na Hlavní ulici, přední strana. Zdroj: Zdroj: foto autorka 125

126 Obrázek 102 Panelový dům orientovaný na náměstí Zdroj: foto autorka Obrázek 103 Panelový dům na Hlavní ulici Zdroj: foto autorka 126

127 Obrázek 104 Panelový dům u Hlavní ulice Zdroj: foto autorka Dle výpovědi obecního úřadu se do budoucnosti neplánují žádné rozsáhlé opravy. Před dvěma lety se měnila dřevěná původní okna za plastová a zateplovaly se chodby panelových domů vlastněných soukromou osobou. Chodníky v okolí těchto domů se drolí, plánuje se však jejich rekonstrukce. V první části těchto oprav vysypali tyto chodníky štěrkem a práce prozatím utichly. Závěr Domy byly rozsáhle rekonstruovány naposledy na začátku 90 let minulého století, je tedy samozřejmé, že paneláky začaly chátrat. Všechny domy na sídlišti by potřebovaly zateplit, nové fasády, společné interiéry alespoň vymalovat a schody opravit. Alespoň že původní dřevěná okna jsou vyměněna za plastová, která lépe izolují a udrží teplo v bytech. Co se týká okolí domů, není zde žádné zázemí pro děti, pouze stará špinavá pískoviště, dvě prolézačky pro děti v dezolátním stavu a klepáče neboli stojany z trubek na vyprášení koberců. Zázemí pro dospělé, jako např. lavičky u pískoviště nebo celkově lavičky v okolí domů také ne. Vybudování těchto odpočinkových zón pro děti i dospělé je tedy více než žádoucích. Nejlépe však oplocených s určitou otevírací dobou, protože jak již bylo uvedeno v předchozím textu, v domech vlastněných soukromou osobou žijí lidé, kteří nejspíše jen tak pro zábavu rádi ničí veřejný majetek. Další příležitostí by také bylo vybudování tzv. venkovní fitness, to je teď moderním prvkem v zahraničí. Na veřejné prostory se umístí cvičící stroje, které nepotřebují elektřinu a jsou odolné i vůči změnám počasí. Celé toto zařízení, by mělo být oploceno, mít odpovídající otevírací dobu a v noci alespoň jednou zkontrolováno Asistentem prevence kriminality (obecní obdoba policie dohlížející na pořádek). Co se týká dalších bezpečnostních prvků, na tyto veřejná místa by se měli také přidat bezpečnostní kamery. Veřejné osvětlení také není ve zcela vyhovujícím stavu, některé lampy ani nesvítí, ostatní jsou zašlé a špinavé tudíž ani praktický, ani estetický efekt nepřinášejí. Parkovací místa u domů jsou pokrytá buď štěrkem, nebo drolícími se silničními betonovými kvádry, tato parkovací místa by potřebovala opravit, položit nový povrch a jasně zaznačit jednotlivá místa. Kapacita těchto míst vzhledem k nájemníkům vlastnících automobil, je dostatečná. Hlavní silnice procházející 127

128 sídlištěm je v ucházejícím stavu, bez větších poškození, ale brzy bude také nutná její rekonstrukce. Veřejná zeleň v okolí domů je také ve špatném stavu, větvě stromů jsou sice pravidelně ořezávány a trávník je sekán, ale obyvatelé vlastnící psy po těchto domácích mazlíčcích na procházce neuklízí a travou potom není příjemné přecházet. Dalším návrhem by tedy bylo umístění odpadkových košů s pytlíky určenými pro tyto účely, na několik strategických míst v tomto okolí a nařízení, pod hrozbou pokuty úklidu výkalů. Starší betonové květináče v okolí domů jsou již několik let nevyužívané a neudržované. Určitě by jenom prospělo několik těchto květináčů osázet venkovními trvalkami a o tyto rostliny se pravidelně starat. Dále k okolí domů patří památník sovětské vlády s odstaveným protiletadlovým dělem. Tento památník je také značně zanedbaný, mezi dlažbou prorůstá plevel a všude leží poházený odpad a to nejen na památníku, ale i v celém okolí domů. Jelikož se domy nachází na hlavní ulici směrem k náměstí bylo by dobré zřídit v obci rychlou rotu nebo jinou skupinu lidí, kteří by se, třeba za menší odměnu, starali o údržbu veřejných prostor. V obci je velký počet nezaměstnaných obyvatel, takže ti by se alespoň na zkrácený úvazek mohly tyto činnosti vykonávat. Moc současné situaci také nepomáhají ani nový obyvatelé bytů. Většinou se jedná o nezaměstnané občany. Ti úmyslně ničí jak vybavení bytů, tak i veřejná prostranství, kradou a častou jsou i agresivní. Použité zdroje: Mikroregion Osoblažsko. Osoblaha [online]. [cit ]. Dostupné z: CS Magazín. Kdysi se tu žilo blaze [online]. [cit ]. Dostupné z: Český rozhlas. V obci Osoblaha na Bruntálsku zřejmě vzniká nová vyloučená lokalita [online]. [cit ]. Dostupné z: 128

129 REGENERACE PANELOVÉHO SÍDLIŠTĚ ŘEPY Bc. Libuše Slezáková Úvod Sídliště Řepy leží na západním okraji Prahy, rozkládá se na 158 ha a je součástí MČ Praha 17. Historie obce Řepy sahá hluboko do minulosti. První zmínka pochází z roku 993 v souvislosti s Břevnovským klášterem. Další historické prameny ze 13. století uvádí název ZEPI, později ZZEPOW. Název se v průběhu staletí hodně měnil, aby konečně roku 1854 vznikl název Řepy, který obci již zůstal. V roce 1968 byla obec při rozšiřování hlavního města připojena ku Praze. V polovině 80. let byla zahájena výstavba sídliště Řepy podle návrhů architektů L. Kepky a P. Frolíka s kapacitou 8973 bytů pro 23 tis. obyvatel. Správu sídliště vykonávala nejprve městská část Praha 6, v červnu roku 1994 došlo z rozhodnutí Zastupitelstva hlavního města Prahy ke spojení městské části Praha Řepy a sídliště v jednu městskou část, v jednom katastrálním území. Řepy dnes patří mezi nejhustěji osídlené městské části Prahy. Celá městská část má obyvatel/km 2 sídliště obyvatel/km 2. (MČ Praha 17 - Řepy, 2017) Obrázek 105 Ortofotomapa Řep z roku 1938 Zdroj: 129

130 Obrázek 106 Ortofotomapa Řep z roku 2015 Zdroj: Panelová sídliště a jejich problémy První panelové domy se postavily v Nizozemsku po 1. světové válce, další pak v Německu, Francii, Švédsku a Finsku. Šlo o rychlé a levné bydlení, přesto se nikde v západních zemích nestavěly v tak masovém měřítku, jako ve východním bloku. V bývalém Československu je považován za počátek panelové výstavby rok V tomto roce byl zahájen vývoj panelu firmou Baťa a první vícepodlažní panelové bytové domy se postavily ve Zlíně. Počet panelových bytových domů v České republice, dosahuje téměř 200 tisíc. V těchto domech je 1,2 milionu bytů, což je zhruba 55% všech bytů v bytových domech, tj. cca 30% bytů celého bytového fondu České republiky. (Technické zařízení budov, 2010) Na sídlištích můžeme dnes pozorovat celou řadu nedostatků, např. stav panelových domů, nedostatečné řešení dopravy v klidu, nevyhovující kapacity občanské a technické vybavenosti, zastaralý či zdevastovaný městský mobiliář, zanedbané zelené plochy apod. Panelový dům je postaven z prefabrikovaných panelů, ČSN používá označení konstrukční stěnový systém z prefabrikovaných panelů. Stavba panelových domů sloužila pro rostoucí městskou populaci jako rychlé a levné bydlení. V masovém měřítku byla jejich výstavba, hlavně ve východním bloku, po pádu železné opony byla pak jejich výstavby ukončena. Nejčastějším problémem panelových domů je nedostatečná tepelná izolace s velkými tepelnými ztrátami. Obvodové pláště mají velké množství tepelných mostů, hlavně u styků obvodových panelů. Velké tepelné ztráty jsou i původními dřevěnými okny. Dalším 130

131 nedostatkem jsou umakartová jádra, nedostatečná zvuková neprůzvučnost a vysoká schopnost betonu vést zvuk, VZT potrubí často izolováno azbestocementem. Regenerace panelových domů spočívá ve výměně dřevěných oken za plastová, zateplení fasád a střech zasklívání lodžií, rekonstrukcí celých vstupů do objektů, dochází ke změnám vzhledu fasád. Tak se mění vzhled celého sídliště a na místo chladných šedivých barev dnešní sídliště září všemi barvami. Regenerace panelového sídliště je komplexní a dlouhodobý proces zaměřený na obnovu sídliště, zaměřen na zlepšení sociálního, urbanistického, ekonomického a architektonického stavu sídliště a také na zlepšení technického stavu panelových domů. Tento proces, jak uvádí M. Lux a kolektiv (2005), je zaměřen na odstraňování problémů vyskytujících se na sídlištích a na zvyšování kvality nejen bydlení, ale i života na sídlišti. Sídliště Řepy Výstavba sídliště Řepy byla zahájena v polovině 80. letech, poslední domy byli zkolaudovány až v roce Bytové domy na sídlišti Řepy jsou z prefabrikovaných panelů, v konstrukční stěnové soustavě VVÚ-ETA SO1-P (pražská varianta) a VVÚ-ETA SO1-S (středočeská varianta). Panelové domy mají nejčastěji 4, 8 nebo 12 nadzemních podlaží, příčný nosný systém o rozpětí 6 m nebo výjimečně 3 m s konstrukční výškou 2,8 m, plochou jednoplášťovou nebo dvouplášťovou střechu. Občanská vybavenost je v montované technologii VVU- ETA (mateřské školky) a montované skelety (základní školy a obchodní centra). Objekty jsou vzhledem ke ztíženým geologickým podmínkám pro zakládání staveb založeny na pilotách ze speciálních betonů s ochranou proti účinkům agresivní vody. Obrázek 107 Proměna Řep ul. Slánská v roce 1982 Zdroj: Řepy v proměnách času 131

132 Obrázek 108 Proměna Řep ul. Slánská v roce 1987 Zdroj: Řepy v proměnách času Obrázek 109 Proměna Řep ul. Slánská v roce 2014 Zdroj: Řepy v proměnách času 132

133 Regenerace sídliště Řepy Na sídlišti Řepy je velká část panelových domu revitalizována. Velký podíl na tom má městská část, která většinu objektů, před jejich privatizací, zateplila, provedla výměnu oken, revitalizovala vstupy do objektů, u některých objektů byla provedena i rekonstrukce bytových jader s výměnou všech rozvodů, včetně odstranění azbestocementových VZT potrubí. Privatizací větší části bytového fondu, získala obec finanční prostředky na další rekonstrukce. Dnes mají mateřské školky i základní školy nová plastová okna, zateplené fasády a postupně se opravují i vnitřní prostory jako např. kuchyně, ústřední topení a elektroinstalace s výměnou osvětlení. ZŠ v ul. Socháňova, která nese od roku 2002 jméno po českém stíhacím esu genpor. Františku Peřinovi, dostala v roce 2013 podle architektonického návrhu Ing. Michala Kasíka úplně nový kabát. Stavba se nominovala na fasádu roku 2013 v kategorii nebytový prostor rekonstrukce. Obrázek 110 ZŠ genpor. Fr. Peřiny před rekonstrukcí Zdroj: foto autorka 133

134 Obrázek 111 ZŠ genpor. Fr. Peřiny po rekonstrukci Zdroj: foto autorka Investice směřují i do další občanské vybavenosti. Byla provedena velká rekonstrukce kulturního centra Průhon, Sokolovny a obec plánuje vybudování velkého sportovního centra v ul. Na Chobotě a domova pro seniory v ul. K Šancím. Sídliště má, ale i problémy. Velkým problémem sídliště je doprava v klidu. V době výstavby sídliště nebyl tak vysoký stupeň automobilizace jako dnes a sídliště dnes vykazuje velký deficit parkovacích míst. V nočních hodinách stojí auta prakticky všude, na chodnících, přechodech pro chodce a často i v zeleni. Tento problém, lze řešit výstavbou garáží či parkovacích domů v místech dnešních parkovišť, neboť volné plochy, které by se daly, na tuto výstavbu využít chybí. Problém je, ale s financování takovýchto projektů. Zde je prostředí pro podnikatelské aktivity, investoři se, do těchto projektů, ale nehrnou. Dalším problémem bylo a stále je velmi málo nebytových prostor pro drobnou obchodní činnost či služby. Ty jsou poskytovány v bývalých kočárkárnách domu, které pro tytu služby nejsou zcela vyhovující. Městská část si byla tohoto nedostatku vědoma a při plánování rekonstrukce, dvou panelových domů v ul. Makovského, která tvoří páteřní dopravní komunikaci, byla vybudována celá obchodní pasáž s řadou drobných obchůdkůa provozoven poskytujících různé služby. Všechny byty v přízemí objektu byly uvolněny a před objektem byla vybudovaná pasáž, která všechny obchůdky spojuje. Oživení obou fasád objektů bylo dosaženo demontáži fasádních panelů celého schodišťového traktu a rozšíření tohoto prostoru. Vznikl tím zajímavý architektonický prvek, který s krytou obchodní pasáží celou fasádu 12 podlažního panelového domu rozbil. Součástí projektu bylo i vybudování 22 nových parkovacích stání a také vybudování nových kontejnerových stání. Vstupy na pasáž jsou bezbariérové a umožňují přístup osobám s omezenou schopností pohybua orientace. Pomalu jsou vylepšována i veřejná prostranství na sídlišti, kdy je zastaralý mobiliář posupně nahrazován novým, dětská hřiště jsou již skoro všechna oplocena a osazeny hracími prvky. Po celém sídlišti jsou nové lavičky, dostatek odpadkových košů i s pytlíky na psí exkrementy. Pomalu se zlepšuje i stav hlavně komunikací pro pěší, přechody pro chodce jsou upravovány pro pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Také zeleň se na sídlišti stále vylepšuje a plochy zeleně jsou pravidelně udržovány. Výsadbu nové zeleně je nutné 134

135 koordinovat s inženýrskými sítěmi, kterými je sídliště hustě protkáno. Při rekonstrukci tramvajového tělesa v ul. Makovského, kdy investorem bylo hlavní město Praha, měly být koleje pro tramvaje uloženy do kamenného lože. Městská část s tímto návrhem zásadně nesouhlasila, a z vlastních zdrojů zainventovala ozelenění celého tramvajového pásu (do té doby známo snad jen z Pražského hradu). Tato investice se určitě vyplatila a celá ulice Makovského i s nově zregenerovanými panelovými domy, obchodní pasáží dnes působí daleko veseleji a lidštěji. Obrázek 112 Ulice Makovského před rekonstrukcí Obrázek 113 Ulice Makovského po rekonstrukci Zdroj: archiv autorky Zdroj: foto autorka 135

