odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015"

Transkript

1 odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015 Květen 2004

2 Obsah Úvod Souasný stav a minulý vývoj Socio-ekonomický vývoj Ekonomický vývoj Demografie Zamstnanost a nezamstnanost Ceny zboží a služeb Platební bilance Fiskální politika Veejné rozpoty Daová politika Vstup R do EU Rámec pípravy na vstup eské republiky do Evropské unie v oblasti vodního hospodáství Investiní požadavky na implementaci evropských smrnic Soukromé a obecní rozpoty Jiné zdroje Vodní hospodáství Socioekonomické ukazatele Veejné finance Vstup R do EU Vodní hospodáství Zemdlství Kritická infrastruktura ve vodním hospodáství Zemdlství Pda Živoišná výroba Rostlinná výroba Lesnictví Rybáství Ochrana životního prostedí Ovzduší (vetn zmny klimatu) Ochrana vod Ochrana pírody a krajiny

3 1.6.4 Odpadové hospodáství Staré zátže Prmysl Výrobní prmysl Surovinová politika a hornictví Energetika Doprava Cestovní ruch Vývoj v krátkodobém období vycházející z národních strategií a politik ( ) Socio-ekonomický vývoj Ekonomický výkon Demografie Zamstnanost a nezamstnanost Ceny zboží a služeb Platební bilance Veejné finance Veejné rozpoty reforma veejných rozpot Daová politika Vstup R do EU Financování investic ze státního rozpotu Financování investic ze soukromého a obecního sektoru Financování investic na ochranu vod z dalších zdroj Provázání vodního hospodáství a zemdlství v programových dokumentech EU Vodní hospodáství Socioekonomický vývoj Veejné finance Smování R v rámci EU Vodní hospodáství Zemdlství Ochrana životního prostedí Prmysl a energetika Doprava Cestovní ruch Zemdlství

4 2.5.1 Ekonomika zemdlského sektoru základní data Ochrana životního prostedí Ochrana ovzduší Ochrana vod Ochrana pírody a krajiny Odpadové hospodáství Staré zátže Prmysl Výrobní prmysl Surovinová politika a hornictví Energetika Doprava Cestovní ruch Vývoj v horizontu dlouhodobých cíl ( ) Socio-ekonomický vývoj Ekonomický výkon Demografie Zamstnanost a nezamstnanost Ceny zboží a služeb Platební bilance Veejné finance Veejné rozpoty Daová politika Smování R v rámci EU - Financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti ochrany vod Financování investic ze státního rozpotu Financování investic ze soukromého a obecního sektoru Financování investic na ochranu vod z dalších zdroj Vodní hospodáství Socioekonomický vývoj Veejné finance Smování R v rámci EU Vodní hospodáství Zemdlství Ochrana životního prostedí

5 3.4.7 Prmysl a energetika Doprava Cestovní ruch Zemdlství Ekonomika zemdlského sektoru základní data Ochrana životního prostedí Prmysl Doprava Cestovní ruch Shrnutí Významné vlivy Kritické pedpoklady Scéná vývoje významných vliv na užívání vod a vodohospodáských služeb Domácnosti Prmysl Energetika Doprava Scéná vývoje mén významných vliv na užívání vod a vodohospodáských služeb Zemdlství Cestovní ruch Plošné zneištní Rybí hospodáství Povodová ochrana Správa povodí a vodních tok Seznam zkratek Seznam literatury

6 Tabulky tabulka 1 Vývoj HDP v letech 1993 až tabulka 2 Poet obyvatel eské republiky v letech 1993 až tabulka 3 Všeobecná míra zamstnanosti a její dílí ukazatele v letech 1998 až tabulka 4 Nezamstnanost v letech 1990 až 2003 (Registrovaná míra nezamstnanosti) tabulka 5 Odvtvová struktura zamstnanosti v roce tabulka 6 Vývoj nominální prmrné mzdy v letech 1993 až tabulka 7 Vývoj výdaj na sociální dávky a na dávky dchodového pojištní v letech 1992 až tabulka 8 Cenový vývoj v letech 1993 až 2003 (rok 2000 = 100) tabulka 9 Míra inflace v letech 1993 až tabulka 10 Bžný a finanní úet platební bilance v letech 1993 až tabulka 11 Nominální mnové kurzy koruny k dolaru a euru v letech 1993 až tabulka 12 Vývoj státního rozpotu a státního dluhu v letech 1993 až tabulka 13 Struktura daového systému R tabulka 14 Výnosy daní v R v letech 1996 až 2002 (mld. K) tabulka 15 Smrnice ES v oblasti ochrany vod implementované do eských právních norem27 tabulka 16 Požadavky na státní rozpoet v horizontu let (v mil. K) tabulka 17 Investice soukromého a obecního sektoru (mil. K) tabulka 18 Náklady na opatení realizovaná soukromým sektorem (mil. K) tabulka 19 Opatení realizovaná obcemi pro zabezpeení implementace pedpis ES v oblasti vod (mil. K) tabulka 20 Pedpokládané výdaje ze SFŽP v letech (v mil. K) tabulka 21 Pedpokládané zahraniní zdroje (mil. K) tabulka 22 Dosavadní stav a pedpokládaný vývoj financování implementace Smrnice (mld. K) (skuten erpané prostedky v roce 2002 a pedpokládané zdroje pro krytí investic do konce pechodného období v roce 2010) tabulka 23 Poet obyvatel (v tisících) napojených na veejné vodovody a kanalizace (absolutn a v %) tabulka 24 Zásobování vodou pro veejnou potebu v letech tabulka 25 Prmrné vodné a stoné v letech (realizované ceny vetn DPH, K/ m 3 ) tabulka 26 Vývoj inflace a realizaních cen vodného a stoného v R indexy mezironího rstu v letech v % tabulka 27 istý msíní píjem prmrné domácnosti R v K tabulka 28 Podíl vodného na msíním istém píjmu domácnosti v letech tabulka 29 Podíl stoného na msíním istém píjmu domácnosti v letech

7 tabulka 30 Výpoet cenové elasticity poptávky po vod tabulka 31 Výpoet kížové elasticity poptávky po vod tabulka 32 Obnovitelné vodní zdroje v letech v mil. m tabulka 33 Využití vyrobené pitné vody v roce tabulka 34 Odbry povrchové vody v letech (tis.m 3 ) tabulka 35 Platby za odbry povrchové vody vletech (tis. K) tabulka 36 Kanalizace pro veejnou potebu tabulka 37 Poet obyvatel bydlících v domech pipojených na kanalizaci pro veejnou potebu a množství vypouštných a ištných odpadních vod v roce 2003 v jednotlivých krajích tabulka 38 Vybrané ukazatele kanalizací pro veejnou potebu a komunálních istíren odpadních vod hlavních provozovatel tabulka 39 istírny odpadních vod v roce tabulka 40 Zpsob nakládání s kaly z OV tabulka 41 Pehled vybraných ukazatel R a EU Voda a vodní hospodáství, odpadní vody tabulka 42 Zavlažované a odvodované plochy (ha) tabulka 43 Spoteba vody v sektoru zemdlství tabulka 44 Prmrné platby za odbry povrchové vody pro ostatní odbry tabulka 45 Platby za odbry podzemní vody pro sektor zemdlství tabulka 46 Prmrný poet pracovník v civilním sektoru národního hospodáství podle odvtví (fyzické osoby celkem v tis. osob) a podíl zemdlství na celkové zamstnanosti v národním hospodáství (v %) tabulka 47 Podíl zemdlství na celkové zamstnanosti v národním hospodáství (v %) tabulka 48 Hrubá pidaná hodnota v bžných cenách a cenách roku 2000 (mil. K) tabulka 49 Podíl zemdlství (hrubé zemdlské produkce) na HDP (v %) tabulka 50 Vývoj pdního fondu R od roku 1927 (v tis. ha) tabulka 51 Zemdlská pda v ha tabulka 52 Struktura využití pdního fondu R podle druh pozemk v katastru nemovitostí se stavem k tabulka 53 Vývoj spoteby prmyslových hnojiv v R (kg/ha) tabulka 54 Spoteba hnojiv za R celkem v hospodáském roce 2001/2002 v tunách tabulka 55 Spoteba prmyslových hnojiv v tunách istých živin tabulka 56 Spoteba prmyslových hnojiv na 1 ha zemdlské pdy v kg istých živin tabulka 57 Spoteba živin v kg na 1 ha zemdlské pdy tabulka 58 Spoteba vápenatých hmot v R tabulka 59 Podíl vzork vody pesahujících limity pro pitnou vodu (dle eské normy SN pitná voda) v podzemních vodách (mlké vrty) v %

8 tabulka 60 Prmrná tržní cena prodávané zemdlské pdy v R ( ) tabulka 61 Vývoj tržních cen zemdlské pdy (K/m2) podle velikostních kategorií prodávaných pozemk) tabulka 62 Prodej a koup zemdlské pdy v R v % z celkového pdního fondu za období 1993 až tabulka 63 Nkteré ukazatele vývoje agrárního sektoru R v letech 1990, 2001 a tabulka 64 Produkované a vypouštné zneištní z bodových zdroj v roce tabulka 65 Nkteré ukazatele živoišné produkce tabulka 66 Hrubá zemdlská živoišná produkce v eské republice v roce 2002 (v bžných cenách) tabulka 67 Hrubá zemdlská produkce v R v roce 2002 (v bžných cenách) tabulka 68 Bilance obilovin podle jednotlivých druh pro marketingový rok 2001/ tabulka 69 Hrubá pidaná hodnota tabulka 70 Roní objem vývozu a dovozu surového díví v mil. K tabulka 71 Vývoj držby les v % tabulka 72 Podpory lesního hospodáství v mil. K tabulka 73 Obnova lesa v ha tabulka 74 Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem (tis. tun živé hmotnosti) tabulka 75 Odhad výlovu ryb z rybník a tekoucích vod v R v roce 2003 (tuny ž. hm.) tabulka 76 Spoteba ryb v kg/obyv./rok tabulka 77 Ryby živé celní položka 0301 (tuny) tabulka 78 Poízené investice na ochranu životního prostedí podle kraj (v mil. K, bžné ceny) tabulka 79 Vývoj emisí hlavních zneišujících látek - R tabulka 80 Zdrojová struktura emisí roku 2001 v eské republice tabulka 81 Prbh pozorované zmny teploty tabulka 82 Zneištní vodních tok v roce 2001 v tunách za rok tabulka 83 Vodní toky st. podnik Povodí v roce 2002 (výkaz VH 8a-01) tabulka 84 Pehled pot objekt s pekroením normativ B, C min. v 1 ukazateli tabulka 85 Odpady podle vybraného zpsobu nakládání (v t) tabulka 86 Produkce odpad v R z hlediska pvodu podle tídní OECD v období tabulka 87 Zpsob nakládání s odpady v R tídní dle skupin OECD v roce tabulka 88 Množství odpadních vod produkovaných vybranými prmyslovými odvtvími. (mil. m 3 ) tabulka 89 Vývoje exportní výkonnosti a dovozní náronosti zpracovatelského prmyslu v letech

9 tabulka 90 Základní ukazatele prmyslu podle odvtví OKE v roce 2002 *) tabulka 91Vývoj mezd v odvtví prmyslu v letech 1999 až tabulka 92 Základní ukazatele malých a stedních podnikatelských subjekt v prmyslu podle velikostních skupin a kategorií OKE*) v letech tabulka 93 Celková energetická bilance (v PJ) tabulka 94 Vývoj bilance elektiny od roku 1982do roku tabulka 95 Výroba elektrické energie a tepla z obnovitelných zdroj energie a z odpad tabulka 96 Výroba elektiny a ostatních energetických zdroj tabulka 97 Pehled vodních elektráren EZ, a. s. (stav k ) tabulka 98 Rozvoj vodních elektráren v letech tabulka 99 Vodní elektrárny v roce 2002 (pouze v majetku EZ, a. s.) tabulka 100 Struktura instalovaného výkonu [%] (k píslušného roku) tabulka 101 Tvorba HDP v odvtví dopravy (v bžných cenách) (v mil K) tabulka 102 Celkové investiní výdaje do dopravní infrastruktury (v bžných cenách) (v mil. K) tabulka 103 Celkové investiní výdaje na opravy a údržbu dopravní infrastruktury (v bžných cenách) (v mil. K) tabulka 104 Vnitrozemská vodní doprava základní ekonomické ukazatele tabulka 105 Dopravci provozující nákladní dopravu po vnitrozemských vodních cestách tabulka 106 Splavné vodní cesty pro pravidelnou dopravu (km) tabulka 107 Vnitrozemská vodní doprava tabulka 108 Vývoz a dovoz zboží po vodních cestách z eské republiky (v tis. t) tabulka 109 Vnitrozemská vodní nákladní doprava (pouze plavidly registrovanými v R). 153 tabulka 110 Výkony nákladní vnitrozemské vodní dopravy tabulka 111 Zahraniní cestovní ruch (v tis.) tabulka 112 Hromadná ubytovací zaízení cestovního ruchu tabulka 113 Srovnání region NUTS 2 dle základních ukazatel cestovního ruchu v roce tabulka 114 Využití lžek a pokoj u hotel a pension za rok tabulka 115 Hosté v lázeských zaízeních v roce tabulka 116 Organizaní struktura pohostinství a ubytování podle velikosti tabulka 117 Predikce vývoje HDP v letech 2004 až tabulka 118 Predikce míry inflace v letech 2004 až tabulka 119 Deficity veejných rozpot podle subsektor tabulka 120 Dopady daových zmn v rámci první fáze reformy veejných rozpot tabulka 121 Požadavky na státní rozpoet (mil. K)

10 tabulka 122 Investice soukromého a obecního sektoru (mil. K) tabulka 123 Náklady na opatení realizovaná soukromým sektorem (mil. K) tabulka 124 Predikce vývoje environmentálních investic ze soukromého sektoru (mil. K) 173 tabulka 125 Odhad výdaj územních rozpot (mil. K) tabulka 126 Pedpokládané výdaje SFŽP v letech (v mil. K) tabulka 127 Souhrn požadavk a zdroj (mil. K)* tabulka 128 Dosavadní stav a pedpokládaný vývoj financování implementace Smrnice (mld. K) (skuten erpané prostedky v roce 2002 a pedpokládané zdroje pro krytí investic do konce pechodného období v roce 2010) tabulka 129 Stedndobá predikce spoteby vody obyvatelstvem v letech tabulka 130 Predikce obyvatel na pojených na kanalizace v letech (v tis.obyv.) tabulka 131 Náklady na implementaci smrnice Rady 91/271/EHS, o ištní mstských odpadních vod v letech (v mld.k) tabulka 132 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (minimální scéná) tabulka 133 Prmrné stoné v letech (stední scéná) tabulka 134 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (maximální scéná) tabulka 135 Predikce odbru vody sektorem prmyslu pro období (tis.m 3 ) tabulka 136 Vývoj potu pracovník v zemdlství v EU 15 (v tis. osob) tabulka 137 Harmonogram rozdlení investiních prostedk do vodní dopravy (v mil. K) tabulka 138 Predikce vývoje HDP v letech 2008 až tabulka 139 Projekce vývoje obyvatelstva v letech 2005 až 2030 (údaje v tisících) tabulka 140 Predikce vývoje inflace v letech 2008 až tabulka 141 Dlouhodobá udržitelnost veejných financí tabulka 142 Požadavky na státní rozpoet (mil. K) tabulka 143 Investice soukromého a obecního sektoru (mil. K) tabulka 144 Náklady na opatení realizovaná obcemi, potebná pro zabezpeení implementace pedpis ES v oblasti životního prostedí (mil. K) tabulka 145 Odhad výdaj územních rozpot (v mil. K) tabulka 146 Náklady na opatení realizovaná soukromým sektorem (mil. K) tabulka 147 Predikce vývoje environmentálních investic ze soukromého sektoru (mil. K) 225 tabulka 148 Pedpokládané výdaje SFŽP (mil. K) tabulka 149 Souhrn požadavk a zdroj (mil. K) tabulka 150 Predikce obyvatel na pojených na kanalizace v letech (v tis.obyv) tabulka 151 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (minimální scéná)

11 tabulka 152 Prmrné stoné v letech (stední scéná) tabulka 153 Náklady na implementaci smrnice Rady 91/271/EHS, o ištní mstských odpadních vod v letech (v mld.k) tabulka 154 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (maximální scéná) tabulka 155 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (Varianta 1-3) tabulka 156 Stedndobá predikce spoteby vody obyvatelstvem v letech tabulka 157 Predikce obyvatel napojených na kanalizace v letech (v tis.obyv.) tabulka 158 Predikce obyvatel na pojených na kanalizace v letech (v tis.obyv) tabulka 159 Náklady na implementaci smrnice Rady 91/271/EHS, o ištní mstských odpadních vod v letech (v mld.k) tabulka 160 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (minimální scéná) tabulka 161 Prmrné stoné v letech (stední scéná) tabulka 162 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (maximální scéná) tabulka 163 Prmrné stoné v letech vetn DPH 5% (Varianta 1-3) tabulka 164 Predikce odbru vody sektorem prmyslu pro období (tis.m 3 ) tabulka 165 Výhled produkního rybáství R do roku Obrázky Obrázek 1 Úhrn srážek na území R v roce 2002 v milimetrech Obrázek 2 Úhrn srážek na území R v roce 2002 v % normálu Obrázek 3 Využití vyrobené pitné vody v roce Obrázek 4 Kanalizace pro veejnou potebu v roce Obrázek 5 Napojení obyvatelstva na kanalizaci pro veejnou potebu Obrázek 6 Množství vypouštných odpadních vod v letech Obrázek 7 Množství ištných odpadních vod v letech Obrázek 8 Mezinárodní porovnání cen vody Obrázek 9 Aplikace prmyslových hnojiv (kg. ž./ha z. p.) Obrázek 10 Porovnání emisí zneišujících látek rok 1990 a rok R Obrázek 11 Zdrojová struktura emisí roku 2001 v eské republice Obrázek 12 Jakost vody v tocích R v letech Obrázek 13 Jakost vody v tocích R v letech Obrázek 14 Množství odpadních vod produkovaných vybranými prmyslovými odvtvími. (mil. m 3 ) Obrázek 15 Vývoj základních produkních charakteristik v letech Obrázek 16 Tžba výhradních ložisek

12 obrázek 17 Vývoj bilance elektiny Obrázek 18 Výkony nákladní vnitrozemské vodní dopravy Obrázek 19 Poet podnikatelských subjekt v cestovním ruchu na 100 km Obrázek 20 Predikce odbru vody sektorem prmyslu pro období Obrázek 21 Odbry vody k chlazení parních elektráren Obrázek 22 Oekávaný vývoj emisí skleníkových plyn do roku Obrázek 23 Výroba elektiny z obnovitelných zdroj Obrázek 24 Výroba elektiny z hndého uhlí Obrázek 25 Výroba elektiny z erného uhlí Obrázek 26 Výroba elektiny z plynných paliv Obrázek 27 Rozvoj dopravních sítí R Obrázek 28 Predikce odbru vody sektorem prmyslu pro období Obrázek 29 Odbry vody k chlazení parních elektráren

13 Úvod Základním úelem tvorby základního scénáe bylo vyhodnocení prognóz vývoje nakládání s vodami a prognóz trend vývoje u rzných klíových hnacích sil nejen na základ popisu souasného stavu, které budou významn ovlivovat užívání vod a vodohospodáské služby v krátkodobém ( ) a dlouhodobém horizontu ( ) v eské republice. Základní scéná byl vypracován v roce 2004 a bude podkladem pro provedení ekonomické analýzy a analýzu rizik v asové úrovní do roku 2015, pro vypracování programu opatení pro každou oblast povodí. Na základ analýzy efektivnosti opatení vzhledem k vynaloženým prostedk budou stanoveny priority, posouzena možná opatení pro splnní environmentálních cíl podle vodního zákona a Rámcové smrnice vodní politiky EU, odhadnuty náklady a posouzen jejich dopad na stav vodního hospodáství. Dokument je lenn do tí základních kapitol, z nichž první hodnotí význam a užívání vody v souasnosti a minulý vývoj, druhá vývoj ve stedndobém horizontu a tetí vývoj v dlouhodobém horizontu. Kapitola 4 shrnuje významné závry a predikce, které ovlivní vodní hospodáství s výhledem do roku Každá z prvních tech kapitol je lenna do devíti podkapitol: 1) Socio-ekonomický vývoj 2) Fiskální politika 3) Vstup do R 4) Vodní hospodáství 5) Zemdlství 6) Ochrana životního prostedí 7) Prmysl 8) Doprava 9) Cestovní ruch Podkapitola Vodní hospodáství vždy obsahuje závry o významných vlivech na užívání vod a vodohospodáské služby. Na základ schválených resortních politik a koncepních dokument byl vyhodnocen vývoj základních hospodáských odvtví. Dále byl kladen draz na vyhodnocení sociáln-ekonomických faktor, které pravdpodobn budou ovlivovat vodní hospodáství - ekonomický vývoj, základní demografické ukazatele, zamstnanost a nezamstnanost, ceny zboží a služeb a platební bilance, klima, politika uplatovaná v jednotlivých odvtvích, nap. spolená zemdlská politika, technologický rozvoj apod. Užívání vod a vodohospodáské služby budou významn ovlivnny rovnž investicemi souvisejícími s úpravou vodních pomr. Úpravu legislativy významn ovlivuje náš vstup do EU, jehož dopady a navrhovaná opatení jsou analyzovány jak z hlediska souasného stavu a minulého vývoje, tak z hlediska stedn a dlouhodobých predikcí. 12

14 1 Souasný stav a minulý vývoj 1.1 Socio-ekonomický vývoj Ekonomický vývoj Ekonomický vývoj byl na poátku 90. let 20. století charakterizován propadem velikosti HDP, což bylo zpsobeno pechodem hospodáství z centráln-plánovaného systému na systém tržní. V rámci tohoto procesu došlo k postupné deregulaci cen a liberalizaci zahraniního obchodu. Propad ekonomiky, resp. ukazatele HDP, se zastavil v roce 1993, kdy došlo k jeho prvnímu rstu ve výši 0,1%. V následujících letech hospodáský rst akceleroval až na 5,9% v roce Slibný vývoj ekonomiky byl perušen v roce 1997, kdy došlo k hospodáskému poklesu. Ten byl zpsoben nkolika faktory, z nichž jmenujme píliš expanzivní fiskální a monetární politiku, špatné institucionální nastavení v bankovním sektoru vedoucí k poskytování špatných úvr a v neposlední ad i nedostatky v právním rámci. Tento vývoj provázený rstem míry nezamstnanosti se podailo zvrátit až v roce V posledních tech letech zaznamenává ekonomika rst v intervalu mezi 2,0-3,3% a je tažena pedevším domácí spotebou a podpoena expanzivní fiskální politikou. Vývoj investiní aktivity vyjádený hrubou tvorbou fixního kapitálu do znané míry kopíruje vývoj HDP. Po vysokých pírstcích zaznamenaných v konjunktue poloviny 90. let (nap. v roce 1995 pírstek ve výši 19,8 %) dochází díky poklesu ekonomiky ke zchlazení investiní aktivity. Masivnjší rst byl obnoven až v roce 2000, což lze dávat do souvislosti se zvyšujícím se pílivem zahraniních investic. V roce 2002 lze však znovu sledovat výrazné zpomalení investiní aktivity. Bhem 90. let, ale i na poátku 21. století, lze zaznamenat trend poklesu pomru fixního kapitálu k HDP. Zatímco v roce 1995 inil tento pomr 32 %, v roce 2003 pouze již necelých 26 %. Výhodou pro investiní aktivitu v 90. letech byla také pomrn vysoká míra národních úspor (kolem 25 % HDP), která má však v posledních letech výrazn klesající trend. V 90. letech došlo k výrazné zmn v oblasti zahraniního obchodu, nebo byly do znané míry opuštny tradiní východní trhy a ekonomika se postupn peorientovávala na trhy EU, které jsou však výrazn náronjší díky rozvinutjší konkurenci. Tento pechod byl usnadnn razantní devalvací koruny provedené na poátku transformaního období. V prbhu 90. let byl zahraniní obchod v nerovnováze. Tento stav se v posledních letech mírn zlepšuje, a v absolutních hodnotách je stále rozdíl mezi exportem a importem vysoký. Dležité ale je, že trend rstu vývozu je vyšší než trend rstu dovozu. Rovnováhu v této oblasti udržují i vysoké hodnoty pílivu pímých zahraniních investic. Rst cenové hladiny byl na poátku 90. let pomrn masivní, nebo po liberalizaci znané ásti cen se jasn projevily skryté inflaní tlaky potlaované bhem období reálného socialismu. Míru inflace se podailo v pomrn krátké dob stlait na úrove okolo 10%, avšak její další snižování se ukázalo jako problematické. Vzhledem k expanzivní fiskální politice doprovázené úvrovou expanzí bank se míra inflace v letech de facto nesnižovala. Zmna pišla až po mnové krizi a po pechodu eské národní banky na systém cílování inflace. Díky znanému zvýšení úrokových sazeb, daleko opatrnjší úvrové politice oištných komerních bank a hospodáskému propadu došlo k mezironími poklesu míry inflace v roce 1999 o 8,6%. Tím došlo nejen k podstelení inflaního cíle NB, ale také k prohloubení ekonomického propadu. Politika drahých penz provádná NB na konci 90. let vedla k výraznému poklesu inflace, která se nezvýšila ani po snížení úrokových sazeb. V nkterých msících roku 2002 a 2003 došlo dokonce i k deflaci a to i pesto, že v souasné dob jsou úrokové sazby na nejnižší úrovni v historii eské republiky. Zdá se však, že inflaní tlaky nejsou v ekonomice píliš silné. 13

15 tabulka 1 Vývoj HDP v letech 1993 až 2003 Rok mld. bžné ceny K K/obyv. bžné ceny USD/obyv. PKS , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 Zdroj: SÚ mezironí rst reálného HDP (%) Demografie Reprodukní chování obyvatelstva eské republiky se po roce 1989 výrazn zmnilo. Podstatným zpsobem se snížila plodnost, pomrn rychlým tempem se zaaly zlepšovat úmrtnostní pomry, zahrnutím cizinc s dlouhodobým pobytem do statistiky sthování se významn zmnily objem a struktura zahraniní migrace. Pokles potu živ narozených ze 128,4 tis. v roce 1989 na 92,8 tis. dtí v roce 2002 nastal navíc v období píznivého vkového složení potenciálních matek, nebo ve vku vysoké plodnosti byly ženy z poetn silných populaních roník první poloviny sedmdesátých let. Rok 1995 byl historicky prvním rokem, v nmž se za více než dv století sledování narodilo na území eské republiky mén než sto tisíc dtí. Úhrnná plodnost (prmrný poet dtí, které se narodí jedné žen za celé její reprodukní období) klesla z 1,87 z roku 1989 až na minimum v roce ,13, v dalších tech letech se poet narozených dtí i úhrnná plodnost již mírn zvýšily. Závažným dsledkem výrazného poklesu porodnosti ale není až tak úbytek celkového potu obyvatel, jako vytváení hlubokého záezu ve vkovém složení populace, resp. výrazné zúžení základny vkové pyramidy. Protože je souasná úrove plodnosti obyvatelstva eské republiky na velmi nízké úrovni (patí k úpln nejnižším v Evrop), je ve všech variantách oekáváno její zvýšení a následná stabilizace. Po dlouhých letech jen velmi pomalého zvyšování stední délky života se po roce 1989 významn zlepšily úmrtnostní pomry v eské populaci, u muž o nco výraznji. Nadje dožití pi narození vzrostla mezi roky 1989 a 2002 u muž o 4 roky (z 68,1 na 72,1), u žen o 3,1 roku (z 75,4 na 78,5 roku). Píznivé snížení kojenecké úmrtnosti z 10 na 4,1 promile pisplo k zvýšení nadje dožití zhruba o 0,4-0,5 roku. Prodloužení nadje dožití pi narození bylo, krom snížení kojenecké úmrtnosti, zejména dsledkem poklesu úmrtnosti starších osob, u muž se významnou mrou podílelo ješt zlepšení ve stedním vku. I pes pomrn rychlé snižování intenzity úmrtnosti zstává nadje dožití pi narození v eské 14

16 republice stále o 3-3,5 roku za západoevropským prmrem. Úmrtnost v tchto zemích se stále zlepšuje, pokraování tohoto trendu je oekáváno i u nás, a to opt ve všech variantách projekce. tabulka 2 Poet obyvatel eské republiky v letech 1993 až 2003 Období Stední stav obyvatel Zdroj: SÚ Zamstnanost a nezamstnanost eská republika patila v první polovin 90. let k jedinému postkomunistickému státu, kde nebyl pechod z centráln ízené ekonomiky k tržnímu hospodáství doprovázen masivním nárstem míry nezamstnanosti. To bylo však zpsobeno zejména odkládáním restrukturalizace podnikového sektoru a rychlým hospodáským rstem v letech V prbhu hospodáského propadu v druhé polovin 90. let však došlo k rychlé zmn hodnoty tohoto ukazatele, kdy míra registrované nezamstnanosti vzrostla z 3,1% v roce 1996 na 9 % v roce Nepíznivý trend se podailo zvrátit pouze v roce O rok pozdji došlo opt k rstu nezamstnanosti a tento stav trvá až do souasnosti. Rst je sice pomalý, ale velmi stabilní. Ukazuje se, že míra nezamstnanosti není signifikantn ovlivována rstem HDP pod úrovní tí procent. Nepíznivý vývoj nezamstnanosti je navíc znásobován rstem její dlouhodobé složky (nezamstnaní déle než jeden rok), která mezi roky 1996 a 2002 narostla z 29,7% na 50,7% z celkového potu nezamstnaných. Dalším problémem je pomrn vysoká nezamstnanost zejména absolvent a starších pracovník. Trh práce se také vyznauje znanými strukturálními problémy plynoucími zejména z nízké regionální a profesní mobility. Centráln plánovaná ekonomika byla charakteristická vysokou mírou zamstnanosti a to nejen obecnou, ale i žen a starších pracovník. Po roce 1989 se jak všeobecná míra, tak i specifické míry zamstnanosti postupn snižovaly a tento trend se zastavil až na poátku 21. století. V souasné dob jsou podnikány kroky k jejímu zvýšení, což je v souladu s cíly Lisabonského procesu. 15

17 tabulka 3 Všeobecná míra zamstnanosti a její dílí ukazatele v letech 1998 až 2002 Rok Všeobecná Ženy Muži Starší pracovníci ,3 58, , ,6 57, , ,9 73,2 36, ,9 73,2 37, , ,9 40,8 Zdroj: Eurostat tabulka 4 Nezamstnanost v letech 1990 až 2003 (Registrovaná míra nezamstnanosti) Rok Celkový poet nezamstnaných (tis.) Nezamstnanost (%) ,3 3, ,2 2, ,1 3, ,6 3, ,7 3, ,5 4, ,7 6, ,2 8, ,0 9, ,8 8, ,5 9, ,6 9,9 Zdroj: MPSV R Z hlediska odvtvové struktury zamstnanosti došlo v 90. letech ke znaným pesunm. Míra zamstnanosti se snížila pedevším v primárním sektoru a také v prmyslu a naopak se zvyšovala v sektoru tržních služeb. 16

18 tabulka 5 Odvtvová struktura zamstnanosti v roce 2002 Odvtví tis. v % Celkem 3 993,0 100,0 Zemdlství, myslivost a související innosti 156,2 3,9 Lesní hospodáství, rybolov, chov ryb 33,3 0,8 Dobývání nerostných surovin 60,5 1,5 Zpracovatelský prmysl 1 225,9 30,7 Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody 79,9 2,0 Stavebnictví 275,4 6,9 Obchod, opr. motor. vozidel a spotebního zboží 445,4 11,2 Pohostinství a ubytování 131,6 3,3 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 327,1 8,2 Penžnictví a pojišovnictví 78,0 2,0 Nemovitosti, pronáj., služ. pro podniky, výzkum a vývoj 172,7 4,3 Veejná správa; obrana; sociální zabezpeení 288,3 7,2 Školství 301,4 7,5 Zdravotnictví, veter. a sociální innosti 282,4 7,1 Ost. veejné, sociální a osobní služby 128,8 3,2 Soukromé domácnosti s domácím personálem 2,8 0,1 Exteritoriální organizace a spolky 1,1 0,0 Nezjištno 2,2 0,1 Zdroj: SÚ V oblasti mezd došlo v 90. letech v souvislosti s transformaním procesem ke znaným zmnám. Pedevším se zaaly zvyšovat rozdíly mezi jednotlivými profesemi a odvtvími. Tradin nejnižší platy se udržují v zemdlství. Naopak nejlépe placeni jsou zamstnanci v sektoru finannictví. Reálná prmrná mzda zaznamenala na zaátku 90. let výrazný, který byl však od roku 1993 vystídán rstem, který mimo krátkého období hospodáského propadu trvá až do souasnosti. Urité nebezpeí však v sob skrývá fakt, že její rst v ad pípad pevyšuje rst produktivity, což se mže projevit v zesílení inflaních tlak. Reálné starobní dchody vyjádené k prmrné mzd v národním hospodáství zaznamenaly bhem transformaního procesu postupný sestup. Na zaátku 21. století se hodnota prmrného starobního dchodu pohybuje kolem 45 % prmrné mzdy. Existující prbžný systém financování dchodového zabezpeení díky efektu stárnutí populace neumožuje tuto hodnotu výrazn a dlouhodob pekroit. 17

19 tabulka 6 Vývoj nominální prmrné mzdy v letech 1993 až 2003 Rok Vetn ozbrojených sil Bez ozbrojených sil Zdroj: SÚ tabulka 7 Vývoj výdaj na sociální dávky a na dávky dchodového pojištní v letech 1992 až 2002 Rok Sociální dávky celkem Dávky dchodového pojištní mil. K index mil. K index , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,8 Zdroj: SÚ 18

20 1.1.4 Ceny zboží a služeb Transformaní proces nastartovaný na poátku 90. let byl samozejm spojen s deregulací cen. Ta se ve své první fázi projevila skokovým nárstem inflace, která se v roce 1991 pohybovala v ádech desítek procent. Pomrn záhy se podailo inflaci zkrotit a klesla na úrove kolem 10 %, piemž na této úrovni dlouho setrvávala. Další pokles se podail až v roce 1999 v souvislosti s velmi restriktivní monetární politikou NB a poklesem HDP. Tato situace byla doprovázená i deflaními tlaky v uritých odvtvích. V pípad zemdlské produkce dokonce ceny v roce 1999 poklesly o více než 10 %. Dvodem byl mimo jiné razantní rozvoj maloobchodních sítí, které ve snaze o získání co nejvyššího potu zákazník vytváely velmi silný tlak na pokles cen potravin. Období poátku 21. století je charakterizováno pozvolným rstem cenové hladiny, který je tažen pedevším cenami služeb a stavebních prací. Naopak u cen zemdlských komodit se v letech 2002 a 2003 obnovil deflaní trend. tabulka 8 Cenový vývoj v letech 1993 až 2003 (rok 2000 = 100) Rok Spotebitelské ceny (úhrn) Ceny prmyslových výrobc Ceny zemdlských výrobc Ceny stavebních prací ,1 72,2 80,4 - - Ceny služeb ,1 76,1 84,6 61,2 58,2 tržních ,2 81,8 91,0 67,6 68, ,5 85,8 98,6 75,3 77, ,2 90,0 101,5 83,9 85, ,2 94,4 103,4 91,7 93, ,2 95,3 91,6 96,1 96, ,0 100,0 100,0 100,0 100, ,7 102,8 109,0 104,1 104, ,6 102,3 98,6 106,9 107, ,7 101,9 95,8 109,2 109,0 Zdroj: SÚ tabulka 9 Míra inflace v letech 1993 až % 20,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 Zdroj: SÚ 19

21 1.1.5 Platební bilance V oblasti zahraniního obchodu byl na poátku 90. let zaznamenán v souvislosti s restrukturalizaními procesy v ekonomice pechod k pasivní obchodní bilanci. Pebytková obchodní bilance byla naposledy vykázána v roce Její propad byl tažen zejména zvýšenou spotebou domácností, které si doplovaly své vybavení o komodity, které nebyly v dobách reálného socialismu dostupné (elektronika apod.). Tento faktor byl podpoen také tzv. efektem bohatství, jež souvisel s jednorázovým posílením rozpot domácností o píjmy z kuponové privatizace. Druhým tahounem propadu obchodní bilance do záporných ísel byl nákup investiních celk podniky, které se tak snažily dohonit technologickou mezeru za vysplými ekonomikami. Deficitnost obchodní bilance, která byla generována pedevším bilancí zboží, ásten snižovala bilance služeb, která byla po celá 90. léta kladná. Nejvyšší nerovnováha obchodní bilance v 90. letech byla dosažena v roce Následovalo výrazné zlepšení v pímé souvislosti s depreciací koruny po mnové krizi. Od roku 2000 lze sledovat opt její výrazné zhoršování, které však nemá na makroekonomickou rovnováhu výraznjší vliv a to zejména díky tomu, že je tento schodek pln pokryt pebytkem finanního útu. Ten se výrazn zvýšil od roku 2000 v souvislosti s rapidním rstem pílivu pímých zahraniních investic. tabulka 10 Bžný a finanní úet platební bilance v letech 1993 až BÚ (mld.) 13,3-22,6-36,3-111,9-113,0-40,5-50,6-104,9-124,5-136,4-157,2 FÚ (mld.) 88,2 97,0 218,3 113,6 34,3 94,3 106,6 148,0 172,8 347,8 163,9 BÚ/HDP (%) FÚ/HDP (%) 1,3-1,9-2,6-7,1-6,7-2,2-2,7-5,3-5,7-6,0-6,5 8,6 8,2 15,8 7,2 2,0 5,1 5,6 7,5 7,9 15,3 6,8 Zdroj: SÚ Kurzová politika je v eské republice v kompetenci NB. Na poátku 90. let byl jako výchozí kurzový režim zvolen fixní, který byl pozdji rozšíen o možnost fluktuace v pedem vymezeném pásmu. Tento režim byl definitivn opuštn bhem mnové krize v roce Kurz koruny vyjádený k EURu má v posledních letech aprecianí trend a koruna stále pomalu posiluje, což je zpsobeno mimo jiné pílivem zahraniních investic. tabulka 11 Nominální mnové kurzy koruny k dolaru a euru v letech 1993 až CZK/EUR ,88 35,61 34,08 30,81 31,84 CZK/USD 29,15 28,78 26,54 27,13 31,71 32,27 34,60 38,59 38,03 32,73 28,22 Zdroj: SÚ 20

22 1.2 Fiskální politika Veejné rozpoty eská republika vstupovala do prvního roku své existence v roce 1993 s výrazn nižším zadlužením než ostatní postkomunistické zem. Zpoátku se dailo díky fiskální restrikci udržovat nejen fiskální rovnováhu, ale dosahovat i pebytky ve státních rozpotech. Tento trend byl však záhy vystídán rostoucími deficity, jejichž velikost dosáhla v roce 2002 tém 6% HDP. Tento stav je zapíinn rstem výdajové strany veejných rozpot pi stagnující i mírn klesající stran píjmové. Rst veejných výdaj je tažen zejména rstem mandatorních a kvasi-mandatorních výdaj, což má za následek snižování manévrovací prostoru pro aktivní makroekonomickou politiku vlády. Základním prvkem rozpotové soustavy R je státní rozpoet, pes který prochází vtšina veejných výdaj. Na centrální úrovni jsou také zastoupeny mimorozpotové fondy a transformaní instituce (zejména eská konsolidaní agentura díve Konsolidaní banka a Fond národního majetku). Význam státních úelových fond byl v 90. letech velmi malý a ke zmn došlo až v roce 2000, kdy byly založeny dva nové fiskáln velmi významné fondy Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení. Dochází tak k zvýšení váhy mimorozpotových institucí s negativním dopadem na transparentnost veejných financí. Další významnou složkou soustavy veejných rozpot jsou rozpoty obecní. V roce 2001 vznikly navíc v souvislosti s reformou veejné správy rozpoty krajských úad. Uritým problémem však v jejich pípad je malý objem vlastních píjm (pouze do 20 %) a tedy i vysoká závislost na dotacích ze státního rozpotu. Velikost píjmové strany veejných rozpot vyjádená konsolidovanou daovou kvótou se v letech 1995 až 2002 se mírn snížila z 37 % na 36,6 %. Naproti tomu velikost veejných výdaj vyjádená jejich pomrem k HDP se zvýšila ze 43% na 46,6% (vetn istých pjek). ásten byl rozdíl mezi tmito dvma veliinami kryt píjmy z privatizací; tento zdroj však již postupn vysychá. Dsledkem je postupný rst deficit veejných rozpot. S cílem odstranit tento trend bylo pistoupeno k reform veejných rozpot, která je popsána v kapitole tabulka 12 Vývoj státního rozpotu a státního dluhu v letech 1993 až 2003 Saldo SR ,1 10,4 7,2-1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-45,7-109,1 Saldo SR/HDP 0,1 0,9 0,9-0,1-0,9-1,6-1,6-2,3-3,1-2,0-4,5 Státní dluh 158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 SD/HDP 15,6 13,3 11,2 9,9 10,3 10,6 12,0 14,6 15,9 17,4 20,5 Zdroj: MF R a SÚ, vykazováno dle metody GFS 21

23 Daová politika Nedílnou souástí ekonomické transformace byla také komplexní reforma daového systému, nebo existující systém naploval jiné fiskální funkce než vyžaduje standardní tržní hospodáství. Nový daový systém vstoupil v platnost v roce 1993 a s nkolika menšími zmnami se udržel až do souasné doby. Nová soustava daní je složena z dan píjmu fyzických osob, dan z píjmu právnických osob, dan z pidané hodnoty, selektivních spotebních daní, silniní dan, dan z pevodu nemovitostí, dan z nemovitostí, dan ddické, dan darovací. Dalšími daovými platbami jsou cla a místní poplatky, které mají charakter místních daní a také zákonné pojistné. To je tvoeno všeobecným zdravotním pojištním a pojistným na sociální zabezpeení (které je tvoeno celkem temi složkami dchodovým pojistným, nemocenským pojistným a píspvkem na státní politiku zamstnanosti). Zákon o daové soustav umožuje ješt zavedení tzv. ekologických daní, k emuž však dosud nedošlo. Na následujícím schématu je znázornn daový systém R rozdlený podle institucí, které se zabývají administrováním jednotlivých typ daní. tabulka 13 Struktura daového systému R Finanní úady eská správa sociálního zabezpeení Zdravotní pojišovny Celní úady Municipality Dan z píjmu Dchodové pojištní Všeobecné zdravotní pojištní Cla Místní dan DPH mimo importu Nemocenské pojištní DPH na import Spotební dan mimo importu Píspvek na státní politiku zamstnanosti Spotební dan na import Da z nemovitosti Silniní da zahraniních dopravc Silniní da Da ddická, darovací a z pevodu nemovitostí Zdroj: Vlastní analýza Jednotlivé dan v R lze rozdlit podle nkolika kriterií. Nejastji je používáno dlení na dan pímé a nepímé. Mezi pímé dan adíme: dan z píjmu o da z píjmu fyzických osob o da z píjmu právnických osob dan majetkové o da z nemovitostí da z pozemk 22

