ATLAS ROZŠÍŘENÍ SAVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE ATLAS OF THE MAMMALS OF THE CZECH REPUBLIC

Transkript

1 ATLAS ROZŠÍŘENÍ SAVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Předběžná verze V. LETOUNI (Chiroptera) část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus) ATLAS OF THE MAMMALS OF THE CZECH REPUBLIC A Provisional Version V. BATS (CHIROPTERA) Part 1. Horseshoe bats (Rhinolophidae), vespertilionid bats (Vespertilionidae Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus) Vladimír Hanák, Miloš Anděra Praha, 2005

2 Hanák V., Anděra, M., 2005: Atlas rozšíření savců v České republice Předběžná verze. V. Letouni (Chiroptera) část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha. Hanák V., Anděra, M., 2005: Atlas of the Mammals of the Czech Republic A Provisional Version. V. Bats (Chiroptera) Part 1. Horseshoe bats (Rhinolophidae), vespertilionid bats (Vespertilionidae Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus) Národní muzeum, Praha. Tato publikace vyšla s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Recenzent: Prof. RNDr. Jiří GAISLER, DrSc. Sazba (Setting): DTP KORŠACH Tisk (Printed): PBtisk Příbram Náklad (Number of copies): 400 výtisků 2005 Národní muzeum, Praha ISBN Obálka (Cover): Kresba (Drawing by): V. Mazák

3 OBSAH CONTENTS ÚVOD PODĚKOVÁNÍ SPECIÁLNÍ ČÁST Vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum) Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) Netopýr černý (Barbastella barbastellus) Netopýr ušatý (Plecotus auritus) Netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) SOUHRN SUMMARY LITERATURA

4 ÚVOD Do první části pátého dílu předběžného atlasu rozšíření našich savců je zařazeno pět druhů letounů, a to oba zástupci čeledi vrápencovitých (Rhinolophidae) a z čeledi netopýrovitých (Vespertilionidae) tři druhy netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus). Zbývající naši zástupci netopýrovitých budou podobným způsobem zpracováni ve dvou následujících částech pátého dílu Atlasu. Cílem těchto publikací by měl být jednak splněn úkol zadaný při zahájení prací na Atlase, tj. shrnout a zveřejnit pokud možno co největší soubory faunistických údajů o všech našich druzích savců, jednak připravit podklady pro připravovaný svazek Fauny ČR Savci. Základní pravidla pro sestavení tohoto dílu atlasu odpovídají předchozích dílům věnovaným drobným zemním savcům (ANDĚRA 2000, ANDĚRA & BENEŠ 2001, 2002, ANDĚRA & ČERVENÝ 2004), zejména pokud se týká získávání faunistických dat. K sestavení databáze (nyní zahrnuje bezmála záznamů o výskytu našich letounů) byla především využita víceméně kompletní chiropterologická bibliografie publikovaných prací nejrůznějšího typu (soubornější soupisy ze sledovaných oblastí, zprávy o významnějších nálezech, ekologické studie i dlouhodobý monitoring lokalit), dále byly v co největší míře excerpovány dostupné, zatím nepublikované průběžné a závěrečné zprávy o dotovaných průzkumech (uložené v archivech nejrůznějších institucí, zejména muzeí a pracovišť ochrany přírody AOPK, ČSOP apod.), diplomové práce a jiné studie podobného charakteru. Takto získaný soubor dat podstatně doplnily dosud rovněž nezveřejněné údaje z faunistické kartotéky doc. RNDr. V. Hanáka, CSc., čítající téměř 1000 údajů, jakož i z dalších databází vlastních i našich spolupracovníků. Dále byly zpracovány i sbírkové soubory muzejních a výzkumných institucí, příležitostné (ověřené) nálezy zaznamenané náhodnými pozorovateli a v nemalé míře i dosud nepublikované výsledky terénních výzkumů vlastních i širokého okruhu spolupracovníků (viz Poděkování). Také shrnutí získaných dat do přehledů lokalit a čtvercových map bylo provedeno formou obvyklou v předchozích částech atlasu. Lokality jsou seřazeny podle mapovacích čtverců standardní mapovací sítě U. T. M. (12x11 km) a v rámci čtverce jsou obvykle uspořádány podle abecedy. Faunistický záznam z každé lokality zahrnuje: a) katastrální území; b) název lokality; c) místo výskytu, je-li známé (kurzívou např. půda, sklep, jeskyně apod.); d) nadmořskou výšku (zaokrouhlená na desítky metrů); e) počet jedinců u publikovaných údajů vyjadřuje součet všech zjištěných exemplářů při opakovaných kontrolách v uvedeném období (např. 3 kontroly letní kolonie po 20 jedincích představují 60 ex., detailní počty najde případný zájemce v citovaných pramenech; u větších kolonií či zimovišť je uvedeno i rozpětí počtu zaznamenaných kusů při jedné kontrole), u dosud nepublikovaných nálezů jsou počty z jednotlivých kontrol uvedeny odděleně), u kolonií je dále před počtem jedinců připojena zkratka K; f) datum či rozpětí dat nálezů od nejnovějších po nejstarší (ve formátu rok.měsíc.den např ); g) zkratka charakteru výskytu: L letní výskyt (od do ), Z zimní výskyt (od do 15.4.), dále N odchyt do sítě, O pozorování či odchyt do ruky, D detekce ultrazvuku, U nález uhynulého jedince, M nález do roku 1950 včetně (bez rozlišení letního a zimního výskytu) a V nález ve vývržcích sov (tyto nálezy pro účely mapování s vědomím možné chyby považujeme za výskyt letního charakteru; zkratky jsou odvozeny od vědeckých názvů druhů sov, např. TA sova pálená); h) zdroj údajů jméno autora (-ů) nálezu či citace, které jsou řazeny chronologicky od nejstarších po nejnovější, u dosud nepublikovaných nálezů je připojena zkratka (nepubl.). Vzhledem k zvláštnostem biologie netopýrů a vrápenců bylo v tomto díle možná více než u jiných skupin savců dbáno na upřesnění nálezových okolností, zejména pokud se týká ročního období a typu úkrytu; je tu i snaha upřesnit vždy nadmořskou výšku lokality apod. To vše má pro dokreslení rozšíření těchto pohyblivých savců větší důležitost než jinde, a zejména to usnadňuje sestavení obecného schématu jejích výskytu v ČR. 5

