âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU"

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. B EZEN 2012 âíslo 1 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XVI. díl Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit! Skot, kter se u nás nepase Poãátky chovu plemene Wagyu v âr Provoz virtuální farmy masného skotu v období 1. dubna 30. ãervna 2012

2 Vážené chovatelky, vážení chovatelé, téměř čtvrt roku 2012 je už za námi a vy dostáváte do rukou první číslo letošního zpravodaje. Pevně věřím, že období telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku. Pro letošní rok bude počet narozených telat ještě o to důležitější, neboť nově zavedená dotace z tzv. 68 bude vyplácena právě přes narozená telata. V půlce února vláda definitivně potvrdila, že podoba nařízení, kterým se řídí výplata peněz z článku 68, dozná změn a že z něj bude podpořen i sektor masného skotu v případě masného skotu bude dotace směřovat na tele masného typu, které se narodilo v období od 1. dubna roku předcházejícího podání žádosti do 31. března příslušného kalendářního roku a které pochází od matky, jež je chována v systému bez tržní produkce mléka a jehož otec je býk masného plemene skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků. Předpokládá se, že uvedené podmínky pro podporu v rámci tohoto opatření bude dle statistických údajů schopno splnit cca narozených telat ( VDJ), což při tomto propočtu a schválené alokaci mezi jednotlivé sektory bude znamenat výši podpory na jedno narozené tele zhruba na úrovni 76 EUR. Horší to pak je z hlediska možnosti výplaty národních doplňkových plateb (top-up), kdy má Česká republika letos naposledy možnost dorovnat dotace z národních prostředků. Jako každý rok se však opakuje evergreen s nenaplněným rozpočetem pro tuto kapitolu. Každý rok se však naštěstí podařilo peníze někde najít a zemědělci o své peníze (alespoň z části) nepřišli. Letošní rok však již Ministerstvo zemědělství vydalo tiskovou zprávu upozorňující na skutečnost, že se v květnovém termínu ani nebudou přijímat žádosti o dotace, což je bohužel dosti výmluvný fakt, jak to s top-upy letos vypadá... Jarní období je rovněž již dlouhá léta spojeno s výběry a aukcemi mladých plemenných býků. Než se nadějeme, bude tu jejich první kolo. V prvním turnusu bylo do odchoven plemenných býků naskladněno více než 800 býků a téměř další čtyři stovky pak jsou u chovatelů. V druhém kroku pak jen na odchovnách zahájilo test 223 býků. Po loňském rekordním roce co do počtu naskladněných a testovaných býků tak byl opět tento počet překonán, což by mělo být zárukou, že bude z čeho vybírat. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje a samozřejmě také na webových stránkách svazu. Oproti původnímu plánu došlo k prohození aukcí masných simentálů a angusů na OPB Cunkov, kalendář zveřejněný v prosincovém čísle proto doznal změn. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka proto doporučujeme, aby svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace, zejména pak katalogy býků. Chovatelům kupujícím býky přeji dobrý výběr a pevnou ruku při dražbách, prodávajícím chovatelům pak úspěšné ekonomické zhodnocení jejich dlouhodobé šlechtitelské práce. Na výběrech býků či v Brně na výstavě TechAgro se s vámi na viděnou těší Kamil Malát

3 OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 1/2012 roãník XIX. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2011/ Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Statek Ka parské Hory s.r.o.: 17 let chovu simentálského skotu nese ovoce... 6 Franti ek Lédr: Baví mû dûlat to, co kaïd nedokáïe Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit! Národní pfiehlídka plemene masn simentál Berlín 21. ledna Skot, kter se u nás nepase British white anglické okrasné parkové plemeno Jalovice po odstavu Poãátky chovu plemene Wagyu v âeské republice Na aukcích v Nûmecku Semináfi Aktuální problémy v chovu masného skotu II Zimní v jezd Junior teamu Projekt Interbeef mezinárodní genetické hodnocení u masn ch plemen skotu Historie chovu skotu v âechách, na Moravû a ve Slezsku Provoz virtuální farmy masného skotu Na jihu v období 1. dubna 31. ãervna Zmûna turnusû testování plemenn ch b kû na OPB Zhodnocení národního ozdravovacího programu od IBR k Termíny základních v bûrû a draïeb v roce Recept BoloÀsk gulá Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, Trhové Sviny vrablik@cschms.cz, tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, Olomouc dobes@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Plemeno wagyu na farmě společnosti ERC s.r.o. v Mněticích (foto: Josef Müller) Titulní strana malá fotka: Plemenný býk charolais Ořech od Bílého domu (ZTP 180) na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Stádo masného simentála na farmě pana Bartoně z Ležnice (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû, Schmallenbergsk virus Podpora chovatelû masného skotu z ãl. 68 potvrzena V pûlce února vláda rozhodla o tom, Ïe podpora z ãl. 68 bude kromû dojnic roz ífiena také o ostatní citlivé komodity vãetnû masného skotu. V tomto ohledu proto bylo upraveno i pfiíslu né vládní nafiízení. Ná svaz se na pfiípravû tohoto opatfiení aktivnû podílel, a proto mûïeme konstatovat, Ïe s navrhovanou legislativní úpravou, pokud jde o technické podmínky, jsme spokojeni. Paragraf 5 návrhu poãítá s podporou telete masného typu, které se narodilo v období od 1. dubna roku pfiedcházejícího podání Ïádosti do 31. bfiezna pfiíslu ného kalendáfiního roku a které pochází od matky, jeï je chována v systému bez trïní produkce mléka a jehoï otec je b k masného plemene skotu evidovan v ústfiedním registru plemeníkû. Pfiepoãítací koeficient je pro tele nastaven na 0,2 VDJ. Termín pro podání Ïádosti o dotaci je stanoven stejnû jako u jin ch dotací do 15. kvûtna roku, na kter je platba poïadována. Finanãní prostfiedky mezi jednotlivé sektory byly rozdûleny ve smyslu návrhu kráva jako kráva. V praxi to znamená, Ïe na podporu masného skotu bude z celkové obálky vyãlenûno 27,83 %. Rozpoãtov strop na zvlá tní podporu je stanoven ve v i x 3,5 % = EUR/rok pro období od roku Pro sektor krav bez trïní produkce mléka je rozpoãtov strop stanoven ve v i x 27,83 % = ,8 EUR. Pfiedpokládá se, Ïe uvedené podmínky pro podporu v rámci tohoto opatfiení bude dle statistick ch údajû schopno splnit cca narozen ch telat ( VDJ). Pfii tomto propoãtu lze oãekávat v i podpory na jedno narozené tele zhruba na úrovni 76,36 EUR. Pfiesné znûní vládního nafiízení najdete na na ich webov ch stránkách. Na na ich webov ch stránkách jsme pfiinesli nûkolik zpráv o novém onemocnûní skotu a ovcí a koz, které se velmi rychle ífií Evropou. Schmallenbergsk virus byl poprvé objeven na sklonku loàského roku v nûmeckém Schmallenbergu po kterém byl také pojmenován. Od té doby byl jeho v skyt potvrzen v Nizozemí, Belgii, Francii, Velké Británii a v posledních t dnech rovnûï i v Lucembursku a také Itálii (stav ke konci února). Pfiíznaky akutní infekce, kterou pfiená í pakomáfii jsou horeãka, ztráta chuti k Ïrádlu, pokles produkce u dojnic, potraty a prûjem. Infekce bfiezích zvífiat mûïe mít za následek narození deformovan ch mláìat. Na lidsk organismus se vir s nejvût í pravdûpodobností nepfiená í. Pfienos je podobn jako v pfiípadû katarální horeãky ovcí tzn. pomocí tiplíkû. Nicménû v prohlá ení vydaném Evropskou komisí se uvádí, Ïe na základû znalostí, které v souãasné dobû jsou k dispozici, lze kontaktovat, Ïe vliv viru na zdraví zvífiat je mnohem men í neï v pfiípadû katarální horeãky ovcí. ZároveÀ se uvádí, Ïe s ohledem na omezen dopad onemocnûní na zdraví zvífiat jsou pfiípadná obchodní omezení nepfiimûfiená a vûdecky neopodstatnûná. V âr zatím nebyl v skyt prokázán, nicménû probíhá monitoring zamûfien pfiedev ím na sledování zdravotního stavu. Chovatelé skotu ve spolupráci se soukrom mi veterinárními lékafii by mûli sledovat v e popsané pfiíznaky uvedeného onemocnûní a v pfiípadû, Ïe takovéto pfiíznaky jsou v chovu zaznamenány, chovatelé nebo soukromí veterinární lékafii neprodlenû informují pfiíslu nou krajskou veterinární správu, která provede epizootologické etfiení. V pfiípadû pozitivního v sledku vy etfiení pfiíslu ná KVS SVS nebude Ïádná mimofiádná veterinární opatfiení ukládat, jelikoï se v této chvíli jedná pouze o monitoring, kter má za cíl zjistit, zda se na území âr uveden virus vyskytuje. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Ing. David Kratochvíl, Horní Cerekev David imáãek, Liberec Ing. Alojz Vörös, Pelhfiimov, Cheb MV AGRO s.r.o., Bfieznice, Poãaply Lenka Broncová, StfiíÏov, Chotûbofi Milan Novotn, Mezihofií, Chrast Karel Dvofiák, Tábor Ludûk Terã, Èenovick Borek Jifií Egert, ml., Lomnice nad LuÏnicí EKO Humburky s.r.o., Humburky Zemûdûlské druïstvo Selibov, Protivín Vladimír VaÀousek, Farma Javorná, Bochov Zemûdûlské obchodní druïstvo Stra ice, Volenice Zemûdûlské a obchodní druïstvo Lánov, Lánov Pavlína Dvorská, Teplá SFIM CZ s.r.o., Chfiibská Vítûzslav Hrub, LuÏe Petr Kubal, Albrechtice, Su ice Ing. arch. Martin Krtou, Brani ov, Stachy Tomá Paták, Minartice, Vrchotovy Janovice Karel BartÛnûk, Pfiílepov, Milevsko Petr indler, âástkovice Jaroslava Kfienková, Vala ská Bystfiice Ludûk Petlan, Hovorãovice BIOFARMA Jestfiebice, s.r.o., Hefimaniãky Franti ek Du ek, Nov Kostelec, Jistebnice 4

5 Prosinec pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) fieditel se zúãastnil jednání Rady SEUROP (VÚÎV Praha-Uhfiínûves) fieditel a pfiedseda jednali s vrchním fieditelem MZe ing. Machkem na téma dotaãních podpor pro masn skot schûze ãlenû klubu plemene Charolais (Tfii vûïiãky, StfiíteÏ u Jihlavy) fieditel se zúãastnil spoleãného jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âmsch a.s Vánoãní v bor v restauraci Aston (Praha) Dal í prosincové aktivity: Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2012 Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uïitkovosti Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Leden pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) vypofiádání pfiipomínek v návrhu vládního nafiízení na podporu v rámci tzv. ãl. 68 (Malát) pracovní jednání se zástupci MZe a ostatních chovatelsk ch svazû na téma národní dotace v roce schûze ãlenû klubu plemene Limousine (Hradi tko) v stavní v bor k v stavû TechAgro (Brno) jednání s fieditele kontrolní organizace KEZ ing. Berkou na téma ekologického hospodafiení v chovech masného skotu projednávání v zkumn ch zpráv a aktivit VÚÎV Praha vãetnû jednání s na téma Interbeef (Malát) zájezd chovatelû na v stavu Grıne Woche, kde probûhla 4. národní v stava plemene masn simentál, Nûmecko prezentace chovu plemene masn simentál v rámci sympozia Beef Simmental in Europe (Berlin) semináfi Aktuální problémy v chovech masného skotu (StfiíteÏ u Jihlavy) jednání k problematice ãipování skotu v rámci pfiipravovaného návrhu EU (MZe, Praha) Dal í lednové aktivity: Kontrola BOZP Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Pfiíprava juniorské v jezdu na téma lineární hodnocení Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Únor pracovní schûzka na téma internetov ch sluïeb pro chovatele masného skotu s dûrazem na plemeno limousine pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) Ministr zemûdûlství Petr Bendl jednal se zástupci chovatelû masného skotu na luknovsku (Malát, Vráblík) porada ãlensk ch spoleãenstev pfii AK (Vûtrn Jeníkov) jednání s dánsk m specialistou Jorgenem Nielsenem na téma zapojení klubu chovatelû limousine do mezinárodního uskupení ILC (International Limousin Council) semináfi Junior teamu âschms na lineární hodnocení OPB Újezd u Plánice jednání dozorãí rady âmsch a.s. (Hradi tko) jednání v stavního v boru pro Techagro 2012 (Kopeck ) fieditel se zúãastnil jednání pracovní skupiny IBR (MZe) pfiedseda, fieditel a pfiedseda kontrolní komise ing. Jungwirth se zúãastnil jednání Agrární komory (MZe Praha) schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi tko) Dal í únorové aktivity: Aktivity âschms 2011/2012 Pfiíprava materiálû pro první ãíslo svazového zpravodaje 2012 Podání Ïádosti na registraci nov ch lechtitelsk ch programû pro plemena Bazadaise, Bruna d Andorra, Vosgienne, Rouge des Prés a Wagyu Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2012 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu 5

