Závěrečná zpráva Průběžné hodnocení Programu rozvoje venkova ČR na období

Transkript

1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA ČR ZA OBDOBÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VÝTAH PRO III. A IV. OSU PRV ŘÍJEN 2010 Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/2010 1

2 OBSAH 1 Shrnutí Souvislosti hodnocení Metodický přístup Použité metody Popis klíčových výrazů v otázkách Popis programu, opatření a rozpočtu Popis programu Opatření programu Odpovědi na hodnotící otázky Opatření 311 Diverzifikace činností nezemědělské povahy (III.1.1) Opatření 312 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje (III.1.2) Opatření 313 Podpora cestovního ruchu (III.1.3) Opatření 321 Obnova a rozvoj vesnic (III.2.1) Opatření 322 Občanské vybavení a služby (III.2.1.) Opatření 323 Ochrana a rozvoj dědictví venkova (III.2.2) Opatření 331 Vzdělávání a informace (III.3.1) Opatření 341 Získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje Metodologie a metodika hodnocení OSY IV Opatření 41 Realizace místní rozvojové strategie (IV.1.2) Opatření 421 Provádění projektů spolupráce (IV.2.1) Opatření 431 Místní akční skupina (IV.1.1) Technická pomoc Horizontální otázky Závěry a doporučení Hodnocení programu Závěry a doporučení na základě výsledků hodnocení Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen /2010 2

3 SEZNAM ZKRATEK AEO AOPK BP C CC CLC CMEF monitoring) CRF CZ NACE ČPH ČSSZ ČSÚ DG AGRI EAFRD agroenvironmentální opatření Agentura ochrany přírody a krajiny bezpečnost práce uhlík cross-compliance Corine land cover databáze Common Evaluation and Monitoring Framework (Obecný rámec pro hodnocení a Common Reporting Format Klasifikace ekonomických činností čistá přidaná hodnota Česká správa sociálního zabezpečení Český statistický úřad Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) EEN for RDP European Evaluation Network for Rural Development Programmes EQ ES EU EZ EZZF EZFRV EQUAL FADN FRA FTE GAEC HEQ HPH HRDP ISÚ Evaluation question (hodnotící otázka) Evropské společenství Evropská unie ekologické zemědělství Evropský zemědělský záruční fond Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Iniciativa Společenství - podpora mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce The Farm Accountancy Data Network (Zemědělská účetní datová síť) Forest Resources Assessment Full Time Equivalent (ekvivalent plného úvazku) Good Agricultural and Environmental Condition (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Horizontální evaluační / hodnotící otázka hrubá přidaná hodnota Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova) Integrovaná strategie území Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen /2010 3

4 LEADER LFA LHO LHP LPIS MAS MCPFE MMR ČR MS MT VZ MZD MZe ČR N NIR NS MAS NSPRV OKEČ ORP PA PFN PRV PUPFL PZ ROP ŘO SAPARD SLT SMR SPL SPSS SVOL SZIF TTP TUH ÚHÚL Liason entre les actions de dévélopment economique rural (Vazby mezi akcemi hospodářského rozvoje venkova) Less Favoured Areas lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán Land Parcel Information System Místní akční skupina Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky monitorovací systém monitorovací tabulky výroční zprávy meliorační a zpevňující dřeviny Ministerstvo zemědělství České republiky dusík Národní inventarizační zpráva (National Inventory Report) Národní síť místních akčních skupin Národní strategický plán rozvoje venkova ČR odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností platební agentura (SZIF) podíl fixních nákladů Program rozvoje venkova pozemek určený k plnění funkcí lesa Průběžná zpráva Regionální operační program řídící orgán (Ministerstvo zemědělství) Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) soubor lesních typů Statutory management requirements Strategický plán Leader Statistical Package for the Social Sciences Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Státní zemědělský intervenční fond trvalý travní porost trvale udržitelné hospodaření Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen /2010 4

5 ÚPU URBAN ÚZEI VaV VDJ VÚLHM VÚMOP ZP ZPF Ústřední pozemkový úřad Iniciativa Společenství - podpora hospodářské a sociální regenerace malých a středně velkých měst a městských aglomerací postižených krizí s cílem nastolit jejich udržitelný rozvoj Ústav zemědělské ekonomiky a informací Věda a výzkum velká dobytčí jednotka Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy zemědělská půda zemědělský půdní fond Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen /2010 5

