KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ"

Transkript

1 Jana Klucká, Pavla Volfová KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ Co a proč trénujeme Bloky tréninků Terapie a další aktivity Pohybová cvičení :12:45

2 Jana Klucká, Pavla Volfová KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ Co a proč trénujeme Bloky tréninků Terapie a další aktivity Pohybová cvičení

3 Poděkování Rády bychom poděkovaly těm, kteří nám byli nápomocni při tvorbě knihy (v abecedním pořadí): Hance Blažkové, Daně Hůrkové, Jindřichu Kláskovi, Josefovi Kluckému, Andrejovi Marcovi, Aleně Palkové, Katce Peškové, Lubošovi Rotovi a Radkovi Volfovi. Děkujeme. Autorky

4 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. PhDr. Jana Klucká PhDr. Pavla Volfová KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., rozšířené vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Radek Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Obrazový doprovod z archivu autorek Počet stran 176 Vydání 2., 2016 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Grada Publishing, a.s., 2016 Cover Photo allphoto.cz ISBN (pdf) ISBN (print)

5 Obsah Obsah O autorkách 7 Úvod 8 1. Kognitivní potíže při demencích, v rámci stárnutí a po úrazech CNS: vstup do problematiky 9 2. Kognitivní funkce aneb Co a proč trénujeme Pozornost Zrakově-prostorové schopnosti Paměť Jazyk a řečové schopnosti Myšlení a exekutivní funkce Trénink kognitivních funkcí Kognitivní trénink, rehabilitace, neurorehabilitace Struktura kognitivního tréninku Proces kognitivního tréninku Bloky tréninků kognitivních funkcí Reminiscenční terapie Než začneme vzpomínat Jak reminiscenční terapie probíhá Aktivity a témata pro reminiscenční terapii Biblioterapie K čemu můžeme biblioterapii využít Pro koho vytváříme biblioterapeutickou aktivitu Místo pro biblioterapeutické setkání Jak vybírat knihy Průběh biblioterapeutického setkání 137 5

6 7. Další aktivity pro trénování kognitivních funkcí Aktivizace aktivita Kavárna Tvořivost Hra Další tipy na kognitivní cvičení Grafomotorická cvičení Fotopříběhy Fotografie doplnění bublin (komiks) Pohybová cvičení Cviky pro oči Cviky pro krk a krční páteř Cviky pro prsty na rukou Cviky pro horní končetiny Cviky pro dolní končetiny Odpočinek relaxace, spánek, střídání činností Relaxace Spánek Střídání činností 171 Použitá literatura 172 Internetové odkazy 174 6

7 O autorkách PhDr. Jana Klucká (1980) psycholožka O autorkách Vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své diplomové a následně i rigorózní práci se věnovala tématu exekutivních funkcí u pacientů s frontálním poškozením mozku. Od roku 2006 pracuje v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde se na oddělení následné gerontopsychiatrické péče věnovala tréninku kognitivních funkcí a aktivizaci pacientů s kognitivními poruchami. V rámci práce v PNB působila také na akutním příjmovém oddělení, v Centru krizové intervence a na oddělení následné psychiatrické péče. Věnuje se diagnostice a psychoterapii (výcvik v PCA). PhDr. Pavla Volfová (1979) klinická psycholožka Vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Složila atestační zkoušku z klinické psychologie i psychoterapie. Má dokončený psychoterapeutický výcvik v PCA. Od roku 2005 pracuje v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde se na oddělení gerontopsychiatrie věnovala tréninku kognitivních funkcí a dalším aktivitám s pacienty s kognitivními poruchami. V rámci PNB působila také na oddělení akutní péče a na režimovém oddělení pro léčbu závislostí. Od roku 2008 má současně soukromou psychologickou praxi, kde se věnuje psychoterapii a diagnostice. 7

8 Úvod Kam jsem si dal ty brýle? Vždyť jsem tu knížku měla nedávno v ruce? Jaké bylo jméno toho nového kolegy? Stáří je na nic Kdyby nebylo té nehody, všechno mohlo být jinak Pokud jsou vám tyto věty povědomé, ať již od vašich blízkých, nebo vašich pacientů či klientů, předkládaná kniha je určena právě vám. V následujícím textu se soustředíme na procvičování kognitivních funkcí. Kromě toho neopomíjíme ani další faktory, které mírné kognitivní poruchy, demence, poúrazové stavy i jiná kognitivní selhávání doprovázejí. Máme zde na mysli zvláště tendenci k uzavírání se do sebe, obavy ze selhávání, snížené sebehodnocení, úzkosti a depresivní ladění. V úvodní části knihy se věnujeme teoretickým základům, které se týkají kognitivních funkcí, kognitivních poruch a obecným principům kognitivního tréninku. V kapitole věnované kognitivnímu tréninku představujeme ucelený model 52 tréninkových bloků, který jsme vytvořily při práci s pacienty na gerontopsychiatrickém oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ve druhém, rozšířeném vydání naší publikace představujeme kromě samotného kognitivního tréninku další způsoby práce s lidmi s kognitivními těžkostmi, jako je reminiscenční terapie, biblioterapie, pohybová cvičení a speciální uvolňující cviky pro ruce podporující zručnost a obratnost. Nabízíme inspiraci, jak zlepšit kognitivní fungování pomocí zapojení obou mozkových hemisfér. Knihu uzavírá kapitola o odpočinku, relaxaci a spánku, které pozitivně ovlivňují výsledky kognitivního tréninku. Nejrozsáhlejší část knihy je věnována jednotlivým tréninkovým blokům. Je strukturována tak, že je možné ji použít přímo jako příručku pro práci se skupinou klientů nebo s jedincem, popřípadě jako zdroj inspirace pro vytváření dalších kognitivních cvičení. Pokud hledáte příručku týkající se kognitivního tréninku v praxi, ne pouze teoretickou publikaci, pak vám následující stránky poskytnou to, co potřebujete. 8

9 1. Kognitivní potíže při demencích, v rámci stárnutí a po úrazech CNS: vstup do problematiky Lidé v moderní společnosti se dožívají stále vyššího věku a právě vysoký věk s sebou přináší zvýšené riziko rozvoje demencí. Psychiatrická výzkumná skupina vedená H. Helmchenem (Německo) provedla studii věnovanou stáří a zjistila v souladu s mnoha jinými studiemi, že ve stáří postupně narůstá výskyt demencí. V populaci sedmdesátiletých se demence vyskytuje pod 5 %, u osmdesátiletých je to téměř 15 % a mezi devadesátiletými již téměř 50 % (Baltes, 2009). Ve stáří dochází také k přirozenému úbytku části rozumových schopností (např. reakční čas, pozornost, usuzování, rychlost vnímání). Dochází k poklesu neuronální plasticity, a to i v případě, že daný člověk netrpí demencí. Jiné rozumové schopnosti se pouze díky zvyšujícímu se věku nemění (např. dříve nabyté znalosti, slovní zásoba). K zasažení kognitivních schopností dochází i po úrazech CNS nebo při některých psychiatrických onemocněních. U všech typů kognitivních potíží usilujeme v první řadě o udržení stávajícího stavu, nebo ještě lépe o zlepšení kognitivních dovedností tak, aby se jedinec mohl vrátit do běžného života. Mozek, který je sídlem kognitivních schopností, je výjimečným orgánem nejen pro své funkce, ale i pro svou schopnost obnovy (neuroplasticita). Dříve se mozek pokládal za plastický pouze do určitého věku. Soudilo se, že nervová spojení a mozkové buňky poté pouze odumírají a nové se již nevytváří. Novější výzkumy však toto přesvědčení vyvrátily. Neuroplasticita mozku člověka je tak vysoká, že mozek dokáže produkovat nová propojení mezi neurony, a dokonce i nové buňky po celý život. Dospělý mozek je schopen vytvářet nové nervové buňky hned ve dvou privilegovaných oblastech mozku. Je však třeba toto vnímat spíše jako výjimku posilující pravidlo. (Baltes, 2009, s. 34) Při poranění mozku nebo při patologickém procesu, které mají za následek poškození určité části mozkové tkáně, je tento orgán schopen do určité míry nahradit chybějící schopnost v poškozené části mozku zapojením jiné, nepoškozené oblasti. Ve čtyřicátých letech 20. století formuloval kanadský psycholog Donald O. Hebb princip, jenž nazval synoptická plasticita. Dvě zároveň aktivní nervové buňky posilují synapse, které se mezi nimi nacházejí. Jejich současná neaktivita vede k oslabení kontaktů. Lze to formulovat také jednoduchou větou: Buď to používej, nebo o to při- Kognitivní potíže při demencích, v rámci stárnutí a po úrazech CNS: vstup do problematiky 9

