TYPOVÉ DIAGRAMY DODÁVKY ELEKTŘINY PRO ZÁKAZNÍKY BEZ PRŮBĚHOVÉHO MĚŘENÍ PRO PODMÍNKY ES SR

Transkript

1 TYPOVÉ DIGRMY DODÁVKY ELEKTŘINY PRO ZÁKZNÍKY BEZ PRŮBĚHOVÉHO MĚŘENÍ PRO PODMÍNKY ES SR Závěrečná zpráva EGÚ BRNO, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Leen 25

2 Zotovitel: Objenatel: EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Zápaoslovenská energetika, a. s. Streoslovenská energetika, a. s. Výcooslovenská energetika, a. s. Číslo smlouvy: 4 26 Název: TYPOVÉ DIGRMY DODÁVKY ELEKTŘINY PRO ZÁKZNÍKY BEZ PRŮBĚHOVÉHO MĚŘENÍ PRO PODMÍNKY ES SR Opověný pracovník: Ing. Zeněk Vala Ing. Olřic Buráň, CSc. Ing. Pavel Heger Ing. Pavel Lieermann Ing. Olřic Muselík,CSc. Ing. Petr Pavlinec, CSc. Ing. Jiří Procázka a kolektiv sekce Provozu a rozvoje ES Řeitel sekce: Řeitel: Ing. Jiří Jež, CSc. Ing. Zeněk Špaček, CSc. Rozsa stuie: 46 číslovanýc stran

3 Typové iagramy oávky elektřiny pro zákazníky bez průběovéo měření pro pomínky ES SR OBSH ÚVOD Část ZÁKLDNÍ METODICKÉ POSTUPY V OBLSTI TVORBY TDD 2 2 METODIK TVORBY TDD Z NMĚŘENÝCH DT 9 2. Postupy při vytváření TDD a při vyonocování tvarů TDD Metoika přepočtu TDD na venkovní teploty 2 3 ZÁKLDNÍ PRINCIPY POUŽITÍ TDD 4 4 PŘÍKLD POUŽITÍ TDD 6 5 PŘESNOST TDD 79 6 ODHDY SPOTŘEBY 88 Část B ROZLOŽENÍ ROČNÍCH SPOTŘEB VŠECH ODBĚRTELŮ N CELÉM ÚZEMÍ SR 96 2 NLÝZY NMĚŘENÝCH DT TVORB TDD 3 3 POSOUZENÍ TEPLOTNÍCH ÚDJŮ 7 4 REGRESNÍ TEPLOTNÍ NLÝZ 2 5 KONEČNÝ TVR TDD 36 6 TDD PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ 42 7 ZÁVĚRY ZHODNOCENÍ 45 leen 25 Obsa

4 Typové iagramy oávky elektřiny pro zákazníky bez průběovéo měření pro pomínky ES SR ÚVOD Překláaná stuie se zabývá tvorbou výcozí verze Typovýc iagramů oávky elektřiny pro zákazníky bez průběovéo měření (TDD), platnýc pro sektor MOP SR. Práce je členěna o vou tematickýc celků. První část, označená jako část, prezentuje v písemné poobě problematiku, která spaá o oblasti spolupráce na úrovni konzultací le smlouvy k projektu. Obsauje záklaní metoickou část tvorby TDD, tj. výcozí metoické postupy tvorby TDD (ze přeevším efinice tří, stanovení potřebnýc počtů vzorků, vytvoření praviel pro výběr vzorků, metoiku přiřazování TDD a alší související otázky) a specifiku tvorby TDD z naměřenýc at včetně metoiky teplotníc přepočtů. Protože se jená o sournný ucelený výstup, jsou o této části prací zarnuty i materiály, týkající se záklaníc principů užití TDD v SR (tzv. Zásay užití TDD), které již byly zaavatelům přeány v rámci ílčío výstupu k Část B této závěrečné zprávy popisuje v soulau s obecnou metoikou konkrétní postupy zpracovatelů při tvorbě první testovací verze TDD pro oblast MOP na území SR. Zákla ze tvoří naměřená ata, přeaná ze strany zaavatelů projektu TDD SR v oonuté struktuře a tvaru za isponibilní časové obobí roku 24. V této souvislosti je třeba konstatovat, že íky reálným problémům objenatelů při přecou na álkové oečty vybranýc vzorků oběratelů sektoru MOP ošlo k určitému časovému zpožění při jejic přeání zpracovatelům TDD (postatná část naměřenýc at byla k ispozici až ). Toto zpožění zapříčinilo příslušné posunutí termínů oevzání závěrečnýc výstupů této práce k atu Výstupem části B věcnéo obsau smlouvy jsou konkrétní číselné onoty TDD (pro tříy TDD, TDD2 a TDD3), přepočtené na zaanou normálovou teplotu a kalenářně platné pro roky 24 (výcozí rok měření) a 25. Dalším výstupem je konkrétní metoika teplotníc přepočtů těcto TDD se spočtenými onotami koeficientů v přepočítávacíc rovnicíc. V této souvislosti je potřebné ne v úvou zůraznit, že sestavené TDD přestavují jejic prvotní verzi, která vycází z velice nízkéo počtu naměřenýc vzorků. Zpracovatelé museli vzleem k nízkému počtu vzorků a velkému počtu cybějícíc onot v měřenýc průbězíc často přistoupit k náraním postupům. Z tooto ůvou je nutné považovat uveený první soubor TDD pro sektor MOP za zkušební či testovací verzi. Porobnějšímu popisu přeanýc at a postupu zpracovatelů při vytváření typovýc iagramů se věnuje, jak již bylo řečeno, část B této zprávy. Zonocení, závěry a oporučení zpracovatelů jsou pak obsaženy v poslení kapitole části B. Popsané číselné výstupy (TDD) jsou objenatelům přeány v elektronické poobě formou samostatnéo souboru ve formátu MS-Excel, uloženéo na optickém méiu (CD-ROM). Tato závěrečná zpráva je v soulau s ikcí smlouvy přeána kažému objenateli v jenom písemném vyotovení a v elektronické formě na optickém méiu (CD-ROM). leen 25 Strana

