Pozn.: ve školním roce 2005/2006 vešel v platnost školský zákon č. 561/2004 Sb., který do jisté míry ovlivnil srovnatelnost dat

Transkript

1 2.2 Vzdělání Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve smyslu jeho přípravy na budoucí osobní i občanský život. Současně je vzdělání bezesporu jedním z hlavních parametrů určujících kvalitu lidských zdrojů. Vzhledem k dynamicky se měnícím potřebám a požadavkům pracovního trhu je však nutné prostřednictvím dalšího, celoživotního vzdělávání neustále zvyšovat již dosažený stupeň kvality lidských zdrojů. Výchozí částí procesu vzdělávání je předškolní a také základní vzdělávání. Vzdělávání v těchto zařízeních doznalo od roku 1989 poměrně značných změn, které souvisely a souvisejí především s demografickým vývojem. Devadesátá léta byla charakteristická nízkou úrovní porodnosti, která následně ovlivnila počet dětí vstupujících do těchto forem vzdělávání. Většina krajů České republiky tak přistoupila k redukci počtu především předškolních zařízení. Vzhledem k nárůstu porodnosti v posledních několika letech (způsobenému silnými ročníky narozenými v 70. letech) se však některé regiony v současné době potýkají naopak s nedostatkem těchto zařízení. Druhou stěžejní částí nutnou pro budoucí uplatnění na trhu práce je střední (sekundární) a vysokoškolské (terciární) vzdělávání. Schopnost operativně reagovat na změny na trhu práce pak umožňuje celoživotní vzdělávání probíhající po vstupu na pracovní trh. Významnou roli v případě celoživotního vzdělávání představuje také počítačová gramotnost, tj. využívání informačních a komunikačních technologií nejen v pracovním prostředí, ale také v domácnostech a běžném životě jednotlivce. Střední a vysoké školství Primárním stupněm vzdělání, který je významným faktorem ovlivňujícím úspěch jedince na trhu práce, je střední, vyšší a vysoké školství. Základním kriteriem úrovně vzdělávání v regionu je počet škol a počet studujících. Tab Učňovské a střední školství Školní rok 2000/ / / / / / / /2008 Střední odborná učiliště školy žáci (denní studium) nově přijatí žáci absolventi Střední odborné školy (obory s maturitou a bez) školy žáci (denní studium) nově přijatí žáci absolventi Gymnázia školy žáci (denní studium) nově přijatí žáci (4leté studium) nově přijatí žáci (víceleté studium) absolventi Vyšší odborné školy školy žáci (denní studium) nově přijatí žáci absolventi Pozn.: ve školním roce 2005/2006 vešel v platnost školský zákon č. 561/2004 Sb., který do jisté míry ovlivnil srovnatelnost dat V posledním sledovaném školním roce (tj. 2007/2008) fungovalo na území Libereckého kraje celkem 81 škol poskytujících střední a vyšší odborné vzdělání. Oproti výchozímu školnímu roku 2000/20001 se tak jejich počet nezměnil. Nejkolísavěji se během sledovaného období vyvíjel počet středních odborných učilišť. Naopak velmi stabilní jsou počty gymnázií a vyšších odborných škol. Většina středních škol LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ

2 v Libereckém kraji nabízí střední odborné vzdělání v rámci maturitních i nematuritních oborů (v roce 2007/2008 se jednalo o 40 škol). Uvedené střední školy navštěvovalo v denním studiu v posledním uvedeném školním roce celkem studentů, což je o 3,2 % (654 osob) více než v roce 2000/2001. Ve srovnání dvou krajních školních let se zvýšil podíl studentů středních odborných škol, a to na úkor studentů středních odborných učilišť a gymnázií. Nárůst zaznamenal také podíl studentů na vyšších odborných školách. Nejvýrazněji pak mezi roky 2000/2001 a 2007/2008 vzrostl počet studentů vyšších odborných škol (o 14,2 %), přírůstek studentů středních odborných