Knihovna význam slova. Dějiny knihoven a informačních institucí 1. Knihovna - etymologie. Knihovna - etymologie. (Počátky knihovny ve starověku)

Transkript

1 Dějiny knihoven a informačních institucí 1 (Počátky knihovny ve starověku) Knihovna význam slova - instituce - fond knih - místnost - nábytek - binární soubor 1 2 Knihovna - etymologie Knihovna - etymologie Bibliotéka βιβλιοθηκη βιβλίο (kniha) θηκη (police) Library liber (lýko, kniha) 3 Kniha (kniga) písmeno písmo list (text) slovanský původ slova z čínského základu king turkotatarské a ugrofinské jazyky slovanské jazyky 4 1

2 Knihovna - etymologie Knihovna - definice Názvy místností bývají v češtině tvořeny většinou příponou na (s variantami -ovna, -árna, -írna) např.: šatna, úschovna, továrna, udírna 5 = kulturní, informační a vzdělávací instituce - shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů - poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům TDKIV 6 Knihovna - definice Knihovna - definice Doposud jsem se domníval, že každá kniha k nám promlouvá pouze o věcech lidských či božských, které se nacházejí mimo knihy. Teprve nyní jsem si uvědomil, že knihy nezřídka mluví o knihách, neboli jako by rozprávěly mezi sebou. Ve světle této úvahy mi knihovna rázem připadala ještě zneklidňující. 7 Byla sídlem dlouhého, staletého šepotu, schránkou sil neovladatelných lidskou myslí, pokladem tajemství vyzařovaných z bezpočtu myslí, které přežily ty, kdož je vytvořily nebo se stali jejich nositeli a zprostředkovateli. Umberto Ecco: Jméno růže 8 2

3 Knihovny - dějiny Knihovny - dějiny - vznik a vývoj knihoven souvisí se vznikem a vývojem dokumentu - dokumentová komunikace od vytvoření písma (3 tisíce let př. Kr.) - archiv x knihovna 9 Etapy dokumentové komunikace: - rukopisná kniha - tištěná kniha (od pol. 15. stol.) - diverzifikace knihy dokument (od 2. pol. 19. stol.) - digitální dokument (od 40. let 20. stol.) 10 Knihovny - dějiny Knihovny - dějiny vývoj knihoven různé funkce kniha x dokument bibliotéka mediatéka, filmotéka, videotéka, artotéka - uspořádanost fondu jako souboru zaznamenaného poznání - přístupové cesty (katalog, volný přístup) Co je společné?

4 Knihovny - dějiny Knihovny - dějiny souvislost s vývojem společnosti - hierarchie (autorita) x demokracie - bohatství a mír x méně příznivé podmínky - otevřenost a potřeba vývoje x neusilování historie knihoven 3 tisíce let úvahy o soumraku knihy a knihovny Domnívám se, že knihovny mají nejlepší léta ještě před sebou Egypt Staroegyptská literatura vyspělá kultura v povodí Nilu let př. Kr. obrázkové písmo ideografické písmo slabičné písmo hláskové dochovaly se jen nepatrné zbytky odhad 1 statisícina písemných pramenů důvod křehkost papyru hieroglyfické, hieratické, démotické písmo

5 Staroegyptská literatura Staroegyptská literatura 17 vědní oblasti: lékařství, matematika, astronomie, historie (letopisy) náboženství rituály, hymny, zádušní texty, mýty (např. o stvoření světa), knihy mrtvých novely, pohádky, cestopisy, písně (milostné, pracovní, pijácké) hospodářské a diplomatické smlouvy 18 Staroegyptské knihovny důkazy o existenci archivů jen nepřímé důkazy o existenci knihoven - chrámové - soukromé Staroegyptské knihovny domy života místa, kde učenci a písaři tvořili a opisovali tajná vědecká a náboženská díla byly přičleněny k chrámům

6 Staroegyptské knihovny Staroegyptské knihovny každý důležitější chrám měl vlastní Dům života uložení knih - malá místnost nebo výklenek ve zdi na jejích stěnách byly soupisy názvů děl v ní uložených 21 dochovaný Horův chrám v Edfu - postaven př. Kr. - výklenek v prvním hypostylu (sloupové síni) - text vyrytý do stěn výklenu - seznam 37 posvátných knih - vlastní knihy se nedochovaly 22 Staroegyptské knihovny Staroegyptské knihovny obsahoval: příručky chrámového kultu, rituály náboženských svátků, magické texty, archiválie kultovní díla měla zahánět zlé síly, démony, plazy a lvy např.: "kniha informující o všech podrobnostech božských obětin a o všech tajných podobách boha a rysech příbuzných bohů, které byly každý den jeden po druhém v chrámu opisovány, aby zde duše bohů zůstaly a nikdy z tohoto chrámu neodešly"

