KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Transkript

1 KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 NĚMECKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT

2

3 KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 NĚMECKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT

4 Obsah 1. Úvod 2. Požadavky k maturitní zkoušce 3. Základní specifikace zkoušky 4. Příklady 2

5 1. Úvod Účel a obsah katalogu Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Maturitní zkouška z německého jazyka má charakter komplexní zkoušky a je připravována ve dvou úrovních obtížnosti. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny jak rozsahem a hloubkou ověřovaných dovedností a znalostí, tak samotným zadáním dané části zkoušky. Podle platných pedagogických dokumentů tyto úrovně odpovídají požadavkům na žáka pro 1. a 2. (další) cizí jazyk. Základní úroveň obtížnosti odpovídá výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech v předmětu další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez návaznosti na ZŠ, vyšší úroveň obtížnosti odpovídá výstupům z předmětu cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň. Tento katalog vymezuje požadavky k maturitní zkoušce základní úrovně obtížnosti. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou platné pedagogické dokumenty, zejména: Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna Dále byly zohledněny specifické dokumenty týkající se kurikulární problematiky cizích jazyků v odborném vzdělávání. Při zpracování katalogu byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách jsou již ověřovány rámcové vzdělávací programy. Do znění katalogu jsou také promítnuty změny vyvolané přechodem na společné referenční úrovně vymezené v publikaci Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment 1 (CEFR). Katalogy požadavků byly zpracovány s přihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech úrovně B1 a B2 (CEFR) a českém překladu této publikace. Maturitní zkouška z německého jazyka je připravována tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Procesní postupy kalibrace (přiřazení) obou úrovní maturitní zkoušky z německého jazyka k úrovním B1 a B2 se řídí doporučeními Rady Evropy zpracovanými v manuálu, který je pro potřeby poskytovatelů a tvůrců jazykových zkoušek vytvářen v návaznosti na CEFR. Katalog definuje požadavky k maturitní zkoušce tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. V požadavcích je brána v potaz i možnost využít výsledky zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy. 1 Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe. Cambridge University Press Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Překlad Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR Manual: Preliminary Pilot Version; Relating Language Examination to the Common European Framework of Reference for Languages, Council of Europe, Strassburg

6 2. Požadavky k maturitní zkoušce z německého jazyka základní úroveň obtížnosti Maturitní požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti, zahrnují požadavky na dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní zkouškou. Nevymezují tedy vše, co by měl maturant z německého jazyka na této úrovni obtížnosti znát a umět. Maturitní zkouška z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti je koncipována jako zkouška komplexní. Z tohoto důvodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti a na strategie žáka, které lze přímo ověřovat. Požadavky na interaktivní řečové dovednosti lze ověřovat jen v ústní části maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci. Vzhledem k tomu, že strategie spojené s recepcí nelze v maturitní zkoušce ověřovat přímo, nejsou požadavky tohoto charakteru v katalogu vymezeny. Maturitní požadavky na jazykovou kompetenci žáka, která se promítá do všech řečových dovedností, jsou v katalogu vymezeny společně pro všechny řečové dovednosti. Receptivní řečové dovednosti: poslech čtení Produktivní řečové dovednosti a strategie: písemný projev ústní projev Interaktivní řečové dovednosti a strategie: ústní interakce Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují: vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede, charakteristiku nahrávek/výchozích textů/písemného nebo ústního projevu žáka, charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů, obecné vymezení jazykových prostředků a funkcí. Požadavky k maturitní zkoušce je vždy nutné posuzovat komplexně v rámci všech výše uvedených složek, protože se tyto složky navzájem doplňují a prolínají. Maturitní zkouškou z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti jsou primárně ověřována všeobecná témata a dovednost žáka reagovat v běžných situacích. Nad rámec všeobecných témat a běžných situací je v ústní části maturitní zkoušky ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické situace a dovednosti, které si škola stanovuje sama.

7 2.1 Receptivní řečové dovednosti Poslech Žák dovede: rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět orientačním pokynům porozumět jednoduchým technickým informacím k předmětům každodenní potřeby Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárněnaučného stylu (např. popis, orientační pokyny, varování/upozornění, veřejná hlášení/pokyny, oznámení, vyslechnutý rozhovor, přehled zpráv, vyprávění, úryvek z filmu/prózy), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou ve výchozích textech vyskytovat tam, kde nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za úlohami pod čarou. Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou média a audiozáznamy veřejných hlášení a produkcí a vyslechnutých rozhovorů/monologů. Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem. Rychlost promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může posluchač s promluvou setkat. Rozhovory v nahrávkách jsou zpravidla vedeny pouze mezi dvěma mluvčími. Mluvčí jsou v nahrávkách dobře rozlišitelní (např. věkem, pohlavím). Rušivé prvky (např. hluk na ulici), které by mohly ztížit porozumění, se v nahrávkách nevyskytují. V zájmu zvýšení autenticity situací však mohou nahrávky v malé míře obsahovat doplňkové zvuky omezené délky (cinkot skleniček, otevírání dveří apod.). Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (např. vzkaz na záznamníku, rozhovor mezi zákazníkem a prodavačem) nebo středně dlouhý monolog nebo rozhovor (např. vyprávění o události, organizační pokyny, rozhovor dvou studentů). Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a vycházejí z autentických situací, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená apod.), veřejné (společenské události, doprava, poskytování/využívání služeb apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda, kultura, sport apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).

8 Hodnocení Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (poslech) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy a otevřené úlohy se stručnou odpovědí). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1 2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají. U otevřených úloh není předmětem hodnocení pravopis, ale rozpoznatelný význam zapsané odpovědi. 6

9 2.1.2 Čtení Žák dovede: pochopit hlavní myšlenku/rozpoznat hlavní závěry textu pochopit záměr a/nebo názor autora/vypravěče/postav porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav rozpoznat hlavní body porozumět popisu událostí porozumět výstavbě textu vyhledat specifické informace shromáždit specifické informace z různých částí textu shromáždit specifické informace z více krátkých textů porozumět jednoduchým návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům apod. odhadnout význam neznámých výrazů rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e Charakteristika výchozích textů Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárněnaučného stylu (např. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vyprávění, dopis, popis události), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou vyskytovat ve výchozích textech pouze v omezené míře, např. pokud je ověřována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu, pokud nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za výchozím textem pod čarou. Zdrojem výchozích textů jsou autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná nebo elektronická média (např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy, značení apod. Délka výchozích textů je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a dána požadavky na úroveň ověřovaných dovedností. Převažují texty krátké (do 100 slov) a středně dlouhé (cca ½ stránky formátu A4). Dovednost vyhledat specifické informace v textu a dovednost shromáždit specifické informace z více textů/ částí textu je ověřována na dlouhém textu nebo na několika krátkých textech v celkové délce jedné stránky formátu A4. Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená, život ve městě apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, nabídka jazykové agentury apod.), společenské (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).