6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, s prvním leto ním ãíslem pfiichází nov cyklus reportáïí z va ich farem, kter je pravidelnou souãástí Zpravodaje jiï ãtvrt m rokem. Z reakcí, které jsem posbírala na rûzn ch chovatelsk ch akcích, patfií tato rubrika mezi oblíbené. Jsem tomu ráda, ale víte, Ïe kdyï jsem s psaním ãlánkû o farmách zaãínala, vyzvala jsem chovatele, aby mne kontaktovali, pokud budou stát o to se v ãasopise prezentovat, a z 31 zde dosud publikovan ch ãlánkû byly pouze 2 z vlastní chovatelské iniciativy? Ostatní farmy jsem buì vytipovala sama, nebo mi byly doporuãeny. Nechci z toho vyvozovat, Ïe chovatelé nestojí o publicitu, neboè 99 % z osloven ch s reportáïí rádo souhlasilo. Je ale koda nevyuïít reklamy, kdyï je zdarma, nemyslíte? Pfii tvorbû ãlánkû pro toto ãíslo jsem poïádala o spolupráci Martinu Kopáãkovou z firmy Jihoãesk chovatel a.s., která má letitou praxi v odvûtví chovu masného skotu; její ãást získala ve spoleãnosti, o které se zde dozvíte více na následujících fiádcích, a která se, stejnû jako druhá farma, která vám bude pfiedstavena, fiadí mezi na e pfiední lechtitelské chovy. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová Statek Ka perské Hory s. s r. o.: 17 let chovu simentálského skotu nese ovoce Statek Ka perské Hory s.r.o. je pojmem, kter znají pfiedev ím chovatelé a pfiíznivci plemene masn simentál. Jedná se totiï o firmu, kde se toto plemeno chová jiï 17 let, a která vyprodukovala jiï fiadu plemenn ch b kû. Její sídlo najdete v Ka persk ch Horách, stfiediska a stáje v nedalekém Kavrlíku a v Rej tejnû, pastviny se rozkládají na území CHKO a v NP umava, a to v nadmofiské v ce metrû nad mofiem. Málokdo ví, Ïe majitelem této prosperující firmy je mûsto Ka - perské Hory, a Ïe toto vlastnictví je v rámci âr pravdûpodobnû unikátní. DÛvody a anabázi vzniku firmy nám pfiiblíïila starostka mûsta Ka perké Hory, ing. Alena Balounová a jednatel Statku Ka - perské Hory s.r.o., ing. Jaroslav Kratochvíl pak pohovofiil o provozu. Historie Zaãneme opravdu od zaãátku, respektive zaãneme na konci jednoho a na poãátku dal ího období ãesk ch dûjin. Na umavû a v Po umaví hospodafiil v devadesát ch letech Státní statek Su ice, s.p., moloch, ke kterému náleïely 4 hospodáfiství jedním z nich bylo i hospodáfiství Ka perské Hory. V dobû, kdy se zaãínal vydávat restituãní majetek fyzick m osobám, bylo rozhodnuto, Ïe ve keré restituce se vydají z ka persko-horského stfiediska. To znamenalo de facto jeho konec a propu tûní asi 80ti lidí, ktefií zde v té dobû pracovali. Restituce se t kaly zvífiat, strojû, budov; zemûdûlská pûda byla státní a zaãínali se o ní hlásit pûvodní vlastníci. Mûstské zastupitelstvo bylo v roce 1992 postaveno pfied fie ení problému moïné nezamûstnanosti a navíc hrozilo, Ïe pozemky v okolí mûsta Pohled na stáj po kolaudaci v červnu 2011, v pozadí Hrad Kašperk (foto: Michaela Jelínková) 6

7 Býk Vestermole Don Leon (ZSI 570) importovaný z Dánska je v současné době 6. býk v pořadí nejlepších býků pro přímý efekt (foto: Michaela Jelínková) skoupí osoby ãi firmy, které nemají na umavû vazby. Rozhodlo se tedy jednat. Spolu se sv m jednatelem, ing. Kratochvílem, podalo v roce 1992 privatizaãní projekt na koupi ãásti hospodáfiství Státního statku Su ice, stfiediska Ka perské Hory. Jeho schválení se v ak protahovalo a mezitím se vydávaly restituce, ub vala zvífiata, vyprazdàovaly se stáje a odcházeli zamûstnanci. Zkusilo se to tedy jinak. V roce 1993 byla zaloïena pfiíspûvková organizace Lesy a statky mûsta Ka perské Hory a tato organizace si pronajala majetek, kter byl zahrnut do privatizaãního projektu. Vzhledem k novû vznikající legislativû v ak bylo nutné i toto zmûnit a od byla ustanovena firma Statek Mûsta Ka perské Hory pfiíspûvková organizace. Zaãátky nebyly jednoduché, pfiedev ím po finanãní stránce byla v poãátku nutná finanãní vratná pûjãka od vlastníka tedy od Mûsta. Privatizaãní projekt byl nakonec schválen v roce 1996 v té dobû byla schválena privatizace majetku v hodnotû cca 9 milionû korun, vãetnû 600 tisíc korun úvûru. Jednalo se o úãetní hodnotu majetku, jeho trïní cena v ak v té dobû byla jiï mnohem niï í. Smlouvou byl stanoven splátkov reïim na 30 let, splácí se majetek v hodnotû 58 % úãetní ceny privatizovaného majetku. V té dobû, , tedy vznikl podnikatelsk subjekt se souãasn m názvem Statek Ka perské Hory s.r.o. Mimo statku vlastní Mûsto Ka perské Hory i 6084 ha lesû (z toho je 4850 ha na území Národního parku umava) a historick Hrad Ka perk. Ptám se paní starostky, jestli je tedy mûsto bohaté? Ano, dá se to tak fiíci. Díky hospodafiení tûchto firem plynou do mûstského rozpoãtu jisté pfiíjmy a na e hospodáfiské zázemí je lep í neï u jin ch mûst. A co vlastnictví statku mûstu pfiiná í? Jedním z dûvodû je bezpochyby zamûstnanost obãanû mûsta a údrïba krajiny v turisticky velmi atraktivní oblasti, ale také prosperita firmy. Poãátky chovu KBTPM Opustili jsme historickou budovu radnice a vûnujeme se dále provozu firmy, kter pfiibli- Ïuje ing. Kratochvíl. Je tû pfied schválením privatizaãního projektu se vedení mûsta a Statku zab valo otázkou, jak dále hospodafiit. Bylo zfiejmé, Ïe i pokud bude privatizaãní projekt schválen, nebude moïné bez velk ch investic pokraãovat v chovu dojného skotu. Jako alternativa se jevil chov krav bez trïní produkce mléka. Do vznikajícího stáda byly zafiazeny dojnice ãervenostrakatého skotu a ve spolupráci s firmou M.I.L.O.S. Inc. se na farmu dovezlo cca 170 ks jalovic z Kanady. Jednalo se o plemena masn simentál, hereford a charolais. K datu schválení privatizaãního projektu bylo na farmû 160 ks krav, 172 ks mladého skotu (kanadské jalovice) a 6 plemenn ch b kû. Ne v echna tato zvífiata vlastnil Statek, jednalo se z ãásti o smluvní ustájení. Postupem ãasu se vyprofilovalo plemenné masné stádo tvofiené 25 kravami a 15 jalovicemi plemene masn simentál, dal í stádo, uïitkové, tvofiily jiï zmínûné ãervenostrakaté krávy v poãtu 130ks. Na farmû v té dobû pracovalo 18 lidí a obhospodafiovala se plocha 850 ha zemûdûlské pûdy podle katastru nemovitostí. NejdÛleÏitûj ím úkolem v roce 1996 bylo nav ení stavû skotu, stabilizace a inovace strojového parku tak, aby firma byla zcela sobûstaãná pfii v robû krmiv (pfiípadnû mohla je tû poskytovat sluïby okolním subjektûm) a v neposlední fiadû také zaji tûní kvalitního ustájení pro zvífiata. Jednodu e shrnuto nejdûleïitûj í bylo získat na toto v echno finanãní prostfiedky. To se podafiilo díky jiï zmínûn m vratn m finanãním pûjãkám od zfiizovatele a díky garanci úvûrû z PGRLF. Do lo k nákupu 40 ks bfiezích jalovic, v roce 1999 padlo rozhodnutí o pfievodu farmy do ekologického reïimu hospodafiení. Pfiechodné období trvalo 2 roky, od roku 2001 je firma zafiazena do seznamu ekologicky hospodafiících subjektû. Do kladn ch ãísel se, podle slov jednatele, firma dostala aï po roce V té dobû se uskuteãnila první rekonstrukce objektû b valé vazné stáje na farmû Kavrlík a do lo také k nákupu objektu b valého ovãína v Rej tejnû. Souãasnost Investice do firmy V roce 1996 byl majetek Statku zhruba 9 milionû korun, pracovalo zde 18 lidí. Bûhem let probûhly rozsáhlé investice za 36 milionû korun. Souãasn majetek firmy je 26 milionû korun (bez nakoupené pûdy) a zamûstnáno je zde 13 lidí vãetnû jednatele a THP. Rostlinná v roba Pfii pfiechodu na ekologickou formu hospodafiení bylo pfiijato 7

8 Typická představitelka plemene masný simentál (foto: Michaela Jelínková) nutné mûnit skupiny pfied pastevním obdobím. Telata mají k dispozici kolku, kde jiï nyní dostávají jádro a seno, a jsou zde i napájeãky. Stáj je vybavena kamerov m systémem, takïe zootechniãka, Michaela Jelínková, mûïe z kanceláfie nebo z domova sledovat dûní ve stáji. Ale na Ka persk ch Horách nespoléhají pouze na techniku, v období telení, které nyní probíhá na Kavrlíku ve staré a nové stáji soubûïnû, je na farmû nepfietrïitá sluïba a v echny porody se hlídají. O oprávnûnosti tohoto kroku svûdãí i leto ní velice nízké procento ztrát: 4 %, coï je vyjádfiení mrtvû narozen ch a uhynul ch telat z celkového poãtu 120 dosud probûhl ch porodû. rozhodnutí o zatravnûní v ech pozemkû, a tedy i ukonãení v roby obilovin. Tím nastal problém, jak zajistit stelivo pro skot. KaÏd m rokem se nyní z podhorsk ch oblastí, ãasto aï 30 km vzdálen ch, nakupuje a dováïí cca 1000 ks balíkû konvenãní slámy, jejich lisování a doprava je ve vlastní reïii. V souãasné dobû firma obhospodafiuje 793 ha trval ch travních porostû, coï je plocha vyjádfiená LPIS. Ale pozemkû vlastních a pronajat ch je podle zápisu v katastru nemovitostí cca 950 ha. Mûsto k dne nímu dni vlastní 690 ha zemûdûlské pûdy. Snahou vedení Statku a Mûsta bude i nadále nákup zemûdûlské pûdy, tak, aby se zajistila stabilita firmy. Odvûtví rostlinné v roby je zcela podfiízené podmínkám Ïivoãi né v roby. V podstatû pravidelnû, kaïd ch 5 let, dochází k vût í obnovû strojového parku. Firma poskytuje zemûdûlské sluïby a v zimním období zaji Èuje údrïbu mûstsk ch komunikací. KaÏdoroãnû se z firmy prodává i ekologické krmivo, pfieváïnû seno, pro potfieby okolních chovatelû koní a pro zakrmování zvûfie v mûstsk ch lesích. Naopak, pro potfieby skotu je kaïdoroãnû nakoupeno zhruba 250q ekologického obilí. Îivoãi ná v roba Roãní prûmûrn stav masn ch krav na Statku Ka perské Hory s.r.o. je 330 ks, z toho je 70 ks ãistokrevn ch simentálek, zbytek jsou jiï vysokopodílové kfiíïenky âestr xsm. Ve stavu je 52 bfiezích jalovic, 79 ks chovn ch jalovic a 14 plemenn ch b kû. V leto ním roce je poprvé zkou en odchov 3 mlad ch b ãkû na farmû, na odchovnách (OPB Mûcholupy, OPB Cunkov a OPB Skály) je dal- ích 17 b ãkû v testu. LoÀská investice V loàském roce do lo k v znamné investici do Ïivoãi né v roby na stfiedisku Kavrlík byla postavena nová stáj pro ãistokrevné stádo o kapacitû 97 krav a telat a 5 plemenn ch b kû. Stavba v hodnotû 11,7 milionu Kã byla postavena s pomocí dotace. Na první i druh pohled se jedná o stavbu velmi povedenou a funkãní, coï dokazuje prvních zde narozen ch 20 telat. V dobû psaní této reportáïe byla venkovní teplota 15 C. Nebyla by pravda tvrdit, Ïe ve stáji se mají zvífiata jako za kamny, i zde je venkovní arktická zima znát, nicménû v suché a ãisté podest lce, za vûtrem a s fungujícími napájeãkami jsou krávy i telata viditelnû spokojené. Ve stáji jsou umístûni i mladí plemenní b ci, kter m je vûnována zvlá tní péãe. Pro otelené krávy fungují individuální kotce, potom jsou krávy zafiazovány do skupin podle pohlaví telat tak, aby jiï nebylo Zisky a prodeje Hlavním zdrojem trïeb Ïivoãi né v roby je prodej zástavu. B ãci se dlouhodobû prodávají zhruba 95 % z nich putuje do zahraniãí (Itálie, Chorvatska, Rakouska a Nûmecka). V prûmûru se prodává 200 ks zástavov ch telat roãnû, nejlep í b ci se zafiazují do OPB, nejlep í jalovice se nechávají do obratu stáda. V roce 2011 se zástavová telata prodávala ve vûku 7 mûsícû a v prûmûrné ãisté hmotnosti 280 kg v tomto ãísle je zahrnut prodej b ãkû i jalovic. Dal ím zdrojem trïeb je prodej plemenn ch b ãkû. Na odchovnách jich bylo od vzniku firmy vybráno do plemenitby 108. První b k se jmenoval Grey (ZSI 88) a byl vybrán do plemenitby V souãasné dobû je velk zájem o prodej jalovic do ãesk ch chovû. V tuzemsku zûstává aï 90 % vyprodukovan ch jalovic. DÛvodem je jejich dobr zdravotní stav, odolnost a kvalitní genetika (zejména vysoká mléãnost). Plemenáfiská práce rozhovor o souãasném stavu a o vizích do budoucna Jak fiekl ing. Kratochvíl: Plemenáfiská práce je bûh na dlouhou traè, jakmile na chvíli ustrneme, bude trvat 3 roky neï se vrátíme zpût. Plemenná zvífiata budou pro nás do budoucna v znamn m zdrojem pfiíjmû. 8

