Hodnocení a vzorkování ryb v mezinárodní oblasti povodí Odry

Transkript

1 Międzynarodowa Komisja Ochrony Odry przed Zanieczyszczeniem Internationale Kommission zum Schutz der Oder gegen Verunreinigung Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním Hodnocení a vzorkování ryb v mezinárodní oblasti povodí Odry ZPRÁVA O WORKSHOPU PRACOVNÍ PODSKUPINY GM Monitoring Brno, 10. prosince 2016

2 Hodnocení a vzorkování ryb v mezinárodní oblasti povodí Odry Uspořádání workshopu a shrnutí vyhodnocení výzkumu ryb: Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním Povodí Odry, státní podnik, Ostrava Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR v.v.i., Brno ÚVOD Ve dnech září 2016 se v Ostravě v rámci činnosti pracovní podskupiny GM (Monitoring) MKOOpZ konal workshop Hodnocení a vzorkování ryb v mezinárodní oblasti povodí Odry, kterého se průběžně zúčastnilo kolem 20 osob z Polska, Německa a České republiky. Workshop byl rozdělen do dvou částí. V první části, organizované na podniku Povodí Odry, s.p. v Ostravě, prezentovaly jednotlivé státy své metodiky hodnocení ekologického stavu toků na základě výzkumu ryb. Druhá část workshopu se konala v terénu na řece Olši na profilu nad ústím do Odry. Úkolem účastníků bylo praktické předvedení odběru vzorků ryb podle národních metodik. Na základě odloveného materiálu a získání nezbytných dat měla pracovní skupina z každého státu vyhodnotit ekologický stav daného profilu na řece Olši. Zpracování materiálu (determinace ryb, měření) proběhlo přímo na břehu a ryby byly následně puštěny zpět do vody. Výsledné indexy byly spočítány na pracovištích v jednotlivých zemích a výsledky byly zaslány na Sekretariát MKOOpZ. Cílem workshopu bylo porovnání metodik hodnocení vybraných biologických složek a výsledků hodnocení ekologického stavu vod, provedeného podle platných národních metodik. Účastníci workshopu provedli výzkum v terénu podle metod závazně používaných v daném státě. Výsledná hodnocení byla zpracována a sumarizována v této zprávě pracovníky ÚBO AV ČR v Brně. Řeka Olše a sledovaný profil Olše (polsky Olza) pramení na území sousední Polské republiky. Její pramen se v nadmořské výšce okolo 909 m n.m. nachází v prostoru polské obce Kamesznica a odtud se po 16 km toku Polskem dostává na území ČR poblíž obce Bukovec. Celková délka toku je 99 km a jeho povodí má rozlohu km², z toho 479 km² na území Polska. Velká část toku (přibližně 25 km) tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Polskem. U obce Kopytov se vlévá zprava do Odry v nadmořské výšce 195 m n.m. Průměrný průtok nad ústím ve Věřňovicích je 14,4 m 3 /s. Co se týká ryb, tak pstruhové pásmo se na Olši nachází od obce Bukovec po ústí Lomné (přibližná délka 8 km), lipanové pásmo pak níže až po Vendryni (12 km). Převažující část délky řeky, zahrnující její spodní úsek (51 km), připadá do parmového pásma. Z chráněných druhů se v Olši vyskytují mihule potoční (Lampetra planeri), ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), vranka obecná (Cottus gobio) a vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus). Řeka Olše od ústí do Odry až nad město Třinec (km 48,5) je téměř ze 100% upravena, stejně tak jako v horním českém úseku od Návsí u Jablunkova po Bukovec, celkově tedy v délce asi 58,6 km. Mezilehlý úsek toku, protékající rozptýlenou zástavbou mezi Návsím 2

