PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT MATERIÁLY

Transkript

1 PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT MATERIÁLY Obor: Zedník Ročník: První Zpracoval: Ing. Ďuriš Tomáš

2 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ TÉMA 6. Pojiva Obor: Zedník Ročník: První

3 Zpracoval: Ing. Ďuriš Tomáš TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY Prohlášení Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury.

4 Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně ve 4 vyučovacích hodinách. Ve Vsetíně dne podpis autora

5 POJIVA Základní vlastností pojiv je schopnost spojovat některé stavební hmoty ( cihly, kámen, panely, dlažbu, obklady) a tím vytvářet kompaktní pevné celky. Základním spojovacím materiálem je malta. Je to stavební látka složená z pojiva, plniva, vody a v některých případech i z přísad. Čerstvá malta je zavlhlá, měkká, až tekutá, postupně však tuhne, tvrdne a stává se umělým kamenem.

6 Rozeznáváme základní pojiva. VÁPNO CEMENT SÁDRA Další spojovací materiály jsou. ASFALT DEHET TMEL PRYSKYŘIČNÁ LEPIDLA POLYURETAN

7 Malty pro stavební účely, rozdělení a vlastnosti: Malta se používá ke zdění, omítání, spárování a zalévání spar, k injektování a jako podkladní vrstva pod dlažby a obklady. Malty dělíme podle různých hledisek. Podle použitého pojiva rozeznáváme malty: vápenné vápenocementové obyčejné MV jemné MVJ obyčejné MVC jemné MVCJ vápenosádrové MVS pro šlechtěné omítky MVCO sádrové MS cementové

8 obyčejné MC pro cementový postrřik MCP Podle účelu rozlišujeme malty: malty pro zdění malty pro omítky malty pro výrobu keramických dílců tepelně izolační malty stykové malty malty pro spárování malty pro kladení dlažeb a obkladů malty pro speciální účely Podle prostředí v němž malty tuhnou a tvrdnou rozlišujeme malty:

9 vzdušné (tuhnou a tvrdnou na vzduchu) hydraulické (tuhnou a tvrdnou i pod vodou) Vlastnosti malty závisí na vlastnostech všech složek použitých k jejich výrobě. Např. plnivo může být přírodní (písek, drť), umělé nebo lehké (perlit, mletá struska). Malty dále ovlivňuje velikost použitého kameniva, podle toho jsou malty: hrubé (5 mm) normální (2,5 mm) jemné (1,5 mm) Látky používané k výrobě malt jsou: pojivo plnivo

10 voda Jako pojivo se nejčastěji používá cement, vápno, sádra, řidčeji syntetické pryskyřice, vodní sklo a živičné látky. Plnivo je nejobjemnější částí malty. Nejčastěji se používá těžený písek a kamenná drť. Voda je nutná pro správný průběh chemických reakcí pojiva a pro dosažení správné hustoty a zpracovatelnosti. VÁPNO: Vápno je stavební látka, která vzniká pálením vápenců, dolomitů nebo slinutých vápenců. Podle tuhnutí a tvrdnutí rozlišujeme: vzdušné vápno hydraulické vápno vápenný hydrát

11 Vzdušné vápno získává se pálením slinutých vápenců a dolomitů, popř. dolomitických vápenců. Kvalitní vápno se získává z jemnozrnného vápence. Po zpracování na maltu tuhne a tvrdne jen na vzduchu. Hydraulické vápno získává se pálením jílovitých vápenců a dolomitů. Suroviny musí obsahovat tolik hydraulických součástí, aby se u vápence dosáhlo správných hydraulických vlastností. Po zpracování na maltu tuhne a tvrdne na vzduchu i ve vodě. Vápenný hydrát je v podstatě hydroxid vápenatý v suchém stavu, získaný vyhašením vzdušného vápna. Používá se pouze do malt pro zdění. Výroba vápna: Vápno se získává z vápence, který se vypaluje v pecích nazývaných vápenky. Jsou šachtové nebo rotační. Teplota v pecích se pohybuje od 1100 C do 1200 C. Při vyšší teplotě vzniká v peci přepálené vápno, při nižší vápno nedopálené.