9 A jak je Vá názor na stále diskutovanou bezrohost? Trh si to Ïádá, budeme se snaïit produkovat bezrohá zvífiata, ale ne za kaïdou cenu. Chceme produkovat kvalitní rámcová a dobfie osvalená zvífiata. Nebudeme ale zavrhovat kvalitní rohaté kusy, máme nyní díky nové stáji moïnost se více vûnovat inseminaci a ve stádû máme i nûkolik homozygotnû bezroh ch b kû. To je ance do budoucna. Jakou genetiku ve svém stádû pouïíváte? První ãistokrevné krávy byly dovezeny z Kanady, v poãátcích se pouïívaly i kanadské inseminaãní dávky. Do pfiirozené plemenitby byl nakoupen b k z Nûmecka, Diesel (ZSI 24), kter se spolu s tuzemsk m b kem Gerojem (ZSI 78) podílel na vytvofiení kvalitní matefiské populace. ProtoÏe aï do loàského roku byly ãistokrevné krávy ustájeny spolu s kfiíïenkami, byl problém s organizací inseminace. Firma se rozhoda zainvestovat do nákupu plemenn ch b kû ze zahraniãí, tedy z Dánska, odkud se dovezlo 12 plemenn ch b kû. Snahou bylo dovézt zvífiata nepfiíbuzná, mûli jsme zájem i o homozygotnû bezrohé b ky. Napfiíklad v roce 2010 se z Dánska dovezli jiï i b ci s anglick m pûvodem. Jaké investice jste za posledních 10 let vynaloïili na nákup plemenn ch b kû? Ve stádû pûsobí nyní 14 b kû, z toho je 7 tuzemsk ch a 7 importovan ch. Investice do nákupu plemenn ch b kû se vy plhala do v e 3 milionû korun. A vyplatila se? Zeptejte se lidí, ktefií od nás kupují b ky a jalovice do sv ch stád, a kaïdoroãnû se vracejí. Nebo se podívejte na na e b ky na odchovnách, napfiíklad v loàském roce. B k po otci Lyke Brume (otec Supery), Tullius umavsk, byl s 83 body za exteriér nejlépe hodnocen m b kem na OPB Mûcholupy, zúãastnil se Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat a nyní pûsobí na inseminaãní stanici firmy Jihoãesk chovatel a.s. Ale nemûïeme mluvit jen o b cích, na farmû se rodí i kvalitní jalovice. Dal í pfiízniv dopad této investice je zvy ující se pfiírûstek u telat, nejen ãistokrevn ch, ale i u stáda kfiíïencû. Tím se zároveà zvy ují i trïby z prodeje zástavu. A co v stavy a prezentace firmy? V poslední dobû se na v stavách prezentovali na i plemenní b ci, máme nûkolik ocenûní z NVHZ v Pfierovû a v LetÀanech, v loàském roce jsme nakoupili b ka Siven VodÀansk PP, kter na v stavû Zemû Îivitelka získal prestiïní ocenûní Zlat klas. Ale na v stavách se mûïete potkat i s potomky zvífiat, které byli z na í farmy prodány. A prezentace firmy jinak? Ceníme si napfiíklad náv tûvy Skupina jalovic na pastvě ročník 2011 (foto: Michaela Jelínková) dánsk ch farmáfiû, ktefií nás nav tívili na podzim Ale nejde jen o Dány, napfiíklad díky aktivitû âschms nás nav tívili i farmáfii z Nûmecka a v loàském roce bavor tí zemûdûlci. Ví se o nás, a my doufáme, Ïe díky tomu bude moïné prodávat na e zvífiata do tuzemska i do zahraniãí. Na eho rozhovoru se zúãastnila i zootechniãka Michaela Jelínková, která na farmû pracuje jiï od roku Zeptali jsme se jí, jak ona vidí budoucnost firmy a na co se zamûfií. Díky novû vybudované stáji máme nyní moïnost se více vûnovat ãistokrevnému stádu. Uãíme se pracovat v nové hale, v leto ním roce se zamûfiíme na inseminaci krav a budeme se sna- Ïit zlep it odchov telat. A na závûr nepopulární téma co vás trápí? Jednatel i zootechniãka jsou i v této otázce zajedno. Nejvût ím problémem souãasné doby je pfiíli zatûïující administrativa. Jak fiíká ing. Kratochvíl: Na e firma není tak velká na to, abychom si mohli dovolit dal í sílu na zpracování administrativy, ale sami tyto vûci tûïko stíháme a zvládáme je na úkor osobního volna. Abychom ale nekonãili pfiíli pesimisticky. Nav tívili jsme farmu, která se má ãím pochlubit, kde se v ichni snaïí o to, aby zvífiata byla co nejspokojenûj í,protoïe to je cesta k prosperitû. Setkali jsme se s partou lidí zapálen ch do své práce, která je jim zároveà celoïivotním koníãkem, moïná lépe fieãeno konûm. Na závûr slovo jednatele: Za provoz firmy jsem zodpovûdn majiteli jiï 19 let já. Kde by v ak bylo moje snaïení, pokud bych kolem sebe nemûl kolektiv nad encû, s jejichï pomocí se ve keré plány realizují. Tímto bych chtûl v em souãasn m i minul m spolupracovníkûm podûkovat. Velk dík patfií zároveà i Mûstu Ka perské Hory, vlastníkovi firmy, kter umoïàuje její dal í rozvoj a podporuje investice do budoucna. A nám nezb vá neï popfiát: Jen tak dál! 9

10 Franti ek Lédr: Baví mû dûlat to, co kaïd nedokáïe O Franti ku Lédrovi jste jiï moïná zaslechli v souvislosti s v stavnictvím, jehoï je velk m pfiíznivcem. Prezentovat svá zvífiata na chovatelsk ch pfiehlídkách bylo hlavní motivací pro smûfiování chovu masného skotu plemene charolais, se kter m zaãal ve v chodoãeské Sopotnici pfied dvanácti lety. Zûmûdûlcem dílem náhody Otec pana Lédra byl poslední zemûdûlec okresu Ústí nad Orlicí. V rodné Sopotnici hospodafiil do roku 1974, kdy mu pole v rámci kolektivizace a likvidace soukromého zemûdûlství vymûnili za tak vzdálené, Ïe na nûm jiï nebylo moïné pracovat. Hospodafiení tedy ukonãil, zaãal pracovat jako jefiábník a doma mûl malou záhumenku. Po roce 1989, i kdyï mûl pfied nástupem do dûchodu, se k zemûdûlství ihned vrátil, a stal se tak prvním soukrom m zemûdûlcem v okrese. Dostal zpût 15 hektarû polí, 7 ha lesa a dal ích 30 hektarû se podafiilo pronajmout. Dûlal rostlinnou i Ïivoãi nou v robu, kde se specializoval na mléko a telata. Franti ek se dvûma bratry na farmû do sv ch 15ti let, neï el do uãení, pomáhal, a to pfiedev ím s chovem tûïk ch koní. KdyÏ farmu opou tûl, domníval se, Ïe se na ni jiï nikdy nevrátí. OtcÛv pfiístup k farmafiení v produkãní formû jej pfiíli neinspiroval. V roce 1985 se tûsnû pfied odvedením na vojnu rozhodl emigrovat. DÛvodem byly spí e ekonomické neï politické dûvody. Situaci na farmû ani v tehdej ím âssr obecnû nevidûl jako zajímavou. Lákala ho rychlá auta, motorky, svût Prostfiednictvím koníãku, jímï byl spoleãensk tanec, v kterém vynikal, se mu podafiilo vycestovat do Bûlehradu, odkud se jiï nevrátil. Pfies Rakousko, kde poïádal o azyl, se po pûl roce dostal do vysnûné Ameriky. V USA chtûli mladé, zdravé, silné lidi nezajímalo je vzdûlání, jen ãlovûk, kter mûïe pracovat. Aãkoli nemûl kvalifikaci, František Lédr s pastevním areálem v Sopotnici (foto: Jana Řehořová) pfiihlásil se na místo automechanika, a byl pfiijat. Bûhem pûl roku se nauãil anglicky a postupnû se vypracoval na opraváfie motorû. Pfiivydûlával si jako ãí ník, a to v nejlep ích restauracích v Atlantû, státu Georgia. Vá eà pro auta jej pfiivedla i k závodûní na okruhu NASCAR a vybudování vlastního autoservisu, kter funguje dodnes. Konkurenãní prostfiedí bylo v USA tvrdé. Po zaloïení rodiny pan Lédr jiï nemohl vûnovat podnikání ve ker svûj ãas, a tak uvítal nabídku firmy Gerber (která se specializovala na dûtská jídla), kde zároveà pûsobil ve vedoucí funkci, na post zástupce v Evropû. Prodal autoservis a v roce 1996 se vrátil do rodné zemû. Zde jej ale ãekalo zklamání. Zmûny, které se udály za 11 let, co byl pryã, byly velké. Ne lo navázat, kde se skonãilo. V deziluzi zvaïoval návrat do USA. Upsal se ale na post provozního fieditele mlékárny holandské spoleãnosti Nutricia, tak se rozhodl, Ïe smlouvû dostojí. Firemní strategie, která mûla namísto budovatelské tendence spí e opaãnou, jej ale po pár mûsících stejnû pfiivedla k v povûdi. Dal í pûlrok strávil jako poradce pro západní manaïery, které uvádûl na v chodní trhy. Tuto práci vystfiídalo dvouleté pûsobení v podniku zab vajícím se v robou dfievoobrábûcích strojû, a to zase nev ední pozice létajího doktora u Forda Charouze, kde mûl po svûtû opravovat to, na co mechanici v âr nestaãili. Ani v jednom z tûchto zamûstnání v ak nena el naplnûní. Rozhodl se tedy opût opustit republiku a odjet, tentokrát do Austrálie. NeÏ ale nachystal v e potfiebné na cestu, pfii la nehoda mlad ího bratra, kter mûl pfievzít rodinné hospodáfiství. Franti ek Lédr se pro udrïení rodinné tradice v roce 2001, na zaãátku nového tisíciletí, vrhnul zcela neãekanû a neplánovanû do zemûdûlství. Chovatelské zaãátky Zaãínal sám s 15 ti hektary vlastními a 30ti pronajat mi. Provoz farmy byl velice nákladn. Hospodafiení chtûl pojmout jinak, neï otec, a tak bylo tfieba pfiipravit si podmínky a vybavení. Vlastní úspory byly záhy pryã. Bez státní podpory by se neobe el. Do zaãátku nakoupil traktor, baliãku, lis a první bfiezí jalovice plemene charolais. V bûr plemene byl opût dílem náhody. Na rozhodnutí mûl pan Lédr dva t dny, aby stihnul dotaãní termín. Osobnû se mu líbilo plemeno Aberdeen Angus, nikde ale nebyly dostupné bfiezí jalovice. Dostal tip na podnik ZEAS, a.s. Pod Kunûtickou horou, kde bylo zvífiat v potfiebné kategorii dostatek, nakoupil tedy tam. KdyÏ svûj neplánovan, znalostmi nepodloïen krok hodnotí zpûtnû, fiíká: Niãeho nelituji. Bylo to to nejlep í, co jsem mohl udûlat. 10