136 Obrázek 114 Mapování regenerace sídliště Řepy Zdroj: vlastní zpracování 136

137 Závěr Regenerace panelových sídlišť představují velmi náročné investiční aktivity, které je nutné, zejména z důvodu omezenosti finančních zdrojů, důsledně plánovat. Hlavním úkolem regenerace panelových sídlišť je odstranit nedostatky, a odvrátit tak hrozící sociální, technické a ekologické problémy. Zvýšení kvality vybavení a atraktivity sídlišť vede k udržení žádoucí sociální skladby obyvatelstva. Úspěšná regenerace sídliště povede ke zvýšení spokojenosti obyvatel, naopak oddalování těchto procesů může způsobit nejen vyšší finanční nároky, ale především sociální problémy v podobě nežádoucí sociální skladby obyvatelstva a vzniku ghett. Sídliště v Řepích se vydalo správným směrem, u velké části panelových domů již regenerace proběhla či právě probíhá. Občanská vybavenost jako školky a školy nabízení dostatečné kapacity a regenerace těchto objektů se dokončuje. V nově zrekonstruovaném kulturním centru Průhon i v místní Sokolovně se pořádá mnoho kulturních akcí. Na zateplení veřejných budov získala městská část z Fondu Evropské unie - Operační programu Životní prostředí na snížení energetické náročnosti budov celkem 15,5 mil. Kč. Další finanční prostředky získala na revitalizaci parterů sídliště, např. nový městský mobiliář, revitalizaci veřejných prostranství, dětská hřiště, výsadbu nové zeleň. Obec se tak snaží, aby sídliště žilo a nebylo pouhou noclehárnou. Když dnes sídlištěm procházíme, všude okolo vidíme, jak moc se za posledních několik let změnilo. Domy i jejich okolí jsou čisté a září všemi barvami. Bydlení v Řepích, se tak stává bydlením na dobré adrese. Použité zdroje: LUX, M., et al Standardy bydlení 2004/2005: Financování bydlení a regenerace sídlišť. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 185 s. LINHARTOVÁ, M., Řepy v proměnách času, vydala MČ Praha 17 Technické zařízení budov. Statistický přehled panelových domů v krajích ČR. [online] 2010 [cit ]. Dostupné na: MČ Praha 17 Řepy, O městské části. [online] [cit ]. Dostupné na: 137

138 VOJENSKÝ BROWNFIELD MASARYKOVA KASÁRNA V PARDUBICÍCH Bc. Petra Šnejdrová Úvod Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. Brownfieldy svému okolí způsobují vážné problémy, především brzdí rozvoj území, negativně působí na životní prostředí, mají negativní socioekonomické dopady a celkově přispívají ke špatnému obrazu celého územního celku. Vhodná regenerace nabízí nové příležitosti pro podnikatelské subjekty, a tím vzniká i nárůst ekonomické aktivity v regenerované oblasti spojené s tvorbou nových pracovních míst a odstraňování environmentálních zátěží (CzechInvest, 2008). Agentura pro podporu podnikání a investic Czech Invest vypracovala ve spolupráci s veřejnými institucemi v roce 2008 pro resort odpovědný za brownfieldy, tj. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Národní strategii regenerace brownfieldů. Cílem Strategie bylo vytvoření vhodného prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektů a prevenci vzniku nových brownfieldů (Czech Invest, 2008). V souvislosti s tím byly stanoveny střednědobé a dlouhodobé cíle a způsoby jejich dosažení, kterými jsou např. zapojení evropských zdrojů pro regeneraci brownfieldů, zohlednění možnosti regenerace i pro účely městské funkce, občanské vybavenosti, zemědělství nebo bydlení a dále rozvojem systému vzdělávání v oblasti regenerace brownfieldů a zajištění profesionalizace veřejné správy v rámci této problematiky (Czech Invest, 2008). Podle citované Strategie bylo v České republice v roce 2008 lokalizováno celkem 2355 brownfieldů, které zaujímaly rozlohu cca ha s celkovou zastavěnou plochou cca 421 ha. Vojenské brownfieldy v České republice Vojenské brownfieldy jsou jedny z mnoha typů těchto specifických objektů, které se na území České republiky vyskytují. Inventarizaci brownfieldů podle jejich původního funkčního využití provedla v roce 2015 Agentura pro podporu podnikání a investic Czech Invest viz tabulka č. 1. Vojenské brownfieldy zaujímají z hlediska rozlohy 3. místo (Matoušková, 2015, cit. podle CzechInvest, 2014). 138

139 Tabulka 5 Struktura brownfieldů v ČR dle využití Původní využití Počet lokalit Rozloha (ha) Zemědělství Průmysl Vojenské areály Těžba surovin Doprava Občanská vybavenost Bydlení Cestovní ruch Jiné Celkem Zdroj: Matoušková, 2009, cit. podle CzechInvest, 2014 Vojenské brownfieldy začaly vznikat především po pádu totalitního režimu po roce 1989, kdy probíhal odsun sovětských okupačních vojsk, který byl definitivně ukončen v červnu Matoušková uvádí, že ve třech etapách odešlo celkem vojáků a rodinných příslušníků. Byla odsunuta vojenská technika, která zahrnovala automobilů, tanků, bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, děl a minometů, 173 vrtulníků (146 bojových) a 103 letounů (76 bojových) atd. Dále bylo vyvezeno tun muničního materiálu (Matoušková, 2015). Dalším důvodem vzniku vojenských brownfielidů bylo zrušení povinné vojenské služby a zeštíhlení Armády ČR. Vzhledem k těmto okolnostem byly vyklizeny mnohé vojenské prostory v řadě českých měst, kde do té doby byla vojenská kasárna s dlouholetou tradicí. Vlastnictví těchto objektů přešlo v mnoha případech na obce, v jejichž katastru se tyto objekty nacházely. Obce se podle svých možností snažily tyto nově nabyté objekty využít. Řada těchto objektů je po ukončení původní činnosti zatíženo kontaminací a přítomností nebezpečných vojenských látek, což brání jejich dalšími využití. V tomto musí být provedena nejdříve rekultivace, tj. vyčištění území a obnovení stavu podobného greenfieldu (doposud nevyužívané území) a poté obnova (uvedení objektu opět k efektivnímu využití) (CzechInvest, 2008). Úspěšnými projekty, kdy došlo k regeneraci brownfildů za účasti soukromých investorů, jsou například obchodní centrum Palladium v Praze, Vaňkovka v Brně, Corso Karlín a Karolína Ostrava (Czech Invest, ). Tyto objekty jsou ovšem výjimečné díky svým strategickým polohám a obchodním perspektivám, které nabízejí centra velkých měst. Kasárna T. G. Masaryka v Pardubicích Jedním z těchto opuštěných a dosud nevyužitých prostor, jsou i Kasárna T. G. Masaryka v Pardubicích brownfield Masarykova kasárna. Tento opuštěný a vybydlený areál je jedním 139

140 z mnoha, které se nachází na území města Pardubic viz. obrázek 115. Konkrétně se jedná o číslo 19 - Zborovského náměstí, Masarykova kasárna. Obrázek 215 Přehled brownfields v Pardubicích Zdroj: Pasportizace brownfields na území města Pardubic 2015 Historický exkurz Kasárna T. G. Masaryka v Pardubicích byla vybudována v roce 1927 a stala se sídlem Železničního pluku. Objekt o rozloze cca 10 ha vlastnilo město Pardubice do Areál využívala Armáda České republiky, která ho v roce 2010 opustila a majetek označila za nepotřebný. Bezprostředně po ukončení vojenské činnosti o areál projevilo zájem ministerstvo spravedlnosti, které zde chtělo vybudovat justiční palác a také ministerstvo vnitra. Město Pardubice se však svého historického majetku nechtělo vzdát a proto usilovalo o získání tohoto objektu v hodnotě cca Kč zpět do svého vlastnictví. Převod umožnila změna zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí a od roku 2014 je opět tento objekt v majetku města Pardubic. Od roku 2011 je areál zcela opuštěný a nevyužívaný (Pardubice, 2012). 140

141 Popis lokality Brownfield Masarykova kasárna leží v jižní části města v blízkosti centra (širší centrum) v místní části Skřivánek. Areál je vymezen z jihu ulicí Pod Břízkami, ze západu ulicí Chrudimská, ze severu ulicí Svobody a z východu ulicí S.K. Neumanna viz obrázek č. 2. Funkčně je lokalita vymezena jako smíšené městské území s městskou zelení a upravenými parkovacími plochami. Obrázek 116 Fotogragie Masarykových kasáren v Pardubicích Zdroj: Pasportizace brownfields na území města Pardubic 2015 Základní údaje o brownfieldu Masarykova kasárna Areál se nachází na adrese Zborovského náměstí 1230, Pardubice. Jedná se o bývalá vojenská kasárna o rozloze téměř m2 s ubytovacími a skladovacími prostory, autoparkem s garážemi, sportovištěm a kompletním stravovacím a sociálním zázemím. Areál byl po dobu svého užívání průběžně udržován a v posledních letech užívání byla nově vybudována budova stravovacího zařízení. V areálu jsou rozvody elektřiny vody, kanalizace, teplovod, sdělovací vedení, které jsou ovšem od roku 2011 nevyužívané a jejich stav není znám. V areálu se nachází nízkopodlažní budovy, které jsou v mnoho případech propojeny a tvoří kompaktní celek, další budovy jsou samostatné jednotky, dále se v areálu nachází solitérní dřeviny či skupiny dřevin podél oplocení areálu a po obvodu zpevněné plochy mezi objekty. Areál leží cca 100 m od silnice 1. třídy, 17 km od dálnice, 5 km od letiště. K areálu je příjezdová komunikace, Možnost další expanze není možná. Areál leží mimo ochranné pásmo městské památkové rezervace a není vázán žádnými ekologickými limity. Jedná se o areál s velkým potenciálem možného rozvoje. Tento areál je zařazen do národního registru brownfieldů (Svobodová, Pecka a Vacík, 2015). 141

142 Současný stav areálu je patrný z fotografií. Obrázek 117 Fotografie areálu Kasárna T.G. Masaryka Zdroj: Tisková zpráva statutárního města Pardubic, 2012 Současné využití brownfieldu Masarykova kasárna V současné době nejsou Masarykova kasárna využívána. Výjimkou je dvoudenní kulturní akce, která je zde jednou ročně pořádána pod názvem RETROMĚSTEČKO setkání (nejen) Československé lidové armády, hasičů a bezpečnostních složek. Celá akce se nese v duchu retro. Na veřejném prostranství areálu se koná vojensko-historická prezentace výstroje, výzbroje a vybavení složek Československé lidové armády, hasičů, integrovaného záchranného systému, bezpečnostních složek státu, auto veteránů, závodních veteránů, dobových plechových šlapacích autíček a mnoho dalšího. Tento typ akce se skvěle hodí do prostředí areálu Masarykových kasáren, nicméně jde pouze o jednorázovou a krátkodobou akci. V roce 2016 byl brownfield Masarykova kasárna využit jako odstavené parkoviště v rámci Olympijského parku Pardubice 2016, který navštívilo 340 tisíc návštěvníků. Obě akce, pro které byla Masarykova kasárna využita, byly krátkodobé a je důležité najít pro opuštěný a chátrající areál efektivnější využití. 142

143 Demografie města Pardubic Město Pardubice se díky své výhodné poloze, ekonomické vyspělosti a relativně vysoké kvalitě života stalo za posledních 15 let jedním z nejprogresivnějších měst současnosti v České republice (Pardubice, 2016). Tento dynamický rozvoj by město Pardubic chtělo i nadále podpořit, nicméně překážkou může být demografický vývoj počtu. Podle Demografie města Pardubic bude obyvatel v Pardubicích ubývat. Je to dáno věkovou strukturou obyvatel, kdy se předpokládá zvyšování podílu osob vyšších věkových kategorií (nad 80 let) a s tím spojená vyšší úmrtnost. Ovšem protipólem je mladá generace, kdy Pardubice mají dlouhodobě relativně příznivější věkovou strukturu reprodukčních ročníků žen. V posledním období zde došlo ke zvýšení zastoupení podílu mladších matek. Důvodem muže být návrat k tradičnímu modelu chování ženy, kdy pod tlakem zejména biologického casu začínají vzdělanější ženy posouvat rodičovství do mladšího veku (DHV CR, s.r.o., 2013). Orientační přehled demografické reprodukce obyvatel města Pardubic prezentuje tabulka 6. Tabulka 6 Orientační přehled demografické reprodukce obyvatel v Pardubicích Zdroj: Prognóza vývoje početního stavu a pohlaví a věkové struktury obyvatelstva v Pardubicích na období Pravděpodobnost, že by současný počet obyvatel zůstal zachován nebo by dokonce vzrostl, je v současnosti velmi malá. Prognózy dokonce hovoří i o poklesu na 78 tisíc stálých obyvatel z dnešních 90 tisíc. Přepokládají se určitě migrační přírůstky, které by tento rozdíl měly vyrovnat a ty také korespondují s předpokládaným oživením ekonomických aktivit a odpovídajícím zvýšením migračního zájmu o město Pardubice (B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera, 2013). Tento velký propad v počtu obyvatel by měl negativní dopad z důvodu poklesu daňových příjmů i na ekonomickou stránku města Pardubic. V souvislosti s Demografickými prognózami mají zástupci města Pardubic úmysl předejít tomuto propadu v počtu obyvatel a budou se snažit přivést nové trvale žijící obyvatele. V souvislosti s tímto záměrem byl doplněn aktuální Strategický plán o položku, že město Pardubice v příštích 5 letech překročí 100 tisícovou hranici obyvatel a v dalších letech ve městě bude trvale žít 120 tisíc obyvatel. Tento záměr se jeví jako nereálný, nicméně při zohlednění počtu lidí, kteří každý den dojíždějí do Pardubic za prací z blízkého i vzdálenějšího okolí, se již tato myšlenka nejeví jako nereálná. Velkým nevyužitým potenciálem pro růst obyvatel města jsou i studenti Univerzity Pardubice, která za poslední roky zaznamenala prudký nárůst, a to od roku 2001 z studentů na v roce 2013, tedy o 222 %. Význam Univerzity Pardubice z hlediska rozvoje a budoucnosti města se tak významně zvýšil (Pardubice, 2014). Záměrem města je nabídnout těmto lidem pracovní místa a bydlení, aby se z nich stali občané trvale žijící v Pardubicích. 143