7 Staroegyptské knihovny Staroegyptské knihovny "kniha o vedení chrámu, kniha služeb, které je třeba v chrámech zajistit, pokyny k výzdobě stěny " "formule k zahnání zlého oka, znalost pravidelných návratů dvou nebeských těles (Slunce a Měsíce) " Staroegyptské knihovny chrám bohyně Esety na ostrově Philae - identifikován dům svitků - nenašel se seznam knih Staroegyptské knihovny chrám válečnického boha Monta v Tódu - seznam náboženských knižních titulů chrám beraního boha Chnuma v Esně - seznam uložených svitků

8 Mezopotámie kultura v meziříčí (Eufrat a Tigris) klínové písmo - přelom 4. a 3. tisíciletí př. Kr. obrázkové písmo ideografické písmo slabičné písmo Sumerové, Akkadové, Asyřané Mezopotámie hliněné tabulky 6-8 x cm, později i větší + rákosové pisátko Literatura Literatura mýty, eposy, hymny, modlitby, báje, bajky, přísloví odborná literatura: právo, účetnictví, lékařství, astronomie dochovalo se obrovské množství popsaných hliněných destiček - obvykle v úlomcích klínové písmo se používalo pro více jazyků rozluštění písma a jazyka

9 Knihovny babylonský král Chammurabi sjednotil Mezopotámii (r př. Kr.) doloženo že: nechal shromáždit do své knihovny tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo Knihovny knihovna asyrského krále Aššurbanipala (cca př. Kr.) v Ninive - objeveno 30 tisíc fragmentů hliněných tabulek - osobní knihovna krále a státní archiv lidského těla Aššurbanipalův palác Aššurbanipalova knihovna 35 obsah: díla babylónského písemnictví - eposy, mýty, bajky, přísloví, kultovní texty, hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby, zákony - díla gramatická, matematická, astronomická, lékařská, ekonomická, právní, geografická 36 9

10 Aššurbanipalova knihovna Aššurbanipalova knihovna plánovaná a dlouhodobá tvorba knihovny systematické a přesné opisování textů uchování: dvě místnosti při požáru se propadly stropy zpevnění hlíny požárem ale rozlomení systém uchování - na každé tabulce název a pořadové číslo tabulky v rámci díla (některá díla obsahovala až 100 tabulek) - na větších tabulkách jméno písaře a označení vlastnictví (razítko knihovny!) tabulek Aššurbanipalova knihovna systém uchování - katalogy (soupisy) - tabulkový (počáteční slovo tabulky a počet řádků) - sériový (shrnuje tituly různých sérií) Aššurbanipalova knihovna systém uchování - úlomky s názvem série: patrně označovaly umístění části fondu (rozřaďovače!) - systematické třídění (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy)

11 Nipur Nippur chrám v Nippuru při něm archiv dokumentů - výkazy o příjmech a vydáních, přijatých darech a obětech, stavbách a opravách domů, sázení stromů, zavlažování polí, nákupu a prodeji zvířat, výrobě oděvů apod Čína obrázkové písmo nejstarší písemné památky ze 14. stol. př. Kr. vládci jednotlivých čínských států měli zřejmě své knihovny (archivy) Lao-c - doloženo, že byl archivářem Čína - psací látky a náčiní zvířecí kosti - rydla bambusové destičky tuš kovové desky - rydla hedvábí štětec z králičích chlupů, tuš (inkoust) papír - štětec a tuš (inkoust)

12 Čína - písmo znaky se kladly do sloupce shora dolů sloupce se řadily zprava doleva Čína vyspělá civilizace kulturně i technicky nejstarší literární památky 1. tisíciletí př. Kr. hymny a klasické knihy (řada filozofických škol) knihovny a archivy Čína Čína sjednocení Číny dynastie Čchin r. 213 př. Kr. zničení soukromých knihoven a následná likvidace konfuciánských myslitelů 2. stol. př. Kr stol. n.l. dynastie Chan podpora konfuciánství

13 Čínské knihovny Čínské knihovny zakládání archivů císařská knihovna založena v pol. 2. stol. př. Kr. spojena s rozvojem vědy a vzděláváním papír jako psací látka (doloženo zprávou z r. 105) 49 od 3. stol. šíření buddhismu dovoz literatury z Indie jeskyně Tisíce Buddhů nalezeno množství svitků Démantová sútra nejstarší tištěná kniha na světě (z r. 868) 50 Čínské knihovny Soupisy dokumentů: - anotované bibliografie buddhistických textů - soupisy jejich překladů do čínštiny Čínské knihovny dynastie Tchang ( ) dynastie Sung ( ) - rozkvět země - rozvoj školství a vědy - vznik knihoven a knihkupectví

