4.4 ICT infrastruktura

Transkript

1 4.4 ICT infrastruktura Shrnutí Vybavenost ICT infrastrukturou je rozdílná v jednotlivých částech Středočeského kraje V mezinárodním srovnání patří ČR k zemím s nejvyšším mobilním spojením, zároveň s nejnižším využitím služeb, které vyžadují připojení s rychlostí vyšší než 100 Mb/s Rozšíření ICT infrastruktury brání zejména nefinanční bariéry, spojené se stavebním řízením a nedostatečným zmapováním situace Rychle se šíří využití služeb poskytovaných prostřednictvím internetu, a to jak u obyvatelstva, tak u firem, což dává dobrou příležitost pro digitalizaci ekonomiky kraje Obyvatelstvo, zejména všechny věkové skupiny do 54. roku věku velmi významně využívají služby internetu, využití vzrůstá s klesajícím věkem a rostoucím vzděláním Většina firem je vybavena webovou prezentací, vlastní doménu.cz a má přístup k internetu, v převažující míře se však jedná o připojení s rychlostí vyšší než 254 kb/s Vybavenost 1. stupně základních škol počítači a přístupem k internetu řadí Středočeský kraj na 10. místo v republice. Podobně podnikání založené na IT je zde zcela minimální. V kraji je druhý největší počet ICT odborníků, evidentně zaměstnanců ve firmách, rovněž vysoký počet studentů oboru informatika na vysokých školách pochází ze Středočeského kraje. Vybavenost domácností informačními technologiemi a její využití je druhé nejvyšší v republice. Zdůvodnění shrnutí Mezinárodní srovnání Digitalizace a oblast ICT je stále považována za relativně novou, není proto příliš diskutována a mezinárodní srovnání není obecně známo. Z tohoto důvodu je uvedeno mezinárodní srovnání indikátorů, které se v této oblasti používají jako charakteristika informační společnosti. Dohromady tvoří indikátor DESI (Digital Economy and Societal Index), zdrojem dat za ČR je ČSÚ, který je získává zejména z šetření v domácnostech. DESI obsahuje pět dílčích indikátorů konektivitu, lidský kapitál, využívání internetu, integraci digitálních technologií a digitální veřejné služby (egovernment). Česká republika je v současnosti (DESI 2017) na 18. místě v EU28, což je srovnatelné, resp. o něco horší umístění než je pozice ČR v žebříčku inovátorů. 1

2 První dílčí indikátor, konektivita, obsahuje pevné a mobilní širokopásmové připojení, rychlost a cenu připojení. V tomto indikátoru zaujímá ČR 16. místo (viz tab. 1), když pokrytí pevným širokopásmovým připojením je relativně na úrovni průměru EU a významně lepší je pokrytí 4G sítěmi. Týká se však jen městských aglomerací a větších měst. Druhý dílčí indikátor, lidský kapitál, zahrnuje využívání internetu, základní a pokročilé digitální dovednosti. Vedle základních dovedností se sleduje také počet odborníků v oblasti ICT mezi 20. a 29. rokem života, který je v ČR relativně nižší než v EU28, na druhé straně máme více osob zaměstnaných v oblasti ICT než je celoevropský průměr. V tomto indikátoru je pozice ČR druhá nejlepší zaujímá 13. místo mezi evropskými zeměmi (viz tab. 2). Třetím indikátorem je využívání internetu, zahrnující využívání obsahu, komunikace a online transakcí občany, kde je ČR na 22. místě (viz tab. 3). Sleduje se využití pro online sledování zpráv, využití hudby, videí, her, sociální sítě, nákupy a bankovní služby. Přestože všechny tyto služby jsou (zdánlivě) hojně využívány, podle statistiky významně více než jinde sledujeme online zprávy a využíváme bankovní služby. Většinu běžných služeb ovšem využívá více než polovina populace. Integrace digitálních technologií (čtvrtý indikátor) ukazuje, že adaptace digitálních technologií firmami je u nás na poměrně vysoké úrovni, což řadí ČR na 12. místo (viz tab. 4). Největší podíl na tom mají internetové obchody procento obratu z elektronického obchodování je násobně vyšší než v EU28, podobně je u nás vyšší přeshraniční online prodej. To ukazuje na schopnost využít nové prostředky pro zakládání a rozvoj nových/malých firem. Pátý indikátor, digitální veřejné služby, zahrnuje egovernment, kde se ČR posouvá do poslední čtvrtiny zemí EU28 na 22. místo (viz tab. 5). Významně méně je zejména uživatelů elektronické veřejné správy, méně využíváme také předvyplněných formulářů. K vykazovaným veličinám patří také úplnost online postupů a otevřená data. Z mezinárodního srovnání a z údajů o ČR plyne, že služby elektronické komunikace nejvíce využívají lidé s vysokoškolským vzděláním do 54 let (v ČR vždy přes 80 % populace), pokud jde o vybavení 2

