7. Migrace. pak přibývala velká města, a nyní už jde jen o urbanistické obvody Prahy.
|
|
- Růžena Staňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Kapitola 7 Migrace 7. Migrace Migrace je jakousi Popelkou mezi procesy, které tvoří reprodukci populace věnuje se jí mnohem méně pozornosti než úmrtnosti a porodnosti. Důvod je asi jednoduchý, zdá se, že nevykazuje žádné tak výrazné zákonitosti, jako úmrtnost a plodnost, které jsou pro proces vymírání a rození rozhodující, a poskytuje tudíž málo možností pro jejich zkoumání a pro predikci. Začněme mezinárodním vymezením migrace: přestěhování je změna místa obvyklého pobytu spojená se založením nového života. Tím založením nového života se míní vybudování nových společenských vazeb a tato douška je tam z jednoduchého důvodu abychom mezi migranty nemuseli počítat kočovníky, kteří místo obvyklého pobytu neustále mění; přitom však žijí stále v prakticky stejné komunitě, tedy jako by se nikam nestěhovali. Také se tím samozřejmě vyloučí krátkodobé přesuny a krátké přesuny v rámci jedné lokality. Při takových přesunech také lidé neruší dosavadní společenské vazby a nebudují jiné. Uvedené víceméně vágní vymezení ovšem statistika potřebuje upřesnit, potřebuje stanovit jednoznačná kritéria, co ještě za přestěhování považovat a co už ne. Protože u nás (na rozdíl od mnoha jiných zemí) existuje tak zvané místo trvalého pobytu, tj. místo, kde je jedinec oficiálně přihlášen, nemá naše statistika s vymezením místa obvyklého pobytu problém považuje za ně místo trvalého pobytu. Ovšem s pádem policejního státu ztratilo místo trvalého pobytu trochu na významu už Vás nikdo nenutí abyste se přihlašovali a odhlašovali, pokud někam odjedete (dříve jste se museli například při prázdninovém pobytu přihlásit na Místním národním výboru), a ani nikdo nekontroluje, zda na místě trvalého pobytu skutečně bydlíte. Statistika migrace tak ztrácí na přesnosti, ale předpokládá se, že neohlašování změny místa pobytu není masová záležitost, takže se statistika migrace považuje z tohoto pohledu za relativně spolehlivou (zdůrazněme sousloví z tohoto pohledu). Jen na okraj dodejme, že tam, kde neexistuje institut trvalého pobytu, si statistika vypomáhá různým způsobem například ve Spojeném království je statistika migrace založena na přihlašování k lékaři; předpokládá se, že většina chodí k lékaři v místě, kde obvykle pobývá. Pro statistiku musíme také jednoznačně vymezit, kdy ještě budeme předpokládat, že dochází k založení nového života, a kdy už ne. Naše statistika předpokládá, že k založení nového života dochází při přestěhování do jiné obce, zatímco změna trvalého bydliště v rámci obce se do statistiky migrace nepočítá (a nepovažuje se tudíž za přestěhování ve statistickém smyslu). Výjimkou je Praha, kde se za přestěhování považuje i změna trvalého bydliště na jiný urbanistický obvod (zatímco změna trvalého bydliště v rámci urbanistického obvodu nikoli). 17 Když předchozí poznámky shrneme, můžeme konstatovat, že česká statistika považuje za přestěhování změnu trvalého bydliště na jinou obec či na jiný urbanistický obvod Prahy. Aniž bychom to explicitně řekli, zabývali jsme se jen tak zvanou vnitřní migrací, tedy migrací v rámci České republiky (obecně se ovšem vnitřní migrací rozumí migrace v rámci nějakého území, nemusí jít vždy o celý stát). Pro zahraniční migraci je třeba stanovit trochu odlišná kritéria. Nemá smysl hovořit o místě trvalého pobytu a o jeho změně na jinou obec, důležitější je časové