3 u Jablunkova a Třincem v délce přibližně 14,5 km, zůstal v přirozeném stavu bez zásahů do koryta, vyjma krátkých zabezpečení břehů u křižujících silničních mostů. Tuto okolnost umožnily stabilní poměry řeky s četnými skalními výchozy i charakter rozptýlenějšího osídlení okolo toku. V dnešní době na Olši funguje celkem 9 jezů. Nejvýznamnějšími odběrateli vody vázánými přímo k Olši jsou Energetika Třinec (Třinecké železárny), Elektrárna Dětmarovice, Doly ČSA a Darkov, Teplárna ČSA a Železárny a drátovny Bohumín. Analogicky k tomu k největšímu vypouštění vody a bodovým zdrojům znečištění patří Třinecké železárny, Elektrárna Dětmarovice a OKD. Mimo ně také Arcelor Mittal a zejména komunální čistírny odpadních vod v Karviné, Českém Těšíně, Třinci a Jablunkově. Kvalita vody v Olši odpovídá uvedeným vypouštěním - tok je jimi postupně odshora zatěžován, čímž se jakost jeho vody po toku pozvolna zhoršuje. Na spodních asi 16 km délky je kvalita zatěžována i rozpuštěnými anorganickými solemi, jako jsou sírany a chloridy, pocházejícími ze slaných důlních vod odváděných do Olše Karvinským potokem. Řeka je známa jednou z nejvyšších vodivostí vody v celé České republice dosahující běžně hodnot nad µs/cm. V rámci workshopu byl vybrán jako modelový profil úsek řeky Olše nad ústím do Odry u obce Kopytov (Obr. 1). Jedná se o broditelný úsek s dobrým přístupem a homogenním charakterem prostředí na dostatečné délce toku umožňující nezávislý průzkum pro všechny národní týmy. V době konání akce byl v toku velmi nízký průtok (kolem 3 m 3 /s) a velmi vysoká vodivost vody (1 360 µs/cm při teplotě vody 18,2 C), nicméně odlovy vzorků ryb byly úspěšně provedeny všemi národními týmy. Obr. 1. Olše nad ústím do Odry. Úsek vybraný pro porovnání monitorovacích odlovů v rámci workshopu MKOOpZ v září

4 METODIKY JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ 1) POLSKO Program situačního monitoringu ryb v Polsku byl zpracován na základě monitoringu ryb na 937 lokalitách v letech a Jako metody vhodné pro polské podmínky pro hodnocení ekologického stavu/potenciálu toků na základě ichtyofauny byly navrženy dva indexy: 1) Evropský rybí index (European Fish Index EFI+) - zpracovaný evropským konsorciem v roce 2009 (EFI+ manual 2009) přizpůsobený polským podmínkám v rámci projektu. Tento index je vhodný pro většinu typů horských, vysočinných a nížinných řek s minerálním dnovým substrátem. 2) Index biotické integrity (Index of Biotic Integrity IBI) koncepce zpracovaná v USA (Karr 1981). Tento index je vhodný pro řeky s organickým dnovým substrátem a řeky spojující jezera a velké nížinné řeky. Po přizpůsobení polským podmínkám byly tyto metody označeny jako EFI+PL a IBI PL. Dále byl zpracován doplňující index pro hodnocení přítomnosti migrujících druhů (D). Kombinace hlavního indexu (EFI+PL nebo IBI PL) a doplňujícího (D), vhodná pro daný abiotický typ řeky, byla použita ve Státním monitoringu životního prostředí v roce Metodický průvodce pro monitoring ichtyofauny v řekách (Prus a Wisniewolski 2013) je k dispozici on-line na adrese: o_oceny_rybnej_rzek.pdf Tabulka 1. Metriky výpočtu indexu EFI+PL. kategorie řeky symbol metriky metrika řeky s dominancí lososovitých ryb řeky s dominancí kaprovitých ryb Ni.02.Intol Ni.Hab.Intol.150 Ric.RH.Par Ni.LITHO hustota druhů netolerujících nedostatek kyslíku hustota jedinců <150 mm (l.t.) druhů netolerujících degradaci stanovišť počet druhů vyžadujících k reprodukci lotické prostředí hustota druhů vyžadujících ke tření tvrdý substrát (litofilní reprodukční skupina) 4

