Trestní právo Generováno

Transkript

1 Trestní právo Generováno

2 A Okruh A A.1 Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady A.2 Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie A.3 Internacionalizace a europeizace trestního práva A.4 Působnost trestních zákonů A.5 Pojem trestného činu a jeho znaky A.6 Skutková podstata trestného činu A.7 Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající A.8 Objekt trestného činu A.9 Objektivní stránka trestného činu A.10 Pachatel trestného činu A.11 Příčetnost A.12 Trestní odpovědnost právnických osob A.13 Sankcionování právnických osob A.14 Subjektivní stránka trestného činu A.15 Omyl v trestním právu A.16 Okolnosti vylučující protiprávnost A.17 Vývojová stadia trestné činnosti A.18 Trestná součinnost a účastenství A.19 Nepřímý pachatel, spolupachatelství A.20 Souběh trestných činů a recidiva A.21 Zánik trestní odpovědnosti A.22 Pojem a účel trestu, systém trestů A.23 Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení A.24 Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem 68 A.25 Nepodmíněný trest odnětí svobody A.26 Zásady ukládání trestů dospělým A.27 Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu A.28 Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení A.29 Ochranná opatření A.30 Trestní odpovědnost mladistvých A.31 Sankcionování mladistvých B Okruh B B.1 Trestné činy proti životu B.2 Trestné činy proti zdraví B.3 Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví B.4 Trestné činy proti těhotenství ženy B.5 Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení B.6 Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy B.7 Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání B.8 Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství B.9 Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti B.10 Trestné činy proti rodině a dětem B.11 Trestné činy proti majetku: obohacovací krádež a zpronevěra B.12 Trestné činy proti majetku: obohacovací podvod a zvláštní případy podvodného jednání B.13 Trestné činy proti majetku: obohacovací zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek B.14 Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací B.15 Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) B.16 Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti B.17 Trestné činy hospodářské B.18 Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy B.19 Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty B.20 Trestné činy proti životnímu prostředí B.21 Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci B.22 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob B.23 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství B.24 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci B.25 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí B.26 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku B.27 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství B.28 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina B.29 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti Generováno

3 B.30 Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské B.31 Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy C Okruh C C.1 Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním 187 řízení C.2 Předmět trestního řízení, předběžné otázky C.3 Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady C.4 Subjekty trestního řízení a strany, soudy C.5 Podezřelý, obviněný, obhájce C.6 Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení C.7 Státní zastupitelství a policie C.8 Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů C.9 Jednotlivé důkazní prostředky C.10 Zajištění osob a věcí v trestním řízení C.11 Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání C.12 Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení C.13 Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání C.14 Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost C.15 Hlavní líčení C.16 Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých C.17 Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení C.18 Řádné opravné prostředky C.19 Mimořádné opravné prostředky C.20 Vykonávací řízení C.21 Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních Generováno

4 Trestní právo, A.1 Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady Otázka A 1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady Trestní právo je odvětvím práva veřejného, rozlišujeme: 1) trestní právo hmotné ( materiální ), dále jen TPH = stanovuje, co je trestným činem (dále jen TČ ) a jakou sankci za něj uložit, 2) trestní právo procesní ( formální ), dále jen TPP = upravuje trestní řízení TPH chrání práva a oprávněné zájmy FO a PO, zájmy společnosti, ústavní zřízení ČR před TČ taxativně vypočtenými v trestněprávních normách. V některých případech však chrání i statky jiné (teror, ochrana finančních zájmů EU). Říká, co je TČ a jakou sankci za něj uložit. TPH se uplatňuje v rámci trestního práva procesního, pachatele TČ lze odsoudit jen ve formě trestního řízení. Pokud by orgány činné v tr. řízení nemohly normy hmotného práva aplikovat, působily by tyto normy spíše jen jako morální kodexy. TPH i TPP vycházejí ze stejných kriminálně politických principů, mají společný cíl, pojmosloví i instituty. Trestněprocesní vztah vztah mezi orgány činnými v tr. řízení a osobou, proti níž se řízení vede. Tento vztah je založen usnesením o zahájení tr. stíhání, jeho obsahem jsou práva a povinnosti (orgánů činných v tr. řízení: provádět proti obviněnému či obžalovanému tr. řízení a dle potřeby proti němu užít opatření přípustná dle tr. řádu; povinnost obviněného se jim podrobit a jeho právo, aby proti němu bylo postupováno způsobem stanoveným tr. řádem, a aby mohl pro svou obhajobu využít všechny zákonné prostředky). Trestněprávní vztah mezi orgánem činným v tr. řízení (státem) a pachatelem (!) tento vztah má hmotněprávní charakter, je užší než trestněprocesní vztah (neboť řízení může být vedeno např. proti 3 osobám, z nichž pouze jeden je pachatelem). Jeho obsahem je oprávnění či častěji povinnost státu uložit pachateli tresty/ochranná opatření či u mladistvých výchovná/ochranná/trestní