24 da ze staveb o da silniní dan pevodové o da ddická o da darovací o da z pevodu nemovitostí Druhou skupinu tvoí dan nepímé, mezi které adíme: všeobecné selektivní o da z pidané hodnoty o dan spotební o cla da z uhlovodíkových paliv a maziv dan z alkoholu da z piva da z vína da z lihu a lihovin da z cigaret a tabákových výrobk Vedle nich do daového systému adíme píspvky na sociální zabezpeení a na všeobecné zdravotní pojištní, které mají charakter daní pímých dchodových. Z hlediska sazeb je relativní používána pedevším u dan z píjmu právnických osob (28%), dan z píjmu fyzických osob (15, 20, 25 a 32 %), píspvk na sociální zabezpeení a na všeobecné zdravotní pojištní (35% zamstnavatel, 12,5 % zamstnanec), DPH (5 a 22 %) a u cel. Pevná sazba je používána zejména u selektivních spotebních daní a dan silniní. 23

25 tabulka 14 Výnosy daní v R v letech 1996 až 2002 (mld. K) Da Da z píjmu fyzických osob Da z píjmu právnických osob 80,24 88,02 94,63 95,32 98,19 104,58 115,19 60,71 53,15 63,88 64,14 65,34 86,74 100,79 DPH 109,31 117,57 119,36 138,28 145,91 151,89 155,21 Spotební dan 61,17 64,17 67,80 73,14 70,88 76,30 79,49 Clo 19,68 14,93 13,62 12,05 13,61 10,02 9,78 Silniní da 4,26 4,54 4,37 5,23 5,59 5,28 5,51 Da z nemovitosti 3,99 3,94 4,14 4,27 4,47 4,54 4,58 Ddická da 0,10 0,12 0,15 0,15 0,12 0,11 0,09 Darovací da 0,30 0,35 0,43 0,41 0,41 0,48 0,60 Da z pevodu nemovitosti 3,46 4,49 5,68 6,27 5,44 5,83 7,17 Ostatní dan 5,51 5,40 5,26 5,34 6,65 5,06 5,23 Dan vybírané FÚ a Celní správou 348,7 356,7 379,3 404,6 416,6 450,8 483,6 Pojistné na veejné zdravotní pojištní 80,0 83,4 88,7 99,5 103,8 Pojistné na sociální zabezpeení 198,1 204,6 215,7 234,8 250,3 Místní dan 2,1 2,0 2,2 2,1 2,2 Celkem 659,6 694,5 723,2 787,2 840,0 Zdroj: Ministerstvo financí R Fiskáln nejvýznamnjším píjmem veejných rozpot je pojistné na sociální zabezpeení. Dále je to DPH, osobní dan z píjmu a veejné zdravotní pojištní. Ve významnosti jednotlivých daní nedošlo od roku 1996 k výraznjším zmnám, pouze se mírn snížil význam daní z píjmu právnických osob, což bylo kompenzováno zvýšením významu dan z píjmu fyzických osob a spotebních daní. Daové zatížení obyvatelstva vyjádené složenou daovou kvótou se v posledních letech mírn snižoval a kleslo pod 40%. Charakteristickou vlastností eské daové soustavy nadále zstává vysoký podíl zákonného pojistného, což se projevuje v nadstandardn vysokém zdanní práce s negativními dopady na poptávkovou stranu trhu práce. Tento vysoký ukazatel zdanní práce se nedaí v posledních letech snižovat, za což je eská republika asto kritizována mezinárodními institucemi. 24

26 1.3 Vstup R do EU Rámec pípravy na vstup eské republiky do Evropské unie v oblasti vodního hospodáství Vstupu eské republiky do Evropské unie v kvtnu roku 2004 pedcházela ada dílích aktivit smujících zejména k aproximaci acquis communautaire do národní legislativy. Celý proces pistupování eské republiky do evropského prostoru v dílích oblastech národního hospodáství popisuje Národní program pípravy eské republiky na lenství v Evropské unii z roku Program je souhrnným programovým dokumentem, jehož cílem bylo shrnujícím zpsobem postihnout všechny úkoly, které musela vykonat eská republika ped vstupem do EU k dosažení kompatibility s právními normami Evropských spoleenství, ke splnní podmínek integrace do vnitního trhu EU a k odpovídajícímu fungování píslušných orgán a institucí nezbytných k vynucování práva, resp. k zapojení R do strukturálních politik a navazujících rozvojových program EU. Pro oblast Kvalita vod byly definovány krátkodobé a stedndobé priority, které se týkaly pedevším procesu implementace požadavk definovaných v právních normách EU do národní legislativy v ochran vod. Rozsáhlý prostor byl rovnž vnován analýze finanních nárok na implementaci jednotlivých smrnic, které byly následn podrobn rozpracovány v Rámcové strategii financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti životního prostedí z roku Proces implementace je rozdlen do jednotlivých úkol legislativního a nelegislativního charakteru, jejímiž gestory jsou zejména Ministerstvo životního prostedí a Ministerstvo zemdlství. Jedním z nejvýznamnjších úkol nelegislativního charakteru byl úkol realizovat projekt Phare Twinning Implementaní strategie pro Smrnice ES v oblasti Kvalita vod. Souhrnný implementaní plán pro podoblast D - Kvalita vody zahrnuje následující pedpisy ES, pro které byly zpracovány detailní implementaní plány: D1 D2 D3 D4 D5 D6a D6b D6c Smrnice Rady 91/271/EEC o ištní mstských odpadních vod Smrnice Rady 91/676/EEC o ochran vod ped zneištním dusinany ze zemdlských zdroj Smrnice Rady 76/464/EEC o zneištní zpsobeném uritými nebezpenými látkami vypouštnými do vodního prostedí a její dceinné smrnice Smrnice Rady 76/160/EEC o jakosti vody pro koupání Smrnice Rady 98/83/EC o jakosti vody urené pro lidskou spotebu Smrnice Rady 75/440/EEC o požadované jakosti povrchové vody urené pro odbr pitné vody v lenských státech Rozhodnutí Rady 77/795/EEC ustavující spolený postup pro výmnu informací o jakosti povrchových sladkých vod ve Spoleenství Smrnice Rady 79/869/EEC o metodách mení a o etnosti odbr a rozbor povrchové vody urené pro odbr pitné vody v lenských státech 25

27 D7 D8 D9 D10 Smrnice Rady 80/68/EEC o ochran podzemních vod ped zneištním zpsobeném uritými nebezpenými látkami Smrnice Rady 78/659/EEC o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb Smrnice Rady 79/923/EEC o požadované jakosti mkkýšových vod Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/EC ustavující rámec pro innost Spoleenství v oblasti vodní politiky Soulad eské legislativy s právními pedpisy ES je zajištn prostednictvím zákona. 254/2001 Sb. o vodách (ve znní jeho poslední novely. 20/2004 Sb., zákona. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, zákona. 320/2002 Sb. o zmn zákon v souvislosti s reformou státní správy), zákona. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a zákona. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a jejich provádcími pedpisy. Ochrana vod patí mezi strategické cíle EU, emuž odpovídá komplexnost platné evropské environmentální legislativy, piemž pln v souladu s touto legislativou EU a legislativou eské republiky v oblasti ochrany vod (a to i pesto, že ada povinností vyplývajících z právních pedpis ES bude do eské legislativy v ochran vod teprve v budoucím období implementována) jsou definovány následující hlavní cíle: zlepšování stavu vodních zdroj a vodních ekosystém podpora udržitelného užívání vod zmírování nepíznivých úink povodní a sucha zvýšením retenní schopnosti krajiny. V prbhu pedvstupního vyjednávání zástupc eské republiky s komisai EU o kapitole kvality vod byly v roce 1999 formulovány žádosti o pechodná období, která byla vymezena pro následující problémové oblasti: implementace povinností a cíl v oblasti ištní mstských odpadních vod na základ smrnice Rady 91/271/EHS (pedpokládané pechodné období do roku 2010, piemž do roku 2006 je nutné zajistit ištní odpadních vod u 36 aglomerací s potem ekvivalentních obyvatel nad ). implementace povinností a cíl v oblasti kvality pitné vody a jejího monitoringu u spotebitele na základ smrnice Rady 98/83/ES (pedpokládané pechodné období do roku 2006) implementace povinností a cíl v oblasti vypouštní nebezpených látek do vod na základ smrnice Rady 76/464/EHS (pedpokládané pechodné období do roku 2008) implementace povinností a cíl v oblasti zneišování vod dusinany ze zemdlských zdroj na základ smrnice Rady 91/676/EHS (pedpokládané pechodné období do roku 2006) Pro vyjmenované oblasti byla vyjednána uritá pechodná období, jež uvádí tabulka

28 1.3.2 Investiní požadavky na implementaci evropských smrnic Celkový objem investic pro oblast vodního hospodáství v souvislosti se vstupem R do EU je obtížné vylenit z celkových environmentálních výdaj realizovaných v oblasti ochrany životního prostedí. Odhaduje se, že ochrana vod bude pedstavovat celkové implementací vyvolané investice do roku 2012 ve výši 180 mld. K (z celkového objemu vyvolaných investic na ochranu životního prostedí 280 mld. K) 1.Tyto investice se v oblasti ochrany vod týkají zejména aktivit souvisejících s implementací smrnic uvedených v následující tabulce. Celkové výdaje na ochranu životního prostedí jsou odhadovány na pibližn 3 % HDP ron s tím, že ochrana vod pedstavuje až 65 % této ástky. tabulka 15 Smrnice ES v oblasti ochrany vod implementované do eských právních norem D1 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod cíle je nutné splnit do (celkové náklady v období se odhadují na 75,4 mld. K) D2 91/676/EHS o ochran vod ped zneištním dusinany ze zemdlských zdroj D3 76/464/EHS o zneištní zpsobeném uritými nebezpenými látkami vypouštnými do vodního prostedí realizaci schválených akních plán je nutné splnit do 4 let od data vstupu do EU (celkové náklady v období do roku 2010 se odhadují na 5,6 mld. K) cíle je nutné splnit do data vstupu (u zaízení spadajících pod IPPC cíle splnit do ) - celkové náklady v období do vstupu se odhadují na 30 mld. K D4 76/160/EHS o jakosti vody pro koupání cíle je nutné splnit do data vstupu D5 98/83/ES o jakosti vody urené pro lidskou spotebu D6a 75/440/EEC o požadované jakosti povrchové vody urené pro odbr pitné vody D6b 77/795/EEC ustavující spolený postup pro výmnu informací o jakosti povrchových sladkých vod ve Spoleenství D6c 79/869/EEC o metodách mení a o etnosti odbr a rozbor povrchové vody urené pro odbr pitné vody v lenských státech D7 80/68/EHS o ochran podzemních vod ped zneištním zpsobeném uritými nebezpenými látkami D8 78/659/EEC o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb cíle je nutné splnit do data vstupu (celkové náklady v období do konce roku 2006 se odhadují na 18,7 mld. K) cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu cíle je nutné splnit do data vstupu D9 79/923/EEC o požadované jakosti mkkýšových vod cíle je nutné splnit do data vstupu D /60/ES ustavující rámec pro innost Spoleenství v oblasti vodní politiky dosáhnout všech environmentálních cíl smrnice do Zdroj: Rámcová strategie financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti životního prostedí, viz Státní politika životního prostedí

29 Hlavní zdroje financování investic souvisejících s implementací Smrnic ES: - státní rozpoet - rozpoty samospráv a soukromých subjekt - mezinárodní pjky a dotace Státní rozpoet Požadavky na státní rozpoet týkající se podpory investic v oblasti ochrany vod v období od jsou odhadovány na pibližn 13,5 mld. K 2 a lze je rozdlit do následujících skupin: povinné výdaje na zajištní státní monitorovací sít a na budování a rekonstrukce OV v majetku MO a MV, programy na podporu nezbytných akcí, které budou realizovány obcemi nebo soukromým sektorem. Celkové náklady na povinné výdaje se odhadují na 503 mil. K do roku 2006, z toho v letech se vynaložilo 77 mil. K. V roce 2003 musela být realizována opatení ve výši 151 mil. K, v letech za další 275 mil. K. Investin velmi nároné bude zajistit dobudování monitorovací sít ke sledování kvality podzemních a povrchových vod v resortu MŽP (HMÚ), jehož celkové náklady iní 448 mil. K. MŽP žádá o podporu z programu ISPA, eská strana, tj. státní rozpoet, by se ml podílet ástkou ve výši 221 mil. K v letech Celková výše podprných program se odhaduje na pibližn 11,5 mld. K do roku V letech bylo vynaloženo pibližn 2,6 mld. K. Nejvtší investiní náronost pedstavují programy na podporu výstavby a technické obnovy OV a kanalizací, výstavby a technické obnovy vodovod a úpraven vod. K tmto úelm se využívá i pjka EIB ve výši cca 3,5 mld. K v období , která není zahrnuta do státního rozpotu. Vzhledem k investiní náronosti je nutné zajistit získání nové podobné pjky v období Existující návrh státního rozpotu na rok 2004, ani výdajové rámce na roky 2005 a 2006 schválené usnesením vlády. 662/2003, však s pijetím nového úvru na financování implementace smrnice Rady 91/271/EHS zatím nepoítají. V pípad, že nedojde k zabezpeení národních zdroj, nap. pomocí navrhovaného úvru od EIB, je reálné nebezpeí, že R nebude moci zabezpeit splnní veškerých závazk stanovených smrnicí Rady 91/271EHS. Pi nesplnní závazk vyplývajících ze Smrnice se R vystavuje riziku podání žalob ze strany EU u Evropského soudního dvora. 2 Podle SFŽP 2001 však byly uvažovány celkové požadavky na investice financované ze státního rozpotu na 38 mld. K do roku

30 tabulka 16 Požadavky na státní rozpoet v horizontu let (v mil. K) Pol. Popis úel Resort Povinné výdaje státního rozpotu D1 D1 D3 D3+ D7 D4 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a OV Výstavba a rekonstrukce kanalizací a OV Rozšíený monitoring (povrchové vody, v. speciálních odbr, celkem - HMÚ) Rozšíený monitoring (povrchové a podzemní vody) - HMÚ spolufinancování projektu ISPA Zajištní monitoringu (KHS, SZÚ) MO 0,0 0,0 0,0 72,7 28,0 MV 0,0 3,5 0,0 0,0 0,0 MŽP 7,0 0,0 0,0 7,0 7,0 MŽP 0,0 0,0 4,0 61,8 48,0 MZd 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 D5 Celostátní monitoring pitné vody MZd 46,0 0,0 0,0 0,0 0,0 D5 Auditní analýzy pitných vod MZd 0,0 5,0 4,0 9,5 5,0 D10 Spolufinancování projektu Phare 2001 "Implementace Rámcové smrnice o vod" MŽP 0,0 0,0 4,1 0,0 0,0 Výdaje celkem 56,0 8,5 12,1 151,0 88,0 Programy podpory výstavby D1 D1 D1 D2 D5 D5 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a OV - DVEA Výstavba a rekonstrukce kanalizací a OV - spolufinancování projektu ISPA Výstavba a rekonstrukce kanalizací a OV Rekonstrukce skladovacích kapacit statkových hnojiv a zaízení stájí Rekonstrukce domovních rozvod Inovace vodovodních sítí a technologie úpravy vody MŽP 281,0 329,0 207,0* 335,0* 0,0* MŽP 0,0 0,0 4,0* 31,0* 17,0* MZe 411,0 244,0 102,0* 80,0* 400,0* MZe 0,0 0,0 5,0 41,0 81,0 MMR 0,0 0,0 0,0 20,0 20,0 MZe 96,0 143,0 752,0 600,0 600,0 Podpory celkem 788,0 716, , , ,0 Kvalita vod - celkem 844,0 724, , , ,0 29

31 Zdroj: Rámcová strategie financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti životního prostedí, 2003 * údaje upravené podle Aktualizované strategie financování implementace smrnice Rady 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod Soukromé a obecní rozpoty Zajištní požadavk smrnic ES v podoblasti kvalita vody pedstavuje pro rozpoty soukromých subjekt a obcí pedevším náklady na rekonstrukce a vybudování kanalizací a OV u všech obcí nad 2000 EO, zajištní dodávek pitné vody v souladu s parametry ES a zajištní odpovídajících kapacit na skladování statkových hnojiv ve zranitelných oblastech. V následující tabulce nejsou zahrnuty náklady na snížení vypouštní nebezpených látek do vodního prostedí (D3), které se odhadují na 30 mld. K. Protože se jedná o podniky pevážn spadající pod smrnice o IPPC, pedpokládané náklady jsou zahrnuty ve výdajích na implementaci smrnice o IPPC. tabulka 17 Investice soukromého a obecního sektoru (mil. K) Pol. Opatení Celkem D1 Výstavba kanalizací a OV D2 Výstavba a rekonstrukce skladovacích kapacit pro statková hnojiva a úprava stájí ve zranitelných oblastech D5 Nové technologie úpravy pitné vody D5 Vodovodní sít generální opravy a budování nových vodovod Celkem Zdroj: Rámcová strategie financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti životního prostedí, 2003 Celkové požadavky na realizaci opatení v oblasti voda soukromým a obecním sektorem v letech se odhadují na 50,426 mld. K (z celkového objemu pibližn 120 mld. v horizontu let ). Tato ástka pedstavuje celkové náklady na opatení bez zohlednní podpor ze strany veejných financí. Vzhledem k tomu, že se jedná o investin velmi nároná opatení (pedevším pro obce) jsou na podporu tchto investic poskytovány dotace ze státního rozpotu a jiných zdroj. Tím dochází ke snížení nárok na vlastní zdroje investor. Agregovaný nárok na soukromé a obecní rozpoty mžeme dále rozlenit: A. Výstavba kanalizací a istíren odpadních vod - požadavek ve výši 40,502 mld. K v letech , - cca 40 % ponesou majitelé infrastruktury (tj. pevážn obce) za významné podpory ze státního rozpotu (v celkové výši až 6,4 mld. K do roku 2010) a využití Strukturálních fond EU do výše 37% celkových náklad. 2 z celkového objemu 92 mld. K investiních výdaj v letech , více informací viz Aktualizace strategie financování implementace smrnice Rady 91/271/EHS, o ištní mstských odpadních vod (usnesení vlády. 1236/2002) (dále jen strategie OV). 30

32 Souasná úrove cen vodného a stoného se pohybuje kolem 2-3 % výdaj domácností, oproti cca 1 % výdaj domácností v zemích západní Evropy. Je tedy zejmé, že plné promítnutí investiních náklad na vybudování OV do cen vody (stoné), a tím další zvýšení vodného a stoného, je z hlediska sociálních dopad nepijatelné. B. Ochrana vod ped zneištním dusinany ze zemdlských zdroj - požadavek ve výši 5,6 mld. K (z toho v letech ,119 mld. K) na vybudování kapacit na skladování statkových hnojiv, - asový horizont implementace 4 roky do vyhlášení akních program (tj. od ) - pedpokládá se podpora zemdlských subjekt v rámci nových dotaních titul MZe a Strukturálních fond EU ve výši 2,8 mld. K (z toho 578 mil. K z kapitoly MZe) 4 C. Zneištní zpsobeném uritými nebezpenými látkami vypouštnými do vodního prostedí - požadavek 30 mld. K pevážn pouze na podniky chemického prmyslu, - termín realizace opatení je do vstupu R do EU. D. Jakost vody urené pro lidskou spotebu - požadavek cca 19 mld. K pevážn na majitele infrastruktury (obce, podniky vodovod a kanalizací), - dotaní program Mze a Strukturální fondy EU. tabulka 18 Náklady na opatení realizovaná soukromým sektorem (mil. K) Podoblast Celkem D Voda * 1 450* 2 240* 4 373* Zdroj: Rámcová strategie financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti životního prostedí, 2003 * údaje upravené podle Aktualizované strategie financování implementace smrnice Rady 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod Výše vlastních zdroj investor v jejich procentuálním podílu na celkových nákladech iní cca 35 %. Tyto prostedky musí být k dispozici zejména pro kofinancování projekt financovaných z fond Evropských spoleenství. 4 dle strategie financování implementace smrnice Rady 91/676/EHS (usnesení vlády. 605/2002) 31

33 tabulka 19 Opatení realizovaná obcemi pro zabezpeení implementace pedpis ES v oblasti vod (mil. K) Pol. Opatení D - Kvalita vody D1 Výstavba kanalizací a OV D5 Vodovodní sít generální opravy a budování nových vodovod D5 Nové technologie úpravy pitné vody Celkem Zdroj: Rámcová strategie financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti životního prostedí, Jiné zdroje Krom státního rozpotu, soukromých zdroj a obecních rozpot lze pro environmentálních investice využít následující zdroje financování (a to pedevším formou spolufinancování): Státní fond životního prostedí (SFŽP) SFŽP patí mezi nejvýznamnjší zdroj financování environmentálních investic a poskytuje podpory jak obcím, tak i soukromému sektoru ve form pjek, nevratných dotací a píspvku na ástenou úhradu úrok z úvr. Následující tabulka uvádí rámcový odhad výdaj SFŽP na jednotlivé oblasti. Objem pedpokládaných výdaj SFŽP je limitován objemem zdroj SFŽP (tj. pedevším píjmy z úplat, poplatk a pokut). tabulka 20 Pedpokládané výdaje ze SFŽP v letech (v mil. K) Celkem Ochrana vod * 1 920* 1 980* 8 540* Zdroj: Rámcová strategie financování investic na zajištní implementace právních pedpis evropských spoleenství v oblasti životního prostedí, 2003 * údaje upravené podle Aktualizované strategie financování implementace smrnice Rady 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod Zahraniní zdroje Programy podpory EU hrají významnou roli pi financování environmentálních investic jak v pedvstupním období (nap. programy Phare, ISPA, SAPARD), tak po pistoupení R do EU. Pedpokládané zdroje do roku 2006 jsou uvedeny v následující tabulce. 32

34 tabulka 21 Pedpokládané zahraniní zdroje (mil. K) * Celkem ISPA / CF*** Phare / SF SAPARD / SF** Ostatní Celkem zdroj: odhad MŽP na základ údaj MF Použitý kurz: 1 = 31 K * vstup do EU ** financování nitrátové smrnice (položka D2) *** pro FS ceny roku 1999 dohodnuté v Kodani Nejvýznamnjším zdrojem v pedvstupním období je program ISPA. Podpora je smrována do prioritních oblastí: ochrana vod, ochrana ovzduší a nakládání s odpady. Po vstupu R do EU bude možno erpat prostedky Kohezního fondu, který je uren na podporu velkých infrastrukturních projekt v oblasti životního prostedí a dopravy a jehož zdroje dosáhnou až 4-násobek souasné alokace. Na financování menších projekt bude možné využít strukturální fondy v rámci Operaního programu Infrastruktura sektor životní prostedí. Pedpokládáme, že na sektor životního prostedí bude vynaloženo 6,5 % celkové alokace pro Cíl 1 pro R. V souvislosti s podporou z evropských fond nutn vznikne požadavek na spolufinancování projekt z eské strany, ze státního rozpotu, v minimální výši 1,2 mld. K v letech Pedpokládá se, že podpora v letech se bude pohybovat minimáln na úrovni roku 2006, cca 7,6 mld. K ron. I v dalším programovacím období bude nutno zajistit spolufinancování ze státního rozpotu. Na projekty v oblasti vodního hospodáství bude v období od roku využito pibližn 45 % prostedk alokovaných pro eskou republiku v rámci Fondu soudržnosti, což pedstavuje cca 425 mil EUR (13,5 mld. K). Z posouzení vývoje a stavu životního prostedí, finanní náronosti s charakteru petrvávajících problémových oblastí vyplývá, že prioritní oblastí financovanou z Fondu soudržnosti je zajištní množství a jakosti vod (pitné vody a odpadní vody). Údaje z pedchozí tabulky obsahují pedpokládané využití Fondu soudržnosti na rekonstrukci a výstavbu istíren odpadních vod a výstavbu kanalizací. V dalším plánovacím období, poínaje rokem 2007, se pedpokládá 50 % úrove alokace finanních prostedk do oblasti vodního hospodáství. Fond soudržnosti umožuje spolufinancování uznatelných náklad projekt až do výše 85 % a studií až do výše 100 %. U Strukturálních fond se pedpokládá jejich využití pro financování výstavby a rekonstrukce istíren odpadních vod a kanalizací v rámci schváleného Operaního programu Infrastruktura, priority 3 Zlepšování environmentální infrastruktury opatení 3.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodáství. Sektor životního prostedí bude financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), který se podílí na financování produktivních investic pro vytvoení a uchování pracovních míst a investic do infrastruktury. Výše podpory z tohoto fondu se pohybuje v rozmezí % celkových pípustných náklad na opatení v závislosti na typu projektu. 33

35 Bankovní zdroje U bankovních zdroj je možné pedpokládat standardní selekci projekt dle výbrových parametr, piemž klíová jsou kritéria ekonomická, ne environmentální. Pro financování ze zahraniních finanních institucí bank (jako nap. Evropská investiní banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Svtová banka pro obnovu a rozvoj, Nordická investiní banka, Rozvojová banka Rady Evropy) bude nutno odstranit pekážky pedevším legislativní povahy neochota poskytnout na tyto pjky státní záruky, uzavení potebných smluv o poskytnutí prostedk nap. SFŽP, který by provádl redistribuci aj. Smrnice 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod Vzhledem k zásadním dsledkm implementace smrnice Rady 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod na vodní hospodáství v eské republice, zejména na úrove investic a ceny vodného a stoného, považujeme za žádoucí se náklady vyvolané smrnicí dále zabývat. Následující tabulka je vnována pedpokládanému financování procesu implementace z veejných a soukromých zdroj. 34

36 tabulka 22 Dosavadní stav a pedpokládaný vývoj financování implementace Smrnice (mld. K) (skuten erpané prostedky v roce 2002 a pedpokládané zdroje pro krytí investic do konce pechodného období v roce 2010) kapitola 315 MŽP celkem z toho DVEA * kofin. ISPA/FS 0,211 0,207 0,004 0,366 0,335 0,031 0,017-0,017 0,124-0,124 0,123-0,123 0,600-0,600 1,230 0,335 0,895 kapitola 329 MZe celkem z toho SR EIB SFA 1,095 0,102 0,483 0,510 1,179 0,080 0,599 0,500 0,974 0,400 0,574-1,058 0,30800, 750-1,058 0,308 0,750-2,733 1,233 1,500-7,002 2,329 4,173 0,500 SR celkem 1,306 1,545 0,991 1,182 1,181 3,333 8,232 SFŽP celkem 1,914 1,920 1,980 1,960 2,000 6,500 14,360 Z toho kofin. ISPA/FS 0,011 0,170 0,350 1,000 1,000 4,000 6,520 Podpory R 3,220 3,465 2,971 3,142 3,181 9,833 22,592 ISPA/FS 0,330 1,100 3,990 4,194 5,294 6,800 21,378 Phare CBC/SF Ostatní granty 0,188 0,150 0,450 0,750 1,000 1,900 4,250 0,093 0,100 0,050 0,050 0,050 0,200 0,450 Zahraniní zdroje celkem 1) 0,611 1,350 4,490 4,994 6,344 8,900 26,078 Podpory celkem 2) 3,831 4,815 7,461 8,136 9,525 18,733 48,670 vlastní zdroje investor Celkem na implementaci 0,683 1,450 2,240 1,266 1,686 20,040 26,682 4,514 6,265 9,701 9,402 11,211 38,773 75,352 Zdroj: Aktualizovaná strategie financování implementace smrnice Rady 91/271/EHS o ištní mstských odpadních vod Legenda: FS - fond soudržnosti (kohezní) SF - strukturální fondy SFA státní finanní aktiva 1) pepoet 31,685 K / 1 EUR byl stanoven na základ dlouhodobého prmru 01-08/2003 uvádného NB po konzultaci s MF; do doby zapojení mechanismu kurzového konvergenního kritéria bude nutné každoron provést nový pepoet s ohledem na výrazné výkyvy kurzu v prbhu následujících let, 2) jsou vyjádeny podpory v dob realizace stavby, tj. jsou zahrnuty dotace i návratné finanní výpomoci, resp. pjky. * program DVEA, který je financovaný z prostedk rozpotu MŽP od roku 2003 je v rámci resortu zrušen. 35

37 1.4 Vodní hospodáství Socioekonomické ukazatele Pímá spoteba vody obyvatelstvem je realizována z naprosté vtšiny prostednictvím veejných vodovodních sítí, které provozují bu pímo obce nebo podniky vodovod a kanalizací (dále jen VaK). V tchto spolenostech (asto založených jako a.s.) mají obce jakožto vlastníci infrastruktury zpravidla vtšinový podíl, akoliv souasným trendem je odprodej tohoto majetku soukromým subjektm. Podíl podnik VaK na celkové spoteb vody v R je 29% v pípad odbr povrchové vody a 12% v pípad odbr podzemních vod. eská republika je odpovídajícím zpsobem vybavena veejnými vodovody, na které bylo v roce 2002 napojeno 89,8% obyvatelstva. Tento podíl v druhé polovin devadesátých let zvolna stoupal, pedevším pipojováním dalších sídelních jednotek na existující vodovodní sít. U veejných kanalizací je situace o nco horší, tj. napojeno je pouze 77,4% obyvatel, a ne vždy je kanalizace ukonena istírnou odpadních vod (OV). Problematice výstavby nových a rekonstrukci starých OV podle pedpis EU je vnována patiná pozornost v rámci kapitoly 1.3. Lidé, kteí nejsou napojeni na veejný vodovod, se zásobí vodou z vlastních nebo malých obecních studní. Tato složka spoteby vody není v R optimáln statisticky podchycena, nebo ada odbr nepekrauje minimální hranici pro evidenci a zpoplatnní stanovenou zákonem. 254/2001 Sb. o vodách. Odhaduje se, že tímto zpsobem je zásobeno kolem 1,5 mil. obyvatel (tj. 14%). V prbhu 90. let došlo k nárstu samozásobení z dvodu zvyšujících se cen za vodné a stoné. asová ada tchto dat bohužel není k dispozici. tabulka 23 Poet obyvatel (v tisících) napojených na veejné vodovody a kanalizace (absolutn a v %) Rok Obyvatelé skuten zásobovaní vodou z veejných vodovod % z celkového potu obyv. Obyvatelé bydlící v domech pipojených na veejnou kanalizaci Obyvatelé bydlící v domech pipojených na veejnou kanalizaci s OV % z celkového potu obyv 8860, ,4 8981,0 9156, , ,2 86,9 87,1 87,3 89,8 89,8 7559, ,2 7706,2 7899,3 7928,5 5784,2 5982,4 6099,1 6345,4 6418,5 6571,2 6692,8 6840,5-73,2 73,3 73,5 74,4 74,6 74,8 74,9 77,4 77,7 Zdroj: Smrný vodohospodáský plán, Vodovody a kanalizace

38 Spoteba pitné vody na jednoho obyvatele R (uvádná jako ukazatel: specifická spoteba vody na osobu a den) je relativn nízká a v prbhu 90. let dále významn poklesla. Dvodem jsou pedevším zvyšující se ceny za služby podnik VaK, tj. vodné a stoné, a systematické mení odbru, možnosti instalace úsporných armatur aj. V celoevropském srovnání má R nižší spotebu vody nž ada vysplých stát EU (Švédsko, Itálie, Norsko, aj.). tabulka 24 Zásobování vodou pro veejnou potebu v letech Rok Specifická poteba z vody vyrobené (l/osoba/den) Mezironí pokles (l/osoba/den) Bazický index v % ,8 89,0 83,9 81,2 79,1 77,1 Specifické množství vody fakturované celkem (l/osoba/den) Mezironí pokles (l/osoba/den) Bazický index v % ,9 91,8 88,7 86,7 84,1 83,6 Zdroj: Smrný vodohospodáský plán, Vodovody a kanalizace Ceny Cena za dodávku pitné vody (vodné) a cena za odvádní splašk (stoné) jsou stanoveny podniky VaK na konkrétní zútovací období na základ kalkulace náklad. Ceny podléhají vcnému usmrování ze strany Ministerstva financí R. Hlavní zásady vcného usmrování cen jsou každoron uvádny v cenovém vstníku. Odbratelm služeb jsou ceny útovány na základ individuálního kontraktu podle skuten nameného množství v m 3 (vodné) nebo vypoítaného množství podle zákonné formule (stoné). Vodné a stoné jednotlivých podnik VaK se zásadním zpsobem liší (nap. od minimální hodnoty vodného 8 K/m 3 po maximálních 28 K/m 3 ). Tyto rozdíly zpsobují rzné nákladové faktory jednotlivých provozovatel, jako nap.: - poet napojených obyvatel a prmyslových odbratel, - kvalita infrastruktury (ztráty ve vodovodní síti), - provozování istírny odpadních vod, - odpisová politika podniku aj. Prmrné hodnoty vodného a stoného v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka. Od roku 2001 se uplatují stejné ceny pro domácnosti a ostatní odbratele (do roku 2000 mohly být domácnosti zvýhodovány). 37

39 tabulka 25 Prmrné vodné a stoné v letech (realizované ceny vetn DPH, K/ m 3 ) Rok Vodné prmr 11,93 13,41 15,11 16,73 18,00 19,06 20,47 Vodné - domácnosti 10,27 11,88 13,91 15,76 17,44 19,06 20,47 Stoné - prmr 9,81 11,22 12,42 14,09 15,11 15,95 17,22 Stoné - domácnosti 7,91 9,33 10,87 12,58 14,20 15,95 17,22 Domácnosti celkem 18,18 21,20 24,73 28,34 31,64 35,00 37,69 Zdroj: Vodovody a kanalizace R, 2002 Pozvolný nárst cen vodného a stoného v druhé polovin 90. let je žádoucí srovnat s dynamikou rstu spotebitelských cen (tj. prmrnou mírou inflace). Z následující tabulky vyplývá, že tempo rstu vodného a stoného pevyšovalo míru inflace ve všech sledovaných obdobích, s tím, že nejvyšší rozdíl byl zaznamenán v letech tabulka 26 Vývoj inflace a realizaních cen vodného a stoného v R indexy mezironího rstu v letech v % Rok Vodné - domácnosti 15,7 17,1 13,3 10,7 5,9 7,4 Stoné - domácnosti 17,9 16,0 16,3 12,9 5,6 7,9 Vodné a stoné - 16,6 16,6 14,6 11,6 5,7 7,7 domácnosti Spotebitelské ceny 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 (inflace) Zdroj: Vodovody a kanalizace R, 2002 Platby za vodné a stoné jsou souástí výdaj domácností na bydlení, které vykazují v prbhu 90. let znanou dynamiku nárstu a pedstavují tak stále se zvyšující zátž pedevším pro sociáln slabé domácnosti. V roce 2002 se pod 1,59 násobkem životního minima pohybovalo svým istým píjmem domácností z celkového potu kolem (tj. tém 23%). Podíl vodného a stoného na roním istém píjmu jedné osoby se pohybuje kolem 2 3%, u nízkopíjmových skupin obyvatelstva až kolem 6%. Tento ukazatel považujeme za významný limitující faktor pro další zvyšování cen vodného a stoného, ke kterému bude v budoucnu docházet. Uvedené závislosti a jejich vývoj v druhé polovin 90. let obsahují následující tabulky. 38

40 tabulka 27 istý msíní píjem prmrné domácnosti R v K Rok istý msíní píjem (osoba/msíc) istá penžní vydání na bydlení (osoba/msíc) istý msíní píjem (domácnost/msíc)* Zdroj: SÚ *Zdroj: IREAS, o.p.s. (na základ dat SÚ) tabulka 28 Podíl vodného na msíním istém píjmu domácnosti v letech Rok Specifické množství vody fakturované celkem (l/osoba/den) Specifické množství vody fakturované celkem 14,3 13,7 13,1 12,8 12,4 12,3 - (m 3 /domácnost/msíc)* Prmrná platba domácností za vodné 11,88 13,91 15,76 17,44 19,06 20,47 21,56 v K/m 3 Prmrná msíní platba domácností vodné 169,89 190,57 206,46 223,23 236,34 249,73 - celkem (K) Podíl vodného na msíním istém píjmu 1,16 1,20 1,23 1,29 1,27 1,30 - domácnosti (%) *msíc= 30,4 dn, domácnost= 2,52 2,47 obyvatele dle SÚ Zdroj: Vodovody a kanalizace R, 2002, IREAS, o.p.s. tabulka 29 Podíl stoného na msíním istém píjmu domácnosti v letech Rok Produkce splaškových odpadních vod na 1 domácnost napojenou na 9,9 10,2 9,08 kanalizaci (m 3 /domácnost/msíc) Prmrná platba domácností za stoné v K 140,58 162,69 156,36 Podíl stoného na msíním istém píjmu domácnosti (%) 0,81 0,87 0,82 Zdroj: Vodovody a kanalizace R, 2002, Smrný vodohospodáský plán , SÚ, IREAS, o.p.s. 39

41 Z uvedených dat vyplývá stále zvyšující se podíl vodného na msíním istém píjmu domácnosti (z 1,16% v roce 1997 na 1,30% v roce 2002), a to i pesto, že tento istý píjem se v ase zvyšuje a spoteba vody v domácnosti kontinuáln klesá. Podíl stoného v letech kolísal kolem 0,8 % msíního istého píjmu domácnosti. Sociálnímu dopadu tohoto trendu a mantinelm dalšího vývoje cen se bude vnovat kapitola Elasticita poptávky Pro úely budoucích predikcí závislosti množství a ceny je v rámci ekonomické analýzy nezbytné z uvedených asových ad odvodit elasticitu poptávky obyvatelstva po vod. Služby dodávek pitné vody a odkanalizování domácností jsou v této souvislosti chápány jako komplementární (tj. soubžn spotebovávané statky). Cenová elasticita poptávky po vod Ukazatel vyjaduje míru závislosti mezi vodným a množstvím spotebovávané vody na jednoho obyvatele. Elasticita poptávky po vod je poítána jako procentní zmna množství ku procentní zmn ceny. etzové indexy jednotlivých ukazatel a výpoet elasticity obsahuje následující tabulka. tabulka 30 Výpoet cenové elasticity poptávky po vod Rok etzový index specifické ho množství vody 95,9 95,7 96,6 97,7 97,0 99,4 fakturovaného celkem (v%) etzový index vodného domácností (v%) 115,7 117,1 113,3 110,7 109,3 107,4 Cenová elasticita poptávky 0,83 0,82 0,86 0,88 0,89 0,93 Zdroj: IREAS, o.p.s. Hodnota cenové elasticity poptávky po vod nepekroila v polovin 90. let hodnotu 1, což znamená, že tato poptávka je neelastická. Procentní zmna množství je nižší než procentní zmna ceny, tj. zvýšení cen vodného je neprojevuje ve vysokém snížení odbr pitné vody sektorem domácností. To je zpsobeno pedevším skuteností, že voda je pro každodenní život zbytným statkem, proto je reakce spoteby na zmnu ceny limitována nap. minimální spotebou vody na osobu a den. Kížová elasticita poptávky po vod. Jelikož výše stoného nepímo ovlivuje spotebovávané množství vody, vyjádíme na základ stejného mechanismu kížovou elasticitu poptávky po vod. tabulka 31 Výpoet kížové elasticity poptávky po vod Rok etzový index specifické ho množství vody 95,9 95,7 96,6 97,7 97,0 99,4 fakturovaného celkem (v%) etzový index stoného domácností (v%) 118,0 116,5 115,7 112,9 112,3 108,0 Cenová elasticita poptávky 0,81 0,82 0,83 0,87 0,86 0,92 Zdroj: IREAS, o.p.s. Kížová poptávka domácností po vod je rovnž neelastická. Zvýšení ceny stoného nevyvolá vyšší procentní pokles spoteby vody. 40

42 1.4.2 Veejné finance Oblast veejných financí a dynamika jejich zmn psobí pedevším na nákladovou stránku využívání vodních zdroj, a to prostednictvím míry jednotlivých typ zdanní (nap. píjmové dan fyzických osob, DPH aj.). Jelikož ada plateb v oblasti vodního hospodáství má charakter paušálních plateb a poplatk, je vliv inflace na jednotlivé veliiny vyjádené v cenách omezený. 22.dubna 2004 byla Parlamentem pijata novela zákona o DPH, jejíž cílem je harmonizovat fiskální politiku R s pravidly EU. Dochází ke zrušení zdaovacího pásma 22% a pesunu všech položek na míru zdanní 19%. Hranice 5% zstává zachována pouze pro minimum položek, vtšina z nich se rovnž pesouvá na devatenáctiprocentní zdanní. V rámci novely se jednalo o pesunu vodného a stoného z ptiprocentního pásma na 19%. Této cenové kategorii byla na poslední chvíli udlena výjimka (tj. ceny budou ponechány v pásmu zdanní 5%). Vcn usmrované ceny podnik Povodí a podnik VaK mohou být zmnou sazeb DPH ovlivnny nepímo, nap. zmnami cen dodavatel materiál, služeb apod Vstup R do EU Podrobným popisem implementací smrnic EU v oblasti ochrany vod do eské legislativy a jejich vcnými a finanními dopady se podrobn zabývá kapitola 1.3. Analýza možných dopad výstavby OV a kanalizací v rámci implementace smrnice Rady 91/271/EHS, o ištní mstských odpadních vod, na cenu stoného je obsažena v kapitole Vodní hospodáství Hydrologické pomry eská republika leží na rozvodnici tí moí Severního, Baltského a erného, která dlí území na ti hlavní povodí ek Labe (49317 km 2 v R), Odry (7364 km 2 v R) a Moravy (22203 km 2 v R). Na území R je celkem vodních nádrží a rybník s celkovým objemem pes 4 mil m 3, piemž 107 velkých nádrží má objem 3,5 mil. m 3. Sítí vodních tok odtéká prmrn kolem 15 mld. m 3 vody za rok s výrazným kolísáním od 8 do 19 mld. m 3 v závislosti na klimatických podmínkách. Hydrografickou sí tvoí km vodních tok, z toho je vodohospodásky významných km. tabulka 32 Obnovitelné vodní zdroje v letech v mil. m 3 Položka Roní hodnoty Srážky Evapotranspirace Roní pítok 1) Roní odtok 2) Zdroje povrchových vod 3) Využitelné zdroje podzemních vod Zdroj: HMÚ 1) Roní pítok na území R z okolních stát 2) Roní odtok z území R 3) Uruje se jako prtok v hlavních povodích s 95 % zabezpeeností 41

43 Obrázek 1 Úhrn srážek na území R v roce 2002 v milimetrech Pramen: HMÚ Obrázek 2 Úhrn srážek na území R v roce 2002 v % normálu Zdroj: HMÚ 42

