Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. Ústav práva a humanitních věd. Katastr nemovitostí.

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd Katastr nemovitostí Diplomová práce Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. Autor: Bc. Radim Hrnčiřík 2009/2010

2 Rád bych poděkoval vedoucímu mé práce panu JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování diplomové práce. 2

3 Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 1. ledna

4 Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá analýzou katastru nemovitostí jako významného orgánu veřejné správy. Práce je v úvodu zaměřena na definici katastru nemovitostí, jeho funkcí, předmětu, obsahu, organizační struktury a hlavních úkonů. Je využíváno především platné právní úpravy v podobě zákonů č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky a č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, společně s prováděcí vyhláškou k těmto předpisům. V následujících částech práce se autor věnuje zejména postavení katastru nemovitostí v rámci veřejné správy České republiky, jeho propojenosti s ostatními systémy veřejné správy a používání katastru jinými orgány veřejné správy. Je zpracována problematika digitalizace katastru nemovitostí a přístupu do katastru prostřednictvím sítě Internet, jako moderní tendence vedení katastru a využívání moderních technologií. Následně autor provádí analýzu rozpočtu katastru nemovitostí, rozebírá systému poplatků v katastrální sféře a předkládá vlastní návrhy v této oblasti. V závěru práce předkládá autor zpracovanou SWOT analýzu k fungování katastru a shrnuje aktuální stav v rozebrané oblasti. Klíčová slova: Katastr nemovitostí, katastrální úřad, katastrální pracoviště, veřejná správa, zásady vedení, Český úřad zeměměřický a katastrální, vklad, záznam, poznámka, informační systém, registr, moderní tendence, digitalizace, nahlížení do katastru nemovitostí, dálkový přístup, webové služby, analýza rozpočtu, poplatek. 4

5 Abstract: This diploma thesis deals with an analysis of the Cadastre of Real Estate as a significant public administration body. Thesis is begin by definition what the Cadastre of Real Estate is, his functions, object, subject, organization structure, main operations. Author is working with valid regularization, in particular with the Act No. 265/1992 Coll., about property and other proprietary realty right entries, Act No. 344/1992 Coll., about Czech Cadastre of Real Estate, Act. No. 359/1992 Coll., about geodetical and cadastral authorities, in conjuction with implementing legislation. Author of thesis analyze Cadastre position within Czech public administration system, association with the other public administration systems and using by other public administration authorities. Discussed are the Cadastre digitalization and Internet access into the Cadastre, as modern trends in context of Cadastre. The cadastral budged analysis is realized. Author focused to taxes problematic in cadastral sphere. At the end of the thesis the author summarize present status of the Cadastre of Real Estate, which is completed by SWOT analysis. In consequence the problem solutions are discussed. Keywords: Cadastre of Real Estate, cadastral office, cadastral subordinated offices, public service, cadastral principles, Czech Office for Surveying, mapping and Cadastre, depozit, notification, annotation, information system, registry, modern trend, digitizing, cadastre insight, on-line access, web services, budget analysis, tax. 5

6 Obsah: 1. Úvod, cíl a metodika práce Úvod práce Cíl práce a metodika Katastr nemovitostí ČR Platná právní úprava Organizační struktura katastru nemovitostí ČR Předmět katastru nemovitostí Katastrální území Nemovitosti Věcná práva k nemovitostem Další práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon Obsah katastru Katastrální operát Zásady vedení katastru Zápisy právních vztahů do katastru nemovitostí Vklad práva do katastru nemovitostí Záznam a poznámka do katastru nemovitostí Katastr nemovitostí v rámci veřejné správy Obce a kraje Orgány státní správy Pozemkové úřady Finanční úřady Soudy Propojenost katastru s ostatními systémy veřejné správy Zákon o základních registrech Digitalizace katastru nemovitostí

7 4.1 Digitalizace katastru nemovitostí Průběh digitalizace katastrálních map Návrh nové konstrukce poplatku za vklad do katastru nemovitostí Přístup do katastru nemovitostí prostřednictvím sítě Internet Nahlížení do katastru nemovitostí Dálkový přístup Webové služby dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí Analýza rozpočtu ČÚZK, systém poplatků Příjmová strana rozpočtu Výdajová strana rozpočtu Hodnocení rozpočtu Návrhy na poplatky Vlastní návrh systému poplatků SWOT analýza katastru nemovitostí SWOT analýza Závěr práce Přehled použitých zdrojů Přílohy

8 1. Úvod, cíl a metodika práce 1.1 Úvod práce Evidování nemovitostí má v českých zemích dlouhou tradici, setkáváme se s ním již v dávné minulosti. Prvopočátky vedení vlastnických vztahů k půdě lze sledovat v souvislosti s výběrem daní. Jde v podstatě o první využití map, nástroje zdokonalovaného stovky let, nejen k účelu geografického poznávání, ale také k jejich využití při evidování nemovitostí státem v rámci výkonu veřejné správy. První snahy o takovou činnost jsou patrné již v roce 1022, kdy český kníže Oldřich z rodu Přemyslovců zavedl vybírání daně z lánu. V průběhu let docházelo k postupnému vývoji evidování nemovitostí, a to přes zemské desky, urbární registry, rustikální katastr, tereziánský, josefský a tereziánsko-josefský katastr, stabilní katastr, pozemkový katastr až po jednotnou evidenci půdy. Jednotná evidence půdy, která byla vytvořena pro účely socialismu, bohužel představovala zcela jiné chápání evidence nemovitostí. Důraz byl kladen na to, kdo půdu obhospodařuje, nikoliv kdo ji vlastní. Reálně jednotná evidence půdy postrádala většinu důležitých údajů, největším problémem bylo neudržování vedených dat v aktuální podobě a absolutní absence evidování soukromých práv v letech 1951 až Působení jednotné evidence způsobilo značné problémy ve vývoji evidování nemovitostí a její pozůstatky jsou problémem dodnes. Po jednotné evidenci půdy následovala tzv. evidence nemovitostí, která sloužila především k evidenci údajů nutných pro plánování a řízení národního hospodářství, zejména zemědělské výroby. Neevidovala zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví občanů, pokud byly užívány socialistickou organizací nebo v náhradním užívání. Přesto alespoň částečně obnovila evidování soukromých práv k nemovitostem, která se od roku 1951 neevidovala. Takový stav platil až do roku 1992, kdy vznikla po obnově demokratických poměrů nová právní úprava představovaná zejména zákony č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky a č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Na jejím základě vznikl k nový nástroj sloužící k evidování nemovitostí a věcných práv k nim v podobě katastru nemovitostí. Nástroj, jehož úkolem bylo a stále je zdokonalit evidenci nemovitostí jak do úplnosti obsahu, tak i dokonalosti principů na kterých je vedena. Katastr nemovitostí České republiky je hlavním tématem této diplomové práce. 8

9 Obecně je tomuto tématu věnována druhá kapitola diplomové práce, která je zaměřena na analýzu katastru nemovitostí jako nepostradatelného orgánu veřejné správy České republiky zajišťujícího státní správu v oblasti evidence nemovitostí a věcných práv k nim. V této souvislosti můžeme o katastru nemovitostí hovořit jako o orgánu vykonávajícím veřejnou službu v rámci veřejné správy. Je vymezen pojem katastr nemovitostí, jeho funkce, předmět, obsah, zásady vedení, organizační struktura a aktuální legislativa. Závěr kapitoly je věnován podrobnějšímu rozboru zápisů právních vztahů do katastru nemovitostí v podobě vkladu, záznamu a poznámky, jakožto stěžejních činností katastru nemovitostí. Rozbor zápisů je doplněn statistickými komparacemi četností jednotlivých forem zápisů právních vztahů do katastru v posledních letech. Následující části práce sledují dílčí cíle stanovené zadáním diplomové práce. Propojenost katastru nemovitostí s ostatními systémy veřejné správy a používání katastru jinými orgány veřejné správy je jedním z těchto cílů, proto je v kapitole třetí rozebrán zejména vzájemný vztah katastru nemovitostí s obcemi, kraji a orgány státní správy (pozemkové úřady, finanční úřady a soudy). Pozornost je zaměřena na povinnosti obcí resp. krajů vůči katastru nemovitostí vyplývající ze zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, propojenost obcí a krajů s katastrem nemovitostí v souvislosti se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně tedy možností obcí a krajů vydávat ověřené výpisy z katastru nemovitostí. V rámci provázanosti katastru nemovitostí s ostatními systémy veřejné správy ČR je práce situována na postavení katastru nemovitostí jako nepostradatelné složky v soustavě informačních systémů veřejné správy a jeho vazby s ostatními informačními systémy. Jedná se zvláště o propojení katastru nemovitostí s centrální evidencí obyvatel, registrem sčítacích obvodů, registrem ekonomických subjektů, číselníkem obcí a podobně. Jinak řečeno poměrně velmi širokou skupinou evidencí vedenými různými úřady veřejné správy, která se jako celek vyznačuje značnými problémy v podobě nejednotných zápisů, duplicit a administrativní náročnosti. Proto je tato část práce doplněna o aktuálně schválený návrh zákona o základních registrech, jehož cílem je zmiňované nedostatky odstranit. Digitalizace katastru představovaná v současné době náročným převodem mapové části katastru nemovitostí do digitální podoby je dlouhodobý problém, který významným způsobem ovlivňuje jak samotnou funkčnost katastru, tak i možnost dalšího uplatňování moderních tendencí při vedení katastru 9

10 nemovitostí. Digitalizaci je věnována čtvrtá kapitola diplomové práce, která popisuje samotný vznik digitalizace (na základě usnesení vlády České republiky č. 312/1993 Sb., kdy byla zpracována tzv. koncepce digitalizace katastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úřadů s dalšími správci nově tvořených informačních systémů ) a s ním spojené neduhy v podobě nedostatku financí a vysokého zatížení katastrálních úřadů. V těchto souvislostech je popsán současný návrh na novou koncepci poplatku za vklad do katastru nemovitostí, jenž by měl být alespoň částečným řešením stávající situace. Na část věnovanou digitalizaci navazuje kapitola zabývající se moderními tendencemi vedení katastru nemovitostí v podobě přístupu do katastru nemovitostí prostřednictvím sítě Internet. Jsou to aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí, Dálkový přístup a Webové služby dálkového přístupu, jejichž význam a přínos pro katastr nemovitostí, potažmo veřejnou správu ČR, je zřejmý již ze samotných statistik návštěvnosti a počtu uživatelů. Praktickou část práce tvoří provedená analýza rozpočtu katastru nemovitostí v období od roku 2002 až do současnosti. Je analyzována příjmová i výdajová strana rozpočtu, jeho plnění i rozpočtový výsledek. Následně autor práce předkládá vlastní hodnocení rozpočtu, zaměřuje se na jeho problematické články a v souvislosti s tím předkládá a komentuje oficiální návrhy v oblasti poplatků za návrh vkladu do katastru nemovitostí. Následně autor zpracovává vlastní návrh samotného systému poplatků a jejich výše v rámci katastrální sféry. V následující kapitole práce je zpracována SWOT analýza ke katastru nemovitostí a jeho fungování. Následuje samotný závěr práce, v němž je provedeno shrnutí zkoumaného tématu, vlastních poznatků, doporučení a návrhů řešení ve vztahu ke zpracované problematice katastru nemovitostí. 1.2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce na téma katastr nemovitostí je popsat a zhodnotit problematiku katastru nemovitostí jako významného orgánu veřejné správy na území ČR, se zaměřením na určitá specifika vycházející ze zadání diplomové práce. Konkrétně se jedná o celkovou funkčnost katastru, jeho propojenost s ostatními systémy veřejné správy a moderní tendence při vedení katastru nemovitostí. Dílčími cíli práce je zodpovědět následující otázky. Jaké je postavení a propojení katastru nemovitostí v rámci veřejné správy? Jaký je význam zápisu do katastru nemovitostí a digitalizace katastru? Je z hlediska rozpočtu odpovídající jeho struktura při pohledu na aktuální činnost katastru? Je odpovídajícím 10

11 způsobem nastavena výše správních poplatků za úkony katastru nemovitostí? Je vhodné změnit systém poplatků v rámci katastrální sféry? Při zpracování diplomové práce byly využity následující postupy a metody. Práci lze rozdělit na část popisnou a vlastní práci. Při vypracování části popisné byla využita metoda deskripce a provedena obsahová analýza odborné literatury, dostupných elektronických zdrojů a platné právní úpravy týkající se tématu diplomové práce. Popisná část je zaměřena na definování stěžejních pojmů práce vyplývajících ze zadání, konkrétně tedy na katastr nemovitostí, jeho organizaci, hlavní činnost v podobě zápisů do katastru a prováděnou digitalizaci, propojení v rámci veřejné správy a moderní trendy vedení katastru. Pozornost je zaměřena na aktuální problémy v rámci popsaných součástí katastru, a to zejména u procesu digitalizace a délky vkladových řízení. Vlastní práce je založena na ověření získaných poznatků v praxi. Vlastní práce obsahuje analýzu příjmové a výdajové strany rozpočtu katastrálního sektoru za použití horizontální a vertikální analýzy jednotlivých položek rozpočtu v čase. Data pro uvedenou analýzu byla čerpána zejména ze zákonů o státním rozpočtu ČR a výročních zpráv vydávaných Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Následně autor hodnotí stav rozpočtu, analyzuje oficiální návrhy týkající se výše poplatků za vklad do katastru a předkládá subjektivní návrh řešení spočívající v novém poplatkovém systému v rámci katastru nemovitostí. Závěrem vlastní práce je SWOT analýza současného fungování katastru nemovitostí uvádějící silné a slabé stránky i příležitosti a hrozby v rámci zkoumané problematiky. Závěrem práce je uvedeno shrnutí uvedené problematiky, jsou zodpovězeny otázkami stanovené cíle práce. Při zpracování textu je postupováno dle pravidel pro zpracování závěrečných prací, u citací je postupováno dle normy ČSN ISO 690 (pro citace tištěných zdrojů), případně ČSN ISO (pro citace elektronických zdrojů). 11

12 2. Katastr nemovitostí ČR Katastr nemovitostí je specializovaný veřejný informační systém o území České republiky, který obsahuje ucelené údaje o nemovitostech na tomto území se nacházejících. Samotný název katastr pochází z latinského capitum registrum a znamená úplný úřední soupis. Je to jeden ze základních informačních systémů veřejné správy v České republice, bez nějž si lze fungování demokratického státu jen těžko představit (samotná podstata evidence práv k nemovitostem je zakotvena v Listině základních práv a svobod, dle článku 11 odst. 1 má každý vlastník právo na stejný zákonný obsah a ochranu vlastnického práva). 1 Orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí řízené Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním zajišťují státní správu v oblasti evidence nemovitostí a věcných práv k nim, kterou představuje katastr nemovitostí. Konkrétně se jedná o soubor údajů o nemovitostech, jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických, jiných věcných práv dle zvláštního předpisu a dalších práv k zapsaným nemovitostem. 2 Charakter informací evidovaných v katastru nemovitostí zajišťuje jeho vysokou společenskou využitelnost. Informace katastru nemovitostí lze použít pro celou řadu účelů, od čistě soukromých, obecně informačních, až po řadu úkonů odborných. Katastr nemovitostí slouží jako zdroj informací použitelných k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. 3 Je veden převážně počítačovými prostředky. Svým rozsahem je katastr nemovitostí mimořádně obsáhlý informační systém. V současné době je v něm zapsáno 6,3 milionu vlastníků (fyzických i právnických osob), kteří mají svůj nemovitý majetek zapsaný na 5,7 milionu listů vlastnictví. Pro zajímavost lze uvést, že v katastru nemovitostí je v současné době evidováno 22,1 milionu parcel a 1,5 milionu jednotek (bytů a nebytových prostor). 4 Současný katastr nemovitostí je 1 Janků, M. Nemovitosti koupě a prodej, Computer Press, Praha, 2004, ISBN , str. 1 2 zákon č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, 1 odst. 2 3 zákon č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, 1 odst. 3 4 Kuba, B. Novinky v katastru a zeměměřictví [online], Právní Rádce, [cit. 22. ledna 2008] dostupné na Internetu: 12

13 integrován v Informačním systému katastru nemovitostí (dále ISKN ) a představuje jeden z registrů státní správy. Katastr nemovitostí plní tři následující základní funkce: 1) Evidenční je to primární funkce katastru nemovitostí a plní jeho základní poslání, tzn. popisně, polohově a geometricky určit jednotlivé zapisované nemovitosti na území ČR 2) Informační rovněž primární funkce, s úkolem zajistit přístup každého k informačnímu systému o zapisovaných nemovitostech a práv k nim, zejména práv věcných 3) Ochranná má zajistit účinnou ochranu evidovaných práv i samotných nemovitostí Platná právní úprava Současná právní úprava katastru nemovitostí ČR je obsažena zejména v následujících předpisech: - zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (zákon o zápisech) - vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška) - zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 5 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004, ISBN , str

14 - vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů - sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 263/2005 Sb., seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu 2.2 Organizační struktura katastru nemovitostí ČR Organizační struktura katastru nemovitostí je dána zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Ústředním orgánem a zároveň účetní jednotkou je Český úřad zeměměřický a katastrální (dále ČÚZK), jemu podřízeny jsou jednotlivé katastrální úřady, zeměměřický úřad, zeměměřické a katastrální inspektoráty a výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický. Sledujeme-li výhradně katastrální orgány, nalézáme 14 katastrálních úřadů s územní působností na úrovni krajů a hlavního města Prahy, jimž jako vnitřní organizační jednotky slouží jednotlivá katastrální pracoviště. 6 Katastrální pracoviště vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu v daném územním obvodu. graf č. 1: organizační schéma rezortu Zeměměřictví a katastru Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální 6 Seznam katastrálních pracovišť je obsažen ve sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 263/2005 Sb., seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu 14

15 Dohled nad činností katastrálních úřadů a jim podřízených pracovišť vykonávají zeměměřické a katastrální inspektoráty. Jejich sídla a územní působnost jsou obsaženy v příloze číslo 1 k zákonu č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. 2.3 Předmět katastru nemovitostí Předmět katastru nemovitostí je upraven v 2 katastrálního zákona a v oddílu 1 prováděcí vyhlášky k němu. 7 Předmětem katastru jsou: a) katastrální území, b) nemovitosti, c) věcná práva k nemovitostem d) další práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon Katastrální území Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a společně evidovaný soubor nemovitostí. Katastrální území se označuje šestimístným číselným kódem jednotného číselníku prostorových jednotek. 9 Katastrální území se evidují: a) v souboru popisných informací svým názvem, číselným kódem a údaji zprostředkujícími vztah k územnímu členění České republiky b) v souboru geodetických informací svým obvodem označeným mapovou značkou hranice katastrálního území nebo příslušnou mapovou značkou hranice územní správní jednotky nebo státu, pokud se hranice katastrálního území nebo její část s takovou hranicí shoduje. Katastrální území pokrývají celé území státu, jsou v zásadě skladebnou jednotkou obcí, to znamená, že jedno nebo více katastrálních území tvoří většinou územní obvod obce a beze zbytku její území vykrývá. Katastrální území je dáno výčtem pozemků. V některých případech může součást obce tvořit zástavba, která leží na katastrálním území sousední obce (tzv. delimitované území), aniž by 7 vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), 2 až 5 8 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004, ISBN , str Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí, 8. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, 2004, ISBN , str

16 byla provedena odpovídající úprava hranic katastrálního území. Katastrální území leží na jednom či vícenásobném polygonu (na nesouvislých územích). V posledním období však katastrální úřady systematicky odstraňují druhé polygony katastrálních území tak, aby všechna katastrální území tvořila jediný polygon. Každé katastrální území má svůj název a kód, díky nimž je snadno identifikovatelné. Samotný název katastrálního území je v rámci České republiky jedinečný. Je to slovní prostorový identifikátor určen při jeho vzniku, tj. v rámci vedení katastru nemovitostí České republiky. Název může být měněn. Jako příklad můžeme uvést katastrální území: Židlochovice, Břeclav, Hrušky, Podivín, Rakvice atd. Garantem číselníku územního identifikátoru názvu katastrálního území je Český statistický úřad, správcem názvů je Český úřad zeměměřický a katastrální. 10 Kód katastrálního území je jednoznačný číselný prostorový identifikátor územního celku katastrální území. Kód katastrálního území je určen číselníkem a je dán kódem odpovídající územně technické jednotky. V rámci České republiky je neměnný a jedinečný. Číselník je součástí ISKN. Je vytvořen v návaznosti na číselník základních sídelních jednotek tak, že kód katastrálních území je zpravidla odvozen od kódu jedné základní sídelní jednotky, ležící na katastrálním území, přičtením konstanty K tomu je připojen kontrolní znak. Garantem i správcem kódů katastrálního území je Český statistický úřad. Schéma kódu katastrálního území: AAAAAB AAAAA= kód základní sídelní jednotky (přípustné rozmezí až a dále až 99999) B = kontrolní znak 11 Základní sídelní jednotky (ZSJ) pokrývají celé území státu s výjimkou neosídlených ploch. Ve vybraných městech jsou základními sídelními jednotkami takzvané urbanistické obvody, které jsou charakterizovány shodným funkčním využitím většiny objektů. V ostatních obcích jsou základními sídelními jednotkami sídelní lokality, které zahrnují pouze zastavěné části katastrálního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzájemně odděleny buď nezastavěnou plochou, nebo hranicí katastrálního území. Účelem ZSJ je přesnější územní identifikace, než jakou poskytují jednotky katastrální území a obec. Identifikace se používá zejména 10 Katastrální území [online], Český statistický úřad, [cit. 3. dubna 2009], dostupné na Internetu: 11 nabývá hodnot 0 až 9 (výpočet kontrolního znaku metodou MODULO 11-ADDO) 16

