Financování a administrace programu ERASMUS

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra ekonomie a managementu Financování a administrace programu ERASMUS Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Ivana Cejnková, DiS. Jihlava 2008

2 Anotace V této diplomové práci jsem se zaměřila komplexně na program Celoživotního vzdělávání, v tomto případě se jedná o program ERASMUS. V teoretické části se věnuji tomuto programu z hlediska zásad a podmínek při organizaci mobilit studentů a učitelů na vysokoškolské instituci jako takové. Dále se tato práce zmiňuje o vzniku a následném vývoji programu ERASMUS. Společně s tímto programem probíhá v České republice i několik dalších programů, které jsou v této práci také stručně popsány. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na návrh systému financování mobilit studentů a učitelů na Vysoké škole polytechnické, a jeho následná kontrola, tedy kontrola toku finančních prostředků, které jsou poskytovány VŠPJ dvěma zdroji, z rozpočtu EU a ze státního rozpočtu České republiky. Do praktické části jsem také zahrnula způsob propagace programu na VŠPJ. Zájem o program ERASMUS názorně ukazují i grafy vývoje zájmu ze strany studentů a učitelů na VŠPJ. Annotation In this diploma work I have focused on the komplex view of the ERASMUS Programme. In the theoretical section I have devoted to this programme from the standpoint of the rules and conditions in the frame of the Student s mobilities and Teacher s mobilities at the university. This diploma work has also focused on the formation and next development of the ERASMUS Programme. Together with ERASMUS Programme proceed also a few similar educational programmes in the Czech Republic what are shortly described in this diploma work. In the practical section of the diploma work I have focused on the suggestion of the system of the financing of the Student s mobilities and Teacher s mobilities and its consequential control, it means the control of the cash flow at the College of Polytechnics, which are provided by EU and Ministry of education, youth and sports. In the practical section there is included the way of the promotion of the ERASMUS Programme at the College of Polytechnics. 2

3 Poděkování Děkuji panu Ing. Petru Jiříčkovi za výborné vedení mé diplomové práce. 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu zdrojů a použité literatury.. Ivana Cejnková 4

5 Úvod Tato práce by měla podat podrobné informace o programu ERASMUS a možnost využití právě tohoto programu určeného pro všechny studenty a zaměstnance vysokoškolské instituce. Tato práce by také měla být souhrnem nejdůležitějších a nejzásadnějších podmínek a zásad, které je nutné dodržovat v rámci programu ERASMUS na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Obliba programu ERASMUS v řadách studentů stále roste, proto se v teoretické části zaměřuji na informace o programu, využití možností v rámci mobility studentů studovat na zahraniční instituci, popřípadě vykonat semestrální praxi v zahraničním podniku, a v rámci mobility učitelů vyučovat na zahraniční instituci, je pro mnohé studenty i učitele velmi atraktivní záležitostí a příležitostí naučit se novým věcem a dovednostem. Praktická část této práce se zaměřuje na možný způsob toku finančních prostředků a jeho kontrolu v rámci programu ERASMUS na VŠPJ. Je to návrh, jak sledovat toky peněžních prostředků dohromady i jednotlivě ze dvou pramenů, a to z EU a MŠMT. Také jsou zde popsána pravidla čerpání, financování a dofinancování programu. Dále tato práce popisuje financování mobilit studentů a zaměstnanců na VŠPJ v rámci programu ERASMUS, rozdělování finančních stipendií jednotlivým studentům a učitelům. V praktické části jsou také zahrnuty i statistiky a tabulky vývoje programu ERASMUS na VŠPJ. Tento vývoj je krátký, ale obsažená čísla v tabulkách ukazují nárůst počtu studentů a učitelů, kteří se účastní zahraničního pobytu v rámci programu ERASMUS. Jedna z kapitol se také zabývá kontrolou finančních toků přidělených pro program v instituci, tzn. vypracovávání průběžných a závěrečných zpráv, včetně žádosti o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Nedílnou součástí programu ERASMUS na Vysoké škole polytechnické je i ERASMUS den, který je pořádán každý rok pro studenty, učitele i veřejnost pro seznámení se s Erasmem a zahraničními partnery, kteří s VŠPJ spolupracují. 5

6 1 Program celoživotní vzdělávání Evropa prodělává zásadní transformaci v oblasti vzdělání na světového vůdce společnosti. Znamená to, že znalosti a inovace jsou nejcennější podstatou. Zejména vědomost jako globální konkurence se stává intenzivnější ve všech sektorech. To vede k závěru, že vysoká kvalita primárního, sekundárního i terciálního vzdělávání je důležitější než kdy jindy. Kromě toho, současná povolání učit a trénovat vyžadují stálé obnovování dovedností a získávání nových zkušeností. Evropská Komise zastřešila svoje rozličné tréninkové a vzdělávací iniciativy pod jeden jednoduchý deštník, tzv. program celoživotního vzdělávání (Life Long Learning Programme). Svým podstatným rozpočtem blížícím se 7 miliónům Euro pro roky , nový vzdělávací, tréninkový a e-learningový program vyměnily starší program, který skončil v roce Do zemí zapojených do programu LLP patří 27 členských zemí Evropské Unie, 3 země ESVO, kterými jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko, a 1 kandidátská země Turecko. Nový program celoživotního vzdělání umožňuje jednotlivcům ve všech stadiích svého života věnovat se vzdělávacím příležitostem napříč celou Evropou. Program celoživotního vzdělávání zahrnuje tyto programy: program Comenius, který se soustřeďuje na základní a střední školy. Dále je to program ERASMUS, jehož předmětem zájmu je vyšší vzdělání, tzn. vyšší odborné školy, vysoké školy. Dalším programem je Leonardo da Vinci zabývající se pracovními stážemi a tréninkem, a posledním programem spadajícím pod program celoživotního vzdělání je program Grundtvig, který se zaměřuje na vzdělávání dospělých. Pro všechny tyto čtyři podprogramy je nejdůležitější vzájemná kooperace, komunikace mezi spolupracujícími zeměmi, komunikační technologie a efektivní využití zdrojů projektu. Program Jean Monnet podněcuje vyučování, zamyšlení a debatu ve vyšších vzdělávacích institucích na světě. 6