44 Zásobování vodou Zásobování pitnou vodou je na vtšin území zajištno na dobré úrovni (kapacitní problémy byly zásti potlaeny snížením spoteby po cenových deregulacích). Technický stav znané ásti vodovodních rozvod je však nevyhovující, zejména ve vtších mstech, a je píinou vysokých ztrát vody ve vodovodních systémech. V nkterých regionech jsou nedostatené zdroje pitné vody a tyto jsou závislé na dovozu z ostatních region. Významným problémem všech region, ale zejména jejich venkovských oblastí, je nedostaten rozvinutý systém kanalizaních sítí a istíren odpadních vod, což je píinou vysokého stupn zneištní vodních tok. (Zdroj: SROP, 2004) V eské republice mlo k vodovod pro veejnou potebu 5036 obcí, z toho ve vlastní režii provozovalo vodovod 1360 obcí. Z celkového potu obyvatel R k je pitnou vodou z vodovod pro veejnou potebu zásobováno obyvatel, tj. 89,9% a dalších 362 tis. obyvatel používá výhody vodovod v míst pechodného bydlišt. V roce 2001 bylo vodovody pro veejnou potebu vyrobeno celkem 769 mil. m 3 pitné vody a pímým spotebitelm bylo dodáno a vyfakturováno 546,3 mil. m 3. Pevážná ást této vody 64%(349,4 mil. m 3 ) byla urena pro zásobování domácností, ostatním spotebitelm vetn prmyslu a zemdlství bylo dodáno 196,9 mil. m 3 pitné vody (36%). Prmrná celková spoteba pitné vody na jednoho zásobeného obyvatele R dosáhla 59,5 m 3 za rok, spoteba na jednoho lena domácnosti 38,1 m 3. Celková specifická poteba pitné vody na osobu a den dosáhla 163 l, poteba pitné vody na jednoho obyvatele v domácnostech 104,3 litr. tabulka 33 Využití vyrobené pitné vody v roce 2001 mil. m 3 % Voda fakturovaná domácnostem Voda fakturovaná pro zemdlství 6 0,9 Voda fakturovaná pro prmysl 38 5,2 Voda fakturovaná pro ostatní odbratele ,8 Vlastní poteba vody 22 3,1 Ztráty v trubní síti ,9 Zdroj: Roní výkaz VH8b-01, 2002 Trend odbr povrchových vod je od roku 1990 mírn sestupný s výjimkou odbr pro energetiku, kde nastal mírný vzestup. Rovnž odbry podzemních vod mírn klesly. Obecn lze íci, že od roku 1990 je trend odbr pro všechny kategorie uživatel sestupný. V období let došlo k poklesm odbr vody v zemdlství o 66%, v prmyslu o 32%, v energetice o 21%. Odbry pro zásobování domácností pitnou vodou poklesly o 22%. Trend vypouštní odpadních vod vcelku odpovídá trendu odbr. Trvalé poklesy odbr a vypouštní, v dsledku omezování produkce v prmyslu a energetice a šetení vodou v domácnostech se však v souasnosti pomalu zastavují. 43

45 Obrázek 3 Využití vyrobené pitné vody v roce 2001 Voda fakturovaná domácnostem 25% 46% Voda fakturovaná pro zemdlství Voda fakturovaná pro prmysl 3% 20% 5% 1% Voda fakturovaná pro ostatní odbratele Vlastní poteba vody Ztráty v trubní síti Zdroj: Roní výkaz VH8b-01, 2002 Podíl vody nefakturované (tj. ztráty vody v trubní síti, vlastní poteba vody a ostatní nefakturovaná voda) dosáhl 29% z vody vyrobené, 24,3 m 3 na jednoho zásobovaného obyvatele, 3,7 m 3 na 1 m vodovodní sít. Prmrná cena 1 m 3 dodané pitné vody byla k ,11 K. Vodovod pro veejnou potebu je v R vybudován ve všech obcích a mstech nad 5000 trvale bydlících obyvatel. Bez veejného vodovodu byla 1 obec se 2001 až 5000 obyvateli (Bohuovice v okrese Olomouc), 31 obcí s 1001 až 2000 obyvateli, 27 obcí s 501 až 1000 obyvateli a 1059 obcí s potem trvale bydlících obyvatel do 500. Zdroj: Vodovody a kanalizace R, Nakládání s vodami V roce 2002 bylo evidováno v rámci Souhrnné vodní bilance 825 odbr povrchových vod z vodních tok a nádrží, odbr podzemních vod a vypouštní odpadních a dlních vod do vod povrchových. V roce 2002 bylo odebráno mil. m 3 povrchových vod, 423,9 mil. m 3 podzemních vod a do vodních tok bylo vypuštno 1 886,9 mil. m 3 odpadních a dlních vod. Z dvod sjednocení údaj od jednotlivých s. p. Povodí nejsou v odbrech povrchové vody a ve vypouštných odpadních a dlních vodách zahrnuty pevody vody v povodí Ohe a vody pro rybniní soustavy v povodí Odry. Celkový mírn sestupný trend odbr povrchových vod v letech 1990 až 2001 v roce 2002 nepokraoval. Mezironí nárst byl 4,5 %, celkový pokles proti roku 1990 pak iní 50,9 %. Celkové odbry pro energetiku byly o 23,7 % vyšší než v roce Je teba poznamenat, že v letech byla výroba tepla zahrnuta do kategorie prmysl (dle OECD), zatímco do roku 1998 a nyní v roce 2002 do kategorie energetika. Nejvyšší nárst v této kategorii byl v povodí Labe, kde došlo ke zvýšení odbr pro elektrárnu Opatovice (o 133,8 %). Celkové odbry v kategorii veejné vodovody prakticky stagnovaly. Ke zvýšení odbr v této kategorii došlo pouze v povodí Moravy (o 12,2 %) a v povodí Odry (o 8,6 %). Odbry pro zemdlství byly v roce 2002 vyšší v porovnání s rokem 2001 o 65,2 %. 44

46 Množství odebraných podzemních vod ve srovnání s rokem 2001 celkov kleslo o 2,3 %. Vzestup odbr podzemních vod byl zaznamenán v povodí Vltavy (o 11,1 %) a v povodí Ohe (o 1,5 %). Ke zvýšení odbr došlo ve všech kategoriích užívání vody s výjimkou kategorie veejné vodovody, kde byl zaznamenán pokles proti roku 2001 o 3,6 %. Pro veejné vodovody došlo ke zvýšení odbr v povodí Vltavy (o 5,7 %) a Ohe (o 5,5 %). Množství vypouštných odpadních a dlních vod ve srovnání s rokem 2001 se zvýšilo o 5,8 %, v porovnání s rokem 1990 pak vykazuje stále pokles o 35,7 %. Ke zvýšení vypouštného množství došlo ve všech kategoriích užívání s výjimkou vypouštní z prmyslu. Nejvtší nárst zaznamenala energetika, zvýšením vypouštných vod z elektrárny Opatovice (viz poznámka v odstavci odbry ). V kategorii veejné kanalizace došlo ke zvýšení o 2,3 % proti roku Trvalé poklesy odbr a vypouštní, zdvodované omezováním produkce v prmyslu a energetice a šetením vodou v domácnostech, se zastavují. Podle celkového hodnocení pedchozího období je zejmé, že sestupný trend odbr povrchových vod a vypouštní odpadních a dlních vod, zaznamenávaný v letech pro všechny hlavní kategorie uživatel, se v roce 2002 v nkterých kategoriích obrací. lenní uživatel do jednotlivých skupin je jako v uplynulých letech provedeno podle odvtvové klasifikace ekonomických inností OKE. Míra užití vody (jako jeden z indikátor hodnocení životního prostedí zemí OECD), vyjádená pomrem celkových odbr vod a odtoku vod z území, inila v kalendáním roce ,4 %. Snížení z 10,8 % (hodnota v roce 2001) je zpsobeno pedevším vyšším odtokem z území R (o 48,9 %). Následující tabulky uvádí vývoj odbr povrchové vody v letech a platby za n. 45

47 tabulka 34 Odbry povrchové vody v letech (tis.m 3 ) Odbry povrchové vody celkem Odbry povrchové vody za platbu v tom: - vodovody pro veejnou potebu odbry pro prmysl x) z toho: pro elektr. a teplárny x) prto. chlazení par. turbin voda z prm.pivad x) [26 010] [25 071] [22 880] [13 365] - voda pro zemdlství tabulka 35 Platby za odbry povrchové vody vletech (tis. K) Platby za odbry povrchové vody celkem v tom: - pro zásobování pitnou vodou pro prmysl x) z toho: elektr. a teplárny x) prto. chlazení par. turbin voda z prm.pivad x) [72 021] [75 115] [57397] [39 568] - voda pro zemdlství Píjmy za využ. vzdouvacích zaízení tis. K Náklady na opravy hmot. majetku tis. K toho: na provedené dodavatelsky Zdroj: Vybrané ukazatele vodního hospodáství a ochrany vod ve stedndobých asových adách,

48 Vypouštní a ištní odpadních vod, kanalizace pro veejnou potebu Vybavenost obcí a mst R kanalizacemi pro veejnou potebu zaostává za vybaveností vodovody. Podle výsledku Cenzu vodovod a kanalizací 2002 byla kanalizace vybudována ve 3385 obcích, tzn. že zhruba jen každá druhá obec v R má kanalizaci. Pevážná vtšina kanalizací je provozována obecními úady (2030 obcí), v 1355 obcích je provozovatelem jiný ekonomický subjekt. Koncovou istírnou odpadních vod byla kanalizace vybavena v 1732 obcích. Znamená to, že zhruba ve 42 % obcí není kanalizace ukonena istírnou odpadních vod. Celková délka kanalizaní sít dosahuje km. Na jednoho obyvatele R pipadá asi 3 km kanalizaní sít. Na kanalizacích je 1082 tis. kanalizaních pípojek. Na jednu kanalizaní pípojku pipadá v prmru 7,3 obyvatele bydlícího v domech napojených na kanalizaci pro veejnou potebu.. Z celkového potu obyvatel R (k ) bydlelo v domech napojených na veejnou kanalizaci , tj. 77,6%, na kanalizaci s celkovou OV obyvatel, tj. 69,7%. Výhod kanalizace využívá i 194 tis. chata a chalupá v rekreaních oblastech. Následující tabulka a graf znázorují vývoj kanalizací pro veejnou potebu v letech 1997 až tabulka 36 Kanalizace pro veejnou potebu Ukazatel Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci 1) Vypouštné odpadní vody do kanalizace ištné odpadní vody (bez srážkových vod) Podíl ištných odpadních vod Mrná jednotka tis. osob % 73,5 74,4 74,6 74,8 74,9 77,4 77,7 mil.m mil.m % 90,9 91, ,8 95,5 92,6 94,5 1) z celkového potu obyvatel (stední stav v roce) Zdroj: Statistická roenka ŽP R, MŽP,

49 Obrázek 4 Kanalizace pro veejnou potebu v roce 2002 mil.m tis.osob Vypouštné odpadní vody do kanalizace ištné odpadní vody (bez srážkových vod) Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci (na vedl. ose) Zdroj: Statistická roenka ŽP R, MŽP, 2003 Obrázek 5 Napojení obyvatelstva na kanalizaci pro veejnou potebu Podíl obyvatel bydlících v dome napojených na kanalizaci (%) Podíl ištných odpadních vod (%) Zdroj: Statistická roenka ŽP R, MŽP,

50 tabulka 37 Poet obyvatel bydlících v domech pipojených na kanalizaci pro veejnou potebu a množství vypouštných a ištných odpadních vod v roce 2003 v jednotlivých krajích Kraj, území Obyvatelé bydlící v domech pipojených na kanalizaci pro veejnou potebu celkem podíl k celk. potu obyvatel Odpadní vody vypouštné do kanalizace pro veejnou potebu ištné odpadní vody bez vod srážkových celkem celkem podíl (poet) (%) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (%) Hl. msto Praha , ,0 Stedoeský kraj , ,7 Jihoeský kraj , ,3 Plzeský kraj , ,6 Karlovarský kraj , ,9 Ústecký kraj , ,1 Liberecký kraj , ,7 Královéhradecký kraj , ,3 Pardubický kraj , ,3 Kraj Vysoina , ,2 Jihomoravský kraj , ,6 Olomoucký kraj , ,5 Zlínský kraj , ,2 Moravskoslezský kraj , ,2 R , ,5 Zdroj: Statistická roenka R,

51 Celkem bylo k na kanalizacích vybudováno 1961 istíren odpadních vod, z toho 102 mechanických a 1797 mechanicko-biologických. 62 OV bylo zaazeno do kategorie s doištním, tj. s vysokou úinností ištní odpadních vod. Kapacita vybudovaných istíren dosahuje 4,26 mil.m 3 odpadních vod za den a v roce 2001 byla využita na 56,8%. V istírnách odpadních vod bylo vyprodukováno prmrn 48,1 kg na jednoho obyvatele bydlícího v dom napojeném na kanalizaci s koncovou OV. Prmrná cena za odvádní a ištní 1 m 3 odpadních vod dosáhla k ,61 K. Následující tabulka detailnji vyhodnocuje vybrané ukazatele kanalizací pro veejnou potebu a komunálních istíren. 50

52 tabulka 38 Vybrané ukazatele kanalizací pro veejnou potebu a komunálních istíren odpadních vod hlavních provozovatel Ukazatel Mrná jednotka Rok Délka kanalizaní sít km Množství vypouštných odpadních vod mil. m 3 603,6 583,3 543,4 527,9 523,5 524,0 z toho: splaškových mil. m 3 321,2 336,5 309,7 329,9 343,9 306,6 prmyslových a ostatních mil. m 3 282,4 246,8 233, ,6 217,4 Poet istíren odpadních vod poet z toho mechanicko-biologické poet Kapacita istíren odpadních vod Množství ištných odpadních vod tis. m 3.den ,2 3752,6 3926,6 3968,5 3689,7 mil. m 3 842,4 818,9 814,6 808,8 841,4 846,3 z toho splaškových mil. m 3 300,9 315,2 296,9 315,5 330,2 299,5 prmyslových a ostatních mil. m 3 248, ,9 185,1 169,7 203,2 srážkových mil. m 3 293,4 286,7 297,8 308,2 341,4 343,5 Produkované kaly tis.t suš. 175,9 186,2 198,2 206,7 205,6 211,4 Zdroj: Statistická roenka ŽP,

53 Obrázek 6 Množství vypouštných odpadních vod v letech mil.m prmyslové a ostatní splaškové Zdroj: Statistická roenka ŽP, 2003 Obrázek 7 Množství ištných odpadních vod v letech mil.m srážkové prmyslové a ostatní splaškové Zdroj: Statistická roenka ŽP,

54 tabulka 39 istírny odpadních vod v roce 2002 Území, kraj Poet OV celkem Celková kapacita OV m 3 /den Poet OV mechanických mechanicko-biologických celkem z toho s odstraováním N+P s odstraováním N R Zdroj: Statistická roenka R, 2003 tabulka 40 Zpsob nakládání s kaly z OV Zpsoby nakládání Podíl z celkové produkce sušiny kalu (%) Pímé využití v zemdlství Rekultivace 17 Kompostování Skládkování 21 Spalování 1 Ostatní (neuvedeno) 3 Zdroj: Statistická roenka životního prostedí, 2003 s doišováním 53

55 tabulka 41 Pehled vybraných ukazatel R a EU Voda a vodní hospodáství, odpadní vody odbry vody celkem (% dostupných zdroj) odbry vody celkem (m 3.obyvatel - 1.rok -1 ) odbry vody pro veejné zásobování (m 3 obyvatele -1.rok -1 ) pitná voda (% obyvatelstva zásobované z veejných vodovod) - pipojení na veejnou kanalizaci (% populace) Prmr EU-15 1) Max. EU-15 1) Min EU-15 1) R 1994 R 1998 R 1999 R 2000 R 2002 R Žádoucí stav ,9 43,8 (B) 1,5 (S) 36,3 17,2 16,3 13,7 12,8 7, (P) 140 (DK) (I) 67 (D) (NL) 83 (P) 83,2 85,5 86,2 86,9 87,1 89, ,8 97,9 (NL) - z toho ištno (% populace) 75,7 97,9 (NL) -- jen mechanicko-biologicky (% populace) 67,5 (GR) 72,6 73,0 74,4 74,6 74,8 77, ,6 (B) 51,7 60,0 67,9 70,9 70,9 69, , , do tetího stupn (% populace) 40,6 87,0 (S) 3,3 (E) ,9.. 1) Prmrné hodnoty pro EU-15 a hodnoty pro jednotlivé státy EU pokrývají zhruba období 1998,1999 až 2000, spíše výjimen rok 2001 a v jednotlivých pípadech i období ped rokem Pro formální identifikaci stát bylo použito stejných poznávacích znaek jako u automobil. Žádoucí trend do

56 Obrázek 8 Mezinárodní porovnání cen vody Nmecko Dánsko Velká Británie Holadsko Francie Belgie Itálie Španlsko eská republika Finsko Švédsko Austrálie USA Jižní Afrika Kanada USD za 1 m3 Zdroj: International Water Report a Energie/Wasser-Praxis, 2002, upravený 2004 Jansa Doktorské disertaní minimum Pokud se zamíme na spotebu pitné vody, tak eská republika stejn jako napíklad Nmecko spolen s Belgií má nejnižší spotebu pitné vody ze všech stát. Spoteba vody v domácnostech je v tchto státech o 50 % nižší než v Norsku a o 11% než ve Španlsku. Toho se dosáhlo jak cenovým narovnáním vody, tak pomocí systematického mení odbr a instalací úsporných armatur bez omezení komfortu a hygieny. Napíklad ve Francii a Anglii bude nutno podle údaj EK napíklad nahradit olovná potrubí u 16 mil. domovních pípojek s potebou investic ve výši cca 45 mld. EUR. Dalším faktorem ovlivujícím cenu vody jsou ztráty. Zatímco ve Francii, eské republice, Anglii a Itálii se ztráty pohybují mezi %, jsou v Nmecku nižší než 8 %. Zajímavé srovnání nám mže poskytnout i pohled na rozdíly v útování spoteby vody, protože v nkterých státech se platí paušálem, protože napíklad podíl dom vybavených vodomry v Anglii iní jen asi 18 %, v Kanad je to cca 50 %. (Zdroj: Jansa, D.: Doktorské disertaní minimum, 2004) Organizaní struktura vodního hospodáství Problematika oboru vodovod a kanalizací však nesouvisí pouze s plnním základní funkce zásobování obyvatelstva pitnou vodou a ištní odpadních vod (funkce environmentální), pípadn s uplatnním ádného hospodaení ekonomických jednotek poskytující vodohospodáské služby, ale souvisí i s: - obecným rozvojem mst a obcí (funkce urbanistická územního rozvoje), - zdravím obyvatelstva (funkce zdravotní), - ešením obecných krizových situací (funkce bezpenostní a krizového managementu), - obecn s problematikou veejných rozpot, inflace atd. - v podmínkách eské republiky i s dotaní politikou státu (funkce finanní); 55

57 - hospodáským rozvojem prmyslu a investiní innosti na území daného státu vodné a stoné jsou nákladem takka všech hospodáských subjekt v eské republice, zasíování mže mít vliv na vstup zahraniních investor (funkce obecn hospodáská); - v dsledku funkce obecného ekonomického rozvoje se zamstnaností, s životní úrovní obyvatelstva - vzhledem k úplatám za vodárenské služby a celkov s obecnou kvalitou života obyvatel eské republiky (funkce sociální). V oboru vodovod a kanalizací bylo provedeno odstátnní vlastnictví. V souasné dob vlastní vodovody a kanalizace nkolik tisíc vlastník. Pitom tém 90 % dodávek pitné vody a prakticky stejné množství odkanalizování zajišuje 36 provozovatel. Znaný poet vlastník a provozovatel velmi malých vodovod a kanalizací pro veejnou potebu skýtá adu rizik z hlediska jakosti dodávané vody a úinnosti ištní odpadních vod. Rozhodující jsou dva základní modely vlastnictví a provozování služeb v oboru vodovod a kanalizací: - model provozní tvoený spoleností nebo sdružením vlastník vodovod a kanalizací (municipality) a spoleností provozní (s významným podílem nebo v plném vlastnictví zahraniních investor). Vztah vlastníka a provozovatele upravuje smlouva o nájmu a provozování. Tento model pokrývá 66,7% podíl dodávky pitné vody; - model smíšený tvoený spoleností, která je souasn vlastníkem i provozovatelem. V tchto spolenostech existuje regulace státu prostednictvím tzv. zlaté akcie, vlastnné Fondem národního majetku, jehož práva vykonává Ministerstvo zemdlství; cílem je regulace rozhodování o infrastrukturním majetku. Její uplatování je asov omezené. Tento model pokrývá 20,8% podíl dodávky pitné vody se zásobováním 12,6 % obyvatel. Také ekonomika oboru prodlala zásadní zmnu privatizací a zreálnním cen v roce Celkový nárst vodného a stoného se pohybuje od 40 až 80 násobku. Reálná cena, restrukturalizace prmyslu a nové úsporné spotebie a zaízení významn ovlivnily spotebu, která poklesla tém o 50 %. Tento pokles vedl pi znaných fixních nákladech oboru k dalšímu rstu cen. Cena dodávané pitné vody a odvádné odpadní vody a její ištní je dána vcným usmrováním daným Cenovým vstníkem MF na základ zákona o cenách. Obtížné provázání ceny s kvalitou poskytovaných služeb naznauje v prostedí pirozeného monopolu oboru vodovod a kanalizací potebu pimeného dohledu a zízení regulaního institutu ve veejném zájmu (uživatel) a to i v bezpenostním zájmu státu. Jednání s orgány Evropské unie na úseku transpozice právních pedpis Evropských spoleenství v oblasti vod a implementace píslušných opatení byla uzavena pedáním Spolené pozice Evropské unie eské republice dne 1. ervna 2001 s vyslovením souhlasu s udlením pechodného období pro smrnici 91/271/EHS. Seznam aglomerací, jichž se opatení týkají byl pedán Evropské komisi koncem roku Vyjednaný odklad pro implementaci této smrnice má dvod zejména v investiní náronosti opatení, která budou muset být realizována. Souasný odhad potebných finanních zdroj mezi roky 2004 až 2010 je na úrovni 70 mld. K. K zajištní financování bude nutno maximáln využít i relevantní fondy Evropské unie, bez kterých je realizace opatení prakticky nereálná, a další možné finanní zdroje v. maximální aktivace všech disponibilních národních zdroj, které jsou základním pedpokladem pro možné erpání fond Evropské unie. K racionálnímu postupu byla vypracována Strategie financování uvedené smrnice, která je v aktualizované podob pravideln pedkládána vlád eské republiky. Aktuální stav a pedpokládaný vývoj financování implementace smrnice 91/271/EHS uvádí tabulka 22 Dosavadní stav a pedpokládaný vývoj financování implementace Smrnice (mld. K) (skuten erpané prostedky v roce 2002 a pedpokládané zdroje pro krytí investic do konce pechodného období v roce 2010). 56

58 Požadavky smrnice 98/83/ES o jakosti vody urené pro lidskou spotebu bude nutno zabezpeovat prbžn. S ohledem na stáí vtšiny vodovod a kvalitu materiál nelze vylouit vznik situací, které nebudou schopni vlastníci a provozovatelé bez okamžité pomoci státu sami zvládnout. Souasn bude také teba realizovat plány opatení na zlepšování jakosti surové vody ve vazb na smrnici Rady 75/440/EEC o požadované jakosti povrchové vody urené pro odbr pitné vody v lenských státech. Významnou sdílenou psobnost spolen s Ministerstvem životního prostedí má Ministerstvo zemdlství zejména k dlouhodobé implementaci smrnice 2000/60/ES, tzv. Rámcové smrnice vodní politiky EU, a to s ohledem na kompetence k plánování v oblasti vod, které má Ministerstvo zemdlství podle vodního zákona. Transpozice acquis communautaire do právního ádu eské republiky byla zajištna do termínu vstupu eské republiky do Evropské unie Zemdlství Sektor zemdlství pedstavuje jednu ze tí základních skupin spotebitel vody v národním hospodáství (tj. obyvatelstvo, zemdlství, prmysl). V eské republice je jeho podíl na celkové spoteb vody dlouhodob velmi nízký (mén jak 2%), což vychází pedevším z klimatických podmínek a polohy R na hlavním evropském rozvodí. Mezinárodní srovnání spoteby vody v zemdlském sektoru je velmi obtížné a vyznauje se znanými rozdíly. Závlahy tedy nepatí v R mezi významné druhy spoteby vody, protože plocha vybavená zavlažovacími systémy dosahuje pouze okolo ha ze ha (tj. 0,2%) z celkové zemdlské pdy. Využití závlah se omezuje pedevším na kultury, které nelze bez zavlažování pstovat zelenina, rané brambory, chmelnice, sady a vinohrady. Na jižní Morav je nejvtším zavlažovacím systémem vodní dílo Nové Mlýny, zde jsou závlahy vybudovány na ha. Tradiní oblast zavlažování je Znojemská oblast, kde byly vybudovány závlahy rovnž na cca ha. V echách je velkoplošnou zavlažovací soupravou LABE V (4 000 ha). Rozvoj závlah byl díve státem pln podporován. Po roce 1990 byly tyto dotace zrušeny a v letech došlo k privatizaci všech rozhodujících systém v echách a na Morav. Od této doby využívání závlah v R klesá. Vývoj celkové výmry zavlažovaných ploch zobrazuje následující tabulka. 57

59 tabulka 42 Zavlažované a odvodované plochy (ha) Zdroj: Smrný vodohospodáský plán, Vodohospodáský vstník 2002, 2003 Zemdlské subjekty spotebovávají povrchovou a podzemní vodu a dále využívají v urité míe dodávek podnik provozujících vodovody a kanalizace (VaK) Kvantitativní ukazatele Povrchová voda V roce 2002 byly evidovány odbry povrchové vody v objemu mil. m 3. Jedná se o odbry nad m 3 za rok nebo 500 m 3 za msíc, což jsou minimální odbrní limity pro evidenci a zpoplatnní (podle zákona. 254/2001 Sb. o vodách). Spoteba povrchové vody v sektoru zemdlství inila 11,3 mil. m 3 (tj. 0.8% z celkové spoteby povrchové vody). Povrchovou vodu nad rámec stanovených minimálních limit odebíralo 79 zemdlských podnik, piemž nejvíce odbr bylo zaznamenáno v povodí Labe (34 odbr) a v povodí Moravy (20 odbr). Podzemní voda V roce 2002 byly evidovány odbry podzemní vody v celkovém množství 423,9 tis.m 3. Opt se jedná pouze o odbry nad m 3 za rok nebo 500 m 3 za msíc. Spoteba podzemní vody v sektoru zemdlství inila 7,3 m 3 (tj. 1,7% z celkové spoteby podzemní vody). Podzemní vodu odebíralo 386 zemdlských subjekt, z ehož jich 134 bylo situováno v povodí Moravy a 126 v povodí Vltavy. Voda ze sítí VaK V roce 2002 bylo veejnými vodovody, které vstupují do šetení státní statistiky, vyrobeno 730 mil.m 3 vody. Z tohoto množství bylo 7 mil.m 3 (tj. 1%) fakturováno zemdlským podnikm. tabulka 43 Spoteba vody v sektoru zemdlství 58

60 Rok Jednotka mil. m 7,4 6,8 5,9 5,1 5,4 5,2 5,1 7,3 Spoteba podzemní vody % z celkové spoteby podzemní vody Spoteba povrchové vody % 1,5 1,4 1,3 1,1 1,2 1,2 1,2 1,7 3 mil. m 28,4 23,3 20,1 7,5 14,1* 8,8 7,4 11,3 - z toho za úplatu mil. m 3 28,4 16,9 14,0 0,8 8,7 8,8 7,4. 1,4 0,9 0,7 0,0 1,0 0,7 0,5 0,8 % z celkové spoteby povrchové vody Spoteba vody celkem % mil. m 3 35,8 30, ,6 19,5 14,0 12,5 18,5 Zdroj: Smrný vodohospodáský plán, Vodovody a kanalizace R 2002 * Zdroj: Soubor vybraných ukazatel vodního hospodáství a ochrany vod ve stedndobých asových adách,2002 Uvedená tabulka zobrazuje neúplné asové ady spoteby podzemní a povrchové vody zemdlským sektorem. Z tchto dat vyplývá mírné kolísání spoteby povrchové vody do 1% celkových odbr povrchové vody. Tento trend se prosazuje od roku Spoteba povrchové vody v zemdlství dosáhlá svého vrcholu v roce 1990, kdy inila pibližn 100 mil.m 3. Od tohoto roku nastal v první polovin 90. let prudký pokles až k úrovni souasné spoteby. Spoteba podzemní vody v sektoru zemdlství je dlouhodob stabilní na úrovni 1-2% z celkové spoteby Ceny Povrchová voda Zpoplatnní povrchové vody je provádno prostednictvím Platby k úhrad vodních tok a správy povodí, kterou na základ zveejnné kalkulace útují podniky Povodí podle svých náklad na provoz. Cena podléhá vcnému usmrování Ministerstva financí R a je stanovena oddlen pro prtoné chlazení a pro ostatní odbry. V rámci pti podnik Povodí dochází v druhé polovin 90. let k diferenciaci této platby v rozmezí 1,70 2,90 K/m 3 v roce Pro zemdlský sektor byla do roku 2001 pi odbrech povrchové vody relevantní cena pro ostatní odbratele, jejíž prmrný vývoj za celou R zobrazuje následující tabulka. tabulka 44 Prmrné platby za odbry povrchové vody pro ostatní odbry K/ m Prmrná platba za povrchovou vodu pro 0,980 1,075 1,236 1,391 1,603 1,758 1,900 2,102 ostatní odbry Zdroj: Soubor vybraných ukazatel vodního hospodáství a ochrany vod ve stedndobých asových adách,

61 Od roku 2002 neplatí zemdlci za množství odebrané povrchové vody k vyrovnání vláhového deficitu zemdlských plodin (metodický pokyn Ministerstva zemdlství R. j / ), které je ureno zvláštním výpotem. Podzemní voda Za odbry podzemní vody se platí Platba za odebrané množství podzemní vody, která má charakter administrativn ureného poplatku. V letech byl poplatek stanoven v jednotné výši 2 K/m 3, piemž minimální limit zpoplatnní byl m 3 za rok nebo m 3 za msíc. Po pijetí zákona. 254/2001 Sb. o vodách byla sazba poplatku zmnna na 2 K/m 3 za odbry pro výrobu pitné vody a 3 K/m 3 pro ostatní odbry. Zárove byly sníženy minimální limity na m 3 za rok a 500 m 3 za msíc. asový vývoj poplatku za odbr podzemní vody shrnuje následující tabulka. tabulka 45 Platby za odbry podzemní vody pro sektor zemdlství K/ m Platba za podzemní vodu Voda ze sítí VaK Podniky VaK sestavují každoron kalkulace svých náklad, na základ kterých je stanovena cena (vodné a stoné) za m 3 pro následující zútovací období. Cena podléhá vcnému usmrování Ministerstva financí R. Prmrné vodné a stoné obsahuje tabulka 25 Prmrné vodné a stoné v letech (realizované ceny vetn DPH, K/ m 3 ). 60

62 1.4.6 Kritická infrastruktura ve vodním hospodáství Úkolem vlád zemí je zajistit rozvoj každé jednotlivé zem a bezpenost jejich oban. Píznivý rozvoj vyžaduje zajistit zdravou populaci, zdravé životní prostedí a vytvoit kvalitní technickou a organizaní infrastrukturu, která umožní poskytnout obyvatelstvu co nejlepší životní podmínky a životní úrove (v EU se v tchto souvislostech používá pojem veejné blaho). Z hlediska pojetí moderního odborného nástroje ízení bezpenosti i z hlediska ochrany kritické infrastruktury je pojem mimoádná událost definovaný zákonem.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon v platném znní píliš úzký. Nezahrnuje nap. dlouhodobý výpadek elektrického proudu, selhání dodávek pitné vody, nedostatek nezbytných surovin (nap. ropa), dlouhodobé selhání komunikaního spojení apod., které pedstavují nebo za jistých okolností mohou pedstavovat významné pohromy pro lidskou spolenost. Proto v souladu s EU a s dalšími vysplými zemmi je vhodné používat v odborných analýzách i v eské republice pojem nouzová situace a pro poteby analýz a zajištní pipravenosti na jejich zvládnutí je dlit do kategorií (obvyklé dlení kategorie 0 5). Pi nouzové situaci kategorie 5 mže z rzných píin nastat kritický stav, pro jehož zvládnutí je nezbytné vyhlásit krizovou situaci dle zákona. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon). Teoretické analýzy i praktické zkušenosti (viz nap. povodn v r. 2002) ukazují, že zvládnutí každé nouzové situace a zvlášt to platí pro zvládnutí kritické situace (a to zvlášt tehdy, když je nutno vyhlásit krizovou situaci) a zajištní ochrany život a zdraví lidí, majetku, životního prostedí a lidské spolenosti nelze provést bez nutného zázemí. Toto zázemí se dnes nejastji oznauje jako kritická infrastruktura a stává se pedmtem ochrany sledované ze strany státu. Vývoj souasného rozsahu pojetí, ve kterém se používají nástroje krizové ízení a ízení bezpenosti nastává ve vysplých zemích až po r Píklad vývoje v USA dle publikace Procházková D., íha J. a kolektiv: Krizové ízení. MV R, Praha, v tisku: 50. léta civilní obrana ochrana ped jaderným útokem, 60. léta ochrana ped pírodními katastrofami (po velkém zemtesení na Aljašce a velkých povodních), 70. léta - tvorba protipovodových plán v USA, 1977 zahájen výzkum na snížení dopad zemtesení, 1978 ustanovena agentura FEMA [Federal Emergency Management Agency] zahájeno provádní systematické ochrany proti pohromám a krizím pírodním, technologickým i z oblasti civilní obrany (vetn války), 1985 zahájeno sestavování plán odezvy na pohromy na všech administrativních úrovních, 1992 reorganizace FEMA (po hurikánu Hugo a zemtesení Loma Prieta) zavedení prevence a opatení na zmírování dopad pohrom. Rychlý vývoj hierarchie významných opatení provádných v rámci krizového ízení vedl na konci devadesátých let k urení kritické infrastruktury. Byly stanoveny oblasti, které tvoí základní zázemí státu, bez jejichž správné innosti nelze provádt ani ochranu život a zdraví lidí, majetku, životního prostedí a státu, ani zvládnout dopady jakékoliv nouzové situace a pohromy a zajistit obnovu a další vývoj. Kritickou infrastrukturu tvoí fyzické a kybernetické 61

63 systémy, které jsou nutné pro zajištní minimálního chodu ekonomiky a správy státu (vlády). Jsou to zejména telekomunikace, energie, bankovnictví a finance, doprava, vodní systémy, nouzové složky, a to státní i privátní. Vedle výše uvedených aktivit zahrnovaných do krizového ízení se rozvíjely další innosti, a to: - ochrana životního prostedí, opírající se o hodnocení dopad do životního prostedí (EIA 1970) a snažící se o trvale udržitelný rozvoj životního prostedí a prosazující princip opatrnosti, zastešená vládní agenturou EPA [Environmental Protection Agency]; obdobný vývoj probhl v Evropské unii a pozdji i v R (viz zákon o EIA z r nahrazený zákony dalšími), - zajištní technologického rozvoje, opírající se o hodnocení techniky (TA 1972), zastešené agenturou Kongresu OTA [Office for Technology Assessment]; obdobný vývoj probhl v Evropské unii (píslušná direktiva je z r. 1986). Na základ výše uvedených inností se do ízení spolenosti dostaly prvky prevence a postupn následující metodické nástroje: - hodnocení ohrožení [hazard assessment], - hodnocení rizik [risk assessment], - ízení rizik [risk management], - ízení bezpenosti [safety management], V souasné dob se uvádí ješt jeden nástroj hodnocení hrozeb [threat assessment], který se používá u teroristických hrozeb a proti hodnocení rizik obsahuje další promnnou, kterou je úmysl pachatele. V oblasti rozvoje technologií i v oblasti ochrany životního prostedí se ukázalo, že spolenost v mnoha pípadech nemá dostatek technických, organizaních a ekonomických prostedk nebo kvalifikovaných lidských zdroj, aby bylo možné zajistit úplnou ochranu sledovaných zájm. Proto se v souasnosti pracuje s pijatelným rizikem a rozdlením pohrom, nehod a pozdji útok (jejichž velikost závisí na lidském úmyslu a schopnostech) na projektové a nadprojektové. Zvládání projektových se zajišuje preventivními opateními rzného typu a nadprojektových (s velmi ídkým výskytem a s velkými dopady) se zajišuje zmírujícími opateními, provádnými pedem. Po závrech odborných prací provádných v USA pod záštitou prezidenta od r a po útocích 11. záí 2001 se zmnil svt a do popedí se dostala bezpenost a vážnou pohromou pro lidské spoleenství se staly teroristické útoky, a to fyzické, kybernetické i rzn kombinované. Zajistit bezpenost pi všech situacích od normálních, pes nouzové až po kritické znamená zajistit: - pesné údaje (spolehlivý monitoring), - kvalifikované zázemí pro hodnocení a predikci vývoje ( tj. cílený výzkum a vývoj), - aplikaci preventivních a zmírujících opatení pedem, - spolehlivé fungování kritické infrastruktury, - spolehlivé nouzové služby, - ochranu oban za všech situací. 62

64 Kritická infrastruktura R Širší eská praxe a legislativa pojem kritická infrastruktura zatím nezná. Již však byly zahájeny práce zabývající se touto problematikou. Byla stanovena situace a postupn se pipravují návrhy na ešení. Projednávaný návrh kritické infrastruktury R, pro který by se mlo rozpracovat zabezpeení, je následující: - systém dodávky energií, pedevším elektiny, - systém dodávky vody, - kanalizaní systém, - pepravní sí, - komunikaní a informaní systémy, - bankovní a finanní sektor, - nouzové služby (policie, hasiská záchranná služba, zdravotnictví), - základní služby (zásobování potravinami, likvidace odpadu, sociální služby, pohební služby), prmysl a zemdlství, - státní správa a samospráva Systém dodávky vody a kanalizace Je si teba uvdomit, že voda v náležité kvalit je nezbytná jak pro veejné zdraví, tak pro hospodáství státu. Velké pírodní bohatství eské republiky je v zásobách podzemní vody, které jsou vytvoeny geografickou polohou území a hydrologickým vývojem planety Zem. Pestože voda je pro lidstvo dnes strategickou surovinou, dosud nebyla dostaten analyzována z hlediska ochrany kritické infrastruktury. Vodovodní a kanalizaní systémy zásobují lidská sídlišt nebo prmyslové objekty pitnou, užitkovou nebo technologickou vodou, jejíž kvalita odpovídá píslušným normám a dále provádí vyištní odvádné odpadní vody od škodlivých látek na úrove danou rovnž platnými normami. Podle úelu použití vody jsou stanoveny vlastnosti jednotlivých ástí celého systému, tj. výkon, stupe úpravy surové vody a zpsob ištní odpadní vody. Úprava surové vody je obvykle provádn ve vodárn, kde jsou rovnž soustedna dopravní erpadla, další pomocná zaízení a potebné technologické zázemí;. Nápln práce za normálních podmínek jsou ureny potebou surové, upravené pitné, pop. prmyslové vody a odpadní vody v dostateném množství. Minimální cíle systému za mimoádných a kritických podmínek mohou být rzné, podle místních podmínek. U systém zásobujících pitnou vodou vtší sídlišt a msta, kde nelze pedpokládat pirozené zdroje pitné vody (studn), je minimálním cílem zajistit zásobování pitnou vodou, a to jak obyvatelstva tak zpracovatelského prmyslu, v dostatené kapacit i za mimoádných podmínek. V pípad venkovských sídliš s možností zásobování pitnou vodou ze studní v dostateném množství a v pípad istíren odpadních vod není zajištní funknosti systému za mimoádných podmínek kritické. Vymezení minimálního rozsahu systému vyplyne z dále provedené analýzy zranitelnosti systému. Rizika spoleenského ohrožení pohromami v systému dodávky vody a kanalizace spoívají jednak ve ztrát funkce, pop. v nesprávné funkci systému, jednak ve využití distribuních možností systému k rozšíení chemických nebo biologických látek ohrožujících zdraví nebo k umístní trhavin. Hlavní rizika spoívají v: 63

65 - omezení nebo perušení dodávky pitné vody, - zneištní pitné vody zdraví škodlivými látkami, - zátopách oblastí pod vodními nádržemi v pípad jejich protržení, - umístní (dálkov odpalovaných) výbušnin do kanalizaního systému v kritických místech. Pozornost je teba vnovat: - fyzickému poškození a destrukci kritických ástí vetn úmyslného zneištní vodních systém toxickými chemikáliemi, - skutenému nebo hrozícímu zneištní dodávek vody, - na informaní, ídící nebo další elektronické systémy, - perušení funkce (služby) v dsledku selhání dalších kritických infrastruktur. Riziko nedodávky pitné vody mže mít vážné dsledky pouze není-li možnost její náhradní dodávky a trvá-li nedodávka delší dobu. Z pohledu ochrany kritické infrastruktury vodního hospodáství bude teba provést analýzu zranitelnosti systému dodávky vody a kanalizace, tj. analýzu zranitelnosti liniových staveb, objekt, zaízení, materiál a personálu. Analýzu systému dodávky vody a kanalizace hodnocenou jako náchylnost ke vzniku škody, tj. riziko ztráty funknosti, pop. jako možnost zneužití nkterých prvk k šíení škodlivých látek je teba provést s ohledem na následující pohromy: - technologické havárie, - chyby nebo selhání ídicího systému, - lidské chyby, - pírodní pohromy, nap. povodn, zemtesení, orkány apod., - teroristické nebo kriminální iny. Dosud provedené obecné analýzy ukazují, že nejvíce zranitelné jsou prvky systému s charakterem liniových staveb, tj. potrubí pitné vody, kanalizaní stoky a kanály, které nelze v celém rozsahu úinn chránit. U ástí systému, u kterých je funkce koncentrována do relativn malého místa, nap. vodárny, hráze pehrad, istírny, lze instalovat technická opatení a zajistit ostrahu s cílem snížit zranitelnost. Ochrana proti ostatním druhm pohrom spoívá v dodržování provozních pedpis a preventivní údržb. Ve svt se v souasné dob zvyšuje odpovdnost majitel a provozovatel pehrad, a to nejen s ohledem na ochranu ped zvláštními povodnmi, ale i o zabránní kontaminaci vody nebezpenými chemikáliemi, nepovolené doprav po vodních dílech a nepovolaným vstupm do zakázaných zón. Protože rizika jsou místn specifická, bude teba provést analýzu jednotlivých prvk sledované kritické infrastruktury s ohledem na místní specifika a na jejich základ stanovit místn specifická opatení na ochranu systém kritické infrastruktury ve vodním hospodáství. V souladu s vývojem ve vysplých zemích, bude teba zpracovat plány kontinuity pro jednotlivé systémy a dležité podsystémy kritické infrastruktury ve vodním hospodáství v území. Tyto plány by se postupn (po kodifikaci právními pedpisy) mly stát souástí plán oblastí povodí zpracovávaných dle zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon) v platném znní a právních pedpis na nho navazujících. 64