5 Tabulka 2. Metriky pro výpočet IBI_PL. metrika druhy 1. Druhová pestrost a relativní početnost (počet druhů nebo % podíl jedinců) celková druhová pestrost druhové bohatství ve volné vody (water column) druhové bohatství oblasti dna (benthic) S. lucioperca, A. aspius, B. barbus, A. brama, druhové bohatství typické pro velké řeky S. glanis index druhové proporce (E) % litofilních druhů % litofilních druhů bez lososovitých ryb A. oxyrinchus, A. sturio, C. nasus, E. lucius, E. % indikátorových druhů pro velké řeky mariae, L. fluviatilis, P. marinus, R. amarus, S. salar, S. trutta, S. erythrophthalmus, V. vimba M. fossilis, R. amarus, S. erythrophthalmus, % podíl indikátorových druhů T. tinca % štiky obecné % plotice obecné % eutrofizujících druhů R. rutilus, A. alburnus, L. idus % lososovitých druhů 2. Proporce trofických skupin (% jedinců) % dravých ryb % relativně dravých ryb % insektivorních ryb % relativně dravých a insektivorních ryb % všežravých ryb % všežravých ryb bez plotice 3. Početnost (abundance) a zdravotní stav ryb % jedinců s anomáliemi a hybridů relativní abundance (CPUE) % jedinci nepůvodních druhů Princip výpočtu indexu D vyplývá z informací o historickém a současném výskytu migrujících druhů v Polsku (A. sturio, A. oxyrinchus, A. alosa, A. fallax, A. anguilla, L. fluviatilis, P. marinus, O. eperlanus, S. salar, S. trutta trutta, P. flesus, diadromní forma Coregonus spp., V. vimba) a počítá se jako: D = na/nh, kde na odpovídá současnému (zjištěnému) počtu migrujících druhů a nh historickému počtu migrujících druhů. Index nabývá hodnot od 0 do 1. Jako základ pro snížení o 1 třídu hlavního indexu (EFI+PL nebo IBI PL) platí hodnota D < 0,5; pro organické řeky a řeky spojující jezera se index D nepoužívá. 1a) Metoda sběru ichtyologických dat Ryby jsou odlovovány benzinovým stabilním nebo přenosným zádovým elektrickým agregátem dle normy CEN EN Metoda nerozlišuje plůdek (0+) a jednoleté a starší 5

6 ryby. Ryby se měří (délka celková) a váží. V databázi jsou zvlášť zadávány ryby menší a větší 150 mm celkové délky. 1b) Metodika zpracování dat Vstupní soubor databáze obsahuje následující 4 skupiny dat: data charakterizující profil: kód profilu, souřadnice, název řeky, název profilu, kód útvaru povrchové vody, vojvodství, datum data charakterizující metodu odlovu: způsob odlovu, délka proloveného úseku, odlovená plocha, parametry agregátu abiotické parametry sloužící ke zjištění očekávání hodnot metrik indexů: abiotický typ, povodí, ekoregion, nadmořská výška, plocha povodí nad profilem, vzdálenost od pramene, šířka řeky, sklon, geomorfologický typ, převládající substrát dna, průměrné teploty vzduchu v regionu, výskyt jezer v povodí nad profilem, ad. ichtyologická data: druh, početnost, biomasa, počet ryb <150 mm, počet ryb 150 mm, počet jedinců s anomáliemi, počet hybridů Vstupní soubor pro výpočet indexu D obsahuje následující skupiny dat: data charakterizující profil: kód profilu, souřadnice, název řeky, název profilu, datum, abiotický typ data o historickém výskytu migrujících druhů (z literatury) data o současném výskytu migrujících druhů (z literatury, z monitoringu, informace od uživatelů, zarybňovací statistiky) Druh je považován za aktuálně se vyskytující, pokud existují údaje o tom, že se přirozeně rozmnožuje v dané řece (nemůže pocházet výlučně ze zarybňování), výjimka je pouze u úhoře, u něhož se zohledňuje migrace dospělých jedinců do moře. 1c) Metodika hodnocení Výsledková část softwaru EFI+PL a IBI PL obsahuje: počet druhů, početnost, biomasa kategorie řeky (Salmonid nebo Cyprinid) podle indexu EFI+PL a její ověření hodnocení a třídu indexu EFI+PL daného profilu hodnotu a třídu indexu IBI PL daného profilu hodnotu indexu D profilu finální hodnocení ekologického stavu nebo potenciálu profilu průměrnou hodnotu indexu EFI+PL nebo IBI PL několika profilů v rámci jednoho útvaru povrchových vod finální hodnocení ekologického stavu nebo potenciálu útvaru povrchových vod poznámky, např. týkající se nízkého počtu druhů nebo kusů v odlovu 6