opatření; povinnost pachatele se jim podrobit a jeho oprávnění, aby jeho čin a osoba byly hodnoceny výlučně podle ustanovení tr. zákona (ve smyslu 110 = tr. zákoník, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o tr. odpovědnosti PO a řízení proti nim). Uskutečňuje se prostřednictvím trestněprocesního vztahu. Je-li pachatelem FO, jsou tyto vztahy osobní (zemře pachatel, vztah skončí), je-li jím PO, přechází tr. odpovědnost na právní nástupce ( 10(1) ZoTOPO). * Základní účel: ochrana nejdůležitějších právních statků (zájem společnosti, ústavní zřízení ČR, práva a oprávněné zájmy FO a PO) před TČ. Funkce: Ochranná ochrana společnosti, úst. zřízení a oprávněných zájmů PO a FO před kriminalitou. TP chrání pouze ty nejdůležitější vztahy (= má fragmentální charakter vybírá si pouze určité vztahy). TP je krajním prostředkem ochrany společnosti, nastupuje tam, kde jsou jiné prostředky neúčinné, jde tedy o prostředek poslední instance (ultima ratio). Uplatnění této fce je omezeno zásadou subsidiarity trestní represe (zásadou pomocné role tr. represe, ekonomie trestní hrozby) = na protiprávní jednání je třeba reagovat prostředky TP až v krajních případech. Zvlášť citlivou je tato otázka v ekonomických vztazích. Regulativní TP upravuje tr. odpovědnost, má retrospektivní charakter (ačkoli se skutek stal v minulosti, míří do budoucna). Preventivní rozlišujeme individuální prevenci (směřuje ke konkrétnímu pachateli) a generální prevenci (působí na potencionální pachatele). Prostřednictvím prevence individuální působí TP preventivně i vůči ostatním. Preventivní fce vyplývá zejména z účelu trestu. Represivní působí na pachatele TČ, účelem je zabránit pachatelům páchat další tr. činnost a vytvářet podmínky pro jejich převýchovu a usnadnit jejich sociální reintegraci. Je ovlivněno zásadou subsidiarity tr. represe a zásadou úměrnosti trestu spáchanému činu; represe musí být rozumná, přehnaná represe neplní účel. * Vycházejí z účelu a fcí TP, jde o určité pr. principy, vůdčí ideje, na kterých je založeno TPH. Vycházejí z principu právního státu. Trestní zákoník je (až na výjimky) nevyjmenovává ( 1 zákaz retroaktivity, 12 zásada zákonnosti a subsidiarity tr. represe) a nepodává jejich výčet na rozdíl od TŘ. Některé zásady TPH jsou též uvedeny v 3 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Význam základních zásad: Poznávací umožňují pochopit smysl, podstatu a cíle TP, kterých má být aplikací trestněprávních norem dosaženo Interpretační jsou dobrým vodítkem pro interpretaci, převážně u sporných otázek Aplikační zákl. zásady slouží jako důležité vodítko pro aplikaci při řešení sporných otázek TPH Pro tvorbu práva je obecným požadavkem, aby jednotlivé instituty z těchto zásad vycházely 4 Generováno

5 Trestní právo, A.1 Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady Některé zásady představují pravidla ústavní úrovně, některé jsou rovněž uvedeny v mez. smlouvách (nullum crimen sine lege např. ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Mez. paktu o občanských a pol. právech či v Úmluvě o ochraně lidských práv a zákl. svobod). Zásada nullum crimen sine lege je obsažena v čl. 39 LZPS ( Jen zákon stanoví, které jednání je TČ a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit ) a v čl. 40(6) LZPS ( Trestnost činu se posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl TČ spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. ). Trestní zákoník tuto zásadu vyjadřuje v 12(1) a 2(1). Tuto zásadu konkretizují 4 požadavky: NCSL scripta pramenem TP může být pouze psané právo obsažené v zákonech, resp. mez. smlouvách podle čl. 10 Ústavy. Podmínky a stupeň tr. odpovědnosti musí být stanoven zákonem, předpis nižší pr. síly nestačí. Problematické, zda blanketní skutkové podstaty odkazující na podzákonné normy (např. 283 nedovolená výroba a nakládání s omamnou nebo psychotropní látkou, prekurzorem a jedem jedy jsou stanoveny v nařízení vlády). NCSL certa jednání zakázané TP musí být vyjádřeno přesně, určitě, srozumitelně, aby jednající neměl pochybnosti, kdy se jeho jednání stává trestným. Významné z hlediska právní jistoty. Patří sem též požadavek, aby jednotlivé kategorie soudně trestných deliktů byly náležitě vymezeny a odlišeny navzájem, a také, aby trestněpr. delikty byly jasně odlišeny od deliktů správních. V rozporu s touto zásadou byla před rokem 1989 úprava TČ proti republice, která umožňovala libovolný výklad. I dnes nalezneme v TrZ několik nesrozumitelných pojmů (např. TČ znásilnění jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží ). NCSL stricta zákaz analogie v neprospěch pachatele, analogií nelze tvořit nové skutkové podstaty a zavádět nové druhy trestů či trestních opatření. Na rozdíl od TPH, je v TPP analogie obecně přípustná. NCSL praevia zákaz retroaktivity tr. předpisů v neprospěch pachatele. Na posouzení TČ se použije toho zákona, který byl účinný v době spáchání TČ. Novějšího se zákona se použije, je-li pro pachatele příznivější. Též důležitá z hlediska právní jistoty. Zásada nulla poena sine lege požadavky zákonné formy, zákazu analogie v neprospěch pachatele, určitosti a zákazu zpětné působnosti se vztahují též na ukládání trestů. Rozdílně se ale pojímá zásada nulla poena sine lege certa nejde zde o to, aby zákonodárce stanovil absolutně určité tresty, nýbrž o to, aby určil hranice, v jejichž mezích soud rozhodne o uložení trestu a jeho výměře (tzv. tresty relativně určité). Absolutně určité tresty se však v našem pr. řádu též vyskytují (ztráta vojenské hodnosti, ztráta čestných titulů apod.). Český TZ neobsahuje absolutně neurčité tresty. Zásada subsidiarity trestní represe trestní právo je nejpřísnější prostředek, který má stát k dispozici k ochraně taxativně vymezených zájmů, nastupuje tam, kde ostatní prostředky právní či mimoprávní se ukáží jako neúčinné. TP představuje prostředek poslední instance ( ultima ratio ). Touto zásadou je omezena ochranná funkce TP. TČ mohou být pouze závažnější případy protispolečenských jednání a tam, kde postačí k regulaci prostředky zejména správního, obchodního či občanského práva, jsou trestněprávní prostředky nejen nadbytečné, ale též nepřípustné. Tato zásada je vyjádřena v 12(2) TrZ, podle