5 ZÁKLDNÍ METODICKÉ POSTUPY PŘI TVORBĚ UŽITÍ TDD ZÁKLDNÍ METODICKÉ POSTUPY V OBLSTI TVORBY TDD Celý proces přípravy TDD je louoobou záležitostí, který musí (po rozonutí záklaníc přepoklaů) začít přeevším měřením vzorků. Je to proto, že tvorba samotnýc průběů TDD vycází z ostatečně louéo měření vzorků (minimálně rok). Vlastní měření v plném rozsau by mělo být zaájeno co nejříve a v násleném obobí se pak teprve může pracovat na alšíc částec metoiky. V násleujícím textu jsou srnuty záklaní boy postupu tvorby TDD. Je o určitý výcozí materiál, který může po úpravác být i záklaem informačnío materiálu určenéo pro širší energetickou veřejnost, aby se mola seznámit s tím, co problematika TDD vlastně přestavuje. K textu násleujícíc kapitol je voné poznamenat, že v různýc souvislostec se ze vyskytuje pojem operátor, protože v řaě přípaů jsou citovány zkušenosti z ES České republiky, ke je uveený pojem zaveen. Ve všec přípaec je tey po tímto pojmem cápán subjekt, který má na starosti zúčtování ocylek, ať už tuto funkci bue v pomínkác slovenské elektroenergetiky plnit kokoliv. Úvo Tato pravila tvorby TDD popisují záklaní principy a postupy při vytváření samotnýc TDD. Při tvorbě je přitom nezbytná trvalá součinnost všec subjektů, které se na tvorbě TDD poílí, tj. přeevším zpracovatele a istribučníc společností. Postatná je i součinnost s tvůrci legislativy, která se procesů spojenýc s elektroenergetickým trem a zejména TDD týká. Pravila tvorby TDD se nezabývají užitím TDD v praxi; tuto záležitost řeší přeevším Zásay užití TDD v systému zúčtování ocylek, které jsou jako ucelený materiál zpracovány v kapitole č. 3; příkla je pak uveen v kapitole č. 4. Postatným faktem při tvorbě TDD je to, že je nutné, aby TDD byly vytvářeny a moelovány na takovém principu, pole kteréo buou používány. Násleně efinovaná pravila platí pro tzv. statickou metou TDD, která je založena na vytvoření určitýc etalonů, které mají roční platnost a na něž se aplikuje příslušná onota energie. Dynamická metoa není v pravilec tvorby TDD řešena, protože je pouze o principiálně možnou výleovou záležitost, jejíž příprava a zejména vlastní tecnický provoz nejsou jenoucou záležitostí. Záklaem pro tvorbu TDD jsou ata z měření u vybranýc vzorků spotřebitelů (konečnýc zákazníků). V násleujícím textu jsou po určitýc logickýc celcíc uveeny zásay tvorby:. B. C. D. E. Stanovení jenotlivýc tří TDD. Stanovení počtu vzorků, pravila pro jejic výběr. Přeávání naměřenýc a specifikačníc at. Metoika tvorby TDD. Přepočet TDD na normálové teploty, metoika teplotníc přepočtů. leen 25 Strana 2

6 F. G. Stanovení konečné pooby TDD, přeávání souboru TDD zaavatelům. Metoika přiřazování TDD.. Stanovení jenotlivýc tří TDD Jenotlivé tříy TDD byly na počátku stanoveny na záklaě tarifní struktury pro napěťovou úroveň nn. V současnosti existuje efinice tří TDD, které se týkají ponikatelskéo malooběru, obobný princip by pak měl být uplatněn u malooběru obyvatelstva. V níže uveené tabulce je pro jenotlivé tříy TDD uveena jejic carakteristika spotřeby a rovněž tarify spotřebitelů, kteří o uveenýc tří TDD mají být zařazeni. Poku je o tříy č. 4 až 8, jená se jen o názor na to, jak by tyto tříy měly být efinovány (vycází se ze současné tarifní nabíky), protože přemětem současné etapy je jen řešení tří č. až 3. PŘEDPOKLÁDNÁ STRUKTUR TYPOVÝCH DIGRMŮ DODÁVKY PRO ES SLOVENSKÉ REPUBLIKY Definované tříy TDD: Dru spotřeby carakterizující typový iagram Distribuční společnost Tarify spaající o ané tříy TDD Malooběr ponikatelský ZSE C, C2, C3 TDD č. SSE C, C2, C3 Jenotarify VSE C, C3, C5, C7 Malooběr ponikatelský ZSE C2, C22, C32 TDD č. 2 SSE C7, C27, C37 Dvojtarify - akumulační ořev a vytápění VSE C2, C4, C6, C8 Malooběr ponikatelský ZSE C TDD č. 3 SSE C5 Dvojtarify - přímotopné systémy VSE C Přepokláané, osu nestanovené tříy TDD - návr možnéo uspořáání Dru spotřeby carakterizující typový iagram Distribuční společnost Tarify spaající o ané tříy TDD Malooběr obyvatelstvo ZSE D, D2 TDD č. 4 SSE D, D2, D3 Jenotarify VSE D, D3 Malooběr obyvatelstvo ZSE D2, D22 TDD č. 5 SSE D4, D24, D25, D26 Dvojtarify - akumulační ořev a vytápění VSE D2, D4, D5 Malooběr obyvatelstvo ZSE D4, D42 TDD č. 6 SSE D39 Dvojtarify - ybriní systémy VSE --- Malooběr obyvatelstvo ZSE D TDD č. 7 SSE D37, D38 Dvojtarify - přímotopné systémy VSE D7 Malooběr ponikatelský ZSE --- TDD č. 8 SSE C4 Veřejné osvětlení VSE C leen 25 Strana 3

7 Stanovená struktura typovýc iagramů je výcozím přepoklaem pro řešení celé problematiky tvorby TDD. V přípaě oběrů z napěťové úrovně vn, ke není instalováno průběové měření, bue nutno příslušné oběry pole tarifů přičlenit o tří TDD platnýc pro napěťovou úroveň nn. B. Stanovení počtu vzorků, pravila pro jejic výběr Pro první fázi přípravy TDD je stanovena celostátní statická metoa založená na měření vybranýc vzorků. Poku bue uplatňována samostatná třía TDD pro veřejné osvětlení, použije se olišný přístup (viz kapitola č. 6 v části B), založený na stanovení průběů oborným oaem bez měření. Je voné zůraznit, že v přípaě některýc tří bue možná nutno přistoupit k regionálnímu řešení. Tuto možnost lze přepokláat zejména u oběrů ve skupině obyvatelstva, ke jsou používány akumulační spotřebiče řízené HDO. Poku jsou způsoby využívání HDO u jenotlivýc istributorů různé, bue možná voné (v alšíc etapác tvorby) na tuto skutečnost pamatovat a přípané rozonutí o regionálním řešení realizovat již přeem. Na záklaě počtu oběratelů v jenotlivýc tříác se stanoví opovíající počty vzorků v kažé tříě TDD. Počet musí zarnovat i rezervu, která byla stanovena expertním oaem s využitím znalostí zaraničníc zkušeností. Měřené vzorky by měly být v zájmu objektivity stanovování TDD rozloženy rovnoměrně mezi všecny istribuční společnosti, které se na tvorbě TDD zúčastní. Stanovení počtu vzorků je áno vzorcem z matematické statistiky, ve kterém je potřebný počet vzorků funkcí: lainy spolelivosti, stupně změn a úrovně přesnosti. V přípaě neznalosti zákona rozělení vzorkované veličiny je voné volit onoty těcto kritérií ostatečně velké, aby se zajistila přiměřená přesnost. Proto jsou voleny onoty: laina spolelivosti ve výši 95 %, tj. pro rozsa vou směroatnýc ocylek a stupeň změn ve výši,5 a,5, tj. pro maximální pravěpoobnost výskytu, přičemž úroveň přesnosti je volena libovolně. Pro potřeby systému TDD byla volena s oleem na náklay měření ve výši %. Pro takto zvolené onoty kritérií je k ispozici zjenoušený Yamaneo vzorec, který je funkcí pouze velikostí úrovně přesnosti jako nezávisle proměnné a počtu oběratelů ve skupině. n V = + n e 2 n celkový počet oběratelů v ané tříě TDD, e - úroveň přesnosti (zvolena onota,, tey %), V - potřebný počet vzorků ve skupině. Při zvolené úrovni přesnosti % má křivka uveené závislosti tu vlastnost, že přibližně o počtu prvků v záklaní skupině na úrovni ks je počet vzorků ve výběru již konstantní (ocází k nasycení) a je roven onotě ks. To v praxi TDD znamená, že počet měřenýc vzorků ve všec tříác je soný, protože počty prvků v záklaníc skupinác jsou mnoem větší. Potřebný počet vzorků je pak nutno navýšit o 3 %, které tvoří určitou rezervu pro přípay, ky měření jsou z jakýckoliv ůvoů neúplná nebo jinak nepoužitelná. Zkušenosti z reálnéo vyonocování at, které mají řešitelé k ispozici, ukazují, že rezerva je nutná, v některýc přípaec byla zcela využita. Praktický způsob výběru vzorků pro měření je realizován na záklaě ále popsanéo postupu. Tento postup je založen na požaavku, aby měřené vzorky určitým způsobem reprezentovaly sklabu oběrů v ané tříě s oleem na celkové množství jimi spotřebované energie. Postup lze efinovat v těcto boec: leen 25 Strana 4