7 Obr. 2. Polský tým (P. Prus, M. Błachuta) při odlovu ryb na řece Olši. 1d) Hodnocení modelového profilu na řece Olši podle polské metodiky Polská skupina na daném profilu řeky Olše odlovila 48 kusů ryb z 5 druhů. Vypočtený EFI+PL index dosáhl hodnoty 0,771 (cyprinid zone). Tato hodnota odpovídá 2. třídě hodnocení ekologického stavu povrchových vod tedy dobré (good). Nicméně diadromní index D dosáhl hodnoty 0, z důvodu absence jakéhokoliv historicky zaznamenaného migrujícího druhu. Tento výsledek snižuje EFI+PL o jeden stupeň. Výsledný ekologický potenciál daného profilu řeky Olše nad ústím do Odry je 3. třída hodnocení tj., střední (moderate). Pozn.: Historicky byli v Olši zaznamenaní losos obecný (Salmo salar) a pstruh obecný mořský (Salmo trutta). Průzkum v 50. letech 20. století však již tyto druhy nezaznamenal (Balon 1952). Přes 20 příčných staveb na polské straně Odry bude i v budoucnu s velkou pravděpodobností omezovat reálný návrat těchto diadromních druhů až do Olše. 7

8 Tabulka 3 Hranice tříd indexů EFI+PL, IBI_PL a D Název indexu hodnocení ekologického stavu/potenciálu řek Index EFI+_PL pro řeky s dominancí lososovitých ryb (Salmonid) Index EFI+_PL pro řeky s dominancí kaprovitých ryb (Cyprinid) Brození Rozsah hodnot indexu hodnocení ekologického stavu/potenciálu řek velmi dobrý střední poškozený zničený dobrý 0,911-1,000 0,939-1,000 Odlov z lodi 0,917-1,000 0,755-0,910 0,655-0,938 0,562-0,916 0,503-0,754 0,437-0,654 0,375-0,561 0,252-0,502 0,218-0,436 0,187-0,374 0,000-0,251 0,000-0,217 0,000-0,186 Diadromní index (D) 0,500-1,000 beze změn beze změn beze změn <0,500 mínus 1 třída mínus 1 třída mínus 1 třída Velké nížinné řeky 0,854-0,688-0,500-0,250-0,000- mínus 1 beze změn (typ 21)* 1,000 0,853 0,687 0,499 0,249 třída Řeky v údolí velké ,646-0,520-0,375-0,000- mínus 1 beze změn Index řeky (typ 26) 1,000 0,790 0,645 0,519 0,374 třída IBI_PL ,646-0,520-0,375-0,000- Organické řeky nepoužívá se 1,000 0,790 0,645 0,519 0,374 Řeky spojující ,646-0,520-0,375-0,000- nepoužívá se jezera (typ 25) 1,000 0,790 0,645 0,519 0,374 * Abiotický typ řeky, v souladu s Nařízením ministra životního prostředí z 9. listopadu 2011 o klasifikaci ekologického stavu, ekologického potenciálu a chemického stavu útvarů povrchových vod (Sb. Dz. U. z 2011 r. nr 258 poz. 549). 2) NĚMECKO Monitoring ryb podle Rámcové směrnice probíhá v Německu podle tzv. fibs (fischbasiertes Bewertungs-System, tj. Systém hodnocení na základě rybí fauny). Na spolkové úrovni jsou používány jednotné standardy pro zjišťování a hodnocení ryb, kdy jsou porovnávány referenční stavy s aktuálním stavem ryb. 2a) Metoda sběru ichtyologických dat Do monitoringu jsou zahrnuty toky s povodím 10 km 2. Úsek pro odběr vzorků by měl být charakteristický a reprezentativní pro celou část toku (ÚPV útvaru povrchových vod). Pro hodnocení se používají minimálně 2 odlovy během 6 let, nejlépe ale 3 odběry. Prolovený úsek musí být o délce minimálně 100 m. Ryby jsou odlovovány benzínovým stabilním nebo bateriovým přenosným (zádovým) elektrickým agregátem dle normy CEN EN Metoda nerozlišuje plůdek (0+) a jednoleté a starší ryby, ale vzorkuje je společně. Při odlovu broděním by měla být kumulovaná délka proloveného úseku minimálně 40násobek průměrné šířky toku. Při odlovu vzorků z lodi by kumulovaná délka proloveného úseku měla být minimálně 100násobkem průměrné šířky toku. V případě velkých řek o šířce nad 100 m je délka úseku omezena na 10 km. 8

