Zprostředkovatelem Fondu pro nestátní neziskové organizace je společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství.

Transkript

1 - Verze 1.0.

2 Zprostředkovatelem Fondu pro nestátní neziskové organizace je společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství. Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Vizí NROS je podílet se na formování veřejnosti ve společnost odpovědných, aktivních občanů, kteří jsou schopni ovlivňovat věci veřejné a upevňovat demokratické hodnoty ve společnosti, hájit občanská práva a svobody, prosazovat toleranci a principy solidarity. Nadace svou vizi prosazuje podporou organizací občanské společnosti, s nimiž sdílí demokratické hodnoty, poskytuje jim finanční prostředky, slaďuje jejich zájmy a zajišťuje jim další vzdělávání. "Pomáháte? Pomůžeme!" Nadace Partnerství (NaP) Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje zapojení veřejnosti do výsadeb stromů, ochrany přírody, šetrné turistiky, zklidňování dopravy a vytváření kvalitních veřejných prostranství. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership Association. Nevyřešíme problém za vás, vyřešíte ho s námi! Verze 1.0. Datum účinnosti: 20. ledna 2014 Konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství info@fondnno.cz; nap@fondnno.cz

3 Obsah 1.1 FORMULACE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU FORMULACE PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU VE VZTAHU K FNNO ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ GRANTU Obecná pravidla Logická linie projektu Zdůvodnění projektu Cíl projektu Výstupy projektu Aktivity projektu a jejich popis CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU UDRŽITELNOST PROJEKTU OPRÁVNĚNÉ ŽÁDOSTI OPRÁVNĚNÍ ŽADATELÉ PRINCIPY PARTNERSTVÍ A OPRÁVNĚNÍ PARTNEŘI Partneři se sídlem v České republice Zahraniční partneři ZPŮSOBILOST NÁKLADŮ PROJEKTU Základní vymezení způsobilosti nákladů Časové vymezení způsobilosti nákladů Způsobilost DPH Nezpůsobilé náklady Nepřímé projektové náklady PŘÍSTUP A PŘIHLÁŠENÍ DO SYSTÉMU GRANTYS VYPLNĚNÍ FORMULÁŘE ŽÁDOSTI V SYSTÉMU GRANTYS Organizace Lidé Projekty Vložení příloh do systému Grantys Vyplnění místa realizace projektu Finalizace a tisk žádosti v systému Grantys Stavy projektu ZÁKLADNÍ POKYNY, VELIKOST PROJEKTU Formulář rozpočtu projektu Obecné pokyny k vyplnění formuláře Spolufinancování, limity grantu, limity nákladů projektu Partneři, subdodávky POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R1: KRYCÍ LIST POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R2: ROZPOČET NÁKLADY Základní struktura listu R

4 4.3.2 Tvorba rozpočtových položek Rozpočtová kapitola 1 MZDOVÉ NÁKLADY Rozpočtová kapitola 2 DOBROVOLNICKÁ PRÁCE Rozpočtová kapitola 3 CESTOVNÉ ZAMĚSTNANCŮ Rozpočtová kapitola 4 VYBAVENÍ A SPOTŘEBNÍ MATERIÁL Rozpočtová kapitola 5 SLUŽBY (s výjimkou subdodávek) Rozpočtová kapitola 6 SUBDODÁVKY POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R3: KALKULACE OBJEMU NEPŘÍMÝCH PROJEKTOVÝCH NÁKLADŮ POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R4: ROZPOČET ZDROJE POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R5: KOMENTÁŘE K ROZPOČTU POKYNY K VYPLNĚNÍ LISTU R6: KONTROLNÍ LIST PLATBY GRANTU, ÚČETNÍ EVIDENCE VÝBĚR A DEFINOVÁNÍ PROGRAMOVÝCH INDIKÁTORŮ A OVĚŘITELNÝCH VÝSTUPŮ PROJEKTU VYPLŇOVÁNÍ VÝSTUPŮ V ŽÁDOSTI PODPORA DE MINIMIS (NEBOLI PODPORA MALÉHO ROZSAHU) VEŘEJNÁ PODPORA PODLE PODPOROVANÝCH OBLASTÍ FNNO POSOUZENÍ VEŘEJNÉ PODPORY V ŽÁDOSTI HORIZONTÁLNÍ TÉMATA Zásady dobré správy Udržitelný rozvoj Rovnost příležitostí OBLASTI ZVLÁŠTNÍHO ZÁJMU PŘÍLOHY ŽÁDOSTI DOKLADOVÁNÍ PŘÍLOH PROJEKTU PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ HODNOCENÍ FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ A HODNOCENÍ OPRÁVNĚNOSTI Hodnocení formálních náležitostí Hodnocení oprávněnosti žadatele a žádosti Stížnosti a jejich řešení HODNOCENÍ KVALITY Hodnocení kvality externími posuzovateli Hodnocení kvality hodnoticí komisí VYROZUMĚNÍ O VÝSLEDKU HODNOCENÍ, SMLOUVA O POSKYTNUTÍ GRANTU ČASOVÝ PRŮBĚH HODNOCENÍ A SCHVALOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ... 70

5 Definice pojmů Donorské státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko, zřizovatelé EHP a Norských fondů Doplňkový grant volitelný bonusový zdroj k financování projektu Komponenty bilaterální spolupráce určený pro žadatele, kterému je/byla schválena Žádost o poskytnutí grantu; možnost pro žadatele získat Doplňkový grant pro posílení spolupráce s partnerskými organizacemi z dárcovských zemí v objemu až 15 % z výše grantu schváleného k realizaci projektu; EHP fondy Fondy Evropského hospodářského prostoru (EHP) založené v květnu 2004 třemi nečlenskými státy EU Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO) - specifická forma pomoci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, která je zaměřená na podporu nestátních neziskových organizací (NNO) prosazujících veřejný zájem v 15 členských zemích EU ve střední a jižní Evropě. Fond pro bilaterální spolupráci na programové úrovni (FBS) finanční prostředky vyčleněné v rámci FNNO za účelem umožnit žadatelům vyhledávání partnerských organizací v donorských státech, přípravu společných projektů, rozvoj partnerské spolupráce v jednotlivých oblastech podpory FNNO, posílení přímé výměny zkušeností a know-how, sdílení a přenos zkušeností a osvědčených postupů mezi českými NNO a subjekty v donorských státech. Grant (G) nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem z prostředků Fondu EHP v rámci programu FNNO, na základě Smlouvy o poskytnutí grantu, který bude poskytnut na realizaci projektu. Hodnoticí komise orgán, který zabezpečuje hodnocení Žádostí o poskytnutí grantu na projekt v rámci výzev FNNO vyhlášených zprostředkovatelem. Kancelář finančních mechanismů (KFM) zajišťuje administrativní podporu Výboru pro FM EHP a Ministerstva zahraničních věcí Norského království; hlavní kontaktní místo mezi přijímajícími státy a poskytovateli pomoci. Konečný příjemce nestátní nezisková organizace, které jsou za účelem realizace projektu poskytnuty prostředky z FNNO. Mikrogrant nevratný finanční příspěvek poskytnutý zprostředkovatelem na základě Smlouvy o poskytnutí Mikrograntu pro realizaci tzv. Mikroprojektu; českému žadateli má zejm. umožnit navázání spolupráce s NNO v donorských státech a nalezení společných témat a způsobu jejich implementace do projektu následně předloženého v rámci FNNO. Mikroprojekt jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o samostatné aktivity bilaterální spolupráce financované z Mikrograntů, které povedou k vyhledávání partnerů z donorských zemí, k rozvoji těchto partnerství a k přípravě společné žádosti o grant v rámci FNNO. 5

