2015 Dostupný z Licence Creative Commons Uveďte autora 4.0 Mezinárodní

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2015 Dostupný z Licence Creative Commons Uveďte autora 4.0 Mezinárodní"

Transkript

1 Zpráva o životním prostředí v kraji Vysočina 2014 CENIA, česká informační agentura životního prostředí 2015 Dostupný z Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Licence Creative Commons Uveďte autora 4.0 Mezinárodní Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.

2 2014 Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina

3 2014 Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina

4 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl, J. Pokorný, T. Ponocná, M. Rollerová, V. Vlčková Autorizovaná verze Ministerstvo životního prostředí, Praha ISBN Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10 tel.: info@cenia.cz, Grafický design a sazba: Daniela Řeháková

5 Obsah 1 Úvod 5 2 Ovzduší Emisní situace Kvalita ovzduší 7 3 Voda Jakost vody Vodní hospodářství 9 4 Ochrana přírody Územní a druhová ochrana přírody Natura Lesy, půda a krajina Lesy Využití území Ekologické zemědělství 15 6 Průmysl a energetika Těžba surovin Emise z průmyslu Spotřeba elektrické energie Vytápění domácností 19 7 Doprava Emise z dopravy Hluková zátěž obyvatelstva 21 8 Odpady Produkce odpadů 22 9 Další informace k aktivitám a problémům řešeným v rámci kraje 23 v oblasti životního prostředí Seznam zkratek a terminologický slovník 28 4

6 1 Úvod Kraj Vysočina se nachází v centrální části ČR a je velmi rozmanitým regionem, jehož přírodní podmínky a z nich vycházející hospodářské možnosti utvářejí stav životního prostředí kraje. Většinu území zaujímá Českomoravská vrchovina, severovýchod tvoří Hornosvratecká vrchovina, centrální část pak Žďárské vrchy. V jižní části kraje se nachází Jihlavské vrchy (Javořice, 837 m). Územím kraje prochází hlavní evropská rozvodnice, Sázava odvodňuje severovýchod a severozápad kraje do úmoří Severního moře, jihovýchodní polovinu kraje odvodňuje Jihlava a její přítoky do úmoří Černého moře. Centrální část kraje má chladné podnebí, směrem na jihovýchod a na sever má kraj mírně teplé klima. Tabulka 1.1 Kraj Vysočina v číslech, 2014 Administrativní centrum Jihlava Rozloha [km 2 ] Počet obyvatel Hustota zalidnění [obyv.km 2 ] 75 Počet obcí 704, z toho 34 měst Největší obec Jihlava ( obyv.) Nejmenší obec Vysoká Lhota (17 obyv.) Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku let [%] 7,4 HDP kraje [mil. Kč*] * Data k roku Obr. 1.1 Kraj Vysočina Zdroj: ČSÚ Zdroj: CENIA 5

7 2 Ovzduší 2.1 Emisní situace Emise znečišťujících látek v Kraji Vysočina v období celkově mírně poklesly, a to i přes nárůst většiny z nich v 1. polovině období (Graf 2.1.1). Nejvýznamnější pokles zaznamenaly emise SO 2 (o 39,9 %) a emise VOC (o 32,7 %). Dominantním zdrojem znečišťování v Kraji Vysočina byly v roce 2014 malé stacionární zdroje znečišťování (Graf 2.1.2), jež jsou hlavním zdrojem znečištění emisemi CO (69,5 %), TZL (64,5 %) a SO 2 (60,6 %), pocházejícími převážně z lokálního vytápění domácností. Malé stacionární zdroje jsou rovněž zdrojem emisí VOC v souvislosti s používáním organických rozpouštědel (68,4 %) a emisí NH 3 z chovu hospodářských zvířat (98,4 %). Z velkých stacionárních zdrojů znečišťování, vyrábějících elektřinu a teplo, pocházely emise SO 2 (38,9 %) a NO x (24,0 %). Doprava (resp. mobilní zdroje) se podílela zejména na produkci emisí NO x (70,6 %) a také CO (22,7 %). Graf Vývoj emisí znečišťujících látek [index, 2000 = 100], Index (2000 = 100) *2014 Graf Podíl kategorií REZZO 1 4 na celkových emisích znečišťují cích látek [%], 2014 % TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 * Předběžná data Zdroj: ČHMÚ REZZO 4 REZZO 3 REZZO 2 REZZO 1 Zdroj: ČHMÚ Emisní bilance navazující na Přílohu č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší: REZZO 1: velké stacionární zdroje znečišťování; REZZO 2: střední stacionární zdroje znečišťování; REZZO 3: malé stacionární zdroje znečišťování; REZZO 4: mobilní zdroje znečišťování. REZZO 4 zahrnuje silniční i nesilniční mobilní zdroje. Blíže viz Seznam zkratek. 6

8 2.2 Kvalita ovzduší Kraj Vysočina se v rámci ČR dlouhodobě řadí mezi kraje s vysoce nadprůměrnou kvalitou ovzduší, což je dáno zejména zemědělským charakterem kraje, absencí těžkého průmyslu a geografickými podmínkami. Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší v kraji v roce 2014 udává mapa oblastí s překročením imisních limitů včetně zahrnutí přízemního ozonu (Obr ). Dle tohoto vymezení nedošlo na území kraje, na rozdíl od ostatních krajů ČR, k překročení imisního limitu pro žádnou znečišťující látku. Obr Oblasti kraje s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2014 Území s překročením imisního limitu Zdroj: ČHMÚ 7

9 3 Voda 3.1 Jakost vody Většina vodních toků s monitoringem profilů původní státní sítě sledování jakosti vody v Kraji Vysočina měla III. třídu jakosti za období Rokytná byla hodnocena IV. třídou (Obr ). V roce 2014 byla zahájena činnost pracovní skupiny Za čistou řeku Jihlavu, která vychází z návrhů a doporučení Jakostního modelu povodí Jihlavy nad vodním dílem Dalešice a jejímž cílem je příprava opatření vedoucích ke zlepšení jakosti povrchových vod v povodí řeky Jihlavy. V rámci monitoringu koupacích vod bylo v Kraji Vysočina v koupací sezoně 2014 sledováno 16 lokalit. Vody nebezpečné ke koupání bylo dosaženo ve VN Sedlice a rybníku Řeka, voda nevhodná ke koupání byla zaznamenána v rybníku Medlov (Obr ). Obr Jakost vody v tocích, Obr Kvalita koupacích vod, koupací sezona 2014 Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. z podkladů s.p. Povodí, CENIA I. a II. tř. neznečištěná a mírně znečištěná voda III. tř. znečištěná voda IV. tř. silně znečištěná voda V. tř. velmi silně znečištěná voda Zdroje znečištění dle IRZ 2013 Mapa je sestavena na základě výsledného zatřídění jednotlivých profilů podle normy ČSN , které je dáno nejhorší třídou z následujících ukazatelů: BSK 5, CHSK Cr, N NH 4+, N NO 3, P celk. a saprobní index makrozoobentosu. Bodové zdroje znečištění jsou uvedeny dle IRZ (úniky do vody a přenosy v odpadních vodách) za ohlašovací rok V legendě jsou pro úplnost znázorněny všechny třídy hodnocení jakosti vody v tocích. Zdroj: CENIA z podkladů příslušných KHS Souhrnné hodnocení kvality neprovedeno Voda vhodná ke koupání Voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi Zhoršená jakost vody Voda nevhodná ke koupání Voda nebezpečná ke koupání V mapě je znázorněno nejhorší dosažené hodnocení kvality koupacích vod na jednotlivých lokalitách z jednotlivých měření v průběhu celé koupací sezony. 8