144 Možnost využití vojenského brownfieldu Masarykova kasárna Vzhledem k tomu, že se areál nachází v širším centru města, není vhodné využít objekt k průmyslové činnosti. Ta je ve městě soustředěna do okrajových částí, kde jsou vybudovány průmyslové zóny. V minulosti se objevily návrhy jako již zmíněné vybudování justičního paláce, vznik superúřadu, kde by byly koncentrovány všechny agendy Magistrátu města Pardubic, vybudování nového úřadu práce nebo využití pro sportovní účely. Žádný z těchto návrhů se nedostal do fáze přípravy projektů a zůstal pouze v teoretické rovině řešení. Pouze jediný návrh byl zpracován formou Území studie, a to vybudování obytné zóny s vhodným a cenově dostupným bydlením. Tento záměr koresponduje s vizí představitelů města přivést do Pardubic nové trvale žijící obyvatele Takovýto investiční projekt by byl velkou finanční zátěží pro město Pardubice, jakožto vlastníka objektu. Pro zmírnění finančního dopadu na rozpočet města by bylo vhodné využít dotačních programů EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro rok 2017 nový dotační program s názvem Program podpory Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů. Na regeneraci nevyužívaných prostor budou připraveny v rámci tohoto programu celkem dvě miliardy korun (MPO, 2016). Dalším možným řešením je provést tuto výstavbu ve spolupráci se soukromým investorem. O této variantě se v současné době ale neuvažuje. Závěr Z uvedeného vyplývá, že brownfield Masarykova kasárna v Pardubicích je v současné době areálem, který nemá své využití. Tato situace by měla být řešena v relativně blízkém časovém horizontu, aby nedošlo k většímu poškození tohoto areálu. Ovšem vzhledem k tomu, že město Pardubice řeší v současné době jiné velké investiční akce, jako je např. rekonstrukce přednádraží, nelze očekávat, že by bez vstupu soukromého investora či velké dotace z evropských dotačních programů, mohlo provést revitalizaci areálu a vybudovat novou obytnou zónu s cenově dostupným bydlením. Tato varianta je sice zanesena do Strategického plánu a bude s ní kalkulováno i při tvorbě nového Územního plánu, nicméně otázka jak bude brownfield Masarykova kasárna skutečně využit, není stále zodpovězena. Použité zdroje: BURCIN, B., ČERMÁK, Z., KUČERA, T., Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období , Praha Czech Invest, Národní strategie regenerace brownfieldů, 2008 [online]. [cit ]. Dostupné z: pdf Czech Invest, Příklady regenerovaných brownfieldů [online]. [cit ]. Dostupné z: priklady-regenerovanych-brownfieldu DHV CR, s.r.o., Demografie města Pardubic Návrat do města. Pardubice 144

145 MATOUŠKOVÁ, L., Vojenské brownfields a jejich proměny od roku 1989, 2015 [online]. [cit ]. Dostupné z: Ministersto průmyslu a obchodu. Program podpory Regenerace a podnikatelského využití brownfieldů pomůže revitalizovat nejvíce postižené kraje. [online]. [cit ]. Dostupné z: a-podnikatelskeho-vyuziti-brownfieldu-pomuze-revitalizovat-nejvice-postizene-kraje / Pardubice, 2016 [online]. [cit ]. Dostupné z: PŮČEK, M., KOPPITZ, D., ŠIMČÍKOVÁ, A., Analytická část Strategického plánu rozvoje města Pardubic na období Pardubice. SVOBODOVÁ, H., PECKA, A., VACÍK, Š., Pasportizace brownfieldů města Pardubic. Pardubice 145

146 BROWNFIELDS V HRÁDKU NAD NISOU Bc. Jiří Timulák Úvod Úkolem a jedním z cílů práce je prokázání pochopení probírané látky. Tím je myšleno prohloubení znalostí v oblasti teorie i praxe územního rozvoje a prostorového plánování, což je jedním ze stěžejních prvků rozvoje regionů a pro fungování měst a obcí, které se v regionu nachází. Prokázáním se rozumí výše uvedené podmíněné splnění povinností, resp. zpracování stanoveného téma: Aktuální rozvojové problémy vybraného sídla v České republice (ČR), a to zejména s ohledem na problematiku brownfields, suburbanizace, regenerace panelových sídlišť nebo revitalizace veřejných prostorů. Pro tuto seminární práci je zvolena problematika brownfields vybraného malého města Hrádek nad Nisou, kde autor pracuje v místní samosprávě. Předmětem a druhým z cílů této seminární práce je analýza vybrané lokality označené jako brownfields a po provedení analýzy budou kriticky zformulovány nějaké závěry pro danou situaci v mapovaném sídle. Součástí je i nástin možností využití jednotlivých nástrojů městského plánování k řešení zjištěných problémů. Za tímto účelem a vzhledem k rozsahu, a úrovni práce budou použity stručné popisné metody a postupy jako je vyhledávání, konkretizace a interpretace příslušných údajů, za využití analyticko-syntetického přístupu. Práce je rozdělena na dvě části, kdy v první části je stručně popsáno a představeno vybrané město jako celek. Následně je v této části nastíněna problematika brownfields na území města obecně. V druhé části je provedena analýza konkrétní lokality, s uvedením možností a směrů, které by byly v rámci rozvoje města možné. Navržen je vlastní autorský návrh řešení a v závěru práce je provedena diskuse, ve které jsou projednány osobní názory autora na zjištěné věci. Hrádek nad Nisou a jeho brownfields Popis města Hrádek nad Nisou je malé město s bezmála osmi tisíci obyvatel, které leží v geologickém celku Žitavské pánve, resp. na jejím okraji v údolí mezi Lužickými horami, Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem (Krkonošsko jesenická soustava, Krkonošské podsoustava) na české straně, kterým protéká Lužická Nisa. Z historicko-geografického hlediska leží na samé hranici území Čech a Horní Lužice. Nejzajímavějším aspektem města je asi jeho poloha, kdy dnes město leží na trojmezí tří států České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo. Poloha města je i hlavní součástí jeho proměn, kdy vždy město zastávalo důležitý sídelní prvek na obchodní stezce do nedaleké Žitavy (4km). Poloha také určovala možnost průchodu cizích armád a tak se ve městě střídala různá vojska (husitská, švédská, pruská, rakouská i německá), která silně ovlivňovala rozvoj města. Tato hraniční poloha dnes město předurčuje k místu, kde by se mohlo dobře žít v rámci prostoru Evropské unie, ale mělo by být využíváno v rámci příhraničního turistického ruchu. 146

147 Širší vztahy Město Hrádek nad Nisou je z hlediska širších prostorových a funkčních vztahů vymezeno v rámci České republiky město ležící na severu země, je součástí regionu NUTS II Severovýchod a leží v Libereckém kraji, konkrétně v okrese Liberec. V rámci užších regionálních vztahů je vymezeno město Hrádek nad Nisou jako součást územní působnosti MAS Podještědí a Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko. V rámci mikroregionu je město Hrádek nad Nisou jedním se dvou sídelních jader, kdy druhým je ještě šestitisícové město Chrastava ležící cca 13 km od města Hrádek nad Nisou. Podle dříve používané střediskové soustavy osídlení byla obě města označována jako střediska osídlení místního významu pod která byla řazena další sídla, ze kterých jsou dnes samostatné obce. V rámci města Hrádek nad Nisou jsou to obce Chotyně a Rynoltice a město Hrádek nad Nisou, jako obec s pověřeným obecním úřadem, má nad uvedenými obcemi územně správní působnost. Obrázek 118 Širší vztahy - schématické vyznačení polohy v rámci ČR a mikroregionu Zdroj: GIS městský úřad Hrádek nad Nisou, vlastní zpracování 147

148 Obrázek 119 Širší vztahy přehledová situace (M 1: ) Základní identifikační údaje města Zdroj: mapový podklad ČUZK, vlastní úprava Základní identifikační údaje jsou pro svou stručnost a přehlednost uvedeny v následující tabulce. Tabulka 7 Základní údaje o městě Hrádek nad Nisou Název obce: Status obce: Katastrální výměra: Počet obyvatel: Nadmořská výška: 255 m n. m. PSČ / IČO: / počet katastrálních území: 7 počet částí obce: 9 Postavení obce v osídlení: Město Hrádek nad Nisou Město (obec II. typu - obec s pověřeným obecním úřadem) 48,54 km2 v rámci Libereckého kraje je obcí mikroregionálního významu nižšího stupně Zdroj dat: Český statistický úřad (stav k ) Problematice brownfields je věnována pouze stručný úvod, jelikož by bylo vhodné do práce zařadit teoretickou část o tom, jak chápat brownfields, jejich různé dělení a definice. Jak souvisí zejména s rozvojem a urbanizací města, jeho následnou suburbanizací, industrializací, resp. deindustrializací atd. Pro tuto práci si vystačíme se základní definicí, která je široce akceptována v evropském prostoru a pro případ města Hrádek nad Nisou je zcela dostačující (Ferber at al., 2006, s. 9): Brownfields jsou plochy, které: jsou dotčeny předcházejícím užíváním a užíváním okolních pozemků, 148

149 jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané, mají skutečné nebo očekávané problémy s kontaminací, jsou hlavně v městských oblastech, vyžadují zásah, aby mohly být vráceny k prospěšnému využívání. Následně je shrnut stručný historický vývoj města, který vykreslí problematiku industrializace území města. Industrializace je totiž hlavní příčinou vzniku lokalit brownfields, tedy i jejich typu, protože převážná část jich je na území města průmyslových. Historický přehled území Z hlediska průmyslu a industrializace města byl důležitý rok 1866, kdy došlo k velké okupaci pruskými vojáky a po jejím ukončení a rychlému vzpamatování se nastává rozvoj průmyslu. V celé oblasti byl od konce 17. stol. tradičně silný textilní průmysl a v roce 1723 začala vyrábět první textilní manufaktura na kanafas a plátno (Pavlíček, 2015, s. 11). V období 18. a 19. stol. byl tedy prioritou textilní průmysl. První továrna F. A. Hibsche (dnes: BENAR) ve městě vznikla v první polovině devatenáctého století a v letech byly otevřeny i další významné textilní továrny. (Sedláček, 2010) Kromě textilních továren se na území města vyskytovala cihelna a existoval zde od roku 1869 hornický průmysl, protože majitelé šlechtického rodu Clam-Gallasů, zde těžili lignit. Důlní činnost se díky nekvalitě uhlí postupně omezovala a roku 1972 byl uzavřen a zatopen poslední důl Kristýna, který je dnes vyhledávaným turistickým cílem. (Vydra at al., 2005 s. 8) V období před druhou světovou válkou a v průběhu ní se z města stala nejen textilní oblast, ale silně se zapojil i strojní průmysl. Během druhé světové války ve městě pracovalo mnoho válečných zajatců, kteří žili zajateckých táborech, vybudovaných převážně na místech bývalých dolů. Po druhé světové válce začala nová epocha města, protože po odsunu německých občanů se do Hrádku stěhovali a prázdné domy obsazovali převážně Češi a Slováci z Mladoboleslavska a Jičínska. Po uchopení moci komunistickou stranou byla snaha obnovit textilní a strojní průmysl v budovách dřívějších německých továren. Významným se ale stal i chemický průmysl, resp. gumárenství, které bylo díky výrobkům pod značkou PRIMEROS a chirurgickému gumovému zboží velmi známé. (Pavlíček, 2015, s. 11) Po revoluci v roce 1989 až do konce století průmysl v Hrádku nad Nisou silně upadal a textilní výroba téměř zanikla. Občané začali hromadně dojíždět do krajského města Liberce, vzdáleného přibližně dvacet kilometrů, kde mohli sehnat práci ať už v silně se rozvíjejícím průmyslovém automobilovém odvětví, nebo spíše ve službách. Teprve kolem roku 2002, po podepsání dohody o vytvoření trilaterálního Hospodářského parku v trojmezí, zahájilo město aktivní činnost k obnovení průmyslové výroby. Jednalo se o přípravu ploch pro nová průmyslová odvětví, která potřebovala své továrny stavět na zelených loukách. Město tak připravilo během let 2000 až 2007 plochy pro průmyslové využití, které začaly nové firmy obsazovat. V posledních letech lze tedy konstatovat, že díky změně některých okolních podmínek, zejména dobudování mezinárodního silničního spojení po silnici I/35, které spojuje všechny tři země v trojmezí, se ve městě opět daří pozvednout průmyslovou výrobu. (Sedláček, 2010) 149

150 Závěrem pak lze logicky dovodit, že díky výstavbě na zelené louce a výše uvedenému historickému vývoji, musí být na území města velmi mnoho starých továrních areálů a dalších průmyslových lokalit. Otázkou pak tedy zůstává, jak jsou využívané, v jakém jsou stavu? Stručný popis lokalit brownfields ve městě Stručný popis lokalit vymezených jako Brownfields je pro co největší stručnost a přehlednost uveden v následující tabulce. V tabulce je i uveden stav využití a uvedení typu nebo předchozího využití. Většinu lokalit lze dohledat ve veřejně přístupných databází brownfields, zejména pak v Národní databázi spravovanou agenturou Czech Invest, v databázi spravovanou Centrem pro regionální rozvoj a databázi spravovanou Libereckým krajem. Tabulka 8 Přehled lokalit brownfields na území města Hrádek nad Nisou Místní název Typ / předchozí Současné stav a využití Vhodné využití lokality využití Areál Benar Průmysl - textil Aktuálně v majetku Po celkové regeneraci (Bekon) města, částečné využití více možností využití pro služby Areál Kolora Průmysl textil Částečné využití pro Obchod, služby služby Areál Praga Průmysl Částečně využití pro Průmysl, bydlení strojírenství průmysl Azyl Bydlení Zhroucení budovy Více možností využití Cihelna Průmysl Po sanaci - skladování Bydlení dle ÚP stavebnictví Bývalé ředitelství statků Služby Regenerováno - obchod služby - supermarket Obchod služby Ruská vila Bydlení Zchátralá budova, Bydlení aktuálně v majetku města a rekonstruována Areál ZAZ Průmysl Ekologická zátěž, stále K rekultivaci (Kortan) chemický částečně využíváno Sklady oděvů Průmysl textil Částečně využíváno - Obchod, služby služby Zdroj dat: Městský úřad Hrádek nad Nisou, vlastní zpracování Analýza lokality Cihelna Poloha a vymezení území K analýze byla vybrána lokalita Cihelna, která je nejenže blízko bydliště zpracovatele, ale je to místo velmi zajímavé, protože v této lokalitě byla v minulosti provedena revitalizace, byt se dá stále hovořit o území typu brownfields. Řešení území se nachází v těsném sousedství centra města směrem na sever od železniční trati protínající území města, a to přímo naproti železniční stanici. Celá lokalita se skládá v podstatě 150

