Osobnostní faktory spokojenosti studentů společenskovědních oborů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Osobnostní faktory spokojenosti studentů společenskovědních oborů"

Transkript

1 Osobnostní faktory spokojenosti studentů společenskovědních oborů [bakalářská práce] Tomáš Škrábal Vedoucí práce: PhDr. Ivana Poledňová, CSc. Brno FSS MUNI [2015]

2 Abstrakt Práce se zabývala tématem osobnostních charakteristik studentů společenskovědních oborů. Na základě zjištěných vztahů dimenzí jednotlivých dimenzí pětifaktorového modelu osobnosti a kategorií v Hollandově modelu RIASEC byl předpokládán pozitivní vztah otevřenosti vůči zkušenosti a spokojenosti se studiem oborů společenskovědního zaměření. Na základě zjištění o vztazích kategorií RIASEC protichůdných jedincovému zaměření na spokojenost se studijním oborem a shodných prvků v definicích kategorií zahrnujících společenskovědní obory byl předpokládán pozitivní vztah teoretického zaměření vůči spokojenosti s oborem a negativní vztah praktického zaměření vůči spokojenosti s oborem. Na základě předchozích zjištění byla otevřenost zkušenosti předpokládána jako nejsilnější prediktor spokojenosti s oborem z výše uvedených proměnných. Pro měření otevřenosti vůči zkušenosti byl použita česká verze NEO-FFI. Pro měření zaměřenosti dotazník TE-ZA-DO. Pro měření spokojenosti se studijním oborem přeložený dotazník AMSS. Dotazníky byly přes internet vyplněny 108 studenty oborů na FSS (36 žen, 72 mužů, průměrného věku 21 let). Z hypotéz byla do určité míry potvrzena pouze ta, která předpokládala negativní vztah mezi praktickou zaměřeností a spokojenosti se studijním oborem (r=-0,14, sig (1- tailed)=0,07). Příčiny těchto výsledku, jejich interpretace, omezení studie a doporučení pro další výzkum jsou probírány v diskuzi. Klíčová slova: [Spokojenost se studijním oborem, Společenskovědní obory, RIASEC, Otevřenost vůči zkušenosti, NEO-FFI, Rozumové zaměření, AMSS, TE-ZA-DO] The topic of this work was to explore relationship between certain personal traits and satisfaction of students with social science major. These personality traits were opennes to experience and interests (practical and teoretical). Hypotheses were based on relationship between factors of big five model of personality and categories in model RIASEC and on common elements in some definitions of categories in model RIASEC. First hypothesis predicted that there will be positive relationship between levels of openness to experience and major satisfaction. Next two predicted positive relationship between level teoretical interest and major satisfaction and negative relationship between practical interests and major satisfaction. According to last hypothesis, openness was supposed to be strongest predictor of major satisfaction. To test these hypotheses, we used following methods : Czech version of NEO-FFI for openness to experience. Translated AMSS for major satisfaction. TE-ZA-DO for teoretical/practical interets. Methods were completed on internet by 108 students of FSS MUNI (72 females, 26 males, mean age of 21 years). From the hypotheses, only negative relationship between practical interests and major satisfaction was confirmed to a certain degree (r=-0,14, sig (1-tailed)=0,07). Causes of those results, their interpretation, restriction of this work and recommendation for next research are discussed. Keywords: [Major satisfaction, Social sciences, RIASEC, Openness to experience, NEO-FFI, AMSS, TE-ZA-DO, Theoretical/ practical interests]

3

4 Prohlašují, že jsem práci vypracoval samostatně a že jsem všechny použité zdroje uvedl v seznamu literatury V Dobré dne Tomáš Škrábal:

5 Děkují paní doktorce Ivaně Poledňové za vedení práce. Rodině za různorodou podporu při jejím vypracování a všem osobám, jež se podílely na překladu dotazníku. V neposlední řadě děkují také všem respondentům, kteří se rozhodli vyplnit dotazníky.

6

7 Abstrakt Obsah Teoretický úvod... 1 Otevřenost vůči zkušenosti... 1 Spokojenost se studijním oborem... 2 Zaměření jedince... 4 Teorie kongruence... 8 Výzkumná otázka a hypotézy... 9 Metoda... 9 Výzkumný soubor... 9 Metody Výzkumný postup, design Analýza Výsledky Hypotézy 1, 2 a Hypotéza Diskuze Interpretace a implikace zjištění Omezení Náměty a doporučení pro další výzkumy Shrnutí Literatura Přílohy

8 Spokojenost studentů společenskovědních oborů 1 Teoretický úvod Výběr studijního oboru na vysoké škole je zajisté důležitým rozhodnutím v životě každého jedince, který se rozhodne pokračovat ve studiích po dokončení střední školy. Toto rozhodnutí s velkou pravděpodobnosti nasměruje profesní dráhu jedince na celý život a jedná se tak o jednu z důležitých vývojových výzev (Super, cit. podle Nauta, 2007). Je proto určitě dobře rozhodnout se tak, aby toho dříve nebo později člověk nelitoval. Jenže jak poznat správnost volby? Podle budoucího uplatnění na trhu práce? Platu? Nebo až podle toho jak se cítí ve svém zaměstnání spokojený? Nebo naopak dle spokojenosti již za studií? Právě ten poslední způsob bude tématem této práce. Již na škole se totiž spokojenost může projevovat dosti výrazným způsobem. Spokojenější studenti mají tendenci se ve škole více snažit (Bryant, 2006; Özgüngör, 2010). Ve výsledku pak spokojenější studenti více navštěvují přednášky nebo se celkově více angažují v životě školy a mají také větší šanci úspěšně školu dokončit (Tessema, Ready a Yu, 2012; Jamelske, 2009). Jak je vidno, spokojenost studentů je důležitá jak z pohledu žáků samotných, tak i škol. Je tedy určitě vhodně zjistit, jaké prvky osobnosti hrají roli ve spokojenosti se studiem oboru určitého zaměření. Právě toto je účelem této práce. Na následujících řádcích tak bude zkoumán vliv určitých osobnostních charakteristik na spokojenost studentů se studiem oborů určitého zaměření. Tedy tématem, kterým se do teď zabývalo relativně málo studií, (McIlveen, Beccaria a Burton, 2013). Těmito osobnostními charakteristikami, vybranými na základě teoretických předpokladů uvedených níže této studii, jsou otevřenost vůči zkušenosti a rozumová zaměřenost jedince. Obory, u kterých byl zjišťován vliv těchto proměnných na spokojenost s jejich studiem, jsou společenskovědního zaměření. Otevřenost vůči zkušenosti Otevřenost vůči zkušenosti je pátou dimenzí pětifaktorového modelu osobnosti (FFM), přičemž těmi dalšími jsou extraverze (míra do jaké je jedinec společenský, aktivní a energický), přívětivost (míra do jaké je jedinec přívětivý k druhým lidem), svědomitost (míra do jaké jedinec plní povinností) a neuroticismus (míra do jaké se jedinec vyrovnává s psychickou zátěží) (Costa a McCrae, cit. podle Hřebíčkova, 2010). Tento model je výsledkem sbližování mezi lexikálním přístupem k měření osobnosti a dotazníkovým směrem (McCrae, 1994). Přičemž lexikální způsob je založen na použití přídavných jmen definujících charakteristiky osobnosti (kupříkladu Goldberg, 1990). Ten druhý pak měří osobnostní charakteristiky prostřednictvím škál měřících psychologické konstrukty dané teoriemi osobnosti (například Eysenck a Eysenck, 1975) (McCrae, 1994). Základním principem výsledného pětifaktorového modelu osobnosti je opakované seskupování osobnostních charakteristik do výše uvedených, na sebe nezávislých pěti dimenzí na základě sebeposouzení nebo na základě posouzení, které je prováděno druhýmí (Hřebíčková 2004). Pomocí skórů v rámci výše uvedených dimenzí pak tento model poskytuje obecný popis osobnosti jedince (McCrae a John, 1992). Dimenze pětifaktorového modelu osobnosti lze měřit více dotazníky. Výše uvedené dimenze byly pojmenovány podle 240 položkového NEO PI-R či kratšího 60 položkového NEO FFI (Costa a McCrae, 1992) (v češtině Hřebíčková, 2004; Hřebíčková a Urbánek, 2001). Stejně nazvané dimenze pak měří také 44 položkový Big Five Inventory (Benet-Martinez a John, 1998). Jinak pojmenované dimenze pětifaktorového modelu měří Goldbergův (1992) dotazník pomocí protikladných přídavných jmen, přičemž odlišně pojmenovanými dimenzemi jsou: emoční stabilita (neuroticismus), surgency (extraverze) a nakonec intelekt (otevřenost vůči zkušenosti). Pro tuto práci klíčovou dimenzi otevřenost vůči zkušenosti (dále v úvodu jen OVZ) lze charakterizovat jako intrapsychickou proměnou, která ovlivňuje sociální percepci a utváření postojů, politickou angažovanost či výběr přátel a snoubenců (McCrae a Sutin, 2009). Je to velmi široká dimenze individuálních rozdílů, která se dále děli na šest pod-dimenzí ve kterých mohou být lidé bud (relativně) otevření nebo naopak uzavření (McCrae, 1992). Tyto pod-dimenze se nazývají: fantazie (fantasy), estetika (aesthetics), pocity (feelings), činnosti (actions), myšlenky (ideas) a hodnoty (values) (McCrae a Costa, 1997). Celkově si tak jedinci s vysokou úrovní OVZ