5 Na síťových mapách jsou alternativně použity tři typy symbolů: letní výskyt po roce 1950, zimní výskyt po roce 1950 a * - výskyt do roku 1950 (včetně). Stanovená časová hranice (r. 1950) má spíše vyjadřovat rozdílnou intenzitu faunistického výzkumu v předválečném a poválečném období než nějaký časový přelom ve změně rozšíření sledovaných druhů. Ze starých nálezů (před rokem 1950) jsou akceptovány jen ty, u nichž lze předpokládat správnou determinaci druhů nebo jiné věrohodné doložení (sbírkový materiál, detailní popis apod.). Nespolehlivá a nedoložená data jsme z hlavních souborů vyčlenili (např. PRAŽÁK, 1899) a uvádíme je odděleně na konci Přehledu lokalit. To se rovněž týká starších dat o Plecotus auritus s. lato (v dalším dílu i Myotis mystacinus s. lato) z doby, kdy ještě nebyli odlišování jejich dvojníci P. auritus, P. austriacus (resp. M. mystacinus, M. brandtii) (podrobnosti v textu). Při sestavování základní databáze literárních dat byly většinou vyřazeny i nepřesně (obecně) uvedené lokality (např. Jihlavsko, Polabí, Českomoravská vrchovina apod.); tam, kde chyběly jen nálezové okolnosti, byla lokalita zpracována v neúplném záznamu. Samostatnou kapitolou představuje excerpce faunistických údajů z parazitologických prací; většina publikovaných dat o lokalitách hostitelů je totiž identická s údaji z chiropterologických prací (materiál k nim byl získáván vesměs při chiropterologickém výzkumu), a proto jsou parazitologické práce citovány jen v těch případech, kdy se jednalo evidentně o samostatné akce a bylo zřejmé, že materiál byl věrohodně determinován specialistou. V řadě případů ovšem zveřejnění lokalit v rámci parazitologických studií časově předcházelo vlastní publikaci v odborném chiropterologickém sdělení. Základní faunistická databáze je vedena v programu FOXPRO, ke statistickému vyhodnocení údajů a tvorbě síťových map byl použit mapovací program AOPK (autor RNDr. P. Strunz, Praha). PODĚKOVÁNÍ Také na sestavení tohoto dílu atlasu rozšíření našich savců má významný podíl celá řada kolegů a spolupracovníků, kteří poskytli či stále poskytují do faunistické databáze údaje o sbírkových souborech, materiálech z odchytů a vývržků, jednotlivé příležitostné nálezy či dílčí údaje z dlouhodobého sledování lokalit (zvláště zimovišť). Na prvním místě děkujeme především recenzentovi prof. RNDr. J. Gaislerovi, DrSc. (Brno) za posouzení rukopisu, cenné připomínky a doplnění řady nových, dosud nepublikovaných lokalit výskytu zpracovávaných druhů. Kromě recenzenta rukopis prohlédli a významně doplnili i RNDr. J. Šafář (Olomouc), RNDr. P. Zbytovslý (Soběslav), prof. RNDr. J. Zima, DrSc. (Brno), Dr. P. Benda, PhD. (Praha), a RNDr. P. Eleder (Žďár nad Sázavou). Za významnou pomoc při doplňování faunistické databáze nepublikovanými údaji patří náš dík především ing. J. Červenému, CSc. (Praha), RNDr. P. Bürgerovi (České Budějovice), Mgr. T. Bartoničkovi (Brno), RNDr. L. Bufkovi (Kašperské Hory), Z. Buřičovi (Štíty), Mgr. R. Lučanovi (České Budějovice), RNDr. R. Vacíkovi (Plzeň), RNDr. V. Vohralíkovi, CSc. (Praha) a F. Krejčovi (Chýnov). Dále náleží poděkování za poskytnutí dosud nepublikovaných a příležitostných nálezů i mnoha dalším kolegům a spolupracovníků. Jsou to zejména (jména uvedena v abedecním pořadí a bez titulů): M. Andreas, P. Augsten, I. Baroň, Z. Bauerová ( ), P. Bednarski, B. Beneš ( ), M. Daněk, L. J. Dobroruka, O. Dočkal, D. Duhonský, I. Filipová ( ), J. Figala ( ), J. Flousek, M. Franek, J. Furmankiewicz, V. Hanzal, E. Hlaváčová, D. Horáček, I. Horáček, P. Hrádek, J. Chytil, M. Jóža, J. Kadeřábek, V. Kaňa, T. Kašpar, A. Kepel, B. Kloubec, L. Konečný, M. Koudelka, P. Koutný, M. Kubelka, M. Kutal, T. Libosvár, J. Losík, I. Málková, V. Mazák ( ), B. Mikátová, P. Miles, I. Mrtvá, M. Nevrlý, J. Obuch, L. Pavličko, J. Pykal, J. Roleček, Z. Řehák, J. Sedláčková, J. Sklenář, J. Skoupil, B. Sla- 6

6 vík ( ), V. Svoboda, J. Šafář, D. Šefrová, B. Šimečková, J. Škopek, Z. Špinar ( ), M. Švátora, Z. Tauš, E. Tkadlec, A. Toman, P. Tomáš, I. Vágnerová, B. Vácha, P. Vávra, T. Vávra, M. Vejvoda, M. Vlašín, S. Vybíral, V. Zemek, J. Zezula a O. Zezulová. Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR a zejména RNDr. V. Hanzalovi (Praha) jsou autoři zavázáni za finanční zajištění tisku i tohoto dílu Atlasu rozšíření savců v ČR. Jeho příprava byla zčásti vypracována i za finanční podpory Ministerstva kultury ČR (MK ) a Grantové agentury ČR (č. 206/95/1596). 7

7 SPECIÁLNÍ ČÁST VRÁPENEC VELKÝ Rhinolophus ferrumequinum (Schreber, 1774) Obr. 1, příloha I Přehled lokalit 5152: Benešov nad Ploučnicí, 210 m n. m.,? ex. a dat., M (FRIČ 1872); 5852: Klecany, 270 m n. m., 1 ex., kolem r. 1900, M (ŠTĚPÁNEK 1936, GAISLER 1956, ŠEBEK 1956, ANDĚRA 1987); 5952: Praha Hlubočepy PR Prokopské údolí (jeskyně sv. Prokopa), 220 m n. m., 1 ex., 1848, M (KOLENATI 1851a, FRIČ 1872, 1894); 5968: Velké Losiny zámek (sklep), 410 m n. m., 1 ex., 1966, Z (SOUČEK 1968); 6051: Mořina soustava štol lomu Amerika, 380 m n. m., 1 ex., 1962, Z (HANÁK 1962a, HANÁK & FIGALA 1963, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972); 6367: Březina NPR Špraněk (Javoříčské jeskyně), 450 m n. m., 1 ex., 1963, Z (RUMLER 1966); 6563: Pernštejn hrad (sklep), 420 m n. m., 1 ex., 1977, Z (ELEDER & HELE- ŠIC 1987, ELEDER 1997, 2001, 2002); 6566: Sloup (Sloupské jeskyně), 470 m n. m., 3 ex., 1899, 1859 a 1858, M (KOLENATI 1860, WANKEL 1860, ČAPEK 1896, ABSOLON 1899, REMEŠ 1927, WOLF ); 6766: Josefov NPP Býčí skála, 330 m n. m., 1 ex., 1971, Z (GAISLER & HANÁK 1972); 1 ex., 1979, Z (GAISLER 1997b, BAUEROVÁ & ZIMA 1988a, ZIMA 2001); 7166: Lednice na Moravě zámek (sklep), 180 m n.m., 1 ex., 1954, Z (ŠEBEK 1955, 1956, RYŠAVÝ 1956, GAISLER et al. 1957). Nejisté údaje: 5152: Česká Kamenice, 300 m n. m.,? ex. a dat., M (PRAŽÁK 1896); 5155: Bílý Kostel nad Nisou (Frauenberg), 280 m n. m.,? ex., 1891, M (PRAŽÁK 1896); 5252: Kamenický Šenov, 530 m n. m.,? ex., 1892, M (PRAŽÁK 1896, MICHEL 1929); 5258: Harrachov Nový Svět, 670 m n. m., 1 ex., dat?, M (PRAŽÁK 1896, PAX 1925); 5953: Praha Uhříněves/Hájek, 270 m n. m.,? ex. a dat., M (PRAŽÁK 1896); 5969: Praděd,? alt., 1 ex.,? dat., M, leg. C. Gloger (PAX 1925); 6064:?Česká Třebová (Bohmisch-Trubau), 380 m n. m.,? ex., před 1896, M (PRAŽÁK 1896, GAISLER et al. 1957); 6665: Blanensko/Blansko, 280 m n. m.,? ex. a dat, M (REMEŠ 1927, GAISLER et al. 1957); 6750: Štěkeň (nebo Štěkná?), 420 m n. m.,? ex. a dat., M (PRAŽÁK 1896); 6851: Protivín, 380,? ex. a dat., M (PRAŽÁK 1896); 6952: Hluboká nad Vltavou, 390 m n.m.,? ex. a dat., M (PRAŽÁK 1896); bez mapovacího čtverce: nepřesně lokalizovaný údaj - okolí Prahy,? ex. a dat., M (PRAŽÁK 1896). Poznámka: Sněžné jámy v Krkonoších (PRAŽÁK 1896) lokalitu sice citují GAISLER et al. (1957), nachází se však na polské straně Krkonoš. Souhrn Vrápenec velký byl až dosud na našem území spolehlivě prokázán celkem v 11 mapovacích čtvercích (1,8 % území ČR), z toho ovšem v 5 čtvercích jde o staré údaje z období do r. 1900; po roce 1950 byl výskyt zaznamenán pouze v 6 mapovacích čtvercích (1 % území ČR). Z 8 mapovacích čtverců pak pocházejí nejisté a nespolehlivé údaje, které registrujeme jen pro úplnost (PRAŽÁK 1896, PAX 1925). Výskyt druhu v ČR byl doložen pouze nálezy jednotlivých hibernujících samců (bezpochyby příslušníků jižnějších populací), které byly zcela nepravidelné a v poslední době se týkaly zejména zimovišť na Moravě. Pouze rok 1962 byl bohatší na takové nálezy, neboť byly registrovány dva zálety k nám (Karlštejn a Javoříčské jeskyně) a z téže zimy pochází také první zálet druhu do sousedního Polska (okolí Krakowa HARMATA & WOJTUSIAK 1963). Zatím poslední zjištěný zálet do našich zimovišť byl dokumentován v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu (GAISLER 1997b). Žádné z těchto dat nenaznačuje přítomnost vrápence velkého u nás v letním období, z čehož lze na rozdíl od starších závěrů soudit, že druh nikdy v historické minulosti nepatřil k trvalým osídlencům na našem území. Jde evidentně o jihopalearktický element, jehož severní hranice areálu probíhala vždy jižně od našich hranic (Rakousko, Maďarsko, jihovýchodní Slovensko, dříve i jižní Německo). Historie a současný status Ačkoliv byl druh popsán J. Schreberem už v roce 1774 z Francie a v následujících letech byl zmiňován i ze střední Evropy, není uváděn v nejstarších soupisech obratlovců z našeho území (SCHMIDT 1795, PRESSL 1834, MÜLLER 1859 ex. KRATOCHVÍL 1955, SCHMITT 1888); GLOGER (1833) ho dokonce neodlišuje (jako ostatně řada tehdej- 9