17 ke statistickému sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo souvisejících s osídlením Nemovitosti V katastru nemovitostí se evidují pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, a to budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo a budovy, jimž se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele. Dále jsou to byty a nebytové prostory vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, 12 rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory a stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. V katastru nemovitostí se neevidují tzv. drobné stavby. Pojem drobná stavba je vymezen v 27 katastrálního zákona: drobnými stavbami se rozumí stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16m2 a výška 4,5 m, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30m 2 a výška 5 m. Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní ochranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodních děl. 13 a) Pozemky v podobě parcel Pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány v podobě parcel. Pozemky jsou chápany jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí určitou hranicí. Hranice rozlišujeme na hranici územní správní jednotky, katastrálního území, vlastnickou, držby, druhů pozemků, případně rozhraní způsobu využití pozemků. 14 Člení se na zemědělské (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Parcela je geometricky a polohově určený pozemek, jenž je zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Parcely rozlišujeme dle katastrálního zákona na stavební a pozemkové. Stavební parcela je pozemek 12 zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) 13 zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, 27 písmeno i) 14 zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, 27, písm. a) 17

18 evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, pozemková parcela je pozemek, který není stavební parcelou. Geometrické a polohové určení pozemku znamená určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezeno jejich hranicemi v zobrazovací rovině, resp. určení polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím. Výměra parcely vyjadřuje plošný obsah průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách, vychází z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na čtvereční metry. Zpřesněním metody zjišťování výměry parcely nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. Výjimku tvoří evidence pozemků pomocí tzv. zjednodušené evidence. Vysvětlení podává 29, odst. 3 katastrálního zákona, dle něhož se zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, evidují do doby jejich zobrazení v katastrální mapě, nejpozději však do doby ukončení pozemkových úprav podle zvláštního předpisu, 15 a to zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení. Mimo pozemkových úprav končí zjednodušená evidence pozemků provedením zápisů do katastru spojených se zobrazením v katastrální mapě, nebo digitalizací katastrálních map. Údaje zjednodušené evidence jsou považovány za součást katastrálního operátu. b) Budovy Budovou se rozumí nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Stavby, které tato kritéria nesplňují, nejsou předmětem evidence katastru nemovitostí. Tuto definici rozšiřuje zákon o vlastnictví bytů, a to tak, že budova musí mít nejméně dva prostorově uzavřené samostatné užitkové prostory (výjimkou jsou haly), a že rozhodnutím vlastníka lze za budovu považovat také sekci se samostatným vchodem. To však pouze v případě, je-li samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy. Budovy seskupené na pozemku téhož vlastníka, které jsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele a užívané pro jiné než bytové účely (s výjimkou drobných staveb), se zobrazují pouze v katastrální mapě jako tzv. další prvky polohopisu. 16 U budov se dle zákona o vlastnictví bytů (má postavení zvláštního zákona) evidují byty a nebytové prostory vymezené jako 15 zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů 16 Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí, 8. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, 2004, ISBN , str

19 jednotky a to jen v souboru popisných informací. 17 V katastru se evidují budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo a dále budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele. Neevidují se podzemní a drobné stavby a také stavby, jež nejsou budovami. Pojem drobná stavba vysvětlen výše. c) Byty a nebytové prostory Jak již bylo zmíněno v odstavci věnovanému evidenci budov, byty a nebytové prostory se evidují pouze v souboru popisných informací u budov, ve kterých se nacházejí. Neevidují se v katastrálních mapách. Definici bytu a nebytových prostor nacházíme v zákoně o vlastnictví bytů. Byt je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Nebytový prostor znamená místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory nejsou příslušenství k bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu. d) Rozestavěné budovy, byty a nebytové prostory Evidence rozestavěných budov, bytů a nebytových prostorů existuje zejména z důvodu možnosti poskytování hypotečních úvěrů jejich vlastníkům (stavebníkům). Rozestavěná budova je budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a u budovy, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud dosud nebylo započato s jejím užíváním. Pro evidenci rozestavěné budovy je nezbytné, aby celý vnější obvod stavby budovy byl již dostatečně nad terénem, z důvodu zobrazení jeho průmětu do roviny katastrální mapy a označení číslem stavební parcely. Rozestavěný byt je místnost nebo jejich soubor určený k bydlení dle stavebního povolení. Musí být rozestaven v domě, který je alespoň navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Rozestavěný nebytový prostor je místnost nebo soubor místností určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Důležité je konstatování, že rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory podléhají evidenci v katastru nemovitostí, požádá-li o to vlastník nemovitosti nebo jiná 17 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004, ISBN , str

20 osoba oprávněná z právního vztahu, popř. podléhající evidenci v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim. e) Stavby stanovené zvláštním předpisem Mezi tyto stavby můžeme zahrnout například stavby související s vodními díly. Dle vodního zákona se od evidují přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a další související stavby Věcná práva k nemovitostem V katastru nemovitostí evidujeme vlastnická práva, zástavní práva, práva odpovídající věcnému břemeni a předkupní práva s účinky věcného práva. U vlastnického práva se eviduje vlastník předmětné nemovitosti a velikost spoluvlastnického podílu. Zástavní právo, zde evidujeme zástavu, výši jistiny zajištěné pohledávky, popř. podíl na pohledávce, údaje o věřiteli, vlastníku, doba, na kterou je sjednáno a listina, která byla podkladem k zápisu práva. U práv odpovídajících věcnému břemeni evidujeme popis práva, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, popř. údaje o oprávněné osobě. Dále doba, na kterou je věcné břemeno zřízeno a listina, na jejímž základě vzniká. Věcné břemeno se v katastru nemovitostí eviduje jak u nemovitosti zatížené věcným břemenem, tak u nemovitosti oprávněné z věcného břemene. Věcné břemeno zřízené ve prospěch osoby se eviduje pouze na listu vlastnictví, na kterém je evidováno zatížení nemovitosti. Předkupní právo vstupuje do evidence katastru v podobě údajů o zatížené nemovitosti nebo jednotce, údaje o oprávněném z předkupního práva a vlastníku zatížené nemovitosti, doba, na kterou bylo sjednáno a listina na základě které bylo sjednáno Další práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon Jedná se zejména o: - právo hospodaření s majetkem státu - právo na správu nemovitostí ve vlastnictví státu - oprávnění městských částí hlavního města Prahy hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města Prahy - oprávnění městských částí statutárních měst hospodařit se svěřeným majetkem statutárních měst 20

21 - oprávnění rozpočtové a příspěvkové organizace zřízené obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy nebo statutárního města hospodařit s majetkem obce - příslušnost k organizační složce právnické osoby, pokud je zapsána v obchodním rejstříku nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku a vedoucí této organizační složky je oprávněn nakládat s nemovitostmi zapsanými v katastru jménem právnické osoby, k níž organizační složka náleží. 2.4 Obsah katastru Obsahem katastru jsou konkrétní údaje o zapisovaných nemovitostech, právních vztazích a jejich subjektech. 18 Výčet obsahují zejména 3 a 4 katastrálního zákona a 5 až 35 prováděcí vyhlášky k němu. Obsah katastru dělíme na následující: a) Geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území b) Parcelní čísla, druhy a výměry pozemků, popisná a evidenční čísla staveb, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, dále údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru c) Údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících nemovitostí a o jiných osobách oprávněných z právních vztahů a údaje o dalších právech k nemovitostem podle katastrálního zákona d) Údaje o podrobných polohových bodových polích e) Místní a pomístní názvosloví Všechny výše uvedené údaje tvořící obsah katastru musí být uspořádány tak, aby byly schopny plnit účel, pro který má katastr nemovitostí jako významný informační systém sloužit. Děje se tak prostřednictvím katastrálního operátu uspořádaného podle katastrálního území Katastrální operát Katastrální operát je uspořádaný souhrn veškeré listinné a mapové dokumentace katastru nemovitostí. Katastrální operáty jsou založeny samostatně pro každé katastrální území. Bližší vymezení údajů, jež mají tvořit katastrální operát, 18 Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004, ISBN , str

22 obsahuje vyhláška ke katastrálnímu zákonu. Části katastrálního operátu můžeme rozdělit: a) Soubor geodetických informací (SGI), jenž je představován katastrální mapou, která je závazným státním mapovým dílem a obsahuje body bodového pole, polohopis a popis. Formy katastrální mapy: digitální mapa, digitalizovaná mapa a analogová mapa b) Soubor popisných informací (SPI), veden v počítačových sítích jednotlivých katastrálních úřadů a jejich detašovaných pracovišť, duplicitně jsou vedeny v centrální bázi dat zeměměřického úřadu v Praze c) Souhrnné přehledy o půdním fondu. Každoročně aktualizovány a publikovány ve statistické ročence půdního fondu, kterou vydává Český úřad zeměměřický a katastrální. Obsahem jsou údaje o stavu a vývoji půdního fondu ČR, úhrnné hodnoty pozemků (vč. přehledu o počtu předmětů evidovaných v katastru nemovitostí) a rozčlenění orné a zemědělské půdy do výrobních podoblastí. Údaje se člení dle okresů a krajů. Je podávána bilance za celou ČR a vydáván přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). d) Dokumentace výsledků šetření a měření, obsahuje výsledky zeměměřických činností v katastru nemovitostí spojené zejména s obnovou katastrálního operátu, vyhotovováním geometrických plánů, se zeměměřickými činnostmi e) Sbírka listin, jejímž obsahem jsou výkazy změn, protokoly o řízení vedeném katastrálním úřadem, smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny, spisy a protokoly o výsledku revize katastru nemovitostí 2.5 Zásady vedení katastru Pokud chceme charakterizovat katastr nemovitostí, nelze opomenout určité zásady, na kterých je založeno jeho fungování. Jedná se o hlavní zásady vedení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, na nichž je založena konstrukce a vedení katastru. Tyto zásady nalézáme roztroušeny v katastrální legislativě. Zásada legality vyjadřuje skutečnost, že struktura, správa a vedení katastru včetně údajů, které jsou předmětem evidence, práva a povinnosti všech zúčastněných, stanoví zákon. Katastrální úřad je povinen zkoumat, zda listina, na jejímž základě má být proveden vklad do katastru nemovitostí, není v rozporu s platnými obecně závaznými předpisy. Není tak například oprávněn posuzovat 22

23 platnost předložené listiny, neboť by tato činnost odporovala této zásadě. Z judikatury plyne, že katastrálnímu úřadu v řízení o povolení vkladu nepřísluší zkoumat platnost listiny,, ale má se zabývat výlučně přezkoumáním listiny podle ustanovení. 5 odst. 1 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 19 Zásada konstitutivní (intabulační) se vztahuje přímo k zapisování do katastru. Se zápisem v podobě vkladu zákon spojuje vznik, změnu nebo zánik právních vztahů k zapsaným nemovitostem. Tento princip funguje již od doby existence zemských desek a byl i jedním ze základních principů ovládajících zapisování do pozemkových knih. Jinak řečeno, vznik, změna nebo zánik vlastnického práva, či dalších věcných práv k zapsaným nemovitostem, je přímo závislý na dni provedení vkladu či výmazu práva v katastru nemovitostí, provedeném na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu. Účinnost tohoto rozhodnutí je ke dni podání návrhu na vklad práva. Zásadu intabulační nalézáme v zákoně o zápisech, který stanoví: práva uvedená v 1 odst. (1) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak. 20 Zásada dispoziční je obsažena v 4 odst. 2 zákona o zápisech a týká se opět zápisů do katastru nemovitostí v podobě vkladu. Říká, že vklad do katastru nemovitostí může být proveden pouze na návrh, to znamená, je plně v dispozici účastníků zapisovaného právního vztahu. Doručením návrhu katastrálnímu úřadu je zahájeno správní řízení. Bez podaného návrhu není katastrální úřad oprávněn rozhodovat o povolení vkladu práva a vložit právo, které není v návrhu na vklad uvedeno. Zásada evidenční stanoví, že zápisy prováděné formou záznamu, jež vznikají ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením atd., mají pouze evidenční charakter. Provádějí se na základě ohlášení oprávněného doloženého listinou, která změnu vlastnického či jiného práva dokládá. Dle 14, odst. 2 zákona o zápisech: záznamy jsou úkony příslušného orgánu republiky, které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva. V 12, odstavci 2 zákona o zápisech nalézáme zásadu priority. Zásada priority se týká pořadí provádění zápisů právních vztahů k nemovitostem. Pořadí zápisů se řídí dobou, v níž byl katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad nebo 19 rozsudek krajského soudu v Brně ze dne , spis. zn. 35 Ca 70/95 20 zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 2 23

24 listina k provedení záznamu nebo poznámky. U návrhu na zápis práva je při doručení příslušnému katastrálnímu úřadu vyznačen den, měsíc a rok doručení. U návrhu na vklad se vyznačuje ještě hodina a minuta. K dodržování této zásady slouží institut tzv. plomby. Plomba je vyznačena u dotčené parcely a signalizuje přijatý návrh nebo listiny, podle nichž má být zápis právního vztahu nebo poznámky uskutečněn. Právní účinky vkladu nastávají ke dni podání návrhu na vklad. Zásada veřejné dobré víry ( 11 zákona o zápisech) řeší problematiku zápisů provedených před , tzn. před účinností současného katastrálního zákona. U zápisů provedených později se předpokládá, že každý kdo jednal v souladu s těmito zápisy, jednal v dobré víře v jejich správnost. Tento předpoklad je neplatný pouze v případě, že jednající musel vědět, že stav těchto zápisů skutečnému stavu neodpovídá. Dále je tato zásada důležitá pro situace, kdy subjekt jednal v dobré víře ve vlastnictví nemovitosti, a to v době nepřetržitých sedmi let, je tato dobrá víra předpokladem vydržení vlastnického práva k nemovitosti. 21 Pokud však nepřetržitá desetiletá držba neuběhla, má dosavadní držitel právo ponechat si plody a užitky nemovitostí za dobu oprávněné držby, ale musí nemovitost vydat skutečnému vlastníkovi. Zásada oficiality stanoví, že do katastru nemovitostí je zapsáno na návrh nabyvatele právo vzniklé ze zákona. Tuto zásadu zmiňují např. 5 a 6 katastrálního zákona. Nabyvatel je povinen do 30 dnů od vzniku práva ohlásit takovou skutečnost katastrálnímu úřadu a doložit listinu, jež změnu dokládá. Tato povinnost se vztahuje i na státní orgány a zhotovitele jiných listin, které potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem. Zásada závaznosti je upravena 20 zákona 344/1992 Sb., katastrální zákon, dle níž jsou závaznými údaji parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti a název a geometrické určení katastrálního území. Zásada souladu údajů vedených v katastru nemovitostí se skutečným stavem vyjadřuje povinnost katastrálních úřadů provádět revize katastru nemovitostí ( 7 katastrálního zákona). Dále znamená souhrn povinností uložených vlastníkům a jiným oprávněným ve vztahu ke katastru nemovitostí (zejména ohlašovací povinnost, povinnost zúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu jednání, označit svůj náklad či nesporné hranice svých pozemku, to vše ve stanovené lhůtě). 21 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

25 2.6 Zápisy právních vztahů do katastru nemovitostí Zápisy právních vztahů jsou jednou z nejdůležitějších činností katastru nemovitostí. Zápisy do katastru nemovitostí jsou upraveny především katastrálním zákonem, prováděcí vyhláškou k němu a zákonem o zápisech. Tyto předpisy upravují zejména předmět zápisů právních vztahů a dále rozlišují několik druhů těchto zápisů. Zapsat do katastru nemovitostí lze v podobě vkladu, záznamu a poznámky. Vklad a záznam mají formu zápisu práv, poznámka do katastru nemovitostí plní informativní funkci. Ještě před provedením samotného zápisu je nutné splnění společné podmínky, tou je soulad v katastru vedených údajů o vlastníku nebo o jiném oprávněném, o jeho právech k nemovitosti a o nemovitosti, s údaji uvedenými v předkládaných listinách. Důvodem této společné podmínky je množství rozporů vznikajících v důsledku neevidovaných smluv, znovu nepředložených doplněných smluv či nepředložených listin prokazujících změnu názvu a identifikačního čísla právnické osoby nebo příjmení fyzické osoby atd. V případě všech takových nesouladů je nutno, aby před zápisem práv do katastru nemovitostí byla dořešena dříve neevidovaná změna údajů katastru nemovitostí. Vlastnická a jiná věcná práva se do katastru nemovitostí zapisují v souladu s ustanovením 2 katastrálního zákona i k evidovaným bytům a nebytovým prostorům, a to i k rozestavěným. 22 Předmětem zápisu katastru jsou dle katastrálního zákona ( 2 odst. 4) právní vztahy: a) Právní vztahy zapisované dle zvláštního zákona (zákon o zápisech), zapisují se vlastnická práva, zástavní práva, práva odpovídající věcnému břemeni, předkupní práva, pokud mají mít věcně právní účinky b) Vztahy práva hospodaření s majetkem státu, v němž jako subjekty vystupují organizační složky státu a státních organizací 23 c) Práva trvalého užívání nemovitosti d) Správa nemovitostí ve vlastnictví státu e) Oprávnění městských částí hlavního města Prahy hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města Prahy f) Oprávnění městských částí statutárních měst hospodařit se svěřeným majetkem statutárních měst 22 Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí, 8. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, 2004, ISBN , str dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů 25

26 g) Oprávnění rozpočtové a příspěvkové organizace zřízené obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy nebo statutárního města hospodařit s majetkem obce h) Příslušnost k organizační složce právnické osoby, pokud je zapsána v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku a vedoucí této organizační složky je oprávněn nakládat s nemovitostí evidovanou v katastru jménem právnické osoby, k níž organizační složka přísluší i) Další skutečnosti podle povahy evidované věci, které jsou na základě tohoto zákona obsahem katastru Vklad práva do katastru nemovitostí Vklad do katastru nemovitostí znamená úkon katastrálního úřadu, jehož následkem je vznik, změna nebo zánik práva k nemovitostem a k bytům a nebytovým prostorům, které jsou předmětem evidence katastru nemovitostí. Jak vysvětluje zákon o zápisech (konkrétně 14 odst. 1), samotným vkladem se rozumí zápis do katastrálního operátu. Vklad je proveden pouze na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu nebo výmazu vkladu do katastru nemovitostí. Katastrální úřad nerozhoduje o vlastnictví či jiném právu k nemovitosti, ale pouze o povolení vkladu nebo výmazu práva do katastru nemovitostí na základě platné smlouvy nebo jiné listiny. Samotný vklad práva znamená nabytí a existenci vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti. Strukturu práv zapisovaných do katastru nemovitostí vkladem v roce 2008 nabízí následující graf č. 2. zdroj: vlastní zpracování, data Český úřad zeměměřický a katastrální 26

27 Předmětem vkladu jsou dle 36 katastrální vyhlášky věcná práva zapisovaná do katastru nemovitostí. Tato věcná práva jsou zapisována například na základě kupních, předkupních, darovacích či směnných smluv, smluv o zástavním a podzástavním právu, výstavbě, vzniku či zániku věcných práv k jednotkám, dohod vlastníků bytů a podobně. Konkrétní výčet je uveden v 33 katastrální vyhlášky. K provedení vkladu je příslušný ten katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází. V situaci, kdy jsou předmětem smlouvy nemovitosti evidované v obvodu více katastrálních úřadů, předkládá navrhovatel návrh na vklad s příslušnou smlouvou každému z nich. Příslušný katastrální úřad rozhodne o povolení vkladu práva nebo výmazu vkladu práva pouze těm nemovitostem, které leží v obvodu jeho působnosti. Výjimkou v této situaci je smlouva o směně nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních úřadů. V tomto případě stačí předložit návrh na vklad jednomu z nich. O povolení vkladu rozhodne úřad, jemuž byly náležité písemnosti doručeny dříve, a to se souhlasem ostatních katastrálních úřadů, jejichž obvodů se tato směna týká. Tato výjimka se týká i případů vkladu věcného břemene, jehož předmětem jsou nemovitosti evidované v obvodu dvou katastrálních úřadů. Stačí předložit jednomu katastrálnímu úřadu, jenž rozhodne se souhlasem druhého katastrálního úřadu. Samotný vklad do katastru nemovitostí je proveden prostřednictvím řízení o povolení vkladu. Počet návrhů na zápis do katastru nemovitostí v podobě vkladu má v posledních letech stoupající tendenci, což znamená vyšší zatížení pro samotná katastrální pracoviště. I přesto se daří zkracovat průměrnou dobu pro rozhodnutí o návrhu na vklad do katastru nemovitostí. V grafu číslo 3 lze sledovat počet zápisů provedených vkladem v letech zdroj: vlastní zpracování, data Český úřad zeměměřický a katastrální 27