6 Nestátní nezisková organizace (NNO) právnický subjekt zřízený nebo založený jako: - obecně prospěšná společnost původně založená podle zákona č. 248/1995 Sb., nebo vzniklá dle zákona č. 68/2013, - účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené pro poskytování charitativních služeb, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby charitativního charakteru nebo sociální a zdravotnické služby, a to za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - nadace a nadační fondy původně založené podle zákona č. 227/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - spolek dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, - ústavy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nezávislý externí posuzovatel nezávislý externí odborník v min. jedné prioritní oblasti programu; je vybrán na základě výběrového řízení v rámci Výzvy pro zájemce o provádění expertního posouzení žádostí. Podílí se na hodnocení kvality žádostí dle předem daných kritérií (Kritérií pro hodnocení Žádostí). Ověřitelný výstup realizace projektu konkrétní měřitelný výstup realizace projektu dosažený zcela v kompetenci konečného příjemce. Ten si při zpracování žádosti v Grantys vybírá minimálně jeden z předdefinovaných ověřitelných výstupů realizace projektu a podle potřeby (dle plánovaných aktivit) je doplňuje vlastními ověřitelnými výstupy. Ověřitelný výsledek programu vzniká jako souhrnný efekt realizace FNNO. Žadatel při zpracování žádosti v Grantys svůj projekt přiřadí k minimálně jednomu předdefinovanému indikátoru programu. Oprávněný žadatel subjekt, který je oprávněný požádat o finanční prostředky v rámci výzvy vyhlášené zprostředkovatelem. Žadatelé oprávnění předložit Žádost o poskytnutí grantu budou definováni v rámci jednotlivých výzev. Partner projektu partner projektu sídlící v České republice musí splňovat stejné podmínky oprávněnosti jako žadatel o grant. Partnery projektu mohou být také organizace sídlící v donorských státech (Norsko, Lichtenštejnsko, Island), které jsou neziskovými subjekty v souladu s legislativou těchto států. Projekt jasně vymezená aktivita nebo soubor aktivit, prostřednictvím kterých mají být dosaženy předpokládané cíle, tedy určitý pozitivní posun ve zvolené oblasti podpory FNNO, ve prospěch definovaných cílových skupin. K realizaci projektu je udělován Grant. Projekt Komponenty bilaterální spolupráce (KBS) jedna ze dvou forem podpory v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. Jde o jasně definované aktivity bilaterální spolupráce, které vedou k podpoře vzájemné spolupráce českých NNO podpořených v dané prioritě a subjektů v donorských státech. 6

7 Smlouva o poskytnutí grantu podrobná smlouva uzavřená mezi zprostředkovatelem a konečným příjemcem určující podmínky poskytnutí grantu, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran. Spolupracující subjekt - organizace nebo fyzická osoba, která se podílí na projektu a přispívá k naplňování jeho cílů. Zároveň ale nemá statut partnera projektu. Z toho vyplývá, že není vázána příslušnými smluvními podmínkami, příjemce s ní neuzavírá Dohodu o partnerství. Na druhé straně, její případné náklady, související s projektem, nemohou být zahrnuty do rozpočtu ani do vyúčtování projektu KBS. Uzávěrka pro přijímání žádostí datum stanovené ve Výzvě k předkládání žádostí o poskytnutí grantu, ke kterému je výzva ukončena. Výzva = Výzva k předkládání žádostí o poskytnutí grantu dokument zveřejněný zprostředkovatelem definující podmínky pro předkládání Žádostí o poskytnutí grantu. Zprostředkovatel je pověřen implementací odsouhlaseného programu FNNO. Zprostředkovatel je příjemcem celkového grantu a uděluje dále granty na jednotlivé projekty vybrané v rámci otevřených výzev. V případě FNNO to je společné konsorcium Nadace rozvoje občanské společnosti a Nadace Partnerství. Žadatel žadatelem je předkladatel Žádosti o poskytnutí grantu. Žádost o poskytnutí grantu dokument vypracovaný Žadatelem ve stanovené formě, kterým žádá zprostředkovatele o grant na realizaci projektu. 7

8 Úvod V rámci vyhlášení první výzvy pro předkládání žádosti vám představujeme Příručku pro žadatele o poskytnutí grantu z programu Fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO) financovaného z EHP Fondu Příručku pro žadatele společně připravily Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) a Nadace Partnerství, které byly pověřeny výkonem role zprostředkovatele FNNO. Cílem této Příručky je podat žadatelům o grant z programu FNNO základní informace, jak postupovat při zpracování žádosti, seznámit je se všemi povinnými náležitostmi žádosti a upozornit je na potenciální rizika, která mohou ohrozit včasné a řádné předložení žádosti. Texty obsažené v této Příručce reagují na potřebu předat potenciálním žadatelům o grant z programu FNNO co nejvíce informací o přípravě projektu, požadavcích na návrh projektu, způsobu jeho předložení a postupu jeho hodnocení. Program FNNO je specifická forma grantové pomoci poskytovaná na základě Přílohy B Memoranda o porozumění pro implementaci EHP fondů. Z programu FNNO budou poskytnuty granty ve čtyřech prioritních oblastech: I. Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory: a. Ochrana lidských práv a multikulturalismus b. Genderová rovnost c. Posilování občanské společnosti, mechanismů demokracie a transparentnosti II. Děti a mládež v ohrožení III. Sociální inkluze IV. Ochrana životního prostředí a klimatické změny Tato Příručka není určena pro přípravu žádosti o poskytnutí Doplňkového grantu a Mikrograntu z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni v rámci FNNO. 8