9 2b) Metodika zpracování dat Rámcová směrnice o vodní politice požaduje pro složku ryby hodnocení vycházející z referenčních podmínek týkajících se druhové pestrosti a abundance výskytu typově specifických druhů věkové struktury Tabulka 4. Kritéria pro zařazení do jednotlivých tříd ekologického stavu. třída parametr velmi dobrý dobrý střední poškozený zničený druhové složení typově specifické a početnost druhy zcela nebo téměř zcela vyskytují se všechny neovlivněné podmínky citlivé druhy nepatrné odchylky vlivem antropogenní činnosti středně velké odchylky vlivem antropogenní činnosti věková struktura nepatrné antropogenní vlivy, rozmnožování není narušeno nepatrné antrop. narušení, rozmnožování narušeno sporadicky větší antrop. narušení, rozmnožování středně narušeno větší ovlivnění, značné odchylky biocenózy od neovlivněného stavu silné ovlivnění, chybí velká část biocenózy, která se vyskytuje v nenarušených podmínkách Vstupní soubor databáze obsahuje následující skupiny dat s několika parametry: seznam druhů a skupin (guilds) (6 hodnotících ukazatelů): počet druhů a skupin abundance druhů a skupin (guilds) (3 hodnotící ukazatele): podíly charakteristických druhů a určitých klíčových skupin věková struktura (reprodukce) (1 hodnotící ukazatel): podíl věkové kategorie 0+ na celkovém vzorku charakteristického druhu migrace (1 hodnotící ukazatel): podíl druhů migrujících na delší vzdálenosti rybí pásmo (1 hodnotící ukazatel): přesunutí přirozené podélné zonální příslušnosti dominantní druhy (2 hodnotící parametry na základě indexu): podíl dominantních druhů a charakteristických druhů 2c) Metodika hodnocení Číselné parametry výsledků odběrů jsou vyhodnocovány a srovnávány s příslušnými referenčními hodnotami pro ryby. Hodnocení všech 6 ukazatelů kvality probíhá pomocí udělených bodů za přiřazené ukazatele. V případě několika přiřazených ukazatelů je stanovena průměrná hodnota. Hodnotící algoritmus fibs udává hodnotu se dvěma desetinnými místy mezi hodnotami 1 a 5. Hodnota je přiřazena podle pokynů Rámcové směrnice o vodní politice do jedné z 5 tříd ekologického stavu. 9

10 Tabulka 5. Hranice tříd podle fibs. třída mezní hodnoty velmi dobrý 5,00-3,76 dobrý 3,75-2,51 střední 2,50-2,01 poškozený 2,00-1,51 zničený 1,50-0,00 Obr. 3. Německý tým (F. Völker a S. Gause) při odlovu ryb na řece Olši. 2d) Hodnocení modelového profilu na řece Olši podle německé metodiky Německá skupina odlovila na daném profilu 94 kusů ryb ze 6 druhů. Při hodnocení byl použit německý hodnotící systém fibs (Systém hodnocení na základě ryb). Jelikož autoři neměli k dispozici referenční údaje o řece Olši, použili úsek Lužické Nisy (Lasitzer Neisse), který je velmi podobný monitorovanému úseku Olše. Hydraulické a hydrodynamické podmínky obou řek jsou si velmi podobné. Útvar povrchových vod Lužická Nisa 4 je označena jako heavily modified water body, proto je zde jako cíl definován pouze ekologický potenciál. Podle toho jsou požadavky ohledně druhového složení sníženy. Jako výsledek hodnocení vychází číslo 2,28, což odpovídá třídě střední (moderate). 3) ČESKÁ REPUBLIKA Podobně jako v Polsku a Německu je v České republice metodika hodnocení ekologického stavu toků pomocí společenstva ryb podle Rámcové směrnice o vodní politice (2000/60/ES) postavena na porovnání referenčních a aktuálně získaných dat na určitých typech vodních útvarů. Typologie říční sítě ČR upravená podle společenstva ryb je založena na třech proměnných: úmoří, nadmořská výška a řád toku. Celkem bylo stanoveno 13 typů toku odpovídajících odlišnému složení typických společenstev ryb. 10