6 1 Shrnutí Tato kapitola je zpracována na závěr a bude obsahovat: Hlavní výsledky hodnocení Závěry a doporučení 2 Souvislosti hodnocení 3 Metodický přístup 3.7 Použité metody Metody sběru, analýzy a vyhodnocení informací Hodnotitel použil soubor kvalitativních a kvantitativních metod: Metoda sběru dat M1 Individuální rozhovory a) s pracovníky řídicího orgánu a SZIF, b) s žadateli a příjemci dotace, c) s vybranými zástupci stakeholders M2 Skupinové rozhovory technikou focus group a) se skupinou příjemců, b) s dalšími odborníky M3 Dotazníkový průzkum (hromadné dotazování) mezi příjemci podpory, příp. také stakeholdry M4 Škálování s pomocí expertního panelu M5 Komunitní setkání M6 Případové studie M7 Analýza sekundárních dat - databáze a informační soustavy: a) indikátorové soustavy PRV, b) úplná databáze příjemců, resp. žadatelů, c) monitorovací zprávy a tabulky d) statistické informace aj. M8 Obsahová analýza a využití dokumentace: a) programová dokumentace PRV, b) relevantní legislativa a metodické materiály, c) ex-ante hodnocení PRV, d) výroční zprávy aj. Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/2010 6

7 M1 až M6 poskytují primární data, M7 a M8 sekundární data. Metody byly až na výjimky použity ve všech OSÁCH členové klíčového týmu a případně další experti, kteří pro svoji práci budou potřebovat tyto zdroje informací Práce s daty a s kurzem EUR / CZK Pro podkapitolu Stav čerpání a absorpce a Věcný pokrok opatření ve čtvrté kapitole dokumentu byly použity 3 typy datových zdrojů v závislosti na dostupnosti dat a potřebách finanční analýzy: Výroční zprávy PRV včetně monitorovacích tabulek, Aktuální stav implementace opatření OSY I, III a IV a informační systém IS SZIF. OSA I, III, IV Při analýze těchto OS se využíval Aktuální stav implementace opatření OSY I, III a IV z V tomto dokumentu jsou data k dvěma časovým horizontům. Většina opatření je k až na opatření I.3.3. (kód 114), které je k Pro práci s daty z tohoto dokumentu byl použit jednotný kurz EUR/CZK = 25,18 ve zprávě uvedený. Pro analýzu regionálního rozložení dotací a míry úspěšnosti byla použita data z IS SZIF, jelikož tato data nejsou ve dvou výše zmíněných datových zdrojích dostupná. Jednalo se o soubory ŽOD z května a července K přepočítávání kurzů EUR/CZK byly používány kurzy z Výročních zpráv Metody vyhodnocení informací Evaluační otázky jsou formulovány jako otázky příčinně-následkové. Evaluační teorie popisuje vícero metod, které je možné použít na odpovídání otázek tohoto typu. Pro účely střednědobého hodnocení jsme vybrali kombinaci metod 1 : Metoda pro zodpovídání evaluačních otázek MA0 Metody indukce a dedukce 2 MA1 Dotazování expertů MA2 Měření předtím a potom MA3 Komparace se srovnávací skupinou 1 Použití vyjmenovaných metod bylo odvislé od dostupnosti dat a možnosti jejich sesbírání. 2 Odpovědi a závěry byly formulovány na základě předchozích zjištění získaných prostřednictvím analytické části. Zjištění byla vždy brána v úvahu v příslušném kontextu. Využity byly také kreativní metody skupinové diskuse. Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/2010 7