7 2 Boloňský proces 2.1 Vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání U příležitosti 700 let pařížské Sorbonny podepsali ministři Francie, Německa, Itálie a Spojeného království zodpovědní za vysoké školství v květnu 1998 v Paříži Společnou deklaraci o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství, tzv. Sorbonnskou deklaraci. Ministři školství čtyř významných evropských zemí, jejichž vysokoškolské systémy se výrazně lišily, se domluvili na zcela konkrétních podmínkách a cílech, které výrazně změní a ovlivnili jejich vysokoškolské systémy. Přihlásili se k vytvoření otevřeného prostoru vysokého školství v Evropě, jehož systém bude založen na strukturovaných programech, přičemž Deklarace zdůrazňuje závažnost prvého cyklu studia, jako nezbytného pro celé zamýšlené schéma. Deklarace zároveň podchytila i další důležitou výzvu, kterou před vysoké školy postavil dynamický rozvoj společnosti - vytvořit takovou instituci, která dokáže odpovědět na požadavky a potřeby celoživotního vzdělávání, které se pro stále více lidí stává nutností. Klíčové rozhodnutí se týká mobility vysokoškolských studentů a učitelů a zároveň ji pokládá za nezbytnou součást skutečné evropské integrace. Proto se ministři Francie, Anglie, Německa a Itálie přihlásili k odvážné vizi - umožnit každému vysokoškolskému studentovi strávit alespoň jeden semestr studia na některé zahraniční vysoké škole, s tím, že domácí instituce mu jej uzná jako součást jeho studijního programu. Česká republika se spolu s Belgií (vlámskou komunitou), Bulharskem, Dánskem, Rumunskem a Švýcarskem k této deklaraci připojila. Na základě uzavření Sorbonnské deklarace, která vyvolala obrovský ohlas, se v červnu roku 1999 se sešlo 31 ministrů zodpovědných za vysoké školství z 29 evropských zemí v Boloni, kde projednali a podepsali deklaraci o vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2010, tzv. Boloňskou deklaraci 1. Přijali tak program, který se stal akčním plánem rozvoje vysokého školství v Evropě do roku Evropským zemím, zejména vysokoškolským studentům a učitelům, se otevřela možnost využít vzdělávacích systémů. Hlavními rysy nového systému bude přijetí tří srozumitelných a srovnatelných stupňů vysokoškolského vzdělávání, tedy bakalářského, magisterského 1 ČSN ISO Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.. [online]. Dostupné z WWW: [cit ]. 7

8 a doktorského. Tento evropský systém bude vyhovovat tradicím a potřebám Evropy, bude přitažlivější pro studenty, a posílí nejen atraktivitu a konkurenceschopnost vzdělávacího systému, ale i konkurenceschopnost absolventů evropských vysokých škol na trhu práce, a to v měřítku národním, evropském i globálním. Ministři rozhodli, že tento proces, který se stal největší reformou v evropském měřítku od 70. let minulého století, potřebuje neustálou podporu a přizpůsobení reálnému vývoji. V důsledku toho se budou ministři scházet každé dva roky v některé ze signatářských zemí. Třetím důležitým mezníkem procesu budování společného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání se tak stal v květnu 2001 Pražský summit. Pražské setkání vytvořilo platformu pro diskusi mezi vysokými školami, studenty a ministry, protože úspěch všech reforem v rámci Boloňského procesu je závislý na aktivní účasti vysokých škol, včetně studentů. V tzv. Pražském komuniké ministrů "Na cestě k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání" byly pro období stanoveny prioritami - zajišťování kvality, spolupráce týkající se uznávání dokladů a využívání kreditů (ECTS), celoživotní přístup ke vzdělávání a prostupnost systému na úrovni národní a evropské. Ministři potvrdili, že vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání je podmínkou pro to, aby se zvýšila atraktivita a konkurenceschopnost evropských vysokých škol. Podpořili zároveň myšlenku, že vysokoškolské vzdělávání je a i v budoucnosti zůstane veřejnou odpovědností. Zároveň vyzvali k diskusi o sociálním rozměru Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání se zvláštním zřetelem k překážkám bránícím mobilitě a rozšiřování Boloňského procesu. Krokem směrem od diskusí a záměrů ke konkrétní implementaci principů celého Procesu se stala konference ministrů v Berlíně, která zasedala ve dnech září V tzv. Berlínském komuniké ministři sice zdůraznili, že pro Boloňský proces jsou nezbytné všechny principy a cíle, nicméně jasně zdůraznili, které tři pokládají za prioritní v letech Jsou to priority, které tvoří základní kameny celé reformy, a které byly zdůrazněny již v Praze - zabezpečení kvality, zavedení prvých dvou stupňů studia místo tradičních dlouhých programů a snazší uznávání vzdělávání (celého i jeho částí) včetně ratifikace Lisabonské úmluvy o uznávání. Od roku 2005 každý absolvent obdrží automaticky a bezplatně Dodatek k diplomu vydaný v cizím jazyce. Ministři dále slíbili, že budou odstraňovat překážky, legislativní i jiné, aby bylo možné realizovat společné programy, tzv. "joint degrees", aby bylo zajištěno jejich plné uznávání a ze specifického 8

9 charakteru těchto programů mohli všichni zúčastnění - studenti, vysoké školy a v konečné fázi i zaměstnavatelé vytěžit maximum. Dochází k posunu od politického rozhodnutí ministrů z Boloně, přes výzvu ministrů, aby se vysoké školy aktivně připojily, z Prahy k jednoznačnému konsensu v Berlíně - vysoké školy chtějí aktivně naplňovat a ovlivňovat vývoj Boloňského procesu. Bylo jednoznačně podtrženo propojení vědy a výzkumu. Dále byly dva cykly studia rozšířeny na tři cykly - 3. cyklem jsou doktorská studia. Na evropské úrovni vyzvali ministři k: Provedení "inventury" ve třech výše zmíněných prioritách a zpracování závěrečné zprávy pro konferenci ministrů v roce Dále k vytvoření kritérií a metodologií, na kterých se evropské země mohou shodnout v oblasti zabezpečení kvality, a k vytvoření evropského rámce kvalifikací - zastřešujícího, který umožní jednotnou metodologii pro popis národních kvalifikací na celoevropské úrovni. V Berlíně došlo k rozšíření o 7 nových zemí: Albánii, Andoru, Bosnu a Hercegovinu, FYROM, Rusko, Srbsko a Černou Horu a Svatý Stolec. Pátá konference ministrů se sešla května 2005 v norském Bergenu. Do procesu byly přijaty nově Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldávie, Ukrajina. Celkem je tedy v Boloňském procesu zapojeno 45 zemí ze 48 signatářských zemí Evropské kulturní dohody. Ministři nerozšířili Boloňský proces o žádnou novou oblast, byl dále prohlouben trend, který započal v Berlíně 2003 důraz na implementaci. Komuniké dále zdůraznilo nutnost propojení vědy a výzkumu se vzděláváním. Poslední konference ministrů se sešla ve dnech května 2007 v Londýně. Posledním, tedy 46. státem Boloňského procesu, se stala Černá Hora. Konference se dále účastnily delegace Evropské komise Rady Evropy, UNESCA, Evropské asociace univerzit (EUA), Evropské sítě agentur zabezpečujících kvalitu (ENQA), Evropské asociace škol vyššího studia (EURASHE), evropských svazů studentů (ESIB), svazu evropských zaměstnavatelů (UNICE/ Business Europe) a asociace evropských odborů (Education International). Zpráva, kterou si nechali ministři připravit (tzv. Inventura) prokázala, že evropské země dosáhly za 8 let společné snahy významného pokroku ve vytváření společného Evropského prostoru vysokého školství. Nicméně zpráva i další analýzy zpracované představiteli vysokých škol a studentů (Trendy V a Bologna očima studentů) ukázaly, že je stále před všemi evropskými zeměmi řada úkolů nezbytných pro úspěšnou implementaci cílů Boloňského procesu. Např. v otázkách sociální spravedlivosti, v oblasti prostupnosti systémů, uznávání předchozího vzdělávání, a to formálního, neformálního i in-formálního, 9