8 Všecna oběrná místa se rozělí pole své roční spotřeby o pásem po kw a zjistí se jejic počty (tey oběry s roční spotřebou až 99 kw tvoří první pásmo, oběry se spotřebou až 99 kw tvoří rué pásmo,. až o spotřeby GW). Uveená pásma se vyonotí v kažé istribuční společnosti a vytvoří se celkový součet za celou ES. Poku by u některéo TDD byla uplatněna regionální metoa, nebuou se již vytvářet součty za ES. Vyje se z přepoklau, že průměrná onota oběratelů v kažém pásmu je rovna stření onotě anéo pásma, ále se vypočtou kumulované onoty spotřeby za kažé pásmo (tey počet oběrů x stření onota pásma). Takto vzniklá pásma energií se sečtou, aby se zjistila celková kumulovaná energie. Ta se pak poělí číslem 8 (zvoleno z praktickýc ůvoů, obecně může jít i o jiné číslo). Na záklaě takto vzniklé onoty energie se pásma rozčlení o 8 oblastí (lineárně za sebou), které mají tu vlastnost, že celková roční energie spotřeby oběratelů v kažé této oblasti je soná. Z takto efinovanýc oblastí pak istributoři vybírají měřené vzorky. Ze je to již čistě záležitostí istributora, respektován však musí být náoný výběr. Při náoném výběru se oporučuje vytvořit si určitou rezervu v počtu vybranýc vzorků. Na efinitivně vybranýc vzorcíc by pak měla být zajištěna stálost oběratele, z tecnickéo poleu pak možnost umístění průběovéo měření a scopnost oečtů. Pro konkrétní postup při výběru a měření vzorků v kažé z RES je potřebné stanovit Prováěcí pokyny k měření v rámci Projektu TDD. Záklaem výběru vzorků je vžy oržení náonosti výběru při oržení výše zmíněné energetickéo rozčlenění. V přípaě regionálnío řešení u tří TDD, ke je významné HDO, je voné, aby při výběru vzorků k měření byl respektován typ telegramu, poku jsou tyto úaje ostupné. V alším obobí se přepokláá, že bue probíat i tzv. obměna vzorků, jejímž cílem je zajistit, aby výběr byl průběžně obměňován. Tento postup je znám i ze zaraničí. Konkrétní pravila a časový armonogram se stanoví pozěji, protože měření je teprve v začátcíc. C. Přeávání naměřenýc a specifikačníc at Pravila pro přeávání at je nutno stanovit v ooě mezi zpracovateli projektu a istributory. Pro laký průbě zpracování je žáoucí, aby způsob přeávání at byl o všec istributorů stejný a aby ata byla pře přeáním ošetřena v tom smyslu, že buou eliminovány záklaní cyby (např. élky měřenýc úseků, výpaky v atec apo.) Je ieální, ky přeávání at probíá kontinuálně v měsíčníc intervalec tak, aby naměřená ata byla k ispozici nejpozěji o konce měsíce, násleujícío po měsíci, ve kterém probíalo měření. D. Metoika tvorby TDD Pro vytvoření jenotlivýc průběů TDD slouží na straně zpracovatele vlastní programové zázemí, které tvoří přeevším atabáze naměřenýc úajů a jenotlivé programové mouly. Po proveení kontrol valiity a úplnosti at jsou připraveny vytříěné vstupní sestavy naměřenýc at pro zvolené obobí. Neúplné či výrazně poškozené průběy naměřenýc at jsou z alšío procesu vyloučeny. V soulau se zásaami matematické statistiky jsou po vyonocení specifikace vzorků vyloučeny i naměřené průběy s iametrálně olišným tvarem. Dále proběne formální kontrola, za je po vytříění vzorků počet vstupníc naměřenýc průběů ostatečný vzleem k celkovému stanovenému počtu vzorků bez započítání rezervy. leen 25 Strana 5

9 V alším kroku se provee sumace naměřenýc průběů v jenotlivýc tříác TDD, vznikají tak sumární iagramy spotřeby vzorků v jenotlivýc tříác TDD. Násleuje relativizace získanýc iagramů pomocí onoty v jejic maximec, výslekem jsou typové iagramy, které v sobě zarnují i vliv skutečné teploty v aném obobí, pro které byly stanoveny. Olišný postup je pouze u tříy TDD, která se týká veřejnéo osvětlení. Tam jsou pak poklaem pro stanovení tvaru časy spínání veřejnéo osvětlení ve všec nec roku. E. Přepočet TDD na normálové teploty, metoika teplotníc přepočtů Metoika přepočtu TDD na teploty je porobně popsána v násleující kapitole č. 2. Je založena na principec regresní analýzy. Pro přepočty TDD na teploty jsou pro zpracovatele nezbytné úaje o teplotác. Konkrétně se jená o soubor normálovýc enníc průměrnýc teplot pro kažý en v roce. Musí být stanoveny pro celé území státu, v přípaě regionálnío pojetí některé tříy TDD pak i pro jenotlivá území působnosti istributorů. Normálové teploty by měly být stanoveny onověrnou institucí (blíže kapitola č. 3 v části B). Dále jsou pro zpracování nezbytné úaje o skutečnýc enníc průměrnýc teplotác pro stejné obobí, ve kterém probíá měření u vybranýc vzorků oběratelů. Opět musí jít o onoty s platností jak pro celé území státu, tak i pro území istributorů v přípaě regionálníc TDD. Tyto onoty musí být teoreticky stanoveny sonými postupy (z poleu měření vstupníc poklaovýc at) jako normálové teploty. V procesu stanarnío provozu systému zúčtování ocylek musí být přeávání teplot zajištěno automatizovaným způsobem, ky tyto úaje bue ostávat operátor. Na záklaě výsleků regresníc analýz získanýc skutečnýc průběů TDD je zvolena příslušná regresní rovnice. Spočteny jsou konkrétní onoty regresníc koeficientů. Z přepočtů na straně zpracovatelů jsou stanoveny TDD přepočtené na normálové teploty. Jako výsleek tvorby TDD je pak uživatelům TDD přeána metoika přepočtů TDD na teploty i s regresními koeficienty, platnými pro efinované obobí, kterým bue násleující kalenářní rok. Po skončení kalenářnío roku bue k ispozici nová saa měření, což znamená novou poobu TDD včetně inovovanýc teplotníc závislostí. F. Stanovení konečné pooby TDD, přeávání souboru TDD zaavatelům Zpracovatelé analyzují průběy TDD stanovené pro normálové teploty, na záklaě zpracovanýc louýc časovýc řa naměřenýc úajů probíají přípané finální úpravy tvarů TDD (vylazování nestanarníc výkyvů atp.). Zpracované tvary TDD jsou sestaveny o pooby platné pro požaované roční kalenářní obobí. Hoinové onoty TDD jsou stanoveny s přesností na 5 esetinnýc míst. Konečná pooba souboru TDD, platná pro náslený kalenářní rok, je všem zaavatelům přeána nejpozěji o konce září aktuálnío roku (tři měsíce pře koncem roku). Forma a způsob přeání TDD o systému operátora bue pro zpracovatele stanovena na záklaě platnýc funkčníc požaavků tooto systému. leen 25 Strana 6