8 Dotazování expertů bylo použito zejména za situace, kdy nebylo možné odpověď naformulovat pro nedostatek kvantitativních dat. Dále pak bylo dotazování expertů využito pro formulaci návrhů řešení, vycházejících ze zjištění prvního a druhého kroku (analýza sekundárních zdrojů dat a částečně strukturovaných rozhovorů) a identifikace kritických bodů a formulace návrhů jejich eliminace. 3.9 Popis klíčových výrazů v otázkách V rámci evaluačních otázek byla provedena společná analýza a definice klíčových výrazů. Společné definice klíčových výrazů jsou uvedeny níže. Je nutné uvést, že jde o definice klíčových výrazů v kontextu evaluačních otázek Programu rozvoje venkova, nikoliv definice daných pojmů obecně. Udržitelné hospodaření v zemědělství Udržitelné hospodaření se vyznačuje těmito charakteristikami: umožňuje jak současné tak budoucí využívání přírodního zdroje při zachování jeho produkční funkce; zohledňuje ekonomický, ekologický a sociální pilíř. Zahájení trvalé činnosti v zemědělství Vznik nového podnikatelského subjektu (fyzické či právnické osoby) v zemědělství. Strukturální úpravy hospodářství v zemědělství Klíčový pojem popisuje strukturální změny v hospodaření zemědělce, jako je například diverzifikace produkce, zavedení nového produktu, nákup půdy, atd. Lidský potenciál / kapitál Lidským potenciálem (kapitálem) je chápán jako soubor znalostí, fyzických, intelektuálních a komunikačních schopností, praktických dovedností a motivací, získaných zejména v procesu vzdělání a v průběhu praxe a použitelných pro vytvoření nové hodnoty, uspokojení potřeby nebo pro zvýšení některé z forem kapitálu. Zvýšení konkurenceschopnosti Zvýšení konkurenceschopnosti je definováno z hlediska zvyšující se HPH (zvýšení HPH) a produktivity práce (zvyšující se poměr mezi HPH na pracovní sílu). Strukturální změna hospodářství Strukturální změna hospodářství je chápána jako alespoň jeden z následujících procesů: Změna v sektorovém zaměření hospodářství; Změna velikosti nově vzniklého hospodářství spojením s jiným podnikem; Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/2010 8

9 Změna vlastnické struktury (PO / FO, právní forma podniku, věková struktura nabyvatelů apod.). Výrobní faktory Za výrobní faktory je považováno: práce lidská činnost, která přeměňuje zdroje ve statky; půda vzácná a nereprodukovatelná, kvantitativně omezená součást přírody; kapitál hodnoty hmotného a nehmotného charakteru, které přinášejí hodnoty další; materiál a energie vstupy do výroby. Nové technologie Nové technologie lze nahlížet ve dvou úrovních: nový postup, přístup, metodu zpracování; nový stroj, přístroj, technické vybavení. Nové technologie nahrazují nebo rozšiřují původní vybavení podniku a mají produkční1 a/nebo nákladový účinek. Nové technologie také umožňují vyhovět novým legislativním požadavkům Společenství. Inovace Inovaci lze nahlížet ve dvou úrovních: inovace celková, tj. změna či vývoj v porovnání s celkovým stavem na trhu v odvětví. inovace specifická pro daný podnik, tj. změna v konkrétním podpořeném podniku, která se projeví např. na efektivitě a/nebo objemu výroby, zavedení nového produktu. V rámci hodnocení je pojem inovace omezen na zavedení nového produktu na úrovni podniku nebo zavedení inovace nové procesu a technologie výroby. Zlepšení přístupu na trh Přístup na trh zlepšují tyto determinanty: 1. změna v nabídce produktů, tedy investice do: zvýšení přidané hodnoty stávajících produktů, zvýšení kvality, zavedení nových produktů apod.; 2. zvýšení účinnosti výroby v důsledku zavedení technologií s nákladovým účinkem (v důsledku zefektivnění výroby); 3. investice do skladování, přípravy na expedici a do manipulace. Podíl na trhu Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/2010 9

10 Podíl na trhu je definován na základě tržeb podniku ve srovnání s ostatními podobnými podniky. Podíl na trhu se může zvýšit na základě např.: zlepšením přístupu na trh; zvýšením objemu výroby v důsledku zavedení technologií s produkčním účinkem; změnou konkurenčního prostředí; vlivem odlivu kapitálu; vstupem na zcela nové trhy; změnou zapojení do distribuční sítě. Trvalá a udržitelná činnost v zemědělství Trvalou a udržitelnou činnost v zemědělství charakterizuje: z hlediska ekonomického se jedná o udržení zemědělské činnosti; z hlediska sociálního se jedná o udržení počtu pracovních míst na straně jedné a o podporu mladých lidí v zemědělství na straně druhé; z hlediska ekologického se jedná o šetrné zacházení s přírodními zdroji. Diverzifikace produkce Rozšíření sortimentu nabízených produktů na úrovni podpořených podniků (např. v oblasti OZE) s cílem dosažení posílení ekonomického potenciálu. V rámci OSY 3 PRV je diverzifikace typicky zaměřena na podnikatelské aktivity ve venkovských oblastech v rámci činností zemědělských subjektů směrem k nezemědělským podnikatelským činnostem. Trvale udržitelné obhospodařování lesů (lesní půdy) Trvale udržitelné hospodaření v lesích je definováno jako správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i v budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a globální úrovni a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy. Hospodaření podle současného lesního zákona má sice předpoklady naplňovat definici TUH, ale nemusí ji naplňovat. Poukazuje na to i v současnosti identifikovaný problém s vymíráním a ohrožením druhů žijících v lesích v ČR. Jelikož opatření podporuje zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu, dochází tak k ochraně biodiverzity a je možné půdu podpořenou v rámci tohoto opatření označit za splňující definici trvale udržitelného obhospodařování (z environmentálního hlediska). Lokality kde dochází k naplňování principů trvale lesy obhospodařované na základě schváleného LHP nebo převzaté LHO mají předpoklad být klasifikovány jako trvale udržitelně obhospodařovány (dodržování Lesního zákona je předpokladem pro takovou klasifikaci). Zvýšení kvality produktů Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