28 2.6.2 Záznam a poznámka do katastru nemovitostí Záznamem práva rozumíme úkon katastrálního úřadu, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti. Úpravu obsahují 7 a 8 zákona o zápisech a 39 až 46 katastrální vyhlášky. Záznam práv do katastru nemovitostí má evidenční charakter a provádí se na základě listin, které potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem. Listiny jsou katastrálnímu úřadu předkládány příslušnými státními orgány přímo k zápisu do katastru, vlastníkem, případně jiným oprávněným jako příloha k ohlášení změny. Předmět záznamu práv jsou věcná práva k nemovitostem, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu (např. soud, ústřední orgán státní správy, pozemkový úřad, stavební úřad, finanční úřad, krajský úřad), příklepem licitátora ve veřejné dražbě, na základě právní skutečnosti nebo jednostranného právního úkonu (např. narovnání, vydržení, přírůstek, zpracování, zánik právnické osoby bez likvidace, zhotovení věci), či účinností smlouvy a jiné listiny o přechodu vlastnického práva k nemovitostem podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. 24 Samotný záznam se provádí na základě listiny, která potvrzuje nebo osvědčuje právní vztahy k nemovitostem, a která splňuje náležitosti dané zejména 45 katastrální vyhlášky, to znamená, že katastrální úřad zkoumá, zda jsou listiny čitelné a rozhodnutí jsou pravomocná, zda jsou nemovitosti na nich uvedené označené podle katastrálního zákona, zda právní vztahy a jejich změny, které listiny potvrzují nebo osvědčují, navazují na dosavadní stav zápisů v katastru, popřípadě zda neobsahují chyby v psaní a počítání či jiné zřejmé nesprávnosti. Graf číslo 4 zobrazuje nejčetnější formy práv zapisovaných do katastru nemovitostí záznamem v roce zdroj: vlastní zpracování, data Český úřad zeměměřický a katastrální 24 zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů 28

29 Zápis poznámky je úkon katastrálního úřadu, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti. Je to zápis informativního charakteru, prováděný obdobným postupem jako u záznamu. Dle 47 odst. 1 katastrální vyhlášky se listiny určené k zápisu nebo výmazu poznámky se zaznamenávají v protokolu o záznamech. Má upozornit na skutečnost, že o nemovitosti bylo zahájeno určité řízení nebo že vlastník nemovitosti má určité omezení dispozičních práv. Poznámka do katastru nemovitostí obsahuje skutečnosti omezující dispoziční práva vlastníka nebo jiného oprávněného a katastrální úřad k nim přihlíží v řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí, nebo pouze informuje třetí osoby o možných právních vadách nemovitostí (příkladem mohou být důsledky soudních rozhodnutí, či rozhodnutí jiných správních orgánů). Dále má poznámka informovat třetí osoby o možných právních vadách nemovitostí, když vlastníci, kteří nejsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí, se svých práv domáhají u soudu. Pokud vyplývá ze zápisu poznámkou, že bylo před příslušným soudem zahájeno řízení o určení, zda tu vlastnické právo je či není, neboli řízení o předběžné otázce, katastrální úřad řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí přeruší do doby právní moci rozhodnutím soudu. 25 V následujícím grafu lze sledovat strukturu informací zapisovaných do katastru nemovitostí ve formě poznámky za rok zdroj: vlastní zpracování, data Český úřad zeměměřický a katastrální 25 Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí, 8. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, 2004, ISBN , str

30 Poznámky se tedy do katastru nemovitostí zapisují jednak z důvodu podnětu podaného tím, v jehož prospěch má být poznámka zapsána či na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá vydání pro něj příznivého rozhodnutí soudu, dále na základě celostátní působnosti katastrálního úřadu, v podobě usnesení o nařízení exekuce a nakonec rozhodnutím nebo oznámením soudu, správce daně, správce podniku, soudního exekutora a osoby oprávněné provádět veřejné dražby, a to na základě jimi doručeného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, exekučního příkazu k prodeji nemovitosti příp. podniku, usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku, usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti, usnesení o povolení ochranné lhůty v konkurzním řízení, usnesením o prohlášení konkurzu, u soudu podaného návrhu na vyrovnání, usnesení o nařízení předběžného opatření, oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné a jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nemovitostí. V následujícím grafu číslo 6 je možné sledovat statistiku četnosti zápisů do katastru nemovitostí záznamem a poznámkou. Je zde zřetelná rostoucí tendence počínající od roku 2004 a trvající do současnosti. Důvodem enormního nárůstu počtu podání k záznamu a zápisu poznámek byl zejména stále rostoucí počet požadavků na zápis a výmaz exekucí majetku, jenž například v roce 2007 tvořil 45% z celkového počtu řízení záznamu a poznámky. graf č.6: počet zápisů záznamem a poznámkou v letech zdroj: vlastní zpracování, data Český úřad zeměměřický a katastrální 30

31 3. Katastr nemovitostí v rámci veřejné správy Co se týká katastru nemovitostí v rámci systému veřejné správy České republiky, jeho významné postavení vyplývá již ze samotné náplně činnosti. Evidence nemovitostí a práv k nim je nezbytná a údaje vedené katastrem nemovitostí bývají velmi potřebné ze strany dalších článků české veřejné správy. Lze najít mnoho oblastí veřejné správy, kterými je právě katastr nemovitostí využíván 26 a přímo definovat určité oblasti, úřady, pro něž je při řešení nastalých situací katastr nemovitostí zdrojem stěžejních informací. Ovšem katastr nemovitostí jako instituce zajišťující určité funkce, využívající velkého rozsahu informací, sloužící v rámci státu a vytvořena v celospolečenském zájmu, vyžaduje jako protislužbu součinnost vlastníků nemovitostí a jiných oprávněných, obcí a státních orgánů. Tato povinnost vyplývá z 10 až 12 katastrálního zákona. V následujícím textu jsou uvedeny nejčastější případy vztahů katastru nemovitostí a dalších orgánů veřejné správy. 3.1 Obce a kraje Ve sféře veřejné správy je možné sledovat hojnou součinnost katastru nemovitostí a jednotlivých obcí a krajů. Obce i kraje, pro něž je katastr při jejich činnosti nepostradatelným orgánem, mají z katastru jednak užitek, na druhou stranu plní i řadu povinností. Povinnosti obcí stanovuje katastrální zákon. Obce plní vůči katastru povinnosti v postavení: - vlastníci nemovitostí nebo jiní oprávnění, - subjekty výkonu samostatné působnosti, - subjekty stanovené (přenesené) působnosti, kdy vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném obecně závaznými předpisy (např. v územním a stavebním řízení) Povinnosti obce ve vztahu ke katastrálnímu úřadu nacházíme v 11 katastrálního zákona, odstavcích 1 a 2. Obce vyhlašují ve svém územním obvodu, způsobem v místě obvyklým, na žádost katastrálního úřadu zahájení revize katastru nemovitostí a obnovy katastrálního operátu novým mapováním a spolupracují s ním po celou dobu trvání těchto prací. Spolupráce spočívá ve vysílání zástupců na zmíněná jednání, spolupráci při zajišťování účasti vlastníků 26 Trajer, Václav. Katastr nemovitostí, Praha, ASPI, a.s., 2006, ISBN , str

32 a jiných oprávněných a podávání o nich dostupných informací nezbytných pro provedení revize katastru a obnovy katastrálního operátu. Ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem označují předepsaným způsobem územní hranice svých obcí, pečují o jejich trvalé označení. Pokud ve stanovené lhůtě obec nevykoná předepsané označení, platí zásada, že katastrální úřad má právo dát označit hranice na jejich náklad. Obce se na žádost katastrálních úřadů vyjadřují ke změnám v pomístním názvosloví. Dalším závazkem ze strany obcí je zasílat katastrálním úřadům rozhodnutí týkající se nemovitostí vydaná při výkonu státní správy v přenesené působnosti, a to do 30 dnů ode dne jejich vyhotovení nebo nabytí právní moci. U těchto rozhodnutí odstraňují obce ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem chyby psaní, počítání a jiné zřejmé nesprávnosti. V případě obcí, které vykonávají v rámci své rozšířené působnosti funkci obecných stavebních úřadů, tzv. přenesenou působnost, vykonávají veškerou působnost stavebního úřadu včetně územního rozhodování. Pravomoc určit další obecní a městské úřady obecními stavebními úřady přísluší kraji, který tak může učinit na žádost obce nařízením. 27 Obce i kraje při své činnosti samozřejmě využívají informací katastru nemovitostí, jednak při výše zmíněných činnostech (územní plánování, územní rozhodování), dále při nákupu, prodeji pozemků či budov, potřebě zjistit přesné hranice pozemků, získávání informací pro účely daně z nemovitostí a podobně. Jak vyplývá ze zákona o obcích, obec je subjektem vlastnického práva. Nabývání a dispozice s nemovitostmi, byty a nebytovými prostory jsou tímto zákonem svěřeny do samostatné působnosti obcí. Zákon ukládá obcím povinnost svůj majetek využívat účelně, hospodárně, pečovat o jeho rozvoj a chránit jej a vést jeho evidenci, což také poukazuje na vazbu s katastrem nemovitostí. Kraje mají taktéž povahu veřejnoprávních korporací. 28 Nabývání a dispozice s majetkem spadá do jejich samostatné působnosti a jde v podstatě o obdobný princip jako u obcí. V současnosti velmi aktuální způsob propojení obce a katastru nemovitostí, je možnost obcí vydávat ověřené výpisy z katastru nemovitostí (coby výstupy z informačního systému veřejné správy). Děje se na základě 9 zákona číslo 365/2000Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Prostřednictvím českých podacích ověřovacích informačních národních terminálů (neboli pracovišť Czech POINT) je občanu umožněno žádat o vydání výpisu z katastru nemovitostí. Obec tedy slouží 27 upraveno zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 28 zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, 1 odst. 2 32

33 jako zprostředkovatel mezi občanem a příslušným katastrálním pracovištěm s cílem poskytnutí informací z katastru nemovitostí. O výpis z katastru nemovitostí může požádat jakýkoliv žadatel. Výpis lze požadovat na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí. Pokud žadatel žádá výpis podle listu vlastnictví, musí znát katastrální území a číslo listu vlastnictví. Vydání první strany výpisu je zpoplatněno částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 100,- Kč. Každá další strana výpisu je zpoplatněna částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 50,- Kč. Pokud žadatel žádá o výpis podle seznamu nemovitostí, měl by znát katastrální území a dále buď parcelní číslo požadované nemovitosti, jedná-li se o pozemek, nebo stavební parcelu nebo číslo popisné, jedná-li se o stavbu. I v tomto případě je ověřený výstup zpoplatněn stejně. O výpis lze zažádat i podle seznamu jednotek, v případě, že budova je dělena na jednotky, což je typické u větších staveb, dělících se na jednotlivé byty, garáže atd. V této situaci musí žadatel pochopitelně znát nejen popisné číslo domu, ale i přesné číslo bytu v domě. Pravomoc vydávat ověřené výpisy v podobě veřejné listiny mají od obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Dále mohou od tyto ověřené výstupy vydávat obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis (dále jen obecní úřady). Tyto obecní úřady mohou vydávat ověřené výstupy z katastru nemovitostí za stejných podmínek jako obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 3.2 Orgány státní správy Obecně je orgánům státní správy uložena povinnost (dle 12 katastrálního zákona) spolupracovat s katastrálními orgány při výkonu státní správy na úseku katastru. Konkrétní povinnost těchto orgánů pak spočívá v odstraňování chyb v psaní, počítání a jiných zřejmých nesprávností v listinách, které státní orgány předložily katastrálnímu orgánu k zápisu do katastru, a to ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem. Na žádost katastrálních úřadů jim státní orgány stejně jako obce poskytují bezplatně v rámci své působnosti informace z jimi provozovaných informačních systémů potřebné k vedení katastru. Jde zejména o informace o rodných číslech a trvalých pobytech fyzických osob a sídlech osob právnických, o číselných identifikačních číslech, o číselných kódech katastrálních území, obcí, jejich částí a o popisných a evidenčních číslech budovy. Zajímavé v tomto směru je 29 data účinnosti vyhlášky Ministerstva vnitra č. 550/2006 Sb., kterou se stanoví seznam dalších obecních úřadu, které vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy 33

34 nařízení vlády č. 111/2001 Sb., 30 které upravuje postup pro porovnávání a přejímání údajů o fyzických osobách v podkladech pro zápis do katastru nemovitostí s údaji evidence obyvatel. Pokud u fyzické osoby, která je evidována v evidenci obyvatel a zároveň jako vlastník nebo jiný oprávněný v katastru nemovitostí, dojde ke změně údajů (jméno, příjmení, akademický titul, rodné číslo, adresy místa trvalého pobytu) postačí, aby tuto změnu ohlásila osoba ohlašovně evidence obyvatel, protože katastr nemovitostí získá tyto údaje porovnáním s evidencí obyvatel. Tím je současně splněna ohlašovací povinnost fyzické osoby ohledně změny těchto údajů vůči katastru nemovitostí. Vztah orgánů státní správy a katastru nemovitostí je zřejmý při provádění záznamu práv. Předmět záznamu práv jsou věcná práva k nemovitostem, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu ( 7 zákona o zápisech) Jednat se může například o pozemkový úřad, soud, ústřední orgán státní správy, stavební úřad, finanční úřad, krajský úřad, národní památkový ústav a další. Nelze opomenout spolupráci katastrálního úřadu a ostatních orgánů v rámci vedení definičních bodů na základě prováděcí vyhlášky č. 26/2007 Sb. definiční body jsou poskytovány výměnným formátem VFK. U parcel se jedná o import z pozemkového fondu a krajských úřadů. Definiční body budov jsou importovány z dat Českého statistického úřadu Pozemkové úřady Propojení katastru nemovitostí s pozemkovým úřadem patří k jednomu z nejužších. Zpravidla probíhá vzájemná spolupráce v důsledku provádění pozemkových úprav. Pozemkové úpravy chápeme jako nástroj vytváření podmínek pro racionální uspořádání vlastnických vztahů k zemědělským a lesním pozemkům s ohledem na hospodaření a na potřeby krajiny. Dochází k realizaci společných zařízení v rámci těchto úprav, což znamená nové polní cesty, rybníky, zeleň v krajině a omezení eroze. Pozemkové úpravy řeší komplexně celé území a ve veřejném zájmu se jimi prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jejich přístupnost a využití, vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a související věcná břemena. Současně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability 30 Nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel 34

35 krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. Využití pozemkových úprav je významné pro efektivní zkvalitnění katastru nemovitostí nejen v oblasti jednoznačného dořešení právních vztahů k nemovitostem, ale též v technické oblasti k vytvoření moderní digitální katastrální mapy, která bude lépe vyjadřovat skutečný stav v terénu a postupně nahradí dosud existující katastrální mapy vedené v sáhovém měřítku 1:2880 na 61,8 % území ČR (více k tématu část digitalizace). Proto je nutné koordinovat i vydávané právní předpisy ministerstva zemědělství a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního i některé další resortní předpisy tak, aby výsledky pozemkových úprav byly plně využitelné i ke zkvalitnění katastru nemovitostí a přispěly k vyšší ochraně práv vlastníků pozemků. Propojení činností při vedení katastru nemovitostí a při provádění pozemkových úprav je dáno zejména následujícími skutečnostmi. Pozemkový úřad podává písemné vyrozumění příslušnému katastrálnímu úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách. Katastrální úřad předává pozemkovému úřadu podklady z katastru nemovitostí potřebné pro zpracování návrhu pozemkových úprav a zúčastňuje se zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav. Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách, popř. pro v zákoně stanovené související činnosti, poskytují zeměměřické a katastrální orgány, podobně jako další správní úřady, bezúplatně. Podkladem pro návrh komplexní pozemkové úpravy je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací i po ukončení pozemkové úpravy. Přitom jsou zaměřeny i pozemky v obvodu pozemkových úprav, na kterých se úprava neprovádí, ale je nutné na nich obnovit katastrální mapu. Pozemkový úřad předkládá katastrálnímu úřadu seznam parcel vlastníků, které jsou dotčeny pozemkovou úpravou. Katastrální úřad vyznačí u těchto parcel v souboru popisných informací údaj o tom, že byly zahájeny pozemkové úpravy, jenž plní signalizační úlohu nejen pro vlastníky pozemků, ale i pro potenciální zájemce o ně. Po dokončení pozemkové úpravy předá pozemkový úřad své rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy a pravomocná rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene katastrálnímu úřadu, který upraví dříve vyznačené údaje. Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro obnovu katastrálního operátu na podkladě pozemkových úprav, musejí být ověřeny podle zeměměřického zákona a musejí být katastrálnímu úřadu předány oprávněným zeměměřickým inženýrem k posouzení jejich způsobilosti převzetí do katastru nemovitostí nejpozději do 30 dnů před vydáním rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně 35

36 nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene. Pokud se výsledky pozemkové úpravy nevyužijí k obnově katastrálního operátu bezprostředně po ukončení pozemkové úpravy (po dni nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu), např. pro jejich malý územní rozsah, vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkové úpravy v katastru nemovitostí geometrický plán nebo upřesněný přídělový plán. Dokumentované výsledky pozemkových úprav, které slouží pro obnovu katastrálního operátu, předává pozemkový úřad katastrálnímu úřadu v rozsahu dokumentace, která je podrobně stanovena vyhláškou ke katastrálnímu zákonu. Nový soubor geodetických informací a nový soubor popisných informací vyhotovený podle předané dokumentace zavede katastrální úřad do katastru nemovitostí bezodkladně jako obnovený katastrální operát, který se stává platným katastrálním operátem dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene. Pozemkový úřad a katastrální úřad úzce spolupracují též při upřesňování přídělů, při řešení duplicitního zápisu vlastnictví a při pozemkových úpravách v územích s nedokončeným scelovacím řízením. Řešení pozemkových úprav v České republice je v hlavních cílových principech, tj. v ochraně životního prostředí a obnovy vesnice, srovnatelné s obdobnými úpravami v zemích Evropské unie. Existují však některé rozdíly, jdeli o řešení specifických problémů vyplývajících z historického vývoje na území naší republiky, např. z nedokončeného přídělového a scelovacího řízení a z rozdílného pojetí katastrální evidence (zejména vlastnických vztahů k nemovitostem) v letech 1950 až Země EU vycházejí z právních tradic a poměrů v jednotlivých zemích, ve kterých byly a jsou vlastnické vztahy historicky stabilní a jejich kontinuita nebyla nikdy přerušována. Základní zájmy v ochraně životního prostředí, zvelebení krajiny a obnovy vesnice jsou však shodné Finanční úřady Význam katastru nemovitostí pro finanční úřad je zřejmý při pohledu na právní úpravu daně z nemovitosti. Její zákonná úprava 31 jasně stanoví, že předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí, obdobně je tomu u daně ze staveb. Katastr nemovitostí je díky své evidenci pro finanční úřad jasným vodítkem při otázce, kdo je poplatníkem 31 zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů 36

37 (vlastníkem) pozemku, zda je pozemek od daně z nemovitostí osvobozen, jaký je základ daně a podobně. Samozřejmě katastr nemovitostí může sloužit jako zdroj informací pro finanční úřad i v dalších situacích. Významná je úloha katastru nemovitostí při tzv. daňové exekuci vyhlášené ze strany finančního úřadu, kdy jednou z forem této exekuce je prodej nemovitostí. V této situaci se k dotčené nemovitosti v katastru zapisuje zatížení probíhajícím exekučním řízením, a to v podobě poznámky (viz kapitola záznam a poznámka do katastru nemovitostí) Soudy Vzájemná vazba katastru nemovitostí a soudů je očividná. Jako příklad lze uvést zápis poznámky do katastru nemovitostí při nařízení soudního výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, zřízením soudcovského zástavního práva, na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti či podniku dle občanského soudního řádu, 32 zahájení konkurzního řízení 33, podání žaloby o určení právního vztahu k nemovitosti atd. Rozhodnutí soudu, jež mají za následek změnu vlastnictví nemovitosti a podobně se do katastru nemovitostí zapisují v podobě záznamu. Lze se setkat i se situací, kdy katastrální úřad provede vklad a soud později rozhodne, že převodce nebyl vlastníkem nemovitosti. V takovém případě se záznamem zapíše vlastnické právo určené rozhodnutím soudu, čímž se předchozí rozhodnutí vztahující se k nepravému vlastníku stane bezpředmětným. Samozřejmě v ostatních případech probíhá komunikace mezi soudy a katastrem nemovitostí zejména z důvodu zjištění vlastníka nemovitostí a podobně. 3.3 Propojenost katastru s ostatními systémy veřejné správy Katastr nemovitostí jako ucelený, průběžně aktualizovaný, počítačově ovládaný informační systém o pozemcích, vybraných stavbách (budovách) a o vybraných bytech a nebytových prostorech, tvoří jeden ze základních informačních systémů veřejné správy v České republice. Evidují se v něm takové údaje, které zabezpečují jeho vysokou společenskou využitelnost. Je propojen s jednotlivými odvětvovými informačními systémy ve veřejné správě a postupně propojován s dalšími. Úpravu informačních systému veřejné správy nacházíme v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Ústřední orgán, jenž je pověřen zpracováním, přípravou, koordinací, kontrolou veřejných 32 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 33 zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 1 37