11 Po zvífiatech je na trhu stále poptávka. Po mechanizaci a zvífiatech bylo je tû tfieba vyfie it otázku ustájení. V Sopotnici, pûvodním zázemí farmy, nebyly k tomuto úãelu vhodné podmínky. Jako na zavolanou se v nedaleké obci Kostelecké Horky uvolnil areál po zkrachovalé firmû se stájí K-96 a 100 kusy ãesk ch strakat ch krav. S areálem získal pan Lédr do nájmu i pfiilehlé pozemky. Stáj byla po rekonstrukci pfiipravena s rezervou pojmout 90 aï 100 kusû matek s telaty. âeské strakaté krávy byly ãásteãnû vybrakovány a nûkolik kusû si chovatel ponechal v uïitkovém stádu. Pan Lédr mûl zku enosti s prací na farmû z dûtství, kdyï se ale dostal k vlastnímu hospodafiení, které chtûl pojmout jinak, musel se v e uãit znovu a od zaãátku. Zaãátky nebyly jednoduché, chybûly mu zku enosti se zvífiaty z pastvy. Po prvním pokusu o uvázání dovezen ch zvífiat se mu jalovice rozutekly a tfii mûsíce je shánûl po irokém okolí. Na tûstí se nikomu nic váïného nestalo a v prvních narozen ch telatech by uï divoké matky nikdo nena- el. Odmaliãka byla na vazném ustájení, z nûhoï je pan Lédr odvádûl pouze ke krmení, a tím je zcela ochoãil. Je to v echno o pfiístupu, péãi, kterou zvífiatûm vûnujete, fiíká na tuto zku enost. Systém odchovu Základ stáda tvofií 60 ãistokrevn ch matek a 35 uïitkov ch krav plemene âeské strakaté. Stavy vzhledem ke kapacitû ustájení navy ovat nemûïe. Co v ak mûnit lze, je poãet ãistokrevn ch a uïitkov ch kusû. Cílem je nav it poãty ãistokrevn ch kusû na 90 matek. UÏitkov ch krav se v ak pan Lédr zbavovat zcela nechce a pochvaluje si jejich v pomoc, pokud napfi. tele nepfiijme matka, je potfieba pfiíkrm, apod. V Sopotnici a Kosteleck ch Horkách obhospodafiuje pan Lédr plochu o v mûfie 295 hektarû, z ãehoï je 35 ha vlastních a 20 ha tvofií orná pûda. Na té pûstuje obilí, pfiedev ím kvûli slámû. Mechanizaci má v echnu vlastní, a to pfiedev ím na zpracování Stádo ve stáji v Kosteleckých Horkách (foto: Jana Řehořová) píce. 300 hektarû bez problémû obhospodafií ve tfiech lidech. Vûnuje se téï agrosluïbám. Pozemky v okolí Kosteleck ch Horek, které tvofií hlavní ãást pastevního areálu se nachází v nadmofiské v ce 320 m a jejich podkladem je nekvalitní písãitá pûda. adí se proto do kategorie LFA. Pokud je su í rok, na uïivení jedné krávy jsou potfieba i více neï tfii hektary. Ze zmínûn ch dûvodû mají zvífiata bûhem pastvy neustál pfiísun sypk ch minerálií obohacen ch o selen, kterého je na písãité pûdû nedostatek a od srpna se zaãíná s pfiikrmováním senem a senáïí. V listopadu jsou jiï zvífiata ustájena do zimovi tû neboè na konci mûsíce zaãínají první porody, které chce mít chovatel pod dohledem. Krávy pfied otelením dostávají senáï a seno. Pan Lédr není pfiíznivcem pfiíli nev Ïivné krmné dávky, aãkoli se této kategorii zvífiat doporuãuje. íká a praxe mu to potvrzuje, Ïe telata jsou u dobfie Ïiven ch matek Ïivotaschopnûj í. B ci a jalovice do dvou let vûku dostávají navíc smûs drceného Ïita s ovsem a mineráliemi. Jalovice jsou do prvního pfiipu tûní, které je smûfiováno na vûk kolem dvou let, ustájeny a vykrmovány, aby byly na první tele v fiádné kondici. Mladá zvífiata se krmí adlibitnû, dospûl m b kû je dávka regulována. Telata mají na pastvinû pfiíkrmi tû, kde dostávají maãkané zrno. S granulemi se muselo vzhledem k ekologické formû hospodafiení pfiestat a v sledky jsou znát, pfiedev ím na b ãcích, letos jich nepro lo do testu 9, coï je nejvíce v historii. VÏdy to byl maximálnû 1 kus. Jalovice slavily na poslední národní v stavû úspûchy, takïe na tûch zmûna v Ïivy není na tûstí tak znát. B ãkû, ktefií putují do testu, je v posledních pár letech v prûmûru 15 roãnû. Z organizaãních dûvodû chovatel preferuje odchov na odchovnû b kû. B ãci, ktefií vybraní nejsou, jsou prodáni, stejnû jako jalovice, které se neponechají na roz ífiení stáda. Ale základní stádo se kaïd m rokem navy uje, jalovic se prodává minimum. Do budoucna by se pan Lédr rád soustfiedil na produkci kategorie bfiezích matek a jalovic. V krmu se nevûnuje ani vûnovat nechce. Princip zvífie vykrmit, a pak porazit, jej nenapl- Àuje. Od roku 2010 je pan Lédr registrován v ekologickém systému hospodafiení. S pfiechodem do této formy hospodafiení, která je zajímavá jak díky etrnûj ímu pfiístupu k pfiírodû, tak po finanãní stránce, ale vyãkával, aï se pfiedpisy, které je nutno dodrïet, trochu zmírní. Nûkteré postupy, které nejsou dovoleny, ukonãil jako napfiíklad embryotransfer. Tomu se intenzivnû vûnoval 8 let a hlavnû prostfiednictvím nûj vybudoval své stádo. Embrya nakupoval a jako nositelky slou- Ïily ãervené straky. Co se nákupu z jin ch chovû t ká, tak pfiikoupil 4 jalovice s v born mi pûvody od spoleãnosti Bovet Sloupnice, a.s., dal í 4 jalovice zakoupil od ing. Boudy z Veselíãka u Sedlãan, kter má téï velmi kvalitní zvífiata. 11

12 CZ národní vítězka v kategorii starších jalovic na NVHZ 2009 v Brně (foto: Karel Melger) V chovu se od zaãátku pouïívá inseminace, kterou nyní provádí zootechnik pana Lédra, pûvodem z Ukrajiny, kter je kvalifikací veterináfi, má inseminaãní kurs a je na farmû neustále k dispozici, pochvaluje si majitel. S provozem farmy v souãasné dobû vypomáhá je tû jeden zamûstnanec. Inseminace je pouïívána pouze v rámci pfiirozené fiíje, a to v období od února do konce dubna. PouÏívá se semeno nejlep ích francouzsk ch b kû (napfi. ZTI 102 SUMO, ZCH 450 LE REBEL, ZTI 085 VIZIR P, ZCH942 UNICO SC PP, ZTI 712 CABAR SC P, ZCH 517 NELSON, ZCH 574 OHIO). 1. kvûtna jde stádo, rozdûlené na 3 skupiny na pastvinu a nastupují 3 plemeníci, ktefií zde pûsobí do konce ãervence. Pfiesto se zatím nedafií docílit 100% bfiezost. DÛvodem je, Ïe b ci nikdy nezpracují v echny naráz fiíjící se kusy, fiíká chovatel. První b k od stáda byl na farmu zakoupen v roce 2003 z OPB Osík, následoval b k ZCH 876 Manitou od Vlastimila Hatláka, na kterého pan Lédr vzpomíná jako na v borného plemeníka i na v stavní kus. Musel v ak b t ze zdravotních dûvodû utracen. Pfiedãasnû skonãil i Ïivot dal ího vynikajícího b ka ZTI344 Posel Smilovsk, kterého mûl chovatel ze ZD Pozovice. O tomto b kovi fiíká pan Lédr, Ïe mu nebylo v âechách rovno: Na v stavách sbíral díky v raznému osvalení a dobré stavbû tûla jedno pfiední ocenûní za druh m. Ne Èastná událost potkala chovatele zrovna pfied pfiipou- tûcí sezónou. Potfieboval tedy rychle sehnat plemeníka do stáda. Aãkoli se nedomnívá, Ïe zahraniãní trh by nabízel lep í kvalitu, neï máme u nás, z organizaãních dûvodû se rozhodl pro import. Francouzsk b k ZTI 545 Eldorado (po otci Sesame), pûsobil nejprve na inseminaãní stanici spoleãnosti Genoservis, a. s., v chovu Franti ka Lédra je druh m rokem. Dal í b k momentálnû pûsobící v ãistokrevném stádû je ZTI 806 TIBET. Do ãistokrevné plemenitby vybírá chovatel tu nejlep í genetiku, aè se jedná o pfiirozenou plemenitbu ãi v bûr inseminaãních dávek. A jak chovatel postupuje, aby v pfiirozené plemenitbû dosáhl maximální efektivity? B ky dává rozskákat do uïitkového stáda jednoho jiï v únoru a druhého v bfieznu. Poté jsou odstaveni a dobfie krmeni, aby byli v kvûtnu ve správné pracovní formû. SvÛj postup zdûvodàuje tím, Ïe b kovi trvá 2 3 t dny, neï se shodí nabraná kila a rozskáãe se. Tuto fázi si odbudou v uïitkovém stádu, a fungují poté ihned od zaãátku pfiipou tûcí sezóny. Vzhledem k poptávce pan Lédr lechtí ãásteãnû na bezrohost. Nûkolik geneticky bezroh ch krav a jalovic, které vyprodukoval, ale inseminuje opût rohat mi b ky, aby získal zvífiata s dobr m osvalením, které se u bezroh ch zvífiat ztrácí. V bezrohosti vidím ryze obchodní záleïitost, neboè Ïádn bezroh b ãek se ve v vinu nemû- Ïe rovnat s rohat m. S bezrohou genetikou pracuji 5 let. Jsou lep í porody, protoïe se rodí men í telata, která jsou ale men í i v dospûlosti, fiíká chovatel. Nad bezrohou genetikou ale hûl zcela neláme: lechtûní je proces a v sledky nás mohou v echny pfiekvapit. S plemenem je spokojen, nemûnil by ho. Je v ak pravdou, Ïe toto plemeno vyïaduje péãi a osobní pfiístup. Nelze jej odchovávat extenzivnû. Asistuje se u 70% porodû tak, Ïe se porod hlídá, ale nezasahuje se do nûj, na 30 % porodû se aktivnû podílí, pfiesto je ãást porodû z tûchto tfiiceti procent obtíïn ch, kdyï je tele napfi. ve patné poloze, takïe nemusí skonãit Ïivû narozen m potomkem. V stavy A proã se pan Lédr vydal na lechtitelskou dráhu? Pfiiznává, Ïe spí e neï lechtûní samotné jej lákaly v stavy a obchod, kterému se vûnoval v jin ch profesích po mnoho let. Nav tûvoval první chovatelské pfiehlídky na Jangelci, v Litomy li a Pfierovû a zatouïil mít na nich svá zvífiata téï. A protoïe na na ich v stavách mohou soutûïit pouze plemenná zvífiata, vydal se tímto smûrem. VÏdy jej bavilo dokázat to, co jiné ne, b t nejlep í, nejrychlej í. KdyÏ pracoval s auty, bylo to jednoduché buì byla nejrychlej í nebo líbivá, ale genetika to je ofií ek: Odchovat kvalitní zvífie trvá nûkolik let a v prûbûhu se mûïe kdykoli v e zmûnit. Nefunguje to tak, Ïe to, co se dnes udûlá, zítra se uvidí. Chovatel zvífie piplá a v sledek je nejist a v tom je jeho genialita. Hodnû lidí by se rvalo, kdyby 12