10 ustavení transparentních národních rámců kvalifikací, které by rozpracovaly jak rámec kvalifikací pro Evropský prostor vysokého školství, tak v současné době na půdě Evropské unie diskutovaný rámec kvalifikací pro celoživotní vzdělávání apod. Hlavní evropské reformy se soustředí i nadále na 3-stupňové studium, zabezpečení kvality a uznávání kvalifikací a částí studia. Zřízení Evropského registru pro agentury zabezpečující kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání, kterému ministři v Londýně dali zelenou, je pokládáno za logické pokračování v implementaci Souboru standardů, postupů a hlavních směrů v oblasti zabezpečení kvality, který přijali před dvěma lety v Bergenu. Prioritami zůstává mobilita, kdy jednotlivé státy předloží v roce 2009 zprávu o tom, co bylo podniknuto proto, aby byly odstraněny překážky, a sociální rozměr procesu. I v této oblasti budou jednotlivé země předkládat zprávu o svých národních strategiích a akčních plánech, aby byly odstraněny nerovnosti v přístupu ke studiu i během studia, kdy studenti musí být schopni ukončit studium, aniž by byli znevýhodněni svojí sociální a ekonomickou situací. O poskytnutí adekvátních dat zejména o mobilitě a sociálním rozměru Boloňského procesu byla požádána Evropská komise, resp. EUROSTAT ve spolupráci s projektem EUROSTUDENT. Několik řečníků ale upozornilo na to, že reformy vysokého školství musí jít dále, zásadní je modernizace systémů vysokého školství, která zahrne kurikulární reformu, řízení vysokých škol i celého systému a mechanismů financování jako základního nástroje řízení vysokého školství. Klíčové je pak připravit kvalitní strategii celoživotního vzdělávání, kde hlavní roli sehrají již výše zmíněné rámce kvalifikací. Dalšími důležitými tématy byla možnosti zaměstnání absolventů. Důraz byl kladen na spolupráci vysokých škol a odběratelské sféry a zlepšení podmínek studentů a absolventů doktorských programů. Ministři též přijali strategii pro spolupráci a vztahy se zeměmi mimoevropskými, která obsahuje mnoho konkrétních myšlenek, doporučení a návrhů pro vzájemná partnerství a spolupráci, aby se Evropa nestala uzavřenou pevností. Účastníci konference se shodli, že Boloňský proces musí pokračovat po roce 2010 a lze očekávat, že zpráva založená na hodnocení dosavadního vývoje, která začne rozpracovávat možné strategie do budoucna, bude vedle komuniké ministrů jedním z důležitých výstupů konference, která se sejde ve dnech v Leuven/Louvain-la-Neuve. 10

11 2.2 ECTS (European Credit Transfer System) Evropský kreditní systém 2 byl vytvořen v roce 1989 jako pilotní projekt, který měl zjednodušit uznávání studia na zahraniční vysoké škole v rámci mobility v programu SOCRATES-ERASMUS, tedy přenositelnost kreditů (credit transfer). Jako systém přenosu kreditů se rozšířil do 30 zemí a byl zaveden na více než 1000 vysokých škol. 40 signatářských států Boloňského procesu považuje ECTS za jeden z důležitých prvků Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Řada zemí jej přijala zákonem jako systém zabezpečující akumulaci kreditů (credit accumulation) v rámci jejich národních systémů vysokého školství. Někde je ECTS požadavkem pro udělení akreditace. Jiným nesmírně důležitým praktickým nástrojem, který usnadní uznávání dosaženého vzdělání/kvalifikace je dodatek k diplomu. Pouze správné využití těchto nástrojů, s porozuměním a jednotnou metodikou, pomůže všem motivovaným lidem na, kteří se snaží na všech úrovních systému vysokého školství proměnit vizi Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání v realitu, udělat krok kupředu. Z tohoto důvodu vydala Evropská asociace univerzit (EUA) spolu s Evropskou komisí tzv. ECTS USERS' GUIDE - EUROPEAN CREDIT TRANSFER AND ACCUMULATION SYSTÉM AND THE DIPLOMA SUPPLEMENT. Evropská komise pak připravila následující publikaci European Credit Transfer and Accumulation System (ECTS) - Key Features. 2 ČSN ISO Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.. [online]. Dostupné z WWW: [cit ]. 11

12 3 Programy LLP 3.1 Comenius Program Comenius, který je určen pro základní a střední školy, ale mohou se zapojit i školy mateřské. Pomáhá porozumět rozmanitým druhům evropských kultur prostřednictvím výměn a spoluprací mezi školami z různých zemí tyto zkušenosti rozvíjí osobní kvality, dovednost a šikovnost, a touto cestou se formují nové názory na evropské soužití. Tento program oslovuje vzdělávací komunitu, zahrnující asociaci rodičů, tréninkové instituce pro učitele. Cílovou skupinou tohoto programu jsou žáci, studenti, učitelé a pedagogičtí pracovníci, kteří působí ve školním vzdělávání. Program Comenius má za cíl podporovat zvyšující se kvalitu vzdělání, posilovat evropské vztahy, podporovat mobility žáků a učení se cizímu jazyku. Podporuje partnerské vztahy mezi školami ve společných zájmech a mnohostranném využití projektů, které rozvíjejí nové pedagogické metody. V tomto programu nachází podporu asi 3 miliony žáků prostřednictvím mezinárodních mobilit, evropských projektů. Programu Comenius se účastní 27 členských států Evropské unie, dále také země EFTA Norsko, Island, Lichtenštejnsko, a kandidátská země, kterou je Turecko. Program Comenius je určen: žákům a studentům ve školním vzdělávání, tzn. od mateřských škol po střední školy, školám, které jsou zařazeny v Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT, včetně speciálních, odborných, uměleckých, učilišť, učitelům a pracovníkům těchto institucí, asociacím, nevládním organizacím a neziskovým organizacím, které jsou zapojené do školního vzdělávání a zástupcům těchto institucí, výzkumným centrům a institucím zabývající se problematikou celoživotního učení, osobám a institucím zodpovědným za organizaci a poskytování vzdělání na místní regionální a národní úrovni. 12