38 informačních systémů je Ministerstvo vnitra. Správci informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky, 34 tedy orgány veřejné správy. Pokud se díváme na katastr nemovitostí, sledujeme propojení s ostatními informačními systémy veřejné správy, jedná se o spojení s: a) Centrální evidencí obyvatel (CEO) Propojení katastru nemovitostí s centrální evidencí obyvatel je přímo legislativně upraveno zákonem č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel, ve znění pozdějších předpisů. Údaje katastru nemovitostí jsou vždy porovnávány s centrální evidencí obyvatel. Je-li zjištěn nesoulad a prošetření prokáže nesprávnost údajů vedených katastrem, přejímají se údaje z centrální evidence obyvatel. Pokud je zjištěna správnost údajů vedených v katastru nemovitostí, správce katastru o tom uvědomí správce centrální evidence obyvatel b) centrálním registrem obyvatel (CRO) Provázanost na obdobné bázi jako s CEO, správcem CRO je statistický úřad ČR c) registrem sčítacích obvodů (RSO) Registr sčítacích obvodů a budov představuje hierarchicky uspořádanou soustavu evidovaných objektů, která podchycuje jejich vzájemné vazby a změny v obsahu, čase a prostoru. Registr sčítacích obvodů a budov eviduje soustavu územních prvků a územně evidenčních jednotek, která podchycuje územní, správní, sídelní a statistické struktury. Dále eviduje budovy nebo jejich části (vchody) s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly. Správcem RSO je český statistický úřad. d) s automatizovaným daňovým informačním systémem (ADIS) jedná se o vnitřní informační systém územních finančních orgánů, zahrnuje též evidenci daní. Je technickou oporou daňové správy. S jeho pomocí je vyhotovována většina písemností územních finančních orgánů. 35 e) s registrem ekonomických subjektů (RES) RES je další registr, jenž spadá pod správu českého statistického úřadu. Ekonomickým subjektem ve smyslu RES je každá právnická osoba, fyzická osoba s postavením podnikatele a organizační složka státu, která je účetní jednotkou. Zprostředkovaně je RES používán také administrativním registrem ekonomických 34 zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, 3 odst ADIS [online], Sagit daňový poradce, [cit. 1. května 2004], dostupné na Internetu: 38

39 subjektů (ARES) vedeným ministerstvem financí ČR, kdy ARES používá jako jednu z databází právě RES. f) územně identifikačním registrem adres (UIR-ADR) Jedná se o registr vedený ministerstvem práce a sociálních věcí. Jedná se o souhrn adres všech stavebních objektů, které mají číslo domovní. Adresy neobsahují žádné informace o osobách či organizacích. Registr je využíván pro potřeby státní sociální podpory a úřadů práce, je dán k dispozici veřejnosti. 36 g) číselníkem obcí (CISOB) a číselníkem městských částí (CISMC) tyto základní územní číselníky jsou používány při přípravě a zpracování statistických úloh na úrovni obcí a měst. 37 Komunikace katastru a ostatních informačních systémů veřejné správy vychází z vlastní podstaty katastru nemovitostí, jehož význam a účel je vymezen tak, že je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Údaje o druzích pozemků podávají přehled o rozložení půdního fondu v České republice, každoročně se bilancuje i rozčlenění orné půdy a zemědělské půdy podle výrobních podoblastí. 38 Ovšem velké množství různorodých, nesystematicky vedených evidencí a registrů různých úřadů veřejné správy způsobuje problémy. Nejčastějšími nedostatky současného stavu je četná nejednotnost záznamů a také duplicita. V důsledku toho vzniká často komplikace v podobě nutnosti opakovaně poskytovat a dokládat osobní údaje, potvrzení, osvědčení, výpisy a podobně Zákon o základních registrech Dne 26. března 2009 byl Senátem ČR schválen návrh zákona o základních registrech, který má napravit současnou komplikovanou situaci v oblasti registrů veřejné správy. Smyslem zákona je vytvořit čtyři základní registry v podobě Základního registru obyvatel, Základního registru osob, Základního registru práv a povinností a Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Správcem registru územní identifikace, adres a nemovitostí se má stát Český úřad 36 Eliášková, O. Informace o registru UIR-ADR [online], Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, dostupné na Internetu: 37 Číselník obcí (CISOB) [online], Český statistický úřad, [cit. 3. března 2009], dostupné na Internetu: 38 Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí, 8. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha a. s., 2004, ISBN , str

40 zeměměřický a katastrální. Tyto čtyři základní registry mají shromažďovat veškeré potřebné informace o občanech, cizincích žijících na území ČR a nemovitostech. Jejich přínosem má být zejména fungování systému, kdy v základních registrech budou uchovávány pouze aktuální údaje, a ty budou považovány za správné. Jednotlivé úřady již nebudou muset vést své evidence, ale budou čerpat ze základních registrů. Tímto se má zabránit současným nejednotnostem záznamů a duplicitám. Cílem tohoto zákona je změnit dosavadní praxi, kdy občan musí příslušným úřadům opakovaně poskytovat a dokládat své osobní údaje. 39 Na schválení Poslaneckou sněmovnou v současné době čekají návrhy prováděcích zákonů k základním registrům, které doplňují návrh samotného zákona o technické a další podrobnosti. Dnešním dnem vstoupil projekt reformy veřejné správy a egovernmentu na vládní úrovni do své finální legislativní fáze. Cílem tohoto návrhu je změnit dosavadní praxi. Předložený zákon nutí úřady, aby spolu navzájem komunikovaly. Občané tak budou zbaveni povinnosti údaje o sobě opakovaně poskytovat a dokládat. Díky tomu máme reálnou šanci se v průběhu tohoto volebního období dostat mezi šest nejvyspělejších zemí EU v oblasti egovernmentu, uvedl ministr vnitra Ivan Langer. 40 Zákon stanoví i propojení základních registrů, které bude realizováno prostřednictvím informačního systému základních registrů. Správcem systému se má stát nově vytvořený úřad Správa základních registrů, jehož činností bude dohlížet na provoz informačního systému základních registrů, vazeb mezi registry a dalšími informačními systémy. Úřad bude odpovědný za údaje v základních registrech a jejich zpřístupnění. Údaje obsažené v těchto základních registrech se získávají z agendových informačních systémů, z nichž jsou editoři oprávněni zapisovat údaje do základního registru. Účinnost zákona je stanovena na 1. července a) Registr obyvatel V základním registru obyvatel se povedou referenční údaje o občanech České republiky a o cizincích s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území České republiky. Je počítáno s možností, že v registru budou evidovány i další fyzické 39 Jemelka, P. Zákon o základních registrech prošel druhým čtením [online], Ministerstvo vnitra, cit. [6. února 2009], dostupné na Internetu: 40 Malíková, J. Zákon o základních registrech schválil Senát Parlamentu ČR [online], Praha, Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 27. března 2009], dostupné na Internetu: 40

41 osoby, pokud tak v budoucnu stanoví jiný právní předpis. Správcem registru obyvatel bude Ministerstvo vnitra. b) Registr osob Základním registr osob má sloužit k vedení referenčních údajů o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách a orgánech veřejné moci. Návrh zákona rovněž upravuje problematiku identifikačního čísla osoby (IČO) a identifikačního čísla provozovny (IČP). Registr osob, podobně jako registr územní identifikace, adres a nemovitostí, bude veřejně přístupným registrem. Správcem registru osob bude Český statistický úřad. c) Registr územní identifikace, adres a nemovitostí V tomto registru se povedou referenční údaje o územních prvcích (například území státu, území samosprávného nebo správního kraje, území okresu, území obce, katastrální území, stavební objekt, adresní místo, pozemek v podobě parcely) a referenční údaje o územně evidenčních jednotkách (například části obce, ulice nebo jiná veřejná prostranství). Správcem registru územní identifikace, adres a nemovitostí bude Český úřad zeměměřický a katastrální. d) Registr práv a povinností Základní registr práv a povinností upravuje vedení referenčních údajů o agendách orgánů veřejné moci a dále reguluje vedení referenčních údajů o některých právech a povinnostech fyzických a právnických osob a vedení oprávnění přístupu k datům vedeným v základních registrech nebo v agendových informačních systémech. Správcem registru práv a povinností bude Ministerstvo vnitra Malíková, J. Zákon o základních registrech schválil Senát Parlamentu ČR [online], Praha, Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 27. března 2009], dostupné na Internetu: 41

42 4. Digitalizace katastru nemovitostí Moderním trendům v podobě efektivního využívání počítačových technologií podléhají i samotná data katastrem nemovitostí spravována. V současnosti se jedná zejména o problematiku map a jejich digitalizaci, což je jeden ze stěžejních bodů činnosti ČÚZK. Digitalizace map celého území má přinést mnoho kladů pro práci katastru nemovitostí, ovšem tato velmi náročná a nákladná činnost se v posledních letech téměř zastavila. Následující kapitola je věnována právě digitalizaci katastrálních map. 4.1 Digitalizace katastru nemovitostí Digitalizace katastrálních map je zajisté jedním z nejvýznamnějších procesů probíhajících v souvislosti s vedením katastru nemovitostí. Jak tvrdí Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) jde o jeden z nejdůležitějších úkolů resortu. Jedná se o zavedení moderního trendu, moderních informačních technologií. Význam digitalizace je dán především velkým rozsahem, náklady a výslednou možností využití map v digitálním formátu. Digitalizace katastru nemovitostí byla zahájena na základě usnesení vlády České republiky č. 312/1993 Sb., kdy byla zpracována a dne předsedou ČÚZK schválena tzv. koncepce digitalizace katastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úřadů s dalšími správci nově tvořených informačních systémů. Byly plánovány tři zásadní kroky: - urychlená digitalizace popisných údajů do roku 1998, - vytvoření moderního informačního systému do roku 2000, - digitalizace katastrálních map za vydatné spolupráce se správci jiných IS (zejména obcemi) do roku 2006 Tato koncepce byla dosud naplněna pouze zčásti. Dokončena je digitalizace popisných údajů katastru nemovitostí a s ročním zpožděním vybudován moderního informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Pro informaci k bylo mapou digitálního charakteru pokryto 38,2% z celkového počtu katastrálních území v České republice. 42 Zbytek území ČR je pokryt analogovou katastrální mapou vedenou na plastové fólii, která je po skenování k dispozici v rastrové podobě. Důležitou náplní činnosti pro další roky je dokončení přepracování katastrálních map do digitální formy. Digitální forma katastrálních map s sebou přináší především následující výhody: 42 Katastrální území [online], Český statistický úřad, [cit. 3. dubna 2009], dostupné na Internetu: 42

43 - umožní využití moderních digitálních technologií pro práci s mapou při všech činnostech souvisejících se správou katastru nemovitostí, - umožní dosáhnout úplného souladu souboru popisných informací se souborem geodetických informací, - spojí proces převodu map do digitální formy s odstraňováním zjednodušené evidence zemědělských a lesních pozemků, takže výsledkem bude jednotná mapa zobrazující všechny evidované pozemky (od roku 1945 taková mapa není k dispozici), čímž bude dosaženo mnohem větší srozumitelnosti katastru i pro laické uživatele, - usnadní propojování údajů katastru s jinými informačními systémy, - umožní poskytování všech důležitých údajů katastru vzdáleným přístupem bez nutnosti osobního jednání na katastrálním úřadě, - umožní využití katastrálních map v dalších informačních systémech o území včetně snadné aktualizace údajů katastru v těchto systémech. Katastrální mapy je třeba rozdělit z hlediska způsobu jejich přepracování do digitální formy na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří katastrální mapy nově obnovené ve 20. století číselným měřením v národním referenčním geodetickém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTS). Tato skupina map však tvoří méně než 30 % z celkového mapového fondu katastrálních map. Klíčovým problémem přepracování těchto map je však jejich doplnění o parcely zobrazující zemědělské a lesní pozemky sloučené do větších půdních celků, které se podle dřívějších předpisů o evidenci nemovitostí do pozemkových map vůbec nezakreslovaly. Při digitalizaci map této skupiny jsou využívány i výsledky digitalizace katastrálních map pro jiné informační systémy (měst, správců inženýrských sítí aj.) realizované podnikatelskými subjekty. Druhou skupinu map, která vyžaduje v procesu přepracování do digitální formy zcela jiný přístup, tvoří především mapy odvozené od původních katastrálních map pořízených grafickými měřickými metodami v 1. polovině 19. století, známé svým sáhovým měřítkem (1:2880). 43 Tato skupina map tvoří 70 % mapového fondu katastrálních map. Zcela zvláštní přístup při úvahách o digitalizaci katastrálních map vyžadují katastrální území s nedokončeným přídělovým a scelovacím řízením. Z celkového počtu katastrálních území v České republice je příděly a scelením zasaženo 43 Kuba, B. Olivová, K. Byty a katastr nemovitostí, 6. Přepracované a doplněné vydání, Linde Praha a. s., 2008, str

44 6882. Přibližně ve 2300 z těchto katastrálních území, která zasahují do obou výše uvedených skupin map, musí předcházet převodu katastrální mapy do digitální formy dokončení scelení nebo rekonstrukce či upřesnění přídělu formou pozemkové úpravy, neboť v přídělovém řízení nebyly přidělovány pozemky evidované v pozemkovém katastru. Nově vytvořené pozemky nebyly zaměřeny a je většinou dochováno pouze přibližné zobrazení návrhu přídělu v grafickém přídělovém plánu. Existuje také řada katastrálních území, kde se přídělové plány vůbec nezachovaly a příděly musí být rekonstruovány pouze z popisných informací přídělového operátu. Také výměry přídělů byly určeny jen orientačně z nepřesných plánů a vykazují odchylky v řádu desítek procent. Náprava tohoto stavu je možná pouze pozemkovými úpravami s rozsáhlými měřickými činnostmi v terénu, pro které je vybavena pouze komerční podnikatelská sféra. Digitalizaci map je možno provést z dostupných grafických podkladů s minimem nejnutnějších ověřovacích prací v terénu přibližně v katastrálních územích s celkovou výměrou bezmála 6 mil ha. Ve katastrálních územích s celkovou výměrou 1,7 mil. ha je předpokladem předchozí provedení pozemkové úpravy, ať již komplexní nebo jednoduché, nejčastěji v kombinaci s obnovou katastrálního operátu novým mapováním na části katastrálních území Průběh digitalizace katastrálních map Digitalizace katastrálních map začala velmi slibně, v roce 2000 bylo tempo značné, 1049 katastrálních území převedeno do digitálních mapových podkladů. V následujících letech se ovšem proces digitalizace významně zpomalil, zejména díky velkému nárůstu podání k zápisu vkladem, záznamem a především poznámkou (případy exekucí), kdy byla dána katastrálními úřady přednost zrychlení těchto zápisů před procesem digitalizace. Problém byl ještě umocněn přechodem na ISKN v roce Následovalo snižování počtu zaměstnanců každý rok o 2%, které proběhlo na úkor digitalizace. Výsledkem byl pád z 1000 katastrálních území, na přibližně 400 katastrálních území ročně. 44 Ročně se tedy v současnosti do digitální formy převedou katastrální mapy jen zhruba na třech procentech území republiky. Pomalý posun v digitalizaci katastru komplikuje nejen práci katastrálních úřadů, ale omezuje všechny, kteří tato data využívají, tedy především kraje, obce, správce inženýrských sítí, realitní sektor a další, naopak snadná dostupnost digitálních dat katastru by měla vést k podpoře investic, k rozvoji trhu s nemovitostmi a pomůže při každodenní správě, ochraně 44 Janeček, I. Digitalizace katastrálních map, Zeměměřič, číslo 11, 2007, ISSN X, s

45 a rozvoji území. Výrazně se díky tomu zkrátí doba čekání na zápis do katastru nemovitostí. Doplnění parcel dosud evidovaných tzv. zjednodušeným způsobem do digitalizovaných katastrálních map je i příspěvkem k dokončení restitučního procesu. 45 Problém každého jednání o urychlení procesu digitalizace bylo nalézt finanční zdroje. Jako příklad může sloužit situace z roku 2005, kdy ministr financí odmítl z důvodu blížících se voleb zvyšování poplatků za vklady práv a odložil řešení až na rok Digitalizace se objevila jako priorita v programovém prohlášení nové vlády, reálně výsledky se však dostavili až později, kvůli půlroku vlády bez vyslovené důvěry. V červenci 2007 bylo schváleno usnesení vlády o opatření k urychlení digitalizace katastrálních map s určení zdroje financování ze zvýšených poplatků za vklady práv. Důvod pro takové rozhodnutí je zřejmý, výše správního poplatku za návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl stanoven v roce 1994 a od té doby se nezměnil, přičemž roční počet návrhů na vklad vzrostl až 2,5 násobně. I ve srovnání s ostatními evropskými státy zjišťujeme, že výše zmíněného poplatku je u nás nejnižší z celé Evropy. 46 Další posun zahájení na rok 2009 si vyhradil ministr financí z důvodu nemožnosti stihnout dříve novelizaci zákona o správních poplatcích. Stručně řečeno problémy s digitalizací katastrálních map mají jak vnitroodborové či vnitroresortní, tak i vnější příčiny a v posledních pěti letech se vše točilo kolem nalezení finančních zdrojů, což bohužel průběhu digitalizace katastrálních map neprospívá. Důkazem toho je současný stav digitalizace. Koncem roku 2008 byly katastrální mapy v požadované vektorové formě jen na 38,2 % státního území. Určitou brzdu v rychlosti digitalizace však představovala práce na stanovení a publikování nové resortní technologie digitalizace map sáhových měřítek, jež umožňuje pokračovat v digitalizaci těchto map a byla dokončena až v roce Z výše uvedených příčin se původní cíl Koncepce digitalizace katastru nemovitostí z roku 1993 (převést celý nesourodý soubor katastrálních map do vektorové formy do roku 2006) ukázal jako nereálný z mnoha objektivních i subjektivních příčin. 47 Realistický termín dokončení tohoto úkolu byl stanoven na rok 2015, za podmínky výrazného posílení kapacit katastrálních úřadů a zdrojů financování potřebné spolupráce se subjekty podnikatelské sféry. Provizorním řešením je bezplatné 45 Gandalovič, P. K digitalizaci katastru nemovitostí [online], Ministerstvo zemědělství, Praha, [cit. 14. dubna 2008], dostupné na Internetu: ids=0 46 Např. na Slovensku je nyní poplatek 2000 Sk, v Rakousku 1 % z ceny převáděných nemovitostí, v Německu jde o několik stovek až tisíců eur opět podle ceny nemovitostí 47 Štroner, M. Překážky digitalizace katastru, Zeměměřič, číslo 1+2, 2008, ISSN X, str

46 poskytování tzv. orientačních map parcel v rastrové formě, aktualizovaných zobrazením změn pomocí geometrických plánů Návrh nové konstrukce poplatku za vklad do katastru nemovitostí Právě z důvodu posílení rychlosti procesu digitalizace se uvažuje o nové konstrukci poplatku za vklad. Ta je zvolena tak, že poplatek zůstává stejný při vkladu práva k jednomu pozemku nebo budově a roste s počtem nemovitostí obsažených v návrhu. Současný návrh předpokládá 500 Kč za první nemovitost a 300 Kč za každou další. Horní hranice poplatku by měla činit Kč. V tomto případě by se tedy například za dva pozemky a jednu budovu platilo dvakrát 300 Kč. 49 Důvodem takového nastavení je fakt, že dopad zvýšení poplatků za zápis do katastru na průměrného občana ČR je naprosto minimální. Zápis při koupi nemovitosti k bydlení nebo k rekreaci, činí zpravidla tak dvakrát za život, přitom jde o součást procesu, ve kterém platí řádově vyšší částky za sepsání smlouvy či za služby realitní kanceláře. Větší dopad změny je na profesionály vystupující na trhu s nemovitostmi. Návrh byl proto podrobně diskutován s Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí, která sdružuje velkou řadu společností zabývajících se developerskou a realitní činností, financováním výstavby apod. Zvýšení poplatků za vklady práv do katastru nemovitostí je z jejich pohledu akceptovatelné za předpokladu, že se projeví vyšší kvalitou poskytované služby, zejména rychlejším prováděním zápisů (nyní mimo Prahu 2 až 4 týdny, v Praze přibližně 8 týdnů). To je zcela racionální požadavek, protože čekání na provedení vkladu zvyšuje náklady realitních obchodů řádově více než je navrhované zvýšení poplatku. Stačí si spočítat úrok z kupní ceny nemovitosti např. za 1 měsíc. Digitalizace katastrálních map vytváří základní podmínky pro rychlé vyřizování návrhů na vklad práv do katastru, takže jde o vynaložení prostředků z poplatků správným směrem. Digitalizace také činí snadno dostupnými (dálkový přístup přes internet) všechny potřebné podklady pro přípravu staveb i ostatní realitní obchody. Zvýšení správního poplatku by mělo umožnit zvýšení personálních kapacit katastrálních úřadů, neboť je to nezbytnou podmínkou, jak výrazně zrychlit digitalizaci, je personální posílení katastrálních úřadů. Při současných kapacitách není možné cíl zajistit. Počet vkladů práv a dalších zápisů do katastru nemovitostí roste v posledních pěti letech až o pětinu 48 Talich, M. Orientační mapy parcel, Zeměměřič, číslo 3+4, 2008, ISSN X, str již v říjnu 2008 nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh novely katastrálního zákona s konstrukcí poplatku 500 Kč za každou vkládanou nemovitost, proto nyní zvolen systém 500 Kč za první, plus 300 Kč za každou další vkládanou nemovitost 46

