Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Michal Matuška.

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Michal Matuška Návrh a možnosti využití Oracle Apex pro tvorbu webových aplikací Bakalářská práce 2011

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh a možnosti využití Oracle Apex pro tvorbu webových aplikací zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne 29. dubna 2011 Michal Matuška 3

4 Anotace V této bakalářské práci bych rád nastínil, co jsou to webově orientované aplikace a jaké mají vlastnosti. Dále se budu zabývat technologií Oracle APEX. Cílem mé práce je zhotovit jednoduchou aplikaci, využitelnou v malé firmě, pomocí technologie Oracle APEX a také seznámit čtenáře s principy, pomocí kterých se aplikace v tomto prostředí vytvářejí. Anotation I would like to tell you in this bachelor work what the web-based applications are and which characteristic the have. Then I would like to engage about the technology Oracle APEX. The goal of this work is to create a simple application, which could be used in small business company. This application will be created by Oracle APEX. I also would the reader tell some basics how to create application with Oracle APEX.

5 Obsah Úvod Webově orientované aplikace Databáze Oracle Administrace databáze Oracle Licenční politika Oracle Oracle Database Express Edition Placené verze Oracle Application Express Historie APEX Možnosti tvorby aplikací Jak APEX funguje Administrace databáze pomocí APEX Vývoj aplikací v APEX Application Builder SQL Workshop Team Development Administration Vývojářské menu Tvorba stránek Objekty na stránce Možnosti běhu APEX aplikace Další možnosti tvorby webových aplikací Analýza požadavků zájemce o aplikaci Hardware používaný ve firmě Software používaný ve firmě Návrh aplikace Instalace Oracle APEX První spuštění Instalace Oracle Apex Tvorba aplikace Vytvoření účtu vývojáře a pracovního prostředí Vytvoření aplikace Vytvoření další stránky v aplikaci Zbývající záruka Grafy na stránce Přidání tabulek do databáze Pomocí průvodce Zadáním SQL dotazu Vytvoření reportů pro odpisy a opravy Vytvoření formulářů pro vkládání dat Tlačítka na stránce Využití objektů v SQL dotazech Odkazy v reportu Hotová aplikace Nasazení aplikace Instalace běhové části APEX

6 10.2 Natavení routeru Natvavení databáze pro vnější přístup Export aplikace Import aplikace Shrnutí zkušeností s Oracle APEX Co se mi povedlo Závěr Zdroje

7 Úvod S rozvojem informačních technologií stoupá v podnikové sféře poptávka po software. Zároveň stoupá cena na míru navrženého software. Vzhledem k množství dat, které firmy potřebují uchovávat, se jeví databázové řešení jako ideální. Dále získává na síle požadavek dostupnosti dat na kterémkoliv místě světa, pro toto se hodí webové aplikace. Zároveň se zvyšuje tlak na výslednou cenu díla a také se zvyšuje úroveň uživatelů počítačů. Společnost Oracle nabízí zdarma technologii Application Express pro tvorbu webových databázových aplikací bez nutnosti psát zdrojový kód a s příslibem velmi rychlého vývoje. V současné době se již prakticky žádná aplikace neobejde bez databáze. Databáze uspořádává data do přesné logické struktury a umožňuje nad tou strukturou provádět nejrůznější operace. Databázový přístup k datům umožňuje oddělit fyzická data od uživatelů pomocí správy řízení báze dat (SŘBD). Pro jednodušší uživatelský přístup k datům vznikají databázové aplikace. Jedná se o takový typ aplikace, které pomocí SŘBD komunikují s databází a provádějí s daty předvolené operace (databázové transakce). Díky tomu může uživatel využívat sílu databázového přístupu bez nutnosti znát databázové příkazy a jejich použití. Cílem práce je se zaměřit na základní rysy Oracle Application Express a shrnout jeho odlišnosti oproti jiným technologiím. Cílem praktické části je navrhnout aplikaci v prostředí Oracle Application Express a zdokumentovat její vytvoření. Po navržení aplikace jsem provedl její nasazení do reálného prostředí. Ze získaných zkušeností bych chtěl zhodnotit, jestli aplikaci dokáže vytvořit i člověk neprogramátor, který na druhou stranu zná nejlépe potřeby společnosti, kterou vlastní případně je jejím zaměstnancem. 7

8 1 Webově orientované aplikace V této kapitole se budu zabývat webovými aplikacemi, které velice úzce souvisí s tématem této práce. Internet v současné době prožívá vcelku velký a rychlý rozvoj. Za posledních 10let se stal běžně dostupný do všech míst a za přijatelnou cenu. Zároveň v poslední době proběhl i v České republice velký rychlostní rozvoj. Zvýšení rychlosti připojení s sebou přináší velké možnosti pro přenos velkých objemů dat za nízkou cenu. Díky těmto novým možnostem se mohou rozvíjet nové formy distribuce software a nové formy jeho použití a běhu. Shrnutí historického vývoje a nástin budoucnosti je v literatuře [1] V minulosti byl software distribuován pomocí disket, pak prostřednictvím CD a později jednorázovým stahováním z internetu. Tímto způsobem dodaný software pak bylo nutné nainstalovat do počítače. Nově je software dodáván a do budoucna bude možné dodávat i aplikace podnikových IS ne prostřednictvím zakoupení licencí, ale jako službu dostupnou prostřednictvím internetu. Dále začala být poptávka po nových a lépe vyhovujících aplikacích pro současnou dobu. Mezi novější trendy patří snaha po zvýšení flexibility tvorby a funkčnosti IS/ICT. [2] Pro webové aplikace využívané nejen v podnikové sféře se využívá termín SaaS (Software as a service). Je to nový druh využití softwaru, při němž je minimalizován vliv počítače (softwarového prostředí) pro běh dané aplikace. Celá aplikace běží na hostitelském serveru s databází a jednotliví uživatelé se k ní připojují pomocí svého webového prohlížeče. Tento způsob řešení aplikačního software přináší mnoho výhod a samozřejmě i několik nevýhod. Mezi hlavní výhody patří nenáročnost na softwarové vybavení klientského počítače. Pro přístup do SaaS potřebuje uživatel ze softwarového hlediska pouze webový prohlížeč (samozřejmě jsou kladeny i nějaké nároky na jeho funkce). Tím, že je potřeba pouze webový prohlížeč, se stává daná aplikace dokonale multiplatformní a pro uživatele není problém využívat stejnou aplikaci na počítači s Microsoft Windows, Linuxem nebo například pomocí chytrého telefonu s operačním systémem Android. Díky tomuto mohou firmy snížit náklady na svoje softwarové 8

9 vybavení, protože není třeba kupovat operační systém od Microsoftu. Zároveň se dají snížit i náklady za údržbu software, protože webový prohlížeč není třeba udržovat. Na jeho novou verzi je schopen se upozornit sám a instalace nové verze již dospěla k maximální jednoduchosti (u OS Windows na několik kliknutí u Linuxu pouze na schválení aktualizace). Další výhodou je dostupnost aplikace na kterémkoliv místě světa s internetem. Díky tomu, že SaaS je nezávislý na instalaci na počítač, je zároveň nezávislý na jednom počítači. Toto je výhodné pro případ poruchy počítače, kdy uživatel prostě použije nějaký jiný počítač pro přístup do aplikace. Připojení aplikací na internet s sebou přináší také řadu nevýhod. Největší nevýhodou je závislost na internetovém připojení. Když není připojení k internetu, tak není ani aplikace. Další nevýhodou je větší množství přenesených dat po síti. Tento problém se, vyspělých zemí týká jen okrajově. Protože v EU a dalších vyspělých zemích je dostupnost kvalitního a rychlého připojení k internetu velká. Další nevýhodou je větší riziko ztráty v případně zneužití dat. Díky možnosti hackerských útoků. Z pohledu aplikace se hackerské útoky přesunuly z jednoho cílového počítače na technologie přenášející data a dále pak na samotný server. Společnost Google velký inovátor na poli ICT technologií loni představila projekt nazvaný Chrome OS. Jedná se o speciální operační systém určený pro běh SaaS. Jak sama společnost Google [3] jej charakterizuje jako Nothing but the web. volně přeloženo jako nic než web. Tento operační systém se uživateli jeví pouze jako webový prohlížeč Google Chrome a všechny další funkce běží na internetu. 9