10 G. Metoika přiřazování TDD Postatnou záležitostí v systému TDD je způsob, kterým jsou jenotlivým oběratelům přiřazovány tříy TDD. Na počátku řešení projektu se vycází z tarifů pro oávky elektřiny konečným zákazníkům na laině nn, neboť tato poměrně boatá tarifní struktura byla vytvořena na poobnýc principec zoleňujícíc carakter oběru, a to: Rozílné ceny pro ponikatelský sektor a pro omácnosti. Rozílné ceny pro jenotlivé caraktery oběru: všeobecné nespecifické použití elektřiny bez využívání pro ořev nebo vytápění, použití elektřiny pro akumulační ořev a akumulační vytápění, použití elektřiny pro ořev a vytápění ybriními systémy, použití elektřiny pro přímotopné systémy a tepelná čerpala, použití elektřiny pro veřejné osvětlení. Při efinování jenotlivýc tří TDD se vyšlo z platnýc tarifníc sazeb pro oblast MOP a MOO s tím, že při celkovém počtu sazeb není možné považovat kažou sazbu za samostatný TDD. Proto byly sazby určitým způsobem sruženy tak, aby v rámci jenoo TDD byly zarnuty sazby s poobným carakterem spotřeby elektřiny. Některé existující sazby nemusí být z leiska carakteru spotřeby úplně jenoznačné. Tyto sazby jsou pak přiřazeny o TDD s provozně poobnými sazbami. Záklaními principy přiřazování oběrů o tří TDD je, za je oběr v sektoru ponikatelů (označováno jako MOP) nebo v sektoru obyvatelstva (označováno jako MOO) a ále způsob použití elektřiny pro ořev a vytápění. Tato vě kritéria by měla být ostatečná pro zařazení oběru o některé ze skupin TDD. Jako postatnou skutečnost je nutno zůraznit, že subjektem, který bue rozoovat o přiřazení TDD k anému oběrnému místu, bue provozovatel istribuční soustavy (tey ne obconík regionálnío istributora). Toto vyplývá ze skutečnosti, že provozovatel sítě má na starosti měření, je opověný za připojení anéo oběru a má informace o carakteru oběru. Informaci o přiřazeném TDD by měl mít obconík k ispozici (o provozovatele sítě). V obě platnosti stávajícíc tarifů jsou tey jenotlivé oběry jenoznačně přiřazeny k jenotlivým tříám TDD. Ve stavu, ky je tr otevřen i pro zákazníky na laině nn, přestávají tyto stávající tarify platit, neboť zákazník platí regulované ceny (istribuce, systémové služby, OTE, příspěvek na OZE a KVET) a ále neregulované ceny za silovou elektřinu. Z uveenéo vyplývá, že musí být stanovena pravila pro přiřazování oběrů k tříám TDD a že problematika přiřazování může souviset s problematikou regulovanýc cen. Vzleem k tomu, že cena za istribuci na laině nn je rovněž stanovena pole carakteru oběru, a to s poobným rozlišením jako nešní stávající tarify, iskutovala se možnost provázání přiřazování oběrů k sazbám za istribuci a k jenotlivým tříám TDD a ále posloupnost tooto přiřazování. Vlastní efinice přiřazení pak může vycázet z násleujícío členění, které je nutno brát v současnosti jako přeběžný návr, aný tím, že příprava TDD pro oblast MOO ještě nezačala. leen 25 Strana 7

11 Princip přiřazování tří TDD k oběrným místům Typ konečnéo zákazníka Carakter oběru elektřiny a přiznané istribuční sazby Ponikatel oběr bez tepelnéo využití elektřiny Třía 2 Ponikatel 3 Ponikatel oběr s akumulačním spotřebičem oběr s ybriním vytápěním oběr s přímotopným systémem vytápění oběr s tepelným čerpalem 4 Domácnost oběr bez tepelnéo využití elektřiny 5 Domácnost oběr s akumulačním spotřebičem 6 Domácnost oběr s ybriním vytápěním 7 Domácnost oběr s přímotopným systémem vytápění oběr s tepelným čerpalem 8 Ponikatel oběr pro veřejné osvětlení Možné cyby v přiřazování V zvoleném postupu přiřazování oběrů k tříám TDD může nastat určité ocýlení o půvoníc principů v tom přípaě, ky si zákazník zvolí pro něj nevonou sazbu je zejména o záklaní rozlišení využití elektřiny k tepelným účelům a sazby pro tento účel versus záklaní jenotarifní sazby. Jená se o tyto přípay: ) 2) 3) Zákazník má malý poíl využití elektřiny pro tepelné účely, příslušná sazba by se mu nevyplatila, má proto záklaní jenotarifní sazbu. Z leiska TDD se jená o malou cybu, neboť se na tento oběr může polížet jako na záklaní oběr s vyšší spotřebou. V praxi se většinou jená o oběry s bojlery, popř. catové oběry s robným vytápěním bez sazby D6. Zákazník měl v minulosti tepelný spotřebič, který už nepoužívá, ale sazbu si nezměnil. Zákazník využívá elektřinu pro tepelné účely, ale má zvolenou (ať už věomě či nevěomě) záklaní jenotarifní sazbu. V tomto přípaě se z leiska TDD a z leiska tooto konkrétnío oběrnéo místa jená o postatnou cybu. Dá se přepokláat, že 2. a 3. přípa jsou ojeinělé oběry, neměly by tey postatně ovlivnit cybu zúčtování ocylek pomocí TDD.. přípa nastává asi častěji, konkrétní opa na zúčtování ocylek pomocí TDD se však neá vyjářit. Pro ostranění tooto problému by se musel změnit přístup přiřazování oběrů. Provozovatel istribuční soustavy by musel nejenom relevantní informace o carakteru oběru zjistit, ale rovněž pravielně aktualizovat, což si lze v současné obě těžko přestavit. V praktickém přístupu se tey zaváí zjenoušující přepokla, že vliv cybnéo přiřazení je zanebatelný. leen 25 Strana 8

12 2 METODIK TVORBY TDD Z NMĚŘENÝCH DT V přecozí kapitole byl proveen záklaní přele všec témat v oblasti tvorby a přiřazování TDD jako celku, který vycází ze zkušeností zpracovatelů s Projektem TDD zpracovávaným v České republice. Nyní buou etailněji popsány konkrétní postupy při tvorbě samotnýc TDD, které jsou v ČR stanarně zpracovávány. V alší části pak bue uveena metoika teplotníc přepočtů TDD, která je ve stejném znění uveřejněna i na internetovýc stránkác společnosti OTE, a. s.. 2. POSTUPY PŘI VYTVÁŘENÍ TDD PŘI VYHODNOCOVÁNÍ TVRŮ TDD Nejprve stručně k časovému armonogramu vytváření TDD a jejic analýz. Tento armonogram zpracovatelé oržují o počátku prací na průběžném sestavování a vyonocování TDD a á se říci, že se v praxi osvěčil. Uveen je na obr. 2., v současné obě začal již třetí rok v časové řaě let, po kterou probíá měření vzorků, a tey i vyonocování TDD. OBR. 2. ČSOVÝ HRMONORGM TVORBY NLÝZ TDD leen únor březen uben květen červen červenec srpen září říjen listopa prosinec Zpracování at za leen až prosinec loňskéo roku Zpracování at za leen až červen letošnío roku Stanovení konečné verze TDD na příští rok Zpracování at za leen až září letošnío roku naměřená ata ze všec RES naměřená ata ze všec RES naměřená ata ze všec RES Další text je již věnován záklaním postupům při tvorbě TDD a náslenému vyonocování jejic tvarů. Členěn bue v časové posloupnosti tak, jak samotné činnosti v této oblasti probíají. Na počátku, ale po již proveeném sběru, kontrole a zpracování naměřenýc at, se řeší otázka výběru vzorků o sestavy pro samotnou tvorbu TDD. Nezastupitelnou roli ze rají interně zpracované softwarové aplikace. V prvním kroku je vytvořena sestava vzorků, potenciálně využitelnýc vzleem k časovému úseku, pro který mají být TDD vytvářeny. Z této sestavy tey vypanou všecny vzorky, u nicž měření neprobíalo v průběu celéo zaanéo časovéo úseku. Buď u nic měření už skončilo, což znamená, že figurují v atabázi naměřenýc vzorků, ale v buoucnu už nezasánou o procesu tvorby TDD. Nebo u nic měření teprve najelo a z too plyne, že buou využity pro tvorbu TDD v buoucím obobí. Ze je třeba poznamenat, že veškeré tyto činnosti probíají zvlášť pro kažou tříu TDD a pro vzorky konkrétní RES. Tento postup umožňuje zpracovatelům již o počátku vytvářet pomocí na sobě nezávislýc postupů TDD nejprve na úrovni jenotlivýc RES. Pracuje se tak se skupinami vzorků v počtu zpravila 6 kusů. leen 25 Strana 9