9 1. Příprava projektu 1.1 Formulace projektového záměru Cílem této kapitoly je seznámit žadatele s procesem plánování projektu. Už samotná formulace projektového záměru je klíčová pro úspěch žádosti ve výzvách programu FNNO. Vedle dalších limitů (kritéria oprávněnosti, limity nákladů, ad. uvedených ve Výzvě) je třeba už při formulaci záměru respektovat základní ideové nastavení programu a mít je na zřeteli již od počátku úvah o budoucím projektu. Přestože je v poslední době význam slova projekt často rozmělňován a projektem je označována jakákoli žádost o dotaci, program FNNO pracuje s definicí projektu v jeho původním významu, tj. věcně, časově a nákladově vymezená změna původního stavu směřující k naplnění definovaného cíle. Pro názornost si lze projekt představit jako proces, kterým se chceme přesunout z pomyslného bodu A (neboli situace definované ve zdůvodnění projektu) do bodu B (neboli kýženého stavu po realizaci změny naplnění cíle projektu). Tento proces je definovaný ve třech rovinách: - věcné odkud kam a jak se chceme dostat, tedy JAK má vypadat ona změna a CO je pro to třeba udělat, - časové KDY se máme vyskytovat v kterém bodě změny a KDY dosáhnout cílového bodu, - nákladové ZA KOLIK se máme dostat z bodu A do bodu B při započtení všech nezbytných nákladů. Protože jde o změnu, při které je nutné jasně definovat výchozí stav a cíl, vymezit náklady, termíny i vykonávané činnosti, není projekt ve svém původním slova smyslu vhodný k pokrytí běžných provozních činností, ale hodí se výhradně k řešení jasně definovaných problémů, vyřešení absence některých činností, skokového zvýšení kvality činností apod. Dobře se zamyslete nad tím, jestli dokážete dobře popsat bod A, tedy výchozí stav a jeho problematická místa k řešení; a stejně tak, jestli dokážete popsat bod B, tedy zlepšený stav, ke kterému realizací projektu směřujete. Pokud ano, bude pro vás snadnější formulovat zdůvodnění potřebnosti v celkovém popisu projektu a také stanovit cíle, výstupy a výsledky projektu. Pokud se vám už v této fázi přípravy projektu nedaří výše popsané jasně formulovat, je pravděpodobné, že váš záměr není vhodný pro zpracování projektu. 9

10 1.2 Formulace projektového záměru ve vztahu k FNNO FNNO ve svém nastavení definuje výsledky, kterých bude prostřednictvím podpořených projektů dosaženo a kterým musí odpovídat jak předdefinované, tak volitelné výstupy projektu. Programové výstupy FNNO jsou stanoveny následovně: - Ochrana lidských práv a multikulturalismus podpora osob, jejichž lidská práva jsou porušována, nebo jsou diskriminovány; propagace demokratických hodnot a ochrany lidských práv (zaměřená na horizontální témata) na národní úrovni; nově připravené a distribuované informační materiály pro veřejnost a cílové skupiny; systémové změny nebo dílčí opatření prosazená v oblastech, kde dochází k častému porušování lidských práv; aktivity zaměřené na propojování a vzájemné poznávání majoritní a minoritních částí společnosti; osvětové a kulturní aktivity realizované na podporu multikulturního prostředí v komunitách; vzdělávací a osvětové aktivity zacílené na boj proti nenávistným projevům v prostředí internetu (hate speech); posílená kapacita NNO. - Genderová rovnost aktivity přispívající ke zvyšování podílu žen v rozhodovacích a řídicích pozicích; podpořené osoby, jejichž lidská práva jsou porušována, nebo jsou diskriminovány; informační aktivity na národní úrovni upozorňující na téma násilí na ženách ve všech jeho formách, informace jak rozpoznat domácí násilí a kde hledat pomoc; prezentace problematiky rovnosti žen a mužů na národní úrovni; nově zřízené/rozšířené preventivní a následné služby pro oběti násilí na ženách a jejich rodiny (prevence, právní poradenství, krizové linky, terapie, azylové domy), posílená kapacita NNO. - Posilování občanské společnosti, mechanismů demokracie a transparentnosti dobrovolníci aktivně zapojení do aktivit NNO; mechanismy vytvořené na podporu dialogu mezi občany, občanskou společností a veřejnou správou; realizované občanské iniciativy, které přímo ovlivní rozhodovací procesy; realizované advokační, watchdogové a monitorovací aktivity a antikorupčních opatření; systémové aktivity zacílené na profesionalizaci a budování kapacit NNO (aktivity na zvyšování profesionality, organizačního řízení, vícezdrojového financování a plánování, zvyšování transparentnosti NNO); nově budované/podporované koalice NNO, sítě, partnerství se státní správou, s firemním sektorem, spolupráce s výzkumnými a akademickými institucemi, médii; NNO, jejichž profesionalita byla zvýšena v rámci systematického vzdělávání a posilování role neziskového sektoru, posílená kapacita NNO. - Děti a mládež v ohrožení nové/rozšířené služby pro děti a mládež (včetně romských dětí a mládeže) se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním a jejich rodiny; děti a mládež (včetně romských dětí a mládeže) se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním a rodiny, které využijí služeb v rámci projektových aktivit; nově vytvořený systém informací o dostupných službách (včetně bezplatných linek) pro řešení různých životních situací (a jeho šíření); rozšířená nebo nově vytvořená spolupráce mezi NNO, 10

11 představiteli státní správy a odborníky na sociální a právní ochranu dětí na místní nebo regionální úrovni, posílená kapacita NNO. - Sociální inkluze nově vybudovaná/rozvinutá spolupráce v zájmu romských dětí mezi NNO, školami, pedagogy a pedagogicko-psychologickými poradnami; vytvoření metodiky pro zlepšení inkluzivního vzdělávání, romské děti a mládež zapojené do vzdělávacích a volnočasových aktivit; rozšíření a rozvoj volnočasových aktivit a dobrovolnických služeb pro romské děti a mládež přispívajících k jejich integraci do běžných škol; sociální/terénní pracovníci, dobrovolníci aktivně zapojení do podpory romských dětí a jejich rodin ve vztahu ke školní přípravě, posílená kapacita NNO. - Ochrana životního prostředí a klimatické změny osvětové a vzdělávací akce a kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o udržitelném rozvoji, ochraně životního prostředí, kvalitě života nebo ochraně klimatu; provedené zásahy na přírodních lokalitách; aktivně zapojená veřejnost, děti a mládež, vlastníci pozemků a uživatelé půdy do realizace aktivit projektu, posílená kapacita NNO. Velmi pečlivě vybírejte, které aktivity do připravovaného projektu zařadíte, zda skutečně umožní naplnění plánovaných výstupů a projekt tak přispěje k danému výsledku programu (dle priorit). Pokud si nejste jistí některými částmi projektu, neváhejte se na nás obrátit ( em či telefonicky; k dotazům můžete využít i semináře pro žadatele). Osobní konzultace projektových záměrů nebudou v rámci FNNO poskytovány. 1.3 Zpracování žádosti o poskytnutí grantu Pokud žadatel vyhodnotil, že projektový záměr odpovídá podmínkám pro financování z programu FNNO a je dostatečně jasně formulovaný, je správný čas na zpracování žádosti o poskytnutí grantu na projekt. Následující podkapitoly jsou zaměřeny pouze na části žádosti, které se týkají "projektového" popisu projektu. Postup, jak vyplnit další části žádosti, následuje v dalších kapitolách této Příručky Obecná pravidla Projekt by měl být formulován stručně, jasně a výstižně. Zejména je nutné přesně vymezit logickou linii projektu (tedy posloupnost cílů, výstupů a aktivit), definovat a kvantifikovat cílové skupiny projektu, přehledně prezentovat výchozí situaci a závěry analýz, které byly provedeny v rámci přípravy projektu, a popsat způsob realizace projektu včetně potřebných financí, organizačního zajištění a udržitelnosti projektu. 11