10 jdeš! (Baltes, 2009, s. 32) Hebbův princip jasně ukazuje důležitost fyzicky i psychicky aktivního života. Z neurobiologického hlediska je informace uchovávána v rámci neuronové sítě, která má prostorovou dimenzi. Neuronové sítě mohou přijímat stavy podráždění, ale nemusí se v těchto stavech nacházet. Tento nejasný a pravděpodobnostní faktor je jedním z důvodů, proč jsou naše vzpomínky tvárné a časově nestabilní, proč nějakou událost popisujeme pokaždé trochu jinak a proč si na něco po nějaké době již nevzpomeneme, i kdybychom chtěli, a jindy si totéž vybavíme velmi rychle. Tuto proměnlivost a plynulost v těchto strukturách (neurony, synapse, buněčná vlákna) nazýváme také plasticitou. Uvedená proměnlivost není náhodná ani neomezená. Pod pojmem plasticita si tedy můžeme představit něco pružného, pohyblivého (Baltes, 2009). Již víme, že se plasticita týká nejen buněčných vláken a spojení mezi neurony, ale také celých formujících se nervových sítí. Pro dobré zapojení se do života je zapotřebí naplnění několika základních a nezbytných podmínek. V první řadě jde o zachování dostatečné pohybové aktivity, která je nezbytná pro udržování tělesné kondice a slouží také jako prevence mnohých onemocnění (obezity, aterosklerózy, srdečního infarktu atd.). Dále je to správná životospráva, která zajistí nejen přísun dostatku potřebných živin, ale i dostatek odpočinku. Důležitou součástí je rovněž zajištění bezpečného bydlení a jeho přizpůsobení případnému poklesu aktuální fyzické zdatnosti. Tato podmínka platí dvojnásob při stárnutí nebo změně fyzických možností po úraze tak, aby umožňovalo co nejvíce nezávislý život i s případným omezením (handicapem). Neméně významné je také zachování a rozvíjení duševních, komunikačních a sociálních aktivit. Mnoho výzkumných studií dokládá, že i mírná duševní aktivita snižuje riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci. Stejně tak výzkumy dokladují, že tělesná aktivita cvičí nejen naši pohyblivost a svaly, ale také naše kognitivní schopnosti, i když zde není zatím zcela zřejmé, o jaké působící mechanismy se jedná. Staudinger a Baumert (2009, s. 155) uvádějí, že vytrvalostní čtyřicetiminutový trénink třikrát týdně průkazně zvyšuje kognitivní výkony v různých složkách inteligence jako pozornost, usuzování a rychlost vnímání, které označují pojmem mechanika mozku. Tedy právě v těch složkách, které jsou přímo postiženy vlivem stárnutí. Jako o možném vysvětlení tohoto jevu se diskutuje o hemodynamických, strukturálních a funkčních změnách v prefrontální kůře. Pokud by se tyto hypotézy potvrdily, byl by to první důkaz, že plasticita stárnoucího mozku je možná [ ] i změnami v mechanice. Další výzkumné studie zjistily, že tělesná i duševní aktivita nejen udržují nabyté dovednosti, ale též podporují samotnou plasticitu mozku, která má jinak tendenci s věkem oslabovat (Baltes, 2009). Křivohlavý (2011, s. 50) upozorňuje na skutečnost, že v mládí trénovaný mozek vytváří určitou rezervu plasticity, neboli neuronovou rezervu, která pak v případě úrazu mozku, neurodegenerativního onemocnění či jiného onemocnění postihujícího negativně kognitivní dovednosti umožní snadnější vyrovnání se s oslabením kognitivních 10

11 funkcí. Oproti tomu v mládí či od mládí zahálející mozek se s kognitivním selháváním mnohem obtížněji vyrovná. V rámci duševní aktivity se v mozku vytvoří velmi bohatě propojená neuronová síť a i samotná schopnost mozku plasticky reagovat na vnější i vnitřní požadavky je rozvinutá. Výzkumy věnované sociálnímu zapojení shodně ukazují, že aktivní účast člověka na sociálním životě tlumí věkem podmíněný úbytek kognitivní výkonnosti v rámci procesu normálního stárnutí. Máme důkazy o tom, že aktivní sociální život může oddálit i nástup demence (Lindenberger, 2009, s. 138). Na kognitivní výkonnost negativně působí stres, a to jak nárazový, tak hlavně ten dlouhodobě působící. Když je člověk ve stresu, nadledvinky začnou produkovat hormon kortizol. To je látka vyskytující se v těle přirozeně, ale pro mozek je to látka svým způsobem toxická. Kortizol snižuje energetické zásobování mozku glukózou, což způsobuje vnitřní zmatenost, potíže s krátkodobou pamětí, a také negativně spolupůsobí s neurotransmitery (nervovými přenašeči), které jsou odpovědné za vzájemnou komunikaci mezi mozkovými buňkami. Vysoká hladina kortizolu je v mozku přítomná v důsledku dlouhodobého stresu a podporuje tvorbu volných radikálů. Volné radikály ničí mozkové buňky (Bradgon, Gamon, 2009). Při stárnutí, neurodegenerativních onemocněních nebo následkem úrazu CNS oslabují některé duševní schopnosti. Dochází ke zhoršení paměti, reakce jsou méně pružné, zhoršuje se schopnost plánování a řešení úkolů je obtížnější. Slovník je chudší, méně pružný a oslabují se vyjadřovací schopnosti. To vše zvyšuje obavu z neúspěchu a z odmítnutí druhými lidmi. Snižuje se důvěra ve vlastní schopnosti a klesá sebehodnocení. Nízká sebedůvěra a nízké sebehodnocení často vedou ke zbytečné pasivitě a depresivnímu ladění. Pasivita a depresivní ladění dále prohlubují počáteční kognitivní potíže. Zde se kruh kognitivního oslabování uzavírá. pasivita depresivní ladění zhoršení kognitivních funkcí obava z neúspěchu, selhání, obava z odmítnutí Kognitivní potíže při demencích, v rámci stárnutí a po úrazech CNS: vstup do problematiky snížení sebedůvěry a sebehodnocení Obr. 1 Stárnutí, demence, úraz CNS bludný kruh 11

12 Pokud se podaří výše uvedený bludný kruh přerušit, je možné vykročit na cestu k vyšší životní spokojenosti a vyšší kvalitě života. Ukazuje se, že nejvýhodnější je proměnit pasivitu v aktivitu, neboť je to často cesta nejmenšího odporu. Aktivitou klient zjistí, že mu řada věcí stále jde, že může procvičit oslabené dovednosti a mnohému novému se může znovu naučit. Aktivita podporuje vzájemnou komunikaci a tím přispívá k pružnějšímu a bohatšímu slovníku. Aktivitou posilujeme paměť i pozornost. Jedině aktivitou může člověk dosáhnout vyřešení úkolu. Tím, že klient zažívá úspěchy ve svém snažení, se méně bojí neúspěchu či selhání a zvyšuje se jeho sebedůvěra a sebehodnocení. Vyšší sebedůvěra a lepší sebehodnocení přispívají k pozitivní náladě a spokojenosti a napomáhají spontánnější aktivitě. Tento kauzální řetězec vede k pocitu životní spokojenosti a přináší zážitek smysluplnosti. pocity spokojenosti, pozitivní nálada aktivita trénink kognitivních funkcí, komunikace zvýšení sebedůvěry a lepší sebehodnocení zážitek úspěchu Obr. 2 Cesta k životní spokojenosti a lepší kvalitě života V rámci našeho přístupu ke kognitivnímu tréninku se snažíme zachovávat pět zásad definovaných profesorem Švancarou, kterými vyjádřil podstatné cíle aktivního pěstování dušení životosprávy a seberozvoje, tzv. 5P: perspektiva, pružnost, prozíravost, porozumění pro druhé, potěšení (Kalvach, 2004). Perspektiva značí optimismus, výhled do dalšího období života, přiměřené plánování. Pružnost je adaptace na měnící se životní prostředí, neodmítání nového a neuzavírání se pouze do svého světa. Při pojmu prozíravost nám vytane na mysli smysl pro předvídání okolního dění a přípravu na možné budoucí osobní zkušenosti. Pro duševní rovnováhu mají velký význam druzí lidé, proto je potřeba usilovat o vzájemné porozumění a komunikaci. A co by to bylo za život bez řádné porce potěšení. 12