13 vûdûlo, Ïe budou vítûzové. Chovatel zdaleka neví, zda vûbec uspûje, a pfiesto jde dál. Tam je srdce chovatele. V stav se úãastnil od sam ch poãátkû, ale na tom, aby se zvífiata zaãala umísèovat, musel zapracovat. Ne lo to rozhodnû hned. Zde vzpomíná jméno Pavla Káãera, kter mu dal mnoho cenn ch rad v oblasti chovatelství i odchovu potenciálních v stavních kusû. V stavní pfiehlídky povaïuje za velice dûleïité. Bonitéfii tam ãlovûku ukáïí, jak má zvífie vypadat. Není to o tom b t nejvût í, ale b t velk a soumûrn. KdyÏ si vytipovává telata, soustfiedí se na ta, která mají tûï í porody díky ir ím hrudníkûm a mohutnûj í kostfie. Z tûch se mohou stát potenciální ampioni. SvÛj recept chovatel popisuje: KdyÏ chci piãkovou jaloviãku, tele nebo pozdûji krávu nebo b ãka, musím poznat po porodu vhodné tele a ochoãit je s právû otelenou krávou ãeského strakatého skotu. Díky vy í produkci mléka této adoptované matky tele dosahuje dvoukilov pfiírûstek. Pak mohu pfiijít s roãní jaloviãkou nebo b ãkem o hmotnosti 600 kg. Ne kaïd ampion tedy vyroste u své pravé matky, protoïe ta nemá tolik mléka, aby jej odchovala. Na v stavách se mu podafiilo získat jiï první místa nebo ampiony plemen ãi národní vítûze v kategorii telat, mlad ch i star- ích b kû, roãních i dvoulet ch jalovic poslední, co zb vá, je kategorie krav, kde má pan Lédr zatím pouze tfietí místo. Mezi poslední úspûchy chovatele patfií první místo a titul národního vítûze v kategorii mladí b ci pro b ka ZTI 846 TOM Z HOREK na Národní v stavû 2011 v Brnû. Pan Lédr by uvítal radûji men í v stavu kaïd rok neï jen jednu velkou jednou za dva roky. Domnívá se, Ïe chovatelské pfiehlídky nejsou dûleïité jen pro chovatele, ktefií si tam porovnají své v sledky a udûlají reklamu svému chovu, ale Ïe jsou atraktivní i pro laickou vefiejnost, a proto by mûly b t ãastûj í. K v znamu, jak v stavnictví pfiiná í, dodává: V stava mne peníze stojí, ale myslím si, Ïe pro chovatele je to nutná záleïitost. Ti, co ãas a peníze neinvestují, si nemohou stûïovat, Ïe nemohou prodat. A je tomu tak Býk ZTI 846 Tom z Horek získal 1. místo a titul národní vítěz v kategorii mladí býci vybraní v roce 2011 na NVHZ 2011 v Brně (foto: Karel Melger) Plemeník ZTI 545 Eldorado importovaný z Francie (foto: Pavel Káčer) proto, Ïe je nikdo nezná, nic se o nich neví. V stava je jedineãn zpûsob, jak svûj chov prezentovat. Pochvaluje si chovatel, kter bûhem tûchto akci nasbíral mnoho kontaktû a zájem o svá zvífiata není schopen pokr t. Z tohoto dûvodu je ochoten za vystavování ãásteãnû platit. Budoucnost Pan Lédr skromû fiíká, Ïe zaãínal od nuly a Ïe k dokonalosti má stále daleko: Je tfieba nûco dostavût, nûco doplatit, a hlavnû dobudovat stádo o sto ãistokrevn ch kusech. Abych mohl b t v klidu, je tû je tfieba toho hodnû vykonat. Co jej ale tû í jiï dnes a na co je hrd je, Ïe podobného nad ence na el ve svém synovi a mohou se tedy chovatelství vûnovat spoleãnû. Je moïné, Ïe syn, kterému pan Lédr pfiedal ãást hospodáfiství, si do budoucna pofiídí jiné plemeno, ale zatím se v Sopotnici bude vûnovat v stavbû nového zimovi tû a komerãnímu stádu a pan Lédr bude mít na Kosteleck ch Horkách ãas na plemenafiinu. Kdyby se je tû nûkde na la Ïena, která by s ním sdílela radosti a strasti, které s sebou Ïivot nese, ke tûstí by mu uï nic nechybûlo. Tím konãí rozhovor s muïem, kter se od motorû dostal k chovu masného skotu, v nûmï nalezl Ïivotní naplnûní. Jak sám fiíká: Co mû nikdy nepfiestane fascinovat, je zázrak zrození Ïivota. Je to nûco, co nelze naprosto niãím nahradit. To je to, co mne Ïene dál. A my mu v jeho dal ím konání pfiejeme hodnû tûstí! 13

14 Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit! Anna Marcinková, Ota Beran, BM Profit Skot se u nás uï nûkolik desetiletí nechová jen kvûli produkci mléka, nebo kvûli takzvanû kombinované produkci maso-mléko. âást chovatelû si zvolila odli nou cestu a vybrala si jako svou hlavní produkovanou komoditu kvalitní hovûzí maso. Ti by ze svého rozhodnutí mûli stále více profitovat. Ale jakou cestou se dát, aby tomu tak bylo? Produkce hovûzího masa se dá zajistit nûkolika rûzn mi cestami. Jedním z velmi ãast ch zpûsobû, oblíben zejména v na ich konãinách, je vykrmování b kû dojn ch nebo kombinovan ch plemen. Ale aè se to nûkomu líbí nebo ne, tak jsou na svûtû zemû, kde s b ãky dojen ch plemen zacházeno úplnû jinak, jsou odpadem v kaïdém smyslu toho slova a kaïd den jejich Ïivota je poãítán za ztrátov. ProtoÏe nejen studie, ale i mnoho zku eností spotfiebitelû, potvrzují, Ïe kvalita masa specializovan ch masn ch plemen, která jsou po mnohá desetiletí lechtûna právû a jen na produkci kvalitního masa se specifick mi vlastnostmi, se od toho z dojen ch ãi kombinovan ch plemen znaãnû li í. A tak se dostáváme k té druhé moïnosti v roby hovûzího, a tou je chov specializovan ch masn ch plemen nebo rûzn ch uïitkov ch kfií- ÏencÛ aè uï masn ch plemen nebo v kombinaci s plemeny dojen mi ãi kombinovan mi. Kvalitní hovězí maso ve Francii Kvalitní hovûzí je kdyï O rozdílech v kvalitû masa rûzn ch kategorií skotu nebo o rozdílech mezi jednotliv mi plemeny uï byla popsána spousta papíru. Stejnû tak by se dalo najít mnoho studií poukazujících na dûleïitost správného o etfiení masa po poráïce a délce jeho zrání. Urãitû jste vy i zpracovatelé masa jiï spousty ãlánkû o tomto tématu ãetli. Ale nezapomínejme na to, Ïe opakování je matkou moudrosti a ponûkud smutn m faktem zatím stále je tû je, Ïe se jen málokter z producentû zástavov ch zvífiat ãi jateãného skotu zajímá o to, co se vlastnû z jeho produkce dostane ke spotfiebitelûm po zpracování na jatkách a po prûchodu balicí linkou. A v sledkem bohuïel b vá bûïná skuteãnost, se kterou se mûïete setkat v chladicích regálech vût iny na ich obchodû a která je velmi odli ná od léty provûfien ch zku eností praktikû i doporuãení zasvûcen ch odborníkû. Nicménû, lze doufat, Ïe se tato situace mûïe do budoucna zlep- it. Na tûstí se totiï pomalu ale jistû zaãínají objevovat chovatelé (a zpracovatelé), kter m není lhostejné, jak je prezentována (a pfiiznejme si, Ïe nûkdy spí e degradována) jejich práce. JiÏ existují i majitelé jatek a bouráren, ktefií nejen ví, které maso je k ãemu dobré a umí zákazníkovi poradit a chovateli za kvalitní kus zaplatit odpovídající cenu, ale také dovedou masu dát to, co je tfieba, aby si i spotfiebitel nakonec pfii el na své a opravdu si pochutnal struãnû fieãeno: upfiednostní kvalitu nad kvantitou. Pfies hypermarket to nejde MoÏností, jak dostat ke spotfiebitelûm kvalitní hovûzí maso je více. Pokud chcete zákazníkûm nabídnout skuteãnû prvotfiídní a specifick produkt a zároveà získat dobrou reklamu pro svûj chov, tak cesta k tûmto dvûma cílûm urãitû nepovede pfies pulty hyper- ãi supermarketû. Tip na to, jak prezentovat plemeno nebo i konkrétní chov ãi chovy mûïeme získat napfiíklad ve Francii, kde pro vût inu potravin existuje rozsáhl seznam znaãek kvality, které mimo jiné deklarují i pûvod produktu, u masa jsou to napfiíklad takzvané Label Rouge, a prodejny, které tyto produkty v hradnû prodávají (a jejich kvalita je peãlivû sledována), ale také fiada chovatelû vûnuje své úsilí hledání zpûsobû, jak nauãit zákazníky vyhledávat právû jejich produkty. Toho se nejlépe docílí, pokud mûïe mít producent pfiím kontakt se zákazníkem a skuteãnû ví, co mu nabízí. Ale pofiídit si jatky ãi bourárnu není ani ve Francii snadnou a levnou záleïitostí. A proto nûktefií chovatelé vyuïívají sluïeb velk ch jatek, kde jim jsou ochotni a schopni vyrobit takfika cokoliv si fieknou nejãastûji napfiíklad desetikilové vakuovû zabalené balíãky patfiiãnû vyzrálého masa, které obsahují ode v eho nûco a chovateli staãí jen v dohodnut den v e vyzvednout a dopravit zákazníkovi, kter je spokojen, protoïe ví, Ïe za své peníze dostane do rukou maso, kterému byla vûnována maximální péãe jak za Ïivota zvífiete, tak po poráïce. Není pak divu, Ïe pro takové maso si jezdí lidé i z pomûrnû velk ch vzdáleností a jsou ochotni zaplatit za nû i nûkolikanásobnû vy í cenu neï v supermarketu, protoïe ví, jakou kvalitu mohou za své peníze oãekávat. A co u nás doma? I u nás uï se pomalu zaãíná bl skat na lep í ãasy. Producenti i zpracovatelé si postupnû uvûdomují, Ïe kvalitu, kterou jim specializovaná masná plemena skotu mohou nabídnout, je potfieba maximálnû vyuïít a co nejlépe zpenûïit. A tak se chovatelé nejen sdruïují a budují vlastní jatky, aby jejich produkce nebyla znehodnocena nevhodn m zacházením ziskuchtiv ch fiezníkû, ktefií nechtûjí, aby pfiíli dlouh m zráním pfii li o ãást hmotnosti jateãn ch tûl. Chovatelé si dobfie uvûdomují, Ïe kvalita a hmotnost jsou dvû rozdílné kategorie. Jen- Ïe ne vïdy je moïnost zbudování jatek ãi aspoà bourárny do- 14