12 Pece se vytápějí koksem, popř. generátorovým plynem. Šachtová pec je svislá, válcová šachta, vyrobená z ohnivzdorného materiálu. tyto pece jsou hospodárnější pokud jde o spotřebu paliva tato pec je jednoduchá na obsluhu je to nejpoužívanější druh pecí na pálení vápna jsou až 20 m vysoké, vnitřní průměr je až 4 m provoz pece je nepřetržitý pec se skládá ze sušícího pásma, předehřívacího pásma, vypalovacího pásma a pásma chladícího. Ve vypalovacím pásmu je teplota C, při této teplotě dochází k chemickému rozkladu vápence a vzniká pálené vápno.

13 Poslední pásmo tvoří vypouštěcí pásmo, z něho se vypouštěcími otvory vypouští vápno do dopravních prostředků. V dnešní době se k pálení rozemletého vápence používají i rotační pece. Z nich se získává měkce vypálené vápno. Vápenka ve Velké Chuchli:

14 Vápenka továrna pojiva online Tento soubor pochází z Wikimedia Commons. ve_velk%c3%a9_chuchli1.jpg Autor: Prazak, Datum:

15 TYPY ŠACHTOVÝCH PECÍ: Pacoldova vápenná pec: Moderní pece: Šachtová pe c pojiva online / vapcem/26.jp G Vápenka továrn a pojiva online

16 Doprava vápna, skladování, manipulace: Kusové nehašené vápno je hygroskopické (snadno přijímá ze vzduchu vlhkost a hasí se), musí se chránit před deštěm. Nesmí se skladovat dlouho, musí se zpracovat nejdéle do 1 měsíce. Také nehašené mleté vápno se musí při skladování chránit před působením vlhkosti. Při nesprávném uskladnění nehašené mleté vápno hrudkovatí. Vápno má leptavé účinky. Při práci s ním je potřeba postupovat opatrně a chránit si kůži i oči. Dráždí i dýchací cesty. Volně ložené kusové vápno se dopravuje v krytých železničních vagónech nebo nákladními automobily, cisterny. Mleté nehašené vápno, vápenný hydrát a mleté hydraulické vápno se dodávají v pytlích, případně na paletách. Vápenná kaše se dodává v sudech. Vápno dodávané v pytlích nebo sudech musí být řádně označeno.

17 Doprava vápna Doprava vápna - historie pojiva online Doprava vápna - DNES pojiva online Použití vápna: Vzdušné vápno se používá ve formě vápenné kaše k výrobě malt pro zdění a omítání. Vápenné mléko se používá jako krycí nátěr k bílení povrchů některých prostor a k desinfekci.

18 Nehašené vápno se používá k výrobě pórobetonů. Druhy vzdušného vápna: Vzdušné vápno se dělí podle úpravy při výrobě a podle chemického složení. Podle úpravy při výrobě rozlišujeme: nehašené vzdušné vápno kusové (celé kusy) mleté (kusové vápno rozemleté na prášek) hašené vzdušné vápno Podle chemického složení rozlišujeme: čisté vzdušné vápno (obsahuje více jak 90% oxidu vápenatého,tj. páleného vápna, a méně jak 7% oxidu hořečnatého. Při hašení zvětšuje svůj objem až 3x)

19 obyčejné vzdušné vápno (vzniká pálením dolomitu, obsahuje aspoň 7% oxidu hořečnatého, je šedivé říká se mu šedé vápno, při hašení zvětšuje svůj objem 1,5 2x) dolomitické vápno Hašení vápna: Kusové pálené vápno a mleté vápno se musí nejprve vyhasit. Hašení nastává při styku vápna s vodou. Vápno se hasí ručně v hasnicích nebo strojně v mechanizovaných hasnicích. Podle množství přidávané vody vzniká vápenný hydrát (při malém množství vody hašení za sucha) nebo tvárná vápenná kaše (při nadbytku vody hašení za mokra). Do hasnice se dají jednotlivé kusy vápna a kropí se vodou. Nejprve se přidá jen asi polovina potřebného množství vody. Teprve později se přidá zbytek vody a vápno se dohasí.