10 Hodnocení Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (čtení) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1 2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají. 8

11 2.2 Produktivní řečové dovednosti a strategie Písemný projev Žák dovede: popsat místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé popsat pocity a reakce, např. libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, překvapení, obavu vyjádřit názor/postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost vyjádřit vlastní myšlenky vyjádřit úmysl, přání, žádost, prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod. zdůvodnit určité činnosti a/nebo skutečnosti vysvětlit problém a/nebo navrhnout řešení problému vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité sdělit/ověřit si specifické informace a zprávy požádat o specifické informace shrnout a/nebo využít předložené faktografické informace zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod. zodpovědět jednoduché dotazy Charakteristika písemného projevu žáka Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na běžných slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis (včetně elektronické formy korespondence) nebo vzkaz, životopis, vyprávění, popis apod. Maturitní písemná práce obsahuje vždy dvě části. V každé části žák zpracovává na základě zadání jiný slohový útvar. Slohové útvary mají odlišný rozsah jeden dlouhý a jeden krátký text. Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná sdělení a obsahově i jazykově nekomplikované souvislé texty, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny dostatečně jasně a přesně, adekvátně záměru (zadání) a v souladu s běžnými pravidly výstavby požadovaného typu textu. Písemný projev je čitelný a v požadované délce. Myšlenky a informace jsou v textu řazeny lineárně a tam, kde je to vhodné, jsou propojeny běžnými spojovacími výrazy. Text je vhodně organizován a logicky uspořádán. Pokud to vyžaduje typ textu nebo zadání, je slohový útvar ve standardizované konvenční podobě. Jazykové prostředky a funkce jsou v rámci požadované úrovně obtížnosti použity přesně, vhodně a v odpovídajícím rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život mimo domov apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, účast na jazykovém kurzu apod.), společenské (kultura, tradice, média apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.).

12 Hodnocení Úroveň komunikativní kompetence pisatele je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda pisatel dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak pisatel sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení písemné práce tedy nejsou založeny na prostém sčítání chyb, ale v prvé řadě na tom, zda pisatel dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání písemné práce a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat písemný projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky písemného projevu žáka. Odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, mluvnice atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledné skóre. V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí být použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu. Zadání/Obsah Formální a obsahová koherence Jazykové prostředky, jazykové funkce adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost dodržení tématu/stylu apod. formální náležitosti požadovaného typu textu rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací dodržení požadované délky textu logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti členění textu přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení pravopis rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí účinek sdělení na příjemce Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele písemných prací. Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení písemné části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti. 10

13 2.2.2 Ústní projev Žák dovede: popsat místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé poskytnout nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace uvést podrobnosti porovnat různé alternativy shrnout informace rozvinout argumentaci vyjádřit myšlenky, přesvědčení, pocity, sny, naděje apod. vyjádřit názor např. na pořad, událost postihnout dostatečně přesně podstatu myšlenky nebo problému vyjádřit souhlas/nesouhlas s názorem, jednáním apod. vysvětlit své názory, reakce, plány a jednání a stručně je zdůvodnit vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité vysvětlit, proč něco představuje problém požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech promluvy, jako jsou jednoduchý popis (věci, místa, osoby, situace, události, postupu práce apod.), jednoduché a nekomplikované vyprávění, jednoduše formulovaná prezentace apod. Charakteristika ústního projevu žáka Ústní projev je souvislý a komunikace je srozumitelná a dostatečně plynulá. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Nekomplikovaná sdělení jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií a jazykových prostředků. Pro samostatný ústní projev žák zpravidla potřebuje osnovu, která mu pomůže zorganizovat jeho výpověď. Ústní projev probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. Plynulost ústního projevu může být v omezené míře narušena hledáním vhodných jazykových prostředků. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním, známým a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím. Žák se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností dovede vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život ve městě/na venkově apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, výuka apod.), společenské (kultura, sport, životní prostředí, média apod.) a pracovní (běžné profese, běžné vybavení pracoviště apod.). S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy. 11

14 Hodnocení Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústního projevu. V rámci ústního projevu žáka se podle povahy zadání hodnotí: Zadání Jazykové prostředky Jazykové funkce Formální a obsahová koherence Zvuková stránka jazyka adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi dodržení tématu/stylu apod. rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení rozsah jazykových prostředků účinek sdělení na příjemce rozsah a přesnost logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) strukturovanost, délka úseků promluvy apod. srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. Hodnocení ústního projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející. Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti. 12

15 2.3 Interaktivní řečové dovednosti a strategie Ústní interakce Žák dovede: zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor stručně komentovat a posoudit názor reagovat na vyjádřené pocity diskutovat o problému (např. vysvětlit problém, navrhnout řešení problému) rozvinout argumentaci shrnout, kam diskuse dospěla srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat) zodpovědět běžné dotazy zodpovědět otázky týkající se podrobností zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech interakce, jako jsou formální i neformální rozhovor, neformální diskuse a strukturovaný pohovor. Charakteristika ústní interakce žáka Nekomplikovaná sdělení žáka jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a s ohledem na komunikační situaci prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje srozumitelně a správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií, jazykových prostředků a jazykových funkcí. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce, formální diskuse probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. S ohledem na komunikační situaci může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. Žák dokáže sledovat zřetelně artikulovaný ústní projev, který je mu adresován, a vhodně a dostatečně pohotově reagovat, pokud partner v komunikaci mluví spisovným jazykem a vyhýbá se používání málo běžných výrazů a slovních spojení a přílišnému užívání idiomů a netypickým nebo málo běžným regionálním odchylkám ve výslovnosti. S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy. 13

16 Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů Interakce žáka a partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním, známým a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím, které mohou nastat např. při interakci s cizincem/rodilým mluvčím v České republice, při cestování do zahraničí nebo během pobytu v zahraničí (ubytování, nakupování, jednání s úřady apod.). Žák si dovede poradit i v méně běžných situacích (např. svědecká výpověď na policii) a dovede se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, bydlení apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, akce pořádané školou apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.). Hodnocení Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústní interakce. V rámci ústní interakce žáka se podle povahy zadání hodnotí: 910 Zadání Jazykové prostředky Jazykové funkce Formální a obsahová koherence adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi dodržení tématu/stylu apod. rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení rozsah jazykových prostředků účinek sdělení na příjemce rozsah a přesnost logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) strukturovanost, délka úseků promluvy apod. míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi v komunikaci 10 srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. Interaktivní dovednosti ovládání interaktivních strategií 9 Zvuková stránka jazyka Hodnocení ústní interakce se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející. Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti. 9 Např. střídání partnerů v komunikaci. 10 Např. projevení zájmu. 14