15 stupná, tak se chovatelé spojují napfiíklad se zpracovateli ãi distributory, ktefií jsou ochotni pfiistoupit na tro ku odli ná pravidla hry, kde není prioritou mnoïství, ale kvalita, aby právû na té v jimeãné kvalitû, kterou dokáïe nejeden farmáfi vytvofiit, mohli profitovat jak oni, tak zákazníci, ktefií ji jsou schopni ocenit a (nebojme se toho slova) zaplatit. Ano, i kdyï reklamy nepfiestávají lákat zákazníky na extra nízké ceny, tak i u nás se stále roz ifiuje skupina zákazníkû, která upfiednostàuje kvalitu a cenu sleduje aï na druhém místû. Zku enosti z Posázaví Jedním z takov ch chovatelû, kter pfii produkci hovûzího vsadil na masná plemena, konkrétnû na plemena gasconne a belgické modrobílé, a pro distribuci ke spotfiebitelûm se rozhodl vyuïít sluïeb firmy Ecoproduct zab vající se prodejem celé kály bioproduktû, je Ing. Josef Firman, kter hospodafií nedaleko Jílového u Prahy na Radlíku. Jak to v echno zaãalo Po transformaci posázavsk ch Slu ovic JZD Rozvoj Posázaví kde byla pfied 20 lety oblast s intenzivní produkcí obilnin a mléka a navzdory kopcovité krajinû a pûdním podmínkám se na velké v mûfie pûstovala kukufiice, se Ing. Josef Firman rozhodl pokraãovat v hospodafiení ponûkud jin m zpûsobem, a to v souladu s tím co tamní krajina s jednotliv mi zemûdûlsk mi pozemky rozeset mi mezi lesy populární rekreaãní oblasti dovolí. Na poãátku tu pracovalo 35 lidí, jejichï poãet se postupnû sníïil na 12 a od stoprocentní rostlinné v roby (fiepka, obilniny) se tu propracovali k pfiirozenému cyklu, ve kterém je zapojena i Ïivoãi ná produkce. Jak fiíká Ing. Firman: Zemûdûlství bez chovu zvífiat je neúplné a ploché. Ing. Josef Firman na prezentaci hovězího masa v Jílovém u Prahy Dnes hospodafií na více neï devíti stovkách hektarû zemûdûlské pûdy a chovají ovce na produkci masa a skot bez trïní produkce mléka. Na pastvinách se pohybuje cca 200 plemenic (v ãisté formû je tu gasconne, pár krav kombinovan ch plemen a pak je tû kfiíïenky s dojn mi plemeny) a nûkolik b kû (z toho 3 b ky plemene belgické modrobílé, ktefií pûsobí v uïitkovém kfiíïení pro produkci zástavu a jateãn ch zvífiat). Základní stádo bylo zaloïeno na nákupech plemenic po okolí, ale na konci tisíciletí pfiece jen do lo i na rozhodování o plemeni, které by nejlépe odpovídalo pfiedstavám chovu v dan ch podmínkách. VyÏadována byla odolnost, vytrvalost, snadné porody, v borná mléãnost a matefiské vlastnosti. Z tohoto konkurzu vy lo vítûznû plemeno gasconne. V ãisté podobû se ale zástav plemene gasconne tûïko prodává a v produkci plemenného materiálu bránilo ozdravování od IBR. A tak se ke slovu dostalo uïitkové kfiíïení. Bylo tedy tfieba vybrat vhodné plemeno, které k vynikající matefisk m vlastnostem a mléãnosti pfiidá z otcovské strany v raznou rûstovou schopnost a osvalení (ale nepfiidá na síle kostry) volba logicky padla na krále osvalení plemeno belgické modrobílé, jehoï obrovskou v hodou je v borná intenzita rûstu, velmi dobrá jateãná v tûïnost a vysoká kvalita jateãn ch tûl, a to i u kfií- ÏencÛ s tímto plemenem. Rostou jako z vody Ve kerá produkce masa je zalo- Ïena na vyuïití objemn ch krmiv, pouze plemenn m b kûm je v prûbûhu zimních mûsícû pfiilep- ováno koncentrovan m jadrn m krmivem. Tele je do 6 7 mûsícû Ïiveno matkou a jelikoï matkou b vá gaskoàka nebo kfiíïenka s podílem krve dojného plemene, tak se není co divit, Ïe tele roste jako z vody. KfiíÏení s BM bylo v bornou volbou, protoïe porody probíhají normálnû i u jalovic a zpenûïení zástavu je mnohem lep í, dokonce není problém velmi dobfie prodat i kfiíïené jalovice tak, jako Ïádné jiné, fiíká o svém rozhodnutí Ing. Firman. Cesta ke spotfiebiteli V plánech do budoucna je ne- Telata na chovu pana Firmana (foto: Kamil Malát) 15

16 Ochutnávka pokrmů byla součástí prezentace hovězího masa na akci v Jílovém u Prahy jen dal í roz ífiení stáda, ale také dotaïení celého cyklu vãetnû finalizace produkce, pokud moïno vlastními silami. JenÏe k tomu, aby chovatel mohl zvífiata nejen chovat, ale také poráïet a nakládat s jejich masem tak, aby je mohl prodávat spotfiebitelûm, je cesta dlouhá, ãasovû a finanãnû nákladná. Proto se lze vydat i ponûkud odli nou cestou, kterou vyuïívá spousta zahraniãních chovatelû, ale i u nás jiï si tento zpûsob na el své pfiíznivce. Jde o to, dokázat najít partnera (mohou to b t jatky nebo distributor), kterému také není lhostejné, co nabízí sv m zákazníkûm. Velmi dobr m krokem pro to, aby se kvalitní maso vyprodukované v souladu s pravidly ekologického zemûdûlství dostalo co nejkrat í cestou ke spotfiebitelûm v maximální kvalitû, se jeví spolupráce s firmou Ecoproduct, která se zab vá prodejem masa a dal- ích potravin v biokvalitû a jejich pracovníci jsou schopni v em sv m zákazníkûm doruãit objednané zboïí prakticky aï do domu. Spoleãnost Ecoproduct spolupracuje s fiadou ãesk ch certifikovan ch ekofarmáfiû a jejich cílem je, aby se ke spotfiebitelûm dostal produkt piãkové kvality. U masa mají velkou v hodu v tom, Ïe cel proces od nákupu aï po distribuci je v jejich rukách, a tak mohou úãinnû fiídit zejména proces zrání masa, kter je právû u hovûzího jedním z klíãov ch faktorû ovlivàujících kvalitu. A to je jen dobfie. Proã vozit hovûzí ze zámofií, kdyï si je se zárukou kvality mûïeme vyprodukovat doma. DÛleÏitá je správná reklama Je potfieba nejen umût vyrobit, ale také prodat. Reklamní agentury se sice snaïí zákazníky pfiesvûdãit o tom, Ïe reklama v médiích je tím nejdûleïitûj ím, co mûïe b t. Ale ruku na srdce, jak pozornû sledujete reklamy a jak ãasto se podle nich rozhodujete? Také se fiíká, Ïe dobré zboïí se chválí samo. To je sice stará známá pravda, ale nesmíme zapomenout, Ïe nejdfiíve se o nûm musí zákazníci nûjak dozvûdût. Dal í známou pravdou je, Ïe jednou vidût, je lep í neï dvakrát sly et. A v pfiípadû potravin bude mnohem v stiïnûj í, kdyï fiekneme, Ïe jednou ochutnat, je mnohem lep í neï nûkolikrát sly - et, ãíst ãi jen na vlastní oãi vidût. O tom se mûïeme pravidelnû pfiesvûdãit napfiíklad na tûch v stavách, kde jiï po nûkolik let nabízí âschms náv tûvníkûm hovûzí steaky. Kdo se v stav pravidelnû úãastní, tak ví, Ïe fronty k tomuto stánku jsou rok od roku del í. A kdo jednou ochutnal, tak se pfii kaïdé pfiíleïitosti rád vrací. A tak bylo velmi dobr m krokem, kdyï Ing. Firman, spoleãnost Ecoproduct a Svaz chovatelû pfiipravili prezentaci, jejíï souãástí byla i ochutnávka pokrmû, které lze z hovûzího masa pfiipravit. Pfii pohledu na peãlivû pfiipravenou nabídku hovûzího rautu, se hned po prvním závanu vûnû od tabule, kde byly rozmanité hovûzí pochoutky, se zaãaly v em pfiítomn m sbíhat sliny. Po chvíli si i chuèové pohárky na jazycích v ech pfiítomn ch pfii ly na své. Inu, kdyï se kvalitní surovina snoubí s ikovn ma rukama mistra kuchafie, tak je záruka, Ïe budou v ichni, vãetnû tûch nejvût ích gurmánû, spokojeni. KdyÏ se k tomu pfiidá pár slov o chovu, ze kterého zvífiata pocházela, jak m zpûsobem byla chována a jak m zpûsobem bylo s masem nakládáno po poráïce, tak je dozajista vykroãeno tím správn m smûrem ke vzdûlávání budoucích spotfiebitelû. Co k tomu dodat? Jen více takov ch akcí! Nauãme laickou vefiejnost jak chutná kvalitní hovûzí. Budou-li znát pûvod a Ïivotní podmínky skotu, ze kterého maso pochází, kdyï budou vûdût více o procesu, kter pfiedchází (nebo by mûl pfiedcházet) tomu, neï se k nim maso dostane a budou mít moïnost vyzkou et si, jak chutná opravdu odbornû o etfiené hovûzí, budou ho moci doporuãit sv m znám m, a ti se jistû nebudou zdráhat za kvalitu zaplatit více a tfieba i aktivnû vyhledávat zboïí od toho svého chovatele. Nejspí nebudou potfiebovat ani Ïádnou drahou zahraniãní znaãku pûvodu. MoÏná Ïe pak synonymem kvalitního hovûzího pfiestane b t pro spoustu lidí argentinské maso z Makra zpracované na lodních jatkách bûhem cesty Atlantikem. Pokud se podafií co nejvíce narovnat cesta od domácího producenta masa pfiímo ke spotfiebiteli, tak je moïno si ze spotfiebitele vychovat gurmána, kter se nespokojí jen tak s nûãím. Je tfieba spotfiebitele nauãit, Ïe co je dobré, má i svou cenu. Je to bezesporu bûh na dlouhou traè, ale princip je prost a logick. V jednoduchosti je krása a doufejme, Ïe je v ní skryto i budoucí udrïitelné zemûdûlství v na í malebné zemi a dal í rozvoj chovu masného skotu. 16

17 4. Národní pfiehlídka plemene masn simentál Berlín 21. ledna 2012 Ing. Pavel Káãer, Jihoãesk chovatel a.s. Leto ního roãníku Grüne Woche 2012 v Berlínû se zúãastnilo v leto - ním roce rekordních 420 tisíc náv tûvníkû, mezi které patfiila i skupina chovatelû z âeské republiky. K tahákûm jistû patfiila i 4. Národní pfiehlídka plemene masn simentál, která probûhla premiérovû pod zá titou VDSI, coï je novû zaloïené sdruïení chovatelû masného simentála v Nûmecku. JelikoÏ je Nûmecko spolu s Rakouskem a v carskem zemí pûvodu masného simentála, bylo pro na e chovatele jistû velmi zajímavou pfiíleïitostí posoudit, jaká je souãasná úroveà chovu v Nûmecku. A kde jinde posuzovat neï na národní pfiehlídce? Organizace ustájení zvífiat i pfiehlídky byla na pfiíkladné úrovni a rovnûï velmi vysoce lze hodnotit estetické fie ení celého prostoru. I pfies skuteãnost, Ïe se pfiehlídky zúãastnilo 83 zvífiat, netvofiilo ustájení kovov les, ale lo o vkusnou expozici, které dominovalo dfievo jako pfiírodní materiál. Vût í ãást zvífiat byla navezena na v stavi tû jiï ve ãtvrtek 19. ledna. Zvífiata se naváïela z 10ti spolkov ch zemí. 20. ledna si mohli vystavovatelé projít generálkou pro pfiedvádûní zvífiat jiï pfied relativnû poãetn m publikem v rámci obecné pfiehlídky a prezentace v ech zvífiat. JiÏ v prûbûhu této zku ební pfiehlídky byla expozice i s pfiedvadi tûm z bezpeãnostních dûvodû nepfiístupná pro vefiejnost. 21. ledna ráno se je tû pfiivezla poslední zvífiata na soutûï a ve 14 hodin jiï lo do tuhého. Zaãala Národní pfiehlídka. Gerard Brickley z Irska posuzoval zvífiata klasick m zpûsoben, kter známe u nás. Pouze kategorie, ve kter ch bylo mnoho zvífiat, byly rozdûleny do nûkolika podskupin, ze kter ch byli vybráni reprezentanti do uï ího kola posuzování. Tento systém pak ale v nûkter ch kategoriích (napfiíklad mladí b ci) celkem v raznû zamíchal celkov m pofiadím. SoutûÏilo se v kategoriích star í b ci nad 24 mûsícû, mladí b ci mûsícû, krávy s telaty, bfiezí jalovice (kategorie, kterou u nás neznáme), star í jalovice mûsícû a mlad í jalovice 8 12 mûsícû. V nûkter ch kategoriích jsme byli svûdky jisté t mové reïie, která dokázala na ãelní místa prosadit zájmová zvífiata (celá v sledková listina je k dispozici u autora ãlánku). JiÏ v sledky jednotliv ch kategorií nám dávají tu it trendy v souãasném nûmeckém lechtûní. Národním ampionem v kategorii star ích b kû se stal b k Bruno. Syn anglického b ka Jacob na dánské krávû. Tento b k se prezentoval jiï na v stavû EuroTier v roce 2010, ale zde byl ve vrcholné formû a v ringu v první skupinû star ích b kû se utkal jiï se sv m synem. Excelentnû rámcové zvífie (165 cm v kohoutku) s v bornou hloubkou a s velmi harmonickou stavbou tûla. I pfii velkém tûlesném rámci jde o b ka s nadprûmûrn m osvalením a kvalitními konãetinami. Reservním ampionem se stal b k Alois velmi nadûjn, plav, tfiílet syn dánského Atlantise, kter zaujal zejména excelentními ífikov mi parametry. Tento mlad b k má velk potenciál do budoucna. Kategorie mlad ch b kû byla zastoupena 15ti zvífiaty, které se prezentovaly ve tfiech skupinách. Nakonec se národním ampionem stal b k GH Bangie syn dánského b ka Basse. I kdyï mám k pofiadí v této kategorii osobnû v hrady, tak je potfieba uznat, Ïe ampionem se stal b k s vynikající délkou, stfiedotrupím a velmi dobrou pfiední ífikou a hloubkou hrudníku. Reservní ampion Knut, syn homozygotnû bezrohého b ka Kakau, se umístil spí e díky svému rodokmenovému potenciálu neï díky svému exteriéru. Kategorie krav s telaty byla velmi zajímavá tím, Ïe se sice posuzovala samotná kráva, ale jiï od zaãátku bylo jasné, Ïe rozhodne vyváïenost celé dvojice. ampionka Linda zaujala velmi dobrou hloubkou a celkovou vyváïeností a k vítûzství jí také velmi pomohlo pûkné tele po anglickém Telstarovi. Reservní ampionka Hella vom Uchtetal byla prvním pûvodovû ãistû nûmeck m zvífietem, které dosáhlo na ocenûní. Soudce oslovila ve sv ch 7mi letech pravdûpodobnû perfektní hfibetní linii a v bornou hloubkou tûla. Pravdou je, Ïe mûla pod sebou nejstar í, velmi pûkné a rámcové tele. Kategorie bfiezích jalovic patfiila k tomu nejlep ímu, co bylo na pfiehlídce k vidûní. Zejména chovatelé velmi sázeli na dcery po dánském Atlantisovi, ale ampionkou kategorie byla nakonec vybrána témûfi 22 mûsícû stará jalovice Sissy po dánském otci Niclas. Rezervní ampionkou byla nûmecká jalovice Elsa zvífie velmi dobfie rozvinuté, zejména s perfektní hloubkou. V kategorii jalovic ve vûku mûsícû bylo nejvíce zvífiat. Jalovice se hodnotily ve ãtyfiech kruzích po pûti kusech. Zaujala mû zejména jalovice Kora excelentní hluboká a iroká dcera irského b ka Samual, která si nakonec odnesla titul reservní ampionky této kategorie. K pfiekvapení mnoha pozorovatelû si v této kategorii odnesla prvenství a titul národní ampionky dcera ãeského b ka jalovice Franzi. Jejím otcem je b k Rinaldi VodÀansk (Národní Vítûz x Gorm) z chovu pana Franti ka Koláfie ze StoÏic, kterého Nûmci pfiejmenovali na Major Sky. Rámcovû velmi v razná jalovice nám tak udûlala obrovskou radost. Pfiehlídku ukonãila kategorie mlad ch jalovic, kde byla zástupkynû dánské genetiky Raja (vnuãka Ulrika a Uniteda) pfiedstiïena jalovicí katalogového ãísla 110. Vnuãka dánského b ka Scotty byla sice drobnûj í neï Raja, ale rozhodující pro soudce byly pravdûpodobnû její lep í ífikové parametry. Pfiehlídka celkovû mûla velmi dobrou úroveà a organizátorûm i chovatelûm je tfieba sloïit poklonu. Zvífiata aï na pár v jimek byla na pfiehlídku kvalitnû pfiipravena a i pfiedvedení bylo odpovídající. Zejména si ale v ichni, kdo mûli zájem, mohli udûlat obrázek o úrovni sv ch chovû ve volné soutûïi. Pro pozorného pozorovatele ale byla jasná je tû jedna tendence, která uhodila do oãí pfii pohledu do katalogu a na pûvody zvífiat. Simentál se i v zemi pûvodu stává internacionálním plemenem a pouïí- 17