něhož tr. odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Je určitým materiálním korektivem pojetí TČ. Má význam aplikační (zda nestačí uplatnění odpovědnosti podle jiného pr. předpisu, např. 211 TrZ úvěrový podvod, úvěr splácím, jen jej použiju jinak, než bylo dohodnuto, zde by patrně stačilo zaplacení nějaké smluvní pokuty) i normotvorný (zkoumání, které skutky mají být kriminalizovány). Zásada humanismu: TP chrání demokratické a humanitní hodnoty společnosti, chrání však také přiměřeně oběti tr. činnosti. V užším smyslu se projevuje i v represivní funkci, represe by měla být rozumnou, st. orgány se k pachateli musí chovat lidsky, bez diskriminace. Podle čl. 7(2) LZPS nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Podle čl. 6(3) LZPS je trest smrti nepřípustný. Se zásadou humanismu souvisí požadavek přiměřenosti trestu z hlediska jeho druhu a výměry. Zásada souběžné nezávislé tr. odpovědnosti fyzických a právnických osob tr. odpovědnost FO a PO jsou na sobě nezávislé, není zde akcesorita, zásada individuální odpovědnosti fyzických osob (která samostatně existovala do přijetí ZoTOPO) se však stále uplatňuje tam, kde tr. odpovědnost PO není možná ( 7 ZoTOPO podává taxativní výčet TČ, kterých se může PO dopustit). Zásada odpovědnosti za zavinění: trestní odpovědnost závisí mj. na existenci určitého psychického vztahu ke skutečnostem, které zakládají TČ. Tento vztah určuje subjektivní stránku TČ a v závislosti na jeho obsahu mluvíme o úmyslu či nedbalosti. Nezaviněné následky se nepřičítají (výjimkou je ustanovení o TČ opilství TrZ) Zásada přechodu trestní odpovědnosti pachatele-po na právního nástupce (podle 10 ZoTOPO). * TPH má velmi blízký vztah k ústavnímu právu, které představuje východisko všech právních odvětví v systému práva ČR. K TPH tak má vztah např. čl. 39 Listiny nullum crimen sine lege, nulla poena sine lega, čl. 40 (6) Listiny zákaz retroaktivity, čl. 6(3) nepřípustnost trestu smrti. Dále pak problematika rovností občanů, imunit, milostí či amnestií. Ke správnímu právu vymezení k němu je v rovině formální = TP je zásadně právo justičním, správní právo je v zásadě právem správních orgánů; v rovině materiální = trestní právo postihuje společensky nejzávažnější delikty K mezinárodnímu právu ČR dodržuje závazky, které pro ni plynou z mez. práva (čl. 1(2) Ústavy). Pro oblast trestního práva pak je relevantní např. Evropská úmluva, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. 1) Mezinárodní právo trestní 2) Trestní právo mezinárodní 5 Generováno

6 Trestní právo, A.2 Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie 1. součást MPV, míní se tím odpovědnost pachatelů za zločiny podle mezinárodního práva (zločiny proti lidskosti, míru, válečné zločiny, genocidium, nelidské činy proti civilnímu obyvatelstvu). 2. Je součástí vnitrostátního trestního práva. Jde o ta ustanovení, která pojednávají o otázkách s mezinárodním prvkem (ustanovení o místní působnosti TrZ apod.) Neprávní obory důležité pro TP:kriminologie (nauka o zločinnosti, jejích pachatelích, obětech a kontrole), viktimologie (nauka o obětech zločinu), penologie (nauka o trestech, jejich výkonu a účincích), kriminalistika (nauka zkoumající zákonitosti vzniku, trvání a zániku stop a jiných relevantních informací o spáchaných TČ, jakož i o zákonitosti vyhledávání, zkoumání a zajišťování stop) a forenzní disciplíny (soudní lékařství, soudní psychiatrie, soudní sexuologie apod.). Otázka A 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie Prameny trestního práva Prameny ve smyslu materiálním: společenské okolnosti a příčiny vzniku právní regulace určité oblasti, jsou vyjádřeny zejména v trestní politice státu Prameny ve smyslu formálním: právní formy, v nichž své vyjádření nachází normy trestního práva. Mezi tyto formy patří: Normativní právní akty nejde pouze o právní předpisy, ale i o některá rozhodnutí, která jsou obecná a mají normativní povahu Normativní smlouvy hlavně mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy Čl. 39 Listiny: Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit Pouze zákon však není pramenem trestního práva, pramenem jsou i normativní právní akty, které nám neříkají, co je trestným činem např. amnestijní rozhodnutí prezidenta Trestní zákoník z. 40/2009 Sb., účinný od , základní pramen TPH, zákoník nám dává najevo, že zákon danou oblast komplexně a systematicky upravuje (v Rakousku např. je trestnost činů a ukládání trestů za ně rozptýlena do několika zákonů), systematičnost se projevuje v rozdělení na dvě části: obecná část upravuje následující oblasti (a podle toho se i člení na 8 hlav): 1) působnost trestních zákonů, 2) trestní odpovědnost, 3) okolnosti vylučující protiprávnost, 4) zánik trestní odpovědnosti, 5) trestní sankce, 6) zahlazení odsouzení, 7) zvláštní ustanovení o některých pachatelích a 8) výkladová ustanovení. Jde o ty otázky, jež se aplikují na jednotlivé skutkové podstaty části zvláštní; část zvláštní rozdělena do 13 hlav podle druhových objektů Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) upravuje podmínky odpovědnosti za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně, kterých se dopustili mladiství (15-18 let) a osoby mladší 15ti let. Zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Poslední dva jsou v poměru speciality k TrZ ( 3(1) ZSVM a 1(2) ZoTOPO) Trestní zákoník trestní zákon : trestní zákoník viz. výše, trestní zákon TrZ: trestním zákonem se rozumí TrZ, ZSVM a ZoTOPO Další zákony : zák. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody; zákony zvláštní : zák. č. 184/1964 Sb., kterým se vylučuje promlčení tr. stíhání nejzávažnějších TČ proti míru, válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti, spáchaných ve službách okupantů; zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci; 5 zák. č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Účelem zvláštních zákonů je rehabilitovat nespravedlivě odsouzené či umožnit potrestání těch, kteří v minulosti potrestaní být nemohli. Dřív či později se tyto zákony stanou obsolentními, neb ti, kterých se týkají, zemřou S trestním právem souvisí i předpisy, jejichž porušení TrZ sankcionuje, patří sem ty předpisy, kterých se TrZ dovolává výslovně (OZ v souvislosti s 196 TrZ o zanedbání povinné výživy) či bez odkazu ( 279 TrZ, TČ nedovoleného ozbrojování ve vztahu k zákonu o zbraních). Ústava ČR:normativní pr. akt nejvyšší síly, dotýká se zejména otázky hmotněprávní exempce poslanců, senátorů a soudců ÚS, dalšími trestněprávně relevantními ustanoveními jsou ta o právu prezidenta udílet amnestie, vyloučení tr. odpovědnosti prezidenta (jde o exempci hmotněprávní) a zavedení jeho ústavněprávní odpovědnosti. Ústavní úprava imunity je ve vztahu k TrZ zvláštní, Ústava zde má tedy povahu lex specialis. Listina:nepřipuštění trestu smrti (6(3)), nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (39), ne bis in idem (40(5)), zákaz retroaktivity v neprospěch pachatele (40(6)), většina z těchto ustanovení nachází svůj odraz v TrZ (zákaz mučení, krutého a nelidského zacházení z čl. 7(2) 37 (2) TrZ). Na rozdíl od Ústavy, která se zabývá především otázkou imunit, nám vyjadřuje Listina základní principy, na kterých je TrZ vystavěn. Vyhlášené mez. smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas (čl. 10):zejména jde o Mez. pakt o občanských a politických právech, Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvu o právech dítěte, Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání atd. 6 Generováno

7 Trestní právo, A.2 Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie Amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky:podle čl. 63(1) písm. j) Ústavy, nutnost kontrasignace, jsou publikována ve Sbírce zákonů, vztahují se na činy spáchané před vyhlášením amnestie, jsou tedy z hmotněprávního hlediska retroaktivní. Mají normativní povahu, čímž se liší od milosti, která pramenem práva není. Rozhodnutí ÚS, která mají normativní povahu:ta, která ruší zákony či jejich ustanovení. Soudní rozhodnutí obecně však nejsou pramenem trestního práva, vzhledem k tomu, že trestní právo používá nejintenzivnější nástroje represe, je třeba, aby v obdobných případech bylo rozhodováno obdobně, v tom spočívá jejich velký význam. Velkou úlohu zde hraje NS jakožto sjednotitel judikaturní praxe. Právní předpisy EU, které se dotýkají trestního práva Struktura norem trestního práva hmotného U právních norem rozlišujeme z hlediska jejich struktury hypotézu, dispozici a sankci, v TPH nám hypotéza a dispozice splývá Hypotéza vyjádření předpokladu pro realizaci dispozice, v TP jde o stanovení znaku skutkové podstaty, který je třeba naplnit, aby došlo ke spáchání TČ Dispozice konstatování, že byly naplněny znaky TČ a proto bude uložena sankce. Části dispozice mohou být v normativním právním aktu rozptýleny v TPH první část dispozice nejdeme v obecné části, druhou část v části zvláštní TrZ. Podle způsobu vyjádření rozlišujeme dispozici alternativní (stačí splnit aspoň jednu z uvedených podmínek) a jednoznačnou (musí být splněny všechny podmínky). Druhy dispozic: Dispozice popisné popisují znaky TČ Dispozice odkazovací odkazují na konkrétní normu Dispozice blanketní odkazuje obecně na normu či na více norem stejného druhu (nejčastěji na prováděcí předpisy či předpisy určitého pr. odvětví) Taxativní dispozice určité znaky jsou vyjádřeny vyčerpávajícím výčtem, který nelze rozšířit výkladem Demonstrativní dispozice znaky či podmínky vyjadřuje příkladmo Příklad: Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena = hypotéza. Dispozicí je povinnost respektovat zákaz tohoto chování Sankce:normy TP obsahují sankci, sankcemi rozumíme tresty, ochranná a jiná opatření ukládaná mladistvým. Rozlišujeme podle určitosti: Sankce absolutně určité obsahují druh trestu i výměru, v TrZ se vyskytují jen výjimečně (trest odnětí svobody na doživotí, trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti) Sankce relativně určité obsahují určení druhu trestu a výměru v rámci určitého rozmezí, nejčastější forma (trest odnětí svobody v rozmezí na 1-5 let) Sankce absolutně neurčité obsahují neurčitou formulaci ohledně druhu i výměry trestu ( bude potrestán přiměřeně ), nepoužívají se, šlo by o porušení zásady nulla poena sine lege certa Výklad trestních zákonů a analogie Interpretace právních norem plyne z potřeby poznání obsahu a smyslu právní normy Druhy výkladu: 1. Podle subjektu, který podává výklad Autentický výklad výklad subjektem ex post po vydání právní normy, jde o postup z hlediska dělby moci nežádoucí; příkladem pravého autentického výkladu by mohlo být rozhodnutí prezidenta, ve kterém by podal závazný výklad svého předchozího amnestijního rozhodnutí Výklad Ústavního soudu v rozsahu podle Ústavy, kauzy jsou publikovány ve Sbírce nálezů a usnesení, je závazný v případě, že ruší rozhodnutí obecného soudu a obecný soud pokračuje v řízení ( 314h(1) TŘ) Výklad vyšších soudů, je-li určen k sjednocování rozhodovací činnosti soudů tuto úlohu vykonává především Nejvyšší soud, který za tímto účelem vydává tzv. stanoviska, v nichž zaujímá názor k řešení určité právní otázky Výklad orgánů rozhodujících v konkrétní věci (výklad soudní ) závazný pro konkrétní případ, st. orgán (např. soud) vykládá normu za účelem její aplikace Vědecký (doktrinální) výklad není závazný, svou přesvědčivostí se však liší od výkladu laického 2. Podle různých metod a způsobů výkladu: Jazykový výklad vychází z gramatiky, morfologie a syntaxu (např. zejména značí příkladný výklad) Logický výklad výklad pomocí logických argumentů: a contrario (důkaz z opaku) [pozn. 1], a maiore ad minus (od většího k menšímu) [pozn. 2], a minore ad maius (od menšího k většímu), reductio ad absurdum, argumentum a simili (viz analogie) 7 Generováno