hledisko. Lidé, kteří přijíždějí jen na krátkodobý pobyt, zde zřejmě nový život nezákládají. OSN vydala doporučení, které klasifikuje pohyb osob do pěti kategorií. První jsou osoby v pohybu, čímž se rozumí pendleři a osoby v tranzitu; ty jsou samozřejmě pro migraci nezajímaví. Další jsou návštěvníci, turisté a osoby na pracovních cestách; ani ti nejsou pro migraci 17 Tato definice se v posledních desetiletích několikrát měnila nejprve šlo o správní obvody Prahy (a Bratislavy), pak přibývala velká města, a nyní už jde jen o urbanistické obvody Prahy. 41
2 Migrace Kapitola 7 zajímaví. Ze statistiky migrace jsou tradičně vyloučeni diplomaté, konzulární pracovníci a příslušníci ozbrojených složek (ti obvykle sídlí na exteritoriálním území) a samozřejmě nomádi. Další jsou osoby s nejasnou délkou pobytu, jako jsou žadatelé o azyl, nelegální migranti a osoby čekající na deportaci; ti se také do statistiky migrace nezahrnují. Konečně poslední skupinou jsou studenti, stážisté, pracovníci, pracovníci mezinárodních organizací, lidé s právem volného usídlení, osoby trvale se usazující, osoby připojující se k rodině nebo zakládající rodinu a uprchlíci ti všichni by za jistých podmínek mohli být považováni za migranty, kteří se zahrnou do statistiky migrace. Pro naši statistiku jsou těmito podmínkami druh a délka pobytu. Druh a délka pobytu souvisí s kategoriemi, do nichž jsou cizinci řazeni (cizincem se podle zákona se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky 18 ; pro osoby s českým občanstvím se dá bez problémů použít stejné vymezení jako pro vnitřní migraci). Cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky, se dělí do následujících kategorií: Cizinec, kterému byl na území České republiky udělen azyl, je azylant. Azylant je osobou s trvalým pobytem, o které se předpokládá, že zde chce zůstat a že po určité době požádá o české státní občanství. (Azylant nemá aktivní ani pasivní volební právo a nevztahuje se na něj branná povinnost.) Tito cizinci jsou do statistiky migrace zahrnuti. Imigranty se stávají v okamžiku udělení azylu. Žadatelem o azyl je cizinec, který podal žádost o udělení azylu či projevil úmysl požádat o azyl, třebaže žádost dosud nebyla sepsána. Žadatelé o azyl nejsou v průběhu řízení integrováni do společnosti, nejsou tedy ani zahrnuti do statistiky migrace. Osoby na dočasném útočišti také nejsou zahrnuti do statistiky migrace, protože jejich pobyt na území České republiky je definován jako přechodný a dočasný. (Dočasné útočiště může vyhlásit usnesením vláda České republiky pro přesně definovanou skupinu osob z ohrožené oblasti v minulosti to byly Bosna, Kosovo a Čečensko.) U ostatních cizinců se rozlišuje délka pobytu cizinci pobývající na našem území po dobu do 90 dnů a cizinci s vízem nad 90 dnů se do statistiky migrace nezapočítávají, zatímco cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (tím se rozumí pobyt delší než jeden rok) či s povolením k pobytu (tím se rozumí trvalý pobyt) už ano. Komplikaci do tohoto logického vymezení vnáší cizinci-občané Evropské unie. Ti mohou požádat o povolení k přechodnému pobytu, hodlají-li na našem území strávit více než tři měsíce, ale už se nedá rozlišit, jestli tu hodlají či nehodlají zůstat déle než rok. Proto jsou v okamžiku udělení povolení k přechodnému pobytu trochu nelogicky považováni za imigranty. Z předchozího textu vyplývá, že za přistěhování cizince do České republiky se považuje získání povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu, u