47 ročně. Přitom se výrazně podařilo zkrátit čekání na zápisy, řekl předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře. Návrh novely katastrálního zákona se zmíněným nastavením poplatků byl schválen vládou a v současné době je projednáván Poslaneckou sněmovnou České republiky Vláda odsouhlasila změny při zápisu do katastru nemovitostí [online], Nasepenize, Praha, [cit. 31. března 2009], dostupné na Internetu: html 47

48 5. Přístup do katastru nemovitostí prostřednictvím sítě Internet Moderní trendy jsou při pohledu na katastr nemovitostí zcela zřetelné. Představuje totiž jeden z nejrozsáhlejších informačních systémů veřejné správy, co se rozsahu dat týká. Má podobu informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) přístupného prostřednictvím sítě internet, jenž je integrován a slouží k podpoře výkonu veřejné správy a k zajištění uživatelských služeb katastru nemovitostí. Všechny organizační složky katastru nemovitostí jsou propojeny prostřednictvím počítačové sítě WAN (wide area network síť pokrývající rozsáhlé geografické území). Data jednotlivých pracovišť jsou v pravidelných intervalech zasílány do centrální databáze. Tento systém umožňuje propojení jednotlivých katastrálních pracovišť v rámci tzv. interního dálkového přístupu 51, což znamená přístup k údajům o nemovitostech na celém území ČR pro každé katastrální pracoviště. Katastr nemovitostí však nabízí také externí přístup do centrální databáze prostřednictvím dálkového přístupu, a to v podobě nahlížení do katastru, dálkového přístupu a webových služeb dálkového přístupu. Nástroje ISKN umožňují zveřejňovat a poskytovat požadovaná aktuální data z katastru nemovitostí prostřednictvím dálkového přístupu během několika málo minut, a to z celého území republiky. Legislativně je poskytování údajů podchyceno ve vyhlášce ČÚZK číslo 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky (ve znění pozdějších dodatků). Český úřad zeměměřický a katastrální umožňuje poskytnutí některých výstupů z katastru nemovitostí prostřednictvím veřejné sítě internet. Jsou to: - bezplatná aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí - placená aplikace Dálkový přístup k datům katastru nemovitostí - aplikace Webové služby dálkového přístupu do katastru nemovitostí Mimo výše zmíněného zajišťují resortní organizace řadu dalších datových služeb. Jde například o poskytování dat KN v elektronické podobě (tyto výstupy z databází katastru nemovitostí lze získat pouze za legislativně stanovených podmínek). Daty v elektronické podobě se rozumí data KN ve stanovených výměnných formátech, obsahující údaje souboru popisných informací (SPI), digitální katastrální mapy (DKM) a rastrová data skenovaných katastrálních map. Tato data poskytují v rámci své působnosti jednotlivá katastrální pracoviště. 51 Kuba, B. Olivová, K. Byty a katastr nemovitostí, 6. Přepracované a doplněné vydání, Linde Praha a. s., 2008, str

49 Výstupy, přesahující rámec jednoho katastrálního pracoviště, zajišťuje ČÚZK, odbor služeb uživatelům. Zvláštní službu představuje poskytování přehledu vlastnických a jiných práv k nemovitostem, evidovaných pro fyzické nebo právnické osoby v rozsahu celé ČR. Pro žadatele, kteří mají ze zákona nárok na bezplatné poskytnutí těchto informací, zajišťuje tuto službu ČÚZK, odbor služeb uživatelům. Pro ostatní zájemce poskytují tuto službu za úplatu všechna katastrální pracoviště. V následujících částech budou rozebrány tři základní formy přístupu ke katastru nemovitostí prostřednictvím sítě internet. 5.1 Nahlížení do katastru nemovitostí Od roku 2004 existuje možnost nahlížet do katastru nemovitostí prostřednictvím webové adresy Statistiky webu vypovídají o vysoké návštěvnosti této adresy, denní návštěvnost cca uživatelů mimo katastr nemovitostí a další uživatelé jako pracovníci katastru. Průměrně zaznamená zmíněná adresa 5,7 milionu návštěv za rok. 52 Tato aplikace umožňuje přístup k omezeným datům všem uživatelům internetu bezplatně. Využívání uvedené aplikace nevyžaduje žádnou registraci ani uzavření smlouvy o jejím užívání. Možnosti výstupů jsou však proti Dálkovému přístupu do katastru nemovitostí omezené. Výpis z katastru nemovitostí a některé další výstupy aplikace Nahlížení neumožňuje. Každoročně je zaznamenáván nárůst počtu přístupů. zdroj: vlastní zpracování, data Český úřad zeměměřický a katastrální 52 Nový web ČÚZK [online], Praha, Sekretariát předsedy ČÚZK, [cit. 29. října 2008], dostupné na Internetu: 49

50 Jak je patrno z grafu číslo 7, v roce 2007 přesáhlo internetové Nahlížení do katastru nemovitostí hranici 8 milionů přístupů za rok. Další výrazný nárůst využívání Nahlížení byl zaznamenán v březnu roku 2008 (důvodem byl zřejmě článek v denním tisku o elektronickém nahlížení do katastru nemovitostí, jenž znamenal až trojnásobný zájem oproti běžnému zatížení). 53 Prostřednictvím nahlížení do katastru lze získat: - vybrané údaje o pozemcích, budovách a jednotkách evidovaných v katastru nemovitostí včetně informace o jejich vlastnictví, o jiných věcných právech, o omezení vlastnického práva, poznámkách, upozornění zapisovaných k nemovitosti a jednotce do katastru nemovitostí a plombě, zobrazovaná omezení a poznámky se vztahují buď k dané nemovitosti, nebo k některému ze spoluvlastníků - nahlížení na rastrový obraz katastrální mapy formou webových mapových služeb, která poskytuje rastrovou reprezentaci zdrojových grafických dat pro jejich prohlížení prostřednictvím internetu, umožňuje provést výběr zobrazovaných vrstev a zajišťuje transformaci zdrojových dat podle zadaných rozměrů cílového obrazu, polohového umístění a rozměru původního zájmového území (zobrazuje se katastrální mapa, orientační mapa, ortofoto a další vrstvy určené pro navigaci) - informace o stavu řízení založených na příslušném katastrálním pracovišti v souvislosti s podaným návrhem na vklad práva nebo jeho změny do katastru nemovitostí nebo v souvislosti s ohlášením změny práva k zápisu záznamem do katastru nemovitostí a informace o stavu řízení pro účely potvrzování geometrických plánů Dne 3. března 2008 byla spuštěna nová verze aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí. Nová verze aplikace byla vytvořena na základě značného zájmu využívání aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí. Uživatelé této aplikace vznášeli v minulosti náměty a požadavky na větší množství poskytovaných informací. Také postupující digitalizace území umožnila vznik nové verze aplikace a získávání informací se tak stává pro širokou veřejnost přístupnější a komfortnější. Mezi hlavní změny nové verze Nahlížení do katastru nemovitostí patří: - zobrazování katastrálních map a jejich provázání s popisnými informacemi - zobrazování omezení vlastnického práva a jiných zápisů 53 Aktualita ČÚZK [online], Praha, ČÚZK, [cit. 27. březen 2008], dostupné na Internetu: 50

51 - možnost použití optimalizované verze pro mobilní telefony - zvýšení kompatibility s pravidly pro přístupný web Výstupy, které je možno v rámci "Nahlížení" zadat a spustit, jsou volitelné pomocí příslušné webové aplikace. Pomocí nahlížení do katastru nemovitostí můžeme sledovat tři druhy informací. Jedná se o informace týkající se řízení (informace o řízení, přehled řízení, seznam přijatých řízení), informace z katastru nemovitostí (parcela, budova, jednotka) a mapy (mapa katastrálního území, přehledová mapa ČR. 1. Informace týkající řízení - Informace o řízení tato část nahlížení umožňuje získat informace o řízeních týkajících se vkladů, záznamů a také geometrického plánu. Po zadání příslušných hodnot (více v praktické části) nabízí aplikace výstup, jenž zahrnuje informace o řízení v podobě typu a čísla řízení, příslušného katastrálního pracoviště, účastnících zadaného řízení a harmonogram provedených operací, které příslušné katastrální pracoviště v souvislosti se zadaným řízením vykonalo - Přehled řízení - umožňuje sledovat postup vyřizování konkrétního návrhu v kontextu s ostatními návrhy, které příslušné pracoviště zahájilo před a po založení zadaného řízení. Aplikace opět rozděluje řízení na vklad, záznam a geometrický plán, přičemž výjimku tvoří zápisy poznámek souvisejících s exekucemi majetku, jež jsou na základě zákona prováděny přednostně mimo pořadí. U každého řízení v přehledu je uvedeno číslo řízení, datum i čas přijetí návrhu a stav průběhu řízení - Seznam přijatých řízení - vede k vytvoření seznamu řízení založených v zadaném dni. Seznam a možnosti odkazů jsou obdobné jako u přehledu řízení. 2. Informace z KN Tato funkce slouží k získání informací o konkrétní parcele, budově a jednotce. Po uvedení katastrálního území jsou nabízeny výstupy informací o zadaných nemovitostech obsahující zejména vlastníka nebo spoluvlastníky nemovitosti (včetně uvedení výše vlastnického podílu) a číslo listu vlastnictví, na kterém je nemovitost zapsána. Dále se zobrazují omezení vlastnického práva, poznámky a plomby. Zobrazovaná omezení a poznámky se vztahují buď k dané nemovitosti, nebo k některému ze spoluvlastníků. Informace o parcele obsahují též výměru pozemku včetně způsobu jejího určení, druh a způsob využití pozemku a označení mapového listu. Pokud je na pozemku umístěna budova, je na ni zobrazen odkaz. Informace o budově obsahují typ budovy, způsob 51

52 využití budovy a odkaz na parcelu, na které je budova umístěna. Pokud jsou v budově umístěny jednotky, je na ně zobrazen odkaz. Informace o jednotce obsahují typ jednotky, způsob využití jednotky, podíl jednotky na společných částech domu a odkaz na budovu, ve které je jednotka umístěna. 3. Mapa Odkaz v této sekci spouští zobrazení mapy. Zobrazuje se katastrální mapa, ortofoto a další mapové vrstvy určené pro navigaci. Odkaz Katastrální území umožní zobrazit mapu konkrétního zadaného katastrálního území (zobrazí se výřez se středem katastrálního území. Odkaz Přehledová mapa ČR umožňuje zobrazit mapu České republiky, po které se může pohybovat a upravovat měřítko či množství zobrazovaných detailů. V lokalitách, kde dosud není katastrální mapa v digitální podobě, jsou k dispozici rastry katastrálních map doplňované ve dvoutýdenních intervalech o orientační zobrazení změn z geometrických plánů. Uživatelé tak mají přístup k průběžně aktualizovaným komplexním informacím z katastru nemovitostí přímo od svého pracovního stolu. Mohou využít i webovou mapovou službu umožňující zobrazit mapy přímo v uživatelově aplikaci a kombinovat je s jinými mapovými produkty. Samozřejmě prostřednictvím dálkového přístupu lze získat i údaje zveřejňované na úřední desce zadaného katastrálního pracoviště (v souladu s 26 správního řádu 54 ). 5.2 Dálkový přístup Dálkový přístup k údajům katastru vedeným v elektronické podobě je oprávněn získat každý, kdo písemně požádá o zřízení dálkového přístupu k údajům katastru. 55 Český úřad zeměměřický a katastrální umožňuje elektronický přístup k údajům katastru nemovitostí v podobě: a) dálkového přístupu za úplatu, na základě písemné objednávky žadatele b) bezplatný dálkový přístup c) dálkový přístup pro poskytovatele ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy 56 Je důležité říci, že údaje z katastru získané dálkovým přístupem mají informativní charakter a nejsou veřejnou listinou, pokud zvláštní právní předpis 54 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 55 vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, 10, odst vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR, 10, 10a, 10b 52

53 nestanoví jinak. 57 Orientační mapa parcel a zobrazení katastrální mapy se dálkovým přístupem poskytují bezúplatně. Co se týče bezúplatného dálkového přístupu, postupuje se vždy podle zákona, jenž stanoví, že se právnické osobě nebo státnímu orgánu poskytují k určitému účelu dálkovým přístupem údaje z katastru bezúplatně. Jedná se například o územně samosprávné celky, které získaly bezúplatný dálkový přístup prostřednictvím novely katastrálního zákona z roku 2004, a to v konkrétní podobě 22 odstavce 5 katastrálního zákona, jenž říká následující: údaje katastru ve formě podle odstavců 3 a 4 se poskytují územně samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti bezúplatně. Mezi instituce s bezúplatným dálkovým přístupem můžeme zařadit obce, kraje, úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových či orgány báňské správy. 58 Hovoříme-li o dálkovém přístupu k údajům katastru pro poskytovatele ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy, je situace následující. Osobám oprávněným poskytovat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zvláštního právního předpisu (dále jen poskytovatel ověřených výstupů) se poskytují dálkovým přístupem údaje pro vydávání výpisů a kopií podle 6 odst. 3 za úplatu stanovenou podle zvláštního právního předpisu. Přitom ČÚZK postupuje podle 10 vyhlášky o poskytování údajů. Ověřené výstupy z informačního systému katastru nemovitostí jsou podle výše uvedeného zákona oprávněni vydávat: a) notáři, b) krajské úřady, c) matriční úřady, d) obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, e) zastupitelské úřady stanovené prováděcím předpisem, f) držitel poštovní licence a g) Hospodářská komora ČR ( 9, odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí je umožněn prostřednictvím webové aplikace, dostupné na adrese: Pomocí dálkového přístupu lze získat rozsáhlé množství informací, seznam možných výstupů obsahuje příloha číslo 3 vyhlášky o poskytování údajů. Poplatek za jednu stránku výstupu je 50 Kč. Dálkový přístup k údajům katastru umožňuje získat údaje o konkrétní nemovitosti nejen na katastrálním pracovišti, 57 Kuba, B. Údaje z katastru nemovitostí, poplatky a ceny, Praha, Právní Rádce, číslo 2, 2006, identifikační číslo (ASPI ID): LIT27288CZ, str zákon č.61/1998 Sb., o hornické činnosti, ve znění pozdějších předpisů, 39 53

54 v jehož územní působnosti daná nemovitost leží, ale na kterémkoliv katastrálním pracovišti v České republice. Výstupy pořízené prostřednictvím dálkového přístupu jsou věcně i formálně shodné s dokumenty, jež by vydal katastrální úřad při osobním kontaktu. Aktuálnost dálkového přístupu je online udržována prostřednictvím datové sítě ČÚZK, v návaznosti na lokální databáze vždy v intervalu max. 2 hodin. Dálkový přístup do katastru nemovitostí je vyhrazen pouze pro uživatele, kteří mají založen zákaznický účet, na němž jsou veškeré uživatelem provedené výstupy účtovány, samostatné umožnění přístupu do databáze zpoplatněno není. Zákaznické účty jsou určeny především pro právnické a fyzické osoby předpokládající trvalé a časté využívání dálkového přístupu jako např. realitní kanceláře, advokátní a právnické kanceláře, atp. Zájemcům o jednorázové výstupy z KN, týkající se kteréhokoliv místa v ČR, mohou stejnou službu poskytnout všechny katastrální úřady bez ohledu na místní příslušnost. 59 ČÚZK zřizuje dálkový přístup na základě přijaté žádosti. Žádost o založení zákaznického účtu a přidělení uživatelského oprávnění se podává na příslušném formuláři, odpovídajícímu požadovanému typu účtu a aplikaci. Údaje, které obsahuje žádost o zřízení dálkového přístupu, jsou uvedeny v 10 odst. 2 zákona o poskytování údajů. Jedná se o tato údaje: a) pokud je žadatelem fyzická osoba: celé jméno žadatele, datum narození, trvalý pobyt a bankovní spojení b) pokud je žadatelem právnická osoba: název žadatele či obchodní firmy, identifikační číslo (IČ), sídlo, bankovní spojení, určení žadatele (právnická osoba, organizační složka státu, subjekt jiného typu, informace, zda je činnost hrazena z veřejného rozpočtu) c) způsob zasílání vyúčtování za údaje z KN získané dálkovým přístupem (měsíčně, čtvrtletně), závazek žadatele uhradit při vyúčtování peněžní částku za poskytnuté údaje d) prohlášení žadatele, že bere na vědomí, že - údaje z KN nesní užít k jinému než právními předpisy dovolenému účelu, - poskytnuté údaje smí šířit jen na základě smlouvy s ČÚZK - je povinen nakládat s poskytnutými údaji z katastru nemovitostí v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů e) datum a podpis žadatele Dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí ČR [online], Praha, ČÚZK, [cit. 8. dubna 2009], dostupné na Internetu: =0&MENUID=10007&AKCE=DOC:20-DALKOVY_PRISTUP 60 Trajer, V. Katastr nemovitostí, Praha, ASPI, 2006, str

55 Potvrzená žádost, doplněná číslem zřízeného zákaznického účtu a číslem jednacím, bude vrácena žadateli poštou. Tím bude také uzavřen smluvní vztah o poskytování služeb na daném účtu. Současně žadatel obdrží uživatelské jméno a výchozí heslo, umožňující vstup do systému ( Přístup pro registrované uživatele ). Přidělené uživatelské jméno je po celou dobu životnosti účtu neměnné. Heslo slouží pouze k prvnímu přihlášení, kdy je uživatel musí nahradit vlastním privátním heslem. U dálkového přístupu je po uplynutí účtovacího období vystavena a zaslána faktura, v hodnotě odpovídající rozsahu výstupů odebraných uživatelem v daném období. Uživatel může kdykoliv písemně požádat o zablokování nebo zrušení svého zákaznického účtu. Poskytovatel ověří zpětným dotazem správnost požadavku a provede neprodleně příslušná opatření. Při zablokování účtu bude potom každý pokus o přihlášení se k danému účtu odmítnut s poukazem na zablokování účtu. Účet se neruší a je možno jej na požádání opět odblokovat. Při zrušení zákaznického účtu bude provedeno závěrečné vyúčtování a podle stavu účtu případně vystavena závěrečná faktura. Zrušený účet nelze obnovit, je nutné zažádat o zřízení nového účtu výše popsaným způsobem. 61 ČÚZK umožňuje také tzv. dálkový přístup na zkoušku. Tato funkce je zařazena z důvodu možnosti naučit se ovládat aplikace bez nutnosti placení poplatků za chybné nebo omylem spuštěné výstupy. Dálkový přístup na zkoušku je bezplatný a umožňuje funkční dálkový přístup k fiktivním datům katastru nemovitostí. Je to forma simulace, kdy jsou poskytovány informace o účtované částce za výstup. K bylo evidováno uživatelů dálkového přístupu a obdobně jako je tomu u nahlížení do katastru, jejich počet má rostoucí tendenci. Následující graf znázorňuje strukturu uživatelů dálkového přístupu. zdroj: vlastní zpracování, data Český úřad zeměměřický a katastrální 61 Zákaznické účty a uživatelská oprávnění [online], Praha, ČÚZK, [cit. 8. dubna 2009], dostupné na Internetu: AKCE=DOC:10- ZRIZENI_UCTU_DP 55

56 5.3 Webové služby dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí Webové služby dálkového přístupu (dále jen WSDP) je aplikace, která rozšiřuje aplikaci Dálkový přístup o nové programové rozhraní pro přístup k datům katastru nemovitostí. Aplikace umožňuje napojení informačních systémů jednotlivých uživatelů na zmíněné programové rozhraní a jeho prostřednictvím využívání dat katastru. Dálkový přístup i WSDP přistupují ke stejným datům katastru a obsahově jsou jejich výstupy shodné. Aplikace WSDP je stejně jako aplikace dálkový přístup placená a využít ji mohou jen registrovaní uživatelé. Pro využívání aplikace WSDP je nutné mít u poskytovatele (ČÚZK) založen zákaznický účet. Pro WSDP je třeba založit samostatný účet, který není možné kombinovat se zákaznickým účtem pro další služby (např. dálkovým přístupem). Aplikace WSDP je připravena pro použití všemi skupinami uživatelů (platící uživatelé, bezúplatní uživatelé, ověřovatelé) za shodných podmínek jako u aplikace dálkový přístup. Prostřednictvím aplikace WSDP je možné získat sestavy Výpis z katastru nemovitostí (list vlastnictví), informace o parcele, budově a jednotce a přehled vlastnictví. Popis těchto výstupů je uveden na stránkách Výstupní sestavy dálkového přístupu. Účtování je shodné s aplikací dálkový přístup. Zájemci o tuto aplikaci se s ní mohou seznámit bezplatně, prostřednictvím funkční ukázky webové služby na zkoušku, která je také dostupná na stánkách Webové služby dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí ČR [online], Praha, ČÚZK, [cit. 8. dubna 2008], dostupné na Internetu: =998&MENUID=10007&AKCE=DOC:10-WSDP 56