13 V alším kroku je rozonuto o vzorcíc, které jsou ze sestavy ále vyloučeny. Důvoem je např. přípa, ky se u vzorku nepoařilo v určitém obobí provést měření a výslekem jsou pak pouze cybové onoty. U omezenéo počtu vzorků ošlo také k vyřazení ze sestavy vzorků pro zpracování z ůvou výraznýc anomálií v samotném průběu. Je však třeba říci, že počet vyloučenýc vzorků ze všec uveenýc ůvoů prozatím niky nepřesál ani u jeiné tříy TDD zvolenou rezervu v počtu vybranýc vzorků. To znamená, že ve všec tříác TDD je při tvorbě TDD využito více než vzorků. Celou popsanou situaci je možné komentovat příklaem pocázejícím ze zpracování TDD z ucelenéo měření roku 23. V tabulce 2. jsou uveeny sumární počty vzorků, které byly vybrány pro vlastní tvorbu TDD. TB. 2. POČTY VZORKŮ V RŮZNÝCH FÁZÍCH ZPRCOVÁNÍ - STV PŘI TVORBĚ TDD Z ROKU 23 Počet všec vzorků Počet vzorků s uceleným měřením v roce 23 Konečný počet použitýc vzorků TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD Jakmile je určena sestava vzorků pro vytváření TDD, lze pomocí příslušnéo výpočetnío moulu spočítat sumární oběrové iagramy po jenotlivýc RES v zaaném časovém úseku. S těmito iagramy se ále pracuje v navazujícíc analýzác, ky se počítají jejic vzájemné korelační vazby a alší statistické ukazatele. Součtem těcto sumárníc iagramů ze vzorků jenotlivýc RES se násleně vytvoří iagram oběru všec vzorků z celéo území ČR. Důležité je, že tyto vzorky jsou vybrány s oleem na stanovená pásma spotřeb, jejic součtový iagram tey v sobě obsauje sestavu vzorků, která v tomto ucu opovíá zjištěnému rozložení spotřeb u všec oběratelů v celé ČR. Relativizací získanéo součtovéo iagramu ze všec vzorků z celé ČR již získáváme první poobu TDD, která ovšem v sobě zarnuje vliv skutečnýc povětrnostníc pomínek (skutečné teploty). Pomocí získanéo TDD v ané poobě se prováí vyonocení korelačníc vazeb vzleem k již říve získaným regionálním průběům TDD. Neumožňuje však opovíající porovnání s průběy TDD získanými pro jiné časové obobí, neboť, jak již bylo řečeno, opovíá skutečným teplotním pomínkám v konkrétním obobí. V náslené fázi se přistupuje k teplotním přepočtům TDD. Protože etailní metoika konkrétníc kroků při teplotníc přepočtec je poána v jiné kapitole, ze lze vylíčit alší postup spíše po praktické stránce se zaměřením na pravielně probíající analýzy TDD bez zacázení o většíc etailů. Přeevším je třeba říci, že existují vě záklaní možnosti při přepočtec TDD na normálové teploty. Zpracovatelé v praxi využívají obě vě v závislosti na élce časovéo úseku, pro který se TDD vytvářejí. Poku se vytvářejí TDD platné pro měsíce leen až červen (v praxi tomu tak bylo v loňském a letošním roce), pak počet zpracovávanýc at není ostatečný k tomu, aby se aly po analýze zjistit jenoznačné tvary teplotníc závislostí. Při teplotníc přepočtec se proto využily teplotní závislosti zjištěné z at z přecozío roku. Je to způsob pouze náraní, ale zpracovatelé takto postupovali v září tooto roku a výsleky osažené při tomto postupu byly prokazatelně věrooné. leen 25 Strana

14 Další možností, která se kažopáně využívá v přípaě celoročníc TDD, je stanovit pomocí regresní analýzy novou poobu teplotníc závislostí. Dat je v tomto přípaě ostatečné množství a TDD tak moou být přepočteny regulérním způsobem. Stanovené teplotní závislosti pak zároveň slouží pro přepočet TDD z normálové teploty na skutečnou v praxi v procesu zúčtování ocylek. V přípaě TDD sestavenýc pro obobí leen až září se napříkla v roce 23 již poařilo spočítat funkční teplotní závislosti, které jsou ovšem použitelné jen pro ané obobí (nezarnují čtvrté čtvrtletí). Jelikož s oplněním at na roční rozsa oje ve stanovenýc koeficientec ještě k určitému posunu, není voné ani v rámci náranío postupu přeneseně využít tyto regresní vztay pro přepočty TDD v jiném roce. Další komplikací obecně vznikající při přepočtec TDD sestavenýc z neceloročníc at na normálovou teplotu je, že opřeu nelze stanovit oinu ročnío maxima v tomto iagramu. Ta přitom v metoice teplotníc přepočtů raje ůležitou roli. U TDD platnýc pro celý kalenářní rok totiž platí záklaní zásaa - TDD opovíající normálové teplotě mají v oině maxima onotu, TDD opovíající skutečné teplotě mají v oině maxima onotu olišnou o. Při řešení tooto problému se postupuje tak, že se využije známýc (říve sestavenýc) TDD a jejic teplotníc závislostí. Provee se jejic přepočet na skutečné teploty pro nově posuzované obobí (přeem musí být samozřejmě převeeny na správný kalenář). Lze tak získat jakousi projekci starší verze TDD o nově posuzovanéo obobí, se kterou lze porovnávat nově stanovené TDD. Rozíly mezi porovnávanými průběy jsou pak přímo způsobeny pouze samotným vývojem ve tvarec TDD (který může mít různé příčiny), ale zjenoušeně se přepokláá, že vliv teplot na tvar TDD je v obou průbězíc soný. Díky tomuto přepoklau lze nově získané TDD přepočítat na sonou energii, jakou má i projekce staršíc TDD v nově posuzovaném obobí. Nově získané TDD stanovené pro skutečné teploty jsou tímto způsobem ukotveny a nyní je už lze přepočítat na normálové teploty. Popsané řešení se zpracovatelům v praxi již několikrát osvěčilo, osažené výsleky jsou ostatečně onověrné. Přesto je obré zopakovat, že výše uveený postup zpracovatelé považují za náraní řešení sloužící pouze při analýzác TDD sestavenýc z at pouze části kalenářnío roku. Při získání celoročníc at už tyto postupy opaají a přepočty TDD probíají stanarní cestou. V okamžiku, ky existují navzájem porovnatelné průběy platné pro stejné obobí (ať už přepočtené na normálovou nebo na skutečnou teplotu), přicází na řau numerické onocení poobnosti tvarů. Zpracovatelé využívají přeevším koeficient korelace, jeož efinice byla v minulosti vícekrát prezentována. Dalším možným onocením je kritérium tvarové soy, spočtené jako průměr z absolutníc onot oinovýc ocylek obou průběů, které jsou přitom přeem relativizovány svými střeními onotami (musí tey mít sonou energii iagramu). Kažé z těcto vou onocení je zaměřeno trocu jiným směrem. Zatímco koeficient korelace zoleňuje i celkovou (lineární) poobnost průběů v elším časovém úseku, tvarová soa ukazuje pouze průměrnou onotu, ale nic neříká o onotác ocylek, ze kterýc je průměr spočten. Proto je ze voné ále sleovat rozložení (četnosti) těcto oinovýc ocylek v aném časovém obobí. Dalším vlivem, který je nutno obecně při vzájemném porovnávání respektovat, je vliv sezónnosti. Přeevším u TDD s přímotopným carakterem je tento vliv patrný. V zimním či přeconém obobí je mnoem obtížněji osažitelná tvarová poobnost, než je tomu v letním obobí. Proto je při vyonocování průběů ůležité porovnávat jen v tomto smyslu srovnatelné onoty. Konkrétně ze lze jako příkla uvést násleující tabulku 2.2. V ní jsou sournně uveeny průměry ze vzájemnýc korelací mezi jenotlivými TDD (tey mezi jenotlivými tříami TDD - onoty by měly být co nejnižší), vytvářenými v různě vybranýc obobíc. Srovnávat ovšem lze pouze onoty osažené vžy v prvníc 6 měsícíc konkrétnío roku. Honoty v prostřením sloupci bývají zpravila vyšší (směroatný je přeevším první řáek za celou ČR), neboť již obsaují i letní leen 25 Strana