občanů zemí Evropské unie pak i získání povolení k přechodnému pobytu (vnější migrace občanů České republiky je definována stejně jako vnitřní migrace na základě změny místa trvalého pobytu). Z předchozího také vyplývá, že statistika migrace asi přesně neodpovídá reálnému stavu. Navíc je obtížné získat korektní údaje o vystěhování. To ale není jen problém České republiky, jak dokumentuje tabulka na následující straně (ze zdrojů Eurostatu), kde jsou porovnány počty migrantů ze země A do země B, jak je eviduje země A a jak je eviduje země B. Například z České republiky se do Německa v roce 2002 vystěhovalo podle české statistiky asi osob, zatímco do Německa se z České republiky v témže roce podle německé statistiky přistěhovalo asi osob! 18 Není to tedy nutně osoba, která má cizí občanství. Jednotlivec může mít více občanství a cizincem je jen taková osoba, jejíž žádné občanství není české. 42
3 Kapitola 7 Migrace Rozdíly v evidenci migrace mezi vybranými evropskými zeměmi, 2002 Stěhování ze země do země CZ DK DE CY LV NL PL PO SI FI SE Česko imigranti emigranti Dánsko imigranti emigranti Německo imigranti emigranti Kypr imigranti emigranti Lotyšsko imigranti emigranti imigranti Nizozemsko emigranti Polsko imigranti emigranti imigranti Portugalsko emigranti Slovinsko imigranti emigranti Finsko imigranti emigranti Švédsko imigranti emigranti Druhým problémem statistiky migrace je srovnatelnost v čase, protože za posledních 10 let se několikrát měnila legislativa (tedy i vymezení jednotlivých pojmů) a měnil se i způsob evidence a získávání údajů. To názorně dokumentuje následující obrázek (výrazné změny z roku na rok jsou důsledkem zmíněných změn, nikoli skutečné změny intenzity migrace) Počty imigrantů, emigrantů a saldo migrace, Česká republika Třetím problémem je nelegální migrace. Pojem nelegální migrace můžeme chápat dvojím způsobem: jednak obecně jako migraci, která neodpovídá předpisům, jednak tak, jak ji chápe naše statististika, totiž jen jako zjištěná překročení předpisů. Ve statistice se pod nelegální migraci zahrnuje jednak porušení pobytového režimu (to znamená nelegální pobyt na území naší republiky), jednak překročení státní hranice nedovoleným způsobem (oběma směry a nejen cizinci, ale i občany České republiky). Je zřejmé, že zjištěná překročení státní hranice do migrace jen těžko můžeme zahrnout, zejména, jde-li o občany České republiky. Zjištěná porušení pobytového režimu do jisté míry vypovídají o minulé nelegální migraci, můžeme si z nich tudíž jakýsi obrázek udělat (bude neúplný, jistě je mnoho případů, které pozornosti policie uniknou). 43
4 Migrace Kapitola 7 V roce 2003 evidovala statistika případů nelegální migrace, z toho bylo případů nedovolené překročení státní hranice (v 16 % občany České republiky) a případů porušení pobytového režimu. Z hlediska zkoumání migrace je zajímavých těch porušení pobytového režimu to jsou ti, kteří do České republiky skutečně imigrovali a žili tu. Zajímavé je, že toto číslo ročně se od roku 2000 prakticky nemění. Vypovídá to o tom, že nelegální migrace tvoří významnou část celkové migrace (odhadovat nezjištěnou ilegální migraci je ošidné, ale vágní vymezení významná část je asi na místě). Po vymezení migrace můžeme zkusit posoudit její úroveň a strukturu a její změny v čase. Posuzování to bude muset být opatrné, protože jak bylo vidět na údaje se lze spolehnout jen z části. Vývoj v čase je patrný z obrázku na předchozí stránce. Počty evidovaných migrantů