3 počítači, používání internetu apod., je ČR srovnatelná s vyspělými evropskými zeměmi, na jednom z posledních míst je však např. při přehrávání on line filmů z katalogů a dalších služeb, které vyžadují rychlý přenos dat. Na druhé straně roste počet těch, kteří používají internetová úložiště mezi roky o 30 %. Téměř polovina lidí u nás používá internetové bankovnictví, více než polovina populace alespoň občas nakupuje po internetu. Většina podniků v Česku má připojení na internet s rychlostí vyšší než 2Mb/s, pouze necelých 10 % však s rychlostí nad 100 Mb/s, podniky ve zpracovatelském průmyslu přitom patří mezi nejméně připojené, pokud jde o rychlost přenosu dat. Tabulka 1: Konektivita Tabulka 2: Lidský kapitál 3

4 Tabulka 3: Využívání internetu Tabulka 4: Integrace digitálních technologií 4

5 Tabulka 5: Digitální veřejné služby Srovnání dat o informační společnosti mezi kraji ČR Z níže uvedené tabulky je zřejmé relativně vysoké napojení regionu pevnými vysokorychlostními přípojkami, které je sice významně vyšší než v jiných regionech, ale zřetelně obecně nedostatečné. Jedná se o data zveřejňovaná ČSÚ. Pevné vysokorychlostní přípojky k internetu podle typu připojení a krajů v tis. ČR, kraje CR, Region xdsl vedení xdsl Kabelová televize (CATV) Cable TV modem Optická vlákna (FTTx) Optical fibre (FTTx) Česká republika Czech Republic Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: Statistická ročenka SČK

6 Pro přístup k internetu má velký význam veřejný přístup v knihovnách zde vede Středočeský kraj společně s Jihočeským a Jihomoravským, když ve středních Čechách bylo v roce možností z celkových , v Praze pouze něco přes 300 možností. Pokud jde o vybavenost domácností počítačem, v roce 2011 mělo doma počítač 65 % středočeských domácností, zatímco v roce ,1 %, což je druhé nejvyšší číslo v republice po Praze. Podobně napojení na internet je druhé nejvyšší a z hodnoty 63,5 % v roce 2011 vzrostlo na 77,8 %. V používání výpočetní techniky jednotlivci, osobami staršími 16 let, činil celorepublikový průměr v roce ,8 %, v roce ,7 %, používání internetu 65,6 % a v roce ,7 %. Ve Středočeském kraji jsou tyto údaje vyšší: u používání počítačů 70,3 % a 75,3 %, u využití internetu 69,7 % a 78,5 %. Podnikání založené na ICT je ve Středočeském kraji zcela zanedbatelné, zásadně zaostává za Prahou, významně za Jihomoravským a Moravskoslezským krajem (viz tabulka níže). Lze se domnívat, že je tato hodnota odráží obecný efekt blízkosti Prahy ten, kdo podniká v oboru ICT, je v Praze. Na druhé straně se v kraji mezi roky zvýšil počet ICT odborníků o 13 % na 22 tisíc osob. Stejný počet odborníků je na jižní Moravě, zatímco v Praze je dvojnásobný. Z celkového počtu 155 tisíc lidí v ICT je v Praze a středních Čechách dohromady 42,5 % všech expertů v Česku. Obor Informatika studovalo v ČR v roce studentů vysokých škol, což je ovšem sestupná tendence, když v roce 2011 jich bylo Tento pokles je způsoben zejména nástupem slabších populačních ročníků na vysoké školy. V roce 2015 mělo studentů informatiky bydliště v Praze, ve Středočeském kraji a více než mimo území ČR. Celá ¼ informatiků z českých vysokých škol jsou tedy cizinci, obor se zároveň řadí mezi nejzajímavější pro zahraniční studenty. Z hlediska kvality života a dostupnosti služeb je významná elektronizace zdravotnictví. I když je většina zdravotnických zařízení a ordinací lékařů v ČR vybavena internetovou stránkou, bylo možné objednání u lékaře přes internet a online konzultace jen v 9-11 % sledovaných jednotek. Daleko častější proti průměru je však u dětských lékařů a gynekologů, kde dosahuje %. Zdravotnickou dokumentaci vede na počítači přes 80 % lékařů, z toho na internetu jen 12,3 % (údaje za rok 2015). V tomto parametru patří ČR do poslední třetiny EU28. Na druhé straně obyvatelstvo zejména ženy vyhledávají informace o zdraví na internetu velmi často, činí tak nejméně 50 % žen. 6