13 2. Kognitivní funkce aneb Co a proč trénujeme Kognitivní funkce, jinak řečeno funkce poznávací, patří mezi základní funkce našeho mozku. Umožňují nám poznávat okolní svět, plánovat naše jednání a vstupovat do interakcí s druhými lidmi. Pokud jsou tyto funkce nějakým způsobem oslabeny, ať již vlivem stáří, úrazu CNS, nebo psychické nemoci, ztrácí se tím i kus našeho svébytného já. Můžeme se cítit nejistí a méněcenní, můžeme se obávat selhání. Běžné denní fungování se pro nás stává obtížné, ne-li vůbec nemožné. Mezi základní kognitivní funkce, které nám umožňují plnohodnotně se zapojit do každodenního života, patří především pozornost, paměť, zrakově-prostorové schopnosti, jazyk a myšlení. Co tedy každá z těchto funkcí zahrnuje a v čem je pro nás tak významná? Kognitivní funkce aneb Co a proč trénujeme 2.1 Pozornost Pozornost je funkcí vědomí a zajišťuje jeho zaměření určitým směrem. Zároveň nás ochraňuje před záplavou jiných, v danou chvíli méně důležitých podnětů (Vágnerová, 2004). V průběhu celého dne jsme doslova bombardováni mnoha podněty. Slyšíme zvuk přijíždějícího auta, cítíme vůni růží z přilehlé zahrady nebo zaslechneme hovor kolemjdoucích lidí. Není možné vnímat všechny podněty najednou, zabývat se současně mnoha problémy. Nemůžeme reagovat na vše, co se kolem nás děje, proto si z velkého množství podnětů záměrně vybíráme jen některé. Toto nám umožňuje jedna ze základních vlastností pozornosti, její selektivita (výběrovost). Díky ní si vybíráme z velké nabídky podnětů jen některé, například jen ty, které jsou pro nás něčím důležité, nové nebo zapadají do našeho systému dříve nabytých znalostí a zkušeností. Koncentrace (soustředění, zaměření) pozornosti je další ze základních vlastností pozornosti. Většinou nám umožňuje soustředit se po určitou dobu na nějaký předmět. Uplatňuje se kupříkladu při přecházení ulice, pracovní poradě nebo v běžném rozhovoru. Každý řidič zná situaci, kdy řídí svůj vůz a současně poslouchá rozhlas nebo hovoří se spolujezdcem. Pakliže toto dokáže, má schopnost rozdělit pozornost. Distribuce (rozdělení) pozornosti je o to snazší, čím je každá z prováděných činností více zautomatizovaná, a tedy není nutné se na ni plně soustředit. Jako poslední základní vlastnost pozornosti uvádíme vigilitu (schopnost přenášet pozornost z jednoho podnětu na druhý). Tato vlastnost pozornosti velmi úzce souvisí 13

14 s přizpůsobením se neustále se měnícím podmínkám okolí. Názorným příkladem může být situace, kdy si povídáme s kamarádkou u kávy a pohotově zareagujeme, když nám na plotně vzkypí mléko. Jak uvádí Kulišťák (2003), vigilita pozornosti se s rostoucím věkem zhoršuje, naopak selektivita pozornosti zůstává poměrně stabilní, zhoršuje se však při poškození mozku úrazem nebo degenerativním onemocněním. V procesu tréninku či rehabilitace kognitivních funkcí hraje pozornost velmi podstatnou úlohu, neboť její poškození ovlivňuje řadu dalších funkcí, jako je například již zmiňovaná paměť. Pak se může stát, že máme pocit zhoršující se paměti, ale přitom se jedná spíše o poruchu pozornosti. 2.2 Zrakově-prostorové schopnosti Mezi zrakově-prostorové schopnosti řadíme vizuálně-konstrukční, vizuálně-motorické a percepční schopnosti. Jsou oblastí, která bývá výrazně ovlivněna ať již procesem stárnutí, psychiatrickým onemocněním, nebo jiným poškozením CNS. Schopnost manipulace s dvou- a třírozměrnými předměty na ploše či v prostoru podává velmi důležitou informaci o fungování pravé hemisféry (Kulišťák, 2003). Především starší lidé mohou mít obtíže s rozpoznáváním neúplných obrazců, určováním polohy a směru pohybujícího se bodu nebo s manipulací s předměty. Ojedinělé nejsou ani potíže s orientací vlastní osoby v prostoru, především na neznámých či méně známých místech. Porucha zrakově-prostorových funkcí má negativní dopad na každodenní fungování člověka. Může nám začít činit obtíže řízení auta, psaní nebo orientace v nákupním středisku. Narušením zrakově-prostorových schopností dochází také ke zhoršení manuálních dovedností. U osob s demencí se nezřídka vyskytuje tzv. vizuokonstrukční apraxie. Apraxie znamená ztrátu schopností používat dříve osvojené komplexní pohyby, které vy užíváme v každodenním životě. Jedním z druhů vizuokonstrukční apraxie je například dressing apraxie neboli neschopnost se obléknout. Tyto osoby nejsou schopny zkoordinovat a uspořádat jednotlivé pohyby, a to i přesto, že jednotlivé motorické i senzorické schopnosti jsou u nich zachovány. Potíž je v integraci těchto schopností do jedné činnosti (Fanfrdlová in Preiss et al., 2006). K nácviku těchto schopností slouží v našich tréninkových blocích celá řada kresebných a konstrukčních úloh, které kladou důraz na zrakové vnímání, motoriku a schopnost orientovat se v prostoru a na integraci těchto schopností. 14