11 Metodika je založena na hodnocení ekologického stavu toků na základě společenstva juvenilních ryb (0+) vzorkovaných v pozdním létě. Hlavními důvody je tradiční dlouholeté obhospodařování volných vod rybářskými svazy. Rybářské hospodaření obnáší kromě povinné evidence rybářských úlovků i vysazování velkého množství druhů ryb, a to převážně druhů původních, s cílem posílit jejich populace, resp. zvýšit jejich úlovky. Ze 64 druhů běžně se vyskytujících ve volných vodách je 30% pravidelně a hojně vysazováno a dalších 22% místně vysazováno. Vzorek adultních (tj. starších než 0+) ryb tak nemusí odrážet ekologický stav toku, ale intenzitu rybářského obhospodařování. Hlavní důvody využití monitoringu plůdku, jakožto odrazu ekologického stavu rybích společenstev: vysazování násad (plůdek reprezentuje část populací jen z přirozené reprodukce) PR (monitoring adultní části společenstva je negativně vnímán veřejností) indikační hodnota (plůdek je citlivější, reaguje rychleji na změny v toku (do 1 roku)) snadnější reprezentativní vzorkování: o plůdek je méně pohyblivý o plůdek se drží většinou podél břehu na specifických místech o plůdek lze jednou metodou chytat v celém podélném profilu toků, vč. velkých řek 3a) Metoda sběru ichtyologických dat Ryby jsou odlovovány bateriovým přenosným zádovým elektrickým agregátem (v případě nutnosti možno použít i agregát benzinový) dle normy CEN EN Metoda je zaměřena na plůdek (0+), a to znamená použití menší anody (kruh o průměru 25 cm) a jemnějšího podběráku (oka podběráku 1 mm). Při lovení je třeba dodržovat následující metodické pokyny: odlov plůdku ryb se provádí nejlépe v měsíci srpnu (červenec-září) odlov se provádí v denní době v rámci jednoho profilu je nutno provést odlov na všech přítomných typech prostředí břehové linie (kamenný zához, štěrková pláž, zatopená vegetace atd.) odlov se provádí elektrickým agregátem (doplňkově možno provést odlov plůdkovou zátahovou sítí v hlubokých pomalu tekoucích upravených úsecích) odlov se provádí kontinuálně na změřeném úseku 11

12 Obr. 4. Český tým při vzorkování plůdkového společenstva na řece Olši. 3b) Metodika zpracování dat - Český multimetrický index Pro každý ze 13 typů toků bylo zrekonstruováno referenční společenstvo ryb na základě údajů z referenčních lokalit, historických údajů a expertního odhadu. Pro porovnání společenstev bylo testováno větší množství metrik, z nichž byly nakonec vybrány 4: výskyt typických druhů, celková početnost (jen u toků pod 80 m n. m), relativní početnost reofilních druhů a relativní početnost eurytopních druhů. Metriky jsou vyjádřené v tzv. EQR (Ecological Quality Ratio), neboli poměrem mezi zjištěnými a referenčními hodnotami. Výpočet českého multimetrického indexu (CZI) se vypočítává podle vzorce: CZI= (Td + A + Rd) (Ed) kde: Td EQR výskytu typických druhů 4 A EQR celkové početnosti Rd EQR relativní početnosti reofilních druhů Ed EQR relativní početnosti eurytopních druhů 3c) Metodika hodnocení CZI dosahuje hodnot 0-1. Tabulka 6. Hranice tříd podle CZI. třída mezní hodnoty velmi dobrý 0,780-1,000 dobrý 0,585-0,780 střední 0,390-0,585 poškozený 0,195-0,390 zničený 0,000-0,195 12