11 Nové anebo modernizované technologie přinesou zvýšení kvality výrobků. Ta je charakterizována např. ziskem certifikátů kvality výroby, zlepšením technických parametrů výrobků, minimalizací odchylek od normy (z hlediska hmotnosti, kvality), atd. Efektivita zpracování Zvýšení efektivity zpracování je charakterizováno: snížením nákladů na energie, materiál, práci a služby za jinak nezměněných podmínek; změnou objemu a charakteru výroby. Zlepšení uvádění na trh (marketing) Zlepšení závisí na změně v jedné nebo více z pěti následujících kategoriích: cena; distribuce; produkt; lidé; komunikace. U kategorie produkt musí být změna provázána se změnou v další kategorii. Pouhá změna produktu neindikuje, že se podařilo produkt umístit na trh. Rozvoj fyzického potenciálu LESY: k rozvoji fyzického potenciálu může přispět: zlepšení zpřístupnění lesů rekonstrukcí a výstavbou nových lesních cest vybudování zařízení upravujících vodní režim PŮDA: k rozvoji fyzického potenciálu může přispět: zlepšení zpřístupnění pozemků rekonstrukcí a výstavbou nových cest vybudování protierozních a vodohospodářských opatření a tedy snížení rizika erozí a lokálních povodní budování opatření k ochraně životního prostředí rozvoj podnikání využitím půdy díky vyjasnění vlastnických vztahů (přímé hospodaření, pronájem, prodej) vazba vlastníků k půdě díky vyjasnění vlastnických vztahů rozvoj udržitelného hospodaření s půdou cestovní ruch Lesní ekosystém vysoké hodnoty Zpracovatel z popisu opatření a jeho cílů usuzuje, že dosažení cíle zvýšení environmentální hodnoty lesů je možné konstatovat u veškeré podpořené plochy (u které přetrvává závazek) a Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

12 tudíž lze tedy říci, že lesní ekosystéme vysoké hodnoty je rovný podpořené ploše v rámci opatření. Podpora pracovních příležitostí Celostátní politika podpory vytváření pracovních míst. Ekonomická situace-míra poptávky. Investice spolurealizované ze zdrojů EAFRD hrají motivační roli při tvorbě pracovních míst, nejsou ovšem zásadní. Zásadní je úroveň a stabilita poptávky ve střednědobém horizontu. Venkov: definice dle OECD Mezinárodně uznávaná definice založena na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2. Podle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních. Na úrovni lokální (tj. obce) je venkov definován jakožto sídla s hustotou menší než 150 obyvatel/km2. Na úrovni regionální pak definice vymezuje regiony převážně venkovské, kde více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije % obyvatel regionu výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu. Tato definice však nebere v úvahu obyvatelstvo žijící v hustě osídlených venkovských oblastech a je někdy obtížně aplikovatelná s ohledem na specifika evaluace PRV. Je proto možné rozšířit definici venkova na základě dalších hodnotících kritérií. Kvalita života Kvalita života jako jeden z cílových pojmů pro oblast strukturální a kohezní politiky EU zahrnuje (na úrovni obcí a venkovských regionů) působení řady faktorů. Jsou to např. vzhled obce, životní prostředí, bezpečnostní situace v obci, technická infrastruktura, práce zastupitelstva, sociální služby pro občany, dopravní spojení, kulturní, sportovní a společenský život příležitosti k zaměstnání aj. Má tedy sociokulturní, ekonomickou a environmentální dimenzi. Avšak životní úroveň a životní podmínky jsou pouze faktory utvářející kvalitu života, nikoliv jejím obsahem. Na individuální rovině souvisí kvalita života s tělesným, psychickým a sociálním komfortem. Někdy se člení na šest komponent 1. rodinu, 2. společenský život v obci, 3. vlastní zdraví, 4. volný čas a osobní rozvoj, 5. práci a profesní rozvoj, 6. podmínky v bydlišti okolí. Může se měřit jako stupeň spokojenosti lidí s rodinným životem se životem v obci (sousedské vztahy, atmosféra v obci) s vlastním zdravím s využitím volného času s možnostmi osobního rozvoje (kultura, vzdělávání, sportování, ) se zaměstnáním a prací se stavem a vybavením bytu a domu Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