15 2.3 Paměť Paměť je psychická funkce, která úzce souvisí s pozorností. Jejím prostřednictvím přijímáme, uchováváme a následně si vybavujeme nové informace, vjemy a zážitky. Díky paměti víme, kdo jsme a co jsme zažili. Dává nám pocit kontinuity našeho života. Kromě toho správné fungování naší paměti ovlivňuje celou řadu dalších důležitých kognitivních funkcí, jako je například myšlení. Paměťový proces má tři fáze vštípení, uchování (retenci) a vybavení. Jednoduchým příkladem je učení se slovíčkům v cizím jazyce. Naučené slovíčko jsme si nejprve v určité, pro paměť přijatelné, podobě do paměti uložili, uchovali si ho tam v nezměněné podobě. Když slovíčko po několika dnech potřebujeme použít, tak si jej z paměti vybavíme. Bohužel paměť může být narušena v každém z těchto kroků, a tím se stane, že si na některá jména, data či události nemůžeme vzpomenout, nebo si vzpomeneme chybně. Ještě donedávna se vědci domnívali, že pro různé typy informací (např. senzorické, verbální, motorické a jiné) slouží jeden druh paměti (Atkinsonová et al., 1995). V současné době převládá názor, že existují různé kategorie paměti, přičemž třídění typů paměti jsou velmi rozmanitá. Členění tedy může být například podle způsobu ukládání informací do paměti, způsobu jejich zpracování nebo délky uchovávání. Z hlediska délky uchování paměťových stop rozlišujeme paměť krátkodobou (pracovní), střednědobou a dlouhodobou. Zatímco krátkodobá paměť slouží k uchování informací pouze po dobu několika sekund, v dlouhodobé zůstávají zachovány několik minut nebo i celý život. Krátkodobá neboli pracovní paměť slouží k uchování informací, jež potřebujeme k vyřešení nějakého aktuálního úkolu. Často bývá přirovnávána k tabulce nebo listu v zápisníku a mimo jiné se podílí i na vybavení si informací z dlouhodobé paměti (Koukolík, 2003). Funguje jako jakési počáteční síto, které přijímá informace a jehož kapacita je omezena. Kapacita krátkodobé paměti bývá označována jako tzv. magické číslo a její rozsah je 7±2 položek. Velikost své krátkodobé paměti si můžeme snadno zjistit i sami. Když si budeme muset zapamatovat nové telefonní číslo, zkusme si jej jednou přečíst, podívat se jinam a vybavit si jej. Většina lidí si zapamatuje 5 9 položek. Toto číslo se zvýší, pokud některé položky logicky spojíme a z několika jednotlivých položek se tím v naší paměti stane jedna. Ne všechna data z krátkodobé paměti automaticky přecházejí do paměti dlouhodobé. Záleží například na tom, zda jsou opakovány nebo jak moc jsou pro nás významné. Přenos z krátkodobé do dlouhodobé paměti pozitivně ovlivňuje také to, jak jsme poznatkům rozuměli a zabudovali je do již existujícího systému dříve nabytých znalostí. Jedním z členění dlouhodobé paměti je dělení na paměť epizodickou a sémantickou. Pokud vzpomínáme na obecné informace nebo obecně platná fakta, hovoříme o tzv. sémantické paměti. Ta se uplatňuje kupříkladu při procesu učení se školní látce. Kognitivní funkce aneb Co a proč trénujeme 15

16 Jestliže se snažíme vybavit si některé osobní zážitky, vzpomínky na přátele nebo loňskou dovolenou, hovoříme o tzv. epizodické paměti. Implicitní paměť nám umožňuje osvojovat si dovednosti a zvyky, aniž bychom si to uvědomovali. Takto se například učíme jezdit na kolečkových bruslích, psát nebo řídit automobil. Vedle implicitní paměti pak rozlišujeme paměť explicitní. Tato složka nám umožňuje uchovávat fakta, osobní vzpomínky či informace z minulosti, na které si můžeme v určité chvíli vědomě vzpomenout. Paměť je nesmírně složitá a důležitá funkce. Je velmi těsně spojena s procesem učení a umožňuje nám adaptovat se na neustále se měnící podmínky prostředí (Vágnerová, 2004). Je to především ona, která nám umožňuje zapojit se mezi ostatní lidi, pamatovat si jejich jména a tváře, podělit se s nimi o své zkušenosti a zážitky. Proto je tak důležité nedovolit jí stárnout a zahálet. 2.4 Jazyk a řečové schopnosti Jazyk je základním prostředkem komunikace, který plní několik velmi důležitých funkcí. S jeho pomocí poznáváme okolní svět, rozvíjíme své myšlení, vyjadřujeme pocity a potřeby, sdílíme s ostatními své zážitky a zkušenosti. Jazyk velmi úzce souvisí s myšlením. Řeč je pak konkrétní jazykovou dovedností. Výzkum řeči se začal prudce rozvíjet ke konci 19. století a je spojen se dvěma významnými jmény Paul Pierre Broca a Carl Wernicke. Na začátku 20. století pak významně vzrostl zájem o výzkum poruch řeči, zejména ve spojitosti s její plynulostí (fluencí). Lidská řeč vyžaduje velmi složitou koordinaci pohybů rtů, jazyka, vnitřních úst a hlasivek k tomu, abychom vytvořili zvuk. Jazyk využívá znaků neboli slov, která nesou význam a označují konkrétní či abstraktní skutečnost. Při užívání jazyka rozlišujeme dvě základní kategorie produkci a porozumění (Atkinsonová et al., 1995). Při produkci převádíme nejdříve myšlenku do slov, řadíme slova do věty a nakonec vytvoříme zvuk, který myšlenku předá posluchači. Jako příklad lze uvést situaci, kdy sdělujeme kolegovi v práci informace z proběhlé porady. Při porozumění jazyku postupujeme přesně opačně začínáme slyšením zvuků, k nimž připojujeme význam slov, ze slov si skládáme věty a na závěr z nich získáme smysl sdělení. Řečové funkce patří k těm, které jsou při normálním stárnutí a bez traumatického poškození mozku zachovány až do velmi vysokého věku. Co však bývá v důsledku stáří velmi často zasaženo, je slovní plynulost (verbální fluence). Pod tímto termínem rozumíme schopnost nacházet hladce vhodná slova. U lidí trpících demencí nebo po traumatickém poškození mozku se mohou vyskytovat obtíže s nalézáním a vybavováním slov. Tito lidé častěji užívají obecná označení a vyhýbají se používání konkrétních pojmenování nebo chybně užívají některá slova (toto nazýváme parafrázií). 16

17 Ztrátu schopnosti mluvit zná celá řada pacientů s poškozením CNS, které má za následek poruchu jazyka a řeči (afázii). Právě tito lidé vědí, jak velmi nás zmíněná porucha může vyřadit ze společnosti. Proto je tak důležité si tyto schopnosti udržovat, procvičovat, popřípadě po nějakém vážnějším poškození rehabilitovat. Právě díky řečovým schopnostem jsme totiž ve spojení s druhými lidmi okolo nás. 2.5 Myšlení a exekutivní funkce Myšlení lze definovat jako mentální manipulaci s různými informacemi (Vágnerová, 2004, s. 94). Jedná se o složitou a komplexní funkci, díky níž si dáváme do vzájemných souvislostí rozličné vjemy, symboly a představy a vyvozujeme z nich závěry. Narušením kognitivních funkcí se stáváme méně pružnými a přizpůsobivými v myšlení. Jsme méně pohotoví při hledání řešení problémů a osvojování si nových strategií. Myšlení je vedeno snahou porozumět okolnímu světu a orientovat se v něm. Umožňuje chápat, co a proč se děje a jaký to má pro nás význam. Základní jednotkou myšlení je pojem. Pojem reprezentuje celou skupinu jednotlivých objektů, představuje soubor vlastností, které jsou pro celou skupinu typické, a usnadňuje nám tak dorozumívání. Představme si, jak obrovskou slovní zásobu bychom museli mít, kdybychom například museli znát všechny výrazy pro několik milionů odstínů barev, které jsme schopni rozeznat (Atkinsonová et al., 1995). Naštěstí pro nás jsme schopni zredukovat složitost okolního světa a pro mnoho rozdílných objektů používáme vždy jeden zastřešující pojem, jenž shrnuje nejdůležitější vlastnosti příbuzných objektů. Řešení problémů, rozhodování a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám zastřešuje pojem flexibilita myšlení. Při řešení problémů se dostáváme do situací, které již nemůžeme zvládnout jen s pomocí našich dosavadních vědomostí, ale musíme hledat nové způsoby a nová řešení. Známe cíl svého snažení, ale zatím nevíme, jak jej dosáhnout. S flexibilitou myšlení velmi těsně souvisí pojem tvořivost (kreativita). Tvořivost je schopnost vytvářet něco nového, originálního, neočekávaného a zároveň přínosného (Baron et al., 2008). Právě díky ní se rodí nové myšlenky, nápady a poznatky, které zlepšují kvalitu života. Důležitou oblastí mozku, jež bývá spojována s myšlením, jsou čelní laloky, přesněji řečeno oblast prefrontální mozkové kůry. Tato oblast je sídlem tzv. exekutivních funkcí, které zajišťují samostatné a účelné jednání a myšlení člověka. Exekutivní nebo také řídicí funkce bývají považovány za nadřazené všem ostatním kognitivním funkcím a stojí za procesem cílesměrného a účelného chování člověka. Rozumí se pod nimi takové kognitivní procesy, které nám umožňují například řešit problémy, plánovat a také zahájit a ukončit určitou aktivitu. Příkladem činností a aktivit, kde se uplatňují exekutivní funkce, může být zvládání nároků běžného dne, plánování si úkolů v zaměstnání, určení Kognitivní funkce aneb Co a proč trénujeme 17