9 2 Spokojenost studentů společenskovědních oborů přisuzují bohatou fantazii a udávají také větší vnímavost a otevřenost vůči svým pocitům, a to vůči jak pozitivním tak negativním, než jedinci s nízkou úrovní OVZ. Lidé s vysokou úrovní OVZ se dále také považují za vědychtivé a intelektuálně zaměřené a se zájmem a citlivostí vůči umění nebo kráse. Vysoká úroveň OVZ může také značit nekonvenční chování a jedinci s vyšší úrovní OVZ také nemají problém s přebíráním nových hodnot nebo myšlenek. Naopak jedinci s nízkou úrovní OVZ jsou spíše konzervativní, s nezájmem o umění, postrádající zvědavost a dávající také spíše přednost známému a osvědčenému. Nakonec lidé s vysokou úrovní OVZ otevřenost obdivují, naopak lidé s nízkou zatracují (Hřebíčková a Urbánek, 2001; McCrae a Sutin, 2009). Úroveň osobnostního rysu OVZ prokazuje vysokou stabilitu během dospělostí (Terracciano, Costa a McCrae, cit. podle McCrae a Sutin, 2009) avšak ukazuje rostoucí trend od rané adolescence do období mezi rokem života, po té pak postupně klesá (McCrae et al., cit. podle McCrae a Sutin, 2009). Výše uvedené obecné charakteristiky OVZ u jedinců si můžeme konkrétněji vyjádřit pomocí zjištěných vztahů s některými dalšími (pro tuto studii více čí méně relevantními) konstrukty z psychologie osobnosti a individuálních rozdílů. Pokud začneme vztahem k OVZ k dalším faktorům z pětifaktorového modelu osobnosti, tak v rámci něj byl pouze nalezen významnější vztah vůči extraverzi (r= 0,35) (Aluja, Garcia a Garcia, 2003; Garcia, Aluja, Garcia a Cuevas, 2005). Úroveň OVZ dále kupříkladu negativně koreluje s potřebou kognitivního zahrazení (r= -0,42) (Costa a McCrae cit. podle McCrae a Sutin, 2009). Tedy s konstruktem týkajícím se zpracování informací a vytváření úsudku u jedinců, jež značí potřebu získat jakoukoliv definitivní odpověď na otázku, a to za účelem vyhnout se pocitům zmatení a nejednoznačnosti (Webster a Kruglanski, 1994). V kontextu předešle uvedené informace nepřekvapí zjištěný pozitivní vztah (r= 0,50) OVZ k potřebě poznávání (need for cognition) (Sadowski a Cogburn, 1997). Potřebu poznávání lze charakterizovat jako tendenci jedince zabývat se náročnými rozumovými aktivitami a užívat si je (Cacioppo a Petty, 1982). Co se týče kreativity, tak zde byly nalezený korelace (r=0,40) ze škálami měřící divergentní myšlení, jež je považováno za indikátor kreativity (McCrae cit. podle McCrae a Sutin, 2009). Úroveň OVZ dále také pozitivně koreluje (r=0,34) s úrovní sensation seeking (Aluja et al., 2003). Rys sensation seeking lze definovat jako vyhledávání různorodých, nových, komplexních a intenzivních pocitů a zážitků, a to i za cenu fyzického, právního nebo finančního riskování (Zuckerman, cit podle Zuckerman, 2009). Co se týče vyznávaných hodnot, tak zde v roce 2004 na vzorku vysokoškolských studentů Aluja a Garcia zjistili, že vyšší úroveň intelektu (dotazník byl výše uvedený Goldbergův z roku 1992, mezi ním a OVZ jsou však obvykle silné korelace (McCrae a Sutin, 2009)), se pojí s vyznáváním hodnot jako je prestiž, řád nebo odpovědnost. Z výše uvedených charakteristik lze nabýt dojmu, že OVZ je konstrukt velmi podobný a možná i shodný inteligenci, což navíc umocňuje i jeho pojmenování intelekt v rámci jednoho z dotazníků. Není to však úplně pravda, a i když sice vykazuje signifikantní pozitivní korelaci s nástroji měřící fluidní inteligencí, tak se ale jedná o nízké hodnoty (r= 0,09 a 0,18) (Moustafi, Furnham a Crump, 2006; Ashton, Lee, Vernon a Jang, 2000). Korelace s měřidly krystalické inteligencí je sice vyšší než fluidní, nicméně také nikterak vysoké (r= 0,37) (Ashton, et al. 2000). Spokojenost se studijním oborem Spokojenost obecně lze z objektivního pohledu označit jako jeden ze způsobů jak hodnotit kvalitu života jedince, a to podle toho, zda jedinec v životě dosahuje toho, co chce. Tento přístup stojí na předpokladu, že jedinec se snaží v životě vybírat a dělat ty věci, které jsou v souladu s jeho postoji, schopnostmi a zájmy (Diener a Suh, 1997). Ze subjektivního hlediska je spokojenost jednou z klíčových faktorů, podle nichž jedinec posuzuje svůj pocit osobní pohody (Ryff a Keyes, 1995). Spokojenost je tak součástí psychologického konstruktu pociťované osobní pohody (subjective well-being). Dle tohoto konstruktu jsou nálady a pocity lidí neustále odvislé od situací, kterými jedinec právě prochází a také dle toho, jak posuzuje svou životní situaci celkově. Zde právě přichází na řadu spokojenost, a to jak globální se životem jako celkem, tak i s jeho konkrétními doménami (zaměstnaní, škola, atd.) (Diener, 2000). Dalšími složkou pociťované osobní pohody dle Dienera

10 3 Spokojenost studentů společenskovědních oborů (2000) pak je poměr pociťovaných pozitivních emoci vůči negativním. Podrobnější model osobní pohody můžeme nalézt v článku od Ryffové a Keyesové z roku Tento model dělí pocit osobní pohody na pozitivní obraz sebe sama a také na svou minulost (self acceptance), pocit růstu v různých aspektech života (personal growth), pocit že vedeme smysluplný život (purposeful life), kvalitní a positivní interpersonální vztahy (Positive Relations With Others), pocit že máme kontrolu nad svým životem a prostředím kde se pohybujeme (Environmental Mastery) a pocit sebe-určení (autonomy). Jak je tedy vidno, tento model spokojenost explicitně neobsahuje, ovšem srovnáním naměřených hodnot dotazníku využívající tento model s těmi, jež faktor spokojenosti měří, bylo zjištěno, že hodnoty celkové spokojenosti středně až silně pozitivně korelují s faktory self acceptance a enviromental mastery (Ryff a Keyes, 1995). Zdá se tedy, že spokojenost jedince je silně spjata s prostředím, ve kterém se pohybuje a vlastním sebe-obrazem. Spokojenost studenta s vysokou školou lze brát jako relativně krátkodobý postoj, který vychází ze zkušenosti s navštěvovanou vysokou školou (Elliot a Healy, 2001), který však má významný vztah s celkovou spokojeností jedince (r=0,51) (Lounsbury, Saudargas, Gibson a Leong, 2005). Konkrétnější představu o tom, co taková obecná spokojenost s vysokou školou může obsahovat, nám mohou poskytnout sub-škály dotazníku CSSQ (Betz, Betz a Menne, 1989). Tento dotazník, měřící celkovou spokojenost studenta s vysokou školou, jich skrývá celkem 5, přičemž každá se zaměřuje na jiný aspekt fungování jedince na škole. První z nich je zvaná kompenzace (compensation) a značí pocit adekvátní odměny za odvedenou práci, další je zvaná společenský život (social life) a sleduje kvalitu sociální sítě. Další je dimenze zvaná pracovní podmínky (working condition) a značí materiální podmínky školy. Následuje uznání (recognition) jez značí potřebu získávat pozitivní zpětnou vazbu za odvedenou práci. Poslední dimenze se týká kvality výuky (quality of education) (cit, podle DeWitz a Walsh, 2002). Jak je tedy vidno, spokojenost s VŠ je velmi širokým konstruktem a není proto divu, že se zjišťování spokojenosti mnohdy omezí na mnohem užší jednotky. Můžeme se tak kupříkladu soustředit pouze na spokojenost s obsahem jednotlivých předmětů (Özgüngör, 2010), s učiteli, velikostí tříd nebo karierním a školním poradenstvím (Corts, Lounsbury, Saudargas a Tatum, 2000). Spokojenost se studiem na vysoké škole je tedy velmi širokým konstruktem zahrnujícím mnoho faktorů, ovšem na kterých nejvíce záleží? Stejnou otázku si položil v roce 2002 Elliot a použitím dotazníku s 12 dimenzemi významově shodnými s některými výše uvedenými zjistil, že nejsilnějšími prediktory spokojenosti bylo zaměření na studenta (student centeredness) a efektivita instrukcí (instructional effectivness). To první značí, jak se dle studenta univerzita snaží, aby se on sám cítil pro ní důležitý a zahrnuje tak kupříkladu vlídnost pracovníků školy nebo pocit sounáležitosti studenta se školou. Efektivita instrukcí pak značí spokojenost studenta s akademickou stránkou věci, a patří do ní třeba variabilita nabídky předmětů nebo efektivita vyučování. Jako takový mezistupeň mezi globální spokojeností s vysokou školou a spokojeností s jednotlivými aspekty jako je velikost tříd nebo kvalita učitelů lze brát pro tuto práci klíčovou spokojenost se studijním oborem. Studijní obor (anglicky major) lze totiž definovat jako blízké prostředí tvořené lidmi a aktivitami se kterými je v kontaktu skoro každý den a je tak relativně dobře definovatelným pod-prostředím v rámci vysoké školy (Nafziger, Holland, a Gottfredson, 1975). Studijní obor tak lze možná označit jako zúžený okruh některých výše uvedených faktorů. Dá se také říci, že studijní obor diferencuje zkušenosti získané studenty rámci studia na jedné škole. To, že studijní obor hraje klíčovou roli ve zkušenostech ze školou a ovlivňuje tak spokojenost studenta se studiem nad rámec vysoké školy, kterou jedinec navštěvuje, napovídá studie z roku 2009 od Garcia-Aracil. Studie zjišťovala spokojenost se studiem na vysoké škole u jejich absolventů, kteří byli rozdělení podle typu oborů, které studovali (společenské vědy, právo, medicína, přírodověda, atd.). Zajímavé na této studii je také to, že část dat byla posbírána také u nás v ČR. Přičemž bylo zjištěno, že úroveň spokojenosti se školou se liší obor od oboru a kupříkladu tak absolventi společenskovědních oborů ji prokazovali vyšší než přírodovědci nebo právníci. Vztah spokojenosti (jak se školou, tak i obecnou) a pětifaktorového modelu zkoumala již zde citovaná studie z roku 2005 (Lounsbury, et al), která zjistila významný pozitivní vztah obou