17 2.4 Jazyková kompetence Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. S ohledem na ověřovanou řečovou dovednost žák zná a dovede: používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie používat jazykové funkce používat gramatické prostředky používat základní pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.) používat zvukové prostředky Charakteristika jazykové kompetence žáka Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech. Mluvnice a slovní zásoba odpovídající základní úrovni obtížnosti je podrobněji popsána v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache 11 a Profile deutsch, 12 které se staly podkladem pro vymezení mluvnice základní a vyšší úrovně obtížnosti. Výčet jazykových prostředků a funkcí odpovídajících úrovni B1 (CEFR) je uváděn i v učebnicích označených odpovídajícím symbolem jazykové úrovně. Žák flexibilně, efektivně a s dostatečnou přesností využívá běžné a frekventované lexikální prostředky, případně dovede upravit své vyjadřování tak, aby se vypořádal i s méně obvyklými či obtížnými situacemi. Žák se dovede vyjádřit do určité míry s pomocí opisných prostředků. Žák dovede ke svému vyjadřování používat dostatečně širokou škálu jazykových funkcí (např. vyjádřit omluvu, lítost, žádost) a s omezenou přesností na širokou škálu jazykových funkcí reagovat. Žák dovede dodržovat v psané i mluvené podobě důležité zdvořilostní normy a nejdůležitější rozdíly typické pro danou jazykovou oblast. Žák dovede používat správně repertoár běžných gramatických prostředků, při vyjadřování složitějších myšlenek se mohou vyskytovat chyby, které však neztěžují porozumění. Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu německého jazyka. Sdělení žáka je i přes občas se vyskytující chyby ve výslovnosti, cizí přízvuk nebo nesprávnou intonaci srozumitelné, promluva je dostatečně plynulá a dá se většinou bez problémů sledovat. Vliv mateřského nebo jiného cizího jazyka může být patrný, srozumitelnost projevu však není narušena a sdělení je bez většího úsilí možné sledovat. Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů Rozsah a přesnost jednotlivých složek jazykové kompetence vyplývají z charakteristiky komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů uvedených v kapitolách tohoto katalogu. Hodnocení Principy hodnocení jazykové kompetence žáka vycházejí z charakteru požadavků na jednotlivé řečové dovednosti. V částech zkoušky, kde je jazyková kompetence ověřována přímo (čtení a jazyková kompetence, písemný a ústní projev/interakce), platí pro hodnocení jazykové kompetence stejná pravidla jako pro hodnocení řečových dovedností ověřovaných ve výše uvedených částech zkoušky. 11 Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache. Langenscheidt, München. 12 Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin. 15

18 2.5 Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka Tematické okruhy Tematické okruhy se týkají konkrétních, všeobecných a běžných témat z oblasti osobní, osobnostní, veřejné, společenské, vzdělávací a/nebo pracovní. Požadavky k maturitní zkoušce se vztahují k níže vymezeným tematickým okruhům. Osobní a společenský život já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné vztahy); osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (např. můj pokoj, náš dům/byt); volný čas a společenské aktivity (např. kulturní a sportovní aktivity, koníčky); prázdniny a významné události; plány do budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod. Každodenní život život doma (např. stravování, nakupování, každodenní povinnosti); školní život (např. výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod. Svět kolem nás město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa); lidé a společnost (např. vztahy mezi lidmi, společenské problémy); příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí, počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi spojené tradice); doprava a cestování (např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např. mateřský jazyk/cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); světové události a témata (např. sportovní a kulturní události) apod. 16

19 2.5.2 Témata Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude nikdy uzavřený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k několika tematickým okruhům a vzájemně se mohou prolínat. Požadavky k maturitní zkoušce na základní úrovni obtížnosti můžeme například vztáhnout k následujícím všeobecným tématům: 13 Osobní charakteristika Rodina Domov a bydlení Každodenní život Vzdělávání Volný čas a zábava Mezilidské vztahy Cestování a doprava Zdraví a hygiena Stravování Nakupování Práce a povolání Služby Společnost Zeměpis a příroda Katalog požadavků vymezuje pouze příklady všeobecných a všem žákům známých témat. V katalogu nejsou vymezena specifická a odborná témata, která jsou ověřována v ústní části maturitní zkoušky. Stanovení specifických a/nebo odborných témat je plně v kompetenci školy. Specifickým a/nebo odborným tématem rozumíme téma, které si stanovuje škola v souladu s platnými pedagogickými dokumenty. Mezi specifická a/nebo odborná témata patří všechna témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/odborné slovní zásoby a faktů (např. reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky) a specifické dovednosti či zkušenosti. Specifická a/nebo odborná témata mohou být svým obsahem a požadavky na žáka společná pro určité obory vzdělávání (např. ekologie a ochrana životního prostředí; doprava a spoje; zdravotnictví) i jedinečná (např. promítnutí výměnného studijního pobytu třídy v zahraničí nebo školou organizované návštěvy divadelního představení do specifického tématu) Komunikační situace a oblasti užívání jazyka Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících oblastí užívání jazyka: Oblast osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události. Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby žáka (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.). Oblast veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace 13 Rozpracování všeobecných témat do podtémat, dílčích kategorií je součástí metodického materiálu k ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti. 17

20 se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy. Oblast vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky nebo přestávky na jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, akce pořádané školou. Oblast pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce. Oblast společenská, kde žák vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, kultura, sport, média apod.). Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky: prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává), osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli), události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná), předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká). Slovní zásoba, respektive témata a situace, a jazykové funkce odpovídající základní úrovni obtížnosti jsou podrobněji vymezeny v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache 14 a Profile deutsch. 15 Slovní zásoba vztahující se k situacím a tématům odpovídajícím požadované úrovni obtížnosti je vymezena i v běžně dostupných učebnicích označených referenčními úrovněmi podle CEFR. 14 Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache. Langenscheidt, München. 15 Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin. 18

21 3. Základní specifikace maturitní zkoušky z německého jazyka základní úroveň obtížnosti Koncepce maturitní zkoušky z cizího jazyka důsledně staví na významu, jaký cizí jazyk v současné době má, a na cílech Rady Evropy, které směřují k vytvoření transparentních a srovnatelných jazykových zkoušek napříč státy EU. Základní premisou pro danou strukturu maturitní zkoušky byla skutečnost, že komunikace v dnešním mezinárodním prostředí neprobíhá jen v rámci ústního projevu, ale odehrává se i (rovnocenně) na poli výměny informací písemnou formou, sdělování informací prostřednictvím tištěného slova a vyslechnutého projevu. Maturitní zkouška z německého jazyka je tvořena didaktickým testem, ve kterém jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány receptivní řečové dovednosti (poslech a čtení) a jazyková kompetence žáka, a písemnou prací, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka písemný projev. V ústní zkoušce jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti žáka ústní projev a interakce. 16 MATURITNÍ ZKOUŠKA Z NĚMECkého jazyka základní úroveň obtížnosti Subtest DIDAKTICKÝ TEST Subtest PÍSEMNÁ PRÁCE ÚSTNÍ ZKOUŠKA Poslech Čtení a jazyková kompetence 16 Písemný projev Ústní projev a interakce 3.1 Specifikace maturitní zkoušky ve vybraných parametrech Část zkoušky Váha Dovednost/kompetence Vymezený čas Počet částí Poslech 30 min. 4 DIDAKTICKÝ TEST 50 % Čtení 4 60 min. Jazyková kompetence 1 PÍSEMNÁ PRÁCE 25 % Písemný projev 60 min. 2 ÚSTNÍ zkouška 25 % Ústní projev a interakce 15 min V tomto subtestu je kladen důraz na ověřování řečové dovednosti čtení, v omezené míře jsou přímo ověřovány vybrané složky jazykové kompetence. 19