57 6. Analýza rozpočtu ČÚZK, systém poplatků Rozpočet katastrální sféry nacházíme pod kapitolou 346 státního rozpočtu s názvem Český úřad zeměměřický a katastrální. Pro činnost tohoto úřadu, jež jako vrcholný orgán zaštiťuje celou katastrální sféru v české republice, je samotný rozpočet a jeho vývoj, klíčovým prvkem pro samotné fungování, rozsah a rozvoj jeho činnosti. Proto autor práce v následující kapitole provádí analýzu rozpočtu ČÚZK v období let 2002 až 2008, se zaměřením na nejvýznamnější prvky jak příjmové tak výdajové strany rozpočtu. Všechny hodnoty týkající se příjmů a výdajů v následující analýze jsou vyjádřeny v tisících korun českých. Následně je předloženo autorovo hodnocení rozpočtů a je rozebrán aktuální systém poplatků, jakožto klíčových prvků v rámci katastrálního rozpočtu a oficiálně předložené návrhy ČÚZK pro změnu systému stanovení poplatku co se návrhu na vklad do katastru nemovitostí týká. V návaznosti na rozbor rozpočtu i stávajícího a navrhovaného systému poplatků, předkládá autor vlastní návrh na poplatkový systém v rámci katastrální sféry s cílem zajištění vyšších příjmů dosažených katastrální sférou a efektivnější organizací práce v souvislosti se zákonem stanovenými lhůtami pro vyřízení návrhu vkladu do katastru nemovitostí. V celé provedené analýze se autor zaměřuje na nejvýznamnější části katastrální sféry uvedené v předcházející popisné části, konkrétně zvyšující se počet zápisů do katastru a moderní trendy vedení katastru v podobě digitalizace a elektronických aplikací s možností dálkového přístupu. 6.1 Příjmová strana rozpočtu Veškeré příjmy rozpočtové kapitoly ČÚZK katastrálního resortu jsou přímo odváděny do státního rozpočtu. Skladbu příjmů kapitoly 346 tvoří zejména nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Ve vývoji rozpočtovaných příjmů v období let 2002 až 2005 lze sledovat sestupnou tendenci, která byla plánována zejména s ohledem na průběh reorganizace struktury katastrálních úřadů a pracovišť v souvislosti s ustanovením krajského zřízení v České republice, jak již bylo zmíněno v popisné části práce. Významnou roli sehrálo také započatí digitalizace katastrálních map a v neposlední řadě též zavádění, počáteční provoz a odstraňování s ním spojených problémů dálkového přístupu a jeho aplikací, rozebraných v popisné části této práce. Zásadní skutečností v tomto období bylo také zavedení bezúplatného poskytování informací z katastru nemovitostí územně samosprávným celkům. V období 2002 až 2005 byla hladina plánovaných příjmů ve výši tis. Kč v roce 2002 postupně snižována až na tis. Kč v roce 57

58 2005. To byla současně nejnižší hodnota plánovaných příjmů ve sledovaném období a znamenala pokles plánovaných příjmů o 49% oproti roku Následně rozpočtový plán navyšuje příjmy katastrálního resortu až do současnosti. V roce 2009 stanovil rozpočtový plán příjmy katastrálního sektoru ve výši tis. Kč a potvrdil vzestupnou tendenci plánovaných příjmů rozpočtové kapitoly katastrálního resortu. Meziročně se v letech 2008 a 2009 zvýšila příjmová strana rozpočtu o tis. Kč, tedy procentuelně vyjádřeno o 33% více, než v roce Důvodů k tomuto růstu je několik a budou rozebrány později při hodnocení rozpočtové situace katastrálního resortu. Následující graf číslo 9 shrnuje výši příjmy rozpočtové kapitoly 346 státního rozpočtu v období let zdroj: vlastní zpracování, data zákony o státním rozpočtu v letech Prozatím je pro účel analýzy směrodatný pohled na skutečné příjmy katastrálního sektoru v grafu číslo deset, které usměrňují při rozpočtovém plánování na další období. Z údajů skutečných příjmů ČÚZK je zřejmé, že je každoročně překračován rozpočtový příjmový plán. Například v roce 2008 byl schválený rozpočet příjmů ve výši tis. Kč naplněn objemem tis. Kč, což znamenalo plnění schváleného rozpočtu na 112,7%. Nejvyšší procento plnění schváleného rozpočtového plánu ve sledovaném období znamenal rok 2005, kdy skutečné příjmy činily tis. Kč, oproti plánovaným tis. Kč, tedy schválený rozpočet splněn na 143,1 %. Od roku 2005 do současnosti sledujeme vzestupnou tendenci skutečných příjmů katastrální sféry vyjadřovaných ve zkoumaném rozpočtu. Důvodem je zejména nárůst příjmů z poskytování údajů o nemovitostech, a to zejména prostřednictvím placených služeb dálkového přístupu a možnosti získat tyto informace na místech Czech point. Graf číslo 10 znázorňuje výši skutečných příjmů v období let

59 zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy hospodaření ČÚZK v letech Následující graf číslo 11 znázorňuje souhrnně plánované příjmy a příjmy skutečné. Lze vidět skutečnost, že reálné příjmy v šesti ze sedmi sledovaných let překročily příjmy plánované, totéž se vzhledem k růstu využívání služeb katastru nemovitostí očekává i v roce Skutečné příjmy nepřekročily plánované ve sledovaném období pouze v roce 2004, kdy skutečné příjmy nedosáhli plánované hranice tis. Kč, a to rozdílem tis. Kč. V grafu číslo 11 lze sledovat srovnání skutečných příjmů katastrálního sektoru a příjmů stanovených zákonem o státním rozpočtu. graf č. 11: Skutečné a plánované příjmy rozpočtu ČÚZK v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy ČÚZK a zákony o státním rozpočtu v letech

60 Jaký je důvod růstu a překračování plánovaných rozpočtovaných příjmů kapitoly ČÚZK? Odpověď spočívá ve využívání moderních technologií popisovaných v předchozích částech práce. Prováděná digitalizace katastru a technologie dálkového přístupu zapříčiňují největší nárůst příjmů v podobě poplatků za údaje katastru nemovitostí poskytované dálkovým přístupem. Tyto příjmy trvale rostou. Stejně tak rostou i příjmy z provizí za provedené vklady do katastru nemovitostí. 63 Naopak z důvodu dálkového přístupu klesají příjmy vybírané přímo na přepážkách katastrálních úřadů. V následujícím grafu můžeme názorně vidět růst počtu platících uživatelů dálkového přístupu, přičemž tento poplatek se eviduje jako příjem státní rozpočtové kapitoly 346 katastrálního sektoru. Sledujeme-li současnou strukturu příjmů katastrálního sektoru evidovaných v kapitole státního rozpočtu číslo 346 určené ČÚZK, zjišťujeme, že nejvýznamnější částí příjmové strany rozpočtu jsou, sestupně seřazeno: - příjmy za poskytnuté údaje z katastru nemovitostí - provize z kolků - příjmy z pronájmu - tzv. ostatní příjmy (zahrnující souhrnně nižší příjmové položky) Příjmy za poskytnuté údaje katastru nemovitost jsou nejvyšším příjmem kapitoly 346 státního rozpočtu. Vždy významná součást příjmové stránky katastrálního rozpočtu v posledních letech stále nabývá na objemu zejména z důvodu využívání možností získání těchto informací dálkovým přístupem, viz graf č. 12 a dle údajů z roku 2008 tvořily příjmy za informace poskytnuté na přepážkách i dálkově 86,1% celkových příjmů v rámci rozpočtové kapitoly 346, tj tis. Kč. zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy hospodaření ČÚZK v letech viz strana 27 diplomové práce, graf č. 3: počet vkladů do katastru nemovitostí v letech

61 Co se týká příjmů z prováděných vkladových řízení, je situace následující. Za podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí je placen správní poplatek v podobě kolkové známky při podání návrhu nebo na zvláštní účet státního rozpočtu příslušného katastrálního úřadu převodem z účtu či poštovní poukázkou. Příjmy za tyto poplatky, v současnosti mající hodnotu 500 Kč návrh, jsou zaznamenávány v rozpočtové kapitole 398 Všeobecná pokladní správa. Do samotného rozpočtu katastrálního sektoru plyne vykázaný příjem v podobě tzv. provize ze správního poplatku, která odpovídá v současnosti hodnotě 3% z jeho celkové hodnoty v roce 2008, tvořily příjmy z těchto provizí zaznamenaných v rozpočtové kapitole 346 5,45% příjmů celkových (konkrétně tis. Kč). Aby byla situace vypovídající o příjmech katastrálního sektoru souvislejší a ucelenější, jsou v následujícím grafu uvedeny příjmy za výdej kolku, jakožto správního poplatku souvisejícího s řízením ohledně vkladu do katastru nemovitostí, jež jsou odváděny do rozpočtové kapitoly 398 všeobecná pokladní správa. zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy hospodaření ČÚZK v letech Výdajová strana rozpočtu Při pohledu na výdajovou stránku rozpočtové kapitoly ČÚZK sledujeme v letech 2002 až 2009 vzestupnou tendenci plánovaných výdajů. Tato tendence je logickým vyústěním dříve zmíněných změn, jež se v katastrálním sektoru odehrávají, z nichž jednoznačně nejnákladnějším procesem je digitalizace a významnou nákladovou položkou byla také reorganizace katastru nemovitostí. Nelze zapomenout na stále rostoucí počet návrhů na vkladové řízení, které představují 61

62 nejnáročnější formu zápisu z hlediska administrativy, pracnosti a náročnosti. Pohlédneme-li na samotnou výši výdajů, zjistíme následující. Výdaje na rozpočtovou kapitolu číslo 346 státního rozpočtu určené resortu ČÚZK byly plánovány v roce 2002 na tis. Kč. Postupné navyšování rozpočtového výdajového plánu vyústilo v tis. Kč v roce 2009, což představuje nárůst o 57% původní výše výdajů v období zkoumaných osmi let. Přesnou výši plánovaných výdajů uvádí graf číslo 15. Co se týká samotné skladby výdajové stránky rozpočtu ČÚZK, stabilně nejvyšší položkou jsou výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci, obsahující i povinně placené pojistné zaměstnavatelem a podobně. Druhou nejvýznamnější položkou jsou tzv. programové výdaje, v tomto případě výdaje stanovené ministerstvem financí v rámci programového financování. graf č. 14: Skladba výdajů ČÚZK v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy hospodaření ČÚZK v letech Konkrétně se jedná o program financování s názvem rozvoj a obnova matematicko-technické základny Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, pod nímž nacházíme množství programových rozpočtových akcí věnujících se převážně digitalizaci a dálkovému přístupu katastru nemovitostí. Další rozpočtovou položkou jsou výdaje na výzkum a vývoj včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů. Proporcionální rozdělení nejvýznamnějších výdajů katastrálního sektoru znázorňuje graf číslo 14. Pokud bychom chtěli vyjádřit zastoupení těchto tří nejvýznamnějších položek výdajové stránky rozpočtu kapitoly ČÚZK, můžeme tak názorně učinit za použití rozpočtu na rok 2009, kde jsou plánovány výdaje na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve výši tis. Kč, programové výdaje ve výši tis. Kč a výdaje na výzkum a vývoj tis. Kč z celkových plánovaných výdajů tis. Kč. 62

63 zdroj: vlastní zpracování, data zákony o státním rozpočtu v letech V následujícím grafu číslo 16 lze sledovat zmiňované porovnání celkových plánovaných výdajů ČÚZK a výdajů stanovených na pokrytí nákladů za zaměstnané pracovní síly, které jsou nejvýznamnější položkou výdajové strany rozpočtu katastru. graf č. 16: Celkové plánované výdaje ČÚZK a v nich obsažené výdaje na zaměstnance v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data zákony o státním rozpočtu v letech

64 U skutečných výdajů analyzujeme období s ohledem na to, že údaje za rok 2009 ještě nejsou známy. Samozřejmě ČÚZK musí při hospodaření celého resortu vycházet z údajů stanovených rozpočtem, což znamená ve skutečnosti velmi blízké hodnoty skutečných výdajů a výdajů plánovaných. To vidíme zejména na grafu číslo 17, znázorňujícím plánované a skutečně vynaložené výdajem zkoumaném období. Skutečné výdaje narostly při zaměření se na porovnání z časového hlediska mezi lety 2002 až 2008 o 38,2 % z původních tis. Kč v roce 2002 na tis. Kč v roce Nejvyšší nárůst byl zaznamenán mezi roky 2006 a 2007, kdy výdaje vzrostly o tis. Kč, tedy o 12,03 % meziročně. Celkově byl ve sledovaném období průměrný meziroční nárůst skutečných výdajů 5,46 %. Podíváme-li se podrobněji na strukturu skutečných výdajů, můžeme k tomuto použít analýzu výdajů resortu katastru nemovitostí roku Stejně jako v minulých letech byly v roce 2008 největší částí čerpaných výdajů výdaje na platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci a související výdaje, které tvořily 71 % celkových výdajů resortu. zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy hospodaření ČÚZK v letech Průměrný měsíční příjem docílený na 1 zaměstnance dosáhl v roce 2008 výše ,- Kč, tj. nárůst o 2,5 % v porovnání s rokem Druhou největší částí výdajů byly výdaje účelově určené na pořízení a provozování hmotného a nehmotného majetku státu. V roce 2008 činil podíl těchto výdajů na výdajích kapitoly celkem 21 %. Téměř dvě třetiny programových výdajů představovaly neinvestiční výdaje, které byly určeny na zajištění provozu, údržby a oprav majetku státu a na nájem výpočetní techniky a administrativních objektů. Celkové výdaje dále zahrnovaly ostatní věcné výdaje a výdaje na výzkum a vývoj. Ostatní věcné výdaje, které souvisely bezprostředně s plněním zákonem stanovených věcných úkolů, byly čerpány ze 48 % na výdaje na poštovné. Zbývající část 64

65 ostatních věcných výdajů pokryla zejména výdaje na materiál, cestovní výdaje, výdaje na školení a vzdělávání a ostatní služby. graf č. 18: Srovnání rozpočtovaných a skutečných výdajů v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy ČÚZK a zákony o státním rozpočtu v letech Zkoumáme-li nejvýznamnější položku v rámci výdajové strany rozpočtové kapitoly ČÚZK, tedy výdaje na mzdy zaměstnanců, zjišťujeme, že jejich růst není adekvátní růstu celkových nákladů. Tato skutečnost je zapříčiněna změnou organizační struktury celého katastrálního sektoru a s ní souvisejícím snížením počtu zaměstnanců katastrálních úřadů. Nesnížil se pouze počet zaměstnanců, ale také jejich skladba, co se dosažené úrovně vzdělání týká. Výmluvná je v tomto smyslu struktura zaměstnanců dle vzdělání za rok 2008, kdy přehled struktury zaměstnanců resortu v roce 2008 podle věku a vzdělání potvrzuje pozitivní trend posledních let, a to stále se zvyšující podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, k němuž dochází zejména z důvodu nárůstu požadavků na náročnější pracovní úkony zejména v rámci katastrálních pracovišť. V nejnižších věkových kategoriích (do 40 let) se již v podstatě nevyskytují zaměstnanci se vzděláním základním. Realitou je stále větší zastoupení jiných oborů než geodézie a kartografie, především jsou to zaměstnanci se vzděláním v informatice, právu a ekonomii. Snížil se počet zaměstnanců se středoškolským geodetickým a všeobecným (gymnázia) vzděláním (o 44), naopak největší přírůstek (o 85) nastal u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v kategorii ostatní. 64 V následující tabulce můžeme sledovat vývoj počtu zaměstnanců katastrální oblasti. 64 Zdroj: výroční správa ČÚZK pro rok

66 tabulka č. 1: Struktura zaměstnanců katastrálního sektoru v období Rok/Počet zaměstnanců Resort celkem ČÚZK Katastrální úřady Zeměměřický úřad Inspektoráty zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy hospodaření ČÚZK v období Jak vidíme, ve sledovaném období poklesl počet zaměstnanců katastrálních úřadů z 5107 na 4738, byl tedy snížen stav o 369 pracovníků. S poklesem počtu pracovníků rostly průměrné mzdy v odvětví. Samotné mzdové náklady rostly ve sledovaném období z původních tis. Kč v roce 2002 na tis. Kč v roce Průměrná mzda stanovená na jednoho zaměstnance resortu vystoupala do výše ,- Kč, v roce 2008, tj. nárůst o 2,5 % v porovnání s rokem Pro úplnost znázorňuje následující graf s číslem 19 porovnání celkových skutečných výdajů s vyplacenými mzdami v nich obsaženými. Je patrná významnost mezd pro výdajovou stranu rozpočtu katastrální sféry. graf č. 19: Podíl vyplacených mezd na celkových skutečných výdajích v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy ČÚZK v letech

67 Druhou největší částí výdajů resortu katastru nemovitostí tvoří výdaje programové. Jedná se o výdaje stanovené ministerstvem financí v rámci programového financování. Nárůst těchto výdajů ve sledovaném období je zřetelný, jedná se o více než zdvojnásobení hodnoty vydávané do této sféry výdajů na počátku sledovaného období. Konkrétně tedy programové výdaje resortu katastru nemovitostí v roce 2002 představovaly tis. Kč, přičemž v roce 2008 činily tyto výdaje tis. Kč. Vyjádřeno v procentech se jedná o nárůst o 130,4 procent ve sledovaném období. Sledujeme-li programové výdaje daného resortu meziročně, sledujeme zde kolísání vzrůstu a poklesu těchto výdajů. Například v posledním sledovaném období, ke kterému jsou k dispozici data o výši skutečných programových výdajů, tj. období mezi roky 2007 a 2008 byl zaznamenán pokles programových výdajů z tis. Kč na tis. Kč v roce K důvodům tohoto kolísání a poklesu v posledním období více v části srovnávající plánovaný a skutečný rozpočet. Samotné programové výdaje můžeme rozdělit na výdaje investiční a výdaje neinvestiční. Jejich naplnění můžeme sledovat na webovém portálu ministerstva financí Abychom konkretizovaly programové výdaje, využijeme informace z roku 2008, kdy téměř dvě třetiny programových výdajů roku 2008 představovaly neinvestiční výdaje, které byly určeny na zajištění provozu, údržby a oprav majetku státu a na nájem výpočetní techniky a administrativních objektů. Pro příklad, čerpáme-li z údajů o programových výdajích, jedná se o výdaje na správu informačního systému, údržbu a provozování budov v podobě neinvestičních výdajů a nákupy hardwaru a softwaru, budov, měřících přístrojů a podobně. Vývoj výše a struktury programových výdajů v období je zobrazen v grafu číslo 20. graf č. 20: Vývoj programových výdajů v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy ČÚZK v letech

68 Třetí významnou skupinu výdajů v rámci resortu katastru nemovitostí jsou výdaje na výzkum a vývoj v této oblasti. Ve sledovaném období byly jako u jediné ze tří analyzovaných významných částí výdajů zkoumaného resortu trvalé poklesy či stagnace. V analyzovaném období činily celkové výdaje na výzkum a vývoj související s problematikou katastru nemovitostí v roce tis. Kč. V roce 2008 byly tyto výdaje ve výši tis. Kč, což znamená 6,64% pokles výdajů do výzkumu a vývoje v období let 2002 až Nejvyšší pokles těchto výdajů byl zaznamenán v mezi roky 2002 a 2003, kdy bylo vydáno tis. Kč a následně tis. Kč, tedy byl zaznamenán meziroční pokles výdajů na vědu a výzkum ve výši 20,82 %. V následujících letech výdaje na vědu a výzkum stagnovaly či mírně rostly. Struktura výdajů na výzkum a vývoj je následující. Tyto specifické výdaje jsou děleny na výdaje na provoz výzkumu a vývoje a výdaje na investice do výzkumu a vývoje. Následující graf znázorňuje celkové výdaje na vědu a výzkum i jejich jednotlivé části, tedy výdaje na provoz a výdaje na investice. graf č. 21: Vývoj výdajů na vědu a výzkum v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy ČÚZK v letech Hodnocení rozpočtu Při celkovém pohledu můžeme hodnotit rozpočtovou kapitolu 346 státního rozpočtu Český úřad zeměměřický a katastrální jako typickou kapitolu státního rozpočtu s deficitním plánem i skutečným výsledkem. Samozřejmě vysoký rozdíl mezi příjmy a výdaji je na první pohled částečně zkreslen odvodem příjmů za správní poplatky za vklad práva v podobě kolku vydávaného při zahájení řízení o návrhu na vklad práva jinam než do rozpočtové kapitoly katastru nemovitostí. 68