10 2 Databáze Oracle Databázi od společnosti Oracle jsem si pro tuto práci vybral z několika důvodů. Jedním byla skutečnost, že jak sama společnost Oracle [4] jedná se o největšího poskytovatele databázových řešení na trhu, dle průzkumu společnosti Gartner. Dalším důvodem bylo to, že ač se jedná o nejrozšířenější databázi tak ve škole jsme se ve výuce téměř nesetkaly. A mě zajímalo proč? A nakonec hlavním důvodem byla návštěva přednášky ve společnosti Oracle, kde byla pochopitelně databáze prezentována velmi zajímavým způsobem. 2.1 Administrace databáze Oracle K databázi jde přistupovat a provádět administraci několika způsoby. Uživatelsky nejpřívětivější je využití webové rozhraní Oracle APEX. O tomto rozhraní budou pojednávat další kapitoly této práce. Druhou možností je využití příkazového řádku a klienta SQL*Plus. Dle [5] SQL*Plus is a command line SQL and PL/SQL language interface and reporting tool that ships with the Oracle Database Client and Server software. Volně přeloženo SQL*Plus je SQL a PL/SQL interface a reportovaní nástroj, který je dodáván společně s databází Oracle[6]. Využití tohoto klienta je nutné pro změny v grafickém rozhraní. Dále poskytuje běžnou funkcionalitu pomocí SQL dotazů. 2.2 Licenční politika Oracle Společnost Oracle nabízí svou databázi v současné době ve 2 obchodních modelech a 4 verzích. Prvním obchodním modelem je databáze zdarma druhým placená verze Oracle Database Express Edition Databáze poskytovaná zdarma s některými omezeními. V současné době je tato databáze ve verzi 10g. Také je již dostupná beta verze Licence k verzi 10g je dostupná na [7]. Jak tento dokument říká, (volný překlad) databázi je možno využívat zdarma, pokud neporušujete zákony Spojených států Amerických. Databáze se nesmí využívat v několika státech potlačujících lidskou svobodu a práva (Kuba, Libye, KLDR, ). Také nesmíte být označen vládou USA za teroristu, být členem teroristické 10

11 organizace, nebo jejím spolupracovníkem. Dále je na databázi uvaleno několik omezení. Databáze může běžet na jednom fyzickém počítači pouze v jedné instanci. Z tohoto počítače může využívat pouze 1 GB operační paměti a do databáze může využívat pouze 4 GB dat. Využití 4 GB dat je ale pouze teoretické. V databázi je totiž předinstalován Oracle Aplication Express 2.1, který z těch 4 GB dat zabírá cca 1 GB, takže pro reálné využití jsou k dispozici pouze 3 GB. Dalším velkým omezením je možnost využívat pouze jeden procesor. Zároveň tato databáze není společností Oracle nijak podporována. Kdo má zájem o podporu nechť si zakoupí placenou verzi databáze. Pro podporu je možno využít fórum společnosti Oracle na adrese forums.oracle.com/. Tato verze je dostupná pouze pro operační systémy Microsoft Windows a Linux a pouze v 32bitové verzi. Na druhou stranu jsou předpřipravené snadno instalovatelné balíky pro oba systémy. Verze 11.2 přináší oproti verzi 10g některé novinky navíc. Jedná se o změnu velikosti dat v databázi, kde limit byl navýšen ze 4 GB na 11 GB, omezení na jeden procesor a 1 GB operační paměti zůstávají. Nově je databáze dostupná i ve verzi pro 64bitový Linux, pro Microsoft Windows zůstává pouze 32bitová verze Placené verze Druhou možností je zakoupení placené verze databáze. Zakoupit lze několik verzí placené databáze, dle jejího využití. Oracle tyto databázová řešení dělí dle počtu uživatelů nebo dle počtu procesorů. Dále je možnost zakoupit licenci na specifický počet let za sníženou cenu. V současné době nabízí společnost Oracle placenou databázi ve verzi 11g. Zde je vidět rozdíl mezi placenou a neplacenou verzí kdy neplacená verze je postavena na starší verzi databáze. Dále se placená verze liší tím, že v některých verzích není předinstalovaný Application Express. Oracle Database Personal Edition Jedná se o nejlevnější databázi pro 1 uživatele. Tato verze je vhodná hlavně pro samostatné vývojáře. Mohou získat stejnou funkcionalitu jako u dražších řešení pro vývoj vlastních aplikací a řešení. Tato verze je dostupná pouze pro operační systémy 11

12 Microsoft Windows. Cena od 92$ za 1 roční licenci. Oracle Database Standart Edition One Verze určená pro malé a střední firmy. Je zde omezení na jeden server s maximálně 2 procesory. Cenově tato databáze začíná na 180$ za uživatele nebo 1160$ za procesor. Není zde žádný limit na velikost databáze. Ani limit na využitelnou paměť. V případě paměti jste limitováni pouze vlastnostmi nainstalovaného operačního systému, jelikož 32bitové systémy většinou neumí adresovat více než 4 GB operační paměti. Tato verze je dostupná i v 64bitové edici a také podporuje velkou škálu operačních systémů. Oracle Database Standart Edition Vylepšená verze Oracle Database Standart Edition One. Zde je omezení na 4 procesory oproti 2 procesorům u nižší verze. Oracle Database Enterprice Edition Nejvyšší verze určená pro velké firmy a korporace. Není zde omezení počtu procesorů. Je vhodná na běh v clusterových superpočítačích. Přehled všech verzí databáze Oracle Následující tabulka slouží jako jednoduchý přehled všech dostupných verzí databáze Oracle. Cena za uživatele od Cena za procesor od Max počet CPU Express zdrama zdrama 1 Personal 92$ není neomezeno Standart One 180$ 1160$ 2 Standart 350$ 3500$ 4 Enterprice 190$ 9500$ neomezeno Tabulka 1: Přehled všech verzí databáze Oracle Závěrem lze říci, že společnost Oracle nabízí databáové řešení pro celý trh. Od malé firmy po nadnárodní korporaci. 12

13 3 Oracle Application Express Jedná se o technologii společnosti Oracle, která umožňuje vytvářet aplikace schopné běhu přes webový prohlížeč nad databází Oracle. Dále v této práci budu využívat zkratku APEX. Samotný APEX je zajímavý tím, že aplikaci v něm je možno napsat bez napsání jediného řádku kódu. Kompletní vývoj probíhá pomocí grafického rozhraní, kde vývojář pouze kliká myší. Samozřejmě možnost psát nějaký zdrojový kód zde zůstala zachována, ale pouze na psaní nejrůznějších SQL dotazů, dle [8] používá databáze vlastní jazyk společnosti Oracle nazvaný PL/SQL, vzhledem k tomu, že v této práci se mluví pouze o databázi Oracle, bude používáno pouze SQL. Vývoj grafické části je možný pouze přes grafické rozhraní. 3.1 Historie APEX Oracle původně tuto technologii pojmenoval dle [9] Oracle Flows poté Oracle Project Marvel a nakonec Oracle HTML DB. Dle [10] Oracle HTML DB is a hosted declarative development environment for developing and deploying database centric Web applications. Volně přeloženo Oracle DB je hostované deklarativní vývojové prostředí pro vývoj databázových webových aplikací. S verzí 2.1 Oracle přejmenoval HTML DB na Application Expres a začal APEX předinstalovávat do Express Edition databáze. Ve 3.0 přibyla možnost vytvářet interaktivní reporty, tisknout PDF výstupy a také podpora grafů pomocí technologie Adobe Flash. S verzí 4.0 je nejzásadnější změnou možnost webu dynamicky reagovat na úkony provedené uživatelem bez programování ze strany vývojáře. 3.2 Možnosti tvorby aplikací Oracle APEX umožňuje buďto začít vytvářet novu aplikaci od úplného začátku, nebo využít data případně datové struktury ze stávajících aplikací. Jako jsou např. Microsoft Excel, Acces, nebo další programy schopné exportovat data ve formátované podobě. 13

14 3.3 Jak APEX funguje V této podpitole bych rád nastínil jednu možnost jak provozovat Oracle APEX. Konkrétně se jedná o základní verzi Express Edition. Pro použití Oracle APEX je třeba databáze Oracle, v ní nainstalovaný APEX. Dále HTTP server pro komunikaci mezi webovým prohlížečem a databází. HTTP server překládá vstupy a výstupy databáze pomocí protokolu HTTP. Pomocí tohoto protokolu putují data po síti(ať už vnitřní nebo vnější síti internet). V klienském počítači jsou data dekódována do HTML a dalších jazyků pro zobrazení webových stránek. V Oracle Express Edition je jako HTTP server použit integrovaný Oracle Net Listener, u placených verzí je možno si nakonfigurovat vlastní HTTP server. Takže APEX využívá architekturu klient databázový server. Výhodou této architektury je možnost oddělit databázi od počítačů uživatelů. V případě připojení databáze na internet, možnosti přístupu k databázi pomocí sítě internet. Grafické znázornění fungování Oracle APEX najdete na obrázku č. 1. Obr. č. 1: Jak funguje architektura klient server 14