13 3d) Hodnocení modelového profilu na řece Olši podle české metodiky V rámci rutinního monitoringu biologické složky ryby v České republice jsou data z terénu předávána podniky Povodí na centrální zpracování na Ministerstvo životního prostředí ČR. MŽP koordinuje výpočty jednotlivých složek bioty ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze případně s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M. v Praze, které disponují patřičným softwarovým vybavením a referenčními hodnotami pro všechny složky bioty a všechny typy toků. Podkladová data ze sledovaného profilu byla analyzována na ČHMU. Výsledná hodnota CZI = 0,833 odpovídá třídě velmi dobrý (high). POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ MONITORINGU JEDNOTLIVÝCH NÁRODNÍCH TÝMŮ Všechny týmy lovily na stejném profilu, nicméně každý tým na jiném úseku, aby nebyly výsledky navzájem ovlivněny a odlov probíhal postupně. Polský tým (1) lovil podél pravého (polského) břehu ( N, E) zapůjčeným benzinovým agregátem ML 3 (fa. Bednář, ČR). Následně německý tým (2) prolovil úsek podél levého břehu na české straně ( N, E), pomocí bateriového zádového agregátu německé výroby. Český tým (3) se přesunul výše proti proudu tak, aby lokalita zahrnovala jak kamenný zához, tak štěrko-písčitou pláž ( N, E). V případě polské a německé metodiky by se mělo jednat o prolovení reprezentativního úseku v daném vodním útvaru. V případě české metodiky prolovujeme nejlepší úseky ( best available ), které jsou preferované plůdkem jednotlivých ekologických skupin (tzv. nursery area). Výběr nejlepšího úseku podává lepší výsledky než výběr tzv. reprezentativního úseku, přinejmenším v případě lovu plůdku (vyšší pravděpodobnost zachycení většího množství druhů při stejné prolovené délce, respektive možnost odlovení relativně kratšího úseku toku pro zajištění maximálně reprezentativního vzorku). 13

14 Obr. 4. Letecký pohled na lovenou lokalitu s vyznačenými úseky lovenými polskou (1), německou (2) a českou (3) skupinou. Tabulka 7. Přehled druhů ryb a jejich početnost zjištěná jednotlivými národními týmy v rámci odlovu v řece Olši 16. září 2016 (PL polská skupina, D německá skupina, ČR česká skupina). vědecký název český název ekol. skupina PL D ČR Squalius cephalus jelec tloušť reofilní A Gobio gobio hrouzek obecný reofilní B Pseudorasbora parva střevlička východní eurytopní 3 Barbus barbus parma obecná reofilní A Alburnus alburnus ouklej obecná eurytopní 3 1 Alburnoides bipunctatus ouklejka pruhovaná reofilní A 1 Rhodeus amarus hořavka duhová limnofilní Barbatula barbatula mřenka mramorovaná reofilní A c e l k e m (ks/druh) 48/5 94/6 211/8 Hodnoty indexů rybího společenstva vypočtené jednotlivými zeměmi, pak činily: Polsko EFI+PL index činil 0,771 (2. třída ekologického stavu), při započítání diadromního indexu D (absence migrujících druhů), výsledná hodnota třídy klesla o jeden stupeň (3. třída ekologického stavu) Německo FiBS index činil 2,28 (3. třída ekologického stavu) Česká republika index CZI činil 0,833 (1. třída ekologického stavu) Tabulka 8. Zařazení stavu rybího společenstva Olše podle jednotlivých týmů: třída Polsko Německo Česko velmi dobrý + dobrý (+) střední + + poškozený zničený Vzhledem k velmi nízkému průtoku v řece Olši v době porovnávacího průzkumu (kolem 3m 3 /s) nebyl zjištěn velký rozdíl v druhovém složení vzorků všech tří pracovních skupin. I ve vzorku polské a německé skupiny převažovaly malé velikostní kategorie ryb a celkově byly tyto vzorky početně malé. V případě reálného monitoringu by tyto týmy musely prolovit daleko delší úsek toku, aby získaly relevantní data o stavu rybího společenstva. Německá metodika přímo doporučuje hodnotit úsek ze dvou, nejlépe ze tří nezávislých odlovů. Zjištěné druhy jelec tloušť a parma obecná jsou do toku vysazovány jako násady, takže mohou teoreticky ovlivnit výsledné hodnocení. Ve vzorku orientovaném na plůdek však bylo potvrzeno, že i tyto druhy se v toku úspěšně přirozeně rozmnožují. Při porovnání datových souborů v tomto konkrétním případě nebyl znatelný rozdíl v indikační hodnotě vzorků všech věkových kategorií ryb (německý a polský tým) a plůdku (český tým). 14

