PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Vládní návrh. zákon ze dne ,

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období 512 Vládní návrh zákon ze dne , kterým se mění zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů

2 - 2 - Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 125/2002 Sb. se mění takto: 1. V části druhé se za oddíl 3 vkládá nový oddíl 4, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní: Oddíl 4 Zvláštní ustanovení o uznání a výkonu některých cizích rozhodnutí 68a Ustanovení tohoto oddílu se použijí v řízeních o uznání a výkonu cizích rozhodnutí, jiných veřejných listin a soudních smírů (dále jen rozhodnutí ), v nichž se postupuje podle předpisu Evropských společenství nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, a jíž je Česká republika vázána (dále jen mezinárodní smlouva ). 1) CELEX: 32001R0044, 32000R b Požádá-li strana podle předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy, aby o uznání rozhodnutí bylo rozhodnuto ve zvláštním řízení, rozhodne soud o uznání rozsudkem. Jednání nemusí nařizovat. CELEX: 32001R0044, 32000R c Současně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti může být podán i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 2). V takovém případě rozhodne soud v jediném usnesení o obou návrzích samostatnými výroky, které musí být odůvodněny. Usnesení musí být odůvodněno, i když se rozhoduje jen o jednom z těchto návrhů. 1) Například Nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Haagská úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, vyhlášená pod č. 141/2001 Sb.m.s. 2) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3 - 3 - (1) Postupoval-li soud podle odstavce 1 a je-li v předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvě stanovena lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uznání anebo o prohlášení vykonatelnosti cizích rozhodnutí, která je delší než lhůta stanovená zvláštním právním předpisem 2) pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci, platí tato delší lhůta i pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci. (2) Zkoumá-li odvolací soud důvody, pro něž lze cizí rozhodnutí neuznat a tyto důvody nemohl dle příslušných předpisů Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy zkoumat soud v prvním stupni, pak, svědčí-li tyto důvody pro neuznání cizího rozhodnutí, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodne o zamítnutí návrhu. (3) Rozhodnutí nemůže nabýt právní moci ve výroku nařizujícím výkon rozhodnutí nebo exekuci dříve než ve výroku, kterým se rozhodnutí prohlašuje za vykonatelné.. CELEX: 32001R0044, 32000R Nadpis nad 69 zní: ČÁST III Závěrečná ustanovení. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

4 DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST A. Důvody navrhované úpravy Navrhovanou změnou zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním se doplňuje právní úprava o postupu soudů v případě uznávání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů (převážně ze zemí EU). Nutnost této změny je vyvolána jednak potřebou adaptace nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem a dále v souvislosti s Haagskou úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (vyhlášena pod č. 141/2001 Sb.m.s.), která také obsahuje institut prohlášení vykonatelnosti. Obě nařízení budou v ČR přímo aplikovatelná od , zmíněná úmluva je již účinná od Hlavním smyslem uvedených nařízení je vytvoření evropského právního rámce pro tzv. volný pohyb rozsudků v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva. Jde o postupný přechod úpravy uznávání cizích soudních rozhodnutí známé z mezinárodních smluv do komunitárního práva. Nařízení Rady č. 44/2001 (tzv. Brusel I ) pak upravuje uznávání a výkon rozsudků ve věcech občanských a obchodních, kromě speciálních oblastí (konkurzy, sociální zabezpečení aj.) se snaží univerzálně pokrývat tuto oblast. Pro rozhodnutí týkající se zrušení manželských svazků a rodičovské zodpovědnosti k dětem je zde nařízení rady č. 1347/2000 (tzv. Brusel II ). Tato nařízení stanovují obdobné postupy, ovšem s některými rozdíly, které budou zmíněny dále. Nařízení Brusel II je komunitárním nástrojem upravujícím obdobnou problematiku jako zmíněná Haagská úmluva, tato úmluva se tedy použije na případy s cizím prvkem z třetích zemí mimo EU, popřípadě z Dánska. Byl zvolen postup minimálního zásahu do českého právního řádu, a to jednoduchým upravením konkrétního postupu pro použití institutu předvídaného zmíněnými nařízeními, resp. úmluvou (tzv. řízení o exequatur), který je českým procesním normám neznámý. Není však žádoucí, aby byla přejímána doslovná znění ustanovení nařízení, jsou-li bezproblémově aplikovatelná. Za tímto účelem se navrhuje vložit nový oddíl 4 za stávající 68 ZMPSP, který obecně upraví otázky související s uznáním a výkonem rozhodnutí justičních orgánů (ve smyslu zmíněných nařízení) členských států EU. B. Soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství. Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky a s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaný zákon je vypracován v souladu společenství a je s nimi plně slučitelný. s příslušnými předpisy Evropských