69 Příjmy za tyto správní poplatky jsou evidovány v rozpočtové kapitole 398 Všeobecná pokladní správa. Sledujeme-li vývoj rozpočtu, je zřetelný narůstající deficit ve sledovaném období Co se týká plánovaných rozpočtů dle zákona o státním rozpočtu, sledujeme tendenci rostoucího deficitu, jenž se pohybuje od tis. Kč v roce 2002 po rozpočtovaný deficit ve výši tis. Kč v roce Jak reálné příjmy, tak i reálné výdaje až na výjimky pravidelně překračují rozpočtový plán. Z hlediska příjmů je nejvýznamnější položkou úhrn plateb za poskytování údajů z katastru nemovitostí, v současnosti většinou již prostřednictvím elektronické možnosti dálkového přístupu. Tato možnost samozřejmě účetně snížila příjmy doposud dosahované přímo u přepážek katastrálních úřadů, ale z důvodu jejího progresivního vývoje využívání, patrného se statistik uživatelů placených účtů dálkového přístupu, ji lze považovat za klíčovou stránku příjmů katastrálního sektoru. Co se týká otázky poplatků za vklad do katastru nemovitostí, plynoucí provize z prodeje kolků, jakožto správních poplatků, je také každoročně rostoucí, což je evidentní z pohledu na vývoj počtu vkladových řízení. Ovšem oproti příjmům za poskytnutí údajů je tato položka několikanásobně nižší, jak již bylo řečeno zejména z důvodu systému odvodu poplatků na účet všeobecné pokladní správy. Ostatní příjmy katastrální rozpočtu v podobě příjmů z pronájmu a podobně zůstávají vesměs konstantními. U výdajové strany rozpočtu jsou ústředním pojmem mzdové náklady, které tvoří zpravidla okolo 70% veškerých výdajů katastrálního resortu. I přesto, že bylo množství pracovních sil sníženo v důsledku reorganizace katastru nemovitostí a dodnes jsou stavy samotných katastrálních pracovišť snižovány, výdaje na mzdy rostou. Tato skutečnost je dána strukturou zaměstnanců resortu, kdy výrazně rostoucí podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v posledních letech navyšuje průměrnou mzdu sektoru. Právě rozpočtové prostředky na mzdové a související výdaje jsou klíčovým faktorem pro současnou práci celého katastrálního resortu. Z důvodu každoročně se zvyšujícího počtu zapisovaných vkladů, záznamů i poznámek a zákonem dané měsíční lhůty pro jejich vyřízení, jež byla a stále ještě je v některých případech porušována, je nutné věnovat této činnosti stále vyšší péči zaměstnanců. Toto je samozřejmě v konfliktu zejména s procesem digitalizace, jakožto zprostředkovaně i s funkcemi aplikací dálkového přístupu atd., což jsou činnosti velmi náročné zejména na čas pracovníků příslušného katastrálního úseku. Mzdové výdaje tak můžeme označit za klíčový problém jak celé katastrální sféry, tak samozřejmě i rozpočtu katastrálního úseku. Programové výdaje rozpočtu logicky narostly v důsledku zahájení nejnáročnější části digitalizace katastru nemovitostí, a to digitalizace mapových podkladů. V tomto případě se jedná o výdaje na správu informačního systému, údržbu a provozování budov 69

70 v podobě neinvestičních výdajů a nákupy hardwaru a softwaru, budov, měřících přístrojů a podobně, ovšem růst programových výdajů zcela jistě neodpovídá finančně velmi náročnému procesu digitalizace. Je zřetelné přiklonění k zvyšování mzdových výdajů, k čemuž samozřejmě nutí obě klíčové činnosti katastru, a to jak rapidní nárůst návrhů na zápisy do katastru nemovitostí, zejména nejnáročnějšího vkladu, tak i potřeba pracovních sil na digitalizační proces. Zajímavý vývoj mají v analýze zmíněné výdaje na výzkum a vývoj. Zejména pokles rozpočtovaných výdajů na investice do vědy a výzkumu v katastrální oblasti na nulu v roce 2008 je zajisté pozoruhodné a zřejmě pro všechna odvětví by znamenalo určitý útlum v jejich rozvoji. Jako doplněk k provedenému zhodnocení rozpočtu katastrálního sektoru vypracován graf číslo 21 znázorňující porovnání skutečných a plánovaných příjmů i výdajů ve sledovaném období. graf č. 21: Porovnání skutečných a plánovaných příjmů a výdajů v tis. Kč v období zdroj: vlastní zpracování, data výroční zprávy ČÚZK a zákony o státním rozpočtu v letech Návrhy na poplatky Problém již částečně zmiňovaný při hodnocení katastru v podobě nedostatku financí na pracovní síly katastrálního sektoru je problémem diskutovaným delší období. Proběhlo množství návrhů směřujících zejména k výši a samotnému systému placení poplatku za podanou žádost o vklad práva do katastru nemovitostí. Návrhy na radikálnější zvýšení poplatku za vklad práva do katastru nemovitostí však nebyly akceptovány v průběhu schvalování Parlamentem ČR. Opakovaně se tak stalo i přes to, že správní poplatek za návrh na vklad do 70

71 katastru nemovitostí je v ČR vůbec nejnižším poplatky za tyto služby v rámci Evropské unie. Jak již bylo uvedeno v popisné části práce i předešlé analýze katastrálního současná výše poplatku za vklad práva do katastru nemovitostí činí 500,- Kč a zůstává stejnou již od roku Vezmeme-li v úvahu též proces růstu cen a mezd, vzhledem k inflaci platí zájemci o vklad do katastru nemovitostí stále menší reálnou hodnotu. Český úřad zeměměřičský a katastrální sám o sobě o této situaci dobře ví a snaží se tuto situaci řešit návrhy na zvýšení tohoto poplatku, problémem je však nesourodý názor politické scény při projednávání těchto návrhů, která díky tomu doposud žádný návrh na růst poplatků za vklad práva do katastru nemovitostí neschválila. Autor stručně popisuje dva poslední oficiální návrhy ČÚZK pro zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí, které byly v průběhu let 2008 a 2009 projednávány Poslaneckou sněmovnou ČR následující dva návrhy. a) Návrh poplatku 500,- Kč za každou vkládanou nemovitost V průběhu roku 2008 byl Parlamentu ČR předložen návrh novely katastrálního zákona s konstrukcí poplatku 500 Kč za každou vkládanou nemovitost. Aktuální poplatek ve výši 500,- Kč za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí je vybírán za podání návrhu a není podstatné, kolika nemovitostí se tento návrh týká. Poplatek 500,- Kč se platí za jeden návrh. Jako příklad aktuálního systému poplatku může sloužit situace, kdy stejný poplatek je zaplacen za vklad konkrétního bytu do katastru nemovitostí, stejně jako za vklad konkrétního bytového domu, v němž může být bytů několik. Z tohoto důvodu byl Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním předložen návrh, aby byl poplatek ve výši 500,- Kč placen za každou vkládanou nemovitost, jež návrh na vklad do katastru nemovitostí obsahuje. Při fungování tohoto systému by se dle oficiálního vyjádření ČÚZK zvýšil příjem z poplatků za vklad práva o přibližně 500 miliónů korun. Tento údaj byl uváděn ve spojení s předchozím rokem návrhu, tedy kalendářním rokem 2007, kdy byly vázány průměrně tři nemovitosti k jednomu návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Dle návrhu by se při průměrném počtu tří nemovitostí obsažených v jednom návrhu na vklad do katastru pohybovala průměrná výše poplatku v blízkosti úrovně 1 500,- Kč. Návrh s uvedenou konstrukcí poplatku však neprošel schvalovacím řízením Parlamentu ČR, zejména z důvodů příliš strmého navýšení poplatku oproti dosavadní praxi. 71

72 b) Návrh poplatku 500,- Kč plus 300,- Kč za každou další nemovitost Proto zvolil Český úřad zeměměřický a katastrální při podání následujícího návrhu mírnější systém, při němž by se ponechalo původně navrhované rozlišování počtů nemovitostí v rámci jednoho návrhu na vklad do katastru, avšak byl zvolen systém 500,- Kč za první plus 300,- Kč za každou další vkládanou nemovitost. Tento návrh je z důvodu politické situace v České republice platný dodnes, stále je ve schvalovacím řízení a čeká na jeho dokončení. V této situaci bychom opět mohli použít již zmiňovaný příklad, kdy by se za vklad bytového domu platilo 500,- Kč za tento dům samotný a následně 300,- Kč za každý byt v tomto domě obsažený. Z důvodu ochrany občana byla do návrhu implementována též hranice poplatku v maximální výši dvaceti tisíc Kč za jeden návrh na vklad do katastru nemovitostí. Dle vyjádření Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je důvodem takového nastavení fakt, že dopad zvýšení poplatků za zápis do katastru na průměrného občana ČR je naprosto minimální. Zápis při koupi nemovitosti k bydlení nebo k rekreaci, činí zpravidla tak dvakrát za život, přitom jde o součást procesu, ve kterém platí řádově vyšší částky za sepsání smlouvy či za služby realitní kanceláře. Větší dopad změny je na profesionály vystupující na trhu s nemovitostmi. Návrh byl proto podrobně diskutován s Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí, která sdružuje velkou řadu společností zabývajících se developerskou a realitní činností, financováním výstavby apod. Zvýšení poplatků za vklady práv do katastru nemovitostí je z jejich pohledu akceptovatelné za předpokladu, že se projeví vyšší kvalitou poskytované služby, zejména rychlejším prováděním zápisů (nyní mimo Prahu 2 až 4 týdny, v Praze přibližně 8 týdnů). To je zcela racionální požadavek, protože čekání na provedení vkladu zvyšuje náklady realitních obchodů řádově více než je navrhované zvýšení poplatku. V případě schválení této verze by se tedy průměrný poplatek, opět při ČÚZK deklarovaném průměrném počtu tří nemovitostí obsažených v jednom návrhu na vklad do katastru, pohyboval přibližně ve výši 1100,- Kč za jeden předložený návrh na vklad do katastru nemovitostí. Pro srovnání s předchozím návrhem tedy vyjádřeno pro statistiky roku 2007, by v případě systému poplatku 500,- Kč za první plus 300,- za každou další nemovitost byly příjmy z poplatku za návrhy na vklad do katastru nemovitostí vyšší přibližně o 300 milionů Kč. 72

73 6.5 Vlastní návrh systému poplatků Oba uvedené navrhované systémy poplatků znamenají zvýšení příjmů za správní poplatky při vkladu do katastru nemovitostí. Ovšem toto řešení je při pohledu na evropské země možná až příliš jednoduché a nekonstruktivní. Proto je autorem práce předložen návrh vlastního systému poplatků v katastrální oblasti, zejména co se zápisů do katastru nemovitostí týká. Nejprve k samotnému určování výše poplatku při práci katastru nemovitostí. Jako jeden ze zásadních problémů proč dochází k překročení zákonem stanovené lhůty pro vklad do katastru nemovitostí je skutečnost, že český systém vkladu do katastru nerozlišuje pracnost a náročnost jednotlivých návrhů. Jako příklad dvou protipólů co se pracnosti a náročnosti týká, lze uvést prodej drobného pozemku a na druhé straně prodej velkého podniku zahrnující pozemky, stavby, věcná břemena a podobně. Z tohoto důvodu by bylo vhodné zavést systém, který by na rozdíl o stávající skutečnosti, kdy katastr nemovitostí zpracovává jednotlivé návrhy v takovém pořadí, v jakém byly katastru doručeny, rozlišoval jednotlivé návrhy dle složitosti a pracnosti. Tím by bylo možné odstranit jeden z aktuálních problémů, a to časté zablokování jednoduchých a nenáročných návrhů vkladu případem složitým, čímž se následně zásadním způsobem prodlužuje lhůta u všech těchto podání. Předloženým návrhem by se měla situace změnit tak, aby lhůta vyřízení návrhu na vklad odpovídala náročnosti a pracnosti příslušného návrhu. Tímto řešením by docházelo k časově spravedlivějšímu vyřízení záležitostí v rámci zmiňovaného problému. Samozřejmě pro navrhovanou změnu by bylo nutné provést změnu aktuální legislativy a v ní obsažené zásady priority, 65 která se týká pořadí provádění zápisů právních vztahů k nemovitostem a dle které se pořadí zápisů řídí dobou, v níž byl katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad nebo listina k provedení záznamu nebo poznámky. V katastrální praxi se vyskytují také situace, kdy je pro navrhovatele vkladu klíčová doba vyřízení záležitosti, a to z důvodů vysokých finančních nákladů v důsledku časové délky vkladového řízení. Příkladem lze uvést zejména realitní, případně i bankovní sféru, pro něž je rychlost vkladového řízení velmi důležitá. Proto v důsledku uvedených skutečností autor navrhuje zavedení takzvaného přednostního zrychleného vkladu, s nímž se lze setkat v některých vyspělých katastrálních systémech evropských zemí. Jde o nástroj, kdy je dotyčný návrh na vklad na žádost navrhovatele proveden urychleně. Toto je samozřejmě podmíněno vyšším poplatkem za tento úkon. Takovýto vkladový institut je 65 Více viz strana 23 diplomové práce, odstavec zásada priority 73

74 používán například v sousedním Slovensku a při vyjádření české asociace pro rozvoj trhu s nemovitostmi, by byl pro subjekty českého trhu s nemovitostmi přijatelný poplatek ve výši deset až padesát tisíc korun českých, samozřejmě v závislosti na tom, o jak hodnotnou nemovitost by se jednalo a podobně. Problémem zavedení obdobného institutu v rámci české katastrální sféry, je skutečnost, že by bylo nutné provést legislativní úpravu ve smyslu výjimky takových vkladů z tzv. zásady priority zmíněné v popisné části práce. Přednostní vkladová řízení by totiž v rozporu se zmíněnou zásadou s nejvyšší pravděpodobností ovlivnila délku ostatních řízení, na druhé straně stojí mnohonásobně vyšší příjem z takto provedeného vkladu, nežli z vkladu provedeného běžným způsobem. Chceme-li alespoň odhadem vyjádřit možný výsledek zavedení tohoto institutu, lze za použití dat z roku 2008 a představy, že by z návrhů realitního sektoru deset procent těchto návrhů bylo podáno s požadavkem urychleného vyřízení uvažovat následující. Konkrétně tedy 4671 návrhů na vklad při dolní sazbě zmiňované asociací pro rozvoj trhu s nemovitostmi v podobě ,- Kč za návrh na vklad do katastru nemovitostí by příjem z poplatků zrychleného řízení činil přibližně 467 milionů Kč. Zpoplatnění záznamu a poznámky, tedy zápisů v současnosti prováděných zdarma, je další možností jak zvýšit příjmy rozpočtu potřebné k nárůstu současného stavu zaměstnanců katastrálních pracovišť. Zpoplatnění těchto forem zápisu by bylo provedeno jednorázovým poplatkem, jelikož ne vždy jsou záznam a poznámka vázány přímo na nemovitost, jako je tomu u vkladů. Při pohledu na statistiky nárůstu počtu záznamů a zápisů by jejich zpoplatnění znamenalo poměrně vysoké zisky. Při využití počtu zápisů do katastru nemovitostí v podobě záznamu a poznámky z roku 2008 a úvahy, že by byl poplatek za záznam a poznámku roven výši aktuálního poplatku za vklad práva do katastru nemovitosti, tj. 500,- za zápis do katastru zmíněnou formou lze vyjádřit následující. Souhrnný počet záznamů a poznámek zapsaných v roce 2008 byl Při uvažovaném zpoplatnění by tedy příjem z této formy zápisů činil přibližně 572 milionů Kč. Další možný návrh na změnu v rámci poplatkového systému katastrální sféry se týká poskytování údajů z katastru. Poskytování údajů je, jak vyplynulo z výše provedené analýzy, jedním z nejvýznamnějších zdrojů příjmu katastru nemovitostí. Je patrný posun směrem k elektronické cestě získávání těchto informací. Poptávka po poskytování údajů přímo na přepážkách katastrálních pracovišť klesá, přesto je stále významným dílem činnosti katastrálních pracovišť. Sledujeme-li výši poplatků za poskytování informací, situace je následující. 74

75 Obdobně jako je tomu v případě poplatku za vklad do katastru nemovitostí, i výše poplatků za poskytnutí informací byla naposled upravena v roce Od této doby se poplatky za nejčastější informace v podobě výpisů z katastru nemovitostí (100,- Kč), kopií katastrálních map (50,- Kč), identifikací parcel (100,- Kč), kopií katastrálních map s orientačním zakreslením parcel (100,- Kč), výpisů a opisů z pozemkových či železničních knih (100,- Kč), ověřených opisů či kopií listin týkajících se právních vztahů k nemovitostem (50,- Kč) a srovnávacích sestavení parcel (300,- Kč) nezměnily. Návrhem autora práce v tomto případě, je stanovit vyšší úroveň poplatků přímo na přepážkách katastrálních pracovišť, poplatky za informace poskytnuté pomocí online aplikací ponechat na stávající cenové úrovni. Pokud by tedy narostla výše poplatků požadovaných za poskytnutí údajů z katastru nemovitostí přímo na přepážkách katastrálních pracovišť například o 50% vůči současným hodnotám, nárůst příjmů za tyto informace na přepážkách v roce 2008 by činil tis. Kč (vzrůst z původních tis. Kč na tis. Kč). Cíle tohoto navýšení jsou dva. Jednak již několikrát zmiňované cílené zvýšení příjmů katastrálního sektoru, za druhé by tento cenový růst měl směrovat potenciální žadatele katastrálních informací k používání právě moderních elektronických aplikací, jež byly k tomuto účelu zřízeny. Tento přesun žadatelů od přepážek katastrálních úřadů k využívání internetových aplikací by už sám o sobě představoval snížení množství práce pracovníků katastrálních úřadů, jež by se mohli přesunout k výkonu tolik zatěžujících vkladových řízení a digitalizace. Všechny návrhy autora směřující k zdokonalení systému poplatků a zvýšení příjmů katastru pro potřeby digitalizace a vkladových řízení jsou shrnuty v následující tabulce číslo 2. tabulka č. 2: Shrnutí návrhů na změny v oblasti katastrálních poplatků Současný stav Návrh autora Důvod návrhu Návrhy na vklad jsou zpracovávány v takovém pořadí, v němž jsou doručeny katastrálnímu pracovišti Rozlišovat návrhy dle pracnosti a náročnosti, na základě tohoto také určovat pořadí zpracování Možnost nejdříve projednat jednoduché návrhy, které jsou při současném systému blokovány složitým případem, dodržování zákonem stanovené lhůty 75

76 Neexistuje možnost přednostního zpracování návrhu na vklad Zápis do katastru nemovitostí v podobě záznamu či poznámky je poskytován zdarma Poplatky za poskytování údajů z katastru jsou stejné od roku 1993, stejné poplatky na přepážkách i elektronickou cestou zdroj: vlastní zpracování autora Zavést možnost přednostního zrychleného vkladového řízení za odpovídající poplatek Zpoplatnit zapisování záznamů a poznámek do katastru nemovitostí poplatkem s vazbou k návrhu Zvýšit poplatky za poskytování údajů z katastru přímo na přepážkách katastrálních pracovišť Krok vstříc realitnímu sektoru, vyšší příjmy za vkladové poplatky Možnost rapidního zvýšení příjmů za zápisy do katastru nemovitostí po dobu digitalizace Směřovat uživatele k využívání elektronických aplikací, uvolnit kapacity pracovních sil pro digitalizaci a vkladové řízení 76

77 7. SWOT analýza katastru nemovitostí Katastr nemovitostí je významnou součástí systému veřejné správy České republiky. Jeho postavení orgánu spravujícího evidenci nemovitostí a věcných práv k nim je v současné době jedinečné a nezastupitelné. Ovšem jako každý jiný orgán veřejné správy, i katastr nemovitostí má své silné a slabé stránky, příležitosti i hrozby. Tyto vlastnosti katastru nemovitostí jsou shrnuty v následující analýze. 7.1 SWOT analýza SWOT analýza katastru nemovitostí Silné stránky (strengths) - význam evidování nemovitostí a věcných práv k nim - postavení základního registru státní správy - integrovaný systém katastru nemovitostí - hustá síť katastrálních pracovišť - možnost nahlížení do katastru nemovitostí a dálkového přístupu prostřednictvím sítě Internet - zapojení v mezinárodních iniciativách a pracovních skupinách - úzká spolupráce se zeměměřickými službami sousedních zemí - rychlost zápisů do katastru nemovitostí - vydávání ověřených výpisů opatřených elektronickou značkou, tedy ve formě veřejné listiny - transparentnost správních řízení zejména v důsledku možnosti nahlížení do katastru Slabé stránky (weaknesses) - nedokončená digitalizace - pozůstatky minulého režimu v podobě zjednodušené evidence, nedokončených scelovacích a přídělových řízení - nedostatek financí - nedostatek pracovních sil - nízké poplatky - nerovnoměrné plnění úkolu digitalizace v jednotlivých krajích - nejednotnost dat v oblasti fyzických a právnických osob, adres a územní identifikace - roztříštěná a komplikovaná legislativní úprava katastru nemovitostí - ochrana osobních údajů 77