22 3.2 Části maturitní zkoušky Didaktický test V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá sada obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého testového sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam a jak zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno používat během testování apod. Poslech testový sešit je rozdělen na čtyři části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce. Žák má během poslechu vymezený čas na seznámení se s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát. Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. Čtení a jazyková kompetence testový sešit je rozdělen na pět částí, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k němu se vztahující úlohy. Úlohy mohou být zařazeny před výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ověřovaná dovednost (např. dovednost vyhledat a shromáždit informace z textu). Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. Písemná práce Písemnou práci tvoří dvě části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce a zadáním v jazyce českém nebo německém. Délka požadovaného textu je dána slohovým útvarem a ověřovanými dovednostmi a je vždy v instrukcích vyjádřena povoleným rozmezím textu. Žák má možnost si dělat během testování poznámky a/nebo vypracovat koncept. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování je povoleno používat slovníky, které neobsahují přílohu věnovanou písemnému projevu. Ústní zkouška Ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák pracuje s pracovním listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky. Pracovní list má pro všechna zadání jednotnou strukturu (počet částí zkoušky, čas vymezený na jednotlivé části zkoušky apod.). Pracovní list je tvořen 4 částmi: 1. část: Motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho. Otázky se týkají všeobecných témat. 2. část: Ústní projev žáka na všeobecné téma s využitím osnovy a stimulu/-ů (např. fotografie, mapka). 3. část: Ústní projev nebo ústní interakce s ohledem na specifické/odborné téma, které si stanovuje sama škola. 4. část: Ústní interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci běžných komunikačních situací a všeobecných a témat. 20

23 3.3 Typ a formát úloh zařazených do maturitní zkoušky Uzavřené úlohy s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3 4 alternativ (úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou). dichotomické: 17 na základě informací v textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá nebo nepravdivá. přiřazovací: na základě informací v textu/textech žák přiřazuje jevy (krátké texty/obrázky/části textů apod.) ze dvou různě početných skupin. Ke každému jevu z jedné skupiny lze přiřadit právě jeden jev ze skupiny druhé. Otevřené úlohy se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, slovní spojení nebo stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy. se širokou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev/ústní interakce v požadovaném rozsahu. 17 Úlohy dichotomické jsou známy i jako úlohy RICHTIG/FALSCH nebo úlohy PRAVDA/NEPRAVDA. 21

24 4 Příklady 4.1 Poslech Příklady: 4.1.1, Výchozí texty: krátký monolog (zpráva o počasí), krátký monolog (zpráva na záznamníku) Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Uslyšíte 2 krátké nahrávky. Na základě vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1 2 jednu správnou odpověď z nabízených možností A C. 1 Mit welchen Temperaturen ist am Montag in den Bergen zu rechnen? A) Die Temperaturen steigen bis auf +1 o C. B) Die Temperaturen sinken bis auf -11 o C. C) Die Temperaturen bleiben bei -6 o C. Přepis nahrávky: Die Temperaturen im Zentralraum erreichen -6 bis 1 C. In den Bergen herrscht bei aufgelockerter Bewölkung meist gute Sicht. Die Temperaturen erreichen bei mäßigem Wind in 2000 Metern Höhe Temperaturen von -11 bis -8 C. 2 Um wie viel Uhr fährt der Zug nach Köln ab? A) Um Uhr. B) Um Uhr. C) Um Uhr. Přepis nahrávky: Hallo Susi, das bin ich, Nora. Ich habe Pech. Der Schnellzug um Viertel vor drei ist mir gerade vor der Nase abgefahren. Ich muss also mit dem Regionalzug um Viertel nach drei fahren und in Köln dann um zehn vor fünf umsteigen. Hoffentlich hat mein Anschluss keine Verspätung. Ich sollte dann fünf Minuten vor halb sechs in Düsseldorf ankommen. Ich schaffe es nicht mehr bei dir vorbeizukommen. Ich warte auf dich direkt am Eingang vor dem Kino kurz vor 6 Uhr. Kannst du die Karten vorher kaufen? Bis dann. Řešení: 1 B); 2 C) 22

25 Příklad: Výchozí text: středně dlouhý dialog (rozhovor) Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Uslyšíte rozhovor s českou studentkou, která studuje na gymnáziu v německém městě Zwiesel. Na základě vyslechnutého rozhovoru vyberte k úlohám 1 5 jednu správnou odpověď z nabízených možností A C. 1 Wo erscheint das Interview? A) In einer deutschen Zeitung. B) In einer tschechischen Zeitung. C) In einer deutsch-tschechischen Zeitung. 2 Was macht Sylvie dieses Jahr? A) Sie macht in Zwiesel Abitur. B) Sie macht in Teplice Abitur. C) Sie besucht die 11. Klasse in Zwiesel. 3 Welches Schulhaus ist älter? A) Das deutsche. B) Das tschechische. C) Das deutsche, aber hier gibt es einen Neubau. 4 Was möchte Sylvie in der Zwieseler Schule haben? A) Kleiderschränke. B) Eine Pausenhalle. C) Einen Schulrundfunk. 5 Was meint Sylvie über den Unterricht in Deutschland? Der Unterricht ist A) ähnlich wie bei uns. B) ganz anders als bei uns. C) viel schlechter als bei uns. Řešení: 1 C); 2 C); 3 B); 4 C); 5 A) 23