8 R. FERRUMEQUINUM Obr. 1: Výskyt vrápence velkého (Rhinolophus ferrumequinum) v České republice (vysvětlivky viz str. 6). ších autorů) od běžného vrápence malého (R. hipposideros). Také jeho zařazení do fauny Loketska (GLÜCKSELIG 1842) je zcela nepřesvědčivé, protože v té době se ještě nerozlišoval od běžnějšího R. hipposideros (= V. bihastatus). AMERLING (1852) ho považuje bez udání zdrojů za obyvatele některých jeskyní V Čechách a připojuje Nattererovu zprávu o výskytu na věžích ve Vídni, vlastní zkušenosti s ním nemá. První konkrétní zprávu o nálezu vrápence velkého v Čechách zveřejnil v roce 1848 F. A. Kolenati, který ho (údajně) vzácně nacházel ve Svatoprokopské jeskyni na okraji Prahy (později zničené těžbou vápence). Tuto zprávu podal nejprve v přednášce na schůzi přírodovědecké společnosti v Praze dne ; z následně zveřejněného textu přednášky (KOLENATI 1851a) lze usuzovat, že oba druhy vrápenců už dobře rozeznával a i tento druh správně určil. Z nálezových okolností se zdá, že šlo jen o příležitostný nález jedince a nikoli o opakovaná pozorování. Jeho údaj později zmiňuje i FRIČ (1872), který připojuje i blíže nespecifikovaný údaj Zimmermannův z Benešova nad Ploučnicí s nadějí, že se najde i jinde v Čechách. BAYER (1894) se spokojil jen s konstatováním, že tento druh je v Čechách málo hojný. Za spolehlivé údaje z Čech z 19. století lze tedy považovat pouze nálezy ze Svatoprokopské jeskyně u Prahy a snad i od Benešova nad Ploučnicí (KOLE- NATI 1851a, FRIČ 1872, 1894). Dokladový exemplář ze sbírek NM v Praze s lokalitou Klecany z let okolo 1900? (leg. Vobořil), považovaný za autentický GAISLEREM (1956), však již dříve zpochybnil ŠTĚPÁNEK (1936) (zápis byl údajně v katalogu Fričem škrtán a upravován). Nicméně jediným musejním kusem z Čech s označením Wob (=?Wobořil), uvedeným v nejstarším katalogu (FRIČ 1854), by měl být právě kus z Klecan, který má ovšem na etiketě mnohem pozdější dataci. Přesnější data o výskytu vrápence velkého z té doby máme z Moravy. Významná je zpráva WANKELOVA (1860) o zastižení zimujícího jedince ve Sloupských jeskyních; tento nález zřejmě přebral do své monografie i KOLENATI (1860), aniž uvádí další 10

9 R. FERRUMEQUINUM nálezy z Moravy. Teprve ABSOLON (1899) uzavírá, že jde o druh v moravských jeskyních velmi vzácný, nalezený pouze dvakrát ve Sloupských jeskyních. Podle WOLFA ( ) prý ho ve Sloupských jeskyních nalezl také MÜLLER (1859). Okolnosti tohoto nálezu jsou však velmi nejisté, stejně jako zmínka PAXOVA (1925), že ho C. Gloger našel na Pradědu (!) již po vyjití jeho práce v roce Nepřesná a nedostatečně dokumentovaná je i zmínka o výskytu na blanském okrese, převzatá z Vlastivědy moravské (REMEŠ 1927) a interpretovaná později nepřesně jako Blansko (GAISLER et al. 1957).Všechny tyto historické zprávy nás jen utvrzují v tom, že v druhé polovině 19. století byl vrápenec velký v českých zemích jen příležitostným a výjimečným hibernantem, možná častějším v moravských jeskyních, které byly blíže jeho jižnějšímu a východnějšímu areálu. Teprve koncem století zveřejnil senzační soubor nálezů z Čech PRAŽÁK (1896), který zřejmě vyšel z tehdejšího, mylně tradovaného obrazu areálu druhu (od jihu Anglie a úpatí Harzu, zejména ve výše položených jeskyních např. BLASIUS 1856 atd.) a publikoval údajné nálezy Nový Svět a Sněžné jámy v Krkonoších, Kamenický Šenov, Česká Kamenice, Hájek u Prahy, Hluboká, Protivín, Štěkná, Česká Třebová. Tyto údaje však byly záhy zpochybňovány, zejména když se ukázalo, že podobných mystifikací se J. Pražák dopustil i ve svých ornitologických pracích z té doby (LORENZ VON LIBURNAU 1898). Po zkušenostech z dalšího století výzkumu se tyto pochybnosti ukázaly být velmi reálnými; překvapivý je už sám počet nálezů, nevyhovují ani ekologické poměry mnohých lokalit a podivné rovněž je, že jde vesměs o údaje v té době už mrtvých informátorů (nelze je dodatečně prověřit, zejména když jakékoliv doklady k těmto datům chybějí). Protože řada pozdějších autorů (ŠEBEK 1956, GAISLER 1956, GAISLER et al. 1956, HANÁK 1960 i cizí autoři) i přes určité výhrady je ve svých souhrnech zmiňují, zařazujeme je pro úplnost na závěr Přehledu lokalit, ale dále s nimi už nepočítáme. Nevelký počet nálezů, které byly registrovány v průběhu intenzivního průzkumu českých i moravských zimovišť v druhé polovině 20. století, je s příslušnými nálezovými daty uveden v přehledu nálezů výše. Šlo vždy jen o nálezy hibernujících jedinců jeden nález pochází z Čech, ostatní z Moravy; všechny jsou doloženy buď přímo materiálem (ve sbírkách různých institucí), nebo je zachována fotografická dokumentace. Souhrnný pohled na výskyt druhu v ČR podali v poválečném období ŠEBEK (1955), GAISLER (1956, 1997), HANÁK (1960, 1967), HANÁK et al. (1995) a GAISLER (1997b). Souhrnně zpracoval kapitolu o R. ferrumequinum pro chystaný svazek Fauny ČR Savci GAISLER (in prep.). Poznámky: Vzhledem k tomu, že v současnosti se tento druh u nás již nevyskytuje a po roce 1950 se naskytla jen výjimečná možnost se s ním setkat, jsou i zmínky o něm v naší literatuře jen velmi omezené. První poválečný nález jedince v Lednici na Moravě (přestože datum nálezu už překračuje naší stanovenou hranici do letního období, považujeme ho za zimující kus) vedl k napsání obsáhlejší práce, ve které se zmiňuje jeho celková situace v okolní Evropě, zejména na sousedním Slovensku, odkud jsou i uvedené biometrické údaje (ŠEBEK 1956). Slovenský materiál se stal také podkladem řady parasitologických prací o tomto druhu (např. ROSICKÝ 1952, RYŠAVÝ 1954, GRULICH & POVOLNÝ 1955, 1956, DUSBÁBEK 1962, 1963ab, HŮRKA K. 1963a, 1964a atd.). Rozšířením, zoogeografií a taxonomií druhu s použitím materiálu ze Slovenska se zabýval v nepublikované kandidátské práci HANÁK (1960). Diagnostické znaky na postkraniálním skeletu zpracovali ŽALMAN (1971a), ČERVENÝ & ŽALMAN (1974) i ČERVENÝ (1976a, 1978c), biometrické údaje shrnul ŠPOUTIL (2000) a barevné anomálie popisují HORÁ- ČEK I. (1995b) a GAISLER (1961). Zprávy o poválečných nálezech příležitostných hibernantů v Čechách a na Moravě byly vesměs samostatně publikovány (viz Seznam literatury). 11