18 * si priorit, rozdělení si složitější činnosti do více kroků, ale i udržení si normálních sociálních vztahů. Díky exekutivním funkcím jsme schopni brát ohled na pravidla sociálního fungování, řešit problémy, dělat více činností najednou a v neposlední řadě díky nim můžeme koordinovat své slovní uvažování (Koukolík, 2003). Narušení těchto funkcí může mít za následek širokou skupinu projevů. U lidí s tzv. dysexekutivním syndromem můžeme pozorovat nedostatky ve vytváření plánů a řešení problémů, potíže v péči o sebe sama, snížení motivace, defekty v plánování a v realizaci sledu aktivit, perseveraci, rigidu a další. Jak uvádí Lezaková (1995), zatímco kognitivní deficity postihují specifické funkce, deficit exekutivních funkcí má globálnější charakter a jeho dopad ovlivňuje všechny aspekty chování jedince. 18

19 3. Trénink kognitivních funkcí 3.1 Kognitivní trénink, rehabilitace, neurorehabilitace Trénink kognitivních funkcí S neuropsychologickou rehabilitací se setkáváme již na začátku 20. století v období první světové války. Jak uvádí Kulišťák (2003), zpočátku se kladl důraz především na léčbu pohybového aparátu a specifické deficity, například v oblasti řeči. V průběhu druhé světové války pak začala vznikat řada léčebných a rehabilitačních středisek v USA, Rusku a ve Velké Británii. V léčbě demencí, ale také při léčbě poúrazových stavů, se uplatňuje farmakoterapie a behaviorální terapie. Farmakoterapie sama o sobě ani samotná behaviorální terapie nemohou vyléčit oslabování kognitivních funkcí. V dlouhodobé léčbě se farmakoterapie a behaviorální terapie velmi dobře doplňují. Prostředky behaviorální terapie jsou kognitivní trénink, aktivace, motivace, tvůrčí zaměstnání a péče o fyzickou aktivitu. Jejím cílem je nejen udržení člověka co nejdéle soběstačného, ale také zlepšení jeho kvality života. Prevencí demence z hlediska behaviorální terapie zůstává pouze aktivní procvičování paměti, učení se novým věcem, zájem o okolní dění a celkově aktivní způsob života (Pidrman, Bouček, 2002). V oblasti tréninku a rehabilitace kognitivních schopností se setkáváme s pojmy kognitivní trénink, kognitivní rehabilitace a neurorehabilitace. V úzkém vymezení lze pojmy definovat následovně: Termín kognitivní trénink vyjadřuje procvičování kognitivních schopností u zdravých osob, které se touto činností aktivizují, a činí tak prevenci kognitivních poruch ve smyslu involučních změn. Nejde zde tedy o napravování deficitů, ale o posilování stávajících schopností. Kognitivní rehabilitace je náprava poškozených kognitivních funkcí. Ta má za cíl nejen kompenzaci poruch naučením se nových strategií, ale také podporu duševního vyrovnání se s funkčními deficity jako základ pro realistické plánování dalšího života. Neurorehabilitace je, jak uvádí Lippertová Grünerová (2005), komplexní péče o osoby s těžkým poškozením mozku. V akutních fázích péče jsou využívány nejrůznější aktivizační techniky. Využívá se zde fyzioterapie, fyzikální terapie, ergoterapie, logopedie, muzikoterapie, arteterapie i medikamentózní léčba. V dalších fázích ošetřování 19

20 a léčby poúrazových stavů nastupuje kromě uvedených druhů terapie i kognitivní rehabilitace. Pokud se rozhodneme pracovat s výše uvedenými pojmy v širším rámci, lze kognitivní trénink a kognitivní rehabilitaci shrnout do jednoho pojmu. Tento široce vymezený pojem kognitivní trénink-rehabilitace by pak obsahoval jak procvičování, tak i nápravu deficitů kognitivních schopností. Mezi cíli, které si klademe v rámci kognitivního tréninku-rehabilitace, patří zaměření se na psychomotoriku ve smyslu senzomotoriky a koordinace, dále na orientaci, pozornost, paměť, motivaci, exekutivní funkce, ale i složité myšlenkové operace. Kognitivní trénink-rehabilitaci můžeme provádět jak individuálně, tak skupinově. Součástí skupinového kognitivního tréninku by měl být také nácvik sociálního chování. Kognitivní trénink může obsahovat i plánování dalšího života klienta v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu. Velmi důležité je přiměřené pracovní vytížení a volnočasové aktivity, proto by kognitivní trénink měl obsahovat také motivační část pro zapojení se do práce a zájmových skupin. Trénink kognitivních funkcí je někdy pojímán ve formě drilu, který klienty může demotivovat a odrazovat. Základem koncepce pozitivně orientovaných kognitivních tréninků je zábavnost a odlehčenost procvičování kognitivních funkcí. Stejně jako při tréninku kognitivních funkcí, tak i při kognitivní rehabilitaci postupujeme od nácviku jednoduchého zaměření pozornosti a zlepšení psychomotorického tempa, přes procvičování prostorové představivosti, řeči, počítání, vizuálního vnímání, prostorově-konstrukčního myšlení a paměti, k nácviku složitějších a vyšších kognitivních funkcí, jako je řešení logických úloh, abstrakce a procvičování exekutivních funkcí. Kognitivní trénink je pak vhodné zakončit zaměřením se na afektivitu klientů, jejich prožívání, sebehodnocení a vzorce chování (Lippertová Grünerová, 2005). V současné době existují buď komplexní tréninky kognitivních funkcí, které procvičují obecně všechny poznávací schopnosti, anebo tréninky jednotlivých kognitivních schopností, jako jsou například tréninky paměti. V našem přístupu pracujeme formou komplexní. Sestavily jsme 52 cvičebních bloků pro skupinový trénink kognitivních funkcí. Bloky tréninku kognitivních funkcí jsou zaměřené na trénink paměti, myšlení a řešení problémů, pozornosti, vnímání, ale i řeči, motivace a regulace sociálního chování. Tréninkové bloky obsahují soubor několika cvičení, každé cvičení je zaměřeno na jednu či několik kognitivních funkcí. 20