20 Při hašení probíhá prudká chemická reakce, při níž se uvolňuje velké množství tepla. Vápno potom zvětšuje svůj objem až trojnásobně. Hašení je tím prudší, čím čistší a čerstvější je vápno, čím přesnější se při pálení dodrží teplota pálení, čím teplejší, čistší a měkčí je voda, která se do vápna přidává. K hašení vápna za mokra, při němž vzniká bílé vápenné mléko, potřebujeme 2,5 3 násobek vody v poměru k hmotnosti vápna. Na vyhašení 50 kg vápna tedy potřebujeme litrů vody. Množství přidávané vody je při hašení velmi důležité. Nedostatek vody způsobí, že vápno zkrupičkovatí, protože se zcela nedohasí. Nadbytek vody zhoršuje pevnost vápna. Důležitý je rovněž správný postup při hašení, kusové vápno se nesmí házet do hasnice naplněné vodou, protože by vápno mohlo zkamenět.

21 Během hašení se musí vápno dobře promíchat hráběmi. Po vyhašení se vápno vypouští přes síto do jámy na vápno. Síto zachycuje nečistoty a nevyhašené kousky vápna. Jáma nemusí být vyzděna (v soudržných zeminách) nebo se vyzdí cihlami, popřípadě zapaží fošnami. Bývá asi 2 m hluboká, s půdorysnými rozměry 2,5 10 m 2. Dno je vždy nedlážděné, aby se přebytečná voda mohla vsáknout do země. Vápenné mléko v jámě houstne, ztrácí vodu a mění se na vápennou kaši. Kaše obsahuje 45 70% vody. Povrch vápenné kaše po několika dnech popraská. Vápenná kaše je vláčná, na dotyk mastná. Aby kaše nemohla přijímat ze vzduchu oxid uhličitý, posype se vrstvou písku cca 100 mm, tato vrstva písku zabraňuje přístupu vzduchu.

22 Vápenná jáma se potom přikryje deskami z bezpečnostních důvodů. Čerstvě vyhašené vápno se dá hned použít k výrobě malty pro zdění. K omítání se smí použít až po důkladném odležení ve vápenné jámě (aspoň 1 měsíc), aby se vyhasila i nedokonale vyhašená zrna. Jestliže na omítku použijete čerstvě vyhašené vápno, vyhasí se nedokonale vyhašená zrna v omítce a omítka vystřeluje

23 Vápenná jáma Hydraulické vápno: Hydraulické vápno je jemně mleté nehašené vápno.

24 Je světle zelené barvy a podobá se cementu. Na rozdíl od vzdušného vápna tuhne a tvrdne i pod vodou. Podle chemického složení rozlišujeme vápno: slabě hydraulické silně hydraulické Slabě hydraulické vápno obsahuje 10-15% hydraulických součástí, a to oxidu železitého, oxidu hlinitého a oxidu křemičitého. Tyto látky způsobují, že vápno tuhne i pod vodou. Silně hydraulické vápno obsahuje více jak 15% hydraulických součástí. Podle úpravy při výrobě rozlišujeme hydraulické vápno: kusové mleté Kromě toho známe i umělé hydraulické vápno.

25 Získává se mletím hašeného nebo nehašeného vzdušného vápna s hydraulickou přísadou. Podle druhu hydraulických přísad rozeznáváme vápno: struskové popílkové hlinité Výroba a hašení hydraulického vápna: Výrobní postup při výrobě stavebního hydraulického vápna je podobný jako postup při výrobě vzdušného vápna. Suroviny se pálí vkusech, a to zpravidla v kruhových nebo šachtových pecích při teplotě C.

26 Hydraulická vápna se hasí vodou buď za mokra (získává se vápenná kaše) nebo za sucha (získává se vápenný prach). Při hašení se spotřebuje méně vody než při hašení vzdušného vápna. Hašení probíhá pozvolněji a s menší intenzitou. Hydraulické kusové vápno se musí dokonale vyhasit, protože rychle tuhne, nehasí se v jámách a musí se rychle zpracovat. Hydraulická vápna mají větší pevnost a méně se smršťují než vzdušná vápna. Malty s hydraulickým vápnem jsou pevnější a vodotěsnější než malty ze vzdušného vápna. Použití hydraulického vápna: Hydraulické vápno se používá v pozemních a vodních stavbách. Dále se hydraulické vápno používá k výrobě malt pro zdění.