15 SHRNUTÍ 1. Metody terénního výzkumu ryb jsou shodné ve všech třech zemích, tj. použití elektrolovu v určitém úseku toku. 2. Polsko a Německo hodnotí celé rybí společenstvo na rozdíl od české metodiky zaměřené pouze na plůdek z přirozené reprodukce. 3. Dominující druhy ryb ve společenstvu byly determinovány všemi týmy. V plůdkovém společenstvu byly zachyceny 2 druhy navíc. 4. Hodnocení ekologického stavu na základě ryb dalo výsledky ve třídách velmi dobrý (Česká republika) a střední stav (Polsko, Německo). ZÁVĚRY Uspořádání workshopu na téma vzorkování a hodnocení biologických složek (ryby) v rámci činnosti pracovní podskupiny GM Monitoring MKOOpZ umožnilo porovnat způsob monitorování stavu vod v mezinárodní oblasti povodí Odry v Polsku, Německu a České republice. Průzkum identického úseku toku provedený experty ze tří zemí s použitím národních metod umožnil porovnat finální výsledky hodnocení. Přes určité rozdíly ve vzorkovacích a analytických metodách používaných v jednotlivých zemích, bylo finální hodnocení zkoumaných biologických složek shodné mezi polskou a německou stranou. Lepší stav rybího společenstva toku byl indikován citlivější metodou zaměřenou na plůdek z přirozené reprodukce (hodnocení ekologického stavu daného profilu dosáhlo stupně velmi dobrý ). Rozdílnost výsledných stavů indikovaného podle české metodiky od stavů indikovaných podle německé a polské metodiky je v tomto konkrétním případě možno přisuzovat nejspíše (a) nedostatečně dlouhému úseku prolovenému německou a polskou skupinou ( ukázkový odlov ) a (b) nedostatečnou kompatibilitou polské a německé metodiky pro podmínky některých toků v ČR (jiné/odvozené referenční hodnoty). Setkání během workshopu umožnilo navázat kontakty mezi experty a usnadnilo plnění úkolů pracovních skupin MKOOpZ, včetně porovnání výsledků monitoringu vodních útvarů, zejména v případě přeshraničních VÚ. Tyto zkušenosti umožní vyjasnit eventuální rozdíly, především v oblasti výzkumu biologických složek, a v budoucnu přinesou pozitivní výsledky v dalších pracích na harmonizaci hodnocení stavu vod v mezinárodní oblasti povodí Odry. 15

16 LITERATURA Balon E., Ryby řeky Olzy. Přír. Sb. Ostravského kraje 13: CEN, Water Quality - sampling of fish with electricity. European Standard EN 14011: Brussels: European Committee for Standardization, 18 pp. FAME Consortium, Manual for the application of the European Fish Index - EFI. A fish-based method to assess the ecological status of European rivers in support of the Water Framework Directive. Version 1.1. Jurajda P., Slavík O., Adámek Z., Metodika odlovu a zpracování vzorku plůdkových společenstev ryb tekoucích vod. VÚV TGM Praha, Metodika MŽP, odbor ochrany vod, 10s. ( ch_vod/$file/oov-tek_ryby pdf) Karr J. R., Assessment of biotic integrity using fish communities. Fisheries 6: Horký P., Horká P., Slavík O., Metodika hodnocení ekologického stavu toků pomocí společenstev juvenilních ryb. Metodika MŽP, 17 s. Slavík O., Jurajda P., A methodological instruction for monitoring the communities of juvenile fish. T.G.M. Water Research Institute, Praha. 40 pp. Poděkování: Autoři zprávy by rádi poděkovali zástupcům Českého rybářského svazu v Ostravě za umožnění srovnávacích mezinárodních odlovů v jejich revíru, Olše 1. 16