15 3.4 Administrace databáze pomocí APEX APEX není použit jen jako vývojové prostředí. Oracle grafické vytvořil rozhraní pro ovládání databáze pomocí technologie APEX. Tímto chtěla společnost Oracle demonstrovat sílu technologie APEX a její vhodnost pro využití v nejrůznějších podmínkách s důrazem na vysokou spolehlivost. 3.5 Vývoj aplikací v APEX V této podkapitole se budu zabývat teoretickou částí vývoje aplikací. Rád bych shrnul základní možnosti jaké vývojář má. Pro vývoj aplikace je potřeba mít nainstalovanou databázi Oracle a v ní vývojářskou (Developer edition) verzi APEX. O instalaci pojednávám v praktické části této práce. Jak již jsem se zmínil, je možno vytvářet aplikace buď z exportu z nějaké jiné aplikace umožňující strukturovaný export dat, nebo začít od nuly. APEX pro vývoj aplikací používá pracovní prostor nazvaný Workspace. Tento prostor zaručuje dokonalé oddělení od jiných prostorů a tím i oddělení uživatelů a dat daného schéma od ostatních. Zároveň je možno data nebo uživatele sdílet mezi jednotlivými schématy. Toto je výhodný bezpečnostní prvek s tím, že data jsou v základním nastavení chráněny před jinými uživateli databáze a v případě potřeby je možno je sdílet s ostatními. Po přihlášení do APEXu má vývojář k dispozici 4 základní menu Application Builder, SQL Workshop, Team Development, Administration viz obrázek č

16 Obr. č. 2: Menu APEX Application Builder V této části menu, jak již název napovídá, se provádí vývoj aplikací. Je zde nabídka na zobrazení přehledu již vytvořených, případně vytvářených aplikací. Dále možnost vytvořit databázovou aplikaci a webovou stránku. A v neposlední řadě také export a import aplikací SQL Workshop Zde se nachází všechny funkce pro práci s daty v databázi. Pomocí Object Browser je zde možnost procházet databázi a interaktivně vytvářet dotazy. Interaktivně je možno vytvářet i složitější struktury typu pohled, trigger, sekvence, procedury Zároveň se zde dají do databáze vkládat nové tabulky, případně data do tabulek a samozřejmě je možná i úprava dat v databázi. Dále je zde možnost provádět a vytvářet vlastní SQL příkazy a testovat jejich výsledky pomocí SQL Commands. Toto je jedna z mála částí, kde se dá mluvit o psaní zdrojového kódu. 16

17 SQL Scripts je vhodná pro provádění a editaci uložených SQL skriptů. Případně vytváření nových skriptů. Poněkud nelogické je nutnost nahrát skript do databáze a až poté je možnost ho provést. V Query Builder je možnost si vytvořit vlastní výběrový dotaz. Opět je možno vytvářet interaktivně nebo pomocí psaní kódu. Dotaz je možno vytvořit bez znalosti základní syntaxe SQL dotazů. Dále jsou zde položky Data Workshop vhodný pro import a export dat. Importovat je možno z tabulkového software, uspořádaného souboru nebo z XML. Exportovat lze do XML souboru, nebo do uspořádaného textového souboru. A mimo jiné také statistiky Object Reports Team Development Jedná se část věnovanou týmovému vývoji. Pro úspěch každého týmového projektu je nutná dokonale dohledatelná a přehledná komunikace mezi členy. V této části si můžou vývojáři předávat poznámky (Notes), vytyčovat vlastnosti aplikace (Features), stanovovat cíle (Milestones), hlásit a spravovat chyby (Bugs), věnovat se uživatelské odezvě (Feedbacks), číst a vydávat novinky o aplikaci (News) a mnoho dalšího. I když nepracujete v týmu, může všechny části využívat i samostatný vývojář Administration Část vyhrazená administraci aplikace a částečně i databáze. Dále se zde nacházejí nejrůznější statistiky a přehledy různých údajů. V části About Application Express se lze dozvědět jaké je aktuální nastavení APEXu pro danou aplikaci. Monitor Activity slouží k monitorování aplikace jejich uživatelů, databáze a také je zde možnost vytvářet statistiky o uživatelích aplikace. Jaký používají webový prohlížeč, jaký operační systém, jak dlouho pracují s aplikací a mnoho dalších více či méně užitečných údajů. V nabídce Manage Sevice je možno žádat o nové Workspace, Schema nebo požádat o ukončení Workspace a Schema. Dále je možno nastavovat vlastnosti Workspace. Zde konkrétně jak bude vypadat APEX k danému Workspace, např. jestli bude mít SQL Workshop nebo Team Development. 17

18 Create Users and Groups v této části se dají vytvářet a mazat uživatelé daného Workspace a zároveň je zařazovat do skupin s definovanými pravidly. Dále je možno nastavovat vlastnosti daného uživatele nebo skupiny Vývojářské menu Po vytvoření nějaké aplikace nebo její části se vývojáři zobrazí při spuštění aplikace vývojové menu pro danou aplikaci. Menu zobrazuje obrázek č. 3. Z toho menu lze dále upravovat a rozšiřovat aplikaci. Toto menu vidí pouze vývojáři dané aplikace, pro účty typu user je skryto. V menu je zobrazen odkaz na úvodní stránku APEX, kde je vidět základní statistika v podobě používanosti aplikací, aktivnosti uživatelů (počítadlo přístupů jednotlivých uživatelů), statistika týmové tvorby a novinky (News) v aplikaci. Dále se zde zobrazuje ID číslo aktuální aplikace a z toho odkazu se dá dostat do části Aplication Builder dané aplikace. Zde je možnost aplikaci spustit, dá se říci, že toto funguje podobně jako tlačítko zpět. Dále je zde Supporting Objects, kde je možno nastavit různé údaje týkající se instalace a odinstalace aplikace. Např. se zde nastaví smazání tabulek vytvořených pro danou aplikaci při její deinstalaci. Shared Components slouží k nastavení sdíleného obsahu a komponent aplikací. Utilities menu sloužící jednak k různému nastavení aplikace, dále je zde možnost Export Repository, ve které se zobrazí seznam dříve naimportovaných souborů ke stažení, jako jsou aplikace, pluginy, grafická témata a další, a také vzhledem ke svému názvu slouží poněkud nelogicky k importu nejrůznějších souborů. Dále je zde ikona poněkud dvojsmyslně pojmenovaná ikona Change History, která zobrazuje historii změn. Dalším tlačítkem je editace aktuální stránky aplikace (Edit Page *). Po stisknutí tohoto tlačítka se dostáváme do velice rozsáhlého menu, které nám zobrazuje přehled atributů, které se zadaly při výrobě stránky. Mezi tyto atributy patří Page, Regions, Buttons, Items, Computations, Processes, Dynamic Actions. Dále je u těchto atributů možnost přidat stránce nový atribut. Dále je zde seznam s možností přidávání záložek (Tabs), vzorů (Templates), témat (Themes), navigace a další. Dále je zde možnost 18

19 stránku smazat, zkontrolovat, uzamknout, zobrazit její historii a další. Obsáhlost této stránky dokumentuje obrázek č. 4, části ohledně stránek, regionů, tlačítek a objeků se budu zabývat v dalších kapitolách. Obr. č. 4: Editace stránky Dalším tlačítkem je Create, které umožňuje vytvořit novou stránku v aplikaci, nebo nový region, případně ovládací prvky. Možnostmi vytváření stránek a regionů se budu zabývat v příští kapitole. Session zobrazí vyskakovací okno pro přehled relací. V tomto okně je zároveň možnost přepnout na přehledy stránek aplikace, obrázků, SLQ dotazů, objektů a chyb. Caching, Debug, View Debug možnosti pro ladění aplikace. Hide Edit Links schová nebo zobrazí odkazy u editovatelných částí stránky Tvorba stránek APEX umožňuje strukturovat aplikace pomocí stránek. Stránky se dále dělí na oblasti (Region). Na jedné stránce může být několik oblastí, oblasti jsou z hlediska vývoje oddělené části, které mohou být různě provázané. Pro navigaci po aplikaci je možno použít rozložení pomocí karet (Tabs), tak jak jsou karty známy z moderních webových prohlížečů. Karty lze použít v několika úrovních. Jinou možností je použít drobečkovou navigaci (Breadcrumb). Dále je 19