27 Hydraulické vápno vyšších značek lze používat i do základů a k přípravě ušlechtilých omítek. Hydraulické vápno pojiva online Hydraulické vápno pojiva online oduct_info&cpath=21_24&products_id=35

28 Sádra -pojiva online SÁDRA:

29 Sádra se vyrábí ze sádrovce. Je to práškové pojivo, které po rozmísení s vodou rychle tuhne a tvrdne. Sádra tuhne a tvrdne ne vzduchu, nikoliv ve vodě proto ji nazýváme vzdušným pojivem. Výroba sádry a její vlastnosti: Sádrovec se drtí a mele na moučku. Potom se v kruhové nebo rotační peci zahřívá na C. Takto vzniká sádra, která tuhne za 3 až 5 minut po přidání vody. Při tuhnutí zvětšuje svůj objem o 1%, takže dokonale vyplní prostor. Nazývá se štukatérská a používá se na omítkářské, štukatérské a jiné stavební práce.

30 Zvýšíme-li vypalovací teplotu na C, vznikají různé druhy sádra. N2které se špatně vážou s vodou, nebo mají po zatvrdnutí malou pevnost, proto se nehodí pro stavebnictví. Zahříváním sádrovce nad teplotou C získáme pomalu tuhnoucí anhydritovou sádru. Tato sádra po rozdrobení a smísení s vodou tuhne pozvolna (12 36 hodin) a nezvětšuje svůj objem. Někdy se používá na bezespáré podlahy a spolu se štukatérskou sádrou k výrobě umělého mramoru. Sádra se musí při dopravě chránit před vlhkostí, právě tak jako při uskladňování. Dodává se v papírových pytlích. Sádra se zpracovává rozmísením s vodou, a to tak, že se sádra sype do vody, nikdy ne naopak.

31 Použití sádry: Prášková sádra se používá k výrobě malt a omítek. Vyrábějí se z ní také stěnové tvarovky a desky. Nejznámější výrobky jsou sádrové a sádrokartonové desky. Sádrové desky používají se k výrobě bytových příček, k vnitřním obkladům. Vyrábějí se litím sádry do forem, někdy se přidávají anorganická nebo organická plniva. Desky mají hladký povrch a vyrábějí se v různých velikostech až po celostěnové dílce. Sádrokartonové desky jsou tenčí, mají sádrové jádro obaleno kartonem. Vyrábějí se litím sádry,ezi pásy kartonu. Po slisování a po ztvrdnutí sádry se nekonečný pás řeže a desky se suší. Používají se ke stejným účelům jako sádrové desky. Sádrovláknité desky se skládají ze sádry a papírových vláken, která se získávají recyklací. Na výrobních linkách řízených počítačem se po přidání vody a bez dalších pojidel stlačuje homogenní směs těchto dvou přírodních surovin pod vysokým tlakem na pevné desky, které se

32 suší a řežou na příslušné formáty. Jedná se o inovační a ekologicky nezávadný výrobní postup s nejpřísnější kontrolou kvality. CEMENT: Cement je práškové hydraulické pojivo, které po smísení s vodou postupně tuhne a tvrdne na vzduchu i pod vodou, a vzniká tak umělý kámen. Ztvrdlý cement je ve vodě nerozpustný a působením vody se nemění. Cement se skládá z vápence, sádrovce, hlinitanových slínů, jílů a křemenného písku. Vyrábí se výpalem dobře promísené směsi vápenatých a hlinitých látek. Polovýrobek, který výpalem vznikne, se nazývá portlandský slínek.