13 s občanskou vybaveností v obci (prodejny, doprava, ) s okolím bydliště (vzhled a nepoškozenou krajiny, ) Atraktivita venkovského regionu Zvýšení atraktivity má bezprostřední souvislost se zvýšením cestovního ruchu. Atraktivita je definovaná jako zajímavá součást přírody a přírodní podmínky, sportovní, kulturní nebo společenský objekt, kulturní, sportovní, společenská nebo jiná událost, které přitahují účastníky cestovního ruchu. Druhy atraktivity: přírodní a společenské; hmotné a nehmotné; mezinárodního, národního a místního významu; atraktivity s potenciálem nižších řádů (využitelné bez dalších investic) a na atraktivity s potenciálem vyšších řádů (pro své využití vyžadují další investice do infrastruktury, propagace aj.; atrakce - druh lidmi vytvořené atraktivity, kdy motivací jejího vzniku je zisk vytvořený na základě příjmů od návštěvníků. Atraktivita oblasti realizace projektu, kvalita lidského kapitálu ovlivňující úroveň poskytované služby, kvalita výstupu. Migrace obyvatelstva Počet obyvatel, kteří se přistěhovali a počet obyvatel, kteří se z dotčeného území odstěhovali. Endogenní (vnitřní) potenciál MAS Rozvojový potenciál je souhrn zdrojů, které se dají využít pro vytváření nových hmotných a nehmotných hodnot přispívajících ke zlepšování kvality života ve venkovských oblastech. Jsou to zejména (ale nikoliv výlučně): objekty občanské vybavenosti struktura, kapacity a kvalita služeb; počet a struktura obyvatel; úroveň vzdělání a kvalifikovanosti; příjem obyvatel; sociální klima v obci; příjmy a aktiva místních subjektů; zaměstnanecká kapacita podnikatelských subjektů; vzhled obce; stav krajiny; Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

14 životní prostředí v užším smyslu; informační a komunikační technologie; přitažlivost obce/regionu pro bydlení a cestovní ruch; úroveň řízení obce/mikroregionu; činnost MAS a dalších aktivních subjektů veřejného prospěchu a další Spolupráce MAS Realizace společných projektů MAS podporujících využití příkladů nejlepší praxe, inovace a přenos znalostí a to na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Osvědčené postupy Příklady dobré praxe (např.: procesy řízení, postupy organizování výměny zkušeností a knowhow, příprava vzdělávacích programů pro vytvářející se místní akční skupiny a technická pomoc schůzky, semináře, výstavy, administrativa pro spolupráci mezi územími a pro nadnárodní spolupráci). Kapacity MAS Pro účely evaluace se kapacitami rozumí personální, finanční, informační, materiální a technické, organizační, politické, příp. další vnitřní využitelné zdroje MAS. Strategie místního rozvoje Strategie místního rozvoje je komplexní programový dokument, který obsahuje cíle a opatření v různých tématických oblastech, zpravidla alespoň demografické otázky, občanskou vybavenost, podmínky pro rekreaci a cestovní ruch, podnikání, údržbu krajiny, přírodní a kulturní dědictví, základní dopravní a technickou infrastrukturu v obcích a aktivity v oblasti vzdělávání, místní kultury a sportu. V podmínkách PRV nesmíme tuto strategii, která se někdy nazývá Integrovaná strategie území (ISÚ), zaměňovat s tzv. Strategickým plánem Leader (SPL), který připravovaly místní akční skupiny na základě ISÚ. SPL obsahuje pouze taková opatření, která lze přímo financovat z PRV, není tedy z hlediska potřeb regionu tématicky úplná. Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