20 možno použít navigační tlačítka. Stránky mohou být několika typů dle jejich funkce. Prázdná stránka (Blank Page) je vhodná pro ve chvíli, kdy si vývojář chce stránku složit z objetů později sám. Nebo pro jednoducho statickou stránku pomocí HTML kódu. Nejpoužívanější je Report, který vytváří tabulkový pohled na data v tabulce nebo výsledek SQL dotazu. Formuláře (forms) slouží k interakci mezi uživatelem a aplikací. Uživatel může vkládat nejrůznější data. Formuláře jsou složeny z objektů, o kterých se zmiňuji dále v této kapitole. Grafy (Charts) je možno generovat z SQL dotazů. Je na výběr mezi klasickým obrázkovým grafem nebo grafem generovaným pomocí technologie Adobe Flash s nejrůznějšímy efekty. Kalendář (Calendar) je vhodný pro zobrazení dat, které se vztahují k nějakému datu a je vhodné je graficky je oddělit. Přihlašovací stránka (Login Page) je speciální druh stránky, která zvyšuje bezpečnost aplikace. Tato stránka slouží jako vstupní brána do aplikace. Kontrola přístupu (Access Control) slouží pro administrátora aplikace k jednoduchému nastavení uživatelských práv. Mapa (Map) stránka se zobrazením mapy a údajů z databáze, vhodná pro zobrazení dat, která jsou nějakým způsobem geograficky provázaná. Map je k dispozici vcelku slušné množství na úrovni jednotlivých států. Zpětná vazba (Feedback Page) je speciální stránka umožňující uživatelům aplikace poslat zprávu vývojářům aplikace Objekty na stránce Objekty (Items) jsou menší stavební jednotky, ze kterých se dají vytvářet stránky. Objektů je celá škála a jejich název vždy vyjadřuje i jejich funkci. Objekty se dají rozdělit do dvou kategorií na statické a interaktivní, vyžadující nějakou interakci od 20

21 uživatele. Speciálním objektem je skrytý objekt (Hidden), který je vhodný pro definování některých proměnných nebo přiřazování proměnných, které nemusí uživatel vidět. Pomocí statických objektů lze zobrazovat text, HTML kód a obrázky. Pomocí interaktivních je možno vybírat datum, soubor, případně předem definované hodnoty. Také je možno vkládat text, rozhodovat se při volbách, zadávat hesla, 3.6 Možnosti běhu APEX aplikace Aplikaci je možno provozovat následujícími způsoby: Databázový server je shodný s klientskou stanicí vhodné pro živnostníky a malé firmy Vlastní databázový server Hostovaný databázový server Hosting pro aplikace Hostovaný databázový server zde je několik možností jaký hosting zakoupit. První je pronajmout si virtuální server a na něj nainstalovat vlastní software. Hlavní výhodou je možnost nakonfigurovat si službu dle vlastních potřeb, z hlediska databází je výhodný i virtuální disk v rychlém RAID poli. Dále je možno si pronajmout fyzický server a na něj nainstalovat vlastní software. Toto řešení má jako hlavní nevýhodu poměrně vysokou cenu za pronájem, kdy investice do vlastního hardware má návratnost okolo 1 roku. Zároveň u této služby na rozdíl od vlastního hardware nemusíte řešit poruchy, opravy a záruku. Cena se pohybuje od 500Kč za měsíc za počítač v nákupní ceně 5000Kč. Poslední možností je hosting pouze dat v databázi Oracle. Seznam společností provozující takovýto hosting lze nalézt Ceny na adrese: začínají na 10$ za měsíc. Poslední možností je hostovat pouze data a APEX aplikace. Na opravdu malý projekt se dá nalézt i hosting zdarma, např. s 5 MB dat a 1 GB trafic. Cenově se dá lepší hosting pořídit od 5$ za měsíc. 21

22 4 Další možnosti tvorby webových aplikací Mezi další možnosti tvorby databázových aplikací patří: Programování Využití TASW Hlavní výhodou naprogramované aplikace při vhodně zvolené technologii (např. PHP + MySQL) nízké náklady na technologie a zároveň levný hosting těchto aplikací. Hosting PHP aplikace s databází se dá pořídit od cca 150Kč/rok. Nevýhodou je časová a finanční náročnost vývoje. Rozhodl jsem se udělat si průzkum na internetu, jestli existuje podobný software jako Oracle APEX. K mému překvapení Oracle není jediný, kdo nabízí klikací software pro tvorbu databázových aplikací. Přehled nalezených aplikací Zoho Creator umožňuje vytvářet stejné reporty jako APEX, nemá možnost změny vzhledu, nemá tak moc možností jako APEX. Výhodou je možnost propojení s účtem Google Apps. A také, že běží kompletně na hostingu společnosti Zoho. Nevýhodou je cena a omezení na velikost databáze. Sice nabízí i program zdarma, ale ten je omezen na 1000 záznamů v databázi a 3 aplikace. Ceny jsou účtovány měsíčně od $15 za 3 uživatele 6000 záznamů a 500 MB dat, po 175$ za 50uživatelů a 7 GB dat. Další výhodou jsou již předpřipravené aplikace pro některé obchodní situace jako Customer relationship managent. Na webu společnosti testovací verze, osobně jsem ji vyzkoušel. Alpha Five v10, software s podobnou architekturou jako APEX (část pro vývojáře, server, uživatelský klient). Graficky o mnoho lepší než APEX. Funkcionalita se zdá být podobná. Cena poněkud vyšší jednorázově 1200$. Testovací verze k dispozici na webu společnosti. Caspio Online Database Made Easy. Další placený produkt. Aplikace běží na hostingu společnosti Caspio. Funkcionalita vypadá velice podobně jako APEX. Nabídka výroby aplikací dle požadavků. Cena od 39$ měsíčně 22

23 za 5stránek v aplikaci a 500 MB dat s 500 MB traficem, zato s neomezeně uživateli, po 750$ za 2 GB trafic nebo 1500$ za 10 GB trafic. Požádal jsem o testovací verzi, bohužel s ní nepřišel. Filmaker PRO. Software se instaluje na hostitelský počítač. Rozdělen na část klient a část server. Cena za server 999$ v Advaced verzi 2500$. 23

24 5 Analýza požadavků zájemce o aplikaci Vzhledem k tomu, že cílem této práce je i návrh aplikace, rozhodl jsem se najít nějakého zájemce o jednoduchou aplikaci, který by mi poskytl své požadavky na funkcionalitu aplikace. Zájemcem o aplikaci je malá firma působící ve stavebnictví. Zabývající se prováděním pozemních staveb, projektové činnosti, tvorbou rozpočtů, geodetické činnosti a poskytováním stavebního dozoru. Majitelem je pan Josef Borovka, podnikající na živnostenský list. V současné době se jedná o firmu o jednom člověku, využívající v maximální možné míře subdodavatele, případně outsourcing. Na základě provedeného rozhovoru. Rozhodl jsem se provést analýzu požadavků zákazníka pro tvorbu požadované aplikace. Aplikace bude mít za úkol evidenci dlouhodobého majetku a jeho záruky. Doposud se tato evidence prováděla pomocí excelovské tabulky. V ní se evidovaly tyto údaje: Výrobce, typ produktu, model produktu, datum nákupu, délku záruky, dodavatele, číslo faktury V současné době je toto řešení provozováno pomocí kancelářského balíku OpenOffice.org a není s ním větší problém. Jedinou požadovanou změnou je přidání možností řadit data podle různých kritérií (například dle délky zbývající záruky nebo dle dodavatele). Dále je požadavek rozšířit aplikaci o evidenci oprav, vyřazeného majetku a odpisů. Dále je požadována dostupnost aplikace na internetu. 5.1 Hardware používaný ve firmě Firma v současné době využívá 2 stolní počítače a 1 notebooku. První počítač je využíván denně. Konfigurace: Intel Pentium E5200 2,5 GHz, 4 GB ram, 80 GB disk, operační systém Microsoft Windows Vista. Druhý počítač je využíván pouze jako hardwarová záloha pro případ nefunkčnosti prvního počítače. Konfigurace: AMD Athlon 2500+, 1 GB operační paměti, 40 GB disk, operační systém Xubuntu Linux Notebook je využíván pouze při práci v terénu. Konfigurace: Intel Pentium 24

25 T4400, 3 GB ram, 320 GB disk, operační systém Windows 7. Zdrojem připojení k internetu je ADSL připojení od společnosti T-mobile. Počítače jsou propojeny do sítě pomocí ADSL routeru Edimax AR7024GB. K této síti je připojena multifunkční tiskárna pomocí printserveru. 5.2 Software používaný ve firmě Jako operační software jsou požity 3 různé systémy. Microsoft Windows Vista a 7, a jako záložní Xubuntu Linux. Jako kancelářský balík se využívá OpenOffice. Webové prohlížeče Opera. Dále je zde CAD software Archicad Starter Edition a ceníkový software Ceník stavebních prací. 25