5 - 5 - C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet. Navrhovaný zákon nevyvolá dodatečné nároky na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty ani na nárůst pracovních sil. Navrhovaná úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K článku I: K 68a: Oblast působnosti je stanovena obecně pro předpisy ES/EU a mezinárodní smlouvy upravující otázku uznávání a prohlášení vykonatelnosti cizích rozhodnutí. Obecným odkazem se zajistí, aby nebylo potřeba přijímat zvláštní právní úpravu v případě novelizace předpisů ES/EU, případně přistoupením k další mezinárodní smlouvě. Veřejné listiny a soudní smíry se podle kapitoly IV nařízení 44/2001 také prohlašují za vykonatelné v režimu stanoveném nařízením pro soudní rozhodnutí za podmínek stanovených v této kapitole. K 68b: Řízení o uznání podle předmětných nařízení je zahajováno v podstatě pouze tehdy, namítne-li někdo, kdo má na věci právní zájem, neuznání soudního rozhodnutí. Obecně jsou totiž soudní rozhodnutí uznávána zcela neformálně, automaticky (čl. 33 odst. 1 nařízení č. 44/2001 a čl. 14 odst. 1 nařízení č. 1347/2000). V případě sporu o uznání rozhodnutí je však soud příslušný takový spor rozhodnout, a to vyslovením výroku o tom, zda se rozhodnutí uzná či nikoliv. K tomu může dojít buď jako řešení předběžné otázky v jiném soudním řízení nebo jako samostatné řízení započaté na návrh. Náležitosti takového řízení byly pouze upřesněny po formální stránce, aby byla zajištěna jednotnost soudní praxe. K 68c: Především je třeba stanovit, jak bude soud postupovat při prohlašování rozhodnutí za vykonatelná: z dotčených nařízení Rady vyplývá, že o nařízení výkonu rozhodnutí (nařízení exekuce) rozhodne soud teprve poté, co soud rozhodne kladně o návrhu na prohlášení vykonatelnosti. Neupravením této otázky by zde hrozila možnost nejednotného postupu českých soudů s přímými dopady např. na efektivnost vykonávacího řízení. Zákon proto stanoví, že návrh na prohlášení vykonatelnosti lze podat (není možné nutit strany, aby podávaly návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. exekuce, jestliže nechtějí to by bylo v rozporu s dikcí obou nařízení) současně s návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí (resp. návrhem na nařízení exekuce). V případě, že si oprávněný zvolí spojený způsob podání návrhu, pak soud rozhodne samostatnými výroky o obou otázkách v jediném rozhodnutí (tj. usnesením), přičemž právní moc výroku o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) musí být vázána na právní moc výroku o prohlášení vykonatelnosti v tom smyslu, že právní moc výroku o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) nenabude právní moci dříve, než výrok o prohlášení vykonatelnosti (takové ustanovení nebude stranám bránit v podání návrhů na předběžné opatření, což je zcela v souladu jak s nařízeními Rady, tak obecnými principy vykonávacího řízení). Lhůty k podání opravného prostředku proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti se liší od lhůt stanovených v OSŘ pro rozhodnutí o nařízení výkonu (exekuce) jsou delší: 1 měsíc nebo až dva měsíce v případě, že povinný nemá bydliště ve státě, kde řízení probíhá.

6 - 6 - Z tohoto důvodu je dále nutné upravit odvolací lhůty, neboť by bylo absurdní, pokud by bylo stále možné odvolat se proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, na němž závisí právní moc rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), avšak mezitím již uplynula lhůta pro odvolání proti tomuto rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Délky lhůt jsou proto sjednoceny vpřípadě obou rozhodnutí tak, aby byla běžná 15 denní lhůta podle OSŘ prodloužena. Podáním odvolání proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti se ale běh odvolací lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) nestaví. V případě jejího marného uplynutí však nenabude usnesení právní moci ve výroku nařizujícím výkon rozhodnutí (exekuci) dříve, než soud rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, resp. o opravném prostředku proti rozhodnutí o odvolání podle čl. 44 nařízení 44/2001 nebo čl. 27 nařízení 1347/2000. K odst. 3: Toto ustanovení řeší zvláštnost odvolacího řízení. Dle nařízení 44/2001 totiž nemůže prvoinstanční soud zkoumat důvody pro neuznání (v zájmu urychlení řízení). Tyto důvody jsou tudíž přezkoumatelné až v odvolacím řízení. K článku II: Vzhledem k tomu, že tímto zákonem se provádí zejména právní předpisy mající ve státech EU přímou působnost, musí tento zákon nabýt účinnosti dnem, kdy se Česká republika stane členem EU. V Praze dne 5. listopadu 2003 předseda vlády ministr spravedlnosti