13 Aktivity, které program Comenius nabízí 1. individuální mobility: mobility žáků a studentů a učitelů, tzn. výměny učitelů, studijní návštěvy ředitelů, výměny studentů, účast na vzdělávacích kurzech nebo školeních pro učitele a pedagogické pracovníky, studijní a přípravné návštěvy pro mobility, partnerství škol, centralizované projekty nebo tématické sítě. 2. podpora spolupráce: spolupráce mezi školami, které se zaměřují na rozvoj společných vzdělávacích projektů pro žáky nebo studenty a učitele, spolupráce mezi organizacemi zodpovědnými za podobu školního vzdělávání, se zaměřením na posílení spolupráce mezi regiony. 3. centralizované multilaterální projekty: pozornost, která je směřována na rozvoj, propagaci a šíření dobrých příkladů ve vzdělání, výměny zkušeností nebo tvorbu systémů, které zajišťují informace nebo poradenství pro studenty, učitele a další. 4. centralizované tématické sítě: rozvoj vzdělávání v tématické oblasti, ve které působí, získávání a šíření ukázek dobrých příkladů a inovačních přístupů, poskytování podpory projektům v dané tématické oblasti. 3.2 Program ERASMUS Program ERASMUS je součástí evropského programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme LLP), v rámci kterého se zaměřuje na spolupráci vysokoškolských institucí a nově také na spolupráci těchto institucí s podniky. V Evropě funguje program ERASMUS již od roku 1987, v České republice od roku Do programu ERASMUS 13

14 se mohou zapojit všechny české veřejné, státní a soukromé vysoké školy a vybrané vyšší odborné školy. Do roku 2006 byl program ERASMUS součástí programu Sokrates II. ERASMUS podporuje stále rozvíjející se oblast EHEA (European Higher Education Area) pomocí vzrůstajících mobilit. Tyto studijní zkušenosti poskytují odhalení odlišností různých kultur. ERASMUS nezahrnuje pouze studijní pobyty studentů v zahraničí, ale také poskytuje možnost pracovních stáží v zahraniční instituci, dále také nezapomíná i na rozvíjení dovedností a schopností učitelů, kteří mohou využít tohoto programu a zapojit do vyučování na partnerské instituci. 3.3 Leonardo da Vinci Program Leonardo da Vinci je v rámci programu celoživotního učení zaměřen na odborné vzdělávání a přípravu na jiné než vysokoškolské úrovni. Cíle programu Leonardo da Vinci: podpora účastníků odborné přípravy a dalších vzdělávacích činností v získávání a používání vědomostí a dovedností, které podtrhují a podporují osobní rozvoj, zaměstnanost a účast na evropském trhu práce, zvýšení přitažlivosti odborného vzdělávání, přípravy a mobility pro zaměstnavatele i jednotlivce a usnadňovat mobilitu studentů odborné přípravy, podpora zvyšování kvality a inovace v systémech, institucích a postupech odborného vzdělávání a přípravy, zlepšení kvality a zvýšení objemu mobilit osob zapojených do počátečního odborného vzdělání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení programu celoživotního učení došlo k nárůstu stáží v podnicích, zlepšení kvality a zvýšení objemu spolupráce mezi institucemi, které poskytují možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě, podpora vývoje inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich přenos z jedné zúčastněné země do jiných, zlepšení průhlednosti a uznávání kvalifikací a schopností, podpora studia moderních cizích jazyků. 14

15 Program Leonardo da Vinci je zaměřen na osoby, které se účastní všech forem odborného vzdělávání a přípravy s výjimkou vysokoškolské úrovně, dále je program směřován na osoby na trhu práce, instituce nebo organizace, které poskytují možnost vzdělávání v oblastech, k nimž má tento program vztah. V neposlední míře se Leonardo da Vinci zaměřuje na učitele, školitele, ale i další pracovníky v těchto institucích, na sdružení a zástupce subjektů, ktem vztah. V neposlední míře se Leonardo da Vinci zaměřuje na učitele, školitele, ale i další pracovníky v těchto institucích, na sdružení a zástupce subjektů, kteří jsou zapojeni do odborného vzdělávání a přípravy, dále také na subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby související se všemi aspekty celoživotního učení, atd. 3.4 Grundtvig Program Grundtvig je zaměřený v rámci programu celoživotního učení na výukové a vzdělávací potřeby dospělých osob ve všech formách vzdělávání, a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání. Tento program je zaměřený na účastníky vzdělávání dospělých, instituce nebo organizace, které poskytují možnosti vzdělávání, dále na učitele a pracovníky těchto institucí, na instituce zapojené do počáteční nebo další odborné přípravy pracovníků působících ve vzdělávání dospělých. Pozornost programu směřuje i na asociace a zástupce subjektů zapojených do vzdělání dospělých, na subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby, které se týkají kteréhokoli aspektu vzdělávání dospělých, na podniky, neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace, vysokoškolské instituce, výzkumná centra a subjekty zabývající se otázkami vzdělávání dospělých. Cíle programu Grundtvig: zvýšení kvality a dostupnosti mobilit osob zapojených do vzdělávání dospělých v celé Evropě a zvýšení objemu této mobility, zlepšení kvality a zvýšení objemu spolupráce mezi organizacemi vzdělávající dospělé, 15