10 R. FERRUMEQUINUM Poválečné nálezy vrápence velkého pocházejí z poloh m n. m., nejníže položenou lokalitou je Lednice na Moravě (7166) a nejvyšší nadmořskou výšku v rozmezí asi m vykazují nálezy z Javoříčských jeskyní a Sloupských jeskyní (6367, 6566). Schopnost dálkových přeletů byla u tohoto druhu prokázána kroužkováním mimo naše území (max. 80, km SCHOBER & GRIMMBERGER 1998, GAISLER et al. 2003). V našich nejnovějších příručkách (DUNGEL & GAISLER 2002, ANDĚRA & HORÁ- ČEK 2005) je vrápenec velký hodnocen jen jako příležitostný zatoulanec, pozorovaný vzácně v 19. století a několikráte zastižený ještě při pravidelných výzkumech v letech 20. století v zimovištích (jednou v Čechách 1963 a šestkrát opakovaně v moravských zimovištích (viz Přehled lokalit). Nejbližší stálé populace se dosud udržují v krasových oblastech jihovýchodního Slovenska, zatímco severní hranice stálého areálu populací v panonské oblasti Rakouska a zejména v Bavorsku se v druhé polovině minulého století výrazně posunuly k jihu (LIEGL 2004, HAMMER et al. 1997, SPITZENBERGER 2001). To je zřejmě také důvod, proč v posledních desetiletích zcela ustaly občasné zálety jedinců do našich zimovišť. Stojí rovněž za zmínku, že právě tento druh je v prestižním evropském kompendiu Handbuch der Säugetiere Europas (KRAPP 2001) zpracován českým autorem (GAISLER 2001b). Podrobnější údaje o jeho rozšíření v nejbližším sousedství uvádějí HORÁČEK & ČERVENÝ (1984) a zejména slovenští a rakouští autoři (VACHOLD 1956, ROER 1984, FULÍN 1998, SPITZENBERGER 2001). Souhrn novějších nálezů ze slovenských zimovišť podávají UHRIN et al. (2002). Ochrana a stupeň ohrožení: Zvláště chráněný (kriticky ohrožený) druh podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (předtím vyhl. č. 80/1965 Sb.). V prvním návrhu Červeného seznamu ohrožených taxonů obratlovců ČSSR byl uveden v kategorii silně (středně) ohrožených druhů (BARUŠ 1981), RYBÁŘ (1984) ho hodnotil jako druh ohrožený stejně jako později GAISLER et al. (1991) na podkladě vícefaktorové numerické analýzy. V konečné formě Červeného seznamu obratlovců Československa a Červené knihy ČSSR byl klasifikován jako kriticky ohrožený druh (BARUŠ et al. 1988, 1989). Nutno ovšem zdůraznit, že výše uvedená hodnocení zahrnovala celé území bývalého Československa včetně Slovenska, kde se druh vyskytuje pravidelně i v letním období. V Červeném seznamu savců ČR, sestaveném na podkladě inovovaných kritérií a kategorií IUCN (IUCN 2001), byl vrápenec velký zařazen mezi druhy kriticky ohrožené, critically endangered, CR (ANDĚRA & ČERVENÝ 2003). V Červeném seznamu IUCN mu náleží kategorie druhu téměř ohroženého, near threatened, NT (IUCN 2004). Vzhledem k absenci nálezů v posledních 30 letech se ovšem nabízí otázka, zda ho u nás spíše nepovažovat za druh vyhynulý. Možné pokračování jeho občasného výskytu závisí na vývoji populací a ochraně v sousedních státech (Rakousko, Maďarsko, Německo), jež by vedly k zotavení původních stavů při severní hranici jeho areálu. Za současné situace je však takový trend málo pravděpodobný, nicméně jeho potenciální zimoviště u nás (větší jeskynní systémy) jsou i tak přísně chráněna. 12