8 Trestní právo, A.3 Internacionalizace a europeizace trestního práva Systematický výklad založen na systematickém srovnání vykládaného ustanovení s jinými ustanoveními, zařazení do určitého kontextu. Můžeme jej činit v rámci jednoho zákona, jednoho oboru práva či celého řádu. Podstata spočívá ve zjištění významu právní normy ve vztahu k celku. TrZ je třeba též vykládat v kontextu ústavních předpisů a mez. smluv podle čl. 10 Ústavy. Zvláštním případem je argumentum a rubrica (podle řazení v hlavě zákona). Historický výklad vysvětluje zákonné ustanovení z okolností, za kterých vzniklo, podle historického kontextu [pozn. 3] Komparativní výklad moc se nevyužívá, shodná úprava v jiném právním řádu nemusí být též shodně vykládána Teleologický výklad je označován za vrchol procesu interpretace, pokouší se o objektivní postihnutí principů a hodnot, které dotyčné ustanovení chrání. Problémem ale je, že jej provádí vždy konkrétní osoba (soudce, st. zástupce), tedy výklad může být ovlivněn jeho subjektivními představami 3. Podle poměru slovního textu a interpretací zjišťovaného rozsahu pr. normy: Doslovný výklad rozsah pr. normy je adekvátní textu, v němž je vyjádřena Extenzivní výklad rozšiřuje se doslovné znění normy, která však byla formulována úžeji, její skutečný smysl ale zůstává zachován Restriktivní výklad smysl normy je tímto výkladem stanoven úžeji, než vyplývá z jejího doslovného znění Analogie [pozn. 4] intelektuální proces, který slouží k zaplňování mezer v právu, používá se tedy, když k rozhodnutí chybí právní úprava. Nejprve volíme postup analogie legis (nalezení a užití analogické normy v téže pr. předpisu), posléze analogii iuris (hledání analogické normy v jiném zákoně, odvětví či pr. řádu). Od analogie odlišujeme argumentum a simili [pozn. 5] forma logického výkladu, analogie je spojena s aplikací, zatímco tento spíše s interpretací pr. normy, interpretaci tímto argumentem zákonodárce predikuje a vytváří pro ni podmínky (slovy typu obdobně, jiný podobný apod.) Analogii je v TPH možné použít pouze ve prospěch pachatele, analogie v neprospěch pachatele je zakázána. Analogie v TP je vyloučena, jde-li o rozšiřování podmínek trestní odpovědnosti či pokud jde o druh, výši a podmínky ukládání trestů a ochranných opatření. V TPP je použití analogie v zásadě obecně přípustné. Poznámky 1. Např., že neoznámení loupeže není trestné (viz 368, kde loupež mezi výčtem trestných činů chybí) 2. Např. skutečnost, že spáchání loupeže se zbraní je obecně přitěžující okolností podle 42; pokud v jiných skutkových podstatách je spáchání činu se zbraní okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby, je logické, že u loupeže půjde alespoň o obecně přitěžující okolnost, která trestní sazbou nehýbe 3. Příkladem historického výkladu je interpretace přechodu trestní odpovědnosti právního nástupce PO ve smyslu 10 ZoTOPO. Ustanovení samotné nekonstatuje, zda jde o přechod na základě singulární či univerzální sukcese, ale z důvodové zprávy k ZoTOPO vyplývá, že české úpravě byla inspirací úprava rakouská, kde k přechodu dochází zásadně na základě univerzální sukcese. Viz otázka o trestní odpovědnosti PO. 4. Dovolená analogie např. zadržení prchajícího pachatele vraždy občanem, přitom mu tento občan způsobil újmu na zdraví viz 76(2) TŘ, analogie okolnosti vylučující protiprávnost - krajní nouze. Nedovolená analogie soud nařídí ochranné léčení ( 99) pachatele nakaženého pohlavní nemocí, který se dopustil TČ ohrožení pohlavní nemocí; soud zde rozšířil podmínky pro udělení sankce 5. Např. jiné podobné nebezpečné jednání u skutkové podstaty TČ obecného ohrožení podle 272 Otázka A 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva Internacionalizace trestního práva Proces internacionalizace trestního práva souvisí s globalizací a projevuje se především ve dvou směrech : *Vznik mezinárodního práva trestního v 20. a 21. století Vliv mezinárodního práva veřejného na vnitrostátní trestní právo Klasické MP neznalo žádnou trestní odpovědnost jednotlivých osob za spáchaný zločin. Teprve zločiny státních činitelů ve 20. století podnítily vývoj MP, který umožnil, aby po WW2 pobíhaly procesy s válečnými zločinci před vojenskými tribunály v Norimberku a Tokiu Statut Mezinárodního vojenského trestního tribunálu v Norimberku obsahoval3 kategorie zločinů podle MP: *Zločiny proti míru plánování, příprava, zahájení či vedení útočné války 8 Generováno

9 Trestní právo, A.3 Internacionalizace a europeizace trestního práva Válečné zločiny závažné porušení mezinárodního válečného práva, např. vraždění válečných zajatců, plenění apod. Zločiny proti lidskosti zločiny proti civilnímu obyvatelstvu Snaha o kodifikaci zločinů podle MP návrh Kodexu zločinů proti míru a bezpečnosti lidstva dosud neschválen, vypracován Komisí OSN pro MP, ačkoli nebyl přijat, rozhodla již v minulosti Rada bezpečnosti o zřízení ad hoc trestních tribunálů (Mezinárodní trestní tribunál pro býv. Jugoslávii, Rwandu) Mezinárodní trestní soud Zřízen Římským statutem v r (ČR podepsala v r. 2009) Sídlo v Haagu Příslušný pro nejzávažnější zločiny dle MP: Genocidium Zločiny proti lidskosti Válečné zločiny Zločin agrese Nelze stíhat činy spáchané v době před platností Římského statutu Imunity podle vnitrostátního či mez. práva nebrání výkonu jurisdikce Statut založen na zásadě komplementarity předpokladem jurisdikce soudu je, že stát nechce nebo není schopen zločin stíhat sám Velký vliv multilaterálních smluv, které stanoví pro smluvní státy povinnost vybrané činy kriminalizovat, na právo těchto států jde o úmluvy o odstranění diskriminace, proti obchodu s lidmi, o postihu pirátství, korupce atd. Některé úmluvy mají pouze regionální povahu (např. úmluvy o boji s korupcí uzavřené na půdě RE). Tyto normy musí být recipovány do práva státu, neboť nejsou přímo aplikovatelné (jsou neúplné, chybí konkrétní sankce) Naopak u mezinárodních smluv o lidských právech (Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluva o ochraně lidských práv a svobod atd.) jde o normy aplikovatelné přímo (např. lidské jednání s úctou k přirozené lidské důstojnosti) Europeizace trestního práva Rada Evropy Evropské trestní právo v pravém slova smyslu neexistuje, vnitrostátní právo států je však ovlivňováno aktivitami RE a EU RE působí především prostřednictvím dvou základních vzájemně propojených aktivit: *Mezivládní aktivity státy na nich pracují společně (např. vypracování a přijímání smluv) Kooperační aktivity zejména podpora institucionálních a legislativních reforem v členských zemích Tyto aktivity řídí Generální ředitelství právních záležitostí Přijaté právní dokumenty jsou převážně rámcové povahy, stanoví často pouze mantinely, často obecné definice (aby bylo dosaženo konsenzu stran), možné výhrady Evropský výbor pro trestněprávní problematiku stálý