26 6 Návrh aplikace Oracle APEX obsahuje jednoduchou funkci pro tvorbu aplikace z cvs souboru. Cvs soubory obsahují uspořádanou množinu dat. Kde řádky reprezentují jeden řádek v databázi a jednotlivé záznamy (v databázi rozdělení do sloupců) jsou odděleny nějakým speciálním znakem. Proto použiji dodaný soubor z kancelářského balíku OpenOffice, ze kterého vyexportuji CVS soubor a nechám APEX z něj vytvořit první tabulku a na něm postavím část aplikace. Dále bude databáze rozšířena o 2 nové tabulky na evidenci poruch a oprav, evidenci odpisů. Návrh vztahů a atributů nové databáze je vidět na modelu na obrázku č. 5. Obr. č. 5: Model databáze Pro přístup k aplikaci jsem zvolil různé úrovně přístupu pro různé uživatele aplikace. V APEXu je možno nastavit uživateli práva na vývoj aplikace, administraci aplikace, na zápis do databáze a pouze na čtení. V hotové aplikaci budou použity pouze 26

27 poslední 3 typy oprávnění. Právo pouze pro čtení zatím nebude využito. Účet s práve pro čtení bude vytvořen pro budoucí potřeby např. auditu. Právo pro zápis bude mít jedna majitel firmy, dále outsourcovaná účetní a outsorcovaný správce hardware. Přehled možností přístupu zobrazuje obrázek č. 6. Obr. č. 6: Možnosti přístupu Návrh grafického rozhraní. Rozhodl jsem se použít záložkové uspořádání. Pod lištou záložek bude zobrazen obsah právě zvolené záložky. Návrh grafického rozhraní s jeho rozmístěním vidíte na obrázku č. 7. Obr. č. 7: Návrh grafického rozhraní 27

28 7 Instalace Oracle APEX Z webu společnosti Oracle ze sekce Downloads jsem stáhnul Oracle Database 10g Express Edition. Vybral jsem verzi pro Microsoft Windows. Po stažení souboru se instalace spustí pomocí spuštění souboru. Instalací stačí projít pomocí klikání na NEXT a odsouhlasení licenčních podmínek. Podle [11] In the Specify Database Passwords window, enter and confirm the password to use for the SYS and SYSTEM database accounts. Volně přeloženo. Během instalace se musí zadat heslo pro hlavního administrátora (účty SYS a SYSTEM). Po zadání hesla se už databáze nakonfiguruje sama do výchozího stavu. Po dokončení instalace je již databáze připravená k použití pro přístup do databáze stačí do webového prohlížeče zadat adresu /apex. 7.1 První spuštění Pro přístup do databáze stačí do webového prohlížeče zadat adresu /apex. Podle návodu [11] In the Database Home Page, log in as SYSTEM. Volně přeloženo hlavní admistrátora používá login system a heslo zadané při instalaci. Zde je zároveň rozdíl oproti přístupu přes příkazovou řádku, kde se používá login sys. Obr. č. 8: Úvodní obrazovka Úvodní obrazovku vidíte na obrázku číslo 8. Po zadání správného hesla se dostáváme na úvodní obrazovku rozhraní Apex. jak vidíte na obrázku číslo 9. 28

29 Jak vidíte v pravém dolním rohu obrázku č. 9, tak integrovaná verze Apexu Aktuální verze dostupná z webu oracle.com je Jak ji naistalovat se dozvíte v další kapitole. 7.2 Instalace Oracle Apex Oracle APEX má dvě verze jednu pro vývojáře a jednu pro běh aplikace. V této kapitole se budu zabývat vývojářskou verzí. Oracle předinstaloval ke své databázi starší verzi Apexu 2. Jak naistalovat současnou verzi se dozvíte v této kapitole. Pro její instalaci je třeba stáhnout ze sekce Downloads z webu oracle.com balík Oracle Application Express All languages. Instalaci jsem provedl z části dle dokumentace Oracle z části z vlastních poznatků. Po stažení se tento balík rozbalí na nějaké vhodné místo. Obsah balíku se musí rozbalit do adresáře apex, jinak instalace nebude fungovat. 29

30 Osobně jsem zvolil C:\apex viz obrázek č. 10. Toto místo se bude dále využívat v průběhu instalace. Dále je třeba spustit příkazovou řádku pomocí příkazu cmd a v něm nejdříve změnit adresář na adresář s instalačními soubory apexu. C:\cd apex Poté jsem se připojil k databázi jako správce, zde je zajímavá změna oproti webovému rozhraní terminálový klient nepoužívá login systém, ale sysdba, pomocí příkazu: sqlplus "sys as sysdba" Nyní jsem již zahájil samotnou instalaci nové verze APEXu a nutných změn v databázi. Toto lze provést pomocí SYSAUX SYSAUX TEMP /i/ Sice se jedná o 4 proměnné, ale v návodu není doporučeno je měnit vzhledem ke komptabilitě s novými verzemi. Poté začala instalace a změny v databázi a výsledek můžete vidět na obrázku č

31 Toto trvá dlouhých 26minut, což také dokládá obrázek č. 11, jako součet Validate Installation a Developent Installation. Instalace tedy není z nejrychlejších ani z nejjednodušších. Dále je třeba ještě změnit sadu obrázků, které se zobrazují ve webovém rozhraní APEX. Bez nich je APEX sice schopen fungovat, ale jeho použitelnost je velice malá. Je tedy nutné se znovu přihlásit přes terminál do SQL*Plus, pomocí příkazu: sqlplus "sys as sysdba" A spustil instalaci c:\ Důvodem proč se v tomto příkazu nezadává adresář C:\apex je ten, že má v sobě funkci pro přechod do adresáře apex. Při vynechání cesty se funkce pokusí přejít do adresáře apex, což se jí nepovede, protože se v něm už nachází. Dále je třeba nastavit si heslo pro administrátora APEXu. Toto se provede po přihlášení do sqlplus a příkazem: 31

32 @apxxepwd.sql Poté sqlplus vyzve k zadání hesla 2x. Poté je již možno se přihlásit k novému APEXu. Do prohlížeče se zadá adresa administrace databáze: /apex/apex_admin Jméno je admin a heslo je takové jaké se zadalo v předchozím kroku instalace. Tímto je instalace Oracle APEX hotova. Že se změnila verze APEX je vidět na obrázku č. 13 v další kapitole. Průběh instalace znázorňuje diagram na obrázku č. 12. Obr. č. 12: Instalace Oracle APEX 32

33 8 Tvorba aplikace 8.1 Vytvoření účtu vývojáře a pracovního prostředí Před samotnou tvorbou aplikace je potřeba v administraci APEX vytvořit účet vývojáře a k němu přiřadit nějakou pracovní plochu. Sice je možno přiřadit účtu admin pracovní místo a vytvářet aplikaci pomocí tohoto účtu, ale z bezpečnostního hlediska tento přístup není dobrý. Pro vytvoření pracovního prostoru (Workspace) a v menu Manage Workspaces vybrat položku Create Workspace. Zadat jméno pracovního prostoru. Dále zadat možnost nového schéma, jeho jméno a heslo. Dále je třeba zadat administrátora jeho heslo a . Poté se zobrazí přehled daného Workspace. Dále je třeba potvrdit samotné vytvoření (Create Workspace). Pro vytvoření účtu vývojáře se v menu Manage Workspace vybere položka Manage Developers and User a poté možnost Create User. V dalším kroku se zadá jméno a vývojáře a přiřadil mu Workspace a Schema, nakonec ještě zadat heslo. Pro dokončení stačí kliknout na Create. Zde nastává poněkud patová situace v tom, že nelze vytvořit nového vývojáře a pracovní prostor naráz. Pro vytvoření vývojáře je třeba prostor a pro vytvoření prostoru vývojář. Osobně jsem toto vyřešil (viz předchozí text) přiřazením prostoru nejdříve účtu admin při tvorbě prostoru. Pro tvorbu samotné aplikace se již můžeme přihlásit do vývojového rozhraní APEXu na adrese /apex/. Jak vidíte na obrázku č. 13, tak po první přihlášení APEX ještě požaduje instalaci PL/SQL Web Toolkit

34 Dle [12] lze instalaci PL/SQL Web Toolkit provést pomocí sqlplus (použití sqlplus viz kapitola Instalace) pomocí spuštění v adresáři C:\apex\owa. 8.2 Vytvoření aplikace V této části se budu zabývat tvorbou vlastní aplikace. Po přihlášení do APEXu. Začal jsem v menu Application Builder, zde jsem z nabídky vybral Create pro vytvoření aplikace. Dále je třeba zvolit typ aplikace v nabídce Method. Osobně jsem zvolil databázovou aplikaci (Database), zde jsou i další možnosti a to na tvorbu jednoduché webové stránky (Websheet), která může být použita samostatně nebo jako část aplikace dál. Dále je zde možnost nechat si vygenerovat předpřipravenou ukázkovou aplikaci. V další nabídce je zdroj dat. Zde je možno si vybrat mezi volbou bez hotových zdrojů (From Scratch), nebo formátovaným výstupem z tabulkového nebo databázového programu (From Spreadshet). Dále je třeba zvolit metodu jak má APEX načíst data v nabídce Load Method. Osobně jsem zvolil Copy and paste. Data se překopírují prostým označením a použitím schránky operačního systému. Další možností je nahrát uspořádaný soubor typu csv. V takovém souboru jsou jednotlivé záznamy reprezentovány řádky a vlastnosti záznamu jsou v daném řádku odděleny nějakým 34