škol činil 8,9 % a gymnázií 1,5 %. Naopak počet studentů středních odborných učilišť se o 2,5 % snížil. Z uvedeného vyplývá, že většina dnešních mladých lidí při rozhodování o svém budoucím povolání volí především maturitní studijní obory ve školách, které poskytují určitou odbornou znalost konkrétního odvětví. Střední odborná učiliště zaznamenávají dlouhodobý snižující se zájem o studium v nabízených oborech. Nezájem o tyto obory souvisí pravděpodobně s dnešním životním stylem mladých lidí (delší studium nabízí možnost cestování, získání jazykových znalostí a dalších zkušeností, zvyšuje kvalifikaci a tím i budoucí příjem, maturita je v moderní době chápána jako primární titul vzdělání), ale do jisté míry také s nevyhovující strukturou učebních a studijních oborů, která pak následně není schopna naplnit požadavky trhu práce. Z údajů v tabulce vyplývá, že se počet nově přijímaných žáků mezi krajními roky sledovaného období zvyšoval u všech typů středních škol kromě již zmíněných středních odborných učilišť. Nejvyšší přírůstek nových žáků byl evidován na vyšších odborných školách (o 46,7 %). V případě gymnázií rostl počet nových studentů pouze u 4letého studia (o 15,9 %), zatímco na víceletá gymnázia bylo v roce 2007/2008 přijato o 1,7 % studentů méně než v roce 2000/2001. Více než 13 % nových žáků bylo přijato na střední odborné školy. Nejvíce absolventů evidovala v roce 2006/2007 střední odborná učiliště (2 083 osob). Střední odborná učiliště pak současně byla jedinými středními školami, ve kterých mezi školními roky 2000/2001 a 2006/2007 vzrostl počet absolventů, a to o 8,5 %. Pro ostatní střední školy byl ve sledovaných letech charakteristický spíše úbytek absolventů, z toho nejvyšší v případě vyšších odborných škol (o 33,9 %). Graf 9 Absolventi středních škol Libereckého kraje (denní studium) SOU SOŠ Gymnázia VOŠ absolventi / / / / / / /2007 školní rok Propojenost mezinárodních trhů s Českou republikou vyžaduje od současných studentů nezbytnou znalost cizích jazyků. Požadavky většiny zaměstnavatelů působících v Libereckém kraji se obvykle orientují na angličtinu, němčinu a také francouzštinu. Těmto nárokům odpovídá i zájem studentů o uvedené jazyky, což dokládá níže uvedený graf. Vysoké školství v Libereckém kraji reprezentuje Technická univerzita v Liberci, která zájemcům o vysokoškolské studium nabízí vzdělání v rámci 6 fakult. K studovalo na těchto fakultách celkem studentů, z toho v prezenční (denní) formě. Podle studijních programů v prezenčním studiu se 61,5 % studentů vzdělávalo v bakalářském programu, 26,9 % v a 9,1 % v navazujícím programu. V doktorském programu bylo ke konci roku 2007 evidováno 231 studentů. 24 LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007

3 Graf 10 Výuka cizích jazyků na středních školách v Libereckém kraji (stav k ) studenti anglický francouzský německý ruský španělský italský latinský Pozn.: každý žák je započten tolikrát, kolika cizím jazykům se učí Distanční a kombinované studium na Technické univerzitě využívalo v roce 2007 celkem studentů. Většina z nich (1 497 osob, tj. 70,2 %) studovala v bakalářském studijním programu. V programu bylo k uvedenému datu 280 studentů. V členění podle fakult vykázala nejvíce studentů pedagogická fakulta (2 814 osob). Nejméně studujících vzhledem k náročnosti a nákladnosti studia přijímá fakulta architektury, k zde studovalo 259 osob. Tab Studenti Technické univerzity v Liberci podle jednotlivých typů studia (stav k ) Studenti ve studiu prezenčním distančním a kombinovaném v typu studijního programu v typu studijního programu celkem celkem doktorském 1) navazujícím 2) celkem