od roku 2000 výrazně narostly, ale důraz bude spíše na slůvku evidované. Že by od roku 2000 migrace tak rychle narůstala, je málo pravděpodobné. Mohli bychom ale předpokládat, že po čtyřech letech už by nedostatky ve zjišťování mohly být z větší části odstraněny, a údaje za rok 2003 bychom mohli považovat za relativně spolehlivé. V tomto roce se do České republiky přistěhovalo necelých 60 tisíc osob a vystěhovalo se více než 30 tisíc osob. Saldo migrace tak vychází asi 25 tisíc osob. Vzpomeneme-li si na tabulku porovnávající údaje o migraci mezi dvěma zaměmi z obou zemí, pak bychom asi měli saldo snížit, protože řada emigrantů zřejmě není naší statistikou zachycena řekněme, že by mohlo být okolo 20 tisíc (možná i méně). Jak to odpovídá střední variantě prognózy ČSÚ? Dalo by se říci, že není daleko od reality, a také se dá říci, že celý scénář migrace je reálný (předpokládal pravidelný roční přírůstek migrací ve výši 25 tisíc osob). Bylo by ale možné, že by saldo migrace v budoucnu rostlo? Pro odpověď se musíme vrátit k teorii. Holandský demograf van de Kaa jeden z autorů teorie druhého demografického přechodu si všiml, že v průběhu demografického vývoje se mění určitým způsobem nejen úmrtnost a plodnost, ale že zřejmě i migrace se chová zákonitě. Zdá se, že migrace hraje roli vyrovnávacího faktoru převyšuje-li porodnost úmrtnost, je saldo migrace záporné, v opačném případě je kladné. Dokumentoval to na schématu (viz dole), kde zachytil typický vývoj porodnosti, úmrtnosti a migrace během prvního a druhého demo- 50 Typické změny porodnosti, úmrtnosti a migrace v průběhu prvního a druhého demografického přechodu demografický přechod 2. demografický přechod úmrtnost porodnost celková přírůstkovost migrace -10 přirozená přírůstkovost (= porodnost úmrtnost) 44
5 Kapitola 7 Migrace grafického přechodu (probíhaly zhruba v posledních dvou stech letech, v každé populaci ale v jinou dobu). Migrace tedy vyrovnává i když ne úplně přirozený přírůstek. Jestliže tedy obyvatelstva v nějaké zemi ubývá, zdá se pravděpodobné, že v této zemi vzroste imigrace, která bude zaplňovat volný prostor. Imigrace bude logicky pocházet ze zemí, kde obyvatelstva naopak přibývá. Vezmeme-li to z globálního hlediska, pak můžeme v příštích desetiletích očekávat poměrně silnou migrace z jižní polokoule na severní, tedy i do Evropy, a tedy i do Česka. Vrátíme-li se k úvahám o migraci v části 5.3, pak bychom měli ještě doplnit, že i při modifikované střední varianty prognózy ČSÚ, kdy jsme předpokládali nárůst salda migrace až na ročně, bude obyvatelstva České republiky ubývat v roce 2050 klesne na 9,5 milionů osob. Z tohoto pohledu tedy předpoklad o nárůstu salda migrace na osob ročně není nereálný; možná by se dalo i říci, že je podhodnocený. Zatím jsme se nijak nezabývali strukturou migrantů. Je přitom důležité, jestli se jedná o osoby mladší či starší. Zajímavý jistě bude i zdroj migrantů, tedy země, ze kterých přicházejí. Obecně vykazuje věková struktura migrantů (a teď jde spíše o vnitřní migraci) víceméně pravidelné rysy: má tři vrcholy jeden v dospělém věku, jeden v dětském věku, což jsou děti stěhující se se svými rodiči, a jeden v poproduktivním věku, neboť lidé se často po ukončení ekonomické aktivity stěhují do míst, kde chtějí v klidu strávit zbytek života. Migrace do České republiky má ale jiný charakter, jak dokumentuje následující obrázek. Osoby v produktivním věku výrazně převyšují nad dětmi a chybí vrchol ve skupině poproduktivních (výkyv