14 Čínské knihovny Řecko a Řím - rozvoj katalogizační a klasifikační teorie - zpracován nový katalog císařské knihovny v 1. tisíciletí př. Kr. těžiště vývoje z Předního východu do Středomoří využití předcházejících civilizací a kultur přetvoření do nové podoby Řecko Řecko svobodní občané x otroci demokracie podpora individuality člověka rozvoj řemesel a umění rozvoj vzdělanosti a vědy převzetí fénického písma cca r. 800 př. Kr. + znaky pro samohlásky věrné zaznamenání řeči papyrus od pol. 7. stol. př. Kr

15 Řecké knihovny Řecká literatura nedochovaly se nálezy pozůstatků budov fondy byly rozptýleny hojné zprávy o knihovnách v soudobé literatuře knihovna běžnou součástí života 57 Athény nejvýznamnější městský stát krásná literatura drama, básnictví vědecká literatura filozofie, matematika, astronomie vydávány: kuchařské knihy, recepty pro nemocné, anekdoty, magie 58 Řecké knihovny Řecké knihovny počátek sbírek 5. a 4. stol. př. Kr. doložena existence knihkupectví vývoz knih (svitků) vzdělávací ústavy - Platónova Akademie - Aristotelova škola soukromé knihovny vzdělanci a vědci, významné osobnosti politického života 59 při nich knihovny 60 15

16 Řecko úpadek městských států - na konci 4. stol. př. Kr. závislost na Makedonii výboje Alexandra Velikého zničení perské říše pronikání řecké civilizace na Přední Řecko helénistická doba (ἑλληνoς = Hellén, Řek) dorozumívací řeč řečtina středisko Alexandrie (v Egyptě) východ a Středomoří Múseion Alexandrie = zasvěceno můzám, chrám múz - badatelská instituce a centrum soudobého vědění vůbec nejslavnější v Alexandrii součástí byla i proslulá alexandrijská knihovna

17 Múseion v Alexandrii Múseion v Alexandrii - je pokládáno za první instituci, jejímž účelem bylo zajistit učencům příhodné podmínky pro bádání, přičemž veškeré výdaje včetně platů zaměstnanců byly hrazeny státem 65 - založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. Kr. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. z podnětu Démétria Falérského - na rozdíl od tehdejších soukromých múseí ovšem jeho členy nebyli filozofové, ale především vědci a spisovatelé 66 Múseion v Alexandrii Alexandrijská knihovna působili zde např.: Eukleidés, Archimédés, Hipparchos, chronograf a geograf Eratosthenés, lékaři Hérofilos a Eratostratos útočiště pohanství oproti dominujícímu křesťanství 67 součást Músaionu věda bez knih není možná velkorysá akvizice nákup po celém tehdy známém světě r. 283 př. Kr svitků 68 17

18 Alexandrijská knihovna knihovníci: Démétrios z Faléru Zénodotos z Efesu Kallimachos z Kyrény Alexandrijská knihovna uspořádání: beletrie lyrika, epika, drama vědecká literatura podle oborů + pobočka v chrámu boha Serepida (pro duplikáty) Alexandrijská knihovna Alexandrijská knihovna v 1 stol. př. Kr svitků - patrně veškerá řecky psaná literatura - řecké překlady jiných literatur katalog vypracoval Kallimachos (pinakes = listiny, seznamy) seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali

19 Alexandrijská knihovna Alexandrijská knihovna zánik r. 47 př. Kr. požár při obléhání Alexandrie Caesarem r. 389 rozbořena při náboženských bouřích (obnovena) r. 391 zničena pobočka r. 638 dobytí a zničení Araby

20 Alexandrijská knihovna Alexandrijská knihovna vzkříšení - r architektonickou soutěž na novou Alexandrijskou knihovnu - projekty předložilo 650 týmů architektů - norská firma Snøhetta - český architekt Martin Roubík vzkříšení Bibliotheca Alexandrina - otevřena v r považována za jedno z nejvýznamnějších architektonických děl posledních desetiletí Bibliotheca Alexandrina Alexandrijská knihovna