doktorském bakalářském bakalářském 1) navazujícím 2) Technická univerzita v Liberci v tom fakulty: strojní mechatroniky a MIS hospodářská textilní pedagogická architektury ) magisterské studijní programy v délce 4 až 6 let 2) magisterské studium v délce 1 až 3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů Mezi roky 2006 a 2007 se počet studentů Technické univerzity v Liberci navýšil o 7,2 %. Rychlejší tempo růstu však zaznamenal počet studentů v distančním a kombinovaném studiu než ve studiu prezenčním. Struktura studentů podle typu studijního programu se v podstatě nezměnila. I v roce 2007 dominoval bakalářský program následovaný programem magisterským. Oproti roku 2006 se však v roce 2007 poměrně výrazně snížil počet studentů v prezenční formě magisterského (o 27,2 %) a doktorského programu (o 12,8 %). Obdobně tomu bylo i v případě distanční a kombinované formy studia, kdy se počet studentů v programu snížil o 4,1 % a v doktorském programu o 8,9 %. LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ

4 Tab Studenti Technické univerzity v Liberci podle jednotlivých typů studia v roce 2006 a 2007 (stav k ) Index 2007/2006 Studenti celkem ,2 v tom ve studiu: prezenčním celkem ,4 z toho v typu studijního programu: bakalářském ,3 1) ,8 navazujícím 2) ,0 doktorském ,2 distančním a kombinovaném ,3 z toho v typu studijního programu: bakalářském ,9 1) ,9 navazujícím 2) ,0 doktorském ,1 1) magisterské studijní programy v délce 4 až 6 let 2) magisterské studium v délce 1 až 3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů Strukturu studentů Technické univerzity v Liberci z hlediska trvalého bydliště studentů (s českým občanstvím) ilustruje níže uvedený graf. Graf 11 Studenti (fyzické osoby - občané ČR) Technické univerzity v Liberci podle místa trvalého bydliště (stav k ) Vysočina 3,8% Pardubický 3,6% Královéhradecký 13,6% Jihomoravský 1,2% Olomoucký 2,5% Zlínský 0,7% Moravskoslezský 1,2% Hl. m. Praha 4,9% Středočeský 14,7% Jihočeský 1,2% Plzeňský 0,8% Karlovarský 1,0% Ústecký 9,7% Liberecký 41,0% Více než studentů (tj. 41,0 %) studovalo libereckou vysokou školu a zároveň v Libereckém kraji mělo i trvalé bydliště. Téměř 15 % studentů Technické univerzity mělo své bydliště ve Středočeském kraji a 13,6 % studentů v Královéhradeckém kraji. Vzhledem k tomu, že k mělo v Libereckém kraji trvalé bydliště celkem studentů vysokých škol, je zřejmé, že studentů s bydlištěm v Libereckém kraji studovalo na vysokých školách v jiných krajích České republiky, z toho na veřejných vysokých školách. Tito studenti pak nejčastěji studovali v rámci Karlovy Univerzity v Praze (1 492 studentů k ). 26 LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007

5 ostatní veřejné vysoké školy 2,4% Graf 12 Studenti vysokých škol s trvalým bydlištěm v Libereckém kraji podle studované vysoké školy (stav k ) ŠKODA AUTO, a.s. VŠ 0,8% VŠ VSMV, o.p.s. 1,4% UJAK, s.r.o. 2,6% VŠCHT v Praze 1,9% JU v Č. Budějovicích 1,0% UP v Olomouci 2,0% VUT v Brně 1,9% ostatní soukromé vysoké školy 4,1% ZČU v Plzni 2,5% Univerzita Pardubice 2,8% TU v Liberci 31,8% U Hradec Králové 3,7% Masarykova univerzita 4,2% VŠE v Praze 4,0% UK v Praze 13,8% ČVUT v Praze 8,1% UJEP v Ústí n. Labem 6,3% ČZU v Praze 4,8% Celoživotní vzdělávání Jak již bylo zmíněno, dynamicky se měnící podmínky trhu práce vyžadují další celoživotní vzdělávání. Roste tak význam osvojování nových poznatků, zkušeností a znalostí. Celoživotní vzdělávání probíhá vesměs formou studia při zaměstnání, absolvováním odborných kurzů, rekvalifikací nebo formou studijních pobytů. Tab Žáci a studenti při zaměstnání podle typu školy Školní rok 2002/ / / / / /2008 Gymnázia počet žáci celkem z toho při zaměstnání podíl ze žáků celkem (%) Střední odborné školy počet 1) žáci celkem z toho při zaměstnání podíl ze žáků celkem (%) 4,3 3,9 4,0 3,6 1,9 1,6 Vyšší odborné školy počet žáci celkem z toho dálkové studium podíl ze žáků celkem (%) - - 3,5 4,4 7,9 6,0 Veřejné vysoké školy počet žáci celkem z toho distanční a kombinované studium podíl ze žáků celkem (%) 17,4 16,8 18,8 20,7 23,6 24,3 Bydlící obyvatelstvo ve věku 15 a více let (tis.) Osoby studujících při zaměstnání na školách v Libereckém kraji na osob bydlících ve věku 15 a více let 4,4 4,3 5,0 5,1 5,9 6,3 1) od školního roku 2005/2006 střední odborné školy bez škol speciálních a škol při výchovných ústavech Pozn.: ve školním roce 2005/2006 vešel v platnost školský zákon č. 561/2004 Sb., který do jisté míry ovlivnil srovnatelnost dat LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ

6 Nejrozšířenějším způsobem zvyšování kvalifikace je však studium při zaměstnání. Ve školním roce 2007/2008 bylo do této formy studia zapojeno celkem osob. Většina těchto studentů (2 133 osob, tj. 92,2 %) studovala vysokou školu. V menší míře pak bylo využíváno večerního studia na vyšších odborných (133 studentů v roce 2007/2008) a středních odborných školách (47 studentů v roce 2007/2008). V případě středních odborných škol byl ale mezi sledovanými roky zaznamenán úbytek těchto studentů ve výši 60,2 %. Jednoznačným důkazem růstu počtu studujících při zaměstnání je přepočet těchto osob na obyvatel starších 15 let zatímco v roce 2002/2003 tato hodnota činila 4,4 osob, v roce 2007/2008 již 6,3 osob. Zvyšování kvalifikace ve smyslu dalšího vzdělávání je v zájmu jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Pokud se vzdělání získané studiem na vysoké škole přímo dotýká výkonu práce, poskytuje zaměstnavatel účastníkům studia vhodné podmínky a podporu, ale zároveň vyžaduje dodržování určitých pravidel. Ve většině případů se však o zajištění odborného růstu svých zaměstnanců snaží zaměstnavatel formou odborných krátkodobých kurzů a seminářů popř. studijních pobytů a stáží. Odborná způsobilost nebo znalost daného tématu je tak získána ve velmi krátké době s poměrně nízkými náklady. Účastníci těchto forem vzdělávání organizovaných nebo podporovaných zaměstnavatelem tedy práci mají. V rámci rekvalifikačních kurzů se naopak přednostně vzdělávají osoby nezaměstnané, tj. uchazeči evidovaní na úřadech práce. V tomto případě je obor vzdělání obvykle přizpůsoben potřebám pracovního trhu tak, aby umožnil absolventům kurzu najít vhodné zaměstnání v co nejkratší době. Na konci roku 2007 bylo v evidencích úřadů práce působících v Libereckém kraji celkem neumístěných uchazečů o zaměstnání. Přesto, že se v posledních letech (od roku 2004) jejich počet snižoval, je zde stále velké množství osob bez zaměstnání. Z hlediska pohlaví tvoří větší část uchazečů ženy (55,1 % v roce 2007), při hledání zaměstnání jsou na trhu práce v současné době znevýhodněni především lidé ve věku nad 50 let. Z pohledu vzdělání převažují mezi neumístěnými žadateli o práci osoby se základním a středním vzděláním bez maturity a osoby vyučené. Tab Účastníci rekvalifikací Zdroj: MPSV Index 2007/2001 Uchazeči o zaměstnání celkem ,1 v tom podle pohlaví: muži ,3 ženy ,7 z toho podle věku: mladší 30 let ,6 50 a více let ,0 z toho podle vzdělání: základní a SŠ bez maturity (bez vyučených) ,5 vysokoškolské (včetně bakalářského) ,0 Podíl uchazečů zařazených do rekvalifikací z počtu uchazečů o zaměstnání k (%) 0,5 0,5 0,5 0,9 1,0 1,0 0,9 x Uchazeči o zaměstnání s úspěšně ukončenou rekvalifikací 1) ,5 v tom podle pohlaví: muži ,5 