10 3.2 Vodní hospodářství Kraj Vysočina má mírně nadprůměrný podíl obyvatel připojených na vodovody a kanalizace. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovou ČOV se v období pohyboval pod celorepublikovým průměrem (Graf 3.2.1). Vzhledem k velké sídelní roztříštěnosti a převažujícímu podílu malých obcí se problém čištění odpadních vod týká zejména obcí o velikosti do 500 EO. Z celkového počtu 186 ČOV bylo na jednu ČOV v roce 2014 připojeno průměrně obyv. Terciární stupeň čištění má 48,4 % ČOV v kraji. Graf Podíl obyvatel připojených na vodohospodářskou infrastrukturu [%], % průměr ČR Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu průměr ČR 70 Podíl obyvatel připojených průměr ČR na kanalizaci 60 Podíl obyvatel připojených 50 na kanalizaci s ČOV Zdroj: ČSÚ Tabulka Nejvýznamnější akce vedoucí ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách, ukončené v letech Vodohospodářská akce Rozšíření ČOV Pelhřimov Výstavba kanalizace a ČOV Budišov Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje (II. etapa) kanalizace a intenzifikace ČOV Velké Meziříčí Výstavba kanalizačního systému a ČOV aglomerace Dolní Cerekev a Kostelec u Jihlavy Intenzifikace ČOV Třebíč Výstavba kanalizace a ČOV Kamenice Výstavba kanalizace a intenzifikace ČOV Hrotovice Výstavba kanalizace a ČOV Stonařov Rekonstrukce ČOV Počátky a kanalizace Vesce a Palackého náměstí Výstavba splaškové kanalizace a ČOV Nové Syrovice a Láz Intenzifikace ČOV Pacov Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje (II. etapa) výstavba kanalizace a ČOV Vladislav Výstavba kanalizace a ČOV Fryšava pod Žákovou horou Zdroj: KÚ Kraje Vysočina 9

11 Spotřeba vody na jednoho obyvatele, zásobovaného vodou z veřejného vodovodu, z celkového množství vyrobené vody 24,7 mil. m 3 v Kraji Vysočina dosáhla v roce 2014 po Zlínském kraji nejnižší hodnoty 139,0 l.obyv. 1.den 1. Spotřeba vody v domácnostech, především vlivem růstu cen vody, postupně poklesla z 82,3 l.obyv. 1.den 1 v roce 2000 na 77,7 l.obyv. 1.den 1 v roce 2014 (Graf 3.2.2), kdy dosáhla průměrná cena vodného 33,8 Kč.m 3 bez DPH a stočného 24,7 Kč.m 3 bez DPH, tj. po Plzeňském kraji nejnižší ceny za vodu. Spotřeba vody ostatních odběratelů, mezi něž se řadí např. služby, zdravotnictví, školství či menší průmyslové podniky připojené na veřejný vodovod, byla v roce 2014 v rámci ČR rovněž podprůměrná (Graf 3.2.2). Ztráty pitné vody ve vodovodní síti, které jsou ovlivněny stářím a stavem této sítě, poklesly od roku 2000 z 22,2 % na 14,3 % v roce 2014, a patří tak v ČR k podprůměrným. Graf Spotřeba pitné vody v krajích ČR [l.obyv. 1.den 1 ], 2014 l.obyv. -1.den Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Spotřeba vody v domácnostech Spotřeba vody ostatních odběratelů Spotřeba vody v domácnostech průměr ČR Spotřeba vody ostatních odběratelů průměr ČR Zdroj: ČSÚ 10

12 11 4 Ochrana přírody 4.1 Územní a druhová ochrana přírody Na území Kraje Vysočina se v roce 2014 nacházela dvě velkoplošná zvláště chráněná území (Obr ). Jedná se o CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Dále zde bylo evidováno 191 maloplošných chráněných území o celkové rozloze ha, mezi něž patřily 3 národní přírodní památky (NPP), 7 národních přírodních rezervací (NPR), 110 přírodních památek (PP) a 71 přírodních rezervací (PR). V roce 2014 probíhala v kraji realizace programů na záchranu ohrožených živočišných a rostlinných druhů, vyskytujících se na území kraje. Jednalo se o sysla obecného, perlorodku říční a hořeček mnohotvarý český. Dále byly realizovány záchranné programy programy péče o bobra evropského a vydru říční. Obr Zvláště chráněná území, 2014!(!(!( Chráněná krajinná oblast (CHKO) Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP) Ochranné pásmo!( Zdroj: AOPK ČR

13 4.2 Natura 2000 V rámci soustavy Natura 2000 (Obr ) se na území Kraje Vysočina v roce 2014 nacházelo, nebo do něj zasahovalo, 75 evropsky významných lokalit. Na území kraje zaujímaly plochu ha, tj. 0,9 % z jeho celkové rozlohy. V kraji nebyla evidována žádná ptačí oblast, proto je plocha evropsky významných lokalit zároveň celkovou plochou soustavy Natura 2000 na jeho území. Obr Lokality národního seznamu soustavy Natura 2000, 2014 Evropsky významné lokality Ptačí oblasti Zdroj: AOPK ČR 12