15 4 Popis programu, opatření a rozpočtu 4.1 Popis programu 4.2 Opatření programu 5 Odpovědi na hodnotící otázky 5.1 Opatření 311 Diverzifikace činností nezemědělské povahy (III.1.1) Použitá data IS SZIF Při hodnocení opatření jsme vycházeli ze souborů poskytnutých Ministerstvem zemědělství k Jednalo se o evidenční soubory o projektech, které byly předloženy s žádostí o dotaci (ŽOD) na Státní zemědělský a intervenční fond. Dále byly využity evidenční soubory o projektech, které předložily žádost o platbu (ŽOP). Tento zdroj jsme využívali pro získání přehledu o počtech projektů předkládaných v jednotlivých kolech, absorpční kapacitě jednotlivých regionech NUTS II a informace o doplňkových výstupových indikátorech. Výstupy z šetření výsledkových indikátorů Pro vlastní hodnocení byla využita data z šetření výsledkových indikátorů, které pro Ministerstvo zemědělství zajišťuje externí subjekt. Pro účely hodnocení opatření byly využity výstupy šetření indikátoru R 7 Nezemědělská hrubá přidaná hodnota a šetření indikátoru R9 Hrubý počet pracovních míst. Data ze Statistického úřadu Pro hodnocení celkového kontextu a výchozího stavu, ve kterém je opatření realizováno byly využity statistické řady ČSÚ. Použity byly především kontextové indikátory a indikátory výchozího stavu, které vypovídají o situaci obnovitelných zdrojů energie. Data byla získána v časových řadách sledujících vývoj v období Dotazníkový průzkum mezi příjemci podpory Doplňkovým zdrojem dat bylo dotazníkové šetření, které bylo provedeno mezi příjemci podpory, respektive soubor respondentů tvořili příjemci, kteří ke dni předložili žádost o platbu. Bylo osloveno celkem 103 respondentů s tím, že bylo získání 66 vyplněných dotazníků, což tvoří návratnost 64 %. Dotazníkový průzkum probíhal Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

16 Tabulka: Statistika dotazníkového průzkumu Záměr Počet respondentů Zapojených % podíl na vzorku Záměr a) ,4 % Záměr b) ,0 % Záměr c) 5 4 6,1 % Záměr d) ,6 % Celkem ,0 % Zdroj: Dotazníkový průzkum mezi příjemci podpory v opatření 311 Vlastní doplňkové šetření na vzorku projektů Vlastní šetření na vzorku zrealizovaných projektů (proplacené projekty k datu k ) bylo aplikováno při doplňkovém telefonickém šetření při průzkumu efektu mrtvé váhy (deadweight efect) a při průzkum diverzifikace ekonomických činností podpořených žadatelů. Tabulka: Konstrukce vzorku pro doplňkové dotazníkové šetření Ústí České nad Hradec RO SZIF Praha Budějovice Labem Králové Brno Olomouc Opava Celkem Počet subjektů ŽOD Procentuální zastoupení 13,73 % 18,63 % 7,84 % 14,71 % 29,41 % 10,78 % 4,90 % Absolutně 2,8 3,8 1, ,2 1 20,4 Zastoupení ve vzorku celkově (zaokrouhleno) Záměr a) Záměr b) Záměr c) Záměr d) Zdroj: Vlastní výpočet Srovnávací skupina Pro analýzu hrubé přidané hodnoty byla ve spolupráci s ČSÚ sestavena srovnávací skupina, na které byly zkoumány rozdíly v ekonomických dopadech podpory na příjemce. Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

17 Pro párování byla použita kritéria 1 až 8 (podniky, k nimž ani při použití kritéria 8 nebyly nalezeny páry, byly vyřazeny) a 1 až 10 (podniky, k nimž ani při použití kritéria 10 nebyly nalezeny páry, byly vyřazeny). Legenda: aaa u NACE hledáno ve 4místném NACE aaa u KATP hledána stejná kategorie podniku xxx kritérium potlačeno xx3 u NACE hledáno ve 3místné kategorii NACE xx1 u KATP hledal se nejdříve podnik o 1 kategorii níže, poté výše xx2 u KATP hledal se nejdříve podnik o 2 kategorii níže, poté výše Kritérium 11 podnik (příjemce) vyřazen nebyly k němu hledány páry. Tabulka: Párování příjemců se srovnávací skupinou NACE KATP FORMA 1 aaa aaa aaa 2 aaa aaa xxx 3 aaa xx1 xxx 4 aaa xx2 xxx 5 xx3 aaa aaa nově 6 xx3 aaa xxx nově 7 xx3 xx1 xxx 8 xx3 xx2 xxx 9 aaa xxx xxx 10 xx3 xxx xxx 11 xxx xxx xxx odsunuto dozadu Zdroj: ČSÚ Expertní škálování V rámci hodnocení příspěvku tohoto opatření ke zvýšení kvality života a odvrácení sociálního a hospodářského úpadku v podporovaných venkovských oblastech bylo provedeno doplňkové expertní škálování u vybraných 25 oslovených expertů z oblasti rozvoje venkova, přičemž návratnost získaných odpovědí dosáhla 36 % (9 odpovědí). Tabulka: Statistika expertního škálování. Kategorie oslovených expertů Počet respondentů Zapojených % podíl získaných odpovědí Zástupci obcí ,00 % Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