výbor při RE, má plnit tyto funkce: *Podpora realizace a harmonizace společných akcí členských států v oblasti trestního práva Přezkum trestněprávní politiky v Evropě Podpora kriminologického výzkumu (skrze konference apod.) Výklad evropské úmluvy Rozvíjení spolupráce v oblasti trestního práva (také vůči EU) Spolupráce se stálými a ad hoc výbory při Radě ministrů Právní instrumenty : *Smlouvy Rezoluce Doporučení Ve hmotněprávní rovině pozornost zaměřena na: *boj s korupcí a s organizovaným zločinem Trestněprávní úmluva o korupci, Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskací výnosů ze zločinu; aktivita prostřednictvím skupiny GRECO (Skupina států proti korupci) boj proti praní špinavých peněz sestaven výbor expertů, který má za úkol navrhnout účinná opatření v boji s tímto fenoménem, úzká spolupráce s EU boj proti počítačové kriminalitě typický přeshraniční delikt, Úmluva o boji proti počítačové kriminalitě vymezuje 4 skupiny deliktů: *skutky proti důvěrnosti, integritě a dosažitelnosti PC dat a systémů zločiny se vztahem k počítači zločiny se vztahem k obsahu počítače zločiny se vztahem k autorskému právu dodatkový protokol kriminalizuje i extrémistické projevy zprostředkované sítí 9 Generováno

10 Trestní právo, A.3 Internacionalizace a europeizace trestního práva boj proti terorismu Evropská úmluva o potlačování terorismu (1977, princip apolitického TČ politická pohnutka je irelevantní, závazek státu potrestat pachatele, pokud jej odmítne vydat do zahraničí), Úmluva o prevenci terorismu boj proti obchodování s lidmi Úmluva o boji proti obchodování s lidmi Posledních 30 let také iniciativy o vytvoření Evropského modelového trestního zákona Europeizace trestního práva EU V 90. letech došlo k tzv. europeizaci kriminality společný vnitřní trh v rámci EU a zrušení přeshraničních kontrol vedly k řadě změn projevujících se zejména v oblasti hospodářské a organizované kriminality a ilegálního přistěhovalectví; to vyvolává potřebu europeizace trestního práva hmotného a procesního či alespoň harmonizace národních úprav Maastrichská smlouva (1992) nově vytvořený třetí pilíř, který spočíval v rozvoji úzké spolupráce v oblasti justice a vnitra Amsterdamská smlouva (1999) Požadavek na vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva Název třetího pilíře justice a vnitro změněn na policejní spolupráce v justičních a trestních věcech cílem spolupráce především prevence rasismu, xenofobie, boj proti terorismu, proti organizovanému zločinu, proti drogám a oblast prevence kriminality obecně Třetí pilíř byl zredukován tak, že některé jeho části (kontrola hranic, azyl, migrace, justiční spolupráce v civilních věcech s mezinárodním prvkem) přešly do prvního pilíře. Ve třetím pilíři zůstávají policejní a justiční spolupráce v trestních věcech a k těmto účinností AS byl přičleněn ještě boj proti rasismu a xenofobii Třetí pilíř stále součástí unijního, nikoli komunitárního práva nemožnost vydávat normy s bezprostředními účinky Právní prostředky k regulaci třetího pilíře = společné postoje, rámcová rozhodnutí (sloužila ke sblížení norem, byla závazná co do výsledku), rozhodnutí, opatření a mezinárodní smlouvy Boj proti rasismu a xenofobii Rámcové rozhodnutí Rady definuje oba fenomény, snaha stanovit v EU účinné tresty pro takto motivované TČ Boj proti terorismu Rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu (2002), definice některých SPTČ majících vztah k terorismu (např. vydírání). Teroristické TČ = závažné TČ, které mohou závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo, protiprávně přinutit vládu či mez. organizaci k určitému jednání nebo destabilizovat ústavní, hospodářské, politické či sociální struktury země Rámcové rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu (2008) zavádí nově podněcování ke spáchání teroristického TČ, nábory a výcviku teroristů V roce 2004 do TZ začleněn TČ teroristického útoku ( 311), který je v souladu s obsahem rámcového rozhodnutí Boj proti organizovanému zločinu Zejména Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti organizované trestné činnosti definice organizované zločinecké skupiny = strukturované sdružení více než dvou osob, existuje po delší dobu, jedná ve shodě s cílem páchat protiprávní jednání, za která lze uložit tresty s horní hranicí trestní sazby alespoň 4 roky, za účelem přímého či nepřímého získání finanční či jiné výhody majetkový prospěch odlišuje organizovaný zločin od terorismu Boj proti obchodování s lidmi a proti kriminalitě páchané na dětech Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti obchodování s lidmi (2002) počítá s trestní odpovědností PO TČ obchodování s lidmi ( 168) rozšířen v nynějším TZ tak, aby odpovídal tomuto rozhodnutí Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii také upravena odpovědnost PO; na základě toho upraveny SPTČ sexuálního nátlaku, pohlavního zneužití, šíření pornografie, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií a zneužití dítěte k výrobě pornografie Boj proti korupci a podvodům původně pouze korupce a podvody vůči EU *Úmluva o ochraně finančních zájmů ES (neboli Úmluva o podvodech, 1995) TČ poškození finančních zájmů Evropské unie ( 260) Úmluva o boji proti korupci úředníků ES nebo členských států EU (1997) Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti podvodům a padělání v oblasti bezhotovostních platebních prostředků TZ 2009 nová SPTČ neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku Boj s praním špinavých peněz Směrnice praní peněz a financování terorismu (2005) u TČ podílnictví ( 214) a legalizace výnosů z trestné činnosti ( 216) by měl zákon stanovit horní hranici trestní sazby nejméně 4 roky či, spáchá-li pachatel takový 10 Generováno

