Penzijní pojištění rolníků

Transkript

1 Penzijní pojištění rolníků Důchod slouží jako náhrada za výdělek ztracený odchodem do důchodu, jehož výše závisí na délce pojištění. Z důvodů kolísání příjmů se jako základ pro vyměření důchodu nepoužívá poslední příjem před rozhodným dnem (vyměřovací základ), nýbrž průměr příjmů za určitý počet roků. Výše důchodu se vypočítá vynásobením celkového vyměřovacího základu určitou procentní sazbou (částka, o kterou se zvyšuje celkový výměřovací základ). Za účelem zjištění vyměřovacího základu se započítává 228 měsíců placení příspěvků (2007; postupné rozšíření tohoto časového období na 40 let do roku 2028) s nejvyšším měsíčním celkovým příspěvkovým základem. Příspěvkové měsíce v roce rozhodného dne a ty, které byly získány před 1. lednem 1972 zůstávají při stanovení vyměřovacího základu nezohledněny. Částka, o kterou se zvyšuje vyměřovací základ Za každých 12 pojištěných měsíců se dnes počítá jednotně, nezávisle na časové poloze, se zvýšením o 1,84 procentních bodů (v budoucnu dojde k postupnému snižování na 1,78% do roku 2009) celkového vyměřovacího základu. Zbytek menší než 12 pojištěných měsíců je započítán alikvotně. Částka, o kterou se zvyšuje, nesmí přesáhnout 80% nejvyššího použitého vyměřovacího základu. Uplatní-li pojištěnec nárok na důchod před dosažením stanoveného důchodového věku (60./65. rok života) snižuje se důchod za každých 12 měsíců předčasného uplatnění nároku o 4,2% (srážka). Výše srážek je však

2 omezena 15% výše důchodu. Pojištěnci, kteří uplatní nárok na důchod po dosažení důchodového věku, získají za každých 12 kalendářních měsíců pozdějšího uplatnění nároku o 4,2% důchodu navíc. Výše je v tomto případě omezena 91,76% nejvyšší- V penzijním pojištění rolníků mohou nastat tyto pojistné události: Pojistná událost stáří n Starobní důchod Vznik pojistné události: Muži: Dokončení 65. roku života Ženy: Dokončení 60. roku života (od postupné zvyšování na 65. rok života do ) Všeobecné předpoklady vzniku nároku: l 180 pojištěných měsíců v posledních 360 kalendářních měsících (rámcové období) před rozhodným dnem nebo l 180 příspěvkových měsíců povinného popř. dobrovolného pojištění nebo l 300 pojištěných měsíců, přičemž náhradní měsíce platí až od 1. ledna 1956 Zvláštní předpoklady vzniku nároku: l U tohoto druhu důchodu nenastávají n Předčasný starobní důchod při dlouhém pojištěném období Na základě penzijní reformy v roce 2003 byl předčasný důchod dnem zrušen, přičemž platí přechodná ustanovení. Proto je za určitých okolností možné, uplatnit nárok na tento druh důchodu (předpokladem je vysoký počet pojištěných měsíců) i po Minimální věk (ženy 56,5 roků, muži 61,5 roků) se bude postupně do roku 2014 přizpůsobovat stanovenému důchodovému věku (60./65. rok života).

3 Pojistná událost pracovní neschopnosti n Důchod v případě pracovní neschopnosti Pracovní neschopnost: Pojištěnec je práceneschopný, pokud následkem fyzické nebo psychické nemoci není schopen vykonávat samostatnou výdělečnou činnost jako podnikatel nebo výdělečnou činnost v zaměstnaneckém poměru (bez profesní ochrany). Od dokončení 57. roku života jsou i rolníci předmětem zesílené profesní ochrany. To znamená, že rolník je práceneschopný, jestliže následkem fyzické nebo psychické nemoci není schopen vykonávat výdělečnou činnost rolníka, kterou vykonával alespoň 120 měsíců během posledních 180 měsíců před rozhodným dnem. Rozhodný den před dokončeným 50. rokem života l 60 pojištěných měsíců během posledních 120 kalendářních měsíců Rozhodný den po dokončeném 50. roku života l Za každý další měsíc života až do hranice 180 měsíců je třeba dodatečný pojištěný měsíc. Rámcové období se zvyšuje o dva kalendářní měsíce za každý další měsíc života. Zvláštní předpoklady vzniku nároku: l Nesmí ještě vzniknout nárok na starobní důchod nebo předčasný starobní důchod při dlouhém pojištěném období. Vznik pojistné události: Práceneschopnost předběžně v délce šesti měsíců. Všeobecné předpoklady vzniku nároku: l 180 příspěvkových měsíců povinného nebo dobrovolného pojištění nebo l 300 pojištěných měsíců, přičemž náhradní měsíce platí až od 1. ledna 1956