15 obobí, ky se přeevším u přímotopnýc TDD smazávají rozíly, což se projeví i v uveenýc průměrnýc onotác za všecny TDD. Tab. 2.2 POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ KORELČNÍCH NLÝZ průměrná korelace mezi TDD ata za 6 měsíců roku 23 ata za 9 měsíců roku 23 ata za 6 měsíců roku 24 ČR STE JČE PRE ZČE SČE VČE JME SME Na závěr této kapitoly se á říci, že v průběu celéo obobí, ve kterém již probíají analýzy TDD, se již značně ustálily některé obecné postupy zpracovatelů v této oblasti. Přesto s tím, jak rycle se vyvíjí situace v užití TDD v samotné praxi, bue v buoucnu potřebné v interníc analýzác zoleňovat i nové vlivy a poznatky. 2.2 METODIK PŘEPOČTU TDD N VENKOVNÍ TEPLOTY V této kapitole je uveená kompletní metoika teplotníc přepočtů pro TDD ČR, a to ve stejném znění, v jakém je i veřejně ostupná na internetovýc stránkác společnosti OTE, a. s. Proto ze také značení obrázků a tabulek neopovíá číslu aktuální kapitoly Cílem překláané metoiky je efinovat konkrétní algoritmy pro přepočet TDD stanovenéo pro normálové průměrné enní teploty na TDD respektující skutečné enní průměrné teploty. Je tey o stanovení koeficientu, který bue platný pro aný obconí en a bue respektovat vliv skutečné teploty v aném ni na zatížení. Tímto koeficientem se vynásobí 24 oinovýc onot normalizovanéo TDD a stanoví se tak TDD přepočtený na skutečnou průměrnou teplotu. Pro stanovení postupu přepočtu normálovéo TDD na skutečný TDD se musí vycázet z postupu vytváření TDD, ky se stanovuje normálový TDD z TDD sestavenéo z naměřenýc at za ucelené obobí v minulosti. Ze se stanovují záklaní vazby mezi teplotou a zatížením, reprezentovaným TDD. Možná je poněku nezvyklé, aby se při přepočtu leal vzta mezi teplotou a průběem bezrozměrnýc čísel (TDD), ale je třeba si uvěomit, že je to svým způsobem také průbě zatížení, vyjářený pouze v relaci. Platnost faktu, že vazba mezi teplotou a aným TDD je soná jako vazba mezi teplotou a oběrem stanoveným na záklaě tooto TDD, byla zpracovateli ověřena. Mění se pouze její číselné vyjáření, a to přímo úměrně s osazenou energií iagramu (spotřebou). Obecně se tey á říci, že výsleky postupu v přípaě, ky se nejprve přepočte TDD a teprve pak se z něj získá konkrétní oběr, jsou soné výslekům postupu, kyby se nejprve získal z TDD oběrový iagram a ten se teprve přepočítal na skutečné teploty. leen 25 Strana 2

16 2.2. Postup při stanovení normálovýc TDD Záklaem při tomto postupu je ekompozice průběu zatížení na více složek (průběů) s jasně efinovaným vztaem k teplotě. Tyto složky jsou efinovány pomocí regresní rovnice, jejíž konkrétní pooba vyjařuje konkrétní vzta zatížení na teplotě. Protože nelze přeem stanovit, jaká funkční závislost zatížení na teplotě bue pro aný TDD carakteristická, je třeba posuzovat více typů regresníc rovnic. V tomto přípaě jsou záklaní typy regresníc rovnic známy z řešení obobné problematiky, a to z přepočtů iagramů zatížení celé elektrizační soustavy. Na záklaě regresní analýzy se pak stanoví konkrétní onoty regresníc koeficientů u těcto rovnic a spočtou se TDD, které v sobě zarnují přeem jasně efinované vazby na teplotu, ieálně moelované funkčními závislostmi. Jestliže tyto matematicky namoelované oay TDD ostatečně korelují se svými přeloami, pak lze teoreticky prolásit stanovené vazby zatížení na teplotě za prokázané. Pro oplnění je však třeba ále uvést, že ůležitým přepoklaem pro správnost výstupů z regresníc analýz je vzájemná nezávislost vstupníc veličin, pro které současně leáme funkční závislost se zatížením Typy regresníc rovnic Násleně buou popsány záklaní typy regresníc rovnic a na obrázcíc až 3 buou ilustrovány iealizované funkční závislosti mezi teplotou a zatížením.. Lineární regresní rovnice TDD ODH = K + k D + k T + k T () p p sk sk přípaně její (z poleu aplikace rovnocenná) moifikace TDD ODH = K + k D + k T + k T T ) (2) p p sk ( sk p ke: TDD ODH enní průměrná onota oaovanéo (teoretickéo) průběu TDD K k D k p konstantní složka nezávislá na teplotě regresní koeficient trenu pořaí ne v roce regresní koeficient normálové teploty T p k sk T sk enní průměrná onota normálové teploty regresní koeficient skutečné teploty (příp. rozílu skutečné a normálové teploty) enní průměrná onota skutečné teploty leen 25 Strana 3

17 OBR.. VZTH SKUTEČNÉ TEPLOTY ZTÍŽENÍ DLE LINEÁRNÍ REGRESNÍ FUNKCE Zatížení (TDD ODH ) T sk B. Polynomická regresní rovnice 3. řáu TDD ODH = K + k D + k T + m T + m T + m T (3) p p 2 3 sk 2 sk 3 sk přípaně její moifikace TDD ODH = K + k D + k T + m (4) p p 2 3 ( Tsk Tp ) + m2 ( Tsk Tp ) + m3 ( Tsk Tp ) ke kromě již říve popsanýc proměnnýc jsou: m, m regresní koeficienty jenotlivýc složek (řáů) polynomu m2, 3 leen 25 Strana 4