14 5 Lesy, půda a krajina 5.1 Lesy V roce 2014 činila celková porostní plocha lesů v Kraji Vysočina ha, tj. 29,8 % z jeho celkové rozlohy. Hospodářské lesy s primární produkční funkcí zaujímaly 92,7 %, lesy zvláštního určení 0,6 % a lesy ochranné 6,7 % z celkové porostní plochy. Přestože by měla v rámci přirozené skladby převládat zejména listnatá společenstva, v roce 2014 tvořily 86,8 % celkového lesního porostu jehličnany, především smrky (72,6 %). Nejvíce zastoupenými listnáči byly buky s 3,9% podílem. Od roku 2000 je však možné pozorovat velmi mírný trend postupného přibližování se přirozenému stavu (Graf 5.1.1), a to i přesto, že nově zakládané porosty byly ze 71,2 % tvořeny jehličnatými stromy. Jehličnany ale rovněž zaujímaly v rámci těžeb 96,2 % z celkově vykáceného lesního porostu, což vedlo k posilování podílového zastoupení listnáčů. Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinu v lesích Kraje Vysočina v roce 2014 představovaly porosty ve věku let (Graf 5.1.2), přičemž průměrný věk listnatých dřevin byl 54 let a jehličnanů 65 let. Graf Vývoj druhové skladby lesů [%], 2000, 2014 % Smrk Borovice Modřín Ostatní jehličnaté Buk Bříza Dub Ostatní listnaté 2000 Zdroj: ÚHÚL 2014 Graf Vývoj věkové struktury lesů [tis. ha], tis. ha < Zdroj: ÚHÚL holina 13

15 5.2 Využití území Kraj Vysočina má převážně zemědělský charakter, zemědělská půda zaujímala v roce 2014 celkem 60,2 % území kraje, což je nejvíce v ČR (Graf 5.2.1). I přesto, že má kraj chladnější klima než hlavní zemědělské oblasti ČR (Polabí a Jižní Morava), zemědělské hospodaření zde probíhá zejména na orné půdě. Vývoj využívání území v kraji je charakteristický pozvolným poklesem výměry orné půdy, v období se jednalo o 3,6 tis. ha (1,1 %), a to zejména ve prospěch zastavěných a ostatních ploch. Zastavěné plochy se ve sledovaném období rozšířily o 360 ha (4,2 %), ostatní plochy o ha, tj. 3,3 %. Na rozdíl od většiny krajů ČR v Kraji Vysočina nedochází k nárůstu plochy trvalých travních porostů, v rámci zemědělské půdy pouze mírně narůstá plocha zahrad (v období o 1,3 %) a klesá výměra ovocných sadů (o 1,6 %). V důsledku uvedených změn poklesla celková plocha zemědělské půdy v kraji v období o 3,5 tis. ha, tj. 0,8 %. Lesnatost kraje je mírně pod průměrem celé ČR, avšak plocha lesů v kraji zvolna stoupá, v období narostla o 1,2 tis. ha, tj. 0,6 %. Poměrně výrazně v tomto období rovněž vzrostly vodní plochy (o 361 ha, tj. 4,3 %). Graf Využití území [%], ,2 % 1,3 % 1,8 % 30,5 % 60,2 % 46,5 % 1,5 % 0,1 % 12,1 % Zemědělská půda Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy Zdroj: ČÚZK Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty 1 Kvůli vymezení regionů soudržnosti NUTS 2 došlo v roce 2005 ke změně vymezení území a rozlohy kraje. Pro zachování homogenity časové řady byl vyhodnocen vývoj využití území od roku

16 5.3 Ekologické zemědělství Kraj Vysočina patří mezi zemědělsky zaměřené kraje s velmi nízkým podílem ekologicky obhospodařované půdy (plocha o rozloze ha zaujímala 5,8 % celkové rozlohy zemědělské půdy kraje v roce 2014, Graf 5.3.1). V zemědělské výrobě převládá hospodaření na orné půdě a nedochází k nárůstu plochy trvalých travních porostů, které mají větší potenciál k ekologickému obhospodařování než orná půda. Zastavení nárůstu ekologického zemědělství po roce 2011 bylo srovnatelné s vývojem v ostatních krajích ČR. Projevil se zejména vliv uzavření vstupu nových žadatelů do titulu Ekologické zemědělství v rámci agroenvironmentálních opatření od roku 2011, a to z důvodu blížícího se konce programového období a vyčerpání prostředků v dotačním titulu, a vliv uplynutí pětiletého období trvání závazků od vstupu jednotlivých žadatelů do dotačního titulu. Stagnaci v letech je možné zaznamenat také v případě počtu ekofarem (Graf 5.3.1), jejichž počet 346 je přesto v kontextu ČR nadprůměrný. V roce 2014 v Kraji Vysočina mělo sídlo 27 výrobců biopotravin z celkového počtu 506 výrobců v ČR. Graf Vývoj ekologického zemědělství [počet, %], Počet % Počet ekofarem (levá osa) Zdroj: MZe Podíl půdy v ekologickém zemědělství na zemědělské půdě kraje (pravá osa) Podíl půdy v ekologickém zemědělství na zemědělské půdě kraje průměr ČR (pravá osa)

17 6 Průmysl a energetika 6.1 Těžba surovin Na území Kraje Vysočina se provozuje poměrně málo těžební činnosti. Největší objem těžby zaujímá stavební kámen (Graf 6.1.1). Ve sledovaném období se až do roku 2008 těžba stavebního kamene každoročně zvyšovala, ovšem od roku 2008 se v reakci na hospodářskou krizi a pokles stavební výroby snižovala i poptávka po této surovině a její těžba s mírnými výkyvy klesala. V roce 2014 bylo na území kraje vytěženo 1,4 mil. tun stavebního kamene. Z radioaktivních surovin se zde těží uranová ruda. V roce 2014 bylo vytěženo 137 tis. tun uranové rudy. Těžba probíhá již jen v ložisku Rožná. Kategorie Ostatní zahrnuje například kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, karbonáty pro zemědělské účely, uran. Do roku 2008 se na území kraje těžila ještě cihlářská surovina a do roku 2009 konstrukční materiály. Graf Vývoj těžby na území kraje [tis. t], tis. t Ostatní Radioaktivní suroviny Stavební kámen Zdroj: ČGS 16

18 6.2 Emise z průmyslu V Kraji Vysočina bylo v roce evidováno 47 průmyslových zařízení IPPC (Obr ). Do kategorie Energetika spadají dvě zařízení, kompresní stanice Kralice nad Oslavou a energetický zdroj v závodě ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou. Do kategorie Výroba a zpracování kovů je zařazeno 13 zařízení, kam patří slévárny, lakovny, galvanovny, žárové zinkovny či moření nerezové oceli. Nerosty se zpracovávají ve 3 zařízeních, jedná se o cihelnu, výrobu olovnatého křišťálu a výrobu užitkového skla. Chemický průmysl zde zastupují 2 zařízení, která jsou obě zaměřena na výrobu a zpracování rostlinných olejů. V kategorii Ostatní průmyslové činnosti je 16 zařízení IPPC, kterými jsou např. zpracování a výroba potravinářských a krmných komodit, výroba papíru a kartonů, či výroba bioplynu. Emise sledovaných znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 v Kraji Vysočina (Graf 6.2.1) byly ve sledovaném období rozkolísané, což je ovlivněno částečně vývojem hospodářství a částečně zlepšováním technologií s důrazem na snižování vlivu na životní prostředí. Obr Průmyslová zařízení IPPC, Graf Vývoj emisí z velkých zdrojů znečišťování (REZZO 1) [tis. t.rok 1 ], tis. t.rok -1 2,5 2,0 1,5 1,0 0, Energetika Výroba a zpracování kovů Zpracování nerostů Chemický průmysl Nakládání s odpady Ostatní průmyslové činnosti Zdroj: CENIA NO x SO 2 CO VOC TZL Zdroj: ČHMÚ 1 Data pro rok 2013 a 2014 nejsou, vzhledem k me todice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. 17

