Vybrané fiskální aspekty mezinárodního pronájmu pracovní síly

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vybrané fiskální aspekty mezinárodního pronájmu pracovní síly"

Transkript

1 Vybrané fiskální aspekty mezinárodního pronájmu pracovní síly 1 Úvod Jana Tepperová, Jiří Přibyl Pronájem pracovní síly je jedním ze způsobů, jak mohou zaměstnavatelé operativně optimalizovat množství využívané práce s minimálními dodatečnými náklady. Umožňuje jim operativně řídit lidské zdroje dle aktuální potřeby. Zajímavý může být i z hlediska zaměstnanců, kterým může přinést určitou volnost, u kvalifikovaných pracovníků pak může napomoci získání důležitých zahraničních zkušeností při jistotě zachování stávajícího pracovního poměru v domovské zemi. Samozřejmě ani pronájem pracovní síly není mimo okruh zájmu daní. Jelikož s pronájmem pracovní síly je spojen výkon závislé práce, je vedle daně z příjmů aktuální i otázka pojistného sociálního pojištění. Vzhledem ke specifikům pronájmu pracovní síly vystupuje otázka osobní důchodové daně a pojistného sociálního pojištění 1 zejména v jeho mezinárodní podobě. Komplikovaná právní úprava mezinárodního pronájmu pracovní síly znesnadňuje a prodražuje jeho uplatnění a klade tím překážky mezinárodní migraci pracovní síly. V době, kdy se české podniky potýkají s nedostatkem zaměstnanců kvalifikovaných i méně kvalifikovaných, je spíše vhodné tyto překážky odstraňovat. V souvislosti s provedenými změnami v rámci stabilizace veřejných rozpočtů se změnilo prostředí i pro pronájem pracovní síly. Tato stať si klade za cíl poukázat na hlavní problémy spojené s mezinárodním pronájmem pracovní síly zejména z pohledu daně z příjmů fyzických osob a pojistného sociálního pojištění se zohledněním aktuální legislativy platné od 1. ledna Pojem mezinárodního pronájmu pracovní síly Pod pronájmem pracovní síly rozumíme vztah, ve kterém vystupují tři osoby: zaměstnanec, (právní) zaměstnavatel a uživatel (ekonomický zaměstnavatel). Mezi těmito třemi osobami existují vzájemně určité vztahy. Zaměstnanec má uzavřenu pracovněprávní smlouvu, příp. i dohodu o přidělení se zaměstnavatelem, na základě které se zavazuje vykonávat sjednaný druh práce u uživatele a podle pokynů uživatele, a to zpravidla za využití pracovních prostředků poskytnutých uživatelem. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci za výkon práce pro uživatele sjednanou odměnu. Na základě smlouvy s uživatelem je zaměstnavatel povinen poskytovat uživateli pracovníky ve sjednaném množství, čase a struktuře. Z hlediska vztahu mezi zaměstnavatelem a uživatelem se jedná o poskytnutí služby zajištění pracovníků. Zaměstnavatel však uživateli neodpovídá za provedenou práci, neřídí ji, ani mu nepředává její výsledky. Tím se liší pronájem pracovní síly od poskytování služeb. Práci zaměstnanců přímo řídí sám uživatel, Ing. Jana Tepperová, VŠE, Katedra veřejných financí, jana.tepperova@gmail.com; Ing. Mgr. Jiří Přibyl, VŠE, Katedra veřejných financí, pribylj@vse.cz 1 Pojistným sociálního pojištění rozumíme pro účely tohoto příspěvku v českém prostředí pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pod tento pojem zahrnujeme i zahraniční povinné pojištění obdobného charakteru. 1

2 který ji rovněž kontroluje, od zaměstnanců přebírá a za její výsledky odpovídá. Mezi zaměstnancem a uživatelem existuje v zásadě pouze faktický vztah, kdy uživatel udílí zaměstnanci pokyny k výkonu práce a zaměstnanec dle pokynů uživatele práci vykonává. Zaměstnanec tak fakticky vykonává závislou práci pro uživatele, neboť jeho pokynů je povinen při výkonu práce dbát. Příjem je mu ovšem vyplácen jinou osobou jeho právním zaměstnavatelem. Ten jako plátce příjmu provádí v případě, že se nejedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, srážky daně (záloh) na daň z příjmů fyzických osob. Současně sráží a odvádí i pojistné na sociální pojištění. V případě, kdy je zaměstnavatel českým rezidentem, nevzniká z hlediska českého správce daně problém s jejím výběrem. Výběr daně je ovšem ohrožen v případě, že zaměstnavatelem je osoba se sídlem nebo bydlištěm mimo území České republiky. Obr. 1: Schéma pronájmu pracovní síly ZAMĚSTNANEC udílení pokynů výkon práce odměna za práci pracovní smlouva a závazek pracovat pro uživatele odměna za poskytnuté pracovníky ZAMĚSTNAVATEL zajišťování zaměstnanců UŽIVATEL Zdroj: Vlastní Z těchto důvodů je zákonem o daních z příjmů pro účely zajištění výběru daně považován za zaměstnavatele i uživatel, který je českým rezidentem, pokud (právním) zaměstnavatelem je český daňový nerezident. Uživatel pak je považován fiktivně za plátce příjmu a stává se plátcem daně u zaměstnanců, které využívá na základě pronájmu pracovní síly. Zálohy přitom sráží z jejich skutečné odměny, pokud je mu známa. Výše příjmu zaměstnanců však pro účely srážení daně (záloh) musí činit nejméně 60 % odměny, kterou za užití pracovní síly hradí uživatel zaměstnavateli. V případě pojistného sociálního pojištění byla situace až do konce roku 2007 odlišná. Pojistné sociálního pojištění bylo do té doby čistě záležitostí vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Z hlediska uživatele bylo pojistné zajímavé pouze do té míry, že pro účely stanovení srážené daně (záloh) zohledňoval pojistné srážené zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud měl jeho výši doloženu, při stanovení základu daně zaměstnance. Počínaje rokem 2008 došlo ke změně pojetí rozsahu zdravotního pojištění z hlediska odvodu pojistného. To se promítlo i do pojetí zaměstnavatele z hlediska pojistného na zdravotní pojištění. Záměrem legislativních změn ve zdravotním pojištění bylo co nejvíce přiblížit okruh pojištěných osob a jejich vyměřovací základy základu daně z příjmů ze závislé činnosti. S účinností od 1. ledna 2008 proto dochází ve zdravotním pojištění k rozšíření definice osob, které jsou považovány pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, resp. dochází 2