11 4 Spokojenost studentů společenskovědních oborů typů spokojenosti ze všemi faktory modelu kromě pro nás velmi důležité OVZ, přičemž ta pouze významně korelovala se spokojenosti s vysokou školou (r=0,21). Vztah pětifaktorového modelu osobnosti a přímo spokojeností se studijním oborem zkoumala studie z roku 2013 od McIlveena a kolegů, přičemž objevila signifikantní vztah vůči ní u všech pěti dimenzí (kromě neuroticismu všechny pozitivní). Tato studie nicméně při měření spokojenosti studenty nediferencovala dle oborů. Vztah pětifaktorového modelu se spokojeností s konkrétním studijním zaměření (obchod) zjišťovala studie z roku 2007 (Logue, Lounsbury, Gupta a Leong) a našla její významný pozitivní vztah se svědomitostí (r=0,24), extraverzí (r=0,27) a emoční stabilitou (r=0,21). Studie zabývající se vztahem modelu big five a spokojenosti studentů společenskovědního zaměření, nebyla autorovi v době psaní studie známa. Zaměření jedince Zájem či zaměření lze z fenomenologického pohledu definovat ze dvou stran. Subjektivně jako druh požitku, jež je založen na sympatiích vůči určitým objektům či činnostem nebo vědomím možnosti se zabývat předmětem zájmu a získávat o něm informace (Smékal, 2002). Nebo objektivně jako specifickou výběrovou reakci vůči určitým objektům nebo vykonávání činnosti spojených s předmětem zájmu. Zájem se v tomto případě projevuje příklonem či přibližováním se k zájmovým objektům nebo volbou jednání, úkonů, které se týkají předmětu zájmu (Smékal, 2002, s. 250). Zájem jako takový tak obsahuje tři složky, a to kognitivní, konativní a afektivní. Kognitivní ve smyslu koncentrace pozornosti jedince na okruh předmětů a jevů určitého tématu. Konativní ve smyslu motivace a následného chování ve snaze přiblížit se objektu zájmu. A nakonec afektivní ve smyslu příjemného emočního prožitku (uspokojení) při interakci s daným objektem zájmu. Smékal (2002) dále dělí zájmy do tří kategorií a to na zájmy o ideje (vědecké, literární nebo estetické), o lidi (za účelem zisku, nebo pro pouhý kontakt s nimi) a zájem o věci (za účelem sbírání nebo manipulace). Jedním ze základních modelů vztahu osobnosti a pracovních/studijních zájmů je Hollandův RIASEC (1997). Zkratka R (realistic) I (investigative) A (artistic) S (social) E (enterprising) C (conventional) označuje šest typů povolání či zaměření, jež lze kategorizovat podle psychologických charakteristik a prvků, jež jsou sdílená mezi jedincem a prostředím (jejich definice obsahuje tabulka číslo 1). Výsledné chování jedince je pak právě důsledkem interakce mezi charakteristikami jedince a prostředí (Holland, cit. podle Costa, McCrae a Holland, 1984). Kupříkladu tak energický a sebevědomý jedinec, jež je často a rád středem pozornosti si bude hledat takové povolání, při kterém tyto charakteristiky bude moci projevovat. Což mohou být povolání manažera nebo prodejce, jež patří do kategorie Enterprising (Costa, McCrae a Holland, 1984). Většinu povolání tak lze zařadit to těchto šesti kategorií, kupříkladu povolání psychologa nebo učitele lze zařadit do kategorie social, či povolání účetního nebo programátora do kategorie conventional (Holland, 1969; University of Oklahoma, n.d.). Je však potřeba dodat, že kategorie modelu RIASEC jsou zjednodušující a ve výsledku tak i omezující, jelikož minimálně v současných USA kategorie modelu rozhodně nepokrývají plné spektrum povolání (Deng, Armstrong a Rounds, 2007). Nicméně autoři studie uvedené v předchozí větě také podotýkají, že pokud zájmy daného jedince spadají do dané kategorie, může být model RIASEC dostačující k nasměrování karierní dráhy. Čímž tak model splňuje jeden ze zamýšlených cílů autora (Holland, 1969). Pro tento účel (a nejenom ten) pak existuje třeba dotazník SDS (Holland, 1985). Vztahy jednotlivých kategorií lze na základě mezi-korelační matice podrobněji vyjádřit kruhovou/hexagonální strukturou (viz obrázek 1. Rounds, Tracey a Hubert, 1992). Validita strukturálního modelu RIASEC je taková, že korelace kategorií umístěných u sebe (kupříkladu R a I) by měly spolu korelovat více než kategorie umístěny na struktuře ob jeden (R a A) a také naproti sebe (R a S). Kategorie ob sebe by zase měly mít mezi sebou větší korelaci než kategorie naproti sebe (Rounds, Tracey a Hubert, 1992). Pomocí této struktury lze pak klasifikovat jednotlivé zájmové okruhy potažmo zaměstnání podle toho, jak jsou si psychologickými prvky příbuzné a naopak jak vzdálené (Holland, 1969). Pro strukturální validitu tohoto modelu hovoří studie z roku 2007 (Logue, et al.) v niž bylo zjištěno, že hodnoty kategorie E u studentů ekonomické fakulty

12 Spokojenost studentů společenskovědních oborů v USA negativně korelovaly hodnotami kategorií R, I a A. 5 Obrázek 1. kruhový model RIASEC Tématem vztahu faktorů modelů big five a RIASEC se zabývala již zde citovaná studie od Costy, McCraeho a Hollanda z roku 1984, která vztah zkoumala na dospělé populaci. Našla významný pozitivní vztah extraverze k S a E a OVZ s E a A, přičemž OVZ měla silně negativní vztah z C (studie použila pouze faktory OVZ, neuroticimus a extraverzi). Studie z roku 1997 (De Fruyt a Mervielde) zkoumala vztah těchto modelů (využila již kompletní pětku ) na vzorku vysokoškolských studentů a přinesla prakticky totožné výsledky, jako ta z roku 1984, akorát byl objeven vztah svědomitosti s E a OVZ a S (r=0,30), přičemž byl potvrzen negativní vztah C s OVZ (r=-0,18). Dvě předešlé studie a několik dalších analyzovala meta-studie z roku 2002 (Larson, Rottinghaus a Borgen), jejíž výsledky shrnuje obrázek číslo 2. Nejaktuálnější studii na toto téma jsem nalezl tu od McKaye a Tokara (2012), která byla prováděna na populaci studentů VŠ. Tato studie zjistila signifikantní pozitivní vztah OVZ vůči kategoriím I (muži r=0,43, ženy r=0,34), A (muži=0,56, ženy r=0,52) a S (muži=0,36, ženy r=0,31). Tato studie nenalezla, na rozdíl od předešle uvedených, negativní vztah OVZ vůči C signifikantní. Obrázek 2. vztah FFM a RIASEC (pouze pozitivní korelace)

13 Spokojenost studentů společenskovědních oborů 6 Jak je tedy vidno, OVZ se pozitivně signifikantně pojí s kategoriemi A, I a S a negativně s C a to jak případě obecné populace, tak i v rámci populace studentů. Je proto určitě nasnadě si tyto kategorie, společně s dalšími, blíže definovat (tabulka 1.) pomocí charakteristik prostředí a jedince jak jsou uvedeny ve studii z roku 2012 (Pike, Smart a Ethington). Tabulka 1. Definice kategorií RIASEC Kategorie Zájmy jedinců Definice prostředí Realistic (R) Preference Aktivity konkrétních a zaměřené na systematických úkonů konkrétní a se stroji, objekty a praktické zvířaty. Vyhýbání se aktivity interpersonálním založené na úkonům. U druhých práci se stroji a oceňují nástroji. hmatatelné výsledky Odměňována konformita a praktické Investigative (I) Artistic (A) Social (S) Preference aktivit zaměřených na pozorování nebo zkoumání biologických nebo kulturních fenoménů za účelem jejich pochopení nebo kontroly. Vyhýbaní se opakujícím se aktivitám nebo přesvědčování druhých. Oceňují budování a získávání poznatků. Preference neurčitých, nesystematických úkonů nezatížených pravidly za účelem tvorby něčeho nového (umění, produkty). Vyhýbaní se rutinním pracím svázanými s pravidly. U druhých oceňují kreativitu. Preference práce s druhými lidmi za účelem informování, tréninku, léčby nebo učení. Vyhýbání se úspěchy. Aktivity založené na intelektuálních a analytických úkonech zaměřených na vytváření a používání poznatků. Odměňování skepticismu a vytrvalosti při řešení problémů. Aktivity zaměřené na nesystematické a neurčité aktivity založené emocionální expresivitě účastníků. Odměňovány úspěchy v literatuře nebo umění. Aktivity zaměřené na poradenství, učení a léčbu druhých. Schopnosti a charakteristiky spojené s jedinci Manuální zručnost, praktičnost. Nedostatečné sociální kompetence. Vědecké schopnosti, kritické myšlení, zvědavost. Postrádají přesvědčivost vůči druhým a nejsou dobrými lídry. Inovativní a kreativní. Postrádají obchodní schopnosti. Dobré interpersonální kompetence. Málo zruční a nerozumí si příliš s technikou. Obory s ní spojené strojní a elektrotechnické inženýrství sociologie, ekonomie, biologie Literatura, hudba, architektura, jazyky politologie, psychologie, sociální práce