18 OBR..2 VZTH SKUTEČNÉ TEPLOTY ZTÍŽENÍ DLE POLYNOMICKÉ FUNKCE Zatížení (TDD ODH ) T sk C. Moifikovaná exponenciální regresní rovnice (s využitím logistické trenové funkce; S - křivka) TDD = ODH K k D k p Tp kn. 5 (5) + exp přípaně se zarnutím vlivu normálovéo svitu ( k ( )) b k Tsk TDD = ODH K k D k p Tp ks S p kn. 5 (6) + exp nebo se zarnutím vlivu normálovéo i skutečnéo svitu TDD ODH = K + k D + k + k n + exp p T p + k s S p + ( k ( )) b k Tsk.5 ( k ( ( ( )) ( ) ) b k Tsk abs a Ssk S p a (7) ke kromě již říve popsanýc proměnnýc jsou: k n k k b S p regresní koeficient uávající amplituu nelineární složky regresní koeficient uávající teplotu v inflexním bou nelineární funkční závislosti regresní koeficient uávající ryclost nasycení nelineární složky enní průměrná onota normálovéo svitu S sk enní průměrná onota skutečnéo svitu k s regresní koeficient normálu svitu leen 25 Strana 5

19 a regresní koeficient uávající váu skutečnéo svitu k teplotě OBR..3 VZTH SKUTEČNÉ TEPLOTY ZTÍŽENÍ S VYUŽITÍM EXPONENCIÁLNÍ FUNKCE Zatížení (TDD ODH ) (.5 pro k n = ) k T sk ( -.5 pro k n = ) Popis postupu a osažené výsleky Úvoem je třeba říci, že násleující postupy byly nejprve proveeny pro celostátní TDD sestavené pro obobí leen až září roku 23, tey pouze pro evítiměsíční obobí roku. Po vytvoření TDD platnýc pro ucelený kalenářní rok 23 se potřebné kroky řešení zopakovaly tak, že výslekem jsou již jasně efinované a konečně platné vztay a koeficienty. Výsleky osažené v obou přípaec byly obobné. Data o celostátníc enníc průměrnýc teplotác roku 23, stejně jako celoroční průbě celostátníc enníc normálovýc teplot, mají zpracovatelé k ispozici o ČHMÚ. Pro veškeré alší postupy byly průběy normálovýc a skutečnýc teplot vylazeny, a to pole násleujícío vztau (8): T vy _ i = Ti + Ti + Ti Ti 8 + Ti Ti T i T i T i T i 7 + ke T _ je spočtená vylazená teplota ve ni i vy i T i T i 9 jsou teploty ve ni i až postupně ve ni i-9 Pro praktické použití (pro ostatečnou přesnost) postačí zarnout o vzorce prvníc eset uveenýc členů součtu (poslení teploty je využito ze ne i-9). Vylazením teplot se respektuje vliv určité časové setrvačnosti v obecné závislosti zatížení na venkovní teplotě. Dosauje se tak zpravila lepšíc korelačníc vazeb mezi skutečným průběem leen 25 Strana 6

20 zatížení a průběem zatížení oaovaným na záklaě regresníc moelů, což zpracovatelé prakticky ověřili. Na obr..4 jsou uveeny celoroční průběy normálové teploty, a to jak ve výcozí poobě, tak ve vylazené poobě. Doplněny jsou i příslušné průběy skutečné teploty v roce 23. OBR..4 POSUZOVNÉ PRŮBĚHY TEPLOT [ C] inex ne v roce teplotní normál teplotní normál vylazený skutečnost roku 23 skutečnost roku 23 vylazená Protože ČHMÚ je scopen spolelivě oávat kvalitní ata o teplotě pouze na úrovni enníc průměrů, jsou i ze vstupníc oinovýc průběů TDD pro alší postup spočteny enní průměry TDD. Úaje o oinovýc zatíženíc jsou přitom vztaženy k letnímu a zimnímu času. Teoreticky je samozřejmě možné leat i vazby oinovýc onot TDD a enníc průměrnýc teplot, tento postup je však z poleu množství at a složitosti výpočtu náročnější. Navíc uveená vazba nemusí mít ve všec přípaec ostatečnou stabilitu. Zpracovatelé přesto uveený postup výpočetně ověřili a na záklaě výsleků je možné konstatovat, že výsleky přepočtu jsou téměř soné se stanarním postupem pole enníc průměrů TDD. V posleníc vou uveenýc regresníc rovnicíc (s označením (6) a (7)) se kromě teplot onotí i vliv svitu. nalýzy v tomto směru tvoří spíše oplnění celé problematiky, neboť kvalitní úaje o svitu ČHMÚ nemá k ispozici, a proto není scopen takové úaje ve stanarním provozu aplikace TDD poskytovat. Zpracovatelé při analýzác využili úaje naměřené pouze z několika izolovanýc měřícíc stanic v celé ČR. Svoji kvalitou se tak zřejmě nemoou srovnávat s výše popsanými teplotními úaji. Navíc ze sleované úaje popisují spíše oblačnost v anýc měřícíc místec, problémem pak je stanovení skutečnýc a normálovýc onot za celou ČR. Při analýzác a stanovování regresníc koeficientů jenotlivýc rovnic přispívá ke zvětšení korelace (a tím ke zpřesnění moelu) rozělení roku na carakteristická časová obobí. Nejúčelněji se jeví rozělení na pracovní ny, soboty a neěle. Po pojmem sobota je přitom obecně efinován nepracovní en po pracovním nu, neěle zarnuje kažý nepracovní en násleující po nepracovním nu. S využitím těcto efinic se příslušně rozčlení i sváteční ny v průběu roku. leen 25 Strana 7