18 Krajské úřady ,00 % AZV ,00 % Odborné a poradenské firmy - zpracovatelé ,00 % Výzkumné ústavy a univerzity ,33 % Asociace zemědělců ,00 % SPOV a ŠOV ,00 % RRA 1 0 0,00 % KHK 1 0 0,00 % SMS ČR 1 0 0,00 % MMR 1 0 0,00 % Vzdělávací subjekty 1 0 0,00 % Zástupci MAS ,00 % Celkem ,00 % Zdroj: Výsledky expertního škálování v OSE III Výsledky a dopady opatření Pozitivním aspektem realizace opatření je významný příspěvek intervence k diverzifikaci nezemědělských aktivit. Podíl nezemědělských činností u příjemců má rostoucí tendenci (nárůst o 12 % ve sledovaném období). Díky podpoře došlo ke změně trendu úbytku nezemědělských činností v zemědělských podnicích. Přes 51 % respondentů v dotazníkovém šetření uvedla, že jim podpora pomohla zavést nový výrobek nebo službu. V ukazateli nezemědělské hrubé přidané hodnoty (HPH) došlo k propadu o -8 mil. EUR. Předpokládáme, že tento propad byl způsoben ekonomickou krizí, která postihla výkonnost zemědělských podniků (meziroční pokles 2008/2009 v celkové sektorové HPH dosáhl -35,4 %). Analýza dopadů prokázala rozdíl mezi vlivem ekonomické krize na skupinu příjemců podpory a srovnávací skupinou nepříjemců. Rozdíl v obou dvou skupinách je v intenzitě propadu v ukazatelích, které tento stav ilustrují. Celková HPH se u příjemců snížila o - 32,5 % u nepříjemců to bylo o 49,5%. Souběžně došlo i k propadu nezemědělské HPH u příjemců o 0,7 %. Podpora nemá takový významný vliv na tvorbu pracovních míst, jak bylo předpokládáno při přípravě programu. V rámci realizace opatření bylo vytvořeno celkem 73 pracovních míst. Z dosavadních výsledků je zřejmé, že řídící orgán předpokládal mnohem vyšší počet pracovních míst vzniknuvších u podpořených podniků. Uvedená disproporce je zřejmá při srovnání míry plnění celkového objemu investovaných prostředků (19,54 %) a míry plnění indikátoru hrubý počet pracovních Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

19 míst (0,81 %). Tato disproporce je zapříčiněna různou korelací indikátorů na kontextuálním vývoji indikátorů. Zatímco objem investovaných prostředků se ukazuje jako indikátor s nízkou závislostí na hospodářském vývoji v ČR, tak tvorba pracovních míst je na hospodářském kontextu závislá významně. Takže v období klesající poptávky dochází k reorganizaci a optimalizaci počtu zaměstnanců. Čistý počet pracovních míst je 60,4. Dále je nutné zdůraznit, že hodnocení probíhá v období zvyšující se nezaměstnanosti (rok 2008: 4,4 %, rok 2009: 6,7 %), který ilustruje ekonomický propad mezi roky 2008 a 2009 a úbytek pracovních míst, který se ovlivnil i možnosti tvorby pracovních míst u příjemců podpory. Pozitivním aspektem realizace je významný příspěvek ke zvyšování produkce OZE a ke plnění závazků ČR vůči EU. Celkový objem vyrobené elektrické energie dosáhnul k 74 GWh. Hodnota je tvořena 34 zrealizovanými bioplynovými stanicemi v záměru b). Což dosahuje solidních 15,1 % plánovaného cíle (490GWh). Význam vlastního příspěvku k produkci OZE v ČR můžeme hodnotit z hlediska jeho podílu na produkci elektrické energie v sektoru bioplynu a příspěvku na výrobě elektrické energie z OZE v ČR. Podíl projektů PRV na celkové produkci bioplynu v ČR ve srovnání s rokem 2008 tvoří téměř 70 %. Vezmeme-li v úvahu dosavadní trend vývoje objemu vyrobené elektrické energie prostřednictvím bioplynových stanic hodnota vztažená k roku 2009 může být zhruba poloviční, ale i tak je příspěvek k produkci výroby elektrické energie významný. Z hlediska příspěvku produkce elektrické energie v rámci opatření 311 je výše podílu vyrobené elektrické energie na celkové produkci elektrické energie z bioplynu v ČR je 1,7 % vztažených k celkové produkci za rok 2008 Čistá přidaná hodnota nebyla vzhledem k záporné hodnotě HPH a vzhledem k velké diverzně ekonomických činností podporovaných prostřednictvím opatření hodnocena Závěry a doporučení Doporučujeme upravit indikátor Počet příjemců podpory na 500 příjemců. Čerpání alokované částky je rychlejší díky vyšší průměrné dotaci na projekt. Zatímco před zahájením příjmu žádostí vycházela plánovaná průměrná dotace na jednoho příjemce podpory 153,69 tis. EUR (vzhledem k celkovému objemu a předpokládanému počtu projektů), po zhodnocení realizace projektů k poměr dosáhnul výše 295,99 tis. EUR. Vyšší průměr je způsoben převahou projektů v záměru b), ve kterém se realizují bioplynové stanice. Z této disproporce vyplývá i nižší reálná hodnota indikátoru příjemců podpory. Hodnota indikátoru bude tvořena vyšším počtem projektů zaměřených na realizaci bioplynových stanic, který může být reálně podpořeno až 150. Již k byla mezi vyčerpanými prostředky a počtem bioplynových stanic disproporce ve prospěch bioplynových stanic a k se ještě zvýšila na 15,05 %. Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/