19 6.3 Spotřeba elektrické energie Spotřeba elektřiny v Kraji Vysočina měla v letech celkově rostoucí charakter s výjimkou poklesu způsobeného hospodářskou krizí v letech 2008 a V roce 2014 činila celková spotřeba kraje 2 548,6 GWh. Nejvýznamnějším spotřebitelem elektrické energie byl v roce 2014 průmyslový sektor (29,4 %, GWh). Průmyslová výroba je zde zastoupena strojírenským a kovodělným, textilním, dřevozpracujícím a potravinářským odvětvím. Více než čtvrtinu elektřiny spotřebovaly domácnosti (694,5 GWh), ale také ostatní odvětví (664,5 GWh), kam lze zařadit např. kulturu, veřejnou správu a administrativu (Graf 6.3.1). Graf Spotřeba elektrické energie [%], ,1 % 29,4 % 8,9 % 27,3 % 2,4 % 0,5 % 0,3 % 5,2 % Průmysl Energetika Doprava Stavebnictví Zemědělství a lesnictví Domácnosti Obchod, služby, školství, zdravotnictví Ostatní Zdroj: ERÚ 18

20 6.4 Vytápění domácností Způsob vytápění domácností se v jednotlivých krajích ČR výrazně liší (Graf 6.4.1). V regionech s velkými aglomeracemi převažuje dálkové (centrální) vytápění, naopak v menších obcích jsou častěji rozšířena lokální topeniště. V Kraji Vysočina jsou domácnosti vytápěny nejčastěji zemním plynem (38,6 %), druhým nejrozšířenějším způsobem vytápění je dálkové teplo (21,2 %). Tyto dva způsoby jsou příznivé pro životní prostředí, neboť jejich emise jej příliš nezatěžují. V případě vytápění tuhými palivy (uhlí a dřevo) je situace méně příznivá, zde jejich podíl (14,6 %, resp. 12,4 %) výrazně přečnívá nad ostatními kraji (průměr ČR činí 8,1 %, resp. 6,9 %). Tato paliva se často kombinují, velkou roli ve výběru paliva pro domácnosti hraje jeho cena. S cenou paliva však většinou klesá i jeho kvalita, a tak se stává, že obyvatelé ve snaze ušetřit náklady na vytápění se často vrací k palivům ekologicky méně příznivým. Tyto způsoby vytápění se pak velkou měrou projevují na emisích z vytápění. Kraj Vysočina má však oproti ostatním krajům nízkou hustotu zalidnění (28 domácností.km 2 oproti průměrnému počtu 53 domácností.km 2 ), proto jsou v kraji i přes vyšší podíl tuhých paliv měrné emise z vytápění srovnatelné s průměrem ČR, neboť mají možnost většího rozptylu (Graf 6.4.2). Graf Způsob vytápění domácností v krajích ČR [tis. domácností], 2014 tis. domácností Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Graf Měrné emise z vytápění domácností [t.rok 1.km 2, kg.rok 1.km 2 ], t.rok -1.km -2 kg.rok -1.km -2 0,3 0,4 0,2 0,3 0,2 0,1 TZL PM 10 PM 2,5 0 PAU Ostatní Tepelná čerpadla Propan butan Topný olej Dřevo Uhlí Elektřina Zemní plyn Dálkové vytápění Zdroj: ČHMÚ 19 Kraj Vysočina Průměr ČR Zdroj: ČHMÚ 1 Data pro rok 2014 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici.

21 7 Doprava 7.1 Emise z dopravy Kraj Vysočina patří mezi kraje významně zatížené emisemi z dopravy, územím kraje prochází hlavní silniční koridor směřující na Slovensko a do Rakouska, reprezentovaný zejména dálnicí D1. Převážnou část emisí z dopravy v kraji produkuje nákladní silniční a individuální automobilová doprava (Graf 7.1.1). Emise skleníkových plynů a znečišťujících látek z dopravy po roce 2000 výrazně narůstaly z důvodu růstu přepravních výkonů silniční dopravy (Graf 7.1.2), více než dvojnásobný nárůst emisí skleníkových plynů z dopravy v období byl nejvýraznější ze všech krajů v ČR. V období však byly zaznamenány výrazné poklesy emisí znečišťujících látek v důsledku postupné modernizace vozového parku. Graf Emise znečišťujících látek a skleníkových plynů z jednotlivých druhů dopravy [%], 2014 a podíl dopravy na celkové emisní bilanci v kraji [%], 2013 % Letecká Vodní 60 Železniční motorová trakce Silniční nákladní 40 Silniční veřejná (autobusy) 20 Individuální automobilová Podíl dopravy na emisní bilanci 0 CO Zdroj: CDV, v.v.i., ČHMÚ 2 N 2 O NO x VOC CO PM Data celkových emisí z dopravy, ze kterých je stanoven podíl dopravy na emisní bilanci, nezahrnují emise z nedopravních mobilních zařízení, které jsou však součástí kategorie zdrojů REZZO 4. Data emisní bilance v krajích ČR v roce 2014 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. Data celkových emisí skleníkových plynů se nesledují na krajské úrovni, z tohoto důvodu nejsou stanoveny podíly dopravy na celkových emisích skleníkových plynů v krajích. Graf Vývoj emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů [index, 2000 = 100], Index (2000 = 100) CO 2 N 2 O NO x VOC CO PM Zdroj: CDV, v.v.i. 20