16 poskytování alternativní příležitosti vzdělávání osobám ze sociálně slabých skupin a osobám v krajních sociálních podmínkách, podpora rozvoje inovačních postupů ve vzdělávání dospělých a jejich předávání, podpora rozvoje inovačního obsahu, služeb, metod a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích, zlepšení pedagogických přístupů a řízení institucí vzdělávající dospělé. Program Grundtvig nabízí: mobility osob tzn. vzdělávací kurzy, stáže, asistenční a studijní pobyty, které jsou zaměřeny na vzdělávání a profesní rozvoj osob působících ve vzdělávání dospělých, projekty partnerství tzn. projekty, které jsou zaměřené na téma společného zájmu všech zúčastněných institucí, multilaterální projekty tzn. projekty, které směřují na zdokonalení systémů vzdělávání dospělých cestou rozvoje a předávání inovací a osvědčených postupů. Multilaterální projekty patří mezi centralizované aktivity, tj. proces přijímání žádostí o projekty, výběr projektů a přidělování finančních prostředků je řízen Výkonnou agenturou Evropské komise v Bruselu, tématické sítě patří mezi centralizované aktivity, kde jsou odborníci a organizace, které svůj zájem obracejí směrem k rozvoji vzdělávání dospělých v oboru, oblasti nebo aspektu řízení, s nimiž souvisí, dále je zaměřena na identifikaci, zdokonalování a šíření osvědčených postupů a inovací, poskytování podpory multilaterálním projektům a podporu vzájemné součinnosti mezi těmito projekty a partnerství, přípravné návštěvy jako decentralizované aktivity, tzn. proces přijímání žádostí, hodnocení, výběr a přidělování finančních prostředků je v kompetenci národní agentury každé země, jsou financovány individuálním grantem umožňujícím pracovníkům institucí účastnit se kontaktního semináře nebo pracovního setkání s potenciálními partnery, doprovodné aktivity, které se zaměřují na podporu hlavních cílů. 16

17 3.5 Jean Monnet Program Jean Monnet, který je také součástí programu celoživotního učení, je zaměřen na podporu institucí a výukové a výzkumné činnosti v oblasti studií evropské integrace na úrovni vysokoškolských institucí. Aktivity tohoto programu označujeme jako centralizované. Program Jean Monnet je určený: studentům a výzkumným pracovníkům v oblasti evropské integrace ve všech formách vysokoškolského vzdělávání na území Společenství i mino něj, vysokoškolským institucím ve Společenství i mimo něj, pedagogickým a jiným pracovníků těchto institucí, sdružením a zástupcům subjektů, které jsou zapojeny do vzdělávání a odborné přípravy na území Společenství a mimo něj, veřejným a soukromým subjektům, které jsou odpovědny za organizaci a poskytování vzdělávání a odbornou přípravu na místní regionální a celostátní úrovni, výzkumným střediskům a subjektům zabývajícím se otázkami evropské integrace na území Společenství a mimo něj. Cíle programu Jean Monet: podněcování výukové a výzkumné činnosti a reflexi v oblasti studií evropské integrace, podpora existence přiměřeného spektra institucí a sdružení zaměřených na otázku, která souvisí s evropskou integrací a se vzděláváním a odbornou přípravou v evropské perspektivě, zvyšování znalosti a povědomí mezi specializovanými akademickými pracovníky a evropskými občany obecně o otázkách evropské integrace, podpora vysoké kvality výuky, výzkumu a reflexe ve studiích evropské integrace ve vysokoškolských institucích na území Společenství i mimo něj. 17

18 4 ERASMUS University Charter (EUC) ERASMUS University Charter je listina, která opravňuje vysokoškolskou instituci k účasti v programu ERASMUS. EUC je považován za systém evropské spolupráce v aktivitách vysokoškolského vzdělávání. EUC bere v úvahu základní principy a minimum požadavků, které vysokoškolské instituce musí respektovat. Pokud chce vysokoškolská instituce získat ERASMUS University Charter, musí splnit podmínku, a to v podobě Politického prohlášení (ERASMUS Policy Statement), který musí být přístupný veřejnosti. Náplní Politického prohlášení je plán celkové ERASMUS spolupráce. Žádost o udělení ERASMUS University Charter je podrobena prozkoumání podmínek, zda splňuje kvalifikované podmínky Celoživotního vzdělávání. Žádost o přidělení ERASMUS University Charter se zasílá ke schválení Evropské komisi. Tato listina opravňuje vysokoškolskou instituci zapojit se do všech aktivit programu ERASMUS a žádat si o jejich financování. Existují dva typy ERASMUS University Charter: klasický EUC pro všechny typy aktivit kromě pracovních stáží, rozšířený EUC pro všechny typy aktivit včetně pracovních stáží. 18

19 5 ERASMUS 5.1 Mobility studentů Student, který hodlá vycestovat v rámci programu ERASMUS do zahraničí musí splňovat jisté podmínky: student musí být zapsán do akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu na vysoké škole, nebo musí být zapsán ke studiu na vyšší odborné škole, která však musí být zapojena do programu ERASMUS, student musí být zapsán minimálně do druhého ročníku, zájemce o pracovní stáže může být i v prvním ročníku, student musí být občanem státu zapojeného do programu LLP, je-li občanem jiného státu, musí mít ve státě zapojeném do programu LLP povolení k trvalému pobytu nebo být osobou bez státní příslušnosti, případně mít status uprchlíka, student musí být zapsán ke studiu na domácí vysílající škole po celou dobu pobytu na zahraniční instituci, student může studovat prezenční, kombinované i distanční formu studia Studijní pobyty na zahraniční instituci Studium v zahraničí je vždy pro studenta domluveno předem, a to mezi domácí (vysílající) institucí a zahraniční (přijímací) institucí na základě bilaterální smlouvy podepsané oběma institucemi. Seznam bilaterální smluv, který vytváří nabídku počtu míst na zahraniční studijní pobyty, bývá zveřejněný na internetových stránkách školy nebo fakulty. Výběr studentů probíhá na základě výběrového řízení, které si každá vysoká nebo vyšší odborná škola vyhlašuje sama, a zpravidla výběrové řízení probíhá na jaře nebo na podzim každého roku. Úspěšní studenti ve výběrovém řízení musí před odjezdem vyplnit přihlášku na zahraniční instituci a studijní smlouvu, která stanovuje studijní plán na zahraniční škole a je odsouhlasena domácí vysokou nebo vyšší odbornou školou, zahraniční školou a studentem. Po přijetí studenta na zahraniční instituci, je dalším krokem podepsání finanční dohody, na jejímž základě mu je vyplaceno stipendium. Po ukončení pobytu je 19