20 Doporučujeme upravit indikátor Zvýšení nezemědělské HPH o polovinu na 1,1 mil. EUR. Ve sledovaném období došlo k propadu indikátoru R7 Nezemědělská hrubá přidaná hodnota zhruba o -8 mil. EUR a je zřejmé, že výsledkový indikátor, který předpokládal vzrůst nezemědělské HPH o 2,2 mil EUR nebude naplněn. V následujícím období předpokládáme změnu trendu. Upravit indikátory vtahující se na tvorbu pracovních míst. Z uvedených poměrů odvozujeme, že v rámci podpory bude vytvořena do konce roku 2013 přibližně 600 hrubých pracovních míst a jejich čistá hodnota se bude pohybovat na úrovni 500 čistých pracovních míst. Podpora negeneruje takové množství pracovních míst, jejichž vznik bylo předpokládáno na začátku realizace programu. Na jeden zrealizovaný projekt vychází průměr 1,2 hrubého pracovního místa. Míra plnění indikátoru hrubých pracovních míst dosahuje 0,81 % ze stanoveného cíle (9000). V případě čistých pracovních míst (60,4) je to přibližně 1 pracovní místo na projekt. Vzhledem k vývoji ekonomické situaci a nízkému počtu vytvořených pracovních doporučujeme za evaluace zahrnout do dalšího hodnocení zachování pracovních míst v podpořených podnicích. Proporcionálně zvýšit preferenci projektů vytvářejících pracovní místa. Dále doporučujeme zvážit začlenění kritéria zaměřeného na efektivitu podnikatelského záměru, který je předmětem projektu. Projekt by měl obsahovat základní popis podnikatelské záměru v samotné žádosti popřípadě v samostatné příloze. Doplnit monitorovací systém o možnost sledování ukazatele průměrný počet zaměstnanců, prostřednictvím, kterého lze srovnávat vývoj indikátorů pracovních míst se srovnávací skupinou. Za současného stavu lze tuto analýzu provádět prostřednictvím sekundárních dat. Doporučujeme zavést vhodnou kombinaci realizace opatření s opatřeními III.2 a opatřením Podpora podnikatelských projektů z hlediska návazné infrastruktury (opatření III. 2.) nebo z hlediska vzdělávání zejména začínajících podnikatelů může vést k vyšší atraktivitě podnikatelských ploch a nižšímu riziku problémů nových podnikatelských subjektů. Kombinace mohou být preferovány prostřednictvím zavedení bodového zvýhodnění projektů, které s takovou integrací počítají. Navrhujeme stanovit minimální mez bodového zisku, pod kterou nebude možné projekt podpořit, respektive jejíž nesplnění se stane eliminačním kritériem. Eliminace projektů s nízkým bodovým ziskem (projektů nepřispívajících k plnění cílů programu) povede k vyšší efektivitě využívání prostředků Odpovědi na evaluační otázky Evaluační otázka 3111 Do jaké míry podpořily podporované investice diverzifikaci činností zemědělských hospodářství směrem k nezemědělským činnostem? V tomto ohledu zaměřte analýzu na nejdůležitější činnosti. Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., říjen/