26 Přepis nahrávky: P: Da wir wussten, dass in diesem Schuljahr eine tschechische Gastschülerin unsere Schule das Gymnasium in Zwiesel - besucht, wollten wir es uns nicht entgehen lassen, sie für unsere deutsch-tschechische Ausgabe der Schülerzeitung zu befragen. Vor dem Interview noch ein paar Angaben zu ihrer Person. Sie heißt Sylvie Knížetová, ist 17 Jahre alt und kommt aus Osek. Zur Schule geht sie in Teplice, wo sie das Gymnasium besucht. Eigentlich würde Sylvie heuer ihr Abitur machen, durch ihren Aufenthalt in Deutschland hat sich dies aber um ein Jahr verschoben. Hier in Zwiesel besucht sie die 11. Klasse. Hallo, Sylvie! Ich freue mich, dass ich mit dir sprechen kann. S: Hallo Peter! P: Als erstes möchte ich dir gern ein paar Fragen zur Schule, dem Unterricht usw. stellen. Gibt es eigentlich viele Unterschiede zwischen unserem Gymnasium und dem, das du in Teplice besuchst? S: Das Gebäude der tschechischen Schule ist wesentlich älter als das hier. Es gefällt mir aber trotzdem gut. Ich finde auch den Neubau an der Zwiesler Schule schön. Nur vor allem mag ich hier die Pausenhalle, denn an der tschechischen Schule gibt es keine. Dafür haben wir bei uns ein kleines Geschäft, in dem man sich etwas zu essen oder zu trinken kaufen kann. Neben diesem Laden gibt es noch einen Raum, in dem man das Gekaufte essen kann. Außerdem gibt es bei uns etwas, was es hier nicht gibt, Kleiderschränke für alle Schüler, in die sie ihre Straßenschuhe und Jacken hineintun können. Da ich es nicht mag, die Schuhe zu wechseln, fehlen mir diese Schränke hier in Zwiesel nicht. Doch was mir an der Schule hier fehlt, ist ein Schulradio, wie wir es in Teplice haben. P: Das ist sehr interessant, was du da sagst. Bis jetzt hast du nur von den äußeren Unterschieden erzählt, wie schaut es da so im Unterricht selber aus? S: Eigentlich gibt es kaum Unterschiede zwischen dem Unterricht hier und dort. Nur bei uns in Teplice ist es so, dass der Lehrer fast die ganze Stunde allein redet, bzw. etwas ins Heft diktiert. Ich finde es gut, dass hier die Lehrer viele Kopien austeilen und dass die Schüler, wenn sie etwas nicht wissen, auch Fragen stellen. Das ist bei uns eben nicht so, wenn man etwas nicht verstanden hat, muss man eine Freundin danach fragen. P: Ich danke dir für das Gespräch. Ich denke, dass viele Informationen, die du uns gegeben hast, sehr interessant waren. Weiterhin viel Glück und alles Gute. 24

27 Výchozí texty: středně dlouhý dialog (rozhovor) Formát úloh: úlohy se stručnou odpovědí Příklad: Uslyšíte rozhovor starší paní s podomním obchodníkem. Po vyslechnutí nahrávky doplňte chybějící tvrzení 1 6 tak, aby odpovídala informacím v rozhovoru. (Při zápisu odpovědi rozlišujte malá a velká písmena!) 1 Der Geschäftsmann verkauft. 2 Die Frau soll dieses Produkt acht Tage lang. 3 Der Preis für eine Packung ist Cent. 4 Beim Einkauf von drei Stück bekommt man ein Stück. 5 Die Frau kauft. 6 Der Verkäufer gibt der Frau Cent zurück. Přepis nahrávky: A: Guten Tag! B: Guten Tag! Ah ein Haushaltswarenhändler! Geben Sie sich keine Mühe, mein Lieber. Der einzige, dem ich an der Tür etwas abnehme, ist der Geldbriefträger! A: Gesundheit ist wichtiger als Geld. B: Ha ha ha. Sie schleppen wohl die Gesundheit in Ihrem Köfferchen mit sich herum und verkaufen sie pfundweise, was? A: Ich bewundere Ihren Humor, liebe Frau. Sehen Sie das Gläschen? Hier haben Sie Gesundheit in konzentrierter Form. B: Pah, was wird das schon für ein Zeug sein. Tabletten, was? Oder irgendeine Mischung? A: Nichts dergleichen. Was ich Ihnen anbiete, kommt direkt aus dem Haushalt der Natur: Gesundheitstee. Das Beste, was es auf diesem Gebiet gibt. Und dabei erstaunlich preiswert! Wenn Sie diesen Tee acht Tage lang regelmäßig trinken, werden Sie sich wohler fühlen als je zuvor. Sie werden in Zukunft keine Krankheiten mehr kennen! Sie werden alt werden wie Methusalem! Wer einmal einen Versuch macht, stellt schnell fest: Ohne diesen Gesundheitstee kann man gar nicht mehr leben! B: Ich habe den Eindruck, mein Lieber, dass Sie ganz gewaltig übertreiben! Nehmen wir einmal unsere Vorfahren, haben die vielleicht Ihren Gesundheitstee getrunken? A: Unsere unsere Vorfahren Ja, liebe Frau, wo sind sie denn, unsere Vorfahren? Tot alle tot! B: Ja, wie viel kostet Ihr Wundermittel also? A: Eine Packung nur 9 Euro 90 Cent. Wenn Sie sich aber gleich für drei Stück entscheiden, bekommen Sie von mir noch ein Stück gratis hinzu. Bedenken Sie nur, dass Sie in diesem Fall beinahe 10 Euro sparen. B: Nein, ich will es vorher nur ausprobieren. Geben Sie mir also nur eine Packung bitte. Hier sind 10 Euro. A: Ja, und hier sind 10 Cent zurück. Danke schön. Hier noch meine Visitenkarte. Auf Wiedersehen. B: Auf Wiedersehen oder lieber auf Nimmer-Wiedersehen. Řešení: 1 Gesundheitstee/Tee; 2 trinken; 3 9 EURO 90 (Cent)/9,90 (EUR); 4 gratis/umsonst/kostenlos/extra; 5 eine Packung/ein Stück; 6 10/zehn výrazy v nahrávce: der Haushaltswarenhändler podomní obchodník; der Vorfahre předek 25