20 student povinen předložit domácí instituci výpis výsledků studia, potvrzení o délce pobytu na zahraniční instituci a vyplnit závěrečnou zprávu. Student musí být před odjezdem vybaven schváleným a podepsaným plánem studia na zahraniční instituci. Studium na zahraniční instituci je plně uznatelné v rámci studijního programu na domácí škole za předměty absolvované v zahraničí student obdrží kredity. Studium v zahraničí může trvat 3 12 měsíců. Během studia student neplatí na zahraniční instituci žádné poplatky za výuku. Každý účastník studijního pobytu dostane stipendium od vysílající instituce. Toto stipendium je poskytováno formou paušální částky na měsíc pobytu v zahraničí. Platí, že obdržené stipendium nemusí pokrýt veškeré náklady na studium v zahraničí, tedy se jedná pouze o příspěvek. Evropská komise určila jisté podmínky a pravidla pro opakované výjezdy na mobility studentů v rámci programu ERASMUS, kterými jsou: student může vyjet pouze jednou na studijní pobyt v rámci programu ERASMUS na zahraniční instituci během svého studia na vysokých školách a vyšších odborných školách, student, který se zúčastnil studijního pobytu ERASMUS a pracovní stáže Leonardo da Vinci, může následně obdržet stipendium na zahraniční pobyt v rámci programu ERASMUS Mundus, student, který se již zúčastnil studijního pobytu ERASMUS, může následně vyjet na pracovní stáž ERASMUS a na zahraniční pobyt v rámci programu ERASMUS Mundus, student, který se již zúčastnil pracovní stáže v rámci programu Leonardo da Vinci, může ještě vyjet na studijní pobyt ERASMUS a na zahraniční pobyt v rámci programu ERASMUS Mundus. Tabulka č.1: Počet vysílaných a přijímaných studentů v rámci programu ERASMUS Rok/počet studentů vysílaní studenti přijatí studenti

21 Graf č. 1: Porovnání vysílaných a přijímaných studentů v rámci programu ERASMUS vysílaní studenti přijatí studenti Pracovní stáže v zahraničí Stáž lze uskutečnit v zahraničním podniku, školícím, výzkumném středisku nebo v jiné organizaci. Student se může nacházet v jakémkoli ročníku studia. Pro pracovní stáž platí stejná podmínka jako pro studijní pobyty, a to, že musí být předem domluvena mezi domácí vysokoškolskou institucí a zahraničním podnikem nebo jinou organizací. Není však nutné uzavírat smlouvu. Odborná pracovní stáž musí být plně uznatelná jako součást studijního programu na domácí vysoké nebo vyšší odborné škole, a to přidělením kreditů nebo alespoň záznamem v dodatku k diplomu. Před samotným odjezdem je třeba sestavit pracovní plán stáže, který je závazný pro studenta, vysílající školu a zahraniční podnik nebo jinou organizaci. Stejně jako u studijních pobytů i u odborných stáží musí student podepsat finanční dohodu, na jejímž základě mu domácí vysoká nebo vyšší odborná škola vyplatí stipendium. V zahraniční organizaci vykonává student práci na plný úvazek. Za vykonanou práci může student obdržet i mzdu. Po skončení stáže je student povinen předložit domácí instituci certifikát o absolvování stáže a vyplnit závěrečnou zprávu. 21

22 Důležitou poznámkou je to, že pracovní stáž nelze uskutečnit v institucích Evropského společenství, organizacích spravujících evropské programy a národních diplomatických misích. Každý student může vyjet pouze jednou na pracovní stáž do zahraničí v rámci programu ERASMUS během svého studia na vysokých školách a vyšších odborných školách. Pracovní stáž v zahraničí může trvat 3 12 měsíců. Každý účastník pracovní stáže dostane stipendium od vysílající instituce. Toto stipendium je poskytováno formou paušální částky na měsíc pobytu v zahraničí. Platí, že obdržené stipendium nemusí pokrýt veškeré náklady na pobyt v zahraničí, tedy se jedná pouze o příspěvek. 5.2 Intenzivní jazykový kurz Intenzivní jazykový kurz ERASMUS (ERASMUS Intensive Language Courses EILC) jsou speciálně zaměřené jazykové kurzy méně využívaných jazyků v Evropské unii. Vyučovanými jazyky jsou zejména: vlámština, dánština, bulharština, estonština, finština, italština, řečtina, litevština, lotyština, maďarština, maltština, holandština, atd. K účasti na tomto jazykovém kurzu se může přihlásit každý student, který v příslušném akademickém roce vyjíždí na studijní pobyt či pracovní stáž, a to v rámci programu ERASMUS. Na Intenzivní jazykový kurz se nemůže přihlásit student, jehož studijní obor na domácí vysoké nebo vyšší odborné škole je jazyk země, která organizuje právě tento jazykový kurz. Nejdůležitější podmínkou při jazykovém kurzu následný pobyt nebo odborná pracovní stáž v zahraničí. Charakteristika Intenzivního jazykového kurzu ERASMUS: výuka jazyka, tzn. gramatika, fonetika, kultura dané země ve formě přednášek o kultuře, historii, literatuře, atd., výuka jazyka je prováděna na bázi angličtiny nebo němčiny, minimální počet 60 hodin výuky za celý kurz a minimální 15 hodin výuky během týdne, výuka jazyka probíhá ve skupinách, kde se nachází maximálně 15 studentů, délka kurzu se pohybuje v rozmezí 2 až 6 týdnů, 22

23 Intenzivní jazykové kurzy probíhají vždy před začátkem semestru, (tzn. letní a zimní kurzy), student neplatí žádné poplatky za výuku Studentovi může být poskytnuto stipendium od domácí vysokoškolské instituce na základě finanční smlouvy uzavřené mezi studentem a vysílající školou. Poskytnuté stipendium slouží k částečnému pokrytí nákladů. Student neplatí za kurz, hradí si pouze náklady na dopravu, ubytování a stravu. 5.3 Mobility zaměstnanců Výukové pobyty Podmínkou pro výukový pobyt pedagogického pracovníka v zahraničí je zaměstnání pracovníka na vysokoškolské instituci, která je držitelem ERASMUS University Charter. Výhodu by měli mít pedagogové, kteří vyjíždějí na výukový pobyt poprvé. Výukový pobyt musí být realizován na základě bilaterální smlouvy uzavřené mezi institucemi, které ERASMUS University Charter vlastní. Pobyt musí být předem dohodnutý, program výuky pro hostujícího pedagoga zajištěný. Minimum hodin, které pedagog musí odučit, je 5 hodin a maximální délka pobytu v zahraničí je 6 týdnů. Výukový pobyt je hrazen z grantu, a to buď ve formě stipendia nebo na základě zákona o cestovních náhradách. Náklady na pobyt jsou hrazeny formou paušální částky na týden pobytu na zahraniční instituci. Cestovní náklady se proplácejí odděleně v reálné výši. Tabulka č. 2: Porovnání počtu vysílaných a přijímaných učitelů v rámci programu ERASMUS Rok/počet učitelů vysílaní učitelé přijatí učitelé