66 1.5. Zemdlství Voda je nedílnou souástí spoteby všech oblastí v rámci zemdlského sektoru, proto je výbr relevantních ukazatel a faktor souasného a budoucího vývoje velmi obtížný. Kapitola Zemdlství využívá již zpracované koncepce rozvoje a pro úely tohoto dokumentu se blíže vnuje následujícím oblastem: - pda - živoišná výroba - rostlinná výroba - lesnictví, - rybáství. Základním cílem dosavadní koncepce agrární politiky bylo zastavit snižování rozmru eského zemdlství, ehož bylo v podstat dosaženo. Produkní rozmr zemdlství R v období dále ponkud poklesl, avšak v podstatn menší míe než v pedchozích letech. Pokraoval pokles potu pracovník v zemdlských podnicích v prmru o více než 5 % ron (zejména v podnicích právnických osob) a snižoval se i podíl zemdlství na celkové zamstnanosti v národním hospodáství. Z 531 tis. pracovník v roce 1989 zstalo v zemdlských podnicích v roce 2002 asi 157 tis. pracovník (viz následující tabulka). Podniková struktura je nadále ve srovnání s EU velmi specifická a vyznauje se mimoádn vysokým podílem velkých podnik právnických osob, hospodaících pevážn na pd individuálních vlastník a státu. tabulka 46 Prmrný poet pracovník v civilním sektoru národního hospodáství podle odvtví (fyzické osoby celkem v tis. osob) a podíl zemdlství na celkové zamstnanosti v národním hospodáství (v %) abs. % abs. % abs. % abs. % úhrnem 4 760,2 100, ,5 100, ,3 100, ,1 100,0 zemdlství a myslivost, lesní hospodáství zemdlství, myslivost a související innosti Zdroj: SÚ, ,4 4,9 210,6 4,4 199,0 4,2 193,6 4,1 189,5 4,0 169,4 3,6 161,1 3,4 157,5 3,3 65

67 tabulka 47 Podíl zemdlství na celkové zamstnanosti v národním hospodáství (v %) podíl (%) 11,6 11,8 10,0 8,6 6,8 6,9 6,2 6,0 5,7 5,1 Zdroj: SÚ, 2003 Hrubá pidaná hodnota v zemdlství (jak bude zejmé z následující tabulky) vykazovala od roku 2001 trvalý pokles, který byl zpsoben zejména poklesem hrubé pidané produkce. Po vstupu eské republiky do EU se oekává výrazné zvýšení hrubé pidané hodnoty zemdlského sektoru, která bude moci být využita na vyrovnávání vnjších i vnitních dluh podnik, na nezbytné rozvojové investice a na pokrytí rizik podnikání v zemdlství. V této souvislosti stát pestane fungovat jako kompenzátor dopad vývoje poasí i cen a ešení rizikovosti se z naprosté vtšiny pesune do soukromopodnikatelských vztah. tabulka 48 Hrubá pidaná hodnota v bžných cenách a cenách roku 2000 (mil. K) hrubá pidaná produkce v bžných cenách , v cenách v cenách v bžných v cenách v bžných roku 2000 roku 2000 cenách roku 2000 cenách v bžných cenách v cenách roku , , , , , , ,9 mezispoteba , , , , , , , ,7 hrubá pidaná , , , , , , , ,1 hodnota Zdroj: SÚ, 2003 Z uvedenými daty souvisí také údaj o podílu zemdlství (hrubé zemdlské produkce) na HDP, který vykazuje trvalý pokles již o poátku 90. let. Pedpokládá se, že souasný podíl bude stabilizován na úrovni zemí EU, kde iní pibližn 3 %. tabulka 49 Podíl zemdlství (hrubé zemdlské produkce) na HDP (v %) rok % 7, ,89 5,10 5,03 4,72 3,85 Zdroj: SÚ, IREAS, o.p.s. 66

68 1.5.1 Pda Nakládání s pdami v eské republice je upraveno zákonem eské národní rad.334/1992, o ochran zemdlského pdního fondu a Vyhláškou.13/1994 Ministerstva životního prostedí, kterou se upravují nkteré podrobnosti ochrany zemdlského pdního fondu. Podíl zemdlské pdy iní 54 % (tedy pibližn tis. ha) celkové rozlohy pdního fondu R, z toho orná pda je na 39 % (tedy pibližn tis. ha) celkové výmry. Procento zornní se v prbhu posledních let jen velmi zvolna snižuje, a to z pibližn 75 % v roce 1991 na necelých 72 % v roce V prmru 15 zemí EU je zornní 52 %. Vývoj podílu jednotlivých složek pdního fondu znázoruje následující tabulka. tabulka 50 Vývoj pdního fondu R od roku 1927 (v tis. ha) Rok 1) Zemdlská pda orná pda chmelnice vinice ovocné sady trvalé kultury 2) zahrady louky pastviny Trvalé travní porosty 2) Lesní pda Celková výmra pdy ZP/obyvatele v ha OP/obyvatele v ha Procento zornní ) ,42 0,31 75, ) ,41 0,31 74, ) ,41 0,31 74, ) ,41 0,31 74, ) ,41 0,31 73, ) ,41 0,31 73, ,41 0,30 72, ,41 0,30 72, ,41 0,30 72, ,41 0,30 72, ,41 0,30 71, ,41 0,30 71,80 Zdroj: Pda situaní a výhledová zpráva, 2003 Poznámka: 1) V letech údaj k daného roku, za roky 1971 a 1966 k 1. 4, za rok 1961 k , za rok 1956 k , za rok 1951 k , za rok 1948 k ) Údaje jsou informativní, dílí náet je zaokrouhlený 3) Ovocné sady a zahrady 4) Od roku 2000 jsou statisticky vedené pouze trvalé travní porosty Celkový úbytek zemdlské pdy od roku 1927 iní 822 tis. ha, tj. 19 % z.p. K nejvtším úbytkm docházelo v období padesátých až sedmdesátých let. Úbytek vznikal v dsledku záboru zemdlské pdy pro stavební innost (prmyslové objekty, dopravní sít apod.) a pro dlní innost (povrchové a podzemní doly). V dsledku úbytku pevážn nejúrodnjších pd se zemdlství zaalo v sedmdesátých letech minulého století rozšiovat smrem do mén píznivých oblastí. Po roce 1990 je úbytek zemdlské pdy relativn malý a vcelku pravidelný (ron pibližn o jeden tisíc hektar). Je zpsoben pedevším pevody do ostatních a stavebních ploch a do pozemk urených k plnní funkcí lesa (lesní pda). Zdánliv nelogický pírstek zemdlského pdního fondu v letech 1997 až 1999 (pírstek o 67

69 tyi tisíce hektar) vyplývá ze zpesnné evidence pdy, kdy do kategorie zemdlské pdy jsou opt zaazeny plochy, vedené díve jako ostatní pda. Rozsah lesní pdy vykazuje v období 1990 až 2002 trvalý nárst. Jen v menší míe jde o zalesování málo produkních pd. Vtší ást pírstku vyplývá ze zpesnní evidence a z pevodu samovoln (náletov) zalesnných ploch, zejména v horských oblastech, z pvodní kategorie zemdlské pdy do pdy lesní. Kvalita zemdlského pdního fondu je mena na základ bonitace zemdlského pdního fondu (ZPF). Prmrná hodnota výnosnosti zemdlských pd je 42,2 bod. Kvalita zemdlského pdního fondu byla do znané míry ovlivována a mnohdy zhodnocována výstavbou investiních vodohospodáských zaízení (odvodovací a závlahové systémy). Vodní eroze ohrožuje více jak polovinu ploch zemdlské pdy. Podle odborník z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany pdy Praha se odhaduje, že poškozeno je kolem 1,4 mil. ha, z toho pak pibližn 450 tis. ha je poškozeno výrazn. Nebezpeí zvýšení rozsahu vodní eroze hrozí, pokud se potvrdí tendence výskytu vyšších denních srážkových úhrn. Rzným stupnm vtrné eroze je v echách ohroženo potenciáln 23 % a na Morav a ve Slezsku 41 % orné pdy. V souasné dob se na území R uplatují ti typy kategorizace zemdlského území. Jsou to jednak zemdlské výrobní oblasti podle vyhlášky. 213/1959 Úedních list, dále mén píznivé oblasti podle pipravovaného Horizontálního plánu rozvoje venkova R na základ naízení rady EU. 1257/1999 a nakonec zranitelné oblasti podle Naízení vlády. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stídání plodin a provádní protierozních opatení v tchto oblastech (nitrátová smrnice). V eské republice je pomrn vysoký stupe zornní zemdlské pdy a to v prmru pes 72 %, podíl trvalých travních porost je naopak vzhledem ke klimatickým podmínkám nízký, v prmru 22,5 %. tabulka 51 Zemdlská pda v ha Stav ke dni Zemdlská pda Z toho: Vinice Zahrady Louky Pastviny Orná pda Chmeln ice Zdroj: ÚZK, 2003 Na jednoho obyvatele pipadá 0,41 ha zemdlské pdy a 0,31 ha orné pdy. 68

70 tabulka 52 Struktura využití pdního fondu R podle druh pozemk v katastru nemovitostí se stavem k Druh pozemku Výmra v ha Zemdlská pda z toho: Orná pda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Nezemdlská pda z toho: Lesní pozemky Vodní plochy Zastavné plochy a nádvoí Ostatní plochy Celkem Zdroj: eský úad zemmický a katastrální, 2003 Obrázek 9 Aplikace prmyslových hnojiv (kg. ž./ha z. p.) 250,0 200,0 222,8 Dusík Fosfor Draslo Celkem kg. ž./ha z. p. 150,0 100,0 76,9 73,2 65,6 75,9 92,2 92,2 50,0 0, Rok Zdroj: Statistické roenky životního prostedí R ( ) 69

71 V eské republice bylo identifikováno více než 40 % zemdlské pdy, ve kterých jsou vody zneištny dusinany. Tento stav je zapíinn zejména intenzívním hospodaením v minulosti, dispozicí nkterých oblastí (písité a mlké pdy atd.) a nedostatenými nebo nevyhovujícími skladovacími kapacitami na statková hnojiva. tabulka 53 Vývoj spoteby prmyslových hnojiv v R (kg/ha) Rok N P2O5 K2O Celkem 1981 až ,0 75,0 82,8 260, ,7 69,2 74,2 232, ,2 67,4 71,4 238, ,8 68,4 66,5 233, ,2 67,1 59,7 230, ,3 52,5 47,2 186, ,0 8,0 7,0 65, ,0 8,0 7,0 65, ,0 13,0 10,5 63, ,6 10,3 13,0 80, ,6 14,6 12,7 82, ,3 11,8 8,0 81, ,1 11,7 10,1 76, ,3 12,6 7,3 73, ,1 8,6 5,9 65, ,9 10,8 6,2 75, ,6 12,3 7,3 92,2 Zdroj: MZe, Výpoet obsahu živin: P = P 2 O 5 x 0,4363 K = K 2 O x 0,8303 Ca = CaO x 0,7148 Ve srovnání s rokem 2001 nedošlo v roce 2002 k nárstu spoteby istých živin v minerálních hnojivech. Toto bylo zpsobeno krom ekonomických dvod zejména nepíznivými klimatickými podmínkami ve 3. a 4. tvrtletí roku, kdy bylo z dvodu nadmrných srážek prakticky nemožné provádt jakékoliv zásahy na pozemcích. tabulka 54 Spoteba hnojiv za R celkem v hospodáském roce 2001/2002 v tunách Prmyslová hnojiva v istých živinách Vápenatá Chlévský dusíkatá fosforená draselná celkem hnojiva hnj (N) (P 2 O 5 ) (K 2 O) ve zboží Zdroj: SÚ 70

72 tabulka 55 Spoteba prmyslových hnojiv v tunách istých živin Hnojiva Hospodáský rok 1995/ / / / / /01 Celkem v tom: Dusíkatá Fosforená Draselná Zdroj: SÚ tabulka 56 Spoteba prmyslových hnojiv na 1 ha zemdlské pdy v kg istých živin Hnojiva Hospodáský rok 1995/ / / / / /01 Celkem 86,3 91,3 89,5 84,4 88,4 94,7 v tom: Dusíkatá 58,9 64,4 64,5 63,0 67,4 71,0 Fosforená 15,9 15,7 14,6 12,7 12,6 14,0 Draselná 11,5 11,2 10,4 8,7 8,4 9,7 Zdroj: SÚ tabulka 57 Spoteba živin v kg na 1 ha zemdlské pdy Rok N P 2 O 5 K 2 O Celkem ,1 8,6 5,9 65, ,9 10,8 6,2 75, ,6 12,3 7,3 92, ,3 12,2 7,7 92,2 Index 2002/2001(%) 99,58 99,18 105,47 100,00 Zdroj: MZe V roce 2002 opt mohli zemdlci získat podporu na vápnní zemdlských pozemk na orné pd s pdní reakcí do 5,5 ph. Podpora se vztahovala na nákup páleného vápna, mletého vápence i dolomitického vápence. Této podpory bylo využito na hektarech a celková výše podpory inila K. Pes tuto podporu došlo ke snížení spoteby vápenatých hmot o 5,2 %. tabulka 58 Spoteba vápenatých hmot v R Rok Celková spoteba (v tis. t) Index 2002/2001 (%) 94,8 Zdroj: MZe 71

73 tabulka 59 Podíl vzork vody pesahujících limity pro pitnou vodu (dle eské normy SN pitná voda) v podzemních vodách (mlké vrty) v % Rok + N-NH 4 - N-NO 3 N-NO 2 CHSK-Mn Ropné produkty ,1 23,1 11,2 28,5 26, ,3 21,2 11,6 19,8 16, ,7 22,9 12,1 21,2 3, ,4 21,8 8,9 25,6 5, ,4 18,7 9,0 19,4 1, ,1 18,7 12,5 18,3 1,7 Zdroj: Statistika životního prostedí, MŽP Majetkoprávní vztahy k pd a ekonomika hospodaení Majetkoprávní vztahy k zemdlskému pdnímu fondu jsou s výjimkou státní pdy celkem konsolidovány. Celkový pdní fond je rozdlen do tis. pozemkových parcel s prmrnou výmrou 0,52 ha. Pevážnou ást zemdlské pdy vlastní fyzické osoby anebo rzné typy soukromých spoleností a sdružení (pibližn 3500 tis. ha) a menší ást zemdlské pdy (pibližn 700 tis. ha) vlastní stát. Právnické osoby obhospodaují 74 % zemdlské pdy, fyzické osoby hospodaí na 26 % zemdlské pdy. Vývoj podnikatelské struktury v našem zemdlství v období , tj. období, které sleduje Agrocenzus R, se vyznaoval i významnými zmnami ve velikostním složení. Pevažovala tendence k poklesu prmrné velikosti zemdlských podnik, projevující se u všech podnikatelských subjekt s výmrou nad prahovou hodnotou pokles ze 153 ha na 136 ha. K poklesu dochází v prmru u fyzických i právnických osob. Pouze u SHR resp. akciových spoleností se prmrná výmra zvýšila z 39 ha na 42 ha resp. z ha na ha. Hlavním nástrojem k zajištní skuteného a identifikovatelného vlastnictví jsou pozemkové úpravy. K byly provedeny jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) se zápisem do katastru nemovitostí na 115 tis. ha a komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) na 92 tis. ha. Od vstoupil v platnost nový zákon.139/2003 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úadech. V souvislosti se zánikem okresních úad došlo k reorganizaci pozemkových úad a jejich pilenní k zemdlským agenturám Ministerstva zemdlství. Trh se zemdlskou pdou do roku 2002 stagnoval, ale od roku 2002 dochází k jeho oživení. Významnou mrou k tomu pispívají prodeje zemdlských pozemk ve vlastnictví státu. Na trhu pdy se dosud uplatují dva druhy cen pdy. Ceny úední (pro daové úely, prodej a koupi pozemk ve vlastnictví státu a pro provádní pozemkových úprav) jsou stanovené podle bonitace pdy a uveejnné v cenových pedpisech Ministerstva financí a Ministerstva zemdlství. Prmrná úední cena za celou republiku je 5,24 K/m 2. Tržní ceny vznikají na základ nabídky a poptávky. Prmrná tržní cena prodávané zemdlské pdy za roky 1993 až 2002 je 25,76 K/m 2. Prmrná tržní cena zemdlské pdy bez ohledu na polohu, velikost pozemk a úel využití v jednotlivých letech od roku 1993 do roku 2002 znan kolísá. V roce 1993 prmrná tržní cena byla 13,48 K/m 2, tj. 2,7 krát vtší než úední cena zemdlské pdy. V roce 2002 prmrná tržní cena byla již 34,56 K/m 2, tj. 6,9 krát vtší než úední cena zemdlské pdy. V dlouhodobém prmru za období 1993 až 2001 byla prmrná tržní cen 25,76 K/m2, tj. 5,1 krát vtší než úední cena zemdlské pdy. 72

74 tabulka 60 Prmrná tržní cena prodávané zemdlské pdy v R ( ) Rok cena v K/m 2 13,48 16,47 19,60 18,26 28,01 31,84 25,42 27,41 34,56 32,31 25,76 Zdroj: Pda situaní a výhledová zpráva, 2003 Prmrná cena pozemk nad 5 ha (tj. s pedpokladem nákupu pro zemdlské využití) je za stejné období pouze 5,04 K/m 2. V R jsou tedy v porovnání se zemmi EU tržní ceny pdy pro zemdlské využití nízké. Tržní ceny pozemk byly rozdleny podle velikosti prodávané výmry do tech základních kategorií: tržní ceny pozemk do 1,0 ha. Tyto pozemky se nakupují pevážn pro jiné než zemdlské využití, z 95 % se využívají pro stavební úely, tržní ceny pozemk v rozmezí 1,0 až 5,0 ha. Tyto pozemky se nakupují ze % pro jiné než zemdlské využití, zbytek je pro zemdlské využití, tržní ceny pozemk s výmrou nad 5,0 ha. Tyto pozemky se nakupují z 85 % pro zemdlské využití k produkci tržních komodit, zbývající ást kolem 15 % se nakupuje pro jiné než zemdlské využití tabulka 61 Vývoj tržních cen zemdlské pdy (K/m2) podle velikostních kategorií prodávaných pozemk) Výmra pozemk do 1 ha 27,50 34,69 54,43 44,52 124,94 101,94 79,45 92,61 108,80 121,09 80, ha 12,96 16,15 14,09 15,25 14,64 17,42 9,60 13,54 20,01 24,54 15,59 nad 5 ha 3,68 3,79 4,66 3,71 6,53 4,10 6,57 4,99 5,69 3,51 5,04 Zdroj: Pda situaní a výhledová zpráva, 2003 Na základ provedeného šetení lze konstatovat, že trh se zemdlskou pdou pro zemdlské využití do roku 2002 i pes znanou legislativní pipravenost stagnoval. Z veškerého zemdlského pdního fondu R se ron prodalo a nakoupilo pibližn 0,20 % zemdlského pdního fondu, tj. nco málo kolem 9 tis. ha ron. Prodej a koup ZPF za období 1993 až 2001 v celé eské republice pedstavovaly pibližn 90 tis. ha, tj. 2,1 % ze zemdlského pdního fondu. V roce 2002 trh s pdou v eské republice doznal znaného oživení. Významnou mrou k tomu pisply prodeje zemdlských pozemk ve vlastnictví státu. Veškerá prodávaná zemdlská pda (státní a ostatní) jen v roce 2002 pedstavovala 74 tis. ha, tj. 1,7 % zemdlského pdního fondu. Za posledních deset let od roku 1993 do roku 2002 zmnilo své vlastníky pibližn 164 tis. ha, tj. 3,83 % ZPF. Trh se zemdlskými pozemky se oživuje hlavn tam, kde kupující mají šanci pemnit zemdlskou pdu na stavební pozemky, zejména v okolí velkých mstských aglomerací a v rekreaních oblastech. 73

75 tabulka 62 Prodej a koup zemdlské pdy v R v % z celkového pdního fondu za období 1993 až 2001 trh s pdou procenta ZPF R ,17 0,22 0,20 0,20 0,29 0,21 0,17 0,19 0,13 1,78 Zdroj: Pda situaní a výhledová zpráva, 2003 Z celkové rozlohy obhospodaované zemdlské pdy je 92 % pronajímáno. V porovnání se zemmi EU je procento pronájm v R skoro dvojnásobné. Výše nájemného u fyzických osob byla v roce 2002 v prmru 888 K/ha, u právnických osob 590 K/ha. V porovnání se zemmi EU je nájemné nízké. Lze pedpokládat, že po vstupu R do EU po roce 2004 dojde k navýšení nájmu za zemdlskou pdu. Po vstupu R do EU bude docházet k postupné zmn v diverzifikaci pronajímané pdy ve vztahu k jednotlivým kategoriím zemdlských podnik i vlastník zemdlské pdy. V dlouhodobjším horizontu se oekává dokonení prodeje 500 tis. ha zemdlské pdy ve vlastnictví státu. Pevážná ást této pdy by mla být prodána pedevším fyzickým osobám. Nepedpokládá se masivní zájem zemdlc ze zemí EU o pronájem nebo nákup zemdlské pdy. Následující tabulka shrnuje nkteré ukazatele agrárního sektoru, které byly pedmtem pedchozí charakteristiky pd v eské republice. 74

76 tabulka 63 Nkteré ukazatele vývoje agrárního sektoru R v letech 1990, 2001 a 2002 Rok Ukazatel Zemdlská pda (tis. ha) Orná pda (tis. ha) Zornní R (%) 75,23 71,89 71,81 Podniky zemdlské prvovýroby celkem (poet) z toho: Podniky fyzických osob (poet) Zemdlská družstva (poet) Obchodní spolenosti (poet) Ostatní podniky, v. státních (poet) Hrubá zemdlská produkce (HZP) - ve s.c (mld. K) 3) 106,1 76,1 72,8 z toho: Hrubá rostlinná produkce - ve s.c (mld. K) 3) 44,4 35,4 32,5 Hrubá živoišná produkce - ve s.c (mld. K) 3) 61,7 40,7 40,3 Vývoj HZP (v %, index 1989 = 100) 97,7 70,1 67,0 Podíl zemdlství (HZP) na HDP R (v %) 7,32 5,03 4,72 Vývoj cen zemdlských výrobc (v %, index 1989 = 100) 104,1 161,8 146,5 Vývoj cen zemdlských výrobc (CZV) (v %, meziro. index) - 108,4 90,5 z toho: CZV rostlinné výrobky celkem (v %, meziro. index) - 109,3 95,4 CZV živoišné výrobky (v %, meziro. index) - 108,0 87,9 Vývoj cen vstup do zemdlství (v %, index 1989 = 100) 102,1 354,3 346,6 Vývoj cen vstup do zemdlství (v %, mezironí index) - 105,4 97,8 Poet pracovník v zemdlství (osob) Vývoj pot prac. v zemdlství (v %, index 1989 = 100) 96,3 29,3 29,3 Produktivita práce HZP na pracovníka (K) Vývoj produktivity práce (v %, index 1989 = 100) 101,4 233,8 229,1 Prmrná msíní nomin. mzda v zemdlství (K/pracovník) Rentabilita (výnosnost) 5) 8) v zemdlství (v %) - + 1,44-1,96 Míra zadluženosti 6) 8) v zemdlství (v %) - 36,59 39,12 Hosp. výsledky zemdlství (+ zisk/- ztráta) (mld. K) 3) - + 3,3-3,5 Celkové dotace do zemdlství z rozp. kap. MZe (mld. K) 1) 18,1 7,5 7,3 Výdaje SFTR/SZIF na organizaci agrárního trhu (mld. K) - 4,0 8,5 OPP 7) zemdlství dle metodiky OECD (%) 4) Saldo agrárního zahraniního obchodu (mld. K) - 2,9-19,8-23,9 2) Zdroj: Zemdlství 2002, Poznámky: 1) Rok 2001 bez kompenzací sucha (4,139 mld. K) 2) Rok 2002 = pedbžný odhad (k ) 3) Rok 2002 = pedbžný údaj 4) 2001 revidovaný údaj, 2002 pedbžný údaj 5) (Hospodáský výsledek zemdlství za úetní období / celkový kapitál) x 100 6) (Cizí kapitál / celkový kapitál) x 100 7) OPP = Odhad produkních podpor 8) Jen za podniky hospodaící na zemdlské pd 75

77 Pda a vodní hospodáství Zemdlství a využití zemdlského pdního fondu má ambivalentní vztah s vodním hospodástvím. Na jedné stran je voda nezbytná pro obhospodaování zemdlského pdního fondu, na druhé stran však zemdlství pedstavuje jeden ze zdroj zneištní vod v eské republice. Obecn totiž platí, že jakost vody ovlivují jak bodové zdroje zneištní (mezi než krom nap. prmyslových závod i mst a obcí, paí rovnž objekty soustedné zemdlské živoišné výroby), tak plošné zdroje zneištní, mezi nž patí zejména zneištní ze zemdlského hospodaení, atmosférická depozice a erozní splaveniny a plaveniny z povrchu terénu. Jejich podíl je významný zejména u dusinan a je odlišný v závislosti na hustot osídlení, podílu ištní odpadních vod, intenzit a zpsobu zemdlského hospodaení a atmosférické depozice. Plochy postižené zneištním povrchových a podzemních vod dusinany z plošných zdroj (hlavn ze zemdlské innosti) zahrnují asi 25 % celkové výmry zemdlských pd. Úrove ochrany vod ped bodovým zneištním se nejastji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštného zneištní, kde produkovaným zneištním je množství zneištní obsažené v produkovaných (neištných) odpadních vodách a vypouštným zneištním je zneištní obsažené v odpadních vodách vypouštných do povrchových vod. V souvislosti s požadavky EU a OECD se vývoji produkovaného zneištní v R vnuje v posledních letech zvýšená pozornost. Zajišuje se hlavn rozšíený sbr namených dat od vtšího potu subjekt. Tím se údaje o produkovaném zneištní dále doplují a zpesují. Produkce zneištní se v roce 2002 proti roku 2001 zvýšila v ukazatelích rozpuštné anorganické soli a nerozpuštné látky; prakticky stagnovala v ukazatelích biochemická spoteba kyslíku a chemická spoteba kyslíku. Produkce organického zneištní podle biochemické spoteby kyslíku (BSK 5 ) se snížila o 2 % a zvýšila se u chemické spoteby kyslíku [stanovené dvojchromanovou metodou (CHSK Cr )] o t (o 0,8 %). U ukazatele rozpuštné anorganické solí (RAS) došlo v roce 2002 proti roku 2001 ke zvýšení o t (o 15,8 %) a u nerozpuštných látek (NL) o t (o 13,5 %). K tmto zmnám došlo hlavn v dsledku povodní (u NL) a v dsledku zmn ve vypouštní dlních vod (u RAS). Ve srovnání s rokem 2001 se vypouštné zneištní zvýšilo v tchto ukazatelích: BSK 5 o t (46,4 %), CHSK Cr o t (23,6 %), RAS o t (14,7 %) a NL o t (65,4 %). V dsledku povodní došlo k významnému zvýšení vypouštného zneištní. Nkolik významných istíren odpadních vod v povodí Vltavy (ÚOV Praha, OV eské Budjovice, OV Písek) nebylo v roce 2002 po dobu nkolika msíc kvli zaplavení a poškození strojních zaízení vbec provozováno; v píznivjších pípadech byly v provozu jenom mechanické stupn ištní. V povodí Vltavy vzrostlo vypouštné zneištní v roce 2002 oproti roku 2001 podle BSK 5 o 211 %, CHSK Cr o 108 % a NL o 230 %. V ostatních povodích se vypouštné zneištní snížilo podle BSK 5 o 0,9 %, CHSK Cr o 7,6 % a NL o 2,4 %, a to na základ provozu nových a rekonstruovaných OV (dokonených v roce 2001, píp. 2002), v dsledku intenzifikace starších OV i napojení ásti nkterých veejných kanalizací na OV. Vypouštné zneištní se snížilo také tím, že u nkterých OV bylo aplikováno chemické srážení fosforu, to vedlo rovnž k redukci vypouštného organického zneištní charakterizovaného ukazateli BSK 5 a CHSK Cr. Množství produkovaného a vypouštného zneištní v roce 2002 je zejmé z následující tabulky. 76

78 tabulka 64 Produkované a vypouštné zneištní z bodových zdroj v roce 2002 zneištní jednotky ukazatel BSK 5 CHSK Nerozpuštné látky produkované t.r vypouštné t.r rozdíl % 91,0 85,0 87,7 Zdroj:Smrný vodohospodáský plán, Vodohospodáský vstník 2002 V roce 2002 bylo provozem istíren odpadních vod sníženo produkované BSK 5 o 91 %, CHSK Cr o 85 % a nerozpuštné látky o 87,7 %. Odstraování zneištní vykazuje standardní efekty na jednotlivých OV, možnosti další redukce zneištní u významnjších zdroj zneištní jsou již znan technicky a investin nároné. V letech se podailo snížit vypouštné množství nebezpených a zvláš nebezpených látek. Nap. množství rtuti se snížilo zhruba ze 2,5 t na mén než 0,5 t. V roce 2002 došlo také k významnému poklesu ve vypouštném množství AOX. K významnému poklesu došlo také u makronutrient (dusík, fosfor). Podle dostupných podklad se množství celkového fosforu snížilo v tomto období o 41 % a množství anorganického dusíku zhruba o 28 %. K poklesu došlo hlavn v dsledku toho, že se v technologii ištní odpadních vod u nových a intenzifikovaných istíren odpadních vod cílen uplatuje biologické odstraování dusíku a biologické nebo chemické odstraování fosforu. Jakost povrchových a podzemních vod významn ovlivuje plošné zneištní zejména zneištní ze zemdlského hospodaení, atmosférická depozice a erozní splachy z terénu. Význam plošného zneištní s pokraujícím poklesem zneištní z bodových zdroj roste. Jeho podíl je podstatný zvlášt u dusinan a acidifikace, mén u fosforu, a je odlišný v rzných oblastech eské republiky v závislosti na hustot osídlení, podílu ištní vypouštných odpadních vod, intenzit a zpsobu zemdlského hospodaení a úrovni atmosférické depozice. V roce 2002 byl ve Výzkumném ústavu vodohospodáském T. G. M. ukonen 5letý výzkumný úkol VaV Omezování plošného zneištní povrchových a podzemních vod R, jehož výsledkem bylo rovnž oznaení oblastí, zranitelných dusinany, fosforem i acidifikací. Na základ výstup z tohoto projektu bylo zpracováno naízení vlády, které uruje konené vymezení zranitelných oblastí podle smrnice Rady 91/676/EHS (tzv. nitrátová smrnice) a seznam opatení, závazných pro zranitelné oblasti. 77

79 1.5.2 Živoišná výroba Živoišná výroba je charakterizována mezironím srovnáním chovaných zvíat a jejich produktivity. tabulka 65 Nkteré ukazatele živoišné produkce Ukazatel Index 2002/01 Stavy skotu soupis k 1.3. (tis. ks) ,1 z toho: Krávy s TPM 1) (tis. ks) ,8 Krávy bez TPM (tis. ks) ,0 Krávy celkem soupis k 1.3. (tis. ks) ,5 Užitkovost dojených krav prmr (l/ks/rok) ,3 Prmrná spoteba jádra (kg/1 l mléka) 0,31 0,33 106,5 Produkce mléka celkem (mil. l) ,0 Prmrné pírstky - skot ve výkrmu (kg/ks/den) 0,87 0,86 98,9 - telata do 6. ms (kg/ks/den) 0,77 0,77 100,0 - jalovice chovné (kg/ks/den) 0,65 0,65 100,0 Prmrná spoteba jádra - skot ve výkrmu (kg/kg pír.) 2,41 2,53 105,0 Produkce hovzího masa celkem (tis. tun) 208,5 201,7 96,7 Stavy prasat celkem soupis k 1.3. (tis. ks) ,7 z toho: Prasnice soupis k 1.3. (tis. ks) ,6 Prmrné pírstky prasat ve výkrmu (kg/ks/den) 0,65 0,67 103,1 Prmrná spoteba jádra - výkrm prasat (kg/kg pír.) 3,15 3,09 98,1 Produkce jatených prasat celkem (tis. tun ž. hm.) ,2 Stavy drbeže soupis k 1.3. (tis. ks) ,5 Produkce drbežího masa celkem (tis. tun) ,3 Stavy slepic (tis. ks) ,5 Produkce vajec (mil. ks) ,9 Prmrná roní snáška vajec (ks/nosnice) ,6 Zdroj: SÚ, Výsledky statistického zjišování MZe Poznámka: 1) TPM = Tržní produkce mléka Ekonomika hospodaení V ekonomické oblasti se v roce 2002 projevily jak dopady nepíznivých pírodních podmínek, tak dopady významného poklesu odbytových cen zemdlc (CZV). Uvedené vlivy se pochopiteln musely projevit i v celkových hospodáských výsledcích zemdlství jako celku. Za rok 2002 se dle pedbžného odhadu VÚZE a MZe oekává výrazné zhoršení hospodáského výsledku oproti pedchozím dvma letm, a to ztráta ve výši cca 3,5 mld. K. Uvedený odhadovaný hospodáský výsledek zemdlství naznauje, že v roce 2002 došlo ke zhoršení i dalších ekonomických ukazatel. Hrubá zemdlská produkce vyjádená ve stálých cenách roku 1989 poklesla ve srovnání s rokem 2001 o 4,3 %, piemž hrubá rostlinná produkce poklesla o 8,2 % a hrubá živoišná produkce tém o 1 %. Pokles tržeb zemdlské prvovýroby lze odhadovat v ádu 10 mld. K. Zemdlství jako celek se opt dostalo pod hranici rentability, což bude znamenat zastavení poklesu jeho vysoké zadluženosti a mže vést k existenním problémm ady zemdlských podnikatelských subjekt, pedevším v dsledku nedostatku finanních zdroj. 78

80 Úsporná opatení vyplývající z výše uvedené ekonomické situace zemdlství v roce 2002 znamenala rovnž další pokles potu pracovník v zemdlství. V roce 2002 odešlo ze zemdlství 3800 pracovník, pesto došlo k mezironímu poklesu produktivity práce (HZP na pracovníka) o 2 %. tabulka 66 Hrubá zemdlská živoišná produkce v eské republice v roce 2002 (v bžných cenách) výrobek Mrná jednotka Naturální množství Hodnotové množství (v tis. K) Chovný skot v. telat t ž.hm Chovná prasata t ž.hm Chovné ovce t ž.hm Chovné kozy t ž.hm Chovní kon t ž.hm Chovný dobytek celkem t ž.hm Chovná drbež t ž.hm Chovný dobytek a drbež Index 2002/2001 Jatený skot t ž.hm ,4 Jatená telata t ž.hm ,1 Jatená prasata t ž.hm ,3 Jatené ovce t ž.hm ,3 Jatené kozy t ž.hm ,5 Jatení kon t ž.hm ,0 Jatený dobytek celkem t ž.hm ,9 Jatená drbež t ž.hm ,3 Jatený dobytek a drbež celkem t ž.hm ,4 Mléko kravské tis.l ,7 Mléko kozí tis.l ,4 Vlna t ,2 Hrudkový sýr t Vejce tis.ks ,3 Peí t ,8 Tržní ryby t ,9 Násadové ryby tis.k x x ,0 Velstva roj Med t ,5 Vosk t ,9 Jatení králíci t ž.hm ,7 Kožešinová zvíata tis.k x x ,3 Chlévská mrva t ,9 Movka tis.l ,1 Stájová hnojiva celkem x x ,9 ŽIVOIŠNÁ PRODUKCE CELKEM ,7 Zdroj: SÚ,

81 U CZV živoišných výrobk celkem pedstavoval v roce 2002 mezironí pokles 12,1 %. Mezironí pokles CZV se projevil pedevším u jatených prasat (o 25,4 %), slepiích vajec (o 16,9 %), jatených kuat (o 15,5 %) a brojlerových krt (o 13,4 %). Mírnjší pokles CZV se dotkl jatených králík (o 4,2 %). Mezironí nárst CZV byl zaznamenán u jatených býk (o 10,3 %), kravského mléka (o 3,8 %) a kapra (o 3,4 %) Rostlinná výroba Rostlinná produkce, zejména produkce obilovin, byla v roce 2002 ovlivnna mén píznivým prbhem poasí, zejména v druhé polovin roku. Deštivé poasí v ervenci a srpnu spolen s následnými dvma vlnami katastrofálních povodní významn ovlivnily prbh sklizn obilovin i dalších plodin a vedly ke snížení jejich celkové produkce. Celkové škody zpsobené povodnmi na polních kulturách byly na základ podrobného soupisu MZe vyísleny na tis. K. ást tchto škod byla v roce 2002 zemdlcm a potravinám kompenzována v celkovém objemu tis. K. Mimo škod na polních kulturách utrpli zemdlci a potravinái v dsledku povodní další škody v celkovém objemu tis. K. Na ešení dsledk povodní MZe celkem použilo v roce 2002 finanní prostedky ve výši tis. K na 2663 schválených žádostí. 80

82 tabulka 67 Hrubá zemdlská produkce v R v roce 2002 (v bžných cenách) Plodina, výrobek Mrná jednotka Naturální množství Hodnotové množství (v tis. K) Index 2002 /2001 Pšenice t ,2 Žito t ,1 Jemen t ,4 Oves v. smsí t ,5 Kukuice na zrno t ,4 Ostatní obiloviny t ,5 Obiloviny celkem (1 až 6) t ,0 Luštniny jedlé t ,8 Luštniny krmné t ,1 Luštniny celkem (8+9) t ,9 Zrniny celkem (7+10) t ,7 Krmná sláma t ,3 Stelivová sláma t ,3 Sláma celkem (12+13) t ,9 Brambory t ,1 Krmná epa a tuín t ,3 Krmná kapusta t ,6 Ostatní krmné okopaniny t ,5 Krmné okopaniny celkem (16 až 18) t ,8 Chrást krmné epy t ,7 Semeno krmné epy t ,5 Semeno ostatních krmných okopanin t ,0 Sazeka krmné epy t ,1 Sazeka ostatních krmných okopanin t ,4 Píce (v suchém stavu) t ,7 Semena jetel t ,4 Semeno vojtšky t ,2 Semena travin t ,6 epka t ,3 Mák t ,3 Ostatní olejniny t ,9 Olejniny celkem (29 až 31) t ,9 Makovina t ,4 Len - stonky rosené t ,2 Konopí - stonky surové t Semeno lnu t ,8 Semeno konopí t Cukrovka t ,2 ekanka t Skrojky cukrovky t ,6 Semeno cukrovky t Semeno ekanky t Sazeka cukrovky t Sazeka ekanky t

83 Chmel t ,1 Chmelová sá tis.ks ,7 Tabák t Semeno tabáku tis.k x x 0 0 Aromatické rostliny t ,8 Paprika koeninová t Léivé rostliny tis.k x x ,1 irok metlový t Ovoce t ,5 Vinné hrozny t ,2 Podnože vinné révy tis.ks ,1 Sazenice vinné révy tis.ks ,4 Podnože a saz. vinné révy celkem (55+56) tis.ks ,2 Sazenice jahod tis.ks ,8 Zelenina t ,3 Semena zeleniny tis.k x x ,7 Sazeka zeleniny t ,4 Ozdobné kvtiny tis.k x x ,7 Semena kvtin tis.k x x ,4 Ovocné podnože tis.ks ,2 Ovocné stromky a kee tis.ks ,8 Školkaství celkem (64+65) tis.ks ,7 Semena ovoce t ,0 ROSTLINNÁ PRODUKCE CELKEM ,3 Zdroj: SÚ, 2003 CZV u rostlinných výrobk celkem zaznamenaly v roce 2002 mezironí pokles o 4,6 %. Pokles CZV se dotkl vtšiny rozhodujících rostlinných komodit, s výjimkou cukrovky, u které došlo k mírnému mezironímu nárstu a pozdních konzumních brambor, kde došlo výraznému mezironímu nárstu CZV (o 109,2 %). Nejvyšší mezironí poklesy CZV byly zaznamenány u kukuice krmné (o 18,1 %), pšenice krmné (o 17,6 %), pšenice potravináské (o 13,3 %), jemene krmného (o 11,8 %), jemene sladovnického (o 7,4 %), ovsa krmného (o 6,7 %) a semene epky olejné (o 6,3 %). U CZV žita a prmyslových brambor byl mezironí pokles mírnjší a nepesáhl 5 %. U sledovaných druh ovoce a zeleniny došlo k mezironímu rstu CZV. Obiloviny Plocha sklizn obilovin pstovaných na zrno v roce 2002 dosáhla 1562,1 tis. ha. Došlo tedy k mezironí poklesu ploch obilovin, který iní 61,5 tis. ha (3,7 %). Prmrný výnos všech obilovin se v roce 2002 dosáhl 4,33 t/ha a ve srovnání s pedchozím rokem se tak snížil o 0,19 t/ha (4,2 %). Snížení výmry pstovaných obilovin doprovázené snížením prmrného hektarového výnosu vedlo k výraznému mezironímu snížení produkce o 566,7 tis. tun obilovin na celkových 6770,8 tis. tun. Produkce obilovin ze sklizn roku 2002 pouze mírn pekroila celkovou domácí potebu a nevytvoila tak sama o sob zvýšené nároky na vývoz bilanního pebytku do zahranií. 82