11 R. HIPPOSIDEROS VRÁPENEC MALÝ Rhinolophus hipposideros (Bechstein, 1800) Obr. 2, 3, příloha I Přehled lokalit 5056: Frýdlant v Čechách (okolí), 300 m n. m.,? ex. a dat., M (SCHMITT 1888); 5151: Dolní Žleb kostel (půda), 140 m n. m., K 9 ex. (ad+juv), 1961;? ex., 1993, vše L (BÁRTA, BENDA & FABIÁNEK 2000); Labská Stráň kaňon Labe (jeskyně), 330 m n. m., 10 ex., , Z (BÁRTA et al. 2000, RÜSSEL 1978); Nová Oleška (sklep), 250 m n. m., 1 ex., 1995, Z (BÁRTA et al. 2000); 5152: Benešov nad Ploučnicí, 210 m n. m.,? ex. a dat., M (FRIČ 1872, MICHEL 1929); Doubice PR Vápenka (štola), 390 m n. m., 1 ex., 1984, Z (BÁRTA et al. 2000, FABIÁNEK 2001); 5153:Dolní Podluží (štola Milířka), 370 m n. m., 2 ex., 1984, Z (FABIÁNEK 2001); 5155: Bílý Kostel nad Nisou PR Velký Vápenný, 700 m n. m., bez údajů, Z (MACKOVČIN et al. 2002); Grabštejn hrad (sklepy), 330 m n. m., 1 ex., 2001, Z; Panenská Hůrka (štoly), 360 m n. m., 15 ex., , Z (obě lokality HORÁČEK D. 1999, 2001); 5249: Telnice (Telnické štoly), 500 m n. m., 3 ex., , Z; Žandov (Ždírnické štoly), 400 m n. m., 3 ex., , Z (HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); 5251: Děčín (vodárenská štola), 140 m n. m., 1 ex., 1996, Z (BÁRTA et al. 2000); Podmokly, 140 m n. m.,? ex. a dat., M (MICHEL 1929); Františkov nad Ploučnicí (štola), 220 m n. m., 1 ex., 1984, L (BÁRTA et al. 2000); Ludvíkovice (štoly Ludvíkovický komplex), 300 m n. m., 1 ex., 2001, Z; Malá Veleň (Veleňská štola), 400 m n. m., 2 ex., , Z; Valkeřice (Lorenzova štola), 400 m n. m., 17 ex., , Z (vše HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); 5252: Dolní Prysk (Riedelova jeskyně), 400 m n. m., 4 ex., , Z (BÁRTA et al. 2000, FABIÁ- NEK 2001, VITÁČEK 2000, 2001); 5253: Skalice Skalický vrch (pískovcový lom, štola), 330 m n. m., 1 ex., 1999, L (N) (VITÁČEK 2000, 2001); 8 ex., , Z (VITÁČEK 2000, 2001, JANKŮ 2003, 2004, 2005); 2 ex., , Z, M. Vejvoda (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5254: Lvová hrad LEMBERK (půda), 380 m n. m., K 3-7 ex. (Σ 14 ex.), a 1959, L (HANÁK 1960, VITÁČEK 2001), (štola a sklepy), 4 ex., , Z (VITÁČEK 2000, 2001); 5255: Andělská Hora Ovčí hora (štola), 390 m n. m., 7 ex., , Z (HORÁČEK D. 2001); Jitrava kostel (půda), 390 m n. m., 1 ex., dat.?, L (HORÁČEK D., 2000); (Západní jeskyně=jeskyně u Jitravy), 390 m n. m., 7 ex., , L (N) (HORÁČEK D. 1999); 9-30 ex./kontrola (Σ 260 ex.), , 1959 a 1956, Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HORÁČEK D. 1999, 2001);? ex., 1979, Z, M. Nevrlý (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); Kryštofovo Údolí (Cechovní štola = Na Dolech), 380 m n. m., 4 ex., , Z; (jeskyně Rokytka včetně Nedobytné jeskyně), 340 m n. m., 2 ex., , L (N); 28 ex., , Z; (Šachetní vrch štola+šachta=vlčí jámy), 540 m n. m., 2-8 ex./kontrola (Σ 46 ex.), , Z; Panenská HŮRKA (Vodní štola), 370 m n. m., 15 ex., , Z (vše HORÁČEK D. 1999, 2001); 5256: Liberec Hanychov (Hanychovská jeskyně), 390 m n. m., 1 ex., 2000, Z (HORÁČEK D. 2001);? ex., 1979 (zima), Z, M. Nevrlý (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); Světlá pod Ještědem (jeskyně Malá Basa), 700 m n. m., 2 ex., , Z (HORÁČEK D. 1999, 2001); 5260: Pec pod Sněžkou Obří důl (štola), 1050 m n. m., 1 ex., , Z (ANDĚRA, HANÁK & VOHRALÍK 1974); 5346: Hora Sv. Kateřiny, 650 m n. m., 1 ex., 1965, Z (BÁRTA & TYRNER 1971, BÁRTA 1974, 1977, 1987); 5347: Dlouhá Louka (štola), 820 m n. m., 1 ex., 2003, Z (HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); Lounice, 510 m n. m., 2 ex., 1964, L (BÁRTA & TYRNER 1971, BÁRTA 1973, 1977, 1987); Loučná, 390 m n. m., 3 ex., , Z (BÁRTA & TYRNER 1971, BÁRTA 1966, 1973, 1974, 1977, 1987); Osek hrad, 310 m n. m., 2 ex., , L (O) (BÁRTA & TYRNER 1971, BÁRTA 1974, 1977, 1987); 5348: Mikulov v Krušných horách (Liščí štola), 700 m n. m., 5 ex., , Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, BÁRTA & TYRNER 1971, BÁR- TA 1974, 1987, HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); Teplice, 230 m n. m., 1 ex., 1949, M (HANÁK 1960, FLASAR 1974); 5349: Krupka Na Knetlu (štoly), 500 m n. m., 3 ex., a 1965, Z (BÁRTA 1974, 1977, 1987, HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); Teplice zámeček Doubravka, 440 m n. m., 4 ex., 1974, L (VLČEK 1975); 5350: Horní Zálezly (štola), 360 m n. m., 3 ex., , Z (VEJVODA 1982, VOŽENÍLEK 1982, ŠUTERA & VYSOKÝ 1999); Olešnice, 200 m n. m., 1 ex., 1956, Z (VEJVODA 1982, VOŽENÍLEK 1982); PP Loupežnická jeskyně, 380 m n. m., 2-24 ex./kontrola (Σ 81 ex.), , Z (VLČEK 1975, VEJVODA 1982, VOŽENÍLEK 1982, ŠUTERA & VYSOKÝ 1999, HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); Svádov, 150 m n. m., jednotlivé ex., 1957, Z (HANÁK 1960); Velké Březno, 140 m n. m., 16 ex., , Z (BÁRTA et al. 2000); Ústí nad Labem Střekov, hrad (sklep), 210 m n. m., 1 ex., 1973, Z (VLČEK 1975, VEJVODA 1982, VOŽENÍLEK 1982); 5351: Roztoky nad Labem (štola/dynamitový sklípek), 200 m n. m., 2 ex., , Z (HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); 5353: Česká Lípa budova muzea, 260 m n. m., 1 ex., 1968, L (VITÁČEK 2000); Jestřebí u České Lípy kostel (půda), 400 m n. m., 10 ex., , L, J. Sklenář (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 1 ex., 1962, Z (BÁRTA 1962 ex. ŠUTERA & VYSOKÝ 1993); Šváby obora Vřísek/Žižkův hrad, 300 m n. m., 1 ex., 1969, L (VITÁČEK 2000); Zahrádky (půda), 260 m n. m., K 100 ex., 1959, L (HANÁK 1960); Zákupy zámek (sklep), 270 m n. m., 4 ex., 1993, L; 3 ex., , Z (VITÁČEK 2000, 2001); 5355: Hamr pod Ralskem PR Děvín, Ostrý a Schachtstein/hrad Děvín (štoly a sklepy), 450 m n. m., 2 ex., 1997, L (N); 11 ex., , Z (VITÁČEK 1997, 2000, 2001); 5356: Sychrov zámek (sklep), 390 m n. m., 2 ex., 1959, Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972); 5357: Bělá u Turnova PR Klokočské skály, 350 m n. m., bez údajů, Z (MACKOVČIN et al. 2002); 5358: Bozkov u Semil NPP Bozkovské dolomitové jeskyně (jeskyně), 580 m n. m., 8 ex., , Z (FLOUSEK 2001); Poniklá (jeskyně Ponik- 13