151 ze tří částí území, pro které se dnes používá označení Cihelna nebo pak také nověji Severní město, které se ujalo na základě pojmenování zpracované první studie pro tuto lokalitu (viz kapitola 2.4.1). Jedná se o plochy (viz obrázek 2.1): vlastní areál bývalé cihelny, přilehlý dobývací prostor, navazující plochy doplňující území k obchvatu města. Celé území cihelny nebo jinak také Severního města je pak vymezeno mezi ulicemi Liberecká a částí města Zlatá Výšina na východní straně, ulicí Oldřichovská na západní straně, obchvatem města, resp. mezinárodní silnící I/35 na severní straně a z jižní strany je území vymezeno železniční tratí, resp. místní komunikací Stará, vedoucí podél železniční tratě. Grafické vymezení je uvedeno na následujících obrázcích. Obrázek 120 Vymezení lokality Cihelna širší vztahy město Hrádek nad Nisou Zdroj: mapový podklad - ČÚZK, vlastní úprava 151

152 Obrázek 121 Vymezení lokality Cihelna (Severní město) Zdroj: mapový podklad - ČÚZK, vlastní úprava Historie a současnost lokality Cihelna (něm.: Ziegelfabrik) jako továrna byla založena roku 1861 příslušníky starého šlechtického rodu Clam-Gallasů. V počátku 20. století vyráběla přes 2 mil. cihel ročně (Sedláček, 2010). Součástí byl i přilehlý dobývací prostor, kde se těžil materiál pro cihelnu a zároveň se zde těžil i písek. Postupně však těžba i výroba během sedmdesátých a osmdesátých let upadala, až byla činnost fabriky ukončena. To nastalo v roce 1993, kdy byla cihelna zrušena likvidací státního podniku, a majetek byl převeden na Fond národního majetku České republiky. Majetek byl pak transformován prostřednictvím privatizačních projektů, kdy část majetku byla prodána a část majetku byla bezúplatně převedena na město. V části převedené na město se jednalo o pozemky a staré vyprázdněné budovy, které neměly v té době žádné využití. Díky nevyužívání staveb ani areálu, budovy chátraly až do stavu, kdy z většiny z nich zbyla pouhá torza. Nevyužívání areálu bylo zapříčiněno jeho hlavním problémem, kdy vlastní areál cihelny byl kontaminován a bylo v něm umístěno úložiště mazutu. V roce 2006, resp. v roce 2005 připravilo město projekt, na který obdrželo finanční prostředky z fondů EU (Program Phare CBC iniciativa Společenství Interreg IIIA), kdy byla obsahem celková sanace vlastního areálu cihelny (cca 2 ha), jejímž cílem bylo zbavit plochy znečištěné nebezpečnými látkami včetně likvidace většiny budov v areálu. Strženy byly oba komíny 152

153 v areálu stojící a zlikvidována byla i železniční vlečka, jímky, záchytné vany a čerpací stanice, které byly silně znečištěny ropnými produkty. Součástí projektu bylo i vybudování přístupové cesty (dnes ulice Stará), která propojila ulici Libereckou s ulicí Oldřichovskou. Vybudováním nového zpřístupnění areálu, dnes již bývalé cihelny, dostali novou možnost průjezdu městem řidiči čekající u železničního přejezdu, neboť mohou využít toto propojení k objetí železnice pod viaduktem směrem na ulici Oldřichovská s odbočením na ulici Husovu, a poté již využít stávající průtah městem. (Štrupl, 2006b. s. 10) Jediné, co ze staré cihelny zůstalo stát, je budova bývalé panelárny (dnešní hala skateparku), a budovy kanceláří a jídelny (dnes pracoviště veřejně prospěšných prací). Projekt byl realizován v částce EUR (12,6 mil. Kč při tehdejším kurzu) a dotace byla obdržena ve výši 75 %, tedy EUR (9,5 mil. Kč při tehdejším kurzu). Obrázek 122 Fotodokumentace před revitalizací - pohled na oba komíny Zdroj: Městský úřad Hrádek nad Nisou (autor: Vít Štrupl) 153

154 Obrázek 123 Fotodokumentace před revitalizací detailní pohled na komín a dosud ponechané budovy panelárny Zdroj: Městský úřad Hrádek nad Nisou V současnosti je území rekultivováno, ale slouží k nevhodnému účelu a to jako skladovací areál pro uložení stavebních materiálů z realizovaných nebo plánovaných městských investičních akcí. V areálu byly ponechány dvě starší budovy, kdy v jedné budově, jež je ve špatném stavebně-technickém stavu, je umístěno pracoviště veřejně prospěšných prací a dále je zde ponechána budova haly, která je dnes využívaná jako sportovní zařízení skatepark. Obrázek 124 Fotodokumentace současný stav pohled od hlavního vstupu z ulice Stará Zdroj: Vlastní 154

155 Obrázek 125 Fotodokumentace současný stav pohled ze směru od Liberecké ulic směrem k ulici Oldřichovská Zdroj: Vlastní Pohled využití z hlediska nástrojů městského plánování Možnosti z hlediska územního plánování Z hlediska územního plánu jsou důležité dva momenty. První je z roku 2010, kdy byla v rámci plánovacího procesu vytvořena a schválena změna č. 12 Územního plánu sídelního útvaru Hrádek nad Nisou, pořízeného již roku 1998 a konkrétní změnou č. Z12.25 byla plocha areálu cihelny změněna z funkce průmyslové výroby na funkce plochy smíšené obytné. Druhým momentem je aktuální zadání územního plánu z roku 2013, které bylo zpracováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších přepisů a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů a který je v plánovacím procesu. Zde je uvedená lokalita již pojmenována jako Severní město, s požadavkem na formu zástavby obytné nízkopodlažní městské, s vymezením lokality, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. Dále je v zadání požadováno do zastavitelného území nezahrnovat prostor bývalého dobývacího prostoru, kde přirozenou sukcesí vznikl unikátní biotop. Zajímavým pohledem z hlediska územního plánu je např.: zpracování podkladu pro jeho tvorbu, kdy je zpracován přehled funkčních zón ve městě na mapovém podkladu. 155

156 Obrázek 126 Mapový podklad funkčních zón města Hrádek nad Nisou Zdroj: Městský úřad Hrádek nad Nisou (autor: Ing. Arch. Monika Boháčová) Možnosti z hlediska rozvojových dokumentů města Z hlediska rozvojových dokumentů jako nástrojů městského plánování není ani v jednom ze dvou zásadních strategických rozvojových dokumentů 2 města, lokalita cihelna zmíněna jmenovitě, stejně jako ostatní lokality typu brownfields, krom jedné. V těchto dokumentech jsou obdobné plochy definovány spíše jako areály s ekologickou zátěží, které mohou být potencionální plochou pro rozvoj města a jsou specifikovány v jiných dokumentech (např.: databáze brownfields Libereckého kraje, agentury Czech Invest apod.). Obecně je v těchto dokumentech podobným lokalitám věnována jen okrajová pozornost a tak je tato oblast řešení lokalit na území města vhodná pro zpracování jako dílčího rozvojového dokumentu. V Programu rozvoje města je pak vyjádřena propojenost na územní plán města, kde jsou definovány plochy pro bytovou výstavbu a tento rozvojový program s nimi počítá jako s plochami určenými pro přestavbu, kdy je lokalita cihelna prezentována v různých záměrech města. 2 Prvním dokumentem je dokument Hrádek 2015, který byl rozvojovým dokumentem zpracovaným v roce 2015 a byl jakousi první strategickou vizí, kam by se mělo město ubírat a jak by mělo v roce 2015 vypadat. Druhým dokumentem je Program rozvoje města na , který byl zpracován v roce 2016 v souladu se zákonem č. 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů), a to již dle aktuálních metodických pravidel pro zpracování podobných dokumentů vydaných ministerstvem pro místní rozvoj. 156

157 Možná řešení a využití lokality Studie 1: Severní město Tato zajímavá studie byla zpracována jako první studie na řešenou lokalitu. Zpracována byla v rámci projektu Trialog, který byl úspěšný v rámci 8. ročníku soutěže European 8 European Urbanity, v níž architekti z celé Evropy podali návrhy na využití obdobně zatížených areálů. Za město Hrádek nad Nisou, v rámci přeshraniční spolupráce svazku tří měst Malý Trojúhelník čítající ještě německou Žitavu a polskou Bogatynii, byla vybraná lokalita staré cihelny. Do užšího výběru nakonec postoupilo 21 lokalit a z nich porota vybrala osm míst pro nákup projektu. Mezi vybranými návrhy byl i projekt Trialog, podávaný Malým trojúhelníkem. Město Hrádek nad Nisou tak získalo projekt řešení lokality tzv. Severního města tedy prostoru od dnešní cihelny na sever až k silničnímu obchvatu. Studenti tak v rámci projektu navrhovali dispozici obytné zóny, která by tu mohla díky ideální poloze poblíž železnice, silnice i centra města vzniknout. Počítali tedy s obytnou zástavbou i místy pro relaxaci. Zeleným centrem areálu by se stalo jezírko a jeho okolí, kde se dříve těžila surovina pro cihelnu. Zde by tedy mělo vzniknout místo k odpočinku i zázemí k setkávání různých skupin obyvatel všech věkových kategorií, které budou v této části města bydlet. Další využití plochy připomíná pruhy. Bariéru proti hluku z nádraží by měla vytvořit vícepodlažní budova sloužící hlavně k nákupům. Za ní v dalším pruhu architekti navrhli vícepodlažní obytné domy s prostory pro služby. Dostatečné rozestupy mezi budovami skýtají prostor pro setkávání obyvatel a případné sportování. V klidné, od města odkloněné straně Severního města se podél cesty nacházejí pozemky pro rodinné domky se zahradou. Architekti zde přitom upřednostnili ekologické bydlení s použitím dřeva a jílu, které by bylo energeticky nenáročné. Na straně u města je plánována výstavba prostorných řadových domků, které tvoří přechod mezi venkovským a městským typem zástavby (Štrupl 2006a, s. 1,3). Obrázek 127 Celková situace řečené lokality studie Severní město Zdroj: Městský úřad Hrádek nad Nisou 157

158 Studie 2: Revitalizace Cihelna, studentská práce M. Prchlíka Druhou studii zpracovanou teprve nedávno je studie nazvána Revitalizace Cihelna, která je ročníkovou prací místního studenta a patriota pana Marka Prchlíka, studujícího na Technické univerzitě Liberec. On svou studii představil zástupcům města a poskytl ji městskému úřadu k inspiraci a využití. V jeho představách je úprava prostoru nejen v areálu samotné cihelny, ale do řešeného území zahrnuje i blízkou železniční stanici a dopravní terminál. V samotném prostoru cihelny navrhuje ze strany od železniční tratě umístit centrální setkávací plochu s vodním prvkem, která může sloužit dle jeho vyjádření jako malé náměstí. Tuto plochu doplňuje multifunkční budovou pro setkávání a jako komerčně-obchodní prostory (kanceláře, prodejny)s podzemím patrem pro parkování návštěvníků. Na tento prostor dále navazují obytné domy, které výše zmiňovanou plochu obklopují a parkování v těchto domech je navrženo jako parkovací místa v prvním nadzemním patře jednotlivých domů. V místě bývalého dobývacího prostoru navrhuje plochu zeleně a jezírka, Zbylý prostor až k samotnému obchvatu města pak zastavuje obytnými domky městského rázu na samostatných parcelách, které tak spolu s dopravní infrastrukturou propojí část města Zlatá Výšina a ulici Oldřichovská. Obrázek 128 Celková situace řešené lokality studie Revitalizace Cihelna Zdroj: Městský úřad Hrádek nad Nisou (autor: Marek Prchlík) 158

159 Obrázek 129 Situace řešené lokality vlastní areál cihelny a dobývací prostor, včetně přidané části vlastní železniční stanice (studie Revitalizace Cihelna) Zdroj: Městský úřad Hrádek nad Nisou (autor: Marek Prchlík) Návrh zpracovatele seminární práce Veškeré výše uvedené návrhy a možnosti využití areálu Cihelna se dají shrnout jako využití pro obchodně - obytnou část města, kde by mohla vzniknout nová čtvrť města. Zpracovatel práce se domnívá, že jeho návrh využití by se mohl s předchozími možnostmi částečně krýt, ale přesto je jeho návrh na využití uvedené lokality koncepčně odlišný. Město mělo a má ve svých rozvojových dokumentech uveden rozvoj v oblasti počtu obyvatel a dle údajů by mělo dosáhnout hranice kolem 8-10 tis. obyvatel, což je z hlediska otevřenosti hranic, nového rozvoje průmyslu a rozvoje infrastruktury cíl dosažitelný. Jen za posledních cca 10 let vzrostl počet obyvatel města o 300 občanů. Samozřejmě přírůstek obyvatel nebude rychlý a možná se i díky demografické situaci v ČR zpomalí, jak naznačují prognózy statistického úřadu. Pokud by však tento cíl byl naplněn, je otázkou, jestli nejen bydlení, ale i ostatní segmenty pro kvalitní život občanů, budou na území města naplněny. V tomto směru vidí zpracovatel zejména dvě problémové odvětví. Těmi jsou sportovní odvětví a zdravotnictví. Aktuální situace v těchto odvětvích se má tak, že v oblasti zdravotnictví jsou zařízení rozeseta po městě a to díky soukromým ordinacím praktických lékařů a zubních ordinací. I pohotovost a služba rychlé záchranné služby je umístěna netradičně v centru města na dopravně nevhodném místě. Při nárůstu občanů si myslím, že nastane problém nejen s dostupností, ale i dalším rozvojem zdravotnických služeb, které lidé budou požadovat. 159