84 Ze všech obilovin nejvtší úbytek produkce vykazuje v posledních letech žito, které v posledních pti letech zaznamenalo stálý sestupný trend osevních ploch. Navíc kvalita žita z posledních sklizní byla prmrná, takže k potravináským úelm mže být použita pouze ást této sklizn a ást tuzemské spoteby musí být kryta dovozem. tabulka 68 Bilance obilovin podle jednotlivých druh pro marketingový rok 2001/2002 Ukazatel Jedn. Pšenice Žito Jemen Oves Triti Kuku. Ostatní Celkem celkem celkem kal. obil. Osevní plocha tis. ha 927,2 41,0 497,9 49,4 50,7 54,3 6,3 1626,8 Sklizová plocha tis. ha 923,2 40,1 495,1 47,8 49,5 61,9 5,9 1623,6 Výnos t/ha 4,85 3,72 3,97 2,85 3,87 6,60 1,67 4,52 Výroba tis. t 4476,1 149,3 1965,6 136,4 191,8 408,6 9,8 7337,6 Poátení zásoby tis. t 772,8 83,5 190,4 22,6 12,5 44,6 0,3 1126,7 Dovoz tis. t 11,4 49,3 22,5 3,9 0,1 19,6 2,0 108,8 Celková nabídka tis. t 5260,3 282,1 2178,5 162,9 204,4 472,8 12,1 8573,1 Domácí spoteba tis. t 3811,0 222,0 1875,0 142,0 175,0 374,5 8,5 6608,0 celkem z toho potraviny tis. t 1245,0 170,0 575,0 26,0 0,0 12,0 5,0 2033,0 - osiva tis. t 195,0 12,0 100,0 16,0 10,0 12,5 0,5 346,0 - krmiva tis. t 2370,0 40,0 1200,0 100,0 165,0 350,0 3,0 4228,0 - tech. užití tis. t 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 Vývoz v. tis. t 75,0 0,4 9,3 0,9 3,3 3,2 2,1 94,2 Slovenska Celkové užití tis. t 3886,0 222,4 1884,3 142,9 178,3 377,7 10,6 6702,2 Konené zásoby tis. t 1374,3 59,7 294,2 20,0 26,1 95,1 1,5 1870,9 Zdroj: SÚ; Celní statistika, Mze Cukrovka V zájmu cenové stabilizace této komodity vešlo v platnost dne 8. ledna 2003 naízení vlády. 15/2003 Sb., ve kterém byly stanoveny minimální cena cukru K/t a minimální cena cukrovky 980 K/t. I když byly dosavadní tržní ády pro cukr zrušeny, splnily bezesporu nezastupitelnou úlohu stabilizace osevních ploch cukrovky a trhu s cukrem v R v letech 2001 až Pi pístupových jednáních s EU byla R pidlena národní produkní kvóta v celkové výši tis. t cukru, z ehož tis. t reprezentuje tuzemskou produkní kvótu A a 13,653 tis. t kvótu B, v rámci níž je možné realizovat subvencovaný vývoz cukru. Tyto kvóty budou platné po vstupu R do EU, tedy v kvótovém roce 2004/05. Prmrná roní CZV cukrovky ve výši 969 K/t v roce 2002, byla zhruba na úrovni loského roku. V roce 2002 byl zaznamenán uritý pokles cen prmyslových výrobc cukru (CPV). Prmrná roní cena cukru poklesla meziron z 18,14 K/kg na 17,55 K/kg. Brambory a škrob Pokles ploch o 7220 ha oproti pedešlému roku na ha znamená opt historické minimum ploch osázených bramborami. Výše produkce spolu s dovozem okolo 50 tisíc tun brambor pln pokrývá poteby zpracovatelského prmyslu, spotebu konzumních brambor i sadby. Zahajovací CZV K/t koncem kvtna rychle klesala, takže prmrná CZV raných brambor v msíci ervnu inila 5948 K/t, (v roce 2001 to bylo 7856 K/t). Tento cenový pokles byl doprovázen i potížemi v odbytu produkce raných brambor. 83

85 Systém minimální ceny za dodávané brambory a platba pstitelm brambor do 30 dn po dodání brambor škrobárn je zakotven v naízení vlády. 175/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování finanní podpory pro zpracování brambor a pšenice na škrob a kterým se stanoví podmínky a zásady pro poskytování subvence pi vývozu výrobk z bramborového škrobu, v platném znní. V uvedeném naízení vlády je stanovena podpora pro zpracování brambor na bramborový škrob ve výši do 1500 K na 1 tunu bramborového škrobu obsaženého v bramborách urených pro zpracování na bramborový škrob. Podpora je poskytována prostednictvím SZIF, a to na množství nejvýše tun bramborového škrobu. V roce 2002 byla tato podpora vyplacena na množství tun škrobu v celkové výši tis. K. Olejniny Olejniny zstávají pes uritý pokles pstitelských ploch v roce 2002 dležitou souástí rostlinné výroby a jsou hned po obilovinách hlavní tržní plodinou zemdlc. Zastoupení všech olejnin na orné pd pedstavovalo 14,7 %. Nejvyšší rozsah z osevních ploch 76,4 % pipadal na epku, následovala hoice s 8,6 %, se 7,2 % mák a s 5,9 % slunenice. Celková produkce olejnin t dosažená v roce 2002 byla nejnižší za poslední tyi roky. Pi srovnání s pedchozím rokem inil pokles t. Na poklesu produkce s podílela pedevším epka, piemž její pokles pedil pokles produkce všech olejnin. ást poklesu produkce epky nahradila vyšší produkce hoice a sóji. Z celkového objemu produkce olejnin pipadá nejvyšší podíl na epku t. Následují další olejniny s objemem výroby u slunenice t, u hoice t, u máku t a sóji 6391 t. Luskoviny Rozsah pstitelských ploch luskovin na zrno se v eské republice každoron významn snižuje. Ve srovnání s výmrou ha v roce 1992 byla jejich sklizová plocha v roce 2002 nižší o ha (62 %) a inila ha. Celková produkce semene poklesla za uplynulých 10 let z t na t, tj. o t (68 %). Dlouhodob nedostatená ekonomická rentabilita v ad významných a tradiních domácích zemdlských komodit neumožovala prvovýrobcm dostatené vklady do pdy a technologií pstování plodin. Nízká intenzita výroby pak dále zhoršuje dosahované výsledky ve výnosech a kvalit produkce. Pes pouhých ha luskovin v celé R tento údaj neznamená intenzitu a dobré výsledky, ale roztíštnost, extenzitu a vtšinou okrajovou pozornost, vnovanou zemdlci tmto plodinám. Prmrná spoteba luštnin v R k lidské výživ zstává v posledních dvou letech na úrovni 2,2 kg/obyv./rok. V prbhu posledních let se mírn zvýšila spoteba fazolu a oky (0,5 kg resp. 0,7 kg/obyv./rok), piemž prmrná spoteba hrachu dlouhodob stagnuje na úrovni 1 kg/obyv./rok. Vtšina luštnin k potravináskému užití se do R dováží. Len padný a konopí Lnáský svaz uvádí sklizovou plochu 5694 ha. Produkce tuzemského lnného vlákna pokrývá cca polovinu poteby domácího textilního prmyslu. Pi dosažení prmrných výnosových ukazatel je zapotebí zvýšit plochy padného lnu na 12 tis. ha, aby byly naplnny požadavky domácích zpracovatel na vlákno. Zelenina V roce 2002 inila sklizová plocha zeleniny podle SÚ (s dopotem sektoru domácností) celkem ha a celková produkce dosáhla t. V porovnání s pedchozím rokem je patrný výrazný pokles, avšak vykazovaná nižší sklizová plocha v roce 2002 je (krom zniených ploch povodnmi) dsledkem nejen ukonení výroby u ady podnik, omezení 84

86 produkce zeleniny u drobných a malých pstitel, kteí se zamili nap. na pstování brambor, ale také zpesnní statistických šetení Lesnictví Pro zabezpeení trvale udržitelného lesního hospodáství bylo v minulém období vyvinuto znané úsilí, pedevším na mezinárodním poli. Výsledkem tohoto snažení, které reaguje na problémy soudobého lesnictví, je mezinárodn koordinovaná tvorba národních lesnických program. Národní lesnický program R (dokonený v roce 2002) je programem komplexním a mezirezortním, reagujícím na mnící se poteby rozvoje odvtví lesního hospodáství a zdrazujícím významné místo les v životním prostedí. Základními prioritami politiky definované v Národním lesnickém programu jsou: obhospodaování les podle zásad trvale udržitelného hospodaení jako základní strategická priorita, rozvoj produkních a mimoprodukních funkcí lesa, udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystém, zabezpeení produkce a využití surového díví, pée o lesy ve zvlášt chránných územích, ochrana lesních ekosystém proti škodlivým faktorm. Mezi hlavní tendence politiky hospodaení s lesy je možné zaadit nap. tlak na vyšší uplatnní deva jako ekologicky isté a obnovitelné suroviny v koncepci prmyslové a energetické politiky R. Lesnímu hospodáství a na nj navazujícímu zpracovatelskému prmyslu se tak naskýtá ada šancí (pochopiteln i rizik) v ekonomické oblasti, jako je nap. zhodnocení domácí devní suroviny do výrobk s vyšší pidanou hodnotou, nebo možnost stát se také dodavatelem tepla a energie, jak je již obvyklé v zahranií pi energetickém využití dendromasy apod. Na základ zhodnocení souasných ekonomických a ekologických podmínek lesního hospodáství R lze shrnout hlavní programová opatení k zajištní trvale udržitelného obhospodaování les následovn: Zajistit trvalý rozvoj všech funkcí podmínných existencí lesa. K tomu je teba: o udržet souasnou výmru les dsledným dodržováním platných právních pedpis ochrany pozemk urených k plnní funkcí lesa, o rozšiovat výmru les zalesováním nelesních pd, zejména neobdlávaných, ladem ležících zemdlských pd (zalesování nelesních pd ekonomicky podpoit, zjednodušit píslušné pedpisy a dbát pi tom na zajištní vhodné druhové skladby nov vytváených porost), o biologickou meliorací a intervenními zásahy snižovat vliv kyselých depozic na kvalitu lesních pd a na lesní porosty, Uplatovat postupy pstování lesa založené na poznání podstaty a vlastností lesních ekosystém a na úelném piblížení hospodaení pirozeným pírodním procesm. eská republika patí k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v souasné dob výmru ha, což pedstavuje 33,4 % z celkového území státu. Výmra les se od druhé poloviny dvacátého století soustavn zvyšuje. K významnému nárstu dochází po roce 1960 zalesnním nevyužívaných zemdlských pd. V souasné dob se rozsah zemdlsky nevyužívaných ploch vhodných k zalesnní dále zvyšuje. Rozsah zalesování zemdlských pozemk pevyšuje výmru odlesnní lesních pd pro tžbu nerostných surovin a pro investiní výstavbu, takže souhrnným výsledkem je nárst rozlohy les. 85

87 Podle pevažujících funkcí (ve smyslu kategorizace urené zákonem. 289/1995 Sb.) je v R 76,7 % les hospodáských, 19,8 % les zvláštního urení a 3,5 % les ochranných. Druhová skladba les v R byla v minulosti zmnna ve snaze zvýšit produkci díví a uspokojit poptávku po nejastji žádaných devinách. To má kladný dopad na ekonomiku hospodaení i dnes, kdy jsou výhodnji zpenžovány dodávky jehlinatého díví oproti dodávkám listná. V dsledku toho dnes neúmrn pevládá podíl jehlinatých devin (76,5%) nad listnatými. Dležitým kritériem vyjadujícím stav les v R je rst zásob díví v lesních porostech. Zatímco ješt v roce 1930 bylo na území souasné R evidováno 307 mil. m 3, v roce 1980 to bylo 536 mil. m 3, v roce mil. m 3 a v roce 2000 dokonce 630,6 mil. m 3. Souasn se zmnami zpsobu zjišování porostních zásob, zmnou vkové porostní struktury a vysokou úrovní pstební pée o lesy, je nárst zásob díví v lesních porostech zejm ovlivnn i dalšími faktory psobícími obecn na rstové procesy evropských les, jejichž píiny zatím nebyly jednoznan vysvtleny. Zdravotní stav les v R není uspokojivý. Ovlivují ho pedevším následky vysoké imisní zátže (zmny pdního chemismu a pímý vliv), snížená stabilita lesních porost a z velké ásti i vysoké stavy nkterých druh zve a jejich nevhodný pomr pohlaví a vková struktura. Snížení ekologické stability porost se projevuje, mimo jiné, vysokým podílem nahodilých tžeb (ty ale od poátku devadesátých let vykazují tendenci k výraznému snížení). Také defoliace devin se postupn snižuje a po zásadním snížení emisí SO 2 (s výjimkou území s extrémn vysokými kyselými depozicemi) je hrozba nových plošných rozpad lesních porost nižší. Narstají však úinky jiných faktor (sucho, NO x, O 3 ), které mohou zpsobit znané škody i mimo obvyklé imisní oblasti Hospodaení s lesy a ekonomické souvislosti Vlivem poklesu cen surového díví, snížení dodávek surového díví i zmny struktury dodávek surového díví ve prospch obtížnji zpenžitelných listnatých sortiment došlo k mezironímu mírnému poklesu podílu lesního hospodáství na tvorb HPH. Skutený celkový význam lesního hospodáství pro národní ekonomiku nelze zatím pln vyjádit. Píinou je nedoešená otázka oceování funkcí lesa jako nenahraditelné složky životního prostedí. Náronost oceování funkních úink lesních porost spoívá pedevším v tom, že s výjimkou produkní funkce nejsou ostatní funkce (až na nepodstatné výjimky) pedmtem tržní smny a aplikace obvyklých metod cenové tvorby zde dosud nepichází v úvahu. V nkterých pípadech se jedná o hodnoty jen stží vyíslitelné (nap. u funkce hygienické, klimatické, estetické) a vzniká pak nebezpeí jejich opomíjení. tabulka 69 Hrubá pidaná hodnota rok HPH Z toho lesní hospodáství mld. K mld. K % ,7 20,4 1, ,3 19,9 0,97 Zdroj: Zpráva o stavu lesa,

88 Využití domácích zdroj díví jejich zpracováním a spotebou devovýrobk je mimoádn nízké. Více než polovina vytženého díví se exportuje v surovém stavu nebo v polotovarech ezivu a buniin (v pepotu na surovinový ekvivalent). V roce 2001 exportovala R v surovém stavu 3,011 mil. m 3 díví, což pedstavovalo více než 20 % produkce. Import surového díví do R je již tradin nízký. Devasky významné zem však i pi bohatých domácích zdrojích deva udržují vysokým importem nejen vysokou úrove exportu devaských polotovar, ale i devovýrobk s vysokým podílem opracováním pidané hodnoty. tabulka 70 Roní objem vývozu a dovozu surového díví v mil. K vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo celkem z toho: EU CEFTA Zdroj: Zpráva o stavu lesa, 2002 Po dokonení restituního procesu naprosto pevážné ásti soukromých a obecních les zstává rozhodující podíl les ve vlastnictví státu. Státní lesy (vetn lesních majetk lesnických škol) se na vlastnictví les podílejí 60,7 %, obce a jejich lesní družstva a spoleenstva 16,0 %, soukromí vlastníci 23,3 %. tabulka 71 Vývoj držby les v % lesy státní 95,8 61,5 60,7 obecní a krajské - 14,6 15,0 lesní družstva - 0,9 1,0 ostatní soukromé 0,1 23,0 23,3 zemdlská družstva 4,1 - - Zdroj: Zpráva o stavu lesa

89 Co se týká prmrného zisku vlastník lesa z hektaru lesních pozemk (bez státních podpor), pak proti roku 2001 se prmrný zisk snížil o 144 K/ha (na prmrných 277 K/ha). Vlastníkm les se daí eliminovat zvyšování hodnoty vstup racionalizaními a strukturálními opateními. Výše finanních prostedk ze státního rozpotu vylenných pro lesní hospodáství zstala srovnatelná s pedchozími lety.. Významnji vzrostlo erpání podpor do lesního hospodáství z prostedk SFŽP. tabulka 72 Podpory lesního hospodáství v mil. K závazky státu podle lesního zákona z toho: meliorace a hrazení bystin náklady na innost odborného lesního hospodáe náklady na zpracování lesních hospodáských osnov finanní píspvky pro vlastníky lesa z toho: zalesnní, zajištní a výchova porost zajištní mimoprodukních funkcí lesa vyhotovení lesních hospodáských plán hrazení bystin obnova les poškozených imisemi služby pro vlastníky lesa z toho: letecké vápnní a hnojení letecká hlídková a hasební innost finanní podpory na zmnu struktury zemdlské výroby zalesnním poskytnutá dotace úrok z úvr lesního hospodáství podpory hospodaení ve vojenských lesích podpory z prostedk Státního fondu životního prostedí podpory celkem Zdroj: Zpráva o stavu lesa 2002 Parlament eské republiky schválil v rámci státního rozpotu pro rok 2002 v kapitole MZe podpory lesnímu hospodáství ve výši 785 mil. K. Krom tchto finanních prostedk smovalo dále do lesního hospodáství: na zalesování zemdlských pozemk z dotací agrokomplexu 89 mil. K, na úhradu úrok z úvr pro lesní hospodáství 37 mil. K z prostedk Podprného a garanního rolnického a lesnického fondu, a.s., na podporu hospodaení ve vojenských lesích 61 mil. K z rozpotu MO, na zabezpeení mimoprodukních funkcí lesa a k pírod šetrnému hospodaení v lesích, pedevším národních park a chránných krajinných oblastí, ze Státního fondu životního prostedí 126 mil. K. Poet pracovník lesního hospodáství se dále snížil. Trend poklesu pracovník trvá nepetržit již od roku V roce 2002 poet pracovník v lesním hospodáství klesl na úrove 44 % potu pracovník lesního hospodáství v roce Meziron došlo ke snížení o pracovník, tj. o 13,8 %. 88

90 Vztahy lesního a vodního hospodáství Vztahy vodního hospodáství a lesního hospodáství jsou cílen uplatovaným fenoménem pro naši krajinu v posledních desetiletích jako pdoochranná, vodoochranná, vodohospodáská, kolmaní, retenní funkce les. Funkce lesa se výrazn požadují v horských zalesnných pramenných oblastech vodních tok k zajištní pdoochranných úink, pro ovlivnní kvality vody v území, vodního režimu pi srážkoodtokovém cyklu, pro zabezpeení pimené ochrany krajiny ped vodním živlem a pro obyvatele, kteí toto území využívají. Z dlouhodobého výzkumu je zejmé, že zpsoby hospodaení v lesích a s nimi spojené technologie ovlivují vodní kolobh mén významn než geografické prvky, jež jsou primárním initelem ovlivujícím srážkoodtokové pomry. Pro povodové situace je nejvýznamnjší, mimo srážkové intenzity a doby trvání srážky, práv sklon svahu, který nejvyšší mrou ovlivuje dobu dobhu do sít soustedného odtoku. Lesní porosty a lesní pdy zpožují odtoky jen do urité míry, jejich retenní kapacita se pohybuje v rozmezí 70 až 150 mm srážek, podle nasycenosti lesního ekosystému vodou. Zkušenosti s povodovými situacemi ukazují, že pi pekroení maximální nasycenosti prostedí a pokraujících srážkách není les, stejn jako žádný jiný ekosystém, schopen zabránit vzniku katastrofálních povodní. Jejich prbh však neurychluje ani nezvýrazuje. Lesní ekosystém dobe chrání krajinné prostedí ped povodovými škodami, má schopnost tlumit vnjší náhlé podnty, avšak jen po uritou mez. Lesní hospodáství má možnost pispt k úinnjší protipovodové ochran následujícími zpsoby: používat jen takové hospodáské zpsoby a technologie, které zachovají píznivé hydrologické úinky les, z obnovných postup volit pednostn ty, jež zajistí stálou ochranu pdního povrchu, zamezit zhoršení infiltraních schopností pdy a tvorbu erozních rýh jako primární sít soustedného od toku a již existující rýhy sanovat, obnovovat porosty stanovištn vhodnými devinami, které zajišují vysokou stabilitu a trvalost lesního ekosystému, pi výchov podporovat zejména rezistenci porost proti poškozování abiotickými a biotickými initeli (smíšení devin, zpevující prvky), aby nedošlo k jejich rozvrácení a tak k narušení jejich pozitivního vlivu na hydrologický režim, z hlediska zpístupnní porost dbát o správné vedení cest a technologických linií a zajistit bezpené odvádní kumulované srážkové vody z tchto podélných objekt Rst zalesnné plochy v jednotlivých letech Plocha obnovovaných porost se od roku 1990 neustále snižuje a klesla o více než jednu tetinu. Tento vývoj negativn ovlivuje rovnomrnost vkové struktury les a tím vyrovnanost a trvalost budoucích tžebních možností. Plocha obnovní tžby by za deset let mla init pibližn 115 % normální rozlohy vkového stupn. Proti roku 1990 se podstatn zvýšila úspšnost zalesnní. Zvýšil se podíl listnatých devin na umlém zalesnní. 89

91 tabulka 73 Obnova lesa v ha zpsob obnovy umlá z toho opakovaná pirozená celkem Zdroj: Zelená zpráva za rok Rybáství Produkce ryb Produkce tržních ryb dosáhla v roce 2002 celkem tun, což pedstavuje mezironí snížení o 888 tun, tedy pokles o 4,4%. Prodej živých ryb v tuzemsku byl vloni 7625 tun, export živých ryb inil 9688 tun a 1610 tun sladkovodních ryb (vyjádeno v živé hmotnosti) bylo zpracováno. Ve všech pípadech došlo k mezironímu poklesu pi užití produkce ryb. V minulosti, pedevším jako dsledek transformaního procesu a liberalizace cen potravin, se v produkci ryb projevovaly výkyvy (z maxima 20,8 tisíc tun v roce 1992 na 17,2 tisíce tun v roce 1997). Objem výlovu ryb je ovlivován rovnž možnostmi prodeje ryb na domácím a zahraniním trhu. tabulka 74 Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem (tis. tun živé hmotnosti) rok produkce tržních ryb užití prodej živých ryb ryby urené pro export živých ryb v tuzemsku zpracování ,2 7,5 1,6 8, ,8 8,5 1,8 8, ,5 8,5 2,1 9, ,1 7,8 2,1 10, ,2 7,6 1,6 9,7 Zdroj: Ryby situaní a výhledová zpráva 2003 Zastoupení kapra pekroilo 86% z celkového objemu lovených ryb, býložravé ryby pesáhly 5 %, lososovitých ryb bylo 4%, výlov lína inil 1%. Domácí trh ve form živých ryb zužitkuje v posledních tech letech % produkce získané chovem, ve zpracovatelských závodech koní zpravidla 8-11% z vyprodukovaných živých ryb a export se podílí na prodeji v rozptí % ryb produkovaných pevážn lenskými subjekty sdružení. Kapr je produkován s využitím pirozené potravy doplnné pikrmováním obilovinami. Výsledkem je rybí maso, kterému se kvalitou mže pirovnat jen málo potravinových produkt. Prmrný výnos z rybník byl 436 kg tržních ryb na hektar. Skutená spoteba sladkovodních ryb na obyvatele R pedstavovala v roce 2002 bez samozásobení 0,88 kg (vyjádeno v živé hmotnosti). Na vývozu do zahranií se nejvtší mrou promítly dodávky do Nmecka, na Slovensko, do Polska, Rakouska, Belgie, Jugoslávie, Maarska, Francie a Itálie. Poet zpracovatelských závod ryb se v rámci sdružení ustálil na 12. Povolení k vývozu vyrábného sortimentu ryb do zemí Evropské unie má v souasnosti 7 provoz, ješt ti subjekty mají o možnost vývozu zažádáno. V souvislosti s rozšiováním Evropské unie je rovnž vyhodnocována pipravenost eské republiky na vstup do Spoleenství, zejména v oblasti rezortní politiky na úseku rybáství. 90

92 Spolená rybáská politika (Common Fisheries Policy) zahrnuje pedevším organizaní struktury spoleného trhu, zásady strukturální politiky, dohody s tetími zemmi, péi o zachování zdroj ryb a vdecký výzkum na podporu tchto aktivit. tabulka 75 Odhad výlovu ryb z rybník a tekoucích vod v R v roce 2003 (tuny ž. hm.) Produkce tržních Lov na udici Celkem ukazatel ryb (samozásobení) tržní ryby celkem z toho kapr Zdroj: Ryby situaní a výhledová zpráva 2003 Dotace byly poskytovány podobn jako v roce 2002 podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanních podpor na základ podprných program stanovených pro rok 2003, podle 2 odst. 1 zákona. 252/1997 Sb., o zemdlství. Pro podporu jsou relevantní následující dotaní tituly, které jsou dále specifikovány dle poteb: udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodáských zvíat podpora mladých zaínajících zemdlc poradenství a vzdlávání podpora innosti odbytových organizací výrobc, podpora evropské integrace nevládních organizací podpora zvyšování konkurenceschopnosti eského potravináského prmyslu a výrobc hotových krmiv podpora mimoprodukních funkcí rybník V rámci dotaní politiky je možné využívat i podpor i subvencí Podprného a garanního rolnického a lesnického fondu. Tento fond poskytuje záruky na úvry podnikatelských subjekt prvovýroby a subvencuje ást úrok z úvr. Pravideln je vyhlašován podprný program Zemdlec. Podpora je nabízena rovnž z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství jako souást priority II Rozvoj venkova, rybáství a odborné vzdlávání, opatení 2.3 Rybáství a specifických podopatení. Cílem podpory je zvýšení produktivity práce, konkurenceschopnosti a kvality produkt. Opatení 2.3 je v souladu s naízením Rady (ES). 1263/1999 a s naízením Rady (ES). 2792/1999 ve znní Naízení Rady (ES). 2369/

93 Spoteba ryb Spoteba sladkovodních ryb v R je stále na velmi nízké úrovni. Nejvtší ást spoteby je orientována na období vánoních a velikononích svátk. Celková spoteba ryb mírn pekrauje 5 kg/obyv./rok. Dvodem vyšší spoteby moských ryb je pestejší sortiment výrobk z nich vyrábných a nkdy i nižší cenová hladina než u ryb sladkovodních. Prmrná celosvtová spoteba ryb je 16 kg/obyv./rok, v zemích Evropské unie 11 kg ryb. tabulka 76 Spoteba ryb v kg/obyv./rok Druh Ryby celkem 5,4 5,4 5,4 Z toho: sladkovodní 0,9 0,9 0,9 Zdroj: Ryby situaní a výhledová zpráva 2003 Na základ následující tabulky bude zejmý zahraniní obchod s rybami s tím, že pro rok 2003 bude zejmý dsledek povodní v roce 2002 na tento obchod. tabulka 77 Ryby živé celní položka 0301 (tuny) období celkem dovoz z toho kapr celkem vývoz z toho kapr saldo prmrná dovozní cena K/rok celkem z toho kapr prmrná vývozní cena K/rok celkem ,07 48,07 75,99 42, ,14 63,45 105,33 63, ,34 62,41 96,29 53, ,32 59,00 99,34 49, ,16 47,31 85,23 38, ,05 50,14 91,21 46, ,22 65,18 96,08 48, ,89 68,70 128,15 53,05 Zdroj: Ryby situaní a výhledová zpráva 2003 z toho kapr 92

94 1.6 Ochrana životního prostedí Pestože podpora intervencí v oblasti životního není pedmtem SROP (priorit a opatení), nebyla by charakteristika ekonomické a sociální situace region úplná bez uvedení alespo základních analytických poznatk o regionálním stavu životního prostedí a situaci venkovských oblastí. Stav životního prostedí, zejména pokud jde o zneištní ovzduší, se v posledním desetiletí výrazn zlepšil, jednak vlivem poklesu prmyslové produkce s nejvyššími exhalacemi (koksárenství, metalurgie), jednak vlivem masivních investic do isticích zaízení (odsíení elektráren a další opatení u spalovacích zaízení). Pesto zstávají prmyslová území region Jihozápad, Severozápad a Moravskoslezsko stále postiženými oblastmi. Roste zneištní ovzduší velkých mst, všeobecn stoupá zneištní oxidy dusíku a roste prašnost vlivem rostoucí automobilové dopravy, která je koncentrována ve mstech a podél významných dopravních tah. Další ohrožení životního prostedí pedstavuje - zejména ve mstech - rostoucí hluk z dopravy. Napíklad v Praze je v denní dob vystaveno hluku vyššímu než 65 db tém 40 % obyvatel, v ostatních sídlech iní podíl % v závislosti na jejich velikosti. Celkem žije v R cca 4, 5 % populace v riziku poškození zdraví hlukem z venkovního prostedí. istota vodních tok doznala rovnž v nkterých místech zlepšení, zejména jako výsledek budování OV, ale pesto je ada úsek na nejvyšším stupni zneištní. Relativn pomalý rozvoj istíren odpadních vod u menších sídel a na venkov zpsobuje zneištní malých vodních tok a podzemních vod. Krom poteby ištní vod vyžaduje pozornost stoupající množství produkce odpadních látek v souvislosti s rozvojem výroby i spoteby. Stoupá ohrožení vod ekologickými haváriemi v doprav i výrob. Vlivem rozšiování rozsahu zastavných ploch v urbanizovaných územích na jedné stran a nešetrným hospodaením na zemdlských a lesních pozemcích i regulací vodních tok v krajinném prostedí na stran druhé se snižuje schopnost prostedí zadržovat srážkové vody. To jednak snižuje zásoby vodních zdroj, jednak zvyšuje nebezpeí povodní a jejich devastaních úink v pírod i v osídlení. Kvalita povrchových a podzemních vod je neustále ohrožována plošnými zdroji zneištní. Území postižené zneištním povrchových a podzemních vod zaujímá rozlohu 24, 7 % výmry zemdlských pd. Od roku 1989 bylo dosaženo výrazného zlepšení kvality povrchových vod, napíklad biologické zneištní v ukazateli BSK 5 pokleslo o více než 85%. V ad míst však petrvává nevyhovující stav zlepšení je teba dosáhnout zejména ve snížení obsahu nutrient, tj. fosforu a dusíku. V oblasti ochrany pírody zaujímají Národní parky (Krkonošský, Šumava, Podyjí a eské Švýcarsko) dohromady rozlohu km 2, což pedstavuje celkem 1, 5 % rozlohy R. Od roku 1990 se zvyšuje poet a výmry maloplošných chránných území. K tvoilo soustavu maloplošných chránných území celkem samostatných území o celkové rozloze ha, tj. cca 1, 13 % rozlohy státu. Stále rostoucí ohrožení životního prostedí pedstavuje zvýšená produkce odpad, pro jejichž zpracování zaostává rozvoj vhodných technologií a zaízení. V regionech stále pevažuje skládkování jako základní zpsob odstranní odpad. Ve vtšin obcí chybí rozvinutý systém separovaného sbru a úpravy odpad i moderní zpsoby skládkování. Nebezpeí pedstavují staré skládky odpad, realizované v minulosti bez technických opatení proti prsaku škodlivin do pdy a podzemních vod a obsahující i nebezpené a toxické odpady. (Zdroj: SROP,2003) 93

95 tabulka 78 Poízené investice na ochranu životního prostedí podle kraj (v mil. K, bžné ceny) Území eská republika Zdroj: Statistická roenka životního prostedí eské republiky, Ovzduší (vetn zmny klimatu) Emise do ovzduší Tato kapitola byla zpracována na základ Národního programu snižování emisí zneišujících látek, který vláda schválila v závru loského roku. Následující tabulka a graf uvádjí vývoj emisí hlavních zneišujících látek v období let tabulka 79 Vývoj emisí hlavních zneišujících látek - R Rok TL SO 2 NO x CO VOC NH 3 Cd Hg Pb PAH PCB PCDD kt/r kt/r kt/r kt/r kt/r kt/r t/r t/r t/r t/r kg/r kg/r ,3 7, , ,9 7, , ,6 7, , ,5 7, , ,5 7, , ,6 7, , ,9 5, , ,0 5, , ,7 5, , ,7 3, , ,9 3, , ,8 3, ,73 Zdroj: HMÚ, IŽP, CDV, VÚZT, SÚ Na základ údaj, uvedených v tabulce, je možné uinit následující závry: u všech uvedených zneišujících látek došlo mezi roky 1990 a 2001 k výraznému poklesu emisí nejvýraznjšího poklesu bylo dosaženo v pípad tuhých látek, oxidu siiitého a olova pokles je ve vtšin pípad možné vysvtlit konkrétními píinami (nabytí úinností písných emisních limit ke konci roku 1998, zastavení distribuce olovnatých benzín, zlepšení struktury vozového parku v kombinaci s vyšším probhem moderních vozidel, postupná pirozená obmna technologií, zlepšování struktury primárních zdroj energie ve prospch kapalných a zejména plynných paliv, pokles stav zemdlských zvíat) 94

96 aktuální emise oxidu siiitého a amoniaku nedosahují hodnot národního emisního stropu, emise VOC jsou prakticky totožné aktuální emise oxid dusíku výrazn pevyšují hodnotu národního emisního stropu Obrázek 10 Porovnání emisí zneišujících látek rok 1990 a rok R kt-t-kg TL SO2 NOx CO VOC NH3 Cd Hg Pb PAH PCB PCDD rok 1990 rok 2001 Zdroj: HMÚ, IŽP,SÚ Následující tabulka a graf uvádjí zdrojovou strukturu emisí v roce tabulka 80 Zdrojová struktura emisí roku 2001 v eské republice Kategorie Tuhé látky SO 2 NO X CO C X H Y kt % kt % kt % kt % kt % velké zdroje 14,3 26,5 193,4 77,1 145,3 43,8 152,5 23,5 17,8 13,8 stední zdr. 6,0 11,1 7,5 3,0 4,9 1,5 11,3 1,7 5,9 4,6 malé zdroje 23,8 44,2 43,1 17,2 13,3 4,0 151,7 23,4 33,9 26,2 stac. zdroje 44,1 81,8 244,0 97,3 163,5 49,3 315,5 48,5 57,6 44,8 mobilní zdr. 9,8 18,2 6,9 2,7 168,3 50,7 333,1 51,5 71,8 55,4 celkem 53, , , , ,2 100 Zdroj: HMÚ, IŽP, CDV, VÚZT, SÚ 95

97 Na základ údaj, uvedených v tabulce, je možné uinit následující závry: mobilní zdroje emitují mírn nadpoloviní podíl celkových emisí oxid dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodík stacionární zdroje emitují pevažující podíl celkových emisí tuhých látek a prakticky veškerý oxid siiitý stední zdroje lze považovat za marginální, protože jejich podíl na celkových emisích nepesahuje u žádné zneišující látky 5 % s výjimkou tuhých látek u nichž podíl iní 11,1 % malé zdroje jsou nejvýznamnjším emitentem tuhých látek (44,2 %), spaluje se v nich cca 2,5 milionu tun hndého uhlí ron bez jakéhokoliv odluování tuhých a plynných zplodin spalování a navíc asto dochází k vysoce nežádoucímu spoluspalování tuhého komunálního odpadu velké zdroje jsou nejvýznamnjším emitentem oxidu siiitého (77,1 %) a druhým nejvýznamnjším emitentem oxid dusíku (43,8 %) Obrázek 11 Zdrojová struktura emisí roku 2001 v eské republice 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Tuhé látky SO2 NOx CO Cx Hy mobilní zdr. malé zdroje stední zdr. velké zdroje Emise do ovzduší mohou mít významný dopad na kvalitu povrchových i podzemních vod. Jedná se o eutrofizaci a acidifikaci vod, významný vliv tedy mají oxid siiitý a oxidy dusíku. Pro tyto látky jsou zpracovávány mapy kritických zátží (viz Statistická roenka životního prostedí eské republiky). Koncept kritických zátží umožuje kvantifikovat potebné snížení emisí tak, aby bylo možné dostaten chránit pirozené ekosystémy, pdy a vody ped acidifikací a eutrofizací. Kritické zátže lze považovat za indikátory udržitelného rozvoje ekosystém, nebo stanovují maximáln pípustné množství škodlivin, které mže ekosystém pojmout bez negativních úink na jeho funkce i strukturu a pi jejichž dodržování se snižuje riziko poškození všech jeho složek. 96

98 Kvalita ovzduší Obecn lze konstatovat, že v období od roku 1990 dochází, vlivem postupného poklesu emisí všech sledovaných zneišujících látek k poklesu imisní zátže území eské republiky. Ke konci devadesátých let lze konstatovat, že pekraování tehdy platných imisních limit pro suspendované ástice, oxid siiitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a olovo bylo na významné vtšin území státu prakticky eliminováno. Vzhledem k tomu, že naízením vlády. 350/2002 Sb., byly transponovány imisní limity z dceinných smrnic k rámcové smrnici o ovzduší (96/62/EC), jmenovit smrnic dceinných 1999/30/EC, 2000/69/EC a 2002/3/EC, a dále vyhlášeny nkteré další imisní limity (Cd, As, Ni, Hg, PAH a amoniak), je posuzování kvality ovzduší provádno již vzhledem k tmto limitním hodnotám. Z vyhodnocení kvality ovzduší provádného v rámci zpracování Národního programu snižování emisí R vyplývá, že zneištní ovzduší ozónem je plošným problémem pro všechny kraje eské republiky s výjimkou Prahy a zejm kraje Karlovarského. Z hlediska imisní zátže klasickými zneišujícími látkami je kritická situace v Moravskoslezském kraji a v Praze. U tchto lokalit lze hovoit o plošném problému z hlediska suspendovaných ástic frakce PM a polycyklických aromatických uhlovodík (PAH), vyjádených jako benzo(a)pyren. V ostatních krajích se jedná spíše o problémy bodové, velmi asto (zejména v pípad kov) piaditelné ke konkrétním zdrojm zneišování. Na základ podrobnjšího vyhodnocení lze odhadnout, že v oblastech, v nichž došlo v roce 2001 k pekraování imisních limit pro ochranu zdraví pro primární zneišující látky (bez ozónu), žije více než 2 miliony obyvatel. Limitní hodnoty pro ochranu ekosystém/ vegetace jsou pekraovány v pípad oxidu siiitého a oxid dusíku. V pípad oxidu siiitého se jedná o problém bodový a v pípad oxid dusíku o problém lokální (s výjimkou Prahy), v pípad ozónu jde v cca polovin kraj o problém plošný. Globální zmna klimatu Tato kapitola byla zpracována na základ Národního programu zmírování dopadu klimatické zmny. Globální zmna klimatu, která je zpsobena emisemi skleníkových plyn (oxid uhliitý, methan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky), vede nejen k postupnému rstu teploty zemského povrchu, ale i ke zmn rozdlení srážek a zvýšenému výskytu extrémních atmosférických událostí (pívalové dešt, vtrné smršti, sucha, vedra apod.). Zmna klimatu tak vytváí rostoucí tlak na ekosystémy a globální civilizaci. Problematika zmny klimatu a snižování emisí skleníkových plyn (zejména oxidu uhliitého) je v souasnosti jedním z klíových témat environmentální politiky ve svt. Pestože konkrétní dopady globální zmny klimatu budou mít v rzných ástech svta rzné efekty a rznou intenzitu, pedstavuje zmna klimatu skuten globální problém, který je teba ešit formou spolupráce na mezinárodní úrovni. eská republika se stala smluvní stranou jak Rámcové úmluvy OSN o zmn klimatu (Úmluva), tak i Kjótského protokolu (Protokol), který ratifikovala V Protokolu se zavázala k redukci agregovaných emisí skleníkových plyn v kontrolním období o 8 % v porovnání s výchozím rokem Vývoj emisí skleníkových plyn v minulých letech (výrazný pokles) znamená, že pi plnní tohoto cíle se R nesetká s vážnými problémy. S pihlédnutím k relativním 97

99 ukazatelm (emise na obyvatele a na jednotku HDP) je situace v R horší. Pro politiku R v oblasti zmny klimatu existují následující významné dvody: Konstrukce redukního závazku Bezproblémové nastavení mezinárodních závazk pro skupinu stát stední a východní Evropy (vetn R) je do znané míry zpsobeno transformaními procesy, jejichž dsledkem byl pokles produkce v ad významných sektor, i když nelze opomenout adu opatení, která byla v devadesátých letech realizována. Energetická a uhlíková náronost ekonomiky zstává na vysoké úrovni a adí tak tuto skupinu stát za prmr souasné vysplé Evropy. Vstup do EU. Problematice zmny klimatu a související energetické náronosti ekonomiky je na úrovni EU vnována znaná pozornost a zmna klimatu bude nosným tématem environmentální politiky následujících let i desetiletí. V budoucnu lze rozhodn oekávat tlak i pinejmenším otevení diskuse o nastavení dalších redukních cíl relativním zpsobem, tedy v emisích na jednotku HDP i na obyvatele, kde by již R mla problémy. EU bude unilateráln plnit své závazky i v pípad, že Kjótský protokol nevstoupí v platnost. Omezené zkušenosti s regulací emisí skleníkových plyn. Týká se zejména aplikace flexibilních mechanism Protokolu. Chybí potebné institucionální struktury. Tyto struktury chybí a bude nezbytné vas pipravit administrátory a experty v této oblasti. V oblasti zmny klimatu jako takové bude navrženo aktivní využívání flexibilních mechanism Protokolu (projekty spolené implementace (JI) a mezinárodní emisní obchodování), které budou nastaveny tak, aby sloužily k podpoe národních cíl v oblasti snižování emisí skleníkových plyn. Klíovým nástrojem bude pipravované obchodování s emisemi skleníkových plyn na podnikové úrovni (vybrané velké emisní zdroje), které je upraveno Smrnicí 2003/87/ES. Tento systém zane fungovat 1. ledna 2005 a do budoucna bude klíovým nástrojem pro redukci emisí skleníkových plyn z podnikové sféry. Jeho nastavení se odvíjí od souasn platného národního cíle redukce emisí. Podrobnjší rozpracování strategického pístupu k problematice zmny klimatu vetn podrobnjší specifikace cíl, opatení a vzájemných vazeb je obsahem materiálu Národní program na zmírnní dopad zmny klimatu v R (Národní program), který byl zaátkem roku 2004 projednán vládou R. Dílí cíle a opatení navrhovaná SPŽP k redukci agregovaných emisí skleníkových plyn a podpoe adaptaních opatení: Naplnit Národní program, zejména následujícím zpsobem: Podporovat a realizovat opatení vedoucích ke snížení produkce emisí skleníkových plyn. Podporovat a realizovat adaptaní opatení. Vytvoit systém finanní podpory výzkumu v oblasti možných dopad zmny klimatu v R vetn adaptaních opatení (studie zranitelnosti). Podpora obchodování s emisemi Implementovat smrnici 2003/87/ES ustavující schéma obchodování s GHG emisními povoleními uvnit Spoleenství. Podporovat využití flexibilních mechanism Kjótského protokolu. 98

100 Dopad klimatických zmn na vodní hospodáství zstává i pes znaný vdecký pokrok v této oblasti stále nejasný. Následující obrázek znázoruje vývoj pozorované zmny teploty. Dle Národního programu na zmírnní dopad zmny klimatu v eské republice se do konce století oekává nárst teploty až o 5,4 C, nicmén je velmi problematické urit dopady klimatické zmny na vodní hospodáství do roku tabulka 81 Prbh pozorované zmny teploty Zdroj: IPPC, HMÚ 99