12 R. HIPPOSIDEROS lá), 490 m n. m., 7 ex., , Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, FLOUSEK 2001); 5359: Herlíkovice PP Herlíkovické štoly (štoly), 650 m n. m., 1 ex., 1997, L (N) (FLOU- SEK 2001); 10 ex., , Z (MILES 1971, RYBÁŘ et al. 1973, ANDĚRA et al. 1974, BÁRTA et al. 1981, FLOUSEK 1989, 2001); Vrchlabí, 500 m n. m., 1 ex., 1968, L (MILES 1971, ANDĚRA et al. 1974); 1 ex., 1988, Z (MILES 1994); muzeum (sklep), 460 m n. m., 3 ex., , Z, P. MILES (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); (štoly), 500 m n. m., 2 ex., , Z (MILES 1971, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, ANDĚRA et al. 1974); 5360: Černý Důl (štoly), 750 m n. m., 1 ex., 1970, Z (RYBÁŘ, SKLENÁŘ & MILES 1973, FLOUSEK 2001); Horní Maršov (jeskyně Trucovna a štola), 580 m n. m., 3 ex., 1986, 1969 a 1959, Z (GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, ANDĚRA et al. 1974, FLOUSEK 2001); Temný důl (štola), 600 m n. m., 2 ex., 1969, Z (MILES 1971, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, ANDĚRA et al. 1974); Jánské Lázně, 520 m n. m., 1 ex., 1992, Z (MILES 1994); Svoboda nad Úpou (štola), 520 m n. m., 1 ex., 1986, Z (FLOUSEK 2001); 5361: Horní Albeřice PP Albeřické lomy (Albeřické jeskyně), 780 m n. m., 25 ex., , Z (MILES 1971, RYBÁŘ et al. 1973, ANDĚRA et al. 1974, FLOUSEK 2001); 1 ex., , Z, P. MILES (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5446: Jezeří (štola pod zámkem), 400 m n. m., 27 ex., , Z (BÁRTA & TYRNER 1971, BÁRTA 1973, 1974, 1977, 1987); 5447: Albrechtice u Horního Jiřetína, 270 m n. m., 2 ex., 1965, Z (BÁRTA 1966); Hamr u Mostu, 310 m n. m., 1 ex., 1964, Z; Janov u Mostu, 290 m n. m., 1 ex., 1969, L (BÁRTA & TYRNER 1971, BÁRTA 1973, 1974, 1977, 1987); 5449: Třebívlice, 280 m n. m., 4 ex., 1972, L (O); 1 ex., 1973, Z (BÁRTA 1987); 5450: Kundratice chaty (půda), 470 m n. m., 3 ex., 1956, L (O) (HANÁK 1960); Litoměřice, 140 m n. m.,? ex. a dat., M (FRIČ 1872); 3 ex., 1932, M (GAISLER 1956); Richard (důl), 140 m n. m., 10 ex., , Z (BÁRTA 1987); 5451: Liběšice, 250 m n. m., 2 ex., 1974, Z (VLČEK 1975); 5453: Pavlovice fara (půda), 340 m n. m., 100 ex., , L, J. Sklenář (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5454: Bělá pod Bezdězem škola (sklep), 300 m n. m., 1 ex., 1964, Z (GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972); 5455: Klášter Hradiště nad Jizerou (sklep), 230 m n. m., 1 ex., 1958, L (HANÁK 1960); Mnichovo Hradiště zámek (sklepy), 240 m n. m., 1-35 ex./kontrola (Σ 74 ex.), , Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, MRKÁČEK, HORÁČEK & JÓŽA 2001); 5456: Hrubý Rohozec zámek (sklepy), 290 m n. m., 1-33 ex./kontrola (Σ 58 ex.), , Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, MRKÁČEK et al. 2001); 1 ex., , Z (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); Příhrazy (jeskyně Krtola), 300 m n. m., 1-22 ex./kontrola (Σ 274 ex.), , Z (MRKÁČEK et al. 2001); Turnov, 260 m n. m.,? ex. a dat., M (FRIČ 1872); 5457: Hrubá Skála - zámek, 300 m n. m., bez údajů, M? (GAISLER 1956); zámek Valdštejn (kotelna a půda), 300 m n. m., K 30 a 150 ex., 2000, L (ANDREAS & ZUKAL 2000); (kotelna a sklep), K 80 ex., 1996, L (BENDA & HANÁK 2003); (jeskyně), 1 ex., 1974 (léto), L, L. J. Dobroruka (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); (sklep), 1 ex., 2001, Z (HORÁČEK D. 2001, MRKÁČEK et al. 2001); Kozákov NPP Kozákov (štola), 380 m n. m., 9 ex., , Z (HORÁČEK D. 2001, MRKÁČEK et al. 2001); Troskovice PP Apolena (jeskyně Sklepy pod Troskami), 350 m n. m., 87 ex., , Z (HORÁČEK D. 2001, MRKÁČEK et al. 2001); 11 ex., a , Z (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5463: Teplice nad Metují, 460 m n. m., 1 ex., 1971, L (ANDĚRA & VOHRALÍK 1982); 5545: Málkov, 410 m n. m., 2 ex., 1940, M (KLEMENT ); 5550: Doksany zámek (sklep), 160 m n. m., 6 ex., , Z (VLČEK 1975, 1976); Libochovice nad Ohří, 170 m n. m., 3 ex., 1974, Z (VLČEK 1975); statek (půda), K 70 ex. (?), , L (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); Slatina, 180 m n. m., 1 ex., 1975, L (BÁRTA 1987); Úpohlavy, 180 m n. m., 6 ex., 1974, L (O) (VLČEK 1975); 5552: Liběchov, 170 m n. m., 1 ex., 1899, M (LOOS 1915); 5553: Kokořín bývalý pivovar (sklepy), 330 m n. m., 2 ex., 1959, Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972); Vojtěchov (=Vojtěchodol), 350 m n. m., 6 ex., 1933, M (GAISLER 1956); 5554: Bělá pod Bezdězem (sklepy), 300 m n. m., 1 ex., 1964, Z (GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972); 5556: Podkost PR Údolí Plakánek/hrad Kost (půda) 350 m n. m., K 36 ex. (ad+juv), 2000, L (ANDREAS & ZUKAL 2000); (sklep), ex./kontrola (Σ 594 ex.), , Z (GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, MRKÁČEK et al. 2001); 5557: Dolní Bousov, 250 m n. m., 1 ex., 1890, M, coll. NM (A. Fierling); 5558: Kamenice u Konecchlumí (=u Jičína) zámek (sklepy), 320 m n. m., 1-13 ex./kontrola (Σ 51 ex.), , L (HANÁK 1960, GAISLER 1960, 1963a, 2005, GAISLER & HANÁK 1972a); (1)8-57 ex./ kontrola (Σ 387 ex.), , Z (GAISLER 1960, 2005, HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, RYBÁŘ et al. 1973); 14 ex., , Z (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5559: Pecka hrad (sklep), 410 m n. m., 3 ex., a 1972, Z (RYBÁŘ et al. 1973, LEMBERK 2004); 5560: Bílá Třemešná (Komenského jeskyně), 360 m n. m., 46 ex., 2003, Z (LEMBERK 2004); 5 ex., 1973, L (O) (GAISLER 2005); 16 ex., , Z, L. J. Dobroruka (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); přehradní hráz Les Království (tunel), 350 m n. m., 1-13 ex./kontrola (Σ 73 ex.), , Z (MILES 1994, FLOUSEK 2001, LEMBERK 2004); Dvůr Králové nad Labem (vodárenské dílo), 300 m n. m., 4 ex., 2003, Z (LEMBERK 2004); rodinný dům (okno), 1 ex., 1993, Z (GAISLER 2005); 5561: Újezdec stodola, 360 m n. m., K 20 ex., 2004, L; rodinný dům (sklep), 12 ex., 2004, Z (LEMBERK 2004); 5562: Náchod zámecká věž (sklepy), 360 m n. m., 1 ex., 2004, Z (LEMBERK 2004); (štola za městem), 350 m n. m., 12 ex., , Z (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5563: Náchod Běloves (pískovcová štola v Babí), 780 m n. m., 1-4 ex./kontrola (Σ 42 ex.), a 1970, Z (RYBÁŘ et al. 1973, FLOUSEK 2001); Dobrošov (Pevnost Dobrošov), 580 m n. m., 1-54 ex./kontrola (Σ cca 668 ex.), , Z (SKLENÁŘ 1969, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, RYBÁŘ et al. 1973, FLOUSEK & VRÁNA 1985, FLOUSEK 2001, LEMBERK 2004); Náchod (bunkry mezi Hronovem, Zbečníkem a Náchodem), 380 m n. m., 2 ex., 1982, Z (FLOUSEK 2001); 5647: Vysočany, 300 m n. m., 3 ex., 1972, L (VLČEK 1975, 1977, BÁRTA 1987); 5649: Černčice, 190 m n. m., 1 ex., 14

13 R. HIPPOSIDEROS a b Obr. 2: Výskyt vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) v České republice a) nálezy po roce 1950, b) nálezy do roku 1950 (včetně) (vysvětlivky viz str. 6). 15