14 Spokojenost studentů společenskovědních oborů systematickým a spořádaným úkonům s nástroji. U druhých oceňují pomoc druhým. Enterprising (E) Convetional (C) Preference aktivity zaměřených na přesvědčování druhých za účelem organizačních a ekonomických zisků. Vyhýbaní se intelektuálním a vědeckým aktivitám. U druhých oceňují materiální zisky a společenský status Preference systematické a spořádané práce s konkrétními daty. Vyhýbání se neurčitým a nestrukturovaným úkonům. U druhých oceňují úspěch v byznysu nebo politice. Odměňována empatie, společenskost a přátelskost. Aktivity zaměřené na manipulaci s druhými za účelem zisku nebo řádu. Odměňována iniciativa a sebevědomí. Aktivity zaměřené na systematickou manipulaci konkrétními daty podle pravidel. Odměňována je konformita a spolehlivost. Přesvědčiví, dobří lídři a ambiciózní. Spořádání, systematičtí a precizní. Slabé umělecké schopnosti. management, marketing, obchodní administrace účetnictví, analýza dat 7 Zjištění o blízkosti vztahu OVZ a kategorií A, I a S je dalším důkazem validity hexagonální struktury modelu RIASEC (obrázek 1.). Tyto kategorie jsou totiž na něm blízko sebe a naopak kategorie C, kterou s OVZ pojí negativní vztah, je od nich ve struktuře nejdál. I přes jejich společný vztah k OVZ a blízkost na struktuře modelu se definice kategorií A, I, a S ( tabulka č.1) na první dost liší. Při bližším pohledu lze však najít jeden společný prvek, a to jistou nechuť k jasně strukturovaným a opakujícím se úkonům. Na druhou stranu kategorie C právě tyto úkoly vyhledává a naopak se vyhýbá neurčitým a jasně nestrukturovaným aktivitám. Ty zas pro změnu vyhledávají kategorie umístěné v hexagonu naproti. Lze tak určitě tvrdit, že kategorie A, I a S a na druhé straně C tvoři v jistém smyslu proti protipóly tolerance vůči neurčitosti a nestrukturovanosti věcí v životě. Což v kontextu jejich vztahu k OVZ dává smysl. Jak je totiž uvedeno v odstavci o OVZ, její úroveň se negativně pojí s konstruktem kognitivního uzavření a na druhou stranu pozitivně s potřebou poznávání. Přímo zaměřenosti jedince na teoretické, neurčité a nestrukturované úkoly sleduje dimenze dotazníku TE-ZA-DO (Smékal, 2004) zvaná rozumové zaměření. Přičemž jeden pól značí teoretický typ jedince, jež je zaměřený na abstraktní teoretické poznávání, kdežto ten druhý značí prakticky založeného jedince, jež se snaží poznatky prakticky využít. Přičemž preferuje strukturovanost a pořádek (Smékal, 2003). V kontextu výše uvedeného lze určitě předpokládat, že s prvním pólem jsou spojené kategorie A, I a S a s tou druhou C. Další společný faktor kategorií A, I a S lze nalézt v kolonce obory s nimi spojené (tabulka 1). A to silné zastoupení oborů společenskovědního nebo humanitního zaměření. Jelikož možností kategorizace oborů potažmo věd je mnoho (Dostál a Plháková, 2013), pro tuto práci klíčové společenskovědní obory jsme identifikovali pomocí seznamu studijních programů uvedených na internetové stránce Fakulty Sociálních Studií MUNI a tedy nejžádanější fakulty se společenskovědním zaměřením v ČR (n. d). Ze seznamu těchto studijních oborů patří 3 do kategorie S (psychologie, politologie a sociální práce) a 1 do kategorie I (sociologie). Do kontextu výše

15 8 Spokojenost studentů společenskovědních oborů uvedeného vztahu těchto kategorií k OVZ zapadá zjištění studie z roku 2013 (Dostál a Plháková). V rámci výzkumu na populaci vědeckých pracovníků z celého spektra věd zjistili, že právě u zástupců společenskovědních a jazykovědných oborů se vyskytují nejvyšší hodnoty OVZ. Jako další zjištění této studie nahrávající vztahu OVZ a společenskovědních oborů lze brát to, že právě vědci těchto oborů vykazují vyšší úrovně emoční senzitivity a expresivity než vědci z ostatních oborů. Přičemž jak je uvedeno v odstavci věnovanému OVZ, jedinci s její vyšší úrovní si reportují větší citlivost vůči emocím. Teorie kongruence Kongruenci lze obecně definovat jako soulad, jenž existuje mezi jedincovými potřebami, přáními a zaměřením na jedné straně a situací a odměnami na straně druhé (Spokane, Meir a Catalano, 2000). Teorii kongruence neboli shodou jedince a prostředí (person-environment fit) se zabýval také již zde zmíněný Holland, který jí definuje jako podobnost charakteristik a zájmů jedince s typem práce nebo prostředím ve kterém se jedinec nachází (1997), přičemž dotazníky odvislé od jeho modelu RIASEC se často používají při jeho zjišťování (Spokane et al, 2000). Teorie kongruence pro tuto práci klíčová z toho důvodu, že její míra je mimo jiných (úspěch, stabilita v životě) věcí spojená s obecnou spokojeností jedince a to sice relativně slabě (r= 0,15 až 0,21) ale určitý pozitivní vztah existuje (Tsabari, Tziner a Meir, 2004). Setkávají se tak v ní dva konstrukty důležité pro tuto studii, totiž spokojenost a zaměřenost jedince. Na shodu jedince s prostředím můžeme nahlížet z více úrovní a ve více prostředích, přičemž v nich můžeme nalézt silnější vztahy než výše uvedené. Jednou hlavní oblastí zkoumání kongurence je pracovní prostředí, přičemž kongruence v něm může být na více úrovních. Na pracovní spokojenost má tak kupříkladu silný vztah (r=0,40) shoda osoba-organizace kde dotyčný pracuje nebo shoda osoby s konkrétní prací kterou vykonává (r=0,50), kromě spokojenost má fit osoby s různými prvky pracovního prostředí také vliv na věrnost společnosti nebo skupinovou kohezi na pracovišti (Kristof-Brown, Zimmerman a Johnson, 2005). Dalším polem zkoumání shody osoby a prostředí je pro naší studii důležité prostředí vysoké školy potažmo studijního oboru. V tomto prostředí lze kongruenci nazvat jako shodu mezi zájmy jedince a vybraným studijním oborem (Guan, Shiye, Liu a Yu, 2006). Od výběru takového kongruentního se odvíjí nejen spokojenost na škole nýbrž i v následné kariéře (Tranberg, Slane a Ekeberg, cit. podle Logue, et al, 2007). Vztah kongruence na spokojenost se studiem na vysoké školy byl empiricky zkoumán v Čině v roce 2006 (Guan et al), přičemž bylo opravdu zjištěno, že kongruence je velmi významným prediktorem jak spokojenosti, tak i studijních výsledků. Studie od Guana a kolegů využila pro měření kongruence Čínský model zájmů, jež obsahuje 7 kategorií. V rámci mediačního modelu se korelace spokojeností a známek s úrovní kongruence pohybovaly okolo 0,3. Kongruence jedince s oborem na vysoké škole je důležitá také ve smyslu vývoje schopností a dovedností spojenými s daným oborem (viz, tabulka 1). Feldman, Smart a Ethingtonová totiž v roce 1999 zjistili, že u studentů oborů kongruentních s jejich zájmy došlo k vyššímu nárůstu dovedností a schopností spojených se studovaným oborem než u studentu nekongruetních oborů. Toto zjištění je dle autorů studie v souladu s Hollandovými tvrzeními o tom, že při fungování v kongruentím prostředí dochází k upevňování dovedností s ním spojených. Výše tak uvedené poznatky tak do určité míry potvrzují předpoklad, že kongruence v rámci studijního oboru vede k větší stabilitě při studiích, lepším výsledkům a spokojenosti. Naopak nekongruence vede ke změnám oborů, horším výsledkům a k menší spokojeností (Feldman, et al, 1999). Výše uvedené efekty kongruence na studenty mohou vysvětlit některá zjištění uvedené v prvním odstavci této práce. Jak je z výše uvedeného vidno, shoda se může vyskytovat ve více typech prostředí a na více úrovních a abychom to trochu rozdělili, použijeme klasifikaci těchto fitů jak je teoretizovali Meir, Fassa, Gati a Mayer (cit. podle Spokane, et al. 2000), jež společně s jejich definicemi uvedeme v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 klasifkace shod

16 9 Spokojenost studentů společenskovědních oborů Typ shody Definice Kongruence s povoláním Shoda jedince s povoláním, které vykonává Kongruence s prostředím Shoda charakteristik jedince s charakteristikami osob, které se nacházejí v prostředí Kongruence s aspekty prostředí Shody charakteristik jedince se stavem jednotlivých aspektů prostředí a tím jaké by je chtěl mít Kongruence v rámci dovedností a schopností Shoda mezi požadavky na dovednosti a schopnosti jedince jedince v daném prostředí a dovednostmi a schopnostmi o kterých si myslí, že jedinec má Kongruence v rámci povolání Shoda jedince s jednotlivými prvky práce (nadřízení, tým atd) Volnočasová kongruence Shoda mezi tím co chce jedinec dělat ve volném čase a tím, co opravdu dělá. Pro námi zkoumané prostředí společenskovědních studijních oborů existují silné předpoklady pro to, aby zde uvedené konstrukty OVZ a rozumové zaměření jedince měly mít vliv na kongruenci s jeho jednotlivými aspekty nebo lidmi v prostředí a ve výsledku tak vést k větší spokojenosti s oborem. Pro OVZ hovoří její výše uvedený vztah ke studentům a absolventům společenskovědních oborů. Nebo zjištění, že vyšší úroveň OVZ je u studentů spojená s preferencí písemných prací (essays) jako způsobu hodnocení (Furnham, Nuygards a Chamorro-Premuzic, 2013). Právě písemné práce jsou velmi častými prostředky k hodnocení v rámci předmětů na FSS (viz. sylaby předmětů uvedených ve studijním katalogu Fakulty sociálních studií MUNI (2014). Hodnota OVZ tak může vést jak ke kongruenci s lidmi v prostředí tak i s aspekty. Pro teoretické zaměření hovoří výše popsaný vztah v rámci modelu RIASEC v části úvodu věnované zaměření jedince. Jedinec by tak měl dosáhnout kongruence v rámci jeho dovedností a schopností. Naopak praktické zaměření by mělo kongruenci bránit. K čemuž napovídá zjištění studie z roku 2007 (Logue, et al), že hodnoty kategorií nejvíce vzdálených od kategorie E na modelu RIASEC, tedy A, I a R negativně korelovaly se spokojeností se studiem. Na základě zjištěných vztahů kategorií A, I a S s OVZ také předpokládáme, že OVZ bude z testovaným proměnných nejsilnějším prediktorem spokojenosti se studijním oborem. Výzkumná otázka a hypotézy Téma osobnostní charakteristiky spokojenosti studentů společenskovědních oborů je v této práci zúženo touto výzkumnou otázkou: Jaký vztah má rozumová zaměřenost jedinců a rys otevřenosti vůči zkušenosti na spokojenost se studiem společenskovědního oboru? Jako odpověď na tuto otázku budeme testovat čtyři hypotézy vycházející z výše uvedených poznatků. 1. Mezi otevřenosti vůči zkušenosti a spokojeností se studijním oborem bude existovat pozitivní vztah. 2. Mezi teoretickou zaměřeností jedince a spokojeností se studijním oborem bude existovat pozitivní vztah. 3. Mezi praktickou zaměřeností jedince a spokojeností se studijním oborem bude existovat negativní vztah. 4. Nejsilnějším prediktorem spokojenosti se studijním oborem z výše uvedených proměnných bude otevřenosti vůči zkušenosti. Metoda