7 - 7 - Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, s vyznačením navrhovaných změn * * * Oddíl 3 Uznání a výkon cizích rozhodnutí 63 Rozhodnutí justičních orgánů cizího státu ve věcech uvedených v 1, stejně jako cizí soudní smíry a cizí notářské listiny v těchto věcech (dále jen "cizí rozhodnutí") mají v Československé socialistické republice účinnost, jestliže nabyla podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moc a byla-li uznána československými orgány. 64 Cizí rozhodnutí nelze uznat ani vykonat, jestliže: a) uznání brání výlučně pravomoc orgánů československých nebo jestliže by řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu, kdyby se ustanovení o příslušnosti československých soudů použila na posouzení pravomoci cizozemského orgánu; b) o témže právním poměru bylo československým orgánem vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo-li v Československé socialistické republice uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu; c) účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla odňata postupem cizího orgánu možnost řádně se účastnit řízení, zejména nebylo-li mu doručeno do vlastních rukou předvolání nebo návrh na zahájení řízení, nebo nebyl-li odpůrci návrh na zahájení řízení doručen do vlastních rukou; d) uznání by se příčilo československému veřejnému pořádku; e) není zaručena vzájemnost; vzájemnost se nevyžaduje, nesměřuje-li cizí rozhodnutí proti československému občanu nebo právnické osobě. 65 Uznání cizího rozhodnutí v majetkových věcech se nevyslovuje zvláštním výrokem. Cizí rozhodnutí je uznáno tím, že československý orgán k němu přihlédne, jako by šlo o rozhodnutí československého orgánu. 66 Za podmínek 63 a 64 lze cizí rozhodnutí o majetkových právech v Československé socialistické republice vykonat, bude-li nařízen jeho výkon československým soudem; nařízení výkonu je třeba vždy odůvodnit.

8 (1) Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech určení (zjištění nebo popření) otcovství, je-li alespoň jedním z účastníků řízení československý občan, se v Československé socialistické republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení 63 a 64 písm. b), c), d), jen na základě zvláštního rozhodnutí. (2) Vyslovit, že se uznává rozhodnutí uvedené v odstavci 1, přísluší jen Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky po slyšení generálního prokurátora Československé socialistické republiky. Návrh může podat vedle účastníků každý, kdo prokáže právní zájem, a v zájmu společnosti i generální prokurátor Československé socialistické republiky. Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. (3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 lze uznat jen tehdy, byl-li skutkový základ zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením československého práva. 68 (4) Byli-li všichni účastníci v rozhodné době příslušníky státu, o jehož rozhodnutí jde, mají rozhodnutí uvedená v 67 odst. 1 v Československé socialistické republice bez dalšího řízení stejné právní účinky jako pravomocná rozhodnutí československá, nepříčí-li se to veřejnému pořádku. (5) Totéž platí o rozhodnutích orgánů jiných cizích států, uznávají-li se taková rozhodnutí v domovských státech všech účastníků. Oddíl 4 Zvláštní ustanovení o uznání a výkonu některých cizích rozhodnutí 68a Ustanovení tohoto oddílu se použijí v řízeních o uznání a výkonu cizích rozhodnutí, jiných veřejných listin a soudních smírů (dále jen rozhodnutí ), v nichž se postupuje podle předpisu Evropských společenství nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, a jíž je Česká republika vázána (dále jen mezinárodní smlouva ). 1) 1) Například Nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Haagská úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, vyhlášená pod č. 141/2001 Sb.m.s.

9 - 9-68b Požádá-li strana podle předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy, aby o uznání rozhodnutí bylo rozhodnuto ve zvláštním řízení, rozhodne soud o uznání rozsudkem. Jednání nemusí nařizovat. 68c Současně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti může být podán i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 2). V takovém případě rozhodne soud v jediném usnesení o obou návrzích samostatnými výroky, které musí být odůvodněny. Usnesení musí být odůvodněno, i když se rozhoduje jen o jednom z těchto návrhů. (6) Postupoval-li soud podle odstavce 1 a je-li v předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvě stanovena lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uznání anebo o prohlášení vykonatelnosti cizích rozhodnutí, která je delší než lhůta stanovená zvláštním právním předpisem 2) pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci, platí tato delší lhůta i pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci. (7) Zkoumá-li odvolací soud důvody, pro něž lze cizí rozhodnutí neuznat a tyto důvody nemohl dle příslušných předpisů Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy zkoumat soud v prvním stupni, pak, svědčí-li tyto důvody pro neuznání cizího rozhodnutí, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodne o zamítnutí návrhu. (8) Rozhodnutí nemůže nabýt právní moci ve výroku nařizujícím výkon rozhodnutí nebo exekuci dříve než ve výroku, kterým se rozhodnutí prohlašuje za vykonatelné.. ČÁST III Závěrečná ustanovení 69 Zrušuje se zákon č. 41/1948 Sb., o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého. 70 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna ) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.