14 R. HIPPOSIDEROS 1974, L (TICHÝ 1984, BÁRTA et al. 1990); Pátek nad Ohří, 180 m n. m., 2 ex., 1984, Z (BÁRTA et al. 1990); Stradonice (štola), 260 m n. m., jednotlivé ex./kontrola (Σ 27 ex.), , Z (TICHÝ 1984, 1999, 2001ab, 2002b, BÁRTA 1987, BÁRTA et al. 1990, HEJDUK & ČEŘOVSKÝ 2003); 5652: Mělník (sklep), 220 m n. m., 2 ex., 1959, Z (HANÁK 1960); Vehlovice (štoly), 220 m n. m., 2-17 ex./kontrola (Σ 43 ex.), , Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972); 5658: Jičíněves zámek (půda), 260 m n. m., K ex. ( +juv) (Σ 54 ex.), , L (ANDREAS & ZUKAL 2000, LEMBERK 2004); 5659: Hořice v Podkrkonoší nádraží ČD, 310 m n. m., 4 ex., 2004, L (O, D) (LEMBERK 2004); 5660: Bílé Poličany park u zámečku, 300 m n. m., 2 ex., 2004, L (O, D); Boháňka dům (sklep), 420 m n. m., 1 ex., 2004, L; 10 ex., , Z (vše LEMBERK 2004); 5661: Jaroměř Josefov (podzemní pevnost, kasemata), 280 m n. m., 1 ex., 2002, L (LEMBERK 2004); ex./kontrola (Σ 549 ex.), , Z (HANÁK 1960, HŮR- KOVÁ 1963, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, RYBÁŘ et al. 1973, ČERVENÝ & ŽALMAN 1974, REJL & HANZAL 1997, HANZAL & REJL 2001, LEMBERK 2004 a kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5662: Česká Skalice muzeum (sklep), 290 m n. m., 19 ex., , Z (LEMBERK 2004); Nové Město nad Metují zámek (sklepy), 340 m n. m., 2 ex., 1969, Z (RYBÁŘ et al. 1973, SKLENÁŘ & ROČEK 1977); 1 ex., , Z (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); 5663: Sněžné v Orlických horách (štola Portál), 650 m n. m., 2 ex., , Z (FLOUSEK 2001); 5668: Černá Voda kostel Panny Marie, 340 m n. m., K 50 ex., 2000, L (ANDREAS & ZUKAL 2000); K 13 ex., , L, M. Andreas a J. Šafář; K 50 ex., , L, I. Vágnerová a T. Vávra (vše J. Šafář, in litt., nepubl.); Kobylá zámeček, domov důchodců (mezipatro), 300 m n. m., 40 ex. (zbytek K), , L; (půda), K 80 ex., , L, T. Vávra; K 36 ex. (z toho 6 juv), , L, M. Andreas a J. Šafář; K 9 ex., , L, J. Šafář (vše J. Šafář, in litt., nepubl.); Žulová NPP Borový, 360 m n. m.,? ex., , L (D), T. Bartonička a J. Losík (J. Šafář, in litt., nepubl.); lom Petrov (trafostanice), 50 ex. (K včetně juv), (údajně i v r. 1999), L (O), J. Šafář, I. Vágnerová a T. Vávra (J. Šafář, in litt., nepubl.); 5669: Vidnava vojenská ozdravovna (levé křídlo půdy a kotelna), 230 m n. m., K 15 ex., 1994, L (ŠAFÁŘ 1996), K ex., , L, M. Vlašín, J. Šafář, P. Koutný a I. Málková (J. Šafář, in litt., nepubl.); (střední část půdy), K 22 ex. (včetně juv), , L; K 70 ex. (včetně juv), , L, J. Šafář (in litt., nepubl.); 5746: Krásný Dvůr zámek (sklepy), 400 m n. m., 4 ex., 1972, Z (VLČEK 1975, TICHÝ 1984, BÁRTA 1987, 1989); 5747: Tuchořice, 330 m n. m., 10 ex., 1974, L (O) (VLČEK 1975, TICHÝ 1984, BÁRTA 1987); 5760: Hradec Králové, 240 m n. m., 1 ex., , Z, coll. MVČ HK; 1 ex., 1963, Z (RYBÁŘ et al. 1973) (určení čtverce u obou lokalit nejisté, může být i 5761 či 5861); ul. Na Kotli, 1 ex., 2004, L (LEMBERK 2004); 5761: Černilov škola (sklep), 250 m n. m., 2 ex., 2004, Z (LEMBERK 2004); 5762: České Meziříčí PR Zbytka, 260 m n. m., 1 ex., 2000, L (LEMBERK 2004); Opočno, 290 m n. m., 33 ex., , L, Z (RYBÁŘ et al. 1973); dům (sklep), 1 ex. ( ), , Z, J. Sklenář (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); pivovar (sklepy), 7 ex., , Z (LEMBERK 2004); kostel (věž a půda), K min. 15 (, +juv), 1972, L (ROČEK 1974, SKLENÁŘ & ROČEK 1977); zámek (sklepy), 2-71 ex./kontrola (Σ 223 ex.), (GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972, SKLENÁŘ & ROČEK 1977, LEMBERK 2001b, 2004); Přepychy kostel, 310 m n. m.,? ex., 1973, L (SKLENÁŘ & ROČEK 1977); 5763: Lukavice (štola), 380 m n. m.,? ex., 1973, Z (SKLENÁŘ & ROČEK 1977); 5764: Popelov (štola Erzloch = štola v údolí Zdobnice), 550 m n. m., 1 ex., , Z (BÁRTA et al. 1981, FLOUSEK 2001); 5765: Rokytnice v Orlických horách (Pevnost Hanička), 740 m n. m., 7 ex., , Z, coll. MVČ Hradec Králové (nepubl.) 1 ; 5768: Dolní Lipová jesle (půda); 500 m n. m., K 70 ex., , L; lázně (půda), 1 ex., 1967, L; (sklep), 1 ex., 1967, L (vše SOUČEK 1970); (jeskyně Netopýrka), 540 m n. m, 1 ex., 1955, Z (HŮRKOVÁ 1963); (jeskyně Rasovna), 570 m n. m., 1-24 ex./kontrola , ex./kontrola (Σ 858 ex., ), Z (GAISLER & HANÁK 1972ab, BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); 258 ex., ; 273 ex., ; 287 ex., ; 281 ex., , vše Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); Horní Lipová (Koňaková jeskyně), 540 m n. m., 1 ex., 1969, Z (SOUČEK 1970); mateřská štola (půda), K ex., , L, M. Andreas, J. Šafář a I. Vágnerová; K 86 ex. (včetně juv), , L (J. Šafář, in litt., nepubl.); Petříkov (štola), 870 m n. m., 1 ex., , Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); Vápenná (Jeskyně Na Pomezí), 550 m n. m., 243 ex., 1998, L (ŠAFÁŘ & RUMLER 2001);? ex., , L (D), T. Bartonička a J. Losík (J. Šafář, in litt., nepubl.); 3-50 ex./kontrola , ex./kontrola (Σ 2763 ex., ), Z (HANÁK 1960, GAISLER 1961, GAISLER & HANÁK 1972ab, ČERVENÝ & ŽALMAN 1974, ŠAFÁŘ & RUMLER 2001); 1734 ex., , Z, J. Šafář, T. Vávra, I. Málková a P. Koutný (J. Šafář, in litt., nepubl.); (jeskyně Pec u Vápenné), 490 m n. m., 6 ex., 1966, Z (GAISLER & HANÁK 1972ab); (jeskyně Velký dóm), 490 m n. m., 1-28 ex./kontrola (Σ 176 ex.), , Z (BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); 15 ex., ; 14 ex., ; 15 ex., ; 20 ex., , vše Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); (Roušarova jeskyně), 480 m n. m., 98 ex., , Z (kartotéka V. Hanáka, nepubl.); ex./kontrola (Σ 4134 ex.), , Z (BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); 416 ex., ; 448 ex., ; 482 ex., ; 494 ex., , vše Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); 5769: Jeseník Zlatý Chlum (štoly), 570 m n. m., 6 ex., 2001 a 1967, Z (SOUČEK 1970, BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); Rejvíz (doly Rejvíz I, II a III), 770 m n. m., 17 ex., , Z (WAGNER 2001); Supíkovice (Jeskyně Na Špičáku), 450 m n. m., 1 ex., , L (N); 6 ex., , L (N); 7 ex., , L (N), vše V. Hanzal a J. Šafář (J. Šafář, in litt., nepubl.);? ex., , L (D), T. Bartonička a J. Losík (J. Šafář, in litt., nepubl.); 5-92 ex./kontrola (Σ 541 ex.), , Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972ab, ŠAFÁŘ & RUMLER 2001); 320 ex., , Z, J. 1 Někdy je lokalita uváděna v mapovacím čtverci 5864 (např. LEMBERK 2004) 16