4 Pojistná událost úmrtí n Vdovský (vdovecký) důchod Vdovský (vdovecký) důchod se pohybuje mezi nulou a 60 procenty důchodu, na který by měl nárok zemřelý/á. Výše procentní sazby se zjišťuje podle hrubých příjmů (včetně případných zvláštních plateb) zemřelé/ zemřelého a vdovy/vdovce v posledních dvou kalendářních rocích před datem úmrtí manžela/ky. n Vdovský (vdovecký) podnikový důchod při převzetí podniku Převezme-li pozůstalá/ý vedení podniku pojištěného manžela/ky po jeho úmrtí alespoň na tři roky (neplatí při společném vedení podniku nebo zaměstnání na plný úvazek), započítává se v penzijním pojištění rolníků pojištěné období zemřelé/ho manžela/ky získané v době manželství do pojištěného období vdovy/vdovce při nárokování vlastního důchodu. Započítání pojištěného období zemřelé/ho manžela/ky je však vyloučeno v případě pobírání vdovského/vdoveckého důchodu. Dále se pojištěné období zemřelé/ho manžela/ky započítává pouze zčásti anebo vůbec ne, pokud pozůstalá/ý v době manželství získal/a vlastní pojištěné období (vyjímku tvoří doba výchovy dětí). n Sirotší důchod Sirotčí důchod činí pro každé dítě, kterému zemřel jeden rodič, 40% ze 60% vyměřeného vdovského (vdoveckého) důchodu a pro každé dítě, kterému zemřeli oba rodiče, 60% ze 60% vyměřeného vdovského (vdoveckého) důchodu. Sirotčí důchod se poskytuje až do dokončení 18. roku života. Po dokončení 18. roku života se poskytuje sirotčí důchod pouze za určitých předpokladů. Dodatečně k výše popsaným důchodům poskytuje penzijní pojišťovna rolníků tyto výkony: l Dětský příplatek Za každé dítě do 18. roku života (při splnění určitých předpokladů i déle) náleží ke každé vlastní penzi dětský příplatek. Pro jedno dítě náleží dětský příplatek pouze jedné osobě.

5 Vyrovnávací příplatek zaručený minimální příjem Vyrovnávací příplatek = rozdíl mezi normativem a celkovým příjmem fiktivní výměnek další čisté příjmy důchod Normativ = minimální příjem l Vyrovnávací příplatek V penzijním pojištění se počítá s tím, že pojištěncům s nízkým důchodem, kteří mají malé nebo žádné další příjmy nebo nároky na výživné, je dodatečně k jejich důchodu poskytován vyrovnávací příplatek (pouze v případě stálého pobytu v Rakousku). Pro vlastní důchody a pozůstalostní důchody se každý rok stanoví normativ, jehož výše určuje zaručený minimální příjem. Pokud součet důchodu, dalších započitatelných čistých příjmů a nároků na výživné (celkový příjem) nedosáhne výše normativu, náleží pojištěnci rozdíl jako vyrovnávací příplatek. Příjmy ze zemědělského nebo lesního podniku, vedeného pozůstalou/lým se započítávají paušálně jako čistý příjem. Pokud pojištěnec podnik předal nebo pronajal, započítává se při stanovení vyrovnávacího příplatku paušálně tzv. fiktivní výměnek, který se řídí jednotnou hodnotou předaných ploch. Vyrovnávací příplatek se snižuje o tento započtený obnos.

6 l Opatrovné Měsíční vynaložený čas na opatrovnictví více než 50 hodin více než 75 hodin více než 120 hodin více než 160 hodin Stupeň 1 Stupeň 2 více než 180 hodin+ mimořádné opatrovnictví více než 180 hodin + neustálý dohled Stupeň 3 Stupeň 4 Stupeň 5 Stupně 3 a 4 připadají obvykle vúvahu, je-li opatrovaná osoba slepá, z velké části upoutaná na lůžko nebo na vozík pro postižené. Stupeň 6 Stupně 5 až 7 jsou určeny pro těžce a velmi těžce postižené. Zvláštnosti v pojištění rolníků n Rozdělení důchodů mezi manžely Polovina vlastního důchodu pojištěnce může na jeho žádost být za těchto podmínek vyplácena jeho partnerovi (manžel, manželka): l Manžel/ka musí zemědělský nebo lesní podnik vést na společný účet a nebezpečí nebo v něm pracovat jako zaměstnanec na plný úvazek nejméně 120 kalendářních měsíců (u důchodu při pracovní neschopnosti 60 měsíců). 7 více než 180 hodin + nepohyblivost Stupeň 7 Opatrovné má za úkol, formou paušálního finančního příspěvku nahradit zvýšené náklady při opatrovnictví, aby osobám vyžadujícím stálou péči byla co nejúčinněji zajištěna potřebná pomoc a aby jim bylo umožněno vést kvalitní život podle jejich potřeb a přání. Opatrovné (rozdělené na 7 skupin) přísluší pojištěnci, jestliže opatrovnictví trvá předběžně minimálně šest měsíců. Pokud se v okamžiku poskytnutí nebo zvýšení opatrovného dá očekávat snížení doby trvání nároku, je možné poskytnout opatrovné i na omezenou dobu.