21 3.2 Struktura kognitivního tréninku Základem tréninkových bloků je jednotná struktura, která umožňuje klientům zažívat pocit stability a jistoty. Doba trvání každého bloku je asi 45 minut. Tato délka je převzata ze školního prostředí a je to doba, po kterou se dokáže většina lidí bez větších obtíží soustředit. Pro usnadnění koncentrace je samotný blok rozčleněn do tří celků tak, aby se činnosti a nároky na soustředěnost střídaly. Kognitivní trénink je tvořen pro skupinu sedmi až deseti lidí, velikost skupiny však není striktně omezena. Je možné zapojit až patnáct lidí, kdy trénink bude stále alespoň v základu plnit svou funkci, avšak bude už pro každého jedince méně intenzivní. V případě skupin větších než 10 lidí je žádoucí využít kromě vedoucího tréninku ještě asistenta. Tréninkový blok lze velmi dobře využít i při individuální práci s klientem nebo příbuzným. Obsahem kognitivních tréninků je nejen procvičování samotných kognitivních funkcí, ale též zahrnutí osobnostních a sociálních faktorů. Důvodem je neoddělitelnost těchto složek v běžném životě. Adaptivní uplatnění kognitivních schopností závisí i na schopnosti zacházet se sebou samým (osobnostní složka) a na schopnosti adaptace a asimilace sociálního prostředí (sociální faktor). Adaptací rozumíme dovednost přizpůsobit se okolnímu prostředí a lidem, se kterými přichází jedinec do kontaktu. Asimilací pak dovednost ovlivnit své okolí tak, aby se v určitém rozsahu přizpůsobilo jedinci. V každém bloku uplatňujeme kombinaci skupinové i individuální činnosti, střídají se verbální, neverbální, písemné, poslechové a kresebné úkoly. Vycházíme ze součástí běžného života, v němž je zapotřebí, abychom uměli pracovat sami a zároveň uměli i spolupracovat. Stejně tak se musíme umět v běžném životě vypořádat s požadavky zpracovávat určitý úkol slovně, písemně nebo kresebně, umět poslouchat či si poradit s neverbálními vjemy. Tréninkové bloky by měly nejlépe probíhat v malých skupinách, neboť to se nejvíce podobá sociálnímu kontaktu denního života. Po většinu života jsme součástí malých skupin rodina, pracovní kolektiv, zájmové skupiny, přátelé. V těchto skupinách vznikají různé přátelské, lhostejné či rivalitní vazby. Je potřeba umět spolupracovat, ale i soutěžit. V úvodu každého bloku naleznete výčet procvičovaných kognitivních funkcí, následují instrukce k jednotlivým cvičením s poznámkami a podněty pro terapeuta. U každého cvičení je případně podnětový materiál určený pouze terapeutovi, anebo řešení většiny úloh. Za tréninkovým blokem jsou zařazeny pracovní listy, které obsahují podněty pro klienta. Na počátku každého setkání je důležité vzájemné přivítání, pozdravení a představení se. U klientů podporujeme vzájemnou komunikaci, a to nejen v průběhu cvičení, ale i mimo něj. K tomu je nezbytné znát se a poznat se. Při pravidelném setkávání můžeme zvolit postup, který bude založen na pojmenování například klienta po levici, nebo vybraného náhodně ve skupině tak, jak určí terapeut. Pokud však klienti tento obtížnější Trénink kognitivních funkcí 21

22 postup nezvládají, pak zvolíme postup, kdy každý říká nahlas své jméno. Terapeut stojí v tomto případě u klienta, může mu podat ruku či mu při sezení kolem stolu jemně položit ruku na rameno a nahlas pro všechny zopakovat jeho jméno. Zopakování jména usnadňuje ostatním jeho zapamatování. Je prokázáno, že jakmile se klienti, kupříkladu v domovech seniorů nebo v jiných dlouhodobě pobytových zařízeních, aktivně setkávají, znají se a komunikují spolu, pak dochází ke zpomalení oslabování kognitivních schopností a sníží se pocit osamělosti. Klienti pak jsou schopni lépe zvládat denní život. Součástí počátečního rituálu pozdravení je také zakotvení účastníků v přítomnosti. Podle potřeb klientů připomeneme den, účel setkávání apod. Po přivítání, představení se a základní orientaci přítomných přistupujeme k podpoře komunikace. Pokládáme úvodní otázku, která může být zaměřena na osobní preference nebo zájmy klienta, popřípadě je zaměřena na jeho znalosti. U znalostních otázek je více než u jiných důležitá hravá forma, kdy nejde o to, aby dotazovaný znal správnou odpověď. Důležité je, aby takto kladené otázky stimulovaly přirozenou komunikaci ve skupině a aby klient byl aktivní. Nezůstáváme u pouhého registrování odpovědí, ale konverzujeme s klienty, ukazujeme na souvislosti, na podobné nebo neobvyklé odpovědi, vyzdvihujeme jejich pozitivní aspekty. V další části přecházíme k tréninkovým úkolům zaměřeným na procvičování různých kognitivních funkcí. Pracujeme v uvolněné atmosféře, která přispívá k pocitu, že si něco jen tak ze zvědavosti zkusíme. Pochválíme ty, jimž se úkol daří, a povzbuzujeme ty, kterým činí potíže. Snažíme se zachytit úspěchy, napomoci v překonání obtíží. Po ukončení tréninkových úkolů přistupujeme k sebereflexi. V této části bloku mají klienti prostor pro zhodnocení vlastní práce v průběhu tréninku, ale i pro zhodnocení svého pokroku v průběhu opakovaných setkávání. Je prostor pochlubit se dobrými pocity, sdílet s ostatními obtíže nebo jen oznámit své dnešní rozpoložení. V případě, že klienti mají potíže se sebereflexí, pomůže jim v tom terapeut. Ocení je, vyzdvihne dlouhodobější postup v práci a zlepšování výkonu, motivuje je k další práci na sobě. Poslední částí v tréninkovém bloku je závěrečné rozloučení. My zde používáme čtyři rituály loučení, které se pravidelně střídají. Tento počet zaručuje možnost zapamatování si formy loučení a udržení pocitu stálosti a bezpečí. Zároveň však slouží jako prevence proti stereotypu. Lidé s kognitivními dysfunkcemi potřebují v životě opakující se situace a pocit známosti více než kognitivně zdraví lidé. Rituál zaručuje jistotu, předvídatelnost, a tím i bezpečí. Jako ukončovací rituál navrhujeme chycení se v kruhu za ruce a pozdrav beze slov očima, pohled na druhé a zamávání, potřesení rukou sousedovi nebo zatleskání si. 22

23 3.3 Proces kognitivního tréninku V této kapitole se budeme podrobněji věnovat tomu, jaký způsob vedení skupiny je vhodný a přínosný, čeho je užitečné si všímat, jak klienty motivovat a jak budovat příznivou pracovní atmosféru. Pokud provádíme trénink kognitivních funkcí v rámci určitého zařízení, jako je například nemocnice, domov seniorů nebo rehabilitační ústav, je důležité mít na paměti, že skupina není nezávislá jednotka. Členové tréninkové skupiny jsou zároveň členy větší komunity obyvatel instituce a funkčnost skupiny je do značné míry ovlivňována akceptací a podporou ostatních zaměstnanců dané instituce. Motivaci klientů značně ovlivňuje kladné hodnocení jejich aktivní účasti nejen ze strany terapeuta, ale především ze strany širšího personálu. Stejně tak terapeut získává lepší prostor pro svou práci v takové instituci, kde je jeho práce respektována. Proto je důležité při společných týmových schůzkách personálu hovořit také o významu programu kognitivních tréninků, stručně informovat tým o cílech, postupech a zároveň jej vyzvat ke spolupráci při motivaci klientů. Respektujeme vzájemné vztahy klientů tak, jak vznikají na oddělení, a zároveň se snažíme podporovat pozitivní vazby. Na druhou stranu klienty nenutíme k překonávání ambivalencí, nevšímavosti i hostilních vztahů. Snažíme se o sociální interakci, která by mohla vést ke spolupráci ve skupině. Pokud se někteří členové nemají rádi natolik, že by to omezilo jejich dobré fungování ve skupině, pak se je snažíme začlenit do různých skupin. Jestliže však takové řešení není možné, dbáme na to, aby neseděli vedle sebe, ale ani naproti sobě. Jde o to, aby se mohli vyhnout vzájemné interakci a aby na sebe příliš neviděli. Neměli bychom zapomínat, že pracujeme se skupinou jedinečných osobností. V praxi se potýkáme se skutečností, že klienti ve skupině mají odlišný druh a stupeň kognitivního poškození. Mají odlišnou výdrž a jsou v různém zdravotním stavu. Jsou také různě motivovaní pro práci v tréninkové skupině. Motivujeme radostí ze společné práce, kterou spontánně projevujeme i reflektujeme, když ji mezi klienty zachytíme. Motivujeme pochvalou, povzbuzením, útěchou, ale i aktivním nasloucháním klientům. Motivujeme zdůrazněním dlouhodobého efektu a zisku klienti se lépe poznají, zlepší se jim paměť, budou se lépe soustředit na čtení a televizi, budou samostatnější. Povzbuzujeme je k pomáhání druhým, což jim umožní zažít pocit potřebnosti a užitečnosti. Skupinu při činnosti obcházíme také individuálně a pomáháme potřebným. Poskytujeme úlevu při nezdaru, oceňujeme i nižší výkon a reflektujeme aktuální možnosti, které vidíme. Je důležité chápat a vyjadřovat pochopení pro pocit zbytečnosti nácviku. V procesu kognitivního tréninku je důležité budování příznivé pracovní atmosféry. Zde se inspirujeme přístupem C. R. Rogerse známým jako na člověka zaměřený přístup (Person Centered Approach). Za tři základní faktory považujeme nepodmíněnou akceptaci klienta, autentičnost terapeuta a individuální přístup. Pokud přijmeme klienta Trénink kognitivních funkcí 23