15 R. HIPPOSIDEROS Šafář, P. Koutný, M. Kutal, I. Málková, T. Vávra a E. Hlaváčová (J. Šafář, in litt., nepubl.); 5770: Heřmanovice (důl Měděný), 640 m n. m., 1-11 ex./kontrola (Σ 57 ex.), , Z (WAGNER 2001); Zlaté Hory (důl Marie Pomocná III), 670 m n. m., 8-25 ex./kontrola (Σ 136 ex.), , Z (WAGNER 2001); kostel Nanebevzetí Panny Marie (půda), 410 m n. m., K ex., , L; budova UNIGEO a. s. (půda), K ex. (včetně juv), , L (obě lokality ANDREAS & ZUKAL 2000); K 52 ex. (z toho 25 ex. juv), , L, J. Šafář (in litt., nepubl.); (štola Olověná), 890 m n. m., 1 ex., 1984, Z (WAGNER 2001); 5852: Praha Troja, Trojský zámek (sklepy), 190 m n. m., 1 ex., 1970, Z (VOHRALÍK & ŘEHÁKOVÁ 1985); 5853: Praha Vysočany, 200 m n. m.,? ex. a dat., M (FRIČ 1858, 1872); 5860: Opatovice nad Labem, 230 m n. m., 2 ex., 2004, L (O, D) (LEMBERK 2004); 5861: Hradec Králové Moravské předměstí, 230 m n. m., 1 ex., 2004, L (U) (LEM- BERK 2004); 5863: Častolovice zámek (chodba), 270 m n. m., 1 ex. juv., 1980, L (O) (GAISLER 2005); (půda), K 20 ex., 2002 a 1999; K? ex., 1969, L (RYBÁŘ et al. 1973, SKLENÁŘ & ROČEK 1977, LEMBERK 2002, 2004); zámecký park, 1 ex., 1980, L (N); budova prodejny, 1 ex., 1982, Z (U) (GAISLER 2005); Kostelec nad Orlicí, 280 m n. m.,? ex., 1970, L (RYBÁŘ et al. 1973); zámek (půda), několik ex., 1972, L (ROČEK 1974, SKLENÁŘ & ROČEK 1977); (skleník) K ex. ( +juv), , L (LEMBERK 2004); 1-28 ex./kontrola (Σ 328 ex.), , Z (LEMBERK 2002, 2004); (sklep), 7-24 ex./kontrola (Σ 135 ex.), , Z (RYBÁŘ et al. 1973, SKLENÁŘ & ROČEK 1977, LEMBERK 2001b); Rychnov nad Kněžnou škola, 320 m n. m., K? ex., před 1977, L; zámek, 320 m n. m.,? ex., 1973, L; (sklep),? ex. a dat., Z (ROČEK 1974, SKLENÁŘ & ROČEK 1977); 5864: Bělá nad Zdobnicí (štola), 500 m n. m., 1 ex., , Z, J. Sklenář (kartotéka V. Hanáka, nepubl.; BÁRTA et al. 1981); 5867: Hynčice pod Sušinou (štola k jihu), asi 650 m n. m., 1 ex., , Z; (štola k severu), 2 ex., , Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); Jindřichov (štola Pleče), 520 m n. m., Z, 1 ex., ; 1 ex., , 2 ex., ; 1 ex., , vše Z. Buřič (in litt., nepubl.); 4 ex., , Z (BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); Malé Vrbno (štoly), 640 n. m., jednotlivé ex./kontrola (Σ 33 ex.), , Z (obě lokality BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); 9 ex., , Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); (Úpadní jáma), 640 m n. m., 7 ex., , Z, Z. Buřič, M. Kubelka a J. Šafář (J. Šafář, in litt., nepubl.); 8 ex., ; 5 ex., , vše Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); 5868: Branná zámek (půda), 630 m n. m., 1 ex., , L (O), coll. Vlastivědné muzeum Šumperk; K 12 ex., , L, J. Šafář; K 15 ex., 1998 (léto), L, I. Vágnerová a J. Šafář; K 22 ex., , L, I. Vágnerová; K 47 ex. (včetně juv), , L, M. Andreas a J. Šafář (vše J. Šafář, in litt., nepubl.); K 30 ex., , L, D. Duhonský (J. Šafář, in litt., nepubl.); 5870: Heřmanovice (Heřmanovická jeskyně), 620 m n. m., 2 ex., 1967 a 1959, Z (SOUČEK 1970, GAISLER & HANÁK 1972ab); Mnichov dům (sklep), 550 m n. m., 10 ex., 1951, Z (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972a); 5871: Krásné Loučky (=Louka) u Krnova, 350 m n. m.,? ex. a dat., M (RZEHAK 1898); Město Albrechtice (štoly), 390 m n. m., 1 ex., 1959, Z (GAISLER & HANÁK 1969); 5950: Chrustenice (štoly), 280 m n. m., 1 ex., 1932, M (GAISLER 1956); 5951: Praha Hlubočepy, PR Prokopské údolí (jeskyně sv. Prokopa), 220 m n. m.,? ex., před 1851, M (KOLENATI 1851a, FRIČ 1858, 1872); 5952: Praha Strahov (štola na Petříně), 320 m n. m., 5 ex., 1954, Z (HANÁK 1960, 1985, GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972);? ex., kolem 1970, Z (HANÁK 1985); 5959: Přelouč náměstí, 210 m n. m., 3 ex., 2002, L (LEMBERK 2004); 5960: Barchov nad potokem, zahrady, 240 m n. m., 2 ex., 2003, L (O, D) (LEMBERK 2004); Pardubice 220 m n. m.,? ex., 1939, M (SKLENÁŘ 1969); zámek (sklep), jednotlivé ex., 1960, L; jednotlivé ex., 1963, Z (SKLENÁŘ 1969); 1 ex., 1998, Z (LEMBERK 2004); 5961: Dašice u městského úřadu, 230 m n. m., 5 ex., 2002, L (O, D); radnice (sklep), 1 ex., 2002, Z; Horní Ředice kostel (půda), 240 m n. m., K 6-7 ex. ( +juv), , L (vše LEMBERK 2004); 5963: Brandýs nad Orlicí léčebný ústav a radnice (půdy), 310 m n. m., K 7-11 ex. ( +juv), , L (LEMBERK 2002, 2004); 5964: Letohrad zámek (půda), 370 m n. m., 7 ex., 2003, L; (sklepy), 5 ex., 2002, Z (LEMBERK 2004); Žamberk zámek (sklepy), 420 m n. m.,? ex., 1939, M (SKLENÁŘ 1969); 1 ex., 1966, Z (GAISLER & HANÁK 1972a, HANÁK & GAISLER 1972); 5967: Alojzov (štola), 350 m n. m., 1 ex., , Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); Bohdíkov pošta a škola (půdy), 350 m n. m., K 52 ex., 2004 (léto), L, Z. Buřič (J. Šafář, in litt., nepubl.); K 57 ex., , L, Z. Buřič (in litt., nepubl.); (štola Mařka), 360 m n. m., 8-31 ex./kontrola (Σ 353 ex.), , Z (BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); 57 ex., ; 30 ex., ; 67 ex., ; 45 ex., , vše Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); (jeskyně č. 9 Špajzka), asi 360 m n. m., 1 ex., ; 2 ex., , Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); Hanušovice (Hanušovická jeskyně), 400 m n. m., 1 ex., , Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); 5968: Klepáčov, 800 m n. m., 1 ex., 1968, L (SOUČEK 1970); Loučná nad Desnou dům (sklep), 490 m n. m., 2 ex., 1966, Z (SOUČEK 1968); Maršíkov (štola), 560 m n. m., 6 ex., , Z (BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); Sobotín Diakonie, domov důchodců (půda nad prádelnou), 490 m n. m., K 43 ex., , L (J. Šafář, in litt., nepubl.); K 45 ex., , L, M. Andreas a T. Vávra (J. Šafář, in litt., nepubl.); dům (sklep), 20 ex., , M (HANÁK 1960, GAISLER & HANÁK 1972ab); 19 ex., , Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); škola (půda), K 15 ex., 1967, Z; 1 ex., 1968, Z (SOUČEK 1970); zámek (půda), K? ex., , M, L (SOUČEK 1968); 3 ex., 1968, L (SOUČEK 1970); Velké Losiny zámek (půda), 390 m n. m., K 70 ex., 1966, L; (sklep), 1 ex., 1966, Z (SOUČEK 1968); 1-29 ex./kontrola (Σ 93 ex.), , Z (BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); 12 ex., ; 4 ex., ; 1 ex., ; 2 ex., , vše Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); Vernířovice obytný dům a kostel (půdy), 530 m n. m., K 6 ex., , L (O) (SOUČEK 1968); Švagrov I (štola Starý švagrovský překop), 700 m n. m., 1 ex., 2001, Z (BUŘIČ & ŠEFROVÁ 2001); 2 ex., ; 2 ex., , vše Z, Z. Buřič (in litt., nepubl.); 5969: Karlova Studánka Praděd (jeskyně?), 1200 m n. m.,? ex., 1858, M (REMEŠ 1927); Malá Morávka (štoly na Javorovém vrchu PP Štola pod Jelení cestou), m n. m., ex./kontrola v letech , 1 ex., 1970 (Σ cca 1322 ex.), Z (SOUČEK & GAISLER 1971, 1992, GAISLER, Šebela & DUNGEL 1993, ŘEHÁK 17