12 Projektová žádost není slohové cvičení! Proto velmi důkladně zvažujte, jaké informace a v jaké struktuře do žádosti uvedete. Snažte se na žádost stále dívat také z druhé strany ze strany posuzovatele. Ptejte se, zda jsou uvedeny všechny informace důležité pro posouzení projektu, zda jsou logicky uspořádané a nejsou zbytečně květnaté. Přílišný rozsah textu žádosti může vést k tomu, že skutečně důležité informace zapadnou a nebudou mít vámi zamýšlený dopad. Nezapomínejte na to, že posuzovatel se o vaší organizaci a projektovém záměru dozví právě a jen to, co mu v žádosti sdělíte. Proto se na informace, které předkládáte v žádosti, snažte dívat s odstupem a přemýšlejte o tom, zda něco důležitého nechybí Logická linie projektu Logická linie projektu je klíčovou částí popisu projektu (projeví se v bodě 3. Popis projektu ve formuláři žádosti a v přílohách analýza vnějšího a vnitřního prostředí organizace). Jde o logickou posloupnost DEFINOVANÁ POTŘEBA CÍL VÝSTUP AKTIVITA a odpovídá na otázky: proč je třeba projekt realizovat (z prostředků FNNO), k jakému cíli realizace projektu směřuje, jaké konkrétní výstupy jsou třeba pro dosažení cíle a jaké aktivity k vytvoření výstupů povedou. Často se stává, že žadatelé přesně vědí, co všechno chtějí v rámci projektu realizovat (tzn., že znají aktivity) a teprve následně se snaží nesourodým aktivitám vymyslet společného jmenovatele v podobě cíle a dalších charakteristik. Tento postup je nesprávný - vede k tomu, že je projekt celkově nekonzistentní a že žadatelé nejsou schopni formulovat cíl a výstupy projektu. Proto vždy doporučujme postupovat dle logické posloupnosti popsané výše. V rámci FNNO není vyžadováno zpracování logického rámce projektu, tato metoda je ale velmi vhodná pro rozpracování logické linie a zajištění návazností na jednotlivých úrovních. Proto doporučujeme alespoň nástin logického rámce zpracovat a z takto konzistentního podkladu vycházet při další práci na projektové žádosti Zdůvodnění projektu Zdůvodnění projektu (v žádosti bod 3.1. Zdůvodnění) má za cíl vysvětlit a odůvodnit potřebnost a nezbytnost realizace projektu. Zpravidla je zdůvodnění projektu postaveno na popisu současné situace v oblasti, kterou projekt řeší a definování nedostatků/problémů/možností dalšího rozvoje. Toto zdůvodnění vychází buď ze znalosti konkrétní situace na základě zkušeností žadatele a/nebo z provedených analýz. Důležité je, aby bylo zdůvodnění formulováno co možná nejkonkrétněji a nejobjektivněji a neopomíjelo žádný z důležitých aspektů a argumentů. I proto je v rámci projektu vyžadována analýza vnějšího prostředí (zejména konkurence a poptávky cílových skupin) a u aktivit zaměřených na posilování kapacit také analýza potřeb organizace. 12

13 a) Analýza vnějšího prostředí organizace Žadatel je požadavkem na zpracování analýzy potřebnosti realizace projektu veden zejména k tomu, aby: - na základě definování cílové skupiny prokázal, že má tato cílová skupina o plánované činnosti zájem a je ochotná v budoucnu nabízené služby využívat (analýza poptávky), a/nebo - si udělal představu o činnostech, které v daném oboru a lokalitě realizují další organizace a které činnosti v daném oboru a lokalitě chybí (analýza konkurence). Žadatel si jejím prostřednictvím ověří, zda není jím plánovaná činnost nabízena v dostatečné kapacitě jinými subjekty, seznámí se se strukturou jejich nabídky a důkladně zváží potřebnost svého záměru. Konkrétní podoba analýz závisí na charakteru činností, ke kterým se projekt váže. Nejčastěji je analýza poptávky realizována prostřednictvím komunikace s cílovou skupinou (dotazníkovým šetřením, řízenými rozhovory, anketami, informacemi od dalších poskytovatelů obdobných služeb o nedostatečnosti nabídky, velkém převisu poptávky apod.) a uvedením širšího kontextu (vývojových trendů v rámci cílové skupiny, vývojem jejích potřeb, apod.). Velmi žádoucí je také zjištění ochoty cílové skupiny, nebo jiného subjektu (např. veřejné správy), financovat nabízené činnosti po skončení realizace projektu. Důležité je, aby provedené analýzy odpovídaly územnímu zaměření plánovaných činností tzn., že pokud jde o aktivity vázané na konkrétní lokalitu, mají být analýzy provedeny na místní úrovni; pokud mají oslovit cílovou skupinu ze širšího okolí, budou provedeny na mikroregionální, regionální, nebo celostátní úrovni. Pokud jde o velmi specifické aktivity, které dosud zajišťoval např. jediný subjekt pro celou ČR, bude analýza konkurence i poptávky provedena na celostátní úrovni. Obvykle platí, že pro aktivity místního dopadu je vhodné vycházet z konkrétních údajů získaných od cílové skupiny nebo dalších poskytovatelů. Čím širší je dopad projektu, tím těžší je získat konkrétní data a je vhodné více pracovat s celkovým kontextem, statistickými daty a strategickými dokumenty. b) Analýza potřeb organizace Pokud projekt obsahuje i aktivity na posílení kapacit organizace, je třeba prokázat i jejich potřebnost analýzou potřeb organizace. Podoba této analýzy je závislá na charakteru plánovaných aktivit zacílených na posílení kapacity např. se může jednat o výstupy ze strategického plánování, kde byly identifikovány rozvojové příležitosti či nedostatky ve fungování organizace, o definování vzdělávacích potřeb pracovníků ve vztahu k výkonu jejich práce nebo k jejich administrativní a řídicí kapacitě, apod. Je důležité, aby si na základě této analýzy posuzovatel udělal představu o situaci organizace, jejím fungování a potřebách, ve vztahu k aktivitám projektu. 13