3 k úzkému navázání definice zaměstnance a zaměstnavatele na definice těchto pojmů pro účely daně z příjmů. Změna definice zaměstnance a zaměstnavatele pro účely zdravotního pojištění má zásadní dopady na placení zdravotního pojištění i v případě mezinárodního pronájmu pracovní síly. Do postavení plátce pojistného se tak mohou dostat i zaměstnavatelé, kteří podle předpisů platných do konce roku 2007 neměli povinnost pojistné na zdravotní pojištění odvádět. Praktická aplikace příslušných ustanovení však ukazuje, že současné právní předpisy ve věci mezinárodního pronájmu pracovní síly nejsou zcela jednoznačné a umožňují rozporuplné výklady. Tato nejednoznačnost narušuje původní cíl zjednodušení systému a v budoucnu může vést k četným soudním sporům, které proces výběru pojistného dále prodraží. 3 Postavení subjektů pronájmu pracovní síly z hlediska mezinárodních smluv V případě mezinárodních ekonomických vztahů může dojít k dvojímu zdanění konkrétního příjmu, a to jak ve státě zdroje příjmu, tak ve státě rezidence příjemce, který je odlišný od státu zdroje. Obdobná situace může nastat i v oblasti sociálního pojištění. Z těchto důvodů jsou uzavírány smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, v nichž státy dohodnou, který z nich bude oprávněn zdanit konkrétní druh příjmu, případně jaká přijmou opatření v případě, že budou ke zdanění příjmu oprávněny oba. Obdobně v oblasti sociálního pojištění jsou uzavírány smlouvy o sociálním zabezpečení, které stanoví, ve kterém ze smluvních států bude dotčená osoba účastna systému sociálního pojištění, tedy bude odvádět pojistné sociálního pojištění, a dále jsou stanovena pravidla pro přiznání dávek. Skutečnost, zda je s konkrétním státem uzavřena smlouva o zamezení dvojímu zdanění, případně smlouva o sociálním zabezpečení, potom ovlivňuje režim zdanění dosaženého příjmu jakými odvody a ve kterém státě bude zatížen. To samozřejmě ovlivňuje výši čistého příjmu, který zaměstnanec za svou práci obdrží. Obdobně z hlediska uživatele ovlivňuje zatížení příjmů zaměstnanců a příjmů zaměstnavatele náklady na pronájem pracovní síly. Odvody tak mají vliv na cenu práce a na nabídku a poptávku po pracovnících z konkrétní země. Pro nabídku a poptávku je proto mimo jiné důležité, zda pracovníci jsou najímáni ze smluvního státu či nikoli. Z hlediska vztahu k jednotlivým státům lze tedy v oblasti daní z příjmů státy členit na dvě skupiny: Státy, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Státy, se kterými Česká republika takovou smlouvu neuzavřela. V případě pracovních příjmů je daň z příjmů podle obecných uzancí smluv o zamezení dvojímu zdanění zpravidla odváděna tam, kde je činnost fyzicky vykonávána. V některých případech se však daň nejprve odvede v obou státech a následně pak v závislosti na určení daňového rezidentství poplatníka dojde ve státě rezidenství k uplatnění některé metody k zamezení dvojímu zdanění 2 v souladu s příslušnou smlouvou. U sociálního pojištění je vzhledem k členství České republiky v Evropské unii problematika členitější než u smluv o zamezení dvojímu zdanění, a lze proto rozlišit tyto skupiny států: Státy, se kterými Česká republika uzavřela dvoustrannou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. S ohledem na rozdílnost systémů sociálního a zdravotního 2 Základními metodami jsou metoda zápočtu a metoda vynětí. 3

4 Smlouva o zamezení dvojímu zdanění ANO pojištění v České republice je dále vhodné dvoustranné smlouvy rozdělit podle skutečnosti, zda se vztahují i na subsystém zdravotního pojištění či nikoliv. Státy, které podléhají koordinačním nařízením Evropské unie. 3 Státy, které nemají s Českou republikou uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a nepodléhají ani koordinačním nařízením Evropské unie, tzv. státy nesmluvní. Koordinační nařízení EU v oblasti sociálního zabezpečení se vztahují na Českou republiku od jejího vstupu do Evropské unie, tj. od 1. května V té době již měla Česká republika v této oblasti uzavřeny s některými evropskými státy bilaterální smlouvy. Dvoustranné smlouvy s těmito státy zůstávají sice nadále v platnosti, avšak použijí se pouze ta ustanovení, která se zabývají problematikou neupravenou koordinačními předpisy EU. Jelikož koordinační nařízení EU jsou poměrně komplexní, aplikují se dvoustranné smlouvy pouze ve velmi omezeném rozsahu a z hlediska odvodů od nich lze zcela abstrahovat. Se státem, se kterým je uzavřena smlouva o sociálním zabezpečení, má Česká republika zpravidla uzavřenu i smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Naopak to již neplatí. Pouze se dvěma státy má Česká republika uzavřenu jen smlouvu o sociálním zabezpečení, aniž by s nimi měla uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. V ostatních případech je vedle smlouvy o sociálním zabezpečení vždy uzavřena i smlouva o zamezení dvojímu zdanění. Přehled států v členění podle kritéria, zda jsou či nejsou uzavřeny obě smlouvy, poskytuje následující tabulka. Tab. 1: Přehled států dle mezinárodních smluv Smlouva o sociálním zabezpečení Koordinační nařízení EU ANO 4 Dvoustranná smlouva se ZP Dvoustranná smlouva bez ZP NE Belgie Bosna a Kanada Hercegovina Albánská republika Bulharsko Chorvatsko Ukrajina Austrálie Ázerbájdžánská Dánsko Izrael republika Estonsko Japonsko Běloruská republika Finsko Korejská republika Brazílie Francie Makedonie Čína Srbsko a Černá Irsko Hora 5 republika Island Rusko Etiopie Itálie Turecko Filipínská republika Kypr USA Gruzie Lichtenštejnsko Indie Litva Indonéská republika Lotyšsko Jihoafrická republika 3 Koordinační nařízení se vztahují na všechny státy EU a dále na Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko. 4 Smlouva o sociálním zabezpečení s Japonskem, Korejskou republikou a USA prochází ratifikací. 5 Smlouva je uzavřena s bývalou Svazovou republikou Jugoslávie, po jejímž rozpadu se vztahuje na oba nástupnické státy, Srbsko i Černou Horu. 4

5 NE Lucembursko Jordánsko Maďarsko Kazachstán Korejská lidově Malta demokratická republika Německo Libanonská republika Nizozemsko Malajsie Norsko Marocké království Polsko Moldavská republika Portugalsko Mongolsko Rakousko Nigérie Rumunsko Nový Zéland 6 Řecko Ruská federace Slovensko Singapurská republika Spojené arabské Slovinsko emiráty Spojené Spojené státy mexické království Španělsko Srí Lanka Švédsko Stát Kuvajt Švýcarsko Tádžikistán Thajsko Tunisko Uzbecká republika Venezuelská republika Vietnamská socialistická republika Lichtenštejnsko Chile ostatní státy Zdroj: legislativa V návaznosti na výše uvedené lze tedy konstatovat, že můžeme uvažovat o těchto kombinacích (režimech) mezinárodního pronájmu z hlediska odvodu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální pojištění v ČR (tyto dvě platby pro zjednodušení označíme za povinné odvody): Tab. 2: Režimy povinných odvodů z hlediska mezinárodních smluv Smlouva o sociálním zabezpečení Smlouva o zamezení dvojímu zdanění ANO/ANO ANO/NE NE/ANO NE/NE Zdroj: legislativa Tabulka zachycuje ty kombinace, které se v české realitě vyskytují. Je zcela zjevné, že v praxi České republiky se lze setkat se všemi možnými kombinacemi. Toto členění je základem další analýzy dopadu povinných odvodů na mezinárodní pronájem pracovní síly. V této souvislosti 6 Smlouva prochází ratifikací. 5