24 Graf č. 2: Porovnání počtu vysílaných a přijímaných učitelů v rámci programu ERASMUS vysílaní učitelé přijatí učitelé Školení zaměstnanců Pracovník, který vyjíždí na zahraniční vysokoškolskou instituci nebo do zahraničního podniku na různé typy aktivit, kterými jsou seminář, workshop, kurz, atd., musí být zaměstnán na domácí vysokoškolské instituci na pozici pedagoga, na administrativním místě a jiné. Účelem této cesty je výměna zkušeností formou studijní návštěvy, stínování nebo jiného školení. Grant zaměstnanci podniku přiděluje přijímací vysokoškolská instituce v ČR ve formě stipendia nebo na základě zákona o cestovních náhradách. Náklady na pobyt jsou hrazeny formou paušální částky na týden pobytu v zahraničí. Cestovní náklady se proplácejí odděleně v reálné výši. Školení zaměstnance se musí uskutečnit jen na zahraniční vysokoškolské instituci, která je držitelem ERASMUS University Charter nebo v zahraničním podniku. Délka pobytu na školení je 1 týden, ale maximálně 6 týdnů. Vyjíždějící pracovník musí před odjezdem vypracovat pracovní plán, v němž uvede celkový záměr a účel cesty, program a očekávané výsledky. Tento vypracovaný plán musí být potvrzen vysílající institucí, přijímací institucí nebo podnikem. Přijímací instituce musí pracovníkovi poslat pozvání, na jehož základě pracovník odjede na školení. 24

25 6 Pravidla financování mobilit studentů a zaměstnanců z prostředků EU Finanční prostředky určené na mobilitu studentů a zaměstnanců a organizaci mobilit v rámci programu ERASMUS budou použity v souladu s následujícími podmínky: 6.1 Řádné plnění smlouvy Oprávněný příjemce přijme všechna opatření k tomu, aby realizoval takový počet pobytových měsíců/týdnů, který mu byl schválen pro akademický rok 2008/2009, a na který mu byl přidělen grant. Mezi tato opatření patří snaha o dodatečné uzavírání nových bilaterálních dohod během akademického roku s cílem realizovat naplánovaný počet pobytových měsíců a týdnů. Oprávněný příjemce si v rámci schváleného grantu na jednotlivé aktivity a schváleného počtu měsíců/týdnů může sám stanovit, kolik studentů/zaměstnanců vyšle do zahraničí, do jakých zemí a na kolik měsíců/týdnů. Převod grantu mezi jednotlivými aktivitami je možný dle pravidel stanovených v článku III.4 grantové smlouvy. Oprávněný příjemce se zavazuje o realizovaném převodu finančních prostředků informovat Národní agenturu při předložení průběžné nebo závěrečné zprávy. Převod finančních prostředků do částky určené na aktivitu, u které je grant uvedený v článku III.1 grantové smlouvy nulový a rovněž schválený počet měsíců/týdnů je nulový, není možný. 6.2 Financování z jiných zdrojů Oprávněný příjemce zajistí, aby nebyla udělena finanční podpora na úhradu nákladu již uhrazených v rámci jiných aktivit/programů Evropského společenství Přerozdělení dodatečných finančních prostředků Národní agentury V případě, že dojde k navýšení rozpočtu Národní agentury na mobilitu studentů a zaměstnanců programu ERASMUS na rok 2008/2009 ze strany Evropské komise, budou 25

26 dodatečné finanční prostředky EU rozděleny poměrně dle počtu schválených pobytových měsíců/týdnů za účelem navýšení poměrné částky stipendia/grantu z prostředků EU u vysokoškolských institucích financovaných ze dnou zdrojů (z EU a z MŠMT 3 ). V případě, že během akademického roku dojde k tomu, že nebudou všechny finanční prostředky na mobilitu studentů a zaměstnanců rozděleny a budou přerozděleny mezi aktivitami, musí být tyto změny zmíněny v průběžné zprávě. Jakékoli zvýšení nebo snížení celkové maximální výše grantu stanovené v článku III.1 smlouvy vyžaduje písemný dodatek k této grantové smlouvě, který musí být uzavřen nejpozději do Dodatek vstupuje v platnost po podpisu oběma stranami. 6.3 Kontrola realizace aktivit programu ERASMUS Národní agentura má právo kontrolovat realizaci všech aktivit programu ERASMUS, jejich výsledků a využití grantu v souladu s podmínkami grantové smlouvy. Národní agentura provádí 4 druhy kontrol: analýza závěrečných zpráv, finanční kontrola na základě vyžádaných dokumentů po odevzdání závěrečné zprávy, systémový audit na vysokoškolské instituci, finanční audit na vysokoškolské instituci. Národní agentura musí o plánovaném auditu na vysokoškolské instituci informovat koordinátora programu ERASMUS nejméně 2 týdny předem, o výsledku auditu pak nejpozději do 30 dnů po uskutečněné kontrole. 3 MŠMT, tzn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 26

27 6.4 Pravidla financování aktivity mobility studentů z prostředků EU Studijní pobyt Stipendium studentovi přiděluje domácí vysokoškolská instituce. Stipendium se poskytuje ve formě paušální částky na měsíc pobytu v zahraničí v dané cílové zemi. Paušální částky stipendií do jednotlivých cílových zemí jsou stanoveny na národní úrovni a jsou stejné pro všechny vysílané studenty z českých vysokých škol. Výše paušálních částek pro akademický rok 2008/2009 jsou uvedeny v tabulce č. 3 a jsou závazné pro všechny vysílající instituce. Tabulka č. 3: Výše přidělovaných stipendií a grantů v roce 2008/ ČSN ISO Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. [online]. Dostupné z WWW: [cit ]. 27