28 4.2 Čtení Výchozí texty: krátké texty (zprávy) Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Příklady: 4.2.1, Přečtěte si dva krátké texty a a úlohy, které které k k nim nim patří. patří. Na Na základě základě informací informací v textech v textech vyberte vyberte ke každé ke každé z úloh 1 2 z nejvhodnější úloh 1 2 nejvhodnější alternativu alternativu A D. A D. Die Stadt Weil am Rhein Sie Sie stehen stehen überall. überall. Auf Auf Wohnhäusern, Wohnhäusern, öffentlichen öffentlichen Plätzen Plätzen und und Verkehrsinseln. Verkehrsinseln. Manche Manche auch auch in in Höfen Höfen und und Hausgärten: Hausgärten: große große Stühle. Stühle. Sie Sie sehen sehen aus aus wie wie eine eine Harfe, Harfe, ein ein Zickzack-Sitz Zickzack-Sitz oder oder ein ein bunter bunter Liegestuhl. Liegestuhl. Die Die Menschen Menschen in Weil in Weil am Rhein am Rhein lieben lieben ihre ihre Stühle Stühle und sie und werden sie werden in der in Welt der immer Welt immer mehr populärer. mehr populärer. Früher Früher war war die die Grenzstadt Grenzstadt Weil Weil ein ein bekannter bekannter Eisenbahnknotenpunkt Eisenbahnknotenpunkt 1 1 für für den den Grenzverkehr Grenzverkehr in die Schweiz und in nach die Frankreich. Schweiz und Schon nach seit Frankreich. 50 Jahren Schon werden seit 50 dort Jahren auch werden Stühle gebaut. dort auch Dann Stühle hatte gebaut. man die Dann Idee, hatte dass man die man Stühle die vergrößern Idee, dass man und die in der Stühle Stadt vergrößern aufstellen und könnte. in der Die Stadt Weiler aufstellen machten könnte. begeistert Die Weiler mit: machten Bei Stadtführungen begeistert werden Geburt mit: Bei und Stadtführungen Design der Stühle werden erklärt. Geburt Bei Stadtfesten und Design veranstaltet der Stühle erklärt. man Stuhlsuchwanderungen Bei Stadtfesten für Kinder veranstaltet und Jugendliche. man Stuhlsuchwanderungen 1999 gab es die ersten neuen für Kinder großen und Stühle Jugendliche. in der Stadt Heute gab es sind die es ersten über neuen zwanzig. großen Stühle in der Stadt. Heute sind es über zwanzig. (Juma 3/2003) 1 Was macht die Stadt Weil am Rhein heute berühmt? 1 Was A) Die macht Produktion die Stadt von Weil Möbelstücken. am Rhein heute berühmt? A) B) Die Produktion guten Verkehrsverbindungen. von Möbelstücken. B) C) Die guten festlichen Verkehrsverbindungen. Veranstaltungen. C) D) Die festlichen Grenzlage Veranstaltungen. der Stadt. D) Die Grenzlage der Stadt. (Juma 3/2003) Eine Studie zeigt, zeigt, dass dass eine eine 20-minütige 20-minütige Pause Pause einen ausgepumpten einen ausgepumpten Arbeitnehmer Arbeitnehmer wieder frisch macht. wieder frisch macht. Am Nachmittag wird man müde: Die Augen werden schwer, die Konzentration sinkt, sinkt, die Aktivität die Aktivität geht gegen geht gegen Null. Rund Null. Rund 50 Prozent 50 Prozent der Menschen der Menschen hören hören auf die auf Signale die des Signale Körpers des und Körpers erlauben und sich erlauben mittags sich einen mittags kurzen einen Schlaf. kurzen Schlaf. In Deutschland ist ist der der Mittagsschlaf am am Arbeitsplatz noch noch immer immer verboten. Dabei Dabei hat hat eine eine wissenschaftliche Studie Studie gezeigt, gezeigt, dass dass ein ein kurzer kurzer Schlaf Schlaf am am Nachmittag hohe hohe Leistungen bis bis in in den Abend den ermöglicht. Abend ermöglicht. Hinzu kommt, Hinzu dass kommt, die Störung dass die des Störung Biorhythmus des Biorhythmus extrem ungesund extrem ist: ungesund Wer dauernd ist: Wer zu wenig schläft, dauernd hat häufiger zu wenig Unfälle, schläft, ist von hat Herzinfarkt häufiger Unfälle, bedroht, ist sogar von Herzinfarkt das Alzheimerrisiko bedroht, wird sogar größer. das Alzheimerrisiko wird größer. (Lidové noviny, (Lidové ) noviny, ) 2 Welche Überschrift passt am besten zum Text? A) Mittagsschlaf stört Biorhythmus B) B) Mittagsschlaf stört Konzentration C) C) Mittagsschlaf ist ist verboten D) Mittagsschlaf ist gesund Řešení: 1 A); 2 D) Řešení: 1 A); 2 D) 1 der Eisenbahnknotenpunkt železniční uzel 26

29 Výchozí text: středně dlouhý text Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Příklad: (zadání a výchozí text) Přečtěte si následující text o Lukášově cestě do školy. Na základě informací v textu vyberte k úlohám 1 5 nejvhodnější alternativu A D. Mit dem Schiff zur Schule Lukas, 14 Jahre alt, ärgert sich. Heute Morgen ist der Bus besonders voll. Sonst fahre ich immer mit dem, der zehn Minuten später kommt, sagt er. Der ist länger und ich bekomme meistens einen Sitzplatz. Der Bus fährt direkt vor dem Haus los, in dem Lukas wohnt. Märkisches Viertel heißt die Gegend, die im Norden von Berlin liegt. Manche Leute nennen sie merkwürdiges Viertel, weil es hier anders aussieht als in anderen Stadtvierteln Berlins. Vor 40 Jahren entstand die Siedlung als größtes Wohnungsbauprojekt Deutschlands. Das Märkische Viertel besteht aus Hochhäusern, Grünflächen und Geschäften. Lukas wurde in Berlin geboren, doch seine Familie lebte zwei Jahre in einer kleinen Stadt in Baden- Württemberg. Vor kurzem sind sie nach Berlin zurückgekehrt. Ich freue mich darüber, wieder hier zu sein, obwohl ich jetzt einen langen Schulweg habe. Hier wohnen alle meine Freunde, sagt Lukas. Zuerst muss Lukas 20 Minuten mit einem Stadtbus fahren. Dann 15 Minuten in einem Bus nur für Schüler. Diesmal kann Lukas sitzen. Alle Schüler im Bus haben dasselbe Ziel: die Insel Scharfenberg im Tegeler See mitten in Berlin. 80 Schüler wohnen auf der Insel im Internat, 340 kommen jeden Tag aus der Stadt zum Unterricht. Der Bus fährt durch einen Wald und hält schließlich am Strandbad Tegel. Dann muss man ein kurzes Stück (etwa 3 Minuten) zu Fuß gehen. Am Ende des Wegs wartet schon die Fähre 1 auf die Schüler. Lukas ist noch ziemlich müde. Zusammen mit den anderen Schülern geht er eilig auf die Fähre. Zwischen dem Festland 2 und der Schulinsel liegen nur 100 Meter. Die Fahrt dauert deshalb nur zwei Minuten. Dann gehen Lukas und seine Mitschüler ans Ufer und zu ihren Klassenräumen. Doch was machen die Schüler, die verschlafen oder andere Unterrichtszeiten haben? Kein Problem! Alle 15 Minuten fährt die Fähre zwischen Festland und Insel hin und her. Außerdem gibt es auf beiden Seiten kleine Boote, welche den Schülern zur freien Verfügung stehen. Damit dauert die Fahrt ein bisschen länger, denn sie haben keinen Motor. (Juma 1/2005) 1 die Fähre převoz, trajekt 2 das Festland pevnina 27

30 Příklad: (úlohy) 1 Warum ist Lukas unzufrieden? A) Er hat den Bus verpasst. B) Im Bus sind sehr viele Menschen. C) Der Bus hält nicht vor seinem Haus. D) Der Bus kommt zehn Minuten später. 2 Was ist das Märkische Viertel? A) Ein Geschäftszentrum in Berlin. B) Eine Stadt nördlich von Berlin. C) Ein Park im Norden Berlins. D) Ein Stadtteil von Berlin. 3 Wie fühlt sich Lukas in Berlin? A) Schlecht, weil er lieber in Baden-Württemberg bleiben wollte. B) Schlecht, weil er alle Freunde in Baden-Württemberg hat. C) Gut, weil sein Schulweg nicht so lang ist. D) Gut, weil er hier viele Bekannte hat. 4 Wie sieht Lukas Schulweg aus? Lukas fährt mit A) einem Stadtbus und mit einem Schiff zur Schule. B) einem Schulbus und mit einem Schiff zur Schule. C) zwei Bussen und mit einem Schiff zur Schule. D) Schiffen und mit einem Bus zur Schule. 5 Wie kommen die Schüler vom Festland auf die Insel? A) Sie können mit der Fähre oder mit kleinen Booten fahren. B) Es gibt eine Fähre, die aber nur am frühen Morgen fährt. C) Es gibt kleine Boote, die sie mieten können. D) Sie müssen mit eigenen Booten fahren. Řešení: 1 B); 2 D); 3 D); 4 C); 5 A) 28