22 7.2 Hluková zátěž obyvatelstva Intenzivní silniční doprava je v Kraji Vysočina soustředěna zejména na dálnici D1, která způsobuje významnou hlukovou zátěž v přilehlých obcích. Ve srovnání s ostatními kraji je však Kraj Vysočina jako celek hlukem z dopravy zasažen podprůměrně (Obr ). V oblastech s překročenými mezními hodnotami 1 hlukového indikátoru pro celodenní hlukovou zátěž z hlavních silnic 2 žije dle výsledků Strategického hlukového mapování (SHM) 3 4,1 tis. osob (0,8 % obyvatel kraje), v noci se jedná o 4,7 tis., tj. 0,9 % obyvatel. Nadměrnému hluku ze silniční dopravy je v kraji celodenně vystaveno 600 obytných budov, 11 škol a 2 nemocnice. Krajem neprochází železniční trať, splňující intenzitou provozu podmínky směrnice 2002/49/ES pro hlukové mapování, a tudíž zátěž obyvatelstva hlukem z železnic nebyla v kraji sledována. Obr Podíl obyvatel krajů ČR a městských aglomerací žijících v oblastech s překročenou mezní hodnotou 70 db hlukového ukazatele pro celodenní obtěžování hlukem ze silniční dopravy (L dvn ) [%], 2012 < 1,0 1,0 1,9 2,0 4,9 7,0 7,9 > 9,0 Zdroj: NRL pro komunální hluk km Data pro roky 2013 a 2014 nejsou, vzhledem k metodice jejich vykazování, v době uzávěrky publikace k dispozici. Mimo aglomerace jsou data k dispozici jen pro silnice s intenzitou dopravy vyšší než 3 mil. vozidel za rok. 1 Mezní hodnoty hlukových indikátorů jsou stanoveny vyhláškou č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. Pro celodenní hlukovou zátěž, tj. indikátor L dvn, jsou mezní hodnoty 70 db pro silniční a železniční dopravu, 60 db pro leteckou dopravu a 50 db pro průmysl. Indikátor noční hlukové zátěže L n má nižší mezní hodnoty, konkrétně 60 db pro silniční dopravu, 65 db pro železniční dopravu, 50 db pro leteckou dopravu a 40 db pro průmysl. 2 Silnice s intenzitou dopravy vyšší než 3 mil. vozidel za rok. 3 Strategické hlukové mapování (SHM) se provádí dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (směrnice END) o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. 2. fáze SHM probíhala od roku 2010 a měla být ukončena v roce 2012 s tím, že výsledky budou odpovídat hlukové situaci v roce 2011, zpracování je však opožděno, a zatím ani v roce 2015 nejsou k dispozici kompletní výsledky. 21

23 8 Odpady 8.1 Produkce odpadů Celková produkce odpadů na obyvatele 1 v Kraji Vysočina výrazně vzrostla mezi lety 2009 a 2014 o 63,2 % na hodnotu 2 357,3 kg.obyv. 1, a to z důvodu souběžného vývoje celkové produkce ostatních odpadů na obyvatele, která za stejné období narostla o 64,1 % na 2 216,0 kg.obyv. 1 kvůli zvyšování produkce stavebních a demoličních odpadů. Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele mezi lety rovněž stoupla, a to o 49,5 % na celkových 141,2 kg.obyv. 1. V letech 2010 a 2011 probíhala sanace skládky v Pozďátkách, a proto byla produkce nebezpečných odpadů v tomto období znatelně vyšší. Vzhledem k razantnějšímu nárůstu produkce ostatních odpadů však podíl celkové produkce nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů na obyvatele poklesl mezi lety z 6,5 % na 6,0 %. Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele od roku 2009 vzrostla o 16,4 % na celkových 483,8 kg.obyv. 1 (Graf 8.1.1). Pro kraj je typické, stejně jako pro ostatní kraje s nízkou produkcí odpadů, že oproti krajům s vyšší produkcí má větší podíl komunálních odpadů, ale méně stavebních a demoličních odpadů. Vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělský region, je kraj typický svou vysokou produkcí odpadů ze zemědělství, rybářství a zahradnictví. Graf Produkce odpadů na obyvatele [kg.obyv. 1 ], kg.obyv Celková produkce odpadů na obyvatele Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele Zdroj: CENIA, ČSÚ 2 1 Součet celkové produkce ostatních a nebezpečných odpadů na obyvatele. Součástí celkové produkce odpadů na obyvatele je i celková produkce komunálních odpadů na obyvatele, které patří částečně do kategorie ostatních odpadů a zčásti do kategorie nebezpečných odpadů. Pro názornost k hodnocení je však v grafu celková produkce této speciální skupiny odpadů na obyvatele uvedena navíc jako zvláštní sloupec. 2 ČSÚ je zdrojem dat o počtu obyvatel ČR (střední stav). 22

24 9 Další informace k aktivitám a problémům řešeným v rámci kraje v oblasti životního prostředí Aktuální projektová činnost kraje v oblasti životního prostředí Název projektu Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina Implementace soustavy Natura 2000 Revitalizace parků v zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina Biodiverzita Angažovanci CEC5 Pachové ohradníky Cíle projektu Podpora optimalizace sítě imisního monitoringu v Kraji Vysočina tak, aby systém poskytoval široké veřejnosti aktuální informace o stavu ovzduší v kraji prostřednictvím on line dat ve veřejně přístupném informačním systému. Podpůrný nástroj pro rozhodování a výkon státní správy a samosprávy na úseku ochrany ovzduší. Zajištění územní ochrany evropsky významných lokalit Natura 2000 je realizováno postupně pěti dílčími projekty, v rámci kterých jsou zpracovány podklady pro vyhlašování zvláště chráněných území (průzkumy přírodních prvků, plány péče, geodetické zaměření, vyznačení v terénu a informační tabule apod.). U evropsky významných lokalit, k jejichž ochraně není zapotřebí vyhlašovat zvláště chráněná území, bylo cílem projektu jejich vyznačení v terénu a umístění infotabulí. Revitalizovaná zeleň v parcích a zahradách příspěvkových organizací kraje (domovy důchodců, nemocnice, ústavy sociální péče, dětské domovy, školy apod.), provozně bezpečné vzrostlé stromy s respektováním historického charakteru místa, náhradní dosadby a náhradní výsadby s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vhodné pro posílení vztahu obyvatel k přírodě (např. při pořádání akcí a pobytu návštěvníků v parku či zahradě). Řešení poklesu biodiverzity v Kraji Vysočina realizací asanačních a revitalizačních zásahů v maloplošných zvláště chráněných územích, která jsou v péči kraje. Realizace opatření v souladu s plány péče o přírodní památky a přírodní rezervace. Zvýšení kvality místní Agendy 21 prostřednictvím zapojení aktivních občanů do rozvoje regionu. Demonstrace energetické efektivnosti a využití obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách. Cílem projektu byla podpora zvyšování energetické účinnosti budov a jejich šetrnosti k životnímu prostředí cestou vytváření společných strategií a standardů, které byly v každé zapojené zemi ilustrovány výstavbou nebo rekonstrukcí budovy ve veřejném vlastnictví. Snížení počtu srážek vozidel se zvěří na nejrizikovějších úsecích silnic Kraje Vysočina. 23