33 Jemně mletý portlandský slínek tvoří hlavní složku portlandských cementů. Cement-pojiva online Výroba cementu: Výroba cementu se skládá ze čtyř etap. Jsou to: příprava surovin výpal surovin a odležení slínků mletí odležených slínků a přidávání sádrovce odležení hotového cementu a jeho expedice

34 V praxi se nejčastěji používají portlandské a struskoportlandské cementy. Vyrábějí se suchým nebo mokrým způsobem. Způsob výroby se volí podle chemického a mineralogického složení surovin, podle místních podmínek, podle hospodárnosti výpalu a podle druhu paliva, který je pro výrobu nejdostupnější. Mokrý způsob výroby je vhodný u měkkých, zemitých a mokrých surovin (měkké vápence, hlína) velmi nerovnoměrného složení. Všechny složky se melou za mokra a homogenizují se jako kaly. Suchý způsob je vhodný u suchých a tvrdých surovin s poměrně rovnoměrným složením (tvrdé vápence, slíny). Melou se za sucha na jemnou moučku a za sucha se také mísí. V obou případech je nejdůležitějším výrobním postupem výpal.

35 Výpal probíhá v rotačních nebo šachtových pecích. Při výpalu vznikají nové minerály, které s vodou hydratují, což způsobuje tuhnutí a tvrdnutí cementu. Suroviny se musí zahřát na vysokou teplotu, aby slinuly. Při slinování se oxid vápenatý slučuje s oxidem křemičitým, s oxidem hlinitým a oxidem železitým na křemičitan, hlinitan a hlinitoželezitan vápenatý, přičemž nesmí zůstat nevázané vápno. Mokrý způsob výroby portlandského cementu Nejprve se tvrdší vápenec rozdrtí za sucha a měkčí suroviny (hlína) se rozemelou v drtičích a rozruší se plavením v rozplavovačích. (Rozplavovače jsou velké nádrže s mísiči.)

36 Rozplavená hlína přichází do mlýna, kde se spolu s vápencem mele na jemný kal. Z mlýna se čerpá do velkých zásobníků, kde se dokonale promísí. Ze zásobníků se kal vede do dlouhé rotační pece průměru 3 m a délky m. Výpalem v peci vzniká portlandský slínek, který po výpalu postupuje přes slinovací a chladící pásmo. Vypálený slínek se nechá odležet. Potom se spolu se sádrovcem a hydraulickými přísadami dopravuje drapákovým jeřábem do mlýnů na cement, kde se mele na portlandský cement. Cement se uskladňuje v zásobnících (silech) a z nich se expeduje spotřebitelům.

37 Schéma výroby cementu Suchý způsob výroby portlandského cementu Materiál dodaný z kamenolomu se rozdrtí, suší a potom mele v troubových mlýnech pomocí mlecích těles (ocelové koule a válečky

38 různé velikosti). Vzniká jemná moučka, která se ukladá do sil, kde se dobře promísí. Promísená směs se vypaluje při teplotě 1450 C, a to především v rotačních a šachtových cementářských pecích. Získaný portlandský slínek se mele s přísadami. Hotový cement se pak uskladňuje v zásobnících a expeduje spotřebitelům. Moderní rotační pece se někdy kombinují s cyklónovými výměníky tepla, jimiž se teplo hospodárně využije.

39 Cementárna Cementárna Čížkovice pojiva online

40 Tento soubor pochází z Wikimedia Commons. Autor: Miraceti from cs, Datum: 2003 Vlastnosti portlandského cementu: Vlastnosti, které nejvíce rozhodují o jakosti cementu jsou: jemnost mletí tuhnutí objemová stálost pevnost v tlaku za ohybu

41 Jemnost mletí: Jakost cementu závisí značnou měrou na jemnosti cementu. Cement má být tak jemný, aby při prosévání na sítě s 900 otvory na 1 cm 2 zůstalo nejvýše 1,5% zbytku, na sítě s 4900 otvory na 1 cm 2 nejvýše 15% zbytku. Zvyšováním jemnosti cementu se zvětšuje i pevnost, zejména na počátku tuhnutí, po smíchání s vodou. Tuhnutí: Po smíchání cementu s vodou dochází k hydrataci cementu, při níž se cementová kaše postupným tuhnutím a tvrdnutím mění v cementový kámen, což se projevuje narůstáním pevnosti.