14 Vzhledem k tomu, že v rámci FNNO může být podpořeno široké spektrum činností, je velmi obtížné stanovovat závaznou strukturu a rozsah analýz. Opět doporučujeme zejména dívat se na vámi předkládané informace pohledem posuzovatele a ptát se, zda je předkládaný obrázek výchozí situace jasný, přehledný, dostatečně přesvědčivý a maximálně objektivní. Nezapomínejte, že posuzovatelé jsou lidé z oboru obecné problémy a trendy určitě znají, zajímá je ale konkrétní situace ve vazbě na předkládaný projekt Cíl projektu Již zmiňované zdůvodnění projektu popisuje současnou situaci a její nedostatky. Na druhé straně cíl projektu (v žádosti 3.2. Celkový cíl projektu) popisuje, k čemu realizací projektu žadatel směřuje. Je odpovědí na otázku, jakou pozitivní změnu chce žadatel projektem iniciovat Výstupy projektu Dle projektové logiky je třeba zvolit vhodné předdefinované výstupy projektu tak, aby skutečně odpovídaly projektovým aktivitám (v žádosti bod 3.6. Očekávaný dopad projektu, projektové výstupy). V případě, že nabídka výstupů nebude pro daný projekt dostačující, žadatel definuje výstupy vlastní. Souhrnný výčet výstupů by měl obsahovat vše, co je třeba zajistit k dosažení cíle projektu. Jde o konkrétní hmotné nebo nehmotné statky, které budou vytvořeny v průběhu realizace projektu za účelem naplnění cíle projektu. Výstupy projektu jsou natolik konkrétní, že je lze bez velké námahy kvantifikovat. To je velmi důležité jak pro žadatele při formulaci aktivit a vytváření rozpočtu projektu, tak i pro posuzovatele, který pouze na základě kvantifikovaných výstupů může posoudit efektivitu předkládaného projektu. Pozor! Ani při volbě či formulaci výstupů projektu se nedejte svést a nesnažte se je odvozovat z aktivit. Aktivity musí vést k dosažení výstupů projektu a výstupy k dosažení cíle projektu, nikdy ne naopak. Výstupy mají vedle kvantitativní také svoji kvalitativní stránku i ta je důležitá pro hodnocení projektu, proto se vždy snažte konkrétní výstup rámcově popsat (např. u studií a publikací počet stran, barevnost tisku, atd.) Aktivity projektu a jejich popis Aktivity projektu jsou jednotlivé dílčí činnosti, které vedou k realizaci výstupů (ve formuláři žádosti bod 3.4 Aktivity a harmonogram a bod 4.1 Organizace a řízení projektu). Jedná se o procesy, nikoli o hmotné nebo nehmotné produkty (na rozdíl od výstupů). Na úrovni aktivit lze zcela přesně kvantifikovat vše potřebné (vstupy), co je nutné k dosažení výstupů. Proto je podrobné definování 14

15 aktivit podkladem pro rozpočet projektu a také pro určení podílu a odpovědností jednotlivých pracovníků zapojených do realizace projektu. Z popisu aktivity by mělo být zcela zřejmé, CO je třeba k dosažení výstupů udělat, KDO to zajistí a v JAKÉM časovém horizontu. Proto je součástí popisu aktivity také stanovení časového rozmezí její realizace. U každé aktivity kvantifikujte cílovou skupinu a uveďte způsob doložení realizace této aktivity. Často opomíjenou, ale velmi důležitou součástí popisu aktivity je určení, kdo se na realizaci dané aktivity nebo její části podílí. Podstatné je uvést, kdo z realizačního týmu bude do realizace aktivity zapojen a v jakém rozsahu, i zda se na aktivitě podílí partner projektu či externí dodavatel a v jakém rozsahu. Při zapojení dodavatelů je potřeba si uvědomit, že prostředky FNNO podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, tudíž je nezbytnou součástí aktivit i proces výběru dodavatele. Nezapomeňte každá aktivita musí vést k nějakému výstupu! Pozor skutečnost, že bude nějaká činnost realizována dodavatelsky, vás nezbavuje povinnosti ji v popisu aktivity důkladně zdůvodnit. Bez důkladné specifikace nebude možné posoudit její finanční náročnost a vystavujete se tak riziku krácení prostředků. Obdobně také v případě nedostatečného popisu zapojení partnerů. V případě, že se na realizaci projektu podílí spolupracující subjekt (organizace nebo fyzická osoba, definice viz str. 8) a přispívá k naplňování jeho cílů, uveďte tuto skutečnost ve formuláři žádosti u popisu konkrétní aktivity (bod 3.4 Aktivity a harmonogram) jako přidanou hodnotu vašeho projektu. 1.4 Cílová skupina projektu Popis cílové skupiny projektu by měl podat přesnou a jednoduchou informaci o tom, komu je projekt určen, na koho je zaměřen a co mu přináší (v žádosti bod 3.3. Cílová skupina a její potřeby včetně popisu v bodě Přínos projektu pro cílovou skupinu). Nezbytné je popsat cílovou skupinu minimálně v těchto aspektech: - definice cílové skupiny jde o jednoduchou charakteristiku cílové skupiny (např. žáci ZŠ, pracovníci úřadu, NNO, apod.); - kvantifikace cílové skupiny určuje velikost cílové skupiny vyjádřenou počtem jedinců, přesnost se bude lišit dle velikosti a zaměření projektu; - potřeby cílové skupiny můžou být shrnutím analýzy poptávky, odůvodňují zaměření projektu a jeho potřebnost vzhledem k aktuální situaci cílové skupiny; - přínos pro cílovou skupinu vysvětluje, jak realizace projektu přispěje k naplňování výše definovaných potřeb cílové skupiny, jak zlepší její situaci. 15

16 1.5 Udržitelnost projektu I když není udržitelnost projektových výstupů a pokračování aktivit po ukončení financování z FNNO vyžadována a kontrolována, schopnost zajistit udržitelnost je znakem efektivního projektového plánování, které zvýší žadateli šanci na podporu jeho projektu. Proto už během sestavování projektu by žadatelé měli zvážit, jak zajistí udržitelnost projektových výstupů a aktivit po ukončení realizace financování z FNNO. Specifikaci aktivit a projektových výstupů, které povedou k udržitelnosti projektu, musí žadatel uvést ve formuláři žádosti (bod 3.8. Udržitelnost projektu). Ty se následně stanou předmětem posuzování externích posuzovatelů a hodnotící komise. V žádosti žadatel uvádí, jak plánuje zajistit financování těchto aktivit po ukončení financování z FNNO. Popisuje, zda bude projekt po ukončení podpory z FNNO financován ze soukromých zdrojů, z výnosů projektu či z jiných zdrojů. Dále uvádí, zda bude zachována či případně dále rozvíjena spolupráce s partnery. 16