160 Pro další rozvoj zdravotnických zařízení, zejména poskytující specifické zdravotnické služby, ale i zdravotnické zařízení vyšších úrovní než např.: zubní ordinace by bylo vhodné mít koncepčně řešen plán rozvoje zdravotnických služeb na území města. V oblasti sportu je tato velmi situace obdobná. Město sice investovalo mnoho finančních prostředků do obnovy a oprav sportovních areálů, které na území města vznikly historicky. Tohoto stavu město dosáhlo zejména díky úspěšnosti při čerpání dotací z fondů EU. Tyto areály jsou sice po modernizaci, reálně jsou však stavebně dimenzovány dle doby svého vzniku a jejich dostupnost pro širší masy obyvatel není v případě rozvoje a navýšení počtu obyvatel města úplně vhodná. Pro představu se uvádí příklad modernizace malého škvárového fotbalové hřiště u jedné ze základních škol, které je umístěno v širším centru města. Toto hřiště bylo přebudováno na malý atletický areál s moderním povrchem tzv. umělá tráva I. generace. Tento areál má ovšem nižší parametry, než jsou potřebné pro zdárný výkon sportovního odvětví lehké atletiky, protože je zde postaven atletický ovál pouze o délce 200 m a areál obsahuje jen několik dalších zařízení pro sportovní atletiku, jako je stanoviště vrhu koulí. Jiným příkladem je například městské kluziště, které má ledovou plochu nestandardních rozměrů, nesplňujících limity pro oficiální soutěže sportovního odvětví ledního hokeje, protože je malé. Celé sportovní zařízení, resp. areál je lokalizován nedaleko centra v obytné čtvrti a skládá se z uvedené malé ledové plochy, ohraničené mantinely, nad kterou je postaveno mobilní plachtové zastřešení. K tomuto zařízení je přistavena mobilní stavba unimobuněk obsahující celou technologii chlazení, která je více než 10 let stará. Toto sportoviště je velmi žádané a přes zimu hodně využívané a proto se aktuálně na úrovní zástupců města (zastupitelů) uvažuje o rekonstrukci, resp. o vhodném přemístění a spíše o novém vybudování, nového areálu řádných soutěžních parametrů. Obsahovat by měla pevnou stavbu se zastřešením a odhlučněním včetně příslušenství šaten, sociálního zázemí, hlediště pro diváky a technického zázemí. Výše uvedené příklady včetně popisu aktuálního stavu zdravotnických zařízení přivádějí autora na myšlenku, že by bylo vhodné tyto záležitosti řešit koncepčně, dlouhodobě s výhledem dostatečné kapacity. Proto je návrhem (představou) zpracovatele: Spojit funkci využití území v lokalitě cihelna pro zdravotní služby, sport a bydlení, tedy umístit je v jednom centrálním prostoru, který bude dobře dopravně napojen, nebude daleko od centra a zároveň bude vhodným doplněním přírodní krajiny v daném prostoru. V lokalitě 1 (areál vlastní cihelny) se navrhuje využití ploch pro dobré dopravní spojení včetně příslušné infrastruktury parkování. Ta by byla doplněna návrhem umístění několika multifunkčních budov, využitelných zejména pro zdravotnická zařízení, drobné obchody apod., a následně by byla dokomponována sportovní zařízení směrem k lokalitě 2 (bývalý dobývací prostor). Tím by bylo možné v lokalitě dobývacího prostoru spojit přírodní prvek, po přeměně na lesopark, s plnohodnotným areálem různých sportovišť, obsahující zejména zimní stadion, standardní atletický areál s oválem délky 400 m a územní rezervou pro výstavbu jiných sportovních objektů. V dělšé časové perspektivě by zde mohla být vybudována například moderní sportovní vícefunkční krytá hala se zázemím pro sportovce i diváky, což aktuálně město Hrádek nad Nisou nemá 3. 3 Město Hrádek nad Nisou vlastní a na jeho území je jediná sportovní hala postavená v rámci akcí Z z dob před rokem 1989 se všemi vlastnostmi takto postavených staveb. 160

161 Do lokality 3 (navazující plochy doplňující území k obchvatu města) by pak, i v souladu s prezentovanými studiemi, bylo vhodné umístit obytnou zástavbu, díky které by město získalo potřebnou bytovou kapacitu a mohlo by se díky tomuto rozvoji významně rozrůst. V cílovém stavu by se v této celé lokalitě vytvořila plnohodnotná městská čtvrť. Závěr Cílem seminární práce bylo ověřit pochopení získaných znalostí z daného předmětu, což se dle názoru zpracovatele práce podařilo prokázat. Je jen na posouzení druhých, zejména pak přednášející a vyučující osoby, jak moc. Druhým z cílů této seminární práce byla stanovena analýza vybrané lokality, která byla provedena jak na úrovní vymezení lokality a historického popisu, tak na popisu současného stavu. Dále byly analyzovány dříve zpracovávané návrhy řešení pro danou lokalitu, a aby nabyly tyto řešení komparovány pouze mezi sebou, bylo navrženo vlastní řešení autora, které je uvedeno v kapitole Součástí analýzy je i uveden nástin možností využití jednotlivých nástrojů městského plánování k řešení dané lokality. Osobním názorem zpracovatel je to, že všechny výše uvedené možnosti, z analýzy dané lokality vycházející, zejména pak z předešlých zpracovaných studií využití, jsou možné, realizovatelné, ale z koncepčního hlediska, ne úplně správné. Nejvíce ze zjištěných dat autorovi práce vadí, že se vždy počítá s využitím území ve velikém měřítku pro komerčně - obchodní služby, které jsou dle jeho názoru ve městě předimenzovány již dnes. Díky poloze města a dostupnosti blízkého krajského města Liberec, nejsou tyto služby úplně potřebné. Ze znalosti místa a z uvedení jiné lokality (viz tabulka 1.2) je v dosahu řešené lokality prodejní zařízení typu supermarket, který je vzdálen necelých 300 metrů. Jelikož by cílem aktivit města měl být rozvoj města a postupné navyšování jeho počtu obyvatel, mělo by město při plánování uvažovat v horizontu delším než 20 let. Mělo by se snažit rozvíjet vhodně umístěné lokality tak, aby se v případě rozšíření města mohlo tvrdit, že město je sice relativně malé, nebo spíše na české poměry střední, ale je koncipováno moderně s ohledem na všechny aspekty komfortního života jeho obyvatel. Díky dřívějšímu plánování a dle názoru zpracovatele, ne úplně správnému rozvoji města, vznikla situace, kdy jsou plochy ve městě a jejich využití dosti často nesourodé. Zde je ze strany města aktuálně velmi dobrá možnost pro řešení různých disparit a možnost lépe strategicky řídit rozvoj města, protože má aktuálně město v projednávání a schvalování nový územní plán. Díky dřívější revitalizaci ploch areálu cihelny a jejímu umístění těsně vedle centra města je reálná možnost, že uvedená část města bude mít zajímavý význam pro jeho další rozvoj. Výstavba zde totiž bude moci být zahájena jakoby na zelené louce, což velmi zvýší atraktivitu území. 161

162 Použité zdroje: ŘEHÁČEK, M., Hrádecko : krajina na Nise. 1. vyd. Liberec: Petr Polda, s. ISBN VYDRA, F.; VITALIJ, M.; PRÁŠIL P., Hrádecko-Chrastavsko na starých pohlednicích. 1. vyd. Hostivice: Petr Prášil, s. ISBN FERBER, U. at al., BROWNFIELDS PŘÍRUČKA [online]. Květen 206. [cit ]. Dostupné z: ŠTRUPL, V., 2006a. Místo cihelny bude atraktivní obytná zóna. Hrádecko [online] 2006, 15 (4), 1. [cit ]. MK ČR č. j. E Dostupné z: ŠTRUPL, V., 2006b. Z města zmizelo další torzo. Hrádecko [online] 2006, 15 (9), 10. [cit ]. MK ČR č. j. E Dostupné z: SEDLÁČEK, R., Pohled do historie. Město Hrádek nad Nisou. [online] [cit ]. Dostupné z: Nahlížení do katastru nemovitostí. [online]. Praha: ČÚZK 2016 [cit ]. Dostupné z: Vše o území: veřejná databáze. [online]. Český statistický úřad ČSÚ [cit ] Dostupné z: VUZEMI # PAVLÍČEK, Lukáš, Textilní továrna a život v malém městě na příkladu Hrádku nad Nisou. BRNO. Bakalářská práce. Masaryková universita. Filozofická fakulta. Historický ústav. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: al-content Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: al-content 162

163 VLIV EKONOMICKÝCH FAKTORŮ NA ROZVOJ MĚSTA RUDNÁ Bc. Jaroslav Vrána Úvod Tato seminární práce na téma Rozvoj sídel v ČR se pokusí popsat vliv ekonomických faktorů včetně negativ na rozvoj města Rudná z regionu Praha-západ ve Středočeském kraji. Oblast, ve které se nachází město Rudná, tvoří západní polovinu prstence kolem Prahy. Tato geografická poloha nabízí velmi rozmanité a rozdílné podmínky. Jedinečnost tvoří na jedné straně blízkost hlavního města s bohatou nabídkou pracovního uplatnění a kulturního vyžití pro zdejší obyvatele, na druhé straně pak možnosti klidného rodinného bydlení a rekreačního zázemí. Celá oblast západního okraje Prahy je také velmi bohatá na archeologické nálezy, historické památky, které dokládají velmi dlouhý a bohatý dějinný vývoj. Osídlení širšího okolí Hořelice a Dušník, dnes město Rudná, je doloženo archeologickými nálezy v okruhu přibližně do 20 km. V počátcích doby bronzové ( př. n. l.), oblast na levém břehu Vltavy mezi Roztokami a Úněticemi obývali lidé, kteří se živili obděláváním půdy a řemesly. Jejich výrobky z keramiky a bronzu svědčí o velkém řemeslném mistrovství a citu. Nesou specifické znaky únětické doby-kultury, pojmenované po největším archeologickém nalezišti v Úněticích. Lidé doby bronzové se vyznali také v težbě a zpracování železných rud. První skokový rozvoj obce včetně negativních vlivů Významný nárůst počtu obyvatel ve městě Rudná znázorněný níže uvedeným grafem č. 1. na přelomu 19. a 20. století byl zapříčiněný ekonomickým faktorem, kterým byl nález ložisek velmi kvalitní železné rudy v blízkém okolí města. Tento silný ekonomický stimul přinesl zvýšenou nabídku pracovních míst. Následný multiplikační efekt způsobil poptávku po službách, zemědělských produktech, dochází k rozvoji řemesel, obchodu. Tato událost byla tak významná, že později vyvolala i změnu názvu obce. Obec Dušníky, dříve po staletí především farní obec, se přejmenovala na Rudnou. Bohužel se poměrně v krátké době zjistilo, že hlavní ložisko rudy je poměrně malé. Intenzivní těžba rudy tak probíhala pouze cca 40let s následným útlumem. Negativní projevy a důsledky tohoto první skokového rozvoje a útlumu lze charakterizovat následujícími projevy. Menší část hornicko-dělnického proletariátu z této oblasti odchází a to většinou do oblasti Kladenska. Větší část pracujících však zůstává a nachází pracovní uplatnění především v oblasti Smíchova, např. v závodech ČKD, Smíchovském pivovaru, dopravních podnicích a dalších. Zde tedy můžeme říci, že zapůsobil efekt nabídky práce v dostupné vzdálenosti, na území hlavního města Prahy. Vždyť Smíchov je vzdálen pouhých 15 km. Důležité je také zmínit faktor bydlení. Lidé, kteří v obci zůstali, byli většinou vlastníky alespoň základního rodinného bydlení, měli vlastní rodinné domky. Dále zde zůstalo mnoho obyvatel v domcích dělnických kolonií zbudovaných důlními společnostmi, viz obrázek 131., vystavěných během ekonomického boomu. Bohužel výše uvedené skutečnosti daly vzniknout nelichotivé přezdívce obce noclehárna Prahy, se všemi navazujícími důsledky. Lidé pracující v Praze generovali svůj příjem 163

164 v hlavním městě, ale také tam bohužel realizovali nákup všech potřebných služeb a zboží. Nákupem jídla počínaje a kulturou konče. To v konečném důsledku těžce poznamenalo rozvoj téměř všech služeb v našem městě. Velmi velkým problémem, který se projevil v následujících letech a trval minimálně až do konce 20. století byla těžká bolševizace místní společnosti. Převaha nevzdělaného dělnictva-hornictva, která obtížně hledala práci v době velké hospodářské krize a v meziválečném období. Tato skupina obyvatelstva početně převážila nad farníky, rolníky, techniky, úředníky a živnostníky. Byla zde založena velmi aktivní buňka komunistické strany. Její aktivní činnost se projevila hned na konci druhé světové války, kdy z naší obce a nejbližšího okolí organizovaně vyjelo do pohraničí nemalé množství příslušníků nechvalně známých RG - rabovacích gard. O počtu aktivních komunistů v lidových milicích, kteří na jaře roku 1948, se zbraněmi v rukou zabavovali majetek místních statkářů a živnostníků ani nemluvě. Blahobyt přinášející KSČ naší společnosti se odráží poklesem počtu obyvatel do 90. let viz obrázek 130 demografického vývoje. Obrázek 130 Demografický vývoj města Rudná 6 Demografický vývoj města Rudná Počet obyvatel v tisících Zdroj: Obyvatelstvo Počet obyvatel na území Rudné se značně zvýšil 1886 a 1910 (zhruba z 1 tisíce na téměř 3 tisíce), kolem 3 tisíc obyvatel tu bylo po celé 20. století. Od 60. do 90. let docházelo k úbytku počtu obyvatel. Mezi lety 2001 a 2008 stoupl počet obyvatel v důsledku rozsáhlé bytové výstavby a ekonomického rozvoje a s tím spojené migrace z 3075 na více než 4200, až po současných 5010 obyvatel v roce

165 Obrázek 131 Objem stavební výstavby RD 1400 Výstavba rodinných domů v městě Rudná Počet domů v tisích Zdroj: K největšímu nárůstu počtu domů došlo v letech 1900 až 1910 (z 221 na 321), 1921 až 1930 (z 385 na 558), a pak po roce 1991 (v roce 1991 zde bylo 895 domů, v roce 2001 již 1052). V roce 2008 byla navržena nová bytová výstavba pro dalších přibližně tisíc obyvatel, která je v současnosti realizována. Druhý skokový rozvoj obce včetně negativních vlivů Další rozvoj obce započal až v 90 letech, zde zapůsobilo více faktorů. Prvním faktorem byl faktor politický, konec vlády jedné strany byl mocný impuls. Významná ztráta mocenských pozic KSČ, demokracie a nově nabitá svoboda v ČR byla živou vodou pro rozvoj soukromého podnikání, nositele pokroku, stability a vzdělanosti. Mnoho místních obyvatel oživilo živnosti po předcích, mnoho nových bylo založeno. Započala se tvořit významná nabídka služeb, byly znovu oživeny předválečné občanské spolky, např. obec Baráčnická, Sokol Rudná, FK-Rudná, Rudňáček, skautské středisko Balvan a mnohé další. 165