11 Trestní právo, A.3 Internacionalizace a europeizace trestního práva čin ve vztahu k věci, která pochází z TČ, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším Boj s počítačovou kriminalitou Rámcové rozhodnutí Rady o útocích proti informačním systémům (2005) neoprávněný je takový zásah, který není povolen majitelem systému či jiným držitelem práv k systému či vnitrostátním právem Boj s ilegálním přistěhovalectvím Směrnice Rady, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu Rámcové rozhodnutí Rady o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu mluví o trestní odpovědnosti PO a stanovuje sankce, které by jim měly být v této oblasti ukládány TČ organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, neoprávněné zaměstnávání cizinců ( ) reflektují evropskou úpravu Boj s obchodováním s drogami Trestněprávní ochrana životního prostředí Corpus Juris Rámcové rozhodnutí Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí v souladu s tímto rozhodnutím byl přijat zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin TČ neoprávněného vypuštění znečišťujících látek ( 297) zařazen nově do TZ jakožto reakce na směrnici 2005/35/ES = Návrh trestního kodexu k zajištění ochrany finančních zájmů EU, jenž měl představovat základ evropského trestního práva Ojedinělý pokus o komplexní úpravu evropského trestního práva Cíl = usnadnění přeshraniční právní pomoci, vyšetřování a trestního stíhání ve vztahu k 8 základním skutkovým podstatám definovaným v Corpus Juris Rozdělen na 2 části: *hmotná obsahuje výčet 8 skutkových podstat (podvod proti rozpočtu Společenství, podvod ve sféře volné soutěže, korupce, zneužití úřední povinnosti, zpronevěra, vyzrazení služebního tajemství, praní a přechovávání majetkových hodnot získaných z nepoctivých zdrojů a zločinné spolčení), obsaženy také sankce (max. 5 letý nepodmíněný trest či peněžitý trest do výše 1 mil. Eur), trestní odpovědnost PO procesní - zřizuje úřad Evropského veřejného prokurátora s vlastní vyšetřovací pravomocí ve všech členských státech Návrh byl po zveřejnění podroben kritice zejména v Evropském parlamentu Lisabonská smlouva Zrušení třípilířové soustavy EU Oblast justiční a policejní spolupráce přechází do prvního pilíře Jednotlivé politiky justice a vnitra sloučeny do 5. hlavy SFEU prostor svobody, bezpečnosti a práva opatření dle této hlavy budou podrobeny řádné legislativní proceduře SFEU již nepočítá s institutem rámcového rozhodnutí (účinky již přijatých rámcových rozhodnutí jsou ovšem zachovány) Oblast justiční spolupráce ve věcech trestních bude upravována prostřednictvím nařízení, směrnic a rozhodnutí Oblast harmonizace trestního práva hmotného a procesního bude upravována směrnicemi přijatými řádným legislativním procesem Radou a EP Harmonizace trestního práva procesního (čl. 82(2) SFEU) - EP a Rada mohou řádným legislativním postupem ve vymezených přeshraničních oblastech přijímat harmonizační pravidla. Jde o tyto oblasti: *vzájemná přípustnost důkazů mezi členskými státy; práva osob v trestním řízení; práva obětí TČ; tento výčet je možné rozšířit jednomyslným rozhodnutím Rady po konzultaci s EP Harmonizace trestního práva hmotného (čl. 83 SFEU) EP a Rada mohou řádným legislativním postupem ve vymezených přeshraničních oblastech přijímat harmonizační pravidla. Jde o tyto oblasti: *terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost 11 Generováno

12 tento výčet je možné rozšířit jednomyslným rozhodnutím Rady po konzultaci s EP Trestní právo, A.4 Působnost trestních zákonů Emergency break - pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do 4 měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu. V případě nedohody na harmonizaci možnost posílené spolupráce - není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě EP, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 20 odst. 2 SEU a čl. 329 odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci. LS počítá s posílením role Eurojustu *Formou nařízení má být vymezena její struktura, fungování a oblast činnosti Nové úkoly mohou spočívat v zahájení vyšetřování a navrhování trestních stíhání, která vedou příslušné vnitrostátní orgány, zejména pokud jde o TČ proti finančním zájmům EU Úřad Evropského veřejného žalobce z Eurojustu Instituce navržena již v Corpus Juris a v Smlouvě o Ústavě pro Evropu SFEU počítá v čl. 86 s nařízením, kterým by došlo k vytvoření úřadu, nařízení vymezí statut úřadu, podmínky výkonu jeho funkcí, procesní pravidla atd. Evropský veřejný žalobce by měl mít v budoucnu před příslušnými národními soudy členských států pro vymezený okruh trestné činnosti pravomoc vykonávat úkony, které jsou doposud vykonávány příslušnými národními státními zastupitelstvími Otázka A 4. Působnost trestních zákonů Působností rozumíme okruh společenských vztahů, na které se právní norma vztahuje, a podmínky, za kterých se tato norma uplatní Zákon rozlišuje několik kritérií, podle kterých je možno působnost zákona určit, jde o kritérium času, místa, charakteru právního vztahu (věci) a osoby, na které se dotyčná úprava vztahuje, dle toho pak rozlišujeme působnost časovou, místní, věcnou a osobní Působnost časová Řeší otázku, kterého zákona se na daný případ použije Listina (40(6)), ZSVM ( 3(1)) i TrZ ( 2(1)) nám stanoví, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Analýza: věta první představuje zásadu NCSL praevia, trestnost nám vyjadřuje podmínky, které jsou trestněprávně relevantní pro výrok o vině a trestu (např. okolnosti vylučující protiprávnost či promlčení), dobou spáchání je podle 2(4) doba ukončení jednání (ať už u pachatele, spolupachatele či účastníka, u dokončeného TČ, přípravy či pokusu), nikoli doba, kdy následek nastane. U pokračování v TČ a trestných činů hromadných je dobou spáchání doba jednání posledního útoku, u trvajícího TČ je dobou spáchání činu okamžik, kdy byl ukončen protiprávní stav (viz. kapitola trestný čin ). Pozdějším zákonem rozumíme zákon novější, jenž nabyl účinnosti do doby pravomocného rozhodnutí ve věci. Zá příznivější zákon pokládáme takovou úpravu, podle které je skutek beztrestný či zakládá mimotrestní odpovědnost, nebo je-li jako celek pro pachatele příznivější v případech, kdy skutek zůstává trestným (samotné srovnání trestních sazeb nestačí, soudce si zanalyzuje, jak by pachatele potrestal podle staré a jak podle nové úpravy a použije příznivější výsledek analýzy, bude-li výsledek stejný, použije zákona staršího, jelikož zákon novější není příznivější). Nová či stará úprava ale musí být použita jako celek. Pokud se v době od spáchání TČ do jeho projednání stane účinnými několik zákonů, použije se nejmírnější z nich ( 2(3) TrZ) Pravidlo o použití příznivějšího práva se uplatňuje jen do doby, než je pravomocně rozhodnuto o vině, pozdější zmírnění není ani důvodem pro použití mimořádných opravných prostředků (pokud ale byly použity z jiného důvodu, bude se např. v obnoveném řízení postupovat již podle zákona nového) Nový příznivější zákon tedy působí nazpět, retroaktivně. Nový přísnější zákon však nazpět působit nesmí, tato retroaktivita je zakázána to je vyjádřeno v čl. 40(6) Listiny, Všeobecné deklaraci lidských práv, Úmluvě i Paktu a v 1 TrZ, podle kterého je čin trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Taková úprava posiluje právní jistotu občanů, jde o uplatnění zásady nemožné nezavazuje. Žádný zákon nemůže následně zakázat něco, co se už v minulosti stalo v souladu s právem, tyto zákazy mohou směřovat pouze do budoucna. 12 Generováno