6 si dovolíme uvést, že je to na jednu stranu zjednodušující pohled, protože abstrahuje od případně aplikovaných předpisů druhého státu a specifik jednotlivých smluv, na druhou stranu z hlediska smluv je toto zjednodušení akceptovatelné, neboť principielně jsou předmětné mezinárodní smlouvy postaveny na stejných základech a odlišnosti jsou z hlediska této stati marginální. 4 Analýza zatížení mezinárodního pronájmu pracovní síly povinnými odvody 4.1 Obecný rozbor Začneme případem, kdy není uzavřena žádná smlouva. V případě, kdy nemá Česká republika uzavřenu ani smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, ani smlouvu o sociálním zabezpečení, řídí se povinné odvody v České republice výhradně českými vnitrostátními právními předpisy. Srážku daně (záloh) má povinnost provádět český uživatel pracovní síly z úhrad zahraničnímu zaměstnavateli při respektování limitu pro základ daně ve výši minimálně 60 % úhrady. Sociální pojištění je vhodné pro tento účel rozlišit na pojistné na sociální zabezpečení 7 a pojistné na zdravotní pojištění. Podle současné legislativy nebude pojistné na sociální zabezpečení v tomto případě odváděno pro vynětí zaměstnance zaměstnavatele se sídlem mimo území ČR a mimo území státu, se kterým ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení. U zdravotního pojištění v současné době není jasné, zda zdravotní pojišťovny budou v tomto případě vyžadovat platbu zdravotního pojištění od českého uživatele pracovní síly či nikoliv. Zákonná úprava umožňuje v tomto směru dva výklady, z nichž jeden vede k závěru, že pojistné na zdravotní pojištění by měl odvádět český uživatel pracovní síly. Druhý právní názor však vede k závěru, že toto pojistné by měl odvést zahraniční zaměstnavatel. V případě neexistence smlouvy o sociálním zabezpečení však není splněna podmínka sídla zaměstnavatele na území ČR nebo na území smluvního státu, zahraniční zaměstnavatel by pak nemohl být pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnavatele. Po přijetí rozhodnutí zdravotními pojišťovnami lze očekávat rozhodnutí poplatníků, zda nadále budou či nebudou využívat a v jaké míře institut mezinárodního pronájmu pracovní síly s ohledem na případné prodražení tohoto způsobu jakožto alternativní varianty zaměstnávání pracovní síly. Odvody pojistného na sociální pojištění ovlivňují celkovou výši odvodů na mezinárodní pronájem pracovní síly nejen přímo, avšak i zprostředkovaně prostřednictvím započítávání části hrazené zaměstnavatelem do základu daně pro kalkulaci daně z příjmů ze závislé činnosti. Ani v tomto směru nepanuje mezi odborníky z daňové praxe v současné době konsenzus. Asi není pochyb o tom, že v případě platby pojistného sociálního pojištění uživatelem pracovní síly, bude toto pojistné zvyšovat základ daně zaměstnance, tj. dojde k navýšení úhrady zahraničnímu zaměstnavateli pro účely kalkulace základu daně o tu část pojistného, kterou hradí uživatel pracovní síly sám za sebe. Otázkou však zůstává, zda o pojistné, které má povinnost hradit zahraniční zaměstnavatel, má být navyšován základ daně zaměstnance u uživatele pracovní síly. Uživatel pracovní síly zpravidla hradí toto pojistné prostřednictví úhrady za pracovní sílu, ekonomicky by proto zahrnutí pojistného hrazeného zahraničním zaměstnavatelem mohlo vést ke dvojímu zdanění vzhledem ke skutečnosti, že toto pojistné je zpravidla zakalkulováno v úhradě za pronájem pracovní síly. 7 Včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 6

7 Povinné odvody související s mezinárodním pronájmem pracovní síly ze zemí, se kterými neexistují výše uvedené smlouvy, nejsou žádným způsobem zohledněny pro kalkulaci povinných odvodů ani pro výplatu dávek v ČR. Tato skutečnost může konečnou bilanci nákladů mezinárodního pronájmu pracovní síly navýšit. V nákladech na pracovní sílu pořizovanou formou mezinárodního pronájmu je rovněž nutné počítat s případným komerčním zdravotním pojištěním a dobrovolným pojistným na sociální zabezpečení, pokud chce v budoucnu zaměstnanec pobírat některou z dávek sociálního zabezpečení ČR. Jestliže je uzavřena smlouva o mezinárodním zdanění, nemá její existence v případě mezinárodního pronájmu pracovní síly žádný vliv na odvod srážek záloh na daň. Srážku opět provádí český uživatel pracovní síly za podmínek stanovených českým zákonem o daních z příjmů. Pokud by však vznikla povinnost odvodu daně i u zahraničního zaměstnavatele, nastupuje v okamžiku vyúčtování daně z příjmů výrazný prvek mezinárodních smluv ve formě zohlednění dvojího zdanění tak, aby byl poplatník postižen pouze jednou daní. Vzhledem k tomu, že přeplatek z vyrovnání dvojího zdanění se nevrací, dopadá na zaměstnance zpravidla daň ve výši vyšší ze dvou daňových povinností příslušných států. Naopak existence smlouvy o sociálním zabezpečení oproti smlouvě o zamezení dvojího zdanění může mít významný vliv už na platbu povinného pojištění. V případě existence smlouvy plyne příslušný odvod pojistného sociálního pojištění do systému ČR pouze v těch případech, kdy se na zaměstnance vztahují české právní předpisy. U států, na které se vztahují koordinační nařízení EU, platí, že zaměstnanec vždy podléhá předpisům pouze jednoho smluvního státu. U států, se kterými byla uzavřena smlouva o sociálním zabezpečení, tomu tak vždy být nemusí. V případě mezinárodního pronájmu pracovní síly však zpravidla platí princip jednoho pojištění i u smluv o sociálním zabezpečení. Po určitou dobu může být zaměstnanec pojištěn ve svém domovském státě, pokud pro to existují důvody dané smlouvou či jiné skutečnosti, které uzná určený nositel pojištění (pojišťovna či jiná státem určená instituce) jako důvodné. Po uplynutí této doby bude zaměstnanec pojištěný podle českých předpisů. V případě pojistného na sociální zabezpečení pak odvádí pojistné zahraniční zaměstnavatel. Stejně tomu bylo do konce roku 2008 u pojistného na zdravotní pojištění. Od ledna 2008 však není otázka odvodu pojistného na zdravotní pojištění jasná pro již zmíněnou možnost duálních výkladů platných předpisů. Problematiku tedy můžeme shrnout pro jednotlivé kombinace smluv takto (postupně po řádcích tabulky 2): - varianta A/A: postupuje se podle tuzemských předpisů a aplikují se metody zamezující dvojímu zdanění, - varianta N/A: sociální pojištění se bude řídit zahraniční právní úpravou, přičemž není jednoznačné řešení u zdravotního pojištění, u kterého může dojít k dvojí účasti a odvodu (v tuzemsku a v zahraničí), u daně z příjmů bude aplikována některá z metod zamezení dvojímu zdanění, - varianta A/N: zaměstnanec podléhá sociálnímu pojištění zpravidla pouze v jednom ze smluvních států, nejsou pravidla pro omezení dvojího zdanění, - varianta N/N: pro sociální pojištění platí totéž, co u varianty N/A, nejsou pravidla pro omezení dvojího zdanění. 4.2 Kalkulace efektivního zdanění mezinárodního pronájmu pracovní síly Následující grafy č. 2 a 3 shrnují výsledky srovnání efektivního zdanění mezinárodního pronájmu pracovní síly při zohlednění rozdílných skupin států a rozdílných přístupů k odvodu zdravotního pojištění v ČR. 7