166 Mohutný rozvoj soukromého podnikání přinesl obci v oblasti jejího rozvoje nemalé technickostavební problémy. Atraktivita lokality, silně podpořená velkou nabídkou dobře placených pracovních pozic v hlavním městě a rozvoj kvalitní dopravní obslužnosti přilákal do našeho města mnoho nových obyvatel. Rozjel se další stavební boom charakterizovaný dvěma oblastmi výstavby. Výstavbou rodinného bydlení a stavbou logisticko /průmyslového areálu. Tento průmyslový areál je v současnosti neocenitelným ekonomickým přínosem pro město. Negativa tohoto prudkého rozvoje samozřejmě pocítila obec, následně město a jeho obyvatelé především zvýšeným dopravně stavebním ruchem, prašností v okolí staveb a neustálým dobudováváním chybějících služeb snad ve všech oblastech života. Velkou měrou se na těchto zpožděních podílela státní a veřejná správa. Ta státní, která především v posledních letech, za vlády současného premiéra, nabývá na svém objemu a mocenském postavení. Ta veřejná, kterou tu po dlouhou dobu symbolizoval bývalý hejtman středočeského kraje exposlanec Rath. Ta soudní, které nám ani po dvou letech nedokáže říci, zda bývalý hejtman vinen je či není. Jen pro příklad, více jak deset let opakovaně žádala obec Rudná o zákaz průjezdu těžkých nákladních vozidel přes město na příslušném dopravně-technickém odboru. Tento provoz byl neúnosný především po zpoplatnění dálničního okruhu. Až současný starosta pan Luboš Kocman, to ve svém druhém volebním období za většinové podpory místního obyvatelstva dokázal. Dnes zdobí vjezd do města z východní i západní strany zákazová cedule pro vjezd vozidel vážících 18t a více. Podobnými tahanicemi s celkově vysokou administrativně technickou zátěží, se všemi složitostmi při projednávání, schvalování, prosazování a následném vybudování muselo projít mnoho velmi důležitých staveb pro město. Například jmenujme okružní křižovatky, kanalizaci a čističku odpadních vod, vodovod a záložní vodovodní přivaděč, kompletní plynofikaci, rozšíření základní školy, výstavbu mateřské školy, opravu a výstavbu místních komunikací a mnohé další. Logistický park Rudná Rozvoj logistického parku v Rudné prodělal od svého založení prudký rozvoj. V současnosti je rozdělen na dvě části a to na Business Park Rudná a Westgate Park Rudná. Business Park Rudná koupila společnost Prologis. Tento park má rozlohu m2 a nachází se u dálnice D5. Jde o jeden z prvních moderních průmyslových parků u nás. Zahrnuje 17 budov. Od roku 2013 bylo v Business Parku Rudná uzavřeno více jak 14 transakcí na pronájem průmyslové plochy o výměře dosahující téměř 90 tisíc m2. Tyto údaje řadí tento areál mezi nejúspěšnější logistické parky jak Praze, tak i v celé České republice. Nájemci zde jsou například DB Schenker, výrobce krmiv Brit-Vafo, řetězec se sportovním zbožím Sportisimo, Skanska a.s., Česká pošta a.s., Plastipak s.r.o., a další významné firmy. 166

167 Obrázek 132 Business Park Rudná Zdroj: foto: Obrázek 133 Business Park Rudná pohled na rozvojové části území Zdroj: Prologis Park Prague - Rudná Westgate Park Rudná je situován na východní straně celého logistického parku Rudná. Menší skladový areál Westgate Park Rudná nabízí m2 skladových/výrobních ploch. Park byl projektován s cílem nabídnout svým nájemcům maximální flexibilitu a efektivnost. Aktuálně 167

168 se realizuje výstavba skladu o ploše m2 a očekává se získání platného územního rozhodnutí na dalších více jak m 2. Celý skladový areál v Rudné má přímé napojení na exit 5 důležité dálnice D5 spojující Prahu s Německem a celou západní Evropou. Vůbec poloha a napojení skladového areálu v Rudné je příkladné. Vždyť posuďte sami, přímé napojení na exit dálnice D5, dále pouhých 6 km od Pražského okruhu spojujícího areál s dálnicí D1 a tím pádem se severem, jihem a východem Evropy, tj. s Rakouskem, Maďarskem, Slovenskem, balkánskými státy a na severu především s Polskem. Letiště Václava Havla Praha je vzdáleno přibližně 10 minut jízdy. Park je také velmi dobře dostupný veřejnou dopravou. Veřejná doprava spojující areál s Prahou je zajištěna 90 autobusovými spoji denně. Je zde i dobrá dostupnost meziměstskými autobusy zajišťujícími dopravu do Kladna, Berouna, Zdic či Plzně. Stanice Metra Zličín je cca 7 minut jízdy. Obrázek 134 Westgate Park Rudná Zdroj: Svoboda-Williams 168

169 Závěr Zvýšený nárůst počtu obyvatel a skokový rozvoj města Rudná znázorněný výše uvedenými grafy na přelomu 19. a 20. století byl zapříčiněný výše uvedeným silným ekonomickým impulsem vážícím se k těžbě železné rudy. Masivní těžba rudy probíhala pouze 40 let s následným útlumem. Konec těžby byl spojen s prudkým ekonomickým propadem. Znamenal stagnaci jak ekonomickou tak sociální. Napomohl k rozvoji zhoubné komunistické ideologie se všemi následnými negativními kulturně-ekonomickými dopady. Část těchto negativ se podařilo odstranit až v devadesátých letech 20. století, některé přetrvávají dodnes. Další navýšení počtu obyvatel a prudký ekonomický rozvoj obce započal až v 90. letech. S možností soukromého podnikání se otevřeli nové možnosti a dimenze rozvoje. Proběhla mohutná výstavba rodinných domů, byl vybudován soukromý logistický park. Razantně se zvýšil počet obyvatel obce. Zvýšený počet obyvatel se kladně promítl do obecního rozpočtu. Velká část potřeb místních obyvatel je pokryta místním sektorem služeb, došlo ke zvýšení nabídky pracovních míst v této oblasti. V návaznosti na stavební rozvoj byla vybudována nová kompletní technická infrastruktura. Umístění silných ekonomických subjektů v průmyslově skladovém areálu byla a je šance pro místní menší firmy. Ekonomická aktivita místních obyvatel se kladně odráží i v plnění obecního rozpočtu. Řešení přetrvávajících problémů města je nejdříve v jejich definování. Asi nejpalčivějším zbylým problémem po výše popsaném mohutném rozvoji je vytvoření dostatečných parkovacích zón v oblasti středu města. Především před Sokolským domem a poštovním úřadem. Toto je již v návrhovém projednávání. Projednaný návrh řešení s architektonickou vizualizací je velmi kvalitní. K dokončení tohoto projektu, Optimalizace parkovacích ploch, tak zbývá dokončit jeho legislativní rámec schvalování. Vlastní realizaci je třeba následně vysoutěžit v řádném otevřeném výběrovém řízení. Nabídky pak posoudit především s ohledem na kvalitu, cenu a historii dodavatele. Další problematickou oblastí, kde je velký převis poptávky nad nabídkou, je oblast lékařské péče. Městu takovéto velikosti by opravdu již slušela velká místní poliklinika. Cesta k vyřešení tohoto požadavku místních obyvatel je zcela jasně v rukou soukromého sektoru. Oblast zdravotní péče v takovém to prostoru je snad dostatečně finančně zajímavá pro soukromé organizace. Případně lze uvažovat o společném projektu v rámci PPP, do takového projektu by mohlo město nabídnout vlastní nebytové prostory. Co se týká skladově-průmyslového areálu jeho hranice a činnost v něm, jsou jasně definovány, jsou součástí územně plánovací dokumentace. Je vyřešena dopravně-technická obslužnost a to jak v rámci logistiky zboží tak zaměstnaných osob. Napojením na dálniční přivaděč nijak v současnosti negativně neovlivňuje provoz v obci. Zmiňovaný ekonomický přínos pro rozpočet města je významný a byl zde již zmíněn. Největší hrozbou pro budoucnost města je tak jeho prostorové omezení. Rozvojové plochy jsou již vyčerpány, město je urbanizováno. V dalších letech tak bude muset být kladen větší důraz na efektivitu využití stávajícího prostoru s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Nepřehlédnutelnou hrozbou je pak politický vývoj v naší zemi. Aktuální politická situace, kdy některé projevy vládních činitelů, představitelů parlamentu, senátu a hradní politiky, silně připomínají politická prohlášení a manifesty z druhé poloviny minulého století, je neopominutelné. Ta obrovská snaha mocensky vše nařizovat, pokutovat, řídit a především 169

170 přerozdělovat je hrozivá. Rozbujelost státní a veřejné správy jak se zdá nebere konce. Znovu v jejích řadách vidíme osoby s osobní touhou nařizovat, omezovat a přerozdělovat. Navíc k nesmyslnému přerozdělování pomocí dotační politiky nabádá současná politika vrcholných přestavitelů EU, v čele se současným předsedou evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, který k úmrtí nedávno zemřelého komunistického vraha a diktátora Fidela Castra tweetoval, že "Smrtí Fidela Castra ztratil svět muže, který byl pro mnohé hrdinou." Je přinejmenším zarážející. Je třeba takovým to politikům a jejich stylu politického myšlení vyslovit jasné ne. Celkově v závěru lze tedy říci, že ekonomické faktory silné ekonomické impulsy stojí za rozvojem města Rudná. Stejně tak jako tomu tak bylo vždy i v minulosti po celém světě a na mnoha jiných místech. Města byla vždy budována na důležitých obchodně-dopravních trasách, nebo místech s nálezy nerostných surovin. Taková města byla vždy místem obchodu, veřejné správy a výkonu spravedlnosti, napomáhala rozvoji řemesel. Byla odbytištěm zemědělské produkce, nositelem kultury, vzdělanosti a pokroku. Rozvoj měst vždy úzce souvisel s rozvojem společnosti a celých civilizací. Použité zdroje: Názory.aktuálně.CZ [online] Politici zblblí Fidelem[cit ] Dostupné na: Prologis Park Prague - Rudná [online] Prologis Park Prague : Rudná[cit ] Dostupné na: Rudná město [online] Historie Rudné [cit ] Dostupné na: Rudná město [online] Rudná v historii [cit ] Dostupné na: Rudná město [online] Nový územní plán: Město Rudná [cit ] Dostupné na: Rudná město [online] Úřední deska: Město Rudná [cit ] Dostupné na: Svoboda-Williams [online] Logistické parky [cit ] Dostupné na: Systémy logistiky [online] SL Systémy logistiky [cit ] Dostupné na: 170

171 SUBURBANIZACE OBCE CHÝNĚ Bc. Terezie Vránová Úvod Pojem suburbanizace znamená přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí města z jádra zázemí. Jde o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat u většiny měst vyspělých zemí, v historickém i současném vývoji našich měst. Termín suburbanizace je odvozen z anglického slova suburb-předměstí, které vzniklo jako složenina z latinského základu urbs, čož znamená město a předpony sub, která označuje umístění vedle města. Suburbanizací vznikají areály nové výstavby označované jako satelitní městečka-suburbia, nákupní nebo průmyslové zóny. Tyto lokality můžeme zjednodušeně rozdělit převážně na dva typy a to: rezidenční a komerční. V případě rezidenční suburbanizace je to především výstavba nového bydlení v zázemí města a následný odliv obyvatel z jádra města do nových rodinných a bytových domů na okrajích okolních obcí. Komerční suburbanizace je masivní výstavba skladových či výrobních areálů v okolí měst. Prvopočátky suburbanizace se kladou do různých dob v závislosti na pojetí, jakým suburbanizaci chápeme. Jako rozvoj okrajových oblastí měst, můžeme její kořeny najít už ve vývoji perských a egyptských měst v dávné historii, případně v růstu středověkých měst. Někteří vidí její prvopočátky v budování domů pro úspěšné podnikatele na okrajích rychle se rozvíjejících center průmyslu a obchodu v Anglii před více než jedním a půl století. Pozornost, se však zaměřuje zejména na její podoby ve 20. století, kdy se začaly procesy suburbanizace projevovat zejména v USA po 2. světové válce rozvoj automobilismu a později se rozšířily do všech vyspělých zemí. Proces suburbanizace probíhá v České republice se zpožděním oproti západní Evropě. Výstavba rodinných domů byla minimální, upřednostněna byla výstavba panelových, vysokokapacitních domů a budování nových rezidenčních čtvrtí s vysokou hustotou osídlení. Československo patřilo mezi země, kde suburbanizace prakticky neexistovala. Výstavba rodinného domu byla bez dostupných půjček na pokrytí nákladů za hranicí možností většiny rodin a pro přilákání bohatší populace zase postrádaly obce v zázemí měst jak technické vybavení, tak sociální prestiž. Hromadné výstavbě domů bránila také ochrana zemědělské půdy. Náhlý pád komunistického režimu byl následován mnoha dramatickými změnami v české společnosti a přechod na tržní ekonomiku měl zásadní vliv na budoucí vývoj metropolitních oblastí, např. zastavení státní výstavby nájemního bydlení, liberalizace trhu cen s nemovitostmi, restituce starších nájemních domů. Během několika let po změně režimu začala výstavba nového bydlení strmě stoupat a státní výstavba byla nahrazena soukromou. Liberalizace trhu vyvolala růst cen půdy na území velkých měst, což vede k tomu, že se staví mnohem víc nových bytů za hranicemi velkých měst, v obcích v bližších i vzdálenějších předměstských zónách, kde je půda levnější. Rychlé tempo suburbání výstavby v okolí Prahy v posledních letech je většinou zapříčiněno touhou bydlet ve vlastním než platit nájem. Ideálem současného bydlení je požadavek na zvětšení obytného prostoru uvnitř a okolo domu, bydlet v klidné oblasti s dostupnou zelení, což se ne vždy podaří. Do těchto oblastí se stěhují mladé rodiny s dětmi, důchodci, kteří přeměnili své chaty a rekreační objekty na trvalá obydlí, aby mohli přenechat byt ve městě svým dětem nebo jej pronajali za tržní ceny nájemníkům. Nové obyvatelstvo v suburbiích se v některých 171