17 2. Oprávněnost Při posuzování grantových žádostí je vždy nezbytným krokem vyhodnocení žádosti z hlediska její oprávněnosti. Oprávněnost žádosti je přitom nutné posuzovat s ohledem na všechna stanovená kritéria. Kritéria oprávněnosti lze rozdělit do následujících oblastí: - Oprávněnost žádosti (kapitola 2.1 této Příručky) - Oprávněnost žadatele (kapitola 2.2 této Příručky) - Oprávněnost partnera (kapitola 2.3 této Příručky) - Způsobilost nákladů (kapitola 2.4 této Příručky) 2.1 Oprávněné žádosti Za oprávněné budou považovány žádosti, které splní následující požadavky: - Žádost je podána nejpozději do data (a času) uvedeného ve Výzvě prostřednictvím on-line grantové databáze Grantys, současně je podána obsahově shodná tištěná verze, přičemž náležitosti listinné i elektronicky podané žádosti jsou uvedeny v kapitole 9 této Příručky. Výčet povinných příloh, spolu s další specifikací pro jejich předložení, je uveden v kapitole 9 této Příručky. - Projekt se jednoznačně vztahuje ke zvolené prioritní oblasti programu či v případě priority I. podprioritě a jejímu zaměření. - Navrhované aktivity povedou ke zprostředkovatelem předem definovaným projektovým výstupům (jednomu a více); tzn., že žadatel si volí minimálně jeden projektový výstup předem definovaný zprostředkovatelem. Projekt dále může svými aktivitami naplnit i další projektové výstupy, které si žadatel v souladu s cílem dané prioritní oblasti programu či podpriority zvolí sám. Podporované aktivity a definované projektové výstupy pro jednotlivé prioritní oblasti programu či podpriority jsou vymezeny ve Výzvě. - Umístění projektu je v souladu s územní platností vymezenou ve Výzvě. - Období realizace projektu a délka trvání projektu odpovídají vymezení ve Výzvě. - Požadovaná výše grantu spadá do stanoveného rozmezí vymezeného ve Výzvě. - Procentuální poměr požadované výše grantu vůči celkovým nákladům projektu spadá do vymezeného rozmezí a naplňuje podmínku povinného spolufinancování, dle části této Příručky. - Případné partnerství je popsáno a doloženo. 17

18 Neoprávněné aktivity: - individuální finanční podpora účasti na workshopech, seminářích, konferencích a kongresech, které nejsou nezbytnou součástí projektu; - individuální stipendia na studium nebo kurzy; - ideologicky zaměřené projekty nebo projekty se znaky fanatismu; - platba hypoték a dluhů, dárcovství. Počet žádostí na jednoho žadatele Žadatel může předložit pouze jednu žádost o poskytnutí grantu v rámci každé (jedné) prioritní oblasti programu (to znamená prioritní oblasti I., II., III. a IV.). Pokud si žadatel vybere prioritu I., musí dále zvolit pouze jednu podprioritu, tzn. I.a), I.b) nebo I.c). V případě porušení tohoto pravidla se dále hodnotí pouze první řádně předložená žádost (viz kap. 10 této Příručky), ostatní žádosti jsou vyřazeny z dalšího procesu hodnocení. Žadatel, tedy právnická osoba (dle vymezení ve Výzvě a v podkapitole 2.2 této Příručky), je vymezen jako samostatná účetní jednotka, identifikovaná jedinečným IČ. Pokyny pro vyplnění období realizace projektu Ve formuláři žádosti vyplňujte pečlivě datum zahájení a ukončení realizace projektu (vycházejte z podmínek a informací uvedených ve Výzvě podkapitola Období realizace projektu). Chybně nastavený začátek, konec či délka realizace projektu jsou důvodem k vyloučení žádosti. V případě 12 měsíčního projektu uveďte do kolonky datum zahájení realizace projektu výhradně datum a do kolonky datum ukončení realizace projektu výhradně datum V případě 18 měsíčního projektu uveďte do kolonky datum zahájení realizace projektu datum a do kolonky datum ukončení realizace projektu výhradně datum V případě 21měsíčního projektu uveďte do kolonky datum zahájení realizace projektu datum a do kolonky datum ukončení realizace projektu výhradně datum Oprávnění žadatelé Oprávněnými žadateli o poskytnutí grantu jsou nestátní neziskové organizace (NNO) vymezené následujícími typy právnických subjektů zřízených nebo založených jako: - obecně prospěšná společnost původně založená podle zákona č. 248/1995 Sb., nebo vzniklá dle zákona č. 68/2013, - účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené pro poskytování charitativních služeb, které poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby charitativního charakteru nebo sociální a zdravotnické služby, a to za předem stanovených a pro všechny 18

19 uživatele stejných podmínek v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - nadace a nadační fondy původně založené podle zákona č. 227/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, - spolek dle zákona č. 89/2012 Sb., - ústavy dle zákona č. 89/2012 Sb.. Oprávnění žadatelé musí současně splňovat následující podmínky: - Musí být neziskovou organizací, která vykonává svou činnost nezávisle na místní, regionální či centrální veřejné správě, na jiných veřejnoprávních subjektech, politických stranách nebo komerčních subjektech. Žadatel nesmí podmiňovat svou podporu nebo činnost v rámci projektu příslušností k ideologii, doktríně či náboženství. - Musí mít sídlo na území České republiky. - Musí vést účetnictví v soustavě podvojného účetnictví. - Musí splňovat podmínku alespoň dvouleté historie v době podání žádosti o poskytnutí grantu. Nově registrovaná organizace může žádat o grant, pouze pokud je schopná doložit, že vznikla změnou právní formy, přičemž původní organizace nabývala jednu z výše uvedených oprávněných právních forem. Na organizace, které změnily právní formu dle zákona č. 89/2012. Sb. (občanský zákoník) bude nahlíženo jako na kontinuálně působící. Musí doložit poslední výroční zprávu původní organizace a dokumenty prokazující nástupnictví. V případě, že původní organizace patřila mezi subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání (tedy účtující dle Vyhlášky 504/2002 Sb.), ovšem nabývala jinou než jednu z výše uvedených právních forem, bude splnění podmínky posouzeno individuálně vzhledem k obecnému vymezení neziskových organizací. Nově registrovaná organizace může žádat o grant anebo být partnerem, pouze pokud je schopna doložit požadované dokumenty uvedené v kapitole 9 této Příručky. Organizace, která vznikla změnou právní formy, sloučením, splynutím nebo rozdělením jiné organizace, musí být schopná doložit úplnou výroční zprávu/ekvivalent původní organizace za poslední rok obsahující přehled aktivit a hospodaření dle účetní závěrky organizace. Současně musí doložit dokumenty prokazující nástupnictví. Vždy musí být splněná podmínka oprávněnosti právní formy žadatelů/partnerů. 19