21 Při analýzác TDD pro celoroční obobí bylo posuzováno také ělení roku na pracovní a nepracovní ny (soboty+neěle). Pro evítiměsíční obobí byla navíc posuzována násleující ělení časovéo úseku: zima (kalenářní měsíce leen a únor), přecoové obobí (březen, uben, září) a léto (květen až srpen). Uveená rozělení časovéo obobí veou k rozělení na více samostatnýc úlo, z nicž teoreticky moou vzejít různá řešení nejen z poleu samotnýc regresníc koeficientů, ale i z poleu samotnéo výběru typu rovnice. Při leání regresníc koeficientů se o výpočtů nezarnují onoty z obobí Vánoc (tj až ), ky jsou průběy TDD z pocopitelnýc ůvoů olišné o zbytku roku. Při samotnýc přepočtec se však TDD samozřejmě přepočítávají i v tomto obobí. Pře popisem osaženýc výsleků a jejic komentářem je ještě třeba uvést, že popsaná rozělení časovéo úseku nemají vliv na vstupní onoty veličiny D, která je efinována jako inex ne v průběu celéo roku. Regresní koeficient (nezávislý na teplotě) opět v průběu celéo roku. k potom vyjařuje tren (pokles či nárůst) zatížení Jak již bylo uveeno, regresní analýza byla postupně proveena pro všecny typy regresníc rovnic () až (7). Pro zjištění korelačníc koeficientů u jenoucýc lineárníc rovnic se přímo využilo stanarní efinované matematické proceury Linregrese v prostřeí MS Excel, pro složitější nelineární regresní funkce byl vytvořen vlastní speciální programový moul s iteračním vyleáváním řešení. Po analýzác výslenýc regresníc koeficientů spolu s koeficienty korelace mezi oaovaným (spočteným) průběem enníc průměrů TDD a půvoním vstupním průběem enníc průměrů TDD se ukázalo, že nejlepší výsleky byly u všec semi posuzovanýc průběů TDD osaženy při použití moifikované exponenciální rovnice. Zlepšení, které nastalo zarnutím vlivu svitu v rovnici, už bylo nepatrné a na regresníc koeficientec se takřka neprojevilo. I vzleem k problémům při získávání úajů o svitu se proto zpracovatelé rozoli jenoznačně preferovat exponenciální rovnici ve tvaru (5). Co se týče rozělení časovéo úseku na jenotlivé výše efinované typy, obecně nepříliš voné se ukázalo rozělení na zimu, přecoové obobí a léto, ky koeficienty korelace osaovaly nízkýc onot. Vysvětlení spočívá v tom, že při tomto umělém rozělení se vytrácí (zvláště pro zimní a letní obobí) přímá vazba zatížení jak na skutečné teploty, tak i na normálové teploty ( vlaštovku ). Naopak nejlépe se z poleu osaženýc korelací jeví rozělení zvlášť na pracovní ny, soboty a neěle. Tuto variantu pak zpracovatelé v alším postupu preferují. Protože výstupů z regresníc analýz je celá řaa a na jejic uveřejnění ze není ostatečný prostor, je ále uveena pouze výslená tabulka. s regresními a korelačním koeficientem opovíající zvolené exponenciální rovnici (5). Jsou stanoveny pro roční TDD, jsou to tey již onoty, které jsou pro přepočty TDD oficiálně použity. Do buoucna se však očekává zpřesňování oficiálně používanýc onot na záklaě alšíc at z kontinuálnío měření vzorků. Na záklaě osaženýc výsleků lze vyvozovat určité závěry. Nejůře z poleu moelování teplotníc vazeb opala situace u TDD4 (omácnosti bez el. vytápění). Jelikož ze osažené koeficienty korelace osaují obecně velice nízkýc onot (viz tab..), a to u všec rozělení časovéo fonu a navíc nízkýc onot osauje i koeficient, který posuzuje vliv skutečné teploty na zatížení, je ze možné konstatovat, že nebyla prokázána funkční vazba mezi skutečnou teplotou a zatížením. Vzájemný vzta skutečné teploty a zatížení se ze jeví jako náoný. Průbě proložené funkce se při leání těsnějšíc korelačníc vazeb mění na lomenou přímku (koeficient k b nekonverguje, blíží se nekonečnu), která je takřka rovnoběžná s teplotní osou k n leen 25 Strana 8

22 (nezávislost na teplotě). Doporučení zpracovatelů je TDD4 nepřepočítávat na teploty, protože není ostatečně prokázána funkční vazba mezi teplotou a zatížením u tooto typu TDD. Z uveenéo ůvou se v příštím popisu omezíme pouze na ostatní TDD. U TDD a TDD2 jsou korelační vazby slabé jen při nerozělení časovéo fonu na efinované úseky. Potom např. u TDD také neocází ke konvergenci řešení (přímkový carakter, velice nízký -> skoro žáná závislost na teplotě). Jestliže však posuzujeme samostatně pracovní ny, soboty a neěle, potom korelace osaují uspokojivýc onot. Obecně se tak prokazují olišné vazby teploty a zatížení v pracovníc nec, a v nepracovníc (sobotác a neělíc). vše pracovní soboty soboty+neěle neěle V alším textu se již lze věnovat porobnému popisu situace u jenotlivýc TDD. Tab.. VÝSTUPY REGRESNÍ NLÝZY PRO VYBRNOU REGRESNÍ FUNKCI Exponenciální bez svitu kn kp k K kb ko Korelace TDD nekonv TDD TDD TDD nekonv TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD nekonv TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD nekonv TDD TDD TDD TDD TDD TDD TDD nekonv TDD TDD TDD k n TDD (sazby C, C2, C3) Na násleujícíc obrázcíc bue zobrazen průbě zatížení (v onotác TDD) v závislosti na teplotě, a to zvlášť pro pracovní ny, soboty a neěle. V grafec bue vžy patrné rozložení jenotlivýc boů skutečná teplota vs. skutečné zatížení, které opovíá nalezenému řešení regresní rovnice, tey regresním koeficientům v lineární části této rovnice (viz tab..). Uveené boy (tvořící jakési reziuum pro nelineární člen) jsou pak proloženy funkcí využívající exponenciálu (viz také obr..3), spočtenou pomocí zbylýc regresníc koeficientů (v nelineárním členu rovnice). Přesnost proložení ze přímo opovíá těsnosti korelační vazby mezi skutečným TDD a jeo leen 25 Strana 9

23 matematickým oaem. Zároveň lze z tvaru proložené funkce usuzovat na carakteristické vlastnosti vazby zatížení a skutečné teploty. Obr..4 VZB TDD N SKUTEČNOU TEPLOTU - PRCOVNÍ DNY.6.4 Honoty enníc průměrů TDD [ - ] reziuum proložená fce k n =.547 k b =.2654 k =.5725 kor = Skutečná průměrná teplota [ C ] Obr..5 VZB TDD N SKUTEČNOU TEPLOTU - SOBOTY.6.4 Honoty enníc průměrů TDD [ - ] reziuum proložená fce k n = k b = k = kor = Skutečná průměrná teplota [ C ] leen 25 Strana 2

24 Obr..6 VZB TDD N SKUTEČNOU TEPLOTU - NEDĚLE.6.4 Honoty enníc průměrů TDD [ - ] reziuum proložená fce k n = -.55 k b = k =7.456 kor = Skutečná průměrná teplota [ C ] Jak je z obrázků patrné, carakter závislosti je navzájem osti olišný. Zatímco u pracovníc nů je závislost traiční, tzn. se vzrůstající teplotou v určitém rozmezí zatížení (TDD) klesá, u sobot a neělí je zatížení nezávislé na teplotě, až teprve o vyššíc průměrnýc teplot s teplotou roste. Tomu opovíá záporná onota koeficientu k n, který vyjařuje otočení a amplituu nasycení ané závislosti. Jestliže má např. pro pracovní ny onotu rovnu,547, znamená to, že závislost osáne amplituy nasycení v onotě ±,547 / 2 (pro klanou a zápornou část onot), což činí ±,2523 přímo v onotác TDD (viz obr..4). Maximální teoretická změna TDD s teplotou tey bue asi 5 % z maxima TDD. Mezi zobrazenými závislostmi o sobotác a neělíc panuje poobnost přeevším v ukazateli k, který přestavuje teplotu v inflexním bou závislosti. Dosti se však liší jak amplituou nasycení k n, tak v ryclosti nasycení k b. Zpracovatelé považují nárůst zatížení při vysokýc teplotác u TDD zůvonitelný tím, že o sobotác a neělíc v letním obobí je ze zatížení ve velké míře vyvoláno přeevším klimatizací a coem claícíc a mrazícíc zařízení. Kontrolou měřenýc vzorků v této skupině se zjistil poměrně vysoký procentní poíl restaurací, otelů, obcoů s potravinami, kanceláří a úřaů na celkové spotřebě všec vzorků. Nicméně přesto se bue v tomto směru i v buoucnu situace vyonocovat znovu, bue přitom již k ispozici elší časová řaa naměřenýc úajů, takže se nynější první závěry moou potvrit nebo vyvrátit. Jestliže aplikujeme zjištěnou závislost o sobotác a neělíc o praxe přepočtů TDD na teploty, neznamená to jejic výrazné změny, neboť koeficient k n je poměrně nízký (způsobí limitně asi 5,5% změnu TDD o neělíc, a to pouze v letním obobí při vysokýc teplotác ostatečně olišnýc o normálu). TDD2 (sazby C24, C25, C26, C34, C35, C36) leen 25 Strana 2