18 Fotogalerie Bruno Pp (Jacob x Palme ET) Alois P (Atlantis x Loriot) GH Banqie P (Basse x Patrick) Knut P (Kakau PP x Niclas) Linda P (Pax x Balius) s teletem po otci Telstar Hella P vom Uchtetal (Poker x Herluf) s teletem po Saenko Sissy P (Niclas x Zorro) Elsa P (Paul x Herkules) Fota: Heinrich Schulte 18

19 vaná je nejen nûmecká, ale i dánská a anglická genetika, a to v e ku prospûchu kvality zvífiat. Neztratila se ani genetika pouïívaná v âesku nebo s ãesk m pûvodem. Jen necel ch 40 % zvífiat mûlo alespoà ve dvou generacích ãistû nûmeck pûvod. Naproti tomu 55 % se mohlo pochlubit v pûvodu dánskou genetikou a 10 % i genetikou anglickou a irskou. ampionkou jedné kategorie jalovic se stala dcera ãeského b ka, jeï je kombinací anglické a dánské krve. I u simentála na nás útoãí globalizace a je na nás, abychom dokázali odli it, co je kvalitní a co ne. Odli it co pfiinese kvalitu do na ich stád a co se jako kvalitní jen tváfií. Nejsou v ichni nûmeãtí b ci mléãní, stejnû jako nevynikají v ichni dán tí b ci excelentním rûstem. A obrovskou moïností osahat si jednotlivé linie a rodiny jsou právû pfiehlídky a v stavy. Já jsem si pro sebe odnesl z pfiehlídky pocit, Ïe ãistá nûmecká genetika je dnes zajímavá ve dvou hlavních smûrech. Prvním smûrem jsou jemná a mléãná zvífiata, která jsou pokraãováním pûvodních kombinovan ch linií. Druh m smûrem jsou velmi pûknû osvalená zvífiata stfiedního rámce. I v Nûmecku se pak pro zlep ení rámce, ífiek a celkové kapacity osvûdãili dánské a anglicko-irské linie. Na závûr jedna zajímavost. Nov m majitelem jednoho z nejnadûjnûj- ích mlad ch b kû s excelentním pûvodem se stal momentálnû nejlep í ãesk chovatel masného simentála (dle uzávûrek âschms) pan Manfred Reinold z Nové Vody. Tornádo P je synem anglického b ka Tyson a jeho matkou je 19tá nejlep í kráva v nûmecké TOPce Linda vom Uchtetal po Unitedovi. Gratulujeme. Kora P (Samuel x Pluto S.W.) Franzi P (Rinaldi Vodňanský x Zalu 1 S.W.) Raja P (Urius x United) Jalovice katalogové číslo 110 (Scholl PP x Landfriend2) Tornado P (Tyson x United), býk nakoupený pro Manfreda Reinolda Expozice masného simentála na Grune woche 2012 (foto: Pavel Káčer) Fota: Heinrich Schulte 19

20 Skot, kter se u nás nepase British white mûïeme nazvat asi nejstar ím hobby plemenem skotu na svûtû. V 19. století si jej pro jeho estetickou hodnotu oblíbila anglická lechta, která ho nechávala pást v parcích spoleãnû s jin mi okrasn mi zvífiaty. Tak vznikl pûvodní název plemene Park cattle. V souãasnosti opût získává oblibu chovatelû zejména z Británie, USA a Austrálie. British white mûïeme snadno zamûnit s galowayi se zbarvením white park, ktefií se chovají i u nás. Nicménû v dobû, kdy british white sv m zbarvením zdobilo parky anglické lechty, se u galloway toto zbarvení nevyskytovalo. Maria Slezáková British white anglické okrasné parkové plemeno Historie a pûvod plemene Vût ina historikû, zab vajících se pûvodem jednotliv ch plemen skotu, do la k závûru, Ïe plemeno british white má své kofieny na poãátku 8. nebo 9. století ve Skandinávii, kde byly objeveny dûkazy, Ïe se v tamních horách kdysi pásly bílé krávy s ãern mi skvrnami. Tento skot dovezli na Britské ostrovy zfiejmû Vikingové, ktefií sem pfiiplouvali buì za úãelem obchodu nebo jako dobyvatelé. První písemné zmínky o bílém, pfieváïnû bezrohém skotu s barevn mi skvrnami se datují do roku 1697 a pocházejí z opatství Whalley. Zdej í stádo je povaïováno za základ plemene, které vzniklo kfiíïením bezrohého b ka z Clevelandu (severov chod Anglie) a divoké rohaté formy bílého dobytka chovaného v okolí. Kolem roku 1725 se dobytek roz ífiil do Gisburne, a pak do Somerfordu a dále pak na v chod Anglie, kter se stal na mnoho let centrem chovu tohoto plemene. Zde se nacházelo také nejstar í, stále existující stádo, patfiící rodinû WoodbastwickÛ. Ze stáda Woodbatwick byly mimo jiné importovány v roce 1958 první kusy do Austrálie. V 19. století se hlavní ãást stáda pfiemístila do Norfolku. Skot plemene british white zde byl prodáván po ménû kusech zejména místní lechtû. Ta si ho oblíbila pro jeho atypické zbarvení a chovala ho v parcích jako okrasná zvífiata. Na zaãátku 20. století se stavy tohoto plemene sníïily na cca 130 registrovan ch kusû lokalizovan ch hlavnû ve v chodní ãásti Anglie. Do konce 20. století se poãet zv il na více neï 1500 registrov ch kusû ve Velké Británii a zhruba na 2500 kusû ve Spojen ch státech. British white v ak najdeme i v jin ch ãástech svûta, napfi. v Austrálii. Zde byla roku 1983 zaloïena Asociace chovatelû British white. Asociace chovatelû Brtish white vznikla ve Velké Británii v roce 1918 a plemenná kniha byla zalo- Ïena o tfii roky pozdûji. British white (bezrohé plemeno) v ní bylo registrováno spoleãnû s plemenem White Park (rohaté plemeno) aï do roku 1946, kdy byla plemenná kniha rozdûlena. V plemenné knize tak byly zpoãátku akceptovány rohaté kusy, nicménû roku 1948 se zmûnila pravidla zápisu do PK, která zápis rohat ch kusû neumoïàují. Do USA se první kusy dostaly v roce 1941, na poãátku nûmecké invaze do Anglie, kdy bylo pût krav a jeden b k dovezeno do Pensylvánie. Tûchto pûvodních est kusû a nûkolik dal ích postupnû importovan ch b kû dovezen ch z Anglie vytvofiilo základ dne ního British white v USA. British White Cattle Association of America (BWCAA) Od svého vzniku v roce 1987 je tato asociace stál m oficiálním registrem plemene British White ve Spojen ch státech americk ch. Spojuje organizace zab vající se chovem British White (British White societies) z Velké Británie a Austrálie a zab vá se registrací a propagací plemene ve svûtû. Charakteristika plemene British White nebylo vyuïíváno pouze jako okrasné plemeno. PÛvodnû lo o kombinovan skot s pfievládající masnou uïitkovostí. Kolem roku 1950 se zaãalo se selekcí na masnou uïitkovost, takïe dnes se fiadí k masn m plemenûm. 20

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006

Vûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 Vûstník právních pfiedpisû Pardubického kraje âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 O B S A H Nafiízení hejtmana Pardubického

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. âerven 2011 âíslo 2 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XIII. díl Sháníte kvalitní hovûzí maso? Není problém... Romagnola plemeno

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. PROSINEC 2011 âíslo 4 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XV. díl Chov masn ch plemen skotu a v roba hovûzího masa Angus Tour

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu

12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za kontrolní rok 2010

Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za kontrolní rok 2010 Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za kontrolní rok 2010 Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu (dále jen KUMP) navazují na předcházející publikace a jsou již v pořadí devatenáctým vydáním

Více

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Strategie zakládání stáda Louda F. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. 1 Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací a ekonomickou rozvahu

Více

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel

OBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel 23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení

Více

Zápis z výroční členské schůze ČSCHMS konané 23.3.2005 ve Skalském dvoře

Zápis z výroční členské schůze ČSCHMS konané 23.3.2005 ve Skalském dvoře Zápis z výroční členské schůze ČSCHMS konané 23.3.2005 ve Skalském dvoře 1. Schůzi zahájil předseda ČSCHMS ing. Pavel Káčer 2. Řízení schůze se ujal ing. Chroust, pozdravil všechny přítomné a provedl uvítání

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. âerven 2012 âíslo 2 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XVII. díl Náv tûva zástupcû Skotské asociace Highland Cattle Minerální

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města

Skupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. PROSINEC 2012 âíslo 4 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XIX. díl Angus show se vydafiila na jedniãku Chov krav bez trïní produkce

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. âerven 2009 âíslo 2 Z OBSAHU: Austrálie zemû masnému skotu zaslíbená VzhÛru za piemonty do podhûfií Alp Beef Expo 2009 Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XV. ZÁ Í 2008 âíslo 3 Z OBSAHU: Charolaisk kongres aneb jak to v echno zaãalo a skonãilo Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu II. díl Virové

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. PROSINEC 2009 âíslo 4 Z OBSAHU: Odborn zájezd do Francie pfii v stavû Sommet de l Elevage Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu VII. díl

Více

P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU

P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU 2012 P ÍRUâKA PRO PROVÁDùNÍ AUDITU Tato Pfiíruãka byla pro Komoru auditorû âeské republiky pfiipravena auditorskou spoleãností Deloitte Audit s.r.o. Karolinská 654/2, 186

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

Pfiedmluva... 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû... 14

Pfiedmluva... 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû... 14 Obsah Pfiedmluva................................................. 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû.............................. 14 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEDENÍ ÚâETNICTVÍ........................ 17 1.1

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. ZÁ Í 2013 âíslo 3 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XXII. díl Tfietí roãník brnûnské v stavy se povedl na jedniãku Souãasn zpûsob

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXI. B EZEN 2014 âíslo 1 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XXIV. díl Skot, kter se u nás nepase: Nelore cattle Molekulární genetika

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. B EZEN 2011 âíslo 1 Z OBSAHU: Exkurze do systému chovu masného skotu ve Francii Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XII. díl Brahman

Více

právních pfiedpisû Karlovarského kraje

právních pfiedpisû Karlovarského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,

Více

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9 v roãní zpráva 1999 v roãní zpráva 1999 Metrostav je univerzální stavební spoleãnost, která zaujímá vedoucí postavení v klíãov ch segmentech podzemního stavitelství a Ïelezobetonov ch konstrukcí v âeské

Více

Optiscont Design vybraných míst kontaktu značky se zákazníkem

Optiscont Design vybraných míst kontaktu značky se zákazníkem Optiscont Design vybraných míst kontaktu značky se zákazníkem Prodejní panel Optiscont Venkovní polep kamenné prodejny Brýle včetně skel již od 590 Kč DoÏivotní záruka! I v pfiípadû po kození vlastní vinou.