24 bez předem stanovených podmínek, tedy takového, jaký je, pak zjistíme, že se stává uvolněnější a více zapojený do svého okolí. Jestliže si jako terapeuti dovolíme být autentičtí, zjistíme, že si k nám klienti lépe nacházejí cestu a mají k nám bližší vztah. Klienti nám více důvěřují, více si váží našich výroků a hodnocení, neboť se mohou spolehnout, že jsou upřímně míněné. Pro klienta je příjemné a podporující být ve skupině, kde je oceňován za své skutečné úspěchy, kde si terapeut uvědomuje jeho přednosti, ale i slabá místa a kde se k němu přistupuje individuálně. U klienta už od počátku vždy oceňujeme jeho dosavadní schopnost, všímáme si individuálního posunu a poskytujeme mu zpětnou vazbu. Je důležité klást na klienty přiměřené požadavky. Pokud jako terapeuti cítíme, že klient dosáhl svého aktuálního stropu rozvoje dovednosti či schopnosti, pak poskytujeme v takové oblasti pouze pozitivní zpětnou vazbu a společné úsilí nasměrujeme tam, kde je pokrok ještě možný. Terapeut by si měl být vědom omezení, která vyplývají z práce s určitou populací. Například by měl přijmout fakt, že není možné očekávat úspěchy a zlepšení během krátké doby tréninku nebo že efektem kognitivního tréninku může být pouze zpomalení kognitivního propadu a oslabení sociálního fungování. Jestliže totiž není ochoten taková fakta vidět a akceptovat, pak svými nereálnými přáními brání vytvoření příznivé pracovní atmosféry. V této souvislosti je užitečné se ještě zmínit o problematice vzájemného srovnávání klientů. Jak zacházet se situací, kdy se klienti mezi sebou porovnávají? Vždy se objeví někdo, kdo vychází jako nejhorší, nejméně schopný. Je na terapeutovi, aby svým přístupem od počátku takové procesy v tréninkové skupině nepodporoval. Důležité je, aby sám v sobě měl rozhodnuté, za jakým cílem se skupina schází zda kvůli soutěžení, nebo kvůli společné práci. Pokud se schází kvůli společné práci, pak není důležité, kdo je horší a kdo lepší. Sám terapeut by se měl vzájemnému porovnávání klientů spíše vyvarovat. Varujeme před vyhlašováním nejlepších klientů v celé skupině. Jestliže tedy sděluje své hodnocení klientovi, pak způsobem, který jej povzbuzuje. Možnost využití vzájemného srovnávání klientů ve skupině klade vždy vysoké nároky na terapeutovu zkušenost, citlivost k dění ve skupině a emočnímu rozpoložení klientů. Není výjimečné, že někteří klienti nechtějí spolupracovat. I přesto je vhodné je do skupiny zařadit. V této situaci narážíme na výroky typu: Vždyť je mi už osmdesát, já už to nepotřebuju Před ostatními se stydím Jsem na to příliš unavený Na jedné straně si uvědomujeme, že tato tvrzení jsou často oprávněná, že to tak klient skutečně prožívá. Na druhé straně víme, že klient ve skupině dostává nejen možnost ke zlepšování svých kognitivních schopností, ale také k příležitosti setkávání se s druhými, sdílení, zažívání úspěchu a potěšení z dobře vykonané práce. Klienty méně motivované pro skupinovou práci je vhodné na účast ve skupině připravit předchozím individuálním pohovorem. V pohovoru se snažíme předat klientovi informace týkající se smyslu skupinových setkání. Informujeme ho, že nejde jen o nácvik, potažmo o úspěch, ale o to, být s druhými, moci s nimi hovořit a poznávat je. Úvodní 24

25 individuální rozhovor klade rovněž určité nároky na zkušenosti a obratnost terapeuta při práci s klienty. Během takového rozhovoru můžeme projevit porozumění pro možné zúzkostňující pocity, které klienti někdy před zapojením se do skupiny mívají, jako jsou strach ze selhání, ze zesměšnění nebo z vystoupení před více lidmi apod. Tento hovor lze alternativně provést i v úvodu nebo závěru skupinové práce, nikdy však nesmíme klienty nutit k vyjadřování. Cílem skupinového rozhovoru je poznání, že i ostatní mohou mít podobné obavy. Terapeutům můžeme jen doporučit, aby se ve své práci nebáli objevovat a zkoušet nové přístupy a postupy, aby byli sví a využívali své individuální přednosti, které mohou klientům nabídnout. Trénink kognitivních funkcí 25

26 4. Bloky tréninků kognitivních funkcí blok Procvičované kognitivní funkce: pozornost, kognitivní flexibilita, verbální fluence, dlouhodobá paměť, jemná motorika Přivítání, orientace, jména účastníků Otázka na úvod: Jaká je vaše oblíbená písnička? Víte, kdo ji zpívá? 1. cvičení: Instrukce: Napište na papír co nejvíce názvů měst, která začínají na písmeno K. Udělají se 1 3 kola, kdy po řadě každý účastník řekne nahlas jeden název. Města by se neměla opakovat. 2. cvičení: Instrukce: Nakreslete rukou, kterou běžně píšete, domeček a u něj stojící auto. Necháme skupině čas na vypracování. Po chvíli: Nyní, když jste hotovi, vezměte tužku do opačné ruky a zkuste si obrázek podepsat svým celým jménem. 3. cvičení: Instrukce: Seřaďte podle abecedy písmena, která vám budu číst. Písmena: G K H B O D V T C N O A D P Q A H B A D C F E A B G G P R T A H M O K S C 26

27 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.

KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ Jana Klucká, Pavla Volfová KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI 2., ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ Co a proč trénujeme Bloky tréninků Terapie a další aktivity Pohybová cvičení 20.07.2016 21:12:45 Ukázka knihy z internetového

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová

Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika

Více

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ

NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 8 6 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h

Více

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Bc. Hana Orlíková Trenérka paměti 1. stupně, Poradna pro poruchy paměti, FNKV 739 578 933 hana.orlikova@gmail.com

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Masáže. bolest. na vaši. Kamil Ramík. Spoušťové body Stručné základy ergonomie Pozdrav slunci ZDRAVÍ & ŽIVOTNÍ STYL

Masáže. bolest. na vaši. Kamil Ramík. Spoušťové body Stručné základy ergonomie Pozdrav slunci ZDRAVÍ & ŽIVOTNÍ STYL ZDRAVÍ & ŽIVOTNÍ STYL Masáže na vaši bolest Spoušťové body Stručné základy ergonomie Pozdrav slunci Kamil Ramík Poděkování: fotograf Rostislav Šimek, www.foto-simek.com grafik Georgi Stojkov, www.georgistojkov.com

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Práce s textem. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Práce s textem. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Práce s textem PaedDr. Mgr. Hana Čechová Platí-li, že vzdělání je důsledek čtení, pak platí i to, že upadá-li čtenářská gramotnost, snižuje se zákonitě i celková úroveň vzdělání. J. Trávníček https://pixabay.com/cs/vzd%c4%9bl%c3%a1v%c3%a1n%c3%ad-dosp%c4%9bl%c3%bdch-kniha-knihy-2706977/

Více

Jak se vyrovnat s úbytkem sil. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak se vyrovnat s úbytkem sil. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak se vyrovnat s úbytkem sil PaedDr. Mgr. Hana Čechová Téměř sto let jsme byli přesvědčeni o tom, že nejvíce mozkových buněk má člověk v18 letech, kdy mu lze naměřit nejvyšší IQ a poté již jen nezadržitelně