13 Trestní právo, A.4 Působnost trestních zákonů Vše výše uvedené se týká TPH, pokud jde o TPP, řídí se trestní řízení procesními předpisy, které jsou účinné v době probíhajícího řízení Zásada, že trestnost činu se posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době jeho spáchání, je prolomena a nového zákona se užije vždy: 3(1): Pachateli je možno uložit jen takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o TČ rozhoduje. Nelze též uložit trest přesahující konečnou horní hranici sazby, kterou připouští pro daný druh trestu zákon účinný v době rozhodování trest obecně prospěšných prací mohl být podle TrZ z r vyměřen až na 400 hodin (v případě maření, za každou nezapočatou hodinu půl den trestu odnětí svobody max. 200 dnů), nyní max. na 300 hodin (v případě maření nyní 1:1, tedy max. 300 dnů). TrZ zavedl nově trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Způsob výkonu trestu, pravomocně uloženého za účinnosti starého zákona, se řídí zákonem účinným v době, kdy je vykonáván 3(2): O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje Trestnost sbíhajících se skutků je třeba u vícečinného souběhu posuzovat samostatně, je tedy možné, že některé skutky u sbíhajících se TČ budou posuzovány podle starého a některé zase podle nového zákona Působnost místní Vymezuje území, na kterém trestní zákon působí svými účinky Zásada teritoriality ( 4) základní princip, který ovládá místní působnost TrZ Podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území ( 4(1)). Státní příslušnost pachatele zde nehraje roli. Postihuje i distanční delikty ( 4(2)) 1) Jednání, kterého se pachatel dopustil na území republiky, ale následek nastal nebo měl zcela či zčásti nastat v cizině; 2) Jednání, kterého se pachatel dopustil v cizině, ale následek nastal nebo měl zcela či zčásti nastat na území republiky. Obě možnosti se týkají i účastníka ( 4(3)), jednal-li účastník na území ČR, užije se na účastenství zákona ČR bez ohledu na to, zda je čin pachatele v cizině trestný ( 4(4)) např. organizování nedovoleného přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy za hranicemi státu, kde je možné přerušit těhotenství i v jeho pokročilejším stadiu. Z místní působnosti trestního zákona nejsou vyňata tzv. exteritoriální místa (sídla velvyslanectví a mez. organizací), ta zůstávají součástí území státu, kde se nacházejí. Pravomoc státu je však omezena řadou privilegií, které byly kodifikovány Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích. Není proto přípustné, aby zde naše orgány prováděly procesní úkony bez souhlasu dotčeného státu. TČ, který byl započat i dokonán v cizině, avšak s úmyslem dokonat čin na území ČR, je trestný podle trestního zákona ČR Opomenutí místem činu je místo, kde měl pachatel vykonat jednání, ke kterému byl povinen, ovšem judikatura za takové místo považuje i místo, kde se pachatel zdržoval v době spáchání TČ Tranzitní delikty místem spáchání jsou všechna místa, kde existoval příčinný vztah mezi jednáním a účinkem, i když na nich k vlastnímu jednání ani účinku nedošlo (např. putování kokainu z Amsterodamu, přes Frankfurt, Prahu do Budapešti trestné všude, kudy projel) Místem spáchání organizátorství, návodu a pomoci je místo, kde k tomu došlo Zásada registrace ( 5) trestní zákon se vztahuje na trestné činy spáchané na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla či jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v ČR. Bývá zaměňováno s principem vlajky vlajka je vnějším projevem principu registrace, podstatné ale je, kde je prostředek zaregistrován, ne jakou má vlajku. Zásada personality ( 6) - Podle zákona ČR se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan ČR nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt. Vychází se z toho, že jednání, které postihuje TrZ jsou natolik společensky nebezpečná, že se jej občané musí zdržet i v zahraničí. Pokud tedy v zahraničí spáchá občan ČR čin trestný podle TrZ, bude u nás trestně odpovědný, spáchá-li v cizině čin trestný podle tamějších zákonů, ale podle našich jde o čin beztrestný, nebude u nás trestně odpovědný. Pachatel musí mít občanství ČR či zde mít, je-li bez st. příslušnosti, povolen trvalý pobyt v době spáchání TČ. Nabytí občanství ČR po spáchání by spíše vedlo k aplikaci 8 TrZ (zásada subsidiární univerzality, viz níže). Princip aktivní personality 91(1)a ZMJS, zákaz vydání občana ČR k tr. stíhání či výkonu trestu do cizího státu (výjimkou je evropský zatýkací rozkaz, kdy ale nemluvíme o vydání, nýbrž předání ). Pasivní zásada personality ( 7(2)) - Podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán v cizině proti občanu ČR nebo proti osobě bez státní příslušnosti, která má na území ČR povolen trvalý pobyt, jestliže je čin v místě spáchání činu trestný nebo jestliže místo spáchání činu nepodléhá žádné trestní pravomoci. Pokud tedy v cizině vykoná občanka mladší 15ti let soulož s cizincem a nebude-li takový čin v cizině trestný, nebude možné pachatele potrestat ani v ČR. Zásada ochrany a univerzality ( 7) jsou stíhány bez ohledu na místo činu a osobu pachatele, zásada ochrany ty trestné činy z výčtu 7, které souvisí s ochranou zájmu státu a jeho orgánů; zásada univerzality ty trestné činy z 7, které útočí na samotné principy lidství (např. trestné činy proti lidskosti, proti míru, válečné trestné činy). 13 Generováno