25 Aktuálně vyhlášené dotační tituly kraje Název dotačního titulu Dotace na infrastrukturu vodovodů a kanalizací Fond Vysočiny grantový program Čistá voda Zásady Zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na podporu naplňování a propagace principů místní Agendy 21 a Zdraví 21 v Kraji Vysočina Mimořádná podpora (malý grantový program, vyhlašovaný Krajem Vysočina prostřednictvím KOUS Vysočina z.s.) podprogram Akce pro přírodu Bioodpady 2014 Životní prostředí 2014 Cíle dotace Výstavby, rekonstrukce nebo intenzifikace vodovodů, kanalizací a ČOV a souvisejících objektů. Studie a projektové dokumentace v oblasti zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a ochrany před povodněmi. Podpora uplatňování principů udržitelného rozvoje ve strategickém řízení na místní úrovni, správa věcí veřejných v souladu s principy místní Agendy 21 a popularizace a propagace konceptu udržitelného rozvoje, místní Agendy 21 a Zdraví 21 na úrovni obcí, měst, mikroregionů, MAS, škol v Kraji Vysočina a nestátních neziskových organizací v Kraji Vysočina. Péče o chráněná území, stromořadí, veřejnou zeleň, čištění studánek, oprava drobných památek v krajině. Podpora uceleného systému nakládání s bioodpadem. Podpora environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. 24

26 Další environmentální aktivity kraje a EVVO v roce 2014 Zahájení činnosti pracovní skupiny Za čistou řeku Jihlavu Činnost pracovní skupiny ustavené počátkem roku 2014 vychází z návrhů a doporučení Jakostního modelu povodí Jihlavy nad vodním dílem Dalešice, jejím cílem je příprava opatření vedoucích ke zlepšení jakosti povrchových vod v povodí řeky Jihlavy. Zahájení prací na komplexní aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina Jedná se o komplexní aktualizaci zásadního koncepčního materiálu kraje v oblasti rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Výsledný materiál bude předložen ke schválení zastupitelstvu kraje do konce roku Akce pro veřejnost a EVVO Lesní pedagogika akce pro děti zejména základních škol; seminář Lesní hospodářství 2014 pro vlastníky lesů, odborné lesní hospodáře a veřejnost; akce Čistá Vysočina 2014 sběr odpadků podél komunikací a na veřejných prostranstvích; Den bez aut zapojení do mezinárodní kampaně; shromažďování a výkup spodních čelistí prasete divokého. Aktivity v rámci EVVO jsou zajišťovány Stanicí Pavlov, o.p.s. ve funkci krajského koordinátora EVVO (např. pořádání Konference koordinátorů EVVO v listopadu 2014, ekologické výukové programy především pro MŠ, ZŠ (ve spolupráci s Chaloupky o.p.s., SEV Mravenec či centrem PodPovrch v ZOO Jihlava)). Kraj Vysočina je členem Národní sítě Zdravých měst ČR a realizátorem MA21 na svém území. 25

27 Vybrané aktivity neziskového sektoru s environmentální tematikou v roce 2014 Aktivita Garant aktivity Spolupráce Kraje Vysočina s autorizovanou obalovou společností EKO KOM, a.s. aktivity na podporu informovanosti a technická podpora třídění, soutěž obcí My třídíme nejlépe, dvoudenní KÚ, EKO KOM a.s. seminář pro pracovníky úřadů a zástupce samospráv, osvětové aktivity pro veřejnost, články v novinách apod. Spolupráce Kraje Vysočina se společností ELEKTROWIN a.s., provozovatelem kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení aktivity na podporu informovanosti a technická KÚ, ELEKTROWIN a.s. podpora zpětného odběru elektrozařízení, akce Jízda do stanice Recyklace, Recyklujeme s hasiči, podpora vybavení sběrných dvorů kontejnery, zabezpečení sběrných dvorů aj. Spolupráce Kraje Vysočina se společností ASEKOL a.s., provozovatelem kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení aktivity na podporu informovanosti a technická podpora zpětného odběru KÚ, ASEKOL a.s. elektrospotřebičů, akce pro školy Věnuj počítač, Věnuj mobil, Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, zajištění svačinových boxů pro všechny prvňáčky kraje. Chaloupky o.p.s., SEV Mravenec, Stanice Ekologické výukové programy především pro MŠ, ZŠ v rámci EVVO Pavlov, o.p.s., centrum PodPovrch v ZOO Jihlava 26

28 Prioritní environmentální problémy kraje Řešení odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích o velikosti do ekvivalentních obyvatel (EO) Na území Kraje Vysočina se problém vzhledem k velké sídelní roztříštěnosti a převažujícímu podílu malých obcí týká zejména obcí o velikosti do 500 EO. Na území kraje má čištění vlastních odpadních vod vyřešeno pouze o něco více než 1/4 obcí (necelých 200 z celkového počtu 704). V roce 2014 počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV činil , tj. 73,3 % všech obyvatel kraje, což je pod celorepublikovým průměrem (v ČR 79,9 %). Nejsou dlouhodobě plněny následující závazné cíle Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina: Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů uložených na skládky Omezovat odstraňování odpadů skládkováním Sanace starých ekologických zátěží (starých skládek) Ohrožování krajinného rázu Na území Kraje Vysočina je ohrožován krajinný ráz snahami o umisťování staveb nevhodného měřítka a na esteticky, přírodně a kulturně významná území. Jedná se zejména o vysoké větrné elektrárny (zde se zatím podařilo expanzi zastavit, ale nadále je zde vysoké riziko záměrů staveb VVE, které by mohly narušit krajinný ráz) a o areály solárních panelů (kde je v kraji řada postižených lokalit) apod. Zdroj: KÚ Kraje Vysočina 27

29 Seznam zkratek a terminologický slovník AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BSK 5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní CDV, v.v.i. Centrum dopravního výzkumu, veřejná výzkumná instituce CENIA CENIA, česká informační agentura životního prostředí CO oxid uhelnatý CO 2 oxid uhličitý ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku dichromanem draselným ČOV čistírna odpadních vod ČSN česká státní norma ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální DPH daň z přidané hodnoty EVVO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta CHKO chráněná krajinná oblast IPPC integrovaná prevence a omezování znečištění IRZ integrovaný registr znečišťování KHS Krajská hygienická stanice KHS krajská hygienická stanice KÚ krajský úřad L dvn indikátor pro 24 hodinovou hlukovou zátěž L n indikátor pro noční hlukovou zátěž v čase mezi 22 6 hod. EO ekvivalentní obyvatel EVVO ekologická výchova a vzdělávání MA21 místní Agenda 21 MAS místní akční skupina MZe Ministerstvo zemědělství NH 3 amoniak + N NH 4 amoniakální dusík N NO 3 dusičnanový dusík NO x oxidy dusíku N 2O oxid dusný NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace NRL pro Národní referenční laboratoř pro komunální hluk při Státním zdravotním ústavu komunální hluk se sídlem v Ostravě P celk. celkový fosfor PAU polycyklické aromatické uhlovodíky PM suspendované částice 28