20 2.3 Principy partnerství a oprávnění partneři Žadatel může předkládat žádost o poskytnutí grantu samostatně, nebo společně s partnerskými organizacemi (max. 4). Smyslem partnerství je zajistit úzkou vzájemnou spolupráci organizací s různými zkušenostmi s cílem dosáhnout optimálního řešení problematiky v dané oblasti. Oprávněnými partnery projektů jsou buď partneři se sídlem v České republice nebo zahraniční partneři se sídlem na území Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Zapojení partnera je žádoucí, ale není rozhodující podmínkou pro schválení žádosti o grant. Vždy rozhoduje kvalita předkládané žádosti. Navázání partnerství s organizací z dárcovského státu bude v rámci hodnocení oceněno 5 body z celkových 100 bodů. Podmínky spoluúčasti partnerů na realizaci projektu: - Hlavním nositelem projektu je žadatel (konečný příjemce) žadatel nemůže na partnery přenést větší část projektu, než jakou zajišťuje on sám. Rovněž není možné, aby žadatel delegoval na partnery svou koordinační roli a celkovou odpovědnost za realizaci projektu. - Partnerství nemá charakter dodavatelsko-odběratelského vztahu. Partnerství v projektu je vnímáno tím způsobem, že žadatel i partner společně realizují projekt každý z nich svou definovanou část. Partner nesmí v rámci projektu zároveň figurovat jako dodavatel. Projektové náklady partnera mohou být součástí rozpočtu projektu, partner tedy může čerpat i prostředky grantu. Náklady partnera však mohou dosahovat max. 49 % z objemu celkových nákladů projektu (tento limit platí i v součtu za všechny partnery projektu). - Partner dodržuje při realizaci projektu stejná pravidla jako žadatel (konečný příjemce). Principy a konkrétní nastavení partnerství v projektu bude zakotveno v Dohodě o partnerství mezi žadatelem a každým partnerem projektu. Partner bude v Dohodě o partnerství zavázán k respektování a plnění všech příslušných podmínek a pravidel programu, které platí pro žadatele. Dohoda o partnerství musí být (v případě podpory projektu) uzavřena a dodána zprostředkovateli před uzavřením Smlouvy o poskytnutí grantu Partneři se sídlem v České republice Oprávněnými partnery se sídlem v České republice mohou být organizace, které splňují stejné podmínky jako žadatel. Program FNNO podporuje vznik koalic a partnerství mezi českými NNO. V případě zapojení partnera se sídlem v České republice žadatel při podání žádosti doloží za každého takového partnera Prohlášení o partnerství (Příloha č. 3 této Příručky) Zahraniční partneři Oprávněnými zahraničními partnery mohou být pouze organizace sídlící v donorských státech, které jsou neziskovými subjekty v souladu s legislativou těchto států. S výjimkou vymezení právní formy musí zahraniční partner splňovat stejné podmínky jako žadatel. 20

21 V případě zapojení zahraničního partnera žadatel při podání žádosti doloží za každého takového partnera Prohlášení o partnerství v anglickém jazyce (Příloha č. 4 této Příručky), obsahující čestné prohlášení o neziskovém statusu organizace. V případě uzavření partnerství s oprávněným zahraničním partnerem bude Dohoda o partnerství předložena zprostředkovateli před podpisem Smlouvy o poskytnutí grantu. 2.4 Způsobilost nákladů projektu Základní vymezení způsobilosti nákladů Pravidla způsobilosti nákladů se vztahují na všechny projektové náklady stejně, bez ohledu na zdroj financování. Aplikují se tedy naprosto jednotně pro náklady financované z grantu (tedy z finančních prostředků fondu EHP, poskytnutých v rámci programu FNNO dále grant ) i pro náklady financované z ostatních zdrojů. Náklady projektu jsou způsobilé, pokud splňují všechny níže uvedené podmínky: - Jsou nezbytné pro realizaci projektu. - Jsou hospodárné a efektivní ve vztahu k souvisejícím aktivitám a výstupům projektu. - Jsou uvedené v rozpočtu nebo jsou schváleny ze strany zprostředkovatele jiným stanoveným způsobem. - Vzniknou v období realizace projektu. - Jsou uhrazené, přičemž úhrada musí proběhnout v období od schválení žádosti o grant do maximálně 30 dnů od ukončení období realizace projektu, nejpozději však k Tato podmínka se neaplikuje pro dobrovolnickou práci, vykázanou v projektu dle stanovených pravidel (viz část této Příručky). - Jsou zaevidované v účetnictví organizace odděleným způsobem, dle stanovených pravidel. - Jsou doložitelné příslušnými účetními a prvotními doklady. - Odpovídají cenám v místě obvyklým. - Jsou vynaložené v souladu s českými právními předpisy, zejména zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Při splnění výše uvedených obecných podmínek způsobilosti lze za způsobilé považovat zejména následující položky nákladů: - mzdové náklady na zaměstnance zapojené do realizace projektu, včetně odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele a další zákonné, případně jiné související náklady, odpovídající běžné praxi uplatňované v organizaci; 21

22 - cestovní náhrady, poskytované v souladu s běžnou praxí uplatňovanou v organizaci do výše zákonných nároků, nepřesahující minimální limity stanovené příslušnými právními předpisy; - náklady na nákup spotřebního materiálu a vybavení, které není dlouhodobým majetkem dle příslušných právních předpisů; - náklady na nákup služeb; - náklady vyplývající přímo z požadavků Smlouvy (publicita dárce apod.) Časové vymezení způsobilosti nákladů V předchozí kapitole je v rámci podmínek způsobilosti uvedeno: Náklady projektu jsou způsobilé, pokud vzniknou v období realizace projektu. Kdy vzniká náklad? Náklad vzniká spotřebou přijatého plnění, tedy například datem, kdy byla organizaci poskytnuta služba, kdy jí byl dodán spotřební materiál, nebo kdy pro ni byla vykonána práce ze strany zaměstnance. Z uvedené podmínky způsobilosti tedy vyplývá, že všechna plnění (všechny vstupy do projektu) musí být dodána v období realizace projektu. Toto období bude pro jednotlivé projekty přesně vymezeno ve Smlouvě o poskytnutí grantu. K tomu, aby byl náklad způsobilý, nestačí pouze to, že vznikne. Kromě toho musí být splněna další výše uvedená podmínka způsobilosti, tedy že náklad musí být také uhrazen. Nicméně, úhrada nákladu, v odůvodněných případech, nemusí proběhnout v období realizace projektu. Do rozpočtu je tedy možné včlenit například mzdové náklady za poslední měsíc realizace projektu, jelikož náklad vznikl (spotřeba proběhla) v období realizace projektu. Přitom tyto mzdové náklady mohou být uhrazeny ve standardním výplatním termínu následující měsíc, tedy až po ukončení období realizace projektu (při splnění následující podmínky, týkající se úhrady). Pro úhradu projektového nákladu ovšem také platí určité omezení. K tomu, aby byl projektový náklad způsobilý, jeho úhrada nesmí proběhnout: - dříve než k datu schválení žádosti o grant (tj. dříve než k datu schválení žádosti o poskytnutí grantu Správní radou NROS nebo Správní radou Nadace Partnerství - dle zodpovědnosti za danou prioritní oblast podpory); - později než 30 dnů od ukončení období realizace projektu, nejpozději však k Uvedené vymezení časové způsobilosti nákladů je možné znázornit také graficky: 22