u žen kolem padesátky není jasný jsou to mladé babičky, kterépřijíždějí pomáhat mladým?). Je zřejmé, že tato struktura výrazně omlazuje skupinu produktivních, ale do budoucna (až zestárne) bude představovat nemalou ekonomickou a sociální zátěž. Jsou dvě naděje, že by se situace mohla změnit jednak cizinci většinou přicházejí bezdětní a teprve po usazení by mohli zakládat rodinu, jednak by se charakter migrace mohl v budoucnu změnit k normálu. Tomu by napovídaly i důvody, proč cizinci na našem území pobývají z více než poloviny jsou důvodem studium, zaměstnání a ostatní ekonomické aktivity Věková a pohlavní struktura cizinců s délkou pobytu nad 1 rok k dlouhodobý pobyt trvalý pobyt dlouhodobý pobyt
6 Migrace Kapitola 7 Zbývá poslední, spíše jen zajímavý aspekt odkud k nám cizinci přicházejí? K žilo u nás cizinců s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo s dlouhodobým pobytem a z nich 31 % pocházelo z Ukrajiny, 19 % ze Slovenska, 13 % z Vietnamu, 6 % z Polska a 6 % z Ruska; ostatní země původu představovaly vždy nejvýše 1 2 %. Když však vezmeme v úvahu jen trvalé pobyty (těch bylo ) dostaneme trochu pozměněný obrázek: nejvíce cizinců se u nás usadilo z Vietnamu (21 %), následuje Slovensko (17 %), Ukrajina (13 %), Polsko (12 %), Rusko (6 %) a Německo (4 %); ostatní už nepřekročí 2 %. Pomineme-li Vietnam, odkud se k nám lidé přistěhovali většinou ještě za socialismu, přicházejí migranti převážně ze sousedních zemí. Pak nepřekvapí, že je tolik dlouhodobých pobytů (v relaci k trvalým pobytům) a že přicházejí často bez dětí domů to mají kousek. Taková situace se ale nemůže udržet dlouhodobě dá se předpokládat, že ekonomická situace se postupně vyrovná a pak začnou převažovat imigranti ze vzdálených zemí, kde bude přebytek obyvatelstva, a pak bude patrně i věková struktura přistěhovalých více odpovídat obvyklé věkové struktuře migrantů. 46
7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,
7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo
VícePROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována
VíceCizinci v České a Slovenské republice po roce Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci
Cizinci v České a Slovenské republice po roce 2000 Pavel Ptáček, Pavel Roubínek katedra geografie PřF UP v Olomouci Lucembursko Švýcarsko Lotyšsko Kypr Estonsko Španělsko Irsko Rakousko Německo Řecko Itálie
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,
7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,
7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceSOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE
SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČEÉ REPUBLIKY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI ZEMĚMI EU Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala Klíčová slova: Stárnutí obyvatelstva, biologické generace, index stáří, ekonomické generace,
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
VíceČesko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová
Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky
VícePROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070
Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
VícePrognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025
Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
VíceVývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,
VíceObr. 3: Počet a složení imigrantů do ČR v období let Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR , UK Praha, 2002, s.