7 l Manžel/ka důchodce nesmí vykonávat žádnou samostatnou výdělečnou činnost ani být zaměstnancem, nesmí být povinně pojištěn/a v penzijním pojištění a rovněž nesmí pobírat vlastní důchod. Dělí se čistý důchod (včetně příplatku na děti a případného vyrovnávacího příplatku), tzn. že důchod se před rozdělením sníží o zákonné srážky (např. příspěvek nemocenského pojištění). Opatrovné, náležící pouze opatrované osobě, nesmí být v žádném případě rozděleno. další finanční zatížení podniku. Výhoda spočívá v tom, že touto úpravou mohou důchod získat oba manželé. To má význam především v případě onemocnění partnera. Nadto bylo tímto způsobem zhodnoceno právní postavení ženy rolnice. n Důchod pro rolnice Od roku 1992 je při společném vedení podniku možné získat pojistná období v důchodovém pojištění rolníků pro oba manžele. Až do této doby to bylo možné pouze pro jednoho většinou to byl muž. Příspěvky jsou v tomto případě vypočítávány podle poloviční jednotkové hodnoty zemědělského nebo lesního podniku, aby bylo vyloučeno

8 Harmonizace penzijního systému Neustále stoupající délka života spolu s klesající porodností a rovněž fakt, zě skutečný věk při odchodu do důchodu se neshoduje se zákonnou věkovou hranicí pro odchod do důchodu vyžadují změny v penzijním systému. Rakousko se v rámci penzijních reforem v minulých letech pokoušelo zajistit důchody částečnými změnami systémových složek. Zvýšením věkové hranice pro předčasný odchod do důchodu a srážkami při předčasném odchodu do důchodu byly zajištěny pobídky, aby žadatelé neodcházeli do důchodu před zákonnou věkovou hranicí. Za účelem snížení růstu výdajů na důchody bylo rozhodné období pro vyměření důchodů prodlouženo a valorizace důchodů byla přizpůsobená valorizaci čistých mezd. Harmonizace penzijních systémů, ke které došlo v roce 2005, sleduje zcela jinou linii. Rakouský penzijní systém byl historicky poplatný jednotlivým profesním skupinám. Každá profesní skupina měla vlastní, specifické důchodové právo, přizpůsobené vlastním potřebám. Různé právní úpravy znamenaly odlišné zacházení s jednotlivými profesními skupinami, což vedlo ke vzrůstající nespokojenosti. Uskutečněná harmonizace důchodů zaručuje společný, jednotný penzijní zákon pro všechny výdělečně činné osoby, počínaje datem narození Harmonizované právo, Všeobecný penzijní zákon (APG), vstoupilo v platnost a platí pro všechny pojištěnce počínaje datem narození Základem nynějšího Všeobecného penzijního zákona je to, že všechny výdělečně činné osoby dostanou v důchodovém věku zpravidla 65ti let po 45ti pojištěných/pří- Zaměstnanec Živostník APG Statni zaměstnanec Rolník Jednotný penzijní systém pro všechny profesní skupiny

9 spěvkových letech důchod ve výši 80ti procent průměrného životního výdělku. Za tímto účelem bude pro každého pojištěnce zřízen osobní důchodový účet u Hlavního svazu rakouských pojišťoven. Na něm budou vykázány zaplacené a zhodnocené příspěvky a získané nároky (např. období výchovy dětí). Příspěvky a nároky na důchodovém účtu budou každoročně valorizovány a na jejich základě bude při odchodu do důchodu vypočtena výše důchodu. V budoucnu budou na účtu zaznamenána všechna získaná pojistná období. Nebude se již rozlišovat mezi obdobím povinného pojištění, dobrovolného pojištění a náhradním obdobím. Pro vypočtení důchodu budou všechna pojistná období započítána jako příspěvková období s příspěvkovým základem (např. pro ohodnocení období výchovy dětí bude existovat zákonem určený příspěvkový základ). Zákonná věková hranice pro odchod do důchodu činí pro všechny pojištěnce 65 let. Kromě toho bude zřízen tzv. koridor, který umožní odchod do důchodu od 62 let, avšak se srážkami. Přechodné právní úpravy Přechod z nynějšího práva na harmonizované důchodové právo bude vyřešeno zavedením paralelních účtů pro všechny pojištěnce, počínaje datem narození Celkový průběh výdělečné činnosti bude fiktivně vypočten v obou systémech podle starého a podle harmonizovaného důchodového práva. Výše důchodu se pak určuje podle poměru pojistných období získaných v obou systémech.