7 Vývoz počítačových služeb a softwaru podle krajů v mil. Kč ČR, kraje CR, Region Česká republika Czech Republic Celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: Statistická ročenka SČK 2016 Pokud jde o egovernment, statistika sleduje jeho využití jako počet výstupů poskytnutých prostřednictvím CzechPointu (rejstřík trestů, katastr nemovitostí, obchodní a živnostenský rejstřík atd) a elektronická přiznání podaná pro finanční správu (daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z převodu nemovitostí, daňové přiznání fyzických a právnických osob). Využití CzechPointu obecně roste, v roce 2016 přesáhl za celou ČR 2,1 mil. výstupů, relativně rychle roste instalace datových schránek (z 34 tisíc v roce 2014 na 54 tisíc v roce 2016), jedná se však o oblast, která není využívána dostatečně. Pokud jde o elektronická přiznání podaná finanční správě, mezi roky početně nejvíce narostlo podávání DPH z 1,5 na 2,1 mil.podání, ve všech sledovaných kategoriích se však počet podání zvýšil 2x až 4x. Zdroj: Informační společnost v číslech 2017, ČSÚ Další informace o Středočeském kraji Pokud jde o Středočeský kraj, podle krajské Statistické ročenky 2016 používalo v roce ,2 % obyvatel mobilní telefon a v roce ,4 % obyvatel využívalo internetových služeb v mobilním 7

8 telefonu. V roce 2015 bylo osobním počítačem vybaveno 76,1 % domácností a 60,4 % domácností disponovalo přenosným PC. 77,8 % domácností disponovalo připojením k internetu. Zároveň vybavenost 1. stupně základních škol počítači a připojením k internetu je podstatně horší než v řadě jiných krajů Středočeský kraj je až na 10. místě ze 14 krajů ČR. Dle poskytuje nejrychlejší internetové připojení ve Středočeském kraji O2. Průměrná rychlost připojení dle tohoto portálu je 8,7 Mb/s, mobilní internet je 7,7 Mb/s. Z internetové stránky byla sestavena tabulka, která znázorňuje četnost poskytovatelů internetu v jednotlivých okresech Středočeského kraje. V kraji v současnosti poskytuje internet okolo 242 poskytovatelů. Nejčastěji se poskytovatelé objevují vždy ve dvou okresech, nejvíce je zastoupen poskytovatel Sys-Data.Com, který je v 9 okresech (Benešov, Beroun, Kladno, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Prahazápad a Příbram). Celkem 76 poskytovatelů, nejvíce, pokud jde o celkový počet, je na Praze-východ. Druhý nejpočetnější okres je Praha-západ, kde poskytuje internet 52 poskytovatelů. Podle materiálu k přehledu bariér pro rozšiřování rychlého internetu, který byl v roce 2016 předložen vládě ČR, největší problémy způsobuje nejednotnost a nepředvídatelnost postupu stavebních úřadů, obtížnost jednání s majiteli pozemků, vedení infrastruktury na soukromých pozemcích, přílišná finanční zátěž způsobená platbou za věcné břemeno, neúplnost údajů o vedení jednotlivých sítí a další. Řadu z těchto problémů lze řešit ve spolupráci krajského úřadu a potenciálních investorů. Velkou příležitost pro zjednodušení rozšíření infrastruktury pro rychlý přenos dat dává zákon 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, který vstoupil v účinnost