ženy ,0 z toho podle věku: mladší 30 let ,8 50 a více let ,3 z toho podle vzdělání: základní a SŠ bez maturity (bez vyučených) ,8 vysokoškolské (včetně bakalářského) ,7 z toho podle délky rekvalifikace (%): do 1 měsíce 67,1 72,0 68,6 69,2 65,1 52,1 56,1 83,7 déle než 3 měsíců 10,7 8,5 7,7 8,6 8,2 8,9 8,2 76,1 z toho podle délky evidence před rekvalifikací (%): do 3 měsíců 36,8 38,2 30,3 34,7 30,4 33,1 32,3 87,7 déle než 6 měsíců 31,6 32,7 39,7 40,3 43,7 42,8 39,6 125,3 1) úhrnné roční údaje 28 LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2007

7 Význam rekvalifikace je možné hodnotit podle podílu uchazečů zařazených do rekvalifikací. I když se tato hodnota nezvyšovala tak, jak by se eventuálně očekávalo, je zde patrný určitý nárůst. Zatímco k bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno 0,5 % neumístěných uchazečů, ke konci roku ,9 %. Ještě optimističtěji se jeví údaj o počtu uchazečů s úspěšně ukončenou rekvalifikací v roce 2001 rekvalifikační kurz absolvovalo 912 osob, v roce 2007 již uchazečů. Mezi osobami s ukončenou rekvalifikací po celé období převažovaly ženy, z hlediska věku byl vyšší podíl patrný u osob do 30 let a podle vzdělanostní struktury bylo více rekvalifikovaných na straně osob se základním a středním vzděláním bez maturity. Využívání informačních technologií Moderní informační a komunikační technologie jsou v dnešní době nezbytnou součástí života prakticky každého jednotlivce. Zatímco ještě před několika málo lety byla např. výpočetní technika využívána především jako pracovní nástroj, dnes se v různé podobě stala součástí každodenního života. Bez alespoň minimální znalosti komunikačních a informačních technologií se tak neobejde nikdo z nás. Rozvoj informační společnosti je však limitován rozdíly v možnostech přístupu jednotlivců i firem k těmto moderním technologiím. Možnosti jejich využití tak omezuje např. věk, vzdělání nebo finanční situace potenciálních uživatelů. Z následující tabulky na první pohled vyplývá, že v rámci jednotlivých sledovaných charakteristik se situace ve sledovaném období zlepšovala. Výjimkou je pouze vybavenost domácností pevnou telefonní linkou. Vzhledem k tomu, že podle uvedených údajů vlastnilo v roce 2007 mobilní telefon více než 85 % populace Libereckého kraje, není úbytek pevných telefonních linek v domácnostech překvapením. Valná většina populace tím do určité míry dává najevo, která z komunikačních forem je pro ně pohodlnější a výhodnější. Tab Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci *) Liberecký kraj Česká republika rozdíl v procentních bodech rozdíl v procentních bodech Podíl domácností vybavených (%): pevnou telefonní linkou 60,1 45,7. x 62,9 53,1. x osobním počítačem 24,0 32,4 39,0 15,0 23,8 35,7 39,6 15,8 připojením k internetu 13,1 23,9 32,1 19,0 14,8 26,7 32,0 17,2 Podíl jednotlivců v populaci s mobilním telefonem (%) 62,7 76,9 85,8 23,1 66,0 83,1 85,5 19,5 Podíl uživatelů v populaci (%): osobního počítače 38,9 44,1 47,8 8,9 37,6 48,0 50,9 13,3 internetu 23,4 35,5 41,0 17,6 28,0 41,0 45,0 17,0 * ) období šetření: rok čtvrtletí, rok 2006, čtvrtletí Osobním počítačem bylo v roce 2007 vybaveno 39,0 % domácností a připojení k internetu mohlo využívat 32,1 % domácností. Obě charakteristiky tak v podstatě kopírují situaci v rámci celé České republiky. Za uživatele osobního počítače se pak v posledním sledovaném roce považovalo 47,8 % všech obyvatel Libereckého kraje a uživatelem internetu bylo 41,0 % osob. V případě těchto charakteristik je však Liberecký kraj dosud pod průměrem České republiky. LIDSKÉ ZDROJE V LIBERECKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