31 Výchozí text: dlouhý text (informativní leták) Formát úloh: úlohy dichotomické Příklad: (zadání a úlohy) Přečtěte si tvrzení 1 8 a leták o Monte Kaolinu v bavorském Hirschau. Na základě informací v textu rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá (P), nebo nepravdivá (N). P N 1 Auf dem Monte Kaolino kann man auch bergsteigen. 2 In der Saison ist der Skilift jeden Tag von 9 bis 18 Uhr geöffnet. 3 Behinderte Personen können den Skilift gratis benutzen. 4 Der Gruppenleiter bekommt die Karte für den Skilift kostenlos. 5 Die Verleihpreise für Sandboards sind höher als die Verleihpreise für Big-Foots. 6 Man kann sich Sandboards, aber keine Sandboard-Schuhe ausleihen. 7 Im Preis der Probefahrt ist die Skiausrüstung nicht inbegriffen. 8 Man kann sich auch eine Jahres-Liftkarte inkl. Ski-Verleih besorgen. 29

32 Der Monte Kaolino in Hirschau Příklad: (výchozí text) Insgesamt 30 Mio. Tonnen Sand formen diesen 110 Meter hohen Sandskiberg. Der Monte Kaolino bietet jedem etwas: eine 200 m lange Abfahrt mit 30 Slalomtoren, einen Skilift für Skifahrer und Sandboarder, und eine Kletterstrecke für Fußgänger sowie eine Aussichtsplattform auf dem Gipfel für alle. Der Skiclub Monte Kaolino bietet außer Skiern und Big Foots auch Sandboards zum Verleih an. Öffnungszeiten des Liftbetriebes: Oktober - Mai Kein Liftbetrieb Mai - Oktober Montag - Samstag von 9:00 bis 18:00 Uhr Sonntag von 09:00 bis 12:00 und 13:00 bis 18:00 Uhr Letzte Bergfahrt um 17:55 Uhr Liftpreise: für Einzelpersonen 1 Berg- und Talfahrt Erwachsene: 2.00 Kinder bis 16 Jahre: 1.00 Behinderte mit gültigem Ausweis: 1.00 Kinderkarte (4 x zahlen/5 x fahren) 4.00 Gruppen mit mehr als 25 Personen: 1.00 Der Reiseleiter (Reiseleiter frei) muss die Karten für die Gruppe kaufen. Liftpreise: für Ski-, Big Foot-, und Sandboardfahrer (ohne Ski-Verleih) Halber Tag = Vormittag Uhr: 6.00 Halber Tag = Nachmittag Uhr: 6.00 Ganzer Tag: 8.00 Verleihpreise: für Skier und Big Foots inkl. Skischuhe und Skistöcke, ohne Liftbenutzung.* Halber Tag = Vormittag Uhr: Halber Tag = Nachmittag Uhr: Ganzer Tag: Verleihpreise: für Sandboards ohne Liftbenützung.* Sandboard-Schuhe werden nicht verliehen. Halber Tag = Vormittag Uhr: Halber Tag = Nachmittag Uhr: Ganzer Tag: Haben Sie Skier, Big Foots oder Sandboards noch nie ausprobiert? Kein Problem! Probefahrten:* Skier, Big Foots 1 Stunde 8.00 Sandboard 1 Stunde Preise inkl. Skischuhe, Skistöcke und Liftbenutzung. Jahres-Liftkarten: für Ski-, Big-Foot - und Sandboardfahrer Kinder ab Jahrgang 1993: Erwachsene bis Jahrgang 1993: (ohne Ski-Verleih) *Der SC Monte Kaolino übernimmt keine Haftung für Unfälle bei Zuschauern und Teilnehmern. Das Skimaterial wird auf eigene Gefahr ausgeliehen. ( , upraveno) Řešení: 1 P; 2 N; 3 N; 4 P; 5 P; 6 P; 7 N; 8 N 30

33 Výchozí texty: krátké texty Formát úloh: úlohy přiřazovací Příklad: (výchozí texty a úlohy) P e t te si p edstavy žák o tom, jak stráví poslední dny ve škole a co plánují po záv re né zkoušce. Ke každé výpov di žáka 1 5 p i a te jeden z nabízených výrok A G, který nejvíce odpovídá p edstav žáka. Dva výroky jsou navíc a nebudou použity. WENN MAN DAS ABSCHLUSSZEUGNIS DER REALSCHULE IN DER TASCHE HAT, BEGINNT DAS RICHTIGE LEBEN 1 Andreas Wir wollen abends in Diskos gehen und feiern. Endlich darf man länger bleiben. Morgens kann ich ja ausschlafen. Für die Abschlussfeier müssen wir noch üben. Wir spielen den Hit dieses Jahres. Den haben wir im Musikunterricht einstudiert. Wenn die Schule wieder anfängt, beginne ich eine Lehre als Chemiker. 2 Svenja Urlaub mache ich erst im nächsten Jahr. Dieses Jahr werde ich in der Wirtschaft meiner Eltern arbeiten. Das macht Spaß und ich verdiene ein bisschen Geld. An den Wochenenden ist Zeit zum Feiern. Ab August habe ich eine Lehrstelle als Zahnarzthelferin. Die Zahnarztpraxis ist nur fünf Minuten von zu Hause entfernt. 3 Torsten Feiern werde ich nicht. Ich habe keinen Ausbildungsplatz. Ich versuche eine Lehrstelle als Informatiker zu bekommen. Über 25 Bewerbungen habe ich geschrieben und nur Absagen bekommen. Ich habe keine Lust, weiter auf die Schule zu gehen. 4 Angela Wir werden feiern, feiern, feiern. Ich freue mich, dass ich die Schule mit einem guten Zeugnis geschafft habe. Ich gehe noch drei Jahre auf die höhere Handelsschule und werde dann vielleicht Polizistin. Eigentlich möchte ich ja viel lieber Sängerin werden, aber ob das klappt? Ich weiß nicht. 5 Nicole An den Wochenenden jobbe ich an einer Tankstelle. Außerdem besuche ich einen Schreibmaschinenkurs. Ansonsten werde ich Partys feiern, in Diskos gehen und endlich mal lange ausschlafen. Im Herbst mache ich eine Ausbildung als Justizangestellte beim Amtsgericht. Vorher habe ich vierzig Bewerbungen geschrieben und erst zum Schluss zwei Zusagen bekommen. (Juma 1/98, upraveno) 31