17 Spokojenost studentů společenskovědních oborů Výzkumný Soubor Vzorek pro výzkum byl sbírán v rámci populace studentů bakalářských studijních programů Fakulty Sociálních Studií Masarykovy Univerzity v Brně. A to z několika důvodů. Prvním je její sociálně-vědní orientace (Fakulta sociálních studii MUNI, n.d), čímž přesně zapadá do snahy této studie zjistit vztah některých osobnostních charakteristik na spokojenost studentů takto orientovaných oborů. Druhým důvodem je to, že i přes na první pohled velmi široké spektrum 12 nabízených studijních oborů bakalářského studia, mezi které kupříkladu patří environmentální studia, psychologie, mezinárodní vztahy nebo genderová studia (Fakulta sociálních studií MUNI, n.d). Lze dle stránek fakulty všechny tyto obory zařadit do společenských věd (Fakulta sociálních studií MUNI, n.d). Pro tento výzkum to znamená, že můžeme využít data získaná od studenta kteréhokoliv oboru na FSS. Dalším důvodem je mnoho shodných prvku těchto oborů studovaných na fakultě, jako je již zde zmíněné velmi časté využití psaných písemných prací jako prostředku k ohodnocení žáků. S výše uvedenými důvody pro sbírání vzorku v rámci populace studentů se pojí jedno proti, a to možné omezení externí validity výsledků výzkumu (více v diskuzi). Pro určení velikosti vzorku byly jako kotva použity výsledky z podobné studie z roku 2007 (Logue, et al.). Ve které se naměřené signifikantní korelace dimenzí big five a spokojeností se studiem oboru pohybovaly okolo hodnoty 0,25 (0,21, 0,24, 0,27), jež se blíží střední velikosti účinku, která je 0,3. Hodnota 0,25, odpovídající průměru korelací, byla společně s dalšími faktory důležitými pro odhad vzorku zadána do programu G*Power, jehož účelem je zjišťování potřebné velikosti vzorku pro výzkum. Jako nejnižší vzorek pro zjištění nejvyšší přijatelné signifikance nulové hypotézy (alfa =0,10) program určil 103 lidí. Toto číslo tedy bylo nastaveno jako minimální možná hranice velikosti vzorku. V rámci výše uvedené populace byla data sbírány prostřednictvím dotazníků umístěných ve studijních skupinách jednotlivých oborů na sociální sítí Facebook. Vzhledem k většímu množství studijních oborů a jejich kombinací a za účelem maximální reprezentativnosti vzorku studentů fakulty bylo pro identifikaci skupin pro umístění dotazníků využito rozdělení bakalářských oborů uvedené na stránce studijní programy (Fakulta sociálních studií MUNI, n.d). Na této stránce je 12 oborů rozděleno do 7 skupin a to: politologie (bezpečnostní a strategická studia, politologie), mezinárodní teritoriální studia (mezinárodní vztahy, evropská studia), sociologie (genderová studia, sociální antropologie, sociologie), sociální politika a sociální práce (sociální práce, veřejná politika a lidské zdroje), humanitní enviromentalistika (environmentální studia), mediální a komunikační studia (mediální studia a žurnalistika) a psychologie (psychologie). Dotazníky pak byly vloženy vždy do jedné skupiny v rámci každé kategorie, a to buď do prvního, nebo druhého ročníku. Celkem tak byl dotazník umístěn do 7 studijních skupin. Vzhledem k velkému množství kombinací výše uvedených oborů (Fakulta sociálních studií MUNI, 2014) se zdá zbytečné vzorek dělit dle studovaných oborů, takové dělení by navíc pro účely studie nebylo relevantní. Celkově by šla tato metoda výběru vzorku charakterizovat jako samovýběr v rámci uvedených oborových skupin. Velikost vzorku a jeho demografické aspekty shrnuje tabulka číslo 3. Udané studijní obory respondentů jsou uvedeny v příloze číslo Tabulka c. 3. popis vzorku Celkový vzorek Muži Ženy Průměrný věk (SD) 108 (všichni byli ,06 (1,71) studenti některého z oborů na FSS) Etika výzkumu byla zajištěna doprovodným textem k odkazu na dotazníku (viz příloha 3),

18 11 Spokojenost studentů společenskovědních oborů ve kterém byli zájemci o účast ve výzkumu srozumění o jeho tématu a účelu, přičemž hypotézy vyzrazeny nebyly. Byli také ujištěni o jeho anonymitě a o tom, že data budou využita pouze pro účely této práce. Vyplnění dotazníku bylo samozřejmě dobrovolné, a kdo nechtěl tak na odkaz jednoduše neklikl. A i když klikl a něco se mu během jeho vyplňování nezdálo, mohl z něj jednoduše vystoupit bez jakýchkoliv následků, přičemž jeho dosavadní data uložena nebyla. Do každé vybrané skupiny byl odkaz s doprovodným textem dán jen jednou, takže nedocházelo ke spamování skupin. Pokud měli účastníci zájem o výsledky výzkumu, mohli autora práce kontaktovat na ovou adresu, která byla uvedena na závěr dotazníku. Metody Pro měření konstruktů uvedených v hypotézách byly použity tři dotazníky: Academic Major Satisfaction Scale (Nauta, 2007) pro spokojenost se studijním oborem, NEO pětifaktorový osobnostní inventář (Hřebíčková a Urbánek, 2001) pro měření OVZ a pro měření teoretické a praktické zaměřenosti jedince dotazník TE-ZA-DO (Smékal, 2004). Academic Major Satisfaction Scale (škála spokojenosti se studijním oborem) (Nauta, 2007) je dle autorky studie škálou určenou pro měření obecné spokojenosti se studijním oborem. Pro tento účel obsahuje 6 položek skládajících se vždy z výroku a pětibodové škály od 1 do 5, na které má dotazovaný označit, nakolik s výrokem souhlasí. Přičemž 1 značí naprostý nesouhlas a 5 naprostý souhlas. 4 položky z 6 jsou obrácené. Jelikož se jedná o relativně novou a ne příliš známou a rozšířenou metodu je určitě nasnadě si zde říci pár věci o její konstrukci, validitě a reliabilitě. Jak autorka metody uvádí, záměrem bylo vytvořit dostatečně validní a reliabilní nástroj pro měření spokojenosti se studijním oborem, jelikož právě nedostatek psychometricky kvalitních metod na toto téma pouvažuje za důvod toho, že tomuto tématu se nedostává ve výzkumu dostatečného prostoru a pokud se mu nějaká studie věnuje, pro měření spokojenosti používá pouze jednu položku. Což je případ již zde několikrát citované studie z roku 2007 (Logue et al.) a i sami její autoři přiznávají, že by bylo vhodnější použit více položkový nástroj. Autorka metody původně vytvořila 20 položek na základě teoretických poznatků ohledně spokojenost, které byly dvakrát administrovány 237 studentům vysoké školy v rozmezí 2 let. Z těchto položek bylo poté vybráno na základě položkové analýzy a kriteriální validity 6 položek. Jako důkaz kriteriální validity metody její autorka považuje to, že hodnoty těchto vybraných 6 položek dobře rozlišovaly studenty na ty, co svůj obor a opustili a ty co v něm zůstali. Na jiném vzorku 244 studentů byla ověřena vnitřní konzistence 6 položek a ta se ukázala jako velmi dobrá (Cronbachova alpha =0,90). Konstruktová validita byla zjišťována na populaci studentů v Jížní Korei (Sovet, Park a Jung, 2014). Přičemž jako její důkaz byly brány korelace AMSS s nástroji měřící obecnou spokojenost jedince. Nástroj prokazoval velmi dobrou reliabilitu měření (test-retest=0,84, Cronbachova alpha=0,87). Hlavní záměr autorky metody, totiž vytvoření metody pro výzkum spokojenosti s oborem, naplnila využitím této metody Australská studie z roku 2013 (McIlveen, et al). Také v ní prokazoval nástroj velmi dobrou reliabilitu (Cronbachova alfa =0,91). Dotazník AMSS nebyl účastníkům tohoto výzkumu administrován v angličtině. Pilotní překlad provedl autor práce osobně. Poté, z důvodu kontroly a přítomnosti dvou položek s relativně duplicitním významem, (položky 4 a 6 viz. příloha 1) byl proveden překlad druhou osobou, jež byl nezávislý od prvního překladu. Oba dva překlady poté byl zpětně přeloženy třetí osobou s certifikátem CAE. Ty položky, jejíchž zpětné překlady nejvíce odpovídaly originálnímu znění, byly zařazeny do dotazníku pro tuto práci. Jednalo se tak o jistou mutaci způsobu překladů metod od Behlinga a Lawa (2000). Jak je vidno z jeho položek, které jsou uvedeny v příloze 1, dotazník je velmi obecný. Z tohoto důvodu a pro větší specifičnost směrem ke vzorku jsem se rozhodl přidat dvě položky, které zohledňují rozdělení výuky na FSS na přednášky a semináře (Fakulta sociálních studií MUNI, n.d). Tyto položky vznikly upravením položky z Předmětové ankety Masarykovy univerzity (2014)