35 speciálním znakem (např..,;/-), nebo mezerou. Mezera není vhodná vzhledem k nemožnosti použít víceslovných pojmenování. Zde jsem zkopíroval svá data z programu OpenOffice.org Calc. Využil možnost označit první řádek za jména sloupců. V další nabídce (Table Propeties) je již vidět náhled budoucí tabulky. Zde jsem zadal jméno tabulky a také si vybral jaké se využije schéma. Dále je nutné zkontrolovat datové typy u jednotlivých sloupců, protože APEX automaticky přiřazuje pouze textový a číselný datový typ, jiné typy je nutno nastavit ručně. Já jsem nastavil pro sloupec Datum_nákupu typ date (datum). Toto je velmi důležité, protože databáze Oracle neumožňuje pozdější změnu na datový typ date, v případě že sloupec obsahuje data. Takže změna sice je možná, ale pouze vymazáním dat ze sloupce, změnou datového typu a nahráním dat do sloupce. V dalším kroku User Interface Defaults jsem zadal jméno první strany aplikace a také tvar množného čísla jména. V dalším kroku Application Options jsem zadal jsem jméno aplikace a zvolil jestli aplikace bude umožňovat zapisovat do databáze. Osobně jsem povolil zápis do databáze a také zvolil interaktivní styl výpisu na první stránce. V předposledním kroku User Interface Theme je nutno vybrat nějaký vzhled. Oracle předpřipravil 22 vzhledů. V posledním kroku Confirm APEX zobrazí přehled zadaných údajů a po stisknutí tlačítka Create vytvoří aplikaci. Nyní již jde aplikaci spustit pomocí tlačítka Run Aplication. Jak aplikace vypadá můžete vidět v části Hotová aplikace. Pro vstup do aplikace je třeba zadat jméno a heslo jejího vývojáře. Jak jsem aplikaci rozšiřoval se dozvíte v další kapitole. Postup tvorby stránek v aplikaci zobrazuje obrázek č

36 Obr. č. 14: Diagram tvorby stránek v aplikaci 36

37 8.2.1 Vytvoření další stránky v aplikaci Doposud jsem vytvořil aplikaci pouze s jednou stránkou. Nyní se budu věnovat rozšíření mé aplikace. Z návrhu plyne, že aplikace má obsahovat více stránek. Jednou z nich má být stránka, která zobrazuje celkovou dobu vlastnictví dané věci. Jak jste se mohli dovědět v teoretické části této práce v kapitole Oracle Application Expres, tak APEX zobrazuje vývojářům pod aplikací menu na úpravy aplikace. Z tohoto menu jsem zvolil položku Create pro vytvoření nové stránky aplikace. Dále jsem zvolil novou stránku (New page). V dalším kroku jsem zvolil typ strany výpis z databáze (Report). Vybral jsem Classic Report, který na rozdíl od interaktivního je jednoduší a pro účel této stránky plně dostačující. V dalším kroku jsem zadal jméno stránky a také že se nemá používat drobečková navigace. V dalším kroku jsem změnil nastavení ohledně používání listů a zadal vytvoření nového listu ve stávající sadě listů aplikace a také jméno nového listu. V části věnované SQL dotazu (SQL Query) jsem zadal dotaz, který jsem si předpřipravil pomocí SQL Workshopu a také zadal, že jména sloupců se využijí ty z dotazu. Poté již stačí stisknout Finish a stránka je hotova. Výsledek můžete vidět na obrázku č. 15 v další kapitole. Stránka má zobrazovat dobu využívání evidovaného majetku. K tomu je využita tabulka s evidencí majetku a k ní je přidán nový sloupec, který automaticky počítá rozdíl mezi aktuálním datem a dobou zakoupení. SQL dotaz i komentáři jak je toho docíleno je zobrazen níže. SELECT "MAJETEK2"."VÝROBCE" AS "VÝROBCE", "MAJETEK2"."VĚC" AS "VĚC", "MAJETEK2"."TYP" AS "TYP", "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" AS "DATUM_NÁKUPU", "MAJETEK2"."CENA" AS "CENA", "MAJETEK2"."ZÁRUKA" AS "ZÁRUKA", --sloupec doba používání je složen ze 3 výpočtů: roků, měsíců a dnů /* trunc ořízne desetinnou část čísla Months_between vypočítá počet měsíců mezi dvěma daty SYSDATE je aktuální datum vydělením 12 získáme počet let */ Trunc (Months_between (SYSDATE, "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU") / 12) ' roky ' --Mod(číslo,12) vypočte zbytek po dělení 12, počet měšíců modulo 12 Mod (Trunc (Months_between (SYSDATE, "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU")), 12) /* Add_months(datum,kolik) přidá zadaný počet měsíců k datumu Zde se vypočítá počet měsíců od data nákupu po dnešní datum a následně se toto číslo odečte od aktuálního data tím se získá počet zbývajících dní a hodin, zaokrouhlením pouze na dny */ ' měsíce ' Trunc (SYSDATE Add_months ("MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU", Trunc ( Months_between (SYSDATE,"MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU")))) ' dni' AS "DOBA_POUŽÍVÁNÍ" FROM "MAJETEK2" "MAJETEK2" 37

38 8.2.2 Zbývající záruka Tuto stránku, která bude zobrazovat pouze majetek, který má ještě nějakou záruku. Postup tvorby je úplně stejný jako pro stránku Doba vlastnictví, pouze je jiný SQL dotaz, který je přiložen níže. Výpočet zbývající záruky se provádí přičtením záruky k datu nákupu a následně odečtením aktuálního data. SELECT "MAJETEK2"."VĚC" AS "VĚC", "MAJETEK2"."VÝROBCE" AS "VÝROBCE", "MAJETEK2"."TYP" AS "TYP", "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" AS "DATUM_NÁKUPU", "OPRAVY"."DŮVOD_OPRAVY" AS "DŮVOD_OPRAVY", "OPRAVY"."OPRAVÁŘ" AS "OPRAVÁŘ", "OPRAVY"."CENA_OPRAVY" AS "CENA_OPRAVY", "OPRAVY"."OPRAVENO" AS "OPRAVENO", -- konec záruky je vypočítán jako součet datumu nákupu a záruky v letech * 365 "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" + ("MAJETEK2"."ZÁRUKA" * 365) AS "KONEC_ZÁRUKY", sloupec zbývající záruka je složen ze 3 výpočtů: roků, měsíců a dnů /* počet měsíců mezi datem nákupu sečteným se zárukou a aktuálním datem vydělený 12 a oříznutý o desetinou část */ Trunc ( Months_between ("MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" + ("MAJETEK2"."ZÁRUKA" * 365 ), SYSDATE) / 12) ' roky ' -- modulo 12 z počtu zbývajících měsíců Mod (Trunc ( Months_between ("MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" + ("MAJETEK2"."ZÁRUKA" * 365 ), SYSDATE)), 12) ' měsíce ' /* ořízlý (konec záruky + vlastně mínus komentář 2, z toho celého odetčteno aktuální datum), tímto se získá zbývající počet dní */ Trunc ( Add_months ("MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" + ("MAJETEK2"."ZÁRUKA" * 365 ), /*2 ořízlý rozdíl ve měsících mezi aktuálním datem a koncem záruky, výsledkem je záporné číslo */ Trunc (Months_between ( SYSDATE, "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" + ("MAJETEK2"."ZÁRUKA" * 365 )))) SYSDATE) ' dni' AS "zbývající záruka" FROM "MAJETEK2" "MAJETEK2", "OPRAVY" "OPRAVY" WHERE ("OPRAVY"."ID_MAJETEK" = "MAJETEK2"."ID") AND ( /* přidána podmínka, že součet data nákupu a záruky ve dnech je větší než 0, že záruka ještě neskončila */ (( "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" + ("MAJETEK2"."ZÁRUKA" * 365) ) SYSDATE) > 0 ) 8.3 Grafy na stránce Oracle APEX umožňuje vkládat nejrůznější grafy na stránku. V této kapitole se dozvíme jak vytvořit jednoduchý sloupcový graf. Na stránce se zbývající zárukou byl požadavek graficky zobrazit zbývající záruku. 38