Vývoj vnější migrace v ČR Hlavní tendence vývoje vnější migrace v ČR v průběhu 90. let 20. století V migraci přes hranice ČR lze v 90. letech odlišit tři etapy (údaje viz v tab. 7): 1. první etapa (1989-1992)
VíceKraj hlavní město Praha
Kraj hlavní město Praha Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Praha 8 Praha 18 Praha 19 Praha 17 Praha 6 Praha
Více2. Kvalita lidských zdrojů
2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní
Více1. DEMOGRAFICKÉ ASPEKTY ŽIVOTA CIZINCŮ
1. DEMOGRAFICKÉ ASPEKTY ŽIVOTA CIZINCŮ Vymezení pojmu a pobytu cizince v ČR Pobyt cizinců v ČR se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
VíceOdhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy
ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie
VíceAktuální populační vývoj v kostce
Aktuální populační vývoj v kostce Populace České republiky dlouhodobě roste. Od roku 2003 byl růst populace přerušen pouze jednou, v roce 2013. V roce 2016 obyvatel 1) ČR přibylo jak přirozenou měnou (počet
VíceDemografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze
SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD
VíceDemografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001
Demografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001 Zpracoval: Jiří Horník 820501/0077 E-mail: xhorj37@vse.cz Pro předmět: DEM201 - Základy demografie. LS 2003/2004 Květen 2004 Jiří Horník Obsah
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
VíceRole migrace v populačním vývoji shrinking city. příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK
Role migrace v populačním vývoji shrinking city příklad města Uherské Hradiště RICHARD HUBL, MILOSLAV ŠERÝ, VÁCLAV TOUŠEK Rámec příspěvku Analýza migrace bilance, migrační proudy, intenzita vazeb v období
VíceKOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ
KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ Daniel Chytil Tisková konference, 12. ledna 2017, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Na úvod Zdroje dat Ministerstvo vnitra, Ministerstvo
VíceHlavní demografické změny
Hlavní demografické změny Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura
Víceúp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)
Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku
VíceMigrace lidské společnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Migrace lidské společnosti VY_32_ INOVACE _06_102 Projekt MŠMT EU peníze středním
VíceJaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala
Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba
Více-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí
VíceStrategický plán rozvoje města Kopřivnice
2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,
VíceVĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY
LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2011 Obyvatelstvo Praha, 2011 Kód publikace: 104003-11 Č. j.: 00482/2011-7105 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2010 Zpracoval: Oddělení regionálních analýz a informačních
VíceCIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR
CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR Jarmila Marešová Abstrakt: Cizinci z třetích zemí, tzn. cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tvoří více než polovinu (58 % v roce
Více5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)
5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační
Více1. DEMOGRAFICKÉ ASPEKTY ŽIVOTA CIZINCŮ
1. DEMOGRAFICKÉ ASPEKTY ŽIVOTA CIZINCŮ Vymezení pojmu a pobytu cizince v ČR Pobyt cizinců v ČR se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
VíceÚvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016
Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016 ÚVOD Motivace Proč jsem tady? Zkušenosti s výukou češtiny jako druhého/cizího jazyka?
VícePrognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,
VíceCizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji
Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Počet cizinců v kraji se za 11 let zdvojnásobil Jihomoravském kraji žilo na konci roku 211 více než 36 tisíc cizinců, což představovalo dvojnásobek
Více3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,
3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceZeměpisná olympiáda 2008
Zeměpisná olympiáda 2008 Kategorie D okresní kolo Název a adresa školy: Okres: Jméno a příjmení: Třída: Datum:.. Praktická část autorské řešení Projekt Název projektu: Nelegální migrace přes státní hranice
VíceZákladní trendy aktuálního populačního vývoje ČR
Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého
VíceGEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje
GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce
VícePolitická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva
Politická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva 20.10.2008 PedF, katedra geografie 1 Národ a nacionalismus PedF, katedra geografie 2 Národ Historicky vzniklá stabilní skupina lidí
VíceDemografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.
Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období
Více2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
VíceGlobální problémy-růst lidské populace
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské
VíceInformace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 1 30. 5. 2011 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Olomouckém kraji v roce 2010 Utilization
Více3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY
3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob
VíceInformace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 1 10. 6. 2013 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Olomoucky Region in
Více2016 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 25.12.2016 V ČR pracuje jen malá část mladých Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2016 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204378
VíceInformace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Olomoucky Region in
VíceZlínský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Valašské Meziříčí Rožnov p. Hostýnem. Holešov.
Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Bystřice p. Hostýnem Valašské Meziříčí Rožnov p. Radhoštěm Holešov
VíceAktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů
Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů 1. demografická konference PhD. studentů demografie Budoucí demografický vývoj aneb užití demografických prognóz v praxi 26. 11. 2009 Populační
VíceTisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha
ŽIVOT CIZ ZINCŮ V ČR Daniel Chyti l Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/17 CIZINCI PODLE STÁTNÍHO OBČANSTVÍ (31. 12. 2010) Počty
VíceŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní
VícePrognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030
Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030 se zaměřením na věkové skupiny dětí do 6 let žáků základních škol Potenciálních žáků středních škol osob
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
VíceODHAD VÝVOJE FINANČNÍHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE
ODHAD VÝVOJE FINANČNÍHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Martina Miskolczi Abstrakt Článek obsahuje prognózu vývoje finančního zatížení
Více2014 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 02.02.2017 Život cizinců v ČR - 2014 Český statistický úřad; Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí 2014
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází
VíceDEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV
DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet
VíceČerpání zdravotní péče cizinci v roce 2002
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16.10.2003 61 Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2002 Podkladem pro zpracování dat o čerpání zdravotní péče cizinci
VícePrognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany
Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 1 12. 4. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2006 Utilization
VíceStárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí
Stárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Vývoj základních demografických charakteristik populace na území dnešní ČR
Více8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu
8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu Rok 2012 navazoval na dlouhodobé trendy u řady demografických procesů opět se zlepšovaly úmrtnostní poměry, což se projevilo na prodloužení střední délky
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 3. 6. 2011 Souhrn Utilization of Health Care by Foreigners in the Pardubický
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.
VíceÚstecký kraj (údaje k )
Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Rumburk Varnsdorf Děčín Teplice Ústí n. Labem Litvínov Chomutov
VícePrognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Správního obvodu Praha 21 a jeho městských částí do roku 2023
Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Správního obvodu Praha 21 a jeho městských částí do roku 2023 se zaměřením na věkové skupiny dětí předškolního věku, žáků základních škol, a jednotlivých
VíceSTÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10
VíceIII. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,
III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
Více1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY
1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013
VíceInformace ze zdravotnictví Karlovarského kraje
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 3 10. 8. 2007 Utilization of Health Care by Foreigners in the Karlovarský Region
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 411 final.
Rada Evropské unie Brusel 2. září 2015 (OR. en) 11640/15 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 28. září 2015 Příjemce: FL 5 EEE 31 ETS 8 MI 539 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici
VíceOlomoucký kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Jeseník. Šumperk 0,5-0,8 0,9-1,2 1,3-1,8. Zábřeh.
Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Jeseník Šumperk Podíl cizinců v obcích s rozšířenou působností
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
Více1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková
1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.
VíceKOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA PROSTĚJOV 2009
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA PROSTĚJOV 2009 ÚVOD Sociodemografická analýza města Prostějov vznikla v rámci projektu Vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3 13.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2005 Utilization
Více2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ
2. DEMOGRAFIE A BYDLENÍ 1. Počet obyvatel Tab.: Počet obyvatel za rok 24 (včetně přilehlých částí) 198 1991 Muži 13 456 13 396 13 363 13 352 13 434 13 463 13 346 Ženy 14 354 14 258 14 333 14 34 14 33 14
VíceSOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.
VíceStatistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče
Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2007 Úvod Cílem této publikace je poskytnutí přehledného a do nejvyšší možné míry detailního statistického přehledu
VíceTrendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková
Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o
VíceAKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů
AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A DOSTUPNOST BYDLENÍ V PRAZE Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář analýz a prognóz Tomáš Brabec, Michal Němec 20. 10. 2016 Obsah prezentace Demografický
VíceStárnutí obyvatelstva
Kulatý stůl Praha, 31. 1. 12 Stárnutí obyvatelstva aktualizace projekce ČSÚ 9 Terezie Štyglerová, ČSÚ Miroslav Šimek, ČSÚ O aktualizované projekci (Revize 11) aktualizace o reálná data za roky 9 a 1, rok
VíceVĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY
LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 Obyvatelstvo Praha, 2012 Kód publikace: 104003-12 Č. j.: 00961/2012-7101 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2011 Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze,
VíceDemografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy
Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz
Víceb) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;
Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004
Více