23 A je období realizace projektu. Zároveň je to období, v rámci kterého musí vzniknout všechny náklady projektu, pokud mají být z časového hlediska způsobilé. B je období, v rámci kterého musí být všechny náklady projektu (spadající do období A ) uhrazeny, pokud mají být z časového hlediska způsobilé. Body 1, 2, 3, a 4 představují krajní body (datumy), které časově vymezují období A a B : 1 je datum, kdy byla schválena žádost o grant 2 je datum začátku období realizace projektu (vždy se jedná o první kalendářní den určitého měsíce) 3 je datum ukončení období realizace projektu (vždy se jedná o poslední kalendářní den určitého měsíce) 4 je datum určený uplynutím 30 dnů po ukončení období realizace projektu (tedy 30 dnů od datumu 3 ), nejpozději se ovšem může jednat o datum Časový úsek mezi body 2 a 3 vymezuje období A. Časový úsek mezi body 1 a 4 vymezuje období B. Každý náklad, k tomu aby byl považován za způsobilý, musí být uhrazený. Pokud vám je v rámci realizace projektu dodáno jakékoliv plnění (např. pracovní pomůcky k terénním pracím), účetně vám vzniká náklad (protože dodávku jste obdrželi a spotřebovali). Pokud ale za tuto dodávku nezaplatíte (zůstanete dodavateli dlužni), nemohlo by se z hlediska výše uvedených podmínek jednat o způsobilý náklad, i kdyby byly všechny ostatní podmínky způsobilosti splněny. To samé platí v případě, pokud by vám předmětné pracovní pomůcky dodavatel poskytl bezúplatně (jako nepeněžní dar). 23

24 2.4.3 Způsobilost DPH Daň z přidané hodnoty (dále DPH) je způsobilým nákladem, pokud dle platných právních předpisů nevzniká organizaci - z žádného titulu - možnost nárokovat její vrácení samozřejmě za předpokladu, že podmínky způsobilosti jsou splněny u předmětného základu daně. Nezpůsobilost DPH zakládá již MOŽNOST nároku, bez ohledu na to, zda organizace tento nárok skutečně uplatní. Možnost nárokovat vrácení DPH vzniká zejména z titulu nároku na odpočet DPH na vstupu. V případě organizací, které nejsou plátci DPH a nemají tedy možnost nárokovat odpočet DPH na vstupu, se předpokládá, že veškerá DPH, která je součástí nákladů projektu, je způsobilým nákladem. Organizace, které jsou plátci DPH, musí individuálně posoudit, zda jim v případě některých plánovaných nákladů vznikne možnost nároku na odpočet na vstupu (plně nebo částečně). Tuto možnost lze předpokládat zejména v případě, pokud budou v rámci projektu realizovány aktivity, které mají charakter ekonomické činnosti. Základní princip způsobilosti DPH je velmi jednoduchý: Pokud máte možnost nárokovat si u některého projektového nákladu vrácení DPH u Finančního úřadu (v plné nebo částečné výši), tak tuto nárokovatelnou částku DPH nemůžete deklarovat jako způsobilý náklad v rámci rozpočtu / vyúčtování projektu. Pozor! Uvedený princip způsobilosti platí, i když si oprávněný nárok u Finančního úřadu neuplatníte. Jakmile vám ze zákona vzniká nárok na vrácení DPH, tak DPH v této nárokovatelné výši není způsobilým nákladem projektu - a to i v případě, kdy se rozhodnete, že o vrácení nebudete žádat Nezpůsobilé náklady Mezi nezpůsobilé náklady patří: a) dluhy a rezervy na ztráty nebo dluhy, dlužné úroky; b) pokuty a penále, manka a škody; c) dary, poskytnuté příspěvky; d) příspěvky v naturáliích, s výjimkou dobrovolnické práce zařazené do projektu dle stanovených pravidel; e) cestovní náhrady ve výši přesahující minimální limity stanovené příslušnými právními předpisy, kapesné; f) pořízení nebo zhodnocení dlouhodobého majetku; g) odpisy dlouhodobého majetku; h) finanční leasing; i) pořízení zásob; j) bankovní poplatky nebo jiné finanční služby; 24

25 k) správní poplatky; l) náklady na právní spory; m) kursové ztráty; n) daň z přidané hodnoty, u které organizaci vzniká možnost nárokovat její vrácení; o) daně, u kterých je organizace poplatníkem; p) náklady z veřejných zakázek, u kterých nebyly dodrženy podmínky dle Smlouvy o poskytnutí grantu. V rámci projektu nejsou povoleny investiční výdaje; v projektu tedy nelze pořizovat ani zhodnocovat dlouhodobý majetek. Dlouhodobý majetek je vymezen příslušnými právními předpisy. Zjednodušeně jej lze definovat jako majetek s dobou použitelnosti přesahující 1 rok, kterého vstupní hodnota přesahuje limity stanovené účetní jednotkou (účetní jednotky většinou užívají limity dle zákona o daních z příjmů, tedy Kč pro hmotný a Kč pro nehmotný majetek) Nepřímé projektové náklady Nepřímé projektové náklady jsou ty, které nesouvisí přímo s realizací projektových aktivit. Představují adekvátní poměrnou část z celkových nepřímých (režijních) nákladů organizace. Adekvátní poměr musí být určen transparentním způsobem tak, aby věrně odrážel poměr projektu k celkové činnosti organizace. Nepřímé (režijní) náklady organizace jsou vynaloženy k zajištění zázemí, které je nezbytné pro fungování organizace jako takové, a tedy nepřímo i pro realizaci projektu. Patří mezi ně zejména: - Mzdy (případně fakturace) režijních pracovníků, tedy pracovníků ve vedení organizace a na dalších průřezových pozicích: účetnictví, personalistika, fundraising, PR, údržba, úklid apod. - Energie, nájem prostor (sloužících pro standardní provoz organizace), telefony, internet, poštovné, pojistné, příprava výroční zprávy, audit účetní závěrky apod. Objem způsobilých nepřímých projektových nákladů je určen pomocí fixní sazby, která je stanovena dle standardizovaného postupu, zohledňujícího výše uvedené principy (viz část 4.4 této Příručky). Pro nepřímé projektové náklady obecně platí všechna výše uvedená pravidla způsobilosti, tedy stejná pravidla jako pro přímé projektové náklady. Vzhledem k využití režimu fixní sazby ovšem nepřímé projektové náklady nebude nutné prokazovat jednotlivými účetními doklady. Mezi nepřímé projektové náklady nemohou být zahrnuty žádné přímé projektové náklady. 25