42 Začátek tuhnutí nemá nastat dříve než za 45 minut a tuhnutí má skončit do 12 hodin. Během tuhnutí se cementová kaše musí chránit před vysycháním a před působením mrazu. Objemová stálost: Tuhnoucí a tvrdnoucí cement má být objemově stálý. Při tuhnutí se cement smršťuje. Jestliže obsahuje některé škodlivé látky, dochází k vzniku trhlin cement je objemově nestálý. Hydratační teplo:

43 Během tuhnutí váže cement chemicky část vody a cementová kaše postupně houstne, přičemž se vyvíjí hydratační teplo a následkem toho stoupá i teplota. Někdy může být vznik hydratačního tepla nevýhodný např. v horkém letním období, neboť v tom případě následkem nerovnoměrného rozložení teploty v betonu vznikají různá napětí, která způsobují vznik trhlin. Pevnost v tlaku za ohybu: Zatvrdlý cement musí mít požadovanou pevnost v tlaku a v ohybu. Podle pevnosti se třídí do jednotlivých tříd. Pevnost v ohybu se zkouší na trámečcích 40 x 40 x 160 mm a pevnost v tlaku na jejich úlomcích. Označení cementu číslem odpovídá předepsané nejmenší průměrné pevnosti v tlaku v MPa po 28 dnech tuhnutí a tvrdnutí.

44 Druhy cementů, vlastnosti a použití:

45 Druhy běžných cementů: Na základě hlavních hydraulických složek dělíme cementy na křemičitanové a hlinitanové. Podle druhu použitých surovin a podle způsobu výroby rozlišujeme cementy: portlandské struskoportlandské vysokopecní síranovzdorné portlandské Portlandské cementy (PC):

46 Vyrábějí se v jakostních třídách 32,5; 42,5 a 52,5 z portlandského slínku jemně mletého s hlavní přísadou regulující jeho tuhnutí a s případnými speciálními přísadami. Portlandský cement neobsahuje žádné vedlejší přísady. Tuhnutí portlandského cementu nesmí začít dříve než za 45 minut a musí skončit za 12 hodin. Struskoportlandské cementy (PCS): Vyrábějí se v jakostních třídách 22,5; 32,5 a 42,5 jemným mletím portlandského slínku a s vysokopecní granulovanou struskou do 40% jako vedlejší přísadou a popřípadě speciálními přísadami. Vysokopecní cementy (VC): Vyrábějí se v jakostních třídách 22,5 a 32,5 jemným mletím portlandského slínku s hlavní přísadou a s vysokopecní struskou (40

47 80%) jako s vedlejší přísadou, popřípadě se speciálními přísadami. Tuhnutí vysokopecního cementu nesmí začít dříve než za 60 minut a musí skončit za 12 hodin. Síranovzdorné portlandské cementy (PCSV): Vyrábějí se mletím portlandského slínku předepsaného mineralogického složení s hlavní přísadou. Tento druh cementu nesmí obsahovat žádné vedleší ani speciální přísady. Hlavní přísadou bývá nejčastěji sádrovec. Tuhnutí síranovzdorného cementu nesmí začít dříve než za 60 minut a musí skončit za 12 hodin. Speciální cementy: Dále se vyrábějí speciální barevné cementy.

48 K portlandským cementům patří bílý cement, který se vyrábí ze surovin s malým obsahem železa. Používá se k výrobě malt a betonů, v nichž se uplatní jejich bílá barva (cementové dlaždice, umělý mramor, povrchové úpravy) Barevný cement je to cement s přísadou nerostných pigmentů, nejpoužívanějšími barvivy jsou železitá červeň, žluť, okr, zelený a modrý ultramarín, uhlová čerň. Barevný cement se uplatňuje při architektonickém ztvárňování povrchu konstrukcí. K utěsňování konstrukcí vodních staveb injektováním se používá těsnící (tamponážní) cement. Zvláštním druhem portlandského cementu je hořečnatý cement s vyšším obsahem oxidu hořečnatého MgO bez nebezpečí hořčíkového rozpínání. Přísady: Vedlejší přísadou cementů bývá vysokopecní struska.