101 1.6.2 Ochrana vod Jakost povrchových vod Jakost vody v povrchových tocích se dlouhodob monitoruje ve státní síti sledování jakosti povrchových vod, kterou zajišuje MŽP a provozuje HMÚ ve spolupráci se Státní vodohospodáskou zemdlskou správou. Mimoto jsou realizovány další monitorovací programy správci tok (Podniky povodí) a dalšími odbornými subjekty. Jakost vodních tok se v posledním desetiletí významn zlepšila. Od roku 1991 došlo k eliminaci V. tídy jakosti vody (velmi siln zneištná voda) jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava, Dyje a Odra), tak i na nkterých významných pítocích (Cidlina, Mrlina, Klejnárka, Ostravice, Opava). K pechodu jakosti vod z V. i IV. tídy (siln zneištná voda) do III. tídy (zneištná voda) došlo i v nkterých úsecích dalších tok Radbuza, Mže, Úhlava, Tichá Orlice, Moravice a na pítocích horního úseku Moravy (Branná, Desná, Moravská Sázava, Tebvka, Bystice). Významné zlepšení jakosti vod bylo zpsobeno výstavbou nebo intenzifikací rozhodujících OV, zrušením nebo omezením výroby ady prmyslových podnik i snížením používání prmyslových hnojiv. Pes dosažené zlepšení však nelze považovat souasný stav za zcela vyhovující. Problematické jsou hlavn úseky tok s menší vodností a vysokou kulminací zdroj zneištní. Nejhorší jakost povrchových vod byla zaznamenána v ece Bílin. Tento málo vodný tok ovlivují významné prmyslové i komunální zdroje zneištní. Do V. tídy jakosti vody je z vtších tok zaazen delší úsek eky Jihlavy (od Jihlavy po Tebí). Hlavní píinou zneištní je vypouštní nedostaten ištných odpadních vod z msta Jihlavy. Další vodní toky, kde byla identifikována velmi siln zneištná voda, jsou Vlkava (pítok Labe), Sázava (dolní úsek), Blanice (pítok Sázavy), Stela, Rakovnický potok, Bakovský potok (pítok Vltavy pod Prahou), Zákolanský potok (pítok Vltavy pod Prahou), Bystice (pítok Bíliny), Olše (v dolním úseku), Jiínka (pítok Odry), Mandava (pod Varnsdorfem), Hvzdnice (pítok Moravice), Valová, Haná, Devnice, Olšava, Litava, Svratka (pod Brnem), Rokytná, Kyjovka a Trkmanka. Sledování jakosti drobných vodních tok probíhá v rámci monitorovacích program zajišovaných Státní zemdlskou vodohospodáskou správou. V rámci monitoringu drobných vodních tok byl zjištn výskyt vyšších koncentrací tžkých kov pedevším v severomoravské oblasti. Ovlivnní jakosti vod podle amoniakálního dusíku a celkového fosforu bylo nejvýraznjší ve stedoeské a východoeské oblasti. Monitoring malých vodních nádrží je provádn od roku Zneištní vod na pítocích nádrží zpsobuje eutrofizace mnoha nádrží. Zaznamenáno je rovnž zneištní tkavými organickými látkami. Na základ výsledk posledních przkum hodnocení jakosti podzemních vod je možno konstatovat, že došlo k nárstu potu objekt, ve kterých bylo zjištno pekroení kritérií B nebo C Metodického pokynu MŽP z ást 2 Kritéria zneištní zemin a podzemní vody. Tento nárst však není významný a týká se zejména ukazatel amonné ionty, hliník a rtu. K pekraování ukazatel B a C docházelo nejastji v podzemních vodách mlkých vrt orientovaných do aluvií ek, které jsou antropogenní inností nejvíce ovlivnny. Jakost vody ovlivují pedevším bodové zdroje zneištní (msta, obce, prmyslové závody a objekty soustedné zemdlské živoišné výroby). Poet obyvatel bydlících v domech napojených na veejnou kanalizaci je v souasné dob 7,7 mil. obyvatel, tj. 74,9 %. obyvatelstva. Napojení obyvatel na kanalizaci je v R na evropským prmrem zemí OECD, který je cca 62%. Do veejných kanalizací je vypouštno cca 600 mil. m 3 odpadních vod, z nich 95,5% je ištno (pevažuje mechanicko-biologické ištní odpadních vod). U hlavních provozovatel je 93,1 % odpadních vod ištno na zaízeních s vyhovující úinností. 100

102 Stále pokrauje trend významného snižování vypouštného zneištní u BSK 5 o 87%, u CHSK Cr o 80% u nerozpuštných látek o 84 % a u rozpuštných organických solí o 30%.. Jakost povrchových a podzemních vod významn ovlivují plošné zdroje zneištní, mezi nž patí hlavn zneištní ze zemdlského hospodaení, atmosférická depozice a erozní plachy z terénu. Význam plošných zdroj zneištní s pokraujícím poklesem zneištní z bodových zdroj roste. Jejich podíl je podstatný zvlášt u dusinan a pi acidifikaci, mén u fosforu a je odlišný v rzných oblastech R v závislosti na hustot osídlení, podílu ištní vypouštných odpadních vod, intenzit a zpsobu zemdlského hospodaení a úrovni atmosférické depozice. Dalším z faktor, negativn ovlivujících jakost povrchových a podzemních vod, je havarijní zneištní. V posledních letech má poet havarijních zneištní mírn sestupnou tendenci. Evidenci potu a rozsahu havarijních zneištní vede eská inspekce životního prostedí. 101

103 tabulka 82 Zneištní vodních tok v roce 2001 v tunách za rok Organizace Produkované Vypouštné Produkované Vypouštné Produkované Vypouštné Produkované Vypouštné charakteristika zneištní NL 1) BSK 5 2) CHSK 3) RAS 4) St. podniky Povodí ) NL pedstavuje množství nerozpuštných látek, které byly vypuštny do tok 2) BSK 5 pedstavuje biochemickou spotebu kyslíku k odstranní zneištní 3) CHSK - chemická spoteba kyslíku (O 2 ) dvojchromanovou metodou Zdroj: SÚ, (www.czso.cz), 2003 tabulka 83 Vodní toky st. podnik Povodí v roce 2002 (výkaz VH 8a-01) Délka vodních tok Délka vodních tok Organizace z toho Vypouštné ve III. tíd ve IV. tíd v V. tíd vody Odbry podzem. vody celkem km upravených km jakosti km jakosti km jakosti km celkem tis. m 3 celkem tis. m 3 St. podniky Povodí , , , , , Zdroj: SÚ, (www.czso.cz),

104 Obrázek 12 Jakost vody v tocích R v letech

105 Obrázek 13 Jakost vody v tocích R v letech Zdroj: HMÚ 104

106 Jakost podzemních vod Jakost podzemních vod se v posledních letech výrazn nemní, ve srovnání s rokem 2001 je možno konstatovat, že v mlkých vrtech došlo k mírnému zlepšení, naopak mírné zhoršení nastalo ve skupin objekt hlubokých vrt a pramen. V roce 2002 se ve státní monitorovací síti jakosti podzemních vod pozorovalo 461 objekt, které tvoí 137 pramen, 146 mlkých vrt a 178 hlubokých vrt. Z pekroení normativ A, B a C (podle Metodického pokynu MŽP z ást 2 Kriteria zneištní zemin a podzemní vody) vyplývá, že 15 ukazatel minimáln jedenkrát v minulém roce pekroilo normativ C, piemž nejvyšší procento pekroení bylo zaznamenáno v ukazatelích chloridy, hliník a amonné ionty. Mén asté je pekroení u benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, atrazinu, cis-1,2-dichlorethenu. U ostatních ukazatel došlo k pekroení normativu C jen sporadicky. Hodnoty namené nad limitem B a pod limitem C byly zjištny u deseti látek, pedevším u toluenu a boru, dále se vyskytoval tetrachlormethan, 1,1,2-trichlorethan, pentachlorbenzen, kadmium, ethylbenzen a m-xylen Pekroení normativu B a C je nejastjší v podzemních vodách mlkých vrt orientovaných do aluvií ek (antropogenní inností nejvíce ovlivnných). tabulka 84 Pehled pot objekt s pekroením normativ B, C min. v 1 ukazateli za rok 2002 Objekty Poet objekt Poet objekt s pekroením B nebo C % objekt s pekroením B nebo C Mlké vrty ,0 (38,6 v roce 2001) Hluboké vrty a prameny ,8 (18,4 v roce 2001) Veškeré objekty ,9 (25,0 v roce 2001) Zdroj: ZVHS Z hlediska srovnání jakostních ukazatel podzemních vod s požadavky pro pitnou vodu bylo nejastji v nadlimitních hodnotách zjištno zneištní v ukazatelích chemická spoteba kyslíku dichromanem, dusinany, chemická spoteba kyslíku manganistanem, amonné ionty, chloridy a hliník. Mén asto byly limity pekroeny v ukazatelích huminové látky, fenoly tkající s vodní parou, fluranthen, benzo(a)pyren, pyren, nikl a atrazin. Všechny tyto látky jsou vtším podílem zastoupeny v podzemních vodách mlkých vrt. 105

107 1.6.3 Ochrana pírody a krajiny V ochran pírody a krajiny dosáhla eská republika v minulých letech velkého pokroku. Pesto petrvávají závažné problémy, které budou ešeny v následujícím období. Údaje o stavu pírody a krajiny byly pevzaty ze Státního programu ochrany pírody a krajiny. Souasná podoba pírody a krajiny eské republiky je urena geografickou polohou, specifickým reliéfem, pestrými geologickými a klimatickými podmínkami, historickým vývojem a dlouhodobou hospodáskou inností lovka. Od poloviny minulého století ve vývoji krajiny a pírodního prostedí výrazn pevažují negativní vývojové tendence, které byly ješt umocnny v posledních desetiletích. Jejich píinou byl ekonomický rst uskuteovaný na základ bezplatné spoteby a devastace pírodních zdroj. Uvedenou situaci dokládá mj. velká míra narušení obhu látek a tok energie v krajin i vysoký stupe ohrožení organizm. V souasné dob je v eské republice ohroženo 35 % druh savc, 57 % druh u nás hnízdících druh pták, 100 % plaz, 95 % druh obojživelník, 28 % druh ryb a 16 % druh vyšších rostlin. Stav zemdlských ekosystém Ekosystémy vytvoené zemdlskou inností pedstavují v eské republice, obdobn jako ve vtšin Evropy, nejrozšíenjší typ prostedí (54,3 % plochy státu). Nejzávažnjším zvratem v jejich vývoji byla v 50. letech kolektivizace (ta vedla mimo jiné k masivní likvidaci ekostabilizaních prvk) a pemna tradiního zemdlství na prmyslovou velkovýrobu v 70. letech. Pestože mimoprodukní význam zemdlských ekosystém je nezpochybnitelný, jejich podobu dodnes urují tém výhradn technologické požadavky zemdlské výroby. Souasné agroekosystémy proto charakterizuje nepimen vysoké procento zornní zemdlské pdy (72,2 %), nadmrná velikost hon, malé množství ekostabilizaních prvk, velký podíl ploch ohrožených pdní erozí, všeobecná fyzikální, chemická a biologická degradace pdy a kontaminace cizorodými látkami z hnojiv a pesticid. Nejvážnjšími následky jsou ztráta pirozené úrodnosti, výrazné snížení schopnosti retence vod, snížení biologické rozmanitosti a poetnosti populací pvodních druh. Charakteristickým píkladem je rapidní pokles poetnosti koroptve polní ze 6 mil. jedinc v roce 1935 na nepatrný zlomek (nkolik desítek tisíc jedinc) v roce Erozí je dnes stedn a siln ohroženo 42 % výmry zemdlské pdy Stav lesních ekosystém Lesní ekosystémy, které pvodn pokrývaly tém celé území eské republiky, zaujímají v souasnosti 33,3 % rozlohy. Za nejvýraznjší zmnu v tomto typu prostedí se považuje nahrazení málo stabilními jehlinatými monokulturami pvodního, pevážn listnatého lesa, který byl mezi všemi stedoevropskými stanovišti (biotopy) biotopem s nejvtším potem rostlinných a živoišných druh. V lesích s pirozenou druhovou skladbou mly listnaté deviny pibližn dvoutetinový podíl (pevážn buk a dub) a jehlinaté deviny pouze tetinový podíl (pevážn jedle). V souasných lesních spoleenstvech pevládají naopak zeteln jehlinaté kultury s tém 80% zastoupením (zejména smrk a borovice), podíl listnatých devin poklesl pibližn na 20 %. Stabilita les byla oslabena holoseným obnovním postupem s následnou výsadbou vtšinou smrku, a to asto geneticky nevhodného pvodu. Dsledkem je již zmiovaná pevaha lesních porost s nevhodnou, pírod vzdálenou druhovou, vkovou i prostorovou skladbou a nízkou ekologickou stabilitou, projevující se mj. malou odolností vi pírodním a antropogenním vlivm (vítr, hmyz, imise). V souasnosti je imisemi u nás poškozeno 54 % les (1. místo v Evrop) a trend vývoje je z tohoto hlediska nadále nepíznivý. Spoleným psobením imisí a dlouhodobého pstování stejnovkých 106

108 jehlinatých monokultur byly vážn poškozeny lesní pdy (okyselování pd, vyplavování živinných kationt z pd a uvolování toxického hliníku). Zvlášt výrazn se uvedené negativní jevy vyskytují v horských oblastech pi severní státní hranici R (nap. v Jizerských horách zcela uhynul les na více než tetin pvodní rozlohy). Velmi varovné jsou píznaky analogického vývoje v nkterých dalších hraniních pohoích dosud relativn nezasažených (nap. na Šumav). Nepíznivý vývoj v lesích ilustruje nápadný ústup kdysi hospodásky významné jedle, která se stala dokonce ohroženým druhem, i drastické snížení poetnosti teteva hlušce. Pestože se v posledních letech snížily stavy spárkaté zve, je její nadmrný poet nadále významným faktorem snižujícím stabilitu les v R. Je to jeden z dsledk nesprávného mysliveckého hospodaení, nevhodnosti složení lesních porost a neusmrované antropogenní zátže území. S výše uvedenými fakty jsou v rozporu s požadavkem, aby lesní ekosystémy byly rozhodujícím nositelem ekologické stability celé krajiny. Stav vodních ekosystém Stav vodních ekosystém je ve velké míe formován povahou a stavem okolních ekosystém v povodí, a naopak narušená hydroekologická stabilita území negativn ovlivuje okolní ekosystémy, popípad ohrožuje jejich existenci. Nejvýraznjší vliv na jejich podobu a funkce mlo napimování tok a opevování jejich beh, výstavba píných objekt na tocích (zejména jez a pehradních hrází), prudce stoupající zatížení komunálními a prmyslovými odpadními vodami, velkoplošné odvodnní pozemk (celkem 25,4 % zemdlské pdy), velkovýrobní intenzifikace zemdlství (eroze, chemizace) a intenzifikace chovu ryb. Celková délka tok na území R se v tomto století zkrátila o jednu tetinu. Regulace ek mla až do zaátku 90. let exponenciální rst. Píznivá situace není ani ve stavu rybník. V eské republice je jich sice velký poet (asi a navíc od 90. let se jich ada obnovuje), pesto v naší souasné krajin je stále nedostatek drobných nádrží, které mimoádn zvyšují biologickou rozmanitost a zlepšují zadržení vody v krajin. Ve vztahu k vodním tokm a nádržím dosud pevládají technokratické a produkní pístupy. Dsledkem je krom jiného zvyšující se koncentrace živin v povrchových vodách, zejména dusíku a fosforu (eutrofizace), která vede k masivnímu rozvoji biomasy as a sinic (tzv. vodní kvt) a následn ke spoteb veškerého rozpuštného kyslíku, což asto provází zánik vyšších forem života a znehodnocení kvality vody. Mnohé stavby na tocích pedstavují bariéry znemožující ad živoich migraci, což zpsobilo mimo jiné, že na našem území vymizel losos obecný, jeseter velký a celá ada dalších druh ryb. Ohroženy jsou i další druhy vodních živoich, jako nap. rak kamená a perlorodka íní, kteí již vymizeli z 90 % lokalit (píloha. 5,8). Spoleným psobením celé ady negativních vliv lidské innosti došlo k takovému poškození vodních ekosystém, že ryby jsou na evropském kontinent nejohroženjší živoišnou skupinou. Stav krajiny Naše krajina jako celek se stala v posledních desetiletích do znané míry pedmtem nepimené intenzifikace zemdlské i lesnické výroby a nadmrné i nevhodné urbanizace. Pro ochranu pírody a krajiny je zvlášt nebezpeným trendem to, že mizí tzv. pechodové (ekotonové) plochy, které mají stabilizaní funkci a vyznaují se velkou biologickou rozmanitostí (rybniní rákosiny, remízky, meze, vlhké nivní louky apod.). Výrazn se snížila 107

109 prchodnost krajiny (pedevším v dsledku realizace liniových staveb a scelování zemdlských pozemk), což negativn ovlivuje nejen voln žijící živoichy a plan rostoucí rostliny, ale i lovka samého. Na mnoha místech naší zem byly vážn narušeny estetické hodnoty krajiny a krajinný ráz, což má nejen nepíznivé psycho-sociální úinky, ale i negativní ekonomické dsledky. Krajina je z hlediska ochrany pírody prostorem zasluhujícím ochranu ped nadmrnou urbanizací, v souasnosti ji však u nás znehodnocuje výstavba rozptýlená podle asto nahodilých zámr. Píkladem mže být nekoordinovaná zástavba pímstských oblastí rodinnými domky nebo výstavba supermarket, sklad apod. podél komunikací, což znamená znaný úbytek nezastavného prostoru jako jedné z významných kvalit volné krajiny. Na velké ásti území jsou dlouhodob poškozovány ekologické funkce krajiny velkoplošnou tžbou nerostných surovin, zvlášt hndého uhlí (severoeská hndouhelná pánev), kameniva (pedevším eské stedohoí, Blanský les), vysoce kvalitních vápenc (eský kras) a štrkopísk (nap. Tebosko, Pomoraví, Polabí). Skupina horských typ krajin s pevahou lesa je znan poznamenána a v kritické míe poškozena vysokou imisní zátží z prmyslových, energetických a mobilních zdroj. To ohrožuje nejen existenci lesa jako pírodního útvaru, ale i stabilitu vodního režimu v širším okolí a dlouhodobou využitelnost tchto krajinných typ pro tradiní rekrean - turistické využívání. Státní politika životního prostedí (návrh z roku 2004) Státní politika životního prostedí (návrh z roku 2004) definuje následující priority ochrany pírody a krajiny v souvislosti s vodním hospodástvím (pro pehlednost bylo zachováno íslování priorit dle SPŽP): 3.4. Environmentáln píznivé využívání krajiny Struný popis problematiky Cílem environmentáln píznivého využívání krajiny je co nejmén narušovat volnou (nezastavnou) krajinu, rekultivovat nebo jinak využít narušenou krajinu, odstranit ekologické zátže, zabránit fragmentaci krajiny, pop. její fragmentaci omezit biokoridory a rozvojem území ekologické stability. V hospodáské innosti, která je nejvíce spojena s využíváním krajiny (jako je nap. zemdlství a lesnictví, tžba nerost, výstavba, doprava a cestovní ruch), je nezbytné podporovat legislativn, finann, osvtou ty aktivity, které jsou ke krajin nejšetrnjší. Dílí cíle a opatení: Obnovit funkce narušené krajiny Odstranit ekologické zátže. Snížit rozsah krajiny narušené dobýváním nerost Znovuvyužití narušené krajiny Snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity. Zvýšit efektivnost využití zastavných území Minimalizovat negativní zásahy do krajinných systém Zkvalitnit podklady pro územní plánování prostednictvím krajinných plán. Zpracovat metodiky krajinných plán. 108

110 Minimalizovat negativní dopady dobývání nerost Udržitelné hospodaení v krajin Pijmout zásady udržitelného hospodaení v krajin a prosazovat je pi tvorb strategických dokument. Pokraovat ve zpsobu udržitelného hospodaení v lesích, jakožto form ekologického hospodaení. Prosadit ekologické aspekty zemdlského hospodaení prostednictvím Správné zemdlské praxe. Zapracovat ekologické aspekty hospodaení v lesích do lesních hospodáských plán. Podporovat ekologicky pijatelné formy a intenzity zátže území z cestovního ruchu. Zpístupovat krajinu budováním polních cest, cyklostezek, pších turistických tras, nauných a tematických stezek, podporovat drobné podnikání v ekoturistice a ekoagroturistice. Podporovat zelený kodex provozovatel hotel a ubytovacích zaízení Podporovat zavádní environmentálních systém ízení a hodnocení (akreditace destinací) v cestovním ruchu. Podporovat obnovu a údržbu malých železniních tratí a železniních stanic, jako možných center služeb pro ekologicky šetrnou pší turistiku a cykloturistiku Udržitelný rozvoj sídel Chránit kvalitní segmenty pírodního charakteru v zastavných územích. Podporovat vznik a rozšiování zelených prstenc kolem mst. Zkvalitnit ochranu a péi o sídelní zele a další pírodní složky urbanizovaného území. 109

111 1.6.4 Odpadové hospodáství Problematiku odpadového hospodáství detailn eší Plán odpadového hospodáství, jehož závazná ást je upravena naízením vlády. 197/2003 Sb. POH R je zpracován na dobu 10 let, tj. období 2003 až 2012, a bude zmnn bezprostedn po každé zásadní zmn podmínek, na jejichž základ byl zpracován. Tato kapitola byla zpracována na základ POH R. tabulka 85 Odpady podle vybraného zpsobu nakládání (v t) Ukazatel ) Nakládání s odpady celkem 1) v tom: nebezpené odpady ostatní odpady z toho: recyklace, získání složek v tom: nebezpené odpady ostatní odpady skládkování a ostatní zpsoby ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu v tom: nebezpené odpady ostatní odpady spalování 2) v tom: nebezpené odpady ostatní odpady ) zahrnuje odpady vyprodukované, pevzaté od jiných firem a odebrané ze skladu; z dvodu zmny zákona o odpadech nelze do asové ady zahrnout všechny sledované zpsoby nakládání 2) zahrnuje spalování s využitím i bez využití tepla 3) podle nového zákona o odpadech.185/2001 Sb., - zmna definice odpadu a nkterých dalších pojm Zdroj: Statistická roenka R,

112 tabulka 86 Produkce odpad v R z hlediska pvodu podle tídní OECD v období Produkce nebezpených odpad: celková produkce nebezpených odpad se v posledních 5 letech pohybuje v rozmezí 2,4 až 3,9 mil. tun odpad (tabulka 3). Z tohoto množství je 50 % produkováno v prmyslu. Píklady nkterých hlavních prmyslových tok nebezpených odpad jsou uvedeny v tabulce 4, nebezpené odpady ze zdravotnické a veterinární pée pedstavují pouze 0,66 % celkové produkce nebezpených odpad, pesto pedstavují významné nebezpeí z hlediska vlivu na zdraví lidí a životní prostedí. Tyto odpady jsou vnímány jako rostoucí problém vzhledem k jejich infeknosti a toxicit. Roste spoteba zdravotnických pomcek na jedno použití a ochranných pomcek pro zdravotnický personál, množství nebezpených odpad vytídných z komunálního odpadu je nižší než 1 % celkové produkce a signalizuje tak nízkou úinnost systém oddleného sbru nebezpených složek vytídných z komunálního odpadu, porovnání produkce nebezpených odpad s lenskými státy EU vychází pro R nepízniv, oproti státm EU vykazujeme ádov 3 4x vyšší produkci. Jedním z dvod byl do jiný systém zaazování odpad podle kategorií, tzn. že Katalog odpad nebyl v souladu s Katalogem odpad ES. Dvodem bylo respektování principu pedbžné opatrnosti, a proto seznam nebezpených odpad v R obsahoval o 156 druh odpad více než seznam nebezpených odpad v ES. Dalším dvodem vysokého podílu produkce nebezpených odpad je struktura prmyslu a ekonomiky v R. Souasný katalog odpad, platný od , vetn seznamu nebezpených odpad, již pln odpovídá smrnici ES. Zejména tato právní úprava zpsobila snížení produkce nebezpených odpad v roce

113 tabulka 87 Zpsob nakládání s odpady v R tídní dle skupin OECD v roce 2001 Rozsah evidence zaízení k nakládaní s odpady (dále jen zaízení ) vykazovaná do roku 2001 podle zákona. 125/1997 Sb. již nevyhovovala souasným potebám. Deficit databáze jednotlivých zaízení znamenal nedostatek podklad pro stanovení konkrétních opatení v závazné ásti POH R. Zákon. 185/2001 Sb., který nabyl úinnosti , stanovil provozovatelm všech zaízení povinnosti, na základ kterých bude databáze doplnna a využita pi aktualizaci POH R. a) skládkování odpad: skládkování odpad je dosud nejrozšíenjším zpsobem odstraování odpad. Celková kapacita skládek, jak pro komunální odpady, tak i pro ostatní druhy odpad vetn nebezpených, je dostatená i s výhledem na nejbližší období. Vtšina skládek nebezpených odpad vznikala v blízkosti velkých podnik. Dsledkem je jejich relativn nerovnomrné rozmístní na území R. Nkteí pvodci nebezpených odpad tak mají zhoršenou pozici pi zajišování odstranní jimi produkovaných nebezpených odpad. Skládky ostatních odpad vznikaly pevážn v blízkosti sídel, tzn. že jejich rozmístní, až na nkteré výjimky, bylo vyhovující. Zatím nejsou vyešeny požadavky na podloží/tsnní dle Smrnice 99/31/ES pro skládkování odpad a požadavky novelizované normy SN Skládkování odpad tj. odplynní skládek do roku 2005 na všech provozovaných skládkách S-OO a v závislosti na výsledcích przkumu vývinu plynu i na všech uzavených skládkách provozovaných od roku 1980, na kterých byly ukládány odpady zaazené do skupin 02, 03, 04, 19 a 20. Podle przkumu provedeného v roce 2002, nevyhoví od roku 2009 normám stanovených smrnicí 99/31/ES celkem 229 skládek, tj. 61 % (Zdroj: projekt Phare íslo CZ ), ze sledovaného potu 352 skládek (dle skupin podle již neplatné vyhlášky. 338/1997 Sb.). Poet zaízení urených ke skládkování odpad má od roku 1991 klesající tendenci. K prudkému poklesu potu tchto zaízení došlo v roce 1996, kdy ukonilo svou innost pibližn 1000 skládek provozovaných podle zvláštních pedpis. V roce 2002 bylo v R provozováno 290 skládek (v pepotu na nové skupiny podle vyhlášky. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady). Tyto skládky (nebo provozované kazety) vznikly pevážn po roce 1996 a pevážn vyhovují souasné právní úprav platné v R; biologicky rozložitelné komunální odpady: v roce 1995 produkoval v prmru každý obyvatel R 148 kg biologicky rozložitelných komunálních odpad (dále jen BRKO ) a celková produkce BRKO byla v roce 1995 v R tun. Jedním ze zpsob jak docílit 112

114 požadované snížení množství odpad ukládaných na skládky je zavedení systému separace a následného využívání BRKO. b) spalování odpad: spalovny vznikaly podobn jako skládky nebezpených odpad v závislosti na jednotlivých pvodcích, zejména v oblasti chemického prmyslu. Z tohoto dvodu je jejich rozmístní na území R relativn nerovnomrné. V roce 2001 byly v databázi ISOH evidovány 3 spalovny komunálních odpad a 67 spaloven nebezpeného odpadu, piemž u šesti byl pozastaven provoz. Krom spalování odpad ve speciálních spalovnách se odpady v roce 2002 spalovaly i ve 4 cementárnách. Petrvávajícím problémem je nekontrolované spalování odpadních olej v malých kotlích pedevším u pvodc tchto olej. Problém vyešil nový zákon. 86/2002 Sb. o ochran ovzduší a o zmn nkterých dalších zákon (dále jen zákon o ochran ovzduší ), který toto spalování k zakazuje; spalovny komunálních odpad: v souasné dob jsou v R v provozu 3 spalovny komunálního odpadu. Tyto jsou situovány v aglomeracích s vysokým potem obyvatel, ovšem vzhledem ke svým vysokým kapacitám (310 kt/rok, 240 kt/rok a 96 kt/rok) pesahuje znan jejich svozová oblast území tchto aglomerací. V roce 2001 bylo ve spalovnách komunálního odpadu spáleno 383,3 kt odpad, což je 59,3 % projektované kapacity. Tyto spalovny musí splnit emisní limity a další podmínky provozování podle zákona o ochran ovzduší do ; spalovny nebezpených odpad: ve spalovnách nebezpených odpad se spalují nebezpené odpady a odpady ze zdravotnictví. V roce 2001 bylo v R provozováno celkem 67 spaloven nebezpených odpad s projektovanou kapacitou t/rok. Poet spaloven nebezpených odpad neustále klesá a bude klesat, protože vtšina nevyhovuje novým požadavkm zákona o ochran ovzduší. V roce 2002 bylo v provozu 59 spaloven a podle nejnovjšího przkumu z poátku roku 2003 je v provozu již pouze 45 spaloven nebezpených odpad. Tyto spalovny musí splnit emisní limity a další podmínky provozování podle zákona o ochran ovzduší do V roce 2002 bylo odstranno spálením tun nebezpených odpad. Provozní náklady spaloven komunálního i nebezpeného odpadu jsou (v porovnání se skládkováním, ale i jinými technologiemi) relativn vysoké. Proto jsou ve spalovnách nebezpeného odpadu spalovány pevážn odpady, které jsou vázány na konkrétní pvodce (nemocniní odpady, odpady z chemických výrob). Provozovatelé uvedených zaízení jsou vtšinou i významnými (nkdy i jedinými) pvodci tchto odpad, které se v daném zaízení spalují. V bilancích odpadového hospodáství se uplatují i spalovací zaízení, jejichž psobnost je v dané oblasti nepímá. Jsou to zaízení, která rovnž spalují alternativní (certifikovaná) paliva vyrobená z odpad. Jedná se napíklad o energobloky, teplárny, aj.; c) úprava a/nebo využití odpad biologickými metodami: biologická dekontaminace - rozvoj biologických dekontaminaních technologií v R je pevážn spojen se sanacemi starých ekologických zátží (vtšinou financovaných Fondem národního majetku). Vtšina stávajících zaízení se zabývá degradací ropných uhlovodík. V menší míe jsou degradovány halogenované uhlovodíky. V roce 2001 bylo v databázi ISOH evidováno 48 zaízení provozujících biologickou dekontaminaci. Jejich rozmístní je relativn rovnomrné a odpovídá lokalitám vzniku odpad. Vzhledem k pomrn nízkým investiním nákladm (dekontaminaní zaízení asto vznikají na vodohospodásky zabezpeených plochách bývalých zemdlských areál) je možné tato zaízení operativn vybudovat v blízkosti aktuálního zneištní; anaerobní rozklad a kompostování - v roce 2001 byla v databázi ISOH evidována 4 zaízení využívající anaerobní rozklad o provozní kapacit tun a 18 kompostáren o kapacit 113

115 tun (poet kompostáren je podhodnocený v porovnání s realitou, nebo nebyla povinnost tato zaízení evidovat); d) úprava a/nebo využití odpad fyzikálními a chemickými postupy: V databázi ISOH bylo v roce 2001 v této kategorii evidováno 49 zaízení. Používané technologie, do této kategorie azené, pedstavují velmi rozmanitou škálu zaízení. Z evidovaných zaízení lze jmenovat zaízení k separaci kapalin (filtraní zaízení), membránové separaní jednotky, odstedivky, odparky, sušiky, atd., dále zaízení pro nakládání s kovovým odpadem nap. hydraulické nžky, lamae kolejnic apod. solidifikace je používána pro úpravu pevných i kapalných odpad. V roce 2001 bylo v databázi ISOH evidováno 8 zaízení této kategorie s projektovanou kapacitou t/rok. Urení reálné stávající kapacity je obtížné vzhledem k odlišným nárokm pi úprav rzných odpad. Rozmístní zaízení je znan nerovnomrné. Vzhledem k tomu, že popílky ze spaloven komunálních odpad a nebezpených odpad je povoleno na jednodruhových skládkách ukládat pouze po stabilizaci, je stávající množství a rozmístní tchto zaízení nedostaující; regenerace v roce 2001 bylo v databázi ISOH evidováno 16 zaízení tohoto typu, která se lení podle typu technologie na regeneraci rozpouštdel a regeneraci olej. Zaízení, která jsou evidována v databázi ISOH jako zaízení pro regeneraci olej, vtšinou nakládají s transformátorovými odpadními oleji, dále se vtšinou regenerují halogenovaná rozpouštdla vzhledem k vyšším cenám za jiné zpsoby nakládání. tídní v databázi ISOH je uvedeno pt zaízení, která tídí komunální odpad (reálný poet tchto zaízení dle odhadu je cca 30). Vtšinou se jedná o tídící pulty (stoly), kde je odpad veden pohyblivým pásem a personál jej run separuje. Vytídné složky jsou využívány a zbytkový odpad je zpravidla odstraován skládkováním. V této kategorii zaízení jsou v databázi ISOH evidovány i ti linky, které dotiují recyklovatelné odpady. Skutený poet linek je výrazn vyšší a jejich poet a využívání trvale roste; využívání odpad jako druhotných surovin a jejich recyklace inila v roce ,5 % z celkové produkce odpad. Využívají se pedevším kovové odpady (železné i neželezné), v menší míe nkteré kovonosné odpady. Dále se využívají odpady plast, skla, papíru a odpady ze stavebnictví, zvýšilo se i množství elektrárenského popílku využívaného ve stavebnictví. V databázi ISOH bylo v roce 2001 evidováno 42 zaízení této kategorie. Evidovaná zaízení lze orientan rozdlit na zaízení nakládající se stavebními odpady a zaízení, která získávají kovy z odpad. Recyklace stavebních hmot je nejastji provádna mobilními jednotkami. Dále se jedná o zaízení pro recyklaci minerálních složek stavebních odpad, jejichž stávající kapacita není pln využívána. Roní produkce stavebních a demoliních odpad v R se podle oficiální evidence odpad pohybuje kolem tun, z toho cca 62 % pedstavuje vytžená zemina; pibližn 30 % stavebních a demoliních odpad je zpracováváno a znovu využito a pibližn 65 % je využito pi rekultivacích vytžených prostor nebo pi úpravách terénu. 114

116 1.6.5 Staré zátže eská republika je tradiní prmyslová zem, kde prmyslovou inností byly zapíinny ekologické zátže znaného rozsahu. Vtšina pochází z 2. poloviny 20. století, ale nkteré pípady pochází až ze stedovku. Problematika vypoádání se s ekologickými zátžemi v souasné dob probíhá zejména v procesu privatizace, kdy Fond národního majetku R financuje odstraování ekologických zátží u privatizovaných podnik. Ekologické škody zpsobené pobytem a inností Sovtské armády na území R jsou odstraovány na náklady státního rozpotu. V pípadech, kdy není znám pvodce ekologické zátže, jde odstraování ekologických zátží na náklady regionálních a obecních rozpot. Na odstraování ekologických zátží se znanou mrou podílejí i vlastníci píslušných lokalit. Je založena a prbžn doplována centrální databáze Systém evidence starých ekologických zátží (SESEZ), která sousteuje informace o kontaminovaných lokalitách v R, vetn skládek. V R je identifikováno nkolik set lokalit s ekologickou zátží a náklady na jejich sanaci jsou odhadovány na 140 mld. K. Do roku 2001 bylo na odstraování ekologických závad jen z FNM vynaloženo pes 12 mld. K. 115

117 1.7 Prmysl Výrobní prmysl Zpracovatelský prmysl pedstavuje v každé vysplé ekonomice dležitý zdroj tvorby hrubého domácího produktu. V eské republice jeho podíl na tvorb HDP v roce 2002 dosáhl 26,7 % a v porovnání s pedchozím rokem poklesl o sedm desetin procentního bodu. Spolu se sofistikovanými službami je zpracovatelský prmysl hlavním nositelem vdeckotechnického pokroku. Pozitivn lze ocenit, že podíl zpracovatelského prmyslu na celkových tržbách prmyslu dlouhodob stoupá. V roce 2002 dosáhl v agregaci podnik s 20 a více zamstnanci 89,4 % (nárst o 0,7 % proti roku 2001), hlavn na úkor energetických odvtví, jejichž podíl naopak klesl o 0,6 procentního bodu na 7,8 %. Zásluhou pokraujících strukturálních zmn, pi nichž rostl podíl odvtví s vyšší pidanou hodnotou na úkor zpracovatelských odvtví surovinov a energeticky nároných (tžký prmysl, hutnictví) i nároných na pracovní sílu (textilní, odvní a kožedlný prmysl), se náš zpracovatelský prmysl zaíná postupn pibližovat struktue bžné v Evropské unii. Bhem transformace naší ekonomiky se zpracovatelský prmysl dokázal vcelku flexibiln adaptovat na tržní podmínky, což platilo zejména v období recese (léta ), kdy jeho tržby vzrostly o 12 procent, pestože HDP ve stálých cenách se ve stejné dob snížil o 1,8 %. Dynamicky rostl zpracovatelský prmysl v letech , loský rok však pinesl zpomalení, jež bylo zpsobeno jednak oslabením svtové hospodáské konjunktury (pedevším v Evropské unii, dále v USA a v Japonsku), ale také miliardovými výpadky tržeb z titulu katastrofálních srpnových povodní. Dlouhodob však mžeme zaznamenat rst konkurenceschopnosti eského zpracovatelského prmyslu, což lze ilustrovat na píkladu exportu, který v období vzrostl o více než 85 %. Pitom na vývozu R se rozhodující mrou podílejí práv výrobky zpracovatelského prmyslu (v roce 2002 to bylo z 97 %). Z celkového exportu zpracovatelského prmyslu loni více než 72 % putovalo na nároné trhy prmyslov vysplých stát svta (EU, ESVO, USA, Japonsko). Rozvoj zpracovatelského prmyslu v R v posledních letech pízniv ovlivnily pímé zahraniní investice. Loni jejich píliv pokraoval neztenenou mrou, dosáhl 276 mld. K (cca 8,437 mld USD) a meziron se zvýšil o 28,7 %. Na vysokém zájmu o investování v eské republice má znanou zásluhu systém investiních pobídek, který umožuje nejen nárst produkce a obchodní výmny, ale asto také vznik nových pracovních píležitostí. Rst zpracovatelského prmyslu krom toho pozitivn stimulují i etné podprné programy pro prmyslové subjekty. Z tch rozhodujících lze uvést programy podpory malého a stedního podnikání, schválené vládou do roku 2004 a nov upravené od roku Z dalších lze jmenovat programy podpory prmyslového výzkumu a vývoje, Sektorový operaní program (SOP) Prmysl, podporu úasti na zahraniních výstavách a veletrzích, jakož i Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie. Samotný SOP Prmysl realizovaný od roku 2001 nutno chápat jako dokument, který v praxi umožuje ovit principy pro poskytování podpor ze strukturálních fond EU, které zaneme naplno využívat po našem pedpokládaném vstupu do EU v roce (Zdroj: Panorama eského prmyslu 2002, 2003) Konkurenceschopnost prmyslu závisí na dostupnosti a úrovni služeb. Sektor služeb vytváí rozsáhlou ást ekonomiky a musí být schopný obstát na svtovém trhu. Široké spektrum trhu služeb pímo ovlivuje konkurenceschopnost podnik, jak výrobních, tak i tch které zajišují další služby. Ve vztahu na prmysl se jedná zejména o podnikatelské služby, technické a 116

118 inženýrské služby, provozní služby a síové služby (doprava, energie, voda, komunikace). (Zdroj: Statistická roenka životního prostedí, 2003) Konkurenceschopnost a vliv na životní prosted eského prmyslu by ml zlepšit Operaní program prmysl a podnikání (OPPP). Všechna rozhodnutí o výdajích v rámci OPPP budou záviset na tom, zda jsou investice a související innosti v souladu s cílem zachovat a v nkterých pípadech i zlepšit životní prostedí. Národní rozvojový plán uznává potebu zajistit, aby se otázky spojené s ochranou a zlepšováním životního prostedí dostaly do popedí zájmu ekonomického rozvoje. Výchozí pozice eského prmyslu V uplynulém období od roku 1990 došlo k zásadním zmnám vlastnických vztah. Potom co se eská ekonomika otevela tržnímu prostedí, došlo k propadu celkové poptávky a prmyslové výroby. Nekonkurenceschopná a v daných podmínkách i nepotebná výroba rychle poklesla. Zpsob privatizace se stal jednou z píin nedostatku vlastních finanních zdroj vtšiny podnik a umožnil, aby se pevodu majetku zúastnil ve znané míe i spekulativní kapitál. Omezené finanní zdroje pak neumožnily potebnou restrukturalizaci. Je poteba dokonit formování vlastnických vztah tak, aby majitelé mli zájem na dlouhodobé prosperit podnik. Petrvávají nedostatky zejména v oblasti legislativy, v kultue podnikatelského prostedí, v úrovni podpory vdy a výzkumu, v podpoe podnik - exportér, pi práci se zahraniními investory. Byla pijata a implementována základní legislativa týkající se životního prostedí. První výsledky, v mnoha smrech srovnatelné se zemmi EU, se projevily již koncem devadesátých let. Velký objem finanních zdroj byl vnován na zlepšení životního prostedí, na ešení akutních ekologických zátží a na substituci surovinových a energetických zdroj za zdroje šetrnjší k životnímu prostedí. eská republika a Evropská unie uzavely Evropskou dohodu o pidružení. Dohoda vytvoila srovnatelné podmínky v oblasti cel a dalších netarifních pekážek obchodu. R smuje ke sladní legislativy s právem EU. Koncepce prmyslové politiky byla formulována v beznu 1999 a tvoí rámec pro rozvoj silného, konkurenceschopného prmyslu. EK oznaila tento dokument jako neintervenní koncepci rozvoje prmyslu, která vyhovuje zásadám jednotného trhu. Pi screeningových jednáních byla kapitola prmyslová politika pedbžn uzavena. Pehled hlavních závr odvtvové analýzy V roce 1998 inil HDP na obana R cca 62 % prmru EU, pi respektování parity kupní síly. Podíl prmyslu na tvorb HDP (vetn dobývání nerostných surovin a energetiky) je stále relativn vysoký a jen zvolna klesá. Až do roku 1997 bylo tempo rstu prmyslové produkce vyšší než tempo rstu HDP. Podíl prmyslu na tvorb HDP se postupn zvyšoval a to až do roku 1998, kdy byl pokles prmyslové výroby nižší než pokles HDP. V roce 1999 se prmysl podílel na tvorb HDP 36,8 % (ve stálých cenách). Produktivita práce dosahuje v R pouze 46 % prmru EU (v parit kupní síly). V podnicích s vyšším podílem cizího kapitálu je tempo rstu produktivity práce rychlejší. Zamstnanost v prmyslu je v R o 12 % vyšší než je prmr EU a odráží nižší úrove produktivity práce. 117