28 Paušální částky stipendií jsou určeny na pokrytí cestovních a pobytových nákladů studenta a rovněž pojištění. Student se podpisem finanční dohody zavazuje, že si na dobu studijního pobytu v zahraničí zajistí pojištění léčebných výdajů platné pro cílovou zemi. Stipendium je pouze příspěvkem k úhradě nákladů spojených se studiem v zahraničí, není určena na pokrytí plných nákladů souvisejících s mobilitou. Vysílající instituce může v ojedinělých případech přidělit studentovi dodatečné stipendium. To platí pro studenta, který se nachází ve špatné socioekonomické situaci, na jeho žádost. O tomto rozhodnutí musí vysílající instituce informovat Národní agenturu. Studentovi se zvláštními potřebami a handicapem lze přidělit na jeho žádost speciální grant pro handicapované studenty, který je určen na pokrytí zvýšených výdajů v zahraničí. Vysílající instituce jej může vyplatit na základě finanční dohody a dodatku k finanční dohodě 5. Délka studijního pobytu Pokud student nedodrží délku pobytu, je stipendium na poslední měsíc přiděleno dle počtu dnů posledního měsíce stráveného v zahraničí. Příklad 6 - pokud je v posledním měsíci student v zahraničí: 1 až 7 dnů: finanční podpora je nulová, 8 až 20 dnů: finanční podpora je polovina ze stipendia na měsíc, 21 až 30 dnů: finanční podpora je celé stipendium na měsíc. Výplata stipendia Na základě finanční dohody, kterou student podepíše před odjezdem do zahraničí, mu bude vyplacena částka přiděleného stipendia vyjádřená v EUR. Po podpisu finanční dohody, vysílající instituce vyplatí studentovi část stipendia před odjezdem. Platba může proběhnout: bezhotovostním převodem na bankovní účet studenta, předáním v hotovosti, předáním bankovních nebo cestovních šeků. 5 Tento odstavec o handicapovaných studentech platí i pro pracovní stáže v zahraničí 6 Toto pravidlo pro výpočet nároku na stipendium platí i pro pracovní stáže v zahraničí 28

29 Částka stipendia uvedená ve finanční dohodě se musí shodovat se skutečně vyplacenou částkou. Pokud dojde k prodloužení pobytu, tato situace je řešena dodatkem k finanční dohodě. Po příjezdu je student povinen předložit potvrzení o délce pobytu na zahraniční instituci. Tímto student dokládá nárok na celou částku stipendia Pracovní stáž Studentovi je stipendium přiděleno domácí institucí nebo zprostředkovatelskou organizací v případě zajišťování stáží konsorciem. Stipendium je poskytováno formou paušální částky na měsíc pobytu v zahraničí v dané cílové zemi. Částky jsou stanoveny pro všechny vysílající instituce v České republice ve stejné výši bez ohledu, zda zahraniční instituce poskytuje studentovi mzdu nebo ne. Výše stipendia na měsíc pro zahraniční pracování stáže jsou uvedeny v tabulce č. 3. Paušální částky stipendií jsou určené na pokrytí cestovních a pobytových nákladů a pojištění. Student se podpisem finanční dohody zavazuje, že si na dobu pracovní stáže 7 v zahraničí zajistí pojištění léčebných výdajů, které platí pro cílovou zemi. Částka stipendia je pouze příspěvkem k úhradě nákladů spojených s pracovní stáží, neslouží tedy k úhradě plných nákladů, které souvisí s mobilitou. Studentovi se zvláštními potřebami a handicapem lze přidělit na jeho žádost speciální grant pro handicapované studenty, který je určen na pokrytí zvýšených výdajů v zahraničí. Vysílající instituce jej může vyplatit na základě finanční dohody a dodatku k finanční dohodě. Příklad - pokud je v posledním měsíci student v zahraničí: 1 až 7 dnů: finanční podpora je nulová 8 až 20 dnů: finanční podpora je polovina ze stipendia na měsíc 21 až 30 dnů: finanční podpora je celé stipendium na měsíc Výplata stipendia Na základě finanční dohody, kterou student podepíše před odjezdem do zahraničí, mu bude vyplacena částka přiděleného stipendia vyjádřená v EUR. Po podpisu finanční dohody, 7 Pracovní stáže jsou hrazeny pouze z prostředků EU vypláceny prostřednictvím Národní agentury 29

30 vysílající instituce vyplatí studentovi část stipendia před odjezdem. Platba může proběhnout: bezhotovostním převodem na bankovní účet studenta, předáním v hotovosti, předáním bankovních nebo cestovních šeků. Částka stipendia uvedená ve finanční dohodě se musí shodovat se skutečně vyplacenou částkou. Pokud dojde k prodloužení pobytu, tato situace je řešena dodatkem k finanční dohodě. Po příjezdu je student povinen předložit potvrzení o délce pobytu na zahraniční instituci. Tímto student dokládá nárok na celou částku stipendia. 6.5 Pravidla financování aktivity Mobilita zaměstnanců z prostředků EU Výukový pobyt, školení Finanční podporu na výukový pobyt v zahraničí přiděluje vysílající instituce. Finanční podpora má dvě složky: pobytové náklady: - finanční podpora na pobytové náklady je poskytována formou paušální částky na týden pobytu v cílové zemi, - maximální částky finanční podpory jsou uvedeny v tabulce č. 3 a jsou závazné pro všechny vysílající instituce v České republice, - výše finanční podpory pro další týdny pobytu jsou rozdílné. cestovní náklady: - finanční podpora na cestovní náklady bude stanovena na základě skutečně vynaložených nákladů, - za celý akademický rok je nutné dodržet průměrnou částku na cestovní náklady maximálně 300 EUR na 1 mobilitu. 30

31 Délka výukového pobytu Není stanovena minimální délka pobyt v zahraničí, učitel však musí odučit minimálně 5 hodin, maximální délka pobytu je 6 týdnů. Délku pobytu je učitel povinen doložit potvrzením přijímací instituce. Platba finanční podpory: proplacení cesty formou cestovních náhrad na základě zákoníku práce č. 262/2005 Sb., tzn. přidělená finanční podpora bude učiteli vyplacena na základě příkazu k zahraniční služební cestě a vyúčtování zahraniční cesty, vyplacení stipendia v souladu se stipendijním řádem vysílající instituce, kdy je finanční podpora učiteli vyplacena na základě finanční dohody. Finanční podpora se musí shodovat se skutečně vyplacenou částkou finanční podpory. Po podpisu finanční dohody, vysílající instituce vyplatí učiteli část stipendia před odjezdem. Platba může proběhnout: bezhotovostním převodem na bankovní účet studenta, předáním v hotovosti, předáním bankovních nebo cestovních šeků. 6.6 Financování organizace mobilit Finanční prostředky na organizaci mobilit, které jsou přidělený každé instituci, která realizuje jednu z aktivit mobilit studentů nebo zaměstnanců, jsou určeny na zajištění optimálních podmínek pro mobilitu studentů a zaměstnanců a mohou být použity výlučně na úhradu výdajů souvisejících s organizací mobilit vyjíždějících a přijíždějících studentů a zaměstnanců Přípustné výdaje zajištění výběru vyjíždějících studentů a zaměstnanců, jazyková příprava vyjíždějících a přijíždějících studentů a vyjíždějících zaměstnanců (organizace speciálních kurzů, nákup učebních materiálů, atd.), 31