49 Jsou to v podstatě přírodní pucolány (tufy, tufity) a umělé pucolány (popílky), práškové křemičité látky, které mají schopnost získat hydraulické vlastnosti reakcí s hydroxidem vápenatým ve vodním prostředí. Hydraulickými vlastnostmi nazýváme schopnost práškovitých látek tuhnout a tvrdnout po rozmísení s vodou na vzduchu i ve vodě. Speciální přísady jsou látky, které mají upravit průběh mlecího procesu a umožnit dosažení speciálních vlastností cementu. Jejich množství zpravidla nepřesahuje 2% hmotnosti cementu. Doprava, skladování a použití cementu: Cement se na stavby dodává v papírových pytlích. Takto balený cement je spíše vhodný pro menší stavby s malou mechanizací betonářských prací. Cement se uskladňuje v suchých skladech, kde jej před zemní vlhkostí chrání zvýšená podlaha.

50 Vaznost cementu se zhoršuje i na suchém místě, zejména, je-li vystaven tlaku. Aby se jakost cementu nezhoršovala, je třeba jej zpracovat nejdéle do tří měsíců. Cement skladovaný delší dobu lze použít jen po provedení zkoušek. Zhrudkovatělý cement se k betonování nesmí použít. Na podřadné práce se může použít jen tehdy, vyhovuje-li zkouškám tuhnutí a vaznosti a jen po přesátí na jemném sítě (oka 0,5 mm). Na pytli cementu musí být vyznačen výrobce, místo výrobny, druh cementu, jakostní třída a hmotnost cementu. Jednotlivé druhy cementu se mají skladovat odděleně. Ze skladu se bere vždy ten nejstarší cement, aby se delším skladování neznehodnocoval. Pokud skladujeme cement po krátkou dobu (malá stavba), zhotoví se pro uložení cementu podlaha trámky s deskami, paleta a

51 uložené pytle se zakryjí nepromokavou plachtou. Cement se nesmí skladovat přímo položený na zemi a nezakrytý. Na velké a střední stavby se dodává cement volně ložený. Volně ložený cement se po železnici dopravuje v přepravnících. Přepravník plošinový vagón, na němž jsou připevněny tlakové nádoby se zařízením na pneumatické vyprazdňování s příslušným rozvodem tlakového vzduchu. Nádoby se uzavírají ventily a kohouty. Při přepravě je cement vzduchotěsně uzavřen, aby na něj nepůsobila vlhkost. Automobilové přepravníky nákladní automobily s válcovou tlakovou nádobou. Při přepravě je cement vzduchotěsně uzavřen, přepravník se vyprazdňuje pomocí stlačeného vzduchu. Volně ložený cement se na stavbách uskladňuje v ocelových zásobnících sila.

52 Zásobník se skládá z nosné konstrukce, vlastního plechového zásobníku s kuželovým dnem a z plnícího a výpustného zařízení. Cement se používá především k výrobě malt a betonů. Cement je jedním z nejdůležitějších stavebních materiálů, bez něhož si dnešní stavebnictví nelze představit. Cement -pojiva online

53 Děkuji za pozornost.

54 Opakování

55 Otázky k opakování: 1) Co je základní vlastností pojiv? 2) Vyjmenujte základní pojiva. 3) Jaké rozlišujeme malty? 4) Jaké rozlišujeme vápno? 5) Popište hašení vápna. 6) K čemu se používá ve stavebnictví sádra? 7) Popište výrobu cementu.

56 8) Jaké druhy cementu znáte? Použité zdroje: GREGOROVÁ, Elvíra. Stavební materiály I pro střední odborná učiliště. 4., upravené vyd., v Sobotáles 1. vyd. Překlad Olga Pokorná. Praha: Sobotáles, 1994, 115 s. ISBN LIŠKA, Jan. Materiály: učebnice pro odborná učiliště, obor Zednické práce. 1. vyd. Praha: Parta, 2003, 94 s. ISBN

57 online Použité obrázky autorovy vlastní, případně zdroj uveden