39 Toto se provede pomocí úpravy této stránky. Začal jsem zobrazením dané stránky a využitím nabídky Create ve vývojářské menu. Dále jsem vybral možnost přidat plochu do této stránky (Region on this page). Jako ty jsem zvolil graf (Chart). V další nabídce jsem zvolil graf vytvořený pomocí HTML, jelikož není jistota, že všechny počítače, kde se bude aplikace využívat mají nainstalovaný Adobe Flash. V další nabídce jsem zadal jméno a rozvržení dané stránky. Dále je třeba zadat SQL dotaz pro získání dat do grafu. Pro dotaz jsem vyšel z dotazu pro zobrazení, pouze je ho třeba modifikovat na syntaxi pro zobrazení v grafu, která vypadá takto: SELECT LINK, LABEL, VALUE FROM. Bohužel textové pole nelze použít jako parametr, pro zobrazování v grafu, takže jsem zbývající dobu přepočítal na roky a v grafu zobrazuji zbývající roky jako desetinné číslo. Zde by se hodila možnost nastavit hodnotu pro výpočet délky sloupce a další hodnotu jako popis hodnoty sloupce. Jak vypadá výsledná stránka můžete vidět na obrázku č. 15. Obr. č. 15: Graf na stránce 8.4 Přidání tabulek do databáze Hlavní výhodou databázových aplikací je možnost pracovat s větším množství dat, které je uspořádáno ve strukturách (tabulkách). V této kapitole se dozvíte jaké jsou možnosti další možnosti vytváření tabulek v databázi. O první možnosti vytváření pomocí zdroje dat z tabulkového software jste se mohli dočíst v kapitole Vytvoření aplikace. 39

40 8.4.1 Pomocí průvodce APEX obsahuje klikacího průvodce na vytvoření tabulky. Ten se nachází v menu SQL Workshop, dále v Object Browser. Poté je třeba kliknout na Create a vybrat Table. Zadá se jméno tabulky, v mém případě Opravy. Dále se zadají jména sloupů, typ hodnoty, přesnost a škálu a jestli musí být atribut nenulový. Jak se píše na TECH on the Net [13], tak Precision vyjadřuje počet znaků daného čísla a Scale počet znaků za desetinou čárku. Počet znaků před desetinou čárkou je roven Precision-Scale. Přehled zadaných atributů vidíte na obrázku č. 16. Obr. č. 16: Vytvoření tabulky V dalším kroku je třeba zadat jestli má mít tabulka primární klíč. Pro tento případ jsem zvolil, že ano a jeho vytvoření z nové sekvence. Databáze Oracle totiž umožňuje začít číslování i od jiné hodnoty než 0. Dále je třeba nastavit cizí klíč k tabulce a co se stane, když bude klíč smazán. Zde jsem zvolil Cascade Delete, protože nemá význam evidovat opravu u majetku, který není v evidenci. Zde je klikání poněkud složitější nejdříve je třeba vybrat sloupeček v současné tabulce, který bude cizím klíčem a kliknout na šipku vpravo. Poté je třeba vybrat tabulku, se kterou bude cizí klíč svázán, pokud neznáme její jméno, je možno si po kliknutí na šipku nahoru zobrazit seznam všech tabulek ve Workspace. Poté je třeba kliknout na šipku dolu a vybrat sloupec svázaný s cizím klíčem a tento přesunout pomocí šipky vpravo. Následně potvrdit vytvoření primárního klíče pomocí Add. Celý tento proces dokumentuje obrázek č

41 Nakonec APEX vygeneruje SQL dávku, kterou lze zkopírovat pro další využití Zadáním SQL dotazu Jinou možností je zadat přímo SQL kód do databáze a databáze vytvoří tabulku. Vytvořený SQL kód budu demonstrovat na tabulce vhodné pro evidenci odpisů. Komentovaný SQL kód je přiložen níže. -- vytvoří tabulku odpisy CREATE TABLE "ODPISY" ("ID_ODPISU" NUMBER (10,0) NOT NULL ENABLE, "ID_MAJETEKU" NUMBER (10,0) NOT NULL ENABLE, "ODEPSÁNO" NUMBER (12,2), "ZBÝVÁ_ODEPSAT" NUMBER (12,2) NOT NULL ENABLE, "DATUM_ODPISU" DATE, "DATUM_PŘÍŠTÍHO_ODPISU" DATE, -- definice primárního klíče CONSTRAINT "ODPISY_PK" PRIMARY KEY ("ID_ODPISU") ENABLE ) / -- vytvoření sekvence pro primární klíč od 0 CREATE sequence "ODPISY_SEQ" / /* vytvoření triggeru, který před každým zápisem nového řádku do tabulky zvýší hodnotu v sekvenci o 1 */ CREATE trigger "BI_ODPISY" before insert on "ODPISY" for each row begin if: NEW."ID_ODPISY" is null then select "ODPISY_SEQ".nextval into: NEW."ID_ODPISY" from dual; end if; end; / 41

42 -- nastavení refenční integrity a cizího klíče ALTER TABLE "ODPISY" ADD CONSTRAINT "ODPISY_FK" FOREIGN KEY ("ID_MAJETEK") REFERENCES "MAJETEK2" ("ID") ON DELETE CASCADE / 8.5 Vytvoření reportů pro odpisy a opravy Pro zobrazení odpisů jsem zvolil opět stránku typu Report. Tentokráte ale nastává změna v tom, že se budou zobrazovat v jenom reportu data ze dvou tabulek. Tyto tabulky se musí spojit pomocí SQL dotazu, který je přiložen níže. SELECT "ODPISY"."ODPIS" AS "ODPIS", "ODPISY"."ZBYTKOVA_HODNOTA" AS "ZBYTKOVA_HODNOTA", "ODPISY"."ODEPSANO" AS "ODEPSANO", "MAJETEK2_1"."VÝROBCE" AS "VÝROBCE", "MAJETEK2_1"."TYP" AS "TYP", "MAJETEK2_1"."VEC" AS "VEC", "MAJETEK2_1"."DATUM_NÁKUPU" AS "DATUM_NÁKUPU", "MAJETEK2_1"."CENA" AS "CENA" FROM "MAJETEK2" "MAJETEK2_1", "ODPISY" "ODPISY" -- Query Builder nepoužívá pro spojení funkci JOIN ale podmínku WHERE "ODPISY"."ID_MAJETEK" = "MAJETEK2_1"."ID" Zobrazení oprav funguje na stejném principu jako zobrazení odpisů. Pouze se změnil SQL dotaz, který je přiložen níže. select "OPRAVY"."DATUM_OPRAVY" as "DATUM_OPRAVY", "OPRAVY"."OPRAVAR" as "OPRAVAR", "OPRAVY"."CENA" as "CENA OPRAVY", "OPRAVY"."OPRAVENO" as "OPRAVENO", "OPRAVY"."VYSLEDEK" as "VYSLEDEK", "OPRAVY"."DUVOD" as "DUVOD", "MAJETEK2"."VÝROBCE" as "VÝROBCE", "MAJETEK2"."VĚC" as "VĚC", "MAJETEK2"."TYP" as "TYP", "MAJETEK2"."DATUM_NÁKUPU" as "DATUM_NÁKUPU", "MAJETEK2"."CENA" as "CENA" from "MAJETEK2" "MAJETEK2", "OPRAVY" "OPRAVY" where "OPRAVY"."ID_MAJETEK"="MAJETEK2"."ID" 8.6 Vytvoření formulářů pro vkládání dat Uživatel aplikace také potřebuje nějak vkládat data do tabulek. K tomu slouží stránky typu formulář. Formulář je možno nechat vygenerovat jednoduchý s polem pro každý sloupec na vložení textu. Toto ale není příliš pohodlé, proto se v této kapitole budu zabývat předěláním formuláře s využitím interaktviním formulářových prvků. 42