78 Příležitosti (opportunities) - zrychlení procesu digitalizace - dokončení digitalizace - elektronické zápisy do katastru - zvýšení poplatků za vklad - úprava legislativy - spolupráce se soukromým sektorem (veřejné zakázky) - budovaný systém čtyř základních registrů veřejné správy - změna systému poplatků v katastrální sféře Hrozby (threats) - zdlouhavý legislativní proces při schvalování reforem týkajících se katastru nemovitostí - nezohledňování nárůstu požadavků na katastr nemovitostí v rozpočtu - enormní růst požadavků na zápis - prodloužení doby zápisů do katastru - ochrana osobních dat v souvislosti s elektronickým přístupem - oddalování dokončení digitalizace zdroj analýzy: vlastní práce autora Jednotlivé body uvedené ve SWOT analýze jsou postupně rozebírány v příslušných kapitolách diplomové práce, určité shrnutí a vysvětlení je podáno také v následujícím závěru. 78

79 8. Závěr práce V současnosti můžeme katastr nemovitostí obecně považovat za dobře fungující orgán veřejné správy, jenž splňuje požadavky na něj kladené. Jeho činnost je pro fungování demokratického státu vskutku zásadní, což vyplývá jak z rozebraného předmětu a obsahu činnosti, tak i z četnosti a struktury prováděných zápisů. V rámci veřejné správy je v současnosti nepostradatelnou součástí soustavy informačních systémů a registrů. Že se jeho významné postavení ve veřejné správě nezmění, dokládá schválený zákon o základních registrech, ve kterém jako jeden ze základních registrů veřejné správy figuruje Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Kladnou stránkou katastru je zajisté prováděná modernizace v podobě zavádění moderních informačních technologií. Přínos takové modernizace je zřejmý při pohledu na statistiky využívání možností nahlížení do katastru, dálkového přístupu a webových služeb. Tyto služby snoubí komfort pohodlného přístupu prostřednictvím sítě Internet spolu s rychlostí získání požadovaných informací. Velmi důležitá je samozřejmě i prováděná digitalizace katastru nemovitostí, která postupně převádí data vedená katastrem do podoby zpracované moderní počítačovou technikou a díky tomu umožňuje jejich širší využití a jednodušší manipulaci. Při podrobnějším rozboru katastru nemovitostí však zjišťujeme množství nedostatků, které komplikují jeho současné fungování a zejména budoucí rozvoj. Jeden z těchto problémů je zřetelný při pohledu na samotnou legislativu týkající se katastru nemovitostí. Z diplomové práce lze vypozorovat, jak velké množství předpisů se otázce katastru nemovitostí věnuje. Od zákonů č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky a č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, přes předpisy jako jsou zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) či zákon číslo 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, vyhlášku č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR atd. Úprava je značně nepřehledná, roztříštěná a komplikovaná. To dokládá samotná rozhodovací praxe katastrálních úřadů a zejména na mnoha úsecích nejednotná judikatura soudů (správního soudnictví). Řešením zmíněného problému by mohla být nová právní úprava týkající se katastru nemovitostí, jenž by v podobě jednoho či několika stěžejních předpisů 79

80 shrnovala současný soubor zákonů, vyhlášek a nařízení. Podstatné by bylo konkrétně vymezit základní pojmy a vazby. Přínosem oproti stávající úpravě by zajisté byly i pojmenované a shrnuté základní zásady vedení katastru nemovitostí. Při pohledu na současnou soustavu informačních systémů a registrů ve veřejné správě ČR není příliš obtížné odpovědět na otázku, je-li propojení katastru nemovitostí s ostatními systémy veřejné správy efektivní. V systému veřejné správy České republiky je provázáno velké množství systémů a registrů sdružujících údaje vedené orgány veřejné správy. Jedná se o centrální evidenci obyvatel (CEO), centrální registr obyvatel (CRO), registr sčítacích obvodů (RSO), automatizovaný daňový informační systém (ADIS), registr ekonomických subjektů (RES), územně identifikační registr adres (UIR-ADR), číselník obcí (CISOB) a číselník městských částí (CISMC). Mezi nimi má významnou pozici i katastr nemovitostí v podobě informačního systému, který nabízí údaje o nemovitostech a právech k nim vázaných. Ovšem právě velké množství systémů a registrů je komplikací v cestě za dosažením efektivnosti jejich propojení. Vznikají zejména problémy spojené s nejednotností vedených záznamů a duplicitami, což je následně spojeno například se zdržením správních (příp. jiných) řízení a následným odstraňováním zmíněných problémů. Řešením uvedeného problému by mohl být Parlamentem ČR schválený zákon o tzv. základních registrech, s účinností od července roku Přínosem čtyř základních registrů, jež mají shromažďovat veškeré potřebné informace o občanech žijících na území ČR a nemovitostech, má být zejména fungování systému založené na evidování pouze aktuálních údajů, které budou považovány za správné. Správcem registru územní identifikace, adres a nemovitostí má být Český úřad zeměměřický a katastrální. Skončilo by tedy současné vedení velkého množství evidencí jednotlivými úřady a s tím spojené problémy, jednotlivé úřady by čerpaly ze základních registrů. Jaký je význam zápisu do katastru nemovitostí a digitalizace katastru? Z obsahu diplomové práce jasně vyplývá, jak zásadní jsou v současnosti pro fungování katastru nemovitostí zápisy do katastru (zejména vkladová řízení) a digitalizační proces. Proces digitalizace katastru nemovitostí se oproti původním plánům výrazně zbrzdil a téměř zastavil ve fázi zpracování pouhé 1/3 katastrálních map, na vině je tomu přednost dávána zápisovým řízením. Děje se tak z důvodu enormního nárůstu požadavků na zápisy do katastru v posledních letech a v souvislosti s tím zákonem dané povinnosti katastrálních úřadů dodržovat měsíční lhůtu pro provedení zápisu. Na základě těchto okolností byly postupně přesunuty pracovní síly katastru od procesu digitalizace právě k zápisům do katastru. Nedokončená digitalizace katastrálních map znemožňuje 80

81 využít potenciální možnosti katastru nemovitostí, jako je například využití moderních digitálních technologií pro práci s mapou při všech činnostech souvisejících se správou katastru nemovitostí, dosažení úplného souladu souboru popisných informací se souborem geodetických informací, usnadnění propojování údajů katastru s jinými informačními systémy, poskytování všech důležitých údajů katastru vzdáleným přístupem, využití katastrálních map v dalších informačních systémech o území včetně snadné aktualizace údajů katastru v těchto systémech. Je zřejmé, že zásadním problémem jsou zde finance. Z provedené analýzy rozpočtu katastru vyplývá, že růst prostředků plynoucích do této sféry neodpovídá nárůstu počtu zápisů v posledních letech a souběžně prováděné digitalizaci. Kupříkladu ve sledovaném období let činil pouze nárůst počtu vkladových řízení 61,9 % své původní hodnoty, rozpočtové výdaje narostly o 39,5 % původní hodnoty, zároveň však rostly v analýze zmiňované zápisy formou záznamu a poznámky, počet informací poskytovaných katastrem a zmíněná digitalizace. Dochází tak k nedostatku financí na provádění obou aktuálních klíčových činností katastru v podobě zápisů a digitalizace a dále k oslabení výdajů na významné rozpočtové položky v podobě programových výdajů významných pro digitalizaci, ale i například úplnému zastavení přísunu financí na investice do vědy a výzkumu v katastrální oblasti. Z tohoto důvodu jsou již několik let předkládány ČÚZK návrhy na zvýšení správního poplatku za vklady do katastru nemovitostí, s cílem zvýšit příjmy katastrální sféry a tím si vynutit lepší pozici při jednání o výši prostředků ze státního rozpočtu plynoucích do diskutovaného odvětví. Problémem je však nesoulad politické scény při projednávání návrhů na zvýšení poplatku, a to i přesto, že současný správní poplatek za vklad do katastru ve výši 500,- Kč je jeden z nejnižších v Evropě (Německu za rodinný domek činí poplatek v přepočtu cca ,- Kč, v Rakousku jedno procento z ceny, na Slovensku v přepočtu 2000,- Kč). Prospělo by to urychlení procesu digitalizace a pro běžného občana, pro nějž je vklad do katastru nemovitostí výjimečnou událostí, by toto zvýšení nebylo nijak zásadní. Překážkou je však proces schválení návrhů na zvýšení poplatků Parlamentem ČR, jenž se nyní týká i rozebraného návrhu Autor práce samozřejmě z hlediska analýzy rozpočtu, zmíněných významných činností a nedostatku financí se zvýšením poplatku za návrh na vklad do katastru nemovitostí souhlasí (mimo tyto důvody je to logické i vzhledem ke konstantní výši poplatku již od roku 1993), nadto si však dovoluje předložit vlastní návrh čtveřice zásadních změn v systému poplatků v rámci katastru nemovitostí, jenž by měl zefektivnit činnost katastru a také dosáhnout zvýšení příjmu katastrální sféry 81

82 jinou cestou než pouze zvyšováním poplatku za vklad do katastru. Smyslem tohoto návrhu je, alespoň dočasným zvýšením poplatků či jejich zavedením za v současnosti nezpoplatněné služby, docílit zrychlení a dokončení klíčového procesu digitalizace. Proto autor předkládá návrhy na změnu pořadí vyřizování přijatých návrhů na vklad nikoliv podle současné časové posloupnosti, ale v závislosti na pracnosti a náročnosti podaného návrhu s cílem časově efektivnějšího vkladového řízení a zamezení blokace jednoduchých řízení v současném systému. V souvislosti s uvedeným návrhem nabízí autor možnost zavedení tzv. zrychleného vkladu praktikovaného v zahraničí, kdy je na žádost přednostně vyřízen návrh na vklad, samozřejmě za poplatek odpovídající tomuto zvýhodnění. Následuje návrh na zpoplatnění v současnosti zdarma prováděných zápisů v podobě záznamu a poznámky do katastru nemovitostí, a to konkrétně zavedením poplatku vázanému přímo k záznamu či poznámce, nikoliv k nemovitostem v nich obsažených. Posledním návrhem autora na změnu je zvýšení poplatků za poskytování informací na přepážkách katastrálních úřadů, přičemž poplatky za poskytování shodných informací elektronicky by zůstaly na současné úrovni. Cílem této změny je jednak navýšit příjmy katastru za poskytování informací a nasměrovat uživatele katastrálních služeb upřednostnění využívání elektronických aplikací dálkového přístupu do katastru nemovitostí před získáváním těchto informací přímo na přepážkách katastrálních úřadů. Navrhované skutečnosti autor vyčíslil za použití dat z roku 2008 jako modelové situace a výsledkem bylo možné navýšení příjmů katastrální sféry o tis. Kč, což by rozhodně přispělo k urychlení stagnujícího procesu digitalizace. Úplným závěrem je třeba říci, že tato diplomová práce zdaleka neobsáhla všechnu problematiku týkající se katastru nemovitostí, na základě zadání diplomové práce je zaměřena na aktuálně nejvýznamnější problémy katastru nemovitostí jako orgánu v systému veřejné správy ČR. 82

83 6. Přehled použitých zdrojů Bibliografie: [1] Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí, 8. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha a. s., 2004, ISBN , str. 440 [2] Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004, ISBN , str. 400 [3] Bradáč, A. Fiala, J. Nemovitosti oceňování a právní vztahy, 3. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha a. s., 2004, ISBN [4] Kuba, B. Olivová, K. Byty a katastr nemovitostí, 6. Přepracované a doplněné vydání, Linde Praha a. s., 2008, ISBN: , str. 542 [5] Trajer, Václav. Katastr nemovitostí, 4. doplněné vydání, Praha: ASPI, a.s., 2006, ISBN ,str. 305 [6] Vrcha, Pavel. Katastrální (a související) judikatura, 1. vydání, Linde Praha a. s., 2001, ISBN: , str. 563 [7] Trajer, Václav. 50 otázek a odpovědí - katastr nemovitostí, 2. Rozšířené a aktualizované vydání, ASPI, a. s., Praha, 2005, ISBN, , str. 186 [8] Fiala, J. Bradáč, A. Nemovitosti (oceňování a právní vztahy), Linde Praha a. s., ISBN: , 2004 [9] Doležal, J. Mareček, J. Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související s poznámkami, Linde Praha a. s., 2006, ISBN , str. 703 [10] Barešová, E. Baudyš, P. Přehled judikatury ve věcech katastru nemovitostí. ASPI, a. s., Praha, 2004, ISBN , str. 106 [11] Bradáč, A. Fiala, J. Věcná břemena od A do Z, Linde Praha a. s., 2006, ISBN , str. 331 [12] Janků, M. Nemovitosti koupě a prodej, Computer Press, Praha, 2004, ISBN , str. 260 Časopisové články: [13] Janeček, I. Digitalizace katastrálních map, Zeměměřič, číslo 11, 2007, Praha, ISSN: X, s. 31 [14] Štroner, M. Překážky digitalizace katastru, Zeměměřič, číslo 1+2, 2008, Praha, ISSN: X, str

84 [15] Kuba, B. Údaje z katastru nemovitostí, poplatky a ceny. Právní Rádce, číslo 2, 2006, Praha, identifikační číslo (ASPI ID): LIT27288CZ, str. 18 [16] Talich, M. Orientační mapy parcel, Zeměměřič, číslo 3+4, 2008, Praha, ISSN: X, str. 21 [17] Zjednodušení, zlevnění, zefektivnění komunikace s úřady, Veřejná správa 7, 2009, Praha, ISSN: Internetové zdroje: [18] Kuba, B. Novinky v katastru a zeměměřictví [online]. Právní Rádce, [cit. 22. ledna F00000_d-69 [19] Katastrální území [online], Český statistický úřad, [cit. 3. dubna 2009], dostupné na Internetu: [20] ADIS [online], Sagit daňový poradce, [cit. 1. května 2004], dostupné na Internetu: HTM [21] Eliášková, O. Informace o registru UIR-ADR [online], Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, dostupné na Internetu: [22] Číselník obcí (CISOB) [online], Český statistický úřad, [cit. 3. března 2009], dostupné na Internetu: obci_(cisob) [23] Jemelka, P. Zákon o základních registrech prošel druhým čtením [online], Ministerstvo vnitra, cit. [6. února 2009], dostupné na Internetu: 2008] dostupné na Internetu: [24] Gandalovič, P. K digitalizaci katastru nemovitostí [online], Ministerstvo zemědělství, Praha, [cit. 14. dubna 2008], dostupné na Internetu: ids=0 [25] Vláda odsouhlasila změny při zápisu do katastru nemovitostí [online], Nasepenize, Praha, [cit. 31. března 2009], dostupné na Internetu: html 84

85 [26] Nový web ČÚZK [online], Praha, Sekretariát předsedy ČÚZK, [cit. 29. října 2008], dostupné na Internetu v podobě souboru typu pdf: ANALYZA_vytah-pub.pdf [27] Dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí ČR [online], Praha, ČÚZK, [cit. 8. dubna 2009], dostupné na Internetu: =0&MENUID=10007&AKCE=DOC:20-DALKOVY_PRISTUP [28] Aktualita ČÚZK [online], Praha, ČÚZK, [cit. 27. březen 2008], dostupné na Internetu: GEN:AKTUALITA:11226 [29] Zákaznické účty a uživatelská oprávnění [online], Praha, ČÚZK, [cit. 8. dubna 2009], dostupné na Internetu: AKCE=DOC:10-ZRIZENI_UCTU_DP [30] Webové služby dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí ČR [online], Praha, ČÚZK, [cit. 8. dubna 2008], dostupné na Internetu: =998&MENUID=10007&AKCE=DOC:10-WSDP [31] Malíková, J. Zákon o základních registrech schválil Senát Parlamentu ČR [online], Praha, Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 27. března 2009], dostupné na Internetu: Použité zákony: - zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (zákon o zápisech) - vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška) - zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů 85

86 - zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů - sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 263/2005 Sb., seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu - č. 365/2000Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - usnesení vlády České republiky č. 312/1993 Sb., koncepce digitalizace katastru nemovitostí a spolupráce katastrálních úřadů s dalšími správci nově tvořených informačních systémů - Seznam katastrálních pracovišť je obsažen ve sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 263/2005 Sb., seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu - zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) - zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů - zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů - upraveno zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, 1 odst. 2 - vyhlášky Ministerstva vnitra č. 550/2006 Sb., kterou se stanoví seznam dalších obecních úřadu, které vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy - Nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel - zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, 2 odst. 1 - usnesení vlády České republiky č. 312/1993 Sb., - vyhlášce ČÚZK číslo 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky 86

87 7. Přílohy Příloha č. 1, žádost o založení zákaznického účtu Žádost o založení zákaznického účtu pro dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí I.Poskytovatel: Český úřad zeměměřický a katastrální Pod Sídlištěm 9 IČ: Praha 8 DIČ: není plátce DPH a je organizační složkou státu Zákaznický účet číslo: (doplní poskytovatel) Číslo jednací: (doplní poskytovatel) II. Žadatel: Žadatel tímto žádá o zřízení zákaznického účtu pro přístup do aplikace Dálkový přístup. Fyzická osoba Jméno a příjmení : 1) Adresa trvalého pobytu: 2) Ulice, č.p./č.o.: 3) PSČ: Obec (město, městys): Datum narození: 4) DIČ: 5) Právnická osoba Název: Sídlo: Ulice, č.p./č.o.: 3) PSČ: Obec (město, městys): Jste zařazeni do veřejného rozpočtu? 6) ano ne Organizační složka státu? 6) ano ne IČ: DIČ: Bankovní spojení 87

88 Banka: Pobočka: Adresa: Číslo účtu: Další údaje Číslo žádosti v evidenci žadatele: Účel zpracování poskytnutých osobních údajů: 7) Kontaktní osoba: tel.: Název země zpracování poskytnutých osobních údajů: 8) Poznámky: III. Zákaznický účet Účtovací období: 9) 6) 1 měsíc - čtvrtletí viz pozn. Způsob úhrady vyúčtované částky (faktury): 6) inkasem - bankovním převodem Kontrola místa připojení IP adresa: 10) IV. Další ustanovení Podmínky poskytování dálkového přístupu jsou podrobně upraveny v ustanovení 10 vyhlášky č.162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Účtování výstupů dálkového přístupu se provádí podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Žadatel podpisem této žádosti se způsobem účtování souhlasí. Žadatel se zavazuje - nešířit poskytnuté údaje katastru a neužít je k jinému než právními předpisy dovolenému účelu, - nakládat s poskytnutými údaji v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů, - uhrazovat vyúčtované částky za poskytnuté údaje na účet poskytovatele u ČNB číslo /0710 do 15 dnů ode dne vystavení vyúčtování. Pokud se tak nestane, vyúčtuje 88

89 poskytovatel žadateli za každý den prodlení v platbě úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky, - oznámit poskytovateli jakoukoli změnu údajů uvedených v bodě II. žádosti. Závazkový vztah založený touto žádostí se řídí obchodním zákoníkem. Tato žádost je vyhotovena ve dvou výtiscích. Každá ze smluvních stran obdrží po jednom výtisku. V(e) dne: V Praze dne: Za žadatele: Za poskytovatele: Ing. Chotěnovský Tomáš ředitel odboru služeb uživatelům (titul, příjmení, jméno funkce).. (podpis, razítko).. (podpis, razítko) 1) Fyzická osoba podnikající pod obchodním jménem uvede jméno, příjmení a obchodní jméno. 2) Fyzická osoba podnikatel uvede adresu místa podnikání. 3) Jestliže si přejete zasílat korespondenci na jinou adresu než je adresa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby - uveďte tuto adresu do poznámek například: Veškerou korespondenci zasílat na.. nebo Faktury zasílat na. 4) Fyzická osoba podnikatel uvede identifikační číslo. 5) Bylo-li fyzické osobě podnikateli přiděleno. 89

90 6) Nehodící se škrtněte. 7) Žadatel uvede účel, pro který bude osobní údaje o oprávněných subjektech (vlastnících) poskytnuté prostřednictvím dálkového přístupu zpracovávat. 8) Žadatel uvede název země, ve které bude osobní údaje o oprávněných subjektech (vlastnících) poskytnuté prostřednictvím dálkového přístupu zpracovávat. 9) První účtovací období začíná dnem otevření zákaznického účtu, další vždy dnem posledního vyúčtování. Účtovací období může být prodlouženo až do doby kdy vyúčtovaná částka dosáhne minimálně 2000 Kč, nejdéle však do 12 měsíců od posledního vyúčtování. 10) Pokud se kontrola místa připojení k DP nepožaduje, IP adresa se neuvede. Příloha č. 2, katastrální mapa v digitální podobě 90