172 charakteristikách liší od obyvatelstva původního. Obyvatelé nových rodinných domů jsou obvykle lidé s vyšším vzděláním a příjmy. Tento proces vede růstu sociální segregace v suburbiích a k polarizaci v sociálních strukturách obyvatel, k rozdělení populace na dvě oddělené skupiny původních a nových obyvatel s odlišným sociálním statusem a životními styly. Historie obce Chýně V těsném sousedství Prahy na jejím západním okraji, mezi Hostivicí a Rudnou, se rozkládá ves Chýně. První historický záznam o Chýni pochází z roku Jde o privilegium papeže Řehoře X. Strahovskému klášteru, kterému potvrzuje jeho statky, mezi jinými také Chýni (Kayn). Četné archeologické nálezy z doby laténské (pece na železo, nádoby a další) však prokazují již dávné keltské osídlení. Vsí protéká Litovický potok, na kterém jsou dva malé rybníky Bašta a pod ním ještě Strahovský rybník, dříve vysušený a obnovený roku Okolí je zvlněné a využívané většinou k zemědělství. Donedávna šlo o malou čistě zemědělskou obec. Blízkost k Praze a dobré napojení na plzeňskou dálnici, ale od devadesátých let 20. století vedou k rozvoji podnikání a masivní výstavbě domů. Obrázek 135 Strahovský rybník v obci Chýně Rozvoj a suburbanizace Chýně Zdroj: Chýně.cz Strategická poloha předurčuje Chýni k rychlému rozvoji. Blízkost hlavního města, dálnice D5, rychlostní silnice R6 (karlovarské), R7 (slánské) či R1 (pražský okruh) zajišťuje vynikající dopravní dostupnost. Chýni obchází i železniční trať 122 se dvěma vlakovými zastávkami Chýně a Chýně-jih.Tato výborná dopravní dostupnost a nejčistější ovzduší v okolí Prahy jsou hlavními faktory rychlého rozvoje obce. O bydlení je zde veliký zájem již přibližně od roku 2000, kdy zde začala masivní výstavba rodinných domů. V současnosti zde staví několik 172

173 developerů i individuální stavebníci. Obec se postupně stává předměstím Prahy. Zlepšují se inženýrské sítě a doprava, na druhou stranu však rychle mizí venkovský a zemědělský ráz krajiny, cenná zemědělská půda. Rychlým tempem se staví především rodinné domky. Obrázek 136 Současná mapa-rozvoj obce s novými lokalitami zástavby /Sluneční údolí, Kaliště, Háje, Pod Horou, Na Vyhlídce/ Zdroj: Chýně.cz Populační vývoj Chýně je význačný největším nárůstem mezi obcemi mikroregionu. Počet obyvatel je však zkreslený Reálný růst počtu obyvatel Chýně se do nárůstu množství těch, co jsou tu přihlášení k trvalému pobytu, promítá jen částečně. Stále tak jsou v Chýni domy a byty, které jsou papírově trvale neobydlené nebo obydlené pouze dětmi. To má dopad na příjmy obecního rozpočtu z daní. V současné době, kdy máme 2500 trvale hlášených obyvatel, reálně je to však nejméně o více než tisíc obyvatel více, přichází Chýně ročně o zhruba osm milionů korun [Peterka Roman, 2016, Chýňský zpravodaj č. 4, 2016, strana 3]. Plánovaný nárůst přesahuje pět tisíc obyvatel, přitom vyjížďka za prací je minimálně 50%. Výhodou je několik fungujících firem zajišťujících vyšší počet pracovních míst, např. přepravní společnost OK Trans. Obec je v posledních letech jedna z nejdynamičtěji se rozšiřujících obcí v České republice, co do počtu obyvatel. Dalším z velkých problémů, kterému obec čelí, je skokový nárůst počtu dětí. 173

174 Obrázek 137 Graf demografického vývoje Chýně v letech Zdroj: Chýně.cz Chýně se postupně plíživě rozrůstá do obřích rozměrů, a to i na poměrně nepochopitelných místech. Jeden příklad z roku 2009, kde výstavba rodinných domů romanticky nazvaných Na Vyhlídce, byla uskutečněna uprostřed polí kus od vesnice, mezi Chýní a Rudnou. Investor k nim nepostavil přístupovou cestu (chodník do vesnice) a stavební úřad to opomněl dát jako podmínku do stavebního povolení viz obrázek níže. Obrázek 138 Lokalita Na Vyhlídce, katastr obce Chýně Zdroj: Mapy Google 174

175 Problém je v tom, že minulé vedení obce dalo investorovi volnou ruku a toho nezajímalo, že lidé nemají přístup do obce, bez použití auta (nebyla ani autobusová zastávka). A pro obec byla a je dodnes prioritou, díky prudkému nárůstu obyvatel, výstavba nové školy a rozšíření mateřské školky. Nemohli ani zažádat o peníze z evropských fondů, protože parcely ani okolní pozemky jim nepatří. Absurditu celého problému ještě umocnil fakt, že když zastupitelé před několika lety odhlasovali přeměnu úrodných polí v lukrativnější stavební parcely, vlastnil část i tehdejší starosta (Klapalová, 2009). Chodník i autobusová zastávka, byla před časem vybudována, především v souvislosti s další masivní výstavbou pod touto lokalitou. Obrázek 139 V popředí obrázku je vidět nová výstavba v jižní části obce Chýně, mezi lokalitou Na Vyhlídce a obcí, v pozadí lokalita v západní části obce Pod horou, vedle ní skládka zeminy hora Zdroj: foto autorka Takových příkladů výstavby bychom zde mohli nalézt daleko více, vedení obce se bohužel nepoučilo. Další lokalita v katastru obce bez přístupu, byť má alespoň autobusovou zastávku, má poetický název Pod horou. Hora je obyčejná skládka, která fungovala již v milulém století. Ještě dnes se zde skládkuje půdní odpad, a tak vznikla Hora. Okolí je špinavé, ošklivé, bez zeleně. Staví se zde bytové domy uprostřed polí, kde se nedá jít ani na procházku s dětmi, či kočárem. Jediná možnost je odjet do města. Otázkou je? Co sem obyvatele přitahuje. Toto jsou extrémní příklady místní, výstavby jinak se ale obec postupně a plíživě během posledních patnácti let rozrůstá kolem původního jádra (Sluneční údolí, Háje, Opatovka, Za Ovčínem a další. Za posledních deset let se počet obyvatel zpětinásobil oficiálně má Chýně cca 2500 občanů, před lety přitom měla obec pouhých 710 obyvatel. Všechny čtyři projekty, jejichž výstavba v Chýni nyní probíhá nebo se připravuje, by po dokončení měly mít zhruba 3100 ekvivalentních obyvatel, reálně to ale budou čtyři až čtyři a půl tisíce lidí, říká starostka Chýně Anna Chvojková. Ještě před deseti lety přitom měla obec pouhých 710 obyvatel. Nárůst obyvatel představuje zvýšenou zátěž pro infrastrukturu obce (Peterka, 2016, str. 3). Na hranici svých kapacitních možností se už dnes dostává čistička odpadních vod, která i při současném počtu obyvatel za pět let přestane stačit, řeší se i vodojem. Obec proto nastavuje takové podmínky, aby se na těchto nákladech vyvolaných výstavbou nových projektů podíleli i developeři. Ve smlouvách stanovuje příspěvky pro developery tak, aby bylo možné tuto infrastrukturu postupně doplňovat. Během posledního roku a půl vyjednávalo vedení obce s developery nové 175

176 podmínky pro stanovení výše příspěvku tak, aby reflektoval výši vynucených investic do infrastruktury a aby byl jeho výpočet transparentní a pro všechny stejný. Tato mohutná výstavba rodinných a z části i činžovních domů orientovaná do jihozápadní a severozápadní části sídla, byla schválena v územním plánu z roku Mimo jiné se zde hovoří výšce bytových domů, která má bát omezena tak, aby byly integrovány do obytného území obce, bez vážnějších negativních důsledků na její architektonickourbanistickou koncepci, která z hlediska dlouhodobého územního rozvoje obce Chýně sleduje postupnou přestavbu sídla na atraktivní příměstské zahradní sídlo 21. Století. V praxi to však znamená, že domy jsou vystavěny na kopci a působí jako pěst na oko. V roce 2010 byla schválena Změna č. 1 Územního plánu, která povoluje další výstavbu Předmětem zadání Změny č. 1 ÚPO Chýně bylo vymezení pěti ploch pro výstavbu prostřednictvím čistě obytných ploch s individuální bytovou výstavbou. Dále byly na ploše Z1-1 (na západním okraji lokality Kaliště - u železniční trati) požadovány bytové domy doplněné rodinnými domy. (Obecní úřad Chýně). Poslední Změna č. 2. územního plánu obce Chýně vyla vydána v roce Přesto, že jsou v Územním plánu obce mimo jiné navrženy koncepce dopravy a občanskotechnického vybavení se v současné době realizuje pouze výstavba Základní školy, komunikace jsou i nadále v katastrofickém a nevyhovujícím stavu. Pozitivní je, že částečně realizuje Návrh Územního systému ekologické stability (vytváření biokoridorů a remízků), bohužel revitalizace centra a osazování zeleně se zatím neuskutečnilo. Obrázek 140 Výstavba v na kopci v jihozápadní části obce Chýně Zdroj: foto autorka Chýně má nedostatečné sociální zázemí pro takto skokový nárůst obyvatel, obrovská plocha určená pro výstavbu bydlení byla bez naplánované etapizace a regulace. V současnosti se tedy plánuje rozšíření mateřské školky a realizuje se výstavba nové základní školy, která by měla být otevřena v září Dalším problémem jsou služby, jako lékaři obchody apod. V obci je jedna praktická lékařka, která již z kapacitních důvodů, nebere nové pacienty, a to paní 176

177 doktorka již rozšířila praxi o dalšího lékaře a setru. Dětský ani jiný lékař v obci není, chybí společenské a kulturní prostory. Na druhou stranu se obec alespoň snaží v rámci svých možností osazovat zeleň, vytvářet biokoridory v okolí obce, jeden vznikl nedávno za tratí směrem na Hájek a současnosti je přeložena žádost o dotaci na záměr Realizace biocentra a biokoridorů v lokalitě Uhlířka. Snaha je, i revitalizaci centra u Pivovaru, obec bohužel nemá plnohodnotné náměstí. Obec si také nechala vytvořit Strategický plán rozvoje, který definuje cíle obce a konkrétní rozvojové projekty. Umožňuje lépe plánovat a hospodařit s finančními prostředky, včetně usnadnění přístupu k čerpání prostředků z EU. Strategický plán rozvoje obce také podporuje komunikaci s veřejností a podnikateli a tím pomáhá překonat odpor ke změnám a informuje o nových příležitostech a záměrech obce. Obec si v Strategickém plánu vytýčila tři prioritní osy. Prudce narůstající počet obyvatel obce si vyžaduje okamžité řešení zejména v zajištění napojení na pražský vodovod a rozšíření ČOV spolu s řešením odpadového hospodářství a úklidu obce. Další osou je rekonstrukce komunikací a budování chodníků spolu s dopravním řešením v obci a napojením na PID. Konečně v neposlední řadě hodlá obec zajistit požadovanou občanskou vybavenost, nejprve kapacitu a zázemí ve školských zařízeních a dále budovat zázemí pro sport, kulturní aktivity, rozšířit a kultivovat zeleň apod. (Chýně.cz). Pokud se bude do budoucna obec skutečně snažit realizovat cíle vytyčené ve svém strategickém plánu, mohlo by se jí podařit následky prudkého rozvoje sídla eliminovat a vytvořit z budoucího městečka Chýně hezké místo pro život. Závěr Závěrem lze říci, že v posledních letech se zastupitelstvo obce snaží své problémy řešit, byť to jde velmi pomalu. Obec si nechala vypracovat Strategický plán, kterým se chce do budoucna řídit, řeší se oprava komunikací, postupná revitalizace centra, rozšíření čističky odpadních vod, vodojem apod., když bude vycházet vše podle plánu tak půjdou děti 1. září 2017 do nové školy. Na druhou stranu, by se měli také nově příchozí aktivně zapojit do chodu vesnice a starat se i o své bezprostřední okolí a přihlásit k trvalému pobytu, pokud chtějí, aby se obec, kam se přestěhovali, rozvíjela. Dalším problémem těchto lokalit je, že nově příchozí z měst se neumějí, nebo ani nemají chuť o své domy starat a ty často zůstávají tak jak byly postaveny, jsou zanedbané, výsadba zahrad neupravená, tak jak ji naplánoval a zasadil v lepším případě zahradník. Pravdou je, že se část obyvatel, pokud jim to finance dovolí, vrací zpět do Prahy, a to ať už z důvodu dopravní dostupnosti, tak právě kvůli jednodušší údržbě bytů. S novými obyvateli zde žije spoustu domácích mazlíčků, hlavně psích a po procházkách zůstávají na ulicích i chodnících exkrementy, a to na vesnicích nebýval problém. Bohužel problémové je i soužití s původní populací, která dost nelibě z pochopitelných důvodů nese masové rozšiřování zástavby s tím spojený hluk a ztrátu klidu a v neposlední řadě chování některých příchozích. Dalším obrovský problém s masivní zástavbou v této lokalitě (Chýně, Rudná, Červený újezd) je výstavba domů a komerčních zón na velmi kvalitní zemědělské půdě a absence větší výsadby zeleně. Naopak, část jediného blízkého lesa, soukromý majitel odkoupil a uzavřel na oboru, z jakých důvodů mu to bylo povoleno a schváleno se neví, nicméně i přes deklaraci, že se do obory dá vstoupit, to reálně nejde. 177

178 Bohužel to vypadá, že se i nadále bude masivně v těchto lokalitách stavět a není to jen otázka poptávky, ale spíše lukrativností lokality a ziskovosti, bez ohledu na okolní krajinu a obyvatele v ní žijící. Bude tedy hlavně záležet na obyvatelích sídel a jejich zastupitelstvech, jakým směrem budou chtít, aby se jejich obec rozvíjela, a budou se muset aktivně zapojit do dění v nich. Použité zdroje: Chýně.cz [online] Chýňský zpravodaj č.4 [cit ] Dostupné na : PETERKA, Roman, Nové projekty mění tvář Chýně. Chýňský zpravodaj [online][cit ] Dostupné na: Chýně.cz [online] Chýně v číslech [cit ] Dostupné na : Chýně.cz [online] Strategický plán, [cit ] ] Dostupné na: chyne Chýně.cz [online] Územní plán, 2004[cit ] Dostupné na: KLAPALOVÁ, Martina, Koupili domy za miliony, přes pole k nim ale nevedou cesty. idnes [online] [cit ] Dostupné na: /domaci.aspx?c=a090927_103146_domaci_lpo 178