19 12 Spokojenost studentů společenskovědních oborů čas strávený v hodinách v tomto předmětu považuji za smysluplný. Tímto krokem se také pravděpodobně zvýšila obsahová validita dotazníku směrem ke FSS. Vzniklé položky měly toto znění: Čas strávený diskuzí v seminářích v tomto oboru považuji za smysluplný. Čas strávený poslechem v přednáškách v tomto oboru považuji za smysluplný. Celkem tak dotazník v konečné verzi obsahoval 8 položek. Z NEO pětifaktorového osobnostního inventáře (Hřebíčková a Urbánek, 2001), jež je kratší formou NEO osobnostního inventáře (Hřebíčková, 2004), byla pouze použitá škála měřící OVZ. Škála má 12 položek, které byly vzaty s delší 48 položkové verze, a i když OVZ nediferencuje na 5 pod-dimenzí OVZ jako 48 položková, tak právě těchto 12 vybraných položek každou z nich nejlépe vystihuje (Hřebíčková, 2010, s. 55). Každá z dvanácti položek je tvořená výpovědí a 5 bodovou škálou od 0 do 4, na které má dotazovaný označit, na kolik ho daný výrok vystihuje (0- vůbec nevystihuje, 2- neutrální, 4- úplně vystihuje), přičemž některé položky jsou převrácené. Údaje o validitě a reliabilitě dotazníku a jeho detaily naleznete v příručce k metodě (Hřebíčková a Urbánek, 2001). Z dotazníku TE-ZA-DO (Smékal, 2004) byla použita škála měřící rozumové zaměření jedince. Tato škála má 10 položek tvořených vždy větou a dvěma relativně protichůdnými výroky A a B, jež tuto větu doplní, přičemž jedinec má označit, který z těchto dvou výroků více vystihuje jeho postoje. Na výběr má se čtyř možností, kdy dvě značí výrazné ztotožnění s výrokem A nebo B a dvě naopak mírné ztotožnění. Dotazovaný pak může vybrat pouze jednu z těchto možnosti. Pokud výrok A představuje teoretické zaměření, kóduje se výrazné ztotožnění s ním jako 2 body pro teoretické zaměření a mírné 1 bod, to samé platí v případě výroku B pro praktické zaměření jedince. Jedna položka tak jakoby obsahuje dvě dimenze, přičemž se body pro ně se počítají zvlášť. Pro další detaily a údaje o validitě a reliabilitě doporučuju práci od Smékala z roku Reliabilita výše uvedených metod zjištěná v rámci výzkumného vzorku je uvedena v tabulce číslo 4. Výzkumný postup, design Dotazník umístěný do skupin byl vytvořen v Google Forms. Vytvořený dotazník byl rozdělen do čtyř částí (listů). První list obsahoval uvedení k výzkumu (viz příloha 3) a tři položky, z nichž 2 zjišťovaly demografické údaje (věk a pohlaví) a třetí studovaný obor na FSS. Třetí otázka byla uvedena pouze pro kontrolu, zda je dotazovaný student FSS a neměla k výzkumu další vztah. Pro ilustraci jsou dané studijní obory respondentů uvedeny v příloze číslo 2. Následující 3 listy obsahovaly výše uvedené metody v pořadí AMSS, NEO a TE-ZA-DO (1 list jedna metoda). Na začátku každého listu obsahujícího metodu byly uvedené podrobné instrukce k vyplnění. Položky AMSS a NEO byl v dotazníku administrovány přesně dle pokynů. Nicméně u dotazníku TE-ZA- DO toto nebylo z důvodu technických omezení možné. Jako náhradní řešení byla zvolena 4bodová škála, přičemž výrok prezentující praktické zaměření byl dán nalevo a ten co teoretické napravo. Instrukce dotazovaným byla dána taková: Na škále poté uveďte, který ze dvou výrok vás nejlépe vystihuje. Přičemž 1 znamená výrazné ztotožnění z výrokem nalevo, 2 znamená mírné ztotožnění z výrokem nalevo. Naopak 3 znamená mírné ztotožnění pro výrok vpravo. 4 pak výrazné ztotožnění s výrokem napravo. V programu IBM SPSS 21 byly posléze body udané na škále překódovány dle následujícího klíče v souladu s manuálem TE-ZA-DO (Smékal, 2004): 1=2 body pro praktické zaměření, 0 pro teoretické 2=1 bod pro praktické zaměření, 0 pro teoretické 3=1 bod pro teoretické zaměření, 0 pro praktické 4=2 body pro teoretické zaměření, 0 pro praktické

20 Spokojenost studentů společenskovědních oborů Body pro teoretické a praktické zaměření se pak počítaly zvlášť. 13 Design výzkumu byl zvolen korelační. Tento design je specifický tím, že v něm není jakkoliv manipulováno s proměnnými a není tak určen k zjišťování kauzality. Jeho cílem je zjistit sílu a směr vztahu mezi dvěma proměnnými, přičemž díky tomuto zjištění můžeme výskyt proměnných predikovat. Korelační design je obvykle zatížen velkým množstvím intervenujících proměnných, a tento není výjimkou (rozvedeno v diskuzi). Tabulka 4. reliabilita metod v rámci vzorku Dotazník Cronbachova Alfa AMSS (přeložených originálních 6 položek) 0,871 Škála měřící spokojenost se studijním oborem 0,863 (8 položek) Škála OVZ (NEO) 0,692 TE-ZA-DO (reliabilita 4bodové škály v google 0,678 forms) Analýza Výpočet statistik nutných k ověření hypotéz proběhl v programu IBM SPSS 21. Těmito statistikami pro hypotézy 1, 2 a 3 byly korelační koeficienty. Hypotéza číslo 4 byla ověřována vícenásobnou regresí. Přičemž v rámci ní byla jako závislá proměnná nastavena hodnota spokojenosti jedince se studijním oborem a jako prediktory byly nastaveny proměnné otevřenost vůči zkušenosti a teoretická a praktická zaměřenost. Výsledky Tabulka č. 5 Deskriptivní statistiky proměnných Proměnná N Průměr (M) Směrodatná odchylka (SD) Maximální hodnota Minimální hodnota Otevřenost ,22 6, vůči zkušenosti Spokojenost se ,33 6, studijním oborem Teoretická 108 3,64 2, zaměřenost Praktická zaměřenost 108 9,87 3, Hypotézy 1, 2 a 3 Mezi otevřenosti vůči zkušenosti a spokojeností se studijním oborem bude existovat pozitivní vztah. Mezi teoretickou zaměřeností jedince a spokojeností se studijním oborem bude existovat

21 Spokojenost studentů společenskovědních oborů pozitivní vztah. Mezi praktickou zaměřeností jedince a spokojeností se studijním oborem bude existovat negativní vztah. 14 V prvním kroku statistické analýzy dat byla testována normálita rozložení dat a to z důvodu ověření předpokladů pro správný výběr korelačního koeficientu. Pro tento účel byly hodnoty proměnných otestovány v poslední době doporučovaným testem Shapiro-Wilk (Ghasemi a Zahediasl, 2012) v programu SPSS. Výsledky tohoto jsou uvedeny v tabulce číslo 6. Deskriptivní statistiky proměnných užitých při testování rozložení a hypotéz jsou uvedený v tabulce číslo 5. Tabulka č. 6 Test normality rozložení Test Shapiro-Wilk Proměnná Statistika df Sig. Spokojenost se 0, ,003 studijním oborem Praktická 0, ,09 zaměřenost Teoretická 0, ,000 zaměřenost Otevřenost vůči zkušenosti 0, ,42 Jak lze z tabulky číslo 6 vyčíst, za normálně rozložené můžeme považovat proměnné OVZ a praktická zaměřenost, a to z důvodu, že jejich testová signifikance je větší než 0,05 (Lund Research, 2013). Nicméně pro nás výzkum klíčová proměnná spokojenost se studijním oborem dle testu a histogramu (graf 1) normálnímu rozložení neodpovídá. Pro náš výzkum to tedy znamená, že hypotézy 1, 2 a 3 budou testovány pomocí neparametrického Spearmanova Rho, jelikož ten nevyžaduje, aby obě proměnné byly normálně rozloženy (Field, 2009). Hypotézy 1, 2 a 3 jsou směrové, proto budou testovány one-tailed způsobem. Graf 1. Histogram celkové spokojenosti se studijním oborem

22 Spokojenost studentů společenskovědních oborů 15 Tabulka číslo 7. Korelace spokojenosti se studijním oborem s otevřeností vůči zkušenosti a dimenzemi rozumového zaměření Korelace se spokojeností se Sig. (one-tailed) studijním oborem (Spearmanův koeficient) Otevřenost vůči zkušenosti 0,10 0,16 (1) Teoretické zaměření (2) 0,05 0,29 Praktické zaměření (3) -0,14 0,07 Jak ukazuje tabulka číslo 7, i když korelace otevřenosti vůči zkušenosti a teoretické zaměření šly správným směrem, tedy pozitivně, tak byly malé a do signifikance měly velmi daleko. Hypotézy 1 a 2 tedy můžeme zamítnout. Hypotéza 3 jde také předpokládaným směrem. Nicméně na rozdíl od hypotéz 1 a 2 vztah praktického zaměření a otevřenosti vůči zkušenosti vykazuje jistou míru signifikance. Konkrétně na hladině alfa =0,10. Tuto hypotézu tak můžeme opatrně potvrdit. Pro lepší ilustraci vztahu těchto dvou proměnných se podívejte na graf číslo 2. Graf 2. Scatterplot vztahu praktického zaměření a spokojenosti se studijním oborem

23 Spokojenost studentů společenskovědních oborů 16 Hypotéza 4 Tabulka číslo 8. Koeficienty regrese Proměnná B SE B β Sig. R² Konstanta 30,46 4,76 0,00 0,028 Otevřenost 0,10 0,1 0,11 0,28 vůči zkušenosti Teoretické -0,19 0,37-0,08 0,61 zaměření Praktické zaměření -0,27 0,26-0,17 0,30 Tabulka číslo 8 ukazuje, ani jeden z prediktorů signifikantně nepredikuje úroveň spokojenosti a není tak důvod se zabývat předpoklady nutnými k možnosti usuzovat na populaci z regresního modelu. V rámci vzorku se jako nejsilnější pozitivní prediktor ukázala otevřenost vůči zkušenosti a jako nejsilnější negativní praktické zaměření. O malém vlivu prediktorů svědčí velmi malá velikost koeficientu determinace (R²) modelu. Proměnné v tomto modelu tedy dohromady

Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality?

Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Jan Tomášek seminář IKSP, 6. listopadu 2014 Význam self-reportů pro kriminologii Vznik oboru v 19. století poznatky vázané na první oficiální

Více

Přístup studentů k učení - škála svědomitosti. Svědomitost. Tvorba položek a testových škál. Tereza Hartmannová, Kateřina Brychová

Přístup studentů k učení - škála svědomitosti. Svědomitost. Tvorba položek a testových škál. Tereza Hartmannová, Kateřina Brychová Přístup studentů k učení - škála svědomitosti Tereza Hartmannová, Kateřina Brychová Svědomitost V našem testu jsme se rozhodly testovat míru svědomitosti zaměřenou konkrétně na školní prostředí. Vycházely

Více

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Realizace: Zlínský kraj Celkový plánovaný počet zapojených žáků: 10.000 KONKRETIZACE NABÍDKY VYTVOŘENÍ, APLIKACE A VYHODNOCENÍ KOMPLEXNÍ

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

DOTAZNÍK VOLBY POVOLÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ PROFESNÍ KARIÉRY

DOTAZNÍK VOLBY POVOLÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ PROFESNÍ KARIÉRY DOTAZNÍK VOLBY POVOLÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ PROFESNÍ KARIÉRY AUTOR RECENZE: Hana Svobodová datum vzniku recenze 10. 10. 2014 1.1 název nástroje zkrácený název Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry

Více

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis

Více

Cíle korelační studie

Cíle korelační studie Korelační studie Cíle korelační studie cíle výzkumu v psychologii deskripce predikce explanace kontrola korelační studie popisuje vztah (ko-relaci) mezi proměnnými cíle - deskripce, příp. predikce První

Více

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402 Petra Dvořáková 383128, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 13.10. 2014 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 SVF

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze RYBA SMRDÍ OD HLAVY Kvalita školní výuky začíná od vyučujících.

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Kariérový kompas

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Kariérový kompas UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku Kariérový kompas 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O DOTAZNÍKU Dotazník Kariérový kompas sleduje osm dílčích škál v oblasti pracovní motivace:

Více

Základní principy psychologické diagnostiky

Základní principy psychologické diagnostiky Základní principy psychologické diagnostiky Psychodiagnostika dětí a mládeže Psychodiagnostika dětí a mládeže, PSY 403 Přednáška 1 Prof. PhDr. I. Čermák,CSc. Obsah přednášky 1. Psychologická diagnostika

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Inovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích

Inovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích 68 Proměny učitele, žáka a školy - Pedagogická orientace č. 2, 2000 Inovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích Olga Jílková, Marie

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 4 Validita a reliabilita

Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 4 Validita a reliabilita Metodologie pedagogického výzkumu Téma číslo 4 Validita a reliabilita pedagogického výzkumu 1 Validita = platnost Měříme skutečně to, co se domníváme, že měříme??? Z výsledku vědomostního testu usuzujeme

Více

PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického

PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického vyplňování dotazníku 5) Seznam tabulek, grafů a schémat 1)

Více

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení. Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení. Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová Katedra psychologie FF Univerzita Palackého v Olomouci 2015 Sebehodnocení východiskem

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce

Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce ABSTRAKT příspěvku (sdělení) Název příspěvku: Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce Autor: Evžen Řehulka Východiska: Referát čerpá z rozsáhlého

Více

HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK

HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Hoganův osobnostní dotazník () je metoda měření normální osobnosti určená pro predikci pracovního výkonu. Je ideálním nástrojem, který vám může

Více

INVENTÁŘ EMOČNÍ INTELIGENCE

INVENTÁŘ EMOČNÍ INTELIGENCE INVENTÁŘ EMOČNÍ INTELIGENCE Tereza Bydžovská, Tereza Horáková EMOČNÍ INTELIGENCE,,Emoční inteligence představuje řadu schopností, které určují, jak efektivně vnímáme, chápeme, používáme a zvládáme své

Více

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš vědy exaktní X sociální tvrzení deterministického charakteru univerzální platnost experiment prokazování kauzality tvrzení pravděpodobnostního charakteru

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického

Více

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

PEN teorie H. J. Eysencka extraverti neurotičnost

PEN teorie H. J. Eysencka extraverti neurotičnost Koelega (1970) PEN teorie H. J. Eysencka (extraverze, neurotičnost, psychoticismus) extraverti vyšší podnětový práh, pro optimální stimulaci potřebují vyšší míru podráždění neurotičnost větší aktivita

Více

Statistické zkoumání faktorů výšky obyvatel ČR

Statistické zkoumání faktorů výšky obyvatel ČR ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta dopravní 1. blok studia Statistické zkoumání faktorů výšky obyvatel ČR Statistika 2012/2013 Semestrální práce Studijní skupina: 2_37 Vedoucí práce: Ing. Tomáš

Více

POSTOJE K NEVĚŘE Hasoňová Veronika, Malá Barbora

POSTOJE K NEVĚŘE Hasoňová Veronika, Malá Barbora POSTOJE K NEVĚŘE Hasoňová Veronika, Malá Barbora Nevěra Nevěra je tématem, kterým se zabývá velké množství odborníků. Přestože bychom ji mohli jednoduše definovat jako vztah zadaného člověka s jinou osobou,

Více

Souběžná validita testů SAT a OSP

Souběžná validita testů SAT a OSP Souběžná validita testů SAT a OSP www.scio.cz 15. ledna 2013 Souběžná validita testů SAT a OSP Abstrakt Pro testování obecných studijních dovedností existuje mnoho testů. Některé jsou všeobecně známé a

Více

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Dospělost Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje vypracovala: Mgr. Monika Řezáčová 7.8.2009 Dospělost Dělení dospělosti: 1. mladší 18(26) 30/35

Více

Dolování dat z dotazníků. Ondřej Takács

Dolování dat z dotazníků. Ondřej Takács Dolování dat z dotazníků Ondřej Takács Úvod Součást projektu, který se zabývá individualizovaným e-learningem virtuální učitel, který svůj výklad přizpůsobuje statickým či dynamicky se měnícím vlastnostem

Více

ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA

ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA CZ.1.07/2.2.00/15.0291 ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA 22. září 2011 Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci PhDr. Hana Katrňáková, Ph.D. Kurzy měkkých manažerských dovedností (soft

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Abstraktní myšlení BASIC

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Abstraktní myšlení BASIC UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku Abstraktní myšlení BASIC 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O TESTU Test Abstraktní myšlení BASIC vychází z klasických inteligenčních testů

Více

Proměny postojů a názorů ne/venkovských obyvatel ČR v mezinárodním srovnání

Proměny postojů a názorů ne/venkovských obyvatel ČR v mezinárodním srovnání Proměny postojů a názorů ne/venkovských obyvatel ČR v mezinárodním srovnání Miloš Delín a kolektiv Lidské zdroje zemědělství a venkova Dny vědy ÚZEI, 26. 24. 1. 2015 Chtěli jsme Cíle proměny postojů a

Více

Název Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek

Název Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek Název Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Hazardní hráčství a jeho dopady - kvalitativní

Více

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování

Organizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování Organizační chování Rozvoj poznání v organizačním chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Využití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování

Využití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování Využití škály zvídavosti vůči sobě (SCAI-CZ) jako možný prostředek screeningu adolescentů při primární prevenci rizikového chování Mgr. et Mgr. Martina Friedlová Ďuričove dni 2016 / 10. 11. 2016, Nitra

Více

Testování hypotéz. 1. vymezení základních pojmů 2. testování hypotéz o rozdílu průměrů 3. jednovýběrový t-test

Testování hypotéz. 1. vymezení základních pojmů 2. testování hypotéz o rozdílu průměrů 3. jednovýběrový t-test Testování hypotéz 1. vymezení základních pojmů 2. testování hypotéz o rozdílu průměrů 3. jednovýběrový t-test Testování hypotéz proces, kterým rozhodujeme, zda přijmeme nebo zamítneme nulovou hypotézu

Více

Obsah. Obsah. ASSESSMENT s.r.o., Ohradní 1464, Kamenice - Olešovice (Praha - východ)

Obsah. Obsah. ASSESSMENT s.r.o., Ohradní 1464, Kamenice - Olešovice (Praha - východ) Obsah Obsah 1. 2. 3. Co je WT 360? "metoda" 1. K čemu slouží WT 360? "cesta" 2. Co získá klient používáním WT 360? "užitek" 3. Význam WT 360? "efektivita" Úvod 1. Jak číst tuto zprávu? 2. Jak s výstupem

Více

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory. 8 PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory Organizační faktory Komplexní faktory 128 PŘÍLOHA B: Tabulka 1 Hodnocení profesních typů (přeloženo dle

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017

Více

Postoje. Měření postojů

Postoje. Měření postojů Postoje Měření postojů Postoje Relativně stálé tendence k jednání Naučené Týkají se příznivých nebo nepříznivých reakcí Souvisí s jednáním a činností Dimenze postojů Kognitivní -názory a myšlenky Afektivní

Více

ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY

ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY JANSKÁ Lenka, ČR Resumé Článek předkládá výsledky výzkumného šetření realizovaného na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Výzkumné