Více

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL Deset dopisû Olze 1933 1996 Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL 1997 OBSAH Îivotopis paní Olgy Havlové str. 9 Dopis ãíslo 1 str. 11 Dopis ãíslo 13 str. 15 Dopis ãíslo 16 str. 27 Dopis ãíslo 17 str. 57 Dopis

Více

Český svaz chovatelů masného skotu partner úspěšných chovatelů

Český svaz chovatelů masného skotu partner úspěšných chovatelů Český svaz chovatelů masného skotu partner úspěšných chovatelů Český svaz chovatelů masného skotu byl založen v roce 99. Má celorepublikovou působnost a sdružuje chovatele všech masných plemen skotu, která

Více

ROâNÍK XIV. âerven 2007 âíslo 2

ROâNÍK XIV. âerven 2007 âíslo 2 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIV. âerven 2007 âíslo 2 Vážení chovatelé, i přesto, že červnové číslo zpravodaje by mělo dle kalendářních měsíců být prvním letním, při pohledu z okna alespoň

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní

Více

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K

HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K HISTORICKÁ MùSTA âeské REPUBLIKY K 31. 12. 2005 Mûsta jako stfiediska fiemesel a obchodu vznikala uï v dávné minulosti. Teprve ve 13. století se v ak zaãal mûstsk Ïivot v raznûji odli ovat od venkovského.

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 6. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK POSTUPY YHODNOCENÍ RIZIK Obecné principy Pfiedmûtem této kapitoly je dlouhodob finanãní majetek, tedy akcie a kapitálové úãasti, dluhopisy, dlouhodobé vklady, pûjãky propojen

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVIII. ZÁ Í 2011 âíslo 3 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XIV. díl Junior team poprvé na Národní v stavû ampioni Národní v stavy

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. ZÁ Í 2012 âíslo 3 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XVIII. díl 20 let chovu Blonde d Aquitaine z Rochova Sladká a Ïhavá Francie

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. âerven 2013 âíslo 2 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XXI. díl Gen dvojího osvalení u plemene angus Genomická selekce u masného

Více

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato

pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech

Îivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech 34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování

Více

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM Partnerské sítě mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky chovu skotu CZ.1.07/2.4.00/31.0037 CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM 1. Historie chovu masného skotu v

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

ROâNÍK XV. B EZEN 2008 âíslo 1

ROâNÍK XV. B EZEN 2008 âíslo 1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XV. B EZEN 2008 âíslo 1 Vážené chovatelky a chovatelé, píše se rok 2008 a dlouho očekávaná událost je tu. O čem že to mluvím? O tom, že již tento rok se bude

Více

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění masného skotu v ČR Testování a posuzování užitkových vlastností krav bez tržní produkce mléka KUMP Kontrola užitkovosti masných plemen KUMP zajišťují

Více

Jde to... (foto: Kamil Malát)

Jde to... (foto: Kamil Malát) Jde to... Kamil Malát, âschms Pfiipadá vám tento titulek zvlá tní? Na první pohled urãitû ano, ale pokud se zaãtete do následujících fiádkû, jeho smysl jistû velmi brzy pochopíte. Skupina mladých plemenných

Více

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Porod Příznaky blížícího se porodu uvolněné pánevní vazy pokleslé břicho zduření a zvětšení

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

ROâNÍK XIV. B EZEN 2007 âíslo 1

ROâNÍK XIV. B EZEN 2007 âíslo 1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIV. B EZEN 2007 âíslo 1 Vážení členové a členky svazu a PK, právě se Vám dostává do rukou první letošní číslo svazového zpravodaje. Již na první pohled je

Více

DISCOVER. Diskové brány PRO OPTIMÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ PÒDY!

DISCOVER. Diskové brány PRO OPTIMÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ PÒDY! DISCOVER Diskové brány PRO OPTIMÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ PÒDY! DISCOVER Nová generace diskov ch bran KUHN s robustním centrálním rámem. Stroje znaãky KUHN aktivnû pfiispívají ke zvy ování produktivity a konkurenceschopnosti

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. ZÁ Í 2010 âíslo 3 Z OBSAHU: Dvojí osvalení v chovu masného skotu Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu X. díl Náv tûva farem ve Velké Brinátnii

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

přirozené! jednoduché! chytré!

přirozené! jednoduché! chytré! přirozené! jednoduché! chytré! www.popolini.cz Pleny doprovázejí Vás a Va e dítû hned od narození. Proto by se mûly pfiíjemnû nosit a umoïnit praktické a jednoduché pfiebalování. Vám nabízí urãitû více...

Více

YTONG - Vy í komfort staveb

YTONG - Vy í komfort staveb YTONG - Vy í komfort staveb Rodinn dûm je velmi sloïit v robek, jehoï v sledné vlastnosti ovlivàuje obrovská fiada okolností. Na první pohled dva velmi podobné domy mohou sv m uïivatelûm nabízet zcela

Více

Fakulta sociálních vûd UK

Fakulta sociálních vûd UK Fakulta sociálních vûd UK Adresa: Smetanovo nábfi. 955/6, 110 01 Praha 1 Tel: 02/22 112 111 Fax: 02/24 23 56 44 Den otevfien ch dvefií : 27. ledna 2001 obor Bc. Ekonomie, Opletalova 26, Praha 1 Termín

Více

Katalog produktû PRO HM

Katalog produktû PRO HM Katalog produktû PRO HM Nabídka produktû PRO HM Na e firma nabízí irokou kálu sluïeb v oblasti reklamy. Vyrábíme produkty pro podporu prodeje (promotion stánky, bannery, nosítka (pivo párky), displaye,

Více

Matematicko-fyzikální fakulta UK

Matematicko-fyzikální fakulta UK Matematicko-fyzikální fakulta UK Adresa: Ke Karlovu 3, 2 6 Praha 2 Telefon: 02/29 (ústfiedna), 02/29 262, 02/29 254 Fax: 02/29 292 www adresa: http://www.mff.cuni.cz Den otevfien ch dvefií: 23.. 2000 Termín

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého

Více

OBECNÍ ZPRAVODAJ ZDARMA. Pfiezletice prosinec/2009. CVIâENÍ PRO ÎENY OBEC P EZLETICE VYDÁVÁ. I ZAHRADA LÉâÍ

OBECNÍ ZPRAVODAJ ZDARMA. Pfiezletice prosinec/2009. CVIâENÍ PRO ÎENY OBEC P EZLETICE VYDÁVÁ. I ZAHRADA LÉâÍ OBECNÍ ZPRAVODAJ vydává Obec Pfiezletice, evidenãní ãíslo MK âr E 19096, vychází ãtvrtletnû, náklad 500 kusû. Redakãní rada: ing. Ludmila âervínová, ing. Veronika Vrecionová, ing. Ladislava Kopáãová, grafická

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

âernobílá laserová tiskárna, která umoïàuje barevn tisk

âernobílá laserová tiskárna, která umoïàuje barevn tisk âernobílá laserová tiskárna, která umoïàuje barevn tisk Moderní fiada Epson AcuLaser 2600 nejenom pfiiná í rychl a profesionální jednobarevn tisk. Nabízí vám také maximální flexibilitu. Jednoduch m pfiidáním

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

8 MùSTO ÚJEZD U BRNA HISTORIE A SOUâASNOST. VáÏení ãtenáfii,

8 MùSTO ÚJEZD U BRNA HISTORIE A SOUâASNOST. VáÏení ãtenáfii, VáÏení ãtenáfii, dostává se vám do rukou kníïka, o které nelze fiíct, Ïe je ke ãtení. Jde spí e o to, aby nám texty volnû plynoucí pfiipomínaly mozaiku dûjin lokality, kde z historické nutnosti vyrostl

Více

Jihoãeský zelený list

Jihoãeský zelený list Číslo 7 červenec 2007 Jihoãeský zelený list Rada jihoãeské krajské organizace Strany zelených Milí čtenáfii, Zatímco minulé ãíslo ovládly pfiíspûvky Petra Draho e, dne ní ãíslo zabral Martin Kolík. Jednou

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XV. PROSINEC 2008 âíslo 4 Z OBSAHU: Slavnostní kfiest hovûzí kuchafiky na v stavû Ná chov 2008 Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu III. díl

Více

A léta bûïí... Kapitola 4: Práce a mzdy Ekonomické postavení Podíly vûkov ch skupin podle ekonomického postavení (3.

A léta bûïí... Kapitola 4: Práce a mzdy Ekonomické postavení Podíly vûkov ch skupin podle ekonomického postavení (3. 4 4.1. Ekonomické postavení Pracovní síla vymezená podle standardû Mezinárodní organizace práce (ILO) zahrnuje v echny osoby 15leté a star í, které jsou zamûstnané nebo nezamûstnané. Za zamûstnané se povaïují

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek

Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek 2 Právnû úãetní povinnosti úãetních jednotek Povinnosti úãetní jednotky Úãetním jednotkám je ukládána fiada povinností, a to nejen úãetními pfiedpisy, ale i dal ími zákony souvisejícími s podnikáním. Podnikatelé

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 14. záfií 2007 O B S A H 2. Nafiízení Libereckého kraje,

Více

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje

právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2002 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 7. bfiezna 2002 O B S A H 1. Nafiízení, kter m se

Více

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 HOLŠTÝN. Farma: Podnik: DV Batelov. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.cz

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 HOLŠTÝN. Farma: Podnik: DV Batelov. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.cz Batelov Podnik: DV Batelov Družstvo vlastníků v Batelově hospodaří na 300 ha zemědělské půdy v jihlavském okresu, kraji Vysočina. Na farmě v současnosti chovají 350 holštýnských krav, dojí se jich asi

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 V roce 2014 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a

Více

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme.

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme. MÛj otec zemfiel pfied jedenácti lety. Byly mi tehdy jen ãtyfii roky. Nikdy mû nenapadlo, Ïe od nûj je tû nûkdy dostanu nûjakou zprávu, ale teì spolu pí eme tuhle knihu. První fiádky pí u já, otec do ní

Více

Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i

Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i Zdravotní a oãkovací prûkaz dítûte a mladistvého (dále jen ZOP) slouïí k zápisu a rychlé a pfiehledné informaci na odborné úrovni pro zdravotníky i pro rodiãe o základních údajích t kajících se zdravotního

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

Univerzita Třetího věku

Univerzita Třetího věku Univerzita Třetího věku Příklady ekologických farem u nás i v zahraničí Ing. Vilma Hladíková Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Ondřej Podstavek, Bozetice u Rychnova nad Kněžnou

Více

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU?

JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Dan Drápal JAK JE TO SE KŘTEM V DUCHU? Nakladatelství KMS Mgr. Dan Drápal Vydalo Nakladatelství KMS, s. r. o. Primátorská 41, 180 00 Praha 8 První vydání 2006 V echny biblické citace jou pfievzaty z âeského

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. ZÁ Í 2009 âíslo 3 Z OBSAHU: Rozhovor s nov m pfiedsedou svazu Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu VI. díl V sledky klasifikace masn ch

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním

V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním Německu se chová 43 masných plemen. Jednotlivá plemena

Více