21 Knihovna v Pergamonu Knihovna v Pergamonu Pergamon v Malé Asii po vzoru Alexandrijské knihovny založil Eumenés II. r. 170 př. Kr papyrových svitků druhá největší knihovna na světě, hned po alexandrijské Knihovna v Pergamonu Knihovna v Pergamonu skládala se ze 4 místností - největší měla rozměr m (podle údaje Plinia Staršího) - bohatě zdobena sochami na nádvoří mramorová socha bohyně Athény Parthenos 3 m vysoká knihovníci: známe jen jednoho - stoika Kratéra z Mallu psal o Homérovi sestavil katalog attalovské knihovny

22 Knihovna v Pergamonu Římská říše zánik r. 41 př. Kr. - odvezena do Alexandrijské knihovny, aby byl nahrazen fond, který byl zničen požárem v r. 47 př. Kr. s ní zničena v r. 638 při arabském vpádu 85 nové imperium na Apeninském poloostrově postupně ovládlo tehdy známý svět vliv řecké kultury písmo latinka papyrové svitky 86 Řím Řím římská literatura beletrie naučná literatura desítky opisovačských dílen knižní obchody veřejné knihovny soukromé knihovny

23 Řím Řím Marcus Terentius Varro spis De bibliothecis = nejstarší známé pojednání o knihovnách (bohužel se nedochovalo) 89 G. Julius Caesar - úmysl založit veřejnou knihovnu - měl ji vést Terentius Varro - příkaz přivézt svitky z Alexandrijské knihovny - neuskutečněno 90 Řím Řím 1. veřejná knihovna v chrámu Svobody na Aventinském pahorku r. 39 př. Kr. - Asinius Pollio Stalo se pravidlem, že římští císaři za své vlády zakládali veřejné knihovny císař Augustus založil 2 knihovny na Palatinu a na Martově poli

24 Řím Řím veřejná knihovna při Apollónově chrámu na Palatinu r. 33 př. Kr. sál pro 600 lidí (zasedání senátu) latinské a řecké oddělení později rozšířena za císařů Tiberia a Caliguly největší knihovna v Římě zničena požárem na konci 1. st. 93 knihovna Porticus Octaviae - na Martově poli - založil císař Augustus - vznikla na počest jeho sestry Octavie 94 Řím Řím císař Tiberius na počátku 1. stol. - vybudoval dvě významné knihovny jednu ve svém paláci na Palatinu jednu v novém Augustově chrámu knihovna Ulpia - založil císař Traian při Caesarově chrámu na Traianově foru - r dochovaly se zbytky měla 2 sály - cca svitků - obsahovala řeckou i latinskou literaturu

25 Knihovna Ulpia - na počátku 4. stol. se přestěhovala do Diokletianových veřejných lázní - sloužila tu návštěvníkům pro jejich další vzdělávání a oddech - později se vrátila zpět na své původní místo Knihovna Ulpia obsahovala: - oddělení řecké a latinské literatury - různé státní dokumenty, rozhodnutí senátu, císařské výnosy apod. poslední zprávy o ní máme z poloviny 5. stol., její pozdější osud je neznámý Řím - veřejné knihovny velké stavby - mramor + sloupoví umělecká výzdoba okna na východ (kvůli osvětlení četli dopoledne; ochrana svitků proti vlhkosti) Řím veřejné knihovny zakládány knihovny i mimo Řím - v Massilii, Córdobě, Smyrně, Antiochii, Athénách

26 Knihovna v Efezu Knihovna v Efezu dokončena r Julius Aquila (římský konsul) pro svého otce Celsa Polemaena - římský architekt Vitruoya - rozměry knihovny 10,92 x 16,72 m - impozantní výzdoba - 12 až 15 tisíc svitků - dobrá ochrana proti vysokým teplotám a vlhkosti (mezera mezi vnější a vnitřní zdí) - zničena při vpádu barbarů Knihovna v Efezu Řím soukromé knihovny vlastní knihovna odznakem bohatství a vzdělanosti významné osobnosti Dům, kde není kniha, podobá se tělu bez duše - Cicero

27 Řím soukromé knihovny Řím soukromé knihovny rekonstrukce knihovny (Villa Hadriana) 105 dochovala se soukromá knihovna v Herkulaneu - samostatná místnost - 2 tisíce svitků - police u stěn i uprostřed - pouzdra na svitky kožená a cedrová 106 Starověké knihovny - shrnutí nedochovaly se víme o nich z literatury mnoho děl zničeno nedochovalo se papyrus málo trvanlivý pohnutlivé doby války, nájezdy, dobývání Starověké knihovny - shrnutí ze řeckých tragédií a komedií se zachovalo několik desítek texty knih římských autorů známe téměř výhradně z opisů knihovny byly ničeny častými požáry, válkami a přírodními katastrofami

28 Starověk rozklad říše římské - časté války - vpády barbarů konečný pád r. 476 (západořímská říše)