119 Státní majetek byl postupn privatizován. Vytvoilo se pln liberalizované tržní prostedí, byly utlumeny pedimenzované výrobní kapacity a ešeny zásadní ekologické problémy minulosti. K privatizaci v prmyslu a obchod byl uren státní majetek ve výši cca 705 mld. K. Ke konci roku 1999 bylo zprivatizováno 70 % majetku a více než 74 % subjekt. Soukromý sektor se v roce 1999 podílel na celkové prmyslové produkci a na tržbách z prmyslové innosti 85,4 %. Strukturální zmny. V prbhu let 1990 až 1999 se zvýšil podíl terciálního sektoru (služeb) na úkor primární (zemdlství a dobývání surovin), i sekundární sféry (prmysl, energetika a stavebnictví). V prbhu privatizace a transformace se rozpadly velké prmyslové podniky. Malé a stední podniky (MSP) zamstnávají celkov pes 40 % zamstnanc v prmyslu. MSP v prmyslu vykazují vyšší dynamiku tvorby pidané hodnoty. Jsou však ekonomicky slabší a bankovní sektor je považuje za rizikové partnery. Nepíznivý vliv prmyslové výroby na životní prostedí se v prbhu 90. let výrazn snížil. Výsledky psobení písné environmentální legislativy jsou v mnoha smrech srovnatelné se zemmi EU a projevily se již koncem devadesátých let. Investice v prmyslu tvoí cca 33 % celkových investic. Relativní objem investic je mírn nižší než je podíl prmyslu na tvorb HDP. Zahraniní obchod se vyrovnal s rozpadem svých tradiních trh, kam ped rokem 1990 smovalo cca 55 % exportu R. Pechodn se zvýšil podíl vývozu zboží s nízkou pidanou hodnotou. Od roku 1996 se vývoz zboží s vyšší pidanou hodnotou postupn zvyšuje a celkový objem vývozu trvale roste. Export se peorientoval na trhy EU a na trhy s výrazn konkurenním prostedím. Export prmyslové produkce iní cca 55 % z celkového objemu tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb. Strojírenství a chemický prmysl zstávají rozhodujícími exportním odvtvími, lehký prmysl se považuje za možný zdroj dynamiky exportu. Objem fixního kapitálu vynaloženého na tvorbu HDP je v R proti prmru v EU o cca jednu tetinu vyšší. Rentabilita náklad v prmyslu se v období let 1993 až 1997 snížila o cca 15 %. Tvorba zisku je nedostatená. Prmysl se obtížn vyrovnává s velkým objemem závazk po lht splatnosti, které rostou rychleji než pohledávky po lht splatnosti. Nedostává se prostedk na modernizace a nákup progresivních technologií, tempo inovací je nedostatené. Stavebnictví bylo restrukturalizováno a privatizováno beze zbytku. Zamstnává ale relativn vysoký podíl pracovník (v roce 1998 cca 8,2 % celkové zamstnanosti). Podíl na tvorb HDP pesahuje prmr EU. Stavební práce se podílely v letech 1996 až 1998 na celkových investicích cca 43 %. Mimoádn nízký je podíl bytové výstavby. Ve vnitním obchod roste vliv silných nadnárodních firem a jejich obchodních etzc. Obchodní sí na venkov se prakticky rozpadla. Právní vdomí a ochrana spotebitel, ale i dodržování prmyslových a autorských práv, jsou v porovnání se standardem EU nižší. Regiony si zachovávají historicky vzniklý prmyslový charakter. Prmyslové mikroregiony urují úrove výrobní základny prmyslu v R a jejich stav je rozhodující pro sociální a ekonomickou situaci v daném VÚSC. Tém dv tetiny prmyslových výrobk bylo v roce 1998 vyrobeno v 31 ze 76 okres a v hlavním mst Praze; tj. na 40 % 118

120 území R. Poklesl prmyslový význam Prahy a Brna, ve kterých se zvýšil podíl služeb; ale také Ostravy a Kladna, v dsledku útlumu tžby uhlí a oceláského prmyslu. Podpora zpracovatelského prmyslu bude záviset na závazku jednotlivých podnik k výrob šetrné k životnímu prostedí, na vhodném odpadovém hospodáství, nakládání s odpadními vodami a vzdušnými emisemi. Oekává se, že všechny projekty, které se ucházejí o podporu, budou v souladu s národní i evropskou environmentální legislativou a že všechny žádosti budou zkoumány z hlediska možných environmentálních dopad. Všechny návrhy projekt usilujících o financování budou muset obsahovat podrobné informace o environmentálních aspektech. Zvláštní podporu obdrží podniky ke zlepšení pozitivních vlastností proces z hlediska životního prostedí. [35] Obecný závazek ohledu k životnímu prostedí pi rozvoji podnikatelských aktivit se promítl do principu OPPP, že žádné z pijatých opatení nesmí prohlubovat existující škody na životním prostedí a u každého investin významnjšího projektu je posuzován vliv na životní prostedí v oblasti: ochrany ovzduší, ochrany vody, ochrany pdy, ochrany (hygieny) prostedí. Projekty vtšího rozsahu, pedkládané mimo rámec vyhlášených grantových schémat, budou posuzovány v rámci výbrového ízení samostatn i odborníkem na životní prostedí. (Zdroj: Statistická roenka životního prostedí, 2003) Operaní program Prmysl a podnikání 2004 (OPPP) - Indikátory monitorování výsledk: S ohledem na význam a dopad na vodní hospodáství jsou z indikátor OPPP významné pedevším tyto indikátory: SU 20 Energie vyrobená z obnovitelných a druhotných zdroj energie v MW instalované/rok; MW vyrobené/rok SU 37 Stupe zneistní odpadních vod hodnocený jako zmna objemu a míry zneistní vypouštných prmyslových odpadních vod dle zákona. 254/01 Sb.(v % výchozího stavu). eský prmysl (vetn tžby a energetiky) byl do poátku 90. let hlavní píinou výrazného poškození životního prostedí v R. Tyto negativní vlivy psobily s klesající intenzitou také bhem 90. let a to a to zejména vzhledem k: nízké materiálové a energetické úinnosti; zastaralým technologiím (emise, odpady); relativn vysokému objemu zpracovávaných nebo vyrábných nebezpených látek a pípravk; nízkému stupni recyklace (materiálové a energetické využití odpad); relativn velké produkci nebezpených odpad; nerovnomrnému rozložení v regionech (vysoce postižené oblasti Severní echy, Ostravsko a Praha a stední echy) a to vetn nevhodné lokalizace chemických výrob v blízkosti obytných ástí velkých mst (Ústí n./l., Neratovice, Pardubice apod.). 119

121 Nejzávažnjší environmentální tlaky v prmyslu jsou psobeny zejména: vysokými emisemi do ovzduší na jednotku produkce; vysokými emisemi do vod na jednotku produkce; vysokou produkcí odpad, zvl. nebezpených odpad, a nevhodnými zpsoby nakládání s tmito prmyslovými odpady; zábory pdy a nevhodnými zásahy do krajiny (tžba, skládky a výstavba); vysokou surovinovou nároností, nedostateným zhodnocením surovin (nízká pidaná hodnota), nedostatenou recyklací (materiálové využití odpad); vysokou energetickou nároností vetn nedostateného využití odpadního tepla. Dále lze oekávat zpísování evropské legislativy v oblasti jakosti výrobk, ochrany spotebitele a životního prostedí, tj. pijímání písnjších výrobkových norem, prosazováním eko-designu, analýzy životního cyklu (LCA) a zejména podpory ekologicky šetrných výrobk (EŠV). Nkteré z problém s novou legislativou vedly eskou stranu k návrhm žádostí (byla vyjednána jen ást pvodních požadavk) o pechodná období, z ehož se prmyslu týkaly následující oblasti: sbr a recyklace obal a odpadních výrobk (oleje, baterie, autogramy atd.); zpísnná ochrana povrchových a podzemních vod ped kontaminací toxickými látkami (toxické kovy a organické látky, mutageny, karcinogeny); integrovaná prevence a snižování zneištní (IPPC). Dále se prmyslu bude rovnž týkat regulace v geografických oblastech definovaných novou legislativou, kde je snížená jakost ovzduší, povrchových vod, záplavová území, obytná zástavba ohrožená prmyslovými haváriemi a nebo zvýšená ochrana pírody (CHKO a Národní parky). Vliv prmyslu na kvalitu vod V následujícím textu jsou charakterizovány pouze sektory a odvtví, které mají v R významný vztah k nakládání a vypouštní nebezpených látek do vodního prostedí: Prmysl potravináský a tabákový Textilní a odvní prmysl Z vývoje odvtví v letech 1997 až 2001 vyplývá, že jeho podíl na zpracovatelském prmyslu v ukazateli potu zamstnanc v asové ad neustále klesá, podíl odvtví na tržbách za ostat. prodej vlastních výrobk a služeb v bžných cenách zpracovatelského prmyslu se snižuje od roku Z nové environmentální legislativy bude obor ovlivnn zejména zákonem 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování zneištní. Dle dosažitelných informací bude pod režim zákona spadat asi 15 podnik, které musí do získat integrované povolení a v souladu s ním provozovat svou in 120

122 Kožedlný prmysl Kožedlný prmysl hraje významnou roli z pohledu regionální zamstnanosti.rozhodující podniky obuvnického prmyslu se sousteují zejména na území Zlínského kraje, a také v kraji Vysoina a Jihomoravském kraji. Vzhledem k tomu, že v posledních letech k úpadkm obuvnických organizací Zlínského kraje. Nkteré organizace v tomto oboru se rovnž budou vztahovat požadavky zákona 76/2002 Sb. Devozpracující prmysl Papírenský a polygrafický prmysl V eské republice má odvtví celulózo-papírenského prmyslu ke strategickým. Nejvtší podíl výroby je soustedn do Ústeckého, Moravskoslezského a Jihoeského kraje. Za posledních dvacet let prodlal celulózo-papírenský prmysl technickou revoluci smrem k velkým a dále se zvtšujícím výrobním kapacitám, výrazn zlepšeným procesm (zvýšení výroby, zvýšení kvality vláken) a v oblasti ochrany životního prostedí k vyšší efektivit využití zdroj, recyklace, užití šetrnjších pomocných prostedk a k výraznému omezení zneištní. V odvtví již zcela zdomácnl pojem environmentální výkonnosti, jako jednoho ze tí pilí udržitelného rozvoje (spolu s ekonomickou a sociální oblastí). Píkladem mže být ukazatel BSK 5, který v zemích sdružení CEPI (Konfederace evropského papírenského prmyslu) poklesl o více než 70% a v R od 85%, i emise SO 2, které se ve stejném období snížily v zemích CEPI o cca 65 % a v R o cca 85%. Obdobn se vyvíjely i ostatní parametry environmentální výkonnosti, jako hospodaení s odpady, využití obnovitelných zdroj energie, emise dalších zneišujících látek do ovzduší a do vody a další. Blení buniiny sloueninami obsahujícími aktivní chlór je postupn nahrazováno jinými technologiemi ekologicky šetrnjšími pro životní prostedí. Obsah vypouštného organického zneištní vyjádeného jako ukazatel AOX se neustále snižuje. Koksování a rafinerské zpracování ropy Podíl tohoto odvtví v celkovém zpracovatelském prmyslu má klesající trend. Hlavní podíl na této redukci má obor rafinérského zpracování ropy (OKE 23.2), kde z dvodu modernizace výroby a racionalizace práce klesl poet zamstnanc o 29%. Rafinérské zpracování ropy je soustedno pedevším v Ústeckém a Stedoeském kraji a dále v Pardubickém kraji. Výroba koksochemických produkt je typická pro Moravskoslezský kraj. Chemický a farmaceutický prmysl Rozhodující podniky chemického prmyslu se sousteují do kraj, kde má chemie nejdelší tradici, tedy do Ústeckého, Stedoeského, hl.m. Prahy, Pardubického a Zlínského. V tchto krajích se významnou mrou podílejí na zneištní vodních tok. V posledních letech má toto zneištní klesající trend. Gumárenský a plastikáský prmysl Gumárenský a plastikáský prmysl patí k tm z mála zpracovatelských odvtví, jichž se v posledních letech nedotkly výkyvy v ekonomice, a již domácí i svtové. Jeho význam, 121

123 hlavn díky velmi širokým možnostem aplikace plast, neustále roste a podíly na ukazatelích zpracovatelského prmyslu se plynule zvyšují. Výroba zboží z plast a pryží je velmi rozmanitá a lenitá. Odvtví dodává své polotovary do automobilového a elektrotechnického prmyslu, stavebnictví, zemdlství, výroby potravin, pro pímou spotebu domácností a pro volný as. Specifikou odvtví zstává i nadále, že poet zamstnanc vzrostl v letech 1997 až 2001 o více než 10 %, což lze vysvtlit zvýšením potu podnikatelských subjekt, vtšinou v kategorii malých a stedních podnik. Nejvíce rozvinuto je toto zpracovatelské odvtví ve Zlínském kraji, kde jsou lokalizovány dv velké firmy a etné malé a stední podniky. Z dalších kraj je vysoká koncentrace odvtví v Moravskoslezském, Stedoeském a Plzeském kraji a rovnž v hl.m. Praze. Charakteristickým rysem odvtví je, že na rozdíl od chemického prmyslu je rovnomrnji rozmístno ve všech regionech. Gumárenský a plastikáský prmysl pracuje s velkými objemy chemických látek a pípravk, z nichž nkteré jsou klasifikovány jako nebezpené. Prmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot Prmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot patí mezi dležitá odvtví zpracovatelského prmyslu. Obory mají znan rozdílný charakter technologie výroby i užití finálních výrobk. K nejvýznamnjším oborm patí obor 26.1 Výroby a zpracování skla a obor 26.6 Výroba výrobk z cementu, betonu a sádry. Zpracování skla pevažuje v krajích Ústeckém a Libereckém, produkce keramiky v kraji Karlovarském a Plzeském. Rovnž v tomto odvtví se pipravuje modernizace technologií v souladu s procesem integrované prevence a omezování zneištní (IPPC). Pro sklásky prmysl je typické použití tžkých kov, které se do skláského kmene pidávají za úelem barvení. Pi povrchových úpravách skla (leptání) jsou používány floridy. Výroba kov a kovodlných výrobk, vetn hutního zpracování (OKE 27) Naprostou pevahu v objemu tržeb za prodej výrobk a služeb v odvtví má agregace hutnictví železa. Její podíl iní 73%. Spoleným rysem obor odvtví 27 Výroba kov vetn hutního zpracování, je skutenost, že všechny tyto obory jsou výrobci polotovar pro další zpracování ve finální výrobky v navazujících odvtvích. Ve všech oborech odvtví, až na výjimky, se jedná o hromadnou výrobu, která je materiálov a energeticky nároná. Nároná je rovnž na investiní prostedky. Materiálová náronost a vlastní technologické procesy od tavení kov pes jejich další zpracování znamenají znaný výskyt odpadních produkt, ne vždy vratných, a tím i zvýšený nepíznivý vliv na životní prostedí. V posledních letech procházejí všechny obory odvtví podstatnými zmnami vyvolanými pechodem na tržní hospodáství, zásadními zmnami odbratelského prostedí a tím spojeným nárstem konkurence a požadavk na kvalitu výrobk i obchodních a servisních služeb. Tyto tlaky si vyžádaly a dále stále vyžadují nezbytné restrukturalizace výroby i organizaní zmny vedoucí k zefektivnní celého výrobního procesu i ídící struktury. Rostoucí výroba prmyslu v R, a tedy i ve zpracovatelském prmyslu, trvale zvyšuje spotebu kov a to jak železných, tak i neželezných. Pi tom v R nejsou primární zdroje 122

124 pro výrobu neželezných kov. Obor hutnictví neželezných kov proto zpracovává jen upravený neželezný šrot a to jak tuzemský, tak i dovážený. Odvtví výroby kov je soustedno pedevším do Moravskoslezského kraje (více než 60%). Soustedny jsou zde pedevším výroby a technologické postupy typické pro hutnictví železa. V tomto kraji je soustedna veškerá výroba surového železa a naprosto pevážná ást výroby surové oceli válcovaných materiál. Ti nejvtší hutní podniky se podílejí na hrubé výrob železa více než 80%. Ve slévárenství jsou organizace rozmístny v jednotlivých krajích pomrn. Nejvtší slévárny však vtšinou jsou nebo byly souástmi velkých jak hutních, tak strojírenských podnik. Jsou proto také soustedny ve vtších prmyslových aglomeracích. To platí zase pedevším pro Moravskoslezských kraj, ale také pro další kraje jako Ústecký, Jihomoravský, Královéhradecký a další. V tomto odvtví je rovnž používáno velké množství nebezpených látek a to zejména v procesech povrchových úprav kov ped kalením, nitridováním nebo další povrchovou úpravou, elektrochemické nanášení kovových povlak a lakování. V posledních deseti letech je výrazný trend snižování spoteby chlorovaných rozpouštdel ešením jejich náhrady ekologicky šetrnjšími prostedky. Nanášení nátrových hmot za použití organických rozpouštdel je nahrazováno disperzními systémy nebo novými zpsoby nanášení (práškové nátrové hmoty). Rovnž v tomto odvtví se pipravuje modernizace technologií v souladu s procesem integrované prevence a omezování zneištní (IPPC). Výroba stroj a zaízení Výroba elektrických a optických pístroj Pro toto odvtví je charakteristické velká diverzifikace a široká sortimentní nabídka výrobk. Zahraniní kapitál, který vstoupil do vtšiny podnik odvtví, s sebou pinesl i nové výrobní programy a zavedl nové výronky, schopné konkurence na zahraniních trzích. Nkteré obory tohoto odvtví mohou být významné z hlediska nakládání a emisí nebezpených látek. Nejvtší podíl produkce odvtví je vykazován na území hl. m. Prahy. Z dalších kraj vykazuje nejvtší podíl produkce Stedoeský, Olomoucký, Vysoina a Plzeský kraj. Výroba dopravních prostedk Automobilový prmysl je pojímán jako celek, který zahrnuje výrobu osobních automobil, nákladních vozidel, autobus, pípojných vozidel, skupin, díl a píslušných vozidel. Tento celek se v uplynulých letech zaadil mezi prosperující, a tím i mimoádn významné obory eského hospodáství. Vývoj byl poznamenán všeobecným poklesem výroby. Zlomovým rokem pro odvtví se stal rok Od tohoto roku výroba opt stoupá. V souasné dob automobilový prmysl zaujímá významné místo v rámci zpracovatelského prmyslu. Odvtví se podílem na tržbách zpracovatelského prmyslu umísuje na prvním míst z patnácti odvtví. Z hlediska jednotlivých kraj je automobilová výroba koncentrována rozhodující mrou ve Stedoeském a ásten v Moravskoslezském kraji, kde jsou také situováni hlavní finální výrobci. Jedná se o historicky prmyslové oblasti s rozvinutou strojírenskou výrobou. Dvojici region s vyšší koncentrací automobilové výroby dopluje ješt 123

125 Liberecký a Jihoeský kraj. Ostatní regiony jsou charakterizovány pevážn výrobou komponent. Odvtví ostatní dopravní zaízení zahrnuje obory strojírenské výroby, které se rozhodující mrou podílejí na zajišování tuzemské dopravní infrastruktury. Letecká výroba patí ke špikovým oborm strojírenské výroby, která pi využívání nejnovjších poznatk vdy a výzkumu, technologií výrobních proces a využívání nových materiál se stává iniciátorem technického pokroku v ad dalších odvtví. Významné postavení zde zaujímá výroba proudových cviných a lehkých bojových letoun a cviných a sportovních letadel, vtro a leteckých komponent. Dále jsou to kolejová vozidla v celém širokém výrobním sortimentu a výroba íních a ín-námoních nákladních lodí. Od roku 1997 stav potu pracovník a tedy i význam oboru zaznamenává trvalý pokles. Výroba se soustedí na území hl. msta Prahy, Moravskoslezském, Plzeském a Karlovarském kraji. Spoteba vody v prmyslu a energetice Následující graf znázoruje podíl hlavních sektor spotebovávajících vody ve zpracovatelském prmyslu a energetika. Energetika se na spoteb vody podílí nejvýznamnji 69%, dalším významným odbratelem jsou odvtví chemického a papírenského prmyslu. Mezi nejvtší spotebitele vody v roce 2002 patily: Elektrárna Mlník, Elektrárna Opatovice, Elektrárna Hodonín, JE Dukovany, Papírny Šttí, Kauuk Kralupy, Chemopetrol Litvínov, Nová Hu Ostrava a Elektrárna Poerady. Zpracovatelský prmysl a oblast ochrany vod Množství vypouštných odpadních vod z vybraných odvtví prmyslu iní v posledních letech kolem 300 mil. m 3, mezironí pokles vypouštní se pohybuje v rozmezí 2 až 4%. Ke stagnaci množství vypouštných vod došlo prakticky ve všech odvtvích. U vtšiny odvtví dochází také ke zmírnní významn klesajícího trendu u množství hlavních druh zneištní (BSK 5, CHSK Cr, nerozpuštné látky). Relativní snižování vypouštného zneištní se zpomalilo i zastavilo z tchto dvod: - objemy výrob jsou v posledních letech na stejné úrovni a zmny v technologiích výrob znamenají snížení produkce zneištní nebyly významné, - efekty provozovaných OV jsou na stabilní úrovni (výstavba základních OV je, až na výjimky, ukonena a možnosti zvyšování efekt starých OV bez vynaložení vysokých investic jsou vyerpány), - na rozdíl od minulých let se významn omezilo napojování prmyslových podnik na veejné kanalizace s disponibilní kapacitou OV. K významnému snížení vypouštného zneištní dochází v posledních letech pedevším v odvtví papírenského prmyslu. Zneišovatelé papírenského prmyslu (bez energetiky) se na celkovém množství odpadních vod vypouštných v roce 2000 podílely 24,7%. Naopak k nárstu produkovaného zneištní dochází v chemickém prmyslu. Z vybraných prmyslových obor se podílejí na celkovém zatížení vodních tok zneištním z prmyslu pedevším závody papírenského prmyslu (cca 40% CHSKCr) a závody chemického prmyslu (rovnž kolem 40% CHSKCr). Odvtví textilního prmyslu (vetn prmyslu kožedlného) se na celkovém množství CHSKCr, obsaženém ve vypouštných 124

126 odpadních vodách, z celé sféry prmyslu podílejí kolem 3% a odvtví potravináské stabiln 3,4%. Následující tabulka uvádí pehled množství odpadních vod produkovaných vybranými prmyslovými odvtvími. (mil. m 3 ) tabulka 88 Množství odpadních vod produkovaných vybranými prmyslovými odvtvími. (mil. m 3 ) Prmysl Množství (mil. m 3 ) Hutnický 170,6 88,1 41,6 Chemický 270,2 213,5 125,6 Strojírenský 41,4 28,7 15 Elektrotechnický 3,7 1,4 2,4 Devozpracující 7,1 5,5 0,6 Papírenský 107,2 83,2 77,7 Minerálních nekovových výrobk 5,7 3,8 6,2 Textilní 32,4 16,7 14,1 Potravináský 36 19,8 16,9 Zdroj: Statistická roenka R, 2003 Obrázek 14 Množství odpadních vod produkovaných vybranými prmyslovými odvtvími. (mil. m 3 ) Hutnický Chemický Strojírenský Elektrotechnický Devozpracující Papírenský Minerálních nekovových výrobk Textilní Potravináský Zdroj: Statistická roenka R,

127 Obrázek 15 Vývoj základních produkních charakteristik v letech

128 tabulka 89 Vývoje exportní výkonnosti a dovozní náronosti zpracovatelského prmyslu v letech Ekonomická výkonnost R je ve srovnání se zemmi EU výrazn nižší a v roce 2001 dosáhla meno tvorbou hrubého domácího produktu na obyvatele v parit kupní síly - jen 59, 2 % úrovn EU-15. V regionech NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko ekonomickou výkonnost výrazn ovlivuje útlum tžby paliv, hutnictví a tžké chemie, v plzeské ásti regionu NUTS 2 Jihozápad restrukturalizace tžkého strojírenství. V regionech NUTS 2 Severovýchod, Stední Morava a Jihovýchod snižuje výkonnost nízká konkurenceschopnost tradiních obor lehkého strojírenství a elektrotechniky, kožedlného, textilního a potravináského prmyslu. Strukturální zmny se promítají i do podíl jednotlivých sektor na tvorb HDP, kdy v roce 2001 podíl zemdlství a lesnictví v bžných cenách poklesl na 3, 7 % HDP, naopak ve službách bylo vytvoeno 51, 3 % HDP. Pro aktivizaci ekonomické výkonnosti na regionální úrovni je výraznjší rozvoj MSP nezbytný pro doplnní chybjících složek oborové struktury prmyslu, pro vytvoení kapacit služeb pro podnikatele, inovaní aktivity, komerní služby i služby pro obyvatele, celkov pak pro vytváení a stabilizaci pracovních míst pro pracovníky uvolované z velkého prmyslu i zemdlství a pro snížení nezamstnanosti žen, mladistvých, resp. tlesn postižených osob. Význam sektoru malých a stedních podnik pro ekonomiku R dokumentují následující statistická data SÚ za rok Malé a stední podniky s potem mén než 250 zamstnanc ve všech odvtvích národního hospodáství R zamstnávaly 60, 9 % z celkového potu zamstnanc, což pedstavovalo oproti roku 2001 nárst o 1, 2 % bodu. Podíl tohoto sektoru na celkových výkonech národního hospodáství dosáhl 52 % a v úetní pidané hodnot 52, 7 %. Podíl tohoto sektoru na HDP dosáhl v roce , 2 % (zvýšení oproti roku 2001 o 3, 6 %), vývoz MSP tvoil 36 % z celkového objemu za R a dovoz 52,1 % (zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoe v roce 2002). Rozvoj MSP naráží ve všech regionech na bariéry, charakteristické komplikovanou legislativou, nadmrným administrativním zatížením, neprhledným daovým systémem, obtížným pístupem k finanním zdrojm, vysokým provozn nákladovým zatížením pedevším v období zahájení innosti a stabilizace podniku nebo v období realizace finann nároných rozvojových projekt. V rámci nich zaujímají významnou pozici také drobné podniky (mikropodniky) 5. Zejména tyto subjekty mají omezený a ztížený pístup ke zdrojm financování, know-how, poradenství a vzdlávání. Úvry pro drobné podnikatele jsou až na výjimky pro komerní banky nezajímavé. Podporu v podob záruk za bankovní úvry, píspvky na úhradu úrok 5 Charakteristika stedních podnik (mén než 250 zamstnanc), malých podnik (mén než 50 zamstnanc) a drobných podnik (mén než 10 zamstnanc) je uvedena v zákon. 47/2002 Sb., 2, odst

129 z bankovních úvr, úvry se sníženou úrokovou sazbou a návratné finanní výpomoci poskytuje stát prostednictvím jím založených institucí. Jedná se vtšinou o tzv. mkké podpory a objem nevratných dotací je malý. Malým a stedním podnikatelm chybí podpory v podob investiních pobídek, kterých mohou využít pouze významní investoi (dotace na nov vytvoená pracovní místa, snížení daových odvod apod.). Poet program podporujících zaínající podnikatele je malý, doba podpory krátká a absolutní ástky individuálních podpor nízké. Podpory jsou vtšinou návratného charakteru, piemž povinnost jejich brzkého splácení podvazuje další rozvoj podnikání. Velké rozvojové rezervy jsou dosud v kvalit managementu, využívání progresivních technologií, schopnosti expanze na zahraniní trhy, mezipodnikové spolupráci vetn využívání asociací profesních svaz k prosazení zájmu apod. Malé a stední podniky mají ztížený pístup nejen k obecné podpoe podnikání, ale pedevším je pro n nedostupná podpora smovaná do inovací a inovaního podnikání. Z hlediska srovnání s vysplými státy v západní Evrop se eská republika nejvýraznji odlišuje ani ne tak v samotné intenzit výzkumu a vývoje, ale pedevším v nedostateném propojení výzkumu a vývoje s podnikáním a komerním využitím nových poznatk. Zdaleka nejhorší postavení mají z tohoto hlediska práv MSP, které se vesms ke státním nebo evropským podporám na projekty aplikovaného výzkumu nedostanou. V regionech nefungují podprné instituce, které by fungovaly jako zprostedkovatelé informací a kontakt mezi podnikateli, výzkumnými institucemi a finanní sférou. Projevuje se to v obecné informaní oblasti, v nedostateném finanním zajištní vývoje a inovaního podnikání (prakticky nefungující rizikový kapitál), i v oblasti právního poradenství a ochrany duševního vlastnictví. tabulka 90 Základní ukazatele prmyslu podle odvtví OKE v roce 2002 *) Odvtví Poet subjekt Poet zamstnanc (tis. fyz. osob) 1) Mzdy zamstnanc (mil. K) 2) 128 Prmrná hrubá msíní mzda 1 zamstnance (K) Úetní pidaná hodnota (mil. K, bžné ceny) Prmysl celkem ,8 v tom: C Dobývání nerostných surovin ,4 Dobývání energetických surovin ,7 Dobývání ostatních nerostných surovin ,3 D Zpracovatelský prmysl ,7 Prmysl potravináský a tabákový ,1 Textilní a odvní prmysl ,5 Kožedlný prmysl ,1 Index produktivity práce zamstnanc 3)

130 Devozpracující prmysl ,8 Papírenský a polygrafický prmysl, vydavatelské innosti ,5 Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvk a slouenin ,9 Chemický a farmaceutický prmysl ,3 Gumárenský a plastikáský prmysl ,9 Prmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot ,3 Výroba kov a výroba kovodlných výrobk ,4 Výroba stroj a zaízení ,5 Výroba elektrických a optických pístroj ,8 Výroba dopravních prostedk ,9 Zpracovatelský prmysl jinde neuvedený ,9 E Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody ,3 *) podnikatelské subjekty s 20 a více zamstnanci; pedbžné údaje 1) prmrný evidenní poet zamstnanc 2) bez ostatních osobních náklad 3) výpoet z indexu tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb prmyslové povahy ve stálých cenách (prmrné ceny roku 2000) Zdroj: Statistická roenka R,

131 tabulka 91Vývoj mezd v odvtví prmyslu v letech 1999 až 2002 Odvtví Prmrná hrubá msíní mzda 1 zamstnance Prmrná hrubá msíní mzda 1 manuáln pracujícího zamstnance Prmrná hrubá msíní mzda 1 zamstnance t. 1 KZAM 1) ) ) ) Prmysl celkem Zdroj: Statistická roenka R, 2003 tabulka 92 Základní ukazatele malých a stedních podnikatelských subjekt v prmyslu podle velikostních skupin a kategorií OKE*) v letech Ukazatel, odvtví Poet podnikatelských subjekt Celkem podnikatelské v tom podnikatelské subjekty s subjekty s zamstnanci 0-19 zamstnanci zamstnanci zamstnanci ) ) ) ) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský prmysl E Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody Poet zamstnaných osob (tis. fyz. osob) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných

132 surovin D Zpracovatelský prmysl E Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody Prmrný evidenní poet zamstnanc (tis. fyz. osob) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský prmysl E Výroba a rozvod elektiny,plynu a vody Prmrná hrubá msíní mzda zamstnance (K) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský prmysl E Výroba a rozvod elektiny,plynu a vody Výkony v.obchodní marže (mil. K) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných surovin

133 D Zpracovatelský prmysl E Výroba a rozvod elektiny,plynu a vody Výkonová spoteba (mil. K) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský prmysl E Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody Úetní pidaná hodnota (mil. K) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský prmysl E Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody Hrubé poízení dlouhodobého majetku (mil. K) Prmysl celkem v tom: C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský prmysl

134 E Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody *) podle zákona. 47/2002 Sb. o podpoe malého a stedního podnikání 1) pedbžné údaje Zdroj: Panorama eského prmyslu 2002,

135 1.7.2 Surovinová politika a hornictví eská republika a jí pedcházející státní útvary v novovku nepatily mezi tžební státy. Tak jsou - podle souasné metodiky UNCTAD (Konference OSN pro obchod a rozvoj) - oznaovány státy, ve kterých se podílí tžba nerostných surovin nejmén 25 % na tvorb hrubého domácího produktu (HDP). Odvtvová struktura HDP byla podle posledních dostupných údaj SÚ v roce 1998 následující (bžné ceny, v %) : zemdlství, lesní hospodáství 5,1 % prmysl celkem 38,1 % z toho - dobývání nerostných surovin 1,8 % - zpracovatelský prmysl 31,4 % - výroba a rozvod elektiny, plynu a vody 4,9 % stavebnictví 4,9 % služby celkem 51,9. % Podíl dobývání nerostných surovin na tvorb HDP dosáhl v roce vzniku samostatné R pouze 3,7 % a v roce 1998 poklesl již na 1,8 %. Ekonomika R je závislá na dovozu ady nerostných surovin ze zahranií. K píznivému vlivu hospodáské transformace a privatizace na prmyslová odvtví na bázi nerudních surovin bezesporu pispla v minulosti dobe ovená surovinová základna s dostatenou životností. R má surovinovou základnu zejména pro rozvoj tradiních prmyslových odvtví - skláství (skláské písky), keramiky a porcelánu (keramické jíly v bohatém sortimentu, živcové suroviny, kaolin) a papírenství (papírenský kaolín), která je adekvátn využívána. Dovozem je ešen pouze deficit speciálních glazurových živc a energeticky úsporných surovin (wollastonit, staurolit atd.) pro výrobu keramiky a porcelánu. Surovinov je dlouhodob zajištno také stavebnictví, tj. výroba maltovin, konkrétn vápna, cementu a sádry, kamenoprmysl a cihláská výroba. Vliv tžby a hornictví na ochranu pírody a krajiny V ad pípad probíhá tžba štrk, stavebních písk, cihláské hlíny, keramických jíl, rašeliny apod. na území údolních niv a v záplavových oblastech. Vyhodnocení povodn v roce 2002 ukázalo, že tžba v záplavových oblastech má jak pozitivní (zvýšení schopnosti krajiny zachytit ást povodové vlny ve vytžených prostorách), tak i negativní vliv (neplánovaná zmna proudní a s ní související škody na infrastruktue, majetku a životním prostedí, ovlivnní kvality tžené suroviny, možné snížení schopnosti krajiny absorbovat srážkovou vodu, zejména v pípad tžby rašeliny). Tžba nerostných surovin na území národních park byla po roce 1989 zcela ukonena. Ve velkoplošných zvlášt chránných územích pírody (CHKO) byl zaznamenán pokles tžby nerostných surovin, odpovídající zhruba celkovému poklesu objemu tžby v celé R po roce 1990, tedy o cca 50 %. Problém z hlediska ochrany pírody a životního prostedí však nadále pedstavuje tžba vápenc v CHKO eský kras, tžba stavebního kamene v CHKO eské stedohoí a tžba štrkopísk v CHKO Tebosko. Dvodem dobývání tchto surovin v chránných územích 134

136 pírody je geologická stavba R a v minulosti založené využívání jejich nerostných zdroj. Území tvoená vápenci jsou díky své výrazné morfologii a vysoké biodiverzit vesms prohlášena za chránná území pírody a tžba v nich naráží na znané stety zájm. Zabezpeení tžitelných zásob vápenc v požadované kvalit zcela mimo tyto chránné krajinné oblasti není reálné. Tžba stavebního kamene a štrkopísk pedstavuje intenzívní využívání pirozených zdroj velmi kvalitních stavebních surovin v daném regionu, jehož tžba a spoteba jsou limitovány dopravními náklady. V CHKO eské stedohoí se ve významné koncentraci vyskytují vulkanické horniny vhodné jako zdroj nejkvalitnjšího drceného kameniva. Náhradní zdroje mimo CHKO existují, ale vesms pedstavují osamlé elevace rázu krajinných dominant. CHKO Tebosko je zdrojovou oblastí štrkopísk pro velkou ást regionu jižních a západních ech. Poínaje rokem 1991 došlo i zde k výraznému útlumu tžeb na dnešních 42 % ve srovnání s rokem V pípad Teboska pedstavují štrkopísky také významný zdroj živcové suroviny pro domácí keramický prmysl s vazbou na export jeho výrobk. K trvajícím stetm s ochranou životního prostedí patí zejména: díve stanovené dobývací prostory, které zasahují na území národních pírodních památek, do I. zón CHKO a infrastruktury obcí, a tžby, které vedou k nevratným zmnám reliéfu, snížení estetické hodnoty krajiny a v pípad drceného kameniva k odtžování soliterních krajinných dominant. Životní prostedí negativn ovlivují zmny krajinného rázu zpsobené nap. vytváením etných nových vodních ploch, zmny v režimu podzemních vod v dsledku vytváení hlubokých povrchových jam pi lomové tžb, snížení hladiny podzemních vod s dsledkem zasychání lesních porost, velkoplošné zábory kvalitní zemdlské i lesní pdy, destrukce aluviálních niv, nedotžování zásob v podstatných ástech ložiska a soubžné zahájení tžby na další ploše, i v jiných ástech ložiska, nevyhovující plány sanací a rekultivací vetn neplnní stanovených podmínek a silné zatížení krajiny, sídel a asto i I. zón CHKO hlukem a prašností jako dsledek tžební innosti a transportu suroviny. Ke specifickým problémm tžeb v nkterých CHKO patí nehospodárné využívání výhradních ložisek technologicky nevhodnou tžbou a nedostatenou úpravou nerostné suroviny. Tžba zlata Významný vliv na kvalitu podzemních i povrchových vod mohou mít technologie tžby zlata a tžby uranu. V R není zlato v souasné dob tženo. Bývalé Ministerstvo hospodáství však pidlilo v letech celou adu przkumných území osmi dlním spolenostem, hodlajícím provádt przkum ložisek zlata na území R podle ustanovení platného zákona o geologických pracích. Zájem o geologický przkum ložisek zlata vyvolal odpor dotených obcí a veejnosti, ekologicky motivovaný zejména obavami z realizace následné etapy tžby a technologie získávání istého kovu pirozen rozptýleného v hornin. V reakci na uvedenou situaci vláda ve svém usnesení. 516 ze dne k problematice przkumu a tžby zlata v R konstatovala, že vzhledem k tuzemské poteb zlata, situaci na svtových trzích zlata a vzhledem k negativnímu vlivu tžby a zpracování zlata na životní prostedí, není tžba zlata na území R minimáln do doby schválení Surovinové politiky žádoucí a vláda proto nemá zájem na povolování geologických prací na jeho vyhledávání a przkum. Vláda dále schválila návrh novely zákona o geologických pracích, zpracovaný Ministerstvem životního prostedí, který proces povolování geologického przkumu zpísuje u všech vyhrazených nerost a obcím piznává pozici úastníka správního ízení pi stanovení przkumného území. Ministerstvo životního prostedí, které pevzalo psobnost ke geologickému przkumu po zrušeném Ministerstvu hospodáství, proto zatím pozastavilo pidlování dalších przkumných území. 135

137 Tžba uranu Od roku 1989 poklesla produkce uranového koncentrátu zhruba na jednu tvrtinu. Z 16ti bilancovaných ložisek uranových rud, z nichž nkterá mohou pedstavovat uritou perspektivu ve vzdálenjší budoucnosti, byla v r v rámci útlumového programu využívána pouze dv (Stráž, Rožná) s celkovou produkcí 608 t uranu. V roce 1995 byla ukonena tžba na posledním hlubinném dole Hamr I v lokalit Stráž. Tato klasická hlubinná tžba zde doplovala v minulosti realizovanou chemickou tžbu, která se po roce po zmn politických pomr stala nepijatelnou. Likvidace hlubinného dolu Rožná bude zahájena nejpozdji od Ukonení tžby uranu v R bylo založeno píslušnými usneseními vlády, které vláda potvrdila na svém zasedání dne (usnesení vlády. 750). Vytžená surovina je chemicky upravována do podoby koncentrátu, jehož jediným odbratelem je EZ a.s. Souasná spoteba uranu dosahuje 330 t/rok pro JE Dukovany. Zbytek produkce uranového koncentrátu z ásti nakoupila EZ a.s. k zajištní pedzásobení JETE palivem, z ásti zstává na sklad jeho jediného producenta v R (Diamo s.p.) a ve státních hmotných rezervách. V pípad nábhu obou blok JETE bude poptávka po uranovém koncentrátu init 690 t/rok. Uspokojení poptávky je v souladu s vyhláškou. 560/1991 Sb., ve znní vyhlášky. 300/1993 Sb., o podmínkách vydávání úedního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, dosud ešeno do r dodávkami z domácích zdroj. V souladu s uzavenou dohodou s EU o liberalizaci trhu s uranem od roku 2001 zane domácí výrob chemického koncentrátu konkurovat koncentrát z dovozu. V budoucnu rovnž zane Správa státních hmotných rezerv uvolovat uranový koncentrát na trh. O uvolnní uranového koncentrátu ze státních hmotných rezerv, které se zejm bude realizovat již v podmínkách plného uplatnní svtových cen uranu na eském trhu, dosud nebylo rozhodnuto. Tžba zemního plynu a ropy Tuzemská tžba zemního plynu a ropy je oproti potebám eské ekonomiky zanedbatelná. V r bylo vytženo 172 tis.t ropy pi poteb zpracovatel cca 7 mil.t a zemního plynu 137 mil.m 3 pi potebách tuzemských zpracovatel a distributor ve výši cca 9,6 mld m 3. Obecn se však jedná o zajímavý doplkový zdroj s výhodnými ekologickými parametry. Proto je žádoucí hledat nástroje pro umožnní jeho efektivního geologického przkumu a vyššího využití. 136

138 Obrázek 16 Tžba výhradních ložisek Tžba výhradních ložisek Tžba v kt PE suroviny Nerudy a stav. suroviny Suroviny celkem Zdroj: Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdroj, Aktualizace statistiky

139 1.7.3 Energetika R má omezené zásoby vlastních zdroj, využitelné je hndé a erné uhlí. R je energeticky sobstaná ze 77%. Možnosti využívání vodní energie a vybraných obnovitelných zdroj jsou omezené. Tžba uranu slouží pouze pro poteby vlastní jaderné energetiky. Vývoz energie je menší než dovoz energie obsažené v energetických nosiích (plyn, uhlí, ropa), ale roste (o 75 % v období ), vývoz elektiny je vyšší než dovoz. Zatím se nepodailo vytvoit podmínky pro podnikání v energetice, porovnatelné s EU. Pipravuje se však legislativa, která energetický trh R uvede do souladu s liberálním energetickým trhem EU. Spoteba R pedstavuje asi 2,8 % trhu energií v EU. Spoteba primárních energetických zdroj na obyvatele R je srovnatelná s prmrem EU. Energetická náronost na jednotku HDP (v parit kupní síly), je proti prmru EU 2,3 krát vyšší. R snížila spotebu pevných paliv (o cca 22 % v letech ) ve prospch ušlechtilejších forem, zejména plynných paliv (nárst ve stejném období o 14 %). Spoteba v prmyslu a zemdlství klesá ve prospch sektoru služeb a obyvatelstva. Prmysl spotebovává cca 50 % energie (v EU 30 %). Spoteba pevných paliv na obyvatele je tikrát vyšší než v EU, pouze podíl spoteby plynu je v konené spoteb srovnatelný s EU. Spoteba energie je regionáln diferencovaná. Severní regiony spotebovávají více než polovinu z celkové spoteby energie v R. Relativn nejvtší spotebu energie v pepotu na obyvatele vykazuje Stedoeský region a Praha. tabulka 93 Celková energetická bilance (v PJ) Ukazatel ) Pírodní zdroje 1 409, , , , , ,3 v tom: tuhá paliva 1 253, ,3 985, , , ,3 kapalná paliva 6,1 7,4 7,7 7,4 7,7 10,9 plynná paliva 8,3 7,2 7,4 7,1 5,2 4,8 prvotní teplo a elektina 141,5 149,6 155,6 153,8 155,7 213,3 Dovoz 726,1 780,1 744,2 728,3 773,8 795,6 z toho: tuhá paliva 63,3 45,4 40,9 45,0 46,5 47,3 kapalná paliva 350,7 384,0 354,9 333,5 366,1 377,1 plynná paliva 270,0 320,6 316,1 318,3 327,5 337,0 Vývoz 397,3 366,2 361,8 338,5 342,7 346,2 z toho: tuhá paliva 341,0 270,6 266,4 229,7 223,3 212,7 kapalná paliva 33,6 55,2 49,9 39,9 49,2 56,4 plynná paliva 0,0 1,4 1,2 1,5 2,0 1,9 erpání ze zásob (+), doplnní zásob (-) 5,1-31,8 45,8 3,8 14,7-24,0 Jiné zdroje (+), úbytky(-) 5,7-6,8 36,6 16,4-3,4-1,7 Prvotní zdroje celkem 1 749, , , , , ,0 138