30 PP přírodní památka PR přírodní rezervace produkce komunálních produkce komunálních odpadů od občanů včetně produkce komunálních odpadů odpadů vznikajících při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání na území obce ( REZZO 1 velké stacionární zdroje znečišťování REZZO 2 střední stacionární zdroje znečišťování REZZO 3 malé stacionární zdroje znečišťování REZZO 4 mobilní zdroje znečišťování SEV středisko ekologické výchovy SHM strategické hlukové mapování SO 2 oxid siřičitý s.p. státní podnik TZL tuhé znečišťující látky ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů s.p. státní podnik území s překročením dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příloha 1, bod : imisního limitu území s překročením imisního limitu včetně přízemního ozonu pro alespoň jednu uvedenou znečišťující látku (SO 2, CO, PM 10, PM 2,5, NO 2, benzen, Pb, As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, O 3) VN vodní nádrž VOC těkavé organické látky VVE vysoká větrná elektrárna VÚV T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce z.s. zapsaný spolek 29

Hodnocení životního prostředí v Kraji Vysočina. Tereza Ponocná

Hodnocení životního prostředí v Kraji Vysočina. Tereza Ponocná Hodnocení životního prostředí v Kraji Vysočina Tereza Ponocná Hodnocení životního prostředí v ČR Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů - 12 Zprávy

Více

Hodnocení životního prostředí ve Zlínském kraji Tereza Ponocná

Hodnocení životního prostředí ve Zlínském kraji Tereza Ponocná Hodnocení životního prostředí ve Zlínském kraji Tereza Ponocná 18. 5. 2015, KÚ Zlínský kraj Hodnocení životního prostředí v ČR Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění

Více

Hodnocení životního prostředí v Královéhradeckém kraji Tereza Ponocná

Hodnocení životního prostředí v Královéhradeckém kraji Tereza Ponocná Hodnocení životního prostředí v Královéhradeckém kraji Tereza Ponocná 30. 5. 2015, KÚ Královéhradecký kraj Hodnocení životního prostředí v ČR Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,

Více

Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2014

Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2014 Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl, J.

Více

Zpráva o životním prostředí. v Kraji Vysočina

Zpráva o životním prostředí. v Kraji Vysočina 2014 Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2014 Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná

Více

Hodnocení životního prostředí v Pardubickém kraji Tereza Ponocná

Hodnocení životního prostředí v Pardubickém kraji Tereza Ponocná Hodnocení životního prostředí v Pardubickém kraji Tereza Ponocná 31. 5. 2015, KÚ Pardubický kraj Hodnocení životního prostředí v ČR Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve

Více

Zpráva o životním prostředí. v Královéhradeckém kraji

Zpráva o životním prostředí. v Královéhradeckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Královéhradeckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Královéhradeckém kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T.

Více

Indikátory pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni

Indikátory pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni Indikátory pro hodnocení životního prostředí na národní a regionální úrovni Tereza Ponocná a kolektiv Oddělení hodnocení životního prostředí CENIA, česká informační agentura životního prostředí Proč indikátory

Více

4. Životní prostředí. Zemědělské půdy ubývá ve prospěch lesů

4. Životní prostředí. Zemědělské půdy ubývá ve prospěch lesů 4. Životní prostředí Zemědělské půdy ubývá ve prospěch lesů Největší rozloha chráněných území je na Chrudimsku V Pardubickém kraji pokračoval i v roce 215 dlouhodobý pokles výměry orné půdy, naproti tomu

Více

Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji 2014

Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl, J.

Více

Zpráva o životním prostředí v Olomouckém kraji 2014

Zpráva o životním prostředí v Olomouckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Olomouckém kraji 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl,

Více

Zpráva o životním prostředí v Libereckém kraji 2014

Zpráva o životním prostředí v Libereckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Libereckém kraji 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl,

Více

Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR 2014

Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR 2014 Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl,

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

Zpráva o životním prostředí v Královéhradeckém kraji 2014

Zpráva o životním prostředí v Královéhradeckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Královéhradeckém kraji 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl,

Více

Zpráva o životním prostředí. ve Zlínském kraji

Zpráva o životním prostředí. ve Zlínském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Pro harmonický vývoj krajiny a kvalitu životního prostředí je důležité hospodaření s půdou. Půdní fond

Více

Graf 4. 1 Výměra ekologicky obhospodařované půdy v Královéhradeckém kraji podle okresů

Graf 4. 1 Výměra ekologicky obhospodařované půdy v Královéhradeckém kraji podle okresů 4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Půdní fond: Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Obhospodařovaná půda tvoří 85 % zemědělské půdy. Ekologické zemědělství: Počet ekofarem se za pět let

Více

Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2014

Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl, J.

Více

4. Životní prostředí. Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území.

4. Životní prostředí. Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území. 4. Životní prostředí Téměř 28 % území kraje zaujímají plochy chráněných území. Zhruba tři čtvrtiny plochy okresu Děčín pokrývají chráněná území. Na území Ústeckého kraje se k 31. 12. 215 rozkládalo 1 48

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Půdní fond: Orné půdy opět ubylo

3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Půdní fond: Orné půdy opět ubylo 3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Půdní fond: Orné půdy opět ubylo Ekologické zemědělství: Ekofarem v kraji přibývá Na celkové výměře půdního fondu Zlínského kraje se na konci roku 2011 podílela zemědělská půda 48,9

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Půdní fond Orné půdy ubylo, ostatní plocha se zvětšila

4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Půdní fond Orné půdy ubylo, ostatní plocha se zvětšila 4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Půdní fond Orné půdy ubylo, ostatní plocha se zvětšila Zlínský kraj patří svou rozlohou mezi malé kraje. Svým 5procentním podílem výměry na celkové rozloze republiky obsadil 11. příčku.