34 Příklad: (alternativy) AUSSAGEN DER SCHÜLER A) Will im Unternehmen der Familie jobben. B) Will mit den Eltern in Urlaub fahren. C) Hat einen Ausbildungsplatz, der nicht dem Traumberuf entspricht. D) Bereitet mit der Klasse etwas für die gemeinsame Abschlussparty vor. E) Weiß schon, dass kein Ausbildungsplatz für sie frei ist. F) Hat mehr als eine Bestätigung für den Ausbildungsplatz bekommen. G) Hat sich bisher erfolglos um den Wunschberuf beworben. Schülerin/Schüler Aussage Andreas Svenja Torsten Angela Nicole Řešení: 1 D); 2 A); 3 G); 4 C); 5 F) 32

35 4.3 Jazyková kompetence Výchozí text: krátký text Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Příklad: Přečtěte si následující text o biatlonistech. K úlohám 1 8 vyberte vždy jednu správnou alternativu A C. Sportler aus Großbreitenbach Die kleine thüringische Stadt Großbreitenbach, im Ilmkreis gelegen, ist (1) der vielen Orte unterhalb des Rennsteigs, (2) Jung und Alt Wintersport treibt. Großer Beliebtheit erfreut sich (3) Zeit Biathlon. Das ist eine Kombination aus Langlauf und Schießen und seit 1988 sogar olympische (4). Auch solche Meister wie Janett Klein und Andrea Henkel stammen aus Großbreitenbach. Andrea (5) genauso wie ihre Schwester im Jahr 2002 eine Olympiamedaille. Sie trainiert heute (6) bekannten Wintersportzentrum in Oberhof. Von dort stammt (7) ein weiterer Biathlonsportler von Weltruf: Frank Luck. Hier werden unter Teilnahme von (8) Zuschauern Biathlon- Weltcups organisiert. (Freundschaft 2002, upraveno) 1 A) ein B) eine C) einer 2 A) in der B) in deren C) in denen 3 A) zum B) zur C) zu 4 A) Sportarten B) Spiele C) Disziplin 5 A) bekam B) bekommt C) bekommen 6 A) im B) ins C) in den 7 A) sofort B) nicht C) auch 8 A) viele B) vieler C) vielen Řešení: 1 C); 2 C); 3 B); 4 C); 5 A); 6 A); 7 C); 8 C) 33

36 4.4 Písemný projev Příklad: (zadání písemné práce) Typ textu: článek do školního časopisu Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (rozsah slov) Školní časopis německé partnerské školy vyhlásil soutěž o nejlepší článek na téma Mein Lieblingsort. Rozhodli jste se, že se soutěže zúčastníte. Napište článek v rozsahu slov, ve kterém: popíšete místo a jeho atmosféru, uvedete dva důvody, proč máte toto místo rád/a, popíšete zážitek, který je s tímto místem spojen. Příklad: (zadání písemné práce) Typ textu: formální Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (rozsah slov) V červnu plánujete se třídou čtyřdenní pobyt v Linci. Navrhl/a jste, že zkontaktujete informační kancelář v Linci a pokusíte se zjistit potřebné informace. Na uvedenou adresu napište v rozsahu slov, ve kterém: informujte o plánu své třídy (kdy, kdo, délka pobytu), se zeptáte na možnost ubytování a stravování pro studenty, požádáte o zaslání informací o kulturních programech pořádaných v těchto dnech. 34

37 4.5 Ústní projev/interakce Příklad: Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (délka 15 minut + 15 minut příprava) Ukázka pracovního listu žáka 35

38 THEMEN: Verpflegung (P1), Freizeit/Unterhaltung (P2), Prag (P3), Einkaufen/Geschenk (P4) SCHÜLERBLATT 1. TEIL Verpflegung Der Prüfer stellt Ihnen einige Fragen. Beantworten Sie sie bitte möglichst ausführlich. Wenn Sie etwas nicht verstehen, fragen Sie bitte nach. 2. TEIL Freizeit/Unterhaltung Der zweite Teil besteht aus drei Aufgaben. Nehmen Sie dazu die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt. Die Fotos zeigen zwei verschiedene Veranstaltungen. 1. Aufgabe Sehen Sie sich die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt an. Wählen Sie ein Bild aus und beschreiben Sie es. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: Platz/Ort Personen Kleidung Musik Atmosphäre Sonstiges 2. Aufgabe Sehen Sie sich die Bilder noch einmal an und vergleichen Sie sie (Was ist ähnlich/gleich/anders?). Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: Platz/Ort Personen Kleidung Musik Atmosphäre Sonstiges 3. Aufgabe Erzählen Sie über Ihre Erfahrung mit einer Musikveranstaltung (z.b. Konzert, Festival, Ball usw.). 36

39 3. TEIL Prag In diesem Teil sollen Sie allein sprechen. Stellen Sie sich folgende Situation vor: Ihre Schule nimmt an einem Schüleraustauschprogramm teil. Sechs Schüler aus Deutschland möchten nächste Woche nach Prag kommen und 3 Tage hier verbringen. Ihr Lehrer hat Sie beauftragt, diesen Aufenthalt zu organisieren und die Schüler zu begleiten. Sie wissen, dass die deutschen Schüler mit dem Zug anreisen. in einem Hotel wohnen, in dem sie Frühstück bekommen. gerne Sehenswürdigkeiten besichtigen möchten. nicht so viel Taschengeld haben. Beschreiben Sie jeden einzelnen Tag des Aufenthaltes. Begründen Sie auch Ihre Vorschläge. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: Ankunft/Abfahrt öffentliche Verkehrsmittel Sehenswürdigkeiten Kultur und Sport Einkaufen, Geschenke Sonstiges Tag Vormittag Nachmittag 1 vom Hauptbahnhof abholen TEIL Einkaufen/Geschenk In diesem Teil der Prüfung führen Sie mit dem Prüfer ein Gespräch. Stellen Sie sich folgende Situation vor: Ihre Freundin/Ihr Freund aus Österreich möchte Sie an diesem Wochenende besuchen. Sie und Ihr Freund (Prüfer) haben vor, ihr/ihm ein Geschenk zu kaufen. Sie sollen mit ihrem Freund (Prüfer) über das Geschenk sprechen. Auf dem Extrablatt finden Sie drei Bilder von möglichen Geschenken (4A 4C). Sie können aber auch ein anderes Geschenk vorschlagen. Einigen Sie sich mit Ihrem Freund (Prüfer) auf ein Geschenk und sprechen Sie über weitere Einzelheiten des Geschenkes. Das Gespräch beginnt der Prüfer. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: Was könnte man kaufen? Wird das Geschenk ihr/ihm gefallen? Wo kauft man das Geschenk? Wann kauft man das Geschenk? Wie viel wird es kosten? Sonstiges 37

40 2. TEIL Freizeit/Unterhaltung 2A 2B 1./2. Aufgabe: Platz/Ort Personen Kleidung Musik Atmosphäre Sonstiges 38