8 Pro účely analýzy porovnáváme efektivní zdanění mezinárodního pronájmu pracovní síly u následujících skupin států a při přijetí následujících předpokladů: - státy, se kterými existuje smlouva o sociálním zabezpečení; - státy, se kterými neexistuje smlouva o sociálním zabezpečení, za předpokladu, že povinnost odvodu zdravotního pojištění v České republice neexistuje, a za předpokladu absence zákonného pojištění ve státě pronajímatele; - státy, se kterými neexistuje smlouva o sociálním zabezpečení, za předpokladu, že povinnost odvodu zdravotního pojištění má uživatel, a za předpokladu absence zákonného pojištění ve státě pronajímatele; - státy, se kterými neexistuje smlouva o sociálním zabezpečení, za předpokladu, že povinnost odvodu zdravotního pojištění má uživatel, a za předpokladu povinnosti odvodu zákonného pojištění zahraničním zaměstnavatelem v jeho domovském státě. Výše uvedené varianty mezinárodního pronájmu pracovní síly porovnáváme se zaměstnáním zaměstnance na základě pracovní smlouvy v České republice. Dále jsme přijali následující předpoklady a východiska. V případě kalkulace zahraničního pojištění předpokládáme pojistné ve výši zákonného pojistného v České republice. To platí jak pro část pojistného hrazeného zaměstnavatelem, tak pro část pojistného hrazeného zaměstnancem. Dále abstrahujeme od zdanění zaměstnavatele a zdanění zaměstnance v zemi původu. Pojistné české i zahraniční hrazené uživatelem či zaměstnavatelem v analýze vždy navyšuje příjem zaměstnance pro účely kalkulace základu daně. Pojistné hrazené zahraničním zaměstnavatelem (nikoliv část připadající na zaměstnance) a přeúčtované uživateli v ceně pronájmu považujeme vždy za součást odměny za zprostředkování. Celková výše zprostředkovatelské provize je pak dána součtem přeúčtovaného zahraničního pojistného a ziskové přirážky. Proto i v případě nulové ziskové přirážky vzniká při přeúčtování zahraničního pojistného zprostředkovatelská provize. Následně je testováno, jestli skutečný hrubý příjem zaměstnance činí v souladu se zákonem o daních z příjmů alespoň 60 % ceny pronájmu. U daně z příjmů dále předpokládáme, že zaměstnanec neprokáže, že ze zdrojů na území ČR dosahuje více než 90 % svých příjmů, proto u něj nejsou uplatňovány slevy na dani ani daňové odpočty. Pro srovnání vycházíme ze stejných nákladů práce pro uživatele pracovní síly u všech zahrnutých skupin států. Efektivní zdanění je kalkulováno následovně: PIT SSC t, LC kde: t efektivní zdanění, PIT daň z příjmů ze závislé činnosti (záloha), SSC celkové pojistné sociálního pojištění hrazené zaměstnavatel, zaměstnancem či uživatelem, LC celkové náklady práce. 8

9 efektivní zdanění (%) Graf č. 2 zachycuje srovnání efektivního zdanění výše uvedených variant mezinárodního pronájmu pracovní síly v porovnání se zaměstnáním českého zaměstnance na základě pracovní smlouvy za předpokladu nulové ziskové přirážky. Obr. 2: Efektivní zdanění mezinárodního pronájmu pracovní síly 70,00 60,00 50,00 MPPS smluvní MPPS nesmluvní - ZP zahraničí 0 40,00 30,00 20,00 MPPS nesmluvní - ZP uživatel MPPS nesmluvní - ZP uživatel + zahraniční 35 % Mzda lokální zaměstnanec 10,00 0,00 Zdroj: Vlastní Nejnižší zatížení nedosahující v nižších pásmech ani deseti procent se vyskytuje v případě, kdy zaměstnanec není účasten sociálního pojištění v České republice a současně nepodléhá ani obdobnému systému v zahraničí. Naopak nejvyšší zatížení povinnými odvody nastává v případě dvojí účasti na pojistném zdravotního pojištění v případě nesmluvního státu, pokud je zaměstnanec povinen hradit pojistné i v zahraničí, protože potom dochází k dvojí platbě tohoto pojistného. V případě, kdy se jedná o zaměstnance ze smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o sociálním zabezpečení, je zatížení stejné jako u tuzemského zaměstnance, což je dáno zvolenými předpoklady, kdy zejména abstrahujeme od vlivu zahraničního zdanění. Únikem ze systému sociálního pojištění lze tedy dosáhnout efektivně výrazného snížení poměru povinných odvodů na celkových nákladech pracovní síly, což jen podtrhuje významnost pojistného sociálního pojištění v českém daňovém mixu. Jestliže je tedy možný únik ze systému sociálního pojištění, což připadá v úvahu zejména v případě nesmluvních států, lze takto dosáhnout i efektivně nižších nákladů práce. Na druhou stranu mezinárodní pronájem pracovní síly může být ekonomicky nejnákladnější z uvedených variant, pokud dojde k účasti na pojištění ve státě pronajímatele, což je poměrně pravděpodobné. Dále je vhodné v této souvislosti poznamenat, že neúčast na pojištění v ČR znamená rovněž absenci čerpání dávek z tohoto pojištění. Zahrnutí občanů nesmluvních zemí například do systému důchodového pojištění se zdá z tohoto pohledu nesmyslné, vzhledem ke skutečnosti, že takto pronajatí zaměstnanci nebudou dávky důchodového pojištění nikdy čerpat. Jejich pojištění by proto nebylo správné. K jinému závěru můžeme dojít u zdravotního pojištění, kde je čerpání zdravotní péče pro tyto zaměstnance reálné. U předchozího grafu jsme předpokládali, že uživateli je známo složení odměny, kterou hradí zaměstnavateli, z hlediska jejích jednotlivých složek, je tedy schopen identifikovat výši mezd vyplácených zaměstnancům, výši přirážky i výši pojistného odváděného 9