140 v tom: tuhá paliva 1 005,8 882,7 824,6 906,4 916,4 870,8 kapalná paliva 321,6 313,1 325,6 314,7 316,6 311,7 plynná paliva 279,3 322,3 326,9 317,8 338,7 329,3 prvotní teplo a elektina 143,0 140,7 143,8 117,8 121,4 172,2 Ztráty celkem 594,5 581,0 561,5 623,4 614,2 642,9 v tom pi: tžb a úprav paliv 22,1 14,1 13,2 13,4 13,7 14,1 zušlechování paliva 68,4 50,2 38,9 40,9 41,7 43,1 výrob tepla 78,8 43,4 53,3 62,4 53,5 52,3 výrob elektiny 388,2 433,2 420,4 469,3 460,3 487,9 rozvodu energie a doprav paliv 37,0 40,1 35,7 37,4 45,0 45,5 Bilanní rozdíly 2,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Konená spoteba celkem 1 091, , , , , ,8 Neenergetické látky 63,9 30,6 20,0 30,7 51,0 28,3 1) pedbžné údaje Zdroj: Statistická roenka R,

141 tabulka 94 Vývoj bilance elektiny od roku 1982do roku 2002 [GWh] Výroba brutto Výroba netto 1) Saldo zahr. výmn 2) Zdroje celkem 3) VO MO Ostatní 4) Brutto spoteba 5) Vlastní spoteba Peerpání v PVE Ztráty v sítích Netto spoteba 6) [GWh] Výroba brutto Výroba netto 1) Saldo zahr. výmn 2) Zdroje celkem 3) VO MO Ostatní 4) Brutto spoteba 5) Vlastní spoteba Peerpání v PVE Ztráty v sítích Netto spoteba 6) [GWh] Výroba brutto Výroba netto 1) Saldo zahr. výmn 2) Zdroje celkem 3) VO MO Ostatní 4) Brutto spoteba 5) Vlastní spoteba Peerpání v PVE Ztráty v sítích Netto spoteba 6) Zdroj: ERÚ,

142 1) výroba brutto - vlastní spoteba 2) import - export 3) výroba netto + saldo 4) brutto spoteba - VO - MO 5) VO + MO + ostatní 6) brutto spoteba - vlastní spoteba - spoteba na peerpání v PVE - ztráty v sítích Obrázek 17 Vývoj bilance elektiny Výroba brutto Výroba netto Saldo zahr. výmn Zdroje celkem Netto spoteba Zdroj: ERÚ,

143 tabulka 95 Výroba elektrické energie a tepla z obnovitelných zdroj energie a z odpad Ukazatel ) Elektrická energie (GWH) Vodní elektrárny Vtrné elektrárny Pevná biomasa Prmyslové odpady Komunální odpady Bioplyn Teplo (TJ) Pevná biomasa Prmyslové odpady ) Komunální odpady Bioplyn ) pedbžné údaje 2) odhad Zdroj: Statistická roenka R, 2003 tabulka 96 Výroba elektiny a ostatních energetických zdroj Ukazatel Micí jednotka ) Výroba elektiny celkem mil. kwh v tom: parní elektrárny mil. kwh vodní elektrárny 2) mil. kwh jaderné elektrárny mil. kwh spalovací motory a plynové turbíny mil. kwh Celkový instalovaný výkon MW v tom: parní elektrárny MW vodní elektrárny 2) MW jaderné elektrárny MW

144 spalovací motory a plynové turbíny MW Veejné elektrárny Výroba elektiny celkem mil. kwh v tom: parní elektrárny mil. kwh vodní elektrárny 2) mil. kwh jaderné elektrárny mil. kwh spalovací motory a plynové turbíny mil. kwh Celkový instalovaný výkon MW v tom: parní elektrárny MW vodní elektrárny 2) MW jaderné elektrárny MW spalovací motory a plynové turbíny MW Odbytová tžba erného uhlí tis. tun Odbytová tžba hndého uhlí tis. tun Brikety hndouhelné tis. tun Svítiplyn mil. m x x x x Koks tis. tun ) pedbžné údaje 2) v. vtrných elektráren Zdroj: Statistická roenka R,

145 tabulka 97 Pehled vodních elektráren EZ, a. s. (stav k ) Lokalita Instalovaný Typ Celkový inst. Uvedení do Vyvedení výkonu Rozvodna Vodní tok Roní výkon elektrárny výkon provozu Rozvodná Úrove (místo výroba netto v roce 2001 výrobny spolenost naptí pipojení) (celkem za spolenost) [MWe] [MWe] [kv] [MWh] Lipno I 120,00 akumulaní 120, JE 110 Lipno (EZ) Vltava Lipno II 1,50 prtoná 1, JE 22 mnírna D Vyšší Brod Vltava Orlík 364,00 akumulaní 364, EPS 220 Milín Vltava Slapy 144,00 akumulaní 144, STE 110 Slapy (EZ) Vltava Dalešice 450,00 peerpávací 450, EPS 400 Slavtice Jihlava Dlouhé Strán 650,00 peerpávací 650, EPS 400 Krasíkov Divoká Desná Kamýk 40,00 akumulaní 40, STE 110 Kamýk (EZ) Vltava Štchovice I 22,50 akumulaní 22, STE 110 Štchovice (EZ) Vltava Štchovice II 45,00 peerpávací 45, STE 110 Štchovice (EZ) Vltava Vrané nad Vltavou 13,88 akumulaní 13, STE 110 Vrané nad Vltavou (EZ) Vltava Hnvkovice 9,60 akumulaní 9, EPS 22 Hnvkovice (EZ) Vltava Koensko 1 3,80 prtoná 3, JE 22 Bechyn, Mydlovary Vltava Mohelno 1,76 prtoná 1, JME 22 Dalešice (EZ) Jihlava Želina 0,63 prtoná 0, SE 22 Kada Ohe Koensko 2 0,94 prtoná 0, JE 22 pes trafo vl. sp. elny Koensko Vltava 520 Dlouhé Strán 2 0,16 prtoná 0, EPS 400 pes trafo vl. sp. elny Dl. Strán Divoká Desná 482 Zdroj: ERÚ,

146 V roce 2002 ovlivnila provoz vodních elektráren srpnová povode. Ta se projevila pedevším v elektrárnách v povodí Vltavy. Pi povodni (13. srpna) bylo znieno zaízení elektráren Orlík, Kamýk, Štchovice I, Štchovice II a Koensko. Ostatní vltavské elektrárny byly pi povodni odstaveny, ale nedošlo k jejich vtšímu poškození. Do konce roku 2002 se podailo obnovit plný provoz elektráren Kamýk a Koensko. V ervnu 2003 se dokonuje oprava první turbiny elektrárny Štchovice I, druhá turbina bude opravena v roce Elektrárna Štchovice II mla být opravena do konce roku 2003, u elektrárny Orlík mla být opravena první z poškozených turbin rovnž do konce roku 2003; oprava ostatních zbývajících tí turbin bude provádna postupn až do konce roku Rozvoj vodních elektráren a stav využití vodní energie v období dokládá tabulka následující tabulka. 145

147 tabulka 98 Rozvoj vodních elektráren v letech Po.. 1 Evidence energetických vodních dl Poet energetických vodních dl Prmrný instalovaný výkon (MW) Roní výroba (GWh) z toho celkem peerpáním podklady 2. vydání SVP , , Statistika , ,6 79, Statistika , ,2 382, Statistika , ,4 283, Statistika , ,8 288, Statistika , ,9 202, Statistika , ,9 236, Statistika , ,0 227, Statistika , ,1 316, Statistika , ,8 271, Statistika , ,0 433, Statistika *) , ,0 382, Statistika **) 2 138, ,0 487, Statistika , ,0 534, Statistika , ,1 558, Statistika , ,4 415, Statistika , ,5 355,6 *) zmna statistického výkaznictví **) úbytek 10 MVE v dsledku jejich zniení povodnmi Zdroj: MŽP 146

148 tabulka 99 Vodní elektrárny v roce 2002 (pouze v majetku EZ, a. s.) Hlavní povodí Velikost elektráren Poet elektráren Prmrný instalovaný výkon (MW) Roní výroba (GWh) Labe nad 5 MW 8 760, ,45 pod 5 MW 3 5,37 13,35 Celkem , ,8 Odra nad 5 MW pod 5 MW Celkem Morava nad 5 MW ,76 419,18 pod 5 MW 1 0,16 0,64 Celkem ,92 419,82 R (EZ) nad 5 MW , ,63 Zdroj: MŽP pod 5 MW 4 5,53 13,99 Celkem , ,62 Malé vodní elektrárny a mikrozdroje provozované soukromníky jsou evidovány od roku 1995, kdy vstoupil v platnost zákon. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání, o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o Státní energetické inspekci. Statisticky jsou podchyceny od roku Zákon. 222/1994 Sb., byl nahrazen zákonem. 458/2000 Sb. ( energetický zákon ). Podnikat v energetických odvtvích na území R mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické i právnické osoby pouze na základ státního souhlasu, kterým je licence udlená Energetickým regulaním úadem. Zákon nabyl úinnosti Provoz peerpávací vodní elektrárny Dalešice se podílel na výrob objemem 210,6 GWh, z toho 134,5 GWh inila výroba z peerpání. Spoteba elektrické energie na peerpávání byla 185,3 GWh, takže na 1 MWh z peerpávání se spotebovalo 1,378 MWh elektrické energie. Provoz peerpávací vodní elektrárny Dlouhé Strán se podílel na výrob 208,6 GWh; spoteba elektrické energie na peerpání inila 276,8 GWh elektrické energie, tzn., že na 1 MWh z peerpávání se spotebovalo 1,327 MWh elektrické energie. Provoz peerpávací vodní elektrárny Štchovice II se podílel na výrob objemem 12,5 GWh a spoteba elektrické energie na peerpávání byla 16,8 GWh. Na 1 MWh z peerpávání se spotebovalo 1,344 MWh elektrické energie. 147

149 Vetn závodních a drobných soukromých elektráren inil instalovaný výkon k ve všech elektrárnách R MW. Následující tabulka udává vývoj postavení vodních elektráren v elektrizaní soustav R v letech 1995, 2000, 2001 a Charakterizuje vývoj výroby a využití instalovaných výkon. Vyísluje i údaje o podílu vodních elektráren na elektrizaní soustav. Zvláš uvádí instalované výkony a roní výrobu u elektráren veejných a ostatních. Údaje jsou pevzaty z podklad SÚ. Do kategorie veejných elektráren byly zaazeny všechny jednotky, které byly v roce 2002 registrované s kódy OKE 401 a 403. Do kategorie elektráren ostatních (závodní a soukromé) byly zaazeny všechny ostatní jednotky registrované s jinými kódy OKE. tabulka 100 Struktura instalovaného výkonu [%] (k píslušného roku) PE 78,7 78,8 78,1 77,6 77,3 76,6 76,5 71,8 72,1 71,6 69,9 70,5 70,2 65,3 PPE + PSE 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,4 2,4 3,2 4,4 4,3 4,5 4,7 VE 9,9 9,7 10,1 10,3 10,4 10,7 10,7 14,0 13,8 13,7 14,1 13,7 13,9 13,1 JE 11,4 11,5 11,8 12,1 12,3 12,7 12,8 11,8 11,7 11,5 11,6 11,5 11,4 16,9 AE 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 suma R 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 z toho EZ, a. s. AOE - jiná alternativní elektrárna GOE - geotermální elektrárna JE - jaderná elektrárna PE - parní elektrárna PPE - paroplynová elektrárna PSE - plynová a spalovací elektrárna PVE - peerpací vodní elektrárna SLE - solární elektrárna VE - vodní elektrárna VTE - vtrná elektrárna ZE - závodní elektrárna MVE - malá vodní elektrárna Zdroj: ERÚ, ,0 73,9 73,6 148

150 1.8 Doprava Jedinou souvislou vodní cestou v R pro vnitrostátní i mezinárodní pepravu je v souasné dob Labsko-vltavská vodní cesta o celkové délce 303 km. Všechny ostatní úseky splavných tok jsou izolované, nesouvislé, využívané jako lokální vodní cesty pedevším pro rekreaní dopravu. Krom tchto vodních cest existují úseky s obasnou plavbou pouze menšími plavidly s omezeným ponorem. Celkový podíl nákladní vodní dopravy na pepravních výkonech inil v roce 1996 cca 2,8%, v roce ,41% a v r ,86%. V letech 1995 až 2001 došlo k významnému poklesu podílu odvtví dopravy na tvorb HDP. Podíl jednotlivých odvtví znázoruje následující tabulka. tabulka 101 Tvorba HDP v odvtví dopravy (v bžných cenách) (v mil K) železniní (OKE 601) silniní (OKE 602) vodní (OKE 61) letecká (OKE 62) Zdroj: Roenka dopravy eské republiky, 2003 Naproti tomu investiní výdaje do dopravní infrastruktury se výrazn zvýšily. Dležitým pedpokladem pro rozvoj dopravního oboru je rozhodující i kvalita a rozsah dopravní infrastruktury. Proto v listopadu 1996 peložilo MDS do vlády materiál Program podpory rozvoje vodní dopravy v R do r ke kterému vláda pijala usnesení Na realizaci tohoto programu byly od roku 1997 již pidlovány finanní prostedky MDS ze státního rozpotu. Následující tabulka uvádí investiní výdaje do dopravní infrastruktury. tabulka 102 Celkové investiní výdaje do dopravní infrastruktury (v bžných cenách) (v mil. K) železniní ,6 9909, , ,7 silniní , ,7 vnitrozemské vodní cesty 47,8 202,4 114,8 402,2 292,2 512,9 letecká 2523,2 802,4 613,8 992,8 1718,2 1191,8 potrubní , ,2 739,2 661,1 Celkem , , , , ,2 Zdroj: Roenka dopravy eské republiky,

151 tabulka 103 Celkové investiní výdaje na opravy a údržbu dopravní infrastruktury (v bžných cenách) (v mil. K) železniní ,3 8862,8 9134,7 9951, ,4 silniní ,9 vnitrozemské vodní cesty ,5 letecká 249,5 302,9 320,9 455,8 477,2 383,2 potrubní 44 31,5 89,4 47,3 38,3 29,9 Celkem 12209, , , , , ,9 Zdroj: Roenka dopravy eské republiky, 2003 tabulka 104 Vnitrozemská vodní doprava základní ekonomické ukazatele Prmrný poet aktivních podnik Poet zamstnaných osob Výnosy celkem (v mil K) z toho Celkové tržby (v mil. K) Náklady celkem (v mil. K) Vlastní jmní k (v mil. K) Poízení investic celkem (v mil. K) Zdroj: Roenka dopravy eské republiky, Pedbžné údaje 150

152 tabulka 105 Dopravci provozující nákladní dopravu po vnitrozemských vodních cestách Poet dopravc Registrovaná dopravc (tis. tun) tonáž 301,5 268,4 147,7 193,9 185,5 205,8 celkem Zdroj: Roenka dopravy eské republiky, 2003 tabulka 106 Splavné vodní cesty pro pravidelnou dopravu (km) Délka labskovltavské cesty kanalizované vodní cesty regulované vodní cesty Celková délka ,6 663,6 663,6 663,6 663,6 splavných vodních cest 7 Kanály celkem 38,6 38,6 38,6 38,6 38,6 38,6 Splavné eky a jezera celkem 638, podle klasifikace vnitrozemských vodních cest tída I až IV 529,1 529,1 515,7 515,7 515,7 515,7 tída Va 109,3 109,3 109,3 109,3 109,3 109,3 Zdroj: Roenka dopravy eské republiky, vetn cest na nádržích a jezerech sloužících pevážn k rekreaní osobní doprav a sportovní plavb 151

153 tabulka 107 Vnitrozemská vodní doprava Motorové nákladní lod poet - registrovaná tonáž celkem (tis. t) Vlené a tlané luny poet - registrovaná tonáž celkem (tis. t) Vlené a tlané remorkéry - poet Výkon celkem (tis. kw) Zdroj: Roenka dopravy eské republiky, ,52 67,97 66,39 60,96 62,51 66, ,94 178,29 176,73 87,47 97,91 130, ,78 52,41 51,95 35,01 38,56 45,59 Osobní lod - poet obsaditelnost os.lodí * * * tabulka 108 Vývoz a dovoz zboží po vodních cestách z eské republiky (v tis. t) Vývoz ,7 720,9 621,4 431,5 386,7 Dovoz 437,6 583,4 574,4 482,3 420,3 368,5 Zdroj: Roenka dopravy eské republiky,

154 tabulka 109 Vnitrozemská vodní nákladní doprava (pouze plavidly registrovanými v R) Peprava zboží 4440,5 1856,3 1889, ,9 celkem (v tis.t) podle druhu pepravy Vnitrostátní 2770,5 396,2 418,8 634,9 584,4 760,3 Mezinárodní ,1 1471,1 1271,1 1009,7 841,7 Zdroj: Roenka dopravy eské republiky, 2003 tabulka 110 Výkony nákladní vnitrozemské vodní dopravy Ukazatel Peprava zboží celkem (tis. t) v tom: mezinárodní z toho: dovoz vývoz vnitrostátní Výkony celkem (mil. tkm) v tom: mezinárodní z toho: dovoz vývoz vnitrostátní Zdroj: Roenka dopravy eské republiky,

155 Obrázek 18 Výkony nákladní vnitrozemské vodní dopravy tis.t Peprava zboží celkem (tis.t) mezinárodní vnitrostátní Zdroj: Roenka dopravy eské republiky,

156 1.9 Cestovní ruch Podle odhad Svtové organizace cestovního ruchu (WTO) bude tvoit mezironí pírstek cestovního ruchu ve svtovém mítku 2,5 a. 2,8%. V roce 1999 se ve svt cestovní ruch podílel na tvorb HDP tém 13%, ve státech EU pak 14%. Tvoil více jak 8% hodnoty vývozu zboží a tém 35% inkasa obchodních služeb. Rst píjm dosáhl meziron 7,5%. V této dob vytváí cestovní ruch celosvtov 11% pracovních míst (ve vysplých ekonomikách pak a. 15%). Objemem tržeb se cestovní ruch adí na první místo mezi hospodáskými odvtvími ped obchod s ropou a automobilový prmysl. Vývoj cestovního ruchu v R v období lze charakterizovat zejména tmito ukazateli: poet zahraniních návštvník eské republiky se zhruba ztrojnásobil a v roce 2000 inil cca 104,25 mil. osob; z tohoto potu pijelo silniními dopravními prostedky cca 98,32 mil. osob, po železnici cca 4,01 mil. osob a cca 1,9 mil. osob letecky, poet zahraniních turist v registrovaných ubytovacích zaízeních se postupn zvyšoval a v roce 2000 inil cca 5,61 mil. osob z hlediska cíle cesty pijelo v roce % turist na dovolenou, 19% služebn, 15% na návštvu píbuzných, 14% na aktivní dovolenou a 11% za nákupy, prmrné náklady zahraniních turist na pobyt v R inily v r USD 83,6 na osobu a den. Z toho USD 50,7 utratili turisté v R, co. bylo více o 6,7 USD než v roce 1999, prmrná délka pobytu, kterou zahraniní turista stráví v R se prodloužila 0,8 dne a v roce 2000 dosáhla 4,5 dne, nejvyšší nárst zahraniní návštvnosti (ukazatel zahraniní návštvníci v R a zahraniní turisté v R) byl zaznamenán poátkem 90. let, postupn dochází ke stabilizovanému trendu, z hlediska zem pvodu tvoí nejvtší podíl zahraniních turist ubytovaných v registrovaných ubytovacích zaízeních Nmci (v r celkem tis. osob), dále pak Poláci tis., Nizozemci tis., Britové tis., Italové tis. a Ameriané - 224tis., poátkem 90. let se zahraniní návštvnost soustedila zejména na Prahu, postupn její podíl klesá (v r navštívilo Prahu cca 40% zahraniních turist), poet ubytovacích zaízení stoupl za poslední dekádu pibližn tynásobn a v r dosáhl potu , lžková kapacita se zvýšila o více než o tetinu; ve srovnání s rokem 1990 vzrostl v roce 2000 poet pokoj u ptihvzdikových hotel o 26,4% a poet stálých lžek o 27,7%, u tyhvzdikových hotel poet pokoj o 8,7% a poet stálých lžek o 12,3%, výjezdový cestovní ruch zaznamenává po boomu poátkem 90. let stagnaci, resp. uritý pokles; poet vyjí.djících eských oban se v roce 2000 zvýšil, devizové píjmy z cestovního ruchu se zvtšily tém sedminásobn, devizové saldo z cestovního 155

157 ruchu má trvale kladnou hodnotu a do roku 1994 prakticky krylo záporný schodek platební bilance, podíl devizových píjm z cestovního ruchu na tvorb HDP se zvýšil od roku 1993 z 4,5% na 5,6% v roce 2000, podíl devizových píjm a ekvivalent tržeb za export zboží a služeb dosáhl v roce 2000 úrovn 9,9%, vedle pozitivních pínos se objevily první signály ohrožení z pílišné koncentrace nebo nevhodné lokalizace aktivit cestovního ruchu v rozporu se zájmy ochrany pírody a krajiny i cestovního ruchu. Pesné kvantifikovatelné údaje o vlivu cestovního ruchu na životní prostedí doposud neexistují, nebo do roku 2001 nebyla vytvoena sada píslušných ukazatel. Cestovní ruch je významným zdrojem píjm státního rozpotu. Pispívá k tvorb pracovních míst v oblastech, kde je vhodný potenciál pro jeho rozvoj. Cestovní ruch je rovnž dležitým faktorem rozvoje region, vetn hospodásky slabých a strukturáln postižených. Již v prbhu prvního pololetí roku 2002 byl v dsledku celosvtové ekonomické recese (zejména ekonomické situace v Nmecku), vlivu událostí 11. záí 2001 a silného kurzu eské koruny zaznamenán zetelný pokles zájmu o R jako destinaci cestovního ruchu. K dalšímu propadu cestovního ruchu v R významn pisply povodn v roce Poet píjezd zahraniních host do hromadných ubytovacích zaízení za rok 2002 se v porovnání s rokem 2001 snížil o 15,3 %. Za 1. pololetí 2003 klesl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 9,3 %. Devizové píjmy ze zahraniního cestovního ruchu v K poklesly v roce 2002 proti stejnému období roku 2001 o 19,9 % (podle objemového indexu oištného od vlivu inflace a kursových zmn). Propad píjm z cestovního ruchu se podepsal na vývoji zahraniního obchodu a na snížení rstu HDP. V této situaci je dležité dosáhnout oživení zájmu o destinaci R formou propaganích a marketingových aktivit nadregionálního a mezinárodního významu a pispt tak ke zvýšení potu zahraniních a domácích úastník cestovního ruchu. Jedním z dležitých pedpoklad rozvoje cestovního ruchu je dosažení maximální informovanosti turist o kulturním a historickém potenciálu naší zem. Podmínkou je jasné znaení turistických a kulturních cíl, které se musí stát souástí služeb pro turisty. Na základ konzultací se zástupci Ministerstva kultury R, Ministerstva dopravy R a editelství silnic a dálnic R vytipovala Czechtourism významné kulturní a turistické cíle v dosažitelném okolí (25 30 km) stávajících dálnic - cca 180 cíl a rychlostních silnic v R - cca 100 cíl s akcentem na jejich význam pro cestovní ruch a jejich dostupnost. tabulka 111 Zahraniní cestovní ruch (v tis.) Rok Píjezdy zahr návštvník Výjezdy oban R Zdroj: Roenka dopravy R,

158 tabulka 112 Hromadná ubytovací zaízení cestovního ruchu Ukazatel ) ) ) Hromadná ubytovací zaízení ) ) ) ) Lžka ) ) ) ) Místa pro stany a karavany ) ) ) ) Píjezdy host celkem (tis.) Penocování host celkem (tis.) ) pedbžné údaje 2) stav k Zdroj: Statistická roenka R, 2003 Cestovní ruch a lázeství patí mezi dležitá odvtví eské ekonomiky. Cestovní ruch a navazující odvtví se v souasnosti podílejí na tvorb HDP 9-11 % a na celkové zamstnanosti 9-10 %. Devizové píjmy z cestovního ruchu pedstavovaly v roce , 6 % podílu na HDP, 9, 9 % ekvivalence exportu a tém 43 % píjm bilance služeb. Multiplikaní efekt doprovázející rozvoj cestovního ruchu je jedním z atribut, pro je cestovní ruch považován za odvtví budoucnosti, a to i v eské republice. Bývá také oznaován za odvtví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních píležitostí. Mimo zamstnanosti ovlivuje podstatným zpsobem dalších významné oblasti: podílí se na tvorb hrubého domácího produktu, pozitivn ovlivuje platební bilanci státu, tvoí píjmy státního rozpotu, má vliv na píjmy místních rozpot a jeho rozvoj podporuje investiní aktivity. Materiáln technická základna cestovního ruchu v R doznala po roce 1989 významných kvantitativních i kvalitativních zmn. V roce 1989 existovalo v R více než hromadných ubytovacích zaízení s celkovou kapacitou 342 tisíc lžek (v tom zaízení volného a vázaného cestovního ruchu 8 ). Do roku 2001 se poet ubytovacích zaízení zvýšil více než tyikrát - na (dvodem byl rychlý rozvoj ubytování v soukromí, výstavba penzion) a lžková kapacita se zvýšila o více než tetinu na Vtšina zaízení podnikové rekreace se pitom postupn transformovala na bžná komerní zaízení jako hotely a penziony. Celkový nárst nové výstavby smoval zejména do Prahy a atraktivních stedisek cestovního ruchu (lázn, msta, hory), celoplošn pak do výstavby penzion a rychlého rozvoje ubytování v soukromí. V souasnosti 36, 7 % ubytovací kapacity pedstavují hotely, motely, botely a penzióny. Individuální ubytování, resp. ubytování v soukromí, se podílí více než 7 % (v roce 1989 tento podíl pedstavoval 4, 3 %). 8 v tom zejména podniková rekreaní zaízení, dále výbrová rekreace odbor a lázeská ubytovací zaízení 157

159 Akoliv tém 80 % území republiky mže být zajímavé pro cizince, zstává hlavním turistickým centrem Praha, která sousteuje tém 70 % zahraniních návštvník. Trendy domácí návštvnosti mají podobný charakter jako zahraniní návštvnost, tj. koncentrace do turisticky nejatraktivnjších míst a oblastí, s vtším drazem "služebního a obchodního" cestovního ruchu ve mstech. Z hlediska ubytovaných návštvník také pevládá letní sezóna (62 % v r. 1999). Každý region eské republiky má pírodní a kulturn historické pedpoklady k rozvoji uritých druh cestovního ruchu. Tento potenciál však není v celkovém pohledu dostaten využíván. Rozdíly mezi kraji z hlediska cestovního ruchu vyplývají jednak z daných podmínek (pírodní prostedí, kulturní a historické ddictví), jednak z vytváených podmínek (organizace a úrove zaízení CR). Pro cestovní ruch v eské republice je významný a zatím málo využitý velký poet památkových, resp. historicky hodnotných objekt (celkem je v R registrovaných nemovitých kulturních památek), které nejsou ve vtšin pípad využívány a jsou zanedbané nebo opuštné. Pouze 134 památek má statut národní kulturní památky a jako takové mají vtší nadji na získání potebných prostedk na údržbu a obnovu. R má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produkt jako nap. mstského, kongresového a incentivního cestovního ruchu, sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního cestovního ruchu a širokého souboru produkt, které jsou šetrné k pírod. V R se otevírá prostor pro venkovskou turistiku s jejími produkty (nap. agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika apod.). Ta však zatím ve struktue nabídky zaujímá v R jen nepatrný podíl (nap. v roce 2000 pipadal na agroturistiku jen 0, 2 % podíl z celkového potu penocování, s výraznou koncentrací do východních a jižních ech a na jižní Moravu). Nabízí se možnost dalšího kvalitativního rozvoje tradiního lázeství, které je významnou souástí turistické nabídky R. Cestovní ruch v regionech Nosnými faktory rozvoje cestovního ruchu jsou v jednotlivých krajích vždy nejatraktivnjší prvky a aktivity. Existuje hustá a dobe znaená sí vzájemn propojených turistických stezek a tras, udržovaná Klubem eských turist. Realizovaný cestovní ruch se sousteuje v Praze (40 % návštvnosti domácích i zahraniních subjekt), dalšími nejnavštvovanjšími regiony jsou západoeské lázn (kraje Karlovarský a Ústecký), Krkonoše a Jizerské hory (kraj Liberecký a Královéhradecký), píhraniní oblasti jižních ech (kraj Jihoeský a Plzeský), z velkých mst pedevším veletržní Brno. Ve vtšin region R se nicmén dosud nepodailo vytvoit kvalitní regionální produkty cestovního ruchu. V posledních letech se na území nkterých region ustavují euroregiony (s ohledem na možnou peshraniní spolupráci), které poskytují velké rozvojové píležitosti také pro aktivity cestovního ruchu, rozšiující regionální možnosti (nap. dálkové mezinárodní cyklotrasy). Na kapacit ubytovacích zaízení se nejvíce podílí region Severovýchod (24, 7 %), dále pak Jihozápad (15, 3 %), Praha (14, 9 %), Severozápad (11, 3 %) a Jihovýchod (11, 2 %). Nejmenší podíl na lžkové kapacit mají regiony Moravskoslezsko (6, 6 %) a Stední echy (7, 4 %). 158

160 tabulka 113 Srovnání region NUTS 2 dle základních ukazatel cestovního ruchu v roce 2001 Poet ubytovacích zaízení Poet lžek Poet míst na volné ploše Poet host v roce 2001 Praha Stední echy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Stední Morava Moravskoslezs ko R celkem Poet osob pracujících v ubytovacích zaízeních Zdroj: Kapacita ubytovacích zaízení cestovního ruchu. SÚ (k ), Praha Návštvnost v ubytovacích zaízeních cestovního ruchu v roce SÚ, Praha 2002 Skutené využití kapacit pro realizovaný cestovní ruch vyplývá z údaje o % istého využití lžek v ubytovacích zaízeních, z nhož je patrné regionální rozložení zájmu návštvník. Pi prmrném využití v R 45, 1 % má nejvyšší využití Karlovarský kraj (61, 2 %), následuje Praha (53, 4 %), zbylé kraje jsou pod prmrem. Nejnižší využití lžek je v Ústeckém (33, 9 %) a Jihomoravském kraji (35, 1 %). 159

161 tabulka 114 Využití lžek a pokoj u hotel a pension za rok 2001 Zdroj: SÚ isté využití lžek v % Hlavní msto Praha 53, 4 59, 2 Stedoeský kraj 38, 2 43, 6 Jihoeský kraj 37, 1 42, 2 Plzeský kraj 42, 9 47, 0 Karlovarský kraj 61, 2 65, 5 Ústecký kraj 33, 9 38, 8 Liberecký kraj 37, 1 42, 4 Královehradecký kraj 44, 6 50, 7 Pardubický kraj 41, 4 45, 1 Vysoina kraj 40, 0 45, 7 Jihomoravský kraj 35, 1 39, 2 Olomoucký kraj 35, 2 39, 8 Zlínský kraj 48, 1 53, 2 Moravskoslezský kraj 42, 6 48, 1 R 45, 1 50, 7 Využití pokoj v % Atraktivnost z hlediska zahraniních návštvník lze rámcov odvodit z podílu cizinc na uskutenných penocováních. Nejvyšší podíly vykazuje Praha (60, 6 %) a Karlovarský kraj (52,0 %). Blízko prmrné hodnot za R (35 %) jsou ješt kraje Jihomoravský (31, 5% a Ústecký (31, 4 %). V ostatních krajích se podíl penocování cizinc pohybuje pod prmrem od 20 do 28 %. Petrvává koncentrace návštvnosti na letní sezónu (duben - záí), na kterou pipadá 64 % z celkového potu zahraniních turist. Lázeský cestovní ruch eské lázeství má hluboké historické koeny a tradici. V R existuje 36 mst a obcí se statutem lázeského místa. Mezi nejznámjší patí Karlovy Vary, Mariánské Lázn, Františkovy Lázn, Teplice, Podbrady a Luhaovice. Po roce 1990 byla vtšina lázeských zaízení privatizována. V roce 1990 bylo v R celkem 87 státních lázeských zaízení, v souasné dob je ve vlastnictví státu jen 17 lázeských zaízení, vtšinou dtských léeben a lázeských rehabilitaních zaízení, vetn zaízení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. 160

162 Zmna majetkových práv a úprava financování lázeské pée se po roce 1990 promítla jednak do struktury pacient lázní, jednak do posilování komerních aktivit spojených s ubytováním a stravováním, s kulturními, sportovními a spoleenskými aktivitami, pi zachování zdravotnického charakteru lázeských zaízení. Pestože od roku 1995 výrazn klesal podíl pacient na náklad zdravotního pojištní, souasn stoupal poet pacient, kteí si hradili lébu na vlastní náklady. Podíl pacient s lébou na vlastní náklady se mimoádn zvýšil u zahraniních pacient. Lázn v R disponují cca 22 tis. lžky. Postupn od roku 1997 dochází ke zvyšování kvality standardu ubytovacích služeb snižuje se poet jedno a dvouhvzdikových lázeských hotel a posiluje poet tíhvzdikových. V roce 2000 pedstavovala prmrná doba lázeských léebných pobyt nebo ozdravných dovolených 15, 5 dne. Prmrná doba pobytu turist v R inila 4, 5 dne. Délka pobytu lázeských host se pozitivn promítá do celkových píjm a výnos z lázeského cestovního ruchu, do devizových píjm z cestovního ruchu apod. tabulka 115 Hosté v lázeských zaízeních v roce 2000 Zdroj: SÚ Poet host Hosté celkem , 5 z toho: Tuzemci , 5 Cizinci , 8 Podnikání a zamstnanost v cestovním ruchu Prmrná doba pobytu (dny) Podnikání v oblasti cestovního ruchu je regionáln diferencováno. Pipravenost ekonomiky na využití cestovního ruchu do jisté míry charakterizuje poet podnikatelských subjekt. V celkovém potu subjekt (podle OKE 55 v roce 2000) pevládají malé podniky a jednotlivci. V krajském rozložení se nejvíce podnikatel sousteuje v Praze (16, 2 %) a Stedoeském kraji (10, 6 %). Významnjší koncentrace se vyskytuje v Jihomoravském kraji (9, 3 %), naopak nejmenší podíl má kraj Vysoina (3, 4 %) a Pardubický kraj (3, 6 %). Hustota podnikatelských subjekt v cestovním ruchu na jednotku plochy dává v Praze dvakrát vyšší hodnotu než v Brn a Plzni a tikrát vyšší než v Ostrav. 161

163 Obrázek 19 Poet podnikatelských subjekt v cestovním ruchu na 100 km 2 Zdroj: Regionální analýza cestovního ruchu v R, ÚÚR Brno, 2001 Pro podnikání v cestovním ruchu jsou typické rodinné, malé a stední podniky (cestovní kanceláe, prvodcovské služby, ubytovací zaízení, stravovací zaízení apod.) s potem zamstnanc 0 20 osob. Vtšinou jde o flexibilní podnikatelské jednotky, které se dobe pizpsobují potebám trhu. tabulka 116 Organizaní struktura pohostinství a ubytování podle velikosti Rok Poet registrovaných ekonomických subjekt Poet z toho skupiny s potem zamstnanc v % Soukromí podnikatelé bez zamstnanc , 4 23, 0 6, 4 1, 1 0, , 5 23, 5 6, 0 0, 9 0, 1 Zdroj: SÚ 162

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3%

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% MA K12/ 1 Mak 12: Teorie zahraniního obchodu 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3. Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (mnová) rizika Zásahy státu 4.Pvodní smysl

Více

Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy

Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy Návrh rozpotu na rok 2004 A - daové píjmy položka text rozpoet v tis. K 1111 da ze závislé innosti 1300 1112 da z píjmu fyz. osob (OSV#) 500 1113 da srážková 70 1121 da z píjmu práv. osob 1 300 1122 da

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005

Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 Píloha roní úetní závrky sestavené ke dni 31.12.2005 l. 1 Informace o úetní jednotce Název úetní jednotky : Msto Vimperk sídlo : Steinbrenerova 6, Vimperk, 385 17 Identifikaní íslo : 00250805 právní forma

Více

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území

Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území Metody vyhodnocování udržitelného rozvoje a využití území doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nástroje udržitelného ÚP dle zákona. 83/6 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ)

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu

Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky 1 000 K Píjmy: Da z píjmu Obec Jindichovice,Jindichovice 232,358 01 Kraslice Plnní rozpotu k 30.06.2010 Skutenost Rozpoet %plnní poznámky K 1 000 K Píjmy: Da z píjmu fyz.osob.závislá innost 516 885,43 950,00 54,41% Da z píjmu fyz.osob

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010

TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 TÉMATA BAKALÁSKÝCH PRACÍ OBORU 6208R123 EKONOMIKA A MANAGEMENT V PRMYSLU PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010 Rámcové téma 1. Analýza podmínek založení nového podnikatelského subjektu 2. Píprava podnikatelského

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY

STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace

Více

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek

R o z v a h a. k...31.12...200 3 (v celých tis. K) a b 1 2 A. Stálá aktiva.009-015+026-033+041 001 246 289 1. Dlouhodobý nehmotný majetek Ministerstvo financí R schváleno MF R.j. 283/77 225/2001 s úinností pro úetní jednotky útující podle útové osnovy pro nevýdlené organizace Úetní jednotka doruí: 1x píslušnému finannímu orgánu R o z v a

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Návrh. Závrený úet Msta. za rok 2005

Návrh. Závrený úet Msta. za rok 2005 Msto Vimperk, Steinbrenerova 6, Vimperk Návrh Závrený úet Msta za rok 2005 (podle 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot, ve znní platných pedpis) 1 1. Údaje o plnní píjm a výdaj

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Rozpoet msta Stíbra na rok 2004 I.PÍJMY CELKEM 110 663,0. z toho daové 52 983,0 nedaové 15 842,0 kapitálové 1 400,0 dotace neinvestiní 40 438,0

Rozpoet msta Stíbra na rok 2004 I.PÍJMY CELKEM 110 663,0. z toho daové 52 983,0 nedaové 15 842,0 kapitálové 1 400,0 dotace neinvestiní 40 438,0 Rozpoet msta Stíbra na rok 2004 I.PÍJMY CELKEM 110 663,0 z toho daové 52 983,0 nedaové 15 842,0 kapitálové 1 400,0 dotace neinvestiní 40 438,0 II. VÝDAJE CELKEM 110 724,5 z toho bžné 100 931,0 kapitálové

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Schválený rozpoet msta Horní Slavkov na rok 2010 Píjmová ást - druhové lenní

Schválený rozpoet msta Horní Slavkov na rok 2010 Píjmová ást - druhové lenní Schválený rozpoet msta Horní Slavkov na rok 2010 Píjmová ást - druhové lenní (v tis.k) tída ROZPOET odbor druh NA ROK 2010 1 pol. DAOVÉ PÍJMY: OF 1111 da z píjmu FO ze závislé innosti 8 500,00 OF 1112

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník

INVESTINÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiní cíle zákazníka. Investiní dotazník Investiní dotazník INVESTINÍ DOTAZNÍK Dotazník je pedkládán v souladu s 15h a 15i zákona. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znní pozdjších pedpis zákazníkovi spolenosti ATLANTIK finanní

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

VI. VÝNOSY, NÁKLADY, ANALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU

VI. VÝNOSY, NÁKLADY, ANALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU VI. VÝOSY, ÁKLADY, AALÝZA VÝVOJE HOSPODÁSKÉHO VÝSLEDKU VÝOSY Jedná se o veškeré penžní ástky, které podnik získal ze svých inností za urité období bez ohledu na to, zda došlo v tomto období k k jejich

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP)

(Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) ORIENTAČNÍ FINANČNÍ RÁMEC REGIONÁLNÍCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ A JEDNOTNÉHO PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU PRO OBDOBÍ 2004 2006 (Pracovní podklad v rámci koordinace prací na aktualizaci ROP) Počínaje rokem vstupu

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Závrený úet obce Horní Bekovice. za rok 2013

Závrený úet obce Horní Bekovice. za rok 2013 Závrený úet obce Horní Bekovice za rok 2013 Obec Horní Bekovice, Podipská 13, IO 00263621, DI 00263621 podle 17, odst. 6, zák.. 250/2000 Sb. o rozpotových pravidlech územních rozpot a zákona. 128/2000

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Vyhodnocování udržitelného využití území

Vyhodnocování udržitelného využití území Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2008 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Vít Suchánek, ÚZK Konference ITAPA 2003 Bratislava, 28.10.2003 Resort ÚZK Obdoba SÚGKK v eské republice, kompetence v oblasti zemmictví a katastru nemovitostí

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2005 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 9. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 18. 3. 2009 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009 ZPRÁVA O HOSPODAENÍ A O INNOSTI PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2009 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod Adresa organizace: editel organizace: Zprávu vypracoval(a):

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová Obsah: Úvod...2 1 Program IB-NET Svtové banky...3 1.1

Více

HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ

HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ Oekávané výstupy dle RVP GV: žák na základ aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdležitjších ekonomických ukazatel (inflace, úrove HDP, míra nezamstnanosti) na

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12 1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 8. 12. 2008 1 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

Smrnice upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty SMRNICE

Smrnice upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty SMRNICE SMRNICE sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len Strana 1 (celkem 6) S M R N I C E upravující pravidla pro hrazení finanních závazk len sportovního

Více

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES Page 1 of 6 Evidenní íslo zakázky: 228684 Evidenní íslo formuláe: 7201011028684 Datum odeslání do TED: 20.08.2012 Typ: ádný NoDocExt: 2012-353090 Evropská unie Vydání dodatku k Úednímu vstníku Evropské

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008 Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 28 Základní princip útování v úetní jednotce SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov, IO: 46789812, je

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Cikháj se na svém zasedání dne 22.12.2003 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

Obecn závazná vyhláška íslo 1/2005 obce Krásno o místních poplatcích.

Obecn závazná vyhláška íslo 1/2005 obce Krásno o místních poplatcích. Obecn závazná vyhláška íslo 1/2005 obce Krásno o místních poplatcích. Zastupitelstvo obce Krásno na svém zasedání dne 21.2.2005 se usneslo vydat podle ustanovení 14 odst.2 zákona íslo 565/1990 Sb., o místních

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více