Více

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Aktivizace osob

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského

Více

Kognitivní rehabilitace u starší populace. Dagmar Fiedorová Neurologická klinika FNO Centrum pro kognitivní poruchy

Kognitivní rehabilitace u starší populace. Dagmar Fiedorová Neurologická klinika FNO Centrum pro kognitivní poruchy Kognitivní rehabilitace u starší populace Dagmar Fiedorová Neurologická klinika FNO Centrum pro kognitivní poruchy Kognitivní (poznávací) funkce Paměť (krátkodobá, dlouhodobá, pracovní) Pozornost (kapacita,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 4 3 KOMUNIKACE PRO ZDRAVOTNÍ

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Věnování: Tuto publikaci věnuji svým skvělým kolegům a výborným posluchačům. Oni jsou důvod, proč tuto práci dělám. Z každého školení odcházím bohatší

Více

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této knize. MUDr. Kamil Ramík STREČINK Jednoduché protažení

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz 4 Problematické situace v péči o seniory PhDr. Martina Venglářová PROBLEMATICKÉ SITUACE V PÉČI O SENIORY Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Organizace vzdělávání trenérů paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging = akreditovaná

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 Mezipředmětové vztahy --> - 2. ročník Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,

Více

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí Bc. Petra Valíková 2016/2017 Mgr. Zdeňka Požárová Úvod Strategie rozvoje gramotnosti se zabývá vytvářením podmínek pro rozvoj

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Psychologické aspekty školní úspěšnosti

Psychologické aspekty školní úspěšnosti Psychologické aspekty školní úspěšnosti Co ovlivňuje školní úspěšnost vnější faktory učivo učitel a vyuč. metoda celkový kontext vzdělávání vnitřní faktory motivace vědomosti vlastnosti metoda učení biolog.

Více

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Rosova12 Děj, část průběhu činnosti, které má krátké trvání Dělí se: Poznávací-vnímání, představy, řeč : Paměti-zapomínání, uchování

Více

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,

Více

Shrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví.

Shrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví. Shrnutí Průzkumu se zúčastnilo dvanáct zemí, jež jsou partnery projektu MENS. Cílovými skupinami byly organizace z oblasti péče o duševní zdraví, sportovní organizace, široká veřejnost a uživatelé služeb

Více

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve

Více

Práce s dětmi s poruchami učení v poradně pro percepční a motorická oslabení

Práce s dětmi s poruchami učení v poradně pro percepční a motorická oslabení EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Práce s dětmi s poruchami učení v poradně pro percepční a motorická oslabení Lenka Procházková Monika Kabátová Specifické poruchy učení

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

BrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami.

BrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami. Mozek se začíná zmenšovat od 25 let a v 70 letech ztratil už 25 % své velikosti. Mozková činnost spotřebuje 20-25 % veškerého kyslíku,

Více

ZÁPIS Z 2. WORKSHOPU KONANÉHO DNE 16. BŘEZNA 2017 VE ZLÍNĚ

ZÁPIS Z 2. WORKSHOPU KONANÉHO DNE 16. BŘEZNA 2017 VE ZLÍNĚ Název projektu: Partnerství pro duševně nemocné na Otrokovicku Registrační číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_023/0001185 Název aktivity: Workshop 2 Termín konání: 16. března 2017, 13.00 hod, Zlín - Horizont

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika

Více

Jejich účelem je uvolnění potenciálu, který v sobě ukrývá spojení racionálního a emocionálního myšlení.

Jejich účelem je uvolnění potenciálu, který v sobě ukrývá spojení racionálního a emocionálního myšlení. Lekce 1: Myšlení Teoretický úvod: Klíčovou a zároveň unikátní schopností lidského mozku, která nás odlišuje od ostatních živých tvorů, je myšlení. Myšlení bychom mohli definovat jako poznávací (kognitivní)

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

Lenka Válková. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi

Lenka Válková. Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi Lenka Válková Rehabilitace kognitivních funkcí v ošetřovatelské praxi Poděkování Vedení Fakultní nemocnice Ostrava Vedení Traumatologického centra FNO, doc. MUDr. Leopoldu Plevovi, CSc., vrchní sestře

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,

Více

Nejčastější otázky k léčbě

Nejčastější otázky k léčbě Nejčastější otázky k léčbě Přináší s sebou léčba lymfomů omezení toho, co mohu dělat? Různé druhy léčby s sebou nesou, jak jsme si již řekli, různé vedlejší účinky, jež mohou mít vliv na vaše každodenní

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

POZORnost (prosexie) 4. přednáška

POZORnost (prosexie) 4. přednáška POZORnost (prosexie) 4. přednáška Co je pozornost? Pozornost umožňuje lidem monitorovat vnější i vnitřní prostředí a vybírat z něj pouze ty podněty, které si v daném okamžiku přejí nebo potřebují uvědomit,

Více

Model sociální služby Centrum denních služeb

Model sociální služby Centrum denních služeb Model sociální služby Centrum denních služeb Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální

Více

Jak funguje naše paměť. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak funguje naše paměť. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak funguje naše paměť PaedDr. Mgr. Hana Čechová Pamatujeme si ještě nějaké matematické vzorce ze školy? Asi ano. Dokážete si vzpomenout, co jste měli minulé pondělí k obědu? Asi ne. Jak je to možné? 1.12.2016

Více

Videotrénink a jeho využití v komunikaci s lidmi s onemocněním demencí v Domově se zvláštním režimem ve Strážnici. Mgr. Miroslava Kouřilová

Videotrénink a jeho využití v komunikaci s lidmi s onemocněním demencí v Domově se zvláštním režimem ve Strážnici. Mgr. Miroslava Kouřilová Videotrénink a jeho využití v komunikaci s lidmi s onemocněním demencí v Domově se zvláštním režimem ve Strážnici Mgr. Miroslava Kouřilová V roce 2012 bylo našemu zařízení nabídnuto v rámci gerontologické

Více

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina

Více

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Gareth Moore 90 TESTŮ, HER A CVIČENÍ PRO ROZVOJ MYŠLENÍ, PAMĚŤ A KONCENTRACI

Gareth Moore 90 TESTŮ, HER A CVIČENÍ PRO ROZVOJ MYŠLENÍ, PAMĚŤ A KONCENTRACI Gareth Moore 90 TESTŮ, HER A CVIČENÍ PRO ROZVOJ MYŠLENÍ, PAMĚŤ A KONCENTRACI Gareth Moore 90 testů, her a cvičení pro rozvoj myšlení, paměť a koncentraci Grada Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 2 2 9 Autor i nakladatelství

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

RODINNÉ INTEGRAČNÍ CENTRUM O.S. CENTRUM PRO AUTISMUS Z PASTI PRODLOUŽENÁ 278, PARDUBICE 530 09 WWW.RIC.CZ, INFO@RIC.CZ

RODINNÉ INTEGRAČNÍ CENTRUM O.S. CENTRUM PRO AUTISMUS Z PASTI PRODLOUŽENÁ 278, PARDUBICE 530 09 WWW.RIC.CZ, INFO@RIC.CZ RODINNÉ INTEGRAČNÍ CENTRUM O.S. CENTRUM PRO AUTISMUS Z PASTI PRODLOUŽENÁ 278, PARDUBICE 530 09 WWW.RIC.CZ, INFO@RIC.CZ Vybrané aktivity s rodinami s dětmi s PAS v Centru pro autismus z PASti HANA JANIKOVÁ

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Zdravotní nauka 2. díl

Zdravotní nauka 2. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost stavba lidského těla Zdravotní nauka 1. díl Učebnice pro obor sociální činnost Iva Nováková ISBN 978-80-247-3708-9 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22,

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Logopedie Logopedie se zabývá nápravou vrozených či získaných poruch komunikačních schopností. Na rozvoj komunikačních dovedností se zaměřujeme v předmětu Řečová výchova. Žákům s rozsáhlejšími řečovými

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI

PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více