179 OBNOVA KRAJINY A EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ ZÁPADNÍ ČÁSTI SOKOLOVSKÉ PÁNVE PO UKONČENÍ TĚŽBY Bc. Antonín Zaschke Úvod Obnova území a krajiny zasažené dobýváním uhlí je konečnou etapou báňského podnikání. Tuto činnost zajišťuje těžební společnost formou provádění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, tím zároveň naplňuje svoji zákonnou povinnost. Horní zákon ukládá důlní organizaci zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou (Makarius, 2013). Rekultivované území je výsledkem nejen konkrétních činností, ale zejména legislativních podmínek a dostatku finančních prostředků. Znalost vývoje rekultivací, základních legislativních podmínek, participace zájmových subjektů, technických i biologických postupů je stěžejním předpokladem pro zahlazení vlivů báňské činnosti a tvorbu nové, konečné krajiny (Skrzeczek). Pro využití uvolněných ploch po ukončení těžby v dolech Medard a Libík v západní části Sokolovské pánve, nechal Krajský úřad Karlovarského kraje zpracovat v roce 2005 urbanistickou studii, kterou nazval Jezero Medard a jejím cílem bylo řešit hydrickou rekultivaci území. Rekultivační činnost úzce souvisí s environmentální oblastí udržitelného rozvoje. Přístup Sokolovské uhelné a.s., k provádění rekultivací, je veden snahou vytvářet nové plochy co nejúčelněji a zejména ve vazbě na budoucí rozvoj regionu. Při řešení sanací a rekultivací jsou vytvářeny podmínky pro vznik rozmanitých stanovišť, která rozvíjí biodiverzitu území. Je prováděn biologický průzkum na podporu a mapování stávající biodiverzity a jsou navržena opatření pro její zachování a rozvoj. (Severní energetická, 2013). Cílem práce je na základě urbanistické studie posoudit, zda dochází k naplňování cílů definovaných urbanistickou studií, které by měly přispět ke komplexnímu využití území po důlní činnosti. Historický vývoj území Zájmové území, pro které se touto urbanistickou studií řeší zahlazení následků po těžbě uhlí hydrickou rekultivací ploch, leží západně od města Sokolov. Na samé hraně tohoto prostoru leží obce Svatava, Habartov, Chlum Sv. Maří, Bukovany, Citice a Kaceřov. První zmínka o rekultivacích v Sokolovské pánvi pochází z roku 1910 z oblasti Pochlovic a Lítova. Větší rozmach rekultivačních prací nastal v 20. letech minulého století. Rekultivace těžbou dotčených ploch pokračovala plynule dále v 30. a 40. letech a probíhala i v době pomnichovské a během Druhé světové války. Systematicky a ve větší míře se rekultivace ploch dotčených hornickou činností započala realizovat v druhé polovině 50. let minulého století. Rekultivační činnost se koncem 50. a začátkem 60. let zaměřila na oblasti bývalých hlubinných dolů, kde těžba hnědého uhlí skončila ve 30. a 40. letech a kde se již neuvažovalo s výstavbou povrchových velkolomů. Začátkem 70. let byly začaty rekultivace vnějších výsypek. Na vnějších výsypkách probíhala většina rekultivačních prací také v 80. a 90. letech a převažoval na nich lesnický (59 %) a zemědělský (38 %) způsob obnovy krajiny. Hydrické a ostatní rekultivace tvořily jen nepatrnou část (cca 2 %) (Popperl, 2002). 179

180 S postupným útlumem povrchové těžby po roce 1990 nastala i potřeba zahlazovat zbytkové jámy lomů. U některých zbytkových jam (lomy Michal, Boden, Medard-Libík) byl zvolen hydrický způsob rekultivace. S hydrickou rekultivací se uvažuje i při zahlazení poslední zbytkové jámy (Družba-Jiří) po ukončení těžby hnědého uhlí na Sokolovsku. Na rekultivacích prováděných od roku 2001 do úplného zahlazení dolové činnosti se tak hydrické rekultivace budou podílet 34 % (ABRI, 2007). Charakteristika území Hlavní charakteristika dotčeného území spočívá v dolové činnosti, která zde v minulosti probíhala, a v současné době se uskutečňují intenzivní opatření na odstranění negativních pozůstatků této těžby. Vzniká tak nová, zajímavá lokalita a to jak z hlediska přírodního, tak z hlediska svého umístění v blízkosti větší městské aglomerace a ve středu světoznámého lázeňského trojúhelníku. 4 Využití území pro rekreační a sportovní vyžití nahrávají další infrastrukturální investiční akce, které se v současné době realizují, nebo připravují, jako je západní obchvat Sokolova, výstavba cyklostezek podél řek Ohře a Svatava, nebo výstavby rychlostní komunikace E6. Uvedená stručná charakteristika proto podporuje záměr zabývat se již v této etapě přestavby prostoru jezera Medard zpřístupněním území pro turisty a rekreanty výstavbou a adaptací veřejných cest. Taková aktivita může vhodně doplnit portfolio turisticky atraktivních míst Karlovarského kraje o další možnosti vyžití a současně těžit z velkorysých plánů výstavby kolem budoucího jezera (SUAS, 2010b). Řešené území se nachází v západním cípu ČR, v příhraniční oblasti podél 130 km státní hranice se SRN. Jde o vedlejší rozvojovou osu Karlovarského kraje. Celková rozloha řešeného území je 933 km2. Řešené území urbanistické studie zahrnuje západní část Sokolovské uhelné pánve představovanou zejména společnou zbytkovou jámou dolů Medard Libík s výsypkami Lítov Boden a Gustav. Řešené území zasahuje do území sedmi obcí (Poláčková, 2005). Urbanistická studie Urbanistická studie byla územně plánovacím podkladem pořizovaným podle zákona č. 50/1976 Sb. 5 a vznikala podle potřeb a uvážení orgánů územního plánování. Byla podkladem pro pořizování politiky územního rozvoje, pro územně plánovací dokumentaci a pro rozhodování v území. Studie především prověřuje podmínky změn v území. Byla zpravidla pořizována pro ověření možností využití konkrétního řešeného území, zastavitelných nebo přestavbových ploch nebo vybrané části nezastavěného území z hlediska komplexního řešení krajiny (MMR). Studie definovala rozvojový potenciál oblasti s vytipováním konkrétních lokalit soustředěného zájmu. Závěry studie sloužily k zapracování záměrů do územně plánovacích dokumentací dotčených obcí. 4 Lázeňský trojúhelník tvoří města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně 5 Nahrazen Zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu 180

181 Hlavní cíle studie Urbanistická studie si klade za cíl navrhnout urbanistickou a krajinářskou koncepci. Analyzovat potřeby a požadavky hlavních aktérů v daném území a reagovat na ně. Stanovit členění a strukturu využití území, stanovit maximální možný rozsah rozvojových území. Navrhnout kompletní infrastrukturu podmiňující využití daného území a zajištění vnějších vazeb. Vytvořit předpoklady pro obnovu krajiny při zachování vyváženého vztahu ekonomických, sociálních a environmentálních hodnot. Pro orgány samosprávy a státní správy má připravit komplexní podklady pro formulaci dalšího strategického rozvoje, zhodnocování území, zpracování rozvojových programů, územních plánů a rozhodování v území. Pro investory pak vytvořit podklad pro prezentaci příležitostí v rekultivovaném území. Rozsah urbanistické studie Jezera Medard Základním podkladem pro zpracování studie byly územní prognózy, územní plány obcí v řešeném území, studie proveditelnosti, dostupné projektové dokumentace lomů. Všechny použité podklady studie uvádí v seznamu podkladů. Mezi nejdůležitější řadí: Územní prognóza území dotčeného těžbou hnědého uhlí na Sokolovsku; Územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje, Průzkumy a rozbory a Koncept; Zatopení zbytkové jámy lomu Medard Libík, projektová dokumentace pro územní řízení. Studie řeší širší vztahy daného území, věnuje se charakteristice současného stavu území, popisuje přírodní podmínky, věnuje se morfologii, biografii, vegetaci v řešeném prostoru, popisuje historický vývoj těžby a její vliv na území zasažené těžbou uhlí. Pro stanovení dalšího rozvoje v území je důležitá pasáž o stavu rekultivačních prací, které proběhly na dotčeném území do roku 2005, kde již byla nastavena cesta pro hydrofobní rekultivaci formou zatopení zbytkové jámy lomu ze sousední řeky Ohře na jezero Medard. Po řadě zpracovaných studií byla nakonec v dokumentaci pro územní řízení navržena varianta s kótou jezera na úrovni 400 m n. m. Dále je podrobně popsán stav provedených rekultivací jednotlivých důlních děl, na které studie navazuje. Nezbytnou částí urbanistické studie je také socioekonomická analýza obcí Sokolova, Habartova, Bukovan, Svatavy, Citic, Chlumu Svaté Máří, které jsou dotčeny revitalizací území. Samostatně se studie věnuje limitům využití území, širším vztahům a předpokladům pro napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Návrhy řešení technické infrastruktury obsahuje výkresová část studie. Limitům, které vyplývají z legislativy, zejména ochranným pásmům infrastruktury, podzemních a povrchových vod, lesa, ochrany památek, přírody a krajiny, ochrana nerostných surovin. Návrh urbanistického řešení Jezera Medard Studie přináší návrhy na řešení krajiny, přičemž se plánuje komplexní ukončení biologické etapy rekultivace kolem roku Po zahlazení následků těžby je navrženo vytvarování konečných svahů lomu, napuštění vody z řeky Ohře do nádrže a provedení rekultivace tzv. 181

182 krajinářskou zelení formou skupinové výsadby a zalesněním. Rekultivace zohledňuje potřeby okolní krajiny i blízké obydlené části kolem budoucího jezera Medard. V budoucnu pořizované územní plány obcí musí řešit celé území obce, včetně prostoru po ukončení těžby. Urbanistická studie by měla sloužit zejména pro koordinaci využití tohoto prostoru a mělo by být její řešení rámcově zapracováno do územních plánů jednotlivých obcí. Návrh řešení využití území zohledňoval vazby navržených rozvojových ploch na sídelní strukturu, její napojení na existující dopravní infrastrukturu a převzetí záměrů nové dopravní infrastruktury, zejména výstavbu severního obchvatu města Sokolova a obchvatu Svatavy. Východiskem řešení bylo využít specifický potenciál pro vznik nové atraktivní krajiny, pro využití vysoké poptávky po rekreaci a cestovním ruchu. Studie řeší využití dvou odlišných částí, které se liší v podmínkách, poloze, formě i postupu rekultivací. Rozděluje dané území na východní část, kterou tvoří hlavně prostor Medard a západní, kterou tvoří převážně Lítov. Východní část je navrhována pro využití v oblasti rekreace ve vazbě na vodní nádrž Medard. V této části území by měla vzniknout sportoviště pro vodní sporty, rekreační a ubytovací zařízení, kotviště pro lodě, golfové hřiště a vytvoření další navazující infrastruktury pro rekreaci včetně zajištění vazeb na okolní obce a Sokolov (bývalé okresní město). Západní část je plánována pro využití pro kulturní a uměleckou činnost v návaznosti na obec Chlum Svaté Máří a pro školství, vědu a výzkum (vznik vysokoškolského a vědeckovýzkumného areálu zaměřeného na oblast tvorby a obnovy krajiny, obnovitelné zdroje a ekologii). Obrázek 141 Výkres řešení krajiny Zdroj: 182

183 Kromě vlastních návrhů na využití rekultivovaných ploch je věnována pozornost i řešení územního systému ekologické stability včetně návrhu řešení vodních ploch a vodotečí (plocha rekultivované oblasti nachází v území s poměrně velkými výškovými rozdíly a problematickými přechody řek a potoků). Není opomíjena ani dopravní infrastruktura. Naplňování záměrů urbanistické studie Zahájení rekultivace Největší a nejsledovanější rekultivační projekt regionu v rámci rekultivace byl zahájen ukončením čerpání důlních vod z bývalého lomu Medard v roce Tím bylo odstartováno postupné zatápění zbytkové jámy dešťovou vodou a vodou z řeky Ohře. Na jejím konci vznikne mezi Sokolovem a Habartovem obří rekreační oblast s jezerem Medard. To provázelo množství technických kroků od likvidace stanice na čerpání důlní vody na dně lomu, po průtlaky pod železniční tratí a silnicí směřující do nedalekých Citic, které umožnily stavbu napouštěcího kanálu spojujícího Medard s řekou Ohří. Současně probíhala v oblasti rekultivované plochy úprava svahů budoucího jezera. Poté došlo také k likvidaci veškerých kolejí, trolejí a posledních zbytků vybavení lomu. SUAS, 2010a). Napouštění bude podle stavu vody v řece trvat minimálně čtyři roky. Na jeho konci hladina dosáhne kóty 400 metrů nad mořem a celkové plochy 493,4 hektarů. Jezero bude mít délku 4 kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubka bude činit 50 metrů. Délka břehové linie, kolem které má pak v budoucnosti vyrůst rozsáhlý rekreační areál, bude přes 12 kilometrů (SUAS.CZ). Nový start pro krajinu Zásadní změnu pro západní část Sokolovska znamenalo napouštění jezera Medard. Po více než sto letech se zcela změní charakter i účel krajiny. Už od samotného počátku hledáme smysluplné možnosti využití okolí jezera," říká generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek s tím, že za několik let se od idealistických návrhů vše dostalo až ke konkrétním a životaschopným projektům. Pokud jde o Sokolovskou uhelnou, počítáme například s využitím severních svahů pro bydlení," vypočítává Štěpánek s tím, že mezi projektovými záměry firmy, je také stavba dalšího golfového hřiště. To by mělo zaplnit díru v nabídce takzvaných public hřišť pro nejširší veřejnost, které v kraji citelně chybí. 183

184 Obrázek 142 Současný stav Jezera Medard Zdroj: Závěr Současný stav rekultivace krajiny bývalého lomu Medard ukazuje obrázek č. 2. Je patrné, že dosud chybí infrastruktura a zázemí, nicméně rekultivace úspěšně pokračuje a nejen obyvatelé vidí zhmotňující se plány. Podpora rozvoje turistického ruchu a rekreace v okolí jezera je do jisté míry také věcí měst a obcí ležících poblíž Medardu. Ty už například připravily v Mikroregionu Pod Chlumem rozsáhlý záměr výstavby nových cyklostezek kolem jezera. SUAS.CZ). Rozvoj cestovního ruchu v každém případě bude mít ekonomické dopady na jeden z nejchudších regionů v České republice, věřím, že s přílivem turistů významně přispěje k lepší hospodářské kondici regionu, přinese s sebou vyšší poptávku po pracovní síle a zvýší se kvalita života v nedalekých obcích. Použité zdroje: POLÁČKOVÁ, Vlasta, Urbanistická studie západní části Sokolovské pánve [online] [cit ] Dostupné z: MAKARIUS, Roman Horní zákon: komentář k zákonu č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). 2., aktualiz. vyd. V Ostravě: Anagram. ISBN SKRZECZEK, Daniel. Rekultivace krajiny po těžbě uhlí [online] [cit ]dostupné z: 184