Více

Zpráva o životním prostředí v kraji. Hl. m. Praha

Zpráva o životním prostředí v kraji. Hl. m. Praha 2014 Zpráva o životním prostředí v kraji Hl. m. Praha 2014 Zpráva o životním prostředí v kraji Hl. m. Praha Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2014

Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2014 Obsah 1 Úvodní představení Zlínského kraje... 3 2 Ovzduší... 4 2.1 Emisní situace... 4 2.2 Kvalita ovzduší... 5 3 Voda... 6 3.1 Jakost vody... 6 3.2 Vodní

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP zelená linka:

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP zelená linka: PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP 2014+ www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP 2007-2013 Kategorie žádosti Počet Součet z fs celkem Kompostárny a bioplynové stanice 599 2 283 755 428 Sběrné dvory

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková

Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí. Lubomír Paroha Petra Borůvková Hodnocení absorpční kapacity pro prioritu 2 Operačního programu Životní prostředí Lubomír Paroha Petra Borůvková Beroun, 5. Června 2007 Absorpční kapacita Schopnost efektivně a účinně využít finanční zdroje

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zpráva o životním prostředí v kraji Hl. m. Praha 2014

Zpráva o životním prostředí v kraji Hl. m. Praha 2014 Zpráva o životním prostředí v kraji Hl. m. Praha 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Zpráva o životním prostředí. v Pardubickém kraji

Zpráva o životním prostředí. v Pardubickém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Pardubickém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Pardubickém kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a

Více

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP zelená linka:

PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP zelená linka: PRIORITNÍ OSA 3 OPŽP 2014+ www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP 2007-2013 Kategorie žádosti Počet Součet z fs celkem Kompostárny a bioplynové stanice 599 2 283 755 428 Sběrné dvory

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice. Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Trmice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Monitorování kvality ovzduší v České republice Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orné půdy ubylo, ostatní plocha se zvětšila

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orné půdy ubylo, ostatní plocha se zvětšila 4. Životní prostředí Půdní fond: Orné půdy ubylo, ostatní plocha se zvětšila Zlínský kraj patří svou rozlohou mezi malé kraje. Svým pětiprocentním podílem výměry na celkové rozloze republiky obsadil 11.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Praha životní prostředí Ročenka zpráva o stavu životního prostředí

Praha životní prostředí Ročenka zpráva o stavu životního prostředí Praha životní prostředí 2010 Ročenka zpráva o stavu životního prostředí Praha životní prostředí 2010 magistrát hlavního města prahy Děkujeme všem institucím, které poskytly údaje ke zpracování ročenky.

Více

Zpráva o životním prostředí v Pardubickém kraji 2014

Zpráva o životním prostředí v Pardubickém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Pardubickém kraji 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl,

Více

Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, SEKM, VODA

Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, SEKM, VODA Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, SEKM, VODA Aarhuská úmluva (celým názvem Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v

Více

Zpráva o životním prostředí. ve Středočeském kraji

Zpráva o životním prostředí. ve Středočeském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji 2014

Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji 2014 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná L. Hejná Autoři: E. Koblížková, J. Kratina, J. Mertl,

Více

Přístupy k tvorbězpráv oživotním prostředív České republice Stav životního prostředívčr vroce2015

Přístupy k tvorbězpráv oživotním prostředív České republice Stav životního prostředívčr vroce2015 Přístupy k tvorbězpráv oživotním prostředív České republice Stav životního prostředívčr vroce2015 Tereza Ponocná 25. května 2017, Bratislava Hodnoceníživotního prostředív ČR Zákon č. 123/1998 Sb., o právu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů Emise Emisní bilance a projekce Databáze REZZO Inventarizace skleníkových

Více

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí Životní prostředí v ČR Stav životního prostředí ČR se dlouhodobě od roku 1990 zlepšuje,

Více

Zpráva o životním prostředí. v Ústeckém kraji

Zpráva o životním prostředí. v Ústeckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná

Více

Zpráva o životním prostředí. v Olomouckém kraji

Zpráva o životním prostředí. v Olomouckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Olomouckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Olomouckém kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L.

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Zpráva o životním prostředí. v Libereckém kraji

Zpráva o životním prostředí. v Libereckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Libereckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Libereckém kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L.

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2016

Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2016 Zpráva o životním prostředí v Kraji Vysočina 2016 Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná Autoři: J. Mertl, T. Myšková, H. Pernicová, J.

Více

Jakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice

Jakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice Jakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice Zpracovatelé Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. odborný konzultant, návrh monitoringu mikropovodí a jeho

Více

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR

od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR od myšlenek k aplikacím Rut Bízková, předsedkyně TA ČR index (2=1) Stav životního prostředí v ČR Energetická náročnost hospodářství Energetická náročnost HDP v ČR [%], 23 211 Energetická náročnost hospodářství

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů

Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Metodiky inventarizace emisí jednotlivě a hromadně sledovaných zdrojů Emisní databáze Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO) Bilance emisí od r. 2000 Historické údaje o emisích stacionárních zdrojů

Více

Zpráva o životním prostředí. v Jihočeském kraji

Zpráva o životním prostředí. v Jihočeském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Jihočeském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Jihočeském kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L.

Více

Zpráva o životním prostředí. v Plzeňském kraji

Zpráva o životním prostředí. v Plzeňském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná

Více

Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, CENIA, SEKM, VODA

Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, CENIA, SEKM, VODA Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, CENIA, SEKM, VODA Aarhuská úmluva (celým názvem Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně

Více

Zpráva o životním prostředí. v Ústeckém kraji

Zpráva o životním prostředí. v Ústeckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji 2014 Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji Zpracovala: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Celková redakce: T. Ponocná a L. Hejná

Více

Produkce a nakládání s odpady. v roce 2010. Ing. Jiří Hrbek. Ing. Miloslava a Veselá. prostředí ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. www.czso.

Produkce a nakládání s odpady. v roce 2010. Ing. Jiří Hrbek. Ing. Miloslava a Veselá. prostředí ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. www.czso. Produkce a nakládání s odpady v roce 2010 Ing. Jiří Hrbek Ing. Miloslava a Veselá Odbor statistiky ti tik zemědělství, lesnictví a životního prostředí Statistické zjišťování o odpadech (Odp 5-01) Produkce

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Počátky Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 3084 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 2657 Hustota obyvatel: 86 obyv/km

Více

Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR

Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Seminář Ekomonitor, Praha, 21.2.2017 Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah Strategie Emisní a imisní analýza Scénáře vývoje

Více

Územně analytické podklady Kraje Vysočina

Územně analytické podklady Kraje Vysočina Územně analytické podklady Kraje Vysočina 4. úplná aktualizace Pořizovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina Odbor územního plánování a stavebního řádu KVĚTEN 2017 Zpracovatel 1. 4. úplné aktualizace ÚAP KrV:

Více

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina 4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Čakovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Čakovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 2 ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ Ing. Jan Kužel, Ing. Jiří Morávek odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah prezentace Globální cíl l a specifické

Více

Zpráva o ochraně životního prostředí

Zpráva o ochraně životního prostředí Zpráva o ochraně životního prostředí Zpráva o ochraně životního prostředí shrnuje důležité aspekty výrobních i nevýrobních činností Lučebních závodů a.s. Kolín a jejich dopady na životní prostředí. Poskytuje

Více