43 Tvorbu interaktivního formuláře ukážu na příkladu stránky pro vložení nové opravy. Dále vytvořím pomocí stejných principů stránku pro vložení odpisu. V případě použití průvodce se vytvoří formulář na vkládání dat pomocí textových polí a zároveň se vytvoří skrytý objet pro zadání primárního klíče tabulky. Z vygenerovaného formuláře zůstane zachován pouze skrytý primární klíč a pak políčko pro zadání ceny opravy, vzhledem k tomu, že šance na stejnou cenu opravy je mizivá. Pro datum opravy jsem změnil typ objetu na Date Picker, tento objekt přidá za políčko pro vložení textu odkaz na vyskakovací kalendář, ve kterém se dá vybrat aktuální datum pomocí kliknutí myši. Pro opraváře je vhodné vzhledem k tomu, že se může opakovat, použít objekt typu Popup LOV, který umožňuje zobrazovat již zapsaná data z databáze. Tvorba toho elementu je poněkud složitější v tom, že se musí zadat SQL dotaz, kterým definujeme, co chceme zobrazovat a jakou hodnotu chce zapsat do databáze. U tohoto vyskakovacího okna jsem ponechal možnost zapisovat do textového pole pro případ zadání nového opraváře. Komentovaný SQL dotaz je přiložen níže. --display_value je hodnota, která bude zobrazena k výběru /*return_value je hodnota, která se vrátí k dalšímu zpracování (v našem případě zápis do databáze)*/ select OPRAVAR display_value, OPRAVAR return_value from OPRAVY order by 1 Stejně se upraví i objekty pro důvod opravy a výsledek opravy. Pro objekt opraveno, ve kterém se evidují pouze hodnoty ano nebo ne jsem zvolil nový typ objektu a to RadioGroup. Po této změně se uživateli již nezobrazuje textové pole pro vložení textu, ale pouze přepínač ano nebo ne. Nejsložitější změnou je zadání cizího klíče ID_majetek, který se využívá pro vazbu s tabulkou Majetek2. Zde se opět jedná o Popup LOV objekt tentokráte bez možnosti zapisovat do textového pole. Pro povolení zápisu není jediný důvod vzhledem k tomu, že majetek musí být nejdříve zaevidován, aby mohl být opravován. Mění se také SQL dotaz, který je trochu složitější a display_value je tentokráte složena ze 3 sloupců z tabulky majetek2. Komentovaný SQL kód je přiložen níže. --v diplay_value se musí spojit 3 sloupce do jednoho --jako retun_value se vrací id z tabulky majetek2 select VĚC ' ' VÝROBCE ' ' TYP display_value, id return_value 43

44 from MAJETEK2 order by 1 Jak vidíte tak se vrací hodnota id vybraného řádku tabulky majetek2, ale pro zápis do tabulky opravy je třeba hodnota id_majetek. Naštěstí jsou číselně tyto hodnoty stejné, proto stačí v části Source, že se bude zapisovat databázový sloupec a jeho název je id_majetek. Předělaný formulář je zobrazen na obrázku č. 18. Obr. č. 18: Možnosti objektů ve vkládacím formuláři 8.7 Tlačítka na stránce Pro přístup k jiným stránkám je vhodné využít tlačítka, která fungují stejně jako odkazy v HTML stránkách. Tlačítka je možná vkládat, buďto přímo do vnitřní části stránky (do regionů) nebo do horního menu. V mé aplikaci je vhodné zobrazit tlačítko, které funguje jako odkaz. Konkrétně na stránku s odpisy přidat nad zobrazený report tlačítko pro odkaz na stránku s vložením odpisu. 44

45 8.8 Využití objektů v SQL dotazech Oracle APEX umožňuje propojovat objekty aplikace a SQL dotazy. Toto využiji ve své aplikaci pro uchování proměné id z tabulky majetek2. Takto uchovanou proměnou budu využívat pro zobrazení reportu pouze pro jeden konkrétní majetek. Propojení se provádí pomocí znaku :, kdy za ní se píše název objektu. 8.9 Odkazy v reportu V aplikaci by bylo dobré zobrazovat podrobnosti k jednotlivým záznamům v tabulce majetku. Toto lze provést pomocí odkazů v reportu. Prvním krokem k úspěchu je v editaci stránky otevřít editaci daného reportu. Následně je třeba jít do části Report Attributes. Zde se zobrazí přehled sloupců v daném reportu. Dále je třeba zvolit sloupec ve, kterém bude odkaz zobrazen. Osobně jsem pro odkaz zvlolil první sloupec s ID majetku. Pro vložení odkazu je třeba kliknout na ikonu tužky před názvem sloupce. V otevřené stránce je třeba zkontrolovat, že je sloupec viditelný a dále se přesunout do části Column link. Zde je třeba nastavit, co se v daném sloupci bude zobrazovat. Osobně jsem zvolil zobrazovat proměnou id. To se dá provést pomocí uzavření názvu proměnné do ##. Dále je třeba uvést cílovou stránku a také je zde možnost předávání parametrů. Pro předání parametrů jsem si připravil na cílové stránce skrytý objekt pojmenovaný P16_IDMAJ. Do tohoto objektu se uloží proměnná id z aktuálního řádku. Nastavení této části zobrazuje obrázek č. 19. Obr. č. 19: Nastavení odkazu v sloupci 45

46 9 Hotová aplikace Ukázka hotové aplikace je nahrána na serveru společnosti Oracle[14]. Dostupná je na adrese: Hotová aplikace má následující části a funkce: Výpis majetku, který má možnost řadit majetek dle různých kritérií. Dále je možnost přidávat majetek, měnit zadané parametry a také mazat majetek. Výpis celkové doby vlastnictví majetku. Doba vlastnictví se automaticky vypočítává k aktuálnímu datu. Opět možnost řazení dle kritérií. Výpis zbývající záruky majetku. Pouze toho majetku, který ještě nějakou zbývající záruku má. Výpočet prováděn automaticky vždy k aktuálnímu datu. Přehled oprav majetku, s možností přidávání oprav k majetku. Přehled odpisů majetku, s možností přidávání odpisů. Nastavení uživatelů, kteří mají přístup do aplikace a jejich přístupových práv. Nastavení je zobrazeno pouze pro účet admin. Následující obrázky dokumentují, jak hotová aplikace vypadá. Obr. č. 20: Úvodní stránka aplikace, obdélník s heslem je zobrazen pouze pro potřeby této práce 46

47 Obr. č. 21: Přehled majetku Po zadání správného hesla je uživatel přesměrován na první stránku aplikace s přehledem majetku, viz obrázek č. 21. Zde je jednak zobrazen přehled majetku, dále je zde možnost vyhledávání. Také je zde tlačítko na pokročilé úpravy vzhledu reportu v menu Actions. Dále je zde možnost přidat záznam pomocí tlačítka Create. V dolní části pod tabulkou je zobrazen počet záznamů a tlačítko pro zobrazení dalších záznamů. Je zde možnost měnit údaje v jednotlivých řádcích pomocí ikony zobrazené před výrobcem majetku. Lze měnit pořadí v tabulce kliknutím na příslušný sloupec. Odkaz umístěný v id vede na stránku s detailem majetku, kde je vidět seznam jeho oprav a odpisů, viz obrázek č

48 Obr. č. 22: Detail majetku Další stránkou aplikace je zobrazení doby používání majetku viz obrázek č. 23. Vzhledem k tomu, že se nejedná o interaktivní report, není zde možnost vyhledávání. Obr. č. 23: doba používání majetku Na stránce Zbývající záruka, viz obrázek č. 24, zde může uživatel vidět majetek, který má ještě nějakou záruku. Zároveň je pod seznamem zobrazen graf zobrazující zbývající záruku graficky. 48

49 Obr. č. 24: bývající záruka majetku Na stránce Odpisy, viz obrázek č. 25, jsou zobrazené již zapsané odpisy a také je zde tlačítko, které uživatele přesměruje na stránku pro vložení odpisu. Obr. č. 25: Zobrazení odpisů Na stránce s vložením odpisů, viz obrázek č. 26, může uživatel pomocí formuláře přidat odpis. Po stisknutí tlačítka Create nebo Cancel je vrácen na stránku Odpisy. Obr. č. 26: Vložit odpis Na stránce Opravy jsou zobrazeny opravy majetku a také tlačítko pro vložení nové opravy, viz obrázek č

50 Obr. č. 27: Opravy Po kliknutí na Vložit je uživatel přesměrován na stránku Vložit Opravu, viz obrázek č. 28. Obr. č. 28: Vložit opravu Poslední stránkou v aplikaci je Nastavení. Tuto stránku má v navigaci zobrazenou pouze uživatel s právy Administrator. Dá se zde nastavit jak se má aplikace chovat k uživatelským účtů. 50

51 Obr. č. 29: Nastavení uživatelských účtů. 10 Nasazení aplikace 10.1 Instalace běhové části APEX Dle návodu [12] A Runtime environment enables users to run applications that cannot be modified. Volně přeloženo běhové prostředí umožňuje uživatelům přistupovak k aplikacím, které nelze měnit. Proto jsem se rozhodl, pro nasazení aplikace naistalovat pouze běhovou část APEXu. Instalace probíhá velice podobně jako vývojové prostředí. Opět se nainstaluje databáze Oracle Database Express Edition. APEX se instaluje podobně jako vývojářská verze. Dle [15] volně přeloženo. Místo apexins.sql se provede Případně je možné povýšit na vývojářskou verzi Nebo vývojářskou snížit na uživatelskou Vzhledem k nutnosti importovat Workspace a aplikaci je vhodné naistalovat APEX v developerské verzi a po instalaci ho ponížit na uživatelskou. 51