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Škála typu osobnosti dítě vs. dospělý Kateřina Fialová, Kristýna Fialová, Petra Eliášová

Škála typu osobnosti dítě vs. dospělý Kateřina Fialová, Kristýna Fialová, Petra Eliášová Škála typu osobnosti dítě vs. dospělý Kateřina Fialová, Kristýna Fialová, Petra Eliášová Osobnostní rys dospělý, dítě Tvorba inventáře vycházela ze základního konceptu transakční analýzy. Otázky byly sestaveny

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Rozdíly mezi učitelkami a učiteli v pracovním stresu a spokojenosti (ve vztahu k syndromu vyhoření) Irena Smetáčková

Rozdíly mezi učitelkami a učiteli v pracovním stresu a spokojenosti (ve vztahu k syndromu vyhoření) Irena Smetáčková Rozdíly mezi učitelkami a učiteli v pracovním stresu a spokojenosti (ve vztahu k syndromu vyhoření) Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze VÝZKUM Učitelské

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Multifaktorový osobnostní profil

UŽIVATELSKÝ MANUÁL. Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku. Multifaktorový osobnostní profil UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obecné informace pro uživatele a administrátory dotazníku Multifaktorový osobnostní profil 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O DOTAZNÍKU Dotazník Multifaktorový osobnostní profil navazuje na oblíbenou

Více

Mgr. Radka Šulistová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta

Mgr. Radka Šulistová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Developing Interactive and Communicative Competences in Students of Health and Social Nonmedical Specializations at Tertiary Level with the Help of E-learning Mgr. Radka Šulistová, Ph.D. Jihočeská univerzita

Více

Název Autor Vedoucí práce Oponent práce

Název Autor Vedoucí práce Oponent práce POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Název Autor Vedoucí práce Oponent práce Preference uživatelů marihuany: indoor versus outdoor Veronika Havlíčková Ing. Jiří Vopravil, Ph.D. Mgr. Jaroslav

Více

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.

Pedagogicko psychologická diagnostika. PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Pedagogicko psychologická diagnostika PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D. Základní studijní literatura Svoboda (2010). Psychologická diagnostika dospělých. Portál Úvodní kapitoly cca po stranu 50 plus adekvátní

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

NEO-FFI. NEO pětifaktorový osobnostní inventář. HTS Report. Jan Ukázka ID Datum administrace Standard 1.

NEO-FFI. NEO pětifaktorový osobnostní inventář. HTS Report. Jan Ukázka ID Datum administrace Standard 1. NEO-FFI NEO pětifaktorový osobnostní inventář HTS Report ID 8389-226 Datum administrace 28.02.2019 Standard 1. vydání PŘEHLED VÝSLEDKŮ NEO-FFI 2/10 Přehled výsledků Obsah Testový profil Vyhodnocení škál

Více

Postoje sester k demenci. Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Postoje sester k demenci. Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Postoje sester k demenci Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Péče o pacienty s demencí Specifické potřeby = specifický přístup Nároky na odbornost, osobnost sester Postoje sester

Více

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20%

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20% Anketa HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL z pohledu zaměstnavatelů VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU PRO Úvod Výsledky hodnocení za jednotlivá kritéria: V první polovině roku 2008 proběhlo mezi členy Svazu u a dopravy ČR dotazníkové

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

ŠKÁLA SPOLEHLIVOSTI (ŠS)

ŠKÁLA SPOLEHLIVOSTI (ŠS) ŠKÁLA SPOLEHLIVOSTI (ŠS) Marie Hájová, Anežka Čížková Spolehlivost jako osobnostní rys Na základě čeho usuzujeme, jak se bude jedinec v různých situacích chovat? Na tyto situace má vliv mnoho faktorů emoce,

Více

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.

Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,

Více

shine. light of change.

shine. light of change. shine. light of change. Jak rozpoznat, je-li člověk vhodný jako projektový manažer? Michael Motal Záměr Ukázat Iniciovat Jak podpořit rozhodování Jak zvážit smysluplnost investice do člověka Výměnu názorů

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Duševní odolnost. Ivona Štrbíková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.

Duševní odolnost. Ivona Štrbíková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team. Duševní odolnost Připravila: Ivona Štrbíková Datum: 9.2.2009 TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.cz Koncept duševní odolnosti je jediným faktorem, pomocí něhož

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU MATEMATIKA 1 CHARAKTERISTIKA PŘEDĚTU ATEATIKA 1 1. Obsahové vymezení (čtyřleté a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) atematika prolíná celým základním vzděláváním a její výuka vede žáky především: k logickému, abstraktnímu

Více

Aktuální otázky psychologického testování v ČR

Aktuální otázky psychologického testování v ČR Aktuální otázky psychologického testování v ČR Tomáš Urbánek Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. tour@psu.cas.cz Kvalita psychodiagnostických metod Nikoli: věc názoru Ale: hodnocení na základě argumentů

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Volitelné semináře ve 3. ročníku

Volitelné semináře ve 3. ročníku Volitelné semináře ve 3. ročníku Seminář českého jazyka a literatury (3. ročník) - dvouhodinový Výuka zahrnuje literární výchovu a jazykovou a komunikační výchovu, které se vzájemně doplňují a prolínají.

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Příloha č. 1 Jedno a vícefaktorová analýza dat ANOVA

Příloha č. 1 Jedno a vícefaktorová analýza dat ANOVA Příloha č. 1 Jedno a vícefaktorová analýza dat ANOVA Význam jednotlivých zkratek a pojmů: N Sm. odch. Sm. ch. Počet Směrodatná odchylka Směrodatná chyba -95,00% +95,00% Konfidenční interval SČ PČ F p Součet

Více

Co je a co zajišťuje GfK Trustmark?

Co je a co zajišťuje GfK Trustmark? Vytváření vysoce výkonných organizací GfK Czech, 7.10.2010 Co je a co zajišťuje GfK Trustmark? Součást GfK Goup přinášející novou znalost v oblasti měření HR oblasti 2 Nositel rozsáhlých zkušeností s komplexními

Více

Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Personální řízení

Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Personální řízení Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám Personální řízení 1. Předmět teorie organizace a řízení Předmět teorie organizace a řízení. Přehled základních koncepcí vědeckého a předvědeckého

Více

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉ KURZY Nabízíme: INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP PROGRAMY NA KLÍČ Význam má takové vzdělávání, které reaguje na zcela konkrétní potřeby. Kurzy v oblasti : sociálně

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů

InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude

Více

Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11

Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11 Analýza výsledků testu čtenářské gramotnosti v PRO23 2010/11 Zpracoval: www.scio.cz, s.r.o. (15. 2. 2012) Datové podklady: výsledky a dotazníky z PRO23, test čtenářské gramotnosti, www.scio.cz, s.r.o.

Více

CHARAKTERISTIKA MATURITNÍCH PROJEKTŮ ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD

CHARAKTERISTIKA MATURITNÍCH PROJEKTŮ ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD CHARAKTERISTIKA MATURITNÍCH PROJEKTŮ ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Zpracování samostatného projektu ze společenských věd na zvolené téma vychází z vědních oborů psychologie,

Více

Využití software ITEMAN k položkové analýze a analýze výsledků testů

Využití software ITEMAN k položkové analýze a analýze výsledků testů 11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání Využití software ITEMAN k položkové analýze a analýze výsledků testů Petr Byčkovský, Marie Marková Postup při návrhu a ověření testu

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice

1 Konstrukce pregraduální přípravy učitelů občanské výchovy a základů společenských věd na vysokých školách v České republice Shrnutí a interpretace výstupů z analýzy oborově didaktického kurikula v pregraduální přípravě učitelů občanské nauky / občanské výchovy / výchovy k občanství / základů společenských věd / psychologie

Více

Spolupráce vysokých škol s absolventy. Ing. Roman Kozel, Ph.D. proděkan Ekonomické fakulty VŠB TU Ostrava

Spolupráce vysokých škol s absolventy. Ing. Roman Kozel, Ph.D. proděkan Ekonomické fakulty VŠB TU Ostrava Spolupráce vysokých škol s absolventy Ing. Roman Kozel, Ph.D. proděkan Ekonomické fakulty VŠB TU Ostrava SEGMENTY SPOLUPRÁCE studenti středních škol studenti vysoké školy absolventi vysoké školy zaměstnanci

Více

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa )

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa ) TECHNICKÉ ŠKOLKY ( pohledem psychologa ) Základní otázky, které je nutné si položit v průběhu přípravy na realizaci projektu Technické školky byly : - Do jaké míry rozvíjí znalosti žáků o základech techniky

Více

Spokojenost zaměstnanců

Spokojenost zaměstnanců DOMOV PRO SENIORY STACHY KŮSOV, příspěvková organizace Kůsov č. 1, Stachy, 384 73, IČ: 00477095, tel. +420 388 428 213, e-mail: gal.ladislav@gmail.com, www.domovkusov.cz Spokojenost zaměstnanců Metodika

Více

Masterský studijní obor datové & webové inženýrství

Masterský studijní obor datové & webové inženýrství Masterský studijní obor datové & webové inženýrství Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Masterský studijní obor datové & webové inženýrství představuje ve studijním konceptu fakulty informatiky

Více

Čtvrtý faktor. Celostní pohled na vícefaktorovou autentizaci. Miroslav Nečas

Čtvrtý faktor. Celostní pohled na vícefaktorovou autentizaci. Miroslav Nečas Čtvrtý faktor Celostní pohled na vícefaktorovou autentizaci Miroslav Nečas Agenda Celostní pohled na vícefaktorovou autentizaci Kdo jsou privilegovaní uživatelé a proč je hlídáme? Co je vícefaktorová autentizace

Více

Název metody Hlavní zaměření

Název metody Hlavní zaměření Název metody Dotazník typologie osobnosti GPOP Eysenckův osobnostní dotazník EPQ-R Hlavní zaměření Dotazník rozlišuje mezi 16 typy osobnosti dle typologie vycházející z teorie Carla Gustava Junga. Podrobně

Více