10 efektivní zdanění (%) zaměstnavatelem. To ovšem nemusí být vždy realitou. V takovém případě, pokud ze smlouvy nevyplývá, že odměna obsahuje i odměnu za zprostředkování, je celá úhrada prováděná uživatelem zaměstnavateli považována za příjem zaměstnance. Současně předpokládáme, že uživatel nemůže navýšit základ daně zaměstnance o pojistné hrazené za něj zaměstnavatelem, protože mu tato částka není známa. To může ovlivnit břemeno uvalené na tento příjem. Výsledek je uveden v grafu č. 3. Obr. 3: Efektivní zdanění mezinárodního pronájmu pracovní síly 70,00 60,00 50,00 MPPS smluvní - ZP pronajímatel MPPS smluvní - ZP uživatel 40,00 30,00 20,00 10,00 MPPS nesmluvní - ZP zahraničí 0 MPPS nesmluvní - ZP uživatel MPPS nesmluvní - ZP uživatel + zahraniční 35 % Mzda lokální zaměstnanec 0,00 Zdroj: Vlastní Jedinou změnou oproti předchozímu grafu je tedy předpoklad, že uživatel zná pouze výši celkové částky hrazené zaměstnavateli, aniž by věděl, co je v ní obsaženo. Celou tuto částku potom musí považovat za příjem zaměstnance a sráží z ní daň z příjmů a případně zdravotní pojištění. Uživatel samozřejmě skutečnou výši hrubého příjmu zaměstnance zná, odvádí proto odvody ze skutečného příjmu. Zatímco v předchozím grafu jsme nerozlišovali skutečnost, kdy u smluvního státu odváděl pojistné na zdravotní pojištění alternativně zaměstnavatel nebo uživatel, v tomto případě tyto dvě situace rozlišujeme, protože přináší mírně odlišné výsledky. Ze srovnání lze konstatovat, že uvedené varianty se za daných předpokladů liší jen zcela nevýznamně. Břemeno se zvýší v řádu procent pouze u dvou případů, tehdy, pokud je pojistné na zdravotní pojištění povinen odvádět uživatel. V ostatních případech jsou výsledky stejné. Pokud se tedy zaměstnavatel bude rozhodovat podle svých celkových nákladů na zajištění pracovní síly prostřednictvím jejího mezinárodního pronájmu, nehraje z hlediska dosaženého příjmu zaměstnance roli, zda je mezi uživatelem a zaměstnavatelem sjednána provize za zprostředkování a zda je zaměstnavateli známa výše zahraničního pojistného. Vzhledem k uvedenému závěru si dovolíme ještě zmínit, že v rámci připravované novely zákona o daních z příjmů, která by měla být účinná od roku 2009, se uvažuje o tom, že bez ohledu na zahraniční pojistné na sociální pojištění se bude základ daně navyšovat u zaměstnanců, na které se vztahuje povinný systém pojištění v zahraničí, o fiktivní částku odpovídající pojistnému, které by za zaměstnance uhradil zaměstnavatel, pokud by zaměstnanec podléhal českému sociálnímu pojištění. Pomineme-li, že toto opatření navyšuje nepřímé administrativní náklady, vedlo by to u zaměstnanců fakticky ke dvojímu zdanění pojistného sociálního pojištění. 10

11 efektivní zdanění (%) Únik ze systému sociálního pojištění a tedy dosažení výhodnějších podmínek z hlediska ekonomických nákladů je snazší v případě, že není uzavřena smlouva o sociálním zabezpečení, protože v takovém případě zpravidla zaměstnanec nepodléhá v České republice vůbec odvodům na pojistné na sociální zabezpečení. Jsou to ovšem právě nesmluvní státy, kdy může nejčastěji dojít k dvojímu pojištění bez dalšího zohlednění při výplatě dávek. U smluvních států je zpravidla tato disbalance ošetřena již základním principem jediného pojištění. S většinou států, ze kterých přichází významnější počet zaměstnanců do České republiky (nejen v rámci mezinárodního pronájmu pracovní síly), má Česká republika uzavřeny smlouvy o sociálním zabezpečení, resp. v případě členských států EU podléhají koordinačním nařízením. Určitou výjimkou je pouze Vietnam. S Vietnamem smlouva o sociálním zabezpečení uzavřena není a na území České republiky působí relativně vysoký počet pracovníků vietnamské příslušnosti. Jedná se však o většinou o osoby podnikající na základě živnostenského zákona, které se tak odvodům na sociální pojištění nevyhnou. Grafy č. 4 a 5 zachycují srovnání výše uvedených variant mezinárodního pronájmu pracovní síly v porovnání se zaměstnáním zaměstnance na základě pracovní smlouvy v závislosti na výši ziskové přirážky a při stejném hrubém příjmu ve výši průměrné mzdy. Obr. 4: Efektivní zdanění v závislosti na ziskové přirážce zaměstnavatele 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, výše ziskové přirážky (%) MPPS smluvní MPPS nesmluvní - ZP zahraničí 0 MPPS nesmluvní - ZP uživatel MPPS nesmluvní - ZP uživatel + zahraniční 35 % Mzda lokální zaměstnanec Zdroj: Vlastní 11

12 efektivní zdanění (%) Obr. 5: Efektivní zdanění v závislosti na ziskové přirážce zaměstnavatele po úpravě 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, zisková přirážka (%) MPPS smluvní MPPS nesmluvní - ZP zahraničí 0 MPPS nesmluvní - ZP uživatel MPPS nesmluvní - ZP uživatel + zahraniční 35 % Mzda lokální zaměstnanec Zdroj: Vlastní Graf č. 5 zachycuje efektivní zdanění jednotlivých variant v závislosti na ziskové přirážce po očištění jmenovatele efektivního zdanění (náklady práce uživatele) o samotnou ziskovou přirážku, která způsobuje klesající efektivní zdanění u všech variant, tak jak je zachyceno v grafu č. 4. V závislosti na výši zahraničního pojištění je pak v grafu č. 5 u všech variant zřejmý bod, od kterého efektivní zdanění narůstá. V tomto bodě je dosaženo hranice 60 % fakturované částky, tj. minimálního příjmu zaměstnance ke zdanění stanoveného zákonem o daních z příjmů. Od tohoto bodu, resp. při vyšší ziskové přirážce, dochází ke dvojímu zdanění zahraničního pojistného, které je jednak součástí fakturované částky pro kalkulaci příjmu zaměstnance a dále navyšuje příjem zaměstnance pro kalkulaci základu daně. S ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu jsme však toho názoru, že takovéto dvojí zdanění není přípustné a považujeme za korektní vyjmutí pojistného ze základu daně tak, aby k němu nedocházelo. V rámci Evropských společenství je v této skutečnosti možné také spatřovat překážku volného pohybu pracovníků. 4.3 Daňová incidence v případě mezinárodního pronájmu pracovní síly Výše provedená analýza sice přináší určitý obraz o vlivu daňových a kvazidaňových plateb na peněžní toky v rámci mezinárodního pronájmu pracovní síly, nemusí však vykreslovat skutečnou incidenci těchto plateb na jednotlivé zúčastněné subjekty a další osoby. Jelikož problematika daňové incidence by si vyžadovala samostatné pojednání, dovolíme si zde přednést některé obecné úvahy a hypotézy bez jejich náležité fundace. Při výše uvedené analýze jsme na problematiku mezinárodního pronájmu pracovní síly nahlíželi v zásadě z pohledu uživatele, který má dané náklady práce a je indiferentní z hlediska teritoriálního složení pracovní síly. V tomto znaku je tak jeho poptávka po práci homogenní. Zaměstnavatel vystupoval fakticky pouze jako zprostředkující subjekt a jeho zprostředkovatelská provize byla chápána jako exogenní. Daňové břemeno tak plně dopadlo na zaměstnance, jehož čistá mzda byla dána jako deterministický rozdíl mezi celkovými 12

13 náklady práce zvolenými uživatelem, příp. volbou ziskové přirážky u zaměstnavatele, a povinnými odvody coby parametry systému. To je zcela adekvátní přístup z hlediska výše provedené analýzy, nevypovídá však o skutečné incidenci, která je rozhodující z hlediska účinků daňové politiky a jejích dopadů na trh práce. Lze předpokládat, že povinné odvody hrazené zahraničním zaměstnavatelem jsou zpravidla v dlouhodobém horizontu přeneseny na uživatele pracovní síly v ceně pronájmu, případně na zaměstnance v závislosti na hloubce jednotlivých segmentů trhu. V případě přenosu odvodů dopředu na uživatele, ponesou břemeno v určité míře vlastníci uživatele, v určité míře dojde k jeho přesunu dál na odběratele uživatele. V případě pronájmu pracovní síly neprobíhá mzdové vyjednávání standardním způsobem, nýbrž do procesu vstupuje zaměstnavatel coby zprostředkovatel pracovní síly. To sice může na jednu stranu získání pracovní síly prodražit, protože vedle samotných mzdových nákladů, které by na dokonalém trhu měly být stejné (zaměstnanec by měl být indiferentní mezi zaměstnáním prostřednictvím pronájmu pracovní síly a přímo), musí uživatel uhradit i provizi zaměstnavateli za zprostředkování, na druhou stranu zprostředkovatel může díky specializaci dosahovat nižších nákladů na řízení pracovní síly, případně vyjednat i výhodnější mzdové podmínky. Výsledek je tedy dán postavením zprostředkovatele, který na jedné straně vyjednává cenu pronájmu s uživatelem, na druhé straně vede mzdová jednání se zaměstnanci. Jeho postavení vůči nabídce a poptávce se potom odráží v jeho ziskové marži. Je možné předpokládat, že u kvalifikovaných pracovníků, kde lze očekávat spíše neelastickou poptávku po práci ze strany uživatele pracovní síly, ponese daň zpravidla uživatel pracovní síly, který se ji pokusí přenést dopředu na své odběratele. Dopad daňové povinnosti vzniklé mezinárodním pronájmem pracovní síly u kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou pro uživatele jen těžko nahraditelní, bude na samotné zaměstnance prakticky nulový. Opačně tomu může být u nekvalifikované pracovní síly, kde bude oproti kvalifikované pracovní síle poptávka po práci ze strany uživatele značně elastičtější, vyšší část daně tedy ponese pronajímatel pracovní síly, který ji zohlední při počátečních mzdových jednáních s pronajatými zaměstnanci. V krátkém období ovšem může velkou roli hrát nastavení kontraktů, které zafixuje množství a ceny zpravidla zejména ve vztahu mezi zaměstnavatelem a uživatelem. Značnou roli tak bude hrát i v případě mezinárodního pronájmu pracovní síly tržní struktura, přičemž situace je komplikována mezinárodními aspekty, díky nimž se násobí vstupní parametry systému. Je totiž zapotřebí se vypořádat s více než jedním daňovým systémem a systémem sociálního pojištění. 5 Závěr Mezinárodní pronájem pracovní síly je v současné době poměrně rozšířenou alternativou zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČR, ať už v pozicích vyžadujících pracovníky vysoce kvalifikované či zejména u manuálních prací vyžadujících nižší kvalifikaci. Právní úprava zákonných odvodů v ČR v případě mezinárodního pronájmu pracovní síly, která je v oblasti daně z příjmů fyzických osob poměrně propracovaná, zaznamenala s účinností od ledna 2008 významné změny dané změnami přijatými v rámci reformy veřejných financí. Aplikace nových legislativních úprav je však komplikována možností dvojího výkladu některých ustanovení. Efektivní daňové zatížení mezinárodního pronájmu pracovní síly dále ovlivňuje skutečnost, zda se státem, ze kterého je zaměstnanec poskytnut, existuje smlouva o sociálním zabezpečení či nikoliv. 13

14 Tento příspěvek lze považovat za určitý základní úvod do problematiky mezinárodního pronájmu pracovní síly s nastíněním problémů, které je zde třeba řešit. Vysoké zatížení práce povinnými odvody dává zejména u nesmluvních států stimul využívat pracovníky z takovýchto států, protože může dojít k významnému snížení nákladů práce. V praxi je však tato možnost omezená vzhledem k teritoriální struktuře smluv o sociálním zabezpečení a zahraničních pracovníků působících v České republice. Dále by se měla věnovat hlubší pozornost vzájemné interakci českého systému a systémů zemí klíčových z hlediska ekonomických vztahů České republiky i se zohledněním případných skupin zaměstnanců a možných dopadů na motivaci zaměstnavatelů získávat zaměstnance z různých zemí z hlediska optimalizace nákladů práce. Literatura Pennings, F.: Úvod do evropského práva sociálního zabezpečení. Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2003, ISBN Krieger, T.: Public pensions and immigration: A public choice aproach. Edward Elgar, UK, 2005, ISBN Vopatová, G.: Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002, ISBN Bauer, J.: Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002, ISBN Dobešová, K.: Zdaňování mezd a platů. Praha, Polygon, 2002, ISBN Shrnutí V současném globalizovaném světě je předpokladem dalšího rozvoje i flexibilní pracovní síla, která bude zaměstnavateli k dispozici v okamžiku, v místě a množství odpovídajícím jeho potřebám s minimálními náklady na akomodaci pracovní síly. Současně i někteří zaměstnanci preferují flexibilní pracovní režimy, které jim přinášejí vyšší nezávislost. Jednou z hojně využívaných možností je pronájem pracovní síly, jehož prostřednictvím je využívána jak nízko kvalifikovaná práce, tak i práce vysoce kvalifikovaných expertů. Pronájem pracovní síly se využívá i na mezinárodní úrovni. Zde ovšem mohou představovat překážku s tím související daňové povinnosti, které mohou na jedné straně využití pronájmu pracovní síly ze zahraniční znevýhodnit nepříznivějším daňovým režimem, nebo naopak zvýhodnit, pokud je takto možno dosáhnout efektivně nižší ceny práce. Článek se zabývá posledním vývojem v této oblasti z hlediska zatížení mezinárodního pronájmu práce povinnými odvody z pohledu České republiky. Klíčová slova: Osobní důchodová daň; Pojistné sociálního pojištění; Mezinárodní pronájem pracovní síly. Summary In the contemporary globalized world, the flexible labour force constitutes the presumption of the further development. The flexible labour force has to be at disposal to the employer anytime, anywhere and in the amount reflecting his actual needs and with minimal costs. Also some employees simultaneously prefer the flexible labour contracts which allow them greater independence. One of the plentifully used alternatives represents the hire out of labour by which means both the low-qualified and high-qualified labour is employed. The hire out of labour is employed on the international level as well. In this field, some obstacles may be arose by taxes which may disadvantage the use of foreign labour force on the one 14

15 hand or take advantage of it on the other hand if the effective labour cost are lower in such case. The article discusses the recent development in this area concerning the burden of obligatory duties levied on international hire out of workers in the view of the Czech Republic. Key words: Personal income tax; Social security contributions; International hire out of labor. JEL classification: H24, H55, J21 15

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 2 28. 6. 2011 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2010 Utilization

Více

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019 Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2019 Náhrada jízdních výdajů Použije-li zaměstnanec (na žádost zaměstnavatele) soukromé osobní motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy

Více

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 2 28. 6. 2011 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Vysočina Region in 2010

Více

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2018

Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2018 Jak správně určit cestovní náhrady při pracovní cestě v roce 2018 Náhrada jízdních výdajů Použije-li zaměstnanec (na žádost zaměstnavatele) soukromé motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 1 21. 6. 2012 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2011 Utilization

Více

Seznam smluvních států a rozhodných dnů zveřejňovaný podle 13b odst. 2, 13g odst. 5 a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle

Seznam smluvních států a rozhodných dnů zveřejňovaný podle 13b odst. 2, 13g odst. 5 a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle Seznam smluvních států a rozhodných dnů zveřejňovaný podle 13b odst. 2, 13g odst. 5 a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle 13s odst. 1 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při

Více

12. května 2015. Lucie Rytířová

12. května 2015. Lucie Rytířová 12. května 2015 Lucie Rytířová Sociální zabezpečení Daň z příjmů Zaměstnávání zahraničních pracovníků Vysílání pracovníků do zahraničí 2 3 EU / EHP / Švýcarsko Smluvní státy (např. USA, Kanada, Korea,

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 5 2. 7. 2010 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Jihomoravský Region

Více

Vysvětlivky: D - smlouva České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku

Vysvětlivky: D - smlouva České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku Předběžný seznam smluvních států a rozhodných dnů zveřejňovaný podle 13b odst. 2 a 13g odst. 5 vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje

Více

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 2. 7. 2010 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Vysočina Region in 2009 Tato informace uvádí počet cizinců ošetřených

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 3 10. 8. 2007 Utilization of Health Care by Foreigners in the Karlovarský Region

Více

Ing. Michal Proks. Příkop 6, Brno tel., fax:

Ing. Michal Proks.  Příkop 6, Brno tel., fax: METODICKÉ SDĚLENÍ SPOLEČNOSTI AUDIT ÚČETNICTVÍ, s.r.o. EXPATRIOTI OSOBY EKONOMICKY AKTIVNÍ V ZAHRANIČÍ daň z příjmů l sociální a zdravotní pojištění Ing. Michal Proks ŘÍJEN 2012 www.auditucetnictvi.cz

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 1 3. 6. 2013 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Jihomoravský Region

Více

Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Evidenční štítek Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Tato žádost slouží pro účely určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Více

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ 1. vydání (březen 2012) 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Publikace Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků je i v roce 2015 praktickou

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 1 30. 5. 2011 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Olomouckém kraji v roce 2010 Utilization

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2013 Utilization

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 1 10. 6. 2013 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Olomoucky Region in

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Olomoucky Region in

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 3. 9. 2012 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Liberecký Region

Více

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015 UZAVŘENÝ PŘÍSPĚVEK ke dni 21. 1. 2015 - seznam - Daň z příjmů 440/17.12.14 Určení výše odpovídajícího pojistného pro

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 8 18. 10. 2010 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Liberecký

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 1 12. 4. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2006 Utilization

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 3. 6. 2011 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Pardubický

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 11. 6. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Kraji Vysočina v roce 2013 Utilization

Více

Finanční zpravodaj MINISTERSTVO FINANCÍ ISSN

Finanční zpravodaj MINISTERSTVO FINANCÍ ISSN Finanční zpravodaj MINISTERSTVO FINANCÍ ISSN 2464-5540 Ročník: L V Praze dne 22. prosince 2016 částka 10 23. Seznam smluvních států a rozhodných dnů zveřejňovaný podle 13b odst. 2, 13g odst. 5 a seznam

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 15. 5. 2013 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Libereckém kraji v roce 2012

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 8 18. 10. 2010 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Zlínsky Region in 2013

Více

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007 2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK

Více

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Hlasové služby Profi na míru 4 Profi na míru 4 Měsíční paušál 498.98 Volné minuty neomezeně Volné SMS neomezeně Volné mezinárodní SMS 20 Datový limit 2 GB Volání do všech sítí v ČR 0.00 SMS 0.00 Mezinárodní

Více

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce Utilization of Health Care by Foreigners in 2017

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce Utilization of Health Care by Foreigners in 2017 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 1. 218 3 Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 217 Utilization of Health Care by Foreigners in 217 Souhrn V roce

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 3. 6. 2011 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Traces - Export živých zvířat do třetích zemí z ČR

Traces - Export živých zvířat do třetích zemí z ČR Tisk ze dne 19. 4. 2018 Traces - Export živých zvířat do třetích zemí z ČR Činnost: Všechny země určení koně skot prasata ovce kozy 1 D kuřata jiná živá drůbež násadová vejce sperma býků Angola 9 9 600

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 15. 5. 2013 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Ústeckém kraji v roce 2012 Utilization

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 3. 9. 2012 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Pardubický

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě?

Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě? https://www.finance.cz/510197- cista- mzda- oecd/ Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě? 04.06.2018 Petr Gola, Finance.cz Z hrubé mzdy je zaměstnanci jeho zaměstnavatelem sraženo

Více

Mezinárodní zdanění. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Mezinárodní zdanění. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Mezinárodní zdanění Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Téma : Smlouvy a metody zamezení mezinárodního dvojího zdanění. 1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. 2. Explikace metod zamezení mezinárodního

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 15. 5. 2014 1 Utilization of Health Care by Foreigners in the Královéhradecký

Více

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové

Více

24. září 2015. Lucie Rytířová

24. září 2015. Lucie Rytířová 24. září 2015 Lucie Rytířová Zaměstnání Vyslání Imigrační povinnosti Daňové povinnosti Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 2 3 EU / EHP / Švýcarsko Smluvní státy (např. USA, Kanada, Korea, Japonsko,

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55 Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55 PŘÍLOHY Příloha 1 Datová dostupnost počtu rozvodů a hrubé míry rozvodovosti v evropských uskupeních... 56 Příloha 2 Datová dostupnost počtu rozvodů v

Více

Zá kládní ná hrádá v roce Strávne pr i tuzemský cestá ch

Zá kládní ná hrádá v roce Strávne pr i tuzemský cestá ch Zá kládní ná hrádá v roce 2017 Sazba základní náhrady za 1 km jízdy nejméně: 2017 2014 2015 2016 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 1 11.5.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2005 Utilization

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2009 Úvod Cílem této publikace je poskytnutí přehledného a do nejvyšší možné míry detailního statistického přehledu

Více

Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT. Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00. Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33

Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT. Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00. Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33 Hlasové služby Tarify T30 / T80 / T160 / T300 včetně HIT T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00 Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33 Volné minuty 50 50 150 150 Extra volné

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3 13.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2005 Utilization

Více

1 HLAVNÍ PRINCIPY ZDAŇOVÁNÍ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE

1 HLAVNÍ PRINCIPY ZDAŇOVÁNÍ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE Obsah Úvod........................................................ 17 1 HLAVNÍ PRINCIPY ZDAŇOVÁNÍ FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE....................................... 21 1.1 Vývoj od roku 1993 do současnosti

Více

Mimoto se mohou řízené transakce v tomto případě uskutečnit i mezi společnostmi A a B případě mezi společnostmi A a C.

Mimoto se mohou řízené transakce v tomto případě uskutečnit i mezi společnostmi A a B případě mezi společnostmi A a C. 132/2005 DS. Pokyn DS132 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky (převodní ceny) územními finančními orgány č.j.: 49/60878/2005491 Referent: Ing. Michal Roháček,

Více

Cíl: definovat zahraniční pracovní cest, vyjmenovat náhrady při zahraniční pracovní cestě a stanovit jejich výši.

Cíl: definovat zahraniční pracovní cest, vyjmenovat náhrady při zahraniční pracovní cestě a stanovit jejich výši. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:

Více

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Evidenční štítek Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Tato žádost slouží pro účely určení příslušnosti k právním

Více

Souhrnný přehled změn Poštovních a obchodních podmínek České pošty, s.p., s účinností od

Souhrnný přehled změn Poštovních a obchodních podmínek České pošty, s.p., s účinností od ZMĚNY POŠTOVNÍCH PODMÍNEK ČESKÉ POŠTY, S.P., - ZÁKLADNÍ POŠTOVNÍ SLUŽBY S ÚČINNOSTÍ 1. 1. 2019 S účinností od 1. ledna 2019 dochází v poštovních podmínkách k následujícím změnám. 1. V článku 112 (Celní

Více

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ

Více

Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o.

Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o. Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o. Platnost od 1.7.2014 TeleUspory s.r.o. Římská 103/12, 120 00 Praha 2 www.uspory.cz Zapsaná v oddíle C, vložce 178856 obchodního rejstříku vedená u Městského

Více

VŠECHNY NÍŽE UVEDENÉ CENY JSOU BEZ 21 % DPH.

VŠECHNY NÍŽE UVEDENÉ CENY JSOU BEZ 21 % DPH. VŠECHNY NÍŽE UVEDENÉ CENY JSOU BEZ 21 % DPH. Mobilní hlasové služby (národní volání) Ceník tarifů Profi na míru 1 Profi na míru 3 + 400 MB Profi na míru 5 + 1,5 GB Měsíční paušál 1.00 179.00 219.00 Volné

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Obsah. Seznam použitých zkratek...x Úvod... XV

Obsah. Seznam použitých zkratek...x Úvod... XV Seznam použitých zkratek...x Úvod... XV 1 Hlavní principy zdaňování fyzických osob v České republice...1 1.1 Vývoj od roku 1993 do současnosti se zaměřením na zdaňování cizinců...2 1.2 Určení daňové rezidence

Více

Odvody z odměn členů orgánů veřejné výzkumné instituce

Odvody z odměn členů orgánů veřejné výzkumné instituce M ETIS Praha spol. s r.o. Kancelář daňových poradců Mgr. Květoslava Coufová RNDr. Mgr. Petr Couf Akademie věd České republiky k rukám Ing. Jany Jeřábkové č.j. 0782/17 V Praze 29.5.2017 Odvody z odměn členů

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy Ceník přepravce BALIKSERVIS 1 2 3 5 10 15 20 25 30 40 50 70 100 150 200 300 400 500 700 1-1 1 55 550 596 685 716 974 1 236 1 565 1 893 2 469 2 993 SK SK 1 SK 5 90 179 180 190 211 232 239 255 272 304 349

Více

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0 Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je

PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je PŘÍLOHA II USTANOVENÍ ÚMLUV, KTERÉ ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI, A KTERÉ SE PŘÍPADNĚ OMEZUJÍ NA OSOBY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ (Čl. 8 odst.1) Obecné poznámky Je nutné poznamenat, že v této příloze nejsou uvedena ustanovení

Více

Maturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu. Cestovní ruch

Maturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Zeměpis cestovního ruchu. Cestovní ruch Maturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Předmět Typ zkoušky Obor Forma Období Zeměpis cestovního ruchu Profilová ústní Cestovní ruch Denní MZ2019 1. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu lokalizační

Více

Mobilní hlasové služby

Mobilní hlasové služby Hlasové služby od 1.4.2016 Mobilní hlasové služby PROSPERITA (TOMA) Všechny ceny vez DPH Tarify Tarify Profi na míru Tarify Profi na míru jsou speciální tarify pro klíčové zákazníky, které lze kombinovat

Více

Stipendijní program na podporu zahraničních odborných stáží studentů doktorských studijních programů

Stipendijní program na podporu zahraničních odborných stáží studentů doktorských studijních programů Opatření Ekonomicko-správní fakulty č. 5/2017 Stipendijní program na podporu zahraničních odborných stáží studentů doktorských studijních programů Podle 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách

Více

Odvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě

Odvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě Kontaktní osoba: Lukáš Kropík Pozice: PR manažer Tel: +420 246 042 488 Mob: +420 775 013 139 Email: lkropik@deloittece.com Odvody na pojistné v Česku jsou jedny z nejvyšších na světě Praha, 24. února 2014

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

PROHLÁŠENÍ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon

PROHLÁŠENÍ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon PROHLÁŠENÍ Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL)

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 7. 2010 39 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,

Více

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6 Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA 2005-2010 Bulletin No. 6 A - Úplné náklady práce v ČR, zdanění a veřejné rozpočty 2005-2010 1. Měsíční úplné náklady práce v ČR v Kč na

Více

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 3 26.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihočeském kraji v roce 2005 Utilization

Více

SBÍRKA MEZINÁRODNÍCH SMLUV

SBÍRKA MEZINÁRODNÍCH SMLUV Ročník 2009 SBÍRKA MEZINÁRODNÍCH SMLUV ČESKÁ REPUBLIKA Rejstřík 2009 Vydán dne 8. ledna 2010 Cena Kč 48, O B S A H : Částky 1 51 Moraviapress, a. s., Břeclav 2 A CHRONOLOGICKÝ REJSTŘÍK I. Chronologický

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2007 Úvod Cílem této publikace je poskytnutí přehledného a do nejvyšší možné míry detailního statistického přehledu

Více

Daňová teorie a politika. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňová teorie a politika. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Daňová teorie a politika Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Blok 3 Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích 1. Daňová kvóta. 2. Ukazatelé globální progresivity daní. 3. Giniho koeficient.

Více

CENÍK SLUŽEB BALÍČKY INTERNET. CentroNet, a.s. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Tel:+420 246 008 787. 89 TV programů + internet 50M/50M

CENÍK SLUŽEB BALÍČKY INTERNET. CentroNet, a.s. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Tel:+420 246 008 787. 89 TV programů + internet 50M/50M CENÍK SLUŽEB BALÍČKY ZAČÍNÁM 33 TV programů + internet 15M/15M MOJE VOLBA 33 TV programů + 1x tematický balíček + internet 40M/40M CHCI VÍCE 54 TV programů + internet 30M/30M VÍM, CO CHCI 65 TV programů

Více

Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ

Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Stanovisko OS KOVO k výrokům předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha na VII. sjezdu OS KOVO dne 15. června 2017 k problematice OSVČ Na začátku je třeba si připomenout, co vlastně Milan Štěch v této

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / !"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.

Více

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15387/16 ADD 3 JAI 1073 ASIM 165 CO EUR-PREP 50 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 8. prosince 2016 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých

Více

PŘÍLOHA. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

PŘÍLOHA. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.12.2016 COM(2016) 815 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Více

Daňová teorie a politika, úvod

Daňová teorie a politika, úvod Daňová teorie a politika, úvod Úvod Základní prvky daňové techniky a jejich uplatnění. Daňový systém ČR, jeho význam a vývoj. Veřejný rozpočet veřejné příjmy neúvěrové daňové nedaňové úvěrové veřejné výdaje

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 29.12.2016 Daňové aspekty starobních penzí v zemích OECD Kubátová, Květa 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-173867

Více

Legislativa v ČR i zahraničí

Legislativa v ČR i zahraničí Legislativa v ČR i zahraničí Publikováno: 7. 3. 2007 Kromě toho, že v jednotlivých zemích existují různé přírodní, ekonomické, sociální a technické podmínky, které zapříčiňují rozdílný stav bezpečnosti

Více

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2002

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16.10.2003 61 Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2002 Podkladem pro zpracování dat o čerpání zdravotní péče cizinci

Více

CS Úřední věstník Evropské unie

CS Úřední věstník Evropské unie L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování

Více

INFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod

INFORMACE. Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech. Alžběta Vazačová. Úvod Alžběta Vazačová INFORMACE Notifikace technických předpisů v Evropě v číslech Úvod Členství v EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP) s